Ř š é ú í á í ú zemí ORP Tá bor č ý · Ú zemně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor 6 TÚ Ostrava) byla totiž dokončena v srpnu 2008 a Zastupitelstvem

Ř ešené ú zemí: sprá vní ú zemí ORP Tá bor

Kraj: Jihoč eský

Ú zemně analytické podklady obce s rozš ířenou pů sobností Tábor

2

Zaká zka: Zpracová ní ú zemně analytických podkladů pro obec s rozšířenou působností Tá bor – rozbor udržitelného rozvoje ú zemí. Č á st zaká zky: A – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje ú zemí Pořizovatel: Městský ú řad v Tá boře, odbor ú zemního rozvoje, Žižkovo ná městí 2, 390 15 Tá bor, e-mail: [email protected] [email protected] Zpracovatel:

Hlavní projektant: Doc.ing.arch.Ivan Horký,DrSc. Projektanti: Ing. Petr Kohoutek Ing. Vá clav Jetel Ing.arch. Marek Janatka, PhD. Ing. Roman Vodný Zaká zkové číslo zpracovatele: 0408 Zaká zkové číslo objednatele: SD/00317/2008 Datum zpracová ní: zá ří 2008 Datová bá ze podkladů pořizovatele: srpen 2008

mailto:[email protected]

mailto:[email protected]


3

A. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE OBSAH I. Textová část: I.1. ZÁ KLADNÍ ÚDAJE ................................ ................................ ................................ ................................ ............ 5

I.1.1. Ú VOD................................ ................................ ................................ ................................ ............................... 5 I.1.2. ČLENĚNÍ DOKUMENTACE A ZPŮ SOB ZPRACOVÁ NÍ................................ ................................ ............................. 6 I.1.3. SEZNAM POUŽ ITÝCH ZKRATEK A JEJICH VÝZNAM ................................ ................................ .............................. 15 I.1.4. VZTAH K DŘÍVE ZPRACOVANÉ Ú PD A Ú PP. ................................ ................................ ................................ ...18

I.2. Š IRŠ Í VZTAHY Ř EŠ ENÉ HO ÚZEMÍ. ................................ ................................ ................................ ........... 19 I.2.1. ORP TÁ BOR V KONTEXTU JIHOČESKÉHO KRAJE................................. ................................ ............................. 19 I.2.2. POSTAVENÍ ORP TÁ BOR V ČR A EU. ................................ ................................ ................................ ............ 21 I.2.2. ZÁ KLADNÍ Ú ZEMNÍ VZTAHY A VAZBY................................. ................................ ................................ ................ 24 I.2.4. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ŘEŠENÉHO Ú ZEMÍ. ................................ ................................ ............ 28 I.3.A. HOSPODÁ ŘSKÝ PILÍŘ ................................ ................................ ................................ ................................ ...... 30

I.3.A.1. Hospodářská základna. ................................ ................................ ................................ ............................... 30 I.3.A.2. Veřejná ekonomika................................. ................................ ................................ ................................ ......44 I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy. ................................ ................................ .......................... 57 I.3.A.4. Technická infrastruktura. ................................ ................................ ................................ .............................. 70

I.3.B. PILÍŘ SOUDRŽNOSTI SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ................................ ................................ ................................ ..81 I.3.B.1. Obyvatelstvo. ................................ ................................ ................................ ................................ ..................81 I.3.B.2. Vzdě lávání. ................................ ................................ ................................ ................................ ......................94 I.3.B.3. Zdravotnictví. ................................ ................................ ................................ ................................ .................110 I.3.B.4. Sociá lní péče................................. ................................ ................................ ................................ ................126 I.3.B.5. Kultura a pamá tková péče................................. ................................ ................................ ......................136 I.3.B.6. Sport a tě lovýchova. ................................ ................................ ................................ ................................ ...144 I.3.B.7. Bydlení a bytový fond. ................................ ................................ ................................ ................................ 155 I.3.B.8. Zaměstnanost a trh práce. ................................ ................................ ................................ ........................161 I.3.B.9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva. ................................ ................................ ................................ ....172 I.3.B.10. Struktura osídlení. Subregionalizace................................. ................................ ................................ .....178

I.3.C. ENVIRONMENTÁ LNÍ PILÍŘ ................................ ................................ ................................ .............................. 183 I.3.C.1. Geologie. Horninové prostředí................................. ................................ ................................ ................183 I.3.C.2. Hydrologie, klimatologie................................. ................................ ................................ ........................... 191 I.3.C.3. Půdní fond. ................................ ................................ ................................ ................................ ....................204 I.3.C.4. Zatížení životního prostředí. ................................ ................................ ................................ .......................211 I.3.C.5. Ochrana přírody a krajiny. ................................ ................................ ................................ ........................221

I.4. HODNOTY ÚZEMÍ. ................................ ................................ ................................ ................................ ........ 238 I.5. LIMITY VYUŽ ITÍ ÚZEMÍ................................ ................................ ................................ ............................. 242 I.6. ZÁ MĚRY ZMĚN VYUŽ ITÍ ÚZEMÍ................................ ................................ ................................ ............. 245 I.7. SEZNAM TABULEK................................ ................................ ................................ ................................ ....... 249 I.8. SEZNAM KARTOGRAMŮ ................................ ................................ ................................ ............................ 251 I.9. POUŽ ITÉ INFORMAČ NÍ ZDROJE ................................ ................................ ................................ ............. 254


4

I.10. Přílohy 1.10.1. Vstupní analýza podkladů pro RURÚ ORP Tábor 1.10.2. Schema pro odpovědi Ú řadů pro územní plánování – ORP Tábor, stav k 20.8.2008 1.10.3. Zá znam z pracovní porady dne 21.8.2008 1.10.4. Zá znam z pracovní porady dne 17.9.2008 1.10.5. Popis datového modelu. II. Grafická část II.1. Výkres hodnot území 1:25 000, 1:10 000 (11 mapových listů A1) – samostatná příloha II.2. Výkres limitů využití území 1:25 000, 1:10 000 (11 mapových listů A1) – samostatná příloha II.3. Výkres záměrů na provedení změn v území 1:25 000, 1:10 000 (11 mapových listů A1) – samostatná příloha


5

I.1. Základní údaje: I.1.1. Ú vod I.1.2. Č lenění dokumentace a způ sob zpracování I.1.3. Seznam použ itých zkratek a jejich význam I.1.4. Vztah k dříve zpracované Ú PD a Ú PP I.1. Základní údaje

I.1.1. Ú vod Vypracování dokumentace pro územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Tábor – rozbor udržitelného rozvoje území (dá le jen Podklady Ú AP ORP Tábor – RURÚ ) bylo provedeno podle požadavků zadavatele – Městského úřadu v Táborě, odboru územního rozvoje a v souladu s podmínkami, formulovanými v ná sledujících dokumentech:

• Výzvě k podání nabídky – průzkum trhu na zaká zku malého rozsahu: „Pořízení územně analytických podkladů - rozboru udržitelného rozvoje území ORP Tábor“ z 8.4.2008

• upřesňujících pokynů pořizovatele Ú AP ORP Tábor – RURÚ , obsažených v zá znamech z pracovních porad v průběhu práce na zaká zce (viz Přílohy č. 1.10.3 a 1.10.4)

Pro potřeby pořízení územně analytických podkladů krajů a ná sledně obcí jsou relevantní zejména ná sledující legislativní normy:

• zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dá le jen „stavební zákon“ – SZ)

• vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti.

V systému územního plánování, aplikovaném do územně plánovací praxe přijetím nového stavebního zákona s platností od 1.1.2007 představuje pořízení územně analytických podkladů nový institut a důležitý ná stroj pro implementaci strategie udržitelného rozvoje jak území krajů, tak i obcí. V přechodných ustanoveních stavebního zákona (čá st šestá : „Přechodná a závěrečná ustanovení“) § 185, odst. 3 určuje SZ pořízení územně analytických podkladů obcí úřady územního plánování do 24 měsíců a územně analytických podkladů kraje krajským úřadem do 30 měsíců od nabytí platnosti nového stavebního zákona č.183/2006 Sb. V případě obcí s rozšířenou působností jde tedy o termín do 31.12.2008 a v případě krajů do 30.6.2009. Určení těchto termínů jistě není náhodné, neboť datové bá ze územně analytických podkladů na obou úrovních by mě ly být nejen technicky kompatibilní, ale po obsahové stránce i plně koordinovány. Ve stavebním zákoně se tudíž implicitně předpokládá , že Ú AP krajů budou vybudovány s použitím bá ze Ú AP obcí. Z řady objektivních důvodů však většinou tento metodický postup nelze dodržet a stejně tomu je i v případě Ú AP ORP Tábor. Dokumentace Ú AP Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s r.o. ve spolupráci s VŠB


6

TÚ Ostrava) byla totiž dokončena v srpnu 2008 a Zastupitelstvem Jihočeského kraje projednána 16.9.2008, t.j. před pořízením územně analytických podkladů obcí, jejichž výstupy tudíž nemohly být využity. Takto vytvořené Ú AP Jihočeského kraje proto z výše uvedených důvodů nemusí vždy tvořit nezpochybnitelně prová zaný celek s územně analytickými podklady ORP Tábor a po primá rním naplnění datových modelů obou typů dokumentací bude nezbytná jejich další koordinace.

I.1.2. Č lenění dokumentace a způ sob zpracování V souladu s Přílohou č.1A vyhlášky č.500/2006 Sb. byly podklady pro rozbor udržitelného rozvoje správního území obce s rozšířenou působností Tábor zpracovány ve struktuře předepsaných celkem 119 sledovaných jevů. Tato obsahová struktura Podkladů pro RURÚ ORP Tábor byla naplněna:

• a) údaji o řešeném území, poskytnutými příslušným úřadem Ú P, t.j. odborem územního rozvoje Městského úřadu Tábor

• b) doplňujícími údaji, obsaženými v Podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje Jihočeského kraje (zpracovatel EKOTOXA s r.o. ve spolupráci s VŠB TÚ Ostrava, srpen 2008)

• c) doplňujícími údaji o území z veřejně dostupných informačních zdrojů, především z veřejné databá ze Českého statistického úřadu

• d) vybranými údaji o území a záměrech na změny využití řešeného území, získanými zpracovatelem z Politiky územního rozvoje České republiky, schvá lené usnesením vlády ČR č.561 ze 17.5.2006 a jejích novelizací, Zá sad územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracováno) a dostupné územně plánovací dokumentace obcí ve správním území ORP Tábor.

Při zpracování Podkladů pro RURÚ ORP Tábor byly rovněž použity a plně respektovány Metodické návody k Příloze č.1 čá st A vyhlášky č.500/2006 Sb. a Standard sledovaných jevů pro územně analytických podkladů obcí, vypracované a publikované Ú stavem územního rozvoje v Brně (2007). Dokumentace je v souladu s předmětem plnění této veřejné zaká zky malého rozsahu členěna zá sadně do dvou na sebe navazujících čá stí: - část A: PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE (P_RURÚ ) - část B: ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Ú ZEMÍ (RURÚ ). Obě čá sti jsou z hlediska metodiky zpracování dokumentací dvou na sebe navazujících, avšak samostatných etap práce na zaká zce. Č lenění dokumentace do dvou samostatných navazujících tematických čá stí je důsledně uplatněno jak v její digitá lní podobě, tak i v tiskových výstupech. Každá z obou tematických čá stí A a B je tvořena textovou a grafickou čá stí (složkou). V textové i grafické čá sti je struktura P_RURÚ i RURÚ shodně členěna na tři základní pilíře udržitelného rozvoje území:

• hospodářský pilíř • pilíř soudržnosti společenství obyvatel • environmentá lní pilíř

a dá le na tematické okruhy podle požadavků zadávací dokumentace veřejné zaká zky malého rozsahu v ná sledující podrobně jší skladbě: Hospodářský pilíř Hospodářská základna


7

Veřejná ekonomika Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura Pilíř soudržnosti společenství obyvatel Obyvatelstvo Vzdě lávání Zdravotnictví Sociá lní péče Kultura a pamá tková péče Sport a tělovýchova Bydlení a bytový fond Zaměstnanost a trh práce Bezpečnost a ochrana obyvatelstva Struktura osídlení, subregionalizace Environmentá lní pilíř Geologie, horninové prostředí Hydrologie, klimatologie Půdní fond Zatížení životního prostředí Ochrana přírody a krajiny. Textová složka obou tematických čá stí A a B je dá le doplněna vybranými relevantními kartogramy, tabulkami a schématy, integrovanými zpracovatelem do příslušné kapitoly textu. Grafická složka obsahuje příslušné tematické výkresy předepsané vyhláškou č.500/2006 Sb. v měřítku 1:25 000, resp. 1:10 000. Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Tábor, které je tvořeno správními obvody celkem 79 obcí: Balkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borotín, Bradáčov, Březnice, Černýšovice, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hodětín, Hodonice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Košice, Košín, Krá tošice, Krtov, Libě jice, Lom, Malšice, Meziříčí, Mladá Vožice, Mlýny, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Maldé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Psá rov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná , Řemíčov, Řepeč, Sezimovo Ú stí, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Svrabov, Šebířov, Tábor, Turovec, Ú strašice, Vilice, Vlčeves, Vodice, Zadní Střítěž, Záhoří, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora a Ž eleč. Podle údajů pořizovatele je celková rozloha řešeného území 100.270 ha. Správní obvod ORP Tábor tvoří celkem 198 katastrá lních území ve struktuře a souvislostech, které jsou patrné z tabulky T-I.1-1 Č lenení řešeného území podle katastrá lních území. Celková populace na tomto území činí 81.309 obyvatel. Administrativně správní členění řešeného území je patrné z ná sledujícího kartogramu K-I.1-1 Administrativně správní členění území ORP Tábor.


8

K-I.1-1 Administrativně správní členění území ORP Tábor

T-I.1-1 Č lenění řešeného území podle katastrá lních území

Obec Kó d obce

Počet obyvatel

Počet katastrálních

ú zemí

Název katastrálních ú zemí

Balkova Lhota 563251 116 [4] 1 Balkova Lhota Beč ice 563366 77 [4] 1 Bečice nad Luž nicí

Bechyně Hvož ďany u Bechyně

Bechyně 552054 5 557 [4] 3

Senož aty u Bechyně Běleč 560448 178 [4] 1 Bě leč u Mladé Vož ice

4 Borotín u Tábora Kamenná Lhota u Borotín Libenice u Tábora

Borotín 552101 533 [4]

Pikov 2 Bradáčov Bradá č ov 552127 62 [4]

Horní Svě tlá u Bradáčova Březnice 552135 185 [4] 1 Březnice u Bechyně


9

Č erný šovice 563722 70 [4] 1 Černýšovice Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 1 Dlouhá Lhota u Tábora Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 1 Dobronice u Bechyně

10 Dolní Hořice Hartvíkov Chotčiny Kladruby Lejčkov Mašovice Nové Dvory u Pořína Oblajovice Pořín

Dolní Hořice 552241 802 [4]

Prasetín 2 Horní Hrachovice Dolní Hrachovice 560529 146 [4]

Mostek u Ratibořských Hor Dražice 552283 763 [4] 1 Draž ice u Tábora Dražič ky 552291 111 [4] 1 Draž ičky Drhovice 563307 179 [4] 1 Drhovice Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 1 Haškovcova Lhota

2 Hlasivo Hlasivo 560481 178 [4]

Rašovice u Hlasiva 2 Blatec u Hodě tín Hodětín 598992 88 [4]

Hodě tín Hodonice 562904 161 [4] 1 Hodonice u Bechyně

10 Beranova Lhota Broučkova Lhota Červené Záhoří Chotoviny Jeníčkova Lhota Liderovice Moraveč u Chotovin Ř evnov Sedlečko u Chotovin

Chotoviny 552461 1 656 [4]

Vráž ná 3 Choustník Kajetín

Choustník 552470 519 [4]

Přeboř u Choustníku Chrbonín 563145 141 [4] 1 Chrbonín

5 Dobronice u Chýnova Chýnov u Tábora Klouž ovice Velmovice

Chý nov 552496 2 257 [4]

Záhostice Jedlany 562963 61 [4] 1 Jedlany

13 Bož ejovice Cunkov Drahně tice

Jistebnice 552534 2 006 [4]

Chlum u Jistebnice


10

Jistebnice Makov u Jistebnice Orlov u Jistebnice Padařov Plechov Pohoří u Jistebnice Svoříž Vlásenice u Makova

Zvě stonín 2 Doubí nad Luž nicí Košice 552585 717 [4]

Košice u Sobě slavi Košín 562955 57 [4] 1 Košín Krá tošice 560634 113 [4] 1 Krátošice Krtov 563030 149 [4] 1 Krtov Libějice 563544 104 [4] 1 Libě jice Lom 563587 151 [4] 1 Lom

7 Čenkov u Malšic Dobřejice Malšice Maršov u Tábora Obora u Maršova Třebelice

Malšice 552666 1 767 [4]

Všechlapy u Malšice Meziříč í 563234 162 [4] 1 Meziříčí

8 Bendovo Záhoří Blanice u Mladé Vož ice Janov u Mladé Vož ice Krchova Lomná Mladá Vož ice Noskov Radvanov u Mladé Vož ice

Mladá Vožice 552704 2 728 [4]

Stará Vož ice Mlý ny 552712 138 [4] 1 Mlýny u Choustníku

8 Brtec Chlístov u Nadě jkova Modlíkov Mozolov Nadě jkov Petříkovice Starcova Lhota

Nadějkov 549631 743 [4]

Vratišov Nasavrky 559016 52 [4] 1 Nasavrky u Tábora

4 Dě dice u Nemyšle Hoštice u Nemyšle Nemyšl

Nemyšl 552747 287 [4]

Prudice Nová Ves u Chý nova 552763 273 [4] 1 Nová Ves u Chýnova Nová Ves u Mladé Vožice 563455 181 [4] 4 Horní Střítež


11

Křtě novice Mutice

Nová Ves u Mladé Vož ice Oldřichov 552798 244 [4] 1 Oldříchov u Mladé Vož ice

6 Nové Dvory u Opařan Olší u Opařan Oltyně Opařany Podboří

Opařany 552801 1 370 [4]

Skrýchov u Opařan Planá nad Lužnicí 552828 3 454 [4] 1 Planá nad Luž nicí Pohná nec 560553 59 [4] 1 Pohnánec Pohná ní 552852 76 [4] 1 Pohnání

2 Pojbuky Pojbuky 552861 117 [4]

Zadní Lomná 2 Psárov Psá rov 563374 145 [4]

Tříklasovice 5 Bítov u Radenína Hroby Koznice u Chýnova Laž any u Chýnova

Radenín 552917 498 [4]

Radenín Radětice 552925 220 [4] 1 Radě tice u Bechyně Radimovice u Tá bora 563196 61 [4] 1 Radimovice u Tábora Radimovice u Želč e 552933 376 [4] 1 Radimovice u Želče Radkov 552941 163 [4] 1 Radkov u Tábora Rataje 552976 204 [4] 1 Rataje u Bechyně

5 Dub u Ratibořských Hor Podolí u Ratibořských Hor Ratibořice Ratibořské Hory

Ratibořské Hory 552992 728 [4]

Vřesce 3 Blanička Nahořany u Mladé Vož ice

Rodná 560626 95 [4]

Rodná Řemíč ov 560511 77 [4] 1 Ř emíčov Řepeč 553034 252 [4] 1 Ř epeč Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 1 Sezimovo Ústí

2 Chabrovice Skopytce 553085 150 [4]

Skopytce 2 Dudov Skrý chov u Malšic 560669

130 [4]

Skrýchov u Malšic 2 Moraveč u Mladé Vož ice Slapsko 599026 149 [4]

Slapsko 2 Hnojná Lhotka Slapy 599042 470 [4]

Slapy u Tábora 6 Malý Jež ov Smilovy Hory 553123 405 [4]

Radostovice u Smilových Hor


12

Smilovy Hory Stojslavice Tě chobuz II

Velký Jež ov 4 Křída u Stádlce Slavňovice Stádlec

Stá dlec 553140 616 [4]

Staré Sedlo u Stádlce 3 Bechyňská Smoleč Bež erovice

Sudoměřice u Bechyně 553166 678 [4]

Sudomě řice u Bechyně Sudoměřice u Tá bora 553174 281 [4] 1 Sudomě řice u Tábora Svrabov 563170 59 [4] 1 Svrabov

4 Křekovice u Vyšetic Šebířov Vyšetice

Š ebířov 553204 383 [4]

Záříčí u Mladé Vož ice 10 Čekanice u Tábora Čelkovice Hlinice Horky u Tábora Klokoty Mě šice u Tábora Náchod u Tábora Stoklasná Lhota Tábor

Tá bor 552046 35 769 [4]

Zárybničná hota Turovec 551601 226 [4] 1 Turovec Ústrašice 599123 266 [4] 1 Ústrašice Vilice 553280 173 [4] 1 Vilice Vlč eves 563447 77 [4] 1 Vlčeves

4 Babčice Domamyšl Malešín u Vodice

Vodice 553328 185 [4]

Vodice u Tábora Zadní Střítež 563927 28 [4] 1 Zadní Střítež Zá hoří 599000 59 [4] 1 Záhoří u Bechyně Zhoř u Mladé Vožice 599034 95 [4] 1 Zhoř u Mladé Vož ice Zhoř u Tá bora 560430 163 [4] 1 Zhoř u Tábora

2 Bezdě čín Želeč 553417 868 [4]

Želeč u Tábora Pozná mky: /4/ - ke 31.12.2005

zdroj: Ú zemně identifikační registr ČR


13

Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje předané zpracovateli byly v průběhu práce zpracovatele průběžně doplňovány a aktualizovány, přičemž jejich výsledná podoba zachycuje stav naplněnosti datového modelu sledovaných jevů k 31.8.2008. Předané podklady jsou buďto:

• údaji o území, poskytnutými příslušnými poskytovateli podle § 27, odst. 3, 4 a 5 SZ a případně upravenými pořizovatelem Ú AP, anebo

• údaji o území zpracovanými pořizovatelem na základě jeho vlastních průzkumů, schvá lených územních plánů obcí, vydaných správních rozhodnutí, apod..

Strukturu sledovaných údajů o řešeném území, včetně způsobu jejich zpracování a odkazů na příslušný právní předpis přehledně zobrazuje Příloha č.1.10.2. Podklady obsahují zjištěné informace a data o území, dostupné k 31.8.2008, relevantní pro územní plánování řešeného území v podrobnostech a rozsahu potřebném pro pořízení rozboru udržitelného rozvoje správního území obce (měřítko výkresů grafické čá sti 1:10 000, resp. 1:25 000). Vyhodnocení informací, údajů a dat o území je v jednotlivých tematických okruzích standardně členěno na:

• stav a vývoj území • hodnoty území • limity využití území • záměry na provedení změn v území.

Za limity využití území ve výše uvedeném smyslu jsou považovány pouze skutečnosti jednoznačně vyplývající z platné legislativy a z reá lných vlastností řešeného území. Jednotlivé sledované jevy v řešeném území jsou označeny shodně s Přílohou č.1, čá st A vyhlášky č.500/2006 Sb. o územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Jednotlivé položky sledovaných jevů jsou shodně s vyhláškou průběžně číslovány 1 – 119. V dokumentaci P_RURÚ jsou sledované jevy charakterizovány pouze zkratkovitě, avšak jednoznačně, s odkazem na podrobně jší další informační zdroje (viz Příloha č.1.10.2). Nadstandardní součá stí P_RURÚ je charakteristika širších vztahů řešeného území ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje, České republiky i středoevropského prostoru EU, včetně vyhodnocení hlavních širších územních vztahů a vazeb. Zpracovatel P_RURÚ ORP Tábor vychá zel z ná sledujících souborů podkladů, poskytnutých a aktualizovaných pořizovatelem k 30.8.2008:

• údaje a data sledovaných jevů dle Přílohy č.1.10.1 „Vyhodnocení podkladů k RURÚ ORP Tábor“ – stav k 13.8.2008

• skenované hlavní výkresy územních plánů obcí a jejich změn, pokud byly vydány ke dni zahá jení práce na P_RURÚ

• data z návrhu ZÚ R Jihočeského kraje ve formá tu *shp • územně analytické podklady Jihočeského kraje – Rozbor udržitelného rozvoje

území (tiskový výstup ze srpna 2008): Datová sada poskytnutá pořizovatelem obsahovala dá le ná sledující mapové podklady:

• katastrá lní mapu DKM pro čá st řešeného území ve formá tu *shp • katastrá lní mapu čá sti řešeného území v rastrové podobě ve formá tu *tiff • katastrá lní mapu účelovou (digitalizovanou) čá sti řešeného území ve formá tu

*shp • ZABAGED ve formá tu *shp • hranice katastrá lních území, obcí a ORP Tábor ve formá tu *shp


14

Podklady pro RURÚ ORP Tábor jsou technicky zpracovány tak, aby vyhověly ná sledujícím požadavkům pořizovatele:

• jako primá rní formá t pro předávání dat se určuje formá t *shp standardu ESRI, není-li dohodnuto jinak

• grafická čá st dokumentace bude vytvořena nad mapou ZABAGED v měřítku 1:10 000 a vytisknuta na mapových listech v reá lném měřítku 1:10 000, resp. 1:25 000 dle charakteru území a potřebné míry detailu a rozlišení

• digitá lní zá znam dokumentace na DVD nebo CD bude obsahovat: - textové dokumenty ve formá tu *doc - grafickou čá st v technologii GIS ve formá tech podporovaných firmou ESRI, t.j. v projektech ESRI ArcView s příslušnými shapefily, jeden projekt na každý zpracovávaný výkres a ve struktuře datových sad podkladů pro RURÚ dle jednotného datového modelu Jihočeského kraje a dá le ve formá tu *pdf a rastrovém formá tu *tiff.

Pro identifikaci záměrů na změny v řešeném území byly využity ná sledující dostupné zdroje informací:

• data poskytnutá pořizovatelem, naplňující obsah položek sledovaných jevů č.117 – zastavitelná plocha a č.118 – jiné záměry. Tato data se týkají pouze těch obcí, které mají zpracován územní plán k 30.8.2008

• relevantní údaje obsažené v P_RURÚ Jihočeského kraje (záměry nadmístního významu)

• relevantní údaje obsažené v Zá sadách územního rozvoje Jihočeského kraje (rozpracováno)

• regulativy, veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření obsažená v poskytnutých skenech čá stí dokumentace územních plánů obcí uvedených výše.

Z analýzy těchto disponibilních zdrojů informací především vyplývá , že se týkají pouze čá sti řešeného území, a že některé reá lné záměry změn využití území mohly zůstat neidentifikovány. Stejně tak nemohlo být provedeno ověření aktuá lnosti identifikovaných záměrů. Po analýze obsahové náplně sledovaných jevů v podrobnosti a rozsahu potřebném pro zpracování P_RURÚ ORP Tábor bylo provedeno vyhodnocení stavu a vývoje území, identifikovány jeho hodnoty a vymezeny limity jeho využití. Kartogramy, schémata, tabulky a grafy, stejně jako odkazy na obsah databá ze sledovaných jevů jsou přiřazeny do obsahově korespondujících pasáží textu po jednotlivých tematických okruzích. Architektura datového modelu je popsána v Příloze č.1.10.5. Grafická čá st P_RURÚ ORP Tábor obsahuje 3 tematické výkresy v měřítku 1:25 000, resp. 1:10 000:

• výkr.č.1 – Hodnoty území • výkr.č.2 – Limity využití území • výkr.č.3 – Záměry na změny využití území

Každý z výkresů je tisknut na 11 mapových listech tak, aby jimi bylo v příslušném měřítku pokryto celé řešené území.


15

I.1.3. Seznam použ itých zkratek a jejich význam

zkratka význam AČR Armáda České republiky AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

BC, BK biocentrum, biokoridor = skladebné čá sti územního systému ekologické stability

BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka

BSK5 biochemická spotřeba kyslíku v mg mikroorganismy při rozkladu znečištění (odpadních vod) za 5 dní – norma=54mg/1l/1 člověk/den

CO civilní ochrana CR cestovní ruch CZT centrá lní zá sobování teplem ČD České dráhy ČEPS Česká energetická přenosová soustava ČEZ České energetické závody ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČS čerpací stanice ČSOV čerpací stanice odpadních vod ČS PHM čerpací stanice pohonných hmot ČSÚ Český statistický úřad ČÚ ZK Český úřad zeměměřičský a kartografický DP dobývací prostor EAO ekonomicky aktivní obyvatelstvo

EIA posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment)

EO ekvivalentní obyvatel ESPON European Spatial Planning Observation Network EU Evropská Unie EVL evropsky významná lokalita HDP hrubý domácí produkt HPJ hlavní půdní jednotka HSO hospodářsky slabá oblast HZS Hasičský záchranný sbor CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod IAD individuá lní automobilová doprava IZS integrovaný záchranný systém


16

JVS Jihočeská vodá renská soustava k.ú. katastrá lní území KES koeficient ekologické stability KN katastr nemovitostí KOP Koncepce ochrany přírody Jihočeského kraje KÚ Katastrá lní úřad KÚ LK Krajský úřad Jihočeského kraje LAPV lokality akumulace povrchových vod LČR, s.p. Lesy České republiky, stá tní podnik LHO lesní hospodářská osnova L Ú SES loká lní (místní) systém ekologické stability LHP lesní hospodářský plán LK Jihočeský kraj LPF lesní půdní fond MMR ČR Ministerstvo místního rozvoje České republiky MZe ČR Ministerstvo zemědělství České republiky MZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území MŽ P ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NC biocentrum nadregioná lní NKP nemovitá kulturní pamá tka NNKP ná rodní nemovitá kulturní pamá tka NPP ná rodní přírodní pamá tka NPR ná rodní přírodní rezervace

NUTS klasifikace EU územních statistických jednotek: 1 – republika, 2 – regiony, 3 – kraje, 4 – okresy, 5 - obce

NZP nezemědělská půda OA osobní automobil OIR objekty individuá lní rekreace OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OP ochranné pá smo OPRL oblastní plán rozvoje lesů ORP obec s rozšířenou působností OZE obnovitelné zdroje energie OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PF ČR Pozemkový fond České republiky PÚ Pozemkový úřad PLO přírodní lesní oblast PO ptačí oblast POÚ pověřený obecní úřad PP přírodní pamá tka PřP přírodní park


17

PUPFL pozemky určené pro plnění funkce lesa PÚ R ČR politika územního rozvoje České republiky RC, RK biocentru, biokoridor regioná lního významu RES registr ekonomických subjektů REZZO Registr emisí zdrojů znečisťujících ovzduší RKS radiokomunikační středisko RR radioreléová trasa RS regulační stanice RURÚ rozbor udržitelného rozvoje území ŘSD Ředitelství silnic a dá lnic JČP Jihočeská plyná renská a.s. SCZT systémy centrá lního zá sobování teplem

SEA hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SLDB sčítání lidu, domů a bytů SLT soubor lesních typů SOCO spádové obvody center osídlení SRJK Strategie rozvoje Jihočeského kraje SRN Spolková republika Německo STL středotlaký plynovod SV skupinový vodovod SŽDC Správa železniční dopravní cesty TR transformovna TTP trvalé travní porosty Ú AP územně analytické podklady Ú HUL Ú stav pro hospodářskou úpravu lesa Ú P územní plán Ú PD územně plánovací dokumentace Ú PP územně plánovací podklad Ú PnSÚ územní plán sídelního útvaru Ú PO územní plán obce Ú P VÚ C územní plán velkého územního celku Ú SES (R, NR) územní systém ekologické stability – regioná lní, nadregioná lní Ú SOP ústřední seznam ochrany přírody UTO uzlový telefonní obvod Ú TP územně technické podklady Ú V úpravna vody VD vodní dílo VKP významný krajinný prvek VŠ vysoká škola VTL vysokotlaký plynovod


18

VVN velmi vysoké napětí VZCHÚ velkoplošné zvláště chráněné území ZD zemědě lské družstvo ZCHÚ zvláště chráněné území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. ZPF zemědě lský půdní fond ZÚ R JK Zá sady územního rozvoje Jihočeského kraje ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa

I.1.4. Vztah k dříve zpracované Ú PD a Ú PP. Vytvořením systému obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů místo starého okresního uspořádání vznikla i nutnost postupně reflektovat nové územně správní a územně technické vazby v systému územního plánování. Tvorba územně analytických podkladů obcí s rozšířenou působností je v tomto úsilí zcela stěžejního významu. Dosud zpracované územní plány obcí, resp. sídelních útvarů jsou po nezbytné revizi a vyhodnocení aktuá lní platnosti jedním z důležitých zdrojů informací pro tvorbu Ú AP. V případě ORP Tábor jde o územní plány obcí majících různou vypovídací hodnotu. V rámci čá sti B práce na Ú AP ORP Tábor budou rovněž vyhodnoceny další rozvojové dokumenty, jako jsou např. strategické plány, Programy rozvoje vodovodů a kanalizací a zohledněny rovněž dopady ZÚ R a Programu rozvoje Jihočeského kraje na řešené území. Pro území správního obvodu je relevantní schvá lenou územně plánovací dokumentací vyššího stupně územní plán VÚ C Táborsko, zpracovaný Terplánem, a.s. Praha a aktualizovaný odb. regioná lního rozvoje,územního plánování, stavebního řádu a investic. Ú P VÚ C Táborsko byl schvá len usnesením Zastupitelstva Budě jovického kraje č.14/2001. Změna č.1 Ú P VÚ C byla Zastupitelstvem Jihočeského kraje schvá lena usnesením 1/2005 dne 15.11.2005 a konečně jeho změna 2 byla vydána dne 26.6.2007. Dostupné informace z návrhu ZÚ R Jihočeského kraje tvoří jeden z dalších významných informačních zdrojů pro tvorbu územně analytických podkladů ORP Tábor.


19

I.2. Širš í vztahy řeš eného území: I.2.1. ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje I.2.2. Postavení ORP Tábor v Č R a EU I.2.3. Základní územní vztahy a vazby I.2.4. Souhrnné vyhodnocení š irš ích vztahů řeš eného území I.2. Širš í vztahy řeš eného území.

I.2.1. ORP Tábor v kontextu Jihočeského kraje. Obec s rozšířenou působností je součá stí Jihočeského kraje a její správní území je situováno na severovýchodním okraji Jihočeského kraje. Tento kraj vznikl spojením 7 bývalých okresů České Budě jovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Ú zemí JK dnes s tvoří správní obvody celkem 17 obcí s rozšířenou působností (ORP), t.j. ORP Blatná , České Budě jovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany. Jihočeský kraj je svou rozlohou 10.071 km2 druhý největší v ČR, jeho populace se však od r.2001 mírně zvyšuje a dosáhla k 31.12.2007 hodnoty 633.264 obyvatel. Opačný trend mírného poklesu počtu obyvatel vykazuje ve stejném období ORP Tábor, jak je patrné z kartogramu K-I.2-1. V období 2000 – 2005 se růstový trend populace ORP Tábor pohyboval v rozmezí –1,253 až – 0,531 %. K-I.2-1 Změna počtu obyvatel

zdroj: ČSÚ


20

Základní vybrané charakteristiky územního uspořádání, sociá lně demografického prostředí a ekonomického postavení správního území ORP Tábor v rámci Jihočeského kraje ukazuje tab. T-I.2-1

T-I.2-1 Vybrané ukazatele podle SO ORP Jihočeského kraje k 31.12.2005

zdroj: ČSÚ

Podle posledních dostupných statistických údajů činil počet obyvatel ORP Tábor koncem roku 2007 celkem 80.482 osob – viz tab. T-I.2-2


21

T-I.2-2 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2007

zdroj: ČSÚ

Populace obyvatel žijících ve správním obvodu ORP Tábor tvoří přibližně 12,7% obyvatelstva Jihočeského kraje. Z hlediska přírodních podmínek je pro území správního obvodu ORP Tábor, podobně jako pro celé území Jihočeského kraje, charakteristická velká rozmanitost. Přírodní podmínky a značné hodnoty přírodního prostředí vytvářejí spolu s dalšími faktory vysoký potenciá l řešeného území pro rekreaci a cestovní ruch. Ekonomický potenciá l území ORP Tábor prošel v minulém období výraznou restrukturalizací a opírá se dnes kromě cestovního ruchu o kombinaci ekonomické síly několika větších výrobních podniků s relativně dobře se rozvíjejícím středním a malým podnikáním. Těží přitom hlavně z výhodné polohy mezi silnými ekonomickými centry nadregioná lního významu, kterými jsou Praha vzdá lená severně 90 km a České Budějovice vzdá lené jižně 60 km. K faktorům příznivě ovlivňujícím hospodářské prostředí ORP Tábor je třeba připočítat i relativně kvalifikovanou a flexibilní pracovní sílu a v rámci kraje též nadprůměrné zapojení obyvatelstva do podnikatelských aktivit. Jedním z pozitivních důsledků této situace je jedna z nejnižších mír nezaměstnanosti v rámci Jihočeského kraje a evidovaný počet uchazečů o volná pracovní místa.

I.2.2. Postavení ORP Tábor v Č R a EU. Strategicky výhodná poloha území správního obvodu ORP Tábor je reflektována i v širších územních vztazích v rámci České republiky a Evropské Unie. Řešeným územím prochá zí několik významných dopravních koridorů, které mají význam jak


22

celorepublikový, tak i evropský. Ú zemí leží relativně blízko stá tní hranice s Rakouskem. Po dá lnici D3 a silnici I/3 (E 55) je za 1 hodinu jízdy na sever dostupné hlavní město Praha, v evropské sídelní struktuře (ESPON) klasifikované jako potenciá lní silné metropolitní centrum (1,25 mil. obyv.). K-I.2-2 Modrý banán a Nový banán

zdroj: Politika územního rozvoje České republiky

Strategická výhodnost polohy správního území ORP Tábor je dána především blízkostí dvou středoevropských ekonomických a správních center, kterými jsou Praha (nadná rodní metropole) a České Budě jovice (regioná lní metropole).


23

K-I.2-3 Rovojové oblasti a osy v čá sti střední Evropy



24

K-I.2-4 Souhrnné schéma záměrů pro Českou republiku


Současně je třeba uvést, že řešené území leží v jednom z hlavních evropských multimodá lních dopravních koridorů M1, který představuje nejkratší severojižní spojení velkých center a severomořských a baltských přístavů (Hamburk, Kodaň, Brémy) s oblastmi kolem Jaderského moře. Ú zemí ORP Tábor však neleží uvnitř výrazné větší evropské zóny globá lní ekonomické integrace s nejlepšími předpoklady rozvoje, která je teritoriá lně vymezena pětiúhelníkem metropolí Londýn, Paříž, Milán, Mnichov a Hamburk. Relativní blízkost řešeného území východní hranici tohoto pětiúhelníku i dalším evropským multimodá lním dopravním koridorům však představují potenciá lně dobré předpoklady pro integrační procesy, kterých může správní území ORP Tábor v budoucnu využít. Z hlediska evropské regioná lní struktury je ORP Tábor jednotkou NUTS 5, Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským region Jihozápad, který je jednotkou NUTS 2. Porobně jší údaje o sídelní struktuře a subregionalizaci území SO ORP Tábor obsahuje kap. I.3.B.10.

I.2.2. Základní územní vztahy a vazby. Základní širší územní vztahy a hlavní vazby jsou v rozhodující míře ovlivněny charakterem sídelní struktury ve středoevropském geografickém prostoru. Pro řešené území ORP Tábor je v tomto smyslu nejvýznamně jší geografický prostor trojúhelníku, vymezeného vrcholy ve městech Praha, Mnichov, Vídeň, kde je možné identifikovat některé silné


25

rozvojové osy evropského, t.j. makroregioná lního významu. Tyto rozvojové osy kopírují trasy dá lnic A1 (Rakousko), A9, A14 (SRN), D3 (ČR), vytvářejí evropské multimodá lní koridory III a IV, které generují nejintenzívně jší rozvojové impulzy. Propojení evropských multimodá lních koridorů III a IV obstarávají mezoregioná lní republikové rozvojové osy s meziná rodním přesahem podél dá lnice D5, D8 (ČR), rychlostních silnic R3, R10 a R35 a dá le podél silnice I.třídy I/20 (E49). Význam těchto příčných propojení, prochá zejících, či se bezprostředně dotýkajících řešeného území, pravděpodobně vzroste po vybudování dá lnice D3.

K-I.2-5 Oblasti a osy urbanizace – evropské souvislosti


Kromě dá lnic a rychlostních silnic je důležitým rozvojovým impulzem též kvalitní železniční doprava. Řešeným územím prochá zí IV. tranzitní železniční koridor evropského významu. Nejbližší další železniční tratě kontinentá lního významu jsou však od řešeného území poměrně značně vzdá leny: trať Praha – Ú stí n.L. – Dresden 90 km, Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno/Ostrava cca 80 km. Ve strategických rozvojových dokumentech ČR a SRN je obsažena záměr výstavby vysokorychlostní trati VRT Berlin – Dresden – Praha – Budapešť, která rovněž bude míjet řešené území. Přestože hustota železničních tratí v řešeném území i celém regionu je relativně vysoká , její přepravní parametry jsou zastaralé a nevyhovující ani současným, natož budoucím požadavkům. Pro zkvalitnění dá lkového železničního spojení řešeného území bude mít stěžejní význam vybudování moderního železničního spojení Českých Budě jovic s Prahou v rámci tzv. IV.tranzitního železničního koridoru. Trať bude mít analogické přepravní parametry jako stávající či budované železniční koridory, t.j. nejvyšší traťová rychlost 160 km/hod., dvě koleje, elektrifikace, provoz jednotek s naklápěcími skříněmi.


26

Stěžejním územně plánovacím dokumentem celorepublikového významu je Politika územního rozvoje ČR (MMR ČR, 2006, resp. návrh 2008). Tento dokument vymezuje na území Jihočeského kraje jedinou rozvojovou oblast OB 10 zhruba na území správního obvodu ORP České Budě jovice a jeho sousedních ORP spolu s rozvojovou osou OS 61 Praha – Č eské Budějovice – hranice s Rakouskem (Linz), na níž leží podstatná čá st řešeného území. K-I.2-6 Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí


Návrh Zá sad územního rozvoje Jihočeského kraje (ZÚ R JčK) vymezuje rozvojovou oblast nadmístního významu N–OB2 Táborsko, která zahrnuje území tří stavebně srostlých měst Plané nad Lužnicí, Sezimova Ú stí, Tábora a obce Chotoviny, s vysokou koncentrací obyvatelstva a socioekonomických aktivit takto:

a. rozvojová oblast se vymezuje v rozsahu v závorkách uvedených katastrá lních území v rámci obcí Balkova Lhota (Balkova Lhota), Chotoviny (Vrážná , Moraveč u Chotovin, Jeníčkova Lhota, Chotoviny, Broučkova Lhota, Liderovice, Červené Záhoří, Sedlečko u Chotovin), Planá nad Lužnicí (Planá nad Lužnicí), Sezimovo Ú stí (Sezimovo Ú stí), Svrabov (Svrabov), Tábor (Hlinice, Zá rybničná Lhota, Čelkovice, Horky u Tábora, Čekanice u Tábora, Stoklasná Lhota, Klokoty, Měšice u Tábora, Náchod u Tábora,Tábor), Turovec (Turovec) v ORP Tábor;

b. stanovují se pro ni tyto zá sady pro rozhodování o změnách v území: i. podporovat kapacitní dopravní napojení N-OB2 především na významné

meziná rodní a vnitrostá tní silniční a železniční tahy, s vazbou na Středočeský kraj a kraj Vysočina, 1 Označení dle „Politika územního rozvoje ČR“ – návrh 2008. Ve schvá leném znění PÚ R ČR z roku 2006 je tato osa označena jako OS 4


27

ii. podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru Chotoviny D3, Tábor sever a Tábor D3 Planá nad Lužnicí jih a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociá lních funkcí podporovat zejména v území Chotoviny jihovýchod, Tábor sever, Sezimovo Ú stí západ,

iii. v přírodně a krajinářsky cenném území nivy řeky Lužnice a krajinářsky cenného území u sídla Chotoviny věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny;

c. dá le se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí:

i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, IV. TŽ K a dá le koridorů silnic I. třídy I/19 (Pelhřimov), dá le řešit dopravní systém v rámci aglomerace, tak aby byla v maximá lní možné míře vyloučena tranzitní doprava z jádrového území,

ii. zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením NOB2, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a

napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, iii. při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje

na přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbá t na dostatečné zastoupení zeleně v urbanizovaných čá stech N-OB2.

ZÚ R JčK dá le upřesňuje vymezení rozvojové osy nadmístního významu N-OS4

Východní Písecko – Táborsko - Pelhřimovské, která je vá zána na dopravní koridor regioná lního významu tvořený silnicí I/29 (Písek – Bernartice – I/19) a na dopravní koridor nadregioná lního významu tvořený silnicí I/19 (Tábor – Chýnov – Pelhřimov), vyjma rozvojové oblasti N-OB1 a N-OB2. ZÚ R JČK ji vymezují v rozsahu SO ORP Tábor do rozsahu katastrá lních území uváděných v závorkách : Opařany (Oltyně, Opařany), Drhovice (Drhovice), Meziříčí (Meziříčí), Dražice (Dražice u Tábora), Dolní Hořice (Kladruby, Lejčkov, Dolní Hořice, Pořín, Prasetín), Řepeč (Řepeč), Nová Ves u Chýnova (Nová Ves u Chýnova)

a. stanovují se v rámci jejího vymezení tyto zá sady pro rozhodování o změnách v území:

i. podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v N-OS4 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, zejména v území u sídel Bernartice a Chýnov,

ii. respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny a to zejména se zvláštním důrazem při dotčení chráněných území přírody,

iii. podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy N-OS4, zejména chránit venkovský rá z sídel a převážně obytný charakter sídel a pohledově významná panoramata sídel a krajiny;

b. dá le se stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí:

i. řešit územní souvislosti upřesněného koridoru silnice I/19 a I/29 s ohledem na polohu a technické řešení a koordinovat je s krajem Vysočina,

ii. při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci N-OS4,


28

iii. zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného N-OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití.

