1 · Web viewc) instituční - vytváří či obnovuje image urč. výrobce, d) polemická - cílem získat podporu veřejnosti př. pro jaderné elektrárny, e) zaváděcí - nové

Státní souborná zkouška – Obchodní právo – 2010/2011

Západočeská univerzita v Plzni

Právnická fakulta

STÁTNÍ SOUBORNÁ ZKOUŠKAOBCHODNÍ PRÁVO

2010/2011

1


Otázky z obchodního práva ke státním zkouškám

1. Pojem, předmět a systém obchodního práva.2. Evropské korporační právo. Shopping forum a jeho dopady. Volba práva.3. Podnikatel a podnik a disposice s ním. 4. Jednání podnikatelů. 5. Firemní právo. 6. Obchodní a insolvenční rejstřík. 7. Nekalá soutěž. Význam generální klauzule. Základní skutkové podstaty. 8. Nedovolené omezování soutěže. 9. Zásady insolvenčního práva a celkový přehled možných řešení úpadku. Pojem úpadku.10. Postavení věřitelů v insolvenčním řízení. Přihlášky, spory o ně, věřitelské orgány a jejich role. 11. Úpadek jako správa dlužníkova majetku, obsah majetkové podstaty a spory o její kvalitě a rozsahu.12. Sanační řešení úpadku s alternativním akcentem na reorganizaci nebo oddlužení. 13. Neúčinnost a neplatnost právních jednání v insolvenčním řízení14. Obchodní společnosti. Celková charakteristika. 15. Orgány obchodních společností.16. Pravidla správy obchodní korporace, odpovědnost členů orgánů a fiduciární povinnosti17. Pravidla odměňování členů orgánů korporace18. Předběžná společnost, vklady a jejich správa.19. Veřejná obchodní společnost. 20. Komanditní společnost. 21. Založení a vznik společnosti s.r.o. 22. Valná hromada s.r.o. 23. Jednatel.24. Zánik společenského poměru s.r.o.25. Založení a vznik akciové společnosti. 26. Cenné papíry vydávané akciovou společností. 27. Představenstvo a.s. 28. Valná hromada a.s. 29. Dozorčí rada a.s. 30. Funkce základního kapitálu v a.s. a jeho změny31. Nabídky převzetí a jejich význam pro akcionáře 32. Družstvo. 33. Obchodní závazkové vztahy. Pojem obchodů. 34. Uzavírání obchodních smluv. 35. Obchodní veřejná soutěž, dražba a veřejný návrh smlouvy. 36. Nepojmenované a smíšené obchodní smlouvy37. Zajištění obchodních závazkových vztahů. Celkový přehled. Význam zajištění pro případný úpadek dlužníka.38. Smluvní pokuta.39. Bankovní záruka.40. Ručení v obchodě.41. Finanční zajištění a jeho projevy v insolvenčním řízení.42. Dlužnická a věřitelská solidarita.43. Splnění.

2


44. Nemožnost plnění.45. Odstoupení od smlouvy. 46. Prodlení. 47. Odpovědnost za škodu a jinou újmu. 48. Promlčení. 49. Obchodní kupní smlouva. 50. Odpovědnost za vady v úpravě obchodní kupní smlouvy. 51. Přechod vlastnického práva ke zboží a přechod nebezpečí škody na zboží.52. Zvláštní doložky v obchodní kupní smlouvě.53. Smlouva o nájmu podniku. 54. Licenční smlouva. 55. Smlouva o úvěru. 56. Obchodní smlouva o dílo. Celkový přehled. 57. Provádění díla a předání předmětu díla. 58. Úprava odpovědnosti za vady u smlouvy o dílo.59. Mandátní smlouva.60. Komisionářské smlouvy. 61. Smlouva zasílatelská. 62. Smlouva o zprostředkování. 63. Smlouva o obchodním zastoupení. 64. Bankovní obchody. Celkový přehled. 65. Akreditiv. Platební a zajišťovací funkce akreditivu. 66. Běžný a vkladový účet. 67. Smlouva o inkasu. 68. Tiché společenství. 69. Slib odškodnění. 70. Pojem cenných papírů. Základní třídění cenných papírů. 71. Směnka. 72. Směnečné protesty. 73. Šek a šekové právo.74. Dluhopisy75. Cenné papíry na zboží. 76. Smlouvy o převodech cenných papírů. 77. Úschova, správa a uložení cenných papírů. 78. Pojem derivátů cenných papírů a jejich význam.79. Kapitálový trhu. Jeho funkce a rozdělení. Pojem kotace cenného papíru.

3


1. POJEM, PŘEDMĚT A SYSTÉM OBCHODNÍHO PRÁVA

POJEM - Pokusy o bližší pojmové vymezení toho, co se skrývá pod

označením obchodní právo, vyvolávají mezi právními teoretiky řadu názorových neshod

Komercialista Heinerich Thöl Obchodní právo představují právní instituty, náležející k obchodu

- Fakt existence obchodního zákoníku (tedy formální hledisko) není pro závěr o existenci obchodního práva v určité zemi rozhodující (např. Itálie nebo Švýcarsko ObchZák. nemají a obchodní právo tak existuje)

- Obchodní právo existuje všude tam, kde je jeho existence podmíněna určitými věcnými a materiálními podmínkami – tedy všude kde je obchod a trh

Obchodní právo - jako vědeckou a pedagogickou disciplínu označujeme termínem – komercialistka (lat. Commercium = obchod)

Subjektivní a objektivní vymezení obchodního práva

Subjektivní koncepce ObchPr. - Zejména ve svých počátcích bylo obchodní právo koncipováno do

subjektivního vymezení o Jako stavovské právo kupecké (hlavními subjekty kupci,

obchodníci) a rozumělo se jím nikoli ius commercium, ale ius mercatorum (mercator = obchodník)

Objektivní koncepce - Rozvojem kapitalistické společnosti (zejména v 19. st.) se začalo

prosazovat objektivní pojetí obchodního práva - Jeho základem byla objektivní koncepce, podle níž nebyla pro

podrobení určitých společenských vztahů obchodněprávní úpravy rozhodující kvalita účastníků vztahu, ale věcná práva – neboli obsah, tohoto vztahu samotného (ne kdo je subjektem, ale kdo je objektem)

- Toto hledisko se nejvíc uplatnilo v konstrukci tzv. absolutních obchodů

Současná úprava v českém právu na smíšeném principu – jako právo obchodů i právo obchodníků

o Patrné zejména v III. Části Obch.Zák. – kde zák. výslovně prohlašuje, že se jeho úpravě podrobují jednak právní vztahy mezi podnikateli, jednak právní vztahy, u nichž to odůvodňuje

4


jejich současná povaha, a to bez ohledu na právní postavení účastníků daného právního vztahu

V našem obchodním právu je subjektivní hledisko navíc oslabeno kuriózní a v evropských právních systémech neobvyklou konstrukcí možnosti volby práva(§ 261).

PŘEDMĚT - Obchodní právo je co do svého předmětu vymezováno rozlišně

A.Malovský-WenigObchodním právem vůbec rozumíme soubor právních předpisů, jež platí pro úsek vzájemných styků lidských, jež nazýváme obchodem.

Obchodní právo můžeme vymezit do 4 oblastí 1) Nauka o obchodních společnostech

A o družstvech Popřípadě o některých dalších podnikatelských

právnických osobách 2) Nauka a výklad soutěžního práva 3) Výklady o obchodech

U nás o obchodních závazcích a obchodních smlouvách 4) Nauka o cenných papírech a obchodování s nimi

- toto základní rozdělení je doplňováno dalšími parciálními tématy - např. výkladem o obchodním rejstříku, o některých dalších právnických osobách se statusem obchodníka (podnikatele), popř. exkursy o tzv. právu živnostenském, konkurzním a vyrovnávacím

SYSTÉM - základ normativní úpravy českého obch.pr. je obsažen v ObchoZák. –

je systematicky uspořádaný, je dán systematickou kodifikací – ta však neurčuje systematiku celého obchodního práva, do něhož patří i další právní předpisy a normy.

- Naproti tomu obchodní právo jako vědecká a pedagogická disciplína svůj systém mít musí, jinak by komercialistka nemohla existovat, především by nemohla být zpracována a dále vysvětlována

Vytvoření tohoto systému je výsledkem logické operace Utřídění pojmů, jejich uspořádání a vysvětlení Nejprve se vykládají obecné otázky, základní pojmy,

poté až zvláštní části a speciální okruhy (obchodní společnosti, obchodní smlouvy, otázky právního postihu nekalé soutěže)

5


6


2. EVROPSKÉ KORPORAČNÍ PRÁVO. SHOPPING GORUM A JEHO DOBAPDY. VOLBA PRÁVA

Primární právo EU obsahuje několik kompetenčních norem, které mají v oblasti práva obchodních společností význam pro tvorbu a interpretaci práva EU. Všechny pak musí být posuzovány v kontextu cílů evropské integrace, především v rámci vnitřního trhu.

- Princip subsidiarity je v právu EU přítomen více než dříve a představuje překážku pro EU v hledání optimální úpravy evropského korporačního práva

- Evropské korporační právo je i přes probíhající diskusi navázáno na svobodu podnikání, tj. má se vázat především na koordinaci záruk a ustanovení na ochranu menšinových společníků, věřitelů a případných třetích osob, přičemž svoboda podnikání svou podstatou podporuje mobilitu a tím také vytváření koncernů ve vnitřním trhu

- Evropské korporační právo je a do budoucna bude spíše harmonizováno pomocí směrnic než sjednocujícího nařízení

- Harmonizované právo je a asi i bude zpravidla částečnou regulací dané problematiky s obtížným a vždy problematickým určením, zda obsahuje minimální či maximální normy s tím, že se jeví jako nejméně problematické naplnění právě jen jejího minima, tj. přestně sledovaného cíle práva EU, není-li umožněna výjimka směrem k přísnější úpravě.

ESD judikaturou posunul vnímání svobody podnikání a skrze tendenci ke korvengenci svobod vnitřního trhu i roli harmonizace práva EU.

Soutěž právních řádů staví na produktivních mechanismech hospodářské soutěže. Její přítomnost coby imanentního prvku evropského právního systému proto nelze při normotvorbě opomenout.

Je třeba hledat optimální míru mezi harmonizací, soutěží právních řádů a soft-law, přičemž žádný z těchto prostředků není schopen samostatně poskytnout úplné řešení.

Rozsudky ESDInspire Art

- Svoboda podnikání obchodních společností- Obchodní společnosti založené podle práva určitého členského státu

jsou oprávněny bez dalšího zřizovat organizační složky na území jiného, hostitelského členského státu a prostřednictvím takové organizační složky v něm vykonávat výlučně či podstatně svou podnikatelskou činnost

- Hostitelský členský stát nesmí ukládat organizačním složkám zahraničních OS žádné ani minimální právní povinnosti nad rámce povinností stanovených právem EU

7


- Obchodní společnosti tak mohou legálně obejít právní nomy platné v jiných členských státech, které mohou být přísnější než ve státě inkorporace

Überseering- Společnosti platně založené podle práva jednoho členského státu

mohou využívat veškerá práva vyplývající z práva na pdnikání v ostatních členských státech, aniž tím ztrácejí právní subjektivitu či procesní způsobilost

- Konstatována obecná neslučitelnost teorie sídla s evropským právem, jediné správné řešení spatřuje ESD v teorii inkorporační

Shopping forum= soutěž právních řádů členských států EUJe vyvolána třemi faktory:

1) Stávajícím stavem a postupem v oblasti harmonizace práva obchodních společností, tj. fragmentárním charakterem evropského práva obchodních společností spočívajícího převážně na minimalistickém či rámcovém pojetí harmonizace

2) Judikaturou ESD ve věci überseering a Inspire Art3) Konvergencí základních svobod vnitřního trhu- Faktory se prolínají a doplňují s různými návrhy pracovních skupin

k modernizaci práva obchodních společností, jež reflektují nové tendence v oblasti dogmatiky a praxe

- Je zde dána otázka, zda harmonizace vnitrostátních práv obchodních společností a vytvoření supranacionálních forem obchodních společností jsou nezbytné a zda nelze žádoucího výsledku dosáhnout pomocí soutěže právních řádů

- Soutěž právních řádů může vést ke sjednocení zájmů právního řádu a ekonomického chování, když musí subjekty využívající svobodu podnikání zohlednit všechny výhody a nevýhody platného právního řádu při volbě místa podnikání

- Tato teze je součástí širší debaty o správné míře a šířce harmonizace práva EU

V 70. letech 20. st. na vrcholu harmonizačního úsilí nejen v oblasti práva obchodních společností se čl. 44 odst. 2 písm. g) SES v tehdejším znění chápal spíše procedurálně a nemateriálně. Deklarovaným cílem bylo harmonizovat nikoliv rámcově či minimálně, ale vydávat správné právní předpisy a usilovat o optimální evropskou úpravu

V důsledku omezení korporací ES v oblasti harmonizace práva obchodních společností, jakož i dosažených výsledků vedla diskuse nutně k přehodnocení dřívějšího pojetí. Podle vzoru USA se proto zvažuje soutěž právních řádů. V USA je právo obchodních společností nikoliv federálním právem, nýbrž náleží do kompetence jednotlivých spolkových států federace.

8


Existují jak odpůrci, tak příznivci tendence k větší soutěži právních řádů uvnitř EU. Jsou rozděleni zhruba stejně jako příznivci teorie inkorporace a teorie sídla po vydání rozsudku ESD ve věci Übersering a Inspire Art, neboť právě tyto rozsudky významným způsobem posílily argumenty ve prospěch větší soutěže právních řádů alespoň v těch oblastech, které nejsou harmonizovány nebo kde komunitární předpisy dávají členským státům opce a prostor pro vlastní řešení a tyto státy jsou schopny nalézt nejefektivnější cestu k dosažení sledovaného cíle. To platí zejména v situaci, kdy se klade stále větší důraz na princip subsidiarity při výkonu konkurujících si pravomocí EU.

Je pochopitelné, že příklon k soutěži právních řádů má své výhody a nevýhody. Hlavním argumentem tržního přístupu je skutečnost, že trh nalezne správnou míru regulace. Není proto třeba žádné shora řízené harmonizace práva. Podobně jako teorie inkorporace, soutěž právních řádů podporuje volné podnikání a svobodu podnikání, neboť v důsledku své liberálnosti podporuje plný výkon svobody podnikání a svobodu volby podnikatelských subjektů.

Naproti tomu se argumentuje tzv. delawarským efektem charakterizovaným často jako soutěží směřující k co nejnižšímu standardu nabízené úpravy. Toto konstatování v sobě obsahuje normativní stanovisko, že nízká míra regulace je sama o sobě nesprávní. Delowerský efekt znamená snahu o systematickou deregulaci práva obchodních společností s cílem přitáhnout co nejvíce společností. Se systematickou deregulací je podle odpůrců soutěže právních řádů, spojeno nebezpečí vztahující se k nízké míře ochrany věřitelů a menšin. Avšak, jak poukazuje Blaurock, ani aplikace teorie sídla nevylučuje delawarský efekt ve spojení se skutečnou přenositelností sídla. Ve vztahu ke kapitálovým společnostem je možné uvést případ Lucemburska.

Primární právo čl. 44 odst. 2 písm. g) SES, jednoznačně stanoví kompetenci EU k regulaci a koordinaci ochranných opatření ve vztahu k ochraně zájmů společníků a třetích osob. Avšak ESD ve své judikatuře ke svobodně podnikání, jakož i k ostatním svobodám vnitřního trhu, stanovil jasné mantinely pro členské státy ve vztahu k respektování svobody podnikání a současně upřednostnil cestu deregulace, vzájemného uznávání a důrazu na odpovědnost jednotlivých aktérů za účelem realizace vnitřního trhu.

9


3. PODNIKATEL A PODNIK A DISPOZICE S NÍM

PODNIKATEL

Pojem podnikatel podle ObchZ je třeba odlišit od stejného pojmu užívaného živnostenským zákonem (§ 5 odst. 1 živnostenského zákona), který se vztahuje na fyzické a právnické osoby, které splnily podmínky stanovené živnostenským zákonem pro provozování živnosti.

Obecně právnická osoba:

I dnes je obtížné pojem PO zcela vymezit, pronikají k nám různé zahraniční entity, které třeba u nás ani nejsou PO. Souvisí to z otázkou právní subjektivity. V hospodářském zákoníku byla tzv. speciální právní subjektivita PO – byla omezena jen na předmět podnikání. Dnes je to založeno na generální subjektivitě – jednání PO zavazuje, i když jedná za rámec svého podnikatelského oprávnění. To má vliv na dobrou víru třetích osob.

Způsobilost k právním úkonům – PO ji realizuje prostřednictvím svých statutárních orgánů. Má i deliktní způsobilost. Existuje několik teorií vzniku PO: tzv. fikční teorie – PO jsou jen výtvory zákonodárce nebo právních norem, nemají vlastní vůli. Tzv. teorie reality – PO se v určitých věcech podobají FO, jsou reálné. S tím souvisí otázka, zda musí zákon výslovně přiznat určitému útvaru právní subjektivitu, aby se stala PO, anebo to stačí na základě zákona.

