4
zím ale z nálad nebo z nápadÛ, které pfiijdou po poslechu hudby, kterou dostanu. Nejsem moc velk˘ psavec, co se textÛ t˘ãe, nepí‰u jich moc. VÏdycky se smûji, kdyÏ mû nûkdo nazve textafikou. Tak to není. Texty pí‰u minimálnû a vÏdycky pro pís- niãky, o kter˘ch jsem pfiesvûdãená, Ïe se mi opravdu líbí. A pak si samo- zfiejmû napí‰u text tak, aby se mi hezky zpíval. Ale v Hany moÏná trochu té osob- ní zku‰enosti bylo … Asi ano, ale já opravdu nespojuji psaní s proÏitky. Pamatuji se, jak jsem hodnû ranila nûkteré posluchaã- ky, které si myslely, Ïe jsem napsala text k písni Maluj zase obrázky. Psaly mi, abych si z toho nic nedûlala, Ïe se jim stalo nûco podobného: Ïe láska ode‰la bÛhvíkam. Tehdy jsem jim musela napsat, Ïe ten text jsem nena- psala já. Bylo to smutné, dokonce se snad i trochu urazily: fiíkaly, Ïe jsem tu píseÀ zpívala tak pfiesvûdãivû, aÏ si myslely, Ïe jsem ve stejném, pro- blému jako ony. Kolik textÛ jste za dobu své kari- éry napsala? Já sama jsem je nepoãítala, ale spo- ãítal to mÛj fanklub: je jich pfies osm- desát. To zase není tak málo! Ale je. Vzhledem k tomu, Ïe jsem dodnes nazpívala asi sedmset deva- desát písní, tak to pfieci jenom je malé procento. Kolik z tûch osmdesáti textÛ bylo urãeno jin˘m interpretÛm? Odhaduji, Ïe asi tak pût, ‰est, nej- víc jich bylo pro Karla Gotta. Pak jsem psala tfieba pro Standu HloÏka, Michaela Penka a Lindu Finkovou – to ale mûlo konkrétní dÛvod. Potfie- bovala jsem, aby v televizním pofia- du, kter˘ jsem pfiipravovala i scéná- risticky, zpívali urãit˘ konkrétní text. Zpívají se vám lépe texty, které si sama napí‰ete? To nemÛÏu fiíct. KdyÏ je text dobr˘ a jde mi do pusy, zpívá se mi dobfie, aÈ je od kohokoliv. Samozfiejmû – svoje texty si pí‰u pro sebe, a tak si v nich rovnou odpustím slovo nebo spojení, o kterém bych s jin˘m auto- rem polemizovala. A obecnû: radûji pí‰u i zpívám písnû pomalej‰í. Vût‰inou, jak jste fiekla, pí‰ete texty na muziku. VyÏadujete nûkdy od skladatelÛ, aby kvÛli va‰emu textu tfieba nûkde ubrali nebo pfii- dali tón? Ne, práci druh˘ch ctím. ¤íkám si: já pfiem˘‰lím v textu o kaÏdém slovû, skladatelé jistû pfiem˘‰lí o kaÏdé notû. Jejich práci bychom mûli respektovat. Máte je‰tû nûjaké texty v ‰uplíku? Nepí‰u písniãky do ‰uplíku. VÛbec. KdyÏ jsem vydávala kníÏku básniãek, tak jsem do ‰uplíku sáhla; nové jsem ale napsala jedním dechem! Supraphon pfiichází s albem, kde je pûknû pokupû jedenadvacet písní, které sama sobû (mezi lety 1969 a 2009) otextovala Hana Zagorová. Jsou dokladem nejen pûveckého umûní, ale i básnického cítûní oblíbené zpûvaãky. Vedle znám˘ch hitÛ album obsahuje i dvû novinky: písnû Bodegita a Z nebe pláãe dé‰È. Tyhle premiéry jsou úplnû jiné, náladou, tempem, atmosférou … To je pravda. Taky se lidé, moji posluchaãi, rozdûlili do dvou tábo- rÛ. Jedni upfiednostÀují Bodegitu, druzí Z nebe pláãe dé‰È. Je to hodnû zvlá‰tní. Do kterého tábora byste, jako posluchaãka, patfiila vy? Do Ïádného – nejsem objektivní posluchaãka. To máte asi tak, jako kdybyste se matky zeptal, které ze sv˘ch dûtí má radûji. Ov‰em vznik tûchto písní byl rozdíln˘. Jifií Zmo- Ïek napsal hudbu, poslal mi demo- snímek, a já jsem teprve na melodii psala text. Tak vznikla píseÀ Z nebe pláãe dé‰È. Jirka Bfiezík si naopak z m˘ch básniãek vybral Bodegitu a zhudebnil ji. S tím jsem tedy nemû- la vÛbec Ïádnou práci! (smích). Kter˘ z uveden˘ch zpÛsobÛ máte jako textafika radûji? TûÏko fiíct. Skladatelé jsou ale rádi, kdyÏ mÛÏou nejdfiív napsat melodii a teprve na ni se pí‰e text. Je jen málo takov˘ch, ktefií to dûlají obrácenû – a jeden z nich je právû Jirka Bfiezík. Zaãala jste psát texty proto, Ïe jste je potfiebovala nebo z vnitfiních pohnutek? Cítila jsem potfiebu psát básniãky – a psala jsem je skuteãnû od dûtství. Ale první písÀov˘ text (nebo jeden z prvních) jsem opravdu napsala proto, Ïe jsem ho potfiebovala: chtûla jsem zpívat písniãku Hany a ãesk˘ text k ní nebyl. Byli jsme s Flamin- gem v zahraniãí, a tehdy mi skuteãnû nezbylo nic jiného, neÏ si ten text napsat. Vzpomínáte na svÛj úplnû první text? Nejsem si úplnû jistá, ale moÏná to byla právû píseÀ Hany. Mrtvou lásku, to byl taky jeden z tûch prvních, jsem napsala aÏ potom. Pí‰ete texty spí‰e na základû sv˘ch vlastních proÏitkÛ nebo na témata, která se vás bezprostfiednû net˘kají? Vût‰inou pí‰u na témata, která se mû bezprostfiednû net˘kají. Vychá- SU 5980-2 VIII. / listopad 2009 NEWSLETTER vydavatelství SUPRAPHON a.s. www.supraphon.cz HANA ZAGOROVÁ Pí‰i si texty pro radost! KONCERTNÍ ·≈ÒRA HANY ZAGOROVÉ 24. 11. âesk˘ Krumlov 25. 11. Náchod 26. 11. Jablonec nad Nisou 02. 12. Ostrava 03. 12. Zlín 04. 12. Kunovice 05. 12. Prostûjov 08. 12. Kolín 10. 12. Hradec Králové 11. 12. Pfiíbram 12. 12. âelákovice 13. 12. Jiãín 16. 12. Praha – LUCERNA 21. 12. Bohumín Foto: L. Robinson

