Transcript
Page 1: Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev · 2019-02-11 · Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev (Výzkumný ústav naftový, odd. biochemie,

PRE SLIA IU60

32 : 158- 162

Milan S p u r n ý:

Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev

(Výzkumný ústav naftový, odd. biochemie , Brno)

V rámci komplexního průzkumu naftonadějných terénů se systematicky sledují rostlinná společenstva a hledají se zákonité vztahy mezi anomálním vývojem rostlinného krytu a živičnými projevy. Biologická pozorování v těchto oblastech zatím poskytují jen neutříděný mateliiál, jehož nelze spolehlivě užít pro prospekční účely; celá fada pozorování však nesporně prokázala vliv zem­ních plynů, difundujících z ložisek živic na rostliny a tím oprávněnost dále rozvíjet biologické vyhledávací metody.

Velmi rozvinuté jsou biologické prospekční metody aplikované na rudný průzkum; v komplexu geochemických prospekčních metod bylo s úspěchem užito analysy popela rostlinných · asociací v nadějných terénech k odkrytí ložisek rud. Princip této metody spočívá v tom, že rostliny sorbují svým koře­novým systémem stopové prvky, hromadí je ve tkáni, takže v jejich popelu nacházíme anomální obsahy oligobiogenních prvků , i když ve vzorcích okolní půdy je koncentrace těchto látek pod mez postřehu (GOLDSCHMIDT V. M. 1934, RANKAMA K. 1941, von THYSSEN-BORNEMISZA S. 1942). Autoři, kteří praco­vali těmito metodami, uvádějí zajímavá geobotanická zjištění: např. podle výskytu slanomilného jetele Trifolium fragiferum bylo odkryto solné ložisko , výskyt mechu Hylocomium triquetrum indikoval ložisko vápence. V lesnatém, t erénu v jižní Francii byl zjištěn anomální výskyt kalcifilních rostlin na úzkém pruhu půdy v délce mnoha kilometrů , zatímco okolní vegetace patřila k běž­ným typům kfomičitých půd; bližší zkoumání ukázalo, že pod povrchem půdy je stará římská cesta dÍážděná vápencem (RANKAMA 1941). Také hygrofytní porosty (Alnus , Juncits, Carex) mohou mít význam, neboť ukazují na netěsnící zlomové čáry. V jižní Africe indikuje keř Accacia glandulifera př'ítomnost vodního pramene. Viola calaminaria var. zinci je indikátorem výskytu kyslič­níku zinečnatého , přeslička Equisetum arvense je označována jako zlatonosná, Astragalus artemisiarum sorbuje ve vysoké koncentraci selén (LAKIN H. W„ HERMANN F. J. 1940, BEARTH O. A., GILBER'l' G. S.~ EPPSON H. F. 1941 , 1942).

Toto úspěšné uplatnění geobotaniky v komplexní spolupráci s geologickým průzkumem vedlo v prvních fázích výzkumu naftových oblastí k přílišnému optimismu; přitom však nebyla dostatečně známa a propracována podstata rostlinné reakce na exhalaci plynů z ložisek živic. Byly známy účinky plynných uhlovodíků parafinické řady - methanu, etanu a propanu - na půdní mikro­organismy; v laboratorních pokusech bylo ověřeno, že potlačují vývoj půdní mikroflory Zšt současné stimulace růstu uhlovodíkových bakterií (SPURNÝM., DoS'l'ÁLEK M. 1954, str. 59). Zarážející byly výsledky testů účinnosti methanu a ostatních nasycených ~hlovodíků parafinické řady na rostliny: ukázalo se, že čisté plyny v koncentracích, které se přirozeně vyskytují v biosféře, prakticky neovlivňují jejich růst. Přitom však jsou známy příklady růstové deprese po-

158

Page 2: Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev · 2019-02-11 · Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev (Výzkumný ústav naftový, odd. biochemie,

