Vratislav FILLER

RUKOVĚŤ STUDENTSKÉHO

SENÁTORA

FAKULTNÍCH SENÁTŮ NA ČVUT Příručka pro zájemce o činnost v AS a začínající akademické senátory.

Rukověť akademického senátora fakultních senátů na ČVUT - příručka pro zájemce o činnost v AS a začínající akademické senátory.

Sestavil: Vratislav Filler Spolupracovali a připomínkami i jinak přispěli a pomohli: Michal Bačovský, Tomáš Jiřikovský, Hana Nováková, Jan Kučera, Jan Kazimour a další. Obálka a ilustrace: Jojin&HedgeHog

Vydalo vydavatelství ČVUT pro potřeby akademických senátů v dubnu 2005.

Část nákladu publikace byla podpořena grantem Studentské Grantové Soutěže ČVUT č. 1.10/2005

3

Úvodní slovo

Milý kolego, kolegyně, studentko, studente (a možná zájemče o práci v akademickém senátu):

Studentské komory akademických senátů jsou hlavním spojovacím článkem mezi studenty a vedením školy. Na ČVUT se však, patrně stejně jako na ostatních školách, potýkají se dvěma zásadními problémy: Častou obměnou studentských senátorů a nedostatkem kvalitních lidí.

Po každých volbách bývá studentská komora nezkušená a slabší, než méně se měnící komora zaměstnanecká a než zkušené vedení fakulty. To je velká škoda. A ne po každých volbách se podaří vytvořit ze studentské komory fungující tým, který je rovnocenným partnerem vedení školy v záležitostech týkajících se studentů, což je škoda ještě větší.

Tento materiál by měl splnit dva cíle: Zkrátit ono období nezkušenosti, se kterým se studentské komory potýkají každé tři roky, a ukázat, že práce akademického senátora je zajímavá a přínosná jak pro ostatní studenty, tak pro senátora samotného. Doufáme, že tak přispějeme k budoucímu lepšímu fungování fakultních senátů, fakult samotných a tím i k posílení pozice studentů v rozhodování na jednotlivých fakultách.

Příjemné čtení přeje autor.

Na konec úvodu je třeba dodat, že údaje v příručce logicky zastarávají.

Zákony a předpisy, na kterých je mnoho rad postaveno, se mění. Proto

doporučujeme: Před konkrétním krokem nám důvěřuj, ale platné znění

zákonů raději prověřuj!

4

Obsah

Úvodní slovo.................................................................................................... 3

Obsah ............................................................................................................... 4

Část první: Začínáme v AS.............................................................................. 5

1. Co je akademický senát a kdo je studentský akademický senátor? ......... 5

2. Předvolební klání, aneb "jak se dostat do senátu".................................... 9

3. První zasedání ......................................................................................... 10

4. Studentská komora = tým....................................................................... 11

Část druhá: Principy funkce AS .................................................................... 13

5. Zasedání senátu pod lupou ..................................................................... 13

6. Komise akademického senátu ................................................................ 16

7. Kdo je kdo a co je co... ........................................................................... 17

8. Kdo poradí, pomůže, aneb spolupráce ................................................... 20

Část třetí: Co musí senátor ještě umět a znát................................................. 22

9. Co musí senátor umět a znát z fungování fakulty .................................. 22

10. Co musí senátor umět a znát z legislativy ............................................ 26

11. Co musí senátor umět a znát z komunikačních dovedností.................. 28

Část čtvrtá: Činnost akademického senátora................................................. 29

12. Činnost na zasedání AS a mimo něj ..................................................... 29

13. Senátní evergreeny, aneb co se schvaluje každý rok............................ 32

14. Rozhodování s dlouhodobým dopadem ............................................... 33

15. Prosazování vytčeného cíle .................................................................. 36

16. Okrajová témata.................................................................................... 40

17. Mandáty a organizace voleb ................................................................. 41

18. Komunikace s akademickou obcí ......................................................... 43

19. Sebevzdělání, konference... .................................................................. 45

Závěr .............................................................................................................. 47

5

Část první: Začínáme v AS

1. Co je vlastně akademický senát a kdo je studentský akademický senátor?

Akademický senát je zajímavé místo Akademické senáty nemají mezi studenty to nejlepší jméno. Leckdy jsou považovány za orgány, kde se v lepším případě nudně tlachá, v horším případě tam zaměstnanci schvalují věci, které nejsou studentům příliš ku prospěchu, a tamní studentská menšina tomu povětšinou jen přihlíží.

Ano, z dálky to tak může vypadat, skutečnost je ale mírně odlišná. Akademický senát (pokud pracuje dobře), je místem, kde se sešli lidé, kterým není jedno, jak to na škole vypadá, a v akademickém senátu získávají přímý vliv na řízení fakulty – tím pro fakultu, své kolegy, studenty i zaměstnance dělají skutečně nemálo. A ač to zní neuvěřitelně, tak jejich práce (ano, je to skutečně práce) je svrchovaně zajímavá.

Studenti ve fakultních akademických senátech nejsou zbytečným kolečkem ve velkém stroji. Nejenže vnášejí studentský pohled do rozhodování fakulty. Dokázali už také ze svých pozic prosadit nemálo užitečného - i pro tebe. Posun průměrů pro soubornou zkoušku na FEl, vytvoření studentské grantové soutěže, vytvoření studovny na FSv, a desítky drobností, jejichž nepřítomnost by studenti silně pociťovali.

Pokud máš o práci akademického senátora zájem a do senátu se dostaneš, zjistíš, že je to místo, kde nejen ty můžeš udělat hodně pro ostatní, ale současně sám mnoho získáš. Rozvineš své stylistické, manažerské a vůdčí dovednosti, naučíš se jednat s lidmi, prosazovat své cíle, získáš tak zkušenosti, které tobě samotnému v budoucnu nemálo poslouží.

6

Střet reality a potenciálu. Zřejmě hlavním důvodem nezájmu studentů o senát je, že při letmém pohledu studentské komory senátů nedělají prakticky nic, co by stálo za zmínku. Dovolím si to popřít dvojicí argumentů:

1. Studentské komory samozřejmě pracují, ale není to vidět

2. A mohou dokázat daleko víc - když se do nich dostanou ti praví lidé.

Bod 1 je v praxi začarovaný kruh: Komora něco dělá, ale není to zrovna

"trhák", takže to nikoho nezajímá. 90% lidí tak netuší, že senát existuje

a může jim pomoct s konkrétní věcí. Tak se na senát neobracejí a komora ...

nic pro akademickou obec nedělá, protože nemá podněty zvenčí.

Přitom každá studentská komora má ohromný potenciál, vždyť je to část samosprávy univerzity. Navíc zákonem daná síla zastoupení studentů v orgánech VŠ u nás je v celém světě téměř nevídaná. Je to jedinečná příležitost trvale vnášet do řízení fakulty studentský pohled. Že jí studenti nevyužívají na 100% je jiná věc. Nakonec, byli to aktivní studenti, kdo zčásti "udělali" revoluci. A ta síla v nás je pořád. Chceš-li být senátorem, najdeš jí v sobě i ty.

Senát je klíč ke studentskému spolupodílení se na řízení fakult i ČVUT.

Senátorské archetypy Každý akademický senátor je jiný. Zkusme si představit několik opravdu vyhraněných typů:

1. "Kůň katedry": Student přesvědčený katedrou, "aby měla zastoupení". Jako senátor aktivitou neoplývá, ale často vyroste ve výkonného senátora. Doktorand je jím téměř vždy.

2. "Jednooký vizionář": Student přesvědčený o jediné věci, kterou hodlá prosadit. Zapálený pro konkrétní problém, nevýhodou je nízká motivace pro řešení ostatních věcí. Ale má potenciál.

3. "Zpravodaj": Student, jehož hlavní motivací pro vstup do AS je informovat akademickou obec o dění na fakultě. Někdy je to až nebezpečné - svým stálým "dohledem" omezuje jednající a po vynesení citlivé informace se stává terčem hrozeb.

4. "Rejpal": Student rýpající na senátu úplně do všeho. Pohříchu většinou jen na zasedáních, je-li potřeba přiložit ruku k dílu mimo senát, často se tomu vyhne.

5. "Workoholik-altruista-blázen": Student ochotný se pro ostatní studenty, senát či fakultu upracovat k smrti. Na zasedání se poctivě připravuje, mluví k věci, má obsáhlé znalosti a dokáže prosadit své cíle.

7

V reálu se vyskytuje tak 1x za 10 let, bohužel bez takového člověka studentská komora těžko dotáhne realizaci čehokoliv až do konce - či spíš těžko cokoliv začne.

6. "Seberealizátor": Pro takového člověka je senát koníčkem a realizací. Je jeho členem, protože mu to umožňuje proniknout nad šeď školního života, být v kontaktu se zajímavými lidmi, také trochu cestovat a zúčastnit se jednání či školení, na nichž se mnoho naučí. Je výkonný, protože tím, že pracuje na sobě, pracuje i pro senát.

7. "Zamlklec": Člověk, který v senátu nemluví, protože nemá dostatek zkušeností, aby se k problémům jakkoliv vyjadřoval, případně má strach. Ale to se časem spraví.

8. "Sobý hnusec": Člověk, který je v senátu jen proto, "aby měl čárku v životopise". Při zasedáních mluví jen, pokud z toho má osobní prospěch a pokud má vlastní názory, pečlivě je skrývá. V hlasování je nepředvídatelný. Věřím, že na ČVUT se vyskytuje zřídka.

Za senátory "blízké altruistickým bláznům" věřím, že i s pomocí tohoto

materiálu sobí hnusci vymizí, mlčící promluví a rejpalové začnou konat.

Někdy.

Morální kodex akademického senátora Následující odstavce se ti mohou zdát idealistické až příliš (zvlášť při pohledu na "reálnou" politiku). Avšak bez ohledu na zásady uvedené zde bude veškerá tvá budoucí práce pro ostatní k ničemu. Vstupuješ-li do AS z pohnutek čistě osobního prospěchu, raději kapitolku přeskoč a přejdi ihned k praktickým radám. Mysli však na ty bývalé senátory, kterým na srdci ležel prospěch akademické obce, celé fakulty či ČVUT, a kteří se nyní sice neobrací v hrobě (na to jsou ještě příliš mladí), ale zato sborově a hlasitě skřípou zuby.

Morální kodex senátora není dán pevně, vytvoříš si jej podle nátury. Jsou skutečnosti, které tě jakožto senátora ovlivní, odliší od ostatních. A které by tě měly ve tvém jednání limitovat:

• Jako senátor skládáš slib, kterým se formálně zavazuješ dodržovat určitá pravidla. Ale není to slib, co tě zavazuje skutečně. Jsi ve volené funkci (možná v první z mnoha ve tvém životě), a to je stav ukládající ti povinnost k těm, kteří tě volili - studentům (ale trošku i zaměstnancům fakulty). A nakonec nezáleží, zda tě zrovna ti konkrétní volili či nikoliv.

• Uvědomit si, co je zájmem, který vlastně v senátu prosazuješ, není snadné. Zájem studentů často nemusí být totožný se zájmem fakulty. A někdy budeš muset těžko volit. Předem jasný postoj pomůže - ale pevným se stane až se zkušeností, kterou nelze v této brožuře předat.

8

• Zjistíš, že pozice akademického senátora znamená, že už nejsi běžný, tuctový student. Jako senátor budeš mít otevřené dveře k jednání s kýmkoliv na fakultě. Budou tě poslouchat. Protože s touto funkcí ses stal na fakultě vlivným.

• Také napoprvé přičichneš ke "svodům" moci. Zjistíš, že máš přístup k zajímavým materiálním zdrojům (kancl, počítač, režie AS, pozvání na školní kulturní akce, rauty, proplacené cestovné...). Zjistíš, že není nevýhodné toho přiměřeně využívat. A že odolat nadužívání těchto výhod není někdy snadné. (Zvlášť, až se dozvíš, že, na rozdíl od studentů, pedagogové mají práci pro senát finančně kompenzovanou.)

• S takto volenou funkcí je nezbytně spojena i odpovědnost za své činy. Jsme studenti a máme nárok být aktivní, důrazní, drzí. Avšak nikoliv zbrklí. Je třeba rozvažovat, dvakrát měřit... ale taky nebát se pořádně říznout, když je to třeba.

Senátorská zastavení Stane se, že (zhruba po roce) se senátor dobře zapracuje, začne zvládat senátní rutinu, pochopí vnitřní fungování senátu a fakulty, spolupracuje s vedením. Je současně zkušený a – ochočený. V takovém případě je čas na to zastavit se a položit si několik otázek:

1.: "Pracuji na splnění cílů, s nimiž jsem do senátu šel?"

