401 roků od vynálezu dalekohledu

401 roků od vynálezu dalekohledu

Prehistorie

“Technická optika” - čočky:• asi 3000 BC technologie výroby skla, Egypt• 2560 př.n.l. - 860 př.n.l. – Egypťané leštili

křišťál, polodrahokamy• 3000 př.n.l. Nimrud - čočka (Layard 1850),

Giovanni Pettinato – dalekohled?• 7. stol. př.n.l. Ninive• (5. stol. Kréta)

• 423 př.n.l.- Aristofanes “zapalující sklíčko” (Oblaky) • 4 př.n.l. - 65 n.l. – Seneca Mladší• 23 - 79 n.l.- Plinius Starší: lupy, zvětšování obrazy

skleňěnou koulí naplněnou vodou, paprsky kulové baňky mohou zapálit oheň

Optická zrcadla (dutá) : • 470 – 390 př.n.l – Číňan Mozi - užití dutého zrcadla

k fokusaci slunečních paprsků. • “Zapalující lžičky” ve Vestiných chrámech,

Archimédés (287 – 212 př.n.l.) – historka s římskými loděmi

• 984 n.l. – Ibn Sahn traktát O zapalujících zrcadlech • 1011 - 1021n.l. – Ibn al-Haytham (Alhacen) Kniha optiky, popis čoček, lupa. Kamera obscura

• 1230 - 1235 – Robert Grosseteste:

“Optika umožňuje, aby se malé vzdálené věci jevily veliké, jak chceme …” (O duze)

• 1266 – Roger Bacon popis teleskopu • 1550 - 1570 – Leonard Digges - čočkový i

zrcadlový dalekohled (podle Johna Dee a Thomase Diggese a dalších)

• Před 1574 – Taqi Al-Din (Turek) popis dalekohledu

• 1586 Giambapttista della Porta

• 2. říjen 1608 – Hans Lippersey (1570 - 1619) holandský brusič čoček patentuje „přibližovací přístroj“

• Za dva týdny Jacob Metius, Zacharias Janssen

1609 – Galileo Galilei vyrábí “cannocchiale”, “perspicillum"

Olověná trubka, plakonvexní a plankonkávní čočky 2 – 3 cm

1611 "telescopium„ Fredeco Cesi

• Plankonvexní (bikonvexní) objektiv a plankonkávní oklulár

• 14x, 20x, 34x • Objektivy 51, 26, 37, 58 mm• Clonky 26, 11, 16, 38 mm• 14x zorný úhel 0,250 (3,50 subjektivní)!• Uváděl plošné zvětšení

„Sidereus Nuncius“Padova podzim 1609• krátery na Měsíci, • skvrny na Slunci, • Jupiterovy měsíce, • podivný vzhled

Saturnu, • hvězdičky tvořící

Mléčnou dráhu, • fáze Venuše

Astrologická chodba Valdštejnského paláce (1623-9):

čtyři měsíce Jupiteradva měsíce Saturnu –

prstenecAutorem italský matematik

a astrolog Giovanni Pieroni.

Saturnův prstenec rozpoznal až 1656 Christian Huygens (13 let po smrti Galileiho).

Schema Galileova dalekohledu

Martin Horký z Lochovic, 1610 jako asistent Giovaniho Meginiho v Boloni, komentuje návštěvu Galileiho:

„Na zemi to funguje zázračně, ale na nebesích klame tím, že se hvězdy jeví dvojité.“ (Onu „dvojitost“ dokumentuje na pozorování Mizaru.) Magini i Horký byly k přístroji skeptičtí a považovali Jupiterovy měsíce za optický klam.

Horký sepsal pamflet zpochybňující Galileova pozorování. Galileiho obvinil, že o oněch „fiktivních planetách“ u Jupitera referuje pouze z lačnosti po penězích. Magini Horkého ze svého domu vykázal. Horký napsal list Keplerovi do Prahy. Popisuje, jak Galileiho přístroj „podvádí“, nicméně připojuje dodatek, že dalekohled si „tajně otiskl do vosku“, aby si podle toho udělal lepší.

Johannes Kepler 1604 Astronomia pars optica - dírková komora (na Slunce), pokus o zaznamenání Merkura před Sluncem

1611 – Dioptrika - nový typ dalekohledu 1630 konstruuje až Christopher Scheiner a Maria

Šírek (Schyrleus, Schyrl, Schyrle) z Rheity. (Od Šírka i názvy „objektiv“ a „okulár“.) Thomas Harriot (pros. 1610) skvrny, Fabricius,

Galilei1638 Hevelius a Scheiner - první paralakticky

montovaný dalekohled pro pozorování Slunce projekcí (6 cm)

(1650 - Christiaan Huygens konstruuje dvoučočkový okulár)

Éra dlouhých dalekohledů1645 12 cm Hevelius 45 m1655 5,7 cm Christian Huygens 4 m (Titan) 1656 7 cm Christian Huygens 7,6 m 1686 19 cm Constantin Huygens 41 m 1686 22 cm … 70 m

Heveliův dalekohled v Gdaňsku

Zrcadlový dalekohled

• 1550 - 1570 – Leonard Digges • 1616 – Niccolo Zucchi: pruhy na Jupiteru, skvrny na Marsu • 1663 – James Gregorydalekohled s primárním paraboloidickým zrcadlem

a sekundárním elipsoloidickým zrcadlem sestrojil až 1674 R. Hooke a 1721 J. Hadley

1668 – Isaac Newton

vyrobil první funkční “Newtonův dalekohled”

1672 – Laurent Cassegraindalekohled s paraboloidickým primárem a

vypuklým hyperboloidickým sekundárem

William Herschel (1738 - 1822)

1857 Léon Foucault - povrchově stříbřená skleněná zrcadla

Veliké historické zrcadlové dalekohledy1734 38 cm James Short typ Gregory 1789 -1815 1.22 m W. Herschel 13m, Bath, England

(naposledy užit 1815, zničen 1839) 1783 47 cm William Herschel's 7m, Bath,

England, (John Herschel v Jižní Africe 1834 -1838) 1826 -1845 91cm lord Rosse 1845 -1878 1.83m Rosse “Leviathan”, Birr Castle, Ireland

(naposledy užit 1878, zničen 1908, restaurován 1998) 1878 -1889 1.22 m Melbourne, Australia (poslední

dalekohled s kovovým zrcadlem - Lord Rosse) 1917 -1948 2.5m Hooker, Mt. Wilson, Kalifornie, USA. 1948 -1974 5.0m Halův d., Mt. Palomar, Kalifornie

Období obřích zrcadlových dalekohledů

Dalekohled Williama Herschela

Dalekohled Johna Herschela ve Feldhausenu

(JAR)

Rosse 1845 “Leviathan”, 1,8m

Achromatický dalekohled

1733 – Chester Moore Hall - achromát

1758 – John Dollond patentoval

Další období dlouhých dalekohledů

Dalekohled v Chicagu

Pulkov

Clarkův objektiv z roku 1859 dodnes dobře slouží

OkuláryKeplerův okulár1650 - Christiaan Huygens

dvoučočkový okulár 1783 - Jesse Ramsden 1849 - Carl Kellner - achromatický

okulár1860 - Georg Simon Plössl 1880 - Ernst Abbe - ortoskopický

okulárpo 1980 Al. Nagler – ultraširokoúhlý

okulár (Ethos 100o)

Další vylepšení – katadioptrické systémy

• 1930 - Bernhard Schmidt – Schmidtova komora

• 1944 - Dmitri Dmitrievich Maksutov

Mt. Wilson 1925

Doprava zrcadla na Mt. Wilson