POZDNÍ STŘEDOVĚK

POZDNÍ STŘEDOVĚK

POZDNÍ STŘEDOVĚK – období od 13. stol. do 15. stol.

pol. 14.stol.

EVROPA V KRIZI

- venkovská kolonizace dosáhla svého vrcholu, některé vesnice opět pustly a zanikaly

- přístupná ložiska drahých kovů byla již vytěžena, obtížnější dobývání – pokles těžby

- snižovala se hodnota mincí (inflace)

úpadek hospodářství

pol. 14.stol.

EVROPA V KRIZI

- v Evropě nová nemoc (zavlečená s hlodavci dovezenými do Janova z Krymu), Evropané neměli proti ní imunitu

- zemřela asi čtvrtina obyvatelstva

- v dalších staletích se ještě epidemie několikrát vrátila, až v 18. stol. se vytratila

morová epidemie

EVROPA V KRIZI

morová epidemie

14.stol.

EVROPA V KRIZI

- ve 14. stol. sídlili katoličtí papežové v Avignonu (Francie)

- vliv papežů zeslábl

- církev bohatla a libovala si v přepychu, proto potřebovala další peníze – vybírala poplatky za církevní úkony, za odpouštění hříchů apod.

- řada věřících začala na nešvary církve upozorňovat

katolická církev

papežský palác v Avignonu

14.stol.

STOLETÁ VÁLKA

- ve Francii nahradil dynastii Kapetovců na trůnu rod Valois [valoa]

- napětí mezi Anglií a Francií přerostlo r. 1337 ve válku, Angličané se vylodili v severní Francii

- v bitvě u Kresčaku zahynul v boji i český král Jan Lucemburský

- hrdinkou v odporu Francouzů proti Angličanům se stala Jana z Arku (mladá vesnická dívka). Angličané ji zajali a upálili.

- Francouzi postupně Angličany z Francie vytlačili (1453)

spor Francie a Anglie

Jeanne d'Arc

14.stol.

LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH

- po letech zmatků se stal českým králem čtrnáctiletý Jan Lucemburský (1310), oženil se s Eliškou Přemyslovnou

- podstatně rozšířil území českého království

- zůstal současně i vládcem Lucemburska

- v Evropě známý jako udatný rytíř a válečník

- padl v bitvě u Kresčaku ve Francii (1346)

Jan Lucemburský

busta z katedrály sv. Víta v Praze

náhrobek Jana Lucemburského v

katedrále Notre-Dame v Lucemburku

14.stol.

LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH

- syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny

- vzdělaný, vychován v Paříži, poznal i Lucembursko a Itálii

- 1347 korunován českým králem – novou korunou zhotovenou na jeho přání a věnovanou památce sv. Václava

Karel IV.

Římský císař, český, lombardský a arelatský král, hrabě lucemburský, markrabě moravský

svatováclavská česká koruna

- stal se i císařem Svaté říše římské

14.stol.

LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH

- 1348 založil pražskou univerzitu (dnes Karlova univerzita)

- 4 fakulty: svobodných umění (tj. přírodní a společenské vědy), lékařská, bohoslovecká (tj. teologická), právnická

- na univerzitě studovali a učili i cizinci, převážně ze Svaté říše římské

Karel IV.

znak Karlovy univerzity

Karolinum – historický sál

14.stol.

LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH

- založil Nové Město pražské se třemi náměstími (Dobytčí trh –

dnes Karlovo nám.; Koňský trh - dnes Václavské nám.; Senný trh – dnes

Senovážné nám.)

- na Novém Městě se soustředilo obchodování se zeměd. produkty a potravinářské výroby, ušlechtilejší řemesla zůstala na Starém Městě

- v blízkosti Pražského hradu založil město Hradčany – zde bydleli převážně zaměstnanci hradu

Karel IV.

Koňský trh

Václavské náměstí

Karlovo náměstí

Dobytčí trh

Senný trh

Senovážné náměstí

Nové Město Pražské

Staré Město Pražské

Karlův most Karlův

most

14.stol.

LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH

- nechal vystavět hrad Karlštejn, v kapli sv. Kříže byly uloženy korunovační klenoty Sv. říše římské

Karel IV.

14.stol.

LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH

- syn Karla IV., vzdělaný, ale nesamostatný a nerozhodný člověk

- na počátku jeho vlády postihl české země mor, zhoršila se i ekonomická situace, chyběly peníze na dostavby velkých staveb (chrámy sv. Víta, Týnského chrámu apod.)

Václav IV.

14.stol.

LUCEMBURKOVÉ V ČESKÝCH ZEMÍCH

- král se dostal do sporu i s pražským arcibiskupem, jeho spolupracovníka Jana z Pomuku nechal umučit a mrtvé tělo hodit do Vltavy (později podle toho vznikla legenda o sv. Janu Nepomuckém)

Václav IV.

poč. 15.stol. Jan Hus – kazatel a reformátor

- v Evropě se začali objevovat kritici církve; kritizovali její nákladný život, odcizení od potřeb lidí (v Anglii např. John Viklef)

- na pražské univerzitě působil Jan Hus

- římskokatolický kněz, hluboce věřící, uznával Bibli jako základ víry

- kázání v kapli Betlémské na Starém Městě pražském, kritika církve (zbavit církev majetku, řídit se textem bible, zrušit prodej odpustků)

- Husa zpočátku v jeho snaze o omezení vlivu církve podporoval i král Václav IV.

poč. 15.stol. Jan Hus – kazatel a reformátor

- Jan Hus se stal rektorem pražské univerzity

- král Václav IV. vydal Dekret kutnohorský – výnos, kterým změnil poměry na univerzitě ve prospěch českých studentů a učitelů

- církev Jana Husa pro jeho názory označila za kacíře (uvalila na něj klatbu) a později vyhlásila v Praze církevní interdikt (zákaz bohoslužeb v místě Husova pobytu)

- Hus proto odešel z Prahy a pobýval na venkově u šlechticů, kteří jej podporovali

poč. 15.stol. Jan Hus – kazatel a reformátor

- Hus byl pozván do Kostnice (již. Německo) na církevní koncil

- předpokládal, že bude mít možnost kázat své názory a obhájit je před církevními hodnostáři

- krátce po příjezdu do Kostnice byl zatčen a uvězněn

- koncilem byl odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen

poč. 15.stol. Jan Hus – kazatel a reformátor

- Hus se stal symbolem člověka, který stojí za svými názory i přes hrozbu smrti

- jeho myšlenky v Čechách získaly velkou odezvu jak mezi lidem tak i mezi mnohými šlechtici

- rok po Husově smrti byl na stejném místě upálen i jeho následník Jeroným Pražský

15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ

- Husovi následovníci začali propagovat přijímání podobojí (tj. chléb a víno, stejně jako kněží)

- víno se podávalo z kalicha, proto se stoupencům hnutí začalo říkat kališníci (nebo též husité)

- hnutí získalo podporu po celých Čechách

- přívrženci se scházeli na vyvýšených místech (horách) k bohoslužbám a kázáním

15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ

- Husovi následovníci začali propagovat přijímání podobojí (tj. chléb a víno, stejně jako kněží)

- víno se podávalo z kalicha, proto se stoupencům hnutí začalo říkat kališníci (nebo též husité)

- hnutí získalo podporu po celých Čechách

- přívrženci se scházeli na vyvýšených místech (horách) k bohoslužbám a kázáním

15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ

- král Václav IV. zprvu názory Jana Husa podporoval, později se od nich odvrátil z politických důvodů

- r. 1419 dosadil na radnici Nového Města pražského nové (protihusitské) konšely

- husité v Praze pod vedením kazatele Jana Želivského se proti novému vedení města vzbouřili a zaútočili na radnici

- konšelé a úředníci byli pobiti nebo vyhozeni z oken (tzv. první pražská defenestrace)

15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ

- král Václav IV. brzy poté zemřel a země zůstala bez panovníka (jeho bratr Zikmund totiž nebyl pro většinu šlechticů přijatelnou osobou)