HANA ZAGOROVÁ

  • Upload
    others

  • View
    3

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

zím ale z nálad nebo z nápadÛ, kterépfiijdou po poslechu hudby, kteroudostanu. Nejsem moc velk˘ psavec,co se textÛ t˘ãe, nepí‰u jich moc.VÏdycky se smûji, kdyÏ mû nûkdonazve textafikou. Tak to není. Textypí‰u minimálnû a vÏdycky pro pís-niãky, o kter˘ch jsem pfiesvûdãená,Ïe se mi opravdu líbí. A pak si samo-zfiejmû napí‰u text tak, aby se mihezky zpíval.

Ale v Hany moÏná trochu té osob-ní zku‰enosti bylo …

Asi ano, ale já opravdu nespojujipsaní s proÏitky. Pamatuji se, jakjsem hodnû ranila nûkteré posluchaã-ky, které si myslely, Ïe jsem napsalatext k písni Maluj zase obrázky. Psalymi, abych si z toho nic nedûlala, Ïe sejim stalo nûco podobného: Ïe láskaode‰la bÛhvíkam. Tehdy jsem jimmusela napsat, Ïe ten text jsem nena-psala já. Bylo to smutné, dokonce sesnad i trochu urazily: fiíkaly, Ïe jsemtu píseÀ zpívala tak pfiesvûdãivû, aÏsi myslely, Ïe jsem ve stejném, pro-blému jako ony.

Kolik textÛ jste za dobu své kari-éry napsala?

Já sama jsem je nepoãítala, ale spo-ãítal to mÛj fanklub: je jich pfies osm-desát.

To zase není tak málo!Ale je. Vzhledem k tomu, Ïe jsem

dodnes nazpívala asi sedmset deva-desát písní, tak to pfieci jenom jemalé procento.

Kolik z tûch osmdesáti textÛ bylourãeno jin˘m interpretÛm?

Odhaduji, Ïe asi tak pût, ‰est, nej-víc jich bylo pro Karla Gotta. Pakjsem psala tfieba pro Standu HloÏka,Michaela Penka a Lindu Finkovou –to ale mûlo konkrétní dÛvod. Potfie-bovala jsem, aby v televizním pofia-du, kter˘ jsem pfiipravovala i scéná-risticky, zpívali urãit˘ konkrétní text.

Zpívají se vám lépe texty, které sisama napí‰ete?

To nemÛÏu fiíct. KdyÏ je text dobr˘a jde mi do pusy, zpívá se mi dobfie,aÈ je od kohokoliv. Samozfiejmû –svoje texty si pí‰u pro sebe, a tak siv nich rovnou odpustím slovo nebospojení, o kterém bych s jin˘m auto-rem polemizovala. A obecnû: radûjipí‰u i zpívám písnû pomalej‰í.

Vût‰inou, jak jste fiekla, pí‰etetexty na muziku. VyÏadujete nûkdyod skladatelÛ, aby kvÛli va‰emutextu tfieba nûkde ubrali nebo pfii-dali tón?

Ne, práci druh˘ch ctím. ¤íkám si:já pfiem˘‰lím v textu o kaÏdém slovû,skladatelé jistû pfiem˘‰lí o kaÏdénotû. Jejich práci bychom mûlirespektovat.

Máte je‰tû nûjaké texty v ‰uplíku?Nepí‰u písniãky do ‰uplíku.

VÛbec. KdyÏ jsem vydávala kníÏkubásniãek, tak jsem do ‰uplíku sáhla;nové jsem ale napsala jednímdechem!

Supraphon pfiichází s albem, kde je pûknûpokupû jedenadvacet písní, které samasobû (mezi lety 1969 a 2009) otextovalaHana Zagorová. Jsou dokladem nejenpûveckého umûní, ale i básnického cítûníoblíbené zpûvaãky. Vedle znám˘ch hitÛalbum obsahuje i dvû novinky: písnûBodegita a Z nebe pláãe dé‰È.