Na území Jihočeského kraje je dá le vymezena specifická oblast nadmístního významu N-SOB 3 Pacovsko, která představuje území přilehlé ke kraji Vysočina a jeho specifické oblasti Pacovska, které je přírodně, krajinářsky a kulturně historicky cenné, ale nachá zí se ve vnitřní periferii Jihočeského kraje, mimo hlavní rozvojové osy a oblasti. ZÚ R JČK:

a. ji vymezují do rozsahu katastrá lních území uváděných v závorkách v rámci správních území obcí Bě leč (Bě leč u Mladé Vožice), Pojbuky (Pojbuky), Smilovy Hory (Stojslavice, Smilovy Hory, Malý Ježov, Velký Ježov, Těchobuz II, Radostovice u Smilových Hor), Vilice (Vilice), Zadní Střítež (Zadní Střítež) na území ORP Tábor

b. stanovují v rámci jejího vymezení tyto zá sady pro rozhodování o změnách v území:

i. podporovat řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybě jící veřejné infrastruktury, v územích

ohrožených vysídlením, ii. podporovat řešení vytvářející podmínky pro rozvoj a propagaci služeb v oblasti

turistického a cestovního ruchu, iii. podporovat zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke

specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu;

c. a dá le stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících Ú PD výše vyjmenovaných obcí:

i. územně vhodně doplnit socioekonomické aktivity a zkvalitněním veřejné vybavenosti vytvořit předpoklady k celosezónní prosperitě v území a stabilizovat tak životní úroveň obyvatel v této oblasti,

ii. při urbanizaci území umožnit rozvoj v oblasti agroturistiky, rekreace, sportu a turistického ruchu,

iii. řešit dopravní vybavenost formou zkvalitnění silniční sítě pro motorovou dopravu a doplnění turistických tras, cyklotras, včetně tras pro hipoturistiku s vazbou jak na Jihočeský kraj tak na kraj Vysočina.

I.2.4. Souhrnné hodnocení š irš ích vztahů řeš eného území. Ú zemí správního obvodu obce III. stupně Tábor má relativně výhodnou polohu vůči nejvýznamně jším evropským rozvojovým oblastem a koridorům, byť v nich přímo neleží. Potenciá lně největší výhodou je poloha na celostá tní rozvojové ose OS 6 (Politika územního rozvoje ČR, MMR ČR, 2006) Praha – Tábor – České Budě jovice. Sociá lně ekonomický rozvoj řešeného území bude tudíž kromě rozvoje průmyslových podniků a podnikatelských subjektů na Táborsku do značné míry ovlivňovat ekonomická prosperita podniků výroby a služeb soustředěných v Praze a Českých Budějovicích. S dobudování dá lnice D3 bude moci řešené území intenzívněji využívat mnohostranné kooperační vazby s hlavním městem Prahou a krajskou metropolí České Budě jovice. Přírodní bohatství spolu s bohatstvím kulturně historických nemovitých pamá tek, velkou rozmanitostí krajinných typů a relativně dobře rozvinutou veřejnou infrastrukturou vytváří vysoký potenciá l a atraktivitu území ORP Tábor pro cestovní ruch. Podmínkou jeho


29

zužitkování je jednak výrazné zkvalitnění standardu nabízených služeb a jejich mnohostranné rozšiřování a rovnoměrně jší územní rozložení kapacit center cestovního ruchu. Z hlediska dloudobé perspektivy je velmi důležité všestranně posilovat účast na integračních evropských procesech v oblasti ekonomiky, rozvoje dopravní a technické infrastruktury i lidských zdrojů. využíváním příležitostí přeshraniční spolupráce při naplňování Cíle 3 Evropská územní spolupráce a jeho operačních programů.


30

I.3. Vyhodnocení stavu a vývoje území v č lenění podle pilířů udrž itelného rozvoje I.3.A. Hospodářský pilíř I.3.A.1. Hospodářská základna I.3.A.2. Veřejná ekonomika I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy I.3.A.4. Technická infrastruktura

I.3.A. Hospodářský pilíř

I.3.A.1. Hospodářská základna.

• Stav a vývoj území z hlediska hospodářské základny.

Hospodářská základna Táborska prošla stejně jako hospodářská základna celého Jihočeského kraje od konce 70. let minulého století hlubokými změnami a restrukturalizací. Z historické retrospektivy byl geografický prostor dnešního Jihočeského kraje před 2. světovou vá lkou jedním z významných průmyslových a zemědělských center republiky. Nejvýznamně jším tradičním výrobním odvětvím byl potravinářský průmysl a po 2. světové vá lce v rostoucí míře též strojírenský průmysl. Původní hospodářská základna obou těchto výrobních odvětví byla rozdrobena do velkého množství malých tová ren a manufaktur, které teprve v 50. a 60. letech prošly procesem má lo efektivní socialistické integrace do velkých výrobních celků (ná rodních podniků), často s desítkami územně rozptýlených závodů a výroben. Po nastartování procesů globalizace světového hospodářství , ještě za socialistické éry v tehdejší ČSSR, ztrácely tyto obory pod tlakem asijské i západoevropské konkurence postupně půdu pod nohama a zejména tradiční odbytiště svých výrobků, snad kromě exportu piva, dřeva a vývozu ostatní produkce do tehdejšího Sovětského svazu, jeho východoevropských satelitů a na Kubu. Nízká konkurenceschopnost se naplno projevila teprve po r.1989 a projevila se zejména radiká lním útlumem elektrotechnického průmyslu, textilní výroby a těžkého strojírenství. Podíl textilního a elektrotechnického průmyslu se v regionu na celkovém obratu, exportu i zaměstnanosti výrazně snížil a podobná situace nastala i u některých strojírenských podniků. Ú tlum jejich činností vedl k dočasnému růstu tzv. strukturá lní nezaměstnanosti a byl poměrně rychle kompenzován novými pracovními příležitostmi v sofistikovaném strojírenství, službách, stavebnictví a rozvoji veřejné infrastruktury. Výrazný útlum a ná sledná restrukturalizace postihla též zemědělskou výrobu. Bezprostřední reakcí na nové tržní podmínky byl v 90. letech minulého století rychlý rozvoj malého a středního podnikání na základě poptávky trhu a zaměřené hlavně na subdodávky automobilovému průmyslu, na stavebnictví a rozvoj veřejné infrastruktury včetně cestovního ruchu. Od 2. poloviny 90. let je zřejmý příliv zahraničních investic firem se silným postavením na světovém trhu, které využívají jak výrobních tradic regionu, tak i jeho kvalifikovanou pracovní sílu s vysokou schopností rekvalifikace. Zůstala tak nepřerušena tradice výroby skla, optiky a přesné mechaniky, výroby komponent pro automobilový průmysl. Došlo k rychlému rozvoji některých nových výrobních odvětví, jako je např. výroba a zpracování plastů, elektronika, logistika,


31

opravá renství a další. Ná sledující tabulka dává podrobný přehled o počtu a struktuře subjektů zapsaných v RES a podnikajících ve správním obvodu ORP Tábor. T-I.3.A-1 Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem

zdroj: ČSÚ


32

T-I.3.A-2 Ekonomické subjekty podle převažující činnosti

zdroj: ČSÚ


33

T-I.3.A-3 Ekonomické subjekty podle institucioná lních sektorů

zdroj: ČSÚ

Relativně kvalifikovaná pracovní síla ve správním obvodu ORP Tábor je dána existencí řady specializovaných škol a učilišť v regionu, z nichž nejvýznamně jší je Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích s fakultami ekonomickou, filozofickou, pedagogickou, přírodovědeckou, teologickou, zdravotně sociá lní, zemědělskou a dá le s renomovaným Výzkumným ústavem rybářským a hydrobiologickým a Ú stavem fyziká lní biologie. Pro další rozvoj hospodářské základny celého regionu má velký význam i poměrně rozvinutá základna aplikovaného výzkumu při JčU. Výdaje na


34

výzkum a vývoj vzrostly v Jihočeském kraji v období 2001 – 2004 o 19,1% a počet výzkumných pracovníků v regionu se zvýšil o 17,6%. Po transformaci hospodářské základny v 90. letech minulého století lze dnešní stav považovat za víceméně stabilizovaný. Nelze tedy očekávat hlubší strukturá lní změny, ale spíše pokračování v současnosti existujících trendů. Konkrétní číselné statistické údaje charakterizující hospodářskou základnu a ekonomické prostředí správního obvodu ORP Tábor jsou uvedeny v ná sledujících tabulkách: K-I.3.A-1 Míra ekonomické aktivity

zdroj: ČSÚ

Z hlediska regioná lního kontextu je území ORP Tábor na čele statistik proporčního zastoupení podnikajících subjektů v populaci řešeného území a vykazuje též relativně nízkou míru nezaměstnanosti 6,06% (ORP České Budějovice 4,36%, Dačice 9,96%). K-I.3.A-2 Míra nezaměstnanosti

zdroj: ČSÚ


35

K-I.3.A-3 Podíl podnikajících fyzických osob na obyvatelstvu ve věku 15+

zdroj: ČSÚ

Na konkurenceschopnost ekonomických subjektů v územním obvodu ORP Tábor má velký vliv jejich velikostní struktura. Velké podniky mají většinou vybudovánu silnou pozici na trzích a mají lepší možnosti překonat konjunkturá lní výkyvy stagnačních období, malé podniky citlivěji reagují na hospodářský cyklus, vykazují vyšší fluktuaci, současně však jsou vysoce inovativní a lépe reagují na prudké změny poptávky. Malé a střední podniky navíc generují velkou čá st pracovních příležitostí na trhu práce. Hospodářská základna ORP Tábor vykazuje příznivou kombinaci několika velkých podniků a většího počtu malých a středních podniků. Přehled o velikostní struktuře subjektů aktivních v řešeném území podle počtu zaměstnanců poskytuje ná sledující tabulka:


36

T-I.3.A-4 Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců

zdroj: ČSÚ

Z hlediska odvětvového členění má čelnou pozici obchod, zemědělství a dá le průmyslová výroba, hospodářské aktivity na trhu nemovitostí a stavebnictví. Mezi základní faktory ekonomické prosperity obcí patří územně technické podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit. Ve správním území ORP Tábor je v tomto ohledu poměrně příznivá situace díky existenci a dalším rozvojovým možnostem několika příznivě lokalizovaných průmyslových zón Tábor – Čekanice, Tábor – Měšice, Sezimovo Ú stí II a dalších s volnou plochou několika desítek ha. Průmyslové zóny jsou v kontaktní poloze k současně zastavěnému území městské aglomerace Tábor, jsou velmi dobře dostupné z rychlostní silnice R 4 i z dá lnice D 3, jsou dopravně obslouženy městskou i regioná lní autobusovou dopravou a mají vybudováno kapacitní připojení na systémy technické infrastruktury území. Pro potenciá lní investory se však v řešeném území nabízejí nejen příležitosti dobře připravených průmyslových zón mimo intravilán sídel, ale i celá řada přestavbových území zastaralých a zcela či čá stečně nevyužívaných průmyslových areá lů, tzv. „brownfields“ (sledovaný jev č.4). Využití těchto příležitostí je však většinou vá záno na realizaci asanací včetně odstranění starých ekologických


37

zá těží území (viz údaje obsažené ve sledovaném jevu č.64) finančními prostředky veřejných rozpočtů. Ve správním obvodu ORP Tábor jsou největšími zaměstnavateli ná sledující firmy: T-I.3.A-5 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor

Firma Předmět č innosti Poč et zaměstnanců

DITA vý robní družstvo invalidů Výroba osobního prádla 101 - 500

Jednota, obchodní družstvo Tá bor

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách 101 - 500

Město Tá bor Všeobecné činnosti veřejné správy 101 - 500

FLOSMAN a.s. Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky 101 - 500

COMETT PLUS, spol. s r.o. Dálková pravidelná autobusová doprava 101 - 500

Lesy Tá bor, a. s. Pě stování lesa a tě ž ba dřeva 101 - 500

INTERSNACK a.s. Zpracování a konzervování brambor 101 - 500

ELK a.s. Výroba stavebně truhlářská 101 - 500

BRISK Tá bor a.s. Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla 501 - 1000

VSP DATA a.s. Opravy a údrž ba kancelářských strojů a počítačů 501 - 1000

Nemocnice Tá bor, a.s. Ústavní zdravotní péče 501 - 1000

Maso Planá , a.s. Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat 501 - 1000

SILON s.r.o. Výroba plastů v primárních formách 501 - 1000

KOVOSVIT MAS, a.s. Výroba a opravy ostatních kovoobrábě cích strojů 501 - 1000

zdroj: Městský úřad Tábor Pozitivní vývoj vykazuje rovněž poměr uchazečů o práci k počtu volných pracovních míst (3,7 osoby/1 volné pracovní místo koncem roku 2006).


38

K-I.3.A-4 Saldo pracovních míst na 1 000 zaměstnaných bydlících

zdroj: ČSÚ

V územním obvodu ORP Tábor se nalézá několik významných oblastí a center cestovního ruchu různého charakteru. Jejich lokalizaci a druhovou charakteristiku (kategorii) ukazuje ná sledující tab.: T-I.3.A-6 Oblasti a podoblasti cestovního ruchu v SO ORP Tábor Oblast cestovního ruchu

Podoblast cestovního ruchu Obec/sdružení obcí kategorie

Tábor PSCR

Chýnov SCR

Táborsko

Planá n.L. PCR

Mladá Vož ice PSCR Česká Sibiř

Ratibořské Hory PSCR

Již ní Čechy

Dolní Luž nice Bechyně SCR

Legenda: PSCR polyfunkční středisko cestovního ruchu SCR středisko cestovního ruchu PCR příměstské centrum rekreace

zdroj: ČSÚ Za příměstská centra rekreace a střediska cestovního ruchu jsou pokládána sídla s významnou rekreační funkcí, disponující ubytovacími kapacitami a významným podílem rekreačního bydlení. Počet lůžek v hlavních ubytovacích zařízeních sídla zde představuje minimá lně jeden a půl ná sobek počtu trvale žijících obyvatel sídla nebo


39

min. 2000 uživatelů v území, počet lůžek OIR je minimá lně 500 a počet lůžek v HUZ min. 200. Strukturu hromadných ubytovacích zařízení a její vývoj v letech 2004 – 2006 v řešeném území udává ná sledující tabulka: T-I.3.A-7 Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie

přepočteno na ú zemí v roce 2007

Kategorie 2004 2005 2006 Hromadná ubytovací zařízení celkem 89 85 87

Hotel ***** - - - Hotel, motel, botel **** 3 3 4 Hotel, motel, botel *** 11 11 11 Hotel, motel, botel ** 2 2 2 Hotel, motel, botel * 1 - - Hotel garni ****,***,**,* - - - Penzion 25 23 24 Kemp 14 14 14 Chatová osada 5 5 6 Turistická ubytovna 5 5 6

v tom

Ostatní ubytovací zařízení jinde neuvedená 23 22 20 stav k 1.12. nebo k poslednímu dni, kdy zařízení nabízelo ubytování v průbě hu danoho roku

zdroj: ČSÚ

Střediskem cestovního ruchu (SCR) je sídlo nebo několik přirozeně prová zaných sídel atraktivních pro rekreaci, disponujících přírodními hodnotami území, kulturně historickým potenciá lem a vybavené základními a doplňkovými službami cestovního ruchu. Jejich rekreační funkce výrazně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kriteriem pro zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek v hlavních ubytovacích zařízeních a OIR v závislosti na velikosti území obce a dá le význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Základní parametry středisek CR je možno shrnout takto:

• bohaté hodnoty přírodního prostředí • kulturně historický potenciá l sídla (sídel) • základní a doplňkové služby CR • síť značených turistických komunikací • turistická infrastruktura • rozvinutá struktura rekreačního bydlení a ubytování, HUZ využívaná sezónně a

během víkendů • omezená míra působení negativních civilizačních zá těží (hluk, prašnost, intenzita

dopravy,..) • vysoká kvalita životního prostředí • dominující rekreační funkce sídla

Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou zpravidla větší sídla zajišťující obslužné zá zemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace. Disponují souborem doprovodných a doplňkových služeb a komplexem zařízení občanské vybavenosti včetně jejích vyšších typů. Jsou dobře dopravně dostupná a disponují rovněž hodnotami atraktivními z hlediska CR, především bohatstvím kulturně historických


40

hodnot. Slouží nejen jako servisní zá zemí CR, ale i jako ná stupní místo do oblasti či podoblasti CR a sama jsou významným turistickým cílem. Hlavní trendy využívání center a oblastí CR a rekreace směřují k intenzívnímu, aktivnímu trávení volného času a tím i k tlaku trhu na rozvoj tzv.tvrdých forem cestovního ruchu, představujících zá těž životního prostředí. Snahou je tyto formy CR omezovat, územně soustřeďovat spíše do intravilánů polyfunkčních středisek CR a v méně urbanizovaných oblastech CR je spíše nahrazovat k životnímu prostředí šetrnými formami (např. agroturistikou, cykloturistikou po vyznačených trasách, atd.) Sportovně rekreační potenciá l je v území ORP Tábor zaměřen hlavně na letní sezónní využití. Druhovou skladbu sportovních zařízení okresu Tábor a porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje zobrazuje ná sledující tabulka. T-I.3.A-8 Sportovní zařízení podle okresů na území Jihočeského kraje

Období 31.12.2006 Sport Kraje, okresy

koupaliště a bazény

z toho kryté

bazény

hřiště tě locvičny stadiony včetně krytých

zimní stadiony včetně krytých

Jihočeský kraj 145 13 405 362 8 17 Č eské Budě jovice 33 3 64 86 4 6 Č eský Krumlov 34 4 90 47 . 1 Jindřichův Hradec 13 1 57 58 . 2 Písek 11 1 43 38 3 2 Prachatice 29 2 39 32 . 1 Strakonice 8 1 28 42 1 2

okres

Tábor 17 1 84 59 . 3 zdroj: ČSÚ

Na základě dostupných výsledků průzkumů se profil typického návštěvníka CR v řešeném území neliší od charakteristik celého Jihočeského kraje a ČR. Do Jihočeského kraje přijíždí ročně 2,2 miliónu turistů, z nichž je zhruba 600.000 ze zahraničí. Vyplývá to z výsledků dotazníkového šetření, které letos v letních měsících provedla táborská katedra cestovního ruchu Jihočeské univerzity. Podle zjištěných údajů pobývá v létě v kraji denně asi 160.000 turistů.Převažuje klientela méně movitá , preferující ubytování v levně jších ubytovacích zařízeních (kempech a penzionech), upřednostňující polopenzi či vlastní přípravu pokrmů. Tito klienti většinou nepřijíždě jí prostřednictvím cestovních kanceláří, mají tendenci svůj pobyt opakovat a jde většinou (80%) o tuzemské návštěvníky, přičemž podíl zahraničních návštěvníků má sestupnou tendenci. Jejich skladba dle zemí provenience (letní CR) je ná sledující:

• Rakousko – 50% • SRN – 25% • Nizozemsko – 16% • Slovensko – 4-6%.

Zatímco zahraniční návštěvníci preferují především poznávací turistiku, jsou tuzemští návštěvníci zaměřeni spíše na aktivní formy rekreace se sportovními aktivitami a na pobyt v přírodě.


41

Zemědělství je v řešeném správním obvodu ORP Tábor ovlivněno pahorkatým až podhorským charakterem čá sti řešeného území a dá le vysokým podílem územní rozlohy spadajícím do lesního půdního fondu a chráněných území přírody. Poměrně značná čá st ZPF hlavně v severní čá sti území je hodnocena jako území s méně příznivými podmínkami pro zemědělské hospodaření (LFA). V současné době je typické hospodaření na pronajaté půdě od fyzických i právnických osob, či od stá tu (půda ve vlastnictví PF ČR). Neukončené majetkoprávní spory u pozemků ve vlastnictví Pozemkového fondu ČR, nepronajaté pozemky ve vlastnictví fyzických osob a stá le se táhnoucí likvidace bývalých stá tních statků mají rozhodující podíl na značné výměře nevyužívaných a ladem ležících pozemků. Pro intenzívní a velkoplošné zemědělské hospodaření mají význam především půdy vyšších bonit (viz údaje sledovaného jevu č.41), zařazené do I. a II. třídy ochrany. Jejich lokalizaci zobrazuje výkres hodnot území. Pro jižní polovinu řešeného území jsou typické intenzívní formy obilnářství a výroby surovin pro potravinářský průmysl, pro severní polovinu území spíše živočišná výroba. Pro způsob obdělávání zemědělské půdy mají značný význam i provedené investice do půdy (meliorace) a jejich funkceschopnost. Ú zemní rozsah a druhovou skladbu investic do půdy obsahují údaje sledovaného jevu č.43, zobrazené ve výkresu hodnot území. Způsob obdělávání zemědělské půdy a formy zemědělského produkčního hospodaření mají zá sadní vliv na krajinný rá z (údaje obsažené ve sledovaných jevech č.17 a 18) a na jejich proměnu v čase. V posledních dvaceti letech došlo ke značnému útlumu a restrukturalizaci zemědě lství s podstatným vlivem na krajinu. Strukturá lní proměna zemědě lství se odrazila i ve struktuře zemědě lských pozemků. Současný vysoký podíl trvalých travních porostů a „sezónně“ zatravněné orné půdy sice vytvářejí předpoklady pro intenzívní formy živočišné výroby, avšak tomu neodpovídají současné stavy hospodářských zvířat. Tato situace je hlavní příčinou poměrně vysokého zastoupení zemědě lsky nevyužívané půdy v řešeném území. Řešené území SO ORP Tábor se řadí k oblastem s průměrným až nadprůměrným podílem pozemků určených k plnění funkce lesa (sledované jevy č. 37,38 a 39). Informace a data vytvářející obsahovou náplň těchto sledovaných jevů charakterizují lesy v řešeném území podle jejich funkce : lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské a lokalizují tyto jednotlivé funkční typy lesa v řešeném území (viz výkres limitů využití území a výkres hodnot území). Značná čá st lesů má narušenou druhovou i věkovou strukturu, a to nejen v oblastech s imisním zatížením (v řešeném území zatížení D), ale i v ostatních oblastech hlavně hospodářských lesů. , v nichž převažuje podíl stanovištně nepůvodních druhů dřevin. Z hlediska vlastnictví převažují lesy ve vlastnictví stá tu (LČR,s.p., Lesy Tábor, a.s.). Lesní hospodaření je v nich většinou prováděno dodavatelsky podle schvá lených lesních hospodářských plánů. Podíl lesů v soukromém vlastnictví fyzických osob či ve vlastnictví obcí je podstatně menší a hospodaření v nich se realizuje podle schvá lených lesních hospodářských osnov. Subjekty spravující stá tní lesy vykonávají zčá sti i funkci odborného lesního hospodáře v lesích v soukromém vlastnictví a ve vlastnictví obcí. V této skupině vlastníků převažují lesy s výměrou menší než 3 ha, což nedává předpoklady ani pro efektivní zhodnocování PUPFL, ani pro ochranu lesa důslednou a včasnou sanací škůdců.


42

Stavebnictví je oborem, který má ve správním obvodu ORP Tábor v relaci k celému Jihočeskému kraji nadprůměrné zastoupení. Vyká zaný objem stavebních prací podle dodavatelských smluv však ve stavebních podnicích meziročně roste a míra růstu se pohybuje okolo 4,5%. Téměř celý objem stavebních prací byl realizován v ČR, což znamená , že loká lní stavebnictví dosud není připraveno k exportu svých kapacit na atraktivní trhy zemí EU. Největší objem stavebních prací byl realizován v nové výstavbě, rekonstrukci a modernizaci (88%), a to především v pozemním stavitelství, pouze v menší míře v inženýrských stavbách a při výstavbě dopravní infrastruktury. Služby se podílejí přibližně 50% na HDP vyprodukovaném v řešeném správním obvodu ORP Tábor. Převážná čá st tohoto objemu je generována v obchodě a obchodních službách, dá le v dopravě a ve spojích. V ORP podobně jako v celém kraji postupně ubývají poskytovatelé tradičních řemeslných služeb. Pravděpodobnými příčinami bude často neadekvá tní společenské hodnocení kvalifikované řemeslné práce a poměrně tvrdé konkurenční prostředí. Svůj vliv bude mít i konzumní styl života, spojený spíše s pořizováním věcí nových, nežli s údržbou a opravou věcí starších. Pozoruhodný je výrazný ná růst služeb ubytování a stravování, spojený m.j. i s rozvojem cestovního ruchu.

• Hodnoty území z hlediska hospodářské základny.

1. významné zóny ekonomických aktivit Tábor 2. vysoký podíl podnikajících subjektů v populaci 3. trvale nízká míra nezaměstnanosti 4. zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany 5. nadprůměrný podíl lesů 6. strategicky výhodná poloha řešeného území z hlediska výrobních kooperací 7. velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu 8. významný potenciá l vybavenosti pro cestovní ruch s dobrými možnostmi dalšího rozvoje

• Limity využ ití území z hlediska hospodářské základny:

1. absence souvislého dá lničního připojení území na západoevropskou dá lniční síť 2. zastaralá železniční síť s nedostačujícími přepravními parametry 3. chybě jící kapacitní přeshraniční propojení silniční sítě na multimodá lní evropské koridory (mimo řešené území) 4. ochranná pá sma výrobních areá lů (údaje viz sledovaný jev č.114) 5. ochranná a bezpečnostní pá sma technické a dopravní infrastruktury, chráněných území přírody a dalších jevů dle platné legislativy ČR

• Záměry na změny využ ití území z hlediska hospodářské základny: 1.Výstavba komerčně průmyslových zón:


43

a) KP 5 Chotoviny – Červené Záhoří, ve vazbě na mimoúrovňovou křižovatku na D3 u Chotovin, je navržena v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6, rozvojová plocha komerčně průmyslová , s převládající náplní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb.

b) KP 6 Tábor – Klokoty, Všechov, v prostoru u zá ložního vojenského letiště

Všechov je navržena komerčně průmyslová zóna v návaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6.

c) KP 8 Tábor – Měšice,v prostoru mezi současně zastavěným územím Tábora a

dá lnicí D3 je navržena největší rozvojová plocha Táborské aglomerace jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6

d) KP 7 Tábor – sever, plocha je vymezena na S okraji Tábora mezi silnicí I/19 a vodotečí na okraji zastavěného území, na Z je ohraničena silnicí III. třídy a na V stávajícím zemědě lským areá lem.

e) KP 9 Planá nad Lužnicí, plochy navazují na zastavěné území Plané nad Lužnicí

na S a J jsou vymezeny v šířce 300 až 600m, na Z jsou vymezeny železnicí, na V navrhovanou D3 a PUPFL 2. multifunkční turistický koridor Lužnice na území ná sledujících obcí ORP Tábor: Bechyně, Dobronice u Bechyně, Stádlec, Bečice, Dražičky, Tábor, Slapy, Sezimovo Ú stí, Planá n.L. V rámci vybudování koridoru bude využita stávající síť pěších i cyklistických turistických cest, tras a stezek, síť místních komunikací, které budou po vyhodnocení stávajícího stavu rozšířeny a opraveny. Nově budou budovány pouze nezbytné spojovací a problematické úseky na základě vyhledávacích studií a příslušné stavební projektové dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů tam, kde dosud nebyly stanoveny.


44

I.3.A.2. Veřejná ekonomika.

• Stav a vývoj území z hlediska veřejné ekonomiky. Veřejná ekonomika obsahuje hospodaření územně samosprávných celků, t.j. krajů a obcí, a orgánů a organizací stá tní správy. Data o hospodaření obcí III. stupně, t.j. ORP nejsou dostupná z běžných veřejně přístupných informačních zdrojů. Totéž platí o územním průmětu hospodaření stá tních orgánů a organizací, protože v řešeném území správního obvodu ORP Tábor mají pouze svá zastoupení, resp. filiá lky. Největší čá st příjmů obcí tvoří vlastní příjmy a z nich především příjmy daňové. Novela zákona o rozpočtovém určení daní řeší především neodůvodněné rozdíly v daňových příjmech u jednotlivých velikostních kategorií obcí zmírněním skokových rozdílů , způsobených koeficienty spojenými s jednotlivými kategoriemi obcí. Místo dosavadních 14 kategorií podle kterých se příjmy obecních rozpočtů přidě lují, resp. přerozdě lují, budou podle novely platit pouze čtyři. Obce budou dostávat 21,4% z objemu vybraných sdílených daní místo dosavadních 20,6%. Obce budou dostávat peníze také podle poměru celkové výměry svého území k celkové výměře katastrá lních území všech obcí. K tomu se ještě připočte ještě podíl počtu obyvatel obce k úhrnnému počtu obyvatel všech obcí a vše se upraví podle zákonem stanovených koeficientů. Obce v roce 2006 dostaly z daní téměř 131 mld. Kč, což byla přibližně polovina jejich celkových příjmů. Schvá lená novela předpokládá vyšší ná růst příjmů u malých obcí do 300 obyvatel díky nově zavedenému kriteriu výměry území obce v poměru k počtu obyvatel. Na výši a způsob naplnění příjmové stránky obecních rozpočtů má tudíž poměrně zá sadní vliv charakter sídelní struktury správního obvodu obce. Velká města - zejména města s populací nad 100 tisíc obyvatel, mají díky stanoveným koeficientům podstatně vyšší daňové příjmy na obyvatele, což se promítá i do celkových příjmů územních samospráv. Příjmy obcí Jihočeského kraje se v období 2001 – 2004 zvyšovaly v průměru o 7,7% ročně. Stabilně nejvyšší podíl tvořily od počá tku 90. let daňové příjmy, avšak v posledních letech se díky přenosu kompetencí správních agend z bývalých okresních úřadů na obce s rozšířenou působností posiluje podíl jimi přijatých investičních i neinvestičních dotací. V posledním období je velmi negativním trendem zvyšování zadluženosti obcí. Podle údajů Czech Credit Bureau, a.s. představovaly dluhy všech obcí Jihočeského kraje ke konci rokun 2006 čá stku 679,1 mil. Kč. Podrobné údaje o rozpočtech a hospodaření jednotlivých obcí ORP Tábor uvádě jí ná sledující tabulky.


45

T-I.3.A-9 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor data z databáze ARIS za rok 2007 v tisicích

Příjmy Obec

Kó d obce

Identifikační číslo

obce (IČ ) Schválený rozpočet

obce

Rozpočet obce po změ nách

Balkova Lhota 563251 00512516 805,85 963,86 Beč ice 563366 00512524 466,70 815,99 Bechyně 552054 00252069 90 671,20 131 839,54 Běleč 560448 00582506 1 228,00 1 501,48 Borotín 552101 00252107 6 987,00 21 238,11 Bradá č ov 552127 00512532 481,20 829,10 Březnice 552135 00252131 2 313,00 2 745,40 Č erný šovice 563722 00512559 1 029,00 1 081,36 Dlouhá Lhota 563650 00512567 1 598,96 1 528,61 Dobronice u Bechyně 552224 00512575 961,50 1 123,52 Dolní Hořice 552241 00252191 6 857,09 16 635,99 Dolní Hrachovice 560529 00582441 1 037,60 1 071,56 Dražice 552283 00252239 9 747,00 20 597,51 Dražič ky 552291 00512591 699,00 1 274,74 Drhovice 563307 00512605 2 714,96 3 222,51 Haškovcova Lhota 563625 00512613 643,80 670,26 Hlasivo 560481 00582492 1 631,06 2 043,75 Hodětín 598992 00512630 1 474,00 1 693,41 Hodonice 562904 00512621 1 021,00 2 641,08 Chotoviny 552461 00252352 19 151,10 20 992,23 Choustník 552470 00252361 6 804,10 21 885,30 Chrbonín 563145 00512656 1 216,00 1 504,96 Chý nov 552496 00252387 24 175,00 39 278,49 Jedlany 562963 00512664 366,50 549,61 Jistebnice 552534 00252425 22 645,90 33 039,28 Košice 552585 00252468 6 540,10 6 743,19 Košín 562955 00666971 655,96 735,49 Krá tošice 560634 00582484 799,96 1 174,11 Krtov 563030 00666980 1 409,50 1 298,80 Libějice 563544 00666998 680,00 1 000,30 Lom 563587 00667005 1 093,00 1 209,00 Malšice 552666 00252522 22 197,90 43 661,21 Meziříč í 563234 00667021 1 140,00 1 223,63 Mladá Vožice 552704 00252557 32 992,00 36 164,48 Mlý ny 552712 00252565 2 863,00 3 076,01 Nadějkov 549631 00249891 6 232,00 14 311,04 Nasavrky 559016 00667056 262,06 1 721,07 Nemyšl 552747 00667064 2 714,00 3 762,97 Nová Ves u Chý nova 552763 00252603 4 620,00 5 303,11 Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 1 363,80 1 770,96 Oldřichov 552798 00252620 2 048,00 2 683,15


46

Opařany 552801 00252638 14 170,90 15 916,00 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 42 755,00 74 407,75 Pohná nec 560553 00582514 352,26 403,68 Pohná ní 552852 00252671 540,96 524,13 Pojbuky 552861 00667081 1 168,46 1 311,41 Psá rov 563374 00667099 1 172,00 1 595,92 Radenín 552917 00252735 6 800,00 9 867,59 Radětice 552925 00252743 3 400,00 4 998,19 Radimovice u Tá bora 563196 00667102 391,20 540,26 Radimovice u Želč e 552933 00252751 2 851,70 3 492,41 Radkov 552941 00667111 1 244,00 2 091,32 Rataje 552976 00252786 3 239,00 5 297,14 Ratibořské Hory 552992 00252794 6 926,09 9 059,85 Rodná 560626 00582450 1 001,00 1 202,40 Řemíč ov 560511 00582468 698,00 906,99 Řepeč 553034 00667129 3 213,36 4 717,68 Sezimovo Ústí 553069 00252859 77 113,32 83 108,77 Skopytce 553085 00252875 1 243,96 1 812,34 Skrý chov u Malšic 560669 00582433 999,96 1 352,42 Slapsko 599026 00667153 906,40 1 187,41 Slapy 599042 00667161 3 795,20 5 507,63 Smilovy Hory 553123 00252913 3 330,37 4 118,07 Stá dlec 553140 00252930 7 255,60 7 405,56 Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 6 877,01 7 156,41 Sudoměřice u Tá bora 553174 00667170 2 036,00 2 910,73 Svrabov 563170 00667196 408,00 436,01 Š ebířov 553204 00253006 3 600,00 5 724,60 Tá bor 552046 00253014 823 654,57 903 689,65 Turovec 551601 00582867 4 518,00 9 746,85 Ústrašice 599123 00667218 6 756,55 14 893,56 Vilice 553280 00667242 1 871,30 2 352,61 Vlč eves 563447 00667251 695,96 1 259,14 Vodice 553328 00253138 1 631,00 2 118,40 Zadní Střítež 563927 00667277 427,55 828,91 Zá hoří 599000 00667285 460,00 1 401,09 Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 671,74 720,25 Zhoř u Tá bora 560430 00582476 1 215,26 1 215,26 Želeč 553417 00253201 23 500,00 25 142,73

zdroj: ARISweb


47

T-I.3.A-9 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor -pokračování data z databáze ARIS za rok 2007 v tisicích

Příjmy Výdaje

Obec Kó d obce

Identifikační číslo obce

(IČ ) Výsledek od počátku

roku

Plně ní v % Schválený rozpočet

obce

Balkova Lhota 563251 00512516 1 158,17 120,16 805,85 Beč ice 563366 00512524 629,51 87,87 466,70 Bechyně 552054 00252069 323 685,55 245,51 93 047,90 Běleč 560448 00582506 1 684,92 112,22 1 428,00 Borotín 552101 00252107 22 482,89 105,86 6 987,00 Bradá č ov 552127 00512532 828,90 99,98 281,20 Březnice 552135 00252131 2 936,56 106,96 2 313,00 Č erný šovice 563722 00512559 734,31 67,91 1 242,50 Dlouhá Lhota 563650 00512567 1 534,77 100,40 1 547,50 Dobronice u Bechyně 552224 00512575 1 123,60 100,01 961,50 Dolní Hořice 552241 00252191 18 245,45 109,67 6 857,09 Dolní Hrachovice 560529 00582441 1 169,62 109,15 1 037,60 Dražice 552283 00252239 20 615,81 100,09 8 019,00 Dražič ky 552291 00512591 1 274,74 100,00 913,00 Drhovice 563307 00512605 2 878,81 89,33 3 764,00 Haškovcova Lhota 563625 00512613 659,43 98,38 753,50 Hlasivo 560481 00582492 2 198,75 107,58 1 547,88 Hodětín 598992 00512630 1 232,14 72,76 933,00 Hodonice 562904 00512621 2 581,58 97,75 1 841,00 Chotoviny 552461 00252352 21 598,42 102,89 17 447,00 Choustník 552470 00252361 21 695,00 99,13 9 620,00 Chrbonín 563145 00512656 1 504,79 99,99 1 216,00 Chý nov 552496 00252387 39 278,42 100,00 21 425,00 Jedlany 562963 00512664 549,61 100,00 366,50 Jistebnice 552534 00252425 31 735,82 96,05 21 041,60 Košice 552585 00252468 8 080,66 119,83 9 347,00 Košín 562955 00666971 735,49 100,00 890,90 Krá tošice 560634 00582484 1 168,29 99,50 799,96 Krtov 563030 00666980 1 287,10 99,10 1 409,50 Libějice 563544 00666998 996,00 99,57 680,00 Lom 563587 00667005 1 410,92 116,70 1 093,00 Malšice 552666 00252522 44 994,18 103,05 17 735,40 Meziříč í 563234 00667021 1 266,96 103,54 2 840,00 Mladá Vožice 552704 00252557 38 062,52 105,25 37 134,20 Mlý ny 552712 00252565 3 020,00 98,18 3 587,00 Nadějkov 549631 00249891 14 268,77 99,70 7 025,00 Nasavrky 559016 00667056 1 721,07 100,00 262,06 Nemyšl 552747 00667064 3 762,97 100,00 2 714,00 Nová Ves u Chý nova 552763 00252603 5 307,75 100,09 4 620,00 Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 1 797,10 101,48 2 024,30 Oldřichov 552798 00252620 1 682,44 99,97 2 048,00


48

Opařany 552801 00252638 15 913,24 99,98 12 775,90 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 72 735,09 97,75 41 044,00 Pohná nec 560553 00582514 403,04 99,84 400,00 Pohná ní 552852 00252671 510,07 97,32 540,96 Pojbuky 552861 00667081 1 310,10 99,90 1 463,00 Psá rov 563374 00667099 1 595,03 99,94 1 172,00 Radenín 552917 00252735 9 867,50 100,00 6 800,00 Radětice 552925 00252743 5 094,38 101,92 3 600,00 Radimovice u Tá bora 563196 00667102 569,42 105,40 645,50 Radimovice u Želč e 552933 00252751 3 492,41 100,00 3 651,70 Radkov 552941 00667111 2 182,08 104,34 1 380,00 Rataje 552976 00252786 2 297,19 100,00 2 419,00 Ratibořské Hory 552992 00252794 9 530,03 105,19 7 426,09 Rodná 560626 00582450 1 193,21 99,24 1 001,00 Řemíč ov 560511 00582468 902,55 99,51 698,00 Řepeč 553034 00667129 5 157,70 109,33 3 213,36 Sezimovo Ústí 553069 00252859 94 714,63 113,96 84 377,32 Skopytce 553085 00252875 1 812,65 100,02 2 131,00 Skrý chov u Malšic 560669 00582433 1 351,03 99,90 1 300,00 Slapsko 599026 00667153 1 187,05 99,97 1 220,00 Slapy 599042 00667161 5 507,63 100,00 3 023,20 Smilovy Hory 553123 00252913 4 118,06 100,00 3 330,37 Stá dlec 553140 00252930 7 243,85 97,82 7 255,60 Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 7 331,80 102,45 6 125,00 Sudoměřice u Tá bora 553174 00667170 2 998,03 103,00 3 385,00 Svrabov 563170 00667196 619,18 142,01 408,00 Š ebířov 553204 00253006 5 741,74 100,30 3 600,00 Tá bor 552046 00253014 2 452 061,75 271,34 802 248,57 Turovec 551601 00582867 9 745,94 99,99 3 418,00 Ústrašice 599123 00667218 14 964,96 100,48 17 522,70 Vilice 553280 00667242 2 323,33 98,76 2 173,80 Vlč eves 563447 00667251 1 259,10 100,00 1 095,96 Vodice 553328 00253138 2 109,32 99,57 1 631,00 Zadní Střítež 563927 00667277 826,42 99,70 427,55 Zá hoří 599000 00667285 1 582,89 112,98 1 000,00 Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 696,10 96,65 816,74 Zhoř u Tá bora 560430 00582476 1 262,93 103,92 1 305,00 Želeč 553417 00253201 26 252,38 104,41 30 640,00

zdroj: ARISweb


49


Výdaje

Obec Kó d obce


(IČ ) Rozpočet obce po změ nách

Výsledek od počátku

roku

Plně ní v %

Balkova Lhota 563251 00512516 963,86 680,84 70,64 Beč ice 563366 00512524 534,20 389,53 72,92 Bechyně 552054 00252069 120 436,23 307 589,46 255,40 Běleč 560448 00582506 1 701,48 1 257,77 73,92 Borotín 552101 00252107 19 987,36 21 553,76 107,84 Bradá č ov 552127 00512532 676,18 675,27 99,87 Březnice 552135 00252131 2 752,40 2 686,23 - Č erný šovice 563722 00512559 1 275,10 903,56 70,86 Dlouhá Lhota 563650 00512567 1 226,27 1 075,85 87,73 Dobronice u Bechyně 552224 00512575 768,02 768,09 100,01 Dolní Hořice 552241 00252191 17 555,51 16 082,27 91,61 Dolní Hrachovice 560529 00582441 1 971,56 1 548,21 78,53 Dražice 552283 00252239 24 737,50 24 699,22 99,85 Dražič ky 552291 00512591 1 063,44 1 063,44 100,00 Drhovice 563307 00512605 1 004,32 2 707,09 67,60 Haškovcova Lhota 563625 00512613 775,10 559,83 - Hlasivo 560481 00582492 1 999,49 1 862,08 93,13 Hodětín 598992 00512630 1 015,59 625,39 61,58 Hodonice 562904 00512621 2 746,01 2 438,10 88,79 Chotoviny 552461 00252352 19 288,18 18 407,50 95,43 Choustník 552470 00252361 26 516,59 26 290,97 99,15 Chrbonín 563145 00512656 1 845,75 1 788,02 96,87 Chý nov 552496 00252387 37 460,57 37 460,51 100,00 Jedlany 562963 00512664 585,31 585,31 100,00 Jistebnice 552534 00252425 31 441,48 28 726,36 91,36 Košice 552585 00252468 9 550,12 5 851,49 61,27 Košín 562955 00666971 790,04 790,04 100,00 Krá tošice 560634 00582484 957,11 941,68 98,39 Krtov 563030 00666980 1 598,80 1 587,46 99,29 Libějice 563544 00666998 1 015,00 1 011,25 99,63 Lom 563587 00667005 1 209,00 1 016,12 84,05 Malšice 552666 00252522 41 295,24 42 631,28 103,24 Meziříč í 563234 00667021 2 928,13 1 885,83 98,56 Mladá Vožice 552704 00252557 40 306,68 35 306,56 87,59 Mlý ny 552712 00252565 3 918,53 3 823,03 97,56 Nadějkov 549631 00249891 14 058,00 13 129,87 93,40 Nasavrky 559016 00667056 1 771,30 1 771,29 100,00 Nemyšl 552747 00667064 3 752,82 3 752,81 100,00 Nová Ves u Chý nova 552763 00252603 5 439,04 5 458,39 100,36 Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 2 431,46 1 413,15 58,12 Oldřichov 552798 00252620 1 886,25 1 884,44 99,90


