Download pdf - ZN 10_2011

Transcript
Page 1: ZN 10_2011

Vodítko k!vymezení vztah"Dlouho diskutované problémy plynou- cí ze spolupráce léka!sk"ch fakult s#fakult-ními nemocnicemi nakonec vyústily v#konsensus. První vzorová smlouva mezi t$mito subjekty vznikla na základ$ !ady jednání a#následné dohody mezi p!edsta-viteli MZ %R, Asociace léka!sk"ch fakult %R (ALF %R) a#Asociace nemocnic %R (AN %R).„Cesta k#vytvo!ení zákona o#univerzitních nemocnicích se skládá z#n$kolika krok& a#tato smlouva je prvním z#nich,“ vysv$tlil Mgr. Martin Plí'ek, nám$stek ministra zdravotnictví pro legislativu a#právo. „Dal-'ím krokem bude zahájení práce na vy-hlá'ce o#organizaci a#vnit!ním fungování fakultních nemocnic,“ doplnil.Univerzitní nemocnice budou nezisko-v"mi organizacemi, právnick"mi osoba-mi svého druhu, z!izované samostatn"m zákonem. „Vzorová smlouva, kterou jsme

nyní p!edstavili, by m$la !e'it vztahy me-zi dv$ma hlavními pilí!i budoucích uni-verzitních nemocnic, a#to subjektem po-skytujícím zdravotní pé(i, neboli fakultní nemocnicí, a#subjektem poskytujícím v"-uku a#v$deckou (innost, co) jsou léka!ské fakulty. Oba subjekty si v#ní mohou ov$-!it, jestli v#jejich konkrétní smlouv$ ne-chybí )ádn" podstatn" bod, p!ípadn$ na-jdou vodítko, jak vymezit vztahy t"kající se organizace v"uky nebo !ízení klinik. Ke vzniku tohoto typového dokumentu nás vedlo i#to, )e jednotlivé smlouvy se v#r&zn"ch fakultních nemocnicích li'ily. A#sjednocovat pravidla, to je myslím ne-pochybn$ jednou z# rolí ministerstva. Vzorová smlouva ale slou)í jen jako po-m&cka, nemocnice a#fakulty se jí striktn$ !ídit nemusejí,“ dodal Martin Plí'ek.Zákon o# univerzitních nemocnicích v#para grafovém zn$ní by m$lo MZ %R p!edlo)it vlád$ do konce p!í'tího roku.

Geneze dokumentu„P!ibli)n$ p!ed rokem zapo(ala na p&d$ ministerstva spole(ná jednání mezi d$kany léka!sk"ch fakult a#p!edstaviteli fakultních nemocnic, jejich) tématem byla nutnost sjednotit n$které legislativní aspekty, ale i#v"klad spolupráce mezi fakultami a#ne-mocnicemi,“ rekapituloval prof. MUDr. To-

má' Zima, DrSc., MBA, d$kan 1. léka!ské fakulty Univerzity Karlovy v#Praze a#prezi-dent Asociace léka!sk"ch fakult %R.„Pochopiteln$ i#v#minulosti vznikaly vzá-jemné smlouvy, ale m$ly r&znorodou úrove* a#n$které body v#nich nebyly zcela p!esn$ definovány. dokon!ení na stran" 2 !

Zákon o univerzitních nemocnicích ji! má jeden ze základních kamen"

V#VZD!LÁVÁNÍ

ZDRAVOTNICKÉ NOVINY

D. !itniková: Odbory memoranda nepot"ebujíP"edsedkyn# Odborového svazu zdravot-nictví a sociál-ní pé$e %R Bc. Dagmar &itni-ková poskytla 3. b"ezna Zdra-votnick'm no-vinám vyjád"ení k p"ipravovanému me-morandu, které podepí(í v druhém b"eznovém t'dnu Ministerstvo zdravot-nictví %R a %eská asociace sester (viz text na jiném míst# této strany):„Toto memorandum p"ipravuje mini-sterstvo s asociací jako s profesní orga-nizací. Ale odbory jsou ze zákona so-ciálním partnerem ministerstva. Ná( odborov' svaz musí ka)d' návrh práv-ního p"edpisu dostat k posouzení, k p"i-pomínkování, projednáváme ho v inter-ních pracovních t'mech a projednáváme ho také v pracovní skupin# pro zdravot-nictví Rady hospodá"ské a sociální do-hody %R. Z na(eho hlediska jsou memo-randa více mén# deklaratorní, ale odbory ani zam#stnavatele není mo)né z legislativního procesu vylou$it. My )ádné memorandum nepot"ebujeme, proto)e nás nelze opomenout, s námi ministerstvo v(e projednat bezpodmí-ne$n# musí.“ red

Pilotní projekt restrukturalizace v Jihomoravském kraji

2 Firmy by nem#ly mít $anci ovliv%ovat léka&e

5'e$tí léka&i zájem o práci p&íli$ neprojevili

3 P&ed sto lety zem&el zakladatel Mayo Clinic

8

Nav($ení plat" neléka&sk(ch profesíNa briefingu, kter# následoval bezprost"edn$ po uvedeném jednání, oznámili ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leo% Heger, CSc., a prezi-dentka &AS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, 'e ve druhém b"eznovém t#dnu bude podepsáno spole(né memorandum, t#kající se i zv#%ení plat) neléka"sk#ch zdravotnick#ch pracovník) pro rok 2012. Konkrétní (ástky v n$m vypsané nebudou. „Pokud reforma pob$'í dob"e, bude-me garantovat analogické zvy%ování plat) neléka"sk#m pracovník)m podobn$, jako bude probíhat u léka"),“ slíbil L. Heger.Se soub$'n#m zvy%ováním souhlasí i Dana Jurásková, jedin$ tak se dá zabránit „rozevírání n)'ek“ mezi platy obou profesí. Asociace podle ní ale s konkrétními po'adavky na r)st p"íjm) sester na jednání s mini-strem nep"i%la. „Rozumíme tomu tak, 'e bude-li mo'no zv#%it platy léka"), stejn#m zp)sobem se upraví i platy neléka"). Pokud tedy p"í%tí rok stoupnou platy léka") o 10 procent, o(ekáváme stejn# procentní r)st i u sester. Po nyn$j%ím zv#%ení plat) léka") o 5 a' 8 tisíc bude plat sestry na mén$ ne' 50 procentech platu léka"e – v roce 2009 (inil pr)-m$rn# plat léka"e 46 tisíc korun a v%eobecné sestry 26 tisíc. Zv#%ením tarif) se pom$r v#razn$ rozhodil,“ "ekla prezidentka &AS.

Podle Mgr. Juráskové by se p"íjem sester mohl zvy%ovat i prost"ednic-tvím posílení jejich pracovních kompetencí tedy i za"azením do vy%%í platové t"ídy, tím si sestra m)'e polep%it i o tisícovku m$sí(n$. Za"azení zále'í na vedení nemocnic, t#kat by se mohlo je%t$ letos stovek sester. Zvy%ování p"íjmu v p"í%tím roce by pak m$lo b#t ur(eno u' pro v%ech 80 000 sester. Zaru(ené by je od ministra m$ly sestry s tarifními platy, ostatním v dal%ích nemocnicích by je podobn$ jako nyní léka")m m$li zaru(it hejtmani. Mnohé sestry v nemocnicích podle ministra sice vykonávají odbornou práci, oficiáln$ jsou ale vedeny na ni'%í úrovni. Vyhlá%ka, která tento ne'ádoucí stav umo'ní odstranit, je po dvouleté p"íprav$ p"ipravena k podpisu. Leo% Heger sd$lil, 'e vyzve "editele fakultních a dal%ích stát-ních nemocnic, aby tento problém vy"e%ili. Chce se dohodnout i s hejt-many, aby se podobn$ postupovalo i v krajsk#ch zdravotnick#ch za"ízeních.

Zm#ny kompetencíVedení ministerstva i &AS se shodují v tom, 'e je t"eba posilovat kom-petence sester, a diskutovala mimo jiné o tom, jak se tento trend odrazí v p"ipravovaném zákon$ o zdravotních slu'bách. Tento aspekt se t#ká i ostatních neléka"sk#ch profesí, zejména zdravotnick#ch asistent), radiologick#ch asistent) i v%ech laboratorních pracovník). Dana Jurás-ková sd$lila, 'e o sv#ch nov#ch kompetencích cht$jí sestry jednat s od-

born#mi léka"sk#mi spole(nostmi i s kolegy léka"i. Podle ní léka"i s r)s-tem kompetencí sester souhlasí.„Dohodli jsme se s ministerstvem, 'e jednou z priorit, na které m)'e-me u' dnes za(ít pracovat, je posílení kompetencí neléka"sk#ch pra-covník), co' samoz"ejm$ bude souviset s transformací l)'ek,“ "ekla Dana Jurásková. A dodala, 'e by se m$ly roz%í"it kompetence neléka") zejména v oblasti dlouhodobé pé(e a domácí pé(e. To jsou dva seg-menty, kde se p"edpokládá, 'e po realizaci restrukturalizace l)'kové pé(e akutních zdravotnick#ch za"ízení budou velice vytí'eny. Proto je t"eba, aby v této oblasti kompetence sester v#znamn$ narostly. U l)-'ek dlouhodobé pé(e, tedy l)'ek zdravotn$-sociálních, by komplexní zodpov$dnost a "ízení takového pracovi%t$ p"e%lo na v%eobecnou se-stru. Léka" by byl na takovém pracovi%ti jenom k dispozici v n$jakém definovaném (ase.„Zvy%ování kompetencí samoz"ejm$ souvisí se zm$nou vzd$lávání. Není to zále'itost, která se rozhodne administrativn$ ze dne na den,“ doplnil nám$stek ministra pro zdravotní pé(i MUDr. Vít$zslav Vavrou%ek.Ministr Heger upozornil na nutnost p"esného definování, s jakou mírou samostatnosti budou pracovníci tyto roz%í"ené kompetence vykonávat, jak dalece budou moci n$která vy%et"ení sami provád$t bez indikace léka"e a jak#m zp)sobem budou tyto kompetence realizovány v se-znamu v#kon) s bodov#mi hodnotami. hech

I!neléka&ské profese budou mít své memorandum" Dohoda Ministerstva zdravotnictví !R a"!eské asociace sester

ro!ník 60 !íslo 10 7. b"ezna 2011 cena 26 K! pro p"edplatitele 19 K! / 1,25 #

ODBORNÉ FÓRUM ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉ%E www.zdravky.cz

Sou!ástí reformy zdravotnictví je transformace fakultních nemoc-nic na nemocnice univerzitní. Do konce tohoto roku by m"l b#t podle legislativního plánu Ministerstva zdravotnictví $R (MZ $R) p%edlo&en vlád" v"cn# zám"r p%íslu'ného zákona. Jedním za zá-kladních kamen( této normy bude typová smlouva mezi fakult-ními nemocnicemi a)léka%sk#mi fakultami, která byla p%edstavena 2. b%ezna 2011 v)Praze.

P#ipravovaná opat#ení ministerstva zdravotnictví (MZ) v oblasti neléka#sk$ch zdravotnick$ch profesí, v%etn& kompetencí a platov$ch otázek – takové bylo téma jednání vedení ministerstva se zástupkyn&mi vedení 'eské asociace sester ('AS), které prob&hlo v pond&lí 28. února v Praze.

Instituce, které se na tvorb" vzorové smlouvy podílely, na tiskové konferenci zastupovali (zleva) prof. Tomá# Zima, Ing. Jaroslava Kunová a Mgr. Martin Plí#ek. Foto Vladimír Brada

O jednání informovali noviná!e ministr Leo" Heger, Dana Jurásková (vpra-vo) a #lenka prezidia $AS Jindra Pavlicová. Foto: ZN

" OSZSP !R

P#ílohytohoto vydání

Page 2: ZN 10_2011

Pilotní projekt prob!hne v Jihomoravském krajiHejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Ha!ek, ministr zdra-votnictví doc. MUDr. Leo! Heger, Csc, spolu s"MUDr. Pavlem Horákem, CSc., MBA , #editelem V!eobecné zdravotní poji!$ovny %R(VZP %R) a"Ing. Jaromírem Gajdá&kem, PhD., prezidentem Svazu zdravotních poji!$oven %R (SZP %R), podepsali v"úter' 1. b#ezna v"Praze dohodu o"spolupráci na vytvo#ení koncepce sít( l)*kov'ch zdravotnick'ch za#ízení Jihomoravského kraje.

! ! Z DOMOVA2 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO!NÍK 60 " ! ÍSLO 10 " 7. B"EZNA 2011

„Ukázalo se jako naprosto jasné, !e je nut-né zdravotní pé"i v#celé $R racionalizovat a#zlevnit provoz systému. Struktura sít% nemocnic a#poskytování zdravotní pé"e pot&ebuje inventuru a#optimalizaci,“ uvedl ministr Heger na briefingu bezprost&edn% po podepsání dohody. Podle n%j se "ást akutních l'!ek, kter(ch je nadbytek, p&e-m%ní na l'!ka pé"e následné, kter(ch je naopak nedostatek. Jihomoravsk( kraj je prvním, kter( s#mini-sterstvem dohodu o#spolupráci na budoucí podob% nemocni"ní sít% podepsal. Poprvé se tak u#jednoho stolu se)li zástupci zdra-votních poji)*oven s#p&edstaviteli minister-stva i#kraje. Návrh nové podoby nemoc-ni"ní sít% v#kraji bude podle Michala Ha)ka vycházet z#anal(zy pot&ebnosti jednotli-v(ch za&ízení, vycházející z#dat VZP $R. „Cht%li jsme se vyhnout divoké restruktu-ralizaci ve&ejného l'!kového zdravotnic-tví,“ vysv%tluje Mgr. Ha)ek. „Chceme-li úspory, rozhodn% tím nemyslíme mecha-nické se)krtání po"tu l'!ek, p&ipomínající neblahou historickou akci ‚10 000 ú&ední-k' do v(roby‘, ale hodláme vycházet z#do-poru"ení poradního sboru tém%& t&í desí-

tek odborník' v)ech léka&sk(ch profesí. Jedná se o#dohodnutou restrukturalizaci, nikoli restrikci,“ zd'raznil Mgr. Ha)ek.Jihomoravsk( kraj za"al s#p&ípravou kon-cepce loni na podzim. Podle hejtmana je na jihu Moravy 9000 akutních l'!ek. Z#nich 52 procent je ve státních, t&etina v#krajsk(ch a#zbytek v#m%stsk(ch a#soukro-m(ch za&ízeních. L'!ka následné pé"e ale chyb%jí.„My budeme tím pilotním krajem, odkud v)e odstartuje. V%&ím, !e ji!ní Morava ne-bude pilotem kamikadze a#!e k#31. kv%tnu budeme mít v#ruce takov( v(sledek, kter( p&esv%d"í ostatní hejtmany, aby uzav&eli podobnou dohodu i#za ostatní kraje,“ uza-v&el hejtman.Smlouva stanoví termíny i#jednotlivé kroky vzniku koncepce restrukturalizace. Do konce b&ezna 2011 bude zpracována jed-notná anal(za l'!kového fondu, zahrnující za&ízení v)ech z&izovatel', ze které v#dub-nu vyplyne návrh koncepce. Ten pak bude, v"etn% p&ipomínek z&izovatel', v#kv%tnu projednán se zástupci zdravotních poji)-*oven, aby do 31. kv%tna 2011 mohla b(t zpracována kone"ná verze návrhu. zek

