Analýza vnějšího trhu práce

Analýza vnějšího trhu práce

V našich podmínkách jsou organizace v rozhodující míře závislé na zdrojích pracovních sil nacházejících se na území, z něhož je možná ještě racionální denní dojížďka za prací do organizace.

Spádové území organizace• Spádové území organizace se vymezuje na základě:• a) analýzy geografické a dopravní situace a dopravních podmínek v širším okolí  sídla organizace

• b) analýzy stávající a retrospektivní dojížďky pracovníků za prací do organizace, především pak dojížďky denní

• c) analýza dat sčítání lidu, domů a bytů, o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání v širším okolí organizace a zvláště pak do sídla organizace

• d) analýza konkurenční nabídky pracovních příležitostí v širším okolí organizace, zejména pak těch pracovních příležitostí, které se orientují na stejný typ, povolání a kvalifikaci pracovníků

Dopravní dostupnost Idopravní dostupnost je důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu života v daném regionu

ovlivňuje mi také rozvojový potenciál kraje, dále má vliv na rozvoj velké části hospodářských aktivit i cestovního ruchu

dělení dopravní dostupnosti (možní podle několika hledisek):1. podle dopravního prostředku

IADveřejnou hromadnou dopravouvlakbusmhd

Dopravní dostupnost II

2. podle cílového místahlavního městakrajského městaORP (lékařské centrum)centra městavýznamných dopravní bodů, resp. uzlůdálnice, železnice, …různých úřadů, nemocnic zaměstnavatele, atd.

Dopravní dostupnost III počítá se buď časová dostupnost (přepravní čas) či vzdálenost dle toho rozlišujeme dva druhy map znázorňujících dopravní dostupnost:

1. izochronické mapy dopravní dostupnosti ( stejný čas) 2. izochorické mapy dopravní dostupnosti (stejná vzdálenost) výsledkem zkoumání dopravní dostupnosti regionu, města atd. je mapa a (nebo) tabulka

při konstruování mapy, resp. tabulky dopravní dostupnost je důležité si: určit místa, ke kterým budu dostupnost vztahovat  přesně vymezit území a místa, jejichž dostupnost budu zkoumat druh dopravy zejména pro mapové vyjádření, ale i lepší tabulkové vyjádření je 

nutné si vhodně zvolit i intervaly (čas, resp. vzdálenost) 

Izochronické mapy

• Jsou zde zaznamenávány délky dopravních linek (které vycházejí z určitého dopravního uzlu, a které jsou měřeny pomocí čar), spojující místa stejné časové dostupnosti. • Těmto čarám říkáme izochrony. • Zakreslujeme je obvykle pro osobní dopravu uskutečňovanou veřejnými hromadnými dopravní prostředky. • Při konstrukci se berou v úvahu průměrné jízdní časy všech dopravních prostředků, které jsou v oblasti k dispozici.

Izochorické mapy

• Izochory jsou čáry, které spojují místa stejně vzdálená od nejbližší dopravní cesty nebo dopravního bodu. Obyčejně se vytvářejí pro jednotlivé druhy dopravních cest nebo dopravních bodů a to v nějakém délkovém intervalu (například 10 km) 

Příklad I – dostupnost Brna po silnicivzdálenostní pásma z Brna 

po silniciORP obec s pověřeným OÚ

do 20 km včetně Kuřim, Rosice, Šlapanice, Židlochovice

Adamov

21 – 30 km Blansko, Ivančice, Tišnov, Slavkov u Brna, Pohořelice

Rousínov

31 – 40 km Vyškov, Bučovice, Moravský Krumlov, Hustopeče

Klobouky u B.

41 – 50 km Boskovice, Mikulov Letovice, Hrušovany n. Jevišovkou, Miroslav, Ivanovice n. Hané, Ždánice

51 – 60 km Břeclav, Kyjov Velké Opatovice

61 – 70 km Znojmo, Hodonín Bzenec

71 – 80 km Veselí nad Moravou Strážnice

81 – 90 km - Velká n. V. , Vranov n. Dyjí

Ukazatele dojížďky do zaměstnání• a) počet osob vyjíždějících z lokality (obce) za prací do organizace • b) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu  pracovníků organizace 

• c) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu  ekonomicky aktivních osob bydlících v lokalitě

• d) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu  ekonomicky aktivních osob vyjíždějících z lokality za prací 

• e) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do organizace na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob vyjíždějících z lokality za prací do sídla  organizace 

• f) počet osob, vyjíždějících z lokality za prací do sídla organizace• g) podíl osob vyjíždějících z lokality za prací do sídla organizace na celkovém počtu osob pracujících sídle organizace

Vymezení spádového území I

• Vlastní vymezení spádového území zahajujeme tím, že si pořídíme mapové schéma poměrně širokého okolí sídla organizace.

• Připravíme si údaje získané z podnikové evidence.

• Pak můžeme do mapového schématu vyznačit pásma geografické vzdálenosti či raději časové dostupnosti jednotlivých lokalit vzhledem k sídlu organizace.

Vymezení spádového území II

• Jednotlivým lokalitám následně přiřadit počty pracovníků dojíždějících z lokality do organizace.

• Přitom lokality podle počtu dojíždějících pracovníků můžeme zařadit do určitých intervalů a pomocí grafických nástrojů (různých typů rastrování) vyznačit do mapového schématu pásma určité velikosti dojížďky.

• Dostaneme tak sérii kartogramů dokumentujících pracovní vazby jednotlivých lokalit k organizaci či jejímu sídlu.

Počet pracovníků denně dojíždějících z lokality ( obce) za prací do organizace

Podíl pracovníků denně dojíždějících z lokality (obce)za prací do organizace z celkového počtu ekonomických aktivních obyvatelů trvale bydlících v lokalitě (obci)

Podíl pracovníků denně dojíždějících z lokality (obce) za prací do organizace z celkového počtu ekonomických aktivních obyvatelů trvale bydlících v lokalitě (obci) a vyjíždějících za prací mimo lokalitu (obce) svého trdliště bydliště