Historie a budoucnost konzumace masa

Tereza Vandrovcová

Nástin počátků konzumace masa

• První primáti (před 50 miliony let)– konzumace převážně rostlinné potravy: ovoce,

ořechy, zelené listy; ale též hmyz a ptačí vejce• Australopithecus (před 3 miliony let)– začal konzumovat maso (drobné živočichy) jako

doplněk převážně rostlinné potravy

Australopithecus

• 1) bipedalismus (vzpřímená chůze)• 2) konzumace masa • 3) rozvoj mozku– korelace mezi masem a rozvojem mozku?– korelace mezi bipedalismem a rozvojem mozku?

The Expensive-Tissue Hypothesis

• Aiello a Wheeler (1995): – „konzumace masa nebo jiných výživných zdrojů

potravy vedla k rozvoji mozkové tkáně“• mediální zkratka „maso nás udělalo chytrými“– další zdroje: ovoce, hlízy, olejnatá semena a ořechy– maso však mělo ve studii prominentní postavení –

móda tzv. paleolitického stravování

Energetics and the Evolution of Human Brain Size

• Navarette, Schaik a Isler (2011): – při kontrole proměnné „tuková tkáň“ nebyla korelace

mezi velikostí mozku a konzumace masa průkazná– záporná korelace mezi velikostí mozku a tukové

tkáně kvůli energii potřebné k přenášení– lidé a kytovci– výhoda snadného pohybu– tukové zásoby nebránily vývoji mozku– maso jen jeden z mnoha faktorů energetické bilance

• Vylepšení diety (maso, hlízy, ořechy)• Bipedalismus + používání nástrojů• Nové způsoby úpravy potravin

• Homo habilis (před 2 miliony let)– začal lovit a používat kamenné nástroje, ale stále je

jeho potrava převážně rostlinná• Homo erectus (před 1 milionem let)– používání ohně, schopnost skladovat ořechy a hlízy

během zimy, sofistikovanější nástroje k lovu. Strava: maso, ovoce, výhonky, vejce a hmyz

• Homo sapiens (před 125 000 lety)– postupné rozvíjení metod zpracování potravin:

krájení, mletí, pečení a vaření– největší zastoupení masa v potravě – doba ledová– 9000 př. n. l. – domestikace zvířat, vznik zemědělství

Evoluční význam konzumace masa

• Přizpůsobení se prostředí – konkurenční výhoda– Chladné období – živočišná strava– Nedostatek zvěře – rostlinná strava

• Samotný akt lovu – rozvoj sociálních dovedností

• Více kalorií• Lze aplikovat na dnešní svět?

Od zemědělství k industrializaci• Vznik zemědělství (8 – 10 000 př. n. l.)– Domestikace zvířat – ovce, kozy, krávy, prasata– Kultivace pšenice, ječmene a luštěnin– Zastoupení masa – cca 10%

Od zemědělství k industrializaci

• Raný středověk– Další zdokonalení zemědělství – obiloviny a

luštěniny• 14. – 18. století – Maso = luxusní zboží nejbohatších vrstev – Běžná strava: chléb, ovesné a luštěninové kaše– V novověku též brambory, rajčata a kukuřice

• 19. století – nástup industriální revoluce

Industriální revoluce

• Polovina 19. století• Růst objemu a intenzity živočišné výroby– Rostlinná výroba – zvýšení o 37 %– Živočišná výroba – zvýšení o 204 %

Jakubec, Jindra (2006). Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie, str. 124.

20. století

• První světová válka – nedostatek všeho• Mezi válkami – nárůst konzumace, ale i obliba

vegetariánství (foto)• Druhá světová válka– Nedostatek masa– Ale fungující přídělový

systém

2. polovina 20. století

• 1949-1989 – konzumace masa na historicky nebývalé úrovni, jak na západě, tak na východě– Velkochovy a družstva umožňují velkou produkci

Absolutní kontrola zvířat

• Kontrolované krmivo(bohaté na kalorie a vit.)

• Omezený prostor• Umělé rozmnožování• Mrzačení• Jatka, co nejdříve

Jatka co nejdříve = méně nákladů

Intenzivní šlechtění• Důraz na vysokou užitkovost– Několikanásobně více masa, mléka, vajec– Krátká doba: méně krmiva, energií atd.