Odbory !ádají p"idat v#em zdravotník$mPracovní skupina pro zdravotnictví Rady hospodá!ské a sociální dohody "R (tzv. zdravotnická tripartita) jednala 3. b!ezna v Praze o stavu resortu a p!ipravované legislativ#.Zástupci vlády, zam#stnavatel$ a odbor$ se navzájem informovali o situaci ve zdravotnictví po podepsání me-moranda, které je v%sledkem akce D#kujeme, odcházíme a o tom, jak%m zp$sobem bude napln#no. Odborov% svaz pracovník$ ve zdravotnictví a sociální pé&i (OSZSP) "R vznesl po'adavek desetiprocentního nár$stu plat$ v(ech zam#stnanc$ ve zdravotnictví a upozornil, 'e je t!eba komplexn# !e(it i problematiku odm#)ování za-m#stnanc$ zdravotnické záchranné slu'by (ZZS). Odbory obdr'ely do p!ipomínkového !ízení návrhy zákona o zdravotních slu'bách, zákona o specifick%ch zdra-votních slu'bách a zákona o zdravotnické záchranné slu'b#. Dále projednávaly novelu zákona o ve!ejném zdra-votním poji(t#ní a novelu zákona o ve!ejném zdraví. Zám#ry t#chto dokument$ jsou v(ak podle p!edsedkyn# OSZSP Bc. Dagmar *itníkové pro odbory nep!ijatelné, proto'e zcela m#ní systém poskytování zdravotní pé&e na zdravotní slu'by, a to je nejen zm#na principu, ale je to legislativn# i technicky neúnosn# náro&né. Zásadní p!ipomínky vznesli zástupci odbor$ také k nejasnostem ve financování ZZS. P!edlo'ili po'adavek, aby byly v zákon# !e(eny i n#které sociální aspekty &innosti pracovník$ ZZS – nap!. garantovány ur&ité v%hody, jaké mají hasi&i a policisté (ozdravné pobyty a vy((í odstupné, pokud záchraná! nebude moci tuto práci vykonávat atd.). red

! Tripartita

! Restrukturalizace nemocni!ní pé!e

www.zdravky.cz | ro!ník 60, !íslo 10, 7. b"ezna 2011 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, [email protected], tel. 222 352 576, fax 222 352 572 #éfredaktor: Jan Kulhav#, [email protected] | zástupci #éfredaktora: Mgr. Tomá$ Polák, [email protected] | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, [email protected] | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, [email protected] | PhDr. Jaroslav Hou$teck#, [email protected] | Zbyn%k Kysela, [email protected] | Mgr. Ji"í &irok#, [email protected] | Mgr. Martin Tarant, [email protected] | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Krist#na 'ilíková | Mgr. Josef Gabriel, [email protected] | gra%cká úprava: Jind"ich Studni!ka | jazyková redakce: Zdenko Pavelka, PhDr. Vít Roubí!ek

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | "editel spole&nosti: RNDr. Martin Slavík | #éfredaktor zdravotnick'ch titul$: Jan Kulhav#, [email protected] | marketing: Petr Belica, marketing manager, [email protected], tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, [email protected], tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, [email protected], tel. 725 778 001 | Markéta &imoní!ková, key account manager, [email protected], tel. 734 355 409 | personální inzerce: [email protected], tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Lou(e 579, 250 67 Klecany | p"edplatné (R: POSTSERVIS, odd%lení p"edplatného, Pod%bradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected], infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | p"edplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, [email protected] | cena pro p"edplatitele 19 K! / 1,25 ) (samostatn% 26 K!), ro!ní p"edplatné: 799 K! / 52,50 ) | registrace: MK 'R E 18649

Uzáv%rka tohoto !ísla 3. b"ezna 2011. P"í$tí !íslo vychází 14. b"ezna 2011 | Voln% neprodejné, ur!eno odborné zdravotnické ve"ejnosti. P"etisk a jakékoliv $í"ení je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevy(ádané p"ísp%vky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerát*. | Vychází minimálním distribuova-n'm nákladem 25)000 v'tisk$. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2011 | T#deník Zdravotnické noviny je vydáván na základ% oprávn%ní poskytnutého vydavateli Odborov#m svazem zdravotnictví a sociální pé!e 'eské republiky a Ministerstvem zdravotnictví 'eské republiky

# dokon!ení ze strany 1

V#t%chto dnech jsme se shodli na spole"ném zn%ní p&edstaveného textu, kter( vychází z#ji! existujících smluv, ale p&ihlí!í i#k#v(voji nap&íklad v#oblasti vzd%lávání léka&', by* prozatím jen v#obecné rovin%. Námi prezentovaná vzorová smlouva postihuje nejen základní oblasti spolupráce, ale také si v)ímá sféry v%decké "innosti, &e)í otázku kom-petencí, sdílen(ch prostor, i#principy spole"ného &ízení, nebo* ústavy a#kliniky, kde probíhá klinická v(chova, jsou za&ízeními spole"n(mi. Je to v(chozí kámen pro aktua-lizaci, vznik i#uzavírání nov(ch smluv mezi zmi+ovan(mi partnersk(mi institucemi a#rád bych tímto pod%koval za p&ínosnou spolupráci s#vedením ministerstva zdravot-nictví, které spolu s#p&edstaviteli lékask(ch fakult a#fakultních nemocnic doladilo do-kument do této podoby,“ uzav&el prof. Zima.

Spole&ná organiza&ní struktura je nezbytná„Velká "ást potí!í v#minulosti byla zp'sobena tím, !e fakultní nemocnice spadají pod ministerstvo zdravotnictví, ale léka&ské fakulty, jako!to sou"ásti univerzit, jsou auto-nomními institucemi. V#sou"asnosti !ijeme v#symbiotickém vztahu fakulty a#nemoc-nice,“ uvedla Ing. Jaroslava Kunová, &editelka Fakultní nemocnice Plze+ a#p&edsedkyn% AN $R. „Musíme toti! dodr!ovat v)echny p&edpisy státní organizace a#sou"asn% léka&-ské fakulty, která je institucí ve&ejnoprávní. Z#t%chto právn% velmi komlikovan(ch vztah' vypl(vá &ada disproporcí. Myslím, !e v#bude dobré a#ú"elné za"lenit ob% instituce do jedné organiza"ní struktury,“ dodala J. Kunová.Vzorová smlouva v#jednotliv(ch kapitolách definuje v(ukové základny, pojednává o#&í-zení klinik, ústav' a#samostatn(ch odd%lení a#o)et&uje pracovn%právní vztahy na klini-kách a#v#ústavech. Dále &e)í prostorové i#materiální zaji)t%ní pracovi)* a#zab(vá se gran-tov(mi a#v%decko-v(zkumn(mi úkoly i#organizací v(uky. zek

Mezi ocen!n"mi i VFN v Praze#eská asociace mana$er% úsek% informa&ních technologií CACIO vyhlásila ji$ poosmé sout!$, jejím$ cílem je ocenit nejlep'í projekty v"voje a zavedení informa&ních tech-nologií v jakékoli organizaci.

Leto(ní ro&ník sout#'e, nad kter%m p!evzal zá(titu p!edseda vlády RNDr. Petr Ne&as, uzav!ela t!inácti&lenná porota pod vedením prof. Ing. Zde)ka Molnára, CSc., z "VUT v Praze, v%b#rem 8 finalist$ z 25 p!ihlá(en%ch. Následující t!i projekty pak byly porotou vybrány jako vít#zné k ocen#ní titulem IT projekt roku 2010:V Automatizace procesu vyjád!ení pro stavebníky spole&nosti Telefónica O2 Czech Republic, V eDocházka spole&nosti +koda Auto,V Implementace vedení zdravotnické dokumentace v &ist# elektronické form# ve V(eobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze. VFN v Praze je prvním zdravotnick%m za!ízením, které uvedlo do praxe koncept bezpapírové nemocnice, projekt svého druhu a rozsahu ojedin#l% v "R. „Jde o první p!ípad ‚legislativn# &istého‘ vedení zdravotní dokumentace v ne-mocni&ním informa&ním systému pouze v elektronic-ké podob# za pou'ití zaru-&eného elektronického pod-pisu. Údaje z tohoto systému tedy nemusíme tisknout, podepisovat, ani razítkovat. ,e(ení má zá-sadní dopad na efektivitu provád#ní klinick%ch i ad-ministrativních proces$ v na(í nemocnici a zavádí lep(í kontrolní mechanismy správného vedení zdravotní dokumentace,“ uvedla pro ZN !editelka nemocnice Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA.Siln% ekonomick% efekt spo-&ívající v (et!ení náklad$ na archivaci dokumentace se podle ní projevuje v podob# úspor prostor &i personálu. „I kdyby nejmen(ím spole&-n%m jmenovatelem úspory &asu bylo jen 10 minut den-n#, tak p!i po&tu 1000 léka-!$ a 20 dní v m#síci (et!íme 40 000 hodin ro&n#, a to ne-po&ítáme sestry. Úspora se projeví i v provozních ná-kladech – na tonerech, kter%ch na(e nemocnice objedná asi 2 milióny za rok, tiskárnách i jiném materiálu. Ro&n# spot!ebujeme n#kolik tun papíru,“ konstatovala D. Jurásková a zd$raznila: „P!esto'e se mohou lidé dohadovat, jaká bezpe&nostní rizika vznikají p!i vedení papírové a jaká p!i vedení elektronické zdravotní dokumentace, je jasné, 'e soub#h obou forem je ten nejhor(í p!ípad, proto'e se rizika s&ítají.“Krom# ocen#ného projektu VFN v Praze bylo mezi osm finalist$ nominováno také !e(ení Masarykova onkologického ústavu v Brn#, zam#!ené na !ízení kvality a nákladovosti zdravotní pé&e pou'itím technologie wi-fi a navazujících systém$.Podrobn#j(í informace o sout#'i jsou k dispozici na internetov%ch stránkách www.cacio.cz. jat

! IT projekt roku 2010

Zákon o univerzitních...M. Engel placen"m odborov"m p(edákemP!edseda Léka!ského odborového klubu–Svazu &es-k%ch léka!$ (LOK–S"L) MUDr. Martin Engel se stal z rozhodnutí p!edsednictva LOK z 3. 3. placen%m od-borov%m p!edákem. Plat bude mít stejn% jako v ne-mocnici. Na své místo ve Fakultní nemocnici Králov-ské Vinohrady v Praze se po ukon&ení akce D#kujeme, odcházíme vrátit nemohl. Dostal pr% asi 30 pracov-ních nabídek v&etn# práce na Malt# pro celou rodinu, ale rozhodl se pro dráhu placeného odborového p!e-dáka. V této funkci se chce i nadále zasazovat o zlep-(ování platov%ch podmínek léka!$. Nejd!íve bude dohlí'et na to, zda léka!i skute&n# dostanou od b!ez-na o slíben%ch 5000 a' 8000 korun více. red

Ceny t(etiny lé&iv se sní$í zákonem Maximální ceny t!etiny lé&iv se nejspí(e od jara zá-konem sní'í o sedm procent. Po&ítá s tím poslanecká p!edloha, kterou 3. 3. schválil senát. Sní'ení se má t%kat lék$, u kter%ch Státní ústav pro kontrolu lé&iv nestihl provést revizi úhrad ze zdravotního poji(t#ní. Stejné opat!ení platilo u' loni v rámci takzvaného Janotova úsporného balí&ku. Cílem bylo u(et!it ná-klady zdravotních poji(-oven. Prodlou'ení tohoto opat!ení se ale nepoda!ilo zajistit do konce minulé-ho roku. ,editel Státního ústavu pro kontrolu lé&iv Martin Bene( senátor$m !ekl, 'e p!echodné období v%kyvu cen bude v pr$m#ru (estit%denní podle toho, jak jsou lékárny zásobeny. Sní'ení úhrad se podle Bene(e zpravidla promítne do cen farmaceutick%ch spole&ností, které mají v#t(í prostor pro úpravu ce-nov%ch podmínek ne' lékárny a distributo!i. Bene( také senátory ujistil o tom, 'e zrevidovány jsou skupiny, které jsou nej&ast#ji u'ívané, co' zna-menalo úsporu zhruba 5,5 miliardy korun. Navrho-van% zákon podle n#j p!inese poji(-ovnám úsporu v%daj$ kolem 800 milión$ korun ro&n#. !tk

Senát p(ijal pravidla pro moderní terapiiSenát 3. 3. schválil novelu zákona o lé&ivech, která zavádí do &eského práva sm#rnice Evropské unie. Norma se t%ká zaji(-ování kvality, ú&innosti a bez-pe&nosti p!ípravk$ pro moderní terapii. Podle mini-stra zdravotnictví doc. MUDr. Leo(e Hegera, CSc., jsou n#které zm#ny v &esk%ch zákonech ji' promít-nuty, p!edev(ím jde o po'adavky na lé&ivé p!ípravky pro genovou a somatobun#&nou terapii a p!ípravky tká)ového in'en%rství a kombinované lé&ivé p!í-pravky. "R hrozí pro nep!ijetí této sm#rnice sankce, lh$ta, do které m#la b%t p!ijata, toti' vypr(ela loni v dubnu. Návrh nyní putuje k podpisu prezidentovi. !tk

Homolka má vlastní protikorup&ní programProtikurup&ní strategie ministerstva zdravotnictví pro státní nemocnice, podle ní' musejí nemocnice na nákup drah%ch p!ístroj$ vypisovat v%b#rová !íze-ní, v nich' je jedin%m kritériem cena, platí od 1. února. Vedení pra'ské Nemocnice na Homolce ji v(ak uplat)uje ji' t!etím rokem. Ro&n# nakupuje p!í-stroje zhruba za 160 milión$ korun. P!i jejich nákupu vyu'ívá odborník$ svého odd#lení biomedicínského in'en%rství, kte!í jsou schopni kompletovat nakou-pené &ásti zdravotnick%ch za!ízení a odborn# !ídit p!ístrojové investice, v&etn# kvalitní p!ípravy zadá-vací dokumentace. To v(e v%razn# pom$'e v boji proti p!edra'en%m zakázkám kompletátorsk%ch fi-rem. Nemocnice na Homolce tak u(et!í kolem 40 mi-lión$ korun. red, !tk

! Stru!n"

Ministr Heger (vlevo) a hejtman Ha"ek p#i podpisu dohody. Foto: Vladimír Brada

Slavnostní vyhlá"ení IT projektu roku 2010 prob#hlo 24. února v Konferen!ním centru $eské národní banky v Praze. Z rukou p%edsedkyn# sn#movního v&boru pro v#du, vzd#-lání, kulturu, mláde' a t#lov&chovu doc. RNDr. Anny Putnové, Ph.D., MBA, a RNDr. Ji%ího Schlangera, nám#stka ministra zdravotnictví pro informatiku a mezinárodní v#ci, p%evzali ocen#ní Ing. Ji%í Haase, MBA (na snímku vlevo), nám#stek pro infor matiku %editelky VFN v Praze, a Ing. Leo" Raibr (na snímku druh& zprava), v&konn& %editel a jednatel spole!nosti Stapro, která %e"ení vyvinula a implementovala. Foto: archiv CACIO

Page 3: ZN 10_2011

Inze

rce

!e"tí léka#i zájem o práci p#íli" neprojevovali

N!mecko "ádn# nával $esk#ch léka%& v souvislosti s jejich ohlá'en#mi odchody ne-zaznamenalo. O práci v n!kterém z tamních zdravotnick#ch za%ízení, pot#kajících se s nedostatkem doktor&, se v posledních m!sících ucházeli pouze jedinci a jejich p%ír&stek se nijak nevymyká p%edchozím rok&m. Zjistila to (TK anketou mezi n!-meck#mi zemsk#mi léka%sk#mi komorami a vybran#mi nemocnicemi. Nejvíce $esk#ch doktor& v sou$asnosti p&sobí v sousední spolkové zemi Sasku, kde na konci lo)ského roku na'lo uplatn!ní 146 z nich. Je't! na po$átku listopadu jich ale bylo 150, tak"e v záv!ru roku n!kte%í dokonce ode'li. Celkem tamní léka%ská komora za rok 2010 eviduje 30 nov#ch léka%& z (eska, kte%í jsou v Sasku po Polá-cích a Slovácích t%etími nej$ast!j'ími cizinci v bíl#ch plá'tích. Podobná situace je i v Bavorsku, druhé spolkové zemi p%i hranicích s (R, kam $e'tí zdravotníci v N!mec-ku mí%í nejrad!ji. „V prosinci 2010 ani lednu 2011 nebyly u p%íchod& léka%& a léka-%ek z (eské republiky "ádné v#chylky,“ sd!lila (TK bavorská léka%ská komora. Za cel# minul# rok tam podle ní p%ibylo 18 $esk#ch doktor&. *ádn# nápor nepocítila ani léka%ská za%ízení v Bádensku-Württembersku a Durynsku, které se s ohledem na mno"ství p&sobících $esk#ch medik& %adí mezi vyhledávan!j'í spolkové zem!. Durynská léka%ská komora eviduje p%íchod jednoho léka%e z (eska k 31. b%eznu, kter# pravd!podobn! souvisí s protestní akcí D!kujeme, odcházíme. Dal'í by m!l v nejbli"'í dob! nastoupit na kliniku v bavorském Bayeruthu. „Jinak ná' inzerát s nabídkou míst, kter# jsme na konci roku 2010 zve%ejnili v n!m$in! v jednom $es-kém odborném $asopise, skon$il bez úsp!chu,“ posteskla si mluv$í bayeruthské kliniky, která v sou$asnosti zam!stnává 'est léka%& a léka%ek z (eska. T%i $e'tí dok-to%i se v posledních m!sících upsali nemocnici v drá"+anské $tvrti Friedrichstadt, kde do té doby dlouhodob! p&sobili dva jejich krajané. Velk# zájem o $eské léka%e má klinika v bavorském Hofu, kter# le"í kousek od A'-ského v#b!"ku. Nedostává se jí toti" chirurg&, anesteziolog&, urolog& a internist&. Pro zájemce o místo nabízí p&lro$ní hospita$ní program, b!hem n!ho" se mohou s prací v N!mecku seznámit, a zdarma kursy n!m$iny pro léka%e. Z (eské republiky má ale zatím ve svém doktorském sboru jen n!kolik jedinc&, %ekla (TK mluv$í hof-ské kliniky. Mediální zástupce norimberské nemocnice dokonce uvedl, "e posled-ního $eského uchaze$e o práci m!la nemocnice v roce 2007. V N!mecku podle oficiálních údaj& v sou$asnosti chybí asi 6000 nemocni$ních lé-ka%&, a to p%edev'ím v m!stsk#ch za%ízeních a na venkov!.

