AKČNÍ PLÁN EU PRO BIOLOGICKOU ROZMANITOST:

HODNOCENÍ V ROCE 2010

2

Europe Direct je služba, která Vám pomůže najít odpovědi na Vaše otázky týkající se Evropské Unie

Bezplatné telefonní číslo (*):

00 800 6 7 8 9 10 11

(*) Někteří operátoři mobilních sítí neumožňují volání na čísla s předvolbou 00 800 nebo tyto hovory zpoplatňují.

Další informace o Evropské unii najdete na internetu (http://europa.eu) . Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucembursko: Úřad pro publikace Evropské unie, 2010 ISBN xxxxxx DOI xxxxxx © European Union, 2010 Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Vytištěno v Belgii VYTIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍRU, KTERÉMU BYLA UDĚLENA EKOZNAČKA EU PRO GRAFICKÝ PAPÍR (HTTP://EC.EUROPA.EU/ECOLABEL)

3

Obsah Úvod......................................................................................................................... s 4 Proč je biologická rozmanitost důležitá? .................................................................. s 5 Stav biologické rozmanitosti v Evropě ....................................................................... s 6 Hodnocení Akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost v roce 2010..................... s 10

Cíl 1: Chránit nejdůležitější stanoviště a druhy EU………………………………….……………s 13 Cíl 2: Chránit a obnovovat biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v širších oblastech venkova EU ............................................................................... s 17 Cíl 3: Chránit a obnovovat biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v širším mořském prostředí EU............................................................................... s 20 Cíl 4: Podpořit slučitelnost regionálního a územního rozvoje s biologickou rozmanitostí v EU ................................................................ s 22 Cíl 5: Výrazně snížit dopad invazivních cizích druhů na biologickou rozmanitost EU ............................................................................... s 24 Cíle 6-7-8: Posílit roli EU v boji proti globální ztrátě biologické rozmanitosti......... s 26 Cíl 9: Podpořit přizpůsobení biologické rozmanitosti změnám klimatu ................. s 28 Cíl 10: Výrazně rozšířit vědomostní bázi ................................................................. s 30

Podpůrná opatření........................................................................................................... s 32

Další zdroje informací ............................................................................................... s 33

4

ÚVOD V roce 2006 Evropská Komise vypracovala akční plán EU pro biologickou rozmanitost, který poté podpořilo 27 ministrů životního prostředí EU. Úkolem plánu bylo sestavit komplexní program aktivit a cílů, který by umožnil EU splnit její závazek zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010. Po uplynutí čtyř let nastal nyní čas zamyslet se nad akčním plánem pro biologickou rozmanitost a posoudit jeho vliv na biologickou rozmanitost Evropy. Za tímto účelem Komise provedla podrobné hodnocení akčního plánu a posoudila, jakého pokroku se dosáhlo v každé ze 150 akcí, které jsou jeho součástí. Evropská agentura pro životní prostředí vytvořila také v roce 2010 scénář EU pro biologickou rozmanitost, který uvádí nejnovější údaje a čísla týkající se stavu a vývoje v oblasti různých aspektů biologické rozmanitosti a ekosystémů v EU. Tato brožura shrnuje hlavní závěry obou dokumentů a upozorňuje na nejvýznamnější úspěchy dosažené v rámci klíčových cílů akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost z roku 2006. Hlavním závěrem hodnocení z roku 2010 je, že sice bylo dosaženo v některých oblastech významného pokroku, například dokončení sítě chráněných oblastí EU Natura 2000 a snížení znečištění sladkovodních ploch z bodových zdrojů, avšak nepodařilo se dosáhnout celkového cíle zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010. Až 25 % evropských živočišných druhů stále hrozí vyhubení a i běžné druhy nadále trpí nedostatkem vhodných stanovišť mimo chráněné oblasti. V celé Evropě se rychle rozrůstají města, rozvíjí se průmysl a rozšiřuje se nová infrastruktura, ovšem často na úkor zbývajících přírodních oblastí. Nejen že v Evropě neustále ubývají přírodní stanoviště, zhoršuje se jejich stav a dochází k jejich fragmentaci, ale celé ekosystémy se dostávají až na pokraj zhroucení. Hrozící důsledky jsou velmi vážné. Náš hospodářský a sociální blahobyt do značné míry závisí na stálém přísunu životně důležitých ekosystémových služeb, ale jejich přínos pro společnost je často přehlížen. Všechno poukazuje na to, že musíme v následujících letech zdvojnásobit naše úsilí v politické oblasti o ochranu biologické rozmanitosti a zajistit, aby biologická rozmanitost a celá řada s ní souvisejících ekosystémových služeb byla lépe zapojena do všech dalších politických oblastí EU, aby se tak stala základem, na kterém budeme stavět hospodářský rozvoj i sociální blahobyt. V tomto ohledu budou zkušenosti získané v průběhu provádění akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost z roku 2006 neocenitelné a měly by sloužit jako dobrý odrazový můstek pro vytvoření účinnější strategie EU pro biologickou rozmanitost po roce 2010. Popisek fotografie: Modrásek černoskvrnný, Maculinea arion, ohrožený druh chráněný podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť

5

PROČ JE BIOLOGICKÁ ROZMANITOST DŮLEŽITÁ? Biologická rozmanitost znamená pestrost života na zemi. Je to rozmanitost genů, druhů i celých ekosystémů. V součinnosti s fyzickým okolím vytváří tato rozmanitost komplexní ekosystémy, které představují základní systém umožňující život všech živých organismů, včetně člověka. Biologická rozmanitost a ekosystémy jsou důležité samy o sobě, ale poskytují také nezbytné produkty a služby, na kterých jsme závislí. Potřebujeme jídlo, vlákna, palivo, léky a služby, jako je regulace klimatu, předcházení záplavám, čištění vody, opylování a tvorba půdy, protože jsou nutné pro naši hospodářskou prosperitu, bezpečnost, zdraví a kvalitu života. Ztráta biologické rozmanitosti znamená tedy mnohem víc než jen ztrátu druhů. Způsobuje také snížení produktivity a odolnosti celých ekosystémů. Úpadek populací ryb, výrazný úbytek úrodnosti půd, zánik populací opylovačů a snížená schopnost našich řek zadržovat povodňovou vodu, to vše jsou důsledky této ztráty. V minulém století mělo lidstvo velký prospěch z hospodářského rozvoje, který nesmírně obohatil naše životy. Tento rozvoj byl však do značné míry spojen s poklesem různorodosti a rozsahu přírodních systémů – biologické rozmanitosti. Tento problém spočívá částečně v tom, že ačkoliv hospodářský a společenský blahobyt lidstva závisí na biologické rozmanitosti a na jejím neustálém přísunu řady ekosystémových služeb, jsou obecně tyto výhody považovány za jakési veřejné dobro, které nemá žádnou skutečnou hospodářskou hodnotu. Přínosy přírody pro lidstvo jsou často přehlíženy a jen zřídkakdy zohledněny při každodenním rozhodování, pokud jde o kompromis. V důsledku toho pokračuje ničení našeho přírodního kapitálu, což ohrožuje zájmy nás, lidí, i osud nesčetných druhů a stanovišť. Lidská invence a technologie mohou takovou ztrátu nahradit pouze do určité míry. Jakmile bude tato hranice překročena, nemusí již být cesty zpět. Náklady na řešení vyvinutá člověkem mohou vysoce přesáhnout náklady, které by bylo nutné vynaložit prvotně na péči o biologickou rozmanitost. Popisek fotografie: Příroda poskytuje lidstvu řadu cenných služeb, jako je například čistá voda