2.: "Je to, co aktuálně dělám, pro studenty skutečně to pravé?"

3.: "Můžu na svém působení v AS něco zlepšit?"

Čas na položení těchto otázek může nastat kdykoliv. Tři roky volebního období jsou ale krátká doba na prosazení něčeho podstatnějšího, pokud se nezačne včas.

Akademický senát a politika Na vysokých školách je činnost politických stran a hnutí jednak zakázána, jednak na ní v senátu není místo. Tzv. "vysoká" politika se tu rozhodně nedělá. Zde se řeší věcné problémy (pokud možno) věcným způsobem. Přesto se dá říct, že činnost v AS může být vhodnou přípravou na politickou činnost - budoucí politici jsou totiž věcným řešením problémů do značné míry kultivováni ☺.

Ale postupme raději do praxe.

9

2. Předvolební klání, aneb "jak se dostat do senátu". Zájem o členství v akademickém senátu kolísá se situací na jednotlivých fakultách. Obecně čím více to na fakultě 'skřípe', tím větší lze očekávat zájem o činnost akademického senátu. Po vlně euforie na počátku devadesátých let a následujícím období nezájmu se nyní zájem o akademické senáty mírně zvyšuje.

Zato volební účast nebývá nic moc. Pro zvýšení pravděpodobnosti zvolení tak existuje vysoce machiavelistická rada: Přesvědči co nejvíce svých přátel a kolegů z kruhu či ročníku, ať přemluví své přátele na kolejích, a k volbám přijdou. Osobní lobbing je totiž daleko účinnější, než jakýkoliv program.

A protože se volí obě komory společně, je třeba počítat i s hlasy zaměstnanců. Dej vědět šéfovi "své" katedry, že do voleb jdeš, a on se už (rozumně předpokládajíce, že při hlasováních budeš stát za "svým" oborem) jistě postará, aby na tebe jeho podřízení nezapomněli. A jeho podřízení nezapomenou ani na své studenty...

Pokud chceš oslovit celou akademickou obec, buď při kampani opatrný. Vtíravé prosazování se postavené na jen jednom programovém bodě může odradit. Na druhou stranu vyvážený a reálný program pojmenovávající širokou škálu problémů fakulty (najde se jich vždycky dost) s naznačenou možností řešení, by u realisticky uvažujících voličů zabrat mohl.

Společné kandidátky se v posledních volbách ukázaly jako úspěšné. I zcela neznalé voliče oslovila volební kampaň naznačující, že pokud jde do voleb tým, má asi jasné cíle a silnější snahu něco prosadit, než osamocení kandidáti. Možná se v budoucnu dočkáme i vzniku trvalejších skupin snažících se prosadit do senátu se svým programem. Uvidíme.

A ještě jeden tip. Má-li kandidát opravdu čas, zájem a charisma, může se

sebeobětovat natolik, že stráví volební období přesvědčováním kandidátů

o přestávkách – a pokud má i drzé čelo, tak i o přednáškách přesvědčených

pedagogů. Takový lov je nejúčinnější.

A nyní už se děj vůle voličstva... Předpokládáme, že jsi zvolen - dostaneš se tedy na první zasedání nového akademického senátu, v případě výzvy náhradníkovi či doplňovacích voleb na zasedání běžné.

10

3. První zasedání Nově zvolený AS se sejde na ustavujícím zasedání. Pro první zasedání si stačí vzít tužku a poznámkový blok - bude hodně věcí k zaznamenání. Studentská komora si obvykle sedne k sobě, postupně vznikne jakýsi "neoficiální zasedací pořádek".

Na úvodním zasedání proběhnou následující kroky:

• Volba volební komise. Je tříčlenná, obvykle 1 student. Realizuje všechna hlasování - teď i v budoucnu, pokud se nezvolí komise nová.

• Volba předsedy senátu. Předseda AS většinou vede zasedání, uděluje slovo, zastupuje senát jako celek, například v grémiích (viz kap.7).

• Volba místopředsedů za zaměstnance a za studenty. Místopředsedové zastupují předsedu v případě nepřítomnosti. Studentský místopředseda zastupuje studentskou komoru. Doporučuje se zvolit člověka, který již má zkušenosti a bude pro studentskou komoru dostatečně reprezentativní.

• Volba tajemníka akademického senátu. (není na všech fakultách) Tajemník v podstatě odpovídá za zápis a případné finanční otázky.

• Přihlášení senátorů do komisí. Je dobrovolné, vol podle toho, co tě zajímá. Je slušností v některé z komisí být, ale není to nutné. Senát obvykle nemá vlastní komisi pro záležitosti studentů, tu zastupuje studentská komora.

Na prvním zasedání se seznámíš s množstvím nových lidí Udělej tedy něco pro zapamatování si těch nejdůležitějších - kolegů ze studentské části senátu, vedení (předsedy a místopředsedů) senátu a komisí a sekretářky.

Další jednání je již standardní, obvykle se senát zrovna do něčeho pustí (viz kap. 5)

Studentská část AS by se měla po zasedání někde sejít a seznámit se blíže. Pokud má studentská část vlastní místnost, je vhodné sejít se tam a současně se seznámit s vybavením. Pokud ne, vhodná hospůdka se vždycky najde.

11

4. Studentská komora = tým

Ten dělá to a ten zas tohle… Ve studentské komoře se sejde až 11 lidí (FSv). To už je dost na vytvoření týmu, který si rozdělí sféry zájmů. Bez určitých pozic či specialistů se studentská komora neobejde:

• "Předseda": Sedí v předsednictvu, má nejlepší kontakt s vedením, často jedná za senát i jinde. Proto nesmí být pasivní, ale také nemůže být rýpal. Prostě zodpovědná a silná osobnost.

• "Legislativec": Specializuje se na zákony a vnitřní předpisy školy. Při jednáních, kdy je potřeba jít "na hranu", je takový znalec neocenitelný.

• "Odborník přes systém studia": Při projednávání změn studijních plánů či předpisů nutný. Měl by mít schopnost vidět věci i z hlediska pedagogů, ale jen proto, aby se při prosazování zájmů studentů držel reality.

• "Zpravodaj": Člověk zaměřený prezentaci práce AS v akademické obci a kontakt s ní. Může psát zvláštní zpravodajství ze senátu doplňující "suché" zápisy.

• "Kontaktant": Člověk zaměřený na komunikaci studentské části senátu s akademickou obcí a studentskými organizacemi. Je odpovědný za distribuci informací i za jejich získávání. Může spravovat diskusní fóra.

• "Rýpal": Člověk určený k dloubání do všeho. Taková prodloužená ústa rýpavých studentů. Často se teprve při hlubší diskusi najdou skryté problémy, které je třeba řešit.

• "Blackworkeři": Senátoři, kteří na sebe vezmou řešení konkrétního úkolu. Samozřejmě odborně zaměření kolegové rádi pomohou.

• "Zástupce ve velkém senátu": Takový senátor se samozřejmě soustředí prioritně na senát velký. Ale současně informuje studentskou komoru malého senátu o všem důležitém a může na senátu ČVUT přímo intervenovat ve věci přesahující malý AS.

• "Další specialisté (ekonomika, výstavba)": Pokud se někdo hlouběji zabývá jakoukoliv problematikou, je to jen dobře.

Výše uvedené funkce jsou často sloučené, limitním případem je, že se aktivní členové senátu mohou uběhat a pasivní nedělají nic. Zvlášť v malých AS je pasivita třeba i menšiny členů výrazným omezením akceschopnosti, ostatní prostě nemohou stíhat všechno. Nejhorší je, když se studentská část sejde jen na zasedání a mimo něj se nic nedělá. Zapamatuj si, že pokud chce studentská komora něco prosadit, znamená to obvykle spoustu práce mimo senát.

12

Místnost studentské komory Studentská komora by měla mít k dispozici místnost se zázemím. Pokud jí na fakultě nemáte, prosaďte si jí! Místnost je nezbytná z několika důvodů:

1. Je to pracoviště. Nemůžeš se spoléhat na počítačové učebny a nechávat si lejstra tisknout draze za peníze. V místnosti by měl být minimálně počítač napojený na internet a tiskárna. Funkční.

2. Je to základna. Zde je shromažďována pošta, zde může mít studentská komora AS archiv, knihovnu odborné literatury či sklad.

3. Je to místo setkávání studentské komory. Kde jinde by studentští senátoři mohli řešit, co se bude dít na dalším senátě? (tedy... před přesunem do putyky :-) )

4. Je to místo pro setkávání senátorů a studentů. Pokud už je místnost, měly by být i hodiny pro veřejnost - třeba jen dvě hodiny jednou týdně. Tedy, pokud se tam lidi naučí chodit...

A s dobrým zázemím se dobře pracuje - a dá se i něco udělat.

Studentská část AS by se měla pravidelně scházet; byť jen částečně, a třeba v hospodě. Ale měla: alespoň před každým senátem. Jinak se proměníte ve spolek kejvalů.

Místnost studentské komory

je nesmírně důležitá

13

Část druhá: Principy funkce AS

5. Zasedání senátu pod lupou Jednání akademického senátu fakulty je řízené volebním a jednacím řádem. Bez jeho úplné znalosti se jistě obejdeš (někdy nejen ty, ale

i předsedající), nějaké minimum je ale nutné. Jednací řád se může velmi lišit fakulta od fakulty. Následující kapitola je inspirována jednacím řádem

FSv, pokud existují podstatné rozdíly, jsou zmíněny.

Komory AS a poměr členů Senát má studentskou a zaměstnaneckou komoru, které jednají a hlasují společně. Akademický senát má nejméně 9 členů. Je dané zákonem, že studentů musí být nejméně třetina a nejvýše polovina členů senátu (FSv 11

z 31, malé fakulty mají 3-5 studentů).

Pravidelnost zasedání Akademický senát fakulty se obvykle schází každý měsíc kromě prázdnin. Zasedání zabere nejméně dvě hodiny. (Pokud se AS schází

výrazně řidčeji, znamená to, že něco není v pořádku - v senátu nebo ve

vedení fakulty. Čím méně se AS schází, tím méně akceschopný je.) Pokud se AS nesejde půl roku, zaniká ze zákona jeho mandát a musejí se vypsat nové volby!

Docházkové povinnosti senátora Je samozřejmé, že budeš chodit. Některé senáty mají v jednacím řádu uvedeno, že v případě opakované neomluvené neúčasti senátor svůj mandát automaticky ztrácí. (FSv).

Jednací řád Jednání senátu obvykle vede předseda, ale je-li to dovoleno jednacím řádem, může "předsedat" i kdokoliv jiný, na kom se senát shodne - třeba student. Předsedající přiděluje slovo a vede diskusi. Umění předsedajícího

"zaříznout" diskusi ve vhodný okamžik je velice důležité. Jinak se na senátě

moc tlachá.

14

Základy hlasování, usnášeníschopnost • Hlasuje se jednak o předpisech, které senát schvaluje ze zákona (rozpočet,

atd. viz. kap. 13) a dále o "usneseních senátu", která může navrhnout kterýkoliv senátor. Hlasovat lze : "Pro", "Proti", "Zdržel se". Případně je možno opustit místnost, což může vést k neusnášeníschopnosti senátu. Pokud nějakému problému nerozumíš, zdrž se. (Je to lepší, než pak

hořekovat "Co já blbec tehdy schválil." a vede to ke snaze ostatních

senátorů ti problém vysvětlit)

• Pro platnost hlasování musí být senát usnášeníschopný - musí být přítomno nejméně 2/3 senátorů. (S usnášeníschopností bývají často

problémy. Proto choď, choď, choď - odejít můžeš vždycky.)

• Pro přijetí většiny usnesení musí být pro nadpoloviční většina přítomných.

• Některá zvláštní usnesení (rozpuštění senátu, změny jednacího řádu, odvolání děkana), musejí být přijata 2/3 nebo 3/5 všech členů AS.

• Hlasování se provádí buď veřejně nebo tajně. O některých věcech se hlasuje tajně ze statutu, také je možno hlasovat tajně, pokud o to kterýkoliv senátor požádá.

Povinnosti senátora Bývají dány statutem. Na FSv je povinností na senát chodit, plnit úkoly pověřené AS a informovat akademickou obec o činnosti AS. (Takže

kupříkladu psaní zkrácených zápisů do Studenta je povinné :-) )

Zápis ze zasedání Zápis bývá písemný, spolupracuje na něm sekretářka a tajemník AS. Nedoporučuji se při jednání stoprocentně spoléhat jen na zápis, dělej si stručné poznámky, zvláště, pokud někdo z vedení vytvoří nějakou perlu - tu v zápisu pro pozdější použití stoprocentně nenajdeš (to ovšem není

manipulace se zápisem, přesné formulace se v zápise objevují prakticky jen

v případě usnesení). Na druhou stranu může kterýkoliv senátor požádat, aby se jeho názor v zápise objevil, když to tak chce.

