Embed Size (px)
Citation preview
07/2018
A to je to slovo víry, které kážeme. Římanům 10:8
Slovo víry
Právě máte v rukou další číslo netradičního, slovem, duchem a mocí nabitého, internetového časopisu, na jehož tvorbě se můžete podílet i vy. Bůh v našem národě mocně jedná a účelem tohoto časopisu je, aby křesťané byli povzbuzeni, ať jsou kdekoli. Přinášíme slova plná víry, povzbuzení a potěšení! Jsme zde proto, aby se víra šířila, rostla a měnila český národ. Jsme zde proto, aby byl český národ spasený! Existuje jen jediná cesta ke spasení a tou je víra v Ježíše Krista, v Jeho ukřižování a zmrtvýchvstání! Je to víra jednající skrze lásku, která přináší radost, svobodu, pokoj, vítězství a zdraví. Vaše příspěvky, podněty a návrhy uvítáme.
vydalo: Biblické Centrum Víry z.s.
Členové redakce : Kukla Vítězslav Kuklová Iveta
Jazyková korektura: Hana Petřinová
Slovo víry
Tvůj život je dopis
Život každého z nás je dopisem, který mohou ostatní číst. 2. Korintským 3:2 Vy jste náš list zapsaný v našich srdcích, list, který znají a čtou všichni lidé.
Když čte náš život Bůh, je dobré vědět, že to co vidí On je odlišné od toho, co vidí lidé.
1. Na rozdíl od lidí On nevidí jen to, co děláme, ale také naše motivy. Zná důvody a okolnosti týkající se všeho v našem životě. On jediný je schopen opravdu pravdivě vidět „celý obraz“. Dokonce ani my sami toho nejsme schopni tak, jako On.
2. Podívejme se, co říká Bůh o dvou mužích a jedné ženě v Nové smlouvě, tedy budeme číst zápis z pohledu, jak Bůh chce, abychom viděli jejich životy nyní.
Abraham Římanům 4:18 V naději proti vší naději Abraham uvěřil, že bude otcem mnohých národů; bylo mu totiž řečeno: "Tak početné bude tvé símě." Jakub 2:23 Tak se stalo, co říká Písmo: "Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost" a byl označen za Božího přítele. V Nové smlouvě nevidíme, že by Bůh připomínal to, jak Abraham dvakrát lhal ohledně své manželky, jak se nechal přesvědčit, aby nečekal na Boží zaslíbení. Nic takového. V Nové smlouvě Bůh říká, že Abraham je otcem víry, nikoli nevíry a pochybností. Ani nezmiňuje, že lhal. Sára Židům 11:11 Vírou také neplodná Sára i přes svůj pokročilý věk přijala moc k početí potomka, přesvědčena o věrnosti Toho, který dal zaslíbení. 1. Petr 3:6 tak jako Sára poslouchala Abrahama a mluvila o něm jako o svém pánu. I vy jste jejími dcerami, když jednáte dobře a nedáte se ničím zastrašit. V Nové smlouvě se Bůh již nezmiňuje o tom, že Sára pochybovala, že se smála, když slyšela o početí syna a že lhala, když ji posel konfrontoval. Není tam, ani že navedla Abrama, aby měl syna se služebnou. Nic takového Bůh již nezmiňuje. V Nové smlouvě je Sára zmiňována jako vzor pro ženy, nikoli ukázka, co žena dělat nemá.