6

STAV BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI V EVROPĚ Popisek fotografie s. 8 Mnoho zbývajících přírodních ekosystémů Evropy je vytlačováno jiným využitím půdy Popisek fotografie s. 9 Evropská želva bahenní Emys orbicularis Evropa – světadíl kontrastů Evropa má navzdory své malé rozloze obdivuhodnou biologickou rozmanitost, což je do značné míry dáno rozdílnými klimatickými a topografickými podmínkami. Tyto přírodní vlivy zde spolu se stoletími lidské činnosti vytvořily složitou a důmyslnou mozaiku přírodních a polopřírodních stanovišť, z nichž každé obsahuje jinou škálu rostlin a živočichů. Počet druhů zde možná není tak vysoký jako v jiných světadílech, ale v Evropě se vyskytuje řada rostlin a živočichů, jež jsou endemické, tedy jedinečné pro tento kontinent. Biologická rozmanitost Evropy v ohrožení Biologické rozmanitosti v Evropě však závažně ubývá. Hlavní činitelé a hnací síly jsou známy. Základním důvodem je ničení, zhoršování kvality a rozpad stanovišť způsobený změnami využívání půdy. V posledních 50 letech docházelo v Evropě k výrazným úpravám půdy, zintenzivnění systémů produkce, růstu měst, rozvoji infrastruktury a opouštění tradičních postupů (často příznivých pro biologickou rozmanitost). Mezi další klíčové činitele patří nadměrné využívání přírodních zdrojů, rozšiřování invazivních cizích druhů a znečišťování životního prostředí. Na biologické rozmanitosti je patrný též dopad změny klimatu, a to ve formě změn týkajících se zastoupení druhů, migrace a reprodukčních vzorců. Na globální úrovni přispívá vysoká spotřeba Evropy a její rostoucí poptávka po přírodních zdrojích k zániku biologické rozmanitosti v jiných částech světa. Řada z těchto neblahých vlivů je vyvolána tím, že konvenční ekonomika neuznává hospodářskou hodnotu přírodního kapitálu a ekosystémových služeb, které příroda poskytuje. Významná nezávislá studie „Ekonomika ekosystémů a biologické rozmanitosti“ (TEEB) vyčíslila hodnotu globálního úbytku ekosystémových služeb na 50 miliard EUR ročně, a to pouze pro suchozemské ekosystémy. Stav biologické rozmanitosti Evropy v roce 2010 V roce 2010 vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve spolupráci s Evropskou komisí scénář EU pro biologickou rozmanitost, který shrnuje nejnovější poznatky a údaje týkající se stavu a vývoje v oblasti biologické rozmanitosti a součástí ekosystémů v Evropě. Scénář došel k závěru, že biologická rozmanitost EU je stále vážně ohrožena: - Ačkoliv ztráta druhů v EU neprobíhá tak rychle jako na jiných světadílech, zůstává podíl

druhů ohrožených vyhynutím nadále nanejvýš znepokojivý. Až 25 % evropských živočišných druhů, včetně savců, obojživelníků, plazů, ptáků a motýlů, hrozí vyhubení. Ještě u vyššího počtu druhů dochází ke zmenšování populací.

7

- V roce 2009 byla provedena rozsáhlá kontrola vzácných a ohrožených druhů a typů

stanovišť chráněných podle právních předpisů Evropské unie týkajících se ochrany přírody, která odhalila, že 65 % chráněných stanovišť a 52 % chráněných druhů se nachází v nepříznivém stavu z hlediska ochrany. Situace je ještě horší v případě druhů žijících na loukách, pastvinách a v zemědělských a pobřežních oblastech.

- Nejnovější inventář půdního povrchu v EU ukazuje, že rozloha oblastí s umělým povrchem, vzniklých v důsledku růstu měst, rozvoje průmyslu a nové infrastruktury, v celé Evropě rapidně narůstá. Následkem toho se velké oblasti proměnily na městské zóny nebo byly rozděleny rostoucí dopravní sítí. V posledních 15 letech bylo vybetonováno přes 12 500 km² půdy, což představuje téměř 8% nárůst oblastí s umělým povrchem.

- K této expanzi často dochází na úkor cenných přírodních oblastí, zejména mokřadů, luk

a pastvin, které již v minulosti dramaticky ztratily na rozloze. Zbývající stanoviště jsou od sebe čím dál více izolována, takže téměř 30 % území 27 členských států EU se nyní nachází ve stavu mírné až vysoké roztříštěnosti.

- To může mít vážný dopad na zdraví ekosystémů, z nichž mnohé již nedokáží zajišťovat

optimální kvalitu a množství služeb, jako je čistý vzduch a voda nebo zadržování povodňové vody a eroze. Má se za to, že většina evropských ekosystémů je v současné době ve špatném stavu.

- Evropané v současnosti spotřebují dvakrát tolik, než co může půda a moře EU v oblasti přírodních zdrojů poskytnout. Na biologickou rozmanitost v jiných částech světa i v Evropě je tedy vyvíjen obrovský tlak.

Popisek fotografie: Pelikán kadeřavý, Pelecanus crispus, jezero Kerkini, Řecko

Skupina/IUCN kategorie

Druhy ohrožené vyhynutím v EU 27

Savci — mořští 25 % Savci — suchozemští 15 % Ptáci 12 % Obojživelníci 22 % Plazi 21 % Vážky 16 % Motýli 7 %

8

Stav a vývoj v oblasti ekosystémových služeb v EU Ekosystémové služby Zemědělské

ekosystémy Lesy Louky a

pastviny Vřesovi

ště a křoviny

Mokřady Jezera a řeky

Zásobování Plodiny/dřevo ↓ ↑ ↓ Hospodářská zvířata ↓ = = = ↓ Volně se vyskytující potrava ↓ ↓ =

Dřevěná paliva = Rybolov = = Akvakultura ↓ ↓ Genetika = ↓ ↓ = = Pitná voda ↓ ↑ ↑ Regulace Opylení ↑ ↓ = Regulace klimatu ↑ = = = Regulace škůdců ↑ = Regulace eroze = = = Regulace vody = ↑ ↑ = Čištění vody = = Regulace rizik = = Kulturní aspekt Rekreace ↑ = ↓ ↑ = Estetický aspekt ↑ = = = ↑ = Vývoj mezi obdobími ↑ Pozitivní změna mezi obdobím 1950–1990 a od roku 1990 až do současnosti ↓ Negativní změna mezi obdobím 1950–1990 a od roku 1990 až do současnosti = Žádná změna mezi danými dvěma obdobími Stav pro období 1990 – současnost Zhoršení Smíšený Zlepšení Neznámý Nepoužije se (zdroj EU projekt RUBICODE) Změna půdního povrchu mezi léty 1990 a 2006: změna rozlohy většiny tříd stanovišť

-10,00% -5,00% 0,00% 5,00% 10,00% 15,00%

Oblasti mokřad

Extenzivní zemědělská půda

Přírodní louky a pastviny

Vodní plochy (přehrady)

Uměle vytvořené (městské, průmyslové ..)

Přechodné oblasti (lesy, křoviny..)

9

Stav z hlediska ochrany typů stanovišť chráněných podle směrnice EU o ochraně přírodních stanovišť podle hlavních kategorií stanovišť (posuzovaný počet je uveden v závorkách)

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Tuholisté křoviny (32)

Skalní stanoviště (64)

Vřesoviště a křoviny (36)

Louky a pastviny (102)

Sladkovodní stanoviště (84)

Lesy (181)

Duny (62)

Pobřežní stanoviště (84)

Rašeliniště a močály (56)

Stav z hlediska ochrany druhů chráněných podle směrnice EU o ochraně přírodních stanovišť podle skupin (posuzovaný počet je uveden v závorkách)

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Ostatní (8)

Vyšší rostliny (799)

Plazi (149)

Nižší rostliny (92)

Měkkýši (81)

Savci (381)

Ryby (242)

Členovci (336)

Obojživelníci (152)

VYSVĚTLIVKY: Zelená = příznivý Oranžová = nepříznivý – nevhodný Červená = nepříznivý – špatný Šedá = neznámý

10

Popisek fotografie: Řeka Dunaj je pro Evropu z hlediska biologické rozmanitosti velmi důležitá. Je třeba koordinovat činnosti v rámci řady zemí, aby se zajistila její ochrana a udržitelné využívání AKČNÍ PLÁN EU PRO BIOLOGICKOU ROZMANITOST Závazek EU zastavit ztrátu biologické rozmanitosti Evropská unie již dlouho vyvíjí snahy za účelem zachování biologické rozmanitosti v EU a ve světě. Právní předpisy EU týkající se ochrany přírody vznikly již v roce 1979 a strategie EU zaměřené na biologickou rozmanitost existují od roku 1998. Členské státy EU byly v roce 2001 jedny z prvních, které se zavázaly zastavit ztrátu biologické rozmanitosti na svém území do roku 2010. Za účelem dosažení tohoto ambiciózního cíle přijala EU v roce 2006 komplexní akční plán pro biologickou rozmanitost. Akční plán zdůrazňuje význam ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémů jakožto předpokladu udržitelného rozvoje. Je to poprvé, co jsou všechna hospodářská odvětví a všechny oblasti politik zahrnuty do jednoho strategického dokumentu a nesou odpovědnost za jeho provedení. Podle plánu je třeba spojeného úsilí všech oblastí společnosti a členských států pro dosažení celkového cíle. Akční plán EU pro biologickou rozmanitost stanovuje čtyři hlavní oblasti činností, deset klíčových cílů a čtyři podpůrná opatření, s jejichž pomocí by mělo být dosaženo cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2010 a měl by být zahájen proces zotavení biologické rozmanitosti. To se promítá do více než 150 jednotlivých prioritních akcí a podpůrných opatření, která mají být provedena na úrovni států a EU. Hodnocení dopadu akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost Komise akční plán EU pro biologickou rozmanitost od roku 2006 několikrát vyhodnocovala. První podrobné hodnocení proběhlo v roce 2008 a další jej následovalo v roce 2010. Poslední hodnocení potvrdilo, že celkový cíl, tj. zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010, nebyl splněn, ačkoliv se dosáhlo významného pokroku v některých oblastech. Vzhledem k tomu, že cíle v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2010 již brzy nebudou nadále platné, EU aktivně usiluje o další rozvoj programu politik v oblasti biologické rozmanitosti jak na úrovni EU, tak i na úrovni globální, přičemž by se měly zohlednit zkušenosti získané v rámci stávajícího akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost i z nové koncepce EU pro rok 2050 v souvislosti s biologickou rozmanitostí a cíl pro rok 2020, na kterém se dohodly hlavy států a předsedové vlád v březnu roku 2010, jakož i globální cíle přijaté na 10. zasedání Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti v říjnu 2010. Zbývající část této brožury shrnuje hlavní zjištění hodnocení akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost z hlediska biologické rozmanitosti provedeného v roce 2010 a zaměřuje se zejména na hlavní úspěchy a pokrok, kterého bylo v rámci každého z deseti klíčových cílů dosaženo.