Tyhle premiéry jsou úplnû jiné,náladou, tempem, atmosférou …

To je pravda. Taky se lidé, mojiposluchaãi, rozdûlili do dvou tábo-rÛ. Jedni upfiednostÀují Bodegitu,druzí Z nebe pláãe dé‰È. Je to hodnûzvlá‰tní.

Do kterého tábora byste, jakoposluchaãka, patfiila vy?

Do Ïádného – nejsem objektivníposluchaãka. To máte asi tak, jakokdybyste se matky zeptal, které zesv˘ch dûtí má radûji. Ov‰em vzniktûchto písní byl rozdíln˘. Jifií Zmo-Ïek napsal hudbu, poslal mi demo-snímek, a já jsem teprve na melodiipsala text. Tak vznikla píseÀ Z nebepláãe dé‰È. Jirka Bfiezík si naopakz m˘ch básniãek vybral Bodegitua zhudebnil ji. S tím jsem tedy nemû-la vÛbec Ïádnou práci! (smích).

Kter˘ z uveden˘ch zpÛsobÛ mátejako textafika radûji?

TûÏko fiíct. Skladatelé jsou ale rádi,kdyÏ mÛÏou nejdfiív napsat melodiia teprve na ni se pí‰e text. Je jen málotakov˘ch, ktefií to dûlají obrácenû –a jeden z nich je právû Jirka Bfiezík.

Zaãala jste psát texty proto, Ïejste je potfiebovala nebo z vnitfiníchpohnutek?

Cítila jsem potfiebu psát básniãky –a psala jsem je skuteãnû od dûtství.Ale první písÀov˘ text (nebo jedenz prvních) jsem opravdu napsalaproto, Ïe jsem ho potfiebovala: chtûlajsem zpívat písniãku Hany a ãesk˘text k ní nebyl. Byli jsme s Flamin-gem v zahraniãí, a tehdy mi skuteãnûnezbylo nic jiného, neÏ si ten textnapsat.

Vzpomínáte na svÛj úplnû prvnítext?

Nejsem si úplnû jistá, ale moÏná tobyla právû píseÀ Hany. Mrtvou lásku,to byl taky jeden z tûch prvních, jsemnapsala aÏ potom.

Pí‰ete texty spí‰e na základû sv˘chvlastních proÏitkÛ nebo na témata,která se vás bezprostfiednû net˘kají?

Vût‰inou pí‰u na témata, která semû bezprostfiednû net˘kají. Vychá- SU 5980-2

VIII. / listopad 2009NEWSLETTERvydavatelstvíSUPRAPHON a.s.www.supraphon.cz

HANA ZAGOROVÁPí‰i si texty pro radost!

KONCERTNÍ ·≈ÒRAHANY ZAGOROVÉ24. 11. âesk˘ Krumlov25. 11. Náchod26. 11. Jablonec nad Nisou02. 12. Ostrava03. 12. Zlín04. 12. Kunovice05. 12. Prostûjov08. 12. Kolín10. 12. Hradec Králové11. 12. Pfiíbram12. 12. âelákovice13. 12. Jiãín16. 12. Praha – LUCERNA21. 12. Bohumín

Foto

: L.

Rob

inso

n

Po devíti letech pfiichází jedna z na‰ichnejpopulárnûj‰ích zpûvaãek s novinkov˘malbem. Jmenuje se Kouzlo a pfiiná‰ínadmíru pfiíjemn˘ záÏitek. Pravda – odsv˘ch rockov˘ch vypalovaãek se umûlkynûtrochu vzdálila, její projev je ov‰em stejnûuhranãiv˘ i v pomal˘ch, lyrick˘ch písních.Îe jí tahle poloha není cizí ov‰em dokazujeuÏ dlouho, vzpomeÀme tfieba na ãeskouverzi písnû UÏ nejsem volná nebo namnohé muzikálové kousky.

Nest˘skalo se vám uÏ po nahrá-vacím studiu?

Já jsem si to nepfiipou‰tûla. MÛjmuÏ mi tvrdil, Ïe písnû UÏ nejsemvolná a ¤íkej mi jsou uÏ dnes evergre-eny, Ïe je lidi budou poslouchatpofiád, a Ïe vydávat desku je dnessázka do loterie. Smífiila jsem se s tím.Ale najednou pfii‰el Charlie BlaÏek,‰ikovn˘ kytarista z Golemu a produ-cent, úÏasn˘ chlap, a fiekl: proã nena-toãí‰ novinkové CD? Mám ãlovûka,kter˘ by do toho mûl chuÈ a na svémlabelu by to celé zprodukoval! Sezná-mil mû s Franti‰kem Langrem z firmyEpinien, sám se ujal hudební reÏie–a Kouzlo bylo na svûtû.

Co na to manÏel?PÛvodnû se mu do toho moc

nechtûlo, fiíkal, Ïe jsem blázen. Pakale sly‰el první nahrávky a teì je dovûci velice zapálen˘.

Repertoár desky je zcela nov˘nebo, aspoÀ zãásti, leÏel v ‰uplících?

Nov˘, tohle v‰echno se upeklo na

pfielomu loÀského a leto‰ního roku.Nejvût‰í díl práce byl odevzdán letosod kvûtna do srpna.

Vedle osvûdãen˘ch spolupracov-níkÛ jste sáhla i po nov˘ch, mla-d˘ch…

Na albu je devût novinek, napsalije napfiíklad Roman ·andor, DavidSolafi a Jifií ·korpík, autory textÛ jsou

vedle ostfiílen˘ch Pavla Vrby a Edu-arda Kreãmara napfiíklad Hana Sorro-sová, Miroslav KuÏelka a RudaKubík. Tedy v˘kvût v branÏi. Dvû pís-niãky pak dostaly nov˘ kabát. Nûkte-fií interpreti to dûlají úplnû naopak:vydají desku s devíti star˘mia dvûma nov˘mi písnûmi. Já jsem toudûlala obrácenû.