Reforma zv$"í pravomoci praktick$m léka#%mReformu státního zdravotnického systému, která je pova"ována za nejv!t'í zm!nu od jeho vzniku v roce 1948, p%ipravila britská vláda. Podle ní reforma zdravotnictví zefektivní, kritici, v$etn! %ady léka%& a poslanc&, se v'ak obávají, "e rychlé a rozsáhlé zm!ny povedou ke zmatk&m a zhor'ení zdravotní pé$e.Jádrem reformy je p%edání v!t'ích pravomocí praktick#m léka%&m. Bude zru'eno na 150 místních zdravotnick#ch správ a deset velk#ch regionálních center, které zdravot-nictví fakticky %ídí a nakládají s 80 procenty jeho rozpo$tu. Na jejich místo nastoupí do roku 2013 konsorcia, která vytvo%í prakti$tí léka%i, a budou %ídit poskytování zdra-votnick#ch slu"eb. O ty budou moci sout!"it i soukromé spole$nosti $i charity. Podle ministra zdravotnictví Andrewa Lansleyho to má posílit vliv pacient& na chod systému.

Proti zám!r&m vlády se ozvala sdru"ení léka%& i o'et%ovatel& a zdravotnické odbory, podle nich" jsou zm!ny vzhledem k rozsahu a rychlosti mimo%ádn! riskantní. Vyjá-d%ily také obavu, "e zavád!ní soukromé konkurence do státního systému ohrozí pé$i o pacienty. Podle kritik& hrozí riziko, "e se bude klást d&raz na náklady a ne na kva-litu pé$e Konzervativní premiér David Cameron zm!ny hájil s tím, "e zdravotnické náklady neúprosn! rostou. „,e'ením není jen ti'e $ekat a p%idat trochu pen!z navíc,“ prohlásil. V debat! v parlamentu %ekl, "e vláda britské zdravotnictví reformuje, aby bylo nejlep'í v Evrop!.-éf labouristické opozice Ed Miliband Camerona podrobil kritice a sou$asn! upozor-nil na znepokojení pacient& a na vá"né obavy léka%& a o'et%ovatel&. Kritici také p%i-pomínají, "e p%ed lo)sk#mi volbami ob! strany nyn!j'í vládní koalice slíbily, "e ne-budou provád!t ve zdravotnictví velké reformy.Britská vláda ji" d%íve oznámila, "e zdravotnictví u'et%í drastick#ch rozpo$tov#ch 'krt&, které zavádí v dal'ích státních slu"bách, a "e zdravotnick# rozpo$et se bude v p%í'tích $ty%ech letech mírn! zvy'ovat. Nicmén! vzhledem ke stárnutí populace, rostoucím cenám za léky a dal'ím faktor&m vláda po"aduje po zdravotnictví, aby do roku 2014 u'et%ilo 20 miliard liber.Návrh zákona m!ní zdravotnick# systém pouze v Anglii, net#ká se Skotska a Walesu. V Anglii ale "ije velká v!t'ina obyvatel Británie. Zdravotnictví zde má rozpo$et 100 miliard liber a je nejv!t'ím zam!stnavatelem v zemi, pracuje pro n! 1,3 miliónu lidí.Bezplatné zdravotnictví hrazené z daní bylo v Británii zalo"eno v roce 1948 a p%es $asto smí'ené v#sledky má v'eobecnou podporu spole$nosti i v'ech politick#ch stran. Jeho reformy jsou v"dy zdrojem spor&, proto"e jsou pom!rn! $asté a mají rozporu-plné v#sledky.

Ru!í se "asové limity pro sanitkyBritská vláda u" zru'ila s platností od dubna po"adavek, podle n!ho" musí sanitka do-razit ke zran!ním, která bezprost%edn! neohro"ují "ivot, do 19 minut. U t!chto p%ípad& nestanovila nov# limit, ale ponechala limit osmi minut u p%ípad& ohro"ení "ivota.Stejn! tak bude zru'en po"adavek, aby pohotovosti v nemocnici m!ly povinnost pa-cienty o'et%it b!hem $ty% hodin. Ministr zdravotnictví Andrew Lansley chce $asov# limit pro o'et%ení nahradit více ukazateli zam!%en#mi na kvalitu poskytnuté pé$e.

Pape& podporuje dárcovství, sám orgány dát nesmíPape" Benedikt XVI. ji" dlouho podporuje dárcovství orgán&, je't! jako n!meck# kardinál Joseph Ratzinger vlastnil od 70. let pr&kaz dárce orgán&. Ten v'ak byl podle jeho sekretariátu v roce 2005, kdy se stal hlavou %ímskokatolické církve, zru'en. Va-tikán toti" oznámil, "e pape"ovo t!lo zcela nále"í církvi.Polsk# arcibiskup Zygmunt Zimowski, kter# ve Vatikánu zodpovídá za zdravotnické otázky, %ekl listu La Re pubblica, "e pape"ovo t!lo z&stane nedot$eno z pohledu mo"-ného budoucího uctívání s odkazem na p%ípadné svato%e$ení.Do p%elomu 19. a 20. století byly zesnul#m pape"&m orgány vyjímány, ne ov'em za ú$elem transplantace, ale kv&li balzamování. Tyto t!lesné $ásti dvaadvaceti pape"& jsou uchovávány jako relikvie v kostele svatého Vincence a Anastázia v blízkosti zná-mé %ímské fontány di Trevi. Od tohoto zvyku se po$átkem 20. století upustilo. Po smrti Benediktova p%edch&dce Jana Pavla II. Vatikán odmítl n!které z jeho orgán& vyjmout a poslat do rodného Polska jako relikvii. Jeho ostatky byly poh%beny ve Va-tikánu. Pape" transplantace nadále podporuje. U" v roce 2008 upozornil na nedo-statek orgán&, zárove) ale odmítl jako nemorální jejich prodávání.

Nov$ bi' na neplati'e zdravotního poji"t(níDlu"níci zdravotních poji'.oven se letos velice t!"ko vyhnou uhrazení dluh& pojist-ného. Jak upozornil server Pravda.sk, podle novely zákona o zdravotním poji't!ní se toti" odep%ení p%evzetí v#kazu nedoplatk&, nebo jeho vrácení poji'.ovn!, pova"uje za p%evzetí. „V#sledkom má by. lep'ia doru$ite/nos. nedoplatkov od dl"níkov a lep'ia vymáha-te/nos. práva,“ zd&raznila mluv$í ministerstva zdravotnictví Katarína Zollerová.V#kaz nedoplatk& se podle novely pova"uje za doru$en# dnem jeho p%evzetí. Pokud doporu$en# dopis do vlastních rukou s doru$enkou nebyl adresátem p%evzat, pova-"uje se za doru$en# dnem, kdy byl vrácen zdravotní poji'.ovn!. Kdy" není znám pobyt adresáta, m&"e b#t doru$en v#kaz nedoplatk& zdravotního poji't!ní ve%ejnou vyhlá'kou. To znamená, "e obec, která je posledním místem po-bytu nebo sídla dlu"níka, vyv!sí na "ádost poji'.ovny na 15 dní na ú%ední desce oznámení o ulo"ení v#kazu.

Absolventi cht(jí vy""í platy Mladí léka%i "ádají vládu, aby do dubna p%edstavila konkrétní opat%ení, která mají zlep'it jejich "ivotní podmínky. Léka%i, kte%í budou letos promovat, se toti" ji" v dub-nu musejí rozhodnout, zda mají pokra$ovat v odborném za'kolování v Ma+arsku, nebo odjet pracovat do zahrani$í. Jak uvedl p%ední ma+arsk# list Népszabadság, podle 'éfa léka%ské Ma+arské rezidentské asociace Magora Pappa, musí b#t nástupní plat za$ínajích léka%& nejmén! 200 000 forint& (asi 18 000 K$) $istého m!sí$n!, aby z&stali ve vlasti. Asociace o$ekává, "e vláda oznámí plán na zvy'ování absolventsk#ch plat& na n!kolik p%í'tích let.Ma+arsko loni podle Pappa opustilo p%es 1000 doktor&, co" je oproti d%ív!j'ím rok&m p!tinásobn# nár&st. Upozornil také, "e polovina za$ínajících léka%& loni nezapo$ala s odborn#m za'kolováním, co" sv!d$í o tom, "e zemi opou't!jí. Materiály na této stran! jsou zpracovány z agenturních zdroj"

! N!mecko

Po'ty 'esk$ch léka#% nahlá"en$ch u jednotliv$ch zemsk$ch léka#sk$ch komor v N(mecku od vstupu !R do EU (údaje jsou v&dy k 31. prosinci p#íslu"ného roku):

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010*

Bádensko-Württembersko 14 16 17 21 23 23

Bavorsko 61 73 85 99 116 127 145

Berlín 4 6 5 6 7 7

Braniborsko 2 1 7 4 5 13

Brémy 2 1 1 1 1 1

Dolní Sasko 13 12 15 16 18 16

Durynsko 15 20 16 18 16 20 27

Hamburk 2 1 1 2 0 0

Hesensko 14 17 19 19 21 22

Meklenbursko-P%ední Pomo%ansko 3 4 4 4 5 4

Por#ní-Falc 13 10 11 11 11 10

Sársko 0 1 1 2 1 2

Sasko 45 54 61 83 94 116 146

Sasko-Anhaltsko 13 15 13 9 12 12

Severní Por#ní 0 0 1 2 6 7

Vestfálsko-Lippe 7 6 5 6 8 8

-lesvicko-Hol't#nsko 3 2 1 1 2 5

celkem 211 239 263 304 346 393

* K roku 2010 je't! nejsou k dispozici kompletní údajeZdroj: Spolková léka%ská komora a zemské léka%ské komory

! Vatikán

! Slovensko

! Ma"arsko! Velká Británie

! ! ZE ZAHRANI!ÍRO!NÍK 60 " ! ÍSLO 10 " 7. B"EZNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 3

Page 4: ZN 10_2011

! ! K V!CI4 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO!NÍK 60 " ! ÍSLO 10 " 7. B"EZNA 2011

! Rozhovor

V!Zv"#ení plat$ léka%$, na kterém se lé-ka%ské odbory dohodly s!ministrem Le-o#em Hegerem, budou zdravotní poji#-&ovny hradit z!mimorozpo'tov"ch pro-st%edk$. Jak p%edpokládáte, (e se to projeví v!jejich hospoda%ení?Vzhledem k!aktuálním v"sledk#m v"b$ru pojistného, které jsou mírn$ lep%í ne& se p'edpokládalo p'i tvorb$ zdravotn$-po-jistn"ch plán#, je mo&né p'edpokládat, &e systém zdravotního poji%t$ní uvedené na-v"%ení zvládne. Ale pouze za p'edpokladu, &e se bude intenzivn$ jednat o!nutn"ch zm$nách ve financování zdravotnictví, p'edev%ím o! zefektivn$ní provoz#, re-strukturalizaci l#&kové pé(e a!o!umo&n$ní vstupu nov"ch finan(ních zdroj# do systé-mu, jako je nap'íklad komer(ní p'ipoji%-t$ní, zv"%ení spoluú(asti (i vyjmutí n$kte-r"ch úkon# z! úhrad zdravotního poji%t$ní.

V!Základem systému zdravotního poji#-t)ní je princip solidarity. Co je solidár-ního na tom, kdy( zam)stnavatel za za-m)stnance odvádí mnohem více ne( OSV* a! ta zase více ne( stát za své poji#t)nce?Takto to bylo nastaveno za(átkem 90. let. P'esto&e léta upozor)ujeme, &e je tento systém nespravedliv", nebyla zatím poli-tická v#le to zm$nit. Pravdou je, &e zm$ny se p'ipravovaly a!platba za takzvané státní poji%t$nce se v!minulosti i!m$nila. Práv$ nav"%ení této platby zap'í(inilo vznik p'e-bytku, díky kterému te* systém p'e&ívá. Otázka odvod# OSV+ je spí%e politickou zále&itostí. Jde i!o!to, zda vláda chce a!do jaké míry zv"hod)ovat soukromé podni-kání anebo ne. +ili není to v$cí poji%,oven, p'esto&e jsme na to upozor)ovali.

V!Jak vysoká by m)la b"t platba státu a!podle 'eho by se m)la valorizovat?Platba státu by se ur(it$ m$la valorizovat. M$la by vycházet z!pr#m$rné mzdy, co&

v!sou(asné dob$ je, av%ak zásahem politi-k# – a, u& do!plusu nebo do minusu – je tento systém rozkolísáván a!nemá svou pravidelnost.Kdy& vznikal systém ve'ejného zdravotní-ho poji%t$ní a!nastavovaly se principy pla-teb, nebyla platba státu my%lena tak, &e to bude rovnocenn" p'ísp$-vek. V&dy to bylo my%leno jako jakési dorovnání v"-b$ru pojistného ze státní-ho rozpo(tu.

V!Jak se obecn) díváte na slu'ování zdravotních poji#&oven? Je pro klien-ty v"hodn)j#í více „ma-l"ch hrá'$“, nebo jen n)-kolik „velk"ch ústav$“?Je to otázka úhlu pohledu – n$komu m#&e vyhovo-vat malá, pouze regionál-ní, poji%,ovna, která si ví-cemén$ hraje na „svém píse(ku“. Pro n$koho, kdo pravideln$ cestuje po celé republice, a!dnes je takov"ch lidí mnoho, ur(it$ není v"hodné b"t poji%t$n u!malé poji%,ovny. Tak byl systém nastaven, taková jsou pra-vidla hry. Pokud by se m$lo hovo'it v!obecné rovin$ o!slu(ování zdravotních poji%,oven, je to v&dy v$cí správních rad t$chto poji%,oven. Jedin$ ony mohou po-dle zákona o!slu(ování rozhodnout.Zásadní je, &e v!+eské republice nesmí b"t jenom jedna poji%,ovna. To u& pak není poji%t$ní, ale národní zdravotní systém fi-nancovan" pouze z!daní. Kolik poji%,oven a!jak velké, by m$l ur(ovat jen trh.