Právní subjektivita není pojmovým znakem PO, ta je až důsledkem. Znaky jsou:

oddělená organizace a formálnost – PO musí být oddělena od ostatních a jasně musí být určitelné, co do ní patří. Obvykle je někde registrována, má zakládací smlouvu (to ji odlišuje př. od pouličního shromáždění)

majetková samostatnost – majetek PO je oddělen od majetků zakladatelů nebo společníků.

rozhodovací samostatnost – může být i potlačena př. v koncernovém právu trvalost dovolený předmět činnosti

Druhy PO (soukromoprávní členění):

1. korporace – osobní substrát. Je to sdružení osob za účelem dosažení cíle. Naproti tomu society mají tu samou definici, ale nemají právní subjektivitu (př. sdružení podle OZ)

2. nadace a nadační fondy – majetkový substrát. Majetek by se měl použít k dosažení obecně prospěšných cílů.

Právnické osoby mají několik fází působení, které je třeba rozlišovat: založení - písemnou smlouvou nebo zakládací listinou, zákonem vznik - zápisem do OR zrušení - tím ještě nezaniká PO jako právní subjekt, musí následovat likvidace

nebo přechod univerzální sukcesí. Sukcesor bývá zpravidla jiná PO, ale může to být i FO (převod jmění na společníka)

zánik – výmazem z OR

10


Pojem podnikatele

Vývoj pojetí podnikatele – nejprve tento termín vyjadřoval pouze fyzickou osobu, přijetí obchodního zákoníku v roce 1991 stabilizovalo pojem, jak ho známe dnes. Obchodní právo z kodexů v 19.století stojí na pojmu obchod a obchodník. Obchodník je osoba, která profesionálně za účelem dosažení zisku neboli po živnostensku provozuje obchody. Někdo tvrdí, že se tato definice hodí jen pro fyzické osoby ale v praxi je to tak většinou užíváno i pro právnické. Povolení k podnikání je věcí veřejného práva a na tuto definici nemá vliv.

Existuje rozdíl mezi PO pouze spotřebitelského charakteru ( spolky, nadace, církve, politické strany) a PO, které profesionálně podnikají. Stejně tak se dají odlišit i FO. Společný prvek všech podnikatelů je tedy provozování podniku.

Pojem podnikatele je ale u nás založen nejen na faktické profesionální činnosti ale také na existenci veřejnoprávního oprávnění.

Po převratu byly určité nejasnosti v zákoně, myslelo se, že zápisem do obchodního rejstříku se fyzická osoba stane osobou právnickou. Za minulého režimu se pod pojmem podnikatel skrývala socialistická organizace, právnická osoba tedy byla podnikatelem a fyzická osoba byla v roli spotřebitele a zaměstnance.

§2 (2) a §23 vymezuje druhy podnikatelů:

1. Osoba, zapsaná v obchodním rejstříku – jako kritérium zde není podnikání ale po-volení veřejnoprávní. Zápisy mohou být povinné nebo u některých subjektů pouze dobrovolné. Jakmile je FO zapsána do rejstříku, má postavení podnikatele, i kdyby neměla podnikatelské oprávnění. U nich není nutné, aby podnikaly nebo byly alespoň oprávněny podnikat. Proto bude mít povahu podnikatele akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo družstvo, i když budou za-loženy za jiným účelem než podnikání (§ 56 odst. 1 a § 221 odst. 1 ObchZ ).

2. Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění – zde už je kritérium podnikání a dále kritérium zápisu do živnostenského rejstříku.

3. Osoby, které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění – jsou to činnosti, které živnostenský zákon vylučuje ze svého předmětu úpravy – př. svo-bodná povolání, banky, pojištovny, fondy. Tito podnikatelé mají většinou formu nějaké obchodní společnosti, proto by spadaly i pod první definici, ovšem bez podnikatelského oprávnění je nezapíší.

4. Osoby, provozující zemědělskou výrobu – zemědělská činnost se dříve jako pod-nikání nebrala, teď už tedy ano.

5. Zahraniční osoby podle §23 – sem spadají ty osoby, které vstupují do vztahu s českými osobami nesoustavně, proto spadají pod tento paragraf. Zahraniční osoby, které podnikají u nás soustavně, musí být zapsány do obchodního re-jstříku, proto spadají pod §21.

Problém je vázanost na oprávnění. Může být osoba, která podniká, ale nemá oprávnění a tudíž není podnikatelem. To by pro ní bylo výhodné z hlediska odpovědnosti a vyvolávalo by to nejistotu. Proto je tam §3a –

11


právní úkony takovou osobou učiněné budou platné a v režimu ObZ. Podnikatel podle právní formy – některé obchodní společnosti můžou

vznikat bez podnikatelského cíle, mají pouze předmět činnosti. Zapisují se do OR a proto jsou podnikateli ale pouze formálně (viz. Bod 1)

Eliáš seminář 16.3.2011:PodnikatelPodnikatel je divný pojem. V zahraničních úpravách se pracuje

s pojmem kupce nebo obchodníka. U nás se dostal do zákona z toho důvodu, že hlavním autorem byl prof. Stanislav Stuna a ten se v 68 připojil k reformě a napsal návrh zákona o soukromých podnikatelích, a ten pak vytáhl po revoluci.

§23 se netýká zahraničních osob, které podnikají u nás (ty jsou zapsány do OR). Týká se zahraničních osob, které sem přijdou uzavřít obchod!!!

Vsuvka: Porušení práva je jen jedno? Když poruším právo veřejné, je to porušení soukromého a naopak? Ne! Když porazím památný strom na svém pozemku, dostanu pokutu, ale ze soukromoprávního hlediska se přece nic nestane.

Zneužívali toho, že třeba stavěli načerno a soud to přiřadil pod režim občana. Tak se vymyslel §3a. Vztah k omylu – tím se chce říct, že pokud někdo podniká načerno a druhá strana o tom neví, protože to třeba nepozná, tak se mohou strany domluvit, zda ten úkon bude platný nebo ne. (Protože 49a je relativní neplatnost).

Havel přednáška 30.3.2011PO se stává podnikatelem zápisem do OR. FO je podnikatelem, když

začne podnikat (na základě živnosťáku). Pasivní podnikatel: Když FO přestane podnikat, není podnikatelem!!!

Kdežto PO, i když nepodniká zrovna a je zapsána v OR, je podnikatelem!! Tedy u FO chybí to formální hledisko (zápis do OR), je tam jen materiální (podnikání).

Neoprávněné podnikání (fiktivní podnikatel) - chce-li druhá strana zachovat smlouvu, je platná. Nechce li, namítne omyl podle občana a odstoupí od smlouvy.

PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH OSOB V ČR. OPCE STATUSOVÉHO PRÁVA

Zahraniční osoba se co do možnosti podnikání na území České republiky staví zásadně naroveň českým osobám. Pro oblast vztahů upravovaných obchodním zákoníkem je tedy pro zahraniční osoby přijata zásada národního zacházení. Tento obecný cizinecký režim pro obchodní vztahy však může být modifikován jinými zákony nebo může dojít k odchylné úpravě mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která je uveřejněna ve Sbírce zákonů, popřípadě ve výjimečných případech může ministerstvo zahraničních věcí z důvodů reciprocity v dohodě s příslušnými českými orgány tento režim na základě ustanovení § 32 odst. 2 zák. č. 97/1963 Sb., v novelizovaném znění, suspendovat.

Podnikání zahraničních osob v úpravě našeho obchodního zákoníku: Upraveno v §21 – 26. Tyto paragrafy vymezují:

12


Co se rozumí zahraniční osobou Podmínky podnikání zahraniční osoby u nás Určení právní způsobilosti zahraniční osoby Majetková účast zahraničních osob Možnost vyvlastnění majetku zahraničních osob Přemístění sídlaNebudu zde vypisovat jejich znění, odkazuji na obchodní zákoník.

V zákoníku rozlišujeme dvě kategorie otázek:1. Normy cizineckého práva – pravidla pro zahraniční osoby na českém území. Zde

se určuje, kdo je zahraniční osoba a kdo tuzemská, řadíme sem i ustanovení o ochraně investic.

2. Kolizní normy – určuje, ve kterých vztazích s cizím prvkem bude na našem území aplikován cizí právní řád a kdy české právo. Zde se určuje osobní statut společnosti.

Tzv . osobní statut společnosti – je jakási "národnost" společnosti. Různé právní řády ji určují různě. Znamená to, kterým právem se zahraniční osoba, působící na našem území, bude řídit. Znamená to určení právního režimu společnosti jako právního subjektu (určení formy, majetkového postavení, vnitřních vztahů ve společnosti). V tom, co přesáhne rámec osobního statutu, bude společnost podléhat kolizním normám. Některé otázky patří do působnosti hostitelského státu - ručení společníků, odpovědnost, likvidace a úpadek. Složitá otázka je u dispozic podílů - jsou to současně kupní smlouvy, které by měly podléhat mezinárodnímu režimu.

Koncerny - šlo by posuzovat každou společnost samostatně ale někdy je dceřiná společnost natolik závislá na rozhodování matky, že je to složité. Dnes se spíš hodnotí jednotlivé otázky zvlášť.

Vymezení našeho obchodního zákoníku je příliš úzké, týká se jen osob, které mají u nás podnik nebo organizační složku. Ale unie tam počítá i osoby, které u nás produkují výrobky. Kritériem zahraniční osoby je bydliště u FO a sídlo u PO. Právo EU ale má jako kritérium FO státní příslušnost. Určení bydliště FO je vzhledem k velké mobilitě obtížné. U PO je vázanost na sídlo větší ale může tu být rozdíl mezi sídlem zapsaným a reálným.

Podmínky podnikání zahraničních osob u nás spadají do cizineckého práva, je tu tzv. princip reciprocity- zahraniční osoba může vyvíjet činnost za stejných podmínek jako česká. Zákon může stanovit odchylky třeba z důvodu veřejného pořádku. Tento princip stanoví §24. Jedna z výjimek je také stanovena v §21(4) - zahraniční osoby, aby mohly podnikat, musí být vždy zapsány do OR a zápis má konstitutivní význam. Ale naše české osoby takovou povinnost nemají, respektive vznikají již před zápisem. To je v rozporu s právem EU, proto byla novelizace a přidání odstavce 5. Ten řeší ale jen vztah k EU.

§22 - kolizní norma. Vyjadřuje inkorporační zásadu, právní způsobilost jiné než FO se řídí právem, podle něhož byla založena. Není tam uvedeno výslovně PO, protože některé útvary mají jinde subjektivitu a u nás ne a naopak. Dále je tu navázání osobního statutu - právem země založení se budou řídit i vnitřní vztahy a ručení. Přesun sídla je chápán jako změna

13


osobního statutu a to vzhledem k oběma principům.

Princip určení osobního statutu je založen na několika principech:

1. Inkorporační princip – osobní statut se určuje podle práva státu, v němž byla zřízena. Tento princip umožňuje volný pohyb společností, protože stát, kde bude společnost působit, naváže její osobní statut na právo země založení a bude ho respektovat. Změna skutečného sídla není relevantní. 2. princip sídla – právnická osoba se bude řídit právem státu, kde má skuteční sídlo. Zde je důležitý vztah skutečného a zapsaného sídla (viz. další otázky). Sídlem společnosti se tu rozumí centrum, odkud je řízena. Některé zákony požadují soulad mezi skutečným a zapsaným sídlem, náš chce jen povin-nost publicity. Pokud by tedy společnost chtěla přesunout sídlo do jiného státu, musela by splnit jeho podmínky, tedy znovu se založit. Její osobní statut by byl navázán na právo země, kde má sídlo. Čili právnická osoba přemístěním sídla nemůže přenést svůj osobní status. 3. princip kontroly – váže právní režim na státní příslušnost společníků.

PODNIKÁNÍDefiniční znaky vyplvají z § 2 odst. 1, tj. soustavnost, samostatnost,

provádění vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, musejí být v konkrétním případě splněny všechny. Nemůže se však jednat o činnost nahodilou, výjimečnou, jen příležitostně nebo občas vykonávanou. Posouzení soustavnosti bude vždy věcí konkrétního případu s přihlédnutím k povaze činnosti.

Jednání vlastním jménem a samostatně – toto kritérium odlišuje podnikání od závislé činnosti. Jsou ale i rozporné případy: Nepodniká společník, který jedná jménem společnosti. Podniká společnost, nikoli společník. Společník pracuje pro společnost za podíl na zisku – tady už se to za pod-nikání považuje OSVČ – termín z daňového práva. Osoby, které podnikají, ale nejsou pod-nikateli. (splňují §2(1) ale nikoli §2(2). Př. umělci, znalci, spisovatelé, insolvenční správci… Tzv. svobodná povolání – př. lékaři, advokáti, znalci…Spojujícím prvkem je vysoká míra závislosti na individuálních vlastnostech

Definice odpovídá svými znaky uskutečňování obchodů po živnostensku, jak to bylo v předválečném právu. Zmizela ale vazba na obchody, klade se důraz pouze na účel. (dříve byla obchodníkem osoba, která provozovala obchody, proto sem nespadali př. zemědělci, řemeslníci i jejich společnosti)

V druhém odstavci jsou pak druhy podnikatelů: 1. Osoba, zapsaná v obchodním rejstříku – jako kritérium zde není podnikání ale

povolení veřejnoprávní. Zápisy mohou být povinné nebo u některých subjektů pouze dobrovolné. Jakmile je FO zapsána do rejstříku, má postavení pod-nikatele, i kdyby neměla podnikatelské oprávnění.

2. Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění – zde už je kritérium podnikání a dále kritérium zápisu do živnostenského rejstříku.

14


3. Osoby, které podnikají na základě jiného než živnostenského oprávnění – jsou to činnosti, které živ. Z. vylučuje ze svého předmětu úpravy – př. svobodná povolání, banky, pojištovny, fondy. Tito podnikatelé mají většinou formu ně-jaké obchodní společnosti, proto by spadaly i pod první definici, ovšem bez podnikatelského oprávnění je nezapíší.

4. Osoby, provozující zemědělskou výrobu – zemědělská činnost se dříve jako podnikání nebrala, teď už tedy ano.

5. Zahraniční osoby podle §23 – sem spadají ty osoby, které vstupují do vztahu s českými osobami nesoustavně, proto spadají pod tento paragraf. Zahraniční osoby, které podnikají u nás soustavně, musí být zapsány do obchodního re-jstříku, proto spadají pod §21. Problém je vázanost na oprávnění. Může být osoba, která podniká, ale

nemá oprávnění a tudíž není podnikatelem. To by pro ní bylo výhodné z hlediska odpovědnosti a vyvolávalo by to nejistotu. Proto je tam §3a – právní úkony takovou osobou učiněné budou platné a v režimu ObZ.

Podnikatel podle právní formy – některé obchodní společnosti můžou vznikat bez podnikatelského cíle, mají pouze předmět činnosti. Zapisují se do OR a proto jsou podnikateli ale pouze formálně.

Každá živnost je podnikáním, ale ne každé podnikání je živností. Chybí také vztah k provozování podniku – to by mělo být náplní i cílem každého podnikání. Podnikatel může podnik vlastnit, ale může provozovat i cizí podnik, který má pronajatý.

Podmínky podnikání

Spadají většinou do veřejného práva. Často některý veřejnoprávní zákon obsahuje prvky práva soukromého a naopak - prolíná se to. Jako základní zákon, upravující podmínky podnikání je živnostenský zákon. Ten obsahuje podmínky obecně, a jsou z něj vyjmuty zvláštní úpravy. Tato oblast také hodně podléhá harmonizaci EU - př. zákaz diskriminace.

Živnostenské podnikání

Živnostenský zákon z roku 1991 nahradil posttotalitní zákon o soukromém podnikání občanů, z roku 1990. Jelikož v totalitním období neexistoval ekvivalent živnostenského podnikání, navazuje tento současný zákon na rakouskou úpravu z 19.stol. Vztahuje se na FO i PO, ovšem nocelizacemi se omezil jen na FO (podmínky jsou splnitelné pouze FO ale do roku 2007 je musela PO splnit prostřednictvím zástupce, což bylo zrušeno, takže fakticky to dnes platí jen pro FO). Je postaven na zásadě svobody podnikání, které by mělo být jen minimálně omezováno, určitým hlášením, jehož význam by měl být deklaratorní a měl by zaručit pouze splnění určitých podmínek. Je tu negativní vymezení - živností je to, co zákon neodsouvá jako zvláštní právní úpravu.

(OSVč nepodléhají ani živnostenskému ani obchodnímu zákoníku a řídí se jen občanem!!)

Podmínky provozování živnosti1. všeobecné - musí splňovat každý živnostník, je-li FO. Jsou to: 18 let,

15


způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost.

Jsou ale i výjimky - lze provozovat živnost se souhlasem soudu jménem a na účet osoby, která nemá způsobilost př. z důvodu věku.

2. zvláštní - spočívají v odborné způsobilosti. Jedná se př. o řemeslné živnosti.Omezení práva podnikat - podnikatelé, kteří dospěli vlastním zaviněním

k úpadku, podnikatel, na jehož majetek byl vyhlášen konkurz, nebo pokud byl uložen trest zákazu činnosti.

Vznik, změna a zánik živnosti1. ohlašovací živnost - právo podnikat vzniká ohlášením, deklaratorní akt. (FO uvádí

identifikační údaje - předmět podnikání, provozovna, odpovědný zástupce..., PO uvádí údaje o statutárech, provozovnách..)