rostů kulturních rostlin v místech silných plynových xhalací v naftových oblastech. apř. detailní průzkum plynových výronů v pro toru vnitroalp ké pánve vídeňské a v magurských flyšových s dím ntech v oblasti Hluku po­tvrdil tyto údaje· na výchozech tektonických poruch jsme zjistili typiok růstové depr se v kulturách obilovin brambor a zeleniny (obr. 1- 4). Analy a půdy a porostu ukázala některé charakteristické anomální j vy: teplota půdy v mí tech výronu v hloubce 120 cm převyšovala okolní až o 50 %, půda byla obvykle vlhká až mokrá, barvy šedomodr '. Toto zabarvení bylo způsobeno myceliem plísně Aspergilus sp. (SPURNÝM. 1958), které hustě prorůstalo půdni agr gáty; toto zamoření půdy plísní je pozoruhodné, uvážíme-li , ž r akce půdy 1 ž la na alkalické straně (pH = 7,2). Mikrobiologický rozbor na uhlovodíkové bakterie ukázal , že počet methan a ethan oxydujících bakterií je až o dva řády vyšší než v půdě mimo výron. Z ostatní mikroflory, kt rá byla co do počtu druhů značně redukována, pí- važoval Bacillus mycoides. Bituminologická analysa půdních vzorků, odebraných z místa výronu, prokázala měřit lná množství uhlovodíků vysokého xydačníh stupně (smůly a asfaltény v řáQ._u 10 7 g/10 g půdy). Předpoklad výskytu rostlin jako sp cifických indikátorů zaplynění nebyl ve sledovaném prostoru prokázán. Ro tlinný kryt v místě výronu byl značně pr Hdlý zakrnělý a hlorotický; např'. r stliny pš nice v mi tě výr nu měly průměrnou vý ku pfod sklizni 27 cm a n sly klas, v němž v průměru n b~ lo ani celé zrno (obr. 5), zatímco mimo výron se vy kytujíci normální rostliny byly 87 cm vysoké a v klasu měly průměrn 2 zrn. Spek­trální analysa popela ro tlin z místa výronu prokázala výskyt některých prvků, charakt<:ristických pro urč ní táH ropy (vanadium, nikl - SPUR Ý M„ DO­STÁLEK M. 1 H54). šechna tato poz rování však nevedla k j dnotnému po­hledu Ha pH inu těchto anomálních jevů. Navíc ještě n jasnost v otázkách migrace ži ic z ložis k k povrchu dlouho tříštila výzkum na sledováni účinku plynných uhlovodíků na jedné straně a kapalných na druhé, i když bylo zřejmé, že princip jejich působení na r stlinnou tkáň bude rozdílný. V tomto směru byly známy údaje ze zemědělského výzkumu (BALDWIN I. L. 1922. c RR mm, ZoBELL . E. 1950, DuBROVSK J v. P. 1953): např. kultury rostlin pěsto ané v půdách skropených surovou naftou, dávaly větší výnosy než rostliny z kontrolních pozemků. Zdá se, že tento efe~t spočíval v prvé řadě \' příznivém ovlivnění rostlin zvýš ným obsahem humOsních látek, které byly v půdě synthetisovány z naftových uhlovodíků některými druhy mikro­organismů, především plísněmi rodu Penfoillium a Aspergilus (SPURNÝ M. 1 n58).

Získané zkušenosti naznačovaly, že plynné uhlovodíky ovlivňují rostlinný kryt teprve tehdy, jsou-li přítomny v velké kon.centraci. Prakticky to zna­menalo , že růstové anomalie indikují netěsnící zlomové čáry, po nichž plyny volnč migrují k povrchu. V tomto případě by však geobotanické údaje neměly valnou prospekčni cenu, poněvadž tak intensivní výrony se vyskytují zřídka a jsou-li již, pak je lze hodnoti~ spolehlivějšími metodami.

Rozhodný obrat v dalším průzkumu znamenaly pokusy, které sledovaly působení nenasycených uhlovodíků na rostlinou tkáň (CROCKER W. 1932, PAECH K. 1950, GRUMMER G. 1955). Ukázalo se, že z olefinů pfodevším ethylen, obsažený ve stopách v zemních plynech, působí charakteristické jevy růstové deprese rostlinných porostů, deformaci os nadměrným růstem do tloušťky a epinastii listů, tj. růst řapíků na dorsální straně, což vyvolává svě­šení listů.

159

Page 3: Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev · 2019-02-11 · Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev (Výzkumný ústav naftový, odd. biochemie,