50

Opařany 552801 00252638 14 521,00 14 169,37 97,58 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 72 727,75 70 645,07 97,14 Pohná nec 560553 00582514 344,80 344,26 99,84 Pohná ní 552852 00252671 615,88 600,49 97,50 Pojbuky 552861 00667081 1 154,63 1 150,92 99,68 Psá rov 563374 00667099 1 595,91 937,84 58,77 Radenín 552917 00252735 9 300,01 8 715,16 93,71 Radětice 552925 00252743 3 854,83 6 722,48 98,07 Radimovice u Tá bora 563196 00667102 814,00 646,96 79,48 Radimovice u Želč e 552933 00252751 3 128,92 3 123,92 99,84 Radkov 552941 00667111 1 950,64 2 041,40 104,65 Rataje 552976 00252786 5 411,41 5 410,75 99,99 Ratibořské Hory 552992 00252794 9 559,86 7 413,26 77,55 Rodná 560626 00582450 1 202,40 1 149,08 95,57 Řemíč ov 560511 00582468 774,01 787,06 101,69 Řepeč 553034 00667129 4 586,58 4 084,70 89,06 Sezimovo Ústí 553069 00252859 92 285,77 93 521,54 101,34 Skopytce 553085 00252875 3 466,16 3 463,77 99,93 Skrý chov u Malšic 560669 00582433 1 198,16 1 179,84 98,47 Slapsko 599026 00667153 969,08 968,91 99,98 Slapy 599042 00667161 3 900,44 3 900,44 100,00 Smilovy Hory 553123 00252913 4 118,07 3 343,37 81,19 Stá dlec 553140 00252930 8 389,98 6 581,73 78,45 Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 6 754,92 6 260,27 92,68 Sudoměřice u Tá bora 553174 00667170 4 259,72 2 858,64 67,11 Svrabov 563170 00667196 436,00 350,56 80,40 Š ebířov 553204 00253006 8 724,61 4 713,06 82,33 Tá bor 552046 00253014 964 765,17 2 431 607,98 252,04 Turovec 551601 00582867 8 646,85 8 085,63 93,51 Ústrašice 599123 00667218 25 923,48 25 865,51 99,78 Vilice 553280 00667242 2 821,48 2 684,89 95,16 Vlč eves 563447 00667251 1 041,60 1 042,47 - Vodice 553328 00253138 1 904,30 1 869,08 98,15 Zadní Střítež 563927 00667277 459,86 459,67 99,96 Zá hoří 599000 00667285 1 941,08 1 933,98 99,63 Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 865,27 684,05 79,06 Zhoř u Tá bora 560430 00582476 1 415,26 1 391,84 98,35 Želeč 553417 00253201 50 417,33 51 458,50 102,07

zdroj: ARISweb


51


Dotace Vybrané dodatky 54 53

Obec Kó d obce


(IČ ) Přijaté transfery a půjčky ze státního rozpočtu, státních fondů a

regionálních rad

Evidované daňové

nedoplatky u místně

příslušných finančních ú řadů

Splatné závazky

veřejného zdravotního

pojiště ní

Balkova Lhota 563251 00512516 - 4,14 0,83 Beč ice 563366 00512524 - 1,08 - Bechyně 552054 00252069 25 169,48 95,61 86,19 Běleč 560448 00582506 - 2,67 0,50 Borotín 552101 00252107 11 349,47 679,61 20,29 Bradá č ov 552127 00512532 - 1,08 0,25 Březnice 552135 00252131 - 8,30 - Č erný šovice 563722 00512559 - - - Dlouhá Lhota 563650 00512567 - 4,13 0,54 Dobronice u Bechyně 552224 00512575 - 2,36 - Dolní Hořice 552241 00252191 9 084,61 12,55 7,65 Dolní Hrachovice 560529 00582441 - 2,83 0,53 Dražice 552283 00252239 3 406,32 11,62 4,90 Dražič ky 552291 00512591 - 1,09 - Drhovice 563307 00512605 - 4,86 2,58 Haškovcova Lhota 563625 00512613 - 1,54 - Hlasivo 560481 00582492 244,92 4,06 - Hodětín 598992 00512630 - 1,29 - Hodonice 562904 00512621 9,09 1,77 0,54 Chotoviny 552461 00252352 102,89 45,27 24,48 Choustník 552470 00252361 15 050,00 8,95 10,69 Chrbonín 563145 00512656 - 3,13 1,73 Chý nov 552496 00252387 5 820,00 34,11 29,49 Jedlany 562963 00512664 - 0,45 - Jistebnice 552534 00252425 6 780,74 62,26 50,39 Košice 552585 00252468 203,27 8,99 9,46 Košín 562955 00666971 - 1,39 - Krá tošice 560634 00582484 - 1,84 0,53 Krtov 563030 00666980 - 2,25 0,65 Libějice 563544 00666998 70,00 1,70 - Lom 563587 00667005 - 1,47 0,57 Malšice 552666 00252522 16 313,00 24,43 19,86 Meziříč í 563234 00667021 - 2,43 - Mladá Vožice 552704 00252557 1 484,91 - - Mlý ny 552712 00252565 - 2,51 0,85


52

Nadějkov 549631 00249891 2 954,16 13,19 18,06 Nasavrky 559016 00667056 - 1,72 - Nemyšl 552747 00667064 32,23 5,93 4,56 Nová Ves u Chý nova 552763 00252603 2 000,00 7,22 0,86 Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 - 7,40 1,35 Oldřichov 552798 00252620 - 3,92 1,24 Opařany 552801 00252638 148,00 35,70 33,54 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 10 087,00 33,65 29,53 Pohná nec 560553 00582514 - 1,73 0,51 Pohná ní 552852 00252671 - 3,35 0,89 Pojbuky 552861 00667081 - 4,55 0,79 Psá rov 563374 00667099 - 3,05 - Radenín 552917 00252735 3 7000,00 17,85 28,14 Radětice 552925 00252743 106,23 6,05 5,76 Radimovice u Tá bora 563196 00667102 - 2,55 - Radimovice u Želč e 552933 00252751 - 3,98 1,93 Radkov 552941 00667111 149,60 3,85 0,19 Rataje 552976 00252786 400,00 6,57 1,52 Ratibořské Hory 552992 00252794 527,39 13,41 8,49 Rodná 560626 00582450 - 1,64 1,06 Řemíč ov 560511 00582468 - 2,49 0,55 Řepeč 553034 00667129 - 7,33 1,64 Sezimovo Ústí 553069 00252859 3 112,00 93,90 114,28 Skopytce 553085 00252875 - 2,61 0,84 Skrý chov u Malšic 560669 00582433 - 1,59 0,96 Slapsko 599026 00667153 - 3,68 0,73 Slapy 599042 00667161 82,38 7,62 1,12 Smilovy Hory 553123 00252913 42,00 8,67 7,83 Stá dlec 553140 00252930 50,00 13,45 8,32 Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 117,00 - - Sudoměřice u Tá bora 553174 00667170 21,00 6,90 5,61 Svrabov 563170 00667196 - 1,82 - Š ebířov 553204 00253006 - 5,09 1,78 Tá bor 552046 00253014 175 856,14 743,74 879,13 Turovec 551601 00582867 3 500,00 4,07 2,71 Ústrašice 599123 00667218 4 880,00 4,58 1,29 Vilice 553280 00667242 - - - Vlč eves 563447 00667251 - 1,84 - Vodice 553328 00253138 20,00 5,31 0,82 Zadní Střítež 563927 00667277 - 1,81 - Zá hoří 599000 00667285 668,44 2,22 - Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 - 2,86 0,98 Zhoř u Tá bora 560430 00582476 - 4,04 1,56 Želeč 553417 00253201 3 714,71 15,39 16,36

zdroj: ARISweb


53


Vybrané dodatky 36 37 38

Obec Kó d obce


(IČ ) Smě nky k úhradě

tuzemské

Smě nky k úhradě

zahraniční

Dlouhodobé bankovní ú vě ry k úhradě

tuzemské Balkova Lhota 563251 00512516 - - - Beč ice 563366 00512524 - - - Bechyně 552054 00252069 - - 8 494,00 Běleč 560448 00582506 - - - Borotín 552101 00252107 - - 9 405,61 Bradá č ov 552127 00512532 - - - Březnice 552135 00252131 - - 46,00 Č erný šovice 563722 00512559 - - - Dlouhá Lhota 563650 00512567 - - - Dobronice u Bechyně 552224 00512575 - - - Dolní Hořice 552241 00252191 - - - Dolní Hrachovice 560529 00582441 - - - Dražice 552283 00252239 - - 16 260,40 Dražič ky 552291 00512591 - - - Drhovice 563307 00512605 - - - Haškovcova Lhota 563625 00512613 - - - Hlasivo 560481 00582492 - - - Hodětín 598992 00512630 - - - Hodonice 562904 00512621 - - - Chotoviny 552461 00252352 - - 9 509,22 Choustník 552470 00252361 - - - Chrbonín 563145 00512656 - - - Chý nov 552496 00252387 - - 12 588,49 Jedlany 562963 00512664 - - - Jistebnice 552534 00252425 - - 3 839,00 Košice 552585 00252468 - - - Košín 562955 00666971 - - - Krá tošice 560634 00582484 - - - Krtov 563030 00666980 - - 300,00 Libějice 563544 00666998 - - - Lom 563587 00667005 - - - Malšice 552666 00252522 - - 27 185,33 Meziříč í 563234 00667021 - - - Mladá Vožice 552704 00252557 - - 5 352,96 Mlý ny 552712 00252565 - - 450,00 Nadějkov 549631 00249891 - - - Nasavrky 559016 00667056 - - - Nemyšl 552747 00667064 - - - Nová Ves u Chý nova 552763 00252603 - - -


54

Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 - - - Oldřichov 552798 00252620 - - - Opařany 552801 00252638 - - 11 816,38 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 - - 17 042,59 Pohná nec 560553 00582514 - - - Pohná ní 552852 00252671 - - - Pojbuky 552861 00667081 - - - Psá rov 563374 00667099 - - - Radenín 552917 00252735 - - 1 512,50 Radětice 552925 00252743 - - - Radimovice u Tá bora 563196 00667102 - - - Radimovice u Želč e 552933 00252751 - - - Radkov 552941 00667111 - - - Rataje 552976 00252786 - - - Ratibořské Hory 552992 00252794 - - - Rodná 560626 00582450 - - - Řemíč ov 560511 00582468 - - - Řepeč 553034 00667129 - - - Sezimovo Ústí 553069 00252859 - - 20 394,88 Skopytce 553085 00252875 - - - Skrý chov u Malšic 560669 00582433 - - - Slapsko 599026 00667153 - - - Slapy 599042 00667161 - - 3 727,00 Smilovy Hory 553123 00252913 - - - Stá dlec 553140 00252930 - - - Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 - - 2 689,32 Sudoměřice u Tá bora 553174 00667170 - - - Svrabov 563170 00667196 - - - Š ebířov 553204 00253006 - - - Tá bor 552046 00253014 - - 203 100,91 Turovec 551601 00582867 - - 4 050,00 Ústrašice 599123 00667218 - - - Vilice 553280 00667242 - - - Vlč eves 563447 00667251 - - - Vodice 553328 00253138 - - - Zadní Střítež 563927 00667277 - - - Zá hoří 599000 00667285 - - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 - - - Zhoř u Tá bora 560430 00582476 - - - Želeč 553417 00253201 - - 19 952,57

zdroj: ARISweb


55

T-I.3.A-9 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor -dokončení data z databáze ARIS za rok 2007 v tisicích

Vybrané dodatky 42 43 44

Obec Kó d obce


(IČ ) Dlouhodobé smě nky k úhradě

tuzemské

Dlouhodobé smě nky k úhradě

uahraniční

Ostatní dlouhodobé

závazky tuzemské

Balkova Lhota 563251 00512516 - - - Beč ice 563366 00512524 - - - Bechyně 552054 00252069 - - 6 816,17 Běleč 560448 00582506 - - - Borotín 552101 00252107 - - - Bradá č ov 552127 00512532 - - 1 300,00 Březnice 552135 00252131 - - - Č erný šovice 563722 00512559 - - - Dlouhá Lhota 563650 00512567 - - - Dobronice u Bechyně 552224 00512575 - - - Dolní Hořice 552241 00252191 - - - Dolní Hrachovice 560529 00582441 - - - Dražice 552283 00252239 - - 244,38 Dražič ky 552291 00512591 - - - Drhovice 563307 00512605 - - - Haškovcova Lhota 563625 00512613 - - - Hlasivo 560481 00582492 - - - Hodětín 598992 00512630 - - - Hodonice 562904 00512621 - - - Chotoviny 552461 00252352 - - 3 350,00 Choustník 552470 00252361 - - 6 448,49 Chrbonín 563145 00512656 - - - Chý nov 552496 00252387 - - - Jedlany 562963 00512664 - - - Jistebnice 552534 00252425 - - - Košice 552585 00252468 - - 304,00 Košín 562955 00666971 - - - Krá tošice 560634 00582484 - - - Krtov 563030 00666980 - - - Libějice 563544 00666998 - - - Lom 563587 00667005 - - - Malšice 552666 00252522 - - - Meziříč í 563234 00667021 - - - Mladá Vožice 552704 00252557 - - - Mlý ny 552712 00252565 - - - Nadějkov 549631 00249891 - - 164,25 Nasavrky 559016 00667056 - - - Nemyšl 552747 00667064 - - - Nová Ves u Chý nova 552763 00252603 - - - Nová Ves u Mladé Vožice 563455 00667072 - - -


56

Oldřichov 552798 00252620 - - - Opařany 552801 00252638 - - 3 823,58 Planá nad Lužnicí 552828 00252654 - - - Pohná nec 560553 00582514 - - - Pohná ní 552852 00252671 - - - Pojbuky 552861 00667081 - - - Psá rov 563374 00667099 - - - Radenín 552917 00252735 - - - Radětice 552925 00252743 - - - Radimovice u Tá bora 563196 00667102 - - - Radimovice u Želč e 552933 00252751 - - - Radkov 552941 00667111 - - - Rataje 552976 00252786 - - - Ratibořské Hory 552992 00252794 - - - Rodná 560626 00582450 - - - Řemíč ov 560511 00582468 - - - Řepeč 553034 00667129 - - - Sezimovo Ústí 553069 00252859 9 015,72 - - Skopytce 553085 00252875 - - - Skrý chov u Malšic 560669 00582433 - - - Slapsko 599026 00667153 - - - Slapy 599042 00667161 - - - Smilovy Hory 553123 00252913 - - - Stá dlec 553140 00252930 - - - Sudoměřice u Bechyně 553166 00252964 - - 927,74 Sudoměřice u Tá bora 553174 00667170 - - - Svrabov 563170 00667196 - - - Š ebířov 553204 00253006 - - - Tá bor 552046 00253014 - - 14 848,58 Turovec 551601 00582867 - - - Ústrašice 599123 00667218 - - - Vilice 553280 00667242 - - 30,08 Vlč eves 563447 00667251 - - - Vodice 553328 00253138 - - - Zadní Střítež 563927 00667277 - - - Zá hoří 599000 00667285 - - - Zhoř u Mladé Vožice 599034 00667307 - - - Zhoř u Tá bora 560430 00582476 - - - Želeč 553417 00253201 - - -

zdroj: ARISweb

• Hodnoty území z hlediska veřejné ekonomiky se nevymezují

• Limity využ ití území z hlediska veřejné ekonomiky nejsou identifikovány

• Záměry změn v řeš eném území z hlediska veřejné ekonomiky nebyly uplatněny.


57

I.3.A.3. Dopravní infrastruktura a dopravní systémy. – sledované jevy A88 – A95, A102, A103, A106

• Stav a vývoj území z hlediska dopravní infrastruktury

Pro přepravu osob a zboží v řešeném území správního obvodu ORP Tábor i z hlediska širších územních vztahů má dominantní význam silniční a železniční síť. Ekonomicky nejefektivnější a zá roveň nejšetrně jší k životnímu prostředí je využívání multimodá lních evropských přepravních koridorů. Z hlediska území ČR leží správní obvod ORP na významném multimodá lním koridoru M1 Praha-České Budějovice – stá tní hranice (Linz). Ten je tvořen dá lnicí D3 a silnicí I/3 (E55). Na tento hlavní severojižní dopravní tah navazuje u města Tábor kolmým křížením silnice I/19 Pelhřimov – Milevsko – Příbram a na západě krá tký úsek I/29 směr Písek(sledovaný jev č.88 a 90). Součá stí silniční sítě jsou také silnice II. třídy (viz údaje sledovaného jevu č.91) spojující významná sídla regionu a dá le relativně hustá síť silnic III. třídy (viz údaje sledovaného jevu č.92), určených k vzá jemnému dopravnímu propojení obcí a k jejich připojení na soustavu silnic vyšších tříd. Intenzita silniční dopravy neustá le roste, což má negativní vliv na kvalitu životního prostředí. V řešeném území patří úsek dá lnice D3 a silnice I/3 (E55) k nejzatíženějším v kraji. Dá lnice a rychlostní komunikace Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť je v rámci multimodá lního koridoru M1 (X.) dobudování - dá lnice D3 na trase Praha– Tábor– České Budě jovice– Dolní Třebonín (– Linz)2, - rychlostní komunikace R3 na trase České Budě jovice-Kaplice-Dolní Dvořiště - stá tní hranice – (Linz), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dá lnice. Dá le již byla zahá jena výstavba rychlostní komunikace R4 (I/4) v úseku Skalka – Nová Hospoda (I/20– Písek/Strakonice)

2 Zatím byly vybudovány kromě obchvatu Českých Budějovic pouze úseky Tábor-Chotoviny v délce 9 km a Mezno-Chotoviny (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007); dokončení výstavby dá lnice se předpokládá v roce 2015 (u některých úseků až v roce 2017


58

K-I.3.A-5 Hlavní dopravní tahy


Silnice V návaznosti na rychlostní komunikaci R4 byla dá le vymezena silnice S3 v trase Nová Hospoda– Strakonice-Vimperk– Strážný– hranice ČR/SRN (-Passau). Rozvoj silniční sítě, vymezený v návrhu Politiky územního rozvoje 2008 z ledna 2008 /PÚ R 2008/, je zná zorněn v ná sledujícím obrá zku. Dá le bylo uloženo MMR, aby ve spolupráci s MD prověřilo účelnost a možnosti paralelního jižního spojení ve směru Z-V v termínu do konce roku 2010. Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by čá stečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dá lnice D1.


59

K-I.3.A-6 Hlavní silniční tahy


Silnice I/3, I/19 a I/29 (sledovaný jev č.90) mají charakter spojení pro nadregioná lní i místní provoz. Silnice II. třídy mají v řešeném území povahu nadmístních regioná lních tahů, spojujících středně velká a malá sídla, ležící mimo síť silnic I.třídy. Jedná se o:

• silnici II/120 Sedlčany – Mladá Vožice • silnici II/122 Týn nad Vltavou – Bechyně – Jistebnice (napojením na II/120) • silnici II/123 Nadějkov – Jistebnice (napojením na I/19 západně od Tábora) • silnici II/135 Kamenice n.L. – Soběslav – Bechyně (napojením na II/105) • silnici II/136 Černovice – Mlýny – Tučapy • silnici II/137 Načeradec – Mladá Vožice – Tábor – Sudoměřice u Bechyně

(napojením na II/159) • silnici II/409 Černovice – Planá nad Lužnicí


60

Celkovou situaci silniční sítě v ORP Tábor zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.A-7 Stav silniční sítě

zdroj: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje


61

Intenzity dopravních toků po hlavních úsecích silniční sítě v řešeném území zobrazuje ná sledující kartogram:

K-I.3.A-8 Intenzity dopravy


Železnice Ž elezniční doprava ve správním obvodu ORP Tábor stejně jako v celém regionu využívá síť železnic postavenou převážně v 19. století. Tato síť je sice relativně hustá , avšak od doby svého vzniku neprošla podstatnou modernizací. Tratě jsou v naprosté většině úseků jednokolejné a neelektrifikované a po provozní stránce neodpovídají současným ná rokům. Specifickým problémem železniční sítě je průchod velmi členitým terénem. V důsledku ekonomické ztrá tovosti provozu zejména na regioná lních tratích dochází k omezování počtu vlakových spojů, zhoršení obsluhy území v osobní dopravě a nežádoucímu přesunu nákladní dopravy na silniční síť. Řešeným územím ORP Tábor je veden IV. tranzitní železniční koridor (severojižní), který patří k hlavním koridorům železniční dopravy v ČR s nadná rodním významem. Ú zemím správního obvodu ORP Tábor prochá zejí ná sledující železniční tratě:


62

T-I.3.A-10 Ž elezniční tratě prochá zející SO ORP Tábor

Trať č íslo Ná zev trati Druh trati Trakce Rozchod

201 Tábor – Raž ice celostátní diselová normální – 1435 mm 202 Tábor – Bechyně regionální elektrická normální – 1435 mm 220 (Praha) – Benešov u Prahy – České Budě jovice celostátní elektrická normální – 1435 mm 224 Tábor – Horní Cerekev celostátní dieselová normální – 1435 mm

zdroj: Mapy železniční sítě K-I.3.A-9 Hlavní železniční koridory


Z hlediska klasifikace tratí podle zákona č. 266/1994 Sb. o drahách jsou železniční dráhy rozděleny podle významu, účelu a technických podmínek do kategorií drah celostá tních, regioná lních, vleček a speciá lních. Řešeným územím prochá zejí dráhy celostá tní (viz sledovaný jev č.94) a regioná lní (sledovaný jev A95), jak je patrné z ná sledujícího kartogramu:


63

K-I.3.A-10 Stav železniční sítě


Letecká doprava V řešeném území je též bohatě zastoupena infrastruktura pro leteckou dopravu jak dokládá ná sledující tabulka s uvedením letišť, jejich druhového zařazení, kategorie a typu vzletové a přistávací dráhy: T-I.3.A-11 Letiště na území SO ORP Tábor

NAZEV ICO CHARAKTER URCENI DRAHA_TYP Veřejné vnitrostá tní letiště Tá bor 16846842 CV V N

Vojenské letiště - Vsechov 60162694-5 VO V Z

Heliport - Nemocnice Tabor 26095203 CN V Z Vojenské letiště Bechyně - Hodonice 60162694-5 VO V Z

zdroj:databáze jevu A102 Letiště Tábor má statut veřejného letiště pro vnitrostá tní dopravu. Zá ložní vojenské letiště Tábor – Všechov by podle dostupných informací mě lo být převedeno na civilní vnitrostá tní provoz. Výhradně pro účely Integrovaného záchranného systému je určen heliport Táborské nemocnice (sledovaný jev č.102,103). Tato letiště (s výjimkou heliportu a vojenských letišť) mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke


64

cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. K-I.3.A-11 Letiště na území SO ORP Tábor



65

Cyklistická doprava Ú zemí SO ORP Tábor je protkáno relativně hustou sítí značených cyklotras různých kategorií, jak dokládá ná sledující kartogram: K-I.3.A-12 Cyklotrasy na území SO ORP Tábor


Ú daje o cyklostezkách a cyklotrasách tvoří obsahovou náplň sledovaného jevu č.106 a jsou zobrazeny ve výkresech grafické čá sti dokumentace Podkladů k RURÚ . Program Greenways: je programem podporujícím ochranu přírody a kulturního dědictví, včetně regioná lního rozvoje prostřednictvím k životnímu prostředí šetrné turistiky. Jsou tak generovány stimuly drobného podnikání a občanských neziskových aktivit pro zpřístupnění hodnot přírodního i urbanizovaného prostředí podél koridoru trasy. Program je rovněž určen pro územně rovnoměrně jší a ekologicky šetrně jší rozložení cestovního ruchu mimo jeho hlavní destinace. Do programu je zatím v území ORP Tábor zařazen úsek Planá n.L. – Tábor – Borotín – Libenice dá lkové cyklotrasy Wien - Praha. Dá lkové turistické stezky (sledovaný jev č.106). Jedná se o propojenou kontinentá lní síť dá lkových turistických stezek, vytvářenou Evropskou turistickou asociací (EWV) již od r.1969. Řešeným územím prochází trasa E3


66

Černé moře – Pyrenejský poloostrov s celkovou délkou 6 950 km. Síť ostatních značených turistických stezek a tras je v řešeném území relativně velmi hustá v okolí hlavních center cestovního ruchu, t.j. Tábor, Bechyně, Mladá Vožice, Planá nad Lužnicí, Choustník a okolí řeky Lužnice.

• Hodnoty území z hlediska dopravní infrastruktury: 1. výborná dostupnost Českých Budě jovic a Prahy především železniční dopravou a budovanou dá lnicí D7 2. prová zaný systém silnic I. a II. třídy doplněný o hustou síť silnic III.třídy a místních komunikací 3. hustá železniční síť 4. kvalitní systém pěších značených turistických tras a stezek v hlavních oblastech cestovního ruchu

• Limity využ ití území z hlediska dopravní infrastruktury: 1. ochranná pá sma dá lnice, silnic I., II., III. třídy a železničních tratí podle platné legislativy 2. ochranná pá sma letišť (těsně mimo řešené území) • Záměry na změny využ ití území z hlediska dopravní infrastruktury:

T-I.3.A-12 Koridory a plochy dopravy – záměry na využití území

Vymezení koridoru Kód VPS

Lokalizace Popis - označ ení

Č íslo úseku

úsek šířka v m

Dotč ená katastrá lní území

KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO

VÝZNAMU D1 Dálnice D-3

u Tábora D-3 1 Tábor Č ekanice

– Mě šice stáv. sil. I/3

200 Č ekanice, Mě šice u Tábora

2 Tábor záp. – Tábor Náchod x II/603 4-pruh

100 Klokoty, Tábor, Náchod u Tábora

3b Zárybničná Lhota var. jih

200 Mě šice u Tábora, Turovec, Zárybničná Lhota, Nová Ves u Chýnova

D7 Silnice I/19 v ú seku

Oltyně - Tábor -

hranice kraje Vysočina

I/19

4 Zárybničná Lhota - Chýnov homogenizace

100 Chýnov u Tábora, Nová Ves u Chýnova

KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU


67

D 24 Sudomě řice u Tábora

II/120 120 Ad IV.TŽK 100 Sudomě řice u Tábora

D 26 Tábor II/123 křiž . I/19 - Malešice

100 Č ekanice, Mě šice, Tábor

D 54 Planá nad Luž nicí

II/409 Planá nad Luž nicí přivadě č D-3

100 Planá nad Luž nicí

D 75 Táborsko C 1 Chotoviny - Tábor

30 Chotoviny, Košín, Náchod u Tábora

2 Sezimovo Ústí - Planá nad Luž nicí - Želeč

30 Tábor, Planá nad Luž nicí, Ústrašice, Želeč, Sezimovo Ústí

3 Planá nad Luž nící - Košice

30 Planá nad Luž nicí, Doubí u Tábora, Košice

4 Mě šice - Kníž ecí ryb.

30 Mě šice, Zárybničná Lhota

zdroj: Zá sady územního rozvoje Jihočeského kraje

T-I.3.A-13 Koridory a plochy dopravy převzaté ze schvá lených Ú P VÚ C

Vymezení koridoru Kód VPS

Lokalizace Popis a označ ení

z VÚC

Č íslo úseku úsek šířka

v m


KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADREGIONÁLNÍHO

VÝZNAMU D1 Dálnice D3 v

ú seku Tábor - Č eské Budě jovice - Dolní Třebonín

D-3 TA 2 Tábor Mě šice - Veselí nad Luž nicí

600 Mě šice u Tábora, Sezimovo Ústí, Turovec, Planá nad Luž nicí, Košice u Tábora, Doubí u Tábora, Myslkovice, Roudná, Klenovice u Sob., Sedlečko u Sob., Zvě rotice, Sobě slav, Chlebov, Ř ípec, Žíšov u Veselí


68

1 hranice StČ kraje - Tábor

100-600

Nemyšl, Prudice, Sudomě řice u Tábora, Moraveč, Chotoviny, Č ervené Záhoří, Vráž ná, Stoklasná Lhota, Č ekanice u Tábora, Náchod, Tábor

D3 IV. Tranzitní ž elezniční koridor v ú seku

hranice StČ kraje - Tábor

- hranice okresu TA/ČB

IV. TŽK TA 1.zam

2 Doubí u Tábora - Sobě slav

150-600

Planá n. Luž ., Doubí u Tábora, Košice u Tábora, Roudná n. Luž .,

Myslkovice, Klenovice u Sob., Sedlečko u Sob.,

Zvě rotice, Sobě slav

D 6 Silnice I/19 v ú seku Lety - Oltyně

I/19 PI-ST 3 Hrejkovice 200 Sobě draž , Hrejkovice

I/19 1 Oltyně - Tábor 200 Oltyně , Drahovice, Meziříčí, Draž ice, Klokoty

TA 2.zam TA

3a Zárybničná Lhota var. Sever

200 Mě šice u Tábora, Zárybničná Lhota, Turovec

D 7 Silnice I/19 v ú seku

Oltyně - Tábor -

Chýnov - hranice kraje

TA 2.zam 5 Chýnov - Kladruby

200 Nová Ves u Chýnova, Chýnov, Záhostice, Kladruby

KORIDORY REGIONÁLNÍHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU

D 25 Silnice II/122 Bechyně

II/122 TA Bechyně jih 100 Bež erovice, Hodonice

II/137 TA

1 Březnice - Sudomě řice u Bechyně

100 Březnice, Blatec, Sudomě řice u Bechyně , Bež erovice

TA 2.zm. 2 Bechyňská Smoleč

100 Bechyňská Smoleč, Sudomě řice u Bechyně

TA 3 Malšíce 100 Č enkov, Malšice 4 Slapy 100 Slapy

D 29 Silnice II/137 v ú seku

Březnice - Tábor - Mladá Vož ice

5 Tábor Horky - křiž . II/603 Vápenná strouha

100 Slapy, Horka u Tábora, Č elkovice, Tábor


69

TA 2.zm. 7 Ratibořské Hory přelož ka východ

100 Ratibořské Hory, Dub, Ratibořice, Pohnánec



70

I.3.A.4. Technická infrastruktura.

• Stav a vývoj území z hlediska technické infrastruktury 1. Vodní hospodářství 1.1. Vodní zdroje (sledovaný jev č.44). Jihozápadní čá st řešeného území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev. Ve správním obvodu ORP Tábor a jeho bezprostředním okolí jsou pro zá sobování obcí významné především podzemní zdroje, vá zané na turonské sedimenty na sever a východ od Tábora a v poříčních sedimentech Lužnice. Situování hlavních vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody v řešeném území zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.A-13 Vodní zdroje a technologické objekty zá sobování vodou



71

1.2. Vodá renské systémy (sledovaný jev č.67, 68). Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodá renské soustavy (JVS) s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zá sobováno Táborsko a Jindřichohradecko. Přestože surová voda, zejména z povrchových odběrů nedosahuje často požadovaných parametrů, je kvalita dodávané pitné vody vyhovující a zá sobování vodou je jak po kvalitativní, tak i kvantitativní stránce zajištěno i pro dlouhodobý časový výhled. Předpokladem však je realizace potřebných rekonstrukcí úpraven vody a náhrada některých má lo vyhovujících vodních zdrojů. Ž ádoucí je též dobudování zá sobovacích systémů tak, aby jednotlivé kvalitní zdroje byly kapacitně plně využívány a zdroje se zhoršenou kvalitou tak mohly být odstaveny. V řešeném území je 81% obyvatel zá sobováno vodou z vodovodů. Ú zemní rozložení vodovodních sítí a obcí bez vodovodu v řešeném území zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.A-14 Vodovodní síť



72

1.3. Odvodnění a čištění odpadních vod. Ve srovnání s jinými kraji ČR zaostává Jihočeský kraj za průměrným podílem počtu obcí i obyvatel, připojených na veřejnou kanalizaci s koncovým zařízením na čištění odpadních vod – ČOV. U malých obcí či místních čá stí větších obcí často nakládání s odpadními vodami odporuje platným předpisům, protože do dešťových stok, trativodů nebo přímo do vodních toků jsou nelegá lně zaústěny přepady ze septiků, žump či přímých napojení rodinných domů. Ve smyslu závazné legislativy EU musí obce nad 2000 EO vybudovat do r.2010 odpovídající systémy odkanalizování a čištění odpadních vod. Naplnění těchto požadavků jsou řešena v projektech jednotlivých vodá renských společností a v programech rozvoje jednotlivých obcí. V řešeném území 86% celkového počtu obyvatel žije v domácnostech připojených na veřejné systémy kanalizace, což je vysoko nad průměrem Jihočeského kraje. Ú zemní rozložení ČOV a kanalizační sítě zobrazují ná sledující dva kartogramy: K-I.3.A-15 Č istírny odpadních vod



73

K-I.3.A-16 Kanalizační síť


2. Energetika, spoje, telekomunikace. Jediným využitelným energetickým zdrojem , který se nachá zí přímo v řešeném území,je Teplá rna Tábor, a.s., s instalovaným výkonem 9 MWe, připojený k rozvodné sítí společností E.ON Distribuce. Jiným typem energetického zdroje v řešeném území je elektrá rna v Plané n.L. (AES Bohemia, spol. s r.o.) s instalovaným výkonem 46,5 MWe, která je typem zdroje vyrábě jícího energii přednostně pro výrobní podnik ve kterém pracuje a pouze přebytky výkonu nabízí k prodeji do distribuční sítě (rozvodná společnost E.ON Distribuce). Dalšími drobnými zdroji jsou obnovitelné a druhotné zdroje energie (OZE). Ty jsou však obecně v současnosti má lo využívané a tvořily v r.2005 jen cca 0,9% z celkové spotřeby paliv a energií v JčK. Velký potenciá l je rovněž v oblasti úspor energií. 2.1. Zá sobování elektrickou energií (sledované jevy č.72, 73). Zá sobování elektřinou řešeného území ORP Tábor je díky parametrům přenosové soustavy na relativně dobré úrovni. Řešeným územím prochá zí koridor republikového významu Ee2 Vedení 110kV Chotoviny – Pacov a dá le koridor přenosové soustavy Ee2 Chotoviny – Zadní Střítež VVN 110 kV nadmístního významu a dá le koridor Ee26 Tábor - Náchod TR 110/22 kV Náchod u Tábora. Celkovou situaci elektrizační sítě v území SO ORP Tábor zobrazuje ná sledující kartogram:


74

K-I.3.A-17 Elektrizační síť


2.2. Zá sobování zemním plynem. Ú zemí Jihočeského kraje je zá sobováno zemním plynem z Jihočeské plyná renské, a.s. (JČP, a.s.) vystupující od poloviny roku 2007 jako EON. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec realizována. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 2005 na 232 obcí v roce 2006. Vysoká úroveň plynofikace však nemusí být vždy vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality samotného využívání tohoto fosilního paliva výhodou. V řešeném území SO ORP Tábor je až dosud plynofikováno 22,8% z celkového počtu obcí, což ilustruje ná sledující kartogram:


75

K-I.3.A-18 Podíl obyvatel zá sobovaných plynem


Řešeným územím prochá zí severojižním směrem významný VVTL plynovod z jihovýchodního okraje Prahy směrem na České Budě jovice, který tvoří pá teř plynovodní sítě regionu a je ukončen v kompresní stanici ve Veselí n.L. V rámci Politiky ú zemního rozvoje ČR 2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR– Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a OMV v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní cesty v SRN Situaci (stav) a hlavní záměry dalšího rozvoje plynovodní soustavy v širších územních vztazích zobrazuje ná sledující kartogram:


76

K-I.3.A-19 Hlavní koridory plynovodů


Dle údajů správce distribuční sítě (JČP, a.s.) se v posledním období díky masívnímu růstu ceny plynu zvyšuje počet neaktivních přípojek. Hierarchicky uspořádaná plynovodní síť v řešeném území (VVTL, VTL, STL plynovody) je zakreslena ve výkresu hodnot území. Podrobnější údaje o ní tvoří obsahovou náplň databá ze sledovaných jevů A74, A75. 2.3. Zá sobování teplem (sledovaný jev č.79, 80). V řešeném území se vyskytují pouze systémy CZT sídlištní s omezeným územním rozsahem. Podrobné údaje o těchto systémech jsou součá stí obsahové náplně sledovaného jevu č.79 a 80. SCZT jsou zakresleny ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území. 2.4. Systémy pro přenos informací (sledované jevy č.81 a 82). Ú zemí správního obvodu ORP Tábor je s okolním územím propojeno systémem dá lkových optických kabelů, spojujících jednotlivé přenosové uzly. V současnosti je celá telekomunikační soustava postavena znovu od dá lkových optokabelů až po jednotlivé účastníky. Řešené území je celé obslouženo stá tní telefonní sítí s automatickým vstupem do systému. Ú zemně pokrývá řešené území uzlový telefonní obvod UTO Tábor, na jehož řídící ústředny jsou dá lkovými kabely připojeni jednotliví vzdá lené účastnické jednotky (VÚ J). Ty jsou dnes představovány kapacitními


77

automatickými, digitá lními telefonními ústřednami, na které jsou připojeny místní telefonní sítě (většinou kabelové). V řešeném území je též zastoupen systém radiokomunikací. Ú zemím prochá zejí radioreléové trasy pá teřní sítě. Kromě výše uvedeného systému Českých Radiokomunikací, a.s. je v území provozován též systém Policie ČR, který je využíván i dalšími subjekty (Celní správa, JČE, a.s.) a dá le systém Armády ČR . Řešené území je rovnoměrně pokryto televizním signá lem. Ú zemí správního obvodu ORP Tábor je rovněž rovnoměrně pokryto signá lem rozhlasového vysílání ve všech kmitočtech vysílání celoplošných programů. 2.5. Odpady. Ú roveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v řešeném území zá sadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociá lní, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentá lní aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodá rné a čisté nakládání s odpady. Největší podíl odpadů v kraji vzniká dlouhodobě ze stavebnictví, z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a teplé vody a z potravinářského a strojírenského průmyslu. Ve všech druzích odpadu je dle prognó z odhadován ná růst. Nadměrná a stá le se zvyšující produkce komuná lního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by mě l být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předchá zení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování a ná sledně na co nejúčinně jší způsoby recyklace. I když se množství recyklovaného odpadu v Jihočeském kraji zvyšuje, tvoří jeho podíl na celkovém odpadu jen 11,4 %, podíl spalování odpadu je 0,03 % a podíl skládkování a ostatních způsobů odkládání odpadu v úrovni nebo pod úrovní terénu činí 12,9%. V posledních letech pozitivně roste podíl tříděného odpadu, což je výsledkem jak osvětové kampaně tak dotacemi obcím ve formě nádob na tříděný odpad. Obce rovněž ve větší míře zřizují sběrné dvory vytříděných složek komuná lního odpadu. Využití vytříděného odpadu závisí na dostupnosti zpracovatelských kapacit. 2.6. Produktovody. Jižní polovinou řešeného území jsou vedeny produktovody přepravující potenciá lně nebezpečné lá tky. Geografickou polohu jejich tras územím SO ORP Tábor, včetně bezpečnostních pá sem zobrazuje ná sledující kartogram:


78

K-I.3.A-20 Prodoktuvod a objekty s nebezpečnými lá tkami


• Hodnoty území z hlediska technické infrastruktury. Vodní hospodářství: 1. konsolidované vodá renské systémy s dobrými předpoklady rozvoje 2. dostačující vodní zdroje proměnlivé kvality s právně zaručenou ochranou Zá sobování energiemi a teplem: 4. konsolidovaná elektrizační přenosová soustava, zajišťující spolehlivé zá sobování bez ohledu na sezónní výkyvy odběrů 5. dostačující síť VTL plynovodů, umožňující další rozvoj plošné plynofikace obcí 6. zcela dokončená úplná přestavba telekomunikační soustavy pro přenos informací (telefonní síť) 7. úplné pokrytí řešeného území TV a rozhlasovým signá lem celoplošného vysílání Odpady: 8. podprůměrný objem skládkování pevných odpadů 9. rozvoj separovaného sběru odpadu a druhotných surovin

• Limity území z hlediska technické infrastruktury Vodní hospodářství: 1. ochranná pá sma vodních zdrojů, vodá renských zařízení a vodovodních řadů


79

2. ochranná pá sma kanalizačních sběračů a čistíren odpadních vod 3. omezení vyplývající ze statutu a provozního režimu CHOPAV Třeboňská pánev Zá sobování energiemi a teplem: 4. ochranná pá sma vedení VVN a VN, ochranné pá smo TR Bechyně a úsekových rozvoden 5. ochranná a bezpečnostní pá sma plyná renských zařízení – VTL plynovodů a RS 6. ochranná pá sma podzemních telekomunikačních zařízení (dá lkové a místní kabely) 7. ochranná pá sma RR tras a nadzemních čá stí radiokomunikačních systémů Odpady: 8. limity nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v ukládaném odpadu 9. limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky 10. limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu

• Záměry na změny využ ití území z hlediska technické infrastruktury Vodní hospodářství: 1. vytváření koridorů pro zá sobování vodou z velkých zdrojů 2. vytváření lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV): 3. T-I.3.A-14 Plochy a koridory vodohospodářských staveb ze schvá lených Ú P VÚ C

Kód Ná zev Popis - označ ení


V 28 Mladá Vož ice Nově navrhovaná nádrž

Mladá Vož ice, Blanice u Mladé Vož ice, Krchova Lomná, Janov u Mladé Vož ice

V 35 Chotoviny - Nová ČOV

ČOV Č ervené Záhoří

V 36 Jistebnice - Nová ČOV

ČOV Jistebnice

V 37 Malšice - Nová ČOV

ČOV Malšice

zdroj: Zá sady územního rozvoje Jihočeského kraje Zá sobování energiemi a teplem, spoje: 4. T-I.3.A-15 Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika

Plochy a koridory technické infrastruktury - elektroenergetika Kód Ná zev Popis -

označ ení Dotč ená katastrá lní území

Ee2 Chotoviny - Zadní Střítež

VVN - 110 kV Bradáčov, Dolní Hrachovice, Chotoviny, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Ratibořské Hory, Rodná, Zadní Střítež



80

5. T-I.3.A-16 Plochy a koridory technické infrastruktury – elektroenergetika převzaté ze schvá lených Ú P VÚ C



Ee26 Tábor - Náchod TR110 / 22 kV Náchod u Tábora zdroj: Zá sady územního rozvoje Jihočeského kraje

6. T-I.3.A-17 Plochy a koridory v oblasti zá sobování plynem



Ep4 Sobě slav - Planá nad Luž nicí

VTL plynovod Planá nad Luž nicí, Chlebov, Myslkovice, Přehořov u Sobě slavi, Košice u Sobě slavi, Sobě slav, Sedlečko u Sobě slavě , Zvě rotice

zdroj: Zá sady územního rozvoje Jihočeského kraje 7. zajištění ploch a koridorů pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup na Internet, doplnění radiokomunikační soustavy pro zemské digitá lní vysílání TV a rozhlasového signá lu Odpady: 8. záměry nebyly z dostupných zdrojů informací identifikovány.


81

I.3.B Pilíř soudrž nosti společenství obyvatel

I.3.B.1. Obyvatelstvo I.3.B.2. Vzdělávání I.3.B.3. Zdravotnictví I.3.B.4. Sociá lní péče I.3.B.5. Kultura a pamá tková péče I.3.B.6. Sport a tělovýchova I.3.B.7. Bydlení a bytový fond I.3.B.8. Zaměstnanost a trh práce I.3.B.9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva I.3.B.10. Struktura osídlení, regionalizace

I.3.B. Pilíř soudrž nosti společenství obyvatel

I.3.B.1. Obyvatelstvo. - sledovaný jev A 119

• Stav a vývoj území z hlediska obyvatelstva

a) Vývoj počtu obyvatel. Díky veřejné databá zi Českého statistického úřadu (VDB ČSÚ ) je vývoj počtu obyvatel v řešeném území správního obvodu ORP Tábor souborem dobře zjistitelných údajů s pravidelnou každoroční aktualizací, která umožňuje dlouhodobé hodnocení vývoje a změn v časové řadě cenzů od r.1869 do r. 2006. Počet trvale bydlících obyvatel (viz. tab T-I.3.B-3) je sice exaktním údajem, který však ne zcela hodnověrně vypovídá o celkovém počtu uživatelů řešeného území a jeho kolísání v čase, takže jde o informační zdroj, který je třeba v systému územního plánování brá t s jistou rezervou. Pro potřeby územního plánování by tudíž bylo potřebné pracovat rovněž s počtem a strukturou tzv. ostatních uživatelů území, vlivy jednodenní návštěvnosti a s územním rozložením těchto vlivů3. Na tyto vlivy lze usuzovat m.j. z údajů o struktuře obyvatelstva podle druhu a důvodu pobytu, včetně údajů o cizincích, dlouhodobých a krá tkodobých pobytech, dočasné přítomnosti a nepřítomnosti (viz tab. T-I.3.B-1,skutečnost k 1.3.2001). T-I.3.B-1 Vyjížďka za prací podle pohlaví

z toho Ženy vyjíž dě jící

do zamě stnání

z toho Muž i vyjíž dě jící

do zamě stnání

v rámci obce v rámci okresu

v rámci kraje

do jiného kraje

v rámci obce

v rámci okresu

v rámci kraje

do jiného kraje

24 468 9 889 9 190 1 618 2 004 19 854 10 791 6 610 731 931

zdroj: ČSÚ

3 Ostatní uživatelé území (OUÚ ) = saldo denního pohybu za prací a do škol + sezónní uživatelé, t.j. počet lůžek v objektech individuá lní a hromadné rekreace. Potenciá lní uživatelé území (PUÚ ) = trvale bydlící obyvatelé + OUÚ


82

Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s trvalým i dlouhodobým pobytem v daném území a to bez ohledu na stá tní občanství. Do počtu obyvatel jsou tak podle zákona o pobytu cizinců (č. 326/1999 Sb.) zahrnuti cizinci s trvalým pobytem, cizinci s přechodným pobytem na základě víza nad 90 dnů a cizinci, kterým byl přiznán azyl. Tab. T-I.3.B-2 udává celkový počet obyvatel ORP Tábor k 31.12.2005, jejich věkovou strukturu a porovnání s ostatními ORP Jihočeského kraje. T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje

Jihočeský kraj

kraj celkem

Blatná Č eské Budě jovice

Č eský Krumlov

Dačice

celkem 627 766 13 585 149 370 41 163 20 078 muž i 308 737 6 673 72 915 20 599 9 984

Počet obyvatel k 31.12.

v tom podle pohlaví

ž eny 319 029 6 912 76 455 20 564 10 094 celkem 93 438 1 902 21 217 6 675 3 107

muž i 48 049 . . . . 0 až 14 let

ž eny 45 389 926 10 233 3 264 1 471

celkem 446 006 . . . .

muž i 225 479 . . . . 15 až 64 let

ž eny 220 527 . . . .

celkem 88 322 2 113 20 626 4 808 2 727

muž i 35 209 . . . .

v tom ve vě ku

65 a více let

ž eny 53 113 1 257 12 346 2 855 1 631

zdroj: ČSÚ T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje -pokračování

Jihočeský kraj

kraj celkem

Jindřichův Hradec

Kaplice Milevsko Písek

celkem 627 766 47 435 19 545 18 987 51 157 muž i 308 737 23 150 9 739 9 346 24 971



ž eny 319 029 24 285 9 806 9 641 26 186

celkem 93 438 7 366 3 175 2 601 7 496

muž i 48 049 . . . .

