Strategie pro evropské knihovny

STRATEGIE PRO EVROPSKÉ KNIHOVNY

Zdeněk Matušík

HLEDÁNÍ BUDOUCNOSTI EVROPSKÝCH KNIHOVEN

• Tisíciletá historie knihoven a reakce na změny → strategické plánování

• Strategické trendy knihoven:– rozšíření o úlohu informačního, kulturního a komunikačního

centra obce– účast v procesu celoživotního vzdělávání a aktivní podpora

čtenářství– poskytování nových služeb – budování knihovny jako příjemného místa pro studium a trávení

volného času– posílení vzájemné spolupráce knihoven v národním i

mezinárodním rámci– vysoká kvalifikace a profesionalita pracovníků knihoven

NIZOZEMSKO

• Prof. Dr. Hendrika Marie Langeveld – Příspěvek v publikaci Bibliotheken 2040 z roku 2001

• Návrhy pro budoucnost– knihovna jako kulturní středisko – těsné vztahy s mnoha dalšími zařízeními– intenzifikace knihovních funkcí – digitální a nedigitální nabídka

znalostí– knihovna v aktivní společnosti x knihovna ve zdrženlivé společnosti– péče o děti (pobočky ve školách, kroužky, soutěže)– vyhledávání nových cílových skupin – mezery na trhu (koníčkáři,

zvláštní zájmy)– cílená reklama– spolupráce s obecní správou, trvalé příspěvky z její strany

FINSKO

• Publikace Ministerstva školství z roku 2003 Strategie knihoven 2010

• veřejné knihovny jsou nejdůležitější nástroj veřejné správy

• Knihovny jako životně důležitá civilizační a kulturní služba– uspokojují potřeby jednotlivců a mají rozsáhlý vliv

na učení, výuku a aktivní občanství.

FINSKO• Cíle:

– kritéria kvality - kvalifikovaný personál, zaměření na tuzemské jazykové skupiny i imigranty, cílené služby a špičková odbornost

– funkční knihovní sítě – nejmodernější standardizovaná technologická infrastruktura, rozvoj webových služeb odpovídajících informačním potřebám občanů

– nové modely spolupráce mezi organizacemi– růst různorodosti a informační služby– bezplatnost základních služeb (zakotveno v Knihovním zákonu)– informační zajištění pro samostatně studující– veřejná správa – politika dělby činností mezi místními úřady a

státem, opatření státu– vyrovnání regionálních rozdílů

NĚMECKO• projekt budoucnosti zemského hlavního města

Stuttgartu Knihovna 21 (autor: Ingrid Burssmann) + Strategická koncepce Knihovna 2007, publikace z roku 2004

• Cíle:– knihovny mohou účinně přispět k zvýšení kvality

německého systému vzdělávání– Pevnější začlenění knihoven do vzdělávacího systému– podnícení diskuze o výkonovém potenciálu knihoven– výchozím bodem je ústavně zakotvené právo na

přístup všech občanů k informacím a zdrojům znalostí

NĚMECKO• Politický a společenský přínos knihoven v Německu:– bohatstvím Německa jsou znalosti a schopnosti jeho

obyvatel– gramotnost jako schopnost číst a mediální gramotnost– podpora četby– celoživotní studium– digitální přehrada – veřejný přístup do internetu,

odborná asistence– orientace v záplavě informací– místa setkávání

NĚMECKO• KRA – Knihovnická rozvojová agentura: informační motor pro

německé knihovny– návrh založit KRA jako centrální nástroj řízení pro inovace a zajištění kvality

celostátního rozvoje knihoven• úkoly a role:

– integrace a síťové propojení– orientace na zákazníka– zvyšování efektivnosti – optimalizace nasazení zdrojů– inovační motor – odpovědnost za přenos znalostí v německém knihovnictví– plánování rozvoje– programy na podporu– zajištění kvality– modernizace práce knihoven– vyvíjení distribučních strategií– kooperace s partnery

RAKOUSKO

• Knihovna budoucnosti – Budoucnost knihoven, 2002• Změny ve společnosti – vliv ICT• Veřejné knihovny reagují rychle na nové možnosti a

potřeby a rozšiřují svou nabídku.• Knihovna se stává moderním informačním,

komunikačním a technologickým střediskem.• Nabídka knihoven obsahuje aktuální média všeho

druhu s návodem k jejich smysluplnému používání.• Veřejné knihovny jsou nositelkami a

zprostředkovatelkami kultury

VELKÁ BRITÁNIE A SEVERNÍ IRSKO

• Rámec pro budoucnost – Knihovny, studium a informace v příštím desetiletí

• Knihovny jako přístup ke zdrojům, informacím a znalostem pro každého

• Inovace v knihovnách jsou různé a díky řadě omezení mají často krátkou životnost.

• Na 3500 veřejných knihoven v Anglii je spravováno 149 samostatnými knihovními správami.

• Knihovny potřebují soudobé poslání. Potřebují stále obnovovat a sdělovat svůj účel komunitám.