- husité měli stále více přívrženců i mezi šlechtici a měšťany

- v řadě měst měli velký vliv

- na místě zaniklého města vybudovali nejvěrnější stoupenci husitů hradiště Tábor, stalo se vojenským centrem hnutí

- život občanů zde řídili husitští kněží (např. Prokop Holý), vojenským oddílům veleli hejtmané (např. Jan Žižka z Trocnova)

15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ

- společným programem husitů se staly tzv. čtyři pražské články (artikuly)

1. přijímání z kalicha

2. povinnost trestat smrtelné hříchy

3. svobodné kázání božího slova

4. zákaz světského působení kněží, především zabavení církevního majetku

- část šlechty a měšťanů zůstala věrna katolické víře a respektovala Zikmunda jako krále

15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ

- papež vyhlásil křížové tažení proti husitským kacířům v Čechách

- křižácké vojsko tvořili hlavně Němci, Rakušané a Uhři, také čeští katolíci

- oblehli Prahu, byli však poraženi husity pod vedením Jana Žižky (na Vítkově a pod Vyšehradem)

- jedním ze symbolů hnutí se stal chorál Kdož jsú boží bojovníci

15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ

- uvnitř husitského hnutí se později začaly projevovat rozpory

- roku 1424 umírá Jan Žižka

- velení se ujal Prokop Holý; v té době husité podnikají vojenské výboje i do okolních zemí (tzv. spanilé jízdy) (propagace husitských myšlenek, ale také zdroj zboží a peněz)

- odrazili rovněž další křižácké výpravy (u Ústí n.L., u Stříbra, u Domažlic)

15.stol. HUSITSKÉ HNUTÍ

- Prokop Holý začal jednat s církevním koncilem, aby prosadil uznání husitského hnutí, část husitů s ním nesouhlasila

- stoupenci tvrdého jádra husitů byli poraženi umírněnými husity v bitvě u Lipan r. 1434

- r. 1436 byla vyhlášena tzv. Bazilejská kompaktáta – kompromis a smír mezi husity a katolíky

- husitům byla přiznána některá práva z jejich programu (např. přijímání podobojí)

- Zikmund byl poté uznán českým králem

15.stol. Jiří z Poděbrad

- Zikmund byl uznán českým králem, roku 1437 však zemřel; Lucemburský rod tak vymřel po meči

- česká šlechta se rozhodla zvolit krále ze svých řad, stal se jím Jiří z Poděbrad (1458)

- snažil se být králem „dvojího lidu“ – husitského i katolického, podporu katolíků však nakonec nezískal

- když pochopil, že rod Poděbradů neudrží vládu v Čechách, nabídl krátce před svou smrtí (1471) český královský trůn polskému rodu Jagellonců

15. – 16. stol. Jagellonci

- českým králem se stal polský princ Vladislav Jagellonský (1471)

- rozhodující moc však získal zemský sněm (představitelé pánů, rytířů a zástupců královských měst), moc krále byla omezená („král dobře“)

- stejně to bylo i za vlády Vladislavova syna Ludvíka Jagellonského

- Ludvík Jagellonský zahynul ve svých dvaceti letech (1526) a český trůn se tak opět uvolnil

Vladislav Jagellonský, král český, uherský a chorvatský

15. – 16. stol. Jagellonci

- za vlády Vladislava Jagellonského byl na pražském hradě vybudován gotický Vladislavský sál

- dnes slouží ke slavnostním příležitostem (např. volba prezidenta)

gotický stavební sloh12. až 15. stol.

chrám sv. Barbory, Kutná Hora

gotický stavební sloh12. až 15. stol.

hrad Pernštejn

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

a jeho přesun o 841 m v roce 1975

gotický stavební sloh12. až 15. stol.

- v době husitské revoluce docházelo často k obrazoborectví:

husité měli názor, že církevní stavby je třeba očistit od zbytečné nádhery (bořili kostely, ničili sochy i obrazy svatých, rukopisné knihy).

díla Mistra Litoměřického oltáře

Řada gotických památek se přesto zachovala.

Evropa na konci 15. stol.

Svatá říše římská

České království

Polsko

Uhry

Francie

Španělsko

Anglie