Migrace z hlediska sociologie lidských sídelProblematika lidských sídelMgr. Jan Sládek

Definice a podoby

Migrace neboli stěhovaní, demografy též nazývána mechanický pohyb obyvatelstva, je forma prostorové mobility mezi dvěma územními jednotkami, znamenající obvykle trvalou změnu pobytu.

migrace dobrovolná x vynucená migrace V migraci nejsou zahrnuty formy

prostorové mobility, které jsou dočasné, nebo periodicky se opakující, jako je dojížďka za prací, turistika, studijní pobyt atd., ale i nomádismus

Migrace v ČR

Cizinci – prostorové trendy Urbanizované zóny a velkoměsta (Praha,

Brno, Plzeň, Ostrava) si nejčastěji volí imigranti přicházející do ČR na víza nad 90 dnů za účelem zaměstnání nebo podnikatelé

Slováci, Poláci, Vietnamci a Němci mají spíše tendenci usazovat se v pohraničí

Neekonomičtí rozptýleni rovnoměrněji Pohled na cizince (CVVM) ESS (J. Chaloupková)

Migrace uvnitř ČR

Pro Českou republiku byla i v roce 2005 charakteristická, v porovnání se situací ve „starých“ členských zemích EU nebo v USA, relativně nízká míra vnitřní migrace zároveň reg. Rozdíly v zam.

Ukazuje se, že méně intenzivní po roce 1989 2004: 182k migrantů, 81 % vnitro reg. Nejvíce 20-29 SŠ+ (mezi městy), více VŠ

(Praha) Z měst spíše 45+, není ale decentralizace,

často řešené dojížďkou

Mirgace – trh práce – bydlení I Do jaké míry mohou podmínky v oblasti bydlení, resp. právní důvod

užívání bydlení mít vliv na ochotu české populace stěhovat se za prací?

ČSÚ rozlišoval (do roku 2004 včetně) u vnitřní migrace i důvody15 stěhování, proto lze konstatovat, že z pracovních důvodů (důvody „změna pracoviště“ a „přiblížení k pracovišti“) bylo v roce 2004 realizováno celkem 11 168 stěhování, z toho 58,4 % bylo realizováno z kraje do kraje, 18,8 % z okresu do okresu „uvnitř“ jednotlivých krajů a 22,6 % stěhování mezi obcemi „uvnitř“ jednotlivých okresů ČR.

Podíl stěhování z pracovních důvodů na celkovém objemu stěhování v ČR v roce 2004 činil dle těchto záznamů pouze 5,2 %.

Je tedy možné říci, že vliv právního důvodu užívání bydlení, stejně jako typ placeného nájemného, jsou významnými faktory ovlivňujícími rozhodování o stěhování v případě nezaměstnanosti

Mirgace – trh práce – bydlení II nevysvětlenou varianci tvoří podobné postojové proměnné => kvalitativní

výzkum (FG) „PRO“

touha po seberealizaci, mít kreativní práci silná obava z nezaměstnanosti Předcházejícím stěhováním do přechodného bydlení v rámci studia U lidí středního nebo vyššího věku spojení více negativních životních

událostí v jednom časovém okamžiku „PROTI“

důraz dotázaných na jistotu, Sociální vazby, povinnosti vůči dětem či rodičům, pocit odpovědnosti

spíše

směrem k širší rodině než k vlastní soběstačnosti Bydlení v rodinném domě či ve vlastním bytě, vysoký standard bydlení,

zajištění

bydlení byl životní projekt, který se nedá jen tak opustit.

Migrace práce bydlení

A tedy: Vlastnictví bydlení, a zejména pak

vlastnictví rodinného domu, vede i v českém prostředí ke snížení zamýšlené migrace za prací v případě nezaměstnanosti. vlastníci bydlení, resp. zejména vlastníci

rodinných domů, jsou se svým bydlením spokojeni více než nájemníci.