Ta deska má velice pfiíjemné,baladické ladûní.

Ano, fiekla bych takové rozjímací,je to moje zpovûì. Zpovûì dospûléÏenské, která toho spoustu proÏilaa doufá, Ïe je‰tû spoustu proÏije.

Na desce je i nádhern˘ duet s Pet-rem Koláfiem; jak tohle spojenívzniklo?

Petr Koláfi je roztomil˘, kdyÏ fiíká, ÏevyrÛstal na m˘ch písních, tfieba Jámynebo Exploduj. To, Ïe se mnou zpívána albu duet, mû samozfiejmû tû‰í.Petra znám uÏ deset let, jeho kariérujsem peãlivû sledovala a drÏela mupalce. On si tu svoji kariéru poctivûvy‰lapal. Vykonal spoustu práce, neÏse dostal tam, kde je dnes. Obdivuji ho.

Autorem va‰eho duetu na albuKouzlo je Brian May z kapely Queen.

KdyÏ jsem na tuhle píseÀ získalapráva, hned jsem vûdûla, Ïe chci, abyto byl duet – a oslovila jsem právûPetra. âesky se jmenuje Jsou dál jsoua je vûnována lidem, ktefií je‰tûmohli mnohé dokázat, ale kterési pánbÛh vzal pfiíli‰ brzo. To jeFreddie Mercury. Z m˘ch kolegÛpak tfieba Karel âernoch.

PETRA JANÒ: Zpovûì dospûlé ÏenyVIII. / listopad 2009

âeské nebe je pr˘ poslední hrou trojice Svûrák– Cimrman – Smoljak. Milovníci Divadla JáryCimrmana vûfií, Ïe tomu tak není, aleprotagonisté souboru tvrdí, Ïe definitivnû ano.Supraphon pfied ãasem vydal v krabiãce v‰echpfiedchozích ãtrnáct her zmínûné scény, nynípfiichází s âesk˘m nebem. S hrou plnou (jak uÏto u cimrmanÛ b˘vá) jinotajÛ a inteligentníhohumoru. O vydávání jejich her si povídámes Ladislavem Smoljakem a ZdeÀkemSvûrákem.

âeské nebe vychází vcelku brzypo premiéfie, byli jste uÏ nedoãkaví?

Smoljak: Aã na tyhle vûci nemámdobrou pamûÈ, je pravda, Ïe dfiívenám to trvalo déle.

Svûrák: My vÏdycky poãkáme, aÏsi pfiedstavení sedne, aÏ dostane –podle na‰eho názoru – definitivnítvar, a pak je zakonzervujeme nanosiã. A ta doba u âeského nebe uÏ,podle na‰eho názoru, pfii‰la.

Pamatujete se na va‰i prvnícimrmanovskou gramofonovounahrávku?

Svûrák: Jako první jsme vydalipohádku Dlouh˘, ‰irok˘ a krátkozra-k˘ – ne‰li jsme tedy chronologickyod první hry. ¤íkali jsme si, Ïe zrov-na o ni by mohl b˘t zájem. A byla topro nás samozfiejmû velká událost.Nakonec jsme vydali v‰echno. Na‰e

obec pfiíznivcÛ tak zÛstává pofiáds námi, coÏ nás tû‰í. Pfiitom mnozíposluchaãi na‰ich her u nás v diva-dle nikdy nebyli – onen audiovjemjim staãí k tomu, aby na‰e divadlomûli rádi! Kolikrát si dokonce aninechtûjí svoji zaÏitou pfiedstavu kazitnáv‰tûvou divadla ãi podíváním sena DVD. Je to svérázná obec tûch,ktefií nás mají rádi ve zvuku.

Nicménû – jistû mnozí pfii‰li dodivadla právû na základû poslechunahrávky, ne?

Svûrák: Asi ano. Na‰e hry poslou-chají hodnû dûti a ti pak mají touhuvypravit se do divadla a vidût nás navlastní oãi.

Divadelní náv‰tûvnost nahrávkyzfiejmû neovlivÀují …

Smoljak: NeovlivÀovaly a neovli-vÀují, dokonce ani vysílání na‰ichher v televizi ji neovlivÀuje.

Svûrák: Pfiitom jsme zezaãátku bylinatolik bláhoví, Ïe jsme se toho báli.KdyÏ jsme zaãali vydávat desky,naivnû jsme si mysleli, Ïe náv‰tûv-

nost ovlivní; Ïe si lidé koupí elpíãkaa do divadla uÏ nepfiijdou. Opak jeale pravdou.

Vznikají v textu nahrávané hrynûjaké úpravy oproti „normální-mu“ pfiedstavení?

Smoljak: Ne. VÏdycky jsme jinechali tak, jak se hraje, aby primár-ní záÏitek mûl divák na místû. Jsmepfiesvûdãeni, Ïe hra toãená Ïivû, aÈ uÏaudio ãi video, vyzní nejlépe. Publi-kum v ní hraje dÛleÏitou roli, bez nûjby atmosféra ztratila moÏná aÏ pade-sát procent.

Jak si hlídáte koneãnou verzinahrávky ve studiu?