Mojžíš Židům 3:2 který byl věrný Tomu, jenž ho ustanovil, tak jako Mojžíš byl věrný v celém Božím domě. Židům 3:5 Ano, Mojžíš byl jako služebník věrný v celém Božím domě, aby dosvědčil to, co mělo být řečeno později, V Nové smlouvě není, že pochyboval, když k Němu Bůh mluvil a vymlouval se, že nemůže mluvit, přesto že měl vzdělání prince a později ho vidíme, jak mluví směle. Neposlechl Boha, když měl mluvit k hoře a udeřil do ní holí. V Nové smlouvě o něm je napsáno, že byl věrný ve všem svém domě. Věrný, nikoli nevěrný. Vidíme, že všechna selhání nechává Bůh již být, protože v Nové smlouvě nám ukazuje, jak nás vidí On, skrze krev Ježíše. Tedy bez hříchů, chyb a nespravedlností. Nechává jen záznam, který je ve shodě s Jeho vůlí. Když čtou naše životy lidé, musíme si uvědomit, že nemají takové poznání jako Bůh a rozhodně nás nevidí skrze krev Ježíše. To by nás nemělo svazovat, odsuzovat a deprimovat, protože jediný, kdo má právo nás soudit, je Bůh. Zároveň by nás to mělo motivovat k tomu, aby naše životy ukazovaly Boží lásku, Jeho dobrotu a moc. Nejsme tedy otroci světa, ale jsme povoláni k tomu, abychom byli světlem tomuto světu. Aby když čtou naše životy, byli přitahováni tím, co čtou a toužili stát se takovým člověkem, jehož život čtou. Matouš 5:16 Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích. 1. Petr 2:12 a veďte mezi pohany poctivý život. Místo aby vás pomlouvali jako zločince, ať raději oslavují Boha v den navštívení, protože viděli vaše dobré skutky. 1. Korintským 15:10 Boží milostí jsem ale to, co jsem, a jeho milost ke mně nevyšla naprázdno. Pracoval jsem více než oni všichni, avšak ne já, ale Boží milost, která je se mnou.
Vítězslav kukla
Boží Slovo stačí Tato věta mě pronásleduje již dlouho. Lidé, kteří touží po tom, aby byli uzdraveni, vyhledávají různá evangelizační nebo uzdravující shromáždění, kde na ně pokládají ruce. Myslí si, že nemoc zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Ale tak to nefunguje.
Bůh řekl ve Svém Slově, že Jeho ranami jsme byli uzdraveni. 1.Petr 2:24 Bůh neřekl: „Ježíšovými ranami budete uzdraveni.“ To znamená, že On už pro naše zdraví udělal všechno, co mohl. Teď čeká na nás, až začneme jednat podle Jeho Slova. Čeká, až uvěříme Jeho Slovu, že jsme již byli uzdraveni a začneme se chovat jako zdraví lidé. Proč Boží Slovo stačí? Abychom chodili ve víře a ne podle toho co vidíme nebo co cítíme, potřebujeme právě Boží Slovo, které nás skrze to období, než se uzdravení projeví na našem těle, provede. Římanům 10:17 Tedy víra přichází ze slyšení, a slyšení skrze Slovo Boží. Tento verš všichni moc dobře známe. Nepíše se tam, že víra přichází ze slyšení Božího Slova, ale slyšení a slyšení. To znamená, že nestačí Boží Slovo slyšet jen jednou, ale znovu a znovu a znovu. Pořád dokola. Také nestačí Boží Slovo slyšet občas a myslet si, že ta nemoc zmizí. Je zapotřebí Božímu Slovu naslouchat, přemýšlet o Něm, číst nebo promlouvat Jej znovu a znovu a znovu, neustále. Jestliže věřím, že Boží Slovo je lék, ale tento lék nepřijímám, pak se nemohu divit, že se moje situace nemění. Svým jednáním vlastně vyjadřuji to, zda věřím nebo nevěřím Božímu Slovu a jakou váhu mu dávám. Tím, jak Boží Slovo přijímáme, ono samo o sobě posilní naši víru a my začneme podle té víry, kterou máme ve svém srdci, jednat. Takže nepřemýšlejte, jak dlouho to bude trvat, kdy odejdou ty lživé symptomy nemoci, ale začněte jednat podle Božího Slova. Bůh není lhář. Bůh vždycky říká pravdu. A Bůh je věrný. Židům 10:23 Držme se neochvějně vyznání naší naděje, neboť Ten, který dal zaslíbení, je věrný. Tento verš říká, že Bůh je věrný. A víte čemu je věrný? Rozšířený překlad Bible říká, že je věrný Svému Slovu. Izajáš 55:11 Tak bude slovo mé, které vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což se mi líbí, a prospěšně to vykoná, k čemu je posílám. Boží Slovo stačí. Boží Slovo promění každou situaci ve vítězství. K tomu jsme byli povoláni a v tom stůjme.