15

Kdo může být na zasedání akademického senátu:

1. Senátoři zaměstnanečtí i studentští. Mají právo navrhovat usnesení a vstupovat do diskuse.

2. Vedení fakulty, děkan, proděkani. Mají právo vstoupit do diskuse.

3. Hosté. Se souhlasem 1/4 členů AS může host na jednání vystoupit (prakticky stačí svolení předsedy AS, ještě se snad nestalo, aby AS

někomu vystoupení zakázal).

4. Veřejnost. "Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně

přístupná" (z.111/98) A měla by být také veřejně vyhlašována, což se zhusta neděje, senát pak pracuje v jakémsi poloutajení, které jeho kreditu rozhodně nepřispívá (více viz kap. 18.)

Kdo může přijít na zasedání akademického senátu?

16

6. Komise akademického senátu

Ekonomická komise Její náplní je hospodaření fakulty, rozpočet a podobně, věci obecně studentům nepříliš blízké. Ale zabývá se také investicemi, které se musejí hlídat.

Legislativní komise Její náplní je spolupráce s vedením při tvorbě vnitřních předpisů fakulty. Také, pokud se vyskytne nějaký "legislativní oříšek" či průšvih, přehraje se na tuto komisi.

Pedagogická komise Tato komise je z hlediska studentských zástupců v AS nejdůležitější. I když se zde studijní předpisy přímo nevaří (touto činností se zabývá exekutivní část vedení školy), dochází zde k jejich významnému dochucování. A to i přesto, že senát o studijních předpisech přímo nerozhoduje, případná doporučení AS (vzniklá na pedagogické komisi) jsou totiž vedením obvykle akceptována. Studentští senátoři tak mohou prací v pedagogické komisi ovlivnit přímo znění studijních předpisů už při jejich tvorbě.

Věcná argumentace v komisi vyžaduje dobrou znalost předpisů stávajících, včetně těch, které se studentů vůbec netknou (např. pedagogické zatížení kateder) a perfektní povědomí o systému studia od prváku po diplomku. Jinak i při dobré vůli všech zúčastněných projde pěkný "úlet" (bohužel,

tohle mám z vlastní zkušenosti).

Volební komise Většinu roku spí a k horečné aktivitě se probouzí pouze u příležitosti voleb děkana, případně při senátních volbách doplňovacích či regulérních (viz kap. 16). A také, pokud se výjimečně rozhodne o tajném hlasování.

Disciplinární komise fakulty Tato komise není částí akademického senátu, ale zvláštním orgánem fakulty. Jejími členy se však obvykle stanou právě studentští senátoři, protože komise musí být studentská nejméně z 50%. Komise projednává disciplinární přestupky studentů a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi (více kap 10).

17

7. Kdo je kdo a co je co...

..na fakultě 1. Děkan : "Jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud zákon nestanoví

jinak". Děkan si vytváří tým svých zástupců, proděkanů. Vůči AS má právo:

• Vystoupit na zasedání AS (nebo pověřit proděkana)

• Nechat svolat mimořádné zasedání AS

Děkan je jmenován a odvoláván rektorem na návrh akademického senátu. Ze znění zákona vyplývá, že děkan rozhoduje na fakultě o všem, co není ve VŠ zákoně přímo přiděleno akademickému senátu (viz kap.10). Nicméně akademický senát se může držet následujících zásad: 1. Jakého děkana AS rektorovi navrhne, takového bude fakulta mít, 2. V nejhorším případě může AS podat rektorovi návrh na jeho odvolání

(které ale jde jen, když "děkan závažným způsobem neplní své povinnosti

nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty"), 3. (pro senátory vidící nyní pravomoci senátu jako značně omezené): I děkan

je samospráva.

2. Proděkani: Zastupují děkana v rozsahu, který jim děkan určí. V konkrétních případech tak mohou mít různé pravomoci, nás budou zajímat jen některé:

• Proděkan pro pedagogickou činnost, studium apod. obvykle vytváří studijní předpisy. "Uhlídat" jím navrhované změny lze účastí v pedagogické komisi, kde obvykle projdou odbornou diskusí.

• Proděkan pro výstavbu. Je velmi důležitý, protože má v kompetenci změny v prostředí fakulty, tedy všechny přestavby, úpravy apod. Proto je třeba jej sledovat, jinak se v budově můžete nadát nejednoho překvapení. A pokud máš nápad na vybudování čehokoliv (kolárny, další počítačové učebny, studovny, hospody), bude to on s tajemníkem, přes koho se nakonec bude všechno rozhodnuté realizovat.

• Proděkan pro rozvoj. To je fakultní "vizionář". Máš-li dlouhodobější představu o budoucnosti fakulty, je on tím pravým pro disputaci. Mimoto má na hrbu rozvojové projekty, které AS prosadí, nebo s nimiž bude potřebovat od studentů ve větší či menší míře pomoci.

• Proděkan pro zahraniční styky by měl připravovat podmínky pro zahraniční výjezdy studentů. Pokud chcete zajistit studentům zahraniční cestování více "user friendly", tak tlačte na něho.

• Proděkan pro vědu a výzkum se stará o oblast studentům dosti vzdálenou, nicméně důležitou. Když nejsou peníze z grantů, je zle.

Další oblasti, pro něž bývají proděkani jmenováni, si dovolím vypustit.

18

3. Oboroví proděkani, alias "Zástupci pedagogického proděkana pro řízení konkrétních studijních programů": Mají na starosti pedagogické záležitosti týkající se konkrétních oborů. Jsou tím pravým cílem pro řešení problémů s konkrétními předměty (zvlášť tuhé problémy s vyučujícími).

4. Tajemník fakulty: Řídí hospodaření, což leckdy znamená, že v podstatě řídí celou školu. Jen on totiž obvykle ví, jak vlastně fakulta funguje ☺. Na kvalitách tajemníka velmi záleží, může vám být velmi nápomocný, nebo naopak může vaše projekty soustavně brzdit.

5. Kolegium a grémium děkana: Členy kolegia jsou kromě děkana a proděkanů také předseda AS a tajemník. Grémium děkana si pak přibírá vedoucí vědeckých a pedagogických pracovišť. Děkan si dále může přizvat do těchto sborů kohokoliv z fakulty. Toto jsou orgány, kde se vedení fakulty radí. Pokud se někdo ze studentské komory dostane TAM, máte vyhráno. Jinak je třeba pravidelně sledovat zápisy, či alespoň zpovídat některého z členů grémia. Je to nejlepší zdroj informací o záměrech vedení.

6. Vědecká rada: Podstatné je, že vědecká rada schvaluje studijní programy. Zajímavé pak, že alespoň třetina členů musí působit mimo univerzitu.

7. VIC: Výpočetní a informační centrum má jak každá fakulta, tak celé ČVUT. Jejich kompetence se magickým způsobem překrývají (jak se na FSv

ukázalo například při zavádění komponenty student).

8. Oddělení údržby: Naopak v kompetenci tohoto oddělení není asi nic (Někdy vzbuzuje podezření, že vůbec neexistuje).

..na ČVUT 1. Rektor: Je samozřejmě hlavou ČVUT jako celku. Zajímat tě tak bude,

pokud tvůj problém a. nespadá do kompetence fakulty (koleje, menzy...) b. přesahuje kompetence děkana (např. výběrová řízení nad určitý

finanční limit) c. musíš hnát celou záležitost výš, protože na fakultě se jí nepodařilo

vyřešit. Na to máš plné právo, stejně jako kterýkoliv student. (Rektor je

totiž Bůh a modlit se k němu má právo každý.)

Vhodným prostředníkem pro navázání kontaktu s rektorem jsou lidé z velkého senátu, jehož jednání rektor pravidelně navštěvuje. Proto kontaktovat jeho osobně lze doporučit jen ve skutečně nutných případech.

Jak se dostat k rektorovi : Samotný rektor je osobou velmi zaměstnanou a tak cesta k němu vede přes obranný val sekretářek, které tvou snahu o schůzku buď zazdí (není tu, má jednání, je zaneprázdněn, nemocen...), nebo v lepším případě přesměrují (to je v kompetenci kvestora, prorektora,

ředitele odboru, vrátného...). Přesměrování může být někdy užitečné, záleží

19

na závažnosti a charakteru problému. Pokud chceš s rektorem skutečně mluvit, je nejlepší odchytit si ho přímo na jeho domovské fakultě.

2. AS ČVUT: alias "velký" senát. V současnosti má 34 členů, z toho je 12 studentů. Z věcí, které projednává, tě bude zajímat hlavně:

a. Scénář ubytování - věc, která se studentů každoročně týká nejvíce

b. Rozpočet ČVUT.

Dobrý kontakt se studentskou komorou AS ČVUT je v mnohých případech velmi užitečný.

3. Prorektoři a oddělení: Na ČVUT jsou v současné době jmenováni prorektoři pro:

• pedagogickou činnost, • vědu a výzkum, • zahraniční styky, • vnější vztahy, • rozvoj ČVUT, • výstavbu a investiční činnost ČVUT.

Každý z prorektorů má k dispozici oddělení, které se stará o odbornou stránku věcí. V jejich čele stojí ředitelé.

4. Správa účelových zařízení: Stará se o koleje a menzy. V čele stojí ředitel, jmenovaný a odvolávaný rektorem. Asi "nejproblémovější" oddělení, protože více než polovina studentů na kolejích bydlí, a skoro každý jí v menzách. Přestože problematika SÚZu je v kompetenci velkého senátu, můžeš zde být nápomocný - například návrhem na usnesení malého AS, kritizující konkrétní problém. Když se spojí víc fakult...

5. Kolegium rektora, Grémium rektora, disciplinární komise, vědecká rada ČVUT, správní rada ČVUT: Mají podobné funkce, jako tytéž orgány fakulty.

Aktuální údaje o orgánech ČVUT jsou na www.cvut.cz/cz/basic/represen.html.

..v nejvyšších sférách 1. Ministerstvo: Vysoké školy má na starost odbor 30 (odbor vysokých škol)

s akreditační komisí a třemi odděleními.

2. Akreditační komise: Schvaluje studijní programy.

3. Magistrát: Protože studenti ČVUT nejsou voliči Prahy 6 (popř. jiných "Prah"), chová se k nám magistrát s odstupem. ČVUT má s magistrátem Prahy 6 podepsanou nějakou smlouvu o spolupráci. Nicméně těžko říct, co tato spolupráce konkrétně obnáší.

20

8. Kdo poradí, pomůže, aneb spolupráce Studentská komora malého AS není jedinou organizací, která se zabývá studentskými záležitostmi. V mnoha konkrétních případech lze využít spolupráce s jinou studentskou organizací - jen o ní vědět :-) Možností, koho kontaktovat, není málo:

1. Studentská komora senátu ČVUT: (http://web.cvut.cz/ctu/as) Jsou zde dva studenti z každé fakulty (+ patrně budou zástupci ústavů). Bývá aktivnější než SK malých senátů. Velkou část její činnosti zabírá sledování SÚZu. Pokud je problém ležící mimo kompetenci fakulty, studentská komora velkého AS by měla být tím pravým místem pro řešení.

Zde je třeba zmínit častý "rituální taneček" kolem scénáře ubytování. I přes

kontrolu SK AS ČVUT se v něm pravidelně objevovaly rozličné "úlety", které

senát obvykle napravil až dodatečným schvalováním dlouho po začátku

školního roku. Skutečně není snadné najít všechny mouchy...

Ve volbách na podzim 2004 byl učiněn velmi úspěšný pokus o získání

mandátů v SK AS lidmi aktivními v "obnovené" studentské unii. Tento krok

by měl značně zvýšit aktivitu a kvalitu aktivit studentské komory velkého

senátu.

2. Studentské organizace a kluby na ČVUT: Sdružují studenty, převážně kolejní. Dle činnosti a počtu členů je lze v podstatě rozdělit do několika skupin:

• Ex-Síťařské kluby: Vznikly v době zavádění sítí na kolejích. Mají obrovskou, nicméně do značné míry pasivní základnu (počítač má skoro

každý, admina nechce dělat skoro nikdo; největší z klubů je Silicon Hill

na Strahově s více než 3000 členy). V současné době se snaží vymanit z definice "jenom síť", začínají pořádat akce a tím se přibližují k další kategorii (s níž časem patrně splynou). (Kontakty: http://www.sh.cvut.cz, http://www.pod.cvut.cz,

http://www.sin.cvut.cz, http://www.mk.cvut.cz, http://www.buk.cvut.cz,

http://www.dik.cvut.cz, http://bridge.sh.cvut.cz, http://www.dk.cvut.cz )

• Studentské samosprávy: Organizace svázané s jednotlivými kolejemi. Řeší "provozní" záležitosti studentů na kolejích, kde jsou v těsném kontaktu s "chapadly SÚZu" (vrátní, hospodářky) s nimiž do jisté míry spolupracují a do jisté míry bojují. V podstatě se jedná jen o několik "Donů Quijotů", o výsledcích jejichž práce studenti leckdy ani nevědí. Formální střechou je Rada studentských samospráv (RSS), ovšem bez vlastního rozpočtu či fondů.