Ohlášení - podání je možno učinit u kteréhokoli živnostenského úřadu, nebo prostřednictvím Czech Pointu. Nemá-li ohlášení náležitosti stanovené zákonem, vyzve úřad do 5ti dnů k odstranění závad a dá ne ně minimálně 15ti denní lhůtu. Pokud odstraní, zapíše ho úřad do živnostenského rejstříku a vydá výpis.

2. koncesovaná živnost - právo vzniká PM rozhodnutí o udělení konceseKoncese - nutno navíc doložit odbornou nebo jinou způsobilost. Udělení

koncese je správní rozhodnutí. Odlišný režim - Zahraniční FO, které nejsou příslušníky EU. Těm vzniká

živnostenské oprávnění až zápisem do OR, ačkoli výpis z živnostenského rejstříku je jim vydán již před zápisem do OR (protože až zápisem do OR vznikne PO).

Zánik - nejčasněji smrtí nebo zánikem PO. Ale smrtí nzeaniká, pokračují-li v živnosti další osoby (dědicové,, insolvenční správce). Dále pak zrušením živnostenského úřadu, pokud přestal splňovat podmínky, nebo uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění vydáno. Nebo neprovozováním živnosti po dobu 4 let (pokud si nepodá návrh na pozastavení).

Druhy živnostíDříve se odlišovaly živnosti obchodní a řemeslné, jako kvantitativní

odlišení, dnes už to není. Dnes se živnosti člení na:1. koncesované2. ohlašovací –

a. řemeslné - zvláštní podmínka odborné způsobilosti - vzdělání v příslušném oboru nebo 6letá praxe v něm.

b. vázané - odborná způsobilost stanovená zvláštními předpisy.c. volné - v roce 2008 byl seznam volných živností nahrazen seznamem činností,

které všechny tvoří jednu ohlašovací živnost. Podnikatel tedy může vykonávat více činností pod jednou živností. Obsahuje výčet a spadá sem i kate-gorie zbytkových živností, jinde nezařazených.

Svobodná povoláníV zahraničí bývají v režimu občana, u nás v režimu obchoda. Je to proto,

že stále častěji zakládají právnické osoby nejen podle občana ale i podle obchoda. Jsou ale pro ně stanoveny určité odchylky protože základem vždy musí být kvalifikované fyzické osoby.

16


Advokacie - mohou vytvářet pouze v.o.s., ks nebo sro. Všichni společníci musí být advokáti, předmět činnosti je jen advokacie nebo insolvenční správce (ten může mít jen vos). Advokátní sro nemohou mít jen jednoho společníka. Jednatem společnosti může být jen společník, prokuristou jen advokát.

Auditoři, daňoví poradci, patentoví zástupci, nestátní zdravotnická zařázení, exekutoři, notáři

Havel přednáška:Historicky se obchodní právo chápe jako právo kupců takže se to váže

na subjekt, kolem kterého jsou nějaké vztahy. Takže základním pojmem je podnikatel. Další teorie říká, že se to všechno točí kolem podniku. Havel říká, že mají smysl obě teorie.

ObchZ nezná definici podnikatele, v novém Občanu to bude. Dneska se podnikatel definuje přes podnikání, v novém občanu to bude statusová věc.

PodnikáníZa účelem dosažení zisku – zisk být nemusí, je to jen cíl. Některé

společnosti nemusí být za účelem zisku (výjimky).Odlišení podnikatele a jeho aktivit má smysl jen v obligacích, jinak ne (v

insolvenci se neodlišuje majetek v podnikání a mimo).

Sídlo a místo podnikání.

PO mají sídlo, FO mají místo podnikání.

Místo podnikáníRozumí se jím adresa, která je jako místo podnikání zapsána v

obchodním nebo živnostenském rejstříku nebo v jiné zákonem upravené evidenci. Musí to být adresa, kde sídlí správa společnosti, kde se tedy veřejnost může s podnikatelem stýkat. FO podnikatel může mít místo podnikání mimo své bydliště (rozštěpenost osobnosti podnikatele, majetkově však oddělen podle českého práva není).

SídloSídlo PO je důležité z hlediska mezinárodního práva (FO má občanství,

PO má osobní statut). Sídlo PO je určeno rovněž adresou, kde podnikatel skutečně sídlí, kde

se s ní veřejnost může stýkat. Musí být uvedeno v zakládajícím aktu společnosti. Je nutné odlišovat zapsané a skutečné sídlo. Reálného sídla se musíme dovolat. Je to důležité i z hlediska mezinárodního práva - soudní příslušnosti. Zápis do obchodního nebo jiného rejstříku nemá pro sídlo právnické osoby konstitutivní význam. Totéž platí i pro změnu sídla. Rozhodující je adresa uvedená v zakladatelském dokumentu, resp. adresa skutečného sídla. Zůstává však povinnost uvádět sídlo v zakladatelských dokumentech, stejně tak i povinnost sídlo a jeho změny zapisovat v obchodním rejstříku. Zcela výjimečně může být sídlo právnické osoby v bytě, když je to slučitelné s účelem právnické osoby a odpovídá to povaze a rozsahu její činnosti.

17

http://www.beck-online.cz/legalis/document.seam?type=html&rowIndex=1&documentId=nnptembqhfpwy6c7pjuxm3tpon2gk3ttnn4v64tfnjzxi4tjnm&conversationId=409199


Ustanovení § 19c odst. 3 ObčZ dává každému právo, aby se dovolával také skutečného sídla právnické osoby. O uvádění jako sídla jiného místa než sídla skutečného půjde jak při uvádění na obchodních listinách, tak i při zápisu v obchodním rejstříku jiné adresy než adresy skutečného sídla.

Sídlo i místo podnikání je třeba odlišovat od provozovny. Provozovnou je prostor, v němž je živnost provozována, včetně stánků, pojízdných prodejen a obdobných zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb. Živnostník i jiný podnikatel může mít i více provozoven a naopak nemusí zřizovat žádnou.

Sídlem odpůrce se řídí místní příslušnost obecného soudu ve věcech obchodních, a jestliže nemá odpůrce sídlo, potom se místní příslušnost řídí jeho místem podnikání. Sídlo nebo místo podnikání má význam pro místní příslušnost živnostenského úřadu. Místo podnikání může také sloužit k odlišení obchodních firem fyzických osob. Sídlo, popřípadě místo podnikání má rovněž význam pro doručování. Podnik jako předmět právních vztahů. Část podniku. Organizační složka.

Podnik jako subjekt práv najdeme definovaný v § 5 ObchZ jako soubor hmotných (stroje, budovy, atd.), jakož i osobních (zaměstnanci – ale ne jako takoví, nýbrž jejich pracovní síla) a nehmotných složek (obchodní jméno, patenty, klientela, atd.) podnikání. K podniku náleží také věci, práva a jiné majetkové hodnoty (cenné papíry, ochranná známka, atd.), které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit (podle Eliáše nebezpečné objektivní hledisko).

Podnik je věc hromadná (bacha, Eliáš to nechce slyšet u zkoušky), zvláštnost je v tom že jako věc hromadná obsahuje i nehmotné složky. Tady je ta „hromadnost“ zdůrazněna spíš v tom smyslu, že je to jednotný předmět, s kterým se dá obchodovat.

Přednáška Eliáš: Celá definice je postavena na představě podniku jako továrny, na souboru aktivních majetkových hodnot. Z toho se vycházelo v 90. letech. Jsou dluhy součástí podniku? V roce 2000 se do zákona dostalo ustanovení o nájmu podniku, kde je teze, že dluhy přecházejí na nájemce (nepřebírá je), tudíž z toho vyplývá, že dluhy jsou součástí podniku. Kuhn to říká taky, ale ten říká jednoduše, že závazky jsou součástí podniku, protože bez nich nelze podnikat.

Druhým pojmovým znakem podniku je to, že jeho jednotlivé složky patří podnikateli. Tento vztah podnikatele může vyplývat především z vlastnického práva, popřípadě u státního podniku z oprávnění s majetkem státu hospodařit, U ostatních složek musí být podnikatel osobou přímo oprávněnou (např. věřitelem pohledávky, vlastníkem ochranné známky).

Podnik nemá právní subjektivitu. Říká se, že je to „majetkový kus“, předmět právních vztahů, je obchodovatelný, není schopen činit právní úkony.

Na otázku, co je součástí podniku, odpovídá § 322 o.s.ř., kde stojí, že je to vše to, co podnikatel nezbytně nutně nepotřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti.

18


Organizační složky podniku:

1. Odštěpný závod - vzniká zápisem do OR. Je hospodářsky závislá na hlavním závodu, musí tam docházet k právním jednáním. Zapisuje se 2x - v místě cen-trály a u příslušného soudu, kde je odštěpný závod situován. Ale v jakém pořadí? V zákoně odpověď není, praxe říká, že nejdříve se zapisuje u soudu, kde je zap-sán podnik. Když je ale odštěpný závod na Slovensku -> byl tam zapsán, nemá právní subjektivitu, ale je částí podniku -> může být zapsán i v ČR. Vedoucí odštěpného závodu je ze zákona zmocněn jednat ve věcech, které souvisí s odštěpným závodem (zavazuje tím subjekt -> centrálu). Odštěpný závod (stejně jako prokuristu) může mít i fyzická osoba - musí však být zapsán v OR.

2. Provozovna je prostor, kde se uskutečňuje určitá podnikatelská činnost. Musí být označena jménem podnikatele. Člení se na ně každý podnik, pokud je jen jedna, je sama podnikem.

Od pojetí podniku ve smyslu tohoto ustanovení je třeba odlišovat státní podnik – to je druh právnické osoby, nikoli předmět.

Podnikatel bez podniku nemůže existovat, naopak podnikatel může mít víc podniků.

Eliáš 16.3.2011Když má kominík štětku a kouli, má podnik? Nemá ale přece jen ty dvě

věci…má i zákazníky, uniformu, kominické know-how…to je jeho podnik.Stavěno na představě fabriky ale dneska už nemusí mít podnikatel

hmotné složky. Má př. jen pronajatou kancelář, auto a telefon…to důležité má v hlavě.

Dědič komentář: musí to mít ty tři složky, aby to bylo podnikem? Ne, ta hmotná složka není nezbytná, naopak ta nehmotná se od toho odpárat nedá (práva a povinnosti). Nejdůležitější je osobní složka. „Vůbec základ podniku je organizace, ostatní je jen její příslušenství“.

Havel Přednáška:PodnikMá tři významy: věc, subjekt, označení firmy.Východiskem je ten první význam – je to věc. Hromadná – složení

jednotlivostí v jednu věc. Jako podnikatel mám právo si vymezit, co do podniku patří, ovšem s tím rizikem, že když tam k účelu podnikání slouží věc, co je moje, tak to tam spadne taky.

Podnik – organizační složka – část podniku: Podnik, v kterém mám jednotlivosti, které chci prodat, potřebuji souhlas valné hromady? §67a? Je část totéž co složka? Je na to judikát. Část není totéž, co složka. Výsledek byl, že když převedu něco, co není substantivní část podniku, proč ne. Ale když převedu nějaký významný celek, už je to převod podniku.

Takže podnik je celek, vedle toho jsou části, které zkoumám materiálně. Pak jsou složky, které zkoumám podle samostatného účetnictví.

Podnik jako subjekt: jen v nějakých speciálních zákonech, které nikdo nezná, se podnik chápe jako subjekt práva.

Podnik ve smyslu všeho: podnik je ekonomická jednotka, která se může s někým spojovat. Chápe se nejen jako věc ale jako určitý širší soubor věcí, vztahů atd…

V novém občanu to bude závod.

19


Obchodní jmění, vlastní kapitál a jiné základní pojmy majetkové po-vahy.

Majetek jsou hodnoty, které mám. Jmění je souhrn aktivních hodnot a dluhů. Dřív to bylo opačně!!

Obchodním jměním se označuje soubor obchodního majetku a závazků vzniklých podnikateli, který je fyzickou osobou v souvislosti s podnikáním. Jměním podnikatele, který je právnickou osobou, je soubor jeho veškerého ma-jetků a závazků. Místo dřívějšího pojmu „čisté obchodní jmění“ používá platná úprava pojem „čistý obchodní majetek“. Věcně vyjadřuje rozdíl mezi obchodním majetkem podnikatele a závazky, které se u něho zahrnují do obchodního jmění, tedy veškerých závazků u právnické osoby a závazků vzniklých v souvislosti s jejím podnikáním u fyzické osoby.

V souladu s obecně uznávaným pojetím majetku jako souhrnu aktiv je rovněž obchodní majetek vymezen jako souhrn aktiv (majetkových hodnot), která patří podnikateli. Za majetkové hodnoty patřící podnikateli je třeba považovat především věci, k nimž má podnikatel vlastnické právo. Jsou to jak věci nemovité, tak i movité. Dále jsou majetkovou hodnotou patřící podnikateli pohledávky, tj. práva na plnění ze závazkového právního vztahu, pokud je podnikatel věřitelem, a to včetně práv na plnění, která jsou důsledkem porušení povinnosti jinou osobou. Do obchodního majetku patří i jiná práva a jiné penězi ocenitelné hodnoty, jako například právo na ochranu obchodního tajemství, na ochranu obchodní firmy, práva z průmyslového vlastnictví, dlouhodobé výhodné obchodní vztahy aj. V těchto posledních případech může být problémem jejich ocenitelnost penězi, která je podmínkou zahrnutí do obchodního majetku.

Vymezení obchodního majetku podnikatele rozlišuje mezi obchodním majetkem právnické osoby a obchodním majetkem fyzické osoby. U právnické osoby obchodní majetek zahrnuje veškerý její majetek, bez ohledu na to, zda slouží nebo je určen k jejímu podnikání či nikoli. Tato změna oproti původní úpravě má důvod v tom, že u právnických osob je zpravidla obtížné a mnohdy i nemožné rozlišit, zda určitý majetek slouží podnikání nebo jinému účelu. Odstraňuje výkladové problémy u právnických osob, které v konkrétním případě nebyly založeny za účelem podnikání, ale mají podle § 2 odst. 2 písm. a) povahu podnikatele. U podnikatele, který je fyzickou osobou, zůstalo vymezení obchodního majetku nezměněno. U něho je možné a potřebné odlišit majetek, který slouží podnikání a majetek, který slouží osobním potřebám fyzické osoby. Proto je do obchodního majetku u fyzické osoby zahrnut pouze ten majetek, který podnikateli patří a který slouží nebo je určen k jeho podnikání. U fyzické osoby je proto třeba rozlišovat její majetek obchodní a neobchodní.

Samostatným pojmem upraveným v obchodním zákoníku je pojem vlastní kapitál. Představuje rozdíl mezi kapitálem podnikatele a cizím kapitálem a tvoří vlastní zdroje financování jeho obchodního majetku. Podnikatel o něm účtuje a v rozvaze ho vykazuje na straně pasiv

20


Havel přednáška:Obchodní majetek je souhrn všeho majetku, který slouží k podnikání. Tedy aktiva, ne dluhy.Obchodní jmění – aktiva a pasiva. To mě zajímá při fungování společnosti, to je hodnota běžícího podniku.Čistý obchodní majetek – majetek po odečtení závazků

Existuje majetek, aktiva je obchodní majetek, aktiva plus pasiva je obchodní jmění. Aktiva mínus závazky je čistý obchodní majetek.Má to význam v insolvenci.

Význam vlastního kapitálu:Když většinový společník rozhodne rozdělit zisk a tím dostane společnost do úpadku, protože odčerpá vlastní kapitál. On zákonným výkonem práva poškodil společnost. Je to ok? Německo přišlo na to, že ten většinový akcionář je vlastně správce majetku, takže má fiduciární povinnosti, takže je to špatně.

join venture – víc podniků se spojí, ale nevytvoří nový celek, jen obligační spojení. Jdou spolu třeba do výběrového řízení

Obchodní tajemství. Pravidla pro utajení skutečností sdělených při nego-ciaci.

V celé oblasti podnikání je důležitá znalost nejrůznějších údajů (dat, informací) z oblasti trhu, o situaci, poměrech a úmyslech konkurence i obchodních partnerů současných i potencionálních. Podnikatelé se je proto snaží získat a v mezích poctivého obchodního styku je to počínání oprávněné. V §17 je definice obchodního tajemství, která je platná pro celý ObchZ, tedy I pro úpravu nekalé soutěže. Je tam speciální skutková podstata porušování obchodního tajemství. Je jedním z práv náležejících k podniku. Je vymezeno těmito znaky:

jde o skutečnosti obchodní, výrobní nebo technické povahy tyto skutečnosti souvisejí s podnikem mají skutečnou nebo potenciální hodnotu (matieriální či nemateriální) – je- li jeho

vyzrazení způsobilé dotknout se hospodářského výsledku podnikatele nejsou běžně dostupné v obchoních kruzích podniketel má zájem na jejich utajení a zajišťuje ho odpovídajícím způsobem

Je jednou ze složek obchodního majetku. Má účinky absolutní – erga omnes – působí vůči všem.

Jde zároveň o ochranu bezformální, která nevyžaduje žádnou registraci ve veřejnoprávní evidence.