Iveta Kuklová
Výjimečná cesta
Jan 14:6 Ježíš mu řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne.“ Před dávnými lety, přesněji před potopou světa, žili lidé na Zemi stovky let. Podle Bible, knihy Genesis, se lidé dožívali běžně 900 let života. Dnes je pro nás neuvěřitelné žít skoro 1000 let, protože věková hranice je limitovaná a lidé se dožívají většinou 70-80 let. Každý člověk se narodil do určité generace, do určité doby a do určité země. Pro každého také Bůh připravil výjimečnou a jedinečnou cestu. Tato cesta však musí začít znovuzrozením, tedy přijetím Ježíše Krista jako Pána a Spasitele. Poté však tato životní cesta pokračuje. Je to „Boží“ cesta, plná dobrodružství, zázraků, průlomů a je „šitá na míru“ právě pro každého z nás. Boží Slovo je pro tuto jedinečnou cestu světlem, kompasem a mapou. Duch Svatý je pak tím nejlepším společníkem, rádcem a průvodcem. Pokud se jich držíme, nikdy nelze zabloudit. Navíc máme jistotu, že na tuto cestu, tedy na život, nejsme nikdy sami. Pokud se však křesťan dostane do stavu, že pouze sleduje cesty jiných a přeje si žít to, co žijí jiní, znamená to jen, že ještě nevyšel poté své. Životní cesta jiných lidí nás nikdy nemůže naplnit, protože není určena pro nás.
Bůh Otec je zdrojem energie a síly, abychom mohli jít touto cestou od začátku až do konce. On je v nás. Naše modlitby a vyznání nám mají otvírat dveře a odstraňovat balvany – překážky, které mají tendenci věřícího zastavit nebo zpomalit. Bůh Otec si každého z nás vyvolil před založením světa proto, aby zjevil svoji milost, milosrdenství a dobrotu. Když kráčíme po Jeho cestě, stáváme se pro okolní svět chodícím světlem a evangeliem. Již několikrát jsem psala, jak můj život v době, kdy mladí lidé začínají snít své sny a dobývat svět, byl absolutní porážkou. Nedokázala jsem dokončit střední školu a musela jsem dělat jen podřadné práce. Hodně jsem tím trpěla a díky nedostatečnému vzdělání jsem měla i nízké finanční příjmy. Uvěřila jsem však evangeliu a Ježíš můj život zachránil. Rozhodla jsem se jít v životě po Boží cestě. Věřím, že v mém životě se dá říct, že Bůh má smysl pro humor a že si rád vyvoluje slabé, aby zahanbil silné. 1. Korintským 1:27-28 Ale bláznivé tohoto světa Bůh vyvolil, aby zahanbil moudré. A slabé tohoto světa Bůh vyvolil, aby zahanbil silné. A neurozené tohoto světa a opovržené Bůh vyvolil, ba dokonce to, co není, aby obrátil vniveč. Před lety o mně moje třídní středoškolská profesorka prohlásila, že nemám v žádném případě na to, studovat střední školu. Dnes působím jako vysokoškolský učitel na nejznámější české univerzitě. Nechlubím se však sama sebou, je to Boží milost a dobrota, která to vše udělala. Chlubím se tedy Ježíšem, který zemřel za to, aby nás zachránil, změnil, pozdvihl naše životy a skrze nás životy dalších lidí. Každého z nás chci dnes povzbudit: „Drž se Božího Slova, Ducha Svatého, a dál se drž svojí výjimečné cesty. Bůh tak bude moct dokončit, co slavně započal!“
Filipenským 1:6 Jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, je také do dne Ježíše Krista dokončí.