V!Nakolik by do slu'ování m)li mluvit sami poji#t)nci? Nap%íklad o!p%ipravo-vaném slu'ování Vojenské zdravotní poji#&ovny (VoZP) a!Zdravotní poji#&ov-ny ministerstva vnitra *R (ZPMV) do-sud s!klienty t)chto poji#&oven nikdo

nejednal. Bude v!této v)ci n)jak aktivn) vystupovat SZP *R?Systém je dnes koncipován tak, &e správní rada disponuje z!jedné t'etiny vlivem státu, z! jedné t'etiny vlivem plátc# pojistného a!z!jedné t'etiny vlivem poji%t$nc#. +ili zá-stupci poji%t$nc# mohou p'ím"m hlasová-

ním ovliv)ovat rozhodnutí správní rady. Myslím, &e tripartitní princip je dosta-te(n" a!funguje vcelku bez problém#. Hlas poji%t$nc# je dostate(n$ velk". Nedo-vedu si p'edstavit, &e by se to 'e%ilo n$jak"m národ-ním referendem.Co se t"(e p'ípadného slou(ení VoZP a!ZPMV, to je resortní v$cí a!zastou-pení resort# v!obou správ-ních radách je dostate(né. Zatím se ale o!ni(em ne-jedná, (eká se na zm$nu legislativy, která umo&ní slu(ování zdravotních po-

ji%,oven. Rozhodnou-li pak správní rady, poji%,ovny se spojí. Role SZP +R spo(ívá pouze v!tom, aby ne-byl vyvíjen &ádn" jednostrann" tlak na slou(ení, aby se provedlo skute(n$ podle zákona a!aby to bylo na rozhodnutí správ-ních rad. Jakákoli fúze v!obecné rovin$ je d#le&itá p'edev%ím pro stabilizaci obou ústav#. Jestli&e se jedna poji%,ovna dostane do finan(ních problém#, m$la by zákonit$ hledat movit$j%ího nebo ekonomicky sta-biln$j%ího partnera, aby se nemusely 'e%it krizové situace, jak"ch jsme byli nejmén$ dvakrát sv$dkem nap'íklad u!ZPMV, kdy& zachra)ovala zkrachovalou zdravotní po-ji%,ovnu. +ili zásada je nenechat dojít situa-ci tak daleko, aby se pak musely brát p#j(ky k!'e%ení finan(ního deficitu.

V!*SSD navrhla slou'ení VZP, ZPMV a!VoZP do jedné velké poji#&ovny. Po-

va(ujete takovou velkou poji#&ovnu za v"hodnou jak pro klienty, tak i!pro ze-fektivn)ní zdravotní pé'e?Takov" návrh v#bec nepova&uji za %,ast-n", je to jen dal%í prohloubení monopolu VZP. Já bych byl naopak pro, aby VZP nem$la v$t%inov" podíl na trhu, aby m$la mén$ ne& 50 procent a!aby nem$la ze zá-kona v"hody, které jí umo&)ují p'ístup k!n$kter"m informacím nebo k!ovliv)o-vání systému. Dokud bude mít VZP v$t-%inu trhu, nikdy trh nem#&e po'ádn$ fun-govat. Navíc, VZP je 'ízena v"hradn$ po-liticky, to znamená, &e její správní rada je slo&ena ze zástupc# politick"ch stran po-dle v"sledku voleb a!zastoupení v!posla-necké sn$movn$. Tak&e myslím, &e tento zám$r není správn".

V!Nesní(ila by pak takováto jedna velká a!rozhodující zdravotní poji#&ovna vliv SZP *R?Samoz'ejm$, &e by ho ovlivnila, ale hlav-n$ by ovlivnila ve%keré d$ní v!+eské re-publice a!je%t$ více by znemo&nila rozvoj tr&ního prost'edí. Tak&e to je ur(it$ krok %patn"m sm$rem a!já jsem zásadn$ proti tomu.

V!Do jaké míry je SZP *R p%ipraven za-pojit se do p%ipravované reformy, zvlá#t) pak do stanovení standard$?Jak SZP +R, tak VZP p'edlo&ily ministru zdravotnictví Leo%i Hegerovi konkrétní body, které jsme p'ipraveni 'e%it, v(etn$ standard#, i!kdy& bych rad$ji hovo'il spí-%e o!tom, co by bylo mo&né ze systému ve'ejného zdravotního poji%t$ní vyjmout. Jsme p'ipraveni hovo'it o! komer(ním zdravotním p'ipoji%t$ní, o!na%í roli p'i je-ho realizaci. V!této v$ci jsme skute(n$ s!ministerstvem ve spojení. P'ipomínko-vali jsme ve%keré legislativní kroky, které jsou v!sou(asné dob$ v!b$hu, tak&e tam nevidím &ádn" problém. Jsme p'ipraveni k!jakékoliv dal%í spolupráci.

V!M)ly by zdravotní poji#&ovny posky-tovat sv"m klient$ mo(nost p%ipoji#-t)ní na n)které zdravotní slu(by, nebo by tuto mo(nost m)ly mít pouze ko-mer'ní poji#&ovny?

Jsme pro to, aby se vy(lenilo alespo) n$-kolik v"kon#, které bu* budou nehraze-ny, nebo hrazeny jen z(ásti z!ve'ejného zdravotního poji%t$ní. Tím dojde k!ur(i-tému prolomení bariéry. Je v$cí legislati-vy dát mo&nost pacient#m p'iplatit si za pé(i, otev'ít prostor bu* pro p'íplatek, pro komer(ní p'ipoji%t$ní nebo pro p'í-mé platby. Problém zdravotnictví spo(ívá ve dvou ro-vinách – p'edev%ím ve v"znamném zlep-%ení vnit'ní efektivity a!za druhé v!hledání dal%ího zdroje financování, a!kdy& to ne-m#&e b"t státní rozpo(et, musí jít o!n$jak" soukrom" zdroj. A!to je komer(ní p'ipo-ji%t$ní, p'ímé platby nebo spoluú(ast.Zdravotní poji%,ovny v!+eské republice se nemohou 'ídit zásadami pojistné ma-tematiky a!nést riziko poji%t$ní daného p'ípadu, proto&e za sebou nemají &ádnou zálo&nu – zaji%,ovnu, jak je to b$&né u!ko-mer(ních poji%,oven. Zdravotní poji%,ov-ny budou pravd$podobn$, tak jak je to v!sou(asné dob$ u!cestovního poji%t$ní, pouze zprost'edkovávat tyto produkty pro komer(ního partnera. Budou za to brát n$jakou provizi, která uhradí admi-nistrativní náklady, a!nebudou na tom vyd$lávat.

V!M)ly by poji#&ovny mít právo umo(-+ovat sv"m klient$m spo%it si u!nich na nadstandardní zdravotní slu(by? Systém ve'ejného zdravotního poji%t$ní je zalo&en nikoliv na spo'icích ú(tech, ale na solidarit$ zdrav"ch s!nemocn"mi. To znamená, &e z!v"b$ru pojistného od zdra-vého zam$stnaného (lov$ka se platí zdra-votní pé(e toho, kdo práv$ onemocní – a, u& je to d#chodce, dít$ nebo kdokoliv jin". A!a& bude dne%ní plátce pojistného v!d#-chodu, bude zase za n$j platit n$kdo jin". +ili není to princip spo'ení. Ale dovedu si p'edstavit, &e pokud se bude klient zdravotní poji%,ovny chovat úsporn$, ne-bude (erpat na zdravotní pé(i v"znamné polo&ky, bude chodit na preventivní pro-hlídky a!podobn$, &e by na konci zú(to-vacího období dostal n$jak" bonus. Ale nikoliv spo'icí ú(et, to by znamenalo zá-sadní zm$nu systému. Na to myslím není spole(nost p'ipravená. hj

Mo!nost p"iplatit si na pé#i je v$cí legislativyIng. Jaromír Gajdá'ek, Ph.D., generální %editel Zdravotní poji#&ovny ministerstva vnitra *R (ZPMV), byl koncem lo+ského roku zvolen prezidentem Svazu zdravotních poji#&oven *R (SZP *R). Svaz vznikl v!roce 1997 a!nyní sdru(uje v#ech osm zam)stnaneck"ch zdravotních poji#&oven, které po-skytují slu(by p%ibli(n) 4!100!000 ob'an$ *R.

!eská asociace dodavatel" zdravotnick#ch prost$edk" CzechMed upozor%uje na nutnost zavedení nástroj" k m&$ení efektivity ve zdra-votnictví. Sou'asn# v#voj ukázal, (e $ízení náklad" ve zdravotnictví je spí)e otázkou intuice a síly.

Nastal ji( 'as zamyslet se nad zp"sobem posuzo-vání v)ech zdravotnick#ch intervencí tak, aby se p$esn&ji chápala reálná hodnota zdravotní pé'e.Jak $ídit náklady ve zdravotnictví a co nabízí HTA (Health Technology Assessment)? Co v praxi zna-mená „stejná úhrada za stejn# efekt“?

Zdravotnické technologie jsou 'asto otloukánkem, kter# je ve st$edu zájmu, kdy( p$ijde na dis-kusi o hledání úspor ve zdravot-nictví. P$itom na zdravotnické prost$edky se vydává v !eské re-publice p$ibli(n& 8 % ze v)ech zdravotnick#ch v#daj". Tak(e i kdyby se v této kategorii u)et$i-lo, nejedná se polo(ku v#znam-nou. Dosud v !eské republice chy-bí kvalitní mana(ersk# nástroj, kter# by umo(nil porovnávat efektivitu jednotliv#ch zdravot-nick#ch intervencí v dlouhodobém horizontu. S absencí mana(ersk#ch nástroj" nelze ani ve zdra-votnictví nastavit priority dal)ího v#voje 'eského zdravotnictví a efektivn& do nich nasm&rovat finan'ní prost$edky. P$esná 'ísla o efektivit& jed-notliv#ch zdravotnick#ch intervencí by mohl p$i-nést systém HTA.Fenomén HTA v jeho nejvlastn&j)ím smyslu hod-nocení jedné intervence proti druhé lze vystopovat u( v polovin& 18. století. V literatu$e z té doby m"-(eme najít zmínku, (e jak#si James Lind z léka$ské fakulty v Edinburghu provedl kontrolovanou studii )esti r"zn#ch zp"sob" lé'by kurd&jí. Po n&kolika

dekádách existence HTA v zahra-ni'í v)ak máme málo d"kaz" o tom, (e by pomohlo r"st celko-v#ch náklad" na zdravotní pé'i zastavit, nato( sní(it. Naopak, v#daje na zdravotní pé'i neustá-le rostou tempem zhruba o dva procentní body nad r"st HDP jed-notliv#ch zemí. Nicmén& HTA vná)í do zdravotnického systému tolik pot$ebn# ekonomick# rozm&r.Základní otázka zní, zda pot$e-bujeme opravdu tolik zdravotní

pé'e, kolik se jí dnes poskytuje. Nelze p$ijmout tvr-zení o p$ímé úm&$e mezi „v&t)ím záb&rem medi-cíny“ a „lep)ími v#sledky“. Namísto posouzení zdravotnické „technologie“ bychom m&li spí)e ho-vo$it o posouzení zdravotnické „intervence“ (HIA – Health Intervention Assessment), proto(e mno-ho intervencí se pou(ívá, p$esto(e ji( neodpovídají dne)nímu stupni poznání. Z HTA ('i rad&ji HIA) vy-hodnocení by m&la vyplynout jasná stanoviska, nap$íklad zda a co pou(ít, nebo nepou(ít, zda to 'i ono platit, nebo neplatit a za jak#ch podmínek. MUDr. Miroslav Palát

prezident sdru!ení CzechMed

! Názor

CzechMed doporu#uje: M$"me efektivitu ve zdravotnictví!

25,74 %

43,45 %1,51 %

0,70 %0,75 %

17,36 %

7,67 % 2,83 %

Náklady na zdravotní pé!i v roce 2009 (poji"#ovny)

Náklady na zdravotnické prost$edky – tj. SZM (speciální zdravotnick# materiál) a poukazové ZP (prost$edky na poukaz) – tvo$í cca 10 % v#daj" zdravotních poji)*oven a cca 8 % z celkov#ch zdravotnick#ch náklad".

V Jaké jsou mo(né p$í'iny rostoucích náklad" zdravotnictví?V D$íve bylo pravidlem, (e 'lov&k nav)tívil lé-ka$e v n&jakém rozvinutém stadiu onemoc-n&ní. S postupujícím rozvojem diagnostic-k#ch metod, ale i díky sériím pravideln#ch, rutinních nebo preventivních vy)et$ení se 'asto p$ijde na n&jakou tu abnormalitu v la-boratorním 'i jiném nálezu, „kterou je zapo-t$ebí sledovat“.V Koncepce „nároku na slu(bu“. P"vodní my-)lenka zavedení univerzálního systému zdra-votního poji)t&ní sm&$ovala k zaji)t&ní p$í-stupu k pé'i pro v)echny. Av)ak v pr"b&hu 20. století – alespo% v Evrop& – se vnímání lidí p$esunulo sm&rem k propagaci nároku na zdravotní pé'i skoro jako k nároku na státní d"chod 'i jin#m typ"m benefit".V Fragmentace zdravotnick#ch slu(eb, absen-ce koordinace zdravotní pé'e a duplikace postup".

Page 5: ZN 10_2011

! ! EKONOMIKA

! Rozhovor

! NERV

V Je sou!asná právní forma zdravot-ních poji"#oven pou$itelná pro roli, kterou by m%ly získat po plánované reform%? Pokud ne, jak by se m%la zm%nit?H!adanie vhodnej právnej formy je iba jeden z"problémov, ktoré treba rie#i$. Po-kia! sa pozrieme na sú%asné zdravotne pois$ovne, tak zjednodu#ene povedané nemajú vlastníka. Teda reálne neexistuje nik, kto by zodpovedal za ich hospodá-renie, kto by zná#al dôsledky ich zlého hospodárenia a"podobne. Samozrejme okrem jedného subjektu, a"t&m je #tát, preto'e ten v"kone%nom dôsledku musí zná#a$ ich straty, alebo"ak chcete plati$ ich dlhy. Ak budeme súhlasi$ s"touto pre-misou, tak potom za najvhodnej#iu for-mu pova'ujem akciové spolo%nosti, tak ako to za%ína by$ #tandardom v"moder-nej Európe, v#ade tam , kde majú systém zdravotného poistenia. Musia ma$ jasnú vlastnícku #truktúru, jasné pravidlá hospo dárenia, tvrdé rozpo%tové obmed-zenia, auditované podvojne poistné ú%tovníctvo, mana'menty musia ru%i$ svojim majetkom za ich hospodárenie, tak ako je to be'né v"ka'dej poistnej ak-ciovej spolo%nosti.

V Zdravotní poji"#ovny jsou v&sou!as-nosti ve své smluvní politice i&v&nabíd-ce produkt' v&podstat% nivelizovány, i&kdy$ se zpo!átku sna$ily o&ur!ité roz-li"ení. Neprosp%la by zdravotnictví je-jich diferenciace, zvlá"t% pak p(i na-smlouvávání slu$eb u&zdravotnick)ch za(ízení, které by je pro n% p(ipravo-valy „na míru“?Hlavn&m problémom je, 'e nemáme v"(eskej republike definovan& nárok to-

ho, %o v#etko má by$ hradené pacientovi z"verejného zdravotného poistenia. V#et-ko ,ostané sú zástupne problémy. Je síce dôle'ite ma$ poistené plány, ale tie musia zoh!ad)ova$ definovan& nárok, je dobré ma$ kvalitné platobné mechanizmy, ako je napríklad DRG, ale zas je potrebn& de-finovan& nárok. Pluralita zdravotn&ch pois$ovní a" ich konkurencia je reálne mo'ná iba vtedy, ak budú sú$a'i$ o"to, ktorá efektívnej#ie nakúpi nárok pre svoj-ho klienta.