Smoljak: Stavíme na osvûdãenéspolupráci, slovo hlídání je pfiíli‰silné. Natáãíme vÏdy dvû pfiedstave-ní, vût‰inou odpoledne a veãer, a pakse spí‰ spoleãnû dohadujeme nadproblémem, kter˘ vznikne. Musímetfieba opravit nûjaké slovo, které senena‰lo ani v jednom jetí nebopokud se v obou snímcích vyskytlastejná chyba. Pak inkriminovanoupasáÏ musíme nûjak nahradit.A kdyÏ se ukáÏe, Ïe nahrávka ãasovûpfietéká, musíme ji krátit. To jsouna‰e jediné zásahy.

Svûrák: Pfii krácení vût‰inousaháme do semináfie. Jinak ses Láìou radíme, z jakého pfiedstave-ní je ta která pasáÏ lep‰í a kteroutedy pouÏít.

LADISLAV SMOLJAK A ZDENùK SVùRÁK: Patnáct a dost!

Foto

: L.

Čer

mák

ová

Foto

: M

. Ku

bica

EP 0003-2

SU 5937-2

VIII. / listopad 2009

Vypravûãi Ewa Farna a RadekPastrÀák se povûstí zhostili s velk˘mcitem. Ewa Farna se dokonce v nûko-lika písních pfiipojila ke kapele

âechomor i pûvecky a spoleãnû takzavr‰ují velkolep˘ projekt, jímÏSupraphon i âechomor a jeho pfiátelévzdávají hold lidové hudbû.

Právû pfied rokem (v listopadu2008) vy‰la první ãást projektu,Povûsti moravsk˘ch hradÛ a zámkÛ.Deska, na níÏ s kapelou spolupraco-val Miroslav Vladyka, vyneslaâechomoru Platinovou desku. Druh˘díl s názvem Povûsti ãesk˘ch hradÛa zámkÛ (vy‰el v ãervnu 2009), ozdo-bila sv˘m vypravûãsk˘m umûnímhereãka Barbora Hrzánová.

Hudební vydavatelství Supraphon právûuvádí na trh, závûreãn˘ díl trilogie,ve kterém tentokrát skupina âechomorzpracovává Povûsti slezsk˘ch hradÛa zámkÛ.

Po povûstech z moravsk˘ch a ães-k˘ch hradÛ se Karel Holas, Franti‰ekâern˘ a âechomor vydali do Slezska.PrÛvodce na jejich cestû jim tento-krát dûlají rodáci Ewa Farna a RadekPastrÀák.

Stejnû jako v pfiedchozích úspû‰-n˘ch dílech trilogie i na CD Povûstislezsk˘ch hradÛ a zámkÛ po kaÏdéz lidov˘ch povûstí následuje skladbaz dílny âechomoru, která pfiíbûh pfie-vádí do písÀové podoby.

Na desce nav‰tívíme Bruntál, Fry‰-tát, Fulnek, Bílovec a dal‰í místa,jejichÏ tajemné historie inspirovalymuzikanty z âechomoru k dal‰ívárce písní pln˘ch kouzel, ãárÛa magie. Mnohé hrady a zámky ve

T¤ETÍ DÍL OJEDINùLÉHO PROJEKTU SKUPINY âECHOMOR

Slezsku jsou opfiedeny podivuhod-n˘mi pfiíbûhy, takÏe záhadami, stra-‰idly a tajemnem se to na aktuálnídesce âechomoru jen hemÏí.

Václav Hyb‰ je velkou legendou ãeské popu-lární hudby posledních 50ti let. Jeho orchestr jezárukou profesionality a skvûl˘ch interpretaã-ních v˘konÛ. V následujícím roce oslaví Orches-tr Václav Hyb‰e neuvûfiitelné padesáté v˘roãí.K této mimofiádné pfiíleÏitosti vychází u Suprap-honu v˘bûrové album: Opereta & Muzikál.Najdete na nûm v‰echny nejznámûj‰í a nejpopu-lárnûj‰í melodie od Rose Marie pfies Veselouvdovu, Zemi úsmûvÛ, Polskou krev, Mam’zelleNitouche, aÏ po dva nejznámûj‰í v˘stupyz muzikálu My Fair Lady v podání skvûlé PavlyBfiínkové. Od 21. listopadu 2009 je Orchestr Vác-lava Hyb‰e na velkém vánoãním turné. Zahrajecelkem ve 35 mûstech âech a Moravy.

VÁNOâNÍ TURNÉ ORCHESTRU VÁCLAVA HYB·E 200921. 11. Libáň (17:00)22. 11. Teplice (19:00)23. 11. Čelákovice (19:30)24. 11. Česká Kamenice (19:30)25. 11. Kladno (19:00)26. 11. Jablonec nad Nisou (19:00)27. 11. Turnov (19:00)28. 11. Blansko (19:30)29. 11. Kyjov (15:00)30. 11. Havířov (19:00)01. 12. Valašské Meziříčí (19:00)02. 12. Zlín (19:00)03. 12. Přerov (19:30)04. 12. Opava (19:00)05. 12. Olomouc (19:00)06. 12. Třebíč (16:00)07. 12. Holýšov (19:00)08. 12. Karlovy Vary (17:00)09. 12. Praha – Divadlo ABC (14:00 a 19:00)10. 12. Hořice (19:30)11. 12. Úpice (19:30)12. 12. Hronov (20:00)13. 12. Zábřeh (16:30 a 19:30)14. 12. Solnice (18:00)15. 12. Česká Třebová (19:30)16. 12. Vysoké Mýto (19:30)17. 12. Police n. Met. (19:00)18. 12. Nová Paka (19:30)19. 12. Náchod (16:30 a 19:30)20. 12. Týniště a Kostelec n. Orl. (15:00 a 19:30)21. 12. Nové Město (19:00)22. 12. Pardubice (17:00 a 20:00)23. 12. Liberec (19:00)26. 12. Sedlčany (15:00)

ORCHESTR VÁCLAVA HYB·ES NOV¯M ALBEM A NA TURNÉ!