0 až 14 let

ž eny 45 389 3 618 1 513 1 263 3 631

celkem 446 006 . . . .

muž i 225 479 . . . .

15 až 64 let

ž eny 220 527 . . . .

celkem 88 322 6 488 2 055 3 141 7 903

muž i 35 209 . . . .

v tom ve vě ku

65 a více let

ž eny 53 113 3 989 1 208 1 869 4 826

zdroj: ČSÚ


83

T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje -pokračování

Jihočeský kraj

kraj celkem

Prachatice Sobě slav Strakonice

celkem 627 766 33 786 22 030 44 800 muž i 308 737 16 894 10 852 22 001



ž eny 319 029 16 892 11 178 22 799

celkem 93 438 5 438 3 230 6 424

muž i 48 049 . . .

0 až 14 let

ž eny 45 389 2 617 1 590 3 169

celkem 446 006 . . .

muž i 225 479 . . .

15 až 64 let

ž eny 220 527 . . .

celkem 88 322 4 062 3 458 6 584

muž i 35 209 . . .

v tom ve vě ku

65 a více let

ž eny 53 113 2 418 2 096 3 935

zdroj: ČSÚ T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje -dokončení

Tá bor Trhové Sviny

Třeboň Týn nad

Vltavou

Vimperk Vodňany

celkem 80 137 17 688 25 239 13 928 17 684 11 154 muž i 39 284 8 888 12 389 6 874 8 735 5 443



ž eny 40 853 8 800 12 850 7 054 8 949 5 711

celkem 11 542 2 719 3 651 2 443 2 699 1 753

muž i . . . . . .

0 až 14 let

ž eny 5 646 1 294 1 775 1 212 1 322 845

celkem . . . . . .

muž i . . . . . .

15 až 64 let

ž eny . . . . . .

celkem 12 275 2 356 3 838 1 830 2 469 1 589

muž i . . . . . .

v tom ve vě ku

65 a více let

ž eny 7 391 1 434 2 295 1 095 1 478 990

zdroj: ČSÚ Ú zemní rozložení obyvatelstva řešeného území do jednotlivých obcí správního obvodu ORP Tábor a jeho vývoj v základních demografických charakteristikách je uveden v ná sledující tab.:


84

T-I.3B-3 Základní demografické charakteristiky obcí SO ORP Tábor Sledovaný jev [2]

6 1 1 1 2 Obec Kó d

obce Počet částí obce

Počet bydlících obyvatel

Přirozený přírůstek

Saldo migrace

Podíl obyvatel ve vě ku 0 - 14 let

na celkovém

počtu obyvatel

(%)

SO ORP - Tábor . 289 [3] 80 482 [4] 43 [5] 206 [5] 14,2 [3] obec Balkova Lhota 563251 1 [4] 116 [4] -2 [5] -2 [5] 19,0 [4] Bečice 563366 1 [4] 77 [4] -1 [5] - [5] 10,4 [4] Bechyně 552054 3 [4] 5 557 [4] -11 [5] -46 [5] 13,6 [4] Bě leč 560448 3 [4] 178 [4] -1 [5] - [5] 16,9 [4] Borotín 552101 11 [4] 533 [4] 4 [5] -1 [5] 15,2 [4] Bradáčov 552127 2 [4] 62 [4] -1 [5] -6 [5] 4,8 [4] Březnice 552135 1 [4] 185 [4] -1 [5] -1 [5] 13,0 [4] Černýšovice 563722 2 [4] 70 [4] -2 [5] - [5] 2,9 [4] Dlouhá Lhota 563650 1 [4] 169 [4] - [5] 1 [5] 7,1 [4] Dobronice u Bechyně 552224 1 [4] 103 [4] -1 [5] - [5] 4,9 [4] Dolní Hořice 552241 12 [4] 802 [4] -1 [5] 10 [5] 13,7 [4] Dolní Hrachovice 560529 3 [4] 146 [4] 1 [5] 4 [5] 18,5 [4] Draž ice 552283 1 [4] 763 [4] 8 [5] 29 [5] 16,8 [4] Draž ičky 552291 1 [4] 111 [4] 1 [5] 2 [5] 22,5 [4] Drhovice 563307 1 [4] 179 [4] -1 [5] 2 [5] 10,6 [4] Haškovcova Lhota 563625 1 [4] 71 [4] - [5] -7 [5] 8,5 [4] Hlasivo 560481 4 [4] 178 [4] -1 [5] 1 [5] 15,7 [4] Hodě tín 598992 3 [4] 88 [4] -3 [5] 8 [5] 8,0 [4] Hodonice 562904 1 [4] 161 [4] 1 [5] 25 [5] 17,4 [4] Chotoviny 552461 12 [4] 1 656 [4] 11 [5] 37 [5] 16,0 [4] Choustník 552470 3 [4] 519 [4] 4 [5] 5 [5] 15,6 [4] Chrbonín 563145 1 [4] 141 [4] 2 [5] - [5] 15,6 [4] Chýnov 552496 5 [4] 2 257 [4] 6 [5] 49 [5] 16,5 [4] Jedlany 562963 1 [4] 61 [4] -1 [5] - [5] 8,2 [4] Jistebnice 552534 27 [4] 2 006 [4] -2 [5] 1 [5] 15,3 [4] Košice 552585 3 [4] 717 [4] - [5] -7 [5] 14,9 [4] Košín 562955 1 [4] 57 [4] 2 [5] 1 [5] 12,3 [4] Krátošice 560634 1 [4] 113 [4] - [5] -5 [5] 11,5 [4] Krtov 563030 1 [4] 149 [4] 1 [5] 3 [5] 22,8 [4] Libě jice 563544 1 [4] 104 [4] - [5] -4 [5] 13,5 [4] Lom 563587 1 [4] 151 [4] - [5] 2 [5] 15,2 [4] Malšice 552666 9 [4] 1 767 [4] -3 [5] 31 [5] 13,5 [4] Meziříčí 563234 1 [4] 162 [4] 1 [5] 6 [5] 17,3 [4] Mladá Vož ice 552704 15 [4] 2 728 [4] -6 [5] -23 [5] 15,6 [4] Mlýny 552712 1 [4] 138 [4] -3 [5] 9 [5] 12,3 [4]


85

Nadě jkov 549631 18 [4] 743 [4] -1 [5] - [5] 12,5 [4] Nasavrky 559016 1 [4] 52 [4] 1 [5] 9 [5] 17,3 [4] Nemyšl 552747 8 [4] 287 [4] - [5] -3 [5] 19,2 [4] Nová Ves u Chýnova 552763 1 [4] 273 [4] 2 [5] 12 [5] 14,3 [4] Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 4 [4] 181 [4] -7 [5] 4 [5] 12,7 [4] Oldřichov 552798 1 [4] 244 [4] - [5] 6 [5] 20,5 [4] Opařany 552801 7 [4] 1 370 [4] -3 [5] 11 [5] 15,0 [4] Planá nad Luž nicí 552828 3 [4] 3 454 [4] 12 [5] 86 [5] 16,0 [4] Pohnánec 560553 1 [4] 59 [4] - [5] -1 [5] 15,3 [4] Pohnání 552852 1 [4] 76 [4] -1 [5] - [5] 14,5 [4] Pojbuky 552861 4 [4] 117 [4] 1 [5] -4 [5] 7,7 [4] Psárov 563374 2 [4] 145 [4] - [5] 3 [5] 11,7 [4] Radenín 552917 7 [4] 498 [4] - [5] 21 [5] 14,3 [4] Radě tice 552925 1 [4] 220 [4] -1 [5] -2 [5] 11,8 [4] Radimovice u Tábora 563196 1 [4] 61 [4] - [5] -2 [5] 11,5 [4] Radimovice u Želče 552933 1 [4] 376 [4] 1 [5] -4 [5] 16,5 [4] Radkov 552941 2 [4] 163 [4] 1 [5] 11 [5] 13,5 [4] Rataje 552976 2 [4] 204 [4] -3 [5] -11 [5] 9,8 [4] Ratibořské Hory 552992 6 [4] 728 [4] -1 [5] -13 [5] 14,1 [4] Rodná 560626 3 [4] 95 [4] -2 [5] 1 [5] 10,5 [4] Ř emíčov 560511 2 [4] 77 [4] -2 [5] -2 [5] 6,5 [4] Ř epeč 553034 2 [4] 252 [4] - [5] -5 [5] 17,1 [4] Sezimovo Ústí 553069 1 [4] 7 302 [4] 13 [5] 9 [5] 13,2 [4] Skopytce 553085 2 [4] 150 [4] - [5] - [5] 12,0 [4] Skrýchov u Malšic 560669 2 [4] 130 [4] 1 [5] 5 [5] 16,9 [4] Slapsko 599026 6 [4] 149 [4] -1 [5] 21 [5] 16,1 [4] Slapy 599042 2 [4] 470 [4] 1 [5] 8 [5] 17,7 [4] Smilovy Hory 553123 7 [4] 405 [4] -6 [5] -3 [5] 9,9 [4] Stádlec 553140 5 [4] 616 [4] -2 [5] -4 [5] 14,4 [4] Sudomě řice u Bechyně 553166 3 [4] 678 [4] - [5] 11 [5] 13,7 [4] Sudomě řice u Tábora 553174 1 [4] 281 [4] -3 [5] 3 [5] 15,7 [4] Svrabov 563170 2 [4] 59 [4] 2 [5] 3 [5] 13,6 [4] Šebířov 553204 11 [4] 383 [4] -2 [5] - [5] 16,2 [4] Tábor 552046 15 [4] 35 769 [4] 48 [5] -138 [5] 13,6 [4] Turovec 551601 1 [4] 226 [4] -2 [5] - [5] 14,6 [4] Ústrašice 599123 1 [4] 266 [4] -2 [5] 30 [5] 13,9 [4] Vilice 553280 2 [4] 173 [4] -2 [5] 2 [5] 6,4 [4] Vlčeves 563447 2 [4] 77 [4] -3 [5] 1 [5] 7,8 [4] Vodice 553328 6 [4] 185 [4] -3 [5] - [5] 7,0 [4] Zadní Střítež 563927 1 [4] 28 [4] - [5] -5 [5] - [4] Záhoří 599000 1 [4] 59 [4] -2 [5] - [5] 6,8 [4] Zhoř u Mladé Vož ice 599034 1 [4] 95 [4] - [5] 4 [5] 17,9 [4] Zhoř u Tábora 560430 1 [4] 163 [4] -4 [5] 3 [5] 18,4 [4] Želeč 553417 2 [4] 868 [4] 12 [5] 15 [5] 17,6 [4] Pozná mky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností [2] uvádí se číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [3] období: 31.12.2006


86

[4] období: 31.12.2007 [5] období: rok 2007 [6] období: rok 2006 [7] období: 31.12.2005

zdroj: ČSÚ Index stáří obyvatelstva v území SO ORP Tábor a jeho porovnání s ostatními ORP na území ČR zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.B-1 Index stáří obyvatelstva

zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel v řešeném území v jednoletém intervalu časové řady let 1995 – 2006 zobrazuje ná sledující tab. T-I.3.B-4 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tábor za období let 1995-2006

přepočet na ú zemí platné k 1.1.2007 Ú zemí SO ORP Tábor [1]

ve vě ku 0-14 ve vě ku 15-64 ve vě ku 65 a více let

Počet obyvatel celkem

z toho ž eny

celkem z toho ž eny



1995 81 599 41 769 15 015 7 339 55 249 27 510 11 335 6 920 1996 81 362 41 624 14 552 7 111 55 361 27 558 11 449 6 955 1997 81 219 41 557 14 097 6 896 55 524 27 636 11 598 7 025 1998 81 197 41 519 13 724 6 724 55 706 27 691 11 767 7 104 1999 81 175 41 512 13 347 6 551 55 891 27 766 11 937 7 195 2000 81 105 41 427 13 031 6 378 56 047 27 827 12 027 7 222 2001 80 647 41 202 12 626 6 234 55 971 27 723 12 050 7 245 2002 80 504 41 097 12 328 6 057 56 111 27 780 12 065 7 260 2003 80 321 41 004 12 051 5 941 56 179 27 774 12 091 7 289


87

2004 80 197 40 918 11 779 5 788 56 254 27 785 12 164 7 345 2005 80 137 40 853 11 542 5 646 56 320 27 816 12 275 7 391 2006 80 233 40 917 11 369 5 526 56 449 27 931 12 415 7 460

Pozná mky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností

zdroj: ČSÚ Tab. T-I.3.B-5 udává podrobně jší údaje o věkové struktuře obyvatel ORP Tábor ve věkových skupinách po pěti letech, procentní podíl jednotlivých věkových skupin na celkovém počtu obyvatel a jeho porovnání s vybranými ORP Jihočeského kraje. T-I.3.B-5 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ


88

Ú zemní průmět vývoje počtu obyvatel do jednotlivých obcí SO ORP Tábor udává ná sledující tab. T-I.3.B-6 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tábor

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Balkova Lhota 121 122 122 122 120 120 116

Bečice 66 72 75 73 70 78 77

Bechyně 5 915 5 835 5 755 5 695 5 681 5 614 5 557

Bě leč 187 180 183 183 178 179 178

Borotín 507 511 520 529 534 530 533

Bradáčov 73 72 72 70 68 69 62

Březnice 223 207 199 197 192 187 185

Černýšovice 87 84 83 80 79 72 70

Dlouhá Lhota 172 171 174 168 171 168 169

Dobronice u Bechyně 100 107 102 104 103 104 103

Dolní Hořice 813 795 795 802 785 793 802

Dolní Hrachovice 137 138 135 139 142 141 146

Draž ice 676 692 696 697 701 726 763

Draž ičky 73 74 76 78 90 108 111

Drhovice 188 190 185 183 180 178 179

Haškovcova Lhota 84 77 82 80 78 78 71

Hlasivo 184 177 185 179 183 178 178

Hodě tín 91 93 94 93 90 83 88

Hodonice 126 127 126 127 135 135 161

Chotoviny 1 534 1 552 1 578 1 620 1 611 1 608 1 656

Choustník 513 504 521 521 531 510 519

Chrbonín 141 139 141 142 141 139 141

Chýnov 2 089 2 106 2 121 2 163 2 173 2 202 2 257

Jedlany 65 62 61 59 60 62 61

Jistebnice 2 045 2 027 2 007 2 003 2 010 2 007 2 006

Košice 685 679 690 680 695 724 717

Košín 63 64 61 60 55 54 57

Krátošice 119 128 129 125 126 118 113

Krtov 142 141 143 144 146 145 149

Libě jice 106 103 102 102 106 108 104

Lom 131 140 137 139 146 149 151

Malšice 1 684 1 674 1 702 1 703 1 707 1 739 1 767

Meziříčí 132 130 130 146 144 155 162

Mladá Vož ice 2 727 2 748 2 772 2 779 2 773 2 757 2 728

Mlýny 145 144 145 138 135 132 138

Nadě jkov 736 738 754 755 747 744 743

Nasavrky 32 36 37 43 42 42 52

Nemyšl 280 275 275 278 286 290 287

Nová Ves u Chýnova 227 230 241 243 255 259 273

Nová Ves u Mladé Vož ice 188 181 177 182 178 184 181

obec

Oldřichov 232 228 225 231 229 238 244


89

Opařany 1 389 1 384 1 365 1 373 1 366 1 362 1 370

Planá nad Luž nicí 3 032 3 073 3 128 3 227 3 304 3 356 3 454

Pohnánec 60 59 62 61 61 60 59

Pohnání 90 88 89 86 82 77 76

Pojbuky 127 117 117 120 123 120 117

Psárov 155 153 151 147 143 142 145

Radenín 438 447 448 446 453 477 498

Radě tice 239 234 229 237 228 223 220

Radimovice u Tábora 62 64 63 59 60 63 61

Radimovice u Želče 333 348 353 358 367 379 376

Radkov 145 135 136 136 139 151 163

Rataje 195 205 210 215 213 218 204

Ratibořské Hory 742 750 742 738 729 742 728

Rodná 115 113 110 106 100 96 95

Ř emíčov 87 84 79 82 81 81 77

Ř epeč 263 266 261 263 260 257 252

Sezimovo Ústí 7 474 7 480 7 420 7 375 7 304 7 280 7 302

Skopytce 160 164 157 151 150 150 150

Skrýchov u Malšic 121 125 121 117 119 124 130

Slapsko 125 123 122 125 129 129 149

Slapy 412 419 431 445 465 461 470

Smilovy Hory 428 436 441 426 415 414 405

Stádlec 614 627 618 628 631 622 616

Sudomě řice u Bechyně 625 637 652 649 655 667 678

Sudomě řice u Tábora 278 276 270 275 272 281 281

Svrabov 54 53 53 54 55 54 59

Šebířov 408 395 392 387 387 385 383

Tábor 36 595 36 460 36 264 36 013 35 898 35 859 35 769

Turovec 238 233 235 234 232 228 226

Ústrašice 201 204 205 213 226 238 266

Vilice 177 175 174 176 173 173 173

Vlčeves 98 93 88 80 79 79 77

Vodice 199 198 189 194 191 188 185

Zadní Střítež 46 44 42 39 36 33 28

Záhoří 63 63 63 64 63 61 59

Zhoř u Mladé Vož ice 90 91 91 89 89 91 95

Zhoř u Tábora 159 153 151 150 157 164 163

Želeč 771 782 791 804 826 841 868

zdroj: ČSÚ Podle posledních dostupných údajů ČSÚ o celkovém počtu obyvatel v řešeném území žilo k 31.12.2007 ve SO ORP Tábor celkem 80.482 obyvatel, z toho 39.471 mužů a 41.011 žen. Ú zemí ORP Tábor patří k těm, v nichž podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel je extrémně nízký (do 1%), jak dokládá ná sledující kartogram:


90

K-I.3.B-2 Podíl cizinců na obyvatelstvu

zdroj: ČSÚ

Ú daje v ná sledujících tabulkách (tab. T-I.3.B-7) svědčí o tom, že pohyb obyvatel v území ORP Tábor je proporcioná lně velmi malý: T-I.3.B-7 Pohyb obyvatelstva v SO ORP Jihočeského kraje

Kraj, SO ORP Živě narození

Zemřelí Přirozený přírůstek

Přistě hovalí Vystě hovalí Přírůstek stě hováním

Jihočeský kraj 6 370 6 168 202 6 440 4 402 2 038 Blatná 125 149 -24 254 160 94 České Budě jovice 1 533 1 430 103 2 781 1 773 1 008 Český Krumlov 461 356 105 693 620 73 Dačice 194 173 21 296 356 -60 Jindřichův Hradec 466 446 20 592 687 -95 Kaplice 224 154 70 635 590 45 Milevsko 151 203 -52 234 236 -2 Písek 491 544 -53 802 557 245 Prachatice 364 291 73 447 535 -88 Sobě slav 210 256 -46 363 258 105 Strakonice 468 455 13 742 544 198 Tá bor 798 795 3 993 900 93 Trhové Sviny 196 173 23 367 281 86 Třeboň 242 273 -31 420 390 30 Týn nad Vltavou 160 145 15 342 240 102 Vimperk 166 196 -30 301 317 -16

v tom

Vodňany 121 129 -8 393 173 220 zdroj: ČSÚ


91

T-I.3.B-8 Sňatky a rozvody v SO ORP Jihočeského kraje Kraj, SO ORP Celkový

přírůstek Sňatky Rozvody

Jihočeský kraj 2 240 3 110 1 729 v tom Blatná 70 60 28

České Budě jovice 1 111 777 437 Český Krumlov 178 226 137 Dačice -39 97 47 Jindřichův Hradec -75 205 135 Kaplice 115 102 51 Milevsko -54 73 37 Písek 192 232 147 Prachatice -15 160 96 Sobě slav 59 104 56 Strakonice 211 252 116 Tá bor 96 410 214 Trhové Sviny 109 84 43 Třeboň -1 114 74 Týn nad Vltavou 117 70 39 Vimperk -46 93 48 Vodňany 212 51 24

zdroj: ČSÚ K-I.3.B-3 Saldo stěhování

zdroj: ČSÚ


92

Představu o stěhování obyvatel v územním obvodu ORP Tábor v jednoletých intervalech v časové řadě 1995 – 2007 dává ná sledující tab. T-I.3.B-9 Stěhování obyvatel v SO ORP Tábor

přepočet na ú zemí v roce 2007

v tom ve vě ku v tom ve vě ku Migrační saldo

Počet přistě hovalý

ch 0 až 14

let 15 až 64 let

65 a více let

Počet vystě hovalých 0 až 14

let 15 až 64 let

65 a více let

1995 -6 879 211 610 58 885 179 621 85 1996 -35 688 130 491 67 723 122 519 82 1997 50 821 160 582 79 771 146 545 80 1998 80 830 164 578 88 750 142 520 88 1999 36 759 143 556 60 723 133 513 77 2000 71 848 185 607 56 777 146 541 90 2001 -6 808 158 599 51 814 127 617 70 2002 24 924 203 672 49 900 154 672 74 2003 13 859 146 655 58 846 125 670 51 2004 -76 847 121 653 73 923 148 709 66 2005 -22 909 130 719 60 931 173 707 51 2006 93 993 178 767 48 900 166 678 56

zdroj: ČSÚ Ú zemní porovnání regioná lních rozdílů změn počtu obyvatel podle ORP České republiky ukazuje ná sledující kartogram, z něhož vyplývá , že správní obvod ORP Tábor patří k obcím III. stupně se silně stabilizovaným počtem obyvatel s malou mírou změn. K-I.3.B-4 Změna počtu obyvatel

zdroj: ČSÚ


93

• Hodnoty území z hlediska obyvatelstva: 1. celkově stabilizovaná populace s malou mírou změn 2. příznivé saldo migrace obyvatel v posledních 2 letech 3. vyrovnané saldo živě narozených a zemřelých obyvatel

• Limity území z hlediska obyvatelstva: nejsou vymezovány

• Záměry změn z hlediska obyvatelstva: nebyly v rámci tohoto tematického okruhu identifikovány.


94

I.3.B.2. Vzdělávání. – sledované jevy A3, A115 a A119

Pro rozvoj území je velmi důležitá stabilizace sítě základních a středních škol a jejich vhodné územně prostorové rozložení. K velmi důležitým rozvojovým impulzům je dá le počítána lokalizace vysokých škol , resp. jejich fakult či pracovišť v daném území (ve správním obvodu ORP Tábor se nevyskytují) a zvyšování nabídky studijních příležitostí nejen v nich, ale i ve vyšších a středních odborných školách. S ohledem na ekonomický profil SO ORP Tábor a jeho hospodářskou základnu je dá le podstatný počet a odborná struktura odborných učilišť a středních odborných zemědě lských škol. V období 2000 – 2006 v souladu s celostá tním trendem klesal s výjimkou vysokých škol počet žáků. Snižoval se také počet mateřských a základních škol, kdežto počet gymná zií, středních odborných škol a vyšších odborných škol se neměnil. Počet středních odborných učilišť zaznamenal jako jediný typ škol v regionu ná růst i při poklesu počtu žáků. S rozvojem řešeného území a jeho předpokládanou transformací úzce bude souviset rostoucí počet vysokoškolsky vzdě laných obyvatel v populaci SO ORP Tábor a žádoucí snižování subregioná lních rozdílů v jejich umístění. Vzdě lanost obyvatel se projevuje jako významný faktor předpokladů rozvoje území. Tato tendence se bude v budoucnu uplatňovat ještě silněji. Z dostupných údajů o věkové struktuře a mobilitě obyvatel lze nepřímo usuzovat o změnách struktury vzdě lanosti obyvatel v řešeném území. Podíl obyvatel se základním vzděláním je třeba považovat za silný negativní faktor rozvojových předpokladů území. Naopak podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je velmi důležitým pozitivním impulzem územního rozvoje. Ná sledující tabulka T-I.3.B-10 uvádí podrobné údaje o dosaženém vzdělání obyvatel jednotlivých obcí ve správním obvodu ORP Tábor.


95

T-I.3.B-10 Obyvatelsvo v obcích SO ORP Tábor podle dosaženého vzdě lání Obec Počet

obyvatel starších 15 let

bez vzdě lání

základní včetně

neukončeného

Balkova Lhota 102 0 24 Bečice 58 0 15 Bechyně 4 909 16 1 014 Bě leč 155 1 59 Borotín 409 1 145 Bradáčov 67 0 42 Březnice 177 0 65 Č ernýšovice 82 0 27 Dlouhá Lhota 142 0 40 Dobronice u Bechyně 91 1 29 Dolní Hořice 724 2 225 Dolní Hrachovice 120 0 37 Draž ice 540 1 107 Draž ičky 55 0 14 Drhovice 161 0 40 Haškovcova Lhota 72 0 27 Hlasivo 142 0 52 Hodě tín 81 0 27 Hodonice 107 0 39 Chotoviny 1 321 5 334 Choustník 431 0 117 Chrbonín 120 1 33 Chýnov 1 722 1 414 Jedlany 62 0 20 Jistebnice 1 690 3 521 Košice 594 1 176 Košín 55 0 13 Krátošice 102 0 34 Krtov 110 2 27 Libě jice 88 0 33 Lom 117 0 31 Malšice 1 454 4 364 Meziříčí 119 0 35 Mladá Vož ice 2 300 4 594 Mlýny 122 0 45 Nadě jkov 610 0 162 Nasavrky 25 0 2 Nemyšl 238 2 83 Nová Ves u Chýnova 188 0 59 Nová Ves u Mladé Vož ice 164 0 72 Oldřichov 198 2 69 Opařany 1 163 0 281 Planá nad Luž nicí 2 529 4 498


96

Pohnánec 51 0 12 Pohnání 76 0 26 Pojbuky 107 0 45 Psárov 139 1 58 Radenín 374 0 120 Radě tice 214 1 77 Radimovice u Tábora 53 0 11 Radimovice u Želče 260 1 51 Radkov 125 0 36 Rataje 179 2 66 Ratibořské Hory 618 3 181 Rodná 97 0 48 Ř emíčov 69 1 26 Ř epeč 209 0 57 Sezimovo Ústí 6 479 6 1 061 Skopytce 133 1 47 Skrýchov u Malšic 96 0 37 Slapsko 107 1 42 Slapy 350 0 80 Smilovy Hory 391 1 149 Stádlec 513 1 148 Sudomě řice u Bechyně 529 0 145 Sudomě řice u Tábora 236 1 59 Svrabov 46 0 17 Šebířov 324 0 130 Tábor 30 568 56 5 528 Turovec 194 1 41 Ústrašice 176 0 35 Vilice 152 1 48 Vlčeves 84 0 33 Vodice 192 0 95 Zadní Střítež 42 2 27 Záhoří 59 0 30 Zhoř u Mladé Vož ice 71 0 20 Zhoř u Tábora 132 0 42 Želeč 630 1 147 Pozná mky: data pocházejí z sčítání lidu domů a bytů z roku 2001

zdroj: ČSÚ


97

T-I.3.B-10 Obyvatelsvo v obcích SO ORP Tábor podle dosaženého vzdě lání – pokrač.

Obec Počet obyvatel starších 15 let

vyučení a střední

odborné bez

maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a

nástavbové

Balkova Lhota 102 42 31 3 Bečice 58 31 10 2 Bechyně 4 909 1 723 1 459 195 Bě leč 155 62 30 0 Borotín 409 168 70 3 Bradáčov 67 10 13 1 Březnice 177 64 40 2 Č ernýšovice 82 37 13 2 Dlouhá Lhota 142 68 26 3 Dobronice u Bechyně 91 43 12 4 Dolní Hořice 724 342 119 8 Dolní Hrachovice 120 47 30 2 Draž ice 540 217 170 16 Draž ičky 55 25 13 0 Drhovice 161 80 32 4 Haškovcova Lhota 72 22 19 0 Hlasivo 142 56 28 1 Hodě tín 81 42 8 1 Hodonice 107 40 18 2 Chotoviny 1 321 559 294 32 Choustník 431 208 74 8 Chrbonín 120 58 26 0 Chýnov 1 722 727 384 65 Jedlany 62 26 14 1 Jistebnice 1 690 665 359 40 Košice 594 254 118 21 Košín 55 20 16 1 Krátošice 102 39 21 2 Krtov 110 52 22 2 Libě jice 88 33 13 2 Lom 117 52 24 3 Malšice 1 454 657 322 37 Meziříčí 119 50 28 3 Mladá Vož ice 2 300 1 031 514 45 Mlýny 122 57 17 0 Nadě jkov 610 279 114 15 Nasavrky 25 14 6 2 Nemyšl 238 104 28 3 Nová Ves u Chýnova 188 83 39 2 Nová Ves u Mladé Vož ice 164 62 20 4 Oldřichov 198 97 26 0


98

Opařany 1 163 502 274 35 Planá nad Luž nicí 2 529 1 078 663 83 Pohnánec 51 27 9 0 Pohnání 76 33 13 3 Pojbuky 107 44 14 1 Psárov 139 65 11 3 Radenín 374 166 70 6 Radě tice 214 86 42 4 Radimovice u Tábora 53 26 11 1 Radimovice u Želče 260 111 61 10 Radkov 125 54 27 1 Rataje 179 79 20 4 Ratibořské Hory 618 278 117 5 Rodná 97 37 6 2 Ř emíčov 69 29 8 0 Ř epeč 209 99 41 6 Sezimovo Ústí 6 479 2 601 1 919 268 Skopytce 133 51 31 0 Skrýchov u Malšic 96 45 10 0 Slapsko 107 38 23 0 Slapy 350 156 81 3 Smilovy Hory 391 165 56 7 Stádlec 513 228 100 12 Sudomě řice u Bechyně 529 207 141 12 Sudomě řice u Tábora 236 105 56 2 Svrabov 46 24 4 0 Šebířov 324 137 46 4 Tábor 30 568 10 307 9 150 1 321 Turovec 194 89 41 7 Ústrašice 176 81 39 5 Vilice 152 79 17 1 Vlčeves 84 37 12 1 Vodice 192 69 19 1 Zadní Střítež 42 10 2 0 Záhoří 59 21 8 0 Zhoř u Mladé Vož ice 71 36 9 3 Zhoř u Tábora 132 67 19 1 Želeč 630 269 151 16 Pozná mky: data pocházejí z sčítání lidu domů a bytů z roku 2001

zdroj: ČSÚ


99

T-I.3.B-10 Obyvatelsvo v obcích SO ORP Tábor podle dosaženého vzdě lání – dokončení

Obec Počet obyvatel starších 15 let

vysoko-školské

nezjiště né

Balkova Lhota 102 2 0 Bečice 58 0 0 Bechyně 4 909 443 59 Bě leč 155 3 0 Borotín 409 15 6 Bradáčov 67 0 1 Březnice 177 5 1 Č ernýšovice 82 3 0 Dlouhá Lhota 142 5 0 Dobronice u Bechyně 91 1 1 Dolní Hořice 724 24 4 Dolní Hrachovice 120 1 3 Draž ice 540 27 2 Draž ičky 55 3 0 Drhovice 161 5 0 Haškovcova Lhota 72 4 0 Hlasivo 142 5 0 Hodě tín 81 1 2 Hodonice 107 6 2 Chotoviny 1 321 90 7 Choustník 431 23 1 Chrbonín 120 2 0 Chýnov 1 722 113 18 Jedlany 62 1 0 Jistebnice 1 690 85 17 Košice 594 22 2 Košín 55 5 0 Krátošice 102 6 0 Krtov 110 4 1 Libě jice 88 7 0 Lom 117 5 2 Malšice 1 454 61 9 Meziříčí 119 5 0 Mladá Vož ice 2 300 91 21 Mlýny 122 2 1 Nadě jkov 610 37 3 Nasavrky 25 1 0 Nemyšl 238 8 10 Nová Ves u Chýnova 188 5 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 164 4 2 Oldřichov 198 4 0 Opařany 1 163 66 5


100

Planá nad Luž nicí 2 529 193 10 Pohnánec 51 3 0 Pohnání 76 1 0 Pojbuky 107 2 1 Psárov 139 1 0 Radenín 374 8 4 Radě tice 214 4 0 Radimovice u Tábora 53 4 0 Radimovice u Želče 260 24 2 Radkov 125 7 0 Rataje 179 7 1 Ratibořské Hory 618 26 8 Rodná 97 4 0 Ř emíčov 69 2 3 Ř epeč 209 5 1 Sezimovo Ústí 6 479 552 72 Skopytce 133 2 1 Skrýchov u Malšic 96 4 0 Slapsko 107 3 0 Slapy 350 27 3 Smilovy Hory 391 11 2 Stádlec 513 20 4 Sudomě řice u Bechyně 529 23 1 Sudomě řice u Tábora 236 11 2 Svrabov 46 1 0 Šebířov 324 5 2 Tábor 30 568 3 801 405 Turovec 194 13 2 Ústrašice 176 12 4 Vilice 152 3 3 Vlčeves 84 1 0 Vodice 192 6 2 Zadní Střítež 42 1 0 Záhoří 59 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 71 2 1 Zhoř u Tábora 132 3 0 Želeč 630 38 8 Pozná mky: data pocházejí z sčítání lidu domů a bytů z roku 2001

zdroj: ČSÚ


101

Počet škol v řešeném území s rozdělením na MŠ, ZŠ 1. stupně, ZŠ, SOU, SOŠ, gymná zia, speciá lní školy, základní umě lecké školy, VŠ, fakulty VŠ, jazykové školy a VOŠ udávají ná sledující tab. T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor

Obec Kó d obce

Počet obyvatel

Mateřská škola

Základní škola - niž ší stupeň (1.-5.

třída) Balkova Lhota 563251 116 [4] - - Bečice 563366 77 [4] - - Bechyně 552054 5 557 [4] 1 - Bě leč 560448 178 [4] - - Borotín 552101 533 [4] 1 - Bradáčov 552127 62 [4] - - Březnice 552135 185 [4] - - Černýšovice 563722 70 [4] - - Dlouhá Lhota 563650 169 [4] - - Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] - - Dolní Hořice 552241 802 [4] - - Dolní Hrachovice 560529 146 [4] - - Draž ice 552283 763 [4] 1 1 Draž ičky 552291 111 [4] - - Drhovice 563307 179 [4] - - Haškovcova Lhota 563625 71 [4] - - Hlasivo 560481 178 [4] - - Hodě tín 598992 88 [4] - - Hodonice 562904 161 [4] - - Chotoviny 552461 1 656 [4] 1 - Choustník 552470 519 [4] 1 - Chrbonín 563145 141 [4] - - Chýnov 552496 2 257 [4] 1 - Jedlany 562963 61 [4] - - Jistebnice 552534 2 006 [4] 1 - Košice 552585 717 [4] 1 1 Košín 562955 57 [4] - - Krátošice 560634 113 [4] - - Krtov 563030 149 [4] - - Libě jice 563544 104 [4] - - Lom 563587 151 [4] - - Malšice 552666 1 767 [4] 1 - Meziříčí 563234 162 [4] - - Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 1 - Mlýny 552712 138 [4] - - Nadě jkov 549631 743 [4] 1 1 Nasavrky 559016 52 [4] - - Nemyšl 552747 287 [4] - - Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 1 -


102

Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] - - Oldřichov 552798 244 [4] - - Opařany 552801 1 370 [4] 1 - Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 1 - Pohnánec 560553 59 [4] - - Pohnání 552852 76 [4] - - Pojbuky 552861 117 [4] - - Psárov 563374 145 [4] - - Radenín 552917 498 [4] - - Radě tice 552925 220 [4] - - Radimovice u Tábora 563196 61 [4] - - Radimovice u Želče 552933 376 [4] - - Radkov 552941 163 [4] - - Rataje 552976 204 [4] - - Ratibořské Hory 552992 728 [4] 1 - Rodná 560626 95 [4] - - Ř emíčov 560511 77 [4] - - Ř epeč 553034 252 [4] - - Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 3 1 Skopytce 553085 150 [4] - - Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] - - Slapsko 599026 149 [4] - - Slapy 599042 470 [4] 2 1 Smilovy Hory 553123 405 [4] - - Stádlec 553140 616 [4] 1 1 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 1 - Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] - - Svrabov 563170 59 [4] - - Šebířov 553204 383 [4] - - Tábor 552046 35 769 [4] 7 2 Turovec 551601 226 [4] - - Ústrašice 599123 266 [4] - - Vilice 553280 173 [4] - - Vlčeves 563447 77 [4] - - Vodice 553328 185 [4] - - Zadní Střítež 563927 28 [4] - - Záhoří 599000 59 [4] - - Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] - - Zhoř u Tábora 560430 163 [4] - - Želeč 553417 868 [4] 1 1 Pozná mky:

[4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ


103

T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcách SO ORP Tábor - pokračování Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Základní škola - vyšší

stupeň (1. - 9. třída)

Střední odborné učiliště

Gymnázium

Balkova Lhota 563251 116 [4] - - - Bečice 563366 77 [4] - - - Bechyně 552054 5 557 [4] 2 - - Bě leč 560448 178 [4] - - - Borotín 552101 533 [4] 1 - - Bradáčov 552127 62 [4] - - - Březnice 552135 185 [4] - - - Černýšovice 563722 70 [4] - - - Dlouhá Lhota 563650 169 [4] - - - Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] - - - Dolní Hořice 552241 802 [4] - - - Dolní Hrachovice 560529 146 [4] - - - Draž ice 552283 763 [4] - - - Draž ičky 552291 111 [4] - - - Drhovice 563307 179 [4] - - - Haškovcova Lhota 563625 71 [4] - - - Hlasivo 560481 178 [4] - - - Hodě tín 598992 88 [4] - - - Hodonice 562904 161 [4] - - - Chotoviny 552461 1 656 [4] 1 - - Choustník 552470 519 [4] 1 - - Chrbonín 563145 141 [4] - - - Chýnov 552496 2 257 [4] 1 - - Jedlany 562963 61 [4] - - - Jistebnice 552534 2 006 [4] 1 - - Košice 552585 717 [4] - - - Košín 562955 57 [4] - - - Krátošice 560634 113 [4] - - - Krtov 563030 149 [4] - - - Libě jice 563544 104 [4] - - - Lom 563587 151 [4] - - - Malšice 552666 1 767 [4] 1 - - Meziříčí 563234 162 [4] - - - Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 1 - - Mlýny 552712 138 [4] - - - Nadě jkov 549631 743 [4] - - - Nasavrky 559016 52 [4] - - - Nemyšl 552747 287 [4] - - - Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] - - - Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] - - - Oldřichov 552798 244 [4] - - - Opařany 552801 1 370 [4] 1 - -


104

Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 1 - - Pohnánec 560553 59 [4] - - - Pohnání 552852 76 [4] - - - Pojbuky 552861 117 [4] - - - Psárov 563374 145 [4] - - - Radenín 552917 498 [4] - - - Radě tice 552925 220 [4] - - - Radimovice u Tábora 563196 61 [4] - - - Radimovice u Želče 552933 376 [4] - - - Radkov 552941 163 [4] - - - Rataje 552976 204 [4] - - - Ratibořské Hory 552992 728 [4] 1 - - Rodná 560626 95 [4] - - - Ř emíčov 560511 77 [4] - - - Ř epeč 553034 252 [4] - - - Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 2 1 - Skopytce 553085 150 [4] - - - Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] - - - Slapsko 599026 149 [4] - - - Slapy 599042 470 [4] - - - Smilovy Hory 553123 405 [4] - - - Stádlec 553140 616 [4] - - - Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 1 - - Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] - - - Svrabov 563170 59 [4] - - - Šebířov 553204 383 [4] - - - Tábor 552046 35 769 [4] 6 5 2 Turovec 551601 226 [4] - - - Ústrašice 599123 266 [4] - - - Vilice 553280 173 [4] - - - Vlčeves 563447 77 [4] - - - Vodice 553328 185 [4] - - - Zadní Střítež 563927 28 [4] - - - Záhoří 599000 59 [4] - - - Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] - - - Zhoř u Tábora 560430 163 [4] - - - Želeč 553417 868 [4] - - - Pozná mky:

[4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ


105

T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcách SO ORP Tábor - pokračování Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Střední odborná

škola včetně zdravotnické

Škola speciální

Základní umě lecká škola

Balkova Lhota 563251 116 [4] - - -

Bečice 563366 77 [4] - - -

Bechyně 552054 5 557 [4] 1 - 1

Bě leč 560448 178 [4] - - -

Borotín 552101 533 [4] - - -

Bradáčov 552127 62 [4] - - -

Březnice 552135 185 [4] - - -

Černýšovice 563722 70 [4] - - -

Dlouhá Lhota 563650 169 [4] - - -

Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] - - -

Dolní Hořice 552241 802 [4] - - -

Dolní Hrachovice 560529 146 [4] - - -

Draž ice 552283 763 [4] - - -

Draž ičky 552291 111 [4] - - -

Drhovice 563307 179 [4] - - -

Haškovcova Lhota 563625 71 [4] - - -

Hlasivo 560481 178 [4] - - -

Hodě tín 598992 88 [4] - - -

Hodonice 562904 161 [4] - - -

Chotoviny 552461 1 656 [4] - - -

Choustník 552470 519 [4] - - -

Chrbonín 563145 141 [4] - - -

Chýnov 552496 2 257 [4] - - -

Jedlany 562963 61 [4] - - -

Jistebnice 552534 2 006 [4] - - -

Košice 552585 717 [4] - - -

Košín 562955 57 [4] - - -

Krátošice 560634 113 [4] - - -

Krtov 563030 149 [4] - - -

Libě jice 563544 104 [4] - - -

Lom 563587 151 [4] - - -

Malšice 552666 1 767 [4] - - -

Meziříčí 563234 162 [4] - - -

Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] - - -

Mlýny 552712 138 [4] - - -

Nadě jkov 549631 743 [4] - - -

Nasavrky 559016 52 [4] - - -

Nemyšl 552747 287 [4] - - -

Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] - - -

Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] - - -

Oldřichov 552798 244 [4] - - -

Opařany 552801 1 370 [4] - - -

Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] - - -


106

Pohnánec 560553 59 [4] - - -

Pohnání 552852 76 [4] - - -

Pojbuky 552861 117 [4] - - -

Psárov 563374 145 [4] - - -

Radenín 552917 498 [4] - - -

Radě tice 552925 220 [4] - - -

Radimovice u Tábora 563196 61 [4] - - -

Radimovice u Želče 552933 376 [4] - - -

Radkov 552941 163 [4] - - -

Rataje 552976 204 [4] - - -

Ratibořské Hory 552992 728 [4] - - -

Rodná 560626 95 [4] - - -

Ř emíčov 560511 77 [4] - - -

Ř epeč 553034 252 [4] - - -

Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 1 - 1

Skopytce 553085 150 [4] - - -

Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] - - -

Slapsko 599026 149 [4] - - -

Slapy 599042 470 [4] - - -

Smilovy Hory 553123 405 [4] - - -

Stádlec 553140 616 [4] - - -

Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] - - -

Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] - - -

Svrabov 563170 59 [4] - - -

Šebířov 553204 383 [4] - - -

Tábor 552046 35 769 [4] 9 3 1

Turovec 551601 226 [4] - - -

Ústrašice 599123 266 [4] - - -

Vilice 553280 173 [4] - - -

Vlčeves 563447 77 [4] - - -

Vodice 553328 185 [4] - - -

Zadní Střítež 563927 28 [4] - - -

Záhoří 599000 59 [4] - - -

Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] - - -

Zhoř u Tábora 560430 163 [4] - - -

Želeč 553417 868 [4] - - - Pozná mky:

[4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ


107

T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcách SO ORP Tábor - dokončení Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Vysoká škola

Jazyková škola

Vyšší odborná škola

Balkova Lhota 563251 116 [4] - - - Bečice 563366 77 [4] - - - Bechyně 552054 5 557 [4] - - - Bě leč 560448 178 [4] - - - Borotín 552101 533 [4] - - - Bradáčov 552127 62 [4] - - - Březnice 552135 185 [4] - - - Černýšovice 563722 70 [4] - - - Dlouhá Lhota 563650 169 [4] - - - Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] - - - Dolní Hořice 552241 802 [4] - - - Dolní Hrachovice 560529 146 [4] - - - Draž ice 552283 763 [4] - - - Draž ičky 552291 111 [4] - - - Drhovice 563307 179 [4] - - - Haškovcova Lhota 563625 71 [4] - - - Hlasivo 560481 178 [4] - - - Hodě tín 598992 88 [4] - - - Hodonice 562904 161 [4] - - - Chotoviny 552461 1 656 [4] - - - Choustník 552470 519 [4] - - - Chrbonín 563145 141 [4] - - - Chýnov 552496 2 257 [4] - - - Jedlany 562963 61 [4] - - - Jistebnice 552534 2 006 [4] - - - Košice 552585 717 [4] - - - Košín 562955 57 [4] - - - Krátošice 560634 113 [4] - - - Krtov 563030 149 [4] - - - Libě jice 563544 104 [4] - - - Lom 563587 151 [4] - - - Malšice 552666 1 767 [4] - - - Meziříčí 563234 162 [4] - - - Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] - - - Mlýny 552712 138 [4] - - - Nadě jkov 549631 743 [4] - - - Nasavrky 559016 52 [4] - - - Nemyšl 552747 287 [4] - - - Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] - - - Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] - - - Oldřichov 552798 244 [4] - - - Opařany 552801 1 370 [4] - - - Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] - - -


108

Pohnánec 560553 59 [4] - - - Pohnání 552852 76 [4] - - - Pojbuky 552861 117 [4] - - - Psárov 563374 145 [4] - - - Radenín 552917 498 [4] - - - Radě tice 552925 220 [4] - - - Radimovice u Tábora 563196 61 [4] - - - Radimovice u Želče 552933 376 [4] - - - Radkov 552941 163 [4] - - - Rataje 552976 204 [4] - - - Ratibořské Hory 552992 728 [4] - - - Rodná 560626 95 [4] - - - Ř emíčov 560511 77 [4] - - - Ř epeč 553034 252 [4] - - - Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] - - - Skopytce 553085 150 [4] - - - Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] - - - Slapsko 599026 149 [4] - - - Slapy 599042 470 [4] - - - Smilovy Hory 553123 405 [4] - - - Stádlec 553140 616 [4] - - - Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] - - - Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] - - - Svrabov 563170 59 [4] - - - Šebířov 553204 383 [4] - - - Tábor 552046 35 769 [4] - 1 2 Turovec 551601 226 [4] - - - Ústrašice 599123 266 [4] - - - Vilice 553280 173 [4] - - - Vlčeves 563447 77 [4] - - - Vodice 553328 185 [4] - - - Zadní Střítež 563927 28 [4] - - - Záhoří 599000 59 [4] - - - Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] - - - Zhoř u Tábora 560430 163 [4] - - - Želeč 553417 868 [4] - - - Pozná mky:

[4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ


109

• Hodnoty území z hlediska vzdělávání:

1. dobrá dostupnost hlavních center VŠ vzdě lávání v Praze a Českých Budě jovicích 2. zastoupení vyšších a speciá lních středních škol nadmístního významu 3. příznivé předpoklady pro umístění pracovišť vysokých škol

• Limity využ ití území z hlediska vzdělávání: v rámci tematického okruhu „Vzdě lávání“ se nevymezují

• Záměry na změny využ ití území z hlediska vzdělávání: konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu vzdělávání nebyly uplatněny.