V Slovensk) ústavní soud nedávno roz-hodl, $e tamní zdravotní poji"#ovny mohou zisk rozd%lit i&mezi akcioná(e. Pokud by u&nás bylo umo$n%no pa-cient'm stát se sou!asn% i&akcioná(em „své“ poji"#ovny, neposílilo by to na jedné stran% kontrolu nad hospoda(e-ním poji"#oven, a na druhé stran% zod-pov%dn%j"í p(ístup pacient'-akcioná-(' ke svému zdraví?Mo'no aj áno, závisí na #ikovnosti a"ob-chodnej stratégii majite!ov pois$ovne, %i by chceli ma$ drobn&ch spoluakcionárov. Inak to trochu zavá)a zamestnaneck&mi akciovkami , ktoré sa mi zdajú by$ akoby socialistické rie#enie kapitalizmu, preto-'e som e#te nepo%ul o"takejto úspe#nej akciovej spolo%nosti. Klient je klient, ak-cionár je akcionár, 'iadny zákon nikomu nemô'e bráni$ by$ jedn&m aj druh&m na-raz. Ja osobne to v#ak nepova'ujem za dobr& nápad. hj

Oznámil to %len NERV Ing. Miroslav Záme%ník b*hem sch+zky 24. února s"vedením ministerstva zdravotnictví, která m*la na programu mimo jiné po-tla%ení korupce ve zdravotnictví. Ing. Záme%ník koordinuje zvlá#tní pracovní sku pinu NERVu v*nující se reform* zdravot nictví.Zástupci farmaceutick&ch firem by tak u' v"budoucnu nem*li mít #anci ovliv-)ovat léka,e, aby p,edepisovali jejich p,ípravky. Nem*lo by b&t také mo'né p,ímé placení p,ípadn&ch r+zn&ch v&-hod léka,+m. „Je t,eba odd*lit tuto sféru tak, aby ne-vznikala zbyte%ná podez,ení, 'e existu-je komer%ní zájem a"snaha vyhov*t to-mu, kdo se na financování podílí,“ uvedl M. Záme%ník. Dodal, 'e cílem není sní-'it objem pen*z, které do systému putují. Podle ministra doc. MUDr. Leo# Hege-ra, CSc, by fondy mohly mít jednotlivé fakultní nemocnice, podle Ing. Záme%-níka by mohl existovat jeden centrální pro celou republiku.V"minulosti média n*kolikrát informo-vala o"p,ípadech, kdy léka,i dostávali peníze od farmaceutick&ch firem za to, 'e pracovali na „studii“ o"ú%incích jejich p,ípravku, kter& pak p,ednostn* p,ede-pisovali. Zprávy se t&kaly také toho, 'e

n*kte,í dokto,i za to získali t,eba pobyt u"mo,e, kter& se oficiáln* ozna%oval za kongres. Ministr zdravotnictví má v"plánu p,ímé financování cest léka,+ zakázat. Chce tak „omezit interakci“ mezi doktory a"firmami. „Firmy mají peníze a"sna'í se ovliv)ovat léka,e k" p,edepisování lék+,“ ,ekl Leo# Heger. Podle n*j se taková „kongresová turistika“ p,íli# rozmohla.

Patnáct tisíc korun ro!n" pr# není úplatekTém*, ka'd& sedm& %esk& léka, ne-pova'uje dary %i jiné v&hody v"hodnot* do 15 000 K% za rok od farmaceut-ick&ch firem za úplatek. Lékárníci mají názor obdobn&. Podle pr+zkumu agentury STEM/MARK pro Státní ústav pro kontrolu lé%iv nejsou dary do 150 000 K% ro%n* korupcí pro dv* pro-centa léka,+ a"jedno procento lékární-k+. Dárky nebo jiné v&hody v"hodnot* do 1500 korun ro%n* pova'uje za ne-podstatné p,es polovinu dotázan&ch léka,+ a"lékárník+. Z"pr+zkumu vyplynulo, 'e léka,i ze stát-ních za,ízení by tolerovali hodnotn*j#í dary %ast*ji ne' léka,i z"ostatních zdra-votnick&ch za,ízení. Pr+zkum také uká-zal, 'e se léka,i skute%n* nechávají od fi-

rem ovlivnit. Informace od v&robc+ jsou pro 56 % léka,+ hned na druhém míst*.

AIFP má k$centrálním fond%m v#hrady Asociace inovativního farmaceutického pr+myslu (AIFP) má v&hrady k"návrhu specializované skupiny pro financování zdravotnictví Národní ekonomické ra-dy vlády (NERV) na z,ízení vzd*láva-cích fond+ na centrální úrovni. Podle názoru AIFP se tak bude moc nad roz-d*lováním financí na vzd*lávání kon-centrovat pouze do n*kolika málo ru-kou a"prostor pro korupci %i netrans-parentní vztahy poroste. Lep#í by bylo o"prost,edcích rozhodovat na úrovni managementu jednotliv&ch nemocnic, které mají vzd*lávací pot,eby sv&ch za-m*stnanc+ nejlépe zmapované. „V"asociaci podporujeme jen kongresy organizované renomovan&mi evrop-sk&mi nebo sv*tov&mi léka,sk&mi spo-le%nostmi s" %ist* odborn&m progra-mem. Bez podpory vzd*lávání se rozvoj %eské medicíny zastaví. A"sami léka,i finance na vzd*lávání nemají a"od státu je nedostávají,“ ,íká Pharmdr. Radim Petrá#, v&konn& ,editel Asociace ino-vativního farmaceutického pr+myslu. „Centrální fond nezaru%í, 'e se peníze na vzd*lávání dostanou do rukou mla-d&ch léka,+, kte,í je pot,ebují nejvíce. Panuje obava, 'e se peníze rozm*lní na zcela jiné ú%ely,“ dodává R. Petrá#. AIFP podporuje transparentní pravidla pro ú%ast léka,+ na kongresech, zd+raz)uje se v"prohlá#ení. SÚKL, !tk, h"

R. Zajac: Pojistné plány musí zohlednit definovan! nárok pacienta

Farmaceutické firmy by nem"ly mít #anci ovliv$ovat léka%e

RO!NÍK 60 " ! ÍSLO 10 " 7. B"EZNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 5

Mudr. Rudolf Zajac byl v&letech 2002 -2006 slovensk)m ministrem zdravotnictví. V&této funkci se zasadil o&reformu zdravotnictví u&na"ich v)chodních soused', její$ sou!ástí byly i&zm%ny t)kající se zdravotních poji"#oven. Nyní je poradcem ministra financí Ing. Miroslava Kalouska.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) navrhla z(ízení fondu, do n%ho$ by p(ispívaly farmaceutické firmy. Platilo by se z&n%j nap(. vzd%lávání léka(', !i jejich studijní cesty. O&rozd%lení pen%z by rozhodovala komise.

Samsung vstupuje na trh biosimilarsSv!tov" trh s biologick"mi lé#ivy p$itahuje pozornost stále v!t%ího mno&ství investor' nejen z farmaceutického pr'myslu. Jihokorejsk" elektrotechnick" a strojírensk" konglomerát Samsung uzav$el dohodu v objemu 266 milion' dolar' s Quintiles Clinical Research Organization na spole#né produkci biosimilárních lék' u&ívan"ch p$i nádorov"ch onemocn!ních a poruchách imunity. Uvedl to server bloomberg.com.Samsung zahájí v"stavbu nového v"robního závodu nedaleko Soulu v pr'b!hu leto%ního roku. Podle v"konného viceprezidenta spole#nosti Kima Tae Hana by se m!ly biosimilární produkty z nového závodu objevit na trhu v roce 2016. Prvním produktem by m!l b"t rituximab, kter" je primárn! ur#en pro lé#bu lymfoproliferativních onemocn!ní, hlavn! non-hodgkinsk"ch lymfom' (NHL). Následovat budou adalimumab, etanercept a inflixi-mab, které pat$í mezi nejprodávan!j%í biologické léky na sv!t!.Viceprezident Samsungu Tae Han dále uvedl, &e do roku 2020 spole#nost o#ekává obrat z biosimilars v objemu 1,8 mld. dolar' a dosa&ení pravidelného ro#ního obratu ve v"%i 1,6 mld. dolar'. Spole#nost b!hem leto%ka ne-vylu#uje uzav$ení dal%ích strategick"ch aliancí v oboru biotechnologií. (asem p$edpokládá v"voj vlastních lé#iv, jakmile získá v oboru více zku%eností.Samsung u& d$íve uvedl, &e plánované masivní investice do p!ti rostoucích sektor' v#etn! biofarmak a zdravot-nické techniky jdou ruku v ruce se zam"%len"m ústupem z trh' elektrotechniky, elektroniky a jin"ch pro firmu dosud klí#ov"ch obor'. Do zdravotnick"ch obor' se firma do roku 2020 chystá investovat a& 9,85 mld. dolar'.

her

Medtronicu vzrostly v!nosy o 3 procentaSpole#nost Medtronic, Inc., ve t$etím #tvrtletí fiskálního roku 2011, které skon#ilo 28. ledna, celosv!tov! vyká-zala v"nosy ve v"%i 3,961 mld. USD oproti 3,851 mld. ve t$etím #tvrtletí fiskálního roku 2010. P$edstavuje to 3% nár'st, p$i#em& v"sledek odpovídá firemnímu odhadu r'stu celkového trhu léka$sk"ch technologií. Jak dále firma Medtronic oznámila, #ist" zisk dosáhl 922 milion' USD, co& p$edstavuje 8% meziro#ní nár'st a rozd!len" zisk na akcii 0,86 USD, co& je 12% meziro#ní nár'st.„Na%e nov! zavedené produkty jednozna#n! zaujaly jak léka$e, tak pacienty, co& slibuje dobré v"sledky v bu-doucnosti,“ prohlásil p$edseda p$edstavenstva a generální $editel spole#nosti Medtronic Bill Hawkins a sou#asn! uvedl: „Roz%í$ili jsme na%i $adu %pi#kov"ch produkt' o systém Solera pro stabilizaci páte$e, novou metodu Arctic Front pro katetriza#ní ablaci pomocí kryobalónu p$i fibrilaci síní a stent se %t!pem Endurant.“Medtronic je v'd#í spole#nost v oblasti medicínsk"ch technologií, které se pou&ívají k lé#b! a zvládnutí r'zn"ch stav', nap$. srde#ních onemocn!ní, neurologick"ch poruch, vaskulárních onemocn!ní a diabetu. hj

Merck letos op"t o&ekává v!razn" vy##í p%íjmyN!mecká farmaceutická firma Merck zv"%ila sv'j v"hled zisku a tr&eb pro leto%ní rok. Jak napsal server Patria.cz s odvoláním na agenturu AP, spole#nost o#ekává zv"%ení zisku o 35 a& 45 % a r'st tr&eb o 13 a& 18 procent.Z rok 2010 Merck oznámil 73% r'st #istého zisku na 632,1 mil. EUR a 20% r'st tr&eb na rekordních 9,3 mld. EUR. Ve #tvrtém #tvrtletí dosáhl zisk na akcii 88 cent', konsensus p$itom byl jen 83 cent'. Ve%keré aktivity spole#nosti Merck jsou provád!ny pod vedením Merck KGaA, ve které vlastní rodina Merck 70 % podílu spole#nosti a 30 % je voln! obchodovateln"ch. V (esku byla její dce$iná spole#nost Merck CZ zalo&ena v roce 1991. D!lí se na Merck Serono, Consumer Health Care a Chemicals and Laboratory Products. hj

GSK uzav%ela rok ve ztrát"Britská farmaceutická spole#nost GlaxoSmithKline, která je podle tr&eb druhou nejv!t%í farmaceutickou firmou na sv!t! a nejv!t%í v Evrop!, se v lo)ském #tvrtém #tvrtletí propadla do ztráty. Jak uvedl server financninoviny.cz, mohou za to náklady na spory spojené se sta&ením jejího léku na cukrovku Avandia z trhu. Ztráta #inila 690 milion' liber (tém!$ 20 mld. K#), p$i#em& ve stejném období roku 2009 m!la firma zisk 1,63 mld. GBP. Tr&by spole#nosti se sní&ily o 13 % na 7,19 miliardy liber. Firma zaú#tovala mimo$ádné náklady 2,2 miliardy liber spojené s urovnáním spor'. V (esku má GlaxoSmithKline pobo#ku od roku 1993. V portfoliu firmy jsou nap$íklad vakcíny Twinrix a Cervarix. h!

Sanofi-aventis letos po&ítá s ni'#ím ziskemFrancouzsk" v"robce lé#iv sanofi–aventis oznámil, &e o#ekává v tomto roce pokles zisku o 5-10 % kv'li nar's-tající konkurenci u generick"ch lék'. Uvedla to agentura Bloomberg.Ve #tvrtém #tvrtletí 2010 p$itom skupina dosáhla podle serveru ipoint ne#ekan! vysokého zisku. Hospoda$ení skon#ila s #ist"m ziskem 1,84 mld. EUR, zatímco analytici o#ekávali 1,76 mld. Spole#nost navrhuje dividendu 2,50 EUR/akcie. V únoru se sanofi-aventis poda$ila ob$í akvizice, kdy& se po devíti m!sících dohodla na p$evzetí americké biotechnologické spole#nosti Genzyme za 20,1 mld. dolar'. V (esku pat$í do skupiny sanofi–aventis spole#nost Zentiva N.V. hj

! Trh ve zdravotnictví

V MUDr. Tomá& GottvaldVedoucí léka$ odd!lení JIP Chirurgické kliniky a p$ed-seda dozor#í rady Pardu-bické krajské nemocnice, a. s., se stal nov"m $edite-lem této nemocnice. Do funkce jej k 1. b$eznu 2011 jmenovala Rada Pardubic-kého kraje na svém zase-dání 24. února. Kraj%tí radní volili mezi dv!ma rovnocenn"mi kandi-dáty, které jim doporu#ila v"b!rová komise – MUDR. Tomá%em Gottvaldem a MUDr. Martinem *áchou, Ph.D. Ten byl pov!$en vedením Pardubické krajské ne-mocnice v polovin! lo)ského prosince, kdy byl z funk-ce $editele odvolán Ing. Josef *imurda. (O d!ní v Par-dubické nemocnici a sporech o kardiocentrum podrobn! informovaly ZN #. 1-2, 3. 1. 2011.) MUDr. Tomá% Gottvald je absolventem 1. léka$ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. P$ed p$íchodem do par-dubické nemocnice pracoval na anesteziologické kli-nice v královéhradecké fakultní nemocnici. hj

V PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D.Dosavadní d!kanka Fakul-ty zdravotnick"ch studií Západo#eské univerzity v Plzni (Z(U) nastoupila 1. b$ezna do funkce rektor-ky Z(U. Je to v'bec poprvé, kdy tuto univerzitu bude $ídit &ena. Ve funkci vy-st$ídá doc. Ing. Josefa Pr'-%u, CSc., jemu& 28. února skon#ilo druhé funk#ní období. Ilona Mauritzová p$e-bírá univerzitu v nelehké situaci. Dosud toti& nejsou vy$e%eny skandály na právnické fakult!, spojené s ne-standardn! získan"mi diplomy. Hned po zvolení loni v listopadu prohlásila, &e chce zm!nit pohled na Z(U a &e bude prosazovat takové organiza#ní zm!ny, aby se situace na právech nemohla opakovat.Dvaapadesátiletá Ilona Mauritzová vystudovala v roce 1983 Pedagogickou fakultu v Plzni, aprobaci ob#an-ská nauka - t!lesná v"chova, a slo&ila tam i rigorózní zkou%ku. Dále získala titul Ph.D. z oblasti ve$ejného zdravotnictví. red

! Lidé

Page 6: ZN 10_2011

6 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO!NÍK 60 ! ! ÍSLO 10 ! 7. B"EZNA 2011" " ZDRAVOTN!"SOCIÁLNÍ PÉ#E

V O!va"em projektu jsme psali ji# p$ed více ne# rokem v!ZN %. 3-4/2010, na!je-ho po%átku. Zopakujte prosím jeho zá-m&r a!cíle.Cht!li jsme oslovit n!kolik cílov"ch skupin, a#to jak odborníky (léka$e, st$ední zdravot-nick" personál, sociální pracovníky), tak laickou ve$ejnost v%etn! mlad"ch lidí – student&, a#vzd!lávat je v#oblasti, která – a' si to p$ipou(tíme nebo ne – se t"ká nás v(ech. V#oblasti umírání a#paliativní pé%e.