11

Čtyři klíčové oblasti politiky akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost Oblast politiky 1: Biologická rozmanitost v EU Akční plán přisuzuje vysokou prioritu plnému a včasnému provedení směrnic o ochraně stanovišť a ptáků, které tvoří hlavní pilíře ochrany biologické rozmanitosti v EU. Zároveň však konstatuje, že je třeba usilovat o zachování biologické rozmanitosti v širším měřítku, a zdůrazňuje proto, že je důležité zahrnout požadavky týkající se ochrany biologické rozmanitosti i do jiných oblastí politik a je také nutné řešit problém invazivních cizích druhů. Oblast politiky 2: EU a globální biologická rozmanitost Jakožto jeden z největších zprostředkovatelů a poskytovatelů rozvojové pomoci na světě je Evropa zvláště odpovědná za to, aby její kroky nevedly k neudržitelnému rozvoji a k nadměrnému využívání zdrojů. Akční plán vymezuje program opatření, která mají posílit soulad a synergie mezi obchodem, rozvojovou spoluprácí a zachováním biologické rozmanitosti. Oblast politiky 3: Biologická rozmanitost a změna klimatu Akční plán podporuje závazky Kjótského protokolu zaměřené na omezení emisí skleníkových plynů a stanovuje řadu strategických opatření, která mají biologické rozmanitosti pomoci přizpůsobit se změně klimatu. Prosazuje také využívání zdravých ekosystémů jako účinného prostředku, který umožňuje ve vhodných případech omezit dopad změny klimatu za pomoci přírodních zdrojů, což je často nákladově mnohem efektivnější než člověkem vyvinutá řešení. Oblast politiky 4: Znalostní základna Nakonec akční plán zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zlepšit naše povědomí o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách. Posílení našich znalostí týkajících se tohoto složitého prostředí přispěje k tomu, že v nadcházejících letech budeme umět přesněji a lépe reagovat prostřednictvím politických opatření. K realizaci těchto čtyř oblastí politik přispívá celá řada podpůrných opatření. Mezi ně patří: zajištění odpovídajícího financování ochrany biologické rozmanitosti, lepší proces rozhodování na úrovni EU, budování partnerství s klíčovými skupinami zúčastněných subjektů, podpora lepšího povědomí veřejnosti a vyšší účasti na ochraně biologické rozmanitosti. Popisek: Populace sysla obecného, Spermophilus citellus, se snižuje v důsledku stále intenzivnějších zemědělských zásahů Popisek: Členské státy EU spolupracují s cílem ochránit biologickou rozmanitost EU

12

Shrnutí akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost

Oblast politiky 1: Biologická rozmanitost

v EU

Cíle: 1. Chránit nejdůležitější

stanoviště a druhy EU 2. Chránit a obnovovat

biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v širších venkovských oblastech EU.

3. Chránit a obnovovat biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v širším mořském prostředí EU.

4. Podpořit slučitelnost regionálního a územního rozvoje s biologickou rozmanitostí v EU.

5. Výrazně snížit dopad invazivních cizích druhů a cizích genotypů na biologickou rozmanitost EU.

Oblast politiky 2: EU a globální biologická

rozmanitost

Cíle: 6. Výrazně zvýšit účinnost

mezinárodní správy ve prospěch biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb.

7. Výrazně posílit podporu biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v rámci vnější pomoci EU.

8. Výrazně snížit dopad mezinárodního obchodu na globální biologickou rozmanitost a ekosystémové služby.

Oblast politiky 3: Biologická rozmanitost

a změny klimatu

Cíle: 9. Podpořit přizpůsobení

biologické rozmanitosti změně klimatu.

Oblast politiky 4: Znalostní základna

Cíle: 10: Výrazně rozšířit

znalostní základ o zachování a udržitelném využívání biologické rozmanitosti v EU a na globální úrovni.

Podpůrná opatření

1. Zajištění odpovídajícího financování

2. Posílení rozhodování EU 3. Budování partnerství

4. Šíření znalostí, povědomí a účasti veřejnosti

Monitorování, hodnocení a revize

13

HODNOCENÍ AKČNÍHO PLÁNU EU PRO BIOLOGICKOU ROZMANITOST V ROCE 2010 Popisek fotografie Polopřírodní louka v plném květu, jeden z typů stanovišť bohatých na druhy, které jsou chráněny podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť CÍL 1 CHRÁNIT NEJDŮLEŽITĚJŠÍ STANOVIŠTĚ A DRUHY EU Směrnice o ochraně stanovišť a ptáků Směrnice o ochraně stanovišť a směrnice o ochraně volně žijících ptáků tvoří základ politiky EU zaměřené na zastavení ztráty biologické rozmanitosti v Evropské unii. Cílem směrnice o ochraně volně žijících ptáků je chránit všechny volně žijící ptáky v EU a směrnice o ochraně stanovišť stanovuje dalších 1500 vzácných a ohrožených rostlin a živočichů, aby jim byla poskytnuta zvláštní společná ochrana. Nutnost ochrany je po právu přisouzena asi 230 hodnotným typům stanovišť (včetně senných luk, vřesovišť a slanisek). Tyto dvě směrnice představují nejambicióznější a nejrozsáhlejší iniciativu, jaká kdy byla zahájena za účelem chránit bohaté přírodní dědictví a ekosystémy Evropy. Umožňují všem 27 členským státům spolupracovat na základě společného legislativního rámce, aby chránily nejzranitelnější druhy a stanoviště Evropy v celé šíři jejich přirozeného výskytu v EU, a to bez ohledu na politické a správní hranice. Tyto směrnice si kladou dva hlavní cíle: chránit druhy v celé EU prostřednictvím ustanovení o ochraně druhů; a chránit oblasti důležité pro určité vzácné a ohrožené druhy pomocí ustanovení o ochraně stanovišť, která vedou k vytváření sítě Natura 2000. Od členských států se vyžaduje, aby se vyvarovaly ničivých zásahů, které by mohly mít zásadní dopad na druhy či stanoviště, kvůli kterým je daná oblast chráněna sítí Natura 2000, a aby zavedly příslušná ochranná opatření zaměřená na uchování těchto oblastí a jejich navrácení do příznivého stavu z hlediska ochrany. Síť Natura 2000 je téměř dokončena Jednou z hlavních priorit akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost je zajistit úplné a včasné provedení ustanovení výše zmíněných dvou směrnic. Významného pokroku se dosáhlo ve vytváření sítě Natura 2000. Od roku 2006 bylo do této sítě začleněno dalších více než 200 000 km² země a moří. V roce 2010 síť zahrnovala přes 26 000 chráněných oblastí, které se nacházely ve všech 27 členských státech, a byla tedy největší koordinovanou sítí chráněných oblastí na celém světě. Výrazně se také pokročilo ve vytváření chráněných oblastí Natura 2000 v oblasti mořského prostředí, tento proces však ještě není dokončen. Vymezování chráněných mořských oblastí je ztíženo nedostupným terénem a nedostatkem vědeckých znalostí, nicméně mořská část sítě Natura 2000 by měla být dokončena do roku 2012.

14

0

10000000

20000000

30000000

40000000

50000000

60000000

70000000

80000000

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

juin-

09

Souhrnná rozloha ha

Rumunsko

Bulharsko

Slovinsko

Slovensko

Polsko

Malta

Litva

Lotyšsko

Maďarsko

Estonsko

Česká republika

Kypr

SpojenékrálovstvíŠvédsko

Portugalsko

Nizozemsko

Lucembursko

Itálie

Irsko

Řecko

Popisek grafu: Vývoj souhrnné rozlohy chráněných oblastí, které byly ustanoveny v členských státech v rámci směrnice EU o ochraně stanovišť

Popisek mapy: Síť chráněných oblastí EU Natura 2000 podle biogeografických oblastí Síť chráněných oblastí EU Natura 2000 podle biogeografických oblastí.