Veronika Kulířová
Dnes je to skoro čtyři roky, kdy Ivetka vtrhla dveřmi do maminčina květinářství, kde jsem pracovala a vložila mi do dlaní malou modrou Bibli. Byl to Nový zákon. Vždy jsem si chtěla přečíst její obsah, lákala mě její moc a najednou jsem ji držela v ruce, čitelnou a jasně napsanou. Při té příležitosti mi Ivetka nabídla, abych se přišla podívat na shromáždění BCV. Byla jsem tam vtáhnuta, aniž bych tušila kým, čím a proč. Tímto okamžikem započala nová cesta mého života, kterým už jsem nechodila sama. Je to, jako když si pavouk připravuje svou pavučinu. Musí na nějakém místě začít, ujít nějakou cestu a svou práci dokončit. Výsledkem je dílo z vláken silných jako trampolína. Nejdříve vyrobí pevné hlavní osy jako základ a poté v nich vyplňuje jednotlivé mřížky, až vznikne mistrovské dílo, významné svou pevností a pružností. To dělá Bůh.
BŮH SE MI DAL POZNAT
I já jsem se rozhodla vzít život do svých rukou a najít svého Pána a Krále, jednak v sobě ve svém duchu, ale také všude kolem sebe. Naše shromáždění v Českých Budějovicích jsem se snažila navštěvovat pravidelně, i když přiznávám, že se ďáblovi povedlo na nějaký čas mě obelhat a nedostavovat se. Plácala jsem se v jakémsi kruhu a nevěděla jsem jakým směrem se vydat. Chodila jsem v nepoznaném až do doby, kdy jsem se stala svědkem události, která mi znovu otevřela oči a posilnila mé srdce. Poté jsem pochopila a hlavně ucítila sílu a moc našeho stvořitele. Poznala jsem, že Bůh je neustále s námi. Poznala jsem, jakým způsobem se nám dává poznat a jak je dobrý. Protože on je Láska a kdo by lásku odmítl? Jen ten, kdo ji nepoznal. Svědectví, kterého jsem byla svědkem a součástí mám napsat. Řekl mi to Duch Svatý, takže pod jeho vedením teď píši tyhle řádky a věřím, že budou prospěšné, jak pro věřící, tak pro nevěřící, pro všechny začátečníky, kteří poznávají Boha teprve chvíli a také pro všechny, kteří se rádi obohatí o další skutečnost, jak Bůh jedná v našich životech. Bylo ráno 22.12.2016. Příjemně jsem posnídala a vydala se do práce. Stala jsem se baristkou v příjemném prostředí v DK Metropolu v Českých Budějovicích. Měla jsem malou kavárničku a náplní celého dne byla tvorba kafíček a s úsměvem se starat a plnit přání lidí. Zimní období je pro mě poslední roky jedno z těch náročnějších. Důvodem je zimní plesová sezona, kde se část večera odehrávala právě zde. Dnešek byl poslední pracovní den v tomto roce, než jsem mohla začít prožívat vánoční atmosféru. Na tento den jsem se opravdu těšila. Na to, že zamknu dveře a zmizím do víru Vánocemi vyzdobeného města. Dopoledne jsem se se všemi rozloučila, popřála hezké prožití svátků a chystala se kavárnu zavřít na necelých čtrnáct dní. Když píšu tyhle řádky, prochází mnou „husina“ po celém těle. A teď už tedy k věci. Už jsem měla téměř zavřeno, sklízela jsem poslední stoly a židle a najednou jsem spatřila přicházející osobu. Byl to můj kamarád, který mě přišel pozdravit a popřát klidné svátky. Vždycky mi připomínal mého mladšího bráchu. Pohledný, velmi mladý muž snědé barvy, vysoké štíhlé postavy a s úsměvem ve tváři. Pozdravili jsme se a začali diskutovat. Najednou jsem spatřila ten nepřítomný pohled. Strnule stál opřený o zeď, mlčky zírajíc do neznáma. Jeho postava se v křečích začala sesouvat k zemi. Stihla jsem jej zachytit a nějakým způsobem se společně sesunout na podlahu. Jeho tělo však bylo ztuhlé a tvrdé jako kámen. Zakřivený obličej, ústa z kterých vytékala pěna a cenící zuby doprovázené chrčivými zvuky, které vydával. Vše bylo plné bolesti, bezbrannosti. Proměňoval se v něco … nerozeznatelného.