Podnikatel má také s těmito právy jedinečné oprávnění nakládat.Výlučná práva k obchodnímu tajemství trvají po tu dobu, po kterou jsou naplněny všechny uvedené znaky (skutečnosti – viz výše definice) – a pokud jeden z těchto znaků (skutečností) přestane působit, dochází k zániku práva jako takového.

21


Negociace

§ 271Jestliže si strany při jednání o uzavření smlouvy navzájem poskytnou

informace označené jako důvěrné, nesmí strana, které byly tyto informace poskytnuty, je prozradit třetí osobě a ani je použít v rozporu s jejich účelem pro své potřeby, a to bez ohledu na to, zda dojde k uzavření smlouvy, či nikoli. Kdo poruší tuto povinnost, je povinen k náhradě škody, obdobně podle ustanovení § 373 a násl.

Je zajišťována ochrana před neoprávněným získáváním a předáváním popřípadě rozšiřováním informací z oblasti jejich podnikatelské činnosti. Tuto ochranu zajišťuje obchodní zákoník na několika místech. Nejširší, všeobecná, je ochrana obchodního tajemství. Vedle toho je v některých případech poskytována zvláštním ustanovením ochrana důvěrným informacím, které podnikatel dává v zájmu obchodu v obchodním styku, i když by nešlo přímo o obchodní tajemství nebo by šlo o obchodní tajemství jen zčásti, neboť ve svém souhrnu tyto informace mají zvláštní informační hodnotu a mohly by být využity proti zájmu tohoto podnikatele. Zde je upravena speciální ochrana před neoprávněným a nežádoucím únikem, popřípadě předáním informací (ať jde o zneužití obdržených informací nebo o porušení povinnosti je chránit tak, aby nedošlo k jejich úniku).

Základem tohoto ustanovení je skutečnost, že při jednání o uzavření smlouvy dochází k tomu, že si strany v zájmu uzavření smlouvy poskytnou různé informace, a v tom i informace, které si podnikatel přeje utajit. V takovém případě je musí označit za důvěrné a pak jsou chráněny. (Rozhodující je zájem podnikatele, tedy subjektivní hledisko a nelze hodnotit, zda tu objektivně potřeba ochrany opravdu je. Tento charakter nemohou získat jednotlivé informace v daném oboru všeobecně známé, ale určitý soubor takových informací získaných při jednání o uzavření smlouvy již takový charakter získat může). Druhá strana je nesmí ani sama použít v rozporu s účelem, ke kterému jí byly poskytnuty, ani prozradit. Jde o informace poskytnuté při obchodním jednání, které má vést k uzavření smlouvy, ale k tomu pak nemusí vždycky dojít. Proto není ochrana těchto důvěrných informací vázána na uzavření smlouvy. Pokud by došlo k prozrazení nebo zneužití těchto informací a z toho vznikla škoda, bude se povinnost k náhradě škody řídit úpravou obchodního zákoníku, jako kdyby šlo o porušení obchodního závazku. Od této úpravy se strany nemohou dohodou odchýlit.

22


4. JEDNÁNÍ PODNIKATELŮ

Obchodní zákoník musí řešit jednání FO i PO. Provozovaný podnik se ale nijak neliší v závislosti na tom, zda jeho majitelem je FO nebo PO. Právní úkony jsou často uskutečňovány zaměstnanci. Nutno odlišit vlastníka podniku a podnik samotný. I podnik může jednat, a to prostřednictvím zaměstnanců. Obchodní vedení popřípadě řízení, jak je používá obchodní zákoník, se týká vnitřních záležitostí obchodní společnosti. Nezahrnuje v sobě oprávnění k právnímu jednání jménem společnosti.

U PO je nutný převodní systém mezi vůlí uvnitř a vůlí navenek. Takže rozlišujeme rozhodování – vytváření vůle PO x právní jednání - projevení vytvoření vůle navenek vůči třetím osobám. Projev vůle v kapitálových společnostech je zpravidla výsledek hlasování společníků na valné hromadě, jímž společníci projeví vůli a vzniká usnesení valné hromady – to má spíše povahu vnitřního rozhodnutí, nepůsobí vůči třetím osobám a tak ho nebereme jako právní úkon. (Takže právo nereguluje jen subjekty ale i jejich strukturu - př. představensto není právní subjekt, jen orgán)

Jednání podnikatelů FO: osobně prostřednictvím zástupců

JednJednání podnikatelů PO: „osobně“ - jednání PO prostřednictvím jejích orgánů jednání prostřednictvím zástupců

Statutární orgán je orgán, jehož jednání je jednáním podnikatele. Jeho jednatelské oprávnění je generální, tedy navenek neomezitelné, ale směrem dovnitř se často omezuje – př. požadavek předchozího schválení valnou hromadou. Ovšem překročení jednatelského oprávnění společnost zavazuje, pokud překročí její předmět podnikaní. Nebude však vázána, když překročí působnost, kterou zákon společnosti svěřuje (protože tady není třeba chránit dobrou víru třetích osob, neznalost zákona neomlouvá).

Jestliže je společenskou smlouvou nebo stanovami stanoveno, že jménem společnosti je oprávněno jednat více statutárních orgánů nebo členů statutárního orgánu společně, vylučuje to v takovém případě oprávnění statutárního orgánu nebo jeho jednotlivého člena jednat samostatně.

Platí ochrana dobré víry třetích osob v zápisy v obchodním rejstříku (§ 29 odst. 1). To má ve vztahu ke statutárnímu orgánu právnické osoby ten význam, že jednání osoby zapsané v obchodním rejstříku jako statutární orgán, třebaže v době jednání už statutárním orgánem není (z funkce byla odvolána či odstoupila aj.), právnickou osobu zásadně zavazuje jako jednání statutárního orgánu. To by neplatilo za podmínky, že by právnická osoba, za niž zapsaná osoba jednala, prokázala, že druhý účastník věděl, že jednající osoba není oprávněna jako statutární orgán (popřípadě jeho člen) jednat.

Statutární orgány: v.o.s. – společníci

23


k.s. – komplemetáři s.r.o. – jednatelé a.s. – představenstvo družstvo – představenstvo

Řeší se otázka, jak brát jednání orgánů PO – jako přímé zastoupení? A pojem statutární orgán – jsou to všechny orgány společnosti, mající nějaké (jednatelské, rozhodovací, konrolní) oprávnění nebo jen orgány, které mají generální jednatelské oprávnění?

Dvě koncepce jednání PO:1. mají právní subjektivitu a nikoli svéprávnost, PO je abstraktní a

nemůže svou vůli projevit stejně jako FO. Musí ji za ni projevit nějaká odlišná FO nebo několik FO dohromady – její statutární nebo jiný zástupce. Toto pojetí u nás bylo před válkou.

2. mají právní subjektivitu i svéprávnost, PO projevuje svou vůli svými statutárními orgány, které nejsou zástupci ale součástí společnosti.

Dnes platí druhé pojetí s tím, že statutární orgány jsou chápány jako orgány mající generální jednatelské oprávnění (ne tedy všechny orgány společnosti). Termín „statutární zástupce“ je tedy blbost. V předpisech EU je ale termín „orgány“ používán ve smyslu všech orgánů společnosti, které mohou jednat samostatně jejím jménem, což je tedy širší pojem, než u nás.

Z hlediska procesního je tu úprava OSŘ pro jednání před soudy – za PO jedná statutární orgán, zaměstnanec, vedoucí odštěpného závodu, prokurista. (Tady je právě rozpor s právem EU, tyto orgány bere EU jako „orgány“ ve směrnici. Směrnice také požaduje, aby orgány, které jednají za společnost před soudy, byly zapsány do OR. To u nás ale není, takže je to v rozporu)

Jednání jménem společnosti před zápisem společnosti do OR

Před jejím vznikem jako právnické osoby. Takové jednání může jménem společnosti uskutečnit kdokoli (nejen zakladatelé společnosti), jednající je však z jednání zavázán sám, popřípadě jsou z jednání zavázány jednající osoby solidárně. Společnost se stane z takového jednání zavázanou za podmínky, že jednání schválí do tří měsíců od vzniku společnosti (tj. od zápisu do obchodního rejstříku) společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti. Schválení má za následek, že společnost je z takového jednání zavázána místo jednající osoby. Přitom podle výslovného ustanovení § 64 odst. 1 platí, že společnost byla z uvedeného jednání zavázána od počátku. Jestliže však společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti jednání učiněné před vznikem společnosti včas neschválí, zůstává z jednání zavázán ten, kdo jménem společnosti před jejím vznikem jednal (podrobněji komentář k § 64).

Jednání je širší pojem než jen podepisování.

Zastoupení

24


Přímé – jménem a na účet zastoupeného (na základě plné moci) nepřímé – jménem svým a na účet zastoupeného (na základě smlouvy)

Smluvní – obsaženo v jednotlivých kodexech. V Obchodu je to př. mandátní sm-louva. Smlouva je jen inter partes, plná moc je naopak erga omnes.

Zákonné – je to př.jednání zakladatelů jménem založené společnosti, žaloba společníka nebo akcionáře. Ale hlavní je prokura.

Druhy zákonného zastoupení:1. Jednání vedoucího odštěpného závadu je jednání jako zástupce podnikatele,

který ale nepotřebuje pro své zastupování plnou moc. Odštěpný závod nemá právní subjektivitu, jedná se o odštěpení podniku jako předmětu, nikoli pod-nikatele jako subjektu. Tím se liší od běžného závodu. To se často plete. Judikatura dovodila, že ten jednatel se už dál nechat někým jiným zastupovat nemůže.

2. Tzv. nezmocněné jednatelství – §16. Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, jestliže třetí osoba nemohla vědět, že není k jednání oprávněn. To není úprava jednatelského oprávnění ale naopak úprava situace, kdy ho někdo nemá.

3. pověřený činností při provozu podniku – žádné plné moci a pracovní smlouvy. Prostě děláš vrátného, nikoho nezajímá ani neví, co máš v pracovní smlouvě. Smluvní zastoupení:

Statutární orgán je oprávněn udělit plnou moc další osobě. Plnou moc lze udělit i více osobám společně. Přitom může být v plné moci určeno, jak mohou společní zmocněnci jednat, zejména zda může každý z nich jednat samostatně. Jestliže takové určení v plné moci chybí, platí, že musejí jednat společní zmocněnci společně. Plná moc musí být určitá (§ 37 odst. 1 ObčZ), zejména z ní musí být patrno, kdo a koho zmocňuje. Současně musí obsahovat vymezení rozsahu zmocněncova oprávnění, a to buď jako oprávnění ke všem právním úkonům (plná moc generální), nebo oprávnění k určitému druhu právních úkonů (plná moc speciální), nebo oprávnění k určitému jednotlivému nebo několika jednotlivým právním úkonům (plná moc individuální). Písemnou formu musí mít plná moc k určitému právnímu úkonu, který musí být podle zákona nebo dohody účastníků učiněn v písemné formě, a dále každá plná moc generální a speciální. Stejně tak musí mít písemnou formu plná moc, jestliže to stanoví zákon (např. § 63).

Důsledky překročení jednatelského oprávnění zmocněncem na základě plné moci nejsou v obchodním zákoníku upraveny. Úprava je v § 33 ObčZ. Podle tohoto ustanovení jednání, při němž zmocněnec překročil své oprávnění vyplývající z plné moci, zavazuje zmocnitele za podmínky, že takové překročení schválil. To může učinit především výslovně, a to i ústně, pokud nebylo dohodnuto, že tak musí být učiněno písemně. Za schválení překročení plné moci považuje občanský zákoník také schválení učiněné mlčky tím, že zmocnitel neoznámí osobě, se kterou zmocněnec jednal, bez zbytečného odkladu poté, kdy se o překročení dověděl, že s překročením nesouhlasí.

25


Souběh zástupního a jednatelského oprávněníJedná se o souběh funkce člena AS nebo SRO jako:1. člena statutárního orgánu (jednatelské oprávnění)2. vedoucího zaměstnance (zástupčí oprávnění)Tento souběh je v českém podnikatelském prostředí natolik běžný, že

se stal skoro pravidlem. Bývá to často zneužíváno s cílem vyhnout se zdanění.

Člen statutárního orgánu nejenže jedná navenek jménem společnosti, ale hlavně vykonává směrem dovnitř obchodní vedení (které de facto ovlivňuje i jednání navenek). Jednatelům i představenstvu to přímo ukládá zákon. Představenstvem je vedení často ovšem jen zabezpečováno a fakticky je delegováno právě na vedoucího zaměstnance (orgány právnické osoby a zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení u zaměstnavatele)

Vedoucí zaměstnanci jednají za společnost př. v pracovněprávních vztazích a v dalších běžných úkonech. Jedná se o zákonné zastoupení.

Pravomoc statutárního orgánu je stanovena zákonem velmi široce a pravomoci vedoucího zaměstnance se s ní překrývají. Proto si Havel myslí, že zákaz souběhu neplatí pro výkon činnosti samotný, protože to by pak generální ředitel nemohl nic vykonávat, jelikož tato pravomoc by byla dána i statutárům. Myslí si, že zákaz souběhu platí jen v tom smyslu, že nesmí mít statutár pracovněprávní vztah o výkonu funkce vedoucího. Protože logicky – nelze jednu a tutéž činnost podřadit pod dva režimy – obchodní zákoník a zákoník práce.

Je-li některý člen představenstva současně zaměstnancem společnosti, je nutné ve vnitřních předpisech společnosti přesně rozlišit jeho činnost jako člena představenstva a jako zaměstnance společnosti. Náplní pracovního poměru nemůže být výkon činnosti statutárního orgánu. Činnost statutárního orgánu (popřípadě jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) obchodní společnosti nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, a to ani v případě, že není společníkem, neboť funkce statutárního orgánu společnosti není druhem závislé práce.

Kdy souběh umožněn je? Pokud má SRO více jednatelů a ti rozhodují jako kolektivní orgán, nebo v případě představenstva AS jako kolektivního orgánu ze své podstaty – každý z členů se pouze podílí na obchodním vedení. Naopak vedoucí jsou jednotivými činnostmi pověření samostatně jako jednotlivci.

„V případech, kdy je statutárním orgánem společnosti kolektivní orgán, je proto podle mého názoru možné, aby došlo k souběhu postavení člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance, neboť podíl na obchodním vedení společnosti a samostatný výkon dílčí řídící činnosti jsou dvě zcela odlišné činnosti.“

„Ani z praktického pohledu není podle mého názoru v rozporu se zákonem, pokud např. člen představenstva akciové společnosti bude současně generálním ředitelem společnosti, který bude představenstvu zodpovědný za hospodaření společnosti jako celku. Taková osoba může mít jako generální ředitel z titulu svého členství v představenstvu nepochybně lepší přístup k informacím a na druhé straně může z titulu svého postavení generálního ředitele jako člen představenstva lépe ovlivňovat obchodní vedení společnosti než osoba, která obdobné postavení mít nebude“

26

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7obzgkzdtorqxmzloon2hm327mfvwg2lpozsv643qn5wgky3on5zxi2i&conversationId=164549


Proč je souběh zákázán?První z forem zneužívání tohoto souběhu spočívá ve zneužití rozdílné

úpravy odpovědnosti za škodu, kdy člen statutárního orgánu zneužívaje své souběžné postavení jedná (nebo později tvrdí, že jednal) jako vedoucí zaměstnanec. Je možné se s tím ale vypořádat – statutární orgán podle našeho práva přece vždy jedná za společnost (jejím jménem), kdežto jednání vedoucího zaměstnance je naopak vždy jejím zastoupením, a to zákonným zastoupením přímým.

Prokura

Zvláštní druh plné moci. Její právní úprava je obsažena pouze v obchodním zákoníku, občanský zákoník ji vůbec nezná. Jde totiž o právní institut, který je typický právě pro obchodní vztahy. Pokud však určitou otázku v souvislosti s prokurou nelze řešit podle obchodního zákoníku, je třeba ji řešit podle obecné úpravy zastoupení v občanském zákoníku.

Jednou ze zvláštností prokury je to, že její rozsah je vymezen přímo zákonem. Prokurista je oprávněn jménem podnikatele činit všechny právní úkony, k nimž dochází při provozu podniku.

Rozsah oprávnění prokuristy je zákonem omezen, pokud jde o zcizování a zatěžování nemovitostí. Tyto úkony je prokurista oprávněn činit jen za podmínky, že takové oprávnění je v prokuře výslovně uvedeno. Jinak však není důvod pro rozlišování mezi právními úkony mimořádnými a jinými.

Pokud by udělená prokura nějaká omezení obsahovala, nebyla by způsobilá k zápisu do obchodního rejstříku a neměla by povahu prokury. Bylo by ji možno posuzovat jako plnou moc podle obecné úpravy v občanském zákoníku, jestliže by obsahovala dostatečně určité vymezení zmocnění. Na případ lze také pohlížet tak, že prokura byla platně udělena a neplatná jsou pouze v ní obsažená omezení.

Pokud je platně udělena prokura, zahrnuje v sobě také zmocnění k právním úkonům, ke kterým se vyžaduje zvláštní plná moc (např. § 31 odst. 1). Vnitřní pokyny podnikatele omezující prokuristu mají význam pouze ve vztahu mezi prokuristou a podnikatelem a jejich porušení může zakládat odpovědnost prokuristy za způsobenou škodu. Vůči třetím osobám však nemají právní význam. Současná úprava neumožňuje omezení prokury jen na určitou část podniku (např. na odštěpný závod).

