číslo: VY_32_INOVACE_19_11

číslo: VY_32_INOVACE_19_11

Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768

Název: Jan Lucemburský

Autor: Mgr. Eva Vondrková

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost

Předmět: Dějepis

Ročník: 7. ročník

Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Didaktický učební materiál Jan Lucemburský slouží k vizuální podpoře výkladové části hodiny.Prezentaci uzavírá souhrnný text s vynechanýmiinformacemi a kontrolními otázkami, jež vychá-zejí pouze z informací uvedených v prezentaci,proto neuvádím řešení správných odpovědí. Žácisi tak mohou ověřit své znalosti, zároveň získajízápis do sešitu.

Jindřich VII. LucemburskýMarkéta Brabantská

JAN LUCEMBURSKÝEliška Přemyslovna

KAREL IV. 1. Blanka z Valois 2. Anna Falcká 3. Anna Svídnická 4. Alžběta Pomořanská

VÁCLAV IV. Johanna Bavorská

Žofie Bavorská

ZIKMUND LUCEMBURSKÝMarie Uherská

Barbora Cellská

Dcera AlžbětaAlbrecht Habsburský

LADISLAV POHROBEK

Jan Lucemburský Jeho otec je Jindřich VII. Lucemburský (císař

Svaté říše římské). Ve 14 letech se ženil s 18ti letou Eliškou

Přemyslovnou, dcerou Václava II. Ve světě byl uznávaný bojovník a diplomat

x v českém království přezdíván „Král cizinec.“

Rozšířil český stát o Chebsko, Horní Lužici a část Slezska.

R. 1333 udělil synovi Karlovi titul markrabě moravský.

1. 2.

Jan Lucemburský Eliška Přemyslovna

R. 1346 zahynul v bitvě u Kresčaku (na straně Francie ve stoleté válce).

Slepý Jan Lucemburský bojoval na koni uvázaném mezi dvěma koňmi rytířů.

Do boje se prý vrhl s výkřikem: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“

Mrtvý Jan byl odnesen do stanu vítězného anglického prince, který si prý vzal na památku statečného rytíře z jeho přilby tři supí pera.

Jezdecký portrétkrále Jana Lucemburského

3.

S manželkou Eliškou si příliš nerozuměl, Eliška snila o slávě Českého království, Jan se o domácí záležitosti nezajímal.

Šlechta získávala větší moc – např. Jindřich z Lipé, který žil s vdovou po Václavu II. Eliškou Rejčkou.

Elišku věznil na hradě Mělník, odebral jí děti, prvorozený syn Václav (Karel IV.) byl odvezen v 7 letech ke dvoru francouzského krále.

Byl to udatný rytíř, válečník, říkalo se, že „bez krále českého, není boje žádného.“

R. 1344 bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství.

Při této příležitosti byl položen základní kámen nové Svato-vítské katedrály.

4.

Byla založena Janem Lucemburským, jeho synem Karlem a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na místě dřívější románské baziliky.

Vzorem byly gotické francouzské katedrály. Stavbu vedl francouzský architekt Matyáš z

Arrasu, po jeho smrti německý stavitel Petr Parléř.

Do dnešní podoby byl chrám dostavěn až ve 20. století.

5. 6.

Hlavní průčelí s rozetou Interiér katedrály

7.

8.

Jsem Matyáš z Arrasu

Jsem Petr Parléř

Po vymření Přemyslovců nastoupili na český trůnr. 1310 ______. S dcerou Václava II. ____ seoženil _____, který rozšířil český stát o Ch__,L____ a část S____. Ve světě byl uznávanýbojovník a diplomat, v Čechách byl přezdívánjako _____. Jan Lucemburský se dostal do sporů se šlechtou, významným mužem této

dobybyl ______. Jan Lucemburský zemřel r.___ v bitvě u _____, ve____ válce mezi ___ a ____.

Jeho nástupcem sestal _____. Za vládyJana Lucemburskéhozačala stavbakatedrály______. Stavbu vedl ______architekt Matyáš zArrasu, po jeho smrtiněmecký stavitel ___.

9.

1. Kdo byl otec Elišky Přemyslovny?2. Za koho se Eliška Přemyslovna provdala?3. Vymez vládu jejího manžela.4. Jakou přezdívku získal Jan Lucemburský a proč?5. O jaká území rozšířil Jan Lucemburský České

království?6. O co se zasloužil během svého života?7. Kdy a kde zemřel Jan Lucemburský?8. Kdo vládl po jeho smrti?

Jan Lucemburský Eliška Přemyslovna

Karel IV. Petr Parléř Jindřich z Lipé

Obrázek č. 1, 3, 9:Wikipedie: Otevřená encyklopedie: JanLucemburský [online]. c2013 [citováno25. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.

wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Lucembursk%C3%BD&oldid=9538062>

Obrázek č. 2:Eliška Přemyslovna. (7. 01. 2013). Wikipedie:Otevřená encyklopedie. Získáno 21:25,25. 02. 2013 z

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eli%C5%A1ka_P%C5%99emyslovna&oldid=9540559.

Obrázek č. 4, 5, 6:Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Katedrálasvatého Víta, Václava a Vojtěcha [online]. C2012[citováno 25. 02. 2013]. Dostupný z WWW:

<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta,_V%C3%A1clava_a_Vojt%C4%9Bcha&oldid=9477010>

Obrázek č. 7:Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Petr Parléř[online]. c2013 [citováno 25. 02. 2013].Dostupný z WWW:

<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Parl%C3%A9%C5%99&oldid=9639236>

Obrázek č. 8:Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Matyáš zArrasu [online]. c2013 [citováno 25. 02. 2013].Dostupný z WWW:

<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maty%C3%A1%C5%A1_z_Arrasu&oldid=9639247>

HROCH, Miroslav. Dějepis: Středověk : Učebnice pro zákl. školy. 2., přeprac. vyd. Ilustrace Karel Zpěvák, Michal Skalník. Praha: SPN, 1991, 97 s. Učebnice pro základní školy. ISBN 80-042-5952-9.

ČORNEJ, Petr, Ivana ČORNEJOVÁ a František PARKAN. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2001, 160 s. ISBN 80-723-5152-4.