VYSVĚTLIVKY: Biogeografické oblasti v EU

15

ATLANTSKÁ OBLAST BOREÁLNÍ OBLAST ALPÍNSKÁ OBLAST KONTINENTÁLNÍ OBLAST PANONSKÁ OBLAST STEPNÍ OBLAST

OBLAST ČERNÉHO MOŘE STŘEDOMOŘSKÁ OBLAST MAKARONÉSKÁ OBLAST Biogeografické oblasti mimo EU ARKTICKÁ OBLAST OBLAST MALÉ ASIE

16

Řízení sítě chráněných oblastí Natura 2000 Dokončení sítě Natura 2000 se blíží a pozornost se stále více zaměřuje na to, aby oblasti i v nich žijící druhy byly chráněny a pozitivně řízeny za účelem dosažení příznivého stavu z hlediska ochrany v rámci EU. V současnosti se pouze 17 % všech chráněných druhů a typů stanovišť nachází v příznivém stavu. Plány řízení sice nejsou povinné, ale osvědčily se při stanovování akcí zaměřených na ochranu potřebných pro jednotlivé oblasti. Pomáhají také zapojit do řízení těchto oblastí další zúčastněné subjekty a uživatele půdy, neboť zohledňují místní způsoby využití půdy a regionální charakteristiky. Natura 2000 je více než jen síť chráněných oblastí. Tento systém počítá s tím, že člověk je nedílnou součástí přírody a že člověk a příroda nejlépe fungují jako partneři. Cílem není systematicky vyloučit hospodářské činnosti, ale spíše stanovit parametry, podle kterých lze provozovat hospodářské činnosti s ohledem na zachování vzácných druhů a stanovišť. Takový přístup vykazuje mnoho výhod jak pro ochranu přírody, tak i pro lidi, kteří žijí a pracují ve venkovských oblastech. Aktivním zapojováním různých uživatelů půdy do řízení oblastí Natura 2000 lze zajistit zachování citlivých polopřírodních stanovišť a druhů vyžadujících pozitivní řízení. Díky svému rozsahu je síť Natura 2000 silným spojencem pomáhajícím udržet hospodářskou životaschopnost a sociální síť řady venkovských oblastí v celé Evropě. Popisek fotografie: Poštolka rudonohá, Falco vespertinus – ohrožený druh evropského významu, pro který byl v roce 2009 vytvořen akční plán EU na ochranu konkrétních druhů

Co se zatím podařilo • Suchozemská část sítě Natura 2000 byla z velké části dokončena

• Dosáhlo se značného pokroku v označování mořských oblastí Natura 2000

• Pro řadu oblastí byla stanovena opatření zajišťující pozitivní řízení

• Pro mnoho druhů významných na úrovni EU byly přijaty akční plány zaměřené na ochranu konkrétních druhů

• V roce 2009 byly uveřejněny výsledky první komplexní kontroly stavu ochrany zaměřené na druhy a stanoviště významné na úrovni Společenství v rámci celé EU

• Pro řadu průmyslových odvětví byly vypracovány podpůrné dokumenty, které mají pomoci se zaváděním obou výše uvedených směrnic zaměřených na ochranu přírody

• V letech 2007–2009 bylo průměrně přiděleno nejméně 119,5 milionů EUR ročně z fondu EU LIFE+ na podporu praktické ochrany oblastí Natura 2000 či další akce zaměřené na ochranu biologické rozmanitosti

• Byly vydány pokyny EU pro financování řízení oblastí Natura 2000 prostřednictvím finančních nástrojů EU

• Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí již byla provedena ve všech členských státech EU

• Byl vytvořen nový dobrovolný program ochrany ohrožených druhů a stanovišť v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích EU inspirovaný sítí Natura 2000

17

CÍL 2 CHRÁNIT A OBNOVIT BIOLOGICKOU ROZMANITOST A EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY V ŠIRŠÍCH VENKOVSKÝCH OBLASTECH EU Narůstající roztříštěnost krajiny Dvě výše uvedené směrnice zaměřené na ochranu přírody nestačí samy o sobě na to, aby byla biologická rozmanitost Evropy ochráněna, a je tedy potřeba podniknout další kroky na ochranu přírodních ekosystémů v širších venkovských oblastech. Většina oblastí s vysokou přírodní hodnotou zbývající v Evropě, včetně chráněných oblastí sítě Natura 2000, je i dnes ohrožena riziky, jako jsou znečišťování životního prostřední a nadměrné využívání půdy. Jsou také obklopeny prostředím, které je nepřátelské a stále méně prostupné. Tyto procesy nezpůsobují pouze ztrátu druhů. Biologická rozmanitost je hybnou silou našich ekosystémů, která zajišťuje jejich schopnost poskytovat společnosti důležité služby, jako je čištění vody a hnojení půdy. Pokud zdravé ekosystémy ztratí různorodost svých stanovišť a pestrost druhů, nebo pokud se příliš zhorší jejich kvalita, budou roztříštěny a izolovány, jejich schopnost poskytovat cenné služby se zásadně sníží nebo zcela vytratí. Zelenější společná zemědělská politika EU Zemědělství je stále převládajícím způsobem využití půdy v Evropě pokrývajícím téměř 50 % území EU, a právě proto klade akční plán pro biologickou rozmanitost zvláštní důraz na začlenění potřeb v oblasti biologické rozmanitosti do oblasti společné zemědělské politiky EU (SZP). V důsledku nedávných reforem SZP a nařízení o rozvoji venkova (2007–2013) vznikly nové nástroje a opatření v rámci politik zaměřené na lepší zohlednění otázek týkajících se biologické rozmanitosti v postupech používaných v zemědělství a lesnictví v celé EU. Přímé platby zemědělcům v rámci prvního pilíře SZP byly odděleny od produkce a byly navázány na splnění řady norem týkajících se ochrany životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin. V rámci druhého pilíře SZP byla také zavedena nová opatření na podporu rozvoje venkova, která mají prosazovat přírodě prospěšné zemědělské a lesnické činnosti. Mezi ně patří dodatečné platby pro chráněné oblasti Natura 2000, které mají nahradit ztrátu příjmů nebo náklady na dodatečné požadavky kladené v rámci oblasti řízení na splnění cílů sítě Natura 2000. Dále jsou to také povinné agro-environmentální a lesnicko-environmentální programy, které mohou být zaměřené na podporu zemědělců a lesníků, kteří dobrovolně používají určité zemědělské postupy považované za prospěšné pro životní prostředí a biologickou rozmanitost (nad úroveň minimálních standardů). Celkem bylo asi 23 % rozpočtu určeného na rozvoj venkova přiděleno na agro-environmentální opatření v celé EU-27 a dalších 590 milionů EUR bylo vyčleněno na platby pro oblasti Natura 2000. Zatím není možné přesně určit, jaká část peněz přidělených na agro-environmentální opatření se použije konkrétně na činnosti zaměřené na ochranu přírody, je však zjevné, že celkový vliv na biologickou rozmanitost by měl být velmi pozitivní a krajina využívaná k zemědělství a lesnictví by měla být méně nepřátelská vůči přírodě.

18

60

65

70

75

80

85

90

95

100

105

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Všechny běžné druhy (136 druhů)Běžné druhy žijící na zemědělských půdách (36 druhů)Běžné druhy žijící v lesních oblastech (29 druhů)

Zdroj: Eurostat, 2010 (env_bio2) - EBCC/RSPB/BirdLife/Statistics Netherlands.

- Popisek grafu: Počet volně žijících ptáků v zemědělských a lesních oblastech se za posledních 20 let snížil přibližně o 25 %, ale tento pokles se konečně začíná zmírňovat.

Popisek fotografie Dvojí negativní vliv intenzivního zemědělství a opouštění půdy představuje velké riziko pro biologickou rozmanitost Evropy Omezení znečišťování Dalším důležitým aspektem akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost je důraz na omezení znečišťování evropských sladkovodních systémů. Zdůrazňován je zejména význam včasného a efektivního provedení rámcové směrnice o vodě, která se zaměřuje na ochranu povrchové a podzemní vody před znečištěním a zhoršením kvality. Cílem této směrnice je zajistit, aby veškerá vodstva byla v dobrém stavu (včetně ekologického stavu) do roku 2015. Tohoto cíle lze dosáhnout prostřednictvím provedení řady plánů řízení a specifických akčních programů přijatých na úrovni každého ze 110 povodí řek v EU. Proces tvorby těchto plánů řízení je již v plném proudu – většina z nich byla předložena Komisi ke schválení před koncem roku 2009. Nové studie ukazují, že znečištění většiny evropských řek se začalo snižovat díky přísnějších normám EU v oblasti ochrany životního prostředí.