• ISC - International Students Club: (http://isc.cvut.cz) Klub pomáhá

21

zahraničním studentům na ČVUT. Pořádá Orientation week, zajišťuje "budíky" (Buddy systém - pomocníci zahraničních studentů). V posledních letech se zapojuje také do pořádání Akce prvák.

• IAESTE: (http://www.iaeste.cz) Studentská organizace zabývající se mezinárodními mobilitami.

• Fakultní studentská unie: Pokud studentská komora malého senátu jen zvedá ruce, je "malá" studentská unie organizací, jež defacto studenty fakulty zastupuje. Pokud existuje SU na tvé fakultě, spolupracuj s ní! - máte k sobě hodně blízko. ( kontakty - FJFI http://su.fjfi.cvut.cz, )

• Zájmové kluby: Počet zájmových klubů na ČVUT není příliš vysoký, ale je pravděpodobné, že poroste po vzniku nové Studentské Unie. Aktuálně aktivní je Křesťanská skupinka (http://krestani.su.cvut.cz), "Fine Arts Club" (http://fac.su.cvut.cz) a nově vzniklý klub turistický.

• Mediální kluby: internetový magazín Student (http://student.cvut.cz) založený v roce 2002, který má ambice expandovat do tištěné formy a stát se tak hlavním médiem pro studenty ČVUT, Rádio Akropolis (http://radio.sh.cvut.cz) - studentské "ČVUŤácké" rádio (zatím jen po

internetu, ale dočkejte času) a Audiovizuální centrum Silicon Hill (http://avc. sh.cvut.cz) - dokumentuje zajímavé akce, může poskytnout lidi a techniku. A konečně

3. "Nová" Studentská Unie při ČVUT: V oblasti studentských organizací dochází tento rok k radikální změně - vzniká Studentská Unie, jež si klade za cíl zastřešit všechny současné studentské organizace na ČVUT. Její součástí bude studentský parlament složený ze zástupců AS, studentských organizací a klubů, vlastní výkon pak bude provádět zhruba pětičlenný výbor. Tím vznikne organizace schopná jednat za většinu studentů s vedením ČVUT i jinými organizacemi. Bude to silná páka. (Pozn.: "stará" SU má adresu http://www.su.cvut.cz.)

4. Studentské organizace mimo ČVUT:

• Akademické Centrum Studentských Aktivit (ACSA) (http://www.acsa.vutbr.cz): Velmi užitečná studentská organizace, která například organizuje konference a semináře, poskytuje zajímavá školení apod.(více kap.18)

• Studentská komora Rady vysokých Škol (SkRVŠ): (http://www.skrvs.cz/) Organizace zastupuje VŠ vůči státní správě. Zabývá se například systémem financování kolejí a menz ze státního rozpočtu.

22

Část třetí: Co musí senátor ještě umět a znát

9. Co musí senátor umět a znát z fungování fakulty Něco už jistě tušíš. Ale tušit znamená houby vědět. Proto je třeba si něco nastudovat a na zbytek se zeptat.

Organizační strukturu fakulty musíš znát i se zavřenýma očima.

Pro pochopení, o čem se jedná, je tato znalost nezbytná. Naštěstí všechno je napsané ve statutu fakulty, jehož alespoň letmé přečtení je "strongly recommended" ( pro FSv: http://web.fsv.cvut.cz/legislat/st300699.php). Zjisti si:

• Jak se dělíte (zda na katedry, ústavy, či ještě jinak), jaké mají pravomoci jejich šéfové (personální, finanční)

• jaká máte účelová zařízení a komu jsou podřízena (výpočetní centrum, technické centrum, knihovna...)

• Jaká sportovní a rekreační zařízení spadají pod fakultu. Lze je využít pro studentské akce? (uspořádání konference, teambuildingu, tábora,

turnaje, chlastačky...) • Jaké studijní programy (bakalářské, magisterské, doktorské) jsou

vypsány a s jakými obory. • Jaké jsou zhruba počty studentů:

• Celkově • Přijatých do 1. ročníku • Studujících v jednotlivých oborech (průměrně, v jednom ročníku) • Úspěšně ukončujících studium (Například na FSv máme

"Kopejskovu konstantu": Bez ohledu na počet přijatých studentů,

diplom dostane každoročně 550+-20 lidí)

Tyto údaje najdeš v čerstvé závěrečné zprávě fakulty.

• Jaká je průchodnost studiem, a zvlášť prvním ročníkem. (to se budeš

divit....)

• Jaké procento studentů bydlí na kolejích, na kterých převážně. (Chystej

se navázání kontaktů s tamní studentskou samosprávou)

23

Získat "vhled" do reálného fungování fakulty je pro tebe asi to nejdůležitější.

Zda máte despotického děkana nebo ochotného tajemníka, za kým jít v případě problémů s vrátnicí, kdo tě na senátu sejme, když přijdeš s nápadem otevřít na fakultě klubík, v jakém stavu je střecha budovy... Tohle všechno vědí starší senátoři, a proto se jich na to zeptej - třeba dle přiloženého seznamu:

a. Lidé a rozložení moci

• Jak stávající děkan, tajemník a proděkani spolupracovali s předchozí studentskou komorou? (Zda "plnili, co jí na očích viděli",

ignorovali jí, či všechno "zařízli"). Totéž pro spolupráci se senátem jako celkem. Protože stejně se budou chovat i ke komoře nové.

• Za kým z vedení jít, když potřebuješ konkrétní pomoc?

• Na koho si naopak dát pozor, kdo může nepříjemně překvapit?

• Kdo je z nového senátu "dobrej", tj. je ochotný ke spolupráci, má názory blízké studentům, může pomoci s řešením něčeho konkrétního?

• Kdo mimo senát může pomoci s konkrétním problémem? (různí

pedagogičtí proděkani, zástupci, sekretářky, šéfové malých oddělení,

správce sítě...)

• Kdo v novém senátu je naopak "zlej", přes koho v některých studentských problémech "nejede vlak", kdo obvykle nehledí na zájmy studentů?

• Existuje ještě někdo, na koho si dát pozor? (šéfové fakultních odborů,

notoričtí kverulanti, šedé eminence bez oficiálních funkcí...)

b. Fungování senátu

• Jak funguje tok informací uvnitř senátu? (mailová konference, web,

stránka s pracovními materiály, podklady se posílají mailem, jak dlouho

před zasedáním). Zapamatuj si přístup k mailové konferenci a webu s pracovními materiály senátu.

• Jak se zpracovávají zápisy?

• Jaký je režim nástěnky a webové prezentace senátu?

c. Provoz fakulty

• Jak se dělá rozvrh, jak se přidělují učebny?

• Kdo má ve správě veřejné kopírky, bufet nebo hospůdku? (fakulta,

studentská organizace, nebo firma s nevypověditelnou smlouvou...)

• Jaký je režim vrátnice? (kdy je volný vstup, kdy se zavírá, kdo má právo

24

být v budově o víkendu... - často zjistíš, že ani děkan :-) )

• Kdo odpovídá ze vyvěšování plakátů poblíž vchodu?

d. Problémy fakulty

• Jaké aktuální problémy stojí před fakultou potažmo senátem? (zavádění strukturovaného studia, reorganizace, zavádění nových oborů, změna studijních předpisů, rekonstrukce budovy...) Studentská kontrola

takových změn je velmi důležitá.

• Jaké dlouhodobé problémy fakulta má? (nedostatek prostor, chybějící finance na nákup nezbytného zařízení, problém s vlastnictvím či technickým stavem budovy, právní spory, zátěž z minulosti...) I když se

dá předpokládat, že o většině problémů už jsi věděl, občas může vyskočit

dost drsné překvapení.

• Jaké studentské návrhy se dlouhodobě nedaří prosadit? (bufet, klub, kolárna, řešení parku před budovou, doprava mezi částmi fakulty, doprava na kolej...) Možná zjistíš, že "tvůj" problém, kvůli kterému jsi do

senátu šel, se studenti v senátu marně snaží řešit už šest let. Nevadí, zkus

to znovu - senát se obměnil, třeba to tentokrát půjde :-).

A zejména si vytvoř seznam kontaktů na důležité, odpovědné nebo potenciálně nápomocné lidi.

Dlouhodobý problém fakulty

25

A nutná je alespoň základní znalost finančních toků na fakultě

Fakulta je obrovský finanční celek, velké fakulty mají tisíce studentů a stovky zaměstnanců. A takový celek se už řídí Parkinsonovými zákony projevujícími se zejména ve snaze "utrhnout" co největší finanční krajíc z dotace, děj se co děj.

Jak známo a zákonem dáno, příjmem fakulty jsou:

• Státní dotace: Její výše se počítá vynásobením počtů studentů koeficienty "finanční náročnosti" oboru (danými ministerstvem) a normativem na studenta a semestr (daným ministerstvem). Fakulta tak výši této dotace může ovlivnit prakticky jen tím, že nabere víc studentů (což taky, podle jednoduchého pravidla "čím víc studentů, tím víc peněz", dělá). (mezivysokoškolské boje o koeficienty ponecháme

nyní stranou) Částka je lehce přerozdělena na ČVUT. Část dotace je také vázána na způsob využití (například na stipendia doktorandů).

• Příjmy z doplňkové činnosti : Zakázky kateder, výuka za úplatu atd. Ze zákona těch možností moc není.

• Příjmy z poplatků studentů : Za "přesluhující" studenty, za přijímací řízení a nově lze vybírat školné od studentů studujících v cizím jazyce. Tyto peníze musejí být použity výhradně na stipendia.

Způsob přerozdělování příjmů fakulty je řízen jednak vnitřními předpisy (rozpis mzdových prostředků na katedry), jednak určitým "zvykovým právem", které se sice týká menších částek, ale právě zde je možné získat finanční pokrytí nějakého potřebného projektu. Protože o peníze jde až v první řadě, zjisti si následující:

• Kolik procent příjmů jde z dotace, kolik z doplňkové činnosti.

• Kolik procent z rozpočtu jde na mzdy, kolik na investice, kolik na režii. Obojí stačí zhruba - pro přehled.

• Jaké existují zvláštní fondy na pokrývání různých jednorázových akcí (fond děkana, stipendijní fond, FRIM - Fond Rozvoje Investičního Majetku), kolik v nich zhruba je. Kdo o nich rozhoduje? (Z takových

fondů často mohou "kápnout" příhodné peníze pro akce na fakultě

pořádané, což je velmi výhodné.)

• Kdo rozhoduje o výši platu konkrétních pedagogů (šéf katedry, děkan,

vzorec? Tato skutečnost překvapivě silně ovlivní mnohé postoje při

projednávání konkrétních otázek.)

26

10. Co musí senátor umět a znát z legislativy Uznávám, že je to nuda. Ale nutná nuda. Tak se zapři a kousni do kyselých jablek, stejně jsme jich nechali (oproti původnímu košíku), jen pár. (Kdo

chce sníst všechna, nechť nahlédne do příloh.)

Zákon 111/98 (tzv. Zákon o vysokých školách) Je zcela nezbytné mít tento zákon k dispozici v "plném znění dle pozdějších předpisů" přinejmenším v kanceláři studentské komory. Naštěstí jej lze v relativně použitelné podobě najít například na http://www.rect.muni.cz/vs/Zakon_2001.htm (ostuda - MY ho na webu

nemáme), odkud si jej můžete vytisknout (pozor: toto plné znění je z roku

2001, viz další odstavec!). Co je z něj třeba alespoň tušit, najdete v příloze. Podstatné je, že žádný z vnitřních předpisů ČVUT nebo fakulty nesmí být v rozporu s tímto zákonem. Takže případné změny statutu či vnitřních předpisů musí být v souladu - pozor při změnách.

U každého zákona existuje jedno vražedné nebezpečí, kvůli kterému si nikdy nemůžeš být jistý, že pasáž, kterou jste si na webu vyhledali, skutečně platí. Jsou jím tzv. plíživé novelizace, které ani v nejčerstvějším plném znění zákona prostě nenajdeš. (To se v §58 odst. 5, 1. věta škrtne

sousloví "pro cizince" a najednou se může vybírat školné i od českých

studentů studujících program v cizím jazyce. Podepsán premiér v.r.

v červnu 2004.). Naštěstí takových podpásovek není mnoho, i při po česku hustém záplatování nepovedených zákonů dochází na změnu v "našem" zákoně přibližně jednou za čtyři měsíce, a dají se na webu taky najít.