Tfietí DVD s tvorbou Divadla Semafor je tu! Právem sejmenuje Unikáty. Obsahuje jedineãné záznamy, z nichÏmnohé jsme léta nemûli ‰anci vidût, a jako v˘razn˘ bonuspak televizní podobu opery Dobfie placená procházka.Milovníci legendární praÏské scény tak dostávají dal‰íjedineãn˘ dárek.

O DVD – a také o druhém CD s nejvût‰ími hitydvojice Such˘ + ·litr – si povídáme s jednouz jejich autorek, producentkou Naìou Dvor-skou. MÛÏete nové DVD zafiadit do kontextucelé fiady?

Re‰er‰e z âeské televize ukázaly, Ïe tam v archi-vu mají obrovské mnoÏství semaforsk˘ch zázna-mÛ. Na první DVD vybíral sám Jifií Such˘, nadruhé já. Tfietí, tedy Unikáty, si vzal na starostLukበBern˘, jeden z nejvût‰ích znalcÛ DivadlaSemafor. Na nosiã se dostaly záleÏitosti, které seneve‰ly na první a druhé DVD, ãásti slavnéhoRecitálu 64, scénky a písnû z jin˘ch pofiadÛ a takycelá ·litrova a Suchého buffo opera Dobfie place-ná procházka. Sám Jifií Such˘ prohlásil, Ïe je pfie-kvapen, co v‰echno jsme vy‰Èourali a co v‰echnovÛbec s tvorbou Semaforu na rÛzn˘ch záznamechexistuje! Na mnoho vûcí uÏ zapomnûl.

A tohle DVD uÏ se nejmenuje Hity …Jsou to mimofiádné vûci, ale ãasto ne tak notoric-

ky známé, jako vûci na pfiedchozích DVD. NûkolikpfiíkladÛ: Jifií Such˘ zpívá nûkteré písniãky Vos-kovce a Wericha; Jifií Such˘ v nádhern˘ch scénáchs Naìou Urbánkovou prochází v‰emi stoletími jakomilostná dvojice; Such˘ na hudbu Dukea Elingto-na zpívá písniãku, do které pfiedvádûjí bfii‰ní tanceVûra Kfiesadlová s EvÏenem Jegorovem; Such˘zpívá svou písniãku Pampeli‰ka nebo Hfiebíkv botû, coÏ je písniãka Jifiího Baura a VlastimilaHály. TakÏe skuteãnû Unikáty. Druhou ãástí DVD jebonus – ale velmi podstatn˘: uÏ zmínûná Dobfieplacená procházka a nûkolik scének z Recitalu 64.

Vydání Dobfie placené procházky na DVD jeobrovsk˘ poãin!

PÛvodnû se tenhle kus mûl jmenovat Ve vanûa mûl b˘t protipólem Blodkovy opery V studni.Dobfie placená procházka zaznamenaná na DVDvznikla pro âeskou televizi v reÏii Milo‰e Forma-na a Jána Roháãe. Se‰lo se tu nûkolik mistrÛ –vãetnû kameramana Jaroslava Kuãery. V‰echnyárie i recitativy mají zaãátek, prostfiedek a konec,spoustu poezie, neobyãejnou poetickou sílu. Mám

za to, Ïe Jifií Such˘ patfiík na‰im nejvût‰ím bás-níkÛm minulého století.

A k Recitalu 64 – jakéraritky jsou na novémDVD?

Tfieba Klímûntajn, pís-Àová parodie s textem Jifiího Suchého a JifiíhoKrampola zpívaná v ru‰tinû. Tahle verze se prak-ticky nedostala do televize ani do rádia, po sovût-ské okupaci âeskoslovenska v roce 1968 uÏ vÛbecne. A chci upozornit je‰tû na dva unikáty z archi-vu Jifiího Suchého: Tfii tety a Co jsem mûl dnesk obûdu. Mají trochu zhor‰enou kvalitu, ale jsounatolik jedineãné, Ïe je stálo za to na DVD zafiadit.

Témûfi soubûÏnû s DVD vychází i CD – „dvoj-ka“ nejvût‰ích hitÛ.

Ano, jde o pokraãování CD z roku 2005. Nanûm byla spousta vûcí, které se právem dalynazvat nejvût‰í hity. Na dvojce jsou taky, tfiebaMalé kotû, Dítû ‰kolou povinné, Sup a Ïluva,Sluníãko, závûr první poloviny Dobfie placenéprocházky (opera vy‰la v 60. letech ve zkrácenéverzi na LP). Na novém CD ale vychází takéjedna písniãka úplnû poprvé – jde o píseÀ Kdochce psa bít, vÏdycky si hÛl najde. My uÏ ji sicemáme na jednom ze semaforsk˘ch DVD, ale veverzi z 90. let, Such˘ ji tu zpívá s Jitkou Molav-covou; tady je originální verze z roku 1969.A je‰tû o jedné písniãce se zajímav˘m osudemchci mluvit – Podivná hodina v Los Angeles.PÛvodnû se jmenovala Podivná hodina, je totaková chmurná píseÀ o tom, co v‰echno semÛÏe pfiihodit v noci. Cenzura ji tehdy nedovoli-la, Ïe pfiece v socia-listickém âeskoslo-vensku se nûco takstra‰ného v nocipfiihodit nemÛÏe!Such˘ ji pfiejmeno-val na Podivnouhodinu v Los Ange-les – a ejhle, mohlavyjít!

DIVADLO SEMAFOR JE UNIKÁT!

Foto

: M

. Ku

bica

SU 5959-2

SU 7103-9

SU 4010-2

SU 5926-2

âECHOMOR – KOOPERATIVA TOUR 200916. 11. – Litomûfiice, kulturní dÛm17. 11. – Praha, Kostel u Salvátora18. 11. – Praha, Kostel u Salvátora04. 12. – Nivnice, Sportovní hala11. 12. – Tachov13. 12. – Brno KC, Semilasso14. 12. – Fr˘dlant nad Ostravicí, kulturní dÛm16. 12. – Olomouc, KD Sidia18. 12. – Praha, Divadlo pod Palmovkou19. 12. – Praha, Divadlo pod Palmovkou

VIII. / listopad 2009

verzity na institutu Collegium Maria-num nebo v Brnû na Masarykovû uni-verzitû a myslím, Ïe i akademiea konzervatofie uÏ pfiicházejí s nabíd-kou speciálních kursÛ staré hudbya dávají tak studentÛm moÏnost ales-poÀ „ochutnat“ hudbu minulostiv provedení na dobové nástroje.

Aktuálním poãinem supraphon-ské fiady bude CD Rorate coeli. Sla-víte vy osobnû „staré“ Vánoce, drÏí-te staré zvyky?

Samozfiejmû, slavím je intenzivnû,snaÏím se je proÏít pfiedev‰ímduchovnû; k vymanûní se z tohobláznivého shonu v adventníma vánoãním ãase mi pomáhá právûhudba – na koncertech a zkou‰káchse zastavit a zaposlouchat prostû„musím“ a o Vánocích pak dodrÏujinepsan˘ zvyk, Ïe se pou‰tí nûjakápûkná hudba z pfiehrávaãe. Snadbude koneãnû ãas poslechnout si i tona‰e CD!

Hudba Prahy 18. století – to je editorsky,badatelsky i interpretaãnû skvûl˘ ediãníprojekt firmy Supraphon. Na trhu uÏ jsoutfii CD této fiady: s díly Václava GuntheraJacoba, Jana Josefa Ignáce Brentnera a CDs hudbou adventu a Vánoc v barokní Praze.Na projektu se podílí i ve svûtû uznávan˘ãesk˘ soubor Collegium Marianum podvedením Jany Semerádové.

Kde se vzala my‰lenka téhle oje-dinûlé gramofonové edice?

S my‰lenkou supraphonské fiadyvûnované v˘hradnû hudbû praÏskéhobaroka pfii‰el producent Matou‰Vlãinsk˘ a inicioval i reedice na‰ichdvou úspû‰n˘ch CD Hudby barokníPrahy, které jsme natoãili pfied nûko-lika lety. Dramaturgie fiady se více-ménû orientuje na pfiedstavení auto-rÛ, ktefií v Praze pÛsobili nebo jejichÏtvorba je s Prahou spojena, tedyJacob, Brentner, Zelenka a dal‰í.A v˘bûr toho nejkrásnûj‰íhoz adventní a vánoãní hudby pronahrávku Rorate Coeli dokládá, Ïez praÏsk˘ch kÛrÛ zaznívaly jaknároãné árie, tak i tfieba pÛvabnéRovenského písnû, které nemají jindev Evropû obdoby.

Mûní se v posledních letech obe-censtvo autentické interpretacestaré hudby, je pouãenûj‰í?

JANA SEMERÁDOVÁ:Hudbou proti bláznivému shonu

Sama jsem si v‰imla, Ïe v posled-ních letech se publikum rozrostlozvlá‰tû u nás. A potû‰í, Ïe na festiva-lu Letní slavnosti staré hudby nebona stále ãastûj‰ích koncertech cyklÛ„staré hudby“ se objevuje mladépublikum. Napfiíklad ve Francii, kdejsou festivalové sály a kostely plné,zajímá „stará hudba“ víceménû jenstar‰í generaci.

Roste i zájem gramofonov˘chfirem?

Obecnû se nedá fiíci, Ïe by zájempublika podnûcoval vydávání nahrá-vek. Ov‰em stále platí, Ïe dobráhudba a interpretace si cestu kesvému posluchaãi vÏdy najdou.

Kde se u nás dá studovat historic-ky pouãená interpretace staréhudby?

Intenzivnû lze studovat starouhudbu na historické nástroje v Prazeve studijním programu Karlovy Uni-

Fryderyk Chopin b˘vá naz˘vánbásníkem klavíru. Jeho díla patfiík tûm, která provûfiují pianisty,ukazují na jejich umûní a cit. Jednímz tûch, kdo se s nimi vyrovnali se ctí,je i Jan Simon. V jeho interpretaci(za doprovodu PraÏské komornífilharmonie s dirigentem JifiímBûlohlávkem) Supraphon právûvydává Chopinovy klavírní koncerty.Jana Simona se ptáme:

Je mezi Chopinov˘mi vrstev-níky – skladateli nûkdo, kdoby klavíru rozumûl tak, jakoon?