V Jak po!roce hodnotíte v'sledky projek-tu? Co se poda$ilo %i nepoda$ilo?V#oblasti vzd!lávání se nám poda$ilo oslo-vit vlastn! v(echny v"znamné skupiny ve#spole%nosti. P$edná(ky pro nej(ir(í ve-$ejnost byly realizovány pro d!ti z#1. a) 9. t$íd základních (kol, st$edních odbor-n"ch (kol, gymnázií, vy((ích odborn"ch (kol (zdravotnick"ch i#(kol vzd!lávajících nap$íklad noviná$e) a) po# (koly vysoké v# Praze i# mimo ni, a# samoz$ejm! i# pro dosp!lé. Dále prob!hly seminá$e pro sociální pra-covníky, st$ední zdravotnick" personál a#%leny pacientsk"ch organizací. Vysoce odborné pak byly p$edná(ky realizované ve#spolupráci s#*eskou spole%ností pa-liativní medicíny (*SPM) *LS JEP pro lé-ka$e. *SPM p$ipravila i#zajímavé instruk-tá)ní DVD, první v#oblasti hospicové a#pa-liativní pé%e v#na(í republice.

Poda$ilo se i#v"razn! zkvalitnit nabídku informací na#webech, myslím, )e projekt se celkov! vyda$il, a# t!(ilo nás na# n!m pracovat.

V Kde vidíte nejv&t"í potenciál pro dal"í rozvoj pé%e o!lidi na!konci #ivota?Jednak v#rozvoji paliativní pé%e na#„nejvy(-(í úrovni“, tedy mezi léka$i, a#pak v#oslove-ní mlad"ch lidí – student& v(ech v!kov"ch skupin a#zam!$ení.

V Projekt, na kter' poskytla grant na-dace spole%nosti Amgen, je ukon%en. Ale vzd&lávání je p$ece dlouhodob' proces. Co tedy plánujete dál?Máte pravdu. Ani velmi propracovan" ro%-ní cyklus p$edná(ek by nemohl nic zásad-ního p$inést, kdyby nem!l pokra%ování. A#jsme rádi, )e jedním z#p$ínos& projektu je, )e dostáváme dal(í )ádosti o#pokra%o-vání, nabídky ke#spolupráci i#zprávy o#tom, jak je na# p$ijaté informace, nap$íklad ve#(kolách, dále navazováno.

V Pokud vím, velká %ást projektu byla v&-nována zp$ístupn&ní a! zkvalitn&ní webov'ch stránek o!umírání a!realizaci nov'ch modul( na!nich. Na#webov"ch stránkách bylo provedeno mnoho mraven%í práce a# technick"ch zlep(ení, p$edev(ím t!ch, které sm!$ovaly ke#snadné dostupnosti informací. Pova)uji

za#velmi pozitivní, )e náv(t!vnost webu s#nep$íli( p$ita)liv"m názvem umirani.cz neustále roste. Máme dobré ohlasy na#no-v" Zpravodaj webu, zajímavé jsou v"sledky webov"ch anket nebo testu paliativních znalostí. I#na#webu jsme se zam!$ili na#r&z-né cílové skupiny: pacient&m a#pe%ujícím je ur%eno mnoho nov"ch stránek (infor-mace o#nemocech, pr&vodce po#tom, jak se orientovat ve#zdravotnickém systému, kdy) t!)ce onemocním, rubrika nej%ast!j(í dotazy atd.). Odborník&m jsme se sna)ili nabídnout zahrani%ní odborné %lánky

v#%eském p$ekladu, roz(í$ili jsme nabídku na#webu o#20 nov"ch obsáhl"ch p$ísp!vk&. A#(irokou ve$ejnost jsme z$eteln! oslovili jak testy a#sout!)emi, tak p$edev(ím asi nejv"znamn!j(ím po%inem této %ásti pro-jektu, a#to webovou aplikací Vzpomínky. Tato %ást webu vychází z#toho, )e v#na(í zemi zna%ná %ást lidí své p$íbuzné ne-poh$bívá, nelou%í se s#nimi, neumí truchlit a#pak psychicky strádá. Nebyli jsme si jisti p$ijetím této aplikace, obávali jsme se, jest-li to nebude jen dal(í internetov" po)íra% %asu. Ji) první m!síc existence tohoto por-tálu v(ak ukázal, )e je vd!%n! p$ijí-mán.#Zp!tná vazba od#ve$ejnosti je jasná a#pozitivní a#vzpomínkov" web si )ije sv"m )ivotem.

V Byly v!rámci projektu vydány i!n&jaké tiskoviny?Ano. Vydali jsme leták „D!ti truchlí jinak“, kter" informuje o#zp&sobech, jimi) d!ti pro)ívají ztrátu sv"ch blízk"ch, o#mo)nos-tech, jak jim v#této t!)ké dob! pomoci, o#d&le)itosti otev$ené a#citlivé komunikace s#dít!tem o#smrti atd. A#dále byl realizován leták propagující informa%ní a#poradensk" web www.umirani.cz. Ten vy(el ve#dvou celostátních %asopisech v#nákladu 165 tisíc v#pr&b!hu %ervna 2010. hech

Více na!www.umirani.cz/inovations, www.umirani.cz/ptejte-se, www.umirani.cz/pruvodni-jevy-lecby-onkologickeho-one-mocneni-a-co-s-nimi, www.umirani.cz/otestujte-sve-znalosti-paliativni-a-hospi-cove-pece, www.cestadomu.cz.

To v#praxi znamená, )e:V podmínky nároku na#rodi%ov-sk" p$ísp!vek ve#zv"(ené v"m!-$e 11#400 K% m!sí%n! s#dobou %erpání do#dvou let v!ku nej-mlad(ího dít!te se nem!ní;V pokud bude rodi% spl+ovat podmínky nároku na#pen!)itou pomoc v#mate$ství podle záko-na %. 187/2006 Sb., o#nemocen-ském poji(t!ní, m&)e si do#kon-ce 9. m!síce v!ku nejmlad(ího dít!te zvolit %erpání rodi%ovské-ho p$ísp!vku do#3 let v!ku dít!te,#tedy i#rodi%ovsk" p$ísp!vek v#základní v"m!$e 7600 K% m!sí%n!;V u#%ty$leté varianty %erpání nov! nále)í rodi%ovsk" p$ísp!vek v#základní v"m!$e 7600 K% m!sí%n! jen do#9 m!síc& v!ku nejmlad(ího dít!te a#od#10. m!síce v!ku dít!te se rodi%ovsk" p$ísp!vek vyplácí v#ni)(í v"m!$e 3800 K% m!sí%n! a) do 4 let v!ku dít!te; V rodi%e, kte$í k#1. lednu 2011 neprovedli volbu a#mají dít! star(í 10 m!síc& a#mlad(í 23 m!síc& v!ku, mohli volbu t$íleté varianty %erpání rodi%ovského p$ísp!vku provést do#konce února 2011;V rodi%e, jejich) dít! v#lednu 2011 dosáhlo v!ku 9 m!síc&, pokud volbu t$íleté varianty d$íve neprovedli, ji mohli provést do#konce ledna 2011;V rodi%e, kte$í volbu varianty %erpání ji) provedli, ji nemohou zm!nit.

PorodnéNa#porodné má od#1. ledna 2011 )ena nárok pouze p$i narození prvního )iv! naro-zeného dít!te. Pro nárok se dále bude posuzovat p$íjem rodiny, kter" nesmí p$esáh-nout 2,4násobek )ivotního minima. Pro stanovení )ivotního minima se p$itom za-po%ítává i#narozené dít!/d!ti. V#praxi to znamená, )e pokud se dít! narodí osam!lé matce, je hrani%ní p$íjem, do#kterého porodné nále)í, 10#752 K%, tj. 2,4x (2880 + 1600). U# prvního dít!te páru bude hrani%ní p$íjem pro nárok na# porodné 16# 992 K%, tj. 2,4x (2880 + 2600 + 1600). mpsv

Projekt Nezavírejte o!i!

"erpání rodi!ovského p#ísp$vku a%porodné

" Hospicová a!paliativní pé"e

" Zm#ny v!dávkách v!mate$ství

Po!et hospic" v #R ani jinde v Evrop$ nesta!íPodle sv$tové zdravotnické organizace (WHO) by m$lo na 100 000 obyvatel p%ipadat alespo& p$t hospicov'ch l"-(ek. To nespl&uje nejen #eská repub-lika, ale ani jiné zem$ v Evrop$.

V !eské republice jsou v sou"asné dob# kamenné hos-pice ve v$ech krajích s v%jimkou kraj& Libereckého, Karlovarského a kraje Vyso"ina. Je to celkem 14 l&'-kov%ch hospic&, od února 2011 p(ijímá klienty i nov% pra'sk% hospic v Praze 4 – v hlavním m#st# je druh%. V Praze také funguje mobilní hospic Cesta dom&. P(i v#t$in# kamenn%ch hospic& jsou také poskytovány terénní hospicové slu'by. Stárnutí populace p(itom p(iná$í zvy$ující se zájem o za(ízení hospicového typu a paliativní pé"i. Stávající po"et hospic& tedy nedo-sta"uje zájmu. Podle Sv#tové zdravotnické organizace by na 100 000 obyvatel m#lo p(ipadat aspo) p#t hos-picov%ch l&'ek, !R to spl)uje asi na 75 procent.Není to v$ak problém pouze !eské republiky. Po"et hospic& nedosta"uje nikde na sv#t#.Podle studie respektované organizace Economist Intelligence Unit (EIU) z roku 2010 nejlépe pe"ují o umírající Velká Británie a Austrálie. !esko je na 'eb-(í"ku EIU jednadvacáté ze 40 zemí.

Ukazatel vysp$losti zem$Studie lond%nské EIU se zab%vá kvalitou pé"e o umí-rající. Po"et hospic& je jedním z ukazatel&, kter% do-kládá vysp#lost zem# v pé"i o nevylé"iteln# nemocné. *eb(í"ek zemí podle kvality pé"e o umírající p(iznává v kontinentální Evrop# nejlep$í místa Belgii, Rakous-ku, Nizozemsku a N#mecku. Ve sv#tovém m#(ítku se p(ed !R dostaly nap(. Hongkong nebo Tchaj-wan.Ve Velké Británii funguje 220 hospic& pro dosp#lé s 3203 l&'ky a 39 hospic& pro d#ti. Hospice poskytují slu'by také pacient&m doma, ve stacioná(ích i v ne-mocnicích. Tyto slu'by se t%kaly asi "tvrt miliónu pa-cient&. V roce 2006 p(ipadala asi 4 % úmrtí v Anglii a Walesu na pacienty v hospicích nebo v prost(edí hospicové pé"e.V Belgii b%vá v n#kter%ch nemocnicích specializované odd#lení pro paliativní pé"i. P(i nich v$ude musí b%t mobilní jednotka vyjí'd#jící za pacienty do terénu. Specializovan%ch reziden"ních za(ízení pro paliativní pé"i p(ímo v nemocnicích je v celé zemi zhruba 50. V ka'dém z nich je minimáln# $est a maximáln# 12 l&'ek, celkem p(es 360.V N#mecku je podle dat z roku 2008 celkem 1500 am-bulantních a 164 stacionárních hospic& a 166 palia-tivních jednotek. Podle n#meck%ch expert& je to má-lo. V pr&m#ru toti' p(ipadalo na milión obyvatel 17 l&'ek, zatímco ideální stav by byl kolem 50 l&'ek. Ze zhruba 830 000 zem(el%ch za rok se hospicové pé"e dostalo asi 4 % z nich a paliativní pé"e asi 2,5 % umírajících.V Rakousku funguje v sou"asné dob# 6 pobytov%ch hospic& a 24 paliativních stanic, k dispozici je 255 l&-'ek – 213 akutních a 42 pro del$í pobyt. Podle odbor-ník& by na 100 000 obyvatel m#lo p(ipadat 5 hospi-cov%ch l&'ek. V Rakousku to jsou asi t(i l&'ka. V Polsku funguje kolem 280 domácích hospic&, které se starají o nemocné doma. Docházejí za nimi léka(i, o$et(ova-telé, rehabilita"ní sestry, psychologové i kn#'í. Stacio-nárních hospic& je v Polsku asi 65, ka'd% pro 10 a' 30 pacient&. Speciáln# o d#ti se stará p(ibli'n# 40 hospic&. Pot(ebám to v$ak nesta"í.Na Slovensku je letos podle Národního centra zdra-votnick%ch informací registrováno 10 hospic&. Proto-'e jeden z nich centru neposkytl za lo)sk% rok údaje o po"tu l&'ek, oficiáln# je registrováno dev#t za(ízení se 166 l&'ky. Na 100 000 Slovák& p(ipadají zhruba t(i hospicová l&'ka. red

S!koncem roku 2010 byl ukon%en i!ro%ní projekt Nezavírejte o%i!, kter' realizovala Cesta dom( a!fi-nancovala nadace Amgen Foundation. O!jeho v'sledcích jsme hovo$ili s!Martinou )pinkovou, za-kladatelkou a!$editelkou mobilního pra#ského hospice Cesta dom(.

Zm&nou v!%erpání rodi%ovského p$ísp&vku (RoP), která za%ala platit 1. ledna 2011, je pouze p$edsunutí termínu volby t$íleté va-rianty %erpání z!21. m&síce v&ku dít&te na!9. m&síc. Tím zárove* dojde u!%ty$leté varianty ke!zkrácení doby, po!kterou se %erpá ro-di%ovsk' p$ísp&vek v!základní v'm&$e 7600 K%.

" Studie EIU

Foto

: arc

hiv

Foto

: Mar

ta Je

dli!

ková

V Je vykalkulováno, jaké asi úspory p%inesou zm$ny v dávkách v mate%-ství? Nap%íklad to, (e porodné se bu-de vyplácet jen u prvního dít$te a sociáln$ slab'm rodinám (p%íjem rodiny nesmí b't vy))í ne( 2,4 náso-bek (ivotního minima)?Omezení okruhu p(íjemc& porodného p(inese úsporu náklad& státního rozpo"-tu v rozsahu cca 1,3 mld. K".

V V informacích MPSV o rodi!ovském p%ísp$vku stojí: „Pokud dít$, o které rodi! pe!uje a které zakládá nárok na rodi!ovsk' p%ísp$vek, je posouzeno jako dít$ dlouhodob$ zdravotn$ posti(ené nebo dlouhodob$ t$(ce zdravotn$ po-sti(ené a tomuto dít$ti nebyl p%iznán p%ísp$vek na pé!i, nále(í rodi!ovsk' p%ísp$vek v ni()í v'-m$%e 3000 K! od 7 do 15 let v$ku dít$te.“ Jak'ch d$tí se to t'ká – resp. z jaké p%í!iny nap%. není dlouhodob$ t$(ce zdravotn$ posti(enému dít$ti p%iznán p%ísp$vek na pé!i?Rodi"ovsk% p(ísp#vek je dávkou ze systému státní so-ciální podpory a p(ísp#vek na pé"i dávkou ze systému sociálních slu'eb. Ka'd% z t#chto systém& je zam#(en na podporu státu v jin%ch situacích a z jin%ch d&vod&, a proto i hlediska pou'ívaná p(i posouzení dot"ené oso-by se li$í.V systému státní sociální podpory je rozsah zdravotního posti'ení hodnocen podle diagnózy a záva'nosti posti-'ení. Automaticky se p(edpokládá, 'e toto zdravotní posti'ení u dít#te znamená, 'e pot(ebuje v#t$í pé"i, do-hled nebo pomoc ne' stejn# staré zdravé dít#. Objek-tivn# se ale rozsah, intenzita a náro"nost pé"e nezkoumá.V systému sociálních slu'eb se pot(eba pomoci a do-hledu p(esn# identifikuje ve vztahu k b#'n%m denním aktivitám, zákonem dan%mi úkony pé"e o vlastní osobu a úkony sob#sta"nosti. Stupe) závislosti a následn# p(í-sp#vek na pé"i se neposkytuje na diagnózu, ale pouze

podle rozsahu pot(ebné pomoci a po-t(eby sociálních slu'eb.Proto dochází u n#kter%ch p(ípad& k rozdílnému posouzení v jednotliv%ch systémech, kdy jde o dít#, jeho' dia-gnóza zakládá pro státní sociální pod-poru posouzení jako dít# dlouhodob# zdravotn# posti'ené, ale z hlediska hodnocení pro p(ísp#vek na pé"i jeho zdravotní stav nevy'aduje zvlá$tní po-moc dal$í osoby p(i stanoveném po"tu úkon&.