Status fakulty Status fakulty je základním fakultním právním dokumentem. Do jisté míry se kryje ze zákonem 111/98, ale na mnoha místech jej významně doplňuje. Status je schvalován senátem fakulty a ČVUT, takže změnit jej není jen tak. Ber ho tedy (prozatím) za pevný - a přečti si ho. Objevíš v něm zajímavé upřesňující informace.

Volební a jednací řád akademického senátu I tento dokument patří do kategorie DP ("Doporučeno Přečíst" - alespoň

jednou :-)). Najdeš tu pravidla jednání AS, práva a povinnosti senátorů a další informace, užitečné při obtížnějších senátních jednáních.

27

Jiné fakultní normy Tyto normy lze v zásadě rozdělit do dvou kategorií: Ty, o kterých vědět (jako komora) nepotřebujete, a ty, o kterých nevíte, dokud vás jejich neznalost nepotopí při nějakém jednání. Je třeba podotknout, že směrnice ošetřují téměř všechno.

Ale pořádek by být měl, a tak alespoň některé směrnice, se kterými se setkáš, vyjmenujeme:

• Stipendijní řád fakulty.

• Disciplinární řád fakulty.

• Směrnice k realizaci studijních plánů (počty termínů, hodnocení kredity,

zvláštní pravidla...) Tuto směrnici bys znát měl.

• Mzdový předpis.

• Směrnice upravující vstup a pohyb v budově.

Zvláštní kategorií jsou jednorázová nařízení děkana, která obvykle reagují na nějakou situaci, případně mění tyto vnitřní předpisy (které AS neschvaluje). Co děkan vydává, je třeba průběžně (alespoň koutkem oka) sledovat.

