PROBLÉM SEGREGACE, SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ A BEZDOMOVSTVÍ

Proč a o čem bude dnes řeč? Právo na bydlení…co s ním?

Soukromý či veřejný problém? Sociální vyloučení

Akutní a potenciální Segregace

Dobrovolná vs. nebrovolná Bezdomovství

Různé formy a řešení

Sociální vyloučení - exluze

Sociální vyloučení obecně znamená vyčlenění osoby či skupiny mimo běžný život většinové společnosti. Proces vyloučení je provázán s omezenou sociální mobilitou vyloučených jedinců, jež jim zabraňuje opětovně se zapojit do sociálních, ekonomických, kulturních i politických aktivit společnosti (Atkinson 2000; Somerville 1998).

=> nejen prostorové / residenční Dobrovolné vs. Nedobrovolné „The excluded lose the opportunities, the means and finally the

ability to participate in society, which s expressed by a lack of labour market participation, low school participation, weak position in the housing market, limited political participation and estricted socio-cultural integration“ Vs. Kultura chudoby

reinforcing effect of spatial segregation x social mix/soc. bydleníí

Bydlení – věc veřejná?

Bydlení je klasickým privátním ekonomickým statkem a odpovědnost za zajištění vlastního bydlení nese prioritně člověk sám, resp. jeho rodina.

Právo na bydlení jako sociální právo upravené v několika mezinárodních dokumentech není dnes vnímáno jako právo nárokové, nýbrž vyplývající pouze ze specifik týkajících se privátního trhu bydlení ve vyspělých zemích: typickým představitelem trhů s velmi významnými informačními

bariérami, což může vést ke zneužití Rigidní, nepřenosné trhy, dlouhodobé investice a rizika Vysoké vstupní náklady, vysoké transakční náklady Spotřeba bydlení => negativní i pozitivní externatlity

Regenerace lokality, sociální segregace

Navíc: řada netržních hodnot pro jedince i společnost =>>>> Politika bydlení: podpora nabídky a poptávky

<<<<=

Sociální bydlení v Evropě

Přímá/nepřímá podpora nabídky/poptávky Podpopa brick-and-mortar x housing allowance

1 % BF ve Španělsku x 36 % BF v Nizozemí Různá míra zacílení, ale většinou nějaký příjmový strop Zákonem regulované nájmy – tzv. nákladová cena x

proporce z příjmu Irsko, UK, NZ – ústup státu ve prospěch nestátních

organizací Neexistuje společná definice sociálního bydlení Trend: řeší lokalita ve spolupráci s nevládním sektorem Problém: oversupply (E. Germ, N. UK) + demolice

starého (Paříž)

Sociální bydlení ve Francii

V roce 2004: 17 % BF, zejména ve velkých městech, problém: periferie (ZUS)

Různá kvalita, v poslední době státní investice hlavně do lepšího sociálního bydlení

HLM – veřejné, nebo sociální firmy Poměrně vysoké stropy pro eligible income

=> vysoký podíl možných žadatelů Rozdíl reg. X.dereg. Nájmu 30-40 %

Sociální bydlení v UK

Od roku 1979 ústup státu, Registered Social Landlords, Housing Associations

Silná role příspěvku na bydlení Asociace mohou emitovat vlastí obligace,

půjčovat si na hypotečním trhu LSVT – large scale voluntary transfer – reakce na

RtB Index HNI – housing need indicator Problém: rezidualizace, tj. koncentrace chudách v

soc. bytech

Sociální bydlení v NZ

Velký podíl sociálního bydlení – cca 35 %, v Amstrdamu či Rotterdamu až 55 %

ale: relativně vysoké nájemné Trend: slučování lokálních asociací v

regionální Housing Associations – neziskový model,

tj. tržní, ale musí reinvestovat zisk

Sociální a prostorové vyloučení Proces vedoucí ke snížené sociální mobilitě

jedniců či skupin, obtížná reintegrace Pracovní trh, vzdělávací systém apod.