Zcela negativní výsledky byly získány v pokusech v atmosféfo vodíku, methanu a ostatních nasycených uhlovodíků, které se vyskytují v biosféfo. Ethylen působil na klíční rostliny j eště v koncentraci 1 : 10- 7• Vedle ethylenu byly testovány další plyny na epinastii a byla stanovena jejich minimální koncentrace nutná k vyvolání epinastie (vyjádřena v dílech na 106 dílů vzdu ­chu): ethylen 0,1, acetylen 50, propylen 500, butylen 50 000, kysličník uhel­natý 500. Z těchto údajů je zfojmé, že v olefinické řadě uhlovodíků ubývá rapidně účinnosti se zvyšujícím se počtem atomů uhlíku. Na druhé straně byly studovány faktory , které ovlivňují spolehlivost této detekční metody, jako např. jednoznačnost odpovědi rostlin na aplikaci ethylenem, specifickou citli­vost druhů rostlin a koncentraci olefinů v přirozených zemních plynech. Bylo zjištěno, že v některých případech vyvolával ethylen vedle epinastie i jiné fysiologické změny jako hypertrofii a hypernastii tkáně os a listů , což vedlo často k padání listů , někdy jeho účinky se shodovaly s působením typických an stetik. Citlivost rostlin velmi kolísala, např·. jeden druh kapradiny nerea­goval v atmosféře , která obsahovala 90 % ethylenu, zatím co jiné druhy vy­kazovaly epinastii listů při jeho koncentraci až 1 : 2 . 107 dílů vzduchu (DENNY F. E., MILLER L. P. 1935, MILLERE. v., WINSTON J. R., FISHER D. F. 1940). Koncentrace olefin.ů v zemních plynech je obecně nízká a kolísá: udává se koncentrace v rozmezí 1 . l0 -- 3- 3. 10- 5 % ethylenu. Analysy zemních plynů z našich ložisek ukazují , že olefiny se v průměru pohybují v řádu 10- 5 obje­mových procent (pokud jsou vůbec přítomny). Uvážíme-li údaje o citlivosti rostlin, je vidět, že tyto koncentrace dostačují pro vyvolání epinastického efektu. V této souvislosti je tfoba se také zmínit o účinku ethylenu na zrání plodů (BIALE J. B. , SHEPHERD A. D. 1941) ; ethylen v koncentraci l : 1000 až 1 : 1 000 000 v atmosféfo, kde byly skladovány nezralé plody citrusu, pů" sobil jejich zřetelné žloutnutí již po třech dnech. Byla sledována respirace tkáně plodů a bylo zjištěno , že výdej 002 byl vyšší proti kontrolním vzorkům až o 250 % (DENNY F. E. 1935). Tyto výsledky napovídají, že fysiologické testy na změny enzymatických procesů v živé tkáni mohou mít pro vypracování prospekčních metod větší význam než epinastické testy.

Cenné jsou také údaje o účinku ethylenu ve srovnání s jinými plyny např. chlorem, kysličníkem sÍÍ'Íčitým, amoniakem, kyanidem a sirovodíkem. I když některé z těchto plynů vyvolávaly obdobné změny v růstu rostlin , zásadně se lišily svým účinkem od ethylenu tím, že okyselovaly tkáň. Např. v tkáni chlorované tabákové rostliny o původní aciditě pH = 5,8 se zvýšila kyselost po 960 minutách působení na hodnotu pH menší než 1. (BARTON L. V. 1940, THORNTON N. C., SETTERS'l'ROM C. 1940).

Z uvedeného přehledu vyplývá, že zařazení biologických metod do komplexu prospekčních metod v živičných oblastech může přinést použitelné výsledky; je třeba doplnit systematický průzkum geobotanický a ekologický studiem fysiologických změn živé tkáně, vystavené účinku zemních plynů. Toto rozšíření a do jisté míry i přesunutí těžiště výzkumných prací si vynucují výsledky po­kusů, které sledovaly vliv nenasycených uhlovodíků na růst a vývoj rostlin .

. Nasycené uhlovodíky methanové řady v těch koncentracích, které se vyskytují v biosféře v migračních prostorf;ch, zřejmě nevyvolávají v organismu vyšších rostlin registrovatelné změny. Velké koncentrace plynů, vyskytující se na zlomových čarách , působí růstové deprese v rostlinném krytu a změny veslo­žení půdní mikroflory, ovšem tyto pÍ'Ípady jsou řídké a pro vyhledávání prů­myslově využitelných ložisek málo významné. Koncentrace olefinů jako nej-

160

Page 4: Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev · 2019-02-11 · Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev (Výzkumný ústav naftový, odd. biochemie,

účinnějši složk zemních plynů je nízká, ale dostačující pro vyv lání sp cific­kých reakcí rostlin jak dokazují výsledky pina tických testů. Ph praktickém využití citlivo ti rostlin na olefiny budou mít v dle epinastického fektu velký význam hlavně f. iologické testy na změny enzymaticl ých proce ů , jak ukázaly výsl dky poku ·ů s umělým dozráváním plodů.

8 ou hr n

, ledovali j me m ožnost využít biologické m e tod y pi'i vyhledává ni ložisok živic . Ukázalo so. žo n asycené uhlovodíky m ethanov6 fo,d y v těch kon centrac ích , kt ró R v ysk y tují v biosféře v migračních pros torech, zřejmě n evyvoláv a jí v organi. mu vyšších roRtlin rogistrovatelné změny.