Jiné právní normy Jako "účastník legislativního procesu" bys měl mít slušný všeobecný přehled a také trošku toho "právního cítění". Ale to se snad u člověka, který jde do takové organizace, jako je akademický senát, dá předpokládat.

~~~

Tak nakonec toho zase až tak málo nebylo. A to si představ, že pokud budeš aktivní, tak průměrně jednou za rok ti někdo otluče o hlavu třicet let starý předpis, o jehož existenci jsi do toho okamžiku neměl ani potuchy. Pokud ale budeš mít nastudováno, může tě těšit, že na jednodušší špek by tě už nedostali.

28

11. Co musí senátor umět a znát z komunikačních dovedností Rčení "líná huba, holé neštěstí" a "lepší drzé čelo než poplužní dvůr" platí na senátu stejně jako kdekoliv jinde. Pokud máš k věci co říct, neboj se vystoupit, právě od toho tam jsi. (Uvidíš, že tě budou poslouchat - musejí

☺ ). Pouze se drž následujících technických doporučení:

• Nebuď ve svém projevu zbytečně urážlivý. Je zbytečné dělat si nepřátele. Není tedy vhodné obviňovat kohokoliv ze lži, i když na minulém zasedání tvrdil o věci něco zcela jiného. Pokud už chceš něco takového udělat, učiň tak nežalovatelným způsobem. (Nelze říct, že

"řízení o investici XYZ je zmanipulované". Ale, jak jsme se poučili ze

stránek denního tisku, docela postačí "vésti o tom úvahu" ☺).

• Podlož své tvrzení čísly. Jsme na technické univerzitě. Členové senátu mají čísla rádi a věří jim, daleko víc než efektnímu slovíčkaření.

• Buď stručný. Řekni to podstatné a detaily si nechej na diskusi. Vždycky se můžeš doplnit, a stručnost je při delších jednáních ceněna.

• Vystup v pravý čas. Pokud víš předem, že budeš něco prezentovat, dohodni se na vložení bodu více dopředu, je-li důležitý, tak i mimo "různé". Pokud jednáte dlouho, budou všichni spěchat a (to je otázka) buďto ti to rychle schválí, nebo spláchnou.

Že zpočátku nebudou ty projevy nic moc? Nu, nikdo učený z nebe nespadl. A pro zlepšení vlastností, jako je sebeprosazení, rétorické schopnosti či vědomostní podklad, existují některé velice zajímavé kursy (viz kap. 19).

Některé věci je třeba dělat nežalovatelným způsobem

29

Část čtvrtá: Činnost akademického senátora

12. Činnost na zasedání AS a mimo něj

Aktivita na zasedání Zasedání AS jsou hlavním místem, kde se budeš projevovat. Konkrétní problémy na senátu projednávané jsou popsány v následujících kapitolách. Obecné rady zazní zde. Možná je budeš brát jako samozřejmé, ale rozhodně mohou velmi napomoci jak kvalitě tvé práce, tak zasedání:

• Na zasedání choď připraven. Projevit se (ne jako trouba) můžeš na senátu jen, pokud víš, co se bude projednávat, a víš, jak se do dané věci vložíš. Podrobnosti o přípravě najdeš níže.

• Je dobré přijít na zasedání o 10 minut dřív. Promluvit s klíčovými osobami o tom, co budeš předkládat, domluvit se s kolegy z SK na posledních detailech taktiky, doladit formulaci neplánovaného usnesení, zjistit, zda se nebude nečekaně přidávat další bod programu, který by tě (nebo SK) mohl zaskočit. (Můžeš chodit na minutu přesně v celou, pokud

víš, že dřív jak v celou:10 stejně nezačnete :-))

• Měj všechny papíry, ke kterým se chceš vyjadřovat. Vaření z vody a spoléhání na vedení že "to vytiskne" není to pravé. Své návrhy zkopíruj vícekrát, aby do nich senátoři mohli nahlédnout, a rozptyl je po stole ještě před zasedáním, aby se do nich mohli (v hluchých chvilkách, kterých je bude do "různého" až, až) začíst.

• Dělej si poznámky. Ne moc podrobné, neocenitelné jsou zejména přímé citace neoficiálních vyjádření, které se pak v zápise stoprocentně nenajdou.

• Zdravá asertivita. V diskusi přiděluje slovo předsedající. Je-li bouřlivější, je těžké jej získat (a nekrást). Takže nebát se pořádně hlásit, oční kontakt, atd.

• Po zasedání je dobrý čas na diskusi v užším kruhu, nejčastěji o problému, který je v permanenci (taková diskuse se někdy protáhne

nejen přes oběd).

Jako aktivní akademický senátor také nemůžeš zanedbat činnosti mimo zasedání senátu, které nyní stručně vyjmenuji:

30

Příprava na konkrétní zasedání Obecná příprava na každé zasedání je samozřejmostí. Skládá se z následujících, víceméně navazujících kroků.

1. Přečtení minulého zápisu : Silně doporučeno nejen v případě, žes minule chyběl. Zkontroluj, jak byly interpretovány otázky, které tě zajímají. Někdy může chybět důležitý názor, který zazněl v diskusi. Pokud máš vlastní poznámky, můžeš je se zápisem konfrontovat a na zasedání navrhnout doplnění.

2. Nastudování materiálů překládaných senátu : Materiálem, který předjednala některá ze senátních komisí, se už nemusíš zabývat, pokud tak někdo, komu věříš, už učinil a nejsou námitky. Každý materiál určený k projednání v senátu musí být dán k dispozici daný čas před zasedáním (obvykle týden), aby byl čas dokument projít. Nejnebezpečnější jsou materiály, které nebyly projednány žádnou komisí a jsou předkládány na poslední chvíli. (Takové dokumenty mohou obsahovat lecjaká

překvapení a proto se musí pečlivě projít. A nebo se pokusit prosadit

vyjádření, že senát neměl čas materiál projednat a učiní tak při dalším

zasedání. Leckdy je vhodné projít si elektronickou poštu ještě hodinku před

senátem.)

3. E-mailová komunikace se zbytkem senátu : Je ideální k vyřešení mnoha drobností a k připomínkování dokumentů předkládaných senátu a nepro-cházejících komisemi. Také je více než vhodné "nevybafnout" s nějakým nečekaným návrhem až na senátu, ale předložit ho ve formě představy po e-mailu. Můžeš se dočkat návrhů na jeho vylepšení, či pochopíš předem, že tohle neprojde.

4. Tisk dokumentů: Dobrý zvyk předkladatelů namnožit materiály určené k projednání/schválení pro všechny senátory není příliš častý, papíry od vedení dostanete jen, pokud v nich něco na poslední chvíli změnili. Jistota je vytisknout si všechny předkládané materiály, k nimž se chceš na senátě nějak vyjadřovat. A samozřejmě, pokud něco předkládáš ty sám (/komora), vyjet 20 exemplářů je povinností. (K tomu je dobrá ta tiskárna v senátním

kanclu.)

5. Týmová příprava : Když je co řešit, měli byste se jako komora sejít mezi zasedáními a dohodnout se na společném postupu. Jste přece tým!

Jednání v komisích Komise se scházejí k projednání "větších" návrhů - podle zaměření. To šetří čas na senátu, kde se jen prohlásí, že legislativní komise nemá k návrhu námitek a je to. Nezapomínej na zasedání "své" komise. A nezapomeň, pokud je to důležité, seznámit s výsledky jednání zájemce

31

z řad ostatních senátorů (aby se pak neozývaly věty "Co jste si to na té

komisi zase upekli?!")

Problém "přístupnosti" jednání komise. Někdy je jednání komise zajímavé i pro ostatní senátory. Jednací řád senátu obvykle nestanovuje, nakolik je jednání komise veřejné či nikoliv, a tak senátor, který má zájem sledovat jednání komise, může obvykle přijít. Místy se však vyskytuje neinformování senátu o setkání komise (FSv), či přímo zamezení vstupu senátorům nečlenům (AS ČVUT). Takové jednání (způsobené nejčastěji přístupem předsedy komise) lze považovat za hodné okamžitého vykořenění. Výmluvy typu "prezentace obchodního tajemství" nelze brát

vážně: Copak senátoři v komisi prošli nějakou fakultní bezpečnostní

prověrkou?

Mimosenátní jednání Dosti často jsou studentští členové AS zváni na rozličná jednání, která se vlastního jednání AS týkají značně nepřímo:

• Setkání s vedením fakulty : Studentští senátoři mohou tvořit informační most mezi masou studentů a vedením fakulty, kteréžto složky o sobě vzájemně často nevědí téměř nic. Je to dobrá příležitost jak k předání informací či studentských podnětů vedení školy, tak pro informování o záměrech vedení, které jsou pro studenty důležité. Studentská komora AS zde tak supluje studentské fakultní unie (pokud neexistují/jsou slabé). Pokud je dobrá studentská unie, je toto setkání i příležitostí ke komunikaci s ní, neboť je jistě pořádá.

• "Náhodně vybraní" studenti : Občas se stane, že je pro zcela nečekané účely (disciplinární komise, návštěva prezidenta, zahraniční audit, kontakt s tiskem apod.) potřeba vybrat několik studentů, kteří někam pojedou, s někým budou mluvit, někde budou stát, apod. Dej krk na to, že první na řadě jsou členové SK, už proto, že už jste u vedení "známí". Často je to nudné, ale občas to může být i zajímavé.

• Konference s přizváním členů SK AS : O této činnosti pojednává zvlášť kapitola č.19. Obecné pravidlo zní: Jezdit!

A jako vždy něco navíc Kontakt členů AS s akademickou obcí je nutný. A na fakultě či univerzitě se vyskytuje mnoho aktivit, které mohou ovlivnit tvojí práci v senátu. Často jsou lidé, kteří řeší nějaký problém, s ním můžeš jako člen AS něco dělat. Často se vyskytují byrokratické překážky, které mohou "zabít" nějaké studenty. Hledej problémy, které studenti mají - když s nimi nepřijdou sami. To je také tvoje práce.

32

13. Senátní evergreeny, aneb co se schvaluje každý rok

Ekonomika fakulty Nejdůležitějším dokument, který AS každoročně schvaluje, je rozpočet fakulty. Je to také jádro celého hospodaření fakulty, které se ale realizuje vícero dokumenty, které senát schvaluje, vyjadřuje se k nim, nebo je mění. Některé jsou povinné ze zákona, jiné jsou vnitřními předpisy fakulty (takže jejich název nemusí plně odpovídat zde uváděným):

• Zpráva o hospodaření fakulty za uplynulý rok. (senát schvaluje) Zde se píše, jak byl rozpočet naplněn. Je součástí výroční zprávy o činnosti fakulty, jejíž vydávání je povinné ze zákona.

• Návrh rozpočtu pro příští rok. (senát schvaluje). Zde je třeba dát pozor na investice (viz další kapitola). A co je na rozpočtu ještě zajímavé? Že se schvaluje tak ve třetině roku. Důvod je prostý. Dříve se musí schválit rozpočet ČVUT a ještě dříve rozpočet státní...

• Návrh rozpisu dotace pro příští rok, Metodika rozpisu mzdových prostředků z dotace MŠMT a jiné metodiky: To jsou vlastní prováděcí materiály. V praxi se obvykle mění jen nějaké koeficienty v přílohách. Na

to, jaký to bude mít efekt, potřebuješ mít ekonomický nos nebo čmuchala

v ekonomické komisi.

Další dokumenty • Dlouhodobý záměr: Jeho aktualizace by také měla být pravidelná.

• Výroční zpráva fakulty: Je ze zákona.

• Výroční zpráva akademického senátu: Je také ze zákona, ale je vhodnou příležitostí k přidání zvláštní přílohy o činnosti studentské komory - v ní je možno uvést nejen, čeho SK AS dosáhla, ale i věci, které zbývají jako resty na příští rok. To zajišťuje, že dlouhodobě neřešené

problémy nebudou tak snadno pohřbeny, ale budou se připomínat každý

rok znovu.

• Podmínky pro přijímací řízení v následujícím školním roce.

• Dokumentace studijních programů. Neschvaluje se každý rok, ale může se měnit.

O tom, jak postupovat při schvalování významných dokumentů, pojednává následující kapitola.

33

14. Rozhodování s dlouhodobým dopadem

Změny fakultních předpisů Každá změna významných fakultních předpisů, zejména statutu, studijních řádů a také jednacího řádu senátu, je záležitost z dlouhodobým dopadem a je třeba jí sledovat s nejvyšší opatrností. Tak důležitá rozhodnutí mají některé charakterové rysy:

• Dlouhodobá příprava. Výbory se jistě sejdou (a ne jednou). Takže to žádný "blesk z čistého nebe" nebude.

• Zvláštní podmínky pro hlasování a schválení. Ze statutu obvykle vyplývá nutnost jiné než prosté většiny (obvykle 3/5 nebo 2/3 všech senátorů) a nutnost schválení změny ještě senátem ČVUT. To dává daleko

širší možnosti pro případné zablokování "nežádoucí" změny.

• Dlouhodobé důsledky. Změna může platit i mnoho let, proto je třeba zvažovat každou změnu z následujících hledisek (řazeno dle důležitosti):

1. Jaký je cíl změny? Žádná změna není předkládána bez důvodu. Někdy je to reakce na problém, který by se neměl opakovat, někdy jde o zabránění něčemu, co by se naopak opakovat mělo. V takovém

případě může být hlavní účel změny pečlivě skryt za zcela jinými

argumenty. A my můžeme jen hledat.

2. Prospěje studentům? Všem, lepším, horším, aktivním, nebo snad naopak uškodí? (Hlavně změny studijních řádů mohou skrývat

záludnosti, které vylezou až za rok, dva.)

3. Prospěje kvalitě výuky? Zvýší úroveň výuky, sníží propadovost?

4. Prospěje chodu fakulty? Zjednoduší rozhodování, přinese fakultě peníze, nebo odebere, povede k rozvoji fakulty?

5. Ovlivní pohled na fakultu zvenčí? Změní vztahy s ostatními fakultami, ČVUT, odbornou veřejností, veřejností?

6. Prospěje SK AS? Posílí pravomoci, umožní realizaci dosud nemožných projektů?

7. Prospěje akademickému senátu? Zlepší jeho chod, upraví žádoucím způsobem rozhodovací pravomoci, nebo mechanismy hlasování?

Tyto důsledky není někdy snadné odhalit. Snad jen s časem, zkušeností... a lehkou podezřívavostí. Proto v těchto věcech rozhoduj opatrně.

34

Velké investice Otázky pro případ významného hlasování je třeba si klást také u velkých investic. Navíc při kontrole jejich přípravy je třeba být ještě obezřetnější. Zejména je třeba si uvědomit:

• Investice se schvalují v rozpočtu fakulty. Tedy dlouho před vlastní realizací a maskovány v dokumentu, který je tak nepřehledný, že ho stejně nikdo z SK nelouská. Navíc zkus "odstřelit" celý rozpočet jen kvůli "nějaké prkotině". A vyjmutí investice z rozpočtu? To je zločin nejtěžší: Právě jsi připravil fakultu o peníze. (Pro rozpočtovky i příspěvkovky platí

stálé: "Lepší investice realizovaná a zpackaná, než žádná." Jednou na to

dojedou.)

• Výběrové řízení je klíčový moment. Výběrové řízení vyhlašuje děkan nebo rektor, pokud investice překročí nějakou mez. Ke kontrole a vyhodnocení VŘ se obvykle někdo ze senátu přizývá. Dokument, jímž se

VŘ vyhlašuje, se nazývá "isprofin", neboli "zelený papír". Zajistit jeho

správné zadání tak, aby se po dvou letech neobjevila skříň s kostlivcem,

jsme se na ČVUT bohužel ještě nenaučili � .

• Je třeba hlídat realizaci. Často se nakonec staví něco, co má s proklamacemi uvedenými před senátem společné snad jen jméno. (A někdy ani to ne, například z "rekonstrukce" se může vyklubat přestavba

na něco jiného či přímo likvidace.)

• Je obtížné něco už rozjetého zastavit. Někdy se to povede, ale ta cena... Obecně se dá říct, že "když se kopne, je už pozdě."