V Jak je to s rodi!ovsk'm p%ísp$vkem nap%íklad v p%ípad$, kdy man(elé pob'vají v zahrani!í z d"-vodu studia man(ela, kter' byl vyslán na toto studium n$kterou z na)ich vysok'ch )kol (a po ce-lou dobu je jejím %ádn'm studentem), a tam se jim narodí dít$, p%i!em( matce dít$te nevznikl nárok na pen$(itou pomoc v mate%ství (PPM). Kdy( se pak s n$kolikam$sí!ním dít$tem vrátí do #R, mají nárok za zp$tné proplacení rodi!ov-ského p%ísp$vku k datu narození dít$te?Pokud rodi" pe"ující o dít# nemá nárok na PPM, m&'e po'ádat o rodi"ovsk% p(ísp#vek ihned od narození dí-t#te. Rodi"ovsk% p(ísp#vek mu bude vyplácen ve "ty(-leté variant# "erpání. O rodi"ovsk% p(ísp#vek lze 'ádat nejv%$e 3 m#síce zp#tn#. Vypln#n% formulá( 'ádosti lze p(íslu$nému ú(adu doru"it i po$tou. P(íslu$né formulá(e lze najít i na webov%ch stránkách MPSV, tak'e 'ádost o rodi"ovsk% p(ísp#vek lze zaslat i ze zahrani"í.V situaci s evropsk%m prvkem, kdy rodi"e pob%vají v "lenském stát# EU/EHP nebo ve +v%carsku, vztahují se na n# na(ízení o koordinaci systém& sociálního za-bezpe"ení. Státem p(íslu$n%m k v%plat# rodinn%ch dá-vek je stát, v n#m' je vykonávána v%d#le"ná "innost, u osob neaktivních pak stát bydli$t#. Dávky jsou vyplá-ceny podle právních p(edpis& tohoto státu, p(ípadné hlá$ení k trvalému pobytu v !R nárok na rodinné dávky nezakládá. hech

T%i otázky pro……PhDr. Miloslava Macelu, %editele odboru rodiny a dávkov'ch systém" MPSV #R

Rozsah zdravotního posti'ení m&'e b%t v jednotliv%ch systémech hodnocen rozdíln#

Ilust

ra!n

í fot

o: P

rofim

edia

Page 7: ZN 10_2011

! ! VOLNÁ MÍSTAV!Léka"e/ky radiology

Fakultní nemocnice v!Motolep!ijme pro Kliniku zobrazovacích metod 2. LF léka"e/ky radiology nejlépe s atestací z oboru radiodiagnostika a zobrazovací metody nebo alespo" po absolvování testu povinného základu.Dal#í po$adavky: znalost AJ nebo NJ, práce s PC, zájem o v%deckou práci.Nástup dohodou.Mo$nost dal#ího vzd%lávání a odborného r&stu, práce na pln% digitalizovaném pracovi#ti, ubytování pro mimopra$ské.Strukturovan! "ivotopis zasílejte: Klinika zobrazovacích metod 2. LF UK, FN Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, e-mail: [email protected], tel.: 22443 8100.

V!Sekundárního léka"eDo soukromého ambulantního rehabilita#ního odd$lení v!Kadanip!ijmu sekundárního léka"e na pln' nebo (áste(n' úvazek.V'hodné platové podmínky, p!ísp%vek na penzijní poji#t%ní, byt 3+1 po kompletní rekonstrukci k dispozici a jiné benefity.Nástup duben 2011.Kontakt e-mail: [email protected]

V!Léka"/léka"kaÚzemní zdravotnická záchranná slu%ba Karlovarského kraje, p"ísp$vková organizace,p!ijme do pracovního pom%ru léka"e/léka"ku v&jezdov&ch skupin RLP pro okresy Karlovy Vary, Sokolov, Cheb.Nabídky zasílejte na adresu: Územní zdravotnická záchranná slu"ba Karlovarského kraje, MUDr. Ivo Tukinski – #editel, Závodní 205, 360 06 Karlovy Vary.

V!ChirurgNemocnice Fr&dlant s.r.o. (okres Liberec)p!ijme na chirurgické odd%lení léka!e (i absolventa).Nástupní plat podle dohody.Mo$nost získání bytu.P#ípadné dotazy na tel.: 482 369 200 prim. MUDr. Petr Ludvík nebo e-mail: [email protected]

V!Sekundární léka"Fakultní nemocnice v!Motolep!ijme pro D%tskou psychiatrickou kliniku 2. LF UK sekundárního léka"e/ku.Po$adavky: ukon(ená LF, v'hodou spec. zp. z psychiatrie podle zákona (. 95/2004 Sb. nebo zapsání do spec. oboru d%t. a dor. psychiatrie p!ed 30. 6. 2009.Pozice je otev!ena i pro absolventy. Písemné nabídky s CV zasílejte do 20. 3. 2011 k rukám p#ednosty D$tské psychiatrické klin. 2. LF UK, FN Motol, V Úvalu 84, 150 06 Praha 5 nebo na e-mail: [email protected] na tel.: 22443 3401

V!Vedoucí léka"Klinika ESETp!ijme psychiatra na pozici vedoucího léka!e odd%lení a stacioná!e pro organické psychické poruchy.Strukturovan! "ivotopis zasílejte na adresu: ESET, Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4, e-mail: [email protected], tel./fax: 242 485 855

V!PediatrFakultní nemocnice v!Motolep!ijme atestovaného léka"e/ku pediatra pro Urgentní p!íjem d%tí a LSPPNabízíme: komplexní pediatrii v p!átelském kolegiálním prost!edí, neoby(ejné

laboratorní zázemí, v'bornou praxi, pracovní r&st, r&zné druhy sm%n, mo$nost ubytování.Kontakt: prim. MUDr. Marie Mikulecká, CSc., Urgentní p#íjem pro d$ti, FN Motol, 150 06 Praha 5, e-mail: [email protected], [email protected], tel. 22443 3683, 3654

! ! PRODÁMV!Prodám dob!e zavedenou, dlouhodob% prosperující praxi REVMATOLOGIE v Pod%bradech. Smlouvy se v#emi ZP.Informace na tel. 602 833 683.

! !ádková inzerce

[email protected]

Pro zasílání své personální inzerce nás kontaktujte na e-mailové adrese:

Pro zasílání své personální inzerce nás kontaktujte na e-mailové adrese:

Nejpozd!ji do pond!lí 2. kv!tna 2011 musí ka"dá osoba samostatn! v#d!le$n! $inná (OSV%), která alespo& $ást roku 2010 vyko-návala samostatnou v#d!le$nou $innost a'je-jí" da&ové p(iznání nezpracovává da&ov# poradce, podat P(ehled o'p(íjmech a'v#da-jích za rok 2010.Pokud da&ové p(iznání zpracovává da&ov# poradce a'OSV% tuto skute$nost dolo"í nej-pozd!ji do 2.'kv!tna 2011 u'místn! p(íslu)né okresní správy sociálního zabezpe$ení, Pra"-ské správy sociálního zabezpe$ení $i M!st-ské správy sociálního zabezpe$ení Brno (OSSZ/PSSZ/MSSZ), posunuje se termín podání p(ehledu na 1. srpen 2011.Dále je mo"né podat p(ehled do jednoho m!síce po uplynutí lh*ty, kterou byla finan$-ním ú(adem prodlou"ena lh*ta pro ode-vzdání da&ového p(iznání. Finan$ní ú(ad m*"e na "ádost plátce dan!, jeho da&ového poradce $i z'vlastního podn!tu lh*tu pro po-dání p(iznání prodlou"it, zpravidla nejdéle o't(i m!síce. Pouze v'od*vodn!n#ch p(ípa-dech (nap(íklad jsou-li sou$ástí p(íjm* i'p(í-jmy zda&ované v'zahrani$í) m*"e b#t lh*ta prodlou"ena a" o'deset m!síc*. V'p(ípad!, "e OSV% není povinna podávat da&ové p(i-znání, musí p(ehled podat nejpozd!ji do pond!lí 1. srpna 2011.Tiskopis P(ehled o' p(íjmech a' v#dajích OSV% za rok 2010 a'podrobn# návod k'vy-pln!ní jsou k' dispozici na jednotliv#ch OSSZ/PSSZ/MSSZ a'na webov#ch strán-kách %SSZ na adrese: http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Návod obsahuje zá-kladní informace o'platné právní úprav! a'je-ho sou$ástí jsou tiskopisy „Potvrzení o'dob! trvání zam!stnání za rok 2010“ a'„Potvrzení o'studiu“. Obsahuje také Podrobn# p(ehled d*vod* v#konu vedlej)í samostatné v#d!le$-né $innosti, které je $i není pot(eba %SSZ' dokládat. %SSZ umo"&uje také podávat p(ehled elek-tronicky p(es Portál ve(ejné správy (PVS): http://www.cssz.cz/cz/e-podani/druhy-e--podani/e-podani-prehledu-o-prijmech-a--vydajich-osvc-za-rok-2010/' P(ehled lze podat i'do datové schránky p(íslu)né správy sociálního zabezpe$ení.Samostatná v#d!le$ná $innost (SV%) se d!lí na hlavní a'vedlej)í. Zda OSV% vykonává hlavní $i vedlej)í SV%, má vliv na povinnost platit zálohy na pojistné na'd*chodové po-ji)t!ní, doplatek pojistného. OSV% vykoná-vající hlavní SV% platí zálohy na pojistné na d*chodové poji)t!ní v"dy, tedy i'kdy" jsou ve ztrát!. OSV% vykonávající vedlej)í SV% vzniká povinnost platit pojistné a'následn! i'zálohy v'p(ípad!, "e její p(íjmy po odpo$tu v#daj* $inily v'roce 2010 alespo& 56 901'K$. Tato rozhodná $ástka je stanovena pro v#-kon $innosti po dobu 12 kalendá(ních m!-síc*. Z'ní se ode$te 1/12 za ka"d# kalendá(ní m!síc, ve kterém OSV% nevykonávala ved-lej)í $innost, m!la nárok na v#platu nemo-cenského nebo PPM z'nemocenského poji)-t!ní OSV%.Pokud chce b#t OSV% pova"ována za OSV% vykonávající SV% vedlej)í, musí v"dy ozná-mit zákonn# d*vod (d*vody) p(íslu)né OSSZ/PSSZ/MSSZ, a'to nejpozd!ji spolu s'P(ehledem o'p(íjmech a'v#dajích za rok 2010, pokud tuto skute$nost ji" neoznámila d(íve. Dolo"ení se nevy"aduje v'p(ípadech, kdy pot(ebné údaje má OSSZ nebo %SSZ ve své evidenci nebo má mo"nost si je obstarat v'elektronické podob!. Jestli"e %SSZ nemá skute$nosti o'v#konu vedlej)í samostatné v#d!le$né $innosti ve své evidenci (více na http://www.cssz.cz/cz/osoby-samostatne--vydelecne-cinne/druhy-svc/), je OSV% po-vinna tento d*vod (d*vody) dolo"it, a'to nej-pozd!ji do konce kalendá(ního m!síce ná-sledujícího po m!síci, ve kterém byl p(ehled podán. Pokud OSV% povinn! dokládané d*vody vedlej)í SV% nejpozd!ji do této lh*ty nedolo"í, bude její $innost v'roce 2010 po-va"ována za hlavní, nebo+ k'pozd!j)ímu do-lo"ení t!chto d*vod* nelze p(ihlédnout.

Od 1. 1. 2011 je OSV% vykonávající vedlej)í $innost a'ú$astná nemocenského poji)t!ní pova"ována za OSV% vykonávající hlavní $innost, je tedy povinna platit zálohy na pojistné. OSV% vykonávající hlavní SV% bude v'm!-síci podání P(ehledu za rok 2010 a'následu-jící m!síce platit minimáln! 1807 K$. Pro OSV% vykonávající vedlej)í SV% bude mi-nimální záloha na pojistné na d*chodové poji)t!ní v'm!síci podání P(ehledu za rok 2010 a'následující m!síce $init 723 K$. Tento podnikatel bude v'roce 2011 povinen platit zálohy na pojistné, pokud se p(ihlásí k'ú$asti na poji)t!ní na rok 2011 nebo pokud jeho p(íjem po odpo$tu v#daj* byl v'roce 2010 alespo& 56 901 K$ (v#kon $innosti po 12 ka-lendá(ních m!síc*). Minimální m!sí$ní vym!(ovací základ v'm!-síci podání P(ehledu za rok 2010 $iní 6185 K$ pro OSV% vykonávající hlavní SV%, pro OSV% vykonávající vedlej)í SV% pak 2474 K$.OSV% si od 1. 1. 2011 ur$uje m!sí$ní vym!-(ovací základ pro zálohu na d*chodové po-ji)t!ní. M!sí$ní vym!(ovací základ nem*"e b#t ni")í ne" 50 % pr*m!rného da&ového základu dosa"eného v'p(edchozím kalendá(-ním roce, nejmén! v)ak ve v#)i stanoveného minima, a'nem*"e b#t vy))í ne" 1/12 maxi-málního vym!(ovacího základu.Maximální vym!(ovací základ za rok 2010 pro pojistné na d*chodové poji)t!ní a'p(í-sp!vek na státní politiku zam!stnanosti $iní $ástka ve v#)i 72násobku pr*m!rné mzdy, tj. 1'707'048 K$. OSV% m*"e platit zálohy na del)í ne" m!-sí$ní období, ale v"dy jen do budoucna a'nej-déle do konce kalendá(ního roku. Platbu zá-loh na pojistné do budoucna musí OSV% oznámit p(íslu)né správ! sociálního zabez-pe$ení. Uvede, za které m!síce a'jakou $ást-ku za jednotlivé m!síce platí. V'praxi to také znamená, "e nebude ji" mo"né pro rok 2011 pou"ít p(eplatek na úhradu záloh a" do $erv-na následujícího roku, jako tomu bylo nyní, ale nejdéle do prosince 2011.Ú$ast na nemocenském poji)t!ní u'OSV% z*stává nadále dobrovolná. Pojistné na ne-mocenské poji)t!ní se neplatí spole$n! se zálohou na d*chodové poji)t!ní a'na v#)i pojistného nemá vliv p(íjem dosa"en# v'p(edcházejícím kalendá(ním roce. Splat-nost pojistného na nemocenské poji)t!ní je od 1. do 20. dne následujícího m!síce.Od 1. 1. 2011 se zm!nila sazba pojistného na nemocenské poji)t!ní OSV%, a'to z'1,4 % na 2,3 %. Z'tohoto d*vodu se zvy)uje minimální platba pojistného na nemocenské poji)t!ní, p(esto"e minimální m!sí$ní základ z*stává nezm!n!n. Od m!síce ledna 2011 je stano-vena minimální platba ve v#)i 92 K$ (v'roce 2010 to byla $ástka 56 K$). Pokud si OSV% nezv#)ila platbu pojistného na nemocenské poji)t!ní nejpozd!ji do 21. 2. 2011, kdy bylo splatné pojistné za m!síc leden 2011, ales-po& na $ástku 92 K$, zanikne jí ú$ast na ne-mocenském poji)t!ní dnem 1. 1. 2011.Pokud OSV% nepodá p(ehled v$as nebo v*-bec, m*"e jí za to' OSSZ ulo"it pokutu a" 20 000 K$ nebo - p(i op!tovném nespln!ní povinnosti - a" 100 000 K$. Doplatek na po-jistném musí OSV% zaplatit nejpozd!ji do 8 dn* ode dne, kdy byl nebo m!l b#t podán p(ehled za p(edchozí kalendá(ní rok. Pokud OSV% nezaplatí pojistné ve stanovené lh*t!, nebo ho zaplatí v'ni")í v#)i, ne" m!la, vzniká jí povinnost platit penále. Sazba penále za ka"d# kalendá(ní den, ve kterém dluh na po-jistném trvá, $iní 0,05 %. Penále se platí ode dne následujícího po dni splatnosti pojist-ného do dne úhrady dluhu v$etn! tohoto dne. Penále ze záloh se naposledy platí za den, ve kterém byl nebo m!l b#t podán p(e-hled (pokud nebyla záloha uhrazena d(íve). Více informací o'podání P(ehledu o'p(í-jmech a'v#dajích OSV% lze najít na webo-v#ch stránkách %SSZ. Pavel Gejdo%,

tiskov! mluv&í 'SSZ

OSV! "eká podání P#ehledu za rok 2010. Co se zm$ní?