110

I.3.B.3. Zdravotnictví. - sledované jevy A3, A55, A56.

Síť zdravotnických zařízení a dostupnost lékařské péče pro obyvatelstvo jsou významným stabilizujícím faktorem rozvoje území. Ú daje o plochách zdravotnických zařízení v řešeném území nejsou s výjimkou lá zeňských území k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací o vybavenosti území plochami zdravotnických zařízení byly výsledky šetření, provedeného v r.1986. Podrobné údaje o vývoji vybavenosti území zdravotnickými zařízeními v časové řadě (počet a druh zařízení, počet lůžek, počet odborného personá lu) je dostupný v databá zi Ú ZIS. Ve všech výše uvedených ukazatelích je situace v řešeném území lehce pod průměrem ČR. O dostupnosti lékařské péče v daném území pro jeho obyvatelstvo nejlépe vypovídající je ukazatel počtu lékařů ambulantní péče na 10 000 obyvatel a počet obyvatel na 1 lékaře. S ohledem na odhadovaný významný vliv ostatních (OUÚ ) a potenciá lních (POÚ ) uživatelů území lze tyto údaje považovat v řešeném území za nepříznivé a za problém k řešení. Bez vlivu jednodenní návštěvnosti se totiž podle expertních odhadů může vyskytovat až o 20% vyšší reá lný počet uživatelů území než je počet trvale bydlících obyvatel. Jednodenní návštěvnost toto zatížení území ještě dá le významně zvětšuje a ovlivňuje tím i potřebu zdravotní péče a její dostupnost. V této souvislosti je třeba pokládat za nepříznivý trend úbytku samostatných ambulantních ordinací lékařů a hlubší pokles počtu zařízení a lůžek pro dlouhodobě nemocné a odborných léčebných ústavů, protože tento trend není ani zdaleka kompenzován ná růstem počtu lůžek v nemocnicích. Jako významný další samostatný problém se jeví dostupnost záchranné služby a rychlé zdravotní pomoci v některých čá stech řešeného území a vysoká koncentrace dostupných zdravotnických zařízení pouze do městské aglomerace Tábor – Sezimovo Ú stí – Planá n.L.


111

T-I.3.B-12 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Sdruž ená

ambulantní zařízení

Ambulantní zařízení

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 0 1 /3/ Bě leč 560448 178 [4] 0 0 Borotín 552101 533 [4] 0 0 Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 0 Choustník 552470 519 [4] 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 0 0 Jedlany 562963 61 [4] 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 0 0 Košice 552585 717 [4] 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 0 0 Mlýny 552712 138 [4] 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0


112

Opařany 552801 1 370 [4] 0 0 Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 0 0 Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 0 Radkov 552941 163 [4] 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 0 Rodná 560626 95 [4] 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 0 1 /3/ Skopytce 553085 150 [4] 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 Slapy 599042 470 [4] 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 1 / 7/ 2 /3/ Turovec 551601 226 [4] 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /7/ - ke 31.12.2002 /4/ - ke 31.12.2005 [4] - ke 31.12.2007 /6/ - ke 31.12.2004 nejsou uvedena detašovaná pracoviště

zdroj: ČSÚ


113

T-I.3.B-12 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor - pokračování Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Středisko záchranné služ by a rychlá

zdravotnická pomoc

Nemocnice Detašované pracoviště nemocnice

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 0 0 0 Bě leč 560448 178 [4] 0 0 0 Borotín 552101 533 [4] 0 0 0 Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 0 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 0 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 0 0 Choustník 552470 519 [4] 0 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 0 0 0 Jedlany 562963 61 [4] 0 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 0 0 0 Košice 552585 717 [4] 0 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 0 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 0 0 0 Mlýny 552712 138 [4] 0 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0 0


114

Opařany 552801 1 370 [4] 0 0 0 Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 0 0 0 Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 0 0 Radkov 552941 163 [4] 0 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 0 0 Rodná 560626 95 [4] 0 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 0 0 0 Skopytce 553085 150 [4] 0 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 0 Slapy 599042 470 [4] 0 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 1 /6/ 2 /3/ 0 Turovec 551601 226 [4] 0 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /7/ - ke 31.12.2002 /4/ - ke 31.12.2005 [4] - ke 31.12.2007 /6/ - ke 31.12.2004 nejsou uvedena detašovaná pracoviště

zdroj: ČSÚ


115


obce Počet

obyvatel Odborné léčebné ú stavy

mimo LDN

Léčebna dlouhodobě nemocných

(LDN)

Ostatní lůž ková zařízení

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 0 0 1 /3/ Bě leč 560448 178 [4] 0 0 0 Borotín 552101 533 [4] 0 0 0 Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 0 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 0 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 0 0 Choustník 552470 519 [4] 0 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 0 0 0 Jedlany 562963 61 [4] 0 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 0 0 0 Košice 552585 717 [4] 0 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 0 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 0 0 0 Mlýny 552712 138 [4] 0 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0 0


116

Opařany 552801 1 370 [4] 1 /3/ 0 0 Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 0 0 0 Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 0 0 Radkov 552941 163 [4] 0 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 0 0 Rodná 560626 95 [4] 0 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 0 0 1 /3/ Skopytce 553085 150 [4] 0 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 0 Slapy 599042 470 [4] 0 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 0 0 2 /3/ Turovec 551601 226 [4] 0 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /7/ - ke 31.12.2002 /4/ - ke 31.12.2005 [4] - ke 31.12.2007 /6/ - ke 31.12.2004 nejsou uvedena detašovaná pracoviště

zdroj: ČSÚ


117


obce Počet

obyvatel Samostatné

ordinace praktického lékaře pro dospě lé

Samostatné ordinace

praktického lékaře pro

dě ti a dorost

Samostatná ordinace

praktického lékaře

stomatologa

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 3 /3/ 2 /3/ 5 /3/ Bě leč 560448 178 [4] 0 0 0 Borotín 552101 533 [4] 1 /3/ 1 /3/ 1 /3/ Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 0 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 1 /3/ 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 1 /7/ 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 1 /3/ 1 /3/ 1 /3/ Choustník 552470 519 [4] 1 /3/ 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 2 /3/ 1 /3/ 2 /3/ Jedlany 562963 61 [4] 0 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 1 /3/ 0 1 /3/ Košice 552585 717 [4] 0 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 1 /3/ 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 2 /3/ 1 /3/ 2 /3/ Mlýny 552712 138 [4] 0 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0 0


118

Opařany 552801 1 370 [4] 1 /3/ 1 /4/ 1 /3/ Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 3 /3/ 1 /3/ 2 /3/ Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 0 0 Radkov 552941 163 [4] 0 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 1 /3/ 0 1 /3/ Rodná 560626 95 [4] 0 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 4 /3/ 0 4 /3/ Skopytce 553085 150 [4] 0 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 0 Slapy 599042 470 [4] 0 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 17 /3/ 14 /3/ 31 /3/ Turovec 551601 226 [4] 0 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /7/ - ke 31.12.2002 /4/ - ke 31.12.2005 [4] - ke 31.12.2007 /6/ - ke 31.12.2004 nejsou uvedena detašovaná pracoviště

zdroj: ČSÚ


119


obce Počet

obyvatel Samostatná

ordinace praktického

lékaře gynekologa

Samostatná ordinace lékaře

specialisty

Ostatní samostatná

zařízení

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 1 /3/ 0 1 /3/ Bě leč 560448 178 [4] 0 0 0 Borotín 552101 533 [4] 0 0 0 Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 0 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 0 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 2 /3/ 1 /3/ Choustník 552470 519 [4] 0 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 1 /3/ 0 0 Jedlany 562963 61 [4] 0 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 0 0 0 Košice 552585 717 [4] 0 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 0 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 1 /3/ 0 1 /3/ Mlýny 552712 138 [4] 0 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0 0


120

Opařany 552801 1 370 [4] 0 1 /3/ 0 Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 1 /6/ 2 /3/ 2 /3/ Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 0 0 Radkov 552941 163 [4] 0 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 0 0 Rodná 560626 95 [4] 0 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 0 3 /3/ 5 /3/ Skopytce 553085 150 [4] 0 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 0 Slapy 599042 470 [4] 0 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 4 /3/ 39 /3/ 20 /3/ Turovec 551601 226 [4] 0 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /7/ - ke 31.12.2002 /4/ - ke 31.12.2005 [4] - ke 31.12.2007 /6/ - ke 31.12.2004 nejsou uvedena detašovaná pracoviště

zdroj: ČSÚ


121

T-I.3.B-12 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor - dokončení Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Transfú zní

stanice Zařízení

lékárenské péče

Jesle

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 0 2 /3/ 0 Bě leč 560448 178 [4] 0 0 0 Borotín 552101 533 [4] 0 0 0 Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 0 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 0 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 0 0 Choustník 552470 519 [4] 0 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 0 0 0 Jedlany 562963 61 [4] 0 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 0 0 0 Košice 552585 717 [4] 0 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 0 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 0 1 /3/ 0 Mlýny 552712 138 [4] 0 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0 0


122

Opařany 552801 1 370 [4] 0 0 0 Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 0 1 /3/ 0 Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 0 0 Radkov 552941 163 [4] 0 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 0 0 Rodná 560626 95 [4] 0 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 0 1 /3/ 0 Skopytce 553085 150 [4] 0 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 0 Slapy 599042 470 [4] 0 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 1 /3/ 11 /3/ 1 /4/ Turovec 551601 226 [4] 0 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /7/ - ke 31.12.2002 /4/ - ke 31.12.2005 [4] - ke 31.12.2007 /6/ - ke 31.12.2004 nejsou uvedena detašovaná pracoviště

zdroj: ČSÚ


123

V řešeném území správního obvodu ORP Tábor je zastoupena 2 léčebnami i lá zeňská péče, a to ve městě Bechyni (viz ná sledující kartogram a tabulka) K-I.3.B-5 Lá zeňská místa - léčebny



124

T-I.3.B-13 Lá zeňské léčebny v obcích SO ORP Tábor Sledovaný jev [2] 18 18

Obec Kó d obce

Počet lázeňských

léčeben

Počet lůž ek v lázeňských léčebnách

SO ORP - Tábor . 2 [7] 562 [7] Balkova Lhota 563251 - [7] - [7] Bečice 563366 - [7] - [7] Bechyně 552054 2 [3] . Bě leč 560448 - [7] - [7] Borotín 552101 - [7] - [7] Bradáčov 552127 - [7] - [7] Březnice 552135 - [7] - [7] Černýšovice 563722 - [7] - [7] Dlouhá Lhota 563650 - [7] - [7] Dobronice u Bechyně 552224 - [7] - [7] Dolní Hořice 552241 - [7] - [7] Dolní Hrachovice 560529 - [7] - [7] Draž ice 552283 - [7] - [7] Draž ičky 552291 - [7] - [7] Drhovice 563307 - [7] - [7] Haškovcova Lhota 563625 - [7] - [7] Hlasivo 560481 - [7] - [7] Hodě tín 598992 - [7] - [7] Hodonice 562904 - [7] - [7] Chotoviny 552461 - [7] - [7] Choustník 552470 - [7] - [7] Chrbonín 563145 - [7] - [7] Chýnov 552496 - [7] - [7] Jedlany 562963 - [7] - [7] Jistebnice 552534 - [7] - [7] Košice 552585 - [7] - [7]

obec

Košín 562955 - [7] - [7] Pozná mky: [2] uvádí se číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [7] období: 31.12.2005

zdroj: ČSÚ Celkový počet v obou lá zeňských léčebnách je 562. Je to skutečný počet lůžek koncem sledovaného období v lá zeňské léčebně, určených pro lá zeňskou péči. Jsou to lůžka celoroční a sezónní, sloužící lá zeňské péči, řádně vybavená prádlem a ostatní příslušenstvím a odpovídající zdravotnickým požadavkům a cenovým předpisům. Lůžka izolační, pokud jsou na léčebně zřízena, se rovněž do vykazovaného počtu zahrnují. Nezahrnují se přistýlky, a to ani plánované. Vymezení vnitřního a vně jšího lá zeňského území tvoří obsahovou náplň sledovaného jevu A56.


125

• Hodnoty území z hlediska zdravotnictví:

1. Nemocnice Tábor 2. lá zeňské léčebny v Bechyni 3. fungující systém zdravotní péče a rychlé záchranné zdravotní služby

• Limity využ ití území z hlediska zdravotnictví: 1. vnitřní a vně jší území lá zeňského místa Bechyně 2. ochranná pá sma přírodních léčivých zdrojů (viz obsahová náplň sledovaného jevu A55)

• Záměry na změny využ ití území z hlediska zdravotnictví: konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny.


126

I.3.B.4. Sociá lní péče. – sledované jevy A3, A119

Z hlediska soudržnosti společenství obyvatel patří sociá lní péče k hlavním ukazatelům rozvojových předpokladů území.

• Stav a vývoj území z hlediska sociá lní péče Ú daje o plochách zařízení sociá lní péče nejsou k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací o vybavenosti území plochami zdravotnických zařízení byly výsledky šetření, provedeného v r.1986. Podrobné údaje o vývoji vybavenosti území zařízeními sociá lní péče v časové řadě (počet a druh zařízení, počet lůžek, počet odborného personá lu) je dostupný v databá zi Ministerstva práce a sociá lních věcí. Dostupné jsou dá le některé vybrané údaje ve VDB ČSÚ . Porovnání údajů z obou dostupných zdrojů informací však vykazuje blíže nevysvětlené rozdíly, např. v počtu vykazovaných domů a penzionů pro důchodce a domů s pečovatelskou službou. Důvod těchto rozdílů bude třeba vysvětlit, upřesnit skutečný stav a také ověřit skutečné kapacity a obsazení jednotlivých druhů zařízení podle obcí a spádových obvodů center osídlení. V některých případech totiž mohou mít kapacity i reá lný počet klientů těchto zařízení významný místní vliv na skutečný počet uživatelů území. S existencí zařízení sociá lní péče a počty jejich klientů je tudíž nutné počítat v územně plánovacích činnostech. Poslední dostupné údaje o vyplacených dávkách stá tní sociá lní podpory (2006 – vykazováno ve VDB ČSÚ za okresy) jsou relevantním ukazatelem sociá lního klimatu v řešeném území a jsou zobrazeny v ná sledující tabulce. T-I.3.B-14 Vyplácené dávky stá tní sociá lní podpory v SO ORP Jihočeského kraje

z toho dávky Kraj, okresy Celkem

přídavky na dě ti

sociální příplatek

příspě vek na bydlení

rodičovský příspě vek

příspě vek na péči o

dítě v zařízení pro dě ti

vyž adující okamž itou pomoc [2]

Jihočeský kraj 2 049 896 693 448 249 657 116 855 824 245 968

České Budě jovice 532 669 173 609 56 979 22 691 233 014 206 Český Krumlov 219 343 70 660 29 258 14 892 87 312 347 Jindřichův Hradec 324 408 115 806 43 757 21 920 118 266 - Písek 238 888 79 927 31 368 15 967 90 603 - Prachatice 181 584 61 293 23 636 11 684 70 158 199 Strakonice 229 195 80 650 26 600 11 694 92 537 62

v tom

Tá bor 323 808 111 503 38 059 18 007 132 354 153

Pozná mky: [1] včetně zpě tně vyplacených dávek [2] nová dávka přiznaná od 1.října 2005 [3] nová dávka přiznaná od 1. června 2006

zdroj: ČSÚ


127

T-I.3.B-14 Vyplácené dávky stá tní sociá lní podpory v SO ORP Jihočeského kraje - pokračování

z toho dávky

z toho

Kraj, okresy

pě stounská péče

příspě vek na potřeby

dítě te

odmě na pě stouna

porodné pohřebné příspě vek na školní pomůcky

[3]

Jihočeský kraj 35 663 21 521 13 193 95 350 29 595 4 202

České Budě jovice 8 799 5 286 3 265 27 704 8 580 1 088 Český Krumlov 3 720 2 096 1 374 10 267 2 475 449 Jindřichův Hradec 6 352 3 867 2 366 13 585 4 055 679 Písek 7 070 4 212 2 811 9 876 3 560 523 Prachatice 3 794 2 510 1 275 8 154 2 340 331 Strakonice 3 373 2 065 1 184 10 315 3 525 443

v tom

Tá bor 2 554 1 485 919 15 449 5 060 689

Pozná mky: [1] včetně zpě tně vyplacených dávek [2] nová dávka přiznaná od 1.října 2005 [3] nová dávka přiznaná od 1. června 2006

zdroj: ČSÚ Počet příjemců různých druhů důchodů, vykazovaných stejnou metodikou, zobrazuje ná sledující tabulka:

T-I.3.B-15 Počet příjemců důchodů v SO ORP Jihočeského kraje v tom Kraje, okresy Důchody

celkem starobní plné

starobní pomě rné

invalidní plné

invalidní částečné

vdovské vdovecké sirotčí

Jihočeský kraj 161 281 83 509 161 20 371 12 454 36 225 5 571 2 990 České Budě jovice 46 142 23 635 55 6 438 3 902 9 718 1 512 882 Český Krumlov 13 168 7 203 14 1 418 821 2 893 522 297 Jindřichův Hradec 24 032 12 892 23 2 778 1 481 5 570 830 458 Písek 19 367 10 208 20 2 304 1 249 4 605 671 310 Prachatice 13 280 5 882 5 1 976 1 834 2 863 448 272 Strakonice 18 868 9 674 15 2 429 1 479 4 287 645 339

v tom

Tá bor 26 424 14 015 29 3 028 1 688 6 289 943 432

zdroj: OSSZ


128

Ná sledující tabulka průměrné výše důchodů a její porovnání v kontextu Jihočeského kraje (vykazováno OSSZ podle okresů) ukazuje, že v řešeném území byla průměrná výše plných starobních důchodů (skutečnost roku 2006) druhá nejvyšší.

T-I.3.B-16 Průměrná výše důchodů v SO ORP Jihočeského kraje v tom Kraje, okresy Důchody

celkem starobní plné

starobní pomě rné

invalidní plné

invalidní částečné

vdovské vdovecké sirotčí

Jihočeský kraj 7 920 8 077 4 809 7 920 4 793 8 740 9 436 4 000 České Budě jovice 8 005 8 249 4 835 8 019 4 776 8 833 9 576 4 046 Český Krumlov 7 859 7 947 4 707 7 917 4 840 8 628 9 233 4 039 Jindřichův Hradec 7 866 7 929 4 783 7 820 4 829 8 670 9 296 3 989 Písek 7 958 8 042 4 952 7 844 4 789 8 746 9 507 3 964 Prachatice 7 591 7 975 4 826 7 786 4 737 8 594 9 259 3 863 Strakonice 7 909 8 060 5 201 7 902 4 821 8 742 9 388 3 910

v tom

Tá bor 7 998 8 069 4 528 7 962 4 816 8 769 9 514 4 076

zdroj: OSSZ Ú zemní rozmístění jednotlivých zařízení sociá lní péče v obcích správního obvodu ORP Tábor v relaci k počtu jejich obyvatel ukazují ná sledující tabulky:


129

T-I.3.B-17 Rozmístění sociá lních zařízení v obcích SO ORP Tábor Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Ústavy sociální péče pro dospě lé

Ústavy sociální péče pro mládež

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 0 0 Bě leč 560448 178 [4] 0 0 Borotín 552101 533 [4] 0 0 Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 0 Choustník 552470 519 [4] 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 0 0 Jedlany 562963 61 [4] 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 0 0 Košice 552585 717 [4] 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 0 0 Mlýny 552712 138 [4] 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0


130

Opařany 552801 1 370 [4] 0 0 Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 0 0 Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 0 Radkov 552941 163 [4] 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 0 Rodná 560626 95 [4] 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 0 0 Skopytce 553085 150 [4] 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 Slapy 599042 470 [4] 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 0 1 /6/ Turovec 551601 226 [4] 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 [4] - ke 31.12.2007 /6/ - ke 31.12.2004

zdroj: ČSÚ


131

T-I.3.B-17 Rozmístění sociá lních zařízení v obcích SO ORP Tábor – pokračování Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Domy s

pečovatelskou služ bou (DPS)

Domovy důchodců

Domovy - penziony

pro důchodce

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 2 /3/ 1 /3/ 0 Bě leč 560448 178 [4] 0 0 0 Borotín 552101 533 [4] 0 0 0 Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 0 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 0 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 0 0 Choustník 552470 519 [4] 0 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 0 1 /3/ 0 Jedlany 562963 61 [4] 0 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 1 /3/ 0 0 Košice 552585 717 [4] 0 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 0 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 2 /3/ 0 1 /6/ Mlýny 552712 138 [4] 0 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0 0


132

Opařany 552801 1 370 [4] 0 0 0 Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 1 /3/ 0 0 Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 0 0 Radkov 552941 163 [4] 0 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 0 0 Rodná 560626 95 [4] 0 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 3 /3/ 0 0 Skopytce 553085 150 [4] 0 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 0 Slapy 599042 470 [4] 0 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 3 /3/ 1 /3/ 0 Turovec 551601 226 [4] 0 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 [4] - ke 31.12.2007 /6/ - ke 31.12.2004

zdroj: ČSÚ


133

T-I.3.B-17 Rozmístění sociá lních zařízení v obcích SO ORP Tábor – dokončení Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Úřad práce

- počet ú řadoven

Domovy pro přechodný pobyt s pečovatelskou

služ bou a zařízení

obdobného charakteru

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 0 0 Bě leč 560448 178 [4] 0 0 Borotín 552101 533 [4] 0 0 Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 0 Choustník 552470 519 [4] 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 0 0 Jedlany 562963 61 [4] 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 0 0 Košice 552585 717 [4] 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 0 0 Mlýny 552712 138 [4] 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0


134

Opařany 552801 1 370 [4] 0 0 Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 0 0 Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 0 Radkov 552941 163 [4] 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 0 Rodná 560626 95 [4] 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 0 0 Skopytce 553085 150 [4] 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 Slapy 599042 470 [4] 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 1 /3/ 0 Turovec 551601 226 [4] 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 [4] - ke 31.12.2007 /6/ - ke 31.12.2004

zdroj: ČSÚ


135

• Hodnoty území z hlediska sociá lní péče: 1. stabilizovaný a funkční systém sociá lní péče

• Limity využ ití území z hlediska sociá lní péče: V rámci tematického okruhu sociá lní péče nejsou limity využití území vymezeny

• Záměry změn využ ití území z hlediska sociá lní péče: Konkrétní požadavky na změny využití území z hlediska sociá lní péče nebyly uplatněny


136

I.3.B.5. Kultura a pamá tková péče. – sledované jevy A3, A5, A6, A7, A8, A10, A12, A13, A14, A15, A16.

Obsahová náplň tohoto tematického okruhu je solidně a podrobně dokumentována v obsáhlé databá zi výše uvedených sledovaných jevů a způsobem odpovídajícím měřítku zobrazena ve výkresu hodnot a ve výkresu limitů využití území SO ORP Tábor.

• Stav a vývoj území z hlediska kultury a pamá tkové péče. a) Plochy občanského vybavení - kultura – sledovaný jev A3. Ú daje o plochách zařízení pro kulturu nejsou k dispozici. Posledním relevantním zdrojem informací byly výsledky šetření, realizovaného v r.1986. Další údaje viz obsahová náplň databá ze sledovaného jevu A3. b) Pamá tkově chráněná území a nemovité kulturní pamá tky. Ú zemí SO ORP Tábor má mimořádně vysokou kulturně historickou hodnotu, přesahující místní i regioná lní význam. Vyskytuje se v něm řada oblastí s množstvím typických rá zovitých staveb a kulturně historických souborů staveb ve všech kulturně historických stavebních slozích, které spolu s krajinným rá zem vytvářejí jedinečný charakter území – genia loci. Mezi nejvýznamně jší patří nemovité kulturní pamá tky a pamá tkově chráněná území. Charakter krajiny a její jedinečnost však dotváří i řada dalších historicky a architektonicky cenných staveb či souborů s urbanistickou hodnotou (viz obsahová náplň databá ze sledovaného jevu A11). Kulturně historický potenciá l území ORP Tábor je třeba účinně chránit a vhodně využívat nejen z hledisek kulturně etických, ale i ekonomických, protože generuje cestovní ruch a rekreační potenciá l řešeného území. b1) Pamá tkově chráněná území – sledovaný jev A5, A6, A7 Celkový přehled o pamá tkově chráněných územích ve správním obvodu ORP Tábor nejlépe dávají ná sledující kartogramy:


137

K-I.3.B-6 Městské a vesnické pamá tkové rezervace



138

K-I.3.B-7 Městské a vesnické pamá tkové zóny


b2) Nemovité kulturní pamá tky. Množství kulturně historicky cenných objektů, nalézajících se v řešeném území byla podle zákona č.20/1987 Sb. o stá tní pamá tkové péči prohlášena za nemovitou kulturní pamá tku (NKP) a zapsána do Ú středního seznamu kulturních nemovitých pamá tek. Nejvýznamně jší z nich byly prohlášeny ná rodními nemovitými kulturními pamá tkami (NNKP) – viz databá ze sledovaných jevů A8, A9. b3) Nemovité ná rodní kulturní pamá tky – sledovaný jev A9. V řešeném území se nalézají ná sledující ná rodní kulturní pamá tky: - radnice v Táboře č.p.1 - areá l Hradu Kotnov a pivovar, Bechyňská brána v Táboře - silniční řetězový most ve Stádleci - Kozí Hrádek


139

K-I.3.B-8 Pamá tková péče


b4) Ú zemí s archeologickými ná lezy – sledovaný jev A16. Téměř celé území SO ORP Tábor lze považovat za území s archelogickými ná lezy (Ú AN), která jsou rozdělena do ná sledujících kategorií:

- Ú AN I: území s pozitivně proká zaným a dá le bezpečně předpokládaným výskytem archeologických ná lezů - Ú AN II: území, na němž nebyl dosud pozitivně proká zán výskyt archeologických ná lezů, ale určité indicie nasvědčují pravděpodobnosti výskytu (51 – 100%) archeologických ná lezů - Ú AN III: území, na kterém nebyl ještě rozpoznán a pozitivně proká zán výskyt archeologických ná lezů, prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale území mohlo být osídleno či jinak využíváno člověkem, a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických ná lezů - Ú AN IV: území, kde je nereá lná pravděpodobnost výskytu archeologických ná lezů, jako jsou např. všechna vytěžená území (lomy, pískovny, cihelny, apod.). Na všechny typy Ú AN s výjimkou Ú AN IV se vztahují povinnosti, vyplývající z §§ 21 – 24 zákona č.20/1987 Sb. o stá tní pamá tkové péči v platném znění.


140

K-I.3.B-9 Ú zemí s archeologickými ná lezy


Kulturně historický potenciá l území předurčuje spolu s dalšími vlivy atraktivitu území z hlediska cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit. Z tohoto pohledu přehledně dokumentují lokalizaci hlavních zá jmů v řešeném území ná sledující kartogramy.


141

K-I.3.B-10 Obecný cestovní ruch


K-I.3.B-11 Rekreační oblasti celoročního cetovního ruchu



142

c) Další kulturně historicky cenná území, stavby a soubory – sledované jevy A14, A15, A20. V území SO ORP Tábor se nachá zí kromě lulturních pamá tek zapsaných do Ú středního seznamu kulturních pamá tek ČR a pamá tkově chráněných území řada dalších objektů a souborů s kulturně historickými hodnotami, které významnou měrou dotvářejí celkový charakter krajiny a genia loci urbanizovaného prostředí sídel. Tyto objekty a jejich soubory mají význam pro zachování kontinuity kulturních, urbanistických a architektonických hodnot prostředí a je třeba tudíž zajistit vhodné formy jejich využití a ochrany. Jedná se zejména o venkovská sídla s bohatým dochovaným fondem lidové architektury zděných i roubených staveb a dá le o objekty industriá lní architektury a technické pamá tky, budované od druhé poloviny 18. století do první poloviny 20. století. Sem typově patří např. rozhledny, vodní díla, hamry, ková rny, historické úseky železnic, tunely, mosty, textilní manufaktury a ostatní tová rny, rybniční soustavy, vodní kaná ly, apod.. Celkový krajinný rá z dá le dotvářejí specifické lokality s vysokou kulturně historickou hodnotou, mezi něž lze typologicky zařadit poutní místa, sakrá lní architekturu, hřbitovy, zámecké parky a zahrady, historická stromořadí, apod..

• Hodnoty území z hlediska kultury a pamá tkové péče: 1. pamá tkově chráněná území, soubory staveb a stavby, zapsané do Ú SKP ČR: - ná rodní kulturní pamá tky - nemovité kulturní pamá tky - městská pamá tková rezervace Tábor - městská pamá tková zóna Bechyně - vesnické pamá tkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz - vesnická pamá tková zóna Hodonice (v návrhu) - krajinné pamá tkové zóny (v návrhu – 2001) Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice 2. území archeologických ná lezů 3. historicky cenná území s urbanistickými hodnotami (viz databá ze sledovaného jevu A11), historicky a architektonicky cennými objekty, technickými pamá tkami, atd.. (viz databá ze sledovaného jevu A13, A14) 4. místa významné udá losti (viz databá ze sledovaného jevu A19)

• Limity využ ití území z hlediska kultury a pamá tkové péče: 1. pamá tkově chráněná území a objekty, zapsané do Ú SKP ČR a jejich ochranná pá sma: - ná rodní kulturní pamá tky - nemovité kulturní pamá tky - městská pamá tková rezervace Tábor - městská pamá tková zóna Bechyně - vesnické pamá tkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz


143

• Záměry na změny využ ití území z hlediska kultury a pamá tkové péče:

1. návrh na prohlášení krajinných pamá tkových zón Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice 2. návrh na prohlášení vesnické pamá tkové zóny Hodonice.


144

I.3.B.6. Sport a tělovýchova. Celková proměna životního stylu a postupný ná růst volného času generují zvýšenou potřebu ploch pro výstavbu sportovních zařízení a zařízení pro aktivní trávení volného času. Výrazně rostou též ná roky na parametry, kvalitu vybavení a provoz zařízení a prostorů pro neorganizovaný sport a rekreační tě lovýchovu, a to jak sezónního tak i celoročního charakteru. Do rozvoje zařízení pro sport a tělovýchovu směřují značné investice a dá se reá lně očekávat další posilování tohoto trendu v budoucnosti. Významnou čá st těchto investic lze považovat za veřejný zá jem a s ohledem na často značné územní a plošné ná roky těchto zařízení je nezbytná koncepční územně technická příprava jejich realizace.

• Stav a vývoj území z hlediska sportu a tělovýchovy – sledované jevy A3, A20, A106.

Ú daje o vybavenosti území zařízeními pro sport a tělovýchovu, jejich rozmístění v území a dostupnosti pro obyvatelstvo jsou důležitými ukazateli rozvojových předpokladů daného území. Ú daje o plochách těchto specifických zařízení občanské vybavenosti však nejsou k dispozici. Posledním relevantním zdrojem těchto informací jsou výsledky místního šetření, provedeného v r.1986. Jako srovnatelné údaje v potřebné časové řadě a územním porovnání jsou dostupné údaje Krajského sdružení ČSTV o počtech zařízení a členské základně sportovních a tě lovýchovných oddílů v různých věkových kategoriích. Řešené území SO ORP Tábor disponuje především značným potenciá lem pro rozvoj aktivních forem trávení volného času včetně rekreačního sportu a tělovýchovy s ohledem na vysokou kvalitu přírodního prostředí, rozmanitost krajinného rá zu i osobitou symbió zu urbanizovaného prostředí sídel s přírodním prostředím v krajinném prostoru. Tyto charakteristiky řešeného území dokládají ná sledující kartogramy:


145

K-I.3.B-12 Rekreační oblasti letního cetovního ruchu


K-I.3.B-13 Rekreace u vody a vodní turistika



146

K-I.3.B-14 Rekreační oblasti zimního cetovního ruchu



147

K-I.3.B-15 Golfová hřiště a minigolf



148

Ú daje o jednotlivých druzích zařízení pro sport a tě lovýchovu ve správním obvodu ORP Tábor a jejich územním rozložení v jednotlivých obcích v relaci k počtu obyvatel obsahují ná sledující tabulky:

T-I.3.B-18 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Koupaliště ,

bazény Hřiště s

provozovatelem nebo správcem

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 2 /3/ Bechyně 552054 5 557 [4] 2 /5/ 3 /3/ Bě leč 560448 178 [4] 0 2 /5/ Borotín 552101 533 [4] 0 4 /3/ Bradáčov 552127 62 [4] 0 1 /6/ Březnice 552135 185 [4] 0 2 /3/ Černýšovice 563722 70 [4] 0 1 /3/ Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 1 /4/ Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 1 /3/ Dolní Hořice 552241 802 [4] 1 /3/ 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 1 /3/ Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 1 /4/ Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 1 /4/ Hodě tín 598992 88 [4] 0 1 /4/ Hodonice 562904 161 [4] 1 /4/ 1 /3/ Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 1 /3/ Choustník 552470 519 [4] 0 1 /3/ Chrbonín 563145 141 [4] 0 1 /5/ Chýnov 552496 2 257 [4] 0 1 /3/ Jedlany 562963 61 [4] 0 1 /3/ Jistebnice 552534 2 006 [4] 0 5 /3/ Košice 552585 717 [4] 0 1 /3/ Košín 562955 57 [4] 1 /6/ 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 Krtov 563030 149 [4] 1 /4/ 2 /3/ Libě jice 563544 104 [4] 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 2 /3/ Malšice 552666 1 767 [4] 1 /3/ 2 /3/ Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 0 1 /3/ Mlýny 552712 138 [4] 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 1 /3/ Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 1 /5/ 1 /4/


149

Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0 Opařany 552801 1 370 [4] 0 1 /3/ Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 1 /3/ 3 /3/ Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 1 /4/ 0 Pojbuky 552861 117 [4] 1 /4/ 1 /4/ Psárov 563374 145 [4] 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 2 /3/ Radě tice 552925 220 [4] 0 1 /3/ Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 1 /3/ Radkov 552941 163 [4] 0 1 /6/ Rataje 552976 204 [4] 0 1 /3/ Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 3 /3/ Rodná 560626 95 [4] 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 1 /3/ Ř epeč 553034 252 [4] 0 2 /3/ Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 1 /6/ 5 /3/ Skopytce 553085 150 [4] 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 1 /5/ Slapsko 599026 149 [4] 0 3 /3/ Slapy 599042 470 [4] 0 1 /3/ Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 2 /3/ Stádlec 553140 616 [4] 1 /3/ 1 /3/ Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 1 /3/ Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 1 /3/ Svrabov 563170 59 [4] 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 5 /3/ 16 /3/ Turovec 551601 226 [4] 1 /7/ 1 /7/ Ústrašice 599123 266 [4] 0 1 /3/ Vilice 553280 173 [4] 0 1 /3/ Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 1 /3/ Záhoří 599000 59 [4] 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 1 /3/ Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 2 /3/ Želeč 553417 868 [4] 1 /3/ 1 /3/ Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /6/ - ke 31.12.2004 /4/ - ke 31.12.2005 /7/ - ke 31.12.2002 /5/ - rok 2007 [4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ


150

T-I.3.B-18 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor - pokračování Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Tě locvičny

včetně školních

Stadiony otevřené

Stadiony kryté

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 2 /3/ 1 /3/ 0 Bě leč 560448 178 [4] 0 0 0 Borotín 552101 533 [4] 0 0 0 Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 1 /4/ 0 Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 0 0 Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 1 /3/ 0 0 Choustník 552470 519 [4] 0 0 0 Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 1 /3/ 0 0 Jedlany 562963 61 [4] 0 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 2 /3/ 0 0 Košice 552585 717 [4] 1 /3/ 0 0 Košín 562955 57 [4] 0 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 1 /3/ 0 0 Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 1 /3/ 1 /7/ 0 Mlýny 552712 138 [4] 0 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 1 /3/ 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0 0 Opařany 552801 1 370 [4] 3 /3/ 0 0 Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 2 /3/ 1 /3/ 0


151

Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 0 Radenín 552917 498 [4] 1 /3/ 0 0 Radě tice 552925 220 [4] 0 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 1 /3/ 0 0 Radkov 552941 163 [4] 1 /6/ 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 1 /3/ 0 0 Rodná 560626 95 [4] 0 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 5 /3/ 1 /3/ 0 Skopytce 553085 150 [4] 0 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 0 0 Slapy 599042 470 [4] 1 /3/ 0 0 Smilovy Hory 553123 405 [4] 1 /3/ 0 0 Stádlec 553140 616 [4] 0 0 0 Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 1 /3/ 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 17 /3/ 1 /3/ 0 Turovec 551601 226 [4] 1 /4/ 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 0 0 Vilice 553280 173 [4] 0 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 0 0 Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /6/ - ke 31.12.2004 /4/ - ke 31.12.2005 /7/ - ke 31.12.2002 /5/ - rok 2007 [4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ


152

T-I.3.B-18 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor - dokončení Obec Kó d

obce Počet

obyvatel Zimní

stadiony Ostatní zařízení

pro tě lovýchovu s provozovatelem nebo správcem

Balkova Lhota 563251 116 [4] 0 0 Bečice 563366 77 [4] 0 0 Bechyně 552054 5 557 [4] 0 1 /3/ Bě leč 560448 178 [4] 0 1 /5/ Borotín 552101 533 [4] 0 1 /3/ Bradáčov 552127 62 [4] 0 0 Březnice 552135 185 [4] 0 0 Černýšovice 563722 70 [4] 0 0 Dlouhá Lhota 563650 169 [4] 0 1 /4/ Dobronice u Bechyně 552224 103 [4] 0 0 Dolní Hořice 552241 802 [4] 0 0 Dolní Hrachovice 560529 146 [4] 0 0 Draž ice 552283 763 [4] 0 1 /3/ Draž ičky 552291 111 [4] 0 0 Drhovice 563307 179 [4] 0 0 Haškovcova Lhota 563625 71 [4] 0 0 Hlasivo 560481 178 [4] 0 0 Hodě tín 598992 88 [4] 0 0 Hodonice 562904 161 [4] 0 0 Chotoviny 552461 1 656 [4] 0 1 /3/ Choustník 552470 519 [4] 0 1 /3/ Chrbonín 563145 141 [4] 0 0 Chýnov 552496 2 257 [4] 0 2 /3/ Jedlany 562963 61 [4] 0 0 Jistebnice 552534 2 006 [4] 0 9 /3/ Košice 552585 717 [4] 0 1 /3/ Košín 562955 57 [4] 0 0 Krátošice 560634 113 [4] 0 0 Krtov 563030 149 [4] 0 0 Libě jice 563544 104 [4] 0 0 Lom 563587 151 [4] 0 0 Malšice 552666 1 767 [4] 0 1 /3/ Meziříčí 563234 162 [4] 0 0 Mladá Vož ice 552704 2 728 [4] 0 1 /3/ Mlýny 552712 138 [4] 0 0 Nadě jkov 549631 743 [4] 0 0 Nasavrky 559016 52 [4] 0 0 Nemyšl 552747 287 [4] 0 0 Nová Ves u Chýnova 552763 273 [4] 0 0 Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 181 [4] 0 0 Oldřichov 552798 244 [4] 0 0 Opařany 552801 1 370 [4] 0 1 /3/ Planá nad Luž nicí 552828 3 454 [4] 0 1 /3/


153

Pohnánec 560553 59 [4] 0 0 Pohnání 552852 76 [4] 0 0 Pojbuky 552861 117 [4] 0 0 Psárov 563374 145 [4] 0 0 Radenín 552917 498 [4] 0 1 /3/ Radě tice 552925 220 [4] 0 0 Radimovice u Tábora 563196 61 [4] 0 0 Radimovice u Želče 552933 376 [4] 0 2 /3/ Radkov 552941 163 [4] 0 0 Rataje 552976 204 [4] 0 0 Ratibořské Hory 552992 728 [4] 0 1 /3/ Rodná 560626 95 [4] 0 0 Ř emíčov 560511 77 [4] 0 0 Ř epeč 553034 252 [4] 0 0 Sezimovo Ústí 553069 7 302 [4] 0 2 /3/ Skopytce 553085 150 [4] 0 0 Skrýchov u Malšic 560669 130 [4] 0 0 Slapsko 599026 149 [4] 0 2 /6/ Slapy 599042 470 [4] 0 1 /3/ Smilovy Hory 553123 405 [4] 0 1 /3/ Stádlec 553140 616 [4] 0 1 /3/ Sudomě řice u Bechyně 553166 678 [4] 0 0 Sudomě řice u Tábora 553174 281 [4] 0 0 Svrabov 563170 59 [4] 0 0 Šebířov 553204 383 [4] 0 0 Tábor 552046 35 769 [4] 1 /3/ 37 /3/ Turovec 551601 226 [4] 0 0 Ústrašice 599123 266 [4] 0 1 /3/ Vilice 553280 173 [4] 0 0 Vlčeves 563447 77 [4] 0 0 Vodice 553328 185 [4] 0 0 Zadní Střítež 563927 28 [4] 0 0 Záhoří 599000 59 [4] 0 0 Zhoř u Mladé Vož ice 599034 95 [4] 0 0 Zhoř u Tábora 560430 163 [4] 0 0 Želeč 553417 868 [4] 0 1 /3/ Pozná mky: /3/ - ke 31.12.2006 /6/ - ke 31.12.2004 /4/ - ke 31.12.2005 /7/ - ke 31.12.2002 /5/ - rok 2007 [4] - ke 31.12.2007

zdroj: ČSÚ


154

• Hodnoty území z hlediska sportu a tělovýchovy: 1. vysoký potenciá l území pro rozvoj rekreačního sportu a tělovýchovy v atraktivním krajinném prostředí 2. relativně vysoká koncentrace zařízení pro organizovaný sport a tělovýchovu v obcích ORP, zejména v městské aglomeraci Tábor – Sezimovo Ú stí – Planá

• Limity využ ití území z hlediska sportu a tělovýchovy: V rámci tohoto tematického okruhu nejsou vymezovány limity využití území

• Záměry změn využ ití území z hlediska sportu a tělovýchovy: 1. záměry změn využití území místního významu nebyly uplatněny 2. záměry změn využití území nadmístního významu nebyly identifikovány


155

I.3.B.7. Bydlení a bytový fond. – sledovaný jev A116

Na úrovni správních obvodů ORP jsou velmi důležité údaje o počtu bytů v zahajované výstavbě, o počtu rozestavěných bytů i údaje o počtech dokončených bytů, jejich plošném standardu a technickém vybavení. Tento soubor ukazatelů je totiž spolehlivým indiká torem rozvoje či stagnace daného území.