Nevěděla jsem, co mám dělat, nikdy jsem se s ničím takovým nesetkala. Věděla jsem, že mu nesmí zapadnout jazyk, tak jsem se ho snažila celou dobu přetahovat na bok. Vzpíral se, pral se. Něco říkal, nevím co, jakoby to nebyl on. Taky že nebyl. Syčel, chrčel, řičel. Chvílemi jsem si uvědomovala, že ho posedla temnota, něco velice zlého. Cítila jsem ďábla, jako kdyby stál před mnou a vysmíval se. Bavil se tou situací a jeho bezvládným tělem. Urputně jsem se začala modlit. Prosila jsem našeho Pána, aby se jeho Já vrátilo zpátky. Prosila jsem, aby se mu ulevilo, aby křeče ustaly a přestal se vzpírat. Jeho tělo bylo neovladatelné, v bolestech a v bezvědomí. Všechno se to seběhlo tak rychle. Neustále jsem opakovala modlitbu, sedíc na zemi s jeho tělem v klíně. V duchu jsem křičela na ďábla, ať odejde a modlila se zároveň. Bůh tam byl. Byl tam mocně přítomen. Cítila jsem Jeho sílu, moc. Byla to Láska, to světlo a úleva. Najednou jsem pocítila pokoj, klid, ticho… Křeče ustaly, tělo začalo povolovat, měknout a přicházet k sobě. V tento jediný moment.. okamžik… stalo se toho tolik. Byla jsem tváří v tvář ďáblu, ale vírou jsem věděla, že Bůh je silnější a zahnali jsme ho tam, kam patří. Držela jsem ho v náručí a jen opakovala už jsi v pořádku. Otevřel oči a já věděla, že je zpátky. Byl to velký boj, ve kterém jsme zvítězili – sláva Pánu. Díky Ježíši. Protože Bible říká, když je Bůh s námi, kdo je proti nám…. Nikdo! Zajímavé bylo, že nikde nikdo nebyl. V celém Metropolu najednou nebylo živáčka, jen nějaká paní, na kterou jsem volala, aby zavolala sanitku. Po pár hodinách, jsme jeli za ním do nemocnice (já a můj v té době budoucí manžel). Věnovali jsme mu vlastní Bibli a mluvili o Ježíši. „Bože, děkuji Ti, že jsi ho zavedl na místo, kde mu mohla být včas poskytnuta pomoc. Modlím se za něj. Dávej se mu poznat, Otče, mluv k němu, ať se k Tobě navrátí, protože Ty jsi jeho uzdravení.“ Toho večera mi Duch Svatý kladl na srdce, abych o tom napsala svědectví, tak tady je.
Michaela Píchová
Křesťanem
na plný
úvazek
Dá se říci, že mnoho lidí v současné době pracuje na plný úvazek. To znamená, že ráno vstane, jde do práce a odpoledne se z práce vrátí domů. Pracuje tak pět a více dní v týdnu, podle toho jak je jeho pracovní doba rozvržená. Práce přináší obživu a radost. Také zušlechťuje. Po práci člověk většinou odpočívá, věnuje se rodině, svým zálibám a podobně. To vše proto, aby tento cyklus druhý den zopakoval. Pokud je takto pracovitý člověk ještě k tomu křesťanem, a je navíc znovuzrozeným křesťanem, pak jeho pracovní den v oboru křesťan, ten co kráčí s Duchem Svatým, je dvacet čtyři hodin denně. Jeho odměnou je vše, co bylo dáno a vše co náleží Kristu Ježíši. Matouš 7:7–11 Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když tě prosí o chléb? Nebo když prosí o rybu, dáš mu snad hada? Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré věci těm, kdo ho prosí? A kdy má takový křesťan na plný úvazek odpočívat? A jaká je jeho práce? A je ta práce, kterou vykonává vidět? Znovuzrozený křesťan odpočívá nepřetržitě. Odpočívá při modlitbě, při chvále, při studiu písma, při rozmluvě s Duchem Svatým, když s někým hovoří o Evangeliu a tak podobně. Práce v Kristu přináší odpočinek sama o sobě. Jaká je práce v Kristu? Předchozí řádky odpověděly i na tuto otázku. Je ta práce vidět? Některá činnost je vidět víc než dost - kázání, chvála, rozmluva, napsaný článek, služba u dětí v nedělce, služba při obstarávání obsahu vývěsky, nástěnky a tak dál.
Jiná práce v Kristu je vidět až na druhý pohled, zvednutý papírek ze země, utření prachu v církevních prostorách, zalití květin, srovnání židlí a jiné podobné drobnosti, u kterých si člověk řekne, že je to samozřejmost. Křesťan na plný úvazek „jede“ na plný výkon. Kdo to po něm chce? Zaměstnavatel? A jaký? Nikdo to po něm nechce. Křesťan na plný úvazek ví co a jak. A pokud si neví rady, je tu Duch Svatý, ten jenž je naším džentlmenským nepřetržitým průvodcem v této světské pozemské společnosti. Ten, jehož nedoceněné rady mnohdy ani nechceme slyšet. Ale pokud je slyšíme, pokud jim rozumíme, pokud jdeme podle nich, pak se v Božím království mohutně oslavuje. Která agentura zprostředkovává pro křesťany práci na plný úvazek? Ta, jenž sídlí v našem Božím srdci, kde je naším lídrem Bůh, který přivádí svoje děti k sobě prostřednictvím svého syna Ježíše Krista. Na této pracovní pozici jsou stále ještě volná místa. Ještě je čas na to, stát se křesťanem na plný úvazek.
Vítězslav Čermák - Atana
Nosíš v sobě poklad Tento poklad však máme v hliněných nádobách, aby nesmírnost té moci byla Boží a ne z nás: ze všech stran býváme souženi, ale ne zcela sevřeni; býváme bezradní, ale ne zoufalí; býváme pronásledovaní, ale ne opuštěni; sráženi, ale ne zničeni. Stále nosíme na svém těle umírání Pána Ježíše, aby byl na našem těle zjeven také Ježíšův život. Jelikož však máme stejného ducha víry, podle toho, jak je napsáno: Uvěřil jsem, proto jsem i mluvil, i my věříme, a proto mluvíme, neboť víme, že Ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí skrze Ježíše i nás a postaví nás s vámi. To všechno se totiž děje pro vás, aby se milost rozmnožená skrze díkůčinění mnohých ještě více rozhojnila k Boží Slávě. Proto nepolevujeme, ale ačkoli ten náš vnější člověk podléhá zkáze, ten vnitřní se den ode dne obnovuje. Vždyť naše nynější lehoučké soužení nám působí nesmírně velké břemeno věčné slávy, když se nedíváme na to, co je vidět, ale na to, co vidět není; neboť to, co je vidět, je dočasné, ale to, co není vidět je věčné. (2.Korintstkým 4,7-10 a 13-15 - Nová Bible Kralická) Bůh do Tebe vložil svůj poklad a tím je Ježíšův život, který je plný Boží moci. Tento Boží druh života je ve Tvém dočasném, smrtelném těle. Padlý hříšný svět, ve kterém žijeme, jej chce v Tobě zašlapat, udusit a skřípnout, skrze problémy a různé situace,...ale nemá na to! Ty můžeš skrze víru žít a demonstrovat tento věčný život v dočasném světě navzdory okolnostem a přinášet tím Bohu Slávu. Aby se to dělo ve Tvém životě, potřebuješ se dívat na ty věčné věci – na duchovní realitu, nikoliv na to dočasné, přirozené – to totiž skončí, ale ty duchovní věci jsou věčné!