19

Co se zatím podařilo • Na základě nařízení EU týkající se rozvoje venkova (2007-2013) byly uvolněny značné finanční

prostředky na podporu biologické rozmanitosti lesních a zemědělských oblastí

• Více než 22 miliard EUR bylo v celé EU-27 přiděleno na agro-environmentální a lesnicko-environmentální opatření

• Dalších 590 milionů EUR je určeno na platby pro zemědělství a lesnictví provozované v oblastech Natura 2000

• V rámci kontroly stavu SZP z roku 2008 byla biologické rozmanitosti přiřazena vyšší priorita • V roce 2010 byla vydána Komisí zelená kniha o ochraně lesů, která zahájila debatu o

možnostech přístupu EU k ochraně lesů a informacím o lesích • V roce 2010 vyšel nový Evropský atlas biologické rozmanitosti půd • Členské státy připravují na základě rámcové směrnice o ochraně vody plány řízení povodí řek • Kvalita vody ve sladkovodních ekosystémech Evropy se zlepšuje • V roce 2009 byla přijata nová rámcová směrnice o udržitelném používání pesticidů • Pracuje se na vytvoření konceptu ekologicky soudržné zelené infrastruktury Evropy, který by

pomohl vyřešit narůstající problém roztříštěnosti stanovišť a ztráty cenných zemědělských a lesních oblastí v širších venkovských oblastech

20

CÍL 3 CHRÁNIT A OBNOVIT BIOLOGICKOU ROZMANITOST A EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY V ŠIRŠÍM MOŘSKÉM PROSTŘEDÍ EU Evropská moře v ohrožení Rozsáhlé vodní masy moří, které obklopují EU, hrají významnou roli pro zachování biologické rozmanitosti. I tady je však životní prostředí vystaveno velkému ohrožení. Je široce rozšířen nadměrný výlov a stav řady populací ryb se nachází za bezpečnými biologickými limity. Tyto problémy ještě zhoršují změny klimatu, invazivní cizí druhy a intenzivní námořní doprava, která zvyšuje nebezpečí ropných skvrn. Znečištění a eutrofizace z pozemních zdrojů stále dosahují nepřijatelných hodnot. Eutrofizace způsobená obohacováním živin může spustit řetězec nežádoucích účinků, který začíná nadměrným růstem planktonových řas, což vede k usazování většího množství organické masy na mořském dně. Následné zvýšení spotřeby kyslíku může vést k vyčerpání dostupného kyslíku a k vytvoření tzv.„mrtvých zón“, kde nemohou přežít jiné formy života. Společná rybářská politika Akční plán pro biologickou rozmanitost usiluje o udržitelnější využívání mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky EU. Po desetiletích nadměrného rybolovu bez selekce se zbývající populace ryb ocitly na kritické hranici. V důsledku toho členské státy EU spěšně vytvářejí víceleté plány řízení a obnovy pro celou řadu komerčně využitelných druhů ryb v různých mořských oblastech, aby byl rybolov omezen na udržitelnější úroveň a podpořilo se opětovné vybudování poničených populací. Byly podniknuty kroky za účelem zavedení selektivnějších rybářských postupů, aby se snížil nepřijatelně vysoký objem nechtěných vedlejších výlovů mořských druhů, na které nebyl lov zaměřen, jako například tuleňů a delfínů, a aby byla chráněna citlivá hlubinná stanoviště, včetně porostů Posidonia na dně Středozemního moře a korálových útesů v severovýchodním Atlantickém oceánu. Většina členských států využívá na podporu tohoto procesu finanční prostředky uvolněné v rámci reformovaného Evropského rybářského fondu (2007–2013), aby se dosáhlo udržitelnější rovnováhy mezi zdroji a kapacitou rybolovu EU a aby bylo mořské prostředí s ohroženými stanovišti a druhy více chráněno. Rámcová směrnice EU o strategii pro mořské prostředí V roce 2008 přijala EU ambiciózní rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí, která stanovuje koordinovaný přístup založený na ekosystémech za účelem zlepšení mořského prostředí. Tato směrnice vychází z platných právních předpisů a úmluv a jejím hlavním cílem je dosáhnout dobrého stavu mořského prostředí z hlediska životního prostředí do roku 2020. Podobně jako rámcová směrnice o ochraně vody zavádí i tato směrnice některé společné cíle a zásady, které mají být použity na úrovni každé ze čtyř mořských oblastí EU (severovýchodní Atlantik, Černé moře, Baltské moře a Středozemní moře). Práce na provádění rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí teprve začala, a je tedy příliš brzy hodnotit její dopad na mořské prostředí. Je však zjevné, že pokud se podaří vytvořit společný akční program a provést jej na úrovni každé mořské oblasti, přínos pro mořské ekosystémy bude významný, a to v chráněných mořských oblastech i mimo ně. Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí představuje také důležitý nástroj v rámci politik pro zajištění toho, aby otázka životního prostředí byla plně zohledněna v nové integrované námořní politice EU přijaté v roce 2009.

21

Popisek fotografie Podmořský porost Posidonia je výjimečně bohatý na biologickou rozmanitost a hraje důležitou roli při ochraně pobřeží.

Popisek mapy Podíl populací ryb v rámci bezpečných biologických limitů a mimo tyto limity Diagram ukazuje, jaká část posuzovaných populací je nadměrně lovena (červená), a populace, jejichž stav je v rámci bezpečných biologických limitů (modrá). Velikost kruhů odpovídá poměrnému objemu místního rybolovu.

Co se zatím podařilo • Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí přijatá v roce 2008 usiluje o dosažení

dobrého stavu všech moří EU z hlediska životního prostředí do roku 2020

• 19 z 22 přímořských členských států přijalo nebo právě přijímá plány integrované správy pobřežních zón (ICZM)

• Evropská agentura pro námořní bezpečnost poskytla Komisi a členským státům technickou a odbornou pomoc při řešení problému ropných skvrn

• Byla přijata řada plánů obnovy pro komerčně využívané populace ryb v různých mořských oblastech za účelem opětovného vybudování poničených populací

• Byly vytvořeny právní předpisy týkající se ochrany ohrožených hlubokomořských stanovišť před neudržitelným rybolovem

• V roce 2009 byl přijat akční plán Evropského společenství na zachování a řízení populací žraloků

• Většina členských států předložila projekty na podporu udržitelného rybolovu a zachování mořské biologické rozmanitosti v rámci Evropského rybářského fondu

22

CÍL 4 PODPOŘIT SLUČITELNOST REGIONÁLNÍHO A ÚZEMNÍHO ROZVOJE S BIOLOGICKOU ROZMANITOSTÍ V EU Ucelenější proces územního plánování V porovnání s jinými oblastmi světa je EU poměrně hustě osídleným světadílem a velká část půdy je aktivně využívána. To znamená, že zbývající přírodní oblasti jsou zde vystaveny silnému tlaku rozvojových činností. Akční plán pro biologickou rozmanitost uznává, že cenné ekosystémy je třeba chránit před těmito nevhodnými vlivy a zdůrazňuje zvláště, že ke všem novým rozvojovým plánům a projektům se musí provést odpovídající posouzení vlivu na biologickou rozmanitost, strategické posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) nebo posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Mělo by se tak zajistit, že dopad na přírodní prostředí bude omezen nebo zcela vyloučen, a to tím, že se v daném případě vybere jiná územní oblast nebo se zavedou opatření omezující dopad na životní prostředí. Pokud se tato posouzení provedou již v první fázi plánování, bude ochrana biologické rozmanitosti zohledněna již od počátku. Díky tomuto strategickému přístupu k územnímu plánování bude rozvojový rámec ucelenější a udržitelnější a sníží se riziko potíží a zpoždění. Veškeré nové plány a programy související se strukturálními fondy EU (Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti) musí projít strategickým posuzováním vlivů na životní prostředí před tím, než pro ně může být schváleno financování. Velké rozvojové projekty (s náklady přes 50 milionů EUR), které mají být spolufinancovány ze strukturálních fondů EU, musí být navíc nejdříve schváleny Evropskou komisí. Komise dohlédne na to, aby posuzování EIA – a jiné odpovídající posuzování v případě projektů, které ovlivní oblasti Natura 2000 – plně zohlednilo možný dopad na přírodní prostředí, včetně biologické rozmanitosti, a aby byla zavedena potřebná opatření na odstranění nebo omezení tohoto dopadu. Investice do přírody Strukturální fondy EU pro léta 2007–2013 také umožňují přímo nebo nepřímo podporovat ochranu biologické rozmanitosti v rámci regionálních nebo místních rozvojových plánů a programů EU. Členské státy vyčlenily celkem asi 2,7 miliardy EUR pro opatření na „podporu biologické rozmanitosti a ochranu přírody (včetně sítě Natura 2000)“. V rámci turistického ruchu bylo dalších asi 1,1 miliardy EUR přiřazeno na „podporu přírodních hodnot“ a 1,4 miliardy EUR na „ochranu a rozvoj přírodního dědictví“, což zahrnuje projekty týkající se přírody i biologické rozmanitosti. Některé členské státy používají tyto prostředky především na podporu projektů týkajících se obnovy stanovišť nebo na opětovné propojení oblastí, které byly rozděleny v důsledku rozvoje infrastruktury (např. vytváření ekologických koridorů). Jiné se zaměřují více na realizaci sítě Natura 2000 nebo na podporu týkající se ochrany přírody prostřednictvím cestovního ruchu a jiných projektů zabývajících se cestovním ruchem. Popisek fotografie: Uměle vytvořené oblasti se stále rozšiřují na úkor přírodních stanovišť „Ekomost přes dálnici v národním parku Hoge Veluwe v Nizozemsku“