Chopin mûl nûkolik vrstevníkÛi pfiedchÛdcÛ, ktefií byli vyhranûnûklavírní. Té velikosti jako Chopinale pravdûpodobnû dosáhl pouzeFerenc Liszt – i kdyÏ jeho tvorba,co se charakteristiky a pojetí klaví-ru t˘ãe, je úplnû jiná. Liszt se – narozdíl od Chopina – vûnovali hudbû symfonické a oratorní,u Chopina s v˘jimkou nûkter˘chpísní, violoncellové sonáty a kla-vírního tria jinou tvorbu nenajde-me. Chopin myslel prostfiednictvímklavíru a tím je obecnû v celosvûto-vém hudebním kontextu ojedinûl˘.

Jak zapadají první Chopinovyklavírní koncerty do celkového

kontextu jeho tvorby? ¤íká se, Ïe tojsou jeho první svûtové kompozice.

Skuteãnû jsou, dokonce u nichdo‰lo k zámûnû opusov˘ch ãísel,která zohledÀují pofiadí vydání, niko-liv datum vzniku. Koncert f mollpatfií k jeho prvotinám, o to je to celéneuvûfiitelnûj‰í, to dílo je komplexní,vyzrálé, obsahuje takovou hloubku,kterou by ãlovûk od devatenáctileté-ho ãlovûka neãekal.

Jaká byla spolupráce s JifiímBûlohlávkem?

Nesmírnû koncentrovaná, soustfie-dûná, s obrovskou inspirací. Vypo-mohli jsme si i vypÛjãením nástroje,kter˘ byl speciálnû pro tuto nahráv-ku vybrán z Vídnû. Bylo to nesmírnû

silné – nejen pfii tvofiení, pfii samot-ném hraní, ale i pfii práci v reÏii.Sedût s Jifiím Bûlohlávkem, poslou-chat záznam jednotliv˘ch snímkÛa komentovat je, to ve mnû zÛstane.Jeho postfiehy a snaha po maximálnídokonalosti jsou nesmírnû inspira-tivní, pfiíjemné, odu‰evnûlé. Byl tojeden z m˘ch nejvût‰ích kum‰t˘fi-sk˘ch záÏitkÛ za celou moji pûtadva-cetiletou koncertní kariéru. Budumoc rád, kdyÏ se nûkdy bude mocizopakovat.

I PraÏská komorní filharmonie siza dobu svojí existence vydobylaobrovské renomé!

V souãasné dobû je to nበbezkon-kurenãnû nejlep‰í komorní orchestr –i kdyÏ to slovo komorní je trochuzavádûjící, v mezinárodním kontextuse orchestr naz˘vá Prague Philhar-monia. Myslím si, Ïe doménaorchestru je v beethovenském obsa-zení ãtyfiiceti aÏ padesáti hráãÛ, tamdosahují naprosté dokonalosti.KoneckoncÛ v˘ãet koncertních turnéorchestru a spolupráce s rÛzn˘miosobnostmi svûtového formátu jsoudÛkazem, Ïe tûleso je pfiinejmen‰ímvysoce konkurenceschopné v porov-nání s tûlesy obdobného formátuv zahraniãí. Je to o to úÏasnûj‰í, Ïetento orchestr funguje na soukromébázi. A co se t˘ãe Prahy, máme tuunikát – vedle Symfonickéhoorchestru âeského rozhlasu je PraÏ-ská komorní filharmonie orchestrem,

kter˘ má stoprocentnû vyprodanéabonentní fiady. To jistû o mnohémsvûdãí.

Jakou dal‰í spolupráci se Sup-raphonem máte pfied sebou?

S Tomá‰em Jamníkem a Tomá-‰em Netopilem plánujeme projekt,kter˘ by se mûl, pokud v‰e s rekon-strukcí âeského rozhlasu pobûÏítak, jak má, realizovat ve zrekon-struovaném Studiu 1 na Vinohrad-ské tfiídû. A co se dlouhodobûj‰ístrategie t˘ãe: rádi bychom pokra-ãovali v fiadû, která zaãala vydánímkompletu Dvofiákov˘ch symfonií,a ‰la pfies âajkovského, klavírníkoncerty Tomá‰kovy a smetano-vsk˘ komplet, aÏ ke kompletu sym-fonií Bohuslava MartinÛ. Myslímsi, Ïe to bûhem posledních ãtyfi letbylo hezky nastartováno a Ïe bybyla ‰koda, kdyby se v takové fiadûreprezentativních snímkÛ – proznaãku Supraphon i pro znaãkuâesk˘ rozhlas – nepokraãovalo.

JAN SIMON: Chopin myslel prostfiednictvím klavíru

PR&Promotion kontakt: klasická hudba + mluvené slovo: [email protected]; tel.: 221 966 604 • pop music (tisková média) [email protected]; tel.: 221 966 602 • pop music (TV+ rádia) [email protected]; tel.: 221 966 604

SU 4002-2 SU 3970-2 SU 3971-2

SU 4001-2

PAVEL ·PORCL & ROMANO STILOGIPSY WAY TOUR 2009(aktuální termíny turné)10. 11. PRAHA – Lucerna11. 11. DùâÍN15. 11. T¤EBO≈16. 11. PÍSEK17. 11. T¤EBÍâ19. 11. DVÒR KRÁLOVÉ04. 12. HAVͤOV05. 12. KARVINÁ19. 12. HRADEC KRÁLOVÉ20. 12. âESKÁ LÍPA21. 12. BRNO

Foto

: J.

A.

Trži

lová