Velké k oncen t race těchto uhlovodíkú , v ysk y tujících s na zlomo vých čarách v t ktoni ky poru~ených oblas tech, působí rústové d epreRP v rostlinnóm krytu a změny ve slož ni půdní m ikroflory; t y to případy jsou řídké a pro v y hled áv á ní průmyslov využitelný h ložisel málo význn.mné.

Prospekčně zá važné jo zjiš tění c itlivoRti ros tlinné tkáno na olefiny (zv lášt thylon) , obsažené v minimálních koncentracích v zemních plyn ch , které vyvolávl\jí sp cifické r akce rostlin ( epinastii lis tú) .

Pro praktick é> využití citlivoRti ros tlin n a. olefiny mohou mít znu.čný význam fysiologické testy n a změny onzy mnt.ick ých pochodů, jak ukázaly výsledky pokusů umělým doztáváním plodú v atmosfófo l'thylenu.

Dolilo 3. června 1959.

T e xt k t f\ bullm

Tab. XIV. Obr. 1. H.ůstová deprese v kul tuře pf! nic nad výrone m z rnního plynu. Obr. 2. H.ůstová deprese v kultuře kukui·ico nad výron m zemního plynu. Na 1mímku j pa trno, že rostliny v míst ech d e prc o j ou světló barvy (chloro a).

T a b . XV. Obr. 3. T otéž jnko obr. 2. Obr. 4. Růstová d epres na.d plynovým výronem probihajicím kulturou brambor a kukuřice v délce 50 m a šiřce 3 m.

T ah. XVI. Obr. 5. Průměrná. výška roRtlin pšenice odebraných z mís ta maximální plynové ex­halace je 27 cm s Jt.la.sy, kde v prt1měru není ani celé zrno.

Lit e ratura

BA L DWI N, I. L. ( 1922): Modification of the soil flora induced by application of crude potroleum. -Soil Science 14 : 465-475.

BARTON, L . V. (1940): Toxicity of ammonia, chJorine, hydrogen cyanide, hydrogen sulphide and sulphur dioxy de ga.ses. IV. Seeds. - Contr. Boyce Thompimn Inst. 11 : 357- 363, I. A.

B EATU. O. A., GILB ERT C. S„ EPPSON, H. F. (1940): Tho use ofindicator plants in locating seleni­forous a.reas in western United States . Ill. Further studies . - Amer. Journal of Bot. 27 : 564.

Jh ; ATH, O. ., GILBERT, C. S ., EPPSON, H. :F'. (1941): The use ofindicator plants in locating seleni­f0rous a ren.s in western United States. IV. Prog ress r eport. - Amer. Jour. of Bot. 28 : 887.

BI ALE, J. B. , SH EP HERD, A. D. (1941): R espiration of citrus fruits in r elation to m eta.bolism of fun~i . I. Effects of e m a n a tion of P enicillium digitatum Sacc . on lemons . - Amer. Jour. of Ra t a n y 28 : 263- 270.

C'Arrn, R. H. (1919): Vegetative growth in soils conta ining crude petroleum. - Soil Science 8 : G7- 68.

CnocKEH, W. (1932): Tho effect of e thy len upon living orga.nisms . - Proc. amer. philos . Soc. 71 : 295- 29 .

D EN Y , F. E. (193!) ): T est ing plant t issue for ernanations causing leaf epinas ty. -- Contr. Boyce Thomps . Ins t. 7: 341- 347.

D ENNY, F. E„ MILL ER, L. P. (1936): Production of e thylen by pln.nt tissue as indicated by epin ­as tic response of lea.ves. - Contr. Boyce Thomps . Ins t. 7 : 97- 102.

D um w vs KIJ, V. P. (1953) : R as t i rozvitie rastěnij n a pesk ach pri skreplenie bituminoj emulsej. -Bota n. Žurna l 38 : 729.

GOLDSC HMIDT, V. M. (1934): D rei Vo rtrage uber Geochemie . - Geol. For. Stockholm Forh. 56: 385.

GRUMM ER, G. V . (1955): Die gegense itige B eeinfiussung hohorer Pftanzen -Allelopathie. - Jena, s tr. 4- 30.

161

Page 5: Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev · 2019-02-11 · Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev (Výzkumný ústav naftový, odd. biochemie,

LAKIN, H. W., HERMANN, F. J . (1940): Astm ,galus artemisiarum Jones as a seleniurn absorbe r . -Amer . Journ. Bot. 27 : 245.

MILL EH, E . V ., WINSTON, .J. R., F IS HER, D. F . (1!)40): Production of epinast y by e mana tions from norma l and decay ing citrus fruits and from P enicillium digitatum. - J ourn. Agric . R es. 60 : 269- 277.

PA EC R, K. (1950): Bioche mie und Physiolog ie der sekundaťen Pflanzenst offe. - B erlin . s tr . 143- 145.

RANKAMA, K . (1941): Ůber eine neue Pro. pektionsm othode . - Geol. Rundsch. 32: 573. SPURNÝ, M. (1958): Mikrobiologie v n a Hovó prospekci. Vliv některých plísní n a tzv. barevnou

reakci půdy . - Práce úst avu pro n aftový v ýzkum, Brno, I X . publ. 39 : 89- 100. SPURN ' , M., DosTÁLJJ: K, M. (1954): V ýzkum mikrobiologických čini telů při prospekci. Vzt a hy

ložisek a l'Ostlinných společenstev. - Závčr . zrráva ústavu pro naftový výzkum č . 7/54 : 1- 144.

THORNTON, N. C., S ETTF.ItSTROM, C. (1!)40): Toxicity of a rnmonia, chlorine , h ydl'Ogen cyanide, hydrogen sulphide and s ulphur dioxyde guses . III. Green plantR.-Contr. Boyce Thomps . l nst. 11 : 343- 356.

v . THYSSEN-BOJtNEMISZA ,'S . V . (1942): Geoch emische und pflanzenbiologische Zusammenhfi.ngo im Lichto dor an gewandton Geophysik. - Angew. Geophysik 10: 35- 84.

v. TnYss t<:N- BORNEMISZA, S. (1943): Ein biologische r NachweiR der Exhala tion von Erdol. -­Die Naturwissensch aften 31 : 299--300.

M. Spurný:

Die Beziehungen der Erdollagerstatten zu den Pftanzenassoziationen

E s wurde die Moglichkeit dor Ausni.itzung biologischer Methoden be i d er Suche n ac: h Erdi.i l-1.agerstatten verfolgt . E s zeig te sich, d ass gesiittig te Kohlenwasserstof fo der Meth anreihe in Konzontrationen, die sich in der Biosphare de r Migra tionsgebie te bofinden, keine registrier ­baren Effekte auf den Organismus der h oheren Pfia nzen a us i.iben.

Grosse Konzentrationen dieser Kohlenwassers toffe , die sich besonders in Bruchlinien der t ektonisch gestorten Gebiet e befinden , bewirken W ach stumsdepr ssionen der Pflanzen und An­derungen der Bodenmikroflora ; diese F a lle kommen selten vor und sie s ind demnach fo.r die Su cho v on wirtschaftlich nutzba ren L agers t a tten lrnum von Bedeu t ung. ~..., i.ir die F andung n ach L agerstatten mit Hilfe biologischer Methoden scheint die Empfindlichkeit des pfla nzlichen Gewebes gegen Olefine (bosonders gegen Athylon) von grosst er B edeutung zu sein ; diese unge­si.i.t tigten in minimalen K on zontration en im Erdol auft ret enden Kohlenwassorstoffo rufen spezi­fisch o 1~eaktionon der P Han zen , ins besondere Epinastie der Blatter, hervor.

Fiir eine pra k t ische usniHzung dieser Pflan zenempfindlichkeit gegen Olefin e k onnen phy­siologische 'l'estproben e nzy rna t,ische r Prozesse eine bedeutende 1-{,olle spielen, wie dies die Ver ­such sergebnisse mít kunstlich h orvorge rufen er Fruchtr ifo in einer At.mospha re v on Áthylen gezeig t haben.

162

Page 6: Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev · 2019-02-11 · Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev (Výzkumný ústav naftový, odd. biochemie,

PRESl.IJ\ 32 Tah. XIV.

) I. S 11 u r 11 ý:

\zlu hy zh: ic · n ~rch ložisek u ros lli1111ých s polel·e11s lev '

Page 7: Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev · 2019-02-11 · Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev (Výzkumný ústav naftový, odd. biochemie,

JlfiESLIA 32 Tab. X\.

1\1. S p u r n ý:

Vzluhy živičných ložisek a ros tlinných spole(•pnslev

Page 8: Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev · 2019-02-11 · Vztahy živičných ložisek a rostlinných společenstev (Výzkumný ústav naftový, odd. biochemie,

PHESUA :12 Tab. X\'I.

:u. Spurní·: Vzlnhy živičných ložisek a ros tli1111ýeh s11olečenstev


Recommended