Volba děkana Tak za prvé: Děkana senát nevolí, ale jmenuje rektor na doporučení AS fakulty. Sice se ještě nestalo, aby rektor jmenoval někoho jiného, ale... Pravidla o volbě děkana stanovuje volební a jednací řád fakulty, přinejmenším bývá tajná.

Podstatnější je otázka, kterého z kandidátů zvolit. Možnost kandidatury je nečekaně široká: "Kandidatura na děkana není vázána pracovním

úvazkem na fakultě či členstvím v akademické obci." Tedy i student může kandidovat! Pro rozhodování akademického senátora, jakého děkana zvolit, si dovolím navrhnout jen pár kritérií:

• Reprezentace fakulty navenek. Samozřejmě, dobrý děkan už musí být známý odborné veřejnosti a schopný získat zajímavé zdroje.

• Jasná vize. S detaily svého "volebního programu" se kandidáti obvykle nesvěří do doby, než je jako děkani začnou realizovat. Proto je nejdůležitější znát názory kandidátů na to hlavní:

35

• Dlouhodobý cíl. Kolik a jakých studentů bude fakulta vyučovat v budoucnu? Jak?

• Konkrétní vývoj fakulty v blízké budoucnosti. Změny počtu studentů, forem studia, nové obory, představa investic, úpravy studijních řádů, stipendijních řádů...

• Řešení aktuálních problémů fakulty, o kterých víš, že jsou podstatné.

• Názory na "tvoje" cíle. "Pomůže vybudování toho, o co se i já snažím?"

• Komunikace se senátem. Není špatné, pokud by děkan už býval senátorem. Ale hlavně je třeba se vyvarovat případů, kdy děkan na senát kašle docela, uzavřený ve skleněné věži svého rozhodování.

• Manažerské schopnosti. Ano, jsou nutné. Děkan je výkonná složka fakulty, takže musí být výkonný - ať se nám to na senátu třeba někdy nelíbí.

Před volbou se kandidáti jistě nějak prezentují. Ale jedna věc je jistá: Pokud kandidáty vidíš poprvé, zeptej se těch, kdo je znají osobně a nejen jako zkoušející. Protože jakého děkana zvolíte, takového ho budete tři roky mít a ještě tví nástupci mohou litovat nešťastné volby a možná pracně napravovat některé "chyby".

Děkana je třeba vybírat pečlivě

36

15. Prosazování vytčeného cíle

A je tu malér: a. Vedení fakulty přišlo s šíleností, která (i třeba dobře míněna) má vražedné

účinky na studenty či prostředí na fakultě. A senát se chystá to odkejvat.

b. Tvůj geniální plán na zlepšení prostředí na fakultě nemá šanci, neb naráží na naprosté nepochopení všech, kdo by jej měli schválit nebo zrealizovat.

Co sakra s tím?

Senátní taktika je v podstatě úvodem do politikaření. Ale již Jezuité měli určité heslo, které možná z několika dobře míněných rad vykoukne.

Volba taktiky Každý malér je unikátní. Některý se pozvolna vynořuje z vln dezinformací, jiný na nás vybafne v posledním okamžiku. Někdy k vyřešení stačí jeden objasňující telefonní hovor, jindy je třeba zorganizovat tisícihlavou demonstraci na Václavském náměstí. Každý problém má metodu, jak jej vyřešit co nejúčinněji. Pamatuj: Možné je vše, co není nelegální.

Veledůležité je mít klíčové informace (například o ekonomické

náročnosti projektu, který chceš zarazit, texty různých podezřelých smluv

apod.). Může se stát, že je vedení školy odpírá podat. Naštěstí "Člen akademického senátu má právo požadovat na vedení informace, odpovědi či vysvětlení (interpelace) a zaujímat k nim stanovisko." (VŠ zákon). A tak interpeluj. Ale pro jistotu si sháněj informace i bokem.

Samotný postup řešení se pak liší podle charakteru maléru:

• V případě, že chceme nějakou věc zablokovat, musíme mít protinávrh. Tedy alternativní plán na takové úrovni, aby se dal porovnat s prosazovaným plánem. Při blokaci pak lze postupovat následovně:

a) Zablokovat schválení senátem, a pokud to nevyjde b) znemožnit podepsání vedením, a pokud to nevyjde c) znemožnit realizaci.

• V případě prosazování našeho cíle, musíme mít projekt, nejlépe detailně připravený tak, aby šel ihned začít realizovat. Text usnesení pak v okamžitě schválitelné podobě. Postup je pak následující:

a) Prosadit v senátu, a pokud to vyjde, b) získat podporu vedení školy, a pokud to vyjde, c) aktivně pomoci při realizaci

Metody vedoucí k cíli jsou předvedeny dále.

37

Přesvědčování Je to logické - Pokud chceme něco prosadit v senátu, nejsnáze to půjde přesvědčením většiny. Pokud chceme prosadit něco u vedení, přesvědčení zainteresovaných osob je nejlepší a nejsnadnější cestou. Postupně:

1. Získáme sympatizanty. Tedy ty, kteří ti s prosazením pomůžou. Obvykle je to studentská komora, ale nejcennější jsou sympatizanti z řad pedagogů. Po prvním e-mailovém balónku se ti jistě ozvou ti, kteří prohlásí "výborný nápad". Na tobě je odpovědět "Ale teď s tím musíme něco udělat!"

2. Přesvědčíme nerozhodné. Logická argumentace by měla přivést nerozhodné na tvou stranu. Nejúčinnější je postupně je obejít - a přesvědčit je. Hezky logicky, jsme přece technická univerzita. Během této diskuse se určitě dozvíš i silné protiargumenty. Když je dokážeš vyvrátit, můžeš postoupit k tomu nejtěžšímu:

3. Vyjednáme kompromis s odpůrci. Pokud je i nadále mnoho odpůrců, diskutuj i s nimi. Zkus zjistit, jak daleko vstříc by ti byli ochotní jít. Možná, se nakonec objeví velmi rozumný kompromis, na který přistoupíš i ty.

Boj o slovíčka. A je tu usnesení, které ovlivní vše. Takové, které je potřeba prosadit nebo naopak modifikovat. Pro to existuje několik dobrých tipů:

• U usnesení předkládaným někým jiným zkus vyvolat dlouhou diskusi vedoucí k vyhovujícímu návrhu.

• Pokud senát není tvému názoru příliš nakloněn, postupuj jinak. V každém případě je třeba dosáhnout situace, kdy budeš mít kontrolu nad formulací usnesení. Namítej a pozměňuj tak dlouho, až ti bude přenecháno k novému zformulování. V tu chvíli jsi vyhrál (tedy pokud to

dokážeš během minuty sestavit tak, jak potřebuješ ☺)

• Pokud máš ostrý návrh, zkus diskusi včas utnout, než ti to roztrhají nebo přešijí k nepoznání. V takovém případě už nezbývá než se rvát se jako lev o přídavná jména, vsuvky a jejich vynechávání a každé slovo, které tam nemůže chybět, což je ovšem nezáviděníhodné.

• Někdy je vhodné příliš ostrou formulaci zobecnit, čímž můžeš část diskutujících uspokojit.

• Pokud je návrh usnesení příliš daleko od tvých představ, zformuluj okamžitě protinávrh. Naopak nedovol vzniknout protinávrhům daleko od tvých představ, raději "uhlaď" svoje usnesení.

• Významný vliv na délku diskuse má doba, kdy se o návrhu jedná. Pokud chceš krátkou diskusi, navrhni svůj bod ke konci programu.

38

"Zbourat je lehčí než postavit..." Tato zásada nám pomůže, pokud už musíme něco bloknout. Hodně závisí na jednacím řádu senátu, proto je jeho pečlivé pročtení nutnou přípravou na takovouto "bitvu". Důležité je také, zda senát materiál schvaluje, nebo pouze projednává. Možnosti jsou:

• Stažení bodu z programu. Pokud je materiál předložen s nedosta-tečným předstihem, nebo nebyl projednán v komisi, lze přesvědčit senát, že je třeba návrh odložit na příště. Získáš měsíc času na protiofenzívu.

• Veto studentské komory. Ne všechny fakultní AS ho mají. Ale existuje-li, může to být silný nástroj.

• Opuštění zasedání tak, aby se senát stal dočasně neusnášení-schopným. Tento prostředek už je mírně extrémní. Ale možný

• A pro úplnost: Vzdání se mandátu. Není-li dostatek náhradníků, bude senát neusnášeníschopný až do vyhlášení mimořádných voleb. Sebevražedné, leč velmi husté. (A dosud, pokud vím, na ČVUT

nerealizované. Byl bys první velkej frajer ☺)

"Nestandardní" řešení ještě víceméně férová Řekněme, že jsme na senátu neuspěli, nebo jsme to ani nezkoušeli, protože se zasedání nekonalo. A problém je závažný a týká se většiny studentstva. V tom případě je zde další sada nástrojů na "utažení šroubů" (Tuhle jsem po

použití jednoho z nich slyšel, že jsou "nestandardní". Ale jsou účinné.) :

• "Rozmáznutí" na Studentovi. (http://student.cvut.cz/writer.html) Kdybyste jen věděli, kdo všechno to čte! Takže pokud napíšeš dostatečně řízný článek, dosáhneš několika cílů: Studenti budou o průšvihu vědět (protože tohle bývá často malér, který dosud neopustil kuloáry), označíš viníky a možná se ti někdo ozve s pomocnou rukou. Ale pozor: Vedlejším produktem může být urážka někoho, kdo s věcí nemá moc společného, proto buď opatrný na spekulace!

• Hnát to "vejš". Jestliže se s problémem na fakultě opravdu nedá hnout, je třeba jít od kovaříčka ke kováři, tj. od děkana k rektorovi. Zkus studentskou komoru velkého senátu, ti poradí, kam konkrétně jít. A nebo zrovna patřičný odbor rektorátu. Zde se ovšem nebudou bavit se samojedinými studenty, byť by byli stokrát ze senátu (aspoň ne dlouho). Na podporu svých argumentů budeš potřebovat nějaké ty argumenty z řad dalších.

• Cooperative mode. Spolupráce studentských organizací může být velmi cenná. Mrkni zpět do kapitoly 8, kdo ti může být nápomocen. (Doufám, že

v době působnosti rukověti to už bude "nová" SU.)

39

• Elektronická petice. Není to tak těžké, jak by se zdálo. Stačí konto s PHP, napsat si skripty, dát link na Studenta a jedem. Pokud nejsi dost

programátorsky zdatný, obrať se na lidi ze Studenta nebo na autora

tohoto povídání. Skripty už mám - a vyzkoušené. Daleko horší je sehnat dostatek signatářů, musí se rozvěsit trošku neoficiálních plakátů v budově, dát echo na koleje, zkrátka "udělat trochu halo". Ale pokud získáš desetinu akademické obce, už to můžeš použít třeba pro jednání s rektorem (ono to vypadá líp, když řekneš, že máš petici s pěti tisíci

podpisy - a praštíš s ní výhružně o stůl.). Třebaže právně to nikoho k ničemu nezavazuje (viz dál).

• Papírová, "závazná" petice. Petice musí splňovat podmínky dané zákonem 85/1990 Sb.. Zatím nezkoušeno. Problém je, že petice může být směřována pouze na státní orgány, tedy nikoliv třeba rektorovi, který nemá ze zákona povinnost petici vyřídit. Vhodným adresátem se zdá být MŠMT. Sebrání fyzických podpisů zabere čas. Znamená to totiž postavit se na týden do vestibulu fakulty. Takže papírová petice se vyplatí pouze u velmi vážného problému.

• Demonstrace. Zde je naopak jediný problém v tom, přesvědčit lidi, že je za co demonstrovat. Forem může být mnoho: Blokáda vchodu do školy (to nepotřebuje moc lidí), naopak setrvání v budově přes noc, happening na Václaváku... Ale pozor: Akademická půda již právnicky neexistuje, takže třeba při blokádě vchodu na vás klidně mohou zavolat policii. Dále demonstrace se řídí zákonem 84/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

• "Rozmáznutí" v celostátním tisku. Nu, pokud uspořádáte demonstraci, pak se noviny asi ukážou samy. Jinak to chce hodně těžký kalibr.

• Trestní oznámení, soud. Tak na tyhle špásy jsem už malý pán. Doufám, že průšvih vyžadující soudní proces se ve tvé senátorské praxi nevyskytne (teda, ony by možná byly - ale zase nejsou důkazy � )

"Nestandardní" řešení "nestandardní", aneb ještě delší páky

Budu velmi neurčitý: Každý má nějakou slabinu. Skoro každý má máslo na hlavě… Však si poradíte…

Urob si sám Tak sláva! Dobrá věc se podařila, senát vše schválil a oponenti mlčí. Zbývá jen jediné - realizace. A co nezjistíš? Že i tahle fáze zůstane často na nás. To víte, "Když jste si to prosadili, tak si to taky zařiďte!" A tak senátoři kreslí plakáty kampaně za třídění odpadu, projektují kolárny a budují Wi-Fi ve vestibulu. Však je to správně - neměli to chtít. �

40

16. Okrajová témata Jsou věci podstatné. A jsou věci, které podstatné nejsou. Leccos za námahu nestojí ani senátorům - zaměstnancům. Leccos je povinné ze zákona či statutu, ale skoro zbytečné. Leccos je pak totální formalita.

Běžné nadbytečnosti Za námahu studentských senátorů nestojí zejména:

• Vnitřní mzdový předpis. Na jeho podobě je podstatné jen, jak jeho znění ovlivní věkovou strukturu kantorů. ("Kouzelní dědečci" ve věku přes 80

jsou sice fajn, ale přeci jen, XHTML by měl asi učit někdo mladší :-) )

• Medaile. To je formalita, pokud vedoucí katedry někoho na medaili navrhne, tak má asi důvod. A není účelem senátu někoho lustrovat. (I když

naposledy jsme lustrovali důkladně. Jo, stíny minulosti jsou stále temné...)

• Organizace voleb. Tedy, není to zbytečné, ale "jen" časově hrozně náročné.

A najde se toho samozřejmě víc. Takovéto otravnosti však nejsou podstatné, senátem prostě prošumí. Horší je zlozvyk popsaný dále:

Zbytečné až účelové zatěžování senátu Bohužel, často se stává, že vedení fakulty nebo senátu zasype studentskou komoru zbytečnostmi, které pak znemožní soustředit se na věci podstatné. Akademický senát je sice povinen dělat ledacos, ale nikdy by neměl ztrácet ze zřetele záležitosti koncepční. Nenechej se umlátit nepodstatnými úkoly!

Proto je třeba vždy, když převezmeme nějaký úkol, zamyslet se: Nesuplujeme nyní práci někoho jiného? Zejména:

• Technického oddělení. Pravda, než se pokoušet "sundat je ze štaflí" je v 99% případů snazší udělat si danou práci sám. Ale pokud se senátu

podaří technické oddělení vycvičit tvrdým vyžadováním práce, získá si tím

AS respekt a obdiv všech kateder – tohle totiž ještě nikdo nedokázal ☺. Mimochodem, tipněte si, kolik má fakulta Stavební zahradníků.

• Děkanátu. Jsou mnohé odborné práce (tisk, návrh prezentačních materiálů apod.), na které má děkanát své síly. A nebo by je mít měl. A nebo je pro něj vhodnější, když to udělá někdo jiný.

• Někoho úplně jiného, třeba i mimo fakultu. I to se může stát.

Nicméně, pokud ti to za to stojí, nic jiného, než se problémem zabývat, stejně nezbyde.

41

17. Mandáty a organizace voleb

Volby Senátní volby jsou hezká podívaná do chvíle, než je uvidíš i z druhé strany - totiž při pořádání. Dle VŠ zákona jsou volby do AS VŠ "tajné", s nutnou minimální účastí 15% členů akademické obce VŠ. Volby do senátů jednotlivých fakult jsou "rovné, přímé a tajné", s nutnou minimální účastí 30%. V případě nižší účasti se volby opakují až do třetího kola, kdy už na účasti nezáleží. Volby je třeba organizovat podle zákona, jinak jsou rozhodnutí senátu neplatná (což nevadí jen do chvíle, než někdo

kterékoliv rozhodnutí právně napadne).

Základní problém organizace voleb je získat 30% volební účast. Na velkých fakultách je to úkol téměř nadlidský. Nicméně metody na to jsou.

a. "Otrocky" odsedět první kolo, druhé, a pak i to třetí.

b. Soustředit se na první kolo a táhnout ho, dokud nevznikne šance na volební účast 30%.