23

Co se zatím podařilo • Všechny plány a programy v rámci nových strukturálních fondů EU (2007–2013) prošly

strategickým posuzováním vlivů na životní prostředí

• V rámci strukturálních fondů EU byly vytvořeny nové možnosti přímé podpory týkající se ochrany biologické rozmanitosti v rámci programů regionálního rozvoje a přeshraničních programů

• Ve formuláři žádosti o velké projekty, které mají být spolufinancovány z fondů EU, je přímo uvedena nutnost splnit EIA a odpovídající posuzování pro oblasti Natura 2000

• Pokyny Komise i řízení pro porušení právních předpisů podporují správné používání SEA, EIA a odpovídajících posuzování

• Pracuje se na vytvoření konceptu ekologicky soudržné zelené infrastruktury Evropy s cílem

přijmout v roce 2011 strategii EU pro tuto problematiku, která by pomohla vyřešit narůstající problém roztříštěnosti stanovišť a byla by vhodným nástrojem pro přizpůsobení se změnám klimatu prostřednictvím rozvoje a zachování ekosystémů.

24

CÍL 5 VÝRAZNĚ SNÍŽIT DOPAD INVAZIVNÍCH CIZÍCH DRUHŮ NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST EU Rozšiřování invazivních cizích druhů Invazivní cizí druhy (ICD) jsou nepůvodní druhy, jejichž výskyt mimo jejich přirozené prostředí ohrožuje biologickou rozmanitost. Může se jednat o zvířata, rostliny, houby nebo mikroorganismy, a jsou považovány za druhou nejvýznamnější příčinu úbytku biologické rozmanitosti na světě, po ztrátě a ničení stanovišť. V důsledku moderního způsobu obchodování se tyto druhy mohou snadněji dostat za jejich přirozené biogeografické hranice. Rozšíření obchodu, cestování a dopravy v rámci EU i v celosvětovém měřítku přineslo znásobení počtu záměrných i neúmyslných přenesení nových druhů. Očekává se, že tento vývoj bude pokračovat a zároveň dojde k dalšímu šíření již vzniklé populace cizích druhů. Řada již usazených cizích druhů má klíčový význam pro systémy produkce, které jsou základem evropských hospodářství. Poskytují mnoho pracovních příležitostí a jsou vysoce ceněny společností, jako např.okrasné rostliny, domácí mazlíčci, exotičtí ptáci, zvěř nebo ryby pro výlov i akvakulturu. Určitá skupina přenesených cizích druhů se však v Evropě stala invazivní a ohrožuje původní biologickou rozmanitost. Doposud bylo identifikováno přes 10 000 cizích druhů, z nichž asi 10-15 % je potenciálně nebezpečných pro biologickou rozmanitost Evropy. Důsledky jejich šíření jsou pociťovány v celé EU. Nejenže vážně ohrožují původní druhy a stanoviště, neboť nad nimi mohou převládnout, ale způsobují také značné ekonomické škody. Odhaduje se, že v roce 2008 dosáhly v EU náklady na kontrolu invazivních cizích druhů a nápravu vzniklých škod výše asi 9,6 - 12,7 miliard EUR. Plán strategie EU pro invazivní druhy Akční plán EU pro biologickou rozmanitost zdůrazňuje význam řešení problému invazivních cizích druhů jako svoji prioritu. Nutnost zaujmout společný přístup na úrovni EU dokládá skutečnost, že činnost podniknutou doposud některými zeměmi často maří nečinnost ostatních zemí, což vede k té skutečnosti, že naše snahy postupují pouze pomalu. Stávající právní předpisy a politiky EU již poskytují částečně řešení problémů souvisejících s invazivními druhy. V současnosti však neexistují žádné mechanismy, které by podpořily sladění nebo jednotnost přístupů v sousedících zemích nebo v zemích v jednom sub-regionu. Neexistují také žádné formální požadavky na provedení potřebné analýzy rizik v případě záměrného zavedení nepůvodních druhů, které by mohly mít vliv na biologickou rozmanitost. V reakci na tento nedostatek Komise vydala v prosinci roku 2008 sdělení „Plán strategie EU pro invazivní druhy“, které vymezuje v rámci politik čtyři možnosti, jak řešit nebezpečí související s ICD. Tyto možnosti vycházejí z mezinárodně uznávané třístupňové hierarchie, podle které je prevence nežádoucího přenesení druhů nákladově nejefektivnější, nejúčinnější a nejméně ničí životní prostředí, a po ní následuje vyhubení daného druhu, pokud je proveditelné, či dlouhodobá kontrola a bránění šíření druhu. Sdělení zdůrazňuje význam vytvoření systému včasného varování, který umožní, aby se sousedící země rychle navzájem informovaly o výskytu invazního cizího druhu, a důležitost

25

spolupráce napříč hranicemi států na opatřeních zajišťujících omezení šíření těchto druhů. Dalším krokem je vytvoření strategie EU pro invazivní druhy. Popisek fotografie Bolševník velkolepý, Heracleum mantegazzianum, se stal invazivním druhem v mnoha oblastech Evropy

Co se zatím podařilo

• Sdělení EU „Plán strategie EU pro invazivní druhy“ vydané v roce 2008 vymezuje v rámci politik několik možností pro vytvoření strategie EU pro invazivní cizí druhy

• Bylo zadáno vypracování studie, která má zjistit proveditelnost vytvoření systému včasného varování o invazivních cizích druzích pro celou EU

• 38 milionů EUR z prostředků programu EU LIFE bylo vynaloženo na vymýcení a omezení šíření invazivních cizích druhů v rámci sítě Natura 2000 i mimo ni

• Společné výzkumné středisko koordinuje posouzení vlivu invazivních druhů na vodní ekosystémy (a jak by tyto druhy měly být zohledněny ve vymezení dobré ekologické kvality vody)

• Bylo spuštěno několik projektů financovaných v rámci výzkumných programů a programů technologického rozvoje EU za účelem poskytování informací pro rozvoj politik EU pro invazivní cizí druhy, včetně projektů DAISIE, ALARM a NOBANIS.

• V roce 2007 vešlo v platnost nařízení 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Obojživelníci

Plazi

Suchozemští savci

Mořští savci

Motýli

Vážky

Všechny

Procento dotčených druhů

Ohrožené Ostatní

Popisek grafu Procento druhů (ohrožených a ostatních), na které mají negativní dopad invazivní cizí druhy; podle skupin druhů