! Poradna

! ! SERVIS

ODB!RATEL:

Titul: .............................................................................................

Jméno a p!íjmení: ........................................................................

Organizace: ..................................................................................

Obor "innosti: ..............................................................................

Adresa: .........................................................................................

PS# a m$sto: ................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

FAKTURA"NÍ ÚDAJE: (nevypl%ujte, jsou-li shodné s odb$ratelem)

Organizace: ..................................................................................

Adresa: .........................................................................................

PS# a m$sto: ................................................................................

I#: .................................................................................................

DI#: ...............................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

Zp&sob úhrady: slo!enka faktura

Datum: .........................................................

Podpis: .........................................................

Vypln"ním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shroma!#ovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona $. 101/2000 Sb., o ochran" osobních údaj%, v platném zn"ní osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úpln&m pou$ením o ochran" osobních údaj% jsem se seznámil na webov&ch stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovoln".

Vypln!n" kupón za#lete po#tou na adresu: Postservis, odd!lení p"edplatného, Pod!bradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na $íslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu [email protected]. P%edplatné si m&'ete objednat také na bezplatné infolince (eské po#ty 800 300 302 nebo webov"ch stránkách www.periodik.cz.

Objednací kupón Zdravotnick#ch novin

Standardní, ro"ní 799 K"

Studentské, ro"ní 639 K"

Balí"ek 1 + 1, ro"ní* 1220 K" *speciální nabídka kombinace p'edplatného Zdravotnick&ch novin a Florence.

P'edplatné zahrnuje 42 $ísel Zdravotnick'ch novin v$etn" pravideln&ch p'íloh Léka!ské listy a Kongresov' list.

Objednávám p!edplatné:

Hlavní !inností léka!e v o"kovacím centru je o"kování klient# a poradenství v oblasti o"kování a cestovní medicíny.

Po"adujeme praxi v o"kování a atestaci z oboru blízkého vakcinologii (epidemiologie, hygiena, imunologie, obory interní medicíny a dal$í p!íbuzné obory).

Nabízíme práci na "áste"n% nebo cel% úvazek.

Více informací najdete na: www.ockovacicentrum.cz nebo na telefonu 725 457 702.

O!kovací centrum, divize spole"nosti Avenier, a. s., Bidláky 837/20, 639 00 Brno

LÉKA#/-KA O$KOVACÍHO CENTRAv lokalit%: celá $R

Rostoucí moderní "eská spole"nost, specialista v oblasti vakcinace a o"kovacích látek, p#sobící na "eském trhu od roku 2001, hledá do sv%ch zam&stnaneck%ch !ad nové kolegy/kolegyn& na pozici:

LÉKA#/-KA O$KOVACÍHO CENTRA

RO!NÍK 60 " ! ÍSLO 10 " 7. B"EZNA 2011 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY 7

Page 8: ZN 10_2011

! ! N!CO NAVÍC8 ZDRAVOTNICKÉ NOVINY RO!NÍK 60 " ! ÍSLO 10 " 7. B"EZNA 2011

Stru!n" z#historiePrvní publikaci s!anatomick"mi ilustrace-mi De Humani Corporis Fabrica vydal v!Basileji v!roce 1543 Andreas Vesalius a!ilustroval ji Tizian#v $ák Jan Stephanus Calcar. Známé a!zájem stále vzbuzující anatomické kresby Leonarda da Vinci (1452–1519) vznikly sice d%íve ne$ ilust-race Calcarovy, ale publikovány byly jen &áste&n' a!mnohem pozd'ji.I!u!nás má anatomická ilustrace velkou tradici. První ilustrovanou anatomickou p%íru&ku v!Praze (Somatotopia anthropo-logica) vydal Christian Sebastian Zeidlern v!roce 1686. Pitevní atlas W. Sta(ka ilu-stroval v!roce 1840 Franti)ek B'lopotock" (Dra Wáclawa Stanka Pitevnj Atlas do de-satera tabul sestaven" a!k!snadneg)jmu porozmení pitwy s!pripogenym wyswet-lowánnjm obrazu vydan" kreslenj a!práce na kamene Frantiskem Belopotock"m). K!nejstar)í generaci anatomick"ch ilust-rátor# 20. století pat%í Josef Rejsek, tech-nick" a! v"tvarn" spolupracovník prof. MUDr. Jana Jano)íka, vynikajícího em-bryologa a!anatoma, zakladatele novodo-bé &eské anatomie, autora u&ebnic Histo-logie a!mikroskopická anatomie (1892) a!U&ebnice anatomie &lov'ka (1897, 1912, 1920).V't)inu ilustrací v!p'ti dílech Topografic-ké anatomie prof. MUDr. Karla Weignera, kter" vedl Anatomick" ústav v! letech 1926–1937, vytvo%il akademick" malí% Emil Illing. Tato první &eská u&ebnice to-pografické anatomie vycházela v!letech 1915–1924, druhé p%epracované vydání v!letech 1930-36.P%ednosta anatomického ústavu v!letech 1937–1939 a!1945–1970 prof. MUDr. et RNDr. Ladislav Borovansk", DrSc., spo-lupracoval úzce s!v"tvarníkem Stanisla-vem Machá&kem a!akademick" malí% Mi-

lan Med p#sobil na Anatomickém ústavu jako ilustrátor a!v"tvarn" spolupracovník prof. Borovanského a!prof. MUDr. Rado-míra *iháka, DrSc., pln"ch t%icet let – v!letech 1960–1990.

Sou!asnost anatomické ilustraceOd po&átku devadesát"ch let p#sobí v!Anatomickém ústavu 1. LF UK v!Praze dva v"tvarníci, Ivan Helekal a! Jan Kacvinsk". Akademick" malí% Ivan Helekal, absolvent Vysoké )koly um'lecko-pr#myslové, zde p#sobil v!letech 1990–1994 a!znovu od roku 1998. Je autorem v"ukov"ch obraz# a!anatomick"ch ilustrací v!%ad' u&ebních text#, p%edev)ím prof. *iháka (Anatomie 3, 1997). Modeluje povrch a!znázor(uje

prostor pomocí americké retu)e. Ohrani-&ení prostor# je pr#hledné a!cévy a!nervy v!nich le$í v!n'kolika rovinách. Díky tomu jsou slo$ité struktury a!jejich topografické vztahy dob%e pochopitelné. Ve volné tvor-b' se zam'%uje na figurální malbu p%evá$-n' s!antickou tematikou.Mgr. Jan Kacvinsk", absolvent Pedagogic-ké fakulty UK, je pracovníkem Anatomic-kého ústavu 1. LF UK od roku 1994. Jeho kresby, které doprovázejí %adu u&ebnic a! odborn"ch sd'lení, jsou didaktické a!technicky &isté. Ve volné tvorb' se za-m'%uje na stylizaci tvar# inspirovan"ch p%írodou.Anatomické ilustraci se ji$ mnoho let v'-nuje také Josef Bavor, kter" p#sobí v!Ana-tomickém ústavu léka%ské fakulty v!Hrad-ci Králové. Jeho volná tvorba vychází z!in-spirace sv'tem bun'k a!tkání, jak ho vidí-me v!obraze sv'telného mikroskopu.

Aby $xace získan%ch informací byla trvalej&íNa anatomickou ilustraci jsou v$dy kla-deny nejvy))í nároky, co se t"&e p%esnosti a!sd'lnosti. P%esto si v)ak m#$e zachovat kvality estetické. To je pr" velmi d#le$ité pro studenty, proto$e esteticky p#sobící obraz je vnímán i!emotivn' a!díky tomu se informace fixují mnohem trvaleji. „V"-tvarná hodnota anatomické kresby je dá-na její srozumitelností a!kreativitou auto-ra postihnout, co je v! dané souvislosti podstatné a!co je mo$né potla&it. Anato-mická kresba se tak &asto stává hlavním nositelem sd'lení. Pro anatomii jako v'd-ní obor i!pro anatomii &lov'ka jako p%ed-m't studia na léka%sk"ch fakultách má proto zásadní v"znam. Nást'nn" obraz i!anatomická ilustrace, jako ostatn' ka$dé v"tvarné dílo, v)ak mají i!mnohem obec-n'j)í v"znam. V!sou&asné dob', kdy se $i-

vot nesmírn' zrychluje díky snadnému p%ekonávání vzdáleností a!rychlé dostup-nosti informací, se obraz reálného sv'ta za&íná ztrácet a!rozmazávat jako krajina za oknem rychlíku. Jen co se nám n'jak" obraz promítne na sítnici, u$ zase mizí p%evrstven dal)ím, ani$ bychom sta&ili za-chytit jeho pln" smysl. Hloubka záb'ru

a!hledání souvislostí ustupují do pozadí a!jeví se jako pomalé a!tudí$ neefektivní. V! této situaci je v"tvarné dílo v"zvou k!pozastavení a!k!návratu do reálného sv'-ta z!virtuální reality obrazovek. Va$me si této p%íle$itosti,“ %ekl p%i zahájení pra$ské v"stavy prof. MUDr. Milo) Grim, DrSc. hech

Kresba má proti fotografii mnohé v!hodyNa podzim lo!ského roku se konaly v"Praze a"v"Hradci Králové v#stavy anatomick#ch ilustrací, kde vystavovali akademick# malí$ Ivan Helekal, Mgr. Jan Kacvinsk# a"Josef Bavor. Jaká je historie a"spe-cifikum anatomick#ch ilustrací?

! Anatomická ilustrace

V T!i otázky pro……akademického malí'e Ivana Helekala

Didaktické sd"lení anatomické kresby je velmi srozumitelnéV Pro# jste se rozhodl v"novat se práv" anatomické ilustraci?Od po"átku své profesionální dráhy jsem paraleln# d#lal i ilustrace pro d#t-ské knihy. V roce 1990 jsem se p!ihlásil na konkurs v$tvarníka pro Anato-mick$ ústav 1. léka!ské fakulty UK. Myslel jsem si tenkrát, %e to m&%e b$t zajímavá práce. Dnes, i po tak dlouhé dob#, mohu !íci, %e se v&bec nenudím.

V Co konkrétn" vám toto specifické v!tvarné odv"tví p$iná%í?Kdysi jsem uva%oval, zda mám v#novat sv&j "as a energii spí'e volné, nebo rad#ji u%ité tvorb#. Volná tvorba, z mého pohledu, tehdy procházela krizí. V sou"asnosti je krize za námi, panuje cosi, co má název „nekonceptuální um#ní“, a nemusíte um#t v&bec nic... Moje práce mi p!iná'í jistotu, %e d#lám n#co, co je spole"ensky prosp#'né. Tak%e má tehdej'í volba byla správná a prozírav#j'í, ne% cokoliv jiného, pro co jsem kdy rozhodl. Anatomická kresba je natolik záva%ná, %e nesta"í, jen si n#co nakreslit. Musí spl(ovat velmi p!esn# parametry zadavatele. Musí b$t didaktická a musí p&sobit esteticky. P!esn# v tomto po!adí d&le%itosti. Pokud chci dostat v'e do jedné kresby, je to problém, kter$ !e'ím neustále, a je to jen na m#, jak$ bude v$sledek. A to m# baví.

V V #em vidíte hlavní p$ínos anatomické ilustrace v dne%ní dob" digitální fotografie, grafick!ch po#íta#ov!ch program& a extrémn" rychlého rozvoje techniky? V #em vidíte její budoucnost?To je otázka, která asi napadá ka%dého. Kresba v'ak má proti fotografii mnohé v$hody. Kresba postrádá v'ech-no, co ru'í hlavní obsah sd#lení, proto%e to tam nenakreslíte. V$sledkem je pak jasná didaktická v$pov#). D&-le%ité detaily, bez ohledu na skute"n$ vzhled, mohou b$t zv$razn#ny v p!im#!ené mí!e. Trojrozm#rn$ prostor, kter$ vyjad!ujete dvojrozm#rn#, transformujete tak, aby vypadal p!irozen# a p!ehledn#. Kreslíte i to, co je za rohem, je-li to t!eba. Nev$hodu si uv#domuji pouze jednu – v#t'í pracnost a "asovou náro"nost.Dále bych u% jen zmínil, %e se ukazuje, %e a"koliv je trojrozm#rn$ model na monitoru po"íta"e vizuáln# velmi p&sobiv$, jeho didaktické sd#lení u student& (konzument&) je mén# efektivní, ne% u dobré kresby. hech

!títná "láza. Kresba Ivan Helekal

Foto

: Vác

lav

K!í"

W. W. Mayo se narodil 31. kv'tna 1819 v!Eccles v!anglickém Lanca-shire a! studoval p%írodní v'dy a!medicínu v!Manchesteru, Glas-gow' a! Lond"n'. V! roce 1845 ode)el do Spojen"ch stát#, kde za-&al pracovat jako lékárník v!ne-mocnici Bellevue v!New Yorku. Krátkou dobu strávil také v!Bu+a-lu a!poté se usadil v!Lafayette, kde se $ivil jako krej&í (tuto profesi vy-konával n'jak" &as u$ v!Anglii).K!medicín' se vrátil v!roce 1849, nejprve jako pomocník p%i epide-mii cholery, a!poté za&al studovat na léka%ské fakult' v!La Porte ve stát' Indiana, kde 14. února 1850 získal léka%sk" titul. Po pestr"ch $ivotních peripetiích, v!nich$ sehrála roli i!americká ob&anská válka, dostal v!Rochesteru v!roce 1863 – u$ jako $enat" mu$ a!otec &ty% d'tí – práci jako armádní léka%. O!dva roky pozd'ji se mu narodil druh" syn.Pozd'ji si zde W. W. Mayo otev%el léka%skou praxi, stal se starostou m'sta a!v!letech 1891–1895 byl dokonce senátorem státu Minnesota.

Za po&átek historie dne)ní Mayo Clinic je pova$ován rok 1883, kdy tornádo zdevastovalo Ro-chester. K!dispozici tehdy nebyl dostatek akutních l#$ek k!o)et%e-ní zran'n"ch, proto se na W. W. Maya obrátily sestry z!%ádu sva-tého Franti)ka se $ádostí o!po-moc p%i vybudování nemocnice. V!pr#b'hu následujících )esti let tak vznikla Saint Mary´s!Hospi-tal, ve které tehdy jako léka%i p#-sobili pouze W. W. Mayo a!jeho dva synové. Saint Mary´s!Hospi-tal je dnes nejv't)í l#$kovou zá-

kladnou Mayo Clinic.V!osmdesát"ch letech minulého století se Mayo Clinic postupn' roz)í%ila o!centra na Florid' a!v!Ari-zon' a!také o!sí, klinick"ch laborato%í Mayo Medical Laboratories. V!sou&asnosti je Mayo Clinic institucí sv'tového v"znamu, soust%e-ující pé&i o!pacienty, aplikovan" i!základní v"zkum v!biomedicín' a!rov-n'$ v"uku léka%# a!dal)ích specialist#.

S vyu"itím internetov#ch zdroj$.red

P$ed sto lety zem$el zakladatel Mayo ClinicSv%tová medicína si 6. b$ezna p$ipomn%la sté v#ro&í úmrtí doktora Williama Worralla Maya, zakladatele proslulé nemocnice v"americkém Rochesteru ve stát% Minnesota.

! Jubileum

Mayo Clinic v roce 1914 a v sou%asnosti. Foto: archiv MC