V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2207/2003, byl zaujat právní názor, podle kterého „překročil-li prokurista svá oprávnění vyplývající z udělené prokury, je podnikatel z jeho jednání zavázán, ledaže oznámil svůj nesouhlas osobě, se kterou prokurista jednal, bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení dozvěděl“. Tento názor byl odůvodněn aplikací § 33 odst. 1 ObčZ

Prokuru může udělit pouze podnikatel, který je zapsán do obchodního rejstříku, ať již na základě zákona nebo, jestliže jde o fyzickou osobu, také na základě vlastní žádosti. Dosud nezapsaný podnikatel by sice mohl prokuru udělit, ale ta by se stala účinnou až ode dne zápisu podnikatele a prokuristy do obchodního rejstříku. Jestliže je podnikatel právnickou osobou, může prokuru udělit a odvolat pouze statutární orgán (u

27


společnosti s ručením omezeným valná hromada, pokud společenská smlouva neurčí něco jiného – § 125 odst. 2), nikoli zákonný zástupce podle § 15.

Jako prokurista může podnikatele zastupovat pouze fyzická osoba. Nemusí jít o zaměstnance, společníka nebo člena. Z § 22 ObčZ vyplývá, že fyzická osoba, které byla prokura udělena, musí mít plnou způsobilost k právním úkonům. Prokuru lze udělit také několika osobám. Z odstavce 4 vyplývá, že tak lze učinit trojím způsobem. Především může být prokura formulována tak, že jsou k zastupování a podpisování oprávněni všichni prokuristé samostatně. Druhá možnost spočívá v tom, že je oprávněno společně více prokuristů, alespoň dva. Třetí pak předpokládá, že je k zastupování a podepisování třeba souhlasného projevu vůle všech prokuristů.

Prokura představuje plnou moc, a pokud nelze otázku její formy řešit podle obchodního zákoníku, je třeba ji řešit podle občanského zákoníku. Podle § 31 odst. 4 ObčZ musí být plná moc udělena písemně v případě, že se netýká jen určitého úkonu.

Podmínkou účinnosti prokury je její zápis do obchodního rejstříku. Výmaz prokury z rejstříku pak má za následek, že prokura přestává být účinná. Účinnost má význam ve vztahu k třetím osobám. Prokura proto zaniká především odvoláním nebo vypovězením. Pokud nelze vyloučit udělení prokury na dobu určitou, zaniká prokura v takovém případě uplynutím doby, na niž byla udělena. Při každém zániku prokury je povinností podnikatele, aby požádal o výmaz prokury z obchodního rejstříku.

Prokura smrtí podnikatele (tj. prokura udělená fyzickou osobou) zásadně nezaniká. Zaniká jen v případě, že podnikatel stanoví, že má trvat pouze za jeho života. Prokurista může činit jen úkony v rámci obvyklého hospodaření. Současně je povinen podat neprodleně soudu návrh na zápis uvedeného omezení prokury do obchodního rejstříku. Z formulace poslední věty § 14 odst. 7 vyplývá, že podmínkou platnosti úkonu přesahujícího rámec obvyklého hospodaření je jak souhlas dědiců, tak i svolení soudu.

28


5. FIREMNÍ PRÁVO

Obchodní firma a její ochrana- obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do

obchodního rejstříku- je to součást podniku – nehmotná složka- firma coby pojem v čes. právu až od 1.1.2001, do té doby „obchodní

jméno“- firma – legislativní zkratka pro „obchodní firmu“- firma se vždy váže k zápisu do OR! => ustanovení ObchZ o firmě se

vztahují pouze na podnikatele zapisované do OR, podnikatelé do OR nezapsaní firmu nemají!

- podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou- slouží k identifikaci podnikatele

- osoby nezapsané v OR: a) FO – povinnost činit právní úkony pod svým jménem a příjmenímb) PO - povinnost činit právní úkony pod svým názvem- možnost používat odlišující dodatky nebo další označení, nesmí

ale působit klamavě (takový dodatek není firmou a je chráněn právem proti nekalé soutěži) – např. Jan Novák ml., Jan Novák, pohřební služba

- tvorba firmy :- složky:

a) firemní kmen – vlastní názevb) firemní dodatek – má firmu blíže určit

i) obligatorní dodatek – právní forma u PO (a.s., s.r.o., státní podnik)ii) fakultativní – pov. dodatku se neukládá, jen se umožňuje – to u FO

- z hlediska obsahového lze formu tvořit jako: a) osobní – tvoří ji hl. u FO (např. „Zdeněk Mladý“), uvádí své jméno a

příjmení; i PO, pokud bude firma obsahovat jméno jednoho několika zakladatelů či společníků (např. „Nový, Novotný & Novák, a.s.“)

b) věcnou – odvozuje se z předmětu podnikání, např. „Česká spořitelna“, „Stavbyt a.s.“

c) fantazijní – zpravidla abstraktní, nepodává info ani o osobě podnikatele, ani o předmětu podnikání např. „Mores, spol. s.r.o.“

d) smíšenou – zpravidla kombinace osobní a věcné – např. „Minařík – Konsultex, s.r.o.“s

- FO - firmou fyzické osoby musí být vždy její jméno a příjmení, to musí být uvedeno tak, jak opravdu zní (zásada pravdivosti) a ne zkráceniny, zdrobněliny, pseudonymy; firma fyzické osoby může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání, tj. dodatek osobní nebo věcný; od 1.1.2001 se připouští i dodatek

29


fantazijní, který nebyl podle restriktivního výkladu § 9 v dřívějším znění připuštěn, praxe živnostenských úřadů však fantazijní dodatky připouštěla, novela ObchZ tedy ustoupila zaužívané praxi a fantazijní dodatky připustila

a) osobní dodatek – např. akademické tituly, dodatky vyjadřující rodinný poměr – „otec“, „syn“, „starší“, „mladší“, atd. (např. „Jan Novák, mladší“)

b) věcný dodatek – blíže určuje podnikatelskou činnost, např. „krejčí“, „pekař“ (např. „Petr Starý, zámečník“

c) fantazijní dodatek – např. „Jiří Pelcl, Pegas“d) dodatek místa podnikání – to PO už nemohou Od 1.1.2001 už se

sídlem odlišovat nesmějí)e) smíšené dodatky – např. „Jan Novák, starší, truhlář v Hořovicích“

- PO - firmou obchodní společnosti nebo družstva a dalších právnických osob, které vznikají zápisem do obchodního rejstříku, je název, pod kterým jsou zapsány v obchodním rejstříku, součástí firmy právnických osob je i dodatek označující jejich právní formu (podle zvl. zákonů jsou určité PO povinny mít dodatek např. „burza“, „banka“, „spořitelna“; jiné osoby nesmějí tato označení používat)

Ochrana obchodní firmy- výlučné právo (a zároveň povinnost) firmu užívat má podnikatel => při

zneužití možno u soudu žádat ochranu obchodní firmy- ObchZ zakotvuje skutkovou podstatu neoprávněného užívání obchodní

firmy- relativní ochrana podle práva nekalé soutěže (FO nezapsaná do OR taky

činí právní úkony pod svým jménem, příjmením, případně dodatkem, ale má jen relativní ochranu podle práva nekalé soutěže, totéž platí pro PO nezap-sané v OR)

- ochrana podle § 12 – absolutní – mohu se jí domáhat vůči komukoliv, týká se všech vztahů bez ohledu na to, jestli mají nebo ne soutěžní povahu (X u rel-ativní ochrany jen vůči konkrétní osobě, navíc to musí naplnit určité znaky)

- kdo byl dotčen na svých právech neoprávněným užíváním firmy, může se proti neoprávněnému uživateli domáhat:1) aby se takového jednání zdržel 2) aby odstranil závadný stav (žalobce může žalovat na změnu obchodní

firmy3) může požadovat vydání bezdůvodného obohacení4) může požadovat přiměřené zadostiučinění – satisfakci, ta má odstranit

nemajetkovou újmu (např. omluva, naturálně – zboží nebo v penězích)5) byla-li neoprávněným užíváním firmy způsobena škoda, lze se její náhrady

domáhat podle tohoto zákona

30

http://www.webset.cz/druzstvo.htm

http://www.webset.cz/newfirma.htm


6) soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno, přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejněn

Pravidla pro užívání staré firmy§ 11

(1) Kdo zdědí podnik nebo jej nabude smlouvou, může podnikat pod dosavadní firmou s nástupnickým dodatkem, jen má-li k tomu výslovný souhlas zůstavitele nebo dědiců nebo právního

předchůdce.(2) Je-li podnikatelem fyzická osoba, která změnila své jméno, může používat ve firmě i své dřívější

jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno.(3) Firma právnické osoby přechází na nástupnickou právnickou osobu s podnikem, zaniká-li původní právnická osoba bez likvidace a nástupnická právnická osoba firmu převezme. Má-li

nástupnická právnická osoba jinou právní formu, musí být změněn dodatek v souladu s její právní formou.

(4) Převod firmy bez současného převodu podniku je nepřípustný. Převod firmy je možný i při převodu části podniku, bude-li podnikatel zbývající část provozovat pod jinou firmou nebo tato část

zanikne likvidací.(5) Je-li součástí firmy právnické osoby jméno společníka nebo člena, který přestal být jejím

společníkem nebo členem, může právnická osoba užívat dále jeho jméno jen s jeho souhlasem. V případě smrti nebo zániku společníka nebo člena se vyžaduje jeho předchozí souhlas anebo souhlas

dědice nebo právního nástupce.(6) Firmy podnikatelů, jejichž podniky příslušejí k témuž koncernu (§ 66a odst.7), mohou obsahovat

shodné prvky, obsahují-li dodatek o příslušnosti ke koncernu a jsou-li dostatečně navzájem rozlišitelné.

1.Pokud by podnikatel zdědil po podnikateli FO podnik pod dosavadní firmou – je nutné používat tzv. nástupnický dodatek jen má-li k tomu souhlas zůstavitele či dědiců.

- dědicem může být jak FO tak PO - kdo podnik zdědí může, ale nemusí podnikat pod dosavadní firmou - pokud se rozhodne podnikat musí uvádět tzv. nástupnický dodatek - od novely k 1.1.2001 postačuje už jen stručný dodatek, již se

nevyžaduje uvádět jméno nástupce - podmínkou zdědění podniku spolu s firmou je souhlas zůstavitele

nebo dědiců - zůstavitel může tedy dát souhlas před svou smrtí, aby nástupce

danou firmu užívat – před novelou nebylo možné (před 2001) - dědicům zákon umožňuje využít dobré pověsti podniku (goodwillu) a

provozovat podnik pod starou firmou a zároveň zajišťuje, aby firma byla pravdivá, tím, že ukládá uvést nástupnický dodatek (nikoliv však už jméno a příjmení nástupce)

Nástupnický dodatek lze uvádět jak před tak za firmou, např. :

VOX, s.r.o., dříve Zdeňka Malenovská X

Zdeňka Malenovská, nyní VOX, s.r.o.,

31

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h1d1.aspx#par66a


- ustanovení o dědění firmy se týká pouze podnikatele – FO zapsané v obchodním rejstříku, osoby nezapsaní v obchodní rejstříku- firmu nemají

- změna firmy v důsledku dědění se zapisuje do obchodního rejstříku – zápis změny má konstitutivní účinky

- stejná úprava jako při dědění se použije pro případ, že někdo, ať už FO nebo PO, nabude podnik na základě smlouvy od osoby fyzické

Kdo nabude podnik smlouvou od PO, může podnikat pod dosavadní (starou) firmou za předpokladu má-li k tomu výslovný souhlas právního předchůdce. (§11, odst. 1) - platí ovšem jen tehdy, pokud v dalších ustanoveních není úprava speciální

2. - změna firmy podnikatele – FO upraveno v § 11, odst. 2 . - tato změna většinou u podnikatelek – vdá se, rozvede, ale i změní si

své křestní jméno (neplatí tedy jen na příjmení) - pokud tedy podnikatel (ka) FO změní své jméno může používat i své

jméno předchozí (ale užívat nemusí) - dodatek obsahující nové jméno lze uvádět opět jak před tak za

jménem př: Hana Benešová, prvdaná Hana Havlová Hana Havlová, dříve Hana Benešová

- touto konstitucí je zajištěna (stejně jako u prvního případu staré firmy) možnost využívat dobré pověsti podnikatele a současné v dodatku je zabezpečen požadavek pravdivosti firmy

- změna firmy v důsledku změny jména se zapisuje rovněž do obchodního rejstříku

3. - přechod PO je upraven v § 11, odst. 3., - při přechodu podniku PO na nástupnickou PO přechází i její firma,

jestliže nástupnická PO přijme a původní PO zanikne bez likvidace – fůzí, převodem jmění na společníka nebo rozdělením

- speciální úprava je uvedena u as., s převodem jmění na akcionáře (§220p, odst.8), kde se uvádí, že hlavní akcionář, není-li FO, je oprávněn převzít firmu s nástupnickým dodatkem a bez dodatku označující právní formu

- Je-li součástí firmy zanikající PO jméno společníka nebo člena, má nástupnická PO právo (nikoli povinnost) firmu převzít.

32


- pokud je součástí firmy PO jméno společníka nebo člena, který přestal být jejím společníkem nebo členem, ať již z důvodů vyloučení, zrušení jeho účasti soudem, vystoupením, dohodou o zrušení apod., může PO užívat nadále jeho jméno ve firmě jen s jeho souhlasem

- nebude-li souhlas udělen, je PO povinna svou firmu změnit a její změnu navrhnout k zápisu do obchodního rejstříku

- pokud společník či člen zemře je třeba vyžádat si souhlasu dědice, pokud však nebyl souhlas udělen za života

- i po novele sporné, koho považuje Obch.Zák. tak dědice – jestli podle občana § 460 nebo osoby vyjmenované § 15 (tedy manželka, děti či rodiče zemřelého, tedy osoby, kterým přísluší uplatňovat právo na ochranu osobnosti pro smrti FO)

4.Po novele nově upraveno v § 11, odst. 6, firmy podnikatelů, jejichž podniky příslušení k témuž koncernu.

- firmy mohou ale nemusejí obsahovat shodné prvky, obsahují-li dodatek o příslušnosti ke koncernu a jsou-li dostatečně navzájem odlišené

- zákon sice neukládá povinnost koncernovým podnikům uvádět shodný prvek a dodatek příslušnost – toto je však sporné, pokud se koncernové podniky dohodnou užívat určitého prvku, který by vyjadřoval jejich příslušnost k tomuto jedinému koncernu

33


6. OBCHODNÍ A INSOLVENČNÍ REJSTŘÍK

Obchodní rejstříkPojemOR je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo organizačních složek jejich podniků, o nichž to stanoví zákon

- Je významným nástrojem bezpečnosti obchodního styku, který zajišťuje transparentnost podnikání

- Obsahuje všechny údaje, které je třeba znát, aby si mohl kontrahent učinit úsudek o důvěryhodnosti konkrétního podnikatele

- Usnadňuje hladké fungování obchodního života- Je přístupný veškeré veřejnosti a poskytuje tak všem

zainteresovaným osobám právní jistotu, týkající se v něm zapsaných údajů, potřebnou hlavně pro obchod a podnikání

Prameny- Nástrojem sjednocení s EU je první evropská směrnice (č.

68/151/ES), na jejímž základě došlo k harmonizaci národních úprav- ObchZ §§ 27 – 34- OSŘ §§ 200a – 200de

Princip publicity- Je podstatný hlavně u složitých kapitálových společností, když

zprostředkovává veřejnosti důležité informace jak v samotném OR, tak i ve sbírce listin

- Dělí se na několik částí1) Princip publicity ve formálním smyslu

Princip publicity ve formálním smyslu spočívá v tom, že rejstřík je přístupný každému, kdo o to projeví zájem, každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něho výpisy a opisy (§ 28) – logicky zde lze stanovit určitá omezení (nahlížet během úředních hodin, pod dohledem úředníka, u soudu, místnosti určené k nahlížení musí být uvedeny na orientační tabuli u soudu – § 8 JŘS). Podle čl. 3 odst. 3 směrnice nesmí být přístup do rejstříku zpoplatněn, požadovat lze pouze úhradu administrativních nákladů. Na požádání je rejstříkový soud povinen vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, případně i potvrzení negativní. Provedené zápisy rejstříkový soud zveřejňuje: Jde o projev principu publicity ve formálním smyslu, neboť soud zveřejňuje bez zbytečného odkladu provedení zápisů (resp. změn či výmazů, uložení listiny do sbírky listin) v Obchodním věstníku. Rozlišujeme mezi:

- zveřejněním – provádí se na základě povinnosti uložené zákonem a vždy v Obchodním věstníku

- uveřejněním – je prováděno rovněž na základě povinnosti uložené zákonem, ale lze si vybrat mezi publikací v OV nebo jinde

2) Princip publicity v materiálním smysluPrincip publicity v materiálním smyslu spočívá v tom, že určitá právní skutečnost nabývá účinků vůči třetím osobám právě publikací v OR a zásadně nemá takové

34


účinky dříve. Není třeba chránit toho, kdo se neseznámí se zápisy v OR (kdo nepečuje o svá práva). Chráněny jsou osoby, které jednají v důvěře v zápis do OR. Dobrá víra třetí osoby je tedy limitem principu publicity.