26

CÍLE 6–8 POSÍLIT ROLI EU V BOJI PROTI GLOBÁLNÍ ZTRÁTĚ BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI Podpora biologické rozmanitosti prostřednictvím vnější pomoci EU EU uznává, že aby byla důvěryhodným partnerem na mezinárodním poli, nestačí pouze její podpora biologické rozmanitosti v Evropě. Je třeba řešit také dopad vysokých spotřebních nároků EU na zbytek planety. Proto se tři z cílů akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost zaměřují na roli EU v boji proti globální ztrátě biologické rozmanitosti. V rámci těchto cílů se usiluje o účinné provedení Úmluvy o biologické rozmanitosti a dalších úmluv týkajících se ochrany biologické rozmanitosti na světové úrovni, a zároveň se zde pojednává o otázkách, jako je mezinárodní obchod a zohlednění ekologie v rozvojových politikách a programech EU. Ve své rozvojové politice pro období 2007–2013 se EU zavázala zohlednit biologickou rozmanitost ve svých programech rozvojové spolupráce. Z tohoto důvodu byly vytvořeny profily v oblasti životního prostředí pro většinu zemí a regionů, na které se vztahuje vnější spolupráce EU. Doposud bylo v rámci těchto územních programů vyčleněno na ochranu biologické rozmanitosti asi 133 milionů EUR, zejména v oblasti střední Afriky, Etiopie, Malawi, Hondurasu, Bolívie a Brazílie. Je však třeba vyvíjet další úsilí. Jedním z důvodů malého využití těchto programů na ochranu biologické rozmanitosti je skutečnost, že biologická rozmanitost často není prioritou pro dané partnerské země. EU má také speciální tematický program „Životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, včetně energie“ (ENRTP), který v posledních čtyřech letech (2007–2010) poskytnul na ochranu biologické rozmanitosti více než 114 milionů EUR. EU kromě toho významně přispívá do 5. Světového fondu životního prostředí, který poskytuje rozvíjejícím se zemím granty na projekty související s biologickou rozmanitostí, změnou klimatu a jinými globálními otázkami v oblasti životního prostředí. Pro léta 2010–2014 bylo na projekty a programy na ochranu biologické rozmanitosti vyčleněno 1,2 miliardy dolarů. Omezení dopadu mezinárodního obchodu Od přijetí akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost zdvojnásobila EU své úsilí na podporu zohlednění otázek životního prostředí v mezinárodním obchodu. V rámci svého programu posuzování dopadu na udržitelnost (SIA) provádí Komise posuzování dopadu na udržitelnost u všech svých plánovaných regionálních a dvoustranných dohod o volném obchodu a partnerství v Asii, Africe a Latinské Americe. Na úrovni EU Evropská komise vyzývá členské státy, aby si stanovily cíl, že 50 % jejich výběrových řízení bude zohledňovat ochranu životního prostředí. Veřejné orgány v EU utratí každý rok přes 2 000 miliard EUR za nákup zboží a služeb, jako jsou počítače, budovy, papír, potraviny a úklidové služby. Pokud budou tyto orgány ve svých výběrových řízeních trvat na volbě možností, které jsou příznivé pro životní prostředí, mohou společně významně ovlivnit spotřebitelské návyky v EU a zvýšit poptávku po ekologických produktech a technologiích. Co se týče globálního obchodu v oblasti biologické rozmanitosti, postoupilo se v provádění Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a Akčního plánu EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT), který byl přijat v roce 2003. Na podporu snah v rámci akčního plánu FLEGT Komise také předložila návrh nařízení o povinnostech provozovatelů

27

uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky. Návrh vychází ze zásady „náležité péče“, podle které musí provozovatelé, na něž se nařízení vztahuje, používat systém omezující nebezpečí, že by uvedli na trh Společenství nezákonně těžené dřevo a dřevařské výrobky. Popisek fotografie EU poskytuje značné finanční prostředky na ochranu tropických pralesů Listovnice červenooká, Agalychnis callidryas, se stala symbolem řady kampaní na záchranu tropických pralesů

Co se zatím podařilo

• Jako součást rozvojové politiky EU (2007–2013) bylo 133 milionů EUR vyčleněno na ochranu biologické rozmanitosti v rámci programů vnější pomoci různým rozvíjejícím se zemím

• Celkem 114 milionů EUR bylo také přiděleno na ochranu biologické rozmanitosti na čtyřleté období 2007–2010 v rámci tematického programu pro životní prostředí a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, včetně energie (ENRTP)

• Dalších 20 milionů EUR bylo schváleno v dohodě o financování pro účely ochrany biologické rozmanitosti a správa chráněných oblastí v zemích AKT

• V rámci svého programu posuzování dopadu na udržitelnost v obchodování provádí Komise SIA u všech svých plánovaných regionálních a dvoustranných dohod o volném obchodu a partnerství

• Komise a členské státy se aktivně účastní úsilí na podporu provádění bonnských pokynů ohledně přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení výhod plynoucích z jejich užívání (ABS) a usilují o zvýšení povědomí o těchto pokynech

• EU se aktivně účastní provádění Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES)

• Výrazného pokroku se dosáhlo v prosazování práva, ve správě a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT)

• EU stále usiluje o účinné provedení Úmluvy o biologické rozmanitosti a dalších úmluv týkajících se ochrany biologické rozmanitosti na světové úrovni

28

CÍL 9 PODPOŘIT PŘIZPŮSOBENÍ BIOLOGICKÉ ROZMANITOSTI ZMĚNÁM KLIMATU Změna klimatu a biologická rozmanitost V současnosti se široká vědecká obec i politici shodují na tom, že klima se mění v důsledku lidské činnosti. Projevuje se to extrémnějším počasím v různých částech světa, včetně delších období sucha, častějších záplav a tání ledovců. Důsledky v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí by mohly být obrovské. Změna klimatu si také vybírá svou daň v přírodě. V nedávno provedeném posouzení stavu 122 rozšířených evropských druhů ptáků se ukázal negativní dopad oteplování klimatu na 92 druhů, přínos byl zjištěn pouze u 30 druhů. To ukazuje, že lze očekávat velké změny biologické rozmanitosti a ekosystémů v Evropě. Celé ekosystémy by také mohly být porušeny a mnoho z nich se již blíží k nenávratnému stavu. Pokud jsou však ekosystémy uchovány a udržitelně používány, mohou hrát významnou roli při omezení vlivů změny klimatu, a mohly by také být efektivně a účinně využívány v rámci snah o přizpůsobení se změně klimatu. Rašeliniště, lesy a mokřady dokáží zadržovat značné množství uhlíku a duny a sladkovodní ekosystémy zase poskytují přirozenou obranu proti povodním a vzestupu hladiny moří. Omezení emisí skleníkových plynů Na změnu klimatu je třeba reagovat dvojím způsobem. Za prvé je nutné omezit emise skleníkových plynů. Za druhé musí být zavedena opatření na přizpůsobení se změně klimatu a omezení jejího dopadu, abychom se vyrovnali s nevyhnutelnými důsledky této změny. Pokud jde o první aspekt, nejnovější přehled EEA emisí skleníkových plynů jednotlivých členských států ukazuje, že objem emisí se snížil o 11,3 % ve srovnání s rokem 1990. Několik zemí, zejména novější členské státy, výrazně snížilo objem svých emisí. EU 27 jakožto celek díky tomu dosáhla více než poloviny svého jednostranně stanoveného cíle v podobě omezení o 20 % do roku 2020 pouze pomocí snížení domácích emisí a je na dobré cestě ke splnění svých celkových cílů v rámci Kjótského protokolu. Příroda pomáhá omezit dopad změny klimatu V roce 2009 Komise vydala bílou knihu o přizpůsobení se změně klimatu. Tato kniha zdůrazňuje význam zachování a obnovy celistvosti ekosystémů a vytvoření „zelené infrastruktury“ EU se zdravými, navzájem propojenými ekosystémy a přirozenými prvky krajiny. Zdůrazňuje potřebu komplexního a jednotného přístupu za účelem uchování a posílení ekosystémů a produktů a služeb, které poskytují. V této knize se konstatuje, že přístupy založené na ekosystémech jsou již připravené, dostupné každému a nákladově efektivní. Udržování zdravých ekosystémů má ekonomický význam: hledat člověkem vyvinutá řešení jako náhradu za služby, které příroda nabízí zdarma, je technicky náročné a velmi drahé. Je však také třeba zajistit, aby opatření za účelem přizpůsobení se změně klimatu a omezení dopadu této změny nepoškozovala biologickou rozmanitost. V tomto ohledu byly zahájeny různé iniciativy, včetně zavedení kritérií udržitelnosti životního prostředí pro

29

biopaliva a biokapaliny v rámci nové směrnice EU o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Popisek fotografie Na bělokura rousného, Lagopus lagopus, bude mít změna klimatu pravděpodobně značný dopad Graf Dopad změny klimatu na rozšířené populace ptáků se za posledních dvacet let výrazně zvýšil

• Co se zatím podařilo • Několik členských států již dosáhlo výrazného snížení emisí skleníkových plynů

• EU jakožto celek dosáhla více než poloviny svého jednostranně stanoveného cíle v podobě omezení o 20 % do roku 2020 a je na dobré cestě ke splnění svých celkových cílů v rámci Kjótského protokolu

• EU vyzvala k zastavení úbytku globálního lesního porostu nejpozději do roku 2030 a k omezení intenzivního odlesňování tropických pralesů o nejméně 50 % do roku 2020 oproti současným hodnotám

• Komise v roce 2009 vydala bílou knihu o přizpůsobení se změně klimatu, kde zdůrazňuje význam zachování a obnovy celistvosti ekosystémů

• EU financovala výzkumné projekty zaměřené na posouzení dopadu změny klimatu na biologickou rozmanitost

• Směrnice EU 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů stanovuje kritéria udržitelnosti životního prostředí za účelem ochrany biologické rozmanitosti