Prostorová stánka: Segragece lokality a „její“ populace Stigmatizace => obtížná sociální =>

prostorová mobilita Bezdomovství = extrémní sociální vylučení

Existuje korelace mezi ztrátou ubytování, zaměstnání a občanského průkazu

Bezdomovství

Percepce jevu a aktéři Bezdomovcem není pouze ten, kdo

ztratil nebo opustil svůj domov, svůj byt, své ubytování; v širším smyslu lze také hovořit o bezdomovství skrytém a potencionálním.

=> typologie ETHOS (viz disparity.cz, s 13) bez střechy, bez bytu, nejisté bydlení a nevyhovující

bydlení

„Dobré praxe“ v zahraničí: Francie „úplné prostřednictví“ – klient je

podnájemníkem neziskové org.. Vyhledávání bytů, jednání s majiteli Výběr nájemníků Asistence při problémech Administrace nájemného

částečné prostřednictví (sociální mediace) – klient je nájemníkem uvedeným v nájemní smlouvě s pronajímatelem = garance NZ

„Dobré praxe“ v zahraničí: Slovensko, Bánská Bystrica zaveden městem v roce 2001

Bytové domy v sobě zahrnují často ubytování v rámci dvou podstupňů, čímž je akcentován moti vační faktor bezprostředního sousedství.

Systém pomáhá budovat klientův kredit: zvyšování kvality života je odvozeno od zvyšování pří jmu; vyšší, komfortnější, stupně bydlení jsou podmíněny nejen naplněním jistých vzorců chování, ale i dostatečným příjmem, z legálního zaměstnání, tedy jsou dražší.

Od nejnižšího po nejvyšší stupeň jsou klientům poskytovány sociální služby a služby navazující; aby mohl klient setrvat v systému, a tedy aby byly naplněny jeho základní životní potřeby, je povinen s poskytovateli spolupracovat. Město si službu od neziskových organizací kupuje adresně pro konkrétního klienta.

Situace v ČR I.

Systém tzv. sociálního bydlení není v České republice definován na centrální úrovni a je pouze v některých případech definován na úrovni jednotlivých obcí

V oblasti nové bytové výstavby se může rovněž kdokoliv ucházet o dotaci Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu tzv. sociálních nájemních bytů, a to podle nového nařízení č. 333/20009 Sb. (viz „Znojmo“)

V některých případech se o dotační podporu může bohužel ucházet pouze obec.

Často spojené výlučn.ě s příjmovou situací domácnosti/jedince Příspěvek na bydlení: „Podle zákona má na příspěvek na bydlení nárok vlastník nebo nájemce bytu

(nikoliv však podnájemce bytu), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže: Jeho náklady na bydlení jsou vyšší než 0,3násobek rozhodného příjmu rodiny (0,35násobek

a) rozhodného příjmu rodiny na území hl. m. Prahy) a současně 0,3násobek rozhodného příjmu rodiny (na území hl. m. Prahy 0,35násobek rozhodného

příjmuu rodiny) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Situace v ČR II

Na doplatek na bydlení má podle zákona nárok vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt a jehož příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob

Problém: individální rozhodnutí úředníka, „přiměřené bydlení“ => (neúnosně vysoké náklady na bydlení v komerčních ubytovnách, kde standard bydlení neodpovídá tomu, co by si za stejnou nebo podobnou cenu mohla domácnost hypoteticky „dovolit“ i na volném trhu, nemluvě o bydlení v obecních nájemních bytech)

nezj

iště

no

0,00%

0,05%

0,10%

0,15%

0,20%

0,25%

0,30%

0,35%

0,40%

0,45%Prah

aKlad

no

Mlad

á Boles

lavPříb

ramKol

ínKut

ná H

oraM

ělník

Beroun

Kralupy

n. V

l.

Brandýs

n. L

. - S

t. Bol

eslav

Rakov

níkNera

tovice

Beneš

ovSlan

ýNym

burkPod

ěbrad

yŘíča

nyVlaš

imČelá

kovi

ceČás

lav

muži ženy nerozlišeno

nezj

iště

no

nezj

iště

no

6

4

1 1

3

8

4

23

1 10

100200

300400500600

700800

Kladno

Mlad

á Bole

slav

Kolín

Kutná H

ora

Měln

ík

Kralup

y nad

Vlta

vou

Nerato

vice

Beneš

ovSlan

ý

Nymbu

rk

Vlašim

Počet obyvatel lokalit Počet lokalit