Nesměšovat princip publicity s účinností nebo neplatností právních úkonů. Princip publicity se totiž týká jen účinků určitých právních úkonů vůči třetím osobám a to zpravidla pouze těm, které jsou v dobré víře.

a) Pozitivní stránka principu publicity: Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis OR, nemůže ten, jehož se takový zápis týká, namítat, že tento zápis neodpovídá skutečnosti (§ 29 odst. 1). Skutečnosti zapsané v OR, které musejí být zveřejněny, je možno namítat vůči třetím osobám až ode dne jejich zveřejnění, ledaže zapsaný podnikatel prokázal, že třetím osobám tyto skutečnosti byly známy již dříve. Ochrana principem pozitivní publicity (namítatelnost údajů a obsah listin) je vázána na zveřejnění a na dobrou víru (která se presumuje), přičemž důkazní břemeno leží na zapsaném podnikateli (§ 29 odst. 3). Od okamžiku zveřejnění se nikdo nemůže omluvit neznalostí těch skutečností, které jsou předmětem zápisu. Namítatelnost zapsaných skutečností lze odsunout ještě do 16. dne po zveřejnění, pokud třetí osoba prokáže, že o zápise předmětných skutečností nemohla vědět.

Nesoulad mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo listinami: Zapsaný podnikatel nemůže v takovém případě uplatňovat vůči třetím osobám zveřejněné znění, a naopak – třetí osoba se ho může dovolávat. Tak se zabraňuje tomu, aby podnikatel těžil z tohoto nesouladu a naopak je chráněna třetí osoba.

b) Negativní stránka principu publicity: V případě, kdy určitá skutečnost (její změna nebo zánik) nebyla v OR zapsána, ač tam zapsána být měla, nemůže ten, koho se zápis týká, namítat proti tomu, kdo jednal v důvěře v pravdivost a správnost zápisu, že zápis neodpovídá skutečnosti. Důvěra v pravdivost a správnost zápisu ovšem nepřichází v úvahu tam, kde jednající osoba o nepravdivosti nebo nesprávnosti zápisu věděla, kde tedy znala skutečný stav. Důkazní břemeno je na tom, koho se zápis týká.

Z toho plyne, že skutečnosti a listiny které mají být podle zákona zapsány nebo uloženy do OR a které dosud zapsány nebo uloženy nejsou, nemůže podnikatel namítat třetím osobám (tj. uplatňovat je vůči nim) až do splnění publikační povinnosti (§ 29 odst. 3).

Příklad: Pokud společnost svým obchodním partnerům oznámila, že změnila statutární orgán, pak by nebyla vázána úkony, které by sjednal starý statutár s obchodními partnery, neboť ti by nebyli v dobré víře. Nedostatek dobré víry by se snadno dokázal písemným oznámením o změně statutáru. V praxi banky odmítají jednat s tím, kdo není zapsán v OR, což odporuje zákonu, neboť zápis statutárního orgánu není konstitutivní, a tedy týká se pouze ochrany dobré víry.

Jestliže zákon rozlišuje mezi zapsanými a zveřejněnými údaji, musí rovněž určit pravidla pro situaci, kdy je mezi zapsanými a zveřejněnými

35


údaji nesoulad - §29 odst. 4 řeší tuto situaci ve prospěch zapsaných údajů, třetí osoby se přesto mohou dovolávat zveřejněného znění, neprokáže-li daná osoba, že jim byly známy údaje zapsané v OR

Třetí osoby se mohou vždy dovolávat obsahu údajů, ohledně kterých dosud nebyla povinnost zápisu do OR a zveřejnění, neodnímá-li jim tento nedostatek účinnost nebo platnost – vztahuje se na deklaratorní zápisy a nemůže se vztahovat na zápisy konstitutivní, neboť ty nabývají účinnosti až zápisem do OR.

Od zápisu osob, které jsou oprávněny právnickou osobu zavazovat jako orgány nebo členové orgánů (např. jednatelé s. r. o., členové představenstva a. s., likvidátoři …)se nikdo (tzn. ani společnost sama) nemůže dovolávat vůči třetím osobám porušení právních předpisů, společenské smlouvy nebo stanov při volbě nebo jmenování orgánů nebo jejich členů, ledaže je prokázáno, že třetí osoba o porušení věděla – z toho vyplývá, že právní úkony učiněné zapsanými orgány jsou platné (jediné, co může zvrátit zápis orgánu či člena orgánu již zapsaného v OR, je žaloba na neplatnost usnesení valné hromady za předpokladu, že bude úspěšná a soud rozhodne, že usnesení valné hromady, jímž byla určitá osoba zvolena či jmenována do funkce orgánu či člena orgánu, je neplatné.

Deklaratorní a konstitutivní zápisy do OR

1. Konstitutivní zápisy:V některých případech má zápis do OR za následek vznik, změnu nebo zánik určitého oprávnění nebo povinnosti nebo vznik, změnu či zánik právní osoby. V takových případech hovoříme o konstitutivních zápisech:

vznik a zánik obchodních společností všech forem a družstev včetně státních podniků

změna stanov AS v případech stanovených zákonem (§ 173 odst. 2), zvýšení a snížení základního kapitálu AS, oprávnění zahraniční osoby podnikat na našem území (§ 21 odst. 4), přemístění sídla zahraniční osoby na území ČR, rozsah ručení komanditisty v KS a společníka SRO (§ 93 odst. 1, § 106), vznik samostatné převoditelnosti práv (§ 204a odst. 3), atd.

2. Deklaratorní zápisy:Všechny ostatní zápisy mají charakter deklaratorní, tzn. je s nimi spojen pouze účinek materiálního principu publicity. Již nejsou pochybnosti o tom, že zápis statutárního orgánu je deklaratorní (§ 13 odst. 2).

Inslolvenční rejstříkInsolvenční systém, který obsahuje údaje podle insolventního zákonaTři základní funkce:

- fci evidenční a registrační ve vztahu k soudním spisům a inslovenčním správcům

- fci informační ve vztahu k účastníkům insolventního řízení, dotčeným subjektům a veřejnosti

36


- fci doručovací pro insolvenční soud a insolvenčního správce

Řízení ve věcech obchodního a insolvenčního rejstříkuSoud zjišťuje pouze

zda je návrh na předepsaném formuláři je doložen požadovanými listinami je doložen eventuální notářský zápis

notář zde má zvýšenou odpovědnost, vyjádřit se přímo v zápise, že jednání je v souladu se zákonem, se základními listinami, pokud mu společnost nedá patřičné materiály, má o tom v zápise učinit výhradu. Notář odpovídá za veškeré vady notářského zápisu.

Veškeré úkony rejstříkového soudu činní v prvém stupni vyšší soudní úředníci (i provedení zápisu), výjimkou jsou případy, kdy má být rozhodnuto usnesením (§200da OSŘ)

Formuláře- pro návrh na zápis do OR, možno podat návrhy i elektronicky- návrh lze podat jen na závazném formuláři s přílohami listin, žádné

jiné dokumenty není soud oprávněn požadovat

ORDo OR se zapisují

– obchodní společnosti a družstva,– zahraniční osoby podle § 21 odst. 4,– fyzické osoby, které

jsou podnikateli a mají trvalý pobyt nebo bydliště v České republice nebo v některém

z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, pokud o zápis požádají, a

– další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.

– Fyzická osoba, která je podnikatelem, se zapíše do obchodního rejstříku vždy, jestliže

– výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku sto dvacet milionů Kč, nebo

– provozuje živnost průmyslovým způsobem.

Fyzická osoba, která splní kteroukoliv z těchto podmínek, podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis do obchodního rejstříku. Fyzická osoba, která přestala splňovat podmínky, na jejichž základě byla povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, může podat návrh na výmaz z obchodního rejstříku.

Do obchodního rejstříku se dle § 35 zapíší: a) firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,

37


b) předmět podnikání (činnosti), c) právní forma právnické osoby, d) u fyzické osoby rodné číslo nebo datum jejího narození, nebylo-li jí rodné číslo přiděleno, e) identifikační číslo, které podnikateli přidělí rejstříkový soud; potřebná identifikační čísla poskytne rejstříkovému soudu správce základního registru osob. f) jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, g) jméno a bydliště prokuristy, jakož i způsob, jakým jedná,h) u právnické osoby identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno, i) další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis.

Do obchodního rejstříku se dále dle § 36 zapíší tyto údaje týkající se právnických osob: a) u veřejné obchodní společnosti jméno a bydliště nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, b) u komanditní společnosti jméno a bydliště nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista, výše vkladu každého komanditisty a rozsah jeho splacení, c) u společnosti s ručením omezeným jméno a bydliště nebo firma (název) a sídlo jejích společníků, výše základního kapitálu, výše vkladu každého společníka do základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše podílu každého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, dále jméno a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku a zániku jejich funkce, d) u akciové společnosti výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh, forma, podoba a jmenovitá hodnota akcií, případné omezení převoditelnosti akcií na jméno, jméno a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce; má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a bydliště nebo firma a sídlo tohoto akcionáře, e) u družstva výše zapisovaného základního kapitálu a výše základního členského vkladu, případně vkladů, f) u státních podniků zakladatel, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je státní podnik povinen zachovávat, a určený majetek.

Vlastní řízení- § 200a a násl. o.s.ř.- obchodní rejstřík = veřejný seznam, do kterého se zapisují

zákonem stanovené údaje o podnikatelích (§ 27 odst.1 obch.zák.); vede se v elektronické podobě

- právní úprava v o.s.ř. v podstatě navazuje na úpravu obchodního rejstříku v obch.zák. a promítá ji do procesního práva

- věcně příslušnými soudy k řízení ve věcech obchodního rejstříku jsou v I. stupni krajské soudy

38


- místní příslušnost se určuje podle obecného soudu podnikatele a u zahraniční osoby podle umístění jejího podniku nebo organizační složky v ČR; místně příslušným soudem je krajský soud, do jehož obvodu patří okresní soud, který je obecným soudem podnikatele – PO (tzn. okresní soud, v jehož obvodu má sídlo - § 85 odst.3) nebo který je obecným soudem podnikatele – FO ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů (tzn. okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání; pokud nemá místo podnikání, okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, pokud nemá bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje - § 85 odst.1 a 2)

- pojem zahraniční osoby vymezuje § 21 odst.2 obch.zák. jako fyzickou osobu s bydlištěm nebo právnickou osobu se sídlem mimo území ČR; pojem podniku a organizační složky podniku je obecně vymezen v § 5 a 7 obch.zák.

- § 200a odst.3 upravuje přenesení místní příslušnosti – pokud dojde k přenesení sídla PO či místa podnikání nebo bydliště podnikatele FO do jiného obvodu než původně místně příslušného rejstříkového soudu

- o přenesení místní příslušnosti rozhodne místně příslušný rejstříkový soud usnesením, ve kterém určí, který krajský soud bude nadále místně příslušným soudem; toto usnesení se doručuje účastníkům řízení (účastníkem je zpravidla pouze podnikatel); po právní moci tohoto usnesení jsou všechny zápisy elektronicky převedeny do databáze nově příslušného rejstříkového soudu a původně příslušný rejstříkový soud zašle nově příslušnému rejstříkovému soudu rejstříkový spis, popř. sbírku listin podnikatele

Řízení ve věcech OR má převážně prvky nesporného řízení. Zahajuje se na návrh (výjimka: § 200b odst.1 věta druhá – ). Návrh podaný v elektronické podobě a musí být podepsaný zaručeným el. podpisem (návrh není třeba následně písemně doplnit). Pokud by byl návrh podán bez zaručeného el. podpisu, je třeba nejpozději do 3 dnů předložit originál nebo návrh shodného znění; pokud je návrh podán telegraficky, je třeba jej nejpozději do 3 dnů písemně doplnit.

náležitosti návrhu: je třeba označit právní skutečnosti, které jsou příčinnou podání návrhu + uvedení, čeho se navrhovatel domáhá (petit návrhu) + popř. uvedení údajů, které mají být zapsány nebo vymazány z OR (Vrchní soud v Praze, sp.zn. 7 Cmo 256/2002)

Řízení ve věcech OR může být zahájeno i bez návrhu, pokud má být dosažena shoda mezi zápisem v OR a skutečným stavem. Rejstříkový soud tak může zahájit řízení o zápisu příslušné změny do OR, jakmile zjistí, že došlo ke změně skutečného (právního) stavu, popř. pokud má alespoň hodnověrné poznatky o tom, že k takové změně mohlo dojít, aniž byl podán návrh na zápis potřebných změn do OR. Řízení může soud zahájit na základě poznatků vyplývajících z rejstříkového spisu, na základě informací 3.osob, nebo na základě upozornění soudu či správního orgánu apod.

O zahájení řízení soud rozhodne usnesením, které doručí podnikateli

39


jako jedinému účastníkovi do vlastních rukou. Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání. V řízení soud zkoumá na základě listin, jejichž předložení si vyžádá, popř. na základě provedených důkazů, zda skutečně došlo v zapisovaných údajích konkrétního podnikatele ke změnám, které je třeba zapsat do OR. Výsledkem řízení je pak buď usnesení o zápisu do OR nebo rozhodnutí o zastavení řízení, pokud se nepodaří prokázat, že došlo k rozporu mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v OR. Proti těmto rozhodnutím je přípustné odvolání.

- zpětvzetí návrhu: § 200b; účinné zpětvzetí návrhu na zahájení řízení je spojeno pouze s návrhy na zápis konstitutivní povahy, tzn. na zápis skutečností, jejichž účinnost nebo platnost nastává až zápisem do OR (především zápisy a výmazy obchodních společností, družstev a státních podniků, zápis obchodní firmy, zápis zvýšení a snížení základního kapitálu a.s. a s.r.o., zápis prokury, zápis zástavního práva k obchodnímu podílu apod.)

- informační povinnost soudů a správních úřadů: § 200b odst.3; soudy a správní úřady jsou povinni upozornit rejstříkový soud na rozpor mezi skutečným právním stavem a stavem zápisu v OR, jakmile při jejich činnosti vyjde najevo, mohou rejstříkovému soudu také zaslat listiny, které svědčí o skutečném právním stavu, nebo označit osoby, které mají takové listiny v držení

- účastníci řízení: účastníkem řízení je vždy podnikatel (osoba, které se zápis v rejstříku týká) bez ohledu na to, zda návrh sám podal, nebo zda jej podal někdo jiný anebo zda rejstříkový soud zahájil řízení bez návrhu; pokud podal návrh na zahájení řízení někdo jiný než podnikatel, je i takový navrhovatel účastníkem rejstříkového řízení

- zvláštní právní předpis (obch.zák.) stanoví, které skutečnosti se zapisují do OR, jakým způsobem se podává návrh na jejich zápis, změnu nebo výmaz a jakými přílohami se musí doložit vyhláška č.250/2005 Sb. – obsahuje předepsané formuláře (15) + přehled příloh, které se k jednotlivým formulářům přikládají (přístupné na stránkách ministerstva spravedlnosti)

- § 200d – důvody odmítnutí návrhu – písm. a) – návrh byl podán osobou k tomu neoprávněnou

písm. b) – pokud nebyl návrh podán na závazných formulářích podle vyhlášky č.250/2005 Sb.písm. c) – náležitostmi návrhu je obsah samotného formuláře; pokud je formulář vyplněn ve všech údajích, pak obsahuje také všechny náležitosti písm. d) – pokud je návrh nesrozumitelný nebo neurčitý písm. e) – pokud k návrhu nebyly připojeny listiny (přílohy), které mají být podle zvláštního předpisu (obch.zák.) doloženy; stanoveny vyhláškou č.250/2005 Sb.