30

CÍL 10 VÝRAZNĚ ROZŠÍŘIT ZNALOSTNÍ ZÁKLADNU Výzkum v oblasti biologické rozmanitosti podporuje politická opatření Porozumět biologické rozmanitosti v celé její složitosti je velká vědecká výzva. Je nezbytně nutné zaplnit mezery v našich vědomostech, abychom lépe chápali, jaké jsou naše vazby na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby a jak moc jsme na nich závislí. Vytvoří se tak lepší a komplexnější znalostní základ podporující budoucí politická opatření a akce. Kromě toho je třeba investovat do dlouhodobých programů ekologického monitorování, využívajících moderní technologie a zajišťujících přístup k interoperabilním databázím, abychom zvýšili své povědomí o vlivu biologické rozmanitosti na fungování ekosystémů. EU se prostřednictvím akčního plánu pro biologickou rozmanitost zaměřuje zejména na financování základního výzkumu v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů, a to pomocí rámcových programů pro výzkum. Na projekty týkající se biologické rozmanitosti již bylo přiděleno přes 200 milionů EUR prostřednictvím šestého (2002–2006) a sedmého (2007–2013) rámcového programu. Výsledky těchto projektů, stejně jako vlastní výzkum financovaný členskými státy, jsou průběžně využívány při utváření politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti. K tomuto procesu má dále přispět „Atlas rizik z hlediska biologické rozmanitosti“, vytvořený v červnu roku 2010, který komplexně shrnuje výsledky řady evropských výzkumných projektů. Evropská komise a Evropská agentura pro životní prostředí také vytvořily nový Evropský informační systém pro biologickou rozmanitost (BISE), jehož hlavním cílem je stát se jediným kontaktním místem nabízejícím přístup k úplným, aktuálním a odborně zpracovaným informacím, údajům a poznatkům o biologické rozmanitosti v Evropě. EU též aktivně podporuje výzkum v oblasti biologické rozmanitosti a shromažďování údajů na mezinárodní úrovni. Významně přispěla k tomu, že se mezinárodní společenství v červnu 2010 dohodlo na založení Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) za účelem lepšího zajištění nezávislého odborného poradenství pro vytváření globálních politik. EU také poskytla 1 milion EUR UNEP, aby mohla být IPBES vytvořena. Studium ekonomiky biologické rozmanitosti Na základě návrhu ministrů životního prostředí zemí G8+5 z roku 2007 byla EU hlavním subjektem poskytujícím financování pro zásadní globální studii „Ekonomika ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB)“. Tato studie, která čerpá z odborných znalostí získaných na celém světě v oblastech přírodních věd, ekonomiky a politiky, vyhodnocuje náklady související se ztrátou biologické rozmanitosti a s následným úbytkem dostupných ekosystémových služeb na celém světě, a porovnává je s náklady na ochranu a udržitelné využívání. Předběžná zpráva TEEB byla předložena v květnu 2008 na devátém zasedání Konference smluvních stran (COP 9) Úmluvy o biologické rozmanitosti. Poskytla silné důkazy o tom, že úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb představuje značné globální i místní ekonomické ztráty a dopad na blahobyt lidí, celkem ve výši asi 50 miliard EUR ročně. Druhá fáze práce na TEEB zahrnovala zprávu o ekologických a ekonomických základech a čtyři specializované zprávy pro cílové uživatele vycházející z tohoto základního dokumentu. Dané čtyři zprávy jsou speciálně určené tvůrcům politik na státní a mezinárodní úrovni,

31

subjektům místní a regionální správy, firmám i spotřebitelům a občanům, a poskytují jim poznatky a rady ohledně toho, jak podpořit udržitelný rozvoj prostřednictvím lepší ochrany ekosystémů a biologické rozmanitosti a zohledněním jejich ekonomické hodnoty od počátku.

• Co se zatím podařilo • 78,6 milionů EUR bylo vynaloženo prostřednictvím šestého rámcového programu EU pro výzkum

(2002-2006) na výzkumné projekty týkající se biologické rozmanitosti

• Dalších 199,5 milionu EUR bylo zatím vyčleněno na základě sedmého rámcového programu EU pro výzkum (2007–2013)

• Evropská komise se účastní globální strategie navazující na posouzení ekosystémů na konci tisíciletí a chystá se vypracovat regionální posouzení pro Evropu s využitím projektu EURECA spuštěného Evropskou agenturou pro životní prostředí

• Komise v roce 2010 výrazně napomohla dosažení dohody o Mezivládní vědecko-politické platformě pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) a přispívá 1 milionem EUR na její založení

• V červnu 2010 byl vytvořen EU Atlas rizik z hlediska biologické rozmanitosti, který shrnuje výsledky řady evropských výzkumných projektů

• Byl vytvořen nový Evropský informační systém pro biologickou rozmanitost (BISE), který má být jediným kontaktním místem poskytujícím údaje týkající se biologické rozmanitosti v EU

• EU je hlavním subjektem financujícím globální studii „Ekonomika ekosystémů a biologické rozmanitosti (TEEB)“, jejíž výsledky pomohou vytvářet budoucí politiky v této oblasti

Popisek fotografie Dlouhodobé ekologické monitorování je nezbytné pro rozšíření našich vědomostí o stavu biologické rozmanitosti

32

PODPŮRNÁ OPATŘENÍ Za účelem zajištění co nejefektivnějšího provedení cílů a akcí v rámci akčního plánu EU pro biologickou rozmanitost byla stanovena další podpůrná opatření, která se týkají financování, rozhodování, budování partnerství a šíření povědomí. Zajištění odpovídajícího financování Finanční výhledy EU pro období 2007–2013 otevřely nové možnosti spolufinancování Natura 2000 a dalších činností týkajících se biologické rozmanitosti v celé EU. Plánuje se, že fond LIFE+, který podporuje akce v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, utratí v tomto období 836 milionů EUR pro potřeby sítě Natura 2000 a biologické rozmanitosti. Posílení rozhodování EU Posílení evropského rozhodovacího procesu lze dosáhnout prostřednictvím lepší koordinace politik EU a členských států týkajících se biologické rozmanitosti, zejména pomocí účinnější správní struktury. Komise a vnitrostátní orgány se pravidelně scházejí, aby vyhodnocovaly pokrok v provádění akčního plánu pro biologickou rozmanitost a dvou výše uvedených směrnic týkajících se ochrany přírody, aby se tak zajistila koordinovaná reakce politik v rámci EU a ve vztahu ke zbytku světa. Budování partnerství Evropská komise považuje budování partnerství s různými skupinami zúčastněných subjektů za zvláště důležité a zahájila v této oblasti řadu iniciativ. V roce 2010 spustila platformu „Obchod a biologická rozmanitost“ (Business and Biodiversity, B@B), internetový nástroj, který pomáhá firmám zohlednit otázky biologické rozmanitosti ve svých hlavních činnostech a umožňuje jim nalézt řešení potíží týkajících se biologické rozmanitosti v jejich oblasti působnosti. Podpora znalostí, povědomí a účasti veřejnosti Úspěch politické akce EU v oblasti biologické rozmanitosti závisí na podpoře občanů. Aby Evropská komise upozornila na to, že rok 2010 je mezinárodním rokem biologické rozmanitosti, spustila velkou komunikační a kontaktní kampaň týkající se biologické rozmanitosti na úrovni celé EU. Hlavním cílem této kampaně, založené na sloganu „Biodiversity – we are all in this together“ („Biologická rozmanitost – v zájmu nás všech“), bylo seznámit Evropany s problémy způsobenými ztrátou biologické rozmanitosti a s tím, jaký dopad to může mít na náš každodenní život. Kampaň také ukazuje, co mohou jednotlivci dělat pro to, aby zastavili tuto ztrátu.

33

Další zdroje informací Internetové stránky Evropské komise o přírodě a biologické rozmanitosti http://ec.europa.eu/environment/nature/index_en.htm Akční plán EU pro biologickou rozmanitost z roku 2006 a hodnocení v roce 2010 http://ec.europa.eu/environment/nature/biodiversity/comm2006/index_en.htm

Scénář EU pro biologickou rozmanitost z roku 2010 http://www.eea.europa.eu/publications/eu-2010-biodiversity-baseline/ Evropský informační systém pro biologickou rozmanitost (BISE) www.biodiversity.europa.eu Zprávy ke studii „Ekonomika ekosystémů a biologické rozmanitosti“ (TEEB): http://ec.europa.eu/environment/nature/biodiversity/economics/index_en.htm Síť Natura 2000 http://ec.europa.eu/environment/nature/natura2000/index_en.htm Evropská Komise Akční plán EU pro biologickou rozmanitost: hodnocení v roce 2010 Lucembursko; Úřad pro publikace Evropské unie 2010 – 36 s. – 21 x 21 cm ISBN xxxxx DOI xxxxx Výtisky této publikace jsou do vyčerpání zásob k dispozici zdarma od: European Commission Directorate- General Environment Information Centre (BU-9 0/11) B-1049 Brussels http://bookshop.eu/ Autoři fotografií: