aktuality Zdravotnické noviny 23 | 7. 6. 2010 | 13

Pořadatelem byla společnost Andro­sa, s. r. o., a moderátorem Tomáš Krejčíř. Program prvního dne odrá­žel „žhavá“ témata diskutovaná ve farmaceutickém průmyslu: Trendy v sales force effectiveness, Etika v pro­pagaci a prodeji léků, Úloha area sales managementu ve farmaceutic­ké společnosti. Aktuálností vynikly zejména bloky „Hospital business ve farmacii“ a „Ceny a úhrady“. Hospital business ve farmaciiPharmDr. Michal Krejsta, MBA, ze společnosti Pfizer upozornil, že čes­ký trh má velmi regulovanou dyna­miku s průměrným měsíčním obje­mem nemocničních prodejů ve vý­ši 1,3 mld. Kč. Trh se vyznačuje tur­bulentní lékovou politikou, je zde snaha nemocnic o snižování zásob na 1–2týdenní období, vypisováním mnoha veřejných zakázek se roz ­ táčí cenová spirála, nemocnice zři­zují oddělení centrálního nákupu a k centralizaci dochází i na úrovni krajů. Mezi hrozbami Michal Krejs­ta ve své analýze mimo jiné uvedl cenové a úhradové revize probíha­jící na SÚKL, elektronické aukce ve fakultních nemocnicích či velmi nízké nabídkové speciální ceny v tendrech od farmaceutických spo­lečností. Za této situace si doktor Krejsta ve své prezentaci položil dvě základní otázky: Uplatňujeme správ­ný logistický model? Máme správný přístup k našim zákazníkům? „Co tedy nyní platí více než kdy jin­dy? Platí, že produkt neprodává, prodávají vztahy. Platí, že ani strate­

gie, ani konkurenční výhoda nepo­může tam, kde chybí vztahy a zákaz­níkova loajalita. A mimo jiné platí, že prodej je z 80 procent realizován díky plnění potřeb a závazků,“ do­dal doktor Krejsta.

Ceny a úhradyModerátor tematického bloku Mgr. Libor Štajer z advokátní kanceláře KMVS stručně shrnul procesy sta­novení cen, podmínek a výše úhrad a zároveň opatření vložená do sys­tému tzv. Janotovým balíčkem. Po­té vznesl do pléna řečnickou otáz­ku: Je systém na rozcestí, nebo na zhroucení? Diskuse, která se poslé­ze rozvinula, prodloužila o více než hodinu časový harmonogram a při­nesla mnoho podnětů, jaké změny aplikovat. Bude záležet na povoleb­ním politickém uspořádání a zadá­ní, které přinesou zákonodárci, nic­méně panel složený z řady odborní­ků na danou problematiku našel mnoho shodných pohledů na chy­by a problémy systému.Jaká pozitiva vyplývají z téměř dvou­leté zkušenosti s prací v novém sys­tému stanovování cen a úhrad? Pa­nuje shoda, že jde o systém otevře­ný vůči všem účastníkům a je mož­né kontinuálně sledovat průběh jed­notlivých řízení na webu SÚKL. Na druhé straně stále panují pochyb­nosti o jeho transparentnosti a nej­větší kritika míří na jeho nepředví­datelnost. Nemožnost předvídat a následně plánovat další aktivity vý­robců ve snaze umístit produkt na trh je jedním z nejpalčivějších pro­

blémů. Možnost odvolání a nastave­ní lhůt pro jednotlivé kroky procesu jsou určitě pozitiva, na druhé straně je velkým problémem nedodržová­ní těchto lhůt. Jednou z příčin je omezená kapacita SÚKL neumožňu­jící zvládnout všechna ří zení. Nový systém znamenal také naru­šení dobře zavedeného systému re­ferenčních skupin. Byla zmíněna i obrovská administrativní nároč­nost, kdy je např. v praxi společnost účastníkem více než 300 řízení a do­kumentace jednoho představuje ko­lem 300 stránek. Na druhé straně za­ujímá odborné posouzení často pouze malou část dané zprávy. Ne­gativně je vnímána i praktická apli­kace nákladové efektivity či absen­ce odborných lékařských společnos­tí v posuzovacím procesu.

Co se dá zlepšovatJak ve svém komentáři zmínil MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., z Ústavu far­makologie 3. LF UK, vývoj systému je neblahý i v tom, že negeneruje úspory v rychlém snížení cen gene­rických léčiv, které by se daly využít např. pro oblast vysoce inovativních léků. „Nemáme k dispozici data, o kolik finančních prostředků při­cházíme kvůli nefunkčnosti systé­mu a nedosažení výsledků v podo­bě včasných úspor,“ upozornil autor sdělení.Zazněl i apel na zjednodušení sys­tému, který se stává natolik kompli­kovaným, že mu rozumí pouze úz­ká skupina odborníků, ale je téměř nepochopitelný pro lékaře či paci­enty. Janotův balíček byl hodnocen jako nesystémové a nekoncepční opatření, které ve svém důsledku ne­přinese požadovaný efekt.„Co lze zlepšovat za stávající situa­ce? Určitě komunikaci mezi jednot­livými účastníky řízení, dohody mezi plátcem a výrobcem, aplikovat procesy typu hearing nebo scientific advice ze strany SÚKL směrem k vý­robcům. Dá se určitě zvyšovat od­borná kvalita i bez ohledu na legis­lativu. Lze tvořit společnou metodi­ku či pracovat na referenčních sku­pinách nebo lépe spolupracovat s odbornými společnostmi,“ navrhl MUDr. Doležal.Zdá se, že odborníci mohou dojít ke shodě v otázce zda systém upravo­vat, či tvořit nový – převažuje názor systém upravovat, tedy nevnášet re­voluční změny. Ponechat pozitivní a měnit negativní články procesů. „Jak se toto podaří v realitě, oprav­du ukáže až čas a jistě budeme svěd­ky mnoha dalších intenzivních dis­kusí o systému stanovování cen a úhrad farmaceutických příprav­ků,“ uzavřel Tomáš Doležal.

4. konference v říjnuDruhý den konference byl věnován dvěma tématům rozebíraným v rám­ci panelových diskusí: „Originály, generika a biosimilars“ a „Nové tren­dy v marketingu Rx, OTC a doplň­ků stravy“ (se zaměřením zejména na využití internetu, sociálních sítí apod.). Společnost Androsa plánu­je na 19. říjen 2010 již 4. konferenci „Rizika v činnostech farmaceutické společnosti“, která bude reflektovat volební výsledky a s tím související dopady na farmaceutický trh. (red)

Rizika v činnostech farmaceutické společnostiTřetí konference na téma Rizika v činnostech farmaceutické společnosti se usku-tečnila 25.–26. května 2010 v hotelu Harmony Club ve Špindlerově Mlýně.

Foto

: And

rosa

n Mgr. Libor Štajer vyvolal bouřlivou diskusi na téma stanovení cen a úhrad léků. | Foto: archiv ZDN

13_ZN_2310.indd 13 3.6.2010 17:54:21