- § 200d odst.2 – soud nesmí návrh odmítnout, pokud k návrhu nebyla připojena listina proto, že taková listina se podle práva, kterým se řídí zapisovaná zahraniční osoba, nevydává, nebo v případě, že

40


doložená listina byla nesprávně označena, popř. nesplňuje všechny formální požadavky stanovené zvláštním předpisem

- § 200d odst.3 – rejstříkový soud je povinen ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu návrh na zápis do OR došel, který vykazuje vady nebo nebyl doložen potřebnými listinami, vyzvat navrhovatele k odstranění vad návrhu nebo doložení potřebných listin

- § 200da – upravuje postup soudu pro případ, že návrh na zápis do OR má vady, které brání jeho věcnému projednání

- § 200db – stanoveny lhůty k rozhodování v rejstříkových věcech; rejstříkový soud je povinen v zákonné lhůtě podle zvláštního předpisu (jinak nejpozději do 5 pracovních dnů) buď zapsat navrhovanou, či z doručeného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu vyplývající skutečnost do OR, nebo o návrhu usnesením rozhodnout

- § 200dc – vyrozumění o zápisu – soud zašle účastníkům o provedeném zápisu výpis; toto vyrozumění soud zašle i osobám, které se zapisují v rámci zápisu podnikatele; výpis musí být odeslán do 3 dnů od zápisu

o zápis do rejstříku soud provede bez zbytečného odkladu po právní moci usnesení o obsahu zápisu

- § 200de – uložení pořádkové pokuty podnikateli – pokutu uděluje předseda senátu; podmínkou uložení pokuty je bezvýsledná výzva rejstříkového soudu ke sdělení skutečností či doložení listin; výzva musí mít formu usnesení, není proti ní přípustné odvolání a musí obsahovat lhůtu, do které je podnikatel povinen se vyjádřit nebo předložit požadované listiny

o pokutu lze uložit až do výše 20.000,-KčŘízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob

- § 200e- věcně příslušným je krajský soud, u kterého je PO zapsána v OR, rejstříku

obecně prospěšných společností nebo v nadačním rejstříku- místně příslušným je ten krajský soud, který je současně rejstříkovým sou-

dem příslušné PO; pokud PO nepodléhá zápisu v rejstříku, řídí se místní příslušnost krajského soudu podle obecného soudu této PO (tzn. okresního soudu, v jehož obvodu má sídlo)

- jedná se o nesporná řízení- soud je vždy povinen provést i jiné důkazy, než které navrhli účastníci,

pokud je to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci- řízení lze zahájit bez návrhu; řízení se zahajuje na návrh pouze, pokud tak

stanoví zákon- účastníkem řízení je vždy navrhovatel (pokud bylo řízení zahájeno podáním

návrhu) a ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno (může být rozhodnutím soudu dotčen ve svém právním postavení)

- rozhoduje se usnesením

41


- lze rozhodnout i bez nařízení jednání (ve věcech podle § 9 odst.3 písm. b), d), e), f) a w), nebo pokud se neprovádí dokazování

- nový odst.5 – přidán novelou č.420/2009 Sb. s účinností od 1.12.2009 – v řízení o neplatnosti usnesení VH obchodní společnosti nebo člen-ské schůze družstva rozhodne soud o tom, že dotčené usnesení je nicotné, i bez návrhu

InsolvenceJako další pojem je v insolvenčním zákoně definován insolvenční soud,

kterým se rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení. K insolvenčnímu řízení jsou v prvním stupni zásadně příslušné krajské soudy. Krajské soudy, které jsou věcně a místně příslušné k řešení insolvenční agendy, jsou zřízeny v Praze, v Brně, v Ostravě, v Českých Budějovicích, v Plzni, v Ústí nad Labem a v Hradci Králové; v Praze tuto agendu vykonává Městský soud. Dále jsou insolvenční agendu oprávněny vykonávat pobočky příslušných krajských soudů, a to pokud budou mít insolvenční agendu na rozvrhu práce. Jedná se o pobočky Krajských soudů v Táboře, Karlových Varech, Jihlavě, Zlíně, Olomouci, Liberci, Pardubicích. Dojde-li k situaci, kdy k insolvenčnímu řízení je místně příslušných několik soudů, mohou se tato řízení konat u kteréhokoliv z nich. Jistě jako vhodnější řešení se ale jeví možnost uvažovat o delegaci z důvodu vhodnosti zejména k tomu soudu, v jehož obvodu je umístěna převážná část dlužníkova majetku.

IR (§§ 419 a násl. IZ)Insolvenční rejstřík je informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti, obsahující seznam insolvenčních správců, dlužníků a insolvenční spisy.

- nebyl v zákoně o KaV- veden v elektronické podobě formou internetových stránek- zápisy mají deklaratorní charakter- krom informační fce má i fci média, jehož prostřednictvím se budou

zveřejňovat písemnosti určené insolvenčním zákonem- veřejně jsou zpřístupněny jen některé údaje (neomezený přístup pro

soudce)zápis do seznamu dlužníků

- do seznamu dlužníků se zapisují o FO podnikatel i nepodnikatel a jejich identifikační údaje, u

podnikatelů je nutno uvést i dodatek odlišující formu podnikatele

- Okamžik zápisu do seznamu dlužníků, který je součástí IR, jsou spojeny s účinky zahájení řízení

- Insolvenční řízení je zahájeno dnem, kdy insolvenční návrh došel věcně slušnému sudu

- Účinky začínají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolventního řízení v IR

- Neprodleně po ustanovení insolvenčního správce zapíše IS údaj o tom do seznamu dlužníků

42

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7mrwhk6tonfvq&conversationId=1513259

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7nnzgc2ttnn4v643povsa&conversationId=1513259

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7onxxkza&conversationId=1513259


o Údaj musí být zapsán do 7 dnů od nastolení těchto účinků (pouze podku nebyl údaj soudu znám, promítne soud informaci ihned, jakmile mu bude zaslán)

- Informace zveřejňované v IRo Zveřejňuje se chronologicky s uvedením okamžiku vloženío Rozhodnutí IS vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních

sporecho Veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu vedeného

IS ohledně dlužníkla (ne-li zákon jinak)o Podání došlá IS v elektronické podobě a písemnosti pořizovaní

IS se do rejstříku vkládají elektronicky-> za účelem utajení a ochrany určitých údajů lez IS navrhnout, aby nebyly určité údaje veřejně přístupné, minimálně se však v insolvenčním rejstříku musí objevit jméno a příjmení FO

- Dokumentace podléhající utajenío Tyto info budou založeny do spisu, nebudou však zveřejněny

v rejstříkuo Utajované dle z. o ochraně utajovaných skutečností

Doručení - Zveřejněním v IR (písemnost se doručuje vyhlášením na úřední

desce soudu a současným zveřejněním v IR, pokládá se za doručeno v okamžikem zveřejnění v IR, okamžik zveřejnění musí být v IR vždy uveden

Vyškrtnutí- Po uplynutí 5 let od nabytí PM rozhodnutí, jímž bylo skončeno

insolvenční řízení, vyškrtne insovlenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní

- Seznam je tak průběžně aktualizován

43


7.NEKALÁ SOUTĚŽ. VÝZNAM GENERÁLNÍ KLAUZULE. ZÁKLADNÍ SKUTKOVÉ PODSTATY. 8. NEDOVOLENÉ OMEZOVÁNÍ SOUTĚŽE

Soutěž existuje všude, kde je obchod, může být na straně nabídky tzv. ekonomicky pozitivní i poptávky tzv. ekonomicky negativní. Optimální je nabídka mírně převyšující poptávku.

Hospodářská soutěž spočívá v rozvíjení soutěžní činnosti v zájmu dosažení hospodářského prospěchu, podstatou je, že více osob žádá či nabízejí totéž a zápolí mezi sebou. Soutěž je nedokonalá tehdy, nemůže-li žádný výrobce ani kupující působit svým jednáním na tržní cenu.

Hospodářská soutěž je souběžná snaha subjektů na trhu určitého druhu zboží nebo služeb, jejímž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských užitků, můžeme říci i výsledků, a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost. Volná soutěž je nezbytnou součástí volného trhu.

Účastnit se hospodářské soutěže mohou fyzické i právnické osoby, i když nejsou podnikatelé, mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti, jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat. Není důležité jakým způsobem k zneužití hospodářské soutěže došlo, jako spíše to, že došlo k narušení hospodářsko ekonomických vztahů.

Můžeme rozdělit na dva základní instituty – odlišující se povahou právní úpravy

1) Právo na ochranu hospodářské soutěže - funkcí je existence hospodářské soutěže, udržet soutěžní stav na

trhu - hájí veřejný zájem - upravuje zákon č. 43/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže,

který má veřejnoprávní charakter - zřízen Úřad na ochranu hospodářské soutěže (Pecina, teď nevím,

když je ve vládě, ale byl ředitelem),- v rámci EU Komise

2) Právo nekalé soutěže - funkcí je, aby se soutěžilo korektivním způsobem - chrání především soukromý zájem - i stíhání je soukromoprávní - součást obchodního zákoníku, §41-54

Nekalá soutěž - 1927 zákon proti nekalé soutěži

44


- 1951 nahrazeno klauzulí v ObčZák. - Nyní v ObchZák. §41 a násl. - Vytvořena generální klauzule – obecné znaky nekalosoutěžního

chování a uvedení jednotlivých skutkových podstat (zejména 9 SP, které zákon přímo vyjmenovává)

- GK – jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže a je způsobilé přivodit újmu soutěžiteli nebo spotřebiteli

Evropská úprava

- soutěžní právo má svůj základ ve Smlouvě o Evropském hospodářském společenství - z roku 1957

o jednak v části upravující základy o jednak v zvláštní části –v hlavě VI.

- nekalá soutěž je považována za méně nebezpečnou než kartel (NS upravena z větší části pouze směrnicemi, ne nařízeními)

o směrnice 84/450/EHS upravující klamavou reklamu a klamavé označení zboží a služeb

o směrnice 97/55/EHS o srovnávací reklamě (novelizace první 84)

- Kartely jsou ve Smlouvě o EHS obsaženy v článku 81 a 82- Nařízení Rady č. 1/2003 ES o aplikaci čl. 81 A 82

Systém soutěžních pravidel vytváří hmotné právo a procesní předpisy. Pokud jde o hmotné právo, tvoří jej jednak primární právo obsažené ve Smlouvě v čl. 81 a 82 (což jsou pravidla pro podniky) a v čl. 87 (což jsou pravidla platná pro stát), a pak dále soubory sekundárního práva zahrnující nařízení. To jsou platná pravidla pro členské státy. K těmto pramenům patří také judikatura Evropského soud-ního dvora a Soudu první instance. V neposlední řadě náleží do tohoto sys-tému i soustava oznámení, pravidel, informací a obdobných dokumentů vydá-vaných Komisí k jednotlivým otázkám soutěžního práva. Tyto dokumenty nejsou formálně závazné ve smyslu jejich přímé aplikovatelnosti v členských státech, ale ukazují způsob, jak na projednávané otázky pohlíží Komise při svém rozhodování.

GENERÁLNÍ KLAUZULE- obsažena v § 44, odst. 1 ObchZák.

Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

- v §44 odst. 2 jsou stanoveny jednotlivé skutkové podstaty

klamavá reklama klamavé označování zboží a služeb vyvolání nebezpečí záměny parazitování na pověsti podniku, výrobku, sužeb

apod.

45


podplácení zlehčování srovnávací reklama porušování obch. tajemství ohrožování zdraví spotřebitelů a životního

prostředí pokud jsou splněny tyto podmínky:

musí jít o jednání v hospodářské soutěži deliktní jednání musí být v rozporu s dobrými mravy soutěže jednání musí být způsobilé způsobit újmu

K samotné újmě dojít nemusí, stačí způsobilost ji způsobit.Postačuje je-li ohrožen jediný soutěžitel.

- GK doplňuje kazuistické normy o abstraktně formulovaný generální zákaz, na jejím základě lze stíhat nepojmenované nekalosoutěžní delikty

- Jednání v nekalé soutěži může být komisivní i omisivní (i opomenutím)

- Úprava má preventivní funkci, neboť nekalá soutěž je ohrožovací delikt, postačí, le-li ohrožen jediný soutěžitel.

POSTIH NEKALÉ SOUTĚŽEZákaz nekalé soutěže postihuje delikty, které nesměřují proti existenci konkurence, ale zneužívaj ji.

- v českém právu není speciální zákon o nekalé soutěži – součást ObchZák.

- Další např. zákon na ochranu spotřebitele, z. o regulaci reklamy, trestní zákon

Subjekty 1) Soutěžitelé - FO a PO, která se účastní soutěže, nemusí být podnikatel (umělci,

kulturní instituce, stát..)- Podstatná je existence ekonomických prvků v jejich činnosti - Existence soutěžitele je podmíněna existencí soutěžního vztahu, ten

musí faktický, ale i právně relevantní - Znaky

Pluralita subjektů tržní nabídky Existence relevantního trhu (trh viz níže)

2) Pomocné osoby - např. při podplácení členové Soči jiných orgánů soutěžitele či osoby,

které jsou k soutěžiteli v zam. poměru- při poručení obchodního tajemství, osoby, které se o tomto tajemství

dozvěděly a neoprávněně jej zpřístupnily jinému 3) Spotřebitelé - sdružují se do PO chránících jejich zájmy

3 druhy nekalosoutěžnicí deliktů

46


1. Soutěžitel klame zákazníky šířením údajů o sobě (či jiném) nebo podniku, které vyvolávají omyl

2. Soutěžitel šíří údaje, které poškozují jeho konkurenty 3. soutěžitel kořistí z výsledků práce svých konkurentů

+ delikty doplňkové Obrana proti nekalé soutěži 1/ Aktivní legitimace – a) soutěžitel, jenž nekalou soutěží utrpí újmu (stačí ohrožení), ¨b) PO hájící zájmy soutěžitelů či spotřebitelů (vyjma §§48-51; žaloba zdržovací a odstraňovací), c) spotřebitel (vyjma §§48-51); u žalob zdržovací a odstraňovací rušitel musí prokázat, že se takového jednání nedopustil; platí i pro náhradu škody, satisfakci a vydání bezdůvodného obohacení (výši škody, závažnost a rozsah jiné újmy, povahu a rozsah bez. obohacení musí však prokázat vždy žalobce);

2/ Svépomoc, jiné prostředky - možnost přiměřeným způsobem odvrátit hrozící neoprávněný zásah do práva; možná i dohoda o narovnání (vše ObčZ);

3/ Soudní obrana - věcně příslušný je krajský soud; lze se domáhat: 1) nečinnosti soutěžitele (zdržovací ž.; podmínkou je, že nekalé jednání trvá či hrozí nebezpečí jeho zopakování), 2) pozitivního jednání žalovaného (odstraňovací ž.; podmínkou existence závadného stavu; směřuje proti tomu, kdo jej vyvolal i proti tomu, kdo jej udržuje; pasivně legitimován tedy obecně rušitel), 3) poskytnutí urč. plnění žalobci - a) peněžitého - relutární náhrada škody (kryje materiální ztráty; lucrum cessans i damnum emergens), vydání bez. obohacení (vůči tomu, v jehož majetkové sféře se důsledky jeho deliktu příznivě projevily), satisfakce v penězích (kryje nemateriální ztráty; přiměřenost), b) nepeněžitého - naturální náhrada škody (restituce; viz a), satisfakce nepeněžitá (kryje nemateriální ztráty; morální plnění; podmínka přiměřenosti),

4) možnost domáhat se zveřejnění rozsudku (lze přiznat účastníku, který byl v řízení úspěšný, a to i bez návrhu; na náklady neúspěšného). Kumulace jednotlivých nároků je možná. Kumulace žalob je zakázaná - je-li řízení zahájeno či pravomocně skončeno (meritorním rozhodnutím), nejsou žaloby (zdržovací a odstraňovací) pro tytéž nároky (totožné, nikoliv druhově stejné) z téhož jednání přípustné; podal-li někdo zdržovací, lze podat odstraňovací; k již podané žalobě lze přistoupit jako vedlejší účastník, a to na návrh některého účastníka či z vlastního podnětu. Pravomocné rozsudky jsou účinné vůči všem oprávněným, třebaže byly vydány k žalobě i jen jednoho z nich. Zákaz kumulace u ost. žalob neplatí. Řízení lze vést i s vyloučením veřejnosti, došlo-li by k ohrožení obch. tajemství nebo veřejného zájmu.

Z knížky47


- je třeba, aby zákaz chovat se nekalosoutěžně byl vynucován účinně a také dostatečně rychle, jinak by se subjektu dostatečnému nekalou soutěží neustále zhoršovalo jeho tržní pozice nebo by dokonce přestal existovat

Druhy právního postihu A) soudně B) mimosoudně

Mimosoudním způsobem obrany je i svépomoc. - Účelnost svépomocných opatření je opatření opírající se o hodnocení

samotného účastníka konkurenčního boje, který se však stává soudcem ve vlastní věci

- Stává se však, že více než ochrana před nekalou soutěží jde o její maskování

Př. Subjekt A si registruje jako ochrannou známku určité označení, které dříve dlouhodobě užíval subjekt B. Po registraci se subjekt A obrátí na obchodní partnery, aby se subjektem B neobchodovaly, že se dopouští nekalé soutěže. Subjekt B podá na subjekt A žalobu pro bojkot, které soud vyhoví.

Př. svémpomociPř: Neoprávněné umísťování plakátů se soutěžitel může bránit tím, že fyzicky chrání svou výlepovou plochu. Pokud by se při této příležitosti poškodil cizí plakát, povinnost k náhradě škody by nevznikla. Jestliže by zlomil lepičovi ruku, šlo by zřejmě o exces, o jednání nepřiměřené povaze nebezpečnosti útoku.

Převažují soudní postihy - Opatření přijímaná státními orgány (zejména soudy) lze dělit

Předběžná opatření Rozhodnutí meritorní

Předběžná opatření - Jsou v oblasti nekalé soutěže častým jevem (podobně u práva

duš.vlastnictví) - Jejich prostřednictvím se udržuje pokojného stavu a zejména

přechodné povinnosti zdržet se jednání, u kterého existuje jistý stupeň pravděpodobnosti, že by mohlo být kvalifikováno jako nekalosoutěžní

Nároky z nekalé soutěže:a) Zdržet se nekalého jednání b) Odstranit závadný stav

Dále mohou požadovata) Přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto v penězích

48


b) Náhrada škodyc) Vydání bezdůvodného obohacení

Právní regulace reklamy

Forma hospodářské propagace, v níž se používají různé prostředky k hromadné nabídce zboží či služeb a také k podchycení pozornosti a vyvolání zájmu potencionálního zákazníka; přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží, služeb či jiných výkonů a hodnot prostřednictvím komunikačních médií.Druhy:

a) všeobecná - urč. zboží bez ohledu na výrobce (např. zelenina, užívání prezervativů)b) značková, c) instituční - vytváří či obnovuje image urč. výrobce, d) polemická - cílem získat podporu veřejnosti př. pro jaderné

elektrárny, e) zaváděcí - nové zboží na trhu, f) udržovací.

Reklama je podrobena veřejnoprávním omezením – zákon o reklamě:- nesmí nabízet zboží extra commercium, nesmí uvádět nepravdivé

údaje, nesmí urážet národnostní či náboženské cítění či ohrožovat mravnost, propagovat násilí, snižovat lid. důstojnost či využívat motiv strachu; nepřípustná je skrytá reklama či podprahová; spec. omezení u tabákových výrobků a alkoholu, léků, zbraní apod.

Klamavá reklama (§45)- šíření údajů (sdělení mluveným či psaným slovem, tiskem,

vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí apod.; šíření veřejné i neveřejné; údaj může být uveden slovem, písmem, ale i obrazem) o vlastním či cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu (i údaj pravdivý, pokud může uvést v omyl, vzhledem k okolnostem, za nichž byl učiněn); jde o údaj, který je způsobilý (postačí riziko vzniku) vyvolat u části veřejnosti klamnou představu, a to z hlediska prům. zákazníka (nadsázka je dovolena - superlativní reklama) a zjednat tím vlastnímu či cizímu podniku v soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů (postačí jediný).

- v některých pr.řádech je zakázána reklama NEKALÁ – širší pojem zahrnuje jak klamavou reklamu, tak závadné reklamní aktivity. (u nás sankce podle generální klauzule, např.srovnávací reklama, opěrná reklama – těží z výsledku snažení jiných soutěžitelů – u nás postižitelná jako napodobení vyvolávající nebezpečí záměny nebo jako parazitování)

49


Srovnávací reklama (§50a)

Srovnávací reklama bývá tříděna podle vztahu ke konkurenčním výrobkům a výrobcům na:Kritizující – poukazuje na výhodnější parametry vl.výrobků a služeb oproti konkurenčním,Opěrnou – PL, kteří nově přicházejí na trh a hodlají se prosadit

oproti tradičním výrobcům a jejich výrobkům. Ty pak slouží jako „referenční vzorek“ pro nové výrobky, kterým jsou připisovány některé vlastnosti shodné s tradičními,

Osobní - všímá si někt.vlastností soutěžitelů a jejich podniků. Vyhraněný případ je poukaz na rasovou, náboženskou aj. charakteristiku soutěžitele.

Zvláštní druh srovnávání , kde není srovnáváno s konkurenčními výrobky a výrobci:Vnitřní - na trhu zavedení PLé, srovnávají své nové výrobky se svými

staršími a ukazují na svůj pokrok,Systémové - srovnává se s dosud obecně dosaženým stavem techniky

či obecným charakterem výroku. Je zdůrazňován pokrok ztělesněný v propagovaném výrobku, aniž jsou konkurenti označováni. Je běžné u technických novinek. (př. káva bez kofeinu ve srovnání s běžnou kávou)

Srovnávací reklama - jakákoliv reklama, která výslovně či nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo jeho zboží či služby. Je přípustná, pokud:

a) není klamavá, b) srovnává jen zboží či služby uspokojující stejné potřeby či určené

ke stejnému účelu, c) objektivně srovnává jen takové znaky zboží či služeb, které jsou podstatné, ověřitelné a reprezentativní, jen výjimečně se připouští srovnání v jediném znaku (pokud splňuje všechny uvedené podmínky), d) nevede k nebezpečí záměny na trhu mezi podniky, výrobky, službami, firmami či zvl. označeními, která se stala příznačnými,e) nezlehčuje podnik, zboží, firmu, zvl. označení apod., ani jeho činnost, poměry či jiné okolnosti, f) se vztahuje u výrobků s chráněným označením původu jen na výrobky se stejným označením původu,g) netěží nepoctivě z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou, firmou, zvl. označeními či označením původu,h) a nenabízí zboží či služby jako napodobeniny jiných označených ochrannou známkou či firmou.

Srovnání odkazující na zvl. nabídku musí uvést, kdy tato nabídka končí (datum) či že končí v závislosti na vyčerpání zásob; nezačala-li ještě, nutno uvést i datum začátku.

50


Nekalosoutěžní jednání založená na klamání spotřebitelů

KLAMAVÉ OZNAČENÍ ZBOŽÍ A SLUŽEB - upravuje § 46 ObchZák.

Odst.1 Klamavým značením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku m\lnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod.

- deliktu se může dopustit jak výrobce tak obchodník, který takové zboží rozšiřuje

- nesprávný údaj nezhojí ani dodatek k odlišení od pravého původu, jako výrazy druh, typ, způsob… pokud je označení stále způsobilé klamat

- klamavý je i údaj sám o sobě pravdivý, může-li vzhledem k okolnostem, za nichž je učiněn, uvést v omyl

- klamavá však nejsou označeníí, jež se v hospodářském styku obečně vžila k označování druhu či jakosti, pokud k nim není připojen klamavý dodatek (původní, pravý..)

- úpravou o zákazu klamavých označení není dotčena zvláštní úprava o ochranných známkách a o ochraně k odrůdám rostlin.

Klamavá reklama (§45)

- šíření údajů (sdělení mluveným či psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí apod.; šíření veřejné i neveřejné; údaj může být uveden slovem, písmem, ale i obrazem) o vlastním či cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu (i údaj pravdivý, pokud může uvést v omyl, vzhledem k okolnostem, za nichž byl učiněn); jde o údaj, který je způsobilý (postačí riziko vzniku) vyvolat u části veřejnosti klamnou představu, a to z hlediska prům. zákazníka (nadsázka je dovolena - superlativní reklama) a zjednat tím vlastnímu či cizímu podniku v soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů (postačí jediný).

- v některých pr.řádech je zakázána reklama NEKALÁ – širší pojem zahrnuje jak klamavou reklamu, tak závadné reklamní aktivity. (u nás sankce podle generální klauzule, např.srovnávací reklama, opěrná reklama – těží z výsledku snažení jiných soutěžitelů – u nás postižitelná jako napodobení vyvolávající nebezpečí záměny nebo jako parazitování)

51


Nekalosoutěžní jednání parazitní povahy

Vyvolání nebezpečí záměny1. užití firmy či názvu osoby nebo zvl. označení podniku

užívaného již po právu jiným soutěžitelem - neoprávněné užití cizí firmy, a to vůbec či př. pro označení výrobků; týká se zvláštního označení podniku jako celku; chráněné označení nemusí být firmou či vůbec slovním označením (př. logo);

2. užití zvl. označení podniku - různé podnikové značky (mohou se týkat i jen organ. složek) či zvl. označení (slovní i výtvarné; musí být dostatečně individualizující); nebo úpravy výrobků, výkonů anebo obch. materiálů podniku (př. tiskopisy, katalogy, reklamní prostředky, obaly), které v zákaznických kruzích platí pro urč. podnik či závod za příznačné (širší dosah; podmínka příznačnosti);

3. napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů (nemusí být příznačné), ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky či esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, které od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil či alespoň podstatně omezil; 4) společné podmínky u 1-3 - postačí riziko, hledisko je objektivní; riziko může vzniknout jen u značek, výrobků, materiálů apod., které mají individualizující charakter; způsobilost vyvolat nebezpečí záměny či klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvl. označením či výrobky jiného soutěžitele.

Parazitování na pověsti- využívání (vědomé jednání) pověsti (goodwill, renomé) podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního či cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl (př. i vzbuzení zdání organizačního či obch. spojení); nemusí být přímý soutěžní vztah. Tzv. opěrná reklama.

Zlehčování

- § 50 Obch.Zák- soutěžitel uvede či rozšiřuje (nemusí být jejich autorem) o

poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele (prům. klientela či obch. kruhy musí poznat, na koho údaje míří) nepravdivé údaje způsobilé přivodit tomuto soutěžiteli újmu (stačí riziko); to platí i u údajů pravdivých (uvedení a rozšiřování!), nejde-li o oprávněnou obranu (jednání, k němuž byl soutěžitel okolnostmi donucen).

52


- pobdobnou povahu mají tzv. zbožové testy, které mají za cíl informovat veřejnost o kvalitě urč. výrobků.

Nepojmenované nekalosoutěžní delikty

- pokud se nejedná o případy, jejichž skutková podstata vyplývá přímo ze zákona, použije se k určení, zda je o protiprávní/protisoutěžní delikt generální klauzule

- Jedná se o tzv. nepojmenované nekalosoutěžní delikty - Jsou to delikty, které nejsou přímo v ObchZák. Obsaženy, ale právní

praxe s nimi počítá¨- Musí splňovat všechny tři podmínky generální klauzule !!1

- Případů je mnoho, dokonce více než je stanoveno ve skutkových podstatách

- Časem došlo k vytvoření tzv. nepojmenovaných skutkových postat nekalé soutěže (nepojmenovaných, protože nejsou pojmenovány v zákoně) neboli tzv. soudcovských skutkových podstat

1. Nekalá reklama

- Pojem reklamy není v právu nekalé soutěže přesně definován- Zákon o regulaci reklamy stanovuje v § 1

Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními medii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.

- Reklama dle evropského práva – stanovena směrnicí Rady č. 84/450/EHS

Každé předvedení související s obchodem, živností, řemeslem nebo svobodným povoláním, jehož cílem je podpora odbytu zboží nebo poskytnutí služeb, včetně nemovitostí, práv a závazků.

Nekalá reklama může mít různé projevy

1 musí jít o jednání v hospodářské soutěži

deliktní jednání musí být v rozporu s dobrými mravy soutěže

jednání musí být způsobilé způsobit újmu

53


a) Skrytá reklama - Je výslovně zakázána pouze veřejnoprávní regulací, a to zákonem o

regulace reklamy - § 2, odst. 1 stanovuje

Skrytou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označená.

- Vyvolává dojem objektivní reportáže

b) Reklama obtěžující - Jde především o nepřiměřené formy lákání zákazníků či nepřiměřené

formy obtěžující zákazníka - Ale i nepřiměřené množství letáků ve schránce nebo na letáku

označeno zdarma, objednám si to a na jednou to musím zaplatitc) Agresivní reklama a reklama za hranicí vkusu - Reklamy, které těží z toho, že vyvolávají přehnaný neodůvodněný

strach, zvláště u reklam zaměřených na děti - reklamy snižující lidskou důstojnost - reklama propagující násilí- reklama urážející národní či náboženské cítění

2. Nepřiměřené nekalé praktiky - Patří se obchodní praktiky těžící ze soucitu a pocitu vděčnosti - Produkty jsou např. nabízeny postiženými lidmi – člověk má soucit,

chce mu pomoct, tak si koupí něco, co by si jinak nekoupil, má pocit, že mu pomohl, ale pomohl pouze ZL – soutěžiteli

3. Obchodní systémy nazývané lavina, hydra, pyramida - Zákazníkovi je slíbena určitá odměna (finanční, prominutí dluhu,

splátky), pokud vynaloží určité úsilí (nejčastěji najde další zákazníky) - Poskytnutá odměna je většinou neadekvátní tomuto úsilí a čím více

je do takového systému zapojeno, tím více je trh nasycený a noví zákazníci se shánějí jen velmi těžko

4. Prémiování - soutěžitel své zákazníky nedůvodně zvýhodňuje a získává je na úkor

ostatních soutěžitelů, a to v rozporu s dobrými mravy a obvyklými poměry

- např. přehnané poskytování darů, soutěží.. - zákazníka nelze k účasti nutit ani nepřímo

5. Bojkot - Zabraňování v soutěži

o Primární

54


Soutěžitel sám odmítá vstupovat do obchodních vztahů s jiným

o Sekundární Soutěžitel působí i na jiné, aby i oni někoho

bojkotovaly Nutný rozpor s dobrými mravy – nikoli např. obranný

bojkot

6. Podstrkování zboží - V obchodě- Aby chtěl zákazník zboží jen určité značky

7. Přetahování ZC - Plánované odlákání zkušených a kvalifikovaných zaměstnanců

Právní postih omezování soutěže

- Jedná se o tzv. kartelové (protimonopolní jednání) - Právo na ochranu hospodářské soutěže má jiný hlavní účel než právo

proti nekalé soutěži – zatímco potírání nekalosoutěžních praktik předpokládá existenci soutěžního prostředí a je zaměřeno především na dodržování poctivosti soutěže, ustanovení práva kartelového, zastupují autoregulační vliv soutěžního prostředí, které by vedlo nebo mohlo vést k ohrožení konkurence

- Proto také někdy hovoříme o existenční ochraně konkurence

Právní ochranu v této oblasti vykonávají :- Na národní úrovni Úřad na ochranu hospodářské soutěže - Na evropské úrovni Komise

- Zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže před jejím narušením - Narušení je legislativním pojmem pro jakékoli jednání v rozporu se

závaznými pravidly hospodářské soutěže vyplývající ze zákona, kterým může být vyloučení, omezení či jiné narušení nebo ohrožení hospodářské soutěže

o Vyloučení – týká se takových forem jednání, které zabraňují tomu, aby na trhu soutěž vůbec existovala

o Omezení soutěže – lze označit jako stav, kdy v důsledku protisoutěžního jednání sice soutěž není zcela vyloučena, ale neprobíhá plnohodnotně, jak by probíhala bez uskutečnění takového jednání. (Knížka(Elda) tvrdí, že přesnější, je hovořit o omezování svobody soutěže)

55


o Jiná narušení nebo ohrožení – představují zbytkovou klauzuli, která zahrnuje jiné formy narušení hospodářské soutěže než je vyloučení a omezení

České antimonopolní právo - Prameny

§ 41-42 ObchZák. Zákon 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

- Předmětem úpravy Ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb

proti jejímu vyloučení, omezení, narušení a příp. ohrožení, a to dohodami, zneužitím dominantního postavení a spojovaní soutěžitelů

Předmětem je i jednání k jehož porušení došlo v cizině a může narušit soutěž v ČR

Zákon se nevztahuje :o Jednání, které se projeví pouze v cizině o Na ochranu HS při poskytování veř.podpory

Subjekty 1) Soutěžitelé

- FO a PO a jejich sdružení, pokud se účastní HS nebo ji mohou ovlivňovat

2) Orgány veř. Správy – orgány obcí či st.správy, pokud mají v kompetenci věci související s antimonopolním právem

3) Úřad na ochranu HS – ÚOHS sídlí v Brně,

Relevantní trh

Trh je místo, kde se v určitém čase setkávají nabídka s poptávkou určitého zboží nebo služeb. Protisoutěžní jednání se determinuje podle konkrétních okolností na relevantním trhu, a to ve vztahu k výrobku či službách, tzv. věcný trh či jeho geografickému vymezení, tzv. geografický trh, nebo také z hlediska trvalosti, tzv. časový trh.

Věcně relevantní trhVýrobkově věcný relevantní trh tvoří veškeré výrobky (služby), které jsou spotřebiteli považovány z hlediska jejich užitných vlastností, cen a před-pokládaného účelu za zaměnitelné. Rozhodné pro určení věcně relevant-ního trhu představuje kategorie zaměnitelnosti.

Geograficky relevantní trhTeritoriálně relevantní trh lze pojmout jako vymezení území, na kterém jsou zaměnitelné výrobky, tak i služby, za srovnatelných podmínek pop-távány a nabízeny.

56


Časově relevantní trhČasově relevantní trh zejména zjišťuje, zda jde o trh trvalý nebo dočasný, význam tohoto rozlišení je v praxi minimální.

Řízení před ÚOHS

- Sídlí v Brně - Řízení se zahajuje na návrh, přičemž je přímo vymezeno zákonem,

kdo může návrh podat - Řízení je zahájeno dnem, kdy byl UOHS doručen návrh obsahující

všechny náležitosti- Řízení o povolení je dvojfázové

o Jednodušší případy do 30 dnů, složitější do 5 měsíců - Účastníci řízení jsou povinni podrobit se šetření UOHS, ten může

požadovat podklady, informace a prověřovat jejich správnost, lze vstupovat na pozemky, do objektů a dopr. Prostředků, nahlížet do obchodních knih, pořizovat výpisy apod.

- Může být nařízeno ústní jednání Pokuty:a) do 300.000,- Kč – porušení povinností subjektu b) do 100.000,- Kč c) až 10mil. či 10% čistého obratu – zakázané dohody, zneužití

dom.postavení d) do 1 mil. – nesplnění rozhodnutí pokuty lze uložit opakovaně - subjektivní lhůta 3 roky, objektivní lhůta 10 let –- jsou příjmem státního rozpočtu

Spojování podniků- Regulace spojování podnikatelů spočívá v omezení možnosti spojení

více podniků v jeden zejména tam, kde by výsledkem byl vznik dominantního postavení

- Jednotný trh není kompatibilní s představou nekontrolované koncentrace, oligopolizace či monopolizace

- Ne ve všech státech