c. Udělat první i druhé kolo velmi krátká (třeba 1 hodina v pondělí ráno) a soustředit se na kolo třetí, kde už na účasti nezáleží.

d. Elektronické volby. Toto řešení je možné, celá organizace voleb pak ale vypadá trochu jinak.

Z hlediska termínu konání rozlišujeme volby řádné a mimořádné:

• Volby řádné se vyhlašují každé tři roky poté, co skončí volební období akademického senátu. Vyhnout se práci spojené s přípravou řádných

voleb je možné pouze další kandidaturou. ☺

• Volby mimořádné se vyhlašují vždy, když dojdou náhradníci. Vzhledem

k (z pohledu senátu) mimořádné neúčelnosti takové práce se senáty často

uchylují k různým fíglům, které prodlužují trvání mandátu studentských

senátorů až do voleb řádných.

Organizace voleb Volby jsou organizovány na základě volebního a jednacího řádu patřičného senátu, kde jsou uvedena obecná pravidla. Zorganizování voleb se obvykle zhostí volební komise s několika dalšími dobrovolníky. Volby musejí být včas vyhlášeny, aby se mohli přihlásit kandidáti. Povinné údaje na kandidátce určuje VJŘ. V průběhu konání voleb mají být k dispozici programy kandidátů vyvěšené na nástěnce. Asi je běžné umístit "volební koutek" hned ke vchodu a pak už jen "lovit" voliče.

Zdá se, že ještě není rozvinuta myšlenka "elektronických voleb", přestože

42

na některých fakultách by pro to byly vhodné podmínky. Právně tomu nic nebrání.

A ještě jeden tip: Zcela stejným způsobem jako volby lze organizovat i jiné akce, při nichž potřebujete podpisy studentů - třeba petice (jen je

třeba dohodnout se s tajemníkem).

Trvání mandátu • Trvání mandátu je tříleté. Tj. po třech letech práce AS se vypisují nové

volby pro celý senát.

• Mandát zaniká v případě, že senátor přestane být studentem. I při přechodu z magisterského studia na doktorandské, pokud není student přijat na DS týž den, co složil poslední státnici či obhájil diplomku. Pokud ho ale

přijmou ve stejný den, mandát zůstává - právně ověřeno.

• Mandát zaniká také při nesplnění dalších podmínek, které jsou obvykle rozvedeny ve statutu fakulty či jednacím řádu AS. (Například, pokud

senátor opakovaně nedochází na zasedání - FSv. Máte-li na senátu problémy

s účastí, doporučuji zavést ☺)

• Senátor může kdykoliv od mandátu odstoupit.

• Zbavit někoho mandátu proti jeho vůli je prakticky nemožné. K odvolání konkrétního senátora je třeba vyjádření více než 50% akademické obce (to by asi dotyčný musel přinejmenším zabít, a pak by

o mandát stejně přišel s vyloučením ze školy.) .

Zbavit senátora mandátu bývá někdy obtížné

43

18. Komunikace s akademickou obcí Akademický senát není jen hlasovací mašinérie odtržená od reality, i když se to tak leckdy může zdát. Studentská komora by se podle toho měla chovat. Za kým jiným by měl student jít, pokud narazí na fakultě na vážný problém? A kdo jiný než studentská komora může prosazovat věci z pohledu studenta?

Jak slouží akademický senát studentům Řečeno komerčně, SK AS poskytuje ostatním studentům určité služby:

• Zastupuje studenty před vedením fakulty.

• Je prostředníkem v komunikaci všech studentů s vedením.

• Zprostředkovává požadavky studentů vůči fakultě.

Na druhou stranu SK AS od studentů očekává podněty pro svou činnost. Pokud studenti nebudou nic chtít, nemá studentská komora co prosazovat a stane se jen ze zákona nutným přívěškem rozhodovacího mechanismu.

Jak komunikovat s akademickou obcí Kontakt s akademickou obcí je tak podstatným prvkem činnosti studentské komory. Zkrátka, když už jsme senátoři, tak taky chceme, aby o nás

studenti věděli ☺. Základní metody komunikace jsou jasné - a žádná další rozhodně není na škodu:

1. Prezentace činnosti senátu, hlavně studentské komory, je základ. Vhodné je využít všechny možnosti, prostě "strkat informace studentům až pod nos".

• Senátní nástěnka. Nutné minimum. Pokud se na ní věší pouze zápisy, tak jako by nebyla. Určitě tam může být seznam senátorů s fotografiemi a zaměřením. A výzva studentům ve stylu "Máš-li problém s fakultou, nechej ho řešit svého senátora!" A navíc schránka na podněty.

• Senátní web. Zápisy ze senátu se obvykle objeví někde v hloubi fakultních stránek, kde muže mít AS svůj rozcestník. Vytvoření zábavného webu ze senátního materiálu je téměř nemožné, ale udělat ho "ne zcela nezajímavý" je zcela v silách průměrného web-přispěvatele.

• Zpravodajství z AS na Studentovi. Je patrně nejlepší možnou formou. Senátor "zpravodaj" může na základě vlastních poznámek již druhý den informovat studentskou obec o všech pohromách, které senát čerstvě schválil či se k nim kladně vyjádřil. Pokud se bude článek vyskytovat každý měsíc, čtenáře si najde. A možná se i vloží do diskuse pod článkem.

• Maily na studentská konta. Škola je provozovatelem těchto kont.

44

Základní zpravodajství by tak mohlo být pojímáno jako služba studentům. Obvyklý problém je, že maily na oficiální školní adrese studenti skoro nečtou, to už je ale tak trochu "jiná pohádka".

2. Reklamy není nikdy dost, ale bez zpětné vazby by byla na nic. Proto jsou důležité systémy pro komunikaci AS a studentů. Možností není málo:

• Osobní známost. Pokud každý student "zná" svého senátora, může si fakulta blahopřát. V praxi je to bohužel reálné jen na menších fakultách a oborech, velké fakulty se musejí poohlédnout po jiných metodách.

• "Hodiny pro veřejnost" v kanclu SK AS. Mají smysl, pokud se studentská komora pravidelně schází. A pokud mají tradici (ale každá

tradiční věc byla někdy nová ☺ ). Pokud dáte studentům vědět, že tam jste, tak zhruba za rok chodit začnou.

• Setkání AS a vedení se studenty. Je možno realizovat v rámci doporučených setkání vedení a studentů. Smysl mají tak jednou za semestr, kdy seznámí studenty s nejpodstatnějšími změnami.

• Zveřejněné E-maily a telefony senátorů. Každý vám může napsat a jistě to v případě potřeby udělá. Zveřejnění mobilu je spíš pro silné nátury, nicméně je to signál naprosté otevřenosti.

• Senátní e-mail. První elektronický prostředek. Každý pak může napsat do konference, kterou čtou všichni senátoři (např. FSv má

senat@fsv.cvut.cz). Pokud takovou konferenci budete teprve zakládat, učiňte jí moderovanou a "spamuodolnou", jinak jí zaměstnanečtí senátoři neuznají za hodnou zřetele. Pro účely řešení studentských trablů lze doporučit užší konferenci studentské komory (opět FSv: senat-

stu@fsv.cvut.cz), která se také velmi dobře užije pro řešení věcí v čase mezi jednáními.

• Diskusní fórum. Toto řešení je více nezávazné, ale zato otevřenější. Lidi se můžou podívat, na co se kdo ptal, a jak mu bylo zodpovězeno, záběr je širší. Akorát to chce moderátora, který to fórum bude "čistit" od občasného výraziva nehodného akademické půdy.

3. Další možností je aktivní spolupráce akademických senátorů na akcích pořádaných studentskými organizacemi. Je to výhodné několikrát: Senátor si drží kontakt s organizacemi, které mohou pomoct (nakonec je to stejně na celém ČVUT ~30 lidí, které postupně poznáš), prezentuje AS (senáty nemají zrovna dobrou pověst) a konečně se také trošku pobaví :-) A aktivní senátor motivuje studenty k větší aktivitě.

Aktivita senátu je nakonec ale jen jedna věc. Podstatné je také, jak aktivní jsou studenti sami, zda se na SK AS budou obracet s problémy, či dokonce pomáhat při jejich řešení... Protože jak si sami sebe vychováme,

takové se budeme mít.

45

19. Sebevzdělání, konference... Jako člen AS máš příležitost zúčastnit se akcí, na něž by ses jinak nedostal. Bývá to povinnost, poučení i potěšení. Ale vždy jsou to nové informace, zkušenosti a zážitky. A kdo je líný se zúčastňovat - jeho chyba (navíc když

to obvykle platí někdo jiný ☺). Volitelné senátorské aktivity je možno rozdělit do několika odlišných skupin.

Odborné semináře Zápisné na takové akce bývá jinak dost vysoké, přitom využitelnost získaných zkušeností zdaleka nekončí v senátu. Existuje několik velmi zajímavých témat:

a. Legislativa. Jednodenní seminář na téma "Vysokoškolská legislativa" pořádá ACSA (Akademické centrum studentských aktivit) a je pro senátory velmi přínosný (vlastní zkušenost). Chytni se ho při první příležitosti, abys ty získané zkušenosti hezky začerstva využil.

b. Komunikační a manažerské dovednosti. O přínosu takového semináře nejen pro senátorskou činnost není třeba vůbec pochybovat.

c. Využití informačních zdrojů. I tento seminář má svůj význam

Mimo odborný obsah je důležité, že takový seminář je obvykle pořádán pro lidi s obdobným zaměřením. Můžeš se tam tak seznámit třeba s kolegy z jiných senátů, což vytváří nenahraditelné osobní kontakty.

Studentské konference Tyto akce realizují výměnu zkušeností mezi studenty (případně senátory) z různých vysokých škol, často doplněné nějakými zajímavými semináři. Obvykle se vysílá menší počet zástupců AS. I zde existuje několik typů:

a. Senátorská odborná konference. Bývá pořádaná větší studentskou organizací, s pozváním významných osobností a doplněná o zajímavé exkurse. Dobrou tradici mají na TU Brno. Na takovou akci rozhodně doporučuji jet. (Kde jinde byste třeba mohli zcela svobodně 30 minut

"vyslýchat" předsedu parlamentního výboru?).

b. Setkání senátorů z podobně zaměřených fakult. Taková konference bývá obvykle komorní a rozdělená do sekcí, kde se do detailů probere situace na zúčastněných universitách, což je ohromné pro získání přehledu (nejčastěji zjistíš, že to, co u nás nejde a nikdy nepůjde, je

jinde docela samozřejmé �). Stavařským příkladem budiž česko-slovenská konference KOSTAF. Taková akce je přínosná, nesmí se však zvrhnout do akce následujícího typu.

46

c. Velká chlastačka. S kulturním programem při konferenci je třeba počítat a je normální. Pokud ale hospoda přeroste přes program, kazí taková akce kredit i těm přínosnějším.

d. Mezinárodní konference jsou kapitolou zvláštní zejména potřebou znalost cizího jazyka. Ale tu už snad taky máme, ne? Hlavní rozdíl je v menším množství společných problémů k řešení u zahraničních škol. Nicméně z větší odlišnosti lze získat hodně inspirativních podnětů (snahou o jejich následnou realizaci uženete vašemu tajemníkovi

přinejmenším infarkt).

Čistě společenské akce Je to něco mezi poctou, potěšením a závazkem. Ano, už tě zvou na vánoční koncerty, setkání s premiéry a vyhlášení soutěží o nejlepší studentskou práci, které je pak doplněno rautem (Než jsem se dostal do senátu, neměl

jsem slovo "raut" ve své slovní zásobě). Je to o to sladší, že poznámka je obvykle pro dva, takže tvá přítelkyně/tvůj přítel zaplesá (pokud má například rád vážnou hudbu). Jenže to taky trošku znamená: "Už jsi,

chlapče/dcero, náš/e. Takže budeš tancovat, jak my pískáme." Proto - nepřehánět! ☺

Pořádání konference Otázku, zda nějakou konferenci uspořádat, ponechám na zvážení. Rozhodně je to týmová záležitost, která zaměstná podstatnou číst komory. Je to spousta práce, ale na druhou stranu - ukážete všem, že to taky umíte ☺. Někdy je to i nutné (když už na vás "vyjde" ročník konference, o kterou se všichni střídají).

Při organizaci větších akcí je třeba držet se několika doporučení:

• Časový předstih. Čím dříve se akce naplánuje a čím déle se připravuje, tím spíš se na nic nezapomene. A hlavně stihnete požádat o peníze!

• Zajištění financí. Zdrojů je několik, je třeba vybrat si ten pravý – a nebo jejich kombinaci.

a) Rozpočet fakulty – Akademický senát je jeho pánem, tož je to na nás! b) Studentská grantová soutěž – Pokud zvládnete podat c) Jiné granty – Podmínkou pro všechna grantová řízení je vypracování

přesných finančních požadavků, které musejí být patřičně odůvodněny. d) Sponzoři – Tady už závisí jen na našich schopnostech přesvědčit je.

Vždy ale platí: Na peníze je třeba myslet včas.

• Rozdělení práce. A jak vést vlastní organizaci akce? Zde snad není co radit – Střední manažerskou od píky jistě zvládneme – když už jsme v AS.

47

Závěr

Klobouk dolů, pokud jsi dočetl až sem. A pokud jsi se, zděšený tím vším, nerozhodl, že senátorství přenecháš jiným a sám se pustíš do něčeho přínosnějšího (třeba práce ve nějakém studentském klubu) či klidnějšího (třeba bankovních podvodů). Pokud senátorem zůstaneš, přežiješ ty tři roky věčného koloběhu fakulty bez úhony, necháš za sebou nějaký výsledek (pamětní desky asi nečekej, ale "něco" by přežít mohlo) a dokážeš posunout fakultu směrem, kam jsi chtěl, aby šla, pak jsi splnil téměř víc, než se od senátorů čeká.

A než skončíš, mysli na ty, kteří přijdou po tobě. Zkus jim předat svoje senátorské zkušenosti, varuj před průšvihy, najdi si nástupce, zkrátka, ať to není "poslední zhasne," ale raději "pošli to dál".

Na peníze je třeba

myslet včas

48

Poděkování Na závěr bych rád poděkoval všem kolegům z AS, kteří mi pomohli konkrétními připomínkami k připravovanému textu, poskytli informace ze senátní praxe na ostatních fakultách, případně jinak podpořili vznik tohoto materiálu.

Jmenovitě děkuji senátorům Michalu Bačovskému a Tomáši Jiřikovskému, kteří k jejímu sestavení přispěli nejvíce. Dále děkuji Mirkovi Svobodovi a Petru Kučerovi za myšlenku podat grant, bez něhož by publikace zůstala jen v elektronické podobě, a v neposlední řadě děkují Jojinovi a Hedgegogovi za výstižné ilustrace.

Nakonec bych chtěl poděkovat těm, bez kterých by příručka nebyla vůbec vznikla, protože mě svým jednáním přesvědčili o její potřebnosti ☺

O autorovi Na ČVUT přežívá od roku 1995 jako magisterský a později doktorský student oboru Geodézie a Kartografie. Po mihnutí se v senátu ČVUT působil v létech 2001-2004 v SK AS FSv. Za svoje úspěchy v AS považuje zprovoznění prvního diskusního fóra AS FSv, odložení výstavby turniketů v atriu FSv a informování o činnosti AS FSv na stránkách magazínu student.cvut.cz v létech 2002-2004.

České Vysoké Učení Technické v Praze

Rukověť akademického senátora fakultních senátů na ČVUT - příručka pro zájemce o činnost v AS a začínající akademické senátory.

Sestavil: Vratislav Filler Spolupracovali a připomínkami i jinak přispěli a pomohli: Michal Bačovský, Tomáš Jiřikovský, Hana Nováková, Jan Kučera, Jan Kazimour a další. Obálka a ilustrace: Jojin&HedgeHog

Vydalo vydavatelství ČVUT pro potřeby akademických senátů v dubnu 2005.

Část nákladu publikace byla podpořena grantem Studentské Grantové Soutěže ČVUT č. 1.10/2005