• Stav a vývoj území z hlediska bydlení a bytového fondu. Z hlediska intenzity bytové výstavby, vyjádřené počtem dokončených bytů na 1000 obyvatel, patří ORP Tábor 16,2 – 19,99 byty v ČR i Jihočeském kraji k nadprůměrným, jak dokládá ná sledující kartogram: K-I.3.B-16 Dokončené byty na 1 000 obyvatel

zdroj: ČSÚ


156

Představu o územním průmětu intenzity bytové výstavby do jednotlivých obcí správního obvodu ORP Tábor ve skutečnostech roku 2006, resp.2007 zobrazují ná sledující tabulky:

T-I.3.B-19 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tábor 11 Obec Kó d obce

Počet dokončených bytů

SO ORP - Tábor . 209 [6] Balkova Lhota 563251 - [5] Bečice 563366 - [5] Bechyně 552054 2 [5] Bě leč 560448 - [5] Borotín 552101 5 [5] Bradáčov 552127 - [5] Březnice 552135 1 [5] Černýšovice 563722 - [5] Dlouhá Lhota 563650 1 [5] Dobronice u Bechyně 552224 - [5] Dolní Hořice 552241 7 [5] Dolní Hrachovice 560529 - [5] Draž ice 552283 29 [5] Draž ičky 552291 1 [5] Drhovice 563307 2 [5] Haškovcova Lhota 563625 - [5] Hlasivo 560481 - [5] Hodě tín 598992 - [5] Hodonice 562904 - [5] Chotoviny 552461 19 [5] Choustník 552470 2 [5] Chrbonín 563145 - [5] Chýnov 552496 12 [5] Jedlany 562963 1 [5] Jistebnice 552534 5 [5] Košice 552585 2 [5] Košín 562955 1 [5] Krátošice 560634 1 [5] Krtov 563030 - [5] Libě jice 563544 - [5] Lom 563587 2 [5] Malšice 552666 14 [5] Meziříčí 563234 - [5] Mladá Vož ice 552704 6 [5] Mlýny 552712 - [5] Nadě jkov 549631 3 [5] Nasavrky 559016 2 [5] Nemyšl 552747 - [5]

obec

Nová Ves u Chýnova 552763 8 [5]


157

Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 1 [5] Oldřichov 552798 - [5] Opařany 552801 4 [5] Planá nad Luž nicí 552828 60 [5] Pohnánec 560553 - [5] Pohnání 552852 - [5] Pojbuky 552861 - [5] Psárov 563374 - [5] Radenín 552917 2 [5] Radě tice 552925 - [5] Radimovice u Tábora 563196 - [5] Radimovice u Želče 552933 1 [5] Radkov 552941 1 [5] Rataje 552976 1 [5] Ratibořské Hory 552992 3 [5] Rodná 560626 - [5] Ř emíčov 560511 - [5] Ř epeč 553034 1 [5] Sezimovo Ústí 553069 9 [5] Skopytce 553085 - [5] Skrýchov u Malšic 560669 - [5] Slapsko 599026 1 [5] Slapy 599042 7 [5] Smilovy Hory 553123 - [5] Stádlec 553140 2 [5] Sudomě řice u Bechyně 553166 1 [5] Sudomě řice u Tábora 553174 - [5] Svrabov 563170 - [5] Šebířov 553204 1 [5] Tábor 552046 136 [5] Turovec 551601 1 [5] Ústrašice 599123 1 [5] Vilice 553280 - [5] Vlčeves 563447 - [5] Vodice 553328 - [5] Zadní Střítež 563927 - [5] Záhoří 599000 - [5] Zhoř u Mladé Vož ice 599034 2 [5] Zhoř u Tábora 560430 2 [5]

Želeč 553417 28 [5]

Pozná mky: [5] období: rok 2007

zdroj: ČSÚ Ú daje o počtech dokončených bytů a relativní intenzitě bytové výstavby jsou dostupné nejen ve veřejné databá zi, ale i na příslušných stavebních úřadech, přičemž soubory údajů z obou těchto informačních zdrojů o těchže šetřených jevech se mohou lišit.


158

Pro vytvoření reá lné představy o charakteru podmínek bydlení a bytové výstavbě v řešeném území je třeba výše uvedené údaje korigovat odečtením počtu zrušených bytů, což udává ná sledující tabulka: T-I.3.B-20 Zrušené budovy a byty v SO ORP Jihočeského kraje

zdroj: ČSÚ

Další potřebnou korekturou by bylo vzít v úvahu počet skutečně obydlených a trvale neobydlených bytů (např. bytů sloužících pro potřeby rekreace). Tyto údaje však buď nejsou dostupné vůbec, nebo jsou šetřeny v rámci SLDB pouze jednou za 10 let.


159

Jedním z důležitých indiká torů technického vybavení bytů je proporce domácností, resp. počtu obyvatel, zá sobovaných v daném území energetickým plynem. Ú zemní průmět této proporce ve SO ORP Tábor ukazuje ná sledující kartogram: K-I.3.B-17 Podíl obyvatel zá sobovaných plynem


Další podrobné údaje o bytovém fondu ORP Tábor a výstavbě bytů v období 2001 – 2006 jsou obsaženy v databá zi sledovaného jevu A116.

• Hodnoty území z hlediska bydlení a bytové výstavby: 1. V průměru vysoký potenciá l území pro vytvoření podmínek zdravého bydlení 2. Nadprůměrná intenzita bytové výstavby 3. Příhodné podmínky pro rekreační (druhé) bydlení

• Limity využ ití území z hlediska bydlení a bytové výstavby: 1. Hluková zá těž ploch pro bydlení v blízkosti dopravních koridorů 2. Ochranná pá sma pozemních komunikací a zvláštní ochranná pá sma vymezená kolem ploch pro výrobu a ploch těžby nerostných surovin 3. Ochranná pá sma letišť 4. Ochranná a bezpečnostní pá sma technické infrastruktury území, ochranná pá sma vodních zdrojů


160

5. Ochranná pá sma zvláště chráněných území přírody, vodních toků a ploch

• Záměry změn využ ití území z hlediska bydlení a bytové výstavby:

1. SO 3 Chotoviny – Červené Záhoří, na jižním okraji těchto sídel je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6.

2. SO 6 Sezimovo Ú stí, na východním okraji tohoto sídla, které je součá stí Táborské aglomerace (Tábor, Sezimovo Ú stí, Planá nad Lužnicí), je navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6.

3. SO 4 Tábor – Čekanice (západ), západně od Soví ulice, jako součá st rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6.

4. SO 5 Tábor – Čekanice (východ), východně od Soví ulice, jako součá st rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6.

Další případné záměry změn využití území místního významu z hlediska bydlení nebyly výslovně uplatněny, jsou však reflektovány nepřímo v obsahové náplni databá ze sledovaných jevů A117, A1, A4 a zobrazeny ve výkresech grafické čá sti dokumentace.


161

I.3.B.8. Zaměstnanost a trh práce. – sledované jevy A119.

Z hlediska tohoto tematického okruhu došlo v posledním období v řešeném území i v širším kontextu k výrazným změnám. V populaci klesá podíl ekonomicky aktivních obyvatel a zá roveň se výrazně mění struktura jejich ekonomických aktivit. Výrazně poklesl počet ekonomicky aktivních osob, zaměstnaných v primá rním sektoru hospodářství, zejména v zemědě lské prvovýrobě a v těžbě a zpracování nerostných surovin. V sekundá rním sektoru, hlavně v průmyslu a stavebnictví jejich počet v posledních letech naopak roste. Nejpozitivně jším vývojovým trendem je však růst osob aktivních v terciá rním sektoru (výrobní i nevýrobní služby) a zejména v kvaterná rním sektoru (základní a aplikovaná věda a výzkum). Roste rovněž počet zaměstnaných cizinců. Postupně se zvyšuje mobilita obyvatel, t.j. jejich dočasná nepřítomnost v místě trvalého bydliště z důvodu zaměstnání či vzdě lávání.

• Stav a vývoj území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce. Ekonomickou aktivitu obyvatelstva je možné v podrobném územním detailu charakterizovat pouze s využitím dat ze SLDB. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se řadí nejen zaměstnané osoby, v pozici zaměstnanců, zaměstnavatelů či samostatně činných, ale také pracující důchodci a pracující studenti a učni, osoby na řádné mateřské dovolené a nezaměstnaní. Míra ekonomické aktivity tak vyjadřuje podíl počtu ekonomicky aktivních na celkovém počtu osob starších 15 let. Ná sledující kartogram ukazuje mírně nadprůměrnou míru ekonomické aktivity obyvatelstva SO ORP Tábor : K-I.3.B-18 Míra ekonomické aktivity

zdroj: ČSÚ


162

Při potřebném detailně jším územním průmětu počtu ekonomicky aktivních osob ve správním obvodu ORP Tábor jsou patrné závažné místní rozdíly mezi městskou aglomerací Tábor a některými okrajovými obcemi v řešeném území, jak ukazuje ná sledující kartogram: K-I.3.B-19 Ekonomicky aktivní osoby


Podíl nezaměstnaných ekonomicky aktivních osob je naopak v jednotlivých obcích SO ORP Tábor poměrně vyrovnaný a celkově podprůměrný, jak je vidět z ná sledujícího kartogramu.


163

K-I.3.B-20 Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní


Celková míra nezaměstnanosti i její podrobně jší územní průmět je jedním z nejlépe vypovídajících ukazatelů sociodemografického prostředí v území. Celkově je v ORP Tábor podprůměrná jak v celostá tním, tak i krajském srovnání – viz ná sledující kartogram:


164

K-I.3.B-21 Míra nezaměstnanosti

zdroj: ČSÚ

Míra registrované nezaměstnanosti v % z celkového počtu obyvatel v územním průmětu na jednotlivé obce SO ORP vykazuje místní ojedinělé závažné odchylky od jinak relativně příznivého průměru (např. Dobronice u Bechyně 27,9%, Nasavrky a Zadní Střítež 12,5%, Skrýchov 12,7%), jak ukazuje ná sledující tab. T-I.3.B-21 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tábor

8 [2] Obec Kó d obce Míra registrované

nezamě stnanosti (%)

SO ORP - Tábor . 4,5 [4] Balkova Lhota 563251 4,9 [4] Bečice 563366 6,9 [4] Bechyně 552054 4,0 [4] Bě leč 560448 7,0 [4] Borotín 552101 8,0 [4] Bradáčov 552127 - [4] Březnice 552135 3,3 [4] Černýšovice 563722 2,9 [4] Dlouhá Lhota 563650 3,5 [4] Dobronice u Bechyně 552224 27,9 [4] Dolní Hořice 552241 6,4 [4] Dolní Hrachovice 560529 1,4 [4] Draž ice 552283 5,4 [4] Draž ičky 552291 3,5 [4] Drhovice 563307 4,0 [4] Haškovcova Lhota 563625 2,4 [4] Hlasivo 560481 4,2 [4]

obec

Hodě tín 598992 6,4 [4]


165

Hodonice 562904 - [4] Chotoviny 552461 4,5 [4] Choustník 552470 4,4 [4] Chrbonín 563145 2,6 [4] Chýnov 552496 2,5 [4] Jedlany 562963 3,1 [4] Jistebnice 552534 5,2 [4] Košice 552585 3,5 [4] Košín 562955 3,0 [4] Krátošice 560634 3,2 [4] Krtov 563030 1,4 [4] Libě jice 563544 9,8 [4] Lom 563587 8,8 [4] Malšice 552666 4,2 [4] Meziříčí 563234 2,9 [4] Mladá Vož ice 552704 3,4 [4] Mlýny 552712 8,6 [4] Nadě jkov 549631 7,6 [4] Nasavrky 559016 12,5 [4] Nemyšl 552747 5,3 [4] Nová Ves u Chýnova 552763 4,4 [4] Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 5,1 [4] Oldřichov 552798 5,8 [4] Opařany 552801 4,4 [4] Planá nad Luž nicí 552828 3,4 [4] Pohnánec 560553 6,7 [4] Pohnání 552852 - [4] Pojbuky 552861 4,7 [4] Psárov 563374 4,4 [4] Radenín 552917 2,4 [4] Radě tice 552925 8,7 [4] Radimovice u Tábora 563196 3,3 [4] Radimovice u Želče 552933 3,6 [4] Radkov 552941 5,0 [4] Rataje 552976 4,1 [4] Ratibořské Hory 552992 5,2 [4] Rodná 560626 2,0 [4] Ř emíčov 560511 2,9 [4] Ř epeč 553034 3,4 [4] Sezimovo Ústí 553069 3,7 [4] Skopytce 553085 5,8 [4] Skrýchov u Malšic 560669 12,7 [4] Slapsko 599026 5,8 [4] Slapy 599042 3,5 [4] Smilovy Hory 553123 6,2 [4] Stádlec 553140 3,7 [4] Sudomě řice u Bechyně 553166 9,8 [4]

Sudomě řice u Tábora 553174 2,1 [4]


166

Svrabov 563170 3,7 [4] Šebířov 553204 4,9 [4] Tábor 552046 4,8 [4] Turovec 551601 2,5 [4] Ústrašice 599123 5,4 [4] Vilice 553280 3,3 [4] Vlčeves 563447 6,8 [4] Vodice 553328 3,5 [4] Zadní Střítež 563927 12,5 [4] Záhoří 599000 7,1 [4] Zhoř u Mladé Vož ice 599034 2,2 [4] Zhoř u Tábora 560430 3,9 [4]

Želeč 553417 4,9 [4]

Pozná mky: [2] uvádí se číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [4] období: 31.12.2007

zdroj: ČSÚ V porovnání s ostatními ORP Jihočeského kraje je míra registrované nezaměstnanosti v ORP Tábor (5,54%) mírně podprůměrná , jak dokládá ná sledující tab. T-I.3.B-22 Porovnání nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje

Uchazeči o zamě stnání Míra nezamě stnanosti [2] Kraje, SO ORP Ekonomicky aktivní [1] celkem dosaž itelní celkem dosaž itelní [3]

Jihočeský kraj 320 546 20 426 18 803 6,37 5,87 Blatná 6 862 552 538 8,04 7,84 České Budě jovice 77 295 3 367 2 985 4,36 3,86 Český Krumlov 21 805 2 109 2 007 9,67 9,20 Dačice 10 033 999 969 9,96 9,66 Jindřichův Hradec 24 043 1 448 1 324 6,02 5,51 Kaplice 10 300 879 829 8,53 8,05 Milevsko 9 552 753 699 7,88 7,32 Písek 25 979 1 874 1 744 7,21 6,71 Prachatice 17 291 1 133 985 6,55 5,70 Sobě slav 10 949 747 692 6,82 6,32 Strakonice 22 831 1 536 1 446 6,73 6,33 Tá bor 41 206 2 499 2 282 6,06 5,54 Trhové Sviny 8 639 448 401 5,19 4,64 Třeboň 12 716 705 641 5,54 5,04 Týn nad Vltavou 6 839 428 385 6,26 5,63 Vimperk 8 728 480 436 5,50 5,00

v tom

Vodňany 5 478 469 440 8,56 8,03

Pozná mky: [1] SLDB k 1.3.2001 [2] míra nezamě stnanosti je počítána na počet ekonomicky aktivních podle SLDB k 1.3.2001 [3] Hodnoty ve sloupcích 'dosaž itelní' se zjišťují od roku 2005

zdroj: ČSÚ


167

Grafická diferenciace míry nezaměstnanosti v území SO ORP Tábor po jednotlivých obcích a v údajích za r.2006 je zobrazena v ná sledujícím kartogramu: K-I.3.B-22 Míra nezaměstnanosti


Dynamika změny míry v čase je ukazatelem, který významným způsobem indikuje charakter trendu vývoje trhu práce v daném území. Z tohoto pohledu patří SO ORP Tábor k těm obcím III. stupně, v nichž je situace víceméně bez větších změn , jak dokládá ná sledující kartogram:


168

K-I.3.B-23 Změna počtu nezaměstnaných

zdroj: ČSÚ

Změna počtu zaměstnaných osob v území SO ORP Tábor stejně jako ve většině ostatních sledovaných ORP v ČR se pohybuje v záporných číslech, avšak pokles počtu zaměstnaných je v ORP Tábor relativně malý – viz ná sledující kartogram: K-I.3.B-24 Změna počtu zaměstnaných

zdroj: ČSÚ


169

Podstatným ukazatelem situace na trhu práce je saldo pracovních míst na 1000 zaměstnaných bydlících. Z pohledu tohoto ukazatele patří ORP Tábor s mírně záporným saldem v regioná lním i celostá tním kontextu ke stagnujícím loká lním trhům práce – viz ná sledující kartogram: K-I.3.B-25 Saldo pracovních míst na 1 000 zaměstnaných bydlících

zdroj: ČSÚ

Siuace na místním trhu práce je kromě globá lní ekonomické situace a osobitých charakteristik sociodemografického prostředí regionu obvykle nejvíc ovlivněna místními největšími podniky. Výčet nejvýznamně jších zaměstnavatelů v ORP Tábor a jejich základní charakteristiku podává ná sledující tabulka:


170

T-I.3.B-23 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor Firma NAZOB Právní forma OKECF

DITA vý robní družstvo invalidů Tábor Druž stvo 182300

Jednota, obchodní družstvo Tá bor Tábor Druž stvo 521100

Město Tá bor Tábor Obec 751100

FLOSMAN a.s. Tábor Akciová společnost 513900

COMETT PLUS, spol. s r.o. Tábor Společnost s ručením omezeným 602120

Lesy Tá bor, a. s. Tábor Akciová společnost 020100

INTERSNACK a.s. Choustník Akciová společnost 153100

ELK a.s. Planá nad Luž nicí Akciová společnost 203010

BRISK Tá bor a.s. Tábor Akciová společnost 316100

VSP DATA a.s. Tábor Akciová společnost 725000

Nemocnice Tá bor, a.s. Tábor Akciová společnost 851100

Maso Planá , a.s. Planá nad Luž nicí Akciová společnost 151100

SILON s.r.o. Planá nad Luž nicí Společnost s ručením omezeným 241600

KOVOSVIT MAS, a.s. Sezimovo Ústí Akciová společnost 294200

zdroj: Městský úřad Tábor T-I.3.B-23 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor - dokončení

Firma Předmě t činnosti Počet zamě stnanců

DITA vý robní družstvo invalidů Výroba osobního prádla 101 - 500

Jednota, obchodní družstvo Tá bor

Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách 101 - 500

Město Tá bor Všeobecné činnosti veřejné správy 101 - 500

FLOSMAN a.s. Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky 101 - 500

COMETT PLUS, spol. s r.o. Dálková pravidelná autobusová doprava 101 - 500

Lesy Tá bor, a. s. Pě stování lesa a tě ž ba dřeva 101 - 500

INTERSNACK a.s. Zpracování a konzervování brambor 101 - 500

ELK a.s. Výroba stavebně truhlářská 101 - 500

BRISK Tá bor a.s. Výroba elektrických zařízení pro motory a vozidla 501 - 1000

VSP DATA a.s. Opravy a údrž ba kancelářských strojů a počítačů 501 - 1000

Nemocnice Tá bor, a.s. Ústavní zdravotní péče 501 - 1000

Maso Planá , a.s. Výroba, zpracování a konzervování masa z velkých hospodářských zvířat 501 - 1000

SILON s.r.o. Výroba plastů v primárních formách 501 - 1000

KOVOSVIT MAS, a.s. Výroba a opravy ostatních kovoobrábě cích strojů 501 - 1000

zdroj: Městský úřad Tábor


171

• Hodnoty území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce: 1. přijatelná průměrná míra registrované nezaměstnanosti 2. relativně nízký podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob 3. stabilizovaná ekonomická situace největších zaměstnavatelů v území 4. pozitivní vývoj strukturá lních změn zaměstnanosti 5. Nadprůměrné zastoupení počtu podnikajících právnických i fyzických osob v populaci, zejména v táborské městské aglomeraci

• Limity využ ití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce: V rámci tematického okruhu zaměstnanost a trh práce nejsou limity využití území vymezovány.

• Záměry změn využ ití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce: Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce nebyly uplatněny.


172

I.3.B.9. Bezpečnost a ochrana obyvatelstva. – sledované jevy A50, A51, A52, A53, A54, A61, A62, A81, A82, A83, A84, A107,

A109, A110, A111, A112. Do tohoto tematického okruhu ná ležejí kromě zá jmů Armády ČR (obrana stá tu) i územní požadavky, vyplývající ze specifických zá jmů civilní ochrany, integrovaného záchranného systému, Policie ČR a jaderné bezpečnosti. Problematiku řeší kromě obecně platné legislativy i několik specifických zákonů a navazujících vyhlášek. Jedná se zejména o:

- zákon č.239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému - zákon č.240/2000 Sb. o krizovém řízení - zákon č.12/2002 Sb. o stá tní pomoci při obnově území, aj.,

včetně navazujících vyhlášek. Požadavky civilní ochrany obyvatelstva v územním plánování určuje vyhláška č.380/2002 Sb. Jde o systém požadavků, vyplývajících z havarijních plánů a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu příslušné územně plánovací dokumentace. Z hlediska územního plánování je dá le relevantním dokumentem:

- Havarijní plán – souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení bezprostředního ohrožení v důsledku mimořádné udá losti, anebo k odstranění jejích ná sledků. Obsahem havarijního plánu jsou pokyny informační i operační povahy, plány specifických konkrétních činností, mapy a schemata rozmístění sil a prostředků, popis způsobu jejich nasazení a zá sady účinného provádění záchranných a likvidačních prací - Krizový plán je krajským souhrnným plánovacím dokumentem, kterým orgány krizového řízení Jihočeského kraje plánují ve své územní a věcné působnosti opatření a postupy pro případ vzniku krizové situace na území Jihočeského kraje. Krizovou situací se rozumí mimořádná udá lost, při níž je vyhlášen některý z krizových stavů, t.j. stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení. Požadavky na ochranu území z hlediska krizového řízení jsou specifikovány v Havarijním plánu Jihočeského kraje (2003) a Krizovém plánu Jihočeského kraje (2004 a pozdě ji aktualizován).

• Stav a vývoj území z hlediska bezpečnosti a ochrany obyvatelstva

a) Elektronické komunikační zařízení, včetně ochranného pá sma – sledovaný jev A81: jedná se o zařízení AČR, Policie ČR a Hasičského záchranného sboru a ostatní zařízení složek IZS, umístěná převážně ve vrcholových polohách terénních vyvýšenin a hor. Konkrétní údaje za ORP Tábor – viz obsahová náplň databá ze jevu A81 b) Komunikační vedení včetně ochranného pá sma – sledovaný jev A82: v řešeném území se vyskytují komunikační vedení pro přenos informací AČR, Policie ČR i IZS. Na základě vyžádaných vyjádření regioná lních složek těchto institucí je třeba v území chránit tato vedení. Konkrétní údaje za ORP Tábor – viz obsahová náplň databá ze jevu A82. c) Objekt důležitý pro obranu stá tu, včetně ochranného pá sma – sledovaný jev A107:


173

Na základě vyjádření Armády ČR, zastoupené územně příslušnou Vojenskou ubytovací a stavební správou jsou stanoveny územně technické požadavky pro zabezpečení funkce objektů a zařízení AČR, která se vyskytují ve SO ORP Tábor, a jejichž poloha v území je patrná z ná sledujícího kartogramu. Další konkrétní údaje za ORP Tábor – viz obsahová náplň databá ze jevu A107. K-I.3.B-26 Plochy vojenských újezdů a plochy vojenských zá jmů


d) Vymezené zóny havarijního plánování – sledovaný jev A110: do jihozápadní čá sti území SO ORP zasahuje zóna havarijního plánování Jaderné elektrá rny Temelín v územním rozsahu, který je patrný z ná sledujícího kartogramu a výkresu limitů využití území:


174

K-I.3.B-27 Jaderná zařízení, zóny havarijního plánování


d) Objekt civilní ochrany – sledovaný jev A110: Databá ze tohoto sledovaného jevu poskytovatelem údajů (HZS) nenaplněna. e) Objekt požá rní ochrany – sledovaný jev A111: Objekty a zařízení ve vlastnictví a správě Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, jednotek Sboru dobrovolných hasičů v obcích a další specifická zařízení ve správě Generá lního ředitelství HZS v řešeném území, jež jsou předmětem ochrany a případně jsou součá stí limitů využití území. Databá ze tohoto sledovaného jevu poskytovatelem údajů (HZS) nenaplněna. f) Objekt pro plnění úkolů Policie ČR – sledovaný jev A112: Jedná se o budovy OŘ Policie ČR Tábor a dá le budovy a objekty OO PČR, elektronická komunikační zařízení s ochrannými pá smy, telekomunikační kabely, mikrovlnné spoje, apod.. v řešeném území. V Havarijním plánu kraje zpracována analýza rizik v členění podle správních obvodů ORP. Jsou zde zahrnuta jak ohrožení, způsobená přírodními vlivy(povodně, půdní sesuvy, poddolovaná území), tak i civilizačními vlivy (nebezpečné škodliviny v ovzduší , půdě a vodě, velké požá ry, výbuchy, radioaktivita, letecké havá rie, stavební havá rie velkého rozsahu, veteriná rní epidemie). Pro řešení havá rií a mimořádných situací jsou zpracovány plány konkrétních činností:


175

- plán vyrozumění - traumatologický plán - plán varování obyvatelstva - plán ukrytí obyvatelstva - plán individuá lní ochrany - plán evakuace - plán nouzového přežití - plán monitorování - pohotovostní plán veteriná rních opatření - plán veřejného pořádku a bezpečnosti - plán ochrany kulturních pamá tek - plán hygienických a protiepidemických opatření - plán komunikace s veřejností a sdělovacími prostředky - plán odstranění odpadu - plán a organizace zimní údržby komunikací - plán zachá zení se zemřelými osobami. Výše uvedené plány jsou součá stí Havarijního plánu a řeší konkrétní úkoly jednotlivých složek IZS. Obsahem Krizového plánu je vyhodnocení krizových rizik a ná sledné zpracování operačních plánů pro ná sledující krizové situace: - povodně velkého rozsahu - jiné živelní pohromy velkého rozsahu - havá rie velkého rozsahu a zamoření prostředí chemickými lá tkami - jiné technické a technologické havá rie (požá ry, exploze, destrukce budov, atd..) - narušení hrá zí vodních dě l s ná slednou zvláštní povodní - narušení dodávek ropy a ropných výrobků velkého rozsahu - narušení dodávek elektřiny, plynu a tepla - narušení dodávek potravin velkého rozsahu - narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu - narušení funkčnosti dopravních systémů velkého rozsahu - migrační vlny velkého rozsahu. Do výše uvedeného seznamu rizik se m.j. zahrnuje i zvýšený výskyt přirozeného půdního radonu, který se vyskytuje v severozápadní čá sti řešeného území. Z hlediska civilní ochrany je třeba respektovat m.j. územně technická opatření , vyplývající z ná sledujících mimořádných a krizových situací:

- evakuace obyvatelstva a jeho ubytování: největší riziko se soustřeďuje v v urbanizovaném území městské aglomerace Tábor , urbanizovaném území města Bechyně. Seznam navržených evakuačních středisek, přijímacích středisek a evakuačních tras je obsažen v přílohách Havarijního plánu

- nouzové zá sobování obyvatelstva vodou: v prvé řadě se předpokládá využít alternativních podzemních zdrojů vody, tam kde tyto zá ložní zdroje nejsou k dispozici se zajistí provedení náhradních vodá renských vrtů. U menších sídel zpravidla postačuje kombinace zá sobování cisternami a balenou pitnou vodou.


176

Nouzové zá sobování vodou lze rovněž zajistit využitím povrchových zdrojů (vodá renské nádrže, horní toky vodotečí s vyhovující kvalitou vody). Počty, objem a lokalizace cisteren na pitnou vodu jsou uvedeny v havarijních plánech okresů. Jejich kapacity však nemohou nahradit masívní výpadek celé vodá renské sítě.

- ochrana před vlivy nebezpečných lá tek skladovaných v území: seznam potenciá lních rizik je součá stí Havarijního plánu. Jedná se nejčastěji o provozy rizikové výroby (výroba a zpracování hořlavin, explozívních lá tek, rafinérie, galvanizovny, sklářské provozy, kožedělná výroba, zá sobníky chló ru v úpravnách vody (plavecký stadion), čpavku (zimní stadión), mrazírny a chladírny, atd..

- ochrana území před povodněmi: zpracované plány povodí a povodňové plány obcí umožňují modelování průběhu povodňových vln a jejich dopadů v ohrožených územích.

Orientační zákres území ohrožených povodní ve správním obvodu Tábor je patrný z ná sledujícího kartogramu: K-I.3.B-28 Záplavová území


Ve výkresu limitů využití území jsou kromě záplavových území Q 100 zakresleny aktivní zóny záplav a území ohrožené zvláštní povodní. Ve výkresu hodnot území je zakreslena lokalizace protipovodňových opatření. Další podrobnější údaje obsahuje databá ze sledovaného jevu A54


177

- integrovaný záchranný systém (IZS) koordinuje záchranné a likvidační práce při vzniku mimořádných udá lostí a spolupráci mezi: - záchrannými a pohotovostními sbory (hasiči, zdravotnická záchranná služba, pohotovostní komuná lní služby) - bezpečnostními a ozbrojenými sbory (Policie ČR, městská a obecní policie, AČR) - územními a ústředními správními orgány. - hospodářská opatření pro krizové situace vyhlašují v rámci přesně stanovených kompetencí složky krizového řízení, včetně omezení občanských práv, je-li to nezbytné.

• Hodnoty území z hlediska bezpečnosti: 1. funkční Integrovaný záchranný systém 2. funkční systém zařízení a infrastruktury pro obranu stá tu, činnost Policie ČR a požá rní ochranu 3. postupně budovaný systém protipovodňových opatření 4. funkční systém krizového řízení

• Limity využ ití území z hlediska bezpečnosti: 1. ochranná pá sma zá jmových území Armády ČR 2. ochranná pá sma vojenského letiště 3. radioreléové trasy a ochranná pá sma zařízení a objektů IZS 4. omezení a podmínky ochrany zařízení AČR, PČR, HZS a CO, obsažené v příslušných vyjádřeních těchto složek.

• Záměry změn využ ití území z hlediska bezpečnosti: 1. záměry koridorů pro umístění protipovodňových opatření na vodních tocích (viz kap.C.2 Hydrologie a klimatologie).


178

I.3.B.10. Struktura osídlení. Subregionalizace.

• Stav a vývoj území z hlediska struktury osídlení a subregionalizace. Správní obvod ORP Tábor zaujímá severní čá st Jihočeského kraje. Ú zemí Jihočeského kraje je po provedené reformě stá tní správy od 1.1.2000 tvořeno sedmi okresy (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor) a sedmnácti obcemi s rozšířenou působností . ORP Tábor patří územním rozsahem i počtem obcí k největším obcím III. stupně nejen v rámci Jihočeského kraje, ale i v rámci celého stá tu. Struktura osídlení rozsáhlého SO ORP Tábor je proto komplexní a velmi členitá . Zahrnuje jak dominantní městskou aglomeraci Tábor – Sezimovo Ú stí – Planá n.L. s vysokým podílem urbanizovaných ploch, tak krajinné segmenty s poměrně řídkou sítí malých sídel vesnického typu (např. Jistebnicko, či východní segment řešeného území). K-I.3.B-29 Ú zemní členění Jihočeského kraje

zdroj:


179

K-I.3.B-30 Sídelní struktura


Evropská legislativa a statistika (EUROSTAT) sleduje sídelní strukturu v zemích a regionech pomocí principiá lně odlišných územních jednotek – NUTS.4, resp. LAU 1 = NUTS 4 a LAU 2 = NUTS 5. Na rozdíl od našich základních sídelních jednotek - ZSJ5 se NUTS 5 jako jednotka nejnižšího řádu vyznačuje pojetím obce jako celistvého ohraničeného sídelního útvaru uvnitř jednoznačně definovaného (správního) území. Pro přiblížení

4 NUTS je zkratka z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics. Statistické územní jednotky EU (někdy také „statistické regiony EU“), jsou územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) s moţností porovnání ekonomických ukazatelů členských zemí EU od roku 1988. Č lenské stá ty EU pro své statistiky mohou pouţívat aţ 6 hierarchických úrovní statistických jednotek. Mezi hlavní faktory patří stanovení lidnatostního minima a maxima. V roce 2003 byly zá sady jednotné metodiky tvorby evropské klasifikace NUTS vydány formou závazného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003, o vytvoření společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (dá le jen „Nařízení 1059/2003“). Evropská klasifikace NUTS tak má prvně právní základ a je závazná pro všechny členské stá ty EU. Nařízení 1059/2003 bylo zveřejněno v Ú ředním věstníku EU, č. L 154 dne 21. června 2003 a pro členské stá ty vstoupilo v platnost dne 11. července 2003. Došlo rovněţ k přejmenování posledních řádovostních stupňů terminologie NUTS a z bývalých úrovní NUTS 4 a NUTS 5 dnes máme úrovně LAU 1 (Local Administrative Units) a LAU 2. 5 Základní sídelní jednotka (ZSJ) je skladebnou čá stí sídelního útvaru, je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociá lně-ekonomických a územně-technických jevů přímo vá zaných na osídlení. Soubor ZSJ pokrývá beze zbytku území celého stá tu. ZSJ se ve vybraných obcích městského charakteru nazývají urbanistické obvody, jsou charakterizovány shodným funkčním vyuţitím většiny objektů a jejich soubory vyplňují beze zbytku plochu všech katastrá lních území příslušného města. V ostatních obcích se ZSJ nazývají sídelní lokality a zahrnují pouze zastavěné čá sti katastrá lního území. Jsou tvořeny samostatnými seskupeními obytných objektů včetně území upraveného pro potřeby sídla a jsou vzá jemně odděleny buď nezastavěnou plochou nebo hranicí katastrá lního území


180

paralel a rozdílností obou statistických systémů pro sledování sídelní struktury a zobrazení struktury NUTS v jednotlivých krajích ČR slouží ná sledující tabulka: T-I.3.B-24 Ú zemní jednotky ČR podle krajského rozložení

Počet ú zemních jednotek v Č esku (rok 2006) Prostor. ú roveň

Název ú zemí (český

ekvivalent) ČR PHA SCK MSK ULK KVK PLK JCK HKK PAK LBK OLK ZLK JMK VYS

NUTS 0 stát 1 - - - - - - - - - - - - - -

NUTS 1 stát 1 - - - - - - - - - - - - - -

NUTS 2 region 8 1 1 1 1 1 1 1 1

NUTS 3 kraj 14 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

LAU 1 okres 76 + 15 15 12 6 7 3 7 7 5 4 4 5 4 7 5

LAU 2 obec 6248 1 1146 299 354 132 501 623 448 451 215 397 304 373 704

ORP obec s roz. půs. 205 - 26 22 16 7 15 17 15 15 10 13 13 21 15 zdroj: Podklady k RURÚ JčK

Porovnání charakteristik procesu urbanizace ve správním obvodu ORP Tábor ilustruje ná sledující tabulka: T-I.3.B-25 Proces urbanizace podle SO ORP Jihočeského kraje v roce 2005

populační váha podle vel. kat. obcí SO ORP (JCK) rozloha (km2)

Počet obyvatel

zlidně ní (obv./km2)

počet obcí

mho počet mě st

do 199 200-999 1000-4999 20000+

stupeň urb. (Ip)

stupeň urb. (vp)

Blatná 279 13 585 49 26 9,33 2 11,12 30,56 9,25 0 58,3 0

České Budě jovice 924 149 370 162 79 8,55 5 0,91 12,87 22,86 63,37 73,4 63,4

Český Krumlov 1 130 41 163 36 31 2,74 4 1,2 18,07 47,06 0 46,4 33,7

Dačice 472 20 078 43 23 4,89 2 3,92 26,33 30,47 0 52,7 0

Jindřichův Hradec 933 47 435 51 58 6,21 7 6,17 21 25,1 47,73 70,6 47,7

Kaplice 485 16 545 40 15 3,09 2 0,27 22,15 40,5 0 57,7 0

Milevsko 385 18 987 49 26 6,75 1 5,99 18,29 27,16 0 48,6 0

Písek 742 51 157 69 49 6,61 4 4,77 19,62 17,2 58,4 73,6 58,4

Prachatice 840 33 786 40 44 5,52 4 5,69 21,8 23,76 0 59,8 34,8

Sobě slav 324 22 030 68 31 9,57 2 5,36 31,49 0 0 63,2 0

Strakonice 574 44 800 78 69 12,02 2 8,41 27,23 12,45 51,91 58,9 51,9

Tábor 1 002 80 137 80 79 7,88 6 6,47 13,86 18,65 44,8 71,3 44,8

Trhové Sviny 452 17 688 39 16 3,54 3 0,77 27,76 71,47 0 62,7 0

Třeboň 539 25 239 47 25 4,64 4 4,52 17,06 43,27 0 69,7 0

Týn nad Vltavou 262 13 928 53 14 5,33 1 5,56 23,28 10,71 0 60,5 0

Vimperk 535 17 684 33 21 3,92 1 4,2 18,21 32,67 0 44,9 0

Vodňany 179 11 154 62 17 9,49 2 7,77 18,87 12,97 0 73,5 0

SO ORP (JCK) 10 057 627 766 62 623 6,19 52 4,21 19 25,52 32,87 50,2 36,9 zdroj: Podklady k RURÚ JčK


181

Subregionalizace a spádové obvody. Ú zemím jihočeského kraje prochá zí od severu k jihu multimodá lní koridor meziná rodního významu M 1 Praha – České Budě jovice – hranice ČR – (Linz). Jeho součá stí je železniční trať Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR a dá lnice D3, respektive rychlostní silnice R3. Koridory republikového významu jsou na území kraje zastoupeny rychlostní silnicí R4 (Praha – křižovatka se silnicí I/20 Nová Hospoda u Písku) s pokračováním po silnici I/4 na Strážný - (Pasov) a Vltavskou vodní cestou v úseku (Třebenice) – České Budě jovice. Podél těchto uvedených hlavních dopravních koridorů probíhá nejintenzívně ji proces urbanizace a územního rozvoje sídel. Dominujícím sídelním útvarem sídelní soustavy správního obvodu Tábor je Město Tábor. Má přirozený největší spádový obvod, přesahující hranice SO ORP a je ho tudíž možné označit za regioná lní centrum vyššího významu (silné regioná lní centrum). Rozvoj Města Tábor, především jižním směrem podél republikové a meziná rodní rozvojové osy OS6 (viz „Politika územního rozvoje ČR“, MMR ČR,2006) generuje postupné srůstání měst Tábor, Sezimovo Ú stí a Planá n.L. v souvisle urbanizované území jediné městské aglomerace. SO ORP Tábor se svými více než 80 tisíci obyvatel je ve středoevropském prostoru v multimodá lním koridoru M1 mezi hlavním městem Prahou (evropská metropole) a Českými Budějovicemi (regioná lní metropole ná rodního významu) nejhustě ji osídleným územím. Odlišné historické podmínky formování sídelní struktury i rozmanitost klimatických podmínek, morfologie terénu a ostatní přírodní vlivy propůjčily sídelní struktuře i samotným sídlům v SO ORP Tábor rozmanitý charakter v různých segmentech jeho území. Přičteme-li k těmto okolnostem i přirozenou spádovost6 k jednotlivým centrům osídlení, můžeme diferencovat uvnitř SO ORP Tábor několik specifických subregionů: - Táborský subregion (Tábor, Sezimovo Ú stí, Planá n.L., Dražice, Slapy) - Bechyňsko - Vožicko - Chotovinsko - Jistebnicko - Ratibořsko. Přirozená spádovost k centrům osídlení, ale i k centrům a ná stupním místům cestovního ruchu a letní rekreace generují tzv. jednodenní návštěvnost těchto typů sídel, která může významně ovlivnit celkovou zá těž jejich území, hlavně v sezónních špičkách. Typickým příkladem takové obce v řešeném území jsou Dobronice u Bechyně (vodní turistika). Kooperace mezi centry osídlení, t.j. prostory, v nichž probíhá intenzívní pohyb obyvatel a ostatních uživatelů území za prací, vzdě láním, nákupními příležitostmi, zdravotní péčí, službami, atd.. a materiá lové toky, se bude nadá le prohlubovat díky rostoucí mobilitě a životnímu standardu obyvatel. To bude vyvolávat intenzívní potřebu posilování logických vazeb mezi centry osídlení, včetně odpovídající dopravní a technické infrastruktury území.

• Hodnoty území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace:

6 Spádové obvody center osídlení jsou vymezovány jako území s vnitřní souná ležitostí, s převažujícím, přirozeným spádem obyvatel z příslušných obcí k centru osídlení za základními službami a občanskou vybaveností tak, aby byl respektován princip celistvosti území.


182

1. Stabilizovaná struktura sídel s rozvinutou veřejnou infrastrukturou 2. Příhodná poloha řešeného území na multimodá lním severojižním evropském koridoru 3. Dominantní význam silného regioná lního centra Tábor v sociogeografickém prostoru mezi Prahou a Českými Budě jovicemi

• Limity využ ití území z hlediska sídelní struktury a subregionalizace: Limity využití území z hlediska tematického okruhu sídelní struktura a subregionalizace nejsou vymezovány.

• Záměry změn využ ití území z hlediska struktury osídlení a subregionalizace: 1. posilování funkčních kooperačních vazeb mezi přirozenými centry osídlení a podél vymezených rozvojových os (viz ZÚ R Jihočeského kraje)


183

I.3.C. Environmentá lní pilíř

I.3.C.1. Geologie, horninové prostředí I.3.C.2. Hydrologie, klimatologie I.3.C.3. Půdní fond I.3.C.4. Zatížení ž ivotního prostředí I.3.C.5. Ochrana přírody a krajiny

I.3.C. Environmentá lní pilíř

I.3.C.1. Geologie. Horninové prostředí. – sledované jevy A57, A58, A60, A61, A62, A63.

• Stav a vývoj území z hlediska geologie a horninového prostředí.

a) Geomorfologie. Ú zemí vymezené správním obvodem ORP Tábor ná leží po stránce geomorfologické do soustavy České vysočiny a do tří jejích podsoustav:

- Středočeské pahorkatiny (sever a střed území) - Českomoravské vrchoviny (východ území) - Jihočeských pánví (jih území).

Od severu na řešené území zasahuje též celek Vlašimské pahorkatiny s podcelky Votická vrchovina a Mladovožická pahorkatina. Plošně nejrozlehlejší střední čá st území tvoří celek Táborské pahorkatiny s podcelky Písecká a Soběslavská pahorkatina. Do východních okrajových poloh území zasahuje celek Křemešnické vrchoviny s podcelkem Pacovská pahorkatina a od jihu celek Třeboňská pánev s podcelkem Kardašořečická pahorkatina. Z hlediska terénního reliéfu dosahují největší výšky kopce na severu a severovýchodě území, zatímco směrem k jihu a jihozápadu nadmořská výška terénu klesá . Nejvyšším bodem řešeného území jsou Batkovy (721 m.n.m.) u Pohnání, k dalším významným vrcholům patří Hranice (705 m.n.m.) u Blaničky, Jirkova ská la u Chotčin (699 m.n.m.), Choustník (689 m.n.m.), Hůrka (684 m.n.m.) u Smilových Hor, Dehetník (680 m.n.m.) u Borotína, Chyšky (679 m.n.m.) a Bušová (669 m.n.m.) u Františkova, Na Hejsadlech (669 m.n.m.) u Pořína, Vormanice (667 m.n.m.) u Starcovy Lhoty, Klokočov (633 m.n.m.) u Nadě jkova a další vrcholy. V jižní a jihozápadní čá sti území dosahují vrcholy terénních vyvýšenin nadmořské výšky 524 – 533 m (např. Vrchy u Ž elče 532 m.n.m., Hýlačka u Tábora 525 m.n.m a Travná cesta u Malšic 524 m.n.m.). b) Horninové prostředí. Převážnou čá st Táborska budují horniny moldanubika, zejména migmatizované pararuly, biotitické pararuly s ložkami krystalických vápenců, kvarcitů a břidlic, a dá le Chýnovské svorové ruly rovněž s krystalickými vápenci a amfibolity. Na Bechyňsku je


184

rozsáhlé tě leso Bechyňské ortoruly. V severozápadním cípu území vystupují vyvřeliny středočeského plutonu. Zhruba středem oblasti prochá zí ve směru severoseverovýchod – jihojihozápad významná tektonická linie Blanické brá zdy, podél níž došlo v dávné minulosti Země k hlubinné rudní mineralizaci a také k povrchovému usazování permokarbonských a mladších usazenin. c) Nerostné suroviny: Nerostné suroviny patří spolu s lesy a vodou mezi nejvýznamně jší přírodní zdroje správního obvodu ORP Tábor. Jejich těžba má velmi dlouhou tradici a sahá hluboko do středověku (Ratibořské Hory). Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší čá sti zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sá zavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brá zda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brá zda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brá zdy je vá zána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamně jší patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budě jovická a třeboňská , která zasahuje do jižní čá sti řešeného území. Jsou to tektonické příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentá rní výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žá ruvzdorné a pó rovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamně jší lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická . Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentá rní výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviá lními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachá zí se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviá lní sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina.

- chráněná ložisková území, dobývací prostory – sledované jevy A58, A57: Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamně jší rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se


185

jako perspektivní jeví veškeré prognó zní zdroje stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zá soby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognó zních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. Celorepublikový význam mě la těžba diatomitu, těžba vltavínů a krystalického grafitu má především loká lní význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně nejvýznamně jší těžbou v Jihočeském kraji je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamně jší těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. V současnosti nejsou na území Jihočeského kraje žádné rudy ani palivoenergetické suroviny těženy. Z netěžených ložisek jsou významné potenciá lní zdroje abraziv (graná t). Chráněná ložisková území (CHLÚ ) a dobývací prostory, vymezené ve správním obvodu ORP Tábor ukazují ná sledující 2 kartogramy: K-I.3.C-1 Chráněná ložisková území



186

K-I.3.C-2 Dobývací prostory těžené a netěžené



187

Ložiska nerostných surovin jsou dislokována hlavně v západní polovině území SO ORP Tábor, jak je patrné z ná sledujícího kartogramu, který zá roveň ukazuje členění ložisek podle kategorií dle zákona č.44/Sb. (Horní zákon). K-I.3.C-3 Ložiska nerostných surovin



188

d) Poddolovaná území (sledovaný jev A61) a stará důlní díla (sledovaný jev A63) Z hlediska územní dislokace jsou poddolovaná území a stará důlní díla soustředěna podél tektonického zlomu Blanické brá zdy, t.j. v řešeném území do okolí Ratibořských Hor a jihozápadně od Mladé Vožice, jak ukazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-4 Poddolovaná území a stará důlní díla


Další podrobné informace viz obsahová náplň databáze sledovaných jevů A57, A58, A60, A61, A63


189

e) Sesuvné území a území jiných geologických rizik – sledovaný jev A62: Sesuvná území aktivní či pasívní se v řešeném území nevyskytují. Dle vyhl. č. 369/22004 Sb. a vyhl. č. 76/1991 Sb. je však třeba za geologické riziko považovat zvýšený výskyt radonu v půdním podloží. Oblast tohoto zvýšeného výskytu byla detekována v severozápadní čá sti řešeného území, na území obcí Nadějkov, Jistebnice, Borotín, Radkov, Radimovice, Balkova Lhota, Drhovice, Meziříčí, Dražice, Svrabov, Nasavrky , Tábor, Dražičky a Slapy – viz ná sledující kartogram. K-I.3.C-5 Oblasti s výskytem radonu



190

• Hodnoty území z hlediska geologie a horninového prostředí: 1. Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu hodnot území 2. výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu hodnot území 3. vymezené dobývací prostory v lokalitách dle výkresu hodnot území 4. prognó zní ložiska nerostných surovin v lokalitách dle výkresu hodnot území.