Jakub Novosád ze služby "Rozesílání Božího Slova"
Ježíš přišel, abychom žili
a ne abychom živořili!!!
07
Jan 10:10 Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil; já (Ježíš) jsem přišel, abyste měli život a to život v plnosti (hojnosti). Písmo nám jasně říká, že Boží vůlí je, abychom žili tady na zemi Boží požehnání. K tomu, abychom mohli žít to co pro nás Bůh má, je zapotřebí Bohu věřit. Víme, že víra přichází skrze Boží Slovo, a proto jsem pro tento rok připravil soupis veršů týkajících se několika oblastí našeho života. Ke každé oblasti jsem vypsal verše, které doporučuji prostudovat a rozjímat. Dále jsem ke každé oblasti připravil krátké vyznání, protože věřím, že je potřeba, aby víra nezůstala uvězněna v našem srdci, ale aby se uvolnila tím, že promluvíme do tohoto přirozeného světa to, co Bůh říká ve Svém Slově.
Marek 11:22-23 Ježíš jim na to řekl: „Mějte Boží víru. Amen, říkám vám, že kdokoli by řekl této hoře: `Zvedni se a vrhni se do moře,´ a nepochyboval by v srdci, ale věřil by, že se děje to, co říká, stane se mu to, co řekl.“ 2. Korintským 4:13 Protože však máme stejného ducha víry, o níž se píše: „Uvěřil jsem, a tak jsem mluvil,“ i my věříme, a tak mluvíme. V tomto čísle časopisu se zaměříme na: Boží hojnost: Filipským 4:19 Můj Bůh pak podle svého bohatství slavně naplní i každou vaši potřebu v Kristu Ježíši. Galatským 3:13–14 Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (neboť je napsáno: "Proklet je každý, kdo visí na dřevě"), aby Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha. Deuteronomium 8:18 Ale pamatuj na Hospodina Boha svého, nebo on dává tobě moc k dobývání zboží, aby utvrdil smlouvu svou, kterou s přísahou učinil s otci tvými, jakož to ukazuje dnešní den. Vyznání: Můj Bůh je můj zdroj! On mi dává moc k dobývání zboží! Můj Bůh naplňuje všechny mé potřeby a tak nemám žádný nedostatek, naopak mám hojnost a tak mohu dávat na každý dobrý skutek! Jsem vykoupen z prokletí chudoby a nedostatku. Jsem požehnaný a jsem učiněn požehnáním. Dávám a je mi dáváno – HOJNĚ! Jsem Boží dítě! Mám autoritu na této zemi, a tak ve Jménu Ježíš promlouvám Boží Slova. Kde je Slovo Krále, tam i moc Jeho. V tuto chvíli promlouvám Boží stvořitelská slova na této zemi a ta se nevrátí s prázdnou, ale zdárně vykonají, k čemu je posílám! To je to, co Bible říká! To, čemu věřím! To, co říkám já a to je to, co ve jménu Ježíš mám! Jste požehnaní! Je před námi nový rok, kdy bude Bůh jednat. Právě jsme svým vyznáním určili, jakým směrem se budou ubírat naše kroky.
Vítězslav Kukla
