Ruské revoluce
předpoklady, politické frakce,
vývoj 1917, občanská válka a nastolení vlády bolševiků
Předpoklady• velké sociální protiklady: zaostalé rolnictvo,
přetrvává občinový systém, velká chudoba, nevzdělanost), překotná modernizace: růst proletariátu, velké sociální problémy
• autokracie: až do 1905 samoděržaví, poté omezené pravomoci Dumy
• opozice:– liberální kadeti: střední vrstvy, liberální šlechta – sociální demokraté:
• menševici: klasičtí marxisté (Martov), zastánci mezi kvalifikovanými dělníky, revoluce až bude silná dělnická třída,
• bolševici: marxistická hereze (V. I. Lenin), revoluce bez ohledu na sílu dělníků, důraz na organizovanou stranu revolucionářů
– eseři: sociální revolucionáři, orientace na venkovany, nejvlivnější a nejpočetnější (nikoli nejlépe organizovaní)
• válka: potíže se zásobováním měst protesty• hlavním důvodem sociální revoluce je nezvládnutí
zásobování velkých měst
Únorová revoluce • únorová revoluce: únorové protesty v Petrohradu abdikace cara
2 centra moci:
• prozatímní vláda (z poslanců Dumy, liberálové: kníže Lvov, později Miljukov, Kerenskij): má legitimitu bez reálné moci, pokračuje ve válce brzká ztráta sympatií veřejnosti
• petrohradský Sovět (rada dělníků a vojáků - menševici, eseři): po jeho vzoru zřizovány sověty po celé zemi i v armádě, má reálnou moc bez legitimity
• dezorganizace země, chaos • vzestup bolševiků
– podpora Německa: 50 mil zlatých marek, 9 – 10 tun zlata: umožňuje vydržovat množství agitátorů, gardistů, deníků
– populismus: duben 1917 – Dubnové teze: demagogie: mír, půdu rolníkům
– zprvu málo významní, jejich vliv roste (v souvislosti s Kornilovovým pučem): vůle k moci, důležitá úloha Trockého: příprava puče (Vojenský revoluční výbor)
Aleksandr Fjodorovič Kerenskij Vladimír Iljič Uljanov - Lenin
Schéma ruské revoluce
Říjnový převrat
• říjnová revoluce: 25. října (podle juliánského kalendáře, podle gregoriánského 7. listopadu) bolševický převrat, nekrvavé převzetí moci – volby přes manipulaci ze strany bolševiků vyhráli
eseři: bolševici přizvali do vlády jejich levé křídlo (pro Lenina: „užiteční idioti“)
– parlament rozehnán, bolševici garantují pozemkovou reformu neutralizace venkova
• 3. 3. 1918 – Brest-litevský mír: možnost věnovat se obhájení a udržení moci
Boris Kustodiev
Občanská válka: úvod• tvrdý postup bolševiků, teror
proti oponentům „nepřátelským třídám“ (vlastníci, úředníci, důstojníci), Čeka
• formování opozice na jihu Ruska: snaha čelit bolševikům vojensky
• chaotická povaha války: všichni proti všem, jediná koordinovaná a cílevědomá skupina jsou bolševici
• mimořádná krutost
Protibolševické síly• 1. „bílí“ (Děnikin, Wrangel, Kolčak)
nesourodá fronta konzervativců, carofilsky orientovaných vojáků, kozáci
• 2. neruské národy: využívají úpadku Ruska a vyhlašují nezávislost – Poláci, Finové, pobaltské národy, někteří pouze přechodně: Ukrajinci, Gruzínci, Arméni
• 3. intervenční jednotky:
– Britové (sever, Archangelsk) – Francouzi (jih, Oděsa) – Američané, Japonci (Dálný východ,
Vladivostok) – nejdůležitější Čs. Legie – ovládají
transsibiřskou magistrálu a Povolží, pod jejich ochranou vzniká demokratická vláda (později zničena autokratickým Kolčakem)
generál Anton Děnikin baron Wrangeladmirál Kolčak
Nikolaj Nikolajevič Judenič
Občanská válka
Problémy bílých• nekoordinovanost, vzájemné
soupeření
• ovládají pouze periferie nemají průmyslové kapacity (závisí na dodávkách Dohody), nemají železniční síť
• malá disciplína, velká korupce, špatná organizace
• konzervativní ideje je diskvalifikují u většiny veřejnosti, ve státech Dohody chybí politická podpora pro další válku
Bolševici• Rudá armáda (Trockij):
centrálně řízená, lepší organizace, disciplína, carští důstojníci kontrolovaní politruky zaručují výkonnost RA
• bolševici ovládají centrální Rusko kontrola průmyslových kapacit a železniční sítě možnost operativně přesouvat jednotky
• naprostá bezohlednost: „válečný komunismus“ – rekvizice z venkova pro město a armádu
• 1921: vítězství v Evropě (RA 3 mil. mužů)
Venkov ve válce• venkov – „zelení“, decimován oběma armádami, brání se
zřizováním milicí, podmaněn 1921 (hladomor)
Důsledky
• cca 10 mil mrtvých, dalších 5 mil. v důsledku hladomoru,
• devastace průmyslu (1921: 12% výkonu z r. 1913)
• vznik bolševismu – 1919: vznik Kominterny: nástroj bolševické diverze: snaha ovládnout soc. dem. hnutí, zcela podřízena zájmům strany
• 1922 – vyhlášen SSSR: formálně federace, fakticky centralisticky řízené impérium
Literatura
• FIGES, Orlando: Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891 – 1924, Beta-Dobrovský, Praha 2005
• PIPES, Richard: Dějiny ruské revoluce, Argo, Praha 1999
• MALIA, Martin. Sovětská tragédie. Dějiny socialismu v Rusku 1917 – 1991, Argo, Praha 2004
• SERVICE, Robert: Lenin, Argo, Praha 2002Černá kniha komunismu I, Paseka, 1999