• Limity využ ití území z hlediska geologie a horninového prostředí: 1. Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu limitů využití území 2. výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu limitů využití území 3. dobývací prostory vymezené v lokalitách dle výkresu limitů využití území 4. poddolovaná území v lokalitách dle výkresu limitů využití území 5. oblast zvýšeného výskytu radonu v katastrech výše vyjmenovaných obcí.

• Záměry změn využ ití území z hlediska geologie a horninového prostředí: Konkrétní požadavky záměrů změn využití území z hlediska geologie a horninového prostředí v řešeném území nebyly identifikovány.


191

I.3.C.2. Hydrologie, klimatologie. – sledované jevy A45, A46, A47, A48, A49, A50, A51, A53 a A54

• Stav a vývoj území z hlediska hydrologie a klimatologie

a) Hydrologie, vodní útvary – sledované jevy A47, A48. Hydrologickou osou řešeného území je řeka Lužnice, která pramení v Novohradských horách na rakouském území, vlévá se zprava do Vltavy (Orlické přehradní nádrže) u Neznašova a protéká územím Jihočeského kraje v celkové délce toku 153 km. Její tok směřuje od stá tních hranic stá le k severu a u Tábora se prudce stáčí širokým meandrem k západu a pozdě ji k jihozápadu. V tomto úseku mezi Táborem a Bechyní vyhloubila Lužnice hluboké skalnaté koryto, položené 100 – 150 m pod úrovní okolního terénu. K jejím největším pravostranným přítokům patří Nadýmač, Černovický potok, Kozský potok, Košínský potok (Tismenice), Vlá senický a Oltyňský potok, Smutná a Bílinský potok. Významnými levostrannými přítoky jsou Bechyňský potok (Rytíř), Maršovský potok, Třebelický potok a Ž idova strouha. Severovýchodní čá st území SO ORP na Mladovožicku odvodňuje Blanice, která odvádí své vody do Sá zavy, stejně jako říčka Trnava. Přehradní nádrže se v řešeném území nevyskytují, zato je tu značné množství rybníků, které významným způsobem formují rá z krajiny. Rybníky vesměs nedosahují takových ploch jako v sousedním Třeboňsku, Českobudě jovicku či Jindřichohradecku. K největším patří Jordán na Košínském potoce v Táboře (50 ha), jezero Na Bělé (42 ha) u Kozího hrádku, Koberný (32 ha) na Boreckém potoce a Hejtman (26 ha) u Plané n.L., Nový Kravín (26 ha) a Starý Kravín (25 ha) na přítoku Kozského potoka, Pokoj (24 ha)na Černovickém potoce, Velká Kaplice (22 ha) na přítoku Smutné u Jistebnice, aj. Jednotlivé útvary podzemních vod a jejich geologická podmíněnost jsou popsány ná sledujícím kartogramem:


192

K-I.3.C-6 Ú tvary podzemních vod



193

b) Podzemní vody – sledovaný jev A47. Řešené území SO ORP lze považovat za vodohospodářsky významné z hlediska přirozené akumulace vod. Do jižní čá sti SO ORP zasahuje z Třeboňské pánve rozsáhlá chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV – sledovaný jev A45) v územním rozsahu zobrazeném v ná sledujícím kartogramu: K-I.3.C-7 CHOPAV a hydrologické členění povodí


Tento kartogram zá roveň zobrazuje hydrologické členění povodí II. řádu v řešeném území. Podrobně jší údaje viz obsahová náplň databá ze sledovaných jevů A45, A47 - A49, výkres hodnot území a výkres limitů využití území).


194

c) Vodní nádrže – sledovaný jev A 48. Vodní nádrže jsou útvarem povrchové vody, zá roveň mohou být vodním dílem. Přehled o dislokaci vodních nádrží v řešeném území SO ORP Tábor dává ná sledující kartogram: K-I.3.C-8 Vodní nádrže


Zastoupení vodních ploch v katastrá lních územích obcí řešeného území je patrné z ná sledujícího kartogramu. Výskyt vodních ploch v jednotlivých obcích SO ORP Tábor a jejich základní charakteristiku zachycuje navazující ná sledující tabulka:


195

K-I.3.C-9 Podíl vodních ploch



196

T-I.3.C-1 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor Sledovaný jev [2]

28 30 Obec Kó d obce Celková

výmě ra (ha) Podíl

vodních ploch z celkové výmě ry

(%)

Vodní plochy - rozloha

(ha)

SO ORP - Tábor . 100 211 [3] 2,1 [4] 2 144 [3] Balkova Lhota 563251 354 [3] 4,8 [3] 17 [3] Bečice 563366 324 [3] - [3] 0 [3] Bechyně 552054 2 128 [3] 2,8 [3] 60 [3] Bě leč 560448 1 223 [3] 1,8 [3] 22 [3] Borotín 552101 2 626 [3] 2,2 [3] 58 [3] Bradáčov 552127 448 [3] 3,6 [3] 16 [3] Březnice 552135 691 [3] 1,2 [3] 8 [3] Černýšovice 563722 1 013 [3] 2,7 [3] 27 [3] Dlouhá Lhota 563650 444 [3] 2,7 [3] 12 [3] Dobronice u Bechyně 552224 830 [3] 3,1 [3] 26 [3] Dolní Hořice 552241 3 910 [3] 0,8 [3] 32 [3] Dolní Hrachovice 560529 448 [3] 0,9 [3] 4 [3] Draž ice 552283 1 297 [3] 1,6 [3] 21 [3] Draž ičky 552291 513 [3] 0,6 [3] 3 [3] Drhovice 563307 426 [3] 1,4 [3] 6 [3] Haškovcova Lhota 563625 303 [3] 3,3 [3] 10 [3] Hlasivo 560481 1 227 [3] 0,9 [3] 11 [3] Hodě tín 598992 1 890 [3] 3,1 [3] 58 [3] Hodonice 562904 947 [3] 0,8 [3] 8 [3] Chotoviny 552461 3 139 [3] 2,4 [3] 76 [3] Choustník 552470 1 263 [3] 1,0 [3] 12 [3] Chrbonín 563145 709 [3] 0,7 [3] 5 [3] Chýnov 552496 3 051 [3] 1,0 [3] 31 [3] Jedlany 562963 421 [3] 0,7 [3] 3 [3] Jistebnice 552534 5 795 [3] 2,7 [3] 155 [3] Košice 552585 1 399 [3] 1,4 [3] 19 [3] Košín 562955 193 [3] 7,8 [3] 15 [3] Krátošice 560634 300 [3] 0,3 [3] 1 [3] Krtov 563030 455 [3] 0,4 [3] 2 [3] Libě jice 563544 295 [3] 1,4 [3] 4 [3] Lom 563587 383 [3] 1,0 [3] 4 [3] Malšice 552666 3 861 [3] 0,9 [3] 35 [3] Meziříčí 563234 575 [3] 1,4 [3] 8 [3] Mladá Vož ice 552704 3 158 [3] 2,5 [3] 80 [3] Mlýny 552712 770 [3] 0,8 [3] 6 [3] Nadě jkov 549631 2 409 [3] 2,0 [3] 47 [3] Nasavrky 559016 146 [3] 2,7 [3] 4 [3]

obec

Nemyšl 552747 1 420 [3] 2,1 [3] 30 [3]


197

Nová Ves u Chýnova 552763 662 [3] 0,9 [3] 6 [3] Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 1 174 [3] 0,8 [3] 9 [3] Oldřichov 552798 1 011 [3] 1,3 [3] 13 [3] Opařany 552801 3 143 [3] 1,3 [3] 40 [3] Planá nad Luž nicí 552828 2 142 [3] 7,1 [3] 153 [3] Pohnánec 560553 250 [3] 0,4 [3] 1 [3] Pohnání 552852 357 [3] 0,6 [3] 2 [3] Pojbuky 552861 738 [3] 3,3 [3] 24 [3] Psárov 563374 1 089 [3] 1,2 [3] 13 [3] Radenín 552917 2 692 [3] 0,9 [3] 25 [3] Radě tice 552925 1 471 [3] 0,6 [3] 9 [3] Radimovice u Tábora 563196 267 [3] 8,2 [3] 22 [3] Radimovice u Želče 552933 448 [3] 0,2 [3] 1 [3] Radkov 552941 538 [3] 0,6 [3] 3 [3] Rataje 552976 1 077 [3] 0,9 [3] 10 [3] Ratibořské Hory 552992 2 114 [3] 3,6 [3] 76 [3] Rodná 560626 914 [3] 0,7 [3] 6 [3] Ř emíčov 560511 433 [3] 0,9 [3] 4 [3] Ř epeč 553034 1 279 [3] 2,3 [3] 29 [3] Sezimovo Ústí 553069 844 [3] 8,6 [3] 73 [3] Skopytce 553085 710 [3] 1,5 [3] 11 [3] Skrýchov u Malšic 560669 701 [3] 2,7 [3] 19 [3] Slapsko 599026 909 [3] 2,0 [3] 18 [3] Slapy 599042 632 [3] 0,5 [3] 3 [3] Smilovy Hory 553123 2 082 [3] 1,9 [3] 40 [3] Stádlec 553140 1 813 [3] 3,4 [3] 61 [3] Sudomě řice u Bechyně 553166 2 492 [3] 1,4 [3] 34 [3] Sudomě řice u Tábora 553174 342 [3] 3,8 [3] 13 [3] Svrabov 563170 373 [3] 1,3 [3] 5 [3] Šebířov 553204 2 322 [3] 1,7 [3] 40 [3] Tábor 552046 6 221 [3] 3,4 [3] 213 [3] Turovec 551601 1 325 [3] 9,5 [3] 126 [3] Ústrašice 599123 740 [3] 2,6 [3] 19 [3] Vilice 553280 710 [3] 2,4 [3] 17 [3] Vlčeves 563447 638 [3] 0,9 [3] 6 [3] Vodice 553328 1 524 [3] 1,6 [3] 24 [3] Zadní Střítež 563927 498 [3] 1,2 [3] 6 [3] Záhoří 599000 402 [3] 1,0 [3] 4 [3] Zhoř u Mladé Vož ice 599034 317 [3] 0,9 [3] 3 [3] Zhoř u Tábora 560430 462 [3] 1,1 [3] 5 [3]

Želeč 553417 1 573 [3] 1,5 [3] 23 [3]


zdroj: ČSÚ


198

d) Zranitelná oblast – sledovaný jev A46: S celkovou hydrologickou situací řešeného území souvisí vymezení zranitelné oblasti podle nařízení vlády č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí, o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění nařízení vlády č. 218/2007 Sb. Z připojeného kartogramu vyplývá , že převažující čá st území SO ORP Tábor z hlediska výše uvedených charakteristik je zranitelnou oblastí. Přesný územní rozsah zranitelných oblastí je obsažen v databá zi sledovaného jevu A46. K-I.3.C-10 Zranitelné oblasti



199

e) Vodní zdroje – sledovaný jev A44: Ú zemí SO ORP Tábor je relativně bohaté na vodní zdroje. Ú zemní rozložení nejvýznamně jších z nich spolu s dislokací na ně navazujících technologických objektů pro úpravu vody zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-11 Vodní zdroje, technologické objekty zá sobování vodou


Ochranná pá sma vodních zdrojů jsou významným limitem využití území Jejich hierarchie, situování a územní rozsah jsou patrné z ná sledujícího kartogramu:


200

K-I.3.C-12 Ochranná pá sma vodních a přírodních léčivých zdrojů


Vodní zdroje jsou zakresleny ve výkresu hodnot území, jejich ochranná pá sma ve výkresu limitů využití území. Další údaje o vodních zdrojích obsahuje kap. I.3.A.4 „Technická infrastruktura“, čá st „Vodní hospodářství“ a obsah databá ze sledovaných jevů A44, A55. f) Ochrana proti povodním, záplavová území – sledované jevy A50, A51: Povodněmi se rozumí přechodné zvýšení hladiny vodních povrchových útvarů, při kterém voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může přitom způsobit škodu. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo je její odtok nedostatečný, případně dochá zí k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledu, nebo jinými vlivy, např. porušením vodního díla, které může vést až k jeho protržení, nebo v důsledku kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).Přirozené povodně, vyskytující se v řešeném území lze rozdělit do několika typů:

- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, příp. v kombinaci s dešťovými srážkami

- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regioná lními dešťovými srážkami - letní povodně způsobené krá tkodobými srážkami značné intenzity (i přes 100 mm

za několik hodin), zasahujícími většinou jen malá území - zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších

průtocích.


201

V případě poruchy hráze vodního díla, či jiných jeho funkčních čá stí dochá zí ke zvláštní povodni, kdy povodňovou vlnu tvoří objem vody z vyprazdňující se vodní nádrže. Rozsah území ohroženého zvláštní povodní v rámci řešeného území zobrazuje ná sledující kartogram:

K-I.3.C-13 Ú zemí zvláštní povodně pod vodním dílem


Ve svažitých oblastech s půdou s nízkou sorpční kapacitou při přívalových deštích může dojít k povodni ze zemědělsky obdě lávaných ploch. Pro ochranu území před povodněmi jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah vymezuje na návrh správce vodního toku příslušný vodohospodářský úřad. V zastavěných územích obcí a v územích určených k zá stavbě podle vydaných územních plánů, vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku vymezí aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V rámci řešeného území jsou ve výkresu limitů využití území zakreslena záplavová území, jejich aktivní zóny a situování protipovodňových opatření. Podrobně jší další údaje jsou obsaženy v databá zi sledovaných jevů A50 – A54.


202

g) Klimatologie: SO ORP Tábor leží v mírném klimatickém pá smu, přičemž v řešeném území jsou klimatické poměry poměrně rozmanité, jak dokládá ná sledující kartogram klimatických regionů: K-I.3.C-14 Klimatické regiony


Zhruba tři pětiny území ná leží do mírně teplého regionu MT 6 (členění dle Quitta), jedna pětina do regionu MT 11 a poslední pětina území do mírně teplého regionu MT 4. Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů, vyskytujících se v řešeném území jsou ná sledující:


203

T-I.3.C-2 Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů v SO ORP Tábor Klimatické charakteristiky MT 4 MT 11

Počet letních dnů 20-30 40-50

počet dní s teplotou vyšší než 10°C 140-160 140-160

počet mrazových dnů v roce 110-130 110-130

počet ledových dnů 40-50 30-40

průmě rná teplota v mě síci lednu (°C) -3 až -4 -2 až -3

průmě rná teplota v mě síci červenci (°C) 16-17 17-18

sráž kový ú hrn za vegetační období (mm) 350-450 350-400

sráž kový ú hrn za zimní období (mm) 250-300 200-250

počet dnů se sně hovou pokrývkou 60-80 50-60

Zdroj: Quitt.E.: Klimatické oblasti Československa, Brno: Geografický ústav ČSAV, 1974. Větrné poměry jsou především ovlivněny převládajícím rozložením tlakových útvarů, tedy zimní anticyklónou a letní cyklónou. Převládá jihozápadní a severozápadní směr proudění. Orografické podmínky způsobují směrovou deformaci místních větrných proudů.

• Hodnoty území z hlediska hydrologie a klimatologie: 1. chráněná oblast přirozené akumulace vod 2. bohatství vodních ploch a toků 3. příslušnost celého území ke klimatickým mírně teplým regionům 4. klimatická pestrost území s dostatečným množstvím srážek a určujícím vlivem na pestrost stanovišť rozmanitých ekosystémů

• Limity využ ití území z hlediska hydrologie a klimatologie: 1. ochranná pá sma vodních útvarů 2. hierarchicky vymezená ochranná pá sma vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody 3. vymezené zranitelné oblasti 4. vymezená záplavová území a jejich aktivní zóny 5. vymezené koridory a plochy protipovodňových opatření

• Záměry změn využ ití území z hlediska hydrologie a klimatologie: Konkrétní záměry změn využití území v tomto tematickém okruhu nebyly uplatněny.


204

I.3.C.3. Půdní fond. – sledované jevy A41, A43.

• Stav a vývoj území z hlediska půdního fondu.

V závislosti na morfologii terénu, geologickém podloží, klimatu a erozních podmínkách se v území vyvinuly různé typy půd. Značné zastoupení má především skupina hnědozemí , kambizemí a luvizemí, a to včetně jejich zkulturněných zemědělských forem, nachá zejících se na substrá tech eolického původu (sprašové hlíny, spraše) i na smíšených svahových sedimentech. Nejtypičtě jšími půdami v depresích podél vodotečí s nivními uloženinami a v nižších pahorkatinách jsou pseudogleje. Na zvětralinách siliká tových hornin se loká lně vyskytují rankery, rendziny na zvětralinách karboná tových hornin a pararendziny na vápenitých pískovcích. a) Pozemky zemědě lského půdního fondu – sledované jevy A41, A43: Zastoupení ploch zemědělského půdního fondu (ZPF) na celkové výměře katastrů obcí v územním rozsahu SO ORP Tábor zná zorňuje ná sledující kartogram:

K-I.3.C-15 Podíl ZPF na výměře katastru



205

Přehled o poměrném zastoupení ploch ZPF na výměře správního území jednotlivých obcí řešeného území a poměrné zastoupení orné půdy v plochách ZPF udává ná sledující tabulka:

T-I.3.C-3 Zastoupení zemědělské půdy na výměře katastru obcí SO ORP Tábor Sledovaný jev [2] 22 23

Obec Kó d obce

Celková výmě ra (ha)

Podíl země dě lské

půdy z celkové

výmě ry (%)

Podíl orné půdy ze

země dě lské půdy (%)

SO ORP - Tábor . 100 211 [3] 59,0 [4] 74,7 [4] Balkova Lhota 563251 354 [3] 80,8 [3] 78,3 [3] Bečice 563366 324 [3] 50,6 [3] 84,1 [3] Bechyně 552054 2 128 [3] 53,6 [3] 80,1 [3] Bě leč 560448 1 223 [3] 54,8 [3] 66,9 [3] Borotín 552101 2 626 [3] 58,7 [3] 69,8 [3] Bradáčov 552127 448 [3] 73,7 [3] 80,6 [3] Březnice 552135 691 [3] 78,1 [3] 75,6 [3] Černýšovice 563722 1 013 [3] 45,1 [3] 88,4 [3] Dlouhá Lhota 563650 444 [3] 49,3 [3] 74,0 [3] Dobronice u Bechyně 552224 830 [3] 23,0 [3] 66,0 [3] Dolní Hořice 552241 3 910 [3] 61,3 [3] 74,4 [3] Dolní Hrachovice 560529 448 [3] 80,8 [3] 47,0 [3] Draž ice 552283 1 297 [3] 42,6 [3] 72,2 [3] Draž ičky 552291 513 [3] 49,5 [3] 89,4 [3] Drhovice 563307 426 [3] 83,1 [3] 89,3 [3] Haškovcova Lhota 563625 303 [3] 81,2 [3] 76,0 [3] Hlasivo 560481 1 227 [3] 67,0 [3] 83,7 [3] Hodě tín 598992 1 890 [3] 32,5 [3] 74,8 [3] Hodonice 562904 947 [3] 37,2 [3] 76,4 [3] Chotoviny 552461 3 139 [3] 68,2 [3] 80,0 [3] Choustník 552470 1 263 [3] 59,4 [3] 77,6 [3] Chrbonín 563145 709 [3] 56,7 [3] 79,9 [3] Chýnov 552496 3 051 [3] 51,9 [3] 73,8 [3] Jedlany 562963 421 [3] 70,1 [3] 83,4 [3] Jistebnice 552534 5 795 [3] 71,4 [3] 60,7 [3] Košice 552585 1 399 [3] 64,0 [3] 73,5 [3] Košín 562955 193 [3] 69,4 [3] 77,6 [3] Krátošice 560634 300 [3] 60,0 [3] 76,7 [3] Krtov 563030 455 [3] 68,8 [3] 72,5 [3] Libě jice 563544 295 [3] 86,8 [3] 85,2 [3] Lom 563587 383 [3] 75,5 [3] 82,7 [3] Malšice 552666 3 861 [3] 60,7 [3] 84,2 [3] Meziříčí 563234 575 [3] 57,4 [3] 77,0 [3] Mladá Vož ice 552704 3 158 [3] 70,1 [3] 70,9 [3]

obec Mlýny 552712 770 [3] 56,5 [3] 78,6 [3]


206

Nadě jkov 549631 2 409 [3] 67,2 [3] 55,1 [3] Nasavrky 559016 146 [3] 84,9 [3] 82,3 [3] Nemyšl 552747 1 420 [3] 61,9 [3] 84,8 [3] Nová Ves u Chýnova 552763 662 [3] 70,8 [3] 75,5 [3] Nová Ves u Mladé Vož ice 563455 1 174 [3] 78,4 [3] 73,8 [3] Oldřichov 552798 1 011 [3] 72,2 [3] 86,2 [3] Opařany 552801 3 143 [3] 64,7 [3] 84,5 [3] Planá nad Luž nicí 552828 2 142 [3] 30,3 [3] 48,3 [3] Pohnánec 560553 250 [3] 66,0 [3] 55,8 [3] Pohnání 552852 357 [3] 63,0 [3] 58,2 [3] Pojbuky 552861 738 [3] 63,4 [3] 56,8 [3] Psárov 563374 1 089 [3] 49,8 [3] 77,7 [3] Radenín 552917 2 692 [3] 52,5 [3] 72,1 [3] Radě tice 552925 1 471 [3] 42,9 [3] 86,4 [3] Radimovice u Tábora 563196 267 [3] 59,9 [3] 76,3 [3] Radimovice u Želče 552933 448 [3] 76,1 [3] 84,5 [3] Radkov 552941 538 [3] 77,1 [3] 76,9 [3] Rataje 552976 1 077 [3] 59,5 [3] 78,2 [3] Ratibořské Hory 552992 2 114 [3] 73,5 [3] 76,7 [3] Rodná 560626 914 [3] 52,8 [3] 52,2 [3] Ř emíčov 560511 433 [3] 67,2 [3] 77,7 [3] Ř epeč 553034 1 279 [3] 40,6 [3] 79,0 [3] Sezimovo Ústí 553069 844 [3] 28,7 [3] 52,5 [3] Skopytce 553085 710 [3] 76,5 [3] 79,9 [3] Skrýchov u Malšic 560669 701 [3] 68,3 [3] 87,3 [3] Slapsko 599026 909 [3] 71,0 [3] 74,1 [3] Slapy 599042 632 [3] 62,3 [3] 80,5 [3] Smilovy Hory 553123 2 082 [3] 69,0 [3] 73,7 [3] Stádlec 553140 1 813 [3] 59,1 [3] 78,3 [3] Sudomě řice u Bechyně 553166 2 492 [3] 36,2 [3] 65,9 [3] Sudomě řice u Tábora 553174 342 [3] 58,2 [3] 70,9 [3] Svrabov 563170 373 [3] 88,2 [3] 87,2 [3] Šebířov 553204 2 322 [3] 72,4 [3] 84,8 [3] Tábor 552046 6 221 [3] 49,9 [3] 72,7 [3] Turovec 551601 1 325 [3] 29,1 [3] 50,0 [3] Ústrašice 599123 740 [3] 21,6 [3] 71,9 [3] Vilice 553280 710 [3] 72,0 [3] 75,9 [3] Vlčeves 563447 638 [3] 71,8 [3] 83,8 [3] Vodice 553328 1 524 [3] 57,4 [3] 77,4 [3] Zadní Střítež 563927 498 [3] 71,3 [3] 62,5 [3] Záhoří 599000 402 [3] 67,9 [3] 91,6 [3] Zhoř u Mladé Vož ice 599034 317 [3] 77,9 [3] 83,0 [3] Zhoř u Tábora 560430 462 [3] 84,6 [3] 93,6 [3]

Želeč 553417 1 573 [3] 61,2 [3] 87,3 [3]


zdroj: ČSÚ


207

Podrobné údaje o jednotlivých BPEJ v území, jejich územním vymezení a celkových výměrách jsou obsaženy v databá zi sledovaného jevu A41. Značná čá st zemědě lských pozemků byla v minulosti zainvestována za účelem zvýšení jejich úrodnosti. Jde o stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny a drobných vodních toků. V podmínkách SO ORP Tábor se jedná zejména o meliorační opatření plošným drenážním odvodněním. Ú zemně příslušná pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy sice evidují územní rozložení a výměru pozemků s těmito úpravami, avšak bez údajů o jejich funkceschopnosti. Vzhledem k teoretické čtyřicetileté funkčnosti melioračních zařízení, lze důvodně předpokládat, že značná čá st z nich při většinou minimá lní údržbě je jen omezeně funkceschopná . Ú daje o investicích do půdy jsou obsaženy v databá zi sledovaného jevu A43 a ve výkresech grafické čá sti. b) Pozemky určené pro plnění funkce lesa – sledované jevy A37, A38 a A39: Ú zemí SO ORP Tábor disponuje značným bohatstvím lesů v nadprůměrném zastoupení z celkové výměry půdního fondu. Podíl zastoupení, územní soustředění a dislokaci lesů ve struktuře dle jejich hlavních kategorií obsahují ná sledující kartogramy a dá le výkres hodnot území a výkres limitů využití území (včetně vymezení ochranného pá sma lesa): K-I.3.C-16 Podíl lesních ploch



208

K-I.3.C-17 Kategorizace lesů


Další podrobné údaje o lesích, včetně jejich výměr tvoří obsahovou náplň databá ze sledovaných jevů A37 – A39. Závěrem tohoto tematického okruhu uvádíme přehled hlavních obecných vývojových tendencí půdního fondu:

- mírný ná růst pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL) postupným zalesňováním nelesních pozemků a v důsledku aktualizací katastru nemovitostí

- významnější pokles výměry orné půdy - větší ná růst ploch trvalých travních porostů zatravňováním orné půdy - mírný pokles výměry ploch ovocných sadů v důsledku nezá jmu o výpěstky

z pozemků drobně jší držby - ná růst mimoprodukčních funkcí lesa postupným navyšováním výměry lesů

kategorie lesy zvláštního určení z důvodu zá jmů obecné i zvláštní ochrany přírody

- významný ná růst zemědělsky nevyužívané a ladem ležící půdy.


209

c) Eroze půd. Antropogenní aktivity v území mohou dramaticky akcelerovatb přirozeně probíhající procesy pozvolné eroze, která je za normá lních podmínek kompenzována zvětráváním substrá tů a tvorbou nové půdy. Erozní ohrožení pozemků je obecně ovlivněno půdními vlastnostmi, místním klimatem, způsobem využití a hospodaření na půdě, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem a dalšími vlivy. Eroze snižuje mocnost ornice a v extrémních případech je zcela zlikvidována nejen vrstva ornice, ale i podorničí. Omezují se ekologické funkce půdy, rychleji dochá zí k poškozování útvarů povrchových i podzemních vod. Snižuje se retenční schopnost půd a jejich regulační funkce v hydrosféře. Splaveninami se zanášejí vodní toky a nádrže, vody se nadměrně obohacují živinami a klesá produkční schopnost půd. V ČR je potenciá lně ohroženo přes 50% rozlohy ZPF vodní erozí. Aktuá lní reá lnou vodní erozí je postiženo 40% výměry orných půd. Větrná eroze poškozuje téměř 10% půd. Erozi půd mohou účinně čelit ekologické způsoby hospodaření na půdě. Podíl ekologicky hospodařících subjektů v řešeném území je však minimá lní, jak dokládá ná sledující kartogram: K-I.3.C-18 Ekologické hospodaření + méně příznivé oblasti



210

• Hodnoty území z hlediska půdního fondu: 1. zemědělský půdní fond, zejména půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany 2. pozemky určené pro plnění funkce lesa v nadprůměrném zastoupení, rovnoměrné územní a druhové skladbě

• Limity využ ití území z hlediska půdního fondu: 1. pozemky I. a II. třídy ochrany ZPF7 2. pozemky, na nichž byly uskutečněny investice do půdy 3. lesní pozemky s ochranným pá smem lesa o šířce 50 m dle zákona č.289/1995 Sb. o lesích

• Záměry změn využ ití území z hlediska půdního fondu: konkrétní požadavky na záměry změn využití území z hlediska tohoto tematického okruhu nebyly uplatněny.

7 Zábory těchto pozemků jsou orgány ochrany ZPF prakticky akceptovány pro realizaci veřejně prospěšných staveb a opatření, dá le změnou zemědělské kultury v důsledku erozního ohrožení s negativním vlivem na kvalitu povrchových vod, včetně vodních zdrojů, v případě porušování zá jmů ochrany přírody, ohrožením potravinového řetězce, apod..


211

I.3.C.4. Zatížení ž ivotního prostředí. – sledované jevy A64, A65, A87

• Stav a vývoj území z hlediska zatížení ž ivotního prostředí

a) Emise: Největší podíl na znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími lá tkami (TZL) mají v řešeném území malé zdroje, které jsou zá roveň největšími producenty SO2 a současně největšími producenty emisí NH3. Narodukci emisí SO2 se kromě malých zdrojů významně podílejí velké zdroje, představované v území SO ORP Tábor např. Teplá rnou Tábor a některými dalšími velkými výrobními podniky (SILON). Mobilní zdroje, evidované v REZZO 4, jsou největšími producenty emisí NOx a CO. Malé zdroje a doprava se tak nesporně dají považovat za největší problém znečišťování ovzduší. Situace v řešeném území z hlediska celkového zatížení Ž P emisemi podle jednotlivých skupin znečišťujících lá tek je dobře patrná ze série ná sledujících kartogramů: K-I.3.C-19 Zdroje emisí-tuhé lá tky



212

K-I.3.C-20 Zdroje emisí – SO2



213

K-I.3.C-21 Zdroje emisí NOx



214

K-I.3.C-22 Zdroje emisí CO



215

K-I.3.C-23 Zdroje emisí - CxHy



216

K-I.3.C-24 Zdroje emisí - VOC


Ná růst intenzit dopravních toků v území je obecným vývojovým trendem, vyplývajícím z dané úrovně společenského vývoje. Důsledkem tohoto trendu je mírný ná růst emisí škodlivin z automobilové dopravy, hlavně oxidů dusíku NOx, uhlovodíků CxHy, ozónu, polétavého prachu TZL a přirozeně též hlukové zá těže v blízkosti komunikací. V některých obdobích roku, zejména při vzniku inverzních meteorologických situací, mohou být krá tkodobé emisní koncentrace znečišťujících lá tek v ovzduší z dopravy velmi zatěžující, hlavně v urbanizovaném území Táborské městské aglomerace. Doposud mírný ná růst emisí z automobilové dopravy je výsledkem poměru mezi ná růstem intenzity automobilové dopravy na straně jedné a snižováním průměrné úrovně produkce škodlivých emisí motorů automobilů na straně druhé. V řešeném území kontinuá lně probíhá plynofikace obcí, měst a větších stacioná rních zdrojů znečištění, čímž dochá zí ke snižování emisí SO2 a TZL. Průmyslové areá ly s velkými spalovacími zdroji jsou již většinou plynofikovány. Díky tomu sice dochá zí k omezování emisí SO2, avšak spalováním energetického plynu ve velkých zdrojích a ná růstem automobilové dopravy mírně stoupá znečištění ovzduší oxidy dusíku.


217

b) Imise: Na základě imisních analýz ČHMÚ byly dle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší vymezeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO – sledovaný jev A65), jejichž rozsah se pravidelně aktualizuje podle výsledků měření. Ú zemní průmět OZKO do správního obvodu ORP Tábor ukazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-25 Oblasti zhoršené kvality ovzduší



218

c) ostatní formy zá těže životního prostředí: Emise a imise znečišťujících lá tek v ovzduší jsou spolu s dalšími zdroji znečištění původcem kontaminace půd a vody, a to jak povrchových, tak i podzemních vodních útvarů. Situaci v oblasti znečištění vody v řešeném území zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-26 Znečištění vod podle celkové jakosti


Staré ekologické zá těže území (sledovaný jev A64) ze zaniklých či technologicky reformovaných výrob, v důsledku činnosti sovětských okupačních vojsk, AČR, či z jiných příčin jsou závažným aktuá lním zdrojem znečištění Ž P. Jejich situování v řešeném území, včetně vymezení kontaminovaných oblastí ukazuje ná sledující kartogram:


219

K-I.3.C-27 Staré ekologické zá těže a kontaminované plochy


Obdobně závažnými zdroji znečištění Ž P mohou být nepovolené, či chybně založené skládky odpadů. Rozmístění skládek odpadů podle druhů odpadů a způsobu jejich odstraňování v území SO ORP zobrazuje ná sledující kartogram, přičemž srovnání lokalit skládek s lokalitami starých zá těží území a kontaminovanými plochami je velmi ilustrativní. Za zá těž Ž P je třeba považovat i oblast zvýšeného výskytu půdního radonu – viz kap. I.3.C.1.


220

K-I.3.C-28 Skládky, odkaliště a spalovny


• Hodnoty území z hlediska zatížení ž ivotního prostředí: 1. Dosud přijatelná kvalita Ž P na většině řešeného území 2. Stabilizovaný a propracovaný systém monitoringu kvality Ž P

• Limity využ ití území z hlediska zatížení ž ivotního prostředí: 1. stanovené emisní limity a podmínky provozování zdrojů znečištění ovzduší 2. stanovené stropy emisních znečišťujících lá tek 3. stanovené imisní limity znečištění ovzduší 4. vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší 5. oblast zvýšeného výskytu půdního radonu

• Záměry změn využ ití území z hlediska zatížení ž ivotního prostředí: Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí nabyly uplatněny


221

I.3.C.5. Ochrana přírody a krajiny. – sledované jevy A17, A18, A22, A23, A24, A26, A28, A30, A31, A32, A34, A36

• Stav a vývoj území z hlediska ochrany přírody. Obecná ochrana přírody a krajiny. a) Ú zemní systém ekologické stability (Ú SES) – sledovaný jev A21 Ú zemní systém ekologické stability krajiny (Ú SES) je vzá jemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem Ú SES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzá jemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). V území správního obvodu ORP Tábor jsou zastoupeny skladebné prvky všech tří hierarchicky uspořádaných stupňů Ú SES, t.j.:

- plochami biocenter a biokoridory nadregioná lního významu, v nichž mohou být vložena biocentra regioná lního významu

- plochami biocenter a biokoridory regioná lního významu, v nichž mohou být vložena biocentra loká lního (místního) významu

- plochami biocenter a biokoridory místního významu, interakčními prvky.8 Ú zemní rozložení a rozsah nadregioná lního a regioná lního Ú SES v řešeném území dokumentuje ná sledující kartogram:

8 Ú zemní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregioná lní, regioná lní a loká lní. Nadregioná lní Ú SES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimá lní plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regioná lní Ú SES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimá lní plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Loká lní Ú SES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Ú zemní systém ekologické stability je dá le tvořen ná sledujícími skladebnými prvky:biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je čá st krajiny s jedním nebo více biotopy, která umoţňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému ekosystému. Biokoridor je území, které neumoţňuje rozhodující čá sti organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umoţňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na loká lní úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných čá stí Ú SES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdá lenosti.


222

K-I.3.C-29 Ú zemní systém ekologické stability (Ú SES)


Ú hrnná výměra ploch prvků nadregioná lního a regioná lního Ú SES ve správním území ORP činí 5% z celkové výměry řešeného území. Jejich zastoupení v SO OP zobrazují ná sledující tabulky: T-I.3.C-4 Nadregioná lní biokoridory na území SO ORP Tábor

Kó d NKOD Název ú zemí Dotčená katastrální ú zemí ORP Tábor NBK006 120 Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn Hlasivo, Ř emíčov NBK014 120 Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn Vodice u Tábora NBK046 120 Cunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn Rodná, Pohnání

zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje T-I.3.C-5 Regioná lní biocentra na území SO ORP Tábor Kó d NKOD Název ú zemí Dotčená katastrální ú zemí ORP Tábor

RBC035 734 Batkovy Chotčiny, Mašovice, Dub u Ratibořských Hor, Pohnánec, Pohnání, Blanička

RBC058 779 Luž nice pod Bechyní Hvož ďany u Bechyně , Bechyně , Hodonice u Bechyně , Nuzice

RBC109 750 Šelmberk Bě leč u Mladé Vož ice


223

RBC130 823 Č erný les Borotín u Tábora RBC134 819 Příbě nice Ř epeč, Malšice, Draž ice u Tábora, Draž ičky

RBC141 737 Doubí Ratibořice u Tábora, Hlasivo, Podolí u Ratibořských Hor, Chotoviny, Beranova Lhota, Jedlany

RBC142 738 Hutecký les Mě šice u Tábora RBC148 777 Vrchy Želeč u Tábora, Hlavatce RBC149 601 Samoty Ústrašice, Třebiště , Planá nad Luž nicí, Skalice

nad Luž nicí, Doubí nad Luž nicí

RBC156 778 Dobronice Dobronice u Bechyně RBC167 681 Lesy u Blanice Stará Vož ice, Blanice u Mladé Vož ice, Horní

Hrachovice RBC175 697 Borek Planá nad Luž nicí, Košice u Sobě slavi RBC176 739 Mučírna Planá nad Luž nicí, Sezimovo Ústí, Radimovice

u Želeče RBC184 776 Č ernická obora Sudomě řice u Bechyně RBC198 695 Choustník Choustník, Mlýny u Choustníku

zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje T-I.3.C-6 Regioná lní biokoridory na území SO ORP Tábor Kó d NKOD Název ú zemí Dotčená katastrální ú zemí ORP Tábor

RBK003 414 Hutecký les - Borek Mě šice u Tábora, Turovec, Zárybničná Lhota, Sezimovo Ústí, Planá nad Luž nicí

RBK007 361 Luž nice pod Bechyní - Dobronice Dobronice u Bechyně , Č ernýšovice, Senož aty u Bechyně , Bež erovice, Bechyně

RBK013 363 Dobronice - RK365 Č ernýšovice, Dobrononice u Bechyně

RBK017 413 Doubí - Hutecký les Podolí u Ratibořských Hor, Jeníčkova Lhota, Broučkova Lhota, Vřesce, Hlinice, Mě šice u Tábora

RBK020 315 Velká hora - Příbě nice Draž ice u Tábora, Ř epeč, Oltyně , Drhovice

RBK032 364 Jelení hřbet Bež erovice, Sudomě řice u Bechyně RBK041 316 Příbě nice - Dobronice Dobronice u Bechyně , Bečice nad Luž nicí,

Ř epeč, Slavňovice, Dobřejice, Stádlec, Křída u Stádlce

RBK042 314 Bejšov - Velká hora Jistebnice, Padařov, Drahně tice, Makov u Jistebnice, Vlásenice u Makova

RBK044 317 Příbenice - Pintovka Ř epeč, Hnojná Lhotka, Klokoty, Draž ičky, Draž ice u Tábora

RBK048 417 Mučírna - RK366 Ústrašice, Planá nad Luž nicí


224

RBK051 464 Budislavská hora - Choustník Choustník, Mlýny u Choustníku, Předboř u Choustníku Tříklasovice, Hlavňov u Budislavi

RBK057 318 Pintovka - Samoty Sezimovo Ústí, Ústrašice, Planá nad Luž nicí

RBK088 412 Lesy u Blanice - Doubí Ratibořice u Tábora, Hlasivo RBK109 318 Pintovka - Samoty Tábor, Č elkovice, Planá nad Luž nicí, Sezimovo

Ústí RBK118 461 Borek - RK457 Planá nad Luž nicí RBK144 411 Lesy u Blanice - Vě trov Bendovo Záhoří, Stará Vož ice, Blanice u

Mladé Vož ice, Mostek u Ratibořských Hor, Horní Hrachovice

RBK171 367 Č ernická obora - Obrovka Sudomě řice u Bechyně RBK228 0 Vě trov - Bukovice Radvanov u Mladé Vož ice, Bě leč u Mladé

Vož ice, Stojslavice, Smilovy Hory, Hahořany u Mladé Vož ice, Janov u Mladé Vož ice

RBK229 0 RK316 - RK363 Č ernýšovice, Malšice, Bečice nad Luž nicí, Dobřejice, Dobronice u Bechyně , Č enkov u Malšice

zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje Ekologická stabilita území v jednotlivých ORP je stanovena jako agregovaný ukazatel (indiká tor) složený z koeficientu ekologické stability krajiny (KES)9 a podílu ploch nedregioná lních a regioná lních prvků Ú SES. T-I.3.C-7 Hodnocení ekologické stability v jednotlivých SO ORP Jihočeského kraje

Ná zev ORP KES Hodnota ÚSES

Vý sledná hodnota KES + ÚSES

Hodnocení

Blatná 0,89 1,04 1,93 0 České Budě jovice 1,02 0,78 1,80 0 Český Krumlov 3,12 1,49 4,61 1 Dačice 0,84 0,50 1,34 -1 Jindřichův Hradec 1,59 0,67 2,26 0 Kaplice 2,62 1,17 3,79 0 Milevsko 0,99 0,48 1,47 0 Písek 1,03 1,07 2,10 0 Prachatice 2,71 0,97 3,68 0 Sobě slav 0,93 0,95 1,88 0 Strakonice 0,83 0,68 1,51 0 Tábor 0,91 0,50 1,41 -1 Trhové Sviny 1,58 1,77 3,35 0 Třeboň 2,41 1,17 3,58 0 Týn nad Vltavou 0,73 0,60 1,33 -1

9 Hodnocení koeficientu ekologické stability: KES pod 1,45 - ú zemí ekologicky nestabilní – neudržitelné

KES 1,45 – 3,59 - ú zemí ekologicky mírně stabilní KES nad 4,60 - ú zemí ekologicky stabilní


225

Vimperk 4,24 1,50 5,74 1 Vodňany 0,87 0,94 1,81 0

zdroj: P_RURÚ JčK Z výše uvedené tabulky vyplývá , že území ORP Tábor jako celek je v rámci Jihočeského kraje klasifikováno jako nestabilní až slabě stabilní. Podrobně jší územní průmět variabilních hodnot KES za katastry obcí ORP Tábor je uveden v ná sledujícím kartogramu: K-I.3.C-30 Koeficient ekologické stability (KES)


Charakteristické rysy krajiny z hlediska ekologické stability v jednotlivých rozpětích hodnoty KES uvádí ná sledující tab.:


226

K-I.3.C-30 Koeficient ekologické stability (KES) – dokončení (legenda)


Nadregioná lní, regioná lní i místní Ú SES jsou zakresleny jak ve výkresu hodnot území, tak i ve výkresu limitů využití území 1:25 000 a 1:10 000. Tyto výkresy rovněž u Ú SES regioná lního a nadregioná lního významu obsahují kód a ná zev každé ze skladebných čá stí. Podrobné údaje o loká lních biocentrech, biokoridorech a interakčních prvcích (kód, místní ná zev, k.ú., výměra, atd..) jsou s ohledem na měřítko výkresů a nutnost zachovat jejich čitelnost, obsaženy pouze v databá zi sledovaného jevu A21. b) Významné krajinné prvky (VKP)10 – sledovaný jev A22, A23 Významnými krajinnými prvky „ze zákona“ (VKP-Z) jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dá le jsou jimi jiné čá sti krajiny, které zaregistruje podle § 6 zák.114/1992 Sb. orgán ochrany přírody jako významný krejinný prvek (VKP – R), zejména mokřady, stepní trávníkyremízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V území SO ORP Tábor jsou registrovány ná sledující VKP-R (tab. č. T-I.3.C-8): T-I.3.C-8 Registrované VKP na území SO ORP Tábor

NÁZEV POPIS Botanická zahrada při SZeS Tábor - botanická zahrada

Bývalý lom na Sv. Anně Mě šice - Lom

Křemenný val u Mlýnů Mlýny - křemenný val

10 Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná čá st krajiny utváří její typický vzhlednebo přispívá k udržení její stability ... § 3, písm. b) zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů


227

Za kostelem Jistebnice

Hráz u Blatce 650 m komunikace, bývalá hráz, lípy

Zámecký park Planá nad Luž nicí

Hrabě cí pě šinka - část Planá nad Luž nicí Cesta od nového hřbitova v Bechyni do Senož at Část staré cesty

Barokní zahrada pod Bechyňským klášterem Část již ního svahu zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje

Četnost výskytu VKP ve správních územích jednotlivých obcí ORP Tábor zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-31 Významné krajinné prvky (VKP) - registrované


Významné krajinné prvky jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobně jší údaje (např. o jejich registraci) obsahuje databáze sledovaného jevu A22.


228

c) Ochrana rostlin a živočichů – sledovaný jev A36 V řešeném území se v lokalitě Hroby vyskytuje na ploše 7020,5 m2 lokalita zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s ná rodním významem. Předmětem ochrany je Gentianella praecox subsp. bohemica. d) Přechodně chráněné plochy – sledovaný jev A24 V řešeném území se nevyskytuje e) Přírodní parky11 (PřP)– sledovaný jev A30 Správní území ORP Tábor je mimořádně bohaté na přírodní parky, jak je patrné z ná sledujícího kartogramu: K-I.3.C-32 Přírodní parky


Největší souvislé území přírodního parku je tvořeno PřP Jistebnická vrchovina na severním okraji řešeného území. Ostatní 4 přírodní parky, t.j. PřP Polánka, Turovecký les,

11 K ochraně krajinného rá zu s s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotemi, který není zvláště chráněn podle čá sti třetí zákona č.114/1992 Sb., může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území (§ 12, odst.(3) zák.č.20/1992 Sb.)