Zdravotní doporučení

• Podpora setrvalého nárůstu konzumace živočišných potravin

• „Živočišné bílkoviny = základ zdraví“

90. léta až současnost

• Mírný pokles konzumace masa– Popularizace zásad zdravé stravy– I čeští lékaři doporučují snížení

konzumace masa– Odklon od červeného k bílému masu

• Roste počet vegetariánů v populaci• V rozvojových zemích však konzumace masa

vzrůstá + populační růst = problém?

Konzumace masa ve světě

Konzumace masa ve světě

• 2 miliardy lidí – převažuje živočišná strava (USA, EU, Austrálie)

• 4 miliardy lidí – převažuje rostlinná strava– ALE Začínají následovat „náš“ model

Ekologické otázky živ. produkce

• Nadměrná produkce krmiv v Jižní Americe• Emise skleníkových plynů• Spotřeba vody• Prostorová náročnost

Emise skleníkových plynů

• 16-20 % celosvětové produkce skleníkových plynů (Co2, CH4, N2O) je emitováno živočišnou produkcí (více než emise z dopravy)

• Tyto odhady variují od 14,5 % až po 50 %• Chovy zvířat emitují 65 % lidmi produkovaných

oxidů dusíku a 37 % metanu. Zdroj: UN Livestock's long shadow report 11/06

Jak snížit uhlíkovou stopu stravy

• Oxfordská studie (2014): Dietary greenhouse gas emissions of meat-eaters, fish-eaters, vegetarians and vegans in the UK

• Snížení konzumace masa o polovinu: snížení uhlíkové stopy o 30 %.

• Přechod na vegetariánství: snížení uhlíkové stopy o 45 %

• Přechod na veganství: snížení uhlíkové stopy o 60 %.

Produkce krmiv v JA (soja, kukuřice)• Plocha plantáží krmiv v Argentině a Brazílii:– 1976: 6,8 milionů hektarů– 2005: 37 milionů hektarů

Spotřeba vody• Varování Stockholm International Water

Institute (SIWI, 2012)

Prostorová náročnost

• Zdroj: Cowspiracy (2014)

Plýtvání zdroji

• 60 % sklizně slouží ke krmení hosp. zvířat• Tato hosp. zvířata přitom živí 1/3 lidstva

Co bylo výhodné kdysi a co dnes?

• DŘÍVE– Malá populace lidí– Zvířata ve volné přírodě, později drobné chovy

• DNES A ZÍTRA– Exponenciálně rostoucí populace– Intenzivní chovy = ekologická zátěž

Alternativní stravování a zdraví

• Proměna lékařského paradigmatu ve vztahu k veganství a vegetariánství– Sabaté, J. (2003). „The contribution of vegetarian

diets to health and disease: a paradigm shift?“• Tato proměna se týká zejména Kanady, USA,

UK, Austrálie, je znatelná i např. v Německu.• Stanoviska institucí: NHS (UK), Americká

dietetická asociace, Kanadští dietologové, USDA (USA), NHMRC (Austrálie)

Najdete na Soucitne.cz

Proměna v ČR• Předkládaná kniha vychází ze

špičkového českého diabetologického pracoviště a jako první v naší literatuře zpracovává toto téma na solidní odborné úrovni, avšak současně prakticky – jako moderně koncipovanou kuchařku. WHO i Americká dietologická asociace (2009) vydaly oficiální prohlášení, že dobře plánovaná vegetariánská strava může být prospěšná v prevenci i léčbě diabetu 2. typu. Vegetariánská strava je zařazena do doporučení České diabetologické společností ČLS JEP jako dietní alternativa pro pacienty s diabetem.

Co bylo výhodné kdysi a co dnes?• DŘÍVE– Zdraví: málo kalorií, snaha přežít– Přesvědčení, že bez masa nelze být

• DNES A ZÍTRA– Zdraví: mnoho kalorií, civilizační choroby– Víme, že maso nepotřebujeme a čím ho nahradit

Co bylo kdysi a co dnes?

• DŘÍVE– Neznalost duševního života zvířat – stroje k našemu užitku? (Descartes)

• DNES A ZÍTRA– Znalost duševního života zvířat– inteligentní a citlivá stvoření

Závěr – lidská přirozenost?• Evoluční úspěch = schopnost přizpůsobit se• Přirozenost konzumace masa – sociální

konstrukt? Co vůbec znamená přirozenost?• Co je žádoucí pro budoucnost?

Děkuji za pozornost