• Soudobé poslání knihoven má být založeno na:– stálém vývoji– veřejných hodnotách– svébytnosti– místním uplatňování celostátních programů

• Tato kritéria naplňují tři oblasti činností a měly by spočívat v jádru soudobého poslání knihoven:– podpora čtenosti a neformálního sebevzdělávání– zprostředkování digitálních dovedností a přístupu k digitálním

službám včetně e-governmentu– opatření k řešení problému sociálního vyloučení, k utváření

komunitní totožnosti a rozvíjení– občanství


• Nové nápady jednotlivých londýnských obvodů na novou tvář knihoven:– obvod Tower Hamlets – nový druh knihovny jako obdoba

obchodu pod názvem Idea Store –– studovna, kavárna, moderní design, kvalifikovaný

personál, internet– Hampsihre – Discovery Centres (Centra objevů)- spojení

knihovny, muzea, zdravotnického– zařízení, volnočasové aktivity, e-governmentu– Liverpool – Libraries plus – další služby jako sport, zdraví,

vzdělání, služby pro podnikatele

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010

• V červenci 2004 přijala vláda • České knihovny tak získaly poprvé ve své

historii strategický rozvojový dokument schválený vládou.

• Koncepce navazuje na materiál „Strategie knihoven 1999-2003“


• 5 částí:– Usnesení Vlády ČR – Předkládací zpráva– Koncepce– Dílčí cíle Koncepce– Finanční nároky na státní rozpočet


• Usnesení Vlády ČR - ukládá min. kultury:

1) seznámit s Koncepcí hejtmany, primátory, svaz měst a obcí + profesní sdružení v oblasti knihoven2) realizovat Koncepci3) zpracovat a předložit zprávu o plnění Koncepce4) navrhnout rozpočet5) zveřejnit usnesení

- ukladá vládě + org. statní správy spolupráci s min. kultury při realizaci


• Předkládací zpráva– „Cílem Koncepce je podpořit rozvoj knihoven, aby

každý obyvatel ČR měl rovné šance v přístupu ke kvalitním veřejným knihovnickým a informačním služebám (dále jen VKIS) prostřednictvím možnosti koordinace výdajů veřejných rozpočtů a účelné využití fondů EU.“


• Předkládací zpráva– Materiál byl zpracován v souladu se základními cíli

programů Evropské unie a UNESCO. – Veškeré připomínky byly akceptovány, materiál je

tudíž předkládán bez rozporu.


• Koncepce– shrnuje hlavní problémové okruhy českého

knihovnictví– navrhuje způsob jejich řešení – určuje odpovědnosti za plnění stanovených úkolů


• Koncepce1. Úloha knihoven v informační společnosti2. Analýza současného stavu • Zákon č. 257/2001 Sb.,

o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) → vymezení systému knihoven


→ systém knihoven v ČR:• a) knihovny zřízené MK – Národní knihovna ČR (dále jen

NK ČR), Moravská zemská knihovna a Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana,• b) krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje,• c) základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce

nebo jiným zřizovatelem,• d) specializované knihovny


• Koncepce1. Úloha knihoven v informační společnosti2. Analýza současného stavu • Zákon č. 257/2001 Sb• Vyhodnocení účinnosti stávajících rozvojových

programů, porovnání jejich nákladů s přínosy a dosaženými účinky

→ Vyhodnocení


→ Vyhodnocení– Programy Ministerstva kultury:• Program podpory zajištění výkonu regionálních funkcí

knihoven• Program Veřejné informační služby knihoven • Program Knihovna 21. Století• Program Česká knihovna• Program výzkumu a vývoje• Licence na půjčování zvukových záznamů


→ Vyhodnocení– Programy ostatních resortů• Program Informační zdroje pro výzkum a vývoj – LI

(MŠMT)• Program Informační infrastruktura výzkumu – 1N

(MŠMT) • Fond rozvoje vysokých škol (MŠMT)• Účelová dotace MZd pro veřejné informační služby ve

zdravotnictví




3. Hlavní cíl koncepce →Definice cíle


→ Definice cíle• Prostřednictvím knihovního systému umožnit

občanům rovný přístup k publikovaným dokumentům a dalším informačním zdrojům v jakékoliv formě.

• Vytvářet informační infrastrukturu pro výchovu a celoživotní vzdělávání, uspokojování kulturních zájmů občanů, výzkumnou a vývojovou činnost a podílet se na ekonomických aktivitách a nezávislém rozhodování jednotlivce.




3. Hlavní cíl koncepce4. Dílčí cíle koncepce

→Dílčí cíle


→Dílčí cíle– Formování knihovního systému– Rovný přístup k veřejným knihovnickým a

informačním službám– Tvorba a zpracování knihovních fondů a

informačních zdrojů– Ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví– Rozvoj lidských zdrojů




3. Hlavní cíl koncepce4. Dílčí cíle koncepce5. Finanční nároky na státní rozpočet

Education

Strategie pro evropské knihovny