229

Černická obora, Kukle a Plziny jsou plošně rozsáhlými, vzá jemně izolovanými enklávami v jižní čá sti SO ORP Tábor. Přírodní parky jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobně jší údaje (např. o jejich registraci) obsahuje databáze sledovaného jevu A30. f) Ochrana krajinného rá zu – sledované jevy A17, A18 Problematika krajinného rá zu a řešení ochrany krajinného rázu nemá stanovenu jednotnou závaznou metodiku. Pro účely Ú AP Tábor je použita metodika typologická dle „Typologie české krajiny“ (J.Löw a spol., Brno, MŽ P), opírající se o vyhodnocení ná sledujících aspektů: - koeficientu ekologické stability KES (viz odst.a)) - členění na základní oblasti a podoblasti krajinného rá zu (jev A17) - obrazu krajiny dle typů - základních krajinných typů dle souhrnných kriterií - typů krajin podle osídlení - typů krajin podle využití - typů krajin podle reliéfu - vyhodnocení krajinné uniká tnosti a význačnosti. Pro ochranu krajinného rá zu je dá le významné biogeografické členění území, vymezující v krajinném prostoru charakteristické bioregiony, a které pro SO ORP Tábor zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-33 Bioregiony, biochory



230

Biochory jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobně jší údaje obsahuje databá ze sledovaného jevu A42. Pro hodnocení krajinného rá zu a problematiky jeho ochrany se používají i další kriteria, jako např.: - lesnatost území , která je pro řešené území vyhodnocena v ná sledujícím kartogramu: K-I.3.C-34 Podíl lesních ploch



231

- členění území do přírodních lesních oblastí (viz ná sledující kartogram):

K-I.3.C-35 Přírodní lesní oblasti



232

- podílu ZPF – viz ná sledující kartogram: K-I.3.C-36 Podíl zemědě lského půdního fondu na výměře katastru


- zornění ZPF (nehodnoceno) - klimatických regionů (viz kap. Hydrologie a klimatologie). Základní geoekologická typizace krajiny je ná sledující: I. Krajinný typ A – krajina plně antropogenizovaná , t.j. zcela přeměněná lidskou činností:

podtyp A-: krajina snížených až devastovaných krajinářských hodnot, vytvářená plochami urbanizovaných území, dobývacími prostory těžby nerostných surovin, skládkami, apod..

podtyp A: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zejména zemědělsky obdělávaných pozemků (I.-III.tř. ochrany)

podtyp A+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářená zejména pamá tkově či jinak chráněnými plochami (městské a vesnické pamá tkové zóny, krajinné pamá tkové zóny, kulturní pamá tky a rezervace)

II. Krajinný typ B – krajina intermediá lní (harmonická):

podtyp B-: krajina snížených krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami zemědě lských pozemků IV. a V. třídy ochrany ZPF

podtyp B: krajina základních krajinářských hodnot, tvořená ucelenými plochami mozaiky lesů hospodářských menších výměr s pozemky TTP a drobné orné půdy, lesy zvláštního určení


233

podtyp B+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, vytvářený především plochami přírodních parků či geoparků

III. Krajinný typ C – krajina relativně přírodní:

podtyp C-: krajina snížených krajinářských hodnot, vytvářená menšími komplexy hospodářských lesů v okolní antropogenní krajině, plochami rekultivovaných území, umělými vodními plochami a toky

podtyp C: krajina základních krajinářských hodnot, vytvářená přírodními vodními plochami a toky, plochami VKP-Z, plochami velkých komplexů hospodářských lesů, plochami loká lních biocenter Ú SES a ptačími oblastmi

podtyp C+: krajina zvýšených krajinářských hodnot, utvářená plochami ZCHÚ , ochrannými lesy, plochami biocenter nadregioná lního a regioná lního významu, plochami Evropsky významných lokalit (EVL).

Zvláš tní ochrana přírody a krajiny- sledované jevy A28, A29, A31, A32, A34 g) Zvláště chráněná území Zvláštní ochrana přírody je v našem systému představována zvláště chráněnými územími (ZCHÚ )12, což typově jsou v řešeném území maloplošná zvláště chráněná území, t.j. přírodní pamá tky (PP – sledovaný jev A31) a přírodní rezervace (PR – sledovaný jev A28): T-I.3.C-9 Maloplošná zvláště chráněná území

MZCHÚ NÁZEV LOKALITY POPIS LOKALITY

PP Vlá senický potok Lokalita pérovníku pštrosího

PP Kozlov Vlhká kulturní louka s hojným výskytem prstnatce májového

PP Ostrov Markéta Starý lesní porost na ostrově v rybníce Hejtman

PP Č ernická obora Stará obora, smíšený porost s převahou habru a dubu

PR Kladrubská hora Masiv budovaný krystalickými vápenci se vzácnou faunou a florou

PP Hroby Bohatá lokalita hořečku českého.

PP Zeman Malý rybník s výskytem třtiny nachové zprohýbané.

PP Č erný šovické jalovce Porost více než 300 exemplářů starých jalovců.

PP Židova strouha Geomorfologicky významné prostorově členité ú dolí kaňonovitého charakteru s fragmenty přirozených reliktních borů na skalách

PP Jesení Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s bohatou kvě tenou.

PP Jesení Luční komplex, od nejsušších až po zamokřené, s bohatou kvě tenou.

PP Graná tová ská la Rulová skála s výskytem granátů.

12 Kategorie zvláště chráněných území dle § 14 zákona č.114/1992 Sb. jsou: ná rodní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), ná rodní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), ná rodní přírodní pamá tky (NPP) a přírodní pamá tky (PP)


234

PP Luna Výslunná již ní stráň se suchomilnými společenstvy, ú točiště plazů.

PR Choustník Skalnatý vrchol Choustníka se starým smíšeným lesním porostem

PP Smutný Meandrující tok Smutného potoka s přehovými porosty

PP Stříbrná huť Lokalita ďáblíku bahenního

PR Pacova hora Významná geologická a mineralogická lokalita zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje

Geografickou situaci maloplošných zváště chráněných území v katastrech obcí SO ORP Tábor dle jejich kategorií zobrazuje ná sledující kartogram: K-I.3.C-37 Maloplošná zvláště chráněná území


h) Pamá tné stromy (PS) – sledovaný jev A32 Ve správním obvodu ORP Tábor je registrováno celkem 55 pamá tných stromů či stromořadí. Pamá tné stromy jsou evidovány v Ú středním seznamu ochrany přírody (Ú SOP), jehož zpracování a aktualizace je v kompetenci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). V důsledku nepružnosti a metodických chyb této organizace však existují vyhlášené pamá tné stromy i mimo evidenci AOPK.


235

Pamá tné stromy jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobně jší údaje (např. jejich popis, místní ná zev, atd..) obsahuje databá ze sledovaného jevu A32. i) Zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů 13– sledovaný jev A36 V řešeném území se v lokalitě Hroby vyskytuje na ploše 7020,5 m2 lokalita zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s ná rodním významem. Předmětem ochrany je Gentianella praecox subsp. bohemica. Lokality a území s meziná rodním statutem ochrany i) Evropsky významné lokality (EVL) – sledovaný jev A34 V řešeném území jsou zastoupeny i Evropsky významné lokality, patřící do meziná rodního systému NATURA 2000 v ná sledujícím výčtu: T-I.3.C-10 Evropsky významné lokality

KÓD SITECODE NÁZEV 2662 CZ0313106 Luž nice a Než árka

2651 CZ0314634 Chýnovská jeskyně

2653 CZ0312035 Kladrubská hora



2699 CZ0313139 Záhostice - potok

2650 CZ0312033 Hroby

2619 CZ0213009 Vlašimská Blanice

2619 CZ0213009 Vlašimská Blanice

2689 CZ0313125 Tábor - Zahrádka zdroj: Zádsady územního rozvoje Jihočeského kraje

Geografickou polohu EVL v řešeném území SO ORP vzhledem ke katastrům jednotlivých obcí zobrazuje ná sledující kartogram:

13 zvláště chráněné druhy jsou podle zákona č.114/1992 Sb. členěny na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Jejich výčet v příslušném hierarchickém členění obsahují přílohy příslušných vyhlášek MŽ P ČR


236

K-I.3.C-38 Lokality Natura 2000


Evropsky významné lokality jsou zakresleny ve výkresu hodnot území a ve výkresu limitů využití území. Další podrobně jší údaje (např. jejich výměru, popis a místní ná zev, atd..) obsahuje databá ze sledovaného jevu A34. Jednoznačné začlenění EVL do právního systému ČR není dosud provedeno, neboť v nařízení vlády č.132/2005 Sb. existuje ochrana pouze ve stupni návrhu.

• Hodnoty území z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1. Mimořádná rozmanitost z hlediska krajinných typů se specifickým krajinným rá zem 2. Vysoký počet a rozloha krajinných parků 3. Relativně hustá síť hierarchicky uspořádaných územních systémů ekologické stability 4. Vysoké zastoupení významných krajinných prvků „ze zákona“ (VKP-Z) v území, dobře koncipovaná soustava registrovaných VKP-R 5. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ ): PR, PP 6. NATURA 2000 – Evropsky významné lokality 7. Pamá tné stromy


237

• Limity využ ití území z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1. území Přírodních parků dle § 12 zákona č.114/1992 Sb. 2. území MZCHÚ a lokalit s meziná rodním statutem ochrany, t.j. PP, PR a EVL, včetně jejich ochranných pá sem 3. Pamá tné stromy včetně jejich ochranných pá sem

• Záměry změn využ ití území z hlediska ochrany přírody a krajiny: 1. aktualizace nadregioná lních, regioná lních a hlavně místních Ú SES.


238

SOUHRNNÁ REKAPITULACE HODNOT Ú ZEMÍ, LIMITŮ VYUŽITÍ Ú ZEMÍ A ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN VYUŽITÍ Ú ZEMÍ. Tato čá st práce je stručným souhrnem nejvýznamně jších hodnot území SO ORP Tábor, limitů jeho využití a identifikovaných záměrů na změny v jeho budoucím využití, které byly formulovány na závěr vyhodnocení podkladů v jednotlivých tematických okruzích I.3.A.1 – I.3.C.5 a v kapitole I.2. (Širší územní vztahy). I.4. Hodnoty území. Souhrnné vyjádření zjištěných hodnot území je uspořádáno ve třech souhrnných kategoriích hodnot:

• Hodnoty prostředí • Kulturní hodnoty • Civilizační hodnoty

Některé hodnoty území je obtížné zařadit jednoznačně do některé z výše uvedených globá lních kategorií, protože svým charakterem i genezí postupného formování představují průnik dílčích hodnot z jiných globá lních kategorií hodnot. Jde např. o krajinný rá z s významnou civilizační hodnotovou složkou, urbanistické a architektonické hodnoty prostředí, apod.. Urbanistické a architektonické hodnoty jsou vytvářeny dochovanou sídelní strukturou ve specifickém krajinném prostředí a širších územních vztazích. Prioritní význam však jistě nemá příslušnost určité hodnoty do určité globá lní kategorie hodnot, ale existence a definování této hodnoty jako takové. Bližší specifikace hodnot řešeného území je uvedena v kapitolách pojednávajících jednotlivé tematické okruhy. T-I.4-1 Souhrnná tabulka hodnot území kód kategorie skupina hodnot

hodnota území zobrazeno

I.4.1. Hodnoty prostředí Geologie • Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu

hodnot území • výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu hodnot

území • vymezené dobývací prostory v lokalitách dle výkresu

hodnot území • prognó zní ložiska nerostných surovin v lokalitách dle

výkresu hodnot území.

ano ano ano ano

Hydrologie, klimatologie

• chráněná oblast přirozené akumulace vod • bohatství vodních ploch a toků • příslušnost celého území ke klimatickým mírně teplým

regionům • klimatická pestrost území s dostatečným množstvím

srážek a určujícím vlivem na pestrost stanovišť

ano ano ano ne


239

rozmanitých ekosystémů

Půdní fond 1. zemědělský půdní fond, zejména půdy zařazené do I. a II. třídy ochrany 2. pozemky určené pro plnění funkce lesa v nadprůměrném zastoupení, rovnoměrné územní a druhové skladbě

ano ano

Příroda a krajina

1. Mimořádná rozmanitost z hlediska krajinných typů se specifickým krajinným rá zem 2. Vysoký počet a rozloha krajinných parků 3. Relativně hustá síť hierarchicky uspořádaných územních systémů ekologické stability 4. Vysoké zastoupení významných krajinných prvků „ze zákona“ (VKP-Z) v území, dobře koncipovaná soustava registrovaných VKP-R 5. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ ): PR, PP 6. NATURA 2000 – Evropsky významné lokality 7. Pamá tné stromy

ne ano ano ano ano ano ano

1.4.2. Kulturní hodnoty Kultura a pamá tková péče

pamá tkově chráněná území a objekty, zapsané do Ú SKP ČR: - ná rodní kulturní pamá tky - nemovité kulturní pamá tky - městská pamá tková rezervace Tábor - městská pamá tková zóna Bechyně - vesnické pamá tkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz

ano ano ano ano ano

1.4.3. Civilizační hodnoty Sídelní struktura

1. Stabilizovaná struktura sídel s rozvinutou veřejnou infrastrukturou 2. Příhodná poloha řešeného území na multimodá lním severojižním evropském koridoru 3. Dominantní význam silného regioná lního centra Tábor v sociogeografickém prostoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi

ano ne ne

Hospodářská základna

1. významné zóny ekonomických aktivit Tábor 2. vysoký podíl podnikajících subjektů v populaci 3. trvale nízká míra nezaměstnanosti 4. zemědělské půdy v I. a II. třídě ochrany 5. nadprůměrný podíl lesů 6. strategicky výhodná poloha řešeného území z hlediska výrobních kooperací 7. velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

ano ne ne ano ano ne ne


240

9. významný potenciá l vybavenosti pro cestovní ruch s dobrými možnostmi dalšího rozvoje

ne

Dopravní infrastruktura

1. výborná dostupnost Českých Budě jovic a Prahy především železniční dopravou a budovanou dá lnicí D3 2. prová zaný systém silnic I. a II. třídy doplněný o hustou síť silnic III.třídy a místních komunikací 3. hustá železniční síť 4. kvalitní systém pěších značených turistických tras a stezek v hlavních oblastech cestovního ruchu

Technická infrastrukura

Vodní hospodářství: 1. konsolidované vodá renské systémy s dobrými předpoklady rozvoje 2. dostačující vodní zdroje proměnlivé kvality s právně zaručenou ochranou Zá sobování energiemi a teplem: 4. konsolidovaná elektrizační přenosová soustava, zajišťující spolehlivé zá sobování bez ohledu na sezónní výkyvy odběrů 5. dostačující síť VTL plynovodů, umožňující další rozvoj plošné plynofikace obcí 6. zcela dokončená úplná přestavba telekomunikační soustavy pro přenos informací (telefonní síť) 7. úplné pokrytí řešeného území TV a rozhlasovým signá lem celoplošného vysílání Odpady: 8. podprůměrný objem skládkování pevných odpadů 9. rozvoj separovaného sběru odpadu a druhotných surovin

Občanská vybavenost

1. vysoký potenciá l území pro rozvoj rekreačního sportu a tě lovýchovy v atraktivním krajinném prostředí 2. relativně vysoká koncentrace zařízení pro organizovaný sport a tělovýchovu v obcích ORP, zejména v městské aglomeraci Tábor – Sezimovo Ú stí – Planá 3. Nemocnice Tábor 4. lá zeňské léčebny v Bechyni 5. fungující systém zdravotní péče a rychlé záchranné zdravotní služby 6. stabilizovaná síť zařízení sociá lní péče 7. dobrá dostupnost hlavních center VŠ vzdě lávání v Praze a Českých Budě jovicích 8. zastoupení vyšších a speciá lních středních škol nadmístního významu 9. příznivé předpoklady pro umístění pracovišť vysokých škol

ne čá stečně ano ano ne ne ne ne ne


241

Obyvatelstvo, bydlení, bytový fond

1. celkově stabilizovaná populace s malou mírou změn 2. příznivé saldo migrace obyvatel v posledních 2 letech 3. vyrovnané saldo živě narozených a zemřelých obyvatel 4. V průměru vysoký potenciá l území pro vytvoření podmínek zdravého bydlení 5. Nadprůměrná intenzita bytové výstavby 6. Příhodné podmínky pro rekreační (druhé) bydlení

ne ne ne

Zaměstnanost, trh práce

1. přijatelná průměrná míra registrované nezaměstnanosti 2. relativně nízký podíl nezaměstnaných na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob 3. stabilizovaná ekonomická situace největších zaměstnavatelů v území 4. pozitivní vývoj strukturá lních změn zaměstnanosti 5. Nadprůměrné zastoupení počtu podnikajících právnických i fyzických osob v populaci, zejména v táborské městské aglomeraci

ne ne ne ne ne

Bezpečnost 1. funkční Integrovaný záchranný systém 2. funkční systém zařízení a infrastruktury pro obranu stá tu, činnost Policie ČR a požá rní ochranu 3. postupně budovaný systém protipovodňových opatření 4. funkční systém krizového řízení

ne čá stečně ano ne


242

I.5. Limity využ ití území Souhrnné vyjádření zjištěných limitů využití území je uspořádáno ve třech souhrnných skupinách limitů:

• Limity prostředí • Kulturní limity • Civilizační limity

Některé limity využití území je obtížné zařadit jednoznačně do některé z výše uvedených souhrnných skupin, protože svým charakterem představují průnik dílčích omezení, vyplývajících též z jiné či z jiných souhrnných skupin limitů. Jde např. o limity vyplývající ze zřetelů ochrany přírody a krajiny, které mají úzký vztah k hospodářské základně, dopravní infrastruktuře, apod.. Bližší specifikace limitů využití území řešeného území je uvedena v kapitolách pojednávajících jednotlivé tematické okruhy. T-I.5-1 Souhrnná tabulka limitů území kód kategorie skupina limitů

Limity zobrazeno

I.5.1. Limity prostředí Geologie 1. Chráněná ložisková území v lokalitách dle výkresu limitů

využití území 2. výhradní ložiska v lokalitách dle výkresu limitů využití území 3. dobývací prostory vymezené v lokalitách dle výkresu limitů využití území 4. poddolovaná území v lokalitách dle výkresu limitů využití území 5. oblast zvýšeného výskytu radonu v katastrech výše vyjmenovaných obcí.

ano ano ano ano ne


1. ochranná pá sma vodních útvarů 2. hierarchicky vymezená ochranná pá sma vodních zdrojů a technologických objektů pro úpravu vody 3. vymezené zranitelné oblasti 4. vymezená záplavová území a jejich aktivní zóny 5. vymezené koridory a plochy protipovodňových opatření

ne ano ano ano ano

Půdní fond 1. pozemky I. a II. třídy ochrany ZPF 2. pozemky, na nichž byly uskutečněny investice do půdy 3. lesní pozemky s ochranným pá smem lesa o šířce 50 m dle zákona č.289/1995 Sb. o lesích

ano ano ano

Příroda a krajina

1. území Přírodních parků dle § 12 zákona č.114/1992 Sb. 2. území MZCHÚ a lokalit s meziná rodním statutem ochrany, t.j. PP, PR a EVL, včetně jejich ochranných pá sem 3. Pamá tné stromy včetně jejich ochranných pá sem

ano ano ano

1.5.2. Kulturní limity


243

Kultura a pamá tková péče

1. pamá tkově chráněná území a objekty, zapsané do Ú SKP ČR a jejich ochranná pá sma: - ná rodní kulturní pamá tky - nemovité kulturní pamá tky - městská pamá tková rezervace Tábor - městská pamá tková zóna Bechyně - vesnické pamá tkové zóny Bechyňská Smoleč, Ounuz

ano ano ano ano ano ano

1.5.3. Civilizační limity Sídelní struktura

Limity využití území z hlediska tematického okruhu sídelní struktura a subregionalizace nejsou vymezovány.

ne


1. absence souvislého dá lničního připojení území na západoevropskou dá lniční síť 2. zastaralá železniční síť s nedostačujícími přepravními parametry 3. chybě jící kapacitní přeshraniční propojení silniční sítě na multimodá lní evropské koridory (mimo řešené území) 4. ochranná pá sma výrobních areá lů (údaje viz sledovaný jev č.114) 5. ochranná a bezpečnostní pá sma technické a dopravní infrastruktury, chráněných území přírody a dalších jevů dle platné legislativy ČR

ne ne ne ano ano


1. ochranná pá sma dá lnice, silnic I., II., III. třídy a železničních tratí podle platné legislativy 2. ochranná pá sma letišť (těsně mimo řešené území)

ano ne


Vodní hospodářství: 1. ochranná pá sma vodních zdrojů, vodá renských

zařízení a vodovodních řadů 2. ochranná pá sma kanalizačních sběračů a čistíren

odpadních vod 3. omezení vyplývající ze statutu a provozního režimu

CHOPAV Třeboňská pánev Zá sobování energiemi a teplem: 4. ochranná pá sma vedení VVN a VN, ochranné pá smo TR Bechyně a úsekových rozvoden 5. ochranná a bezpečnostní pá sma plyná renských zařízení – VTL plynovodů a RS 6. ochranná pá sma podzemních telekomunikačních zařízení (dá lkové a místní kabely) 7. ochranná pá sma RR tras a nadzemních čá stí radiokomunikačních systémů Odpady: 8. limity nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v ukládaném odpadu 9. limity mísitelnosti odpadů ukládaných na skládky

ano ne ne ano ano ne ne ne ne ne


244

10. limity obsahu škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu


V rámci tematického okruhu „Vzdě lávání“ se nevymezují Zdravotnictví 1. vnitřní a vně jší území lá zeňského místa Bechyně 2. ochranná pá sma přírodních léčivých zdrojů (viz obsahová náplň sledovaného jevu A55) V rámci tematického okruhu „Sociá lní péče“ se nevymezují V rámci tematického okruhu „Sportovní zařízení“ se nevymezují

ano ano


1. Hluková zá těž ploch pro bydlení v blízkosti dopravních koridorů 2. Ochranná pá sma pozemních komunikací a zvláštní ochranná pá sma vymezená kolem ploch pro výrobu a ploch těžby nerostných surovin 3. Ochranná pá sma letišť 4. Ochranná a bezpečnostní pá sma technické infrastruktury území, ochranná pá sma vodních zdrojů 5. Ochranná pá sma zvláště chráněných území přírody, vodních toků a ploch

ne ano ne ano čá stečně


V rámci tematického okruhu zaměstnanost a trh práce nejsou limity využití území vymezovány

Bezpečnost 1. ochranná pá sma zá jmových území Armády ČR 2. ochranná pá sma vojenského letiště 3. radioreléové trasy a ochranná pá sma zařízení a objektů IZS 4. omezení a podmínky ochrany zařízení AČR, PČR, HZS a CO, obsažené v příslušných vyjádřeních těchto složek.

ano ne ano ne


245

I.6. Záměry změn využ ití území Souhrnné vyjádření identifikovaných záměrů změn využití území je uspořádáno ve třech souhrnných skupinách limitů:

• Záměry změn využ ití území z hlediska prostředí • Záměry změn využ ití území z hlediska kultury • Záměry změn využ ití území z hlediska civilizačních hodnot

Každý záměr změn je jednoznačně identifikován číselným kódem položky pod jakou je veden v Ú AP ORP Tábor a u záměrů nadmístního významu i označením korespondujícím s kódem záměru v ZÚ R Jihočeského kraje. T-I.6-1 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území kód kategorie skupina záměrů na provedení změn

Záměry zobrazeno

I.6.1. Záměry změn využ ití území z hlediska prostředí Geologie Konkrétní požadavky záměrů změn využití území z hlediska

geologie a horninového prostředí v řešeném území nebyly identifikovány.


Konkrétní požadavky záměrů změn využití území z hlediska hydrologie a klimatologie v řešeném území nebyly identifikovány.

Půdní fond konkrétní požadavky na záměry změn využití území z hlediska tohoto tematického okruhu nebyly uplatněny.

Příroda a krajina

Ž ivotní prostředí: Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zatížení životního prostředí nebyly uplatněny Ochrana přirody a krajiny: 1. aktualizace nadregioná lních, regioná lních a hlavně místních Ú SES

ne

1.6.2. Záměry změn využ ití území z hlediska kultury Kultura a pamá tková péče

1. návrh na prohlášení krajinných pamá tkových zón Chotovinsko a Ratibořské Hory – Stará Vožice 2. návrh na prohlášení vesnické pamá tkové zóny Hodonice.

ano ano

1.6.3. Záměry změn využ ití území z hlediska civilizačních hodnot Sídelní struktura

1. posilování funkčních kooperačních vazeb mezi přirozenými centry osídlení a podél vymezených rozvojových os (viz ZÚ R Jihočeského kraje)

ano


1.Výstavba komerčně průmyslových zón: a) KP 5 Chotoviny – Červené Záhoří, ve vazbě na

ano


246

mimoúrovňovou křižovatku na D3 u Chotovin, je navržena v rámci rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6, rozvojová plocha komerčně průmyslová , s převládající náplní lehkého průmyslu, logistických, skladových a výrobních služeb.

b) KP 6 Tábor – Klokoty, Všechov, v prostoru u zá ložního vojenského letiště Všechov je navržena komerčně průmyslová zóna v návaznosti na navrhované využití letiště pro civilní provoz, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6.

c) KP 8 Tábor – Měšice,v prostoru mezi současně zastavěným územím Tábora a dá lnicí D3 je navržena největší rozvojová plocha Táborské aglomerace jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na rozvojové ose republikového významu OS6 d) KP 7 Tábor – sever, plocha je vymezena na S okraji Tábora mezi silnicí I/19 a vodotečí na okraji zastavěného území, na Z je ohraničena silnicí III. třídy a na V stávajícím zemědělským areá lem. e) KP 9 Planá nad Lužnicí, plochy navazují na zastavěné území Plané nad Lužnicí na S a J jsou vymezeny v šířce 300 až 600m, na Z jsou vymezeny železnicí, na V navrhovanou D3 a PUPFL 2. multifunkční turistický koridor Lužnice na území ná sledujících obcí ORP Tábor: Bechyně, Dobronice u Bechyně, Stádlec, Bečice, Dražičky, Tábor, Slapy, Sezimovo Ú stí, Planá n.L. V rámci vybudování koridoru bude využita stávající síť pěších i cyklistických turistických cest, tras a stezek, síť místních komunikací, které budou po vyhodnocení stávajícího stavu rozšířeny a opraveny. Nově budou budovány pouze nezbytné spojovací a problematické úseky na základě vyhledávacích studií a příslušné stavební projektové dokumentace. Bude třeba stanovit plošné požadavky na realizaci koridorů tam, kde dosud nebyly stanoveny.

ano ano ano ano ano ano


1. Koridory a plochy dopravy meziná r., rep. a naregioná l. významu:

- Dá lnice D3 u Tábora - Silnice I/19 v úseku Oltyně – Tábor – hranice kraje Vysočina

2. Koridory a plochy dopravy regioná lního a nadmístního významu:

- silnice II/120 Sudoměřice u Tábora - silnice II/123 křižovatka I/19 – Malešice - silnice II/409 Planá nad Lužnicí – přivaděč D3 - silnice Táborska

ano ano ano ano ano ano čá stečně


247

3. Koridory a plochy dopravy meziná r., rep. a naregioná l. významu převzaté ze schvá lených Ú P VÚ C:

- Dá lnice D3 v úseku Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín - IV. tranzitní železniční koridor v úseku hranice StČ kraje – Tábor – hranice okresů TA/ČB - silnice I/19 v úseku Lety – Oltyně - silnice I/19 v úseku Oltyně – Tábor – Chýnov – hranice kraje

4. Koridory a plochy dopravy regioná lního a nadmístního významu převzaté ze schvá lených Ú PVÚ C:

- silnice II/122 Bechyně - silnice II/137 v úseku Březnice – Tábor – Mladá Vožice

ano ano ano ano ano


Vodní hospodářství: 1. vytváření koridorů pro zá sobování vodou z velkých zdrojů 2. vytváření lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV):

- nově navrhovaná nádrž Mladá Vožice - nově navrhované ČOV Chotoviny, Jistebnice a Malešice

Zá sobování energiemi a teplem, spoje: - zajištění ploch a koridorů pro systémy elektronických komunikací, sítí pro vysokorychlostní přístup na Internet, doplnění radiokomunikační soustavy pro zemské digitá lní vysílání TV a rozhlasového signá lu - vedení VVN 110 kV Chotoviny – Zadní Střítež - trafostaniceTR110/22 kV Tábor-Náchod - VTL plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí Odpady: 1. záměry nebyly z dostupných zdrojů informací identifikovány.

ne ano ano ne ano ano ano


Vzdě lávání: konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu vzdě lávání nebyly uplatněny. Zdravotnictví: konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny. Sociá lní péče konkrétní požadavky záměrů změn využití území v rámci tematického okruhu zdravotnictví nebyly uplatněny. Sportovní zařízení:


248

1. záměry změn využití území místního významu nebyly uplatněny 2. záměry změn využití území nadmístního významu nebyly identifikovány


Obyvatelstvo: nebyly identifikovány Bydlení, bytový fond:

1. SO 3 Chotoviny – Červené Záhoří, na jižním okraji těchto sídel je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6.

2. SO 6 Sezimovo Ú stí, na východním okraji tohoto sídla, které je součá stí Táborské aglomerace (Tábor, Sezimovo Ú stí, Planá nad Lužnicí), je navržena rozvojová plocha pro smíšenou obytnou funkci, jako součá st rozvojové oblasti nadmístního významu N-OB2, ležící na ose republikového významu OS6.

3. SO 4 Tábor – Čekanice (západ), západně od Soví ulice, jako součá st rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6.

4. SO 5 Tábor – Čekanice (východ), východně od Soví ulice, jako součá st rozvojové plochy nadmístního významu N-OB2 na rozvojové ose republikového významu OS6.

Další případné záměry změn využití území místního významu z hlediska bydlení nebyly výslovně uplatněny, jsou však reflektovány nepřímo v obsahové náplni databá ze sledovaných jevů A117, A1, A4 a zobrazeny ve výkresech grafické čá sti dokumentace.

ano ano ano ano


Konkrétní záměry změn využití území z hlediska zaměstnanosti a trhu práce nebyly uplatněny

Bezpečnost 1. záměry koridorů pro umístění protipovodňových opatření na vodních tocích (viz kap.C.2 Hydrologie a klimatologie).

ano


249

I.7. Seznam tabulek

Seznam tabulek, vložených do textu – modré značení Číslo Ná zev tabulky Str.

T-I.1-1 Č lenění řešeného území podle katastrá lních území 8 T-I.2-1 Vybrané ukazatele podle SO ORP Jihočeského kraje k 31.12.2005 20 T-I.2-2 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje v roce 2007 21 T-I.3.A-1 Ekonomické subjekty podle vybraných právních forem 31 T-I.3.A-2 Ekonomické subjekty podle převažující činnosti 32 T-I.3.A-3 Ekonomické subjekty podle institucioná lních sektorů 33 T-I.3.A-4 Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců 36 T-I.3.A-5 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor 37 T-I.3.A-6 Oblasti a podoblasti cestovního ruchu v SO ORP Tábor 38 T-I.3.A-7 Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie 39 T-I.3.A-8 Sportovní zařízení podle okresů na území Jihočeského kraje 40 T-I.3A-9 Rozpočty a hospodaření jednotlivých obcí SO ORP Tábor 45 T-I.3.A-10 Ž elezniční tratě procházející SO ORP Tábor 62 T-I.3.A-11 Letiště na území SO ORP Tábor 63 T-I.3.A-12 Koridory a plochy dopravy – záměry na využití území 66 T-I.3.A-13 Koridory a plochy dopravy převzaté se schvá lených Ú PVÚ C 67 T-I.3.A-14 Plochy a koridory vodohospodářských staveb ze schvá lených

Ú PVÚ C 79

T-I.3.A-15 Plochy a koridory technické infrastruktury – elektroenergetika 79 T-I.3.A-16 Plochy a koridory technické infrastruktury – elektroenergetika

převzaté ze schvá lených Ú PVÚ C 80

T-I.3.A-17 Plochy a koridory v oblasti zá sobování plynem 80 T-I.3.B-1 Vyjížďka za prací podle pohlaví 81 T-I.3.B-2 Počet a věková struktura obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje 82 T-I.3.B-3 Základní demografické charakteristiky obcí SO ORP Tábor 84 T-I.3.B-4 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Tábor za období let 1995-2006 86 T-I.3.B-5 Počet obyvatel v SO ORP Jihočeského kraje 87 T-I.3.B-6 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tábor 88 T-I.3.B-7 Pohyb obyvatelstva v SO ORP Jihočeského kraje 90 T-I.3.B-8 Sňatky a rozvody v SO ORP Jihočeského kraje 91 T-I.3.B-9 Stěhováníobyvatel v SO ORP Tábor 92 T-I.3.B-10 Obyvatelstvo v obcích SO ORP Tábor podle dosaženého vzdělání 95 T-I.3.B-11 Počet jednotlivých typů škol v obcích SO ORP Tábor 101 T-I.3.B-12 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Tábor 111 T-I.3.B-13 Lá zeňské léčebny v obcích SO ORP Tábor 124 T-I.3.B-14 Vyplácené dávky stá tní sociá lní podpory v SO ORP Jihočeského

kraje 126

T-I.3.B-15 Počet příjemců důchodů v SO ORP Jihočeského kraje 127 T-I.3.B-16 Průměrná výše důchodů v SO ORP Jihočeského kraje 128 T-I.3.B-17 Rozmístění sociá lních zařízení v obcích SO ORP Tábor 129 T-I.3.B-18 Sportovní zařízení v obcích SO ORP Tábor 148 T-I.3.B-19 Počet dokončených bytů v obcích SO ORP Tábor 156 T-I.3.B-20 Zrušené budovy a byty v SO ORP Jihočeského kraje 158


250

T-I.3.B-21 Míra registrované nezaměstnanosti v obcích SO ORP Tábor 164 T-I.3.B-22 Porovnání nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Jihočeského

kraje 166

T-I.3.B-23 Největší zaměstnavatelé v SO ORP Tábor 170 T-I.3.B-24 Ú zemní jednotky ČR podle krajského rozložení 180 T-I.3.B-25 Proces urbanizace podle SO ORP Jihočeského kraje v roce 2005 180 T-I.3.C-1 Podíl vodních ploch v obcích SO ORP Tábor 196 T-I.3.C-2 Klimatické charakteristiky mezních klimatických regionů v SO ORP

Tábor 203

T-I.3.C-3 Zastoupení zemědě lské půdy na výměře katastru v obcích SO ORP Tábor

205

T-I.3.C-4 Nadregioná lní biokoridory na území SO ORP Tábor 222 T-I.3.C-5 Regioná lní biocentra na území SO ORP Tábor 222 T-I.3.C-6 Regioná lní biokoridory na území SO ORP Tábor 223 T-I.3.C-7 Hodnocení ekologické stability v jednotlivých SO ORP

Jihočeského kraje 224

T-I.3.C-8 Registrované VKP na území SO ORP Tábor 226 T-I.3.C-9 Maloplošná zvláště chráněná území 233 T-I.3.C-10 Evropsky významné lokality 235 T-I.4-1 Souhrnná tabulka hodnot území 238 T-I.5-1 Souhrnná tabulka limitů území 242 T-I.6-1 Souhrnná tabulka záměrů na provedení změn v území 245


251

I.8. Seznam kartogramů Seznam kartogramů, vložených do textu – červené značení

Číslo Ná zev kartogramu Str. K-I.1-1 Administrativně správní členění území ORP Tábor 8 K-I.2-1 Změna počtu obyvatel 19 K-I.2-2 Modrý banán a Nový banán 22 K-I.2-3 Rozvojové oblasti a osy v čá sti střední Evropy 23 K-I.3-4 Souhrnné schéma záměrů pro Českou republiku 24 K-I.3-5 Oblasti a osy urbanizace – evropské souvislosti 25 K-I.3-6 Vztah rozvojových oblastí a os a specifických oblastí 26 K-I.3A-1 Míra ekonomické aktivity 34 K-I.3A-2 Míra nezaměstnanosti 34 K-I.3.A-3 Podíl podnikajících fyzických osob na obyvatelstvu 15+ 35 K-I.3.A-4 Saldo pracovních míst na 1 000 zaměstnaných bydlících 38 K-I.3.A-5 Hlavní dopravní tahy 58 K-I.3.A-6 Hlavní Silniční tahy 59 K-I.3.A-7 Stav silniční sítě 60 K-I.3.A-8 Intenzity dopravy 61 K-I.3.A-9 Hlavní železniční koridory 62 K-I.3.A-10 Stav železniční sítě 63 K-I.3.A-11 Letiště na území SO ORP Tábor 64 K-I.3.A-12 Cyklotrasy na území SO ORP Tábor 65 K-I.3.A-13 Vodní zdroje a technologické objekty zá sobování vodou 70 K-I.3.A-14 Vodovodní síť 71 K-I.3.A-15 Č istírny odpadních vod 72 K-I.3.A-16 Kanalizační síť 73 K-I.3.A-17 Elektrizační síť 74 K-I.3.A-18 Podíl obyvatel zá sobovaných plynem 75 K-I.3.A-19 Hlavní koridory plynovodů 76 K-I.3.A-20 Produktovody a objekty s nebezpečnými lá tkami 78 K-I.3.B-1 Index stáří obyvatelstva 86 K-I.3.B-2 Podíl cizinců na obyvatelstvu 90 K-I.3.B-3 Saldo stěhování 91 K-I.3.B-4 Změna počtu obyvatel 92 K-I.3.B-5 Lá zeňská místa – léčebny 123 K-I.3.B-6 Městské a vesnické pamá tkové rezervace 137 K-I.3.B-7 Městské a vesnické pamá tkové zóny 138 K-I.3.B-8 Pamá tková péče 139 K-I.3.B-9 Ú zemí s archeologickými ná lezy 140 K-I.3.B-10 Obecný cestovní ruch 141 K-I.3.B-11 Rekreační oblasti celoročního cestovního ruchu 141 K-I.3.B-12 Rekreační oblasti letního cestovního ruchu 145 K-I.3.B-13 Rekreace u vody a vodní turistika 145 K-I.3.B-14 Rekreační oblasti zimního cestovního ruchu 146 K-I.3.B-15 Golfová hřiště a minigolf 147 K-I.3.B-16 Dokončené byty na 1 000 obyvatel 155


252

K-I.3.B-17 Podíl obyvatel zá sobovaných plynem 159 K-I.3.B-18 Míra ekonomické aktivity 161 K-I.3.B-19 Ekonomicky aktivní osoby 162 K-I.3.B-20 Ekonomicky aktivní osoby – zaměstnaní / nezaměstnaní 163 K-I.3.B-21 Míra nezaměstnanosti 164 K-I.3.B-22 Míra nezaměstnanosti v SO ORP Tábor 167 K-I.3.B-23 Změna počtu nezaměstnaných 168 K-I.3.B-24 Změna počtu zaměstnaných 168 K-I.3.B-25 Saldo pracovních míst na 1 000 zaměstnaných bydlících 161 K-I.3.B-26 Plochy vojenských újezdů a plochy vojenských zá jmů 173 K-I.3.B-27 Jaderná zařízení, zóny havarijního plánování 174 K-I.3.B-28 Záplavová území 176 K-I.3.B-29 Ú zemní členění Jihočeského kraje 178 K-I.3.B-30 Sídelní struktura 179 K-I.3.C-1 Chráněná ložisková území 185 K-I.3.C-2 Dobývací prostory těžené a netěžené 186 K-I.3.C-3 Ložiska nerostných surovin 187 K-I.3.C-4 Poddolovaná území a stará důlní díla 188 K-I.3.C-5 Oblasti s výskytem radonu 189 K-I.3.C-6 Ú tvary podzemních vod 192 K-I.3.C-7 CHOPAV a hydrologické členění povodí 193 K-I.3.C-8 Vodní nádrže 194 K-I.3.C-9 Podíl vodních ploch 195 K-I.3.C-10 Zranitelné oblasti 198 K-I.3.C-11 Vodní zdroje, technologické objekty zá sobování vodou 199 K-I.3.C-12 Ochranná pá sma vodních a přírodních léčivých zdrojů 200 K-I.3.C-13 Ú zemí zvláštní povodně pod vodním dílem 201 K-I.3.C-14 Klimatické regiony 202 K-I.3.C-15 Podíl ZPF na výměře katastru 204 K-I.3.C-16 Podíl lesních ploch 207 K-I.3.C-17 Kategorizace lesů 208 K-I.3.C-18 Ekologické hospodaření + méně příznivé oblasti 209 K-I.3.C-19 Zdroje emisí – tuhé lá tky 211 K-I.3.C-20 Zdroje emisí – SO2 212 K-I.3.C-21 Zdroje emisí – Nox 213 K-I.3.C-22 Zdroje emisí – CO 214 K-I.3.C-23 Zdroje emisí – CxHy 215 K-I.3.C-24 Zdroje emisí – VOC 216 K-I.3.C-25 Oblasti zhoršené kvality ovzduší 217 K-I.3.C-26 Znečištění vod podle celkové jakosti 218 K-I.3.C-27 Staré ekologické zá těže a kontaminované plochy 219 K-I.3.C-28 Skládky, odkaliště a spalovny 220 K-I.3.C-29 Ú zemní systém ekologické stability Ú SES 222 K-I.3.C-30 Koeficient ekologické stability 225 K-I.3.C-31 Významné krajinné prvky (VKP) – registrované 227 K-I.3.C-32 Přírodní parky 228 K-I.3.C-33 Bioregiony, biochory 229


253

K-I.3.C-34 Podíl lesních ploch 230 K-I.3.C-35 Přírodní lesní oblasti 231 K-I.3.C-36 Podíl zemědělského půdního fondu na výměře katastru 232 K-I.3.C-37 Maloplošná zvláště chráněná území 234 K-I.3.C-38 Lokality Natura 2000 236


254

I.9. Použ ité informační zdroje 1. Metodika pořizování Ú AP, Ú stav územního rozvoje v Brně, 2008, http://www.uur.cz/default.asp?ID=2541 2. Ú zemní plán VÚ C Táborsko, webový portá l Jihočeského kraje, září 2008, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 3. Veřejná databáze Č eského statistického úřadu, srpen 2008, http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=1 4. Regioná lní rozdíly v demografickém, sociá lním a ekonomickém vývoji Č eské republiky v letech 2000 – 2005, Český statistický úřad, srpen 2008, http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1379-07 5. Politika územního rozvoje Č R, Ministerstvo pro místní rozvoj, září 2008, http://www.mmr.cz/ 6. Tělovýchovná zařízení města Tábor, http://www.tzmt.cz/index.php, září 2008 7. Krajská koncepce ochrany ovzduš í Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 8. Program snižování emisí zneč iš ťujících lá tek Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 9. Program ke zlepš ení a udržení kvality ovzduš í Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 10. Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, ATEM s.r.o., EIA SERVIS s.r.o., únor 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 11. Program rozvoje Jihočeského kraje – Akční plán pro rok 2008 Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013, Jihočeský kraj, 2007, http://www.kraj-jihocesky.cz/ 12. Ú zemně analytické podklady Jihočeského kraje: Rozbor udrž itelného rozvoje Jihočeského kraje, Firma EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu, Bc. Soňa Sýkorová – bydlení a rekreace, Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody, Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa, Mgr. Radek Kadlubiec – ochrana přírody a krajiny, KES, GIS, střety, Bc. Tomáš Mühr – GIS, Mgr. Zdeněk Frélich – geologie a horninové prostředí, odpady, Ing. Martin Müller – ZPF, Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena Ž P, Ing. Petr Kovář – vodní režim, Mgr. Miroslava Polášková – grafická úprava textu, řešení, koordinace a vypořádání připomínek, Spolupráce Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování VŠB – TÚ Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky, návrh projednaný Zastupitelstvem JčK dne 16.9.2008 13. Koncepce rozvoje lázeň ství a wellness v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., březen 2006 14. Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., prosinec 2006 15. Strategie obnovy a rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, RERA a.s., prosinec 2002 16. Ú zemní energetická koncepce Jihočeského kraje, CityPlan spol. s.r.o. 17. Strategie rozvoje Jihočeského kraje (B.1.3) , City Plan spol. s.r.o. 18. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb. 19. Strategie udrž itelného rozvoje Č R, Vláda ČR, listopad 2004 20. Strategie udrž itelného rozvoje Č R, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 21. Politika územního rozvoje Č eské republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ú stav územního rozvoje, Příloha časopisu U&Ú R , ročník IX – číslo 3/2006 22. Politika územního rozvoje Č R – Podklady a východiska, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, duben 2006

http://www.uur.cz/default.asp?ID=2541

http://www.kraj

http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=1

http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1379

http://www.mmr.cz/

http://www.tzmt.cz/index.php

http://www.kraj

http://www.kraj


255

23. Strategický plán Města Tábor, http://www.tabor.cz/ 24. Ú zemní plán sídelního útvaru Tábor – Sezimovo Ú stí – Planá n.L., změna 1, změna 2, http://www.tabor.cz/ 25. Databáze sledovaných jevů A1 – A119, Ú AP ORP Tábor, Městský úřad v Táboře, odbor rozvoje, Ing.B.Boháčová , Bc.Ladislav Pavlík, srpen 2008

http://www.tabor.cz/

http://www.tabor.cz/

Documents

Ř š é ú í á í ú zemí ORP Tá bor č ý · Ú zemně analytické podklady obce s rozšířenou působností Tábor 6 TÚ Ostrava) byla totiž dokončena v srpnu 2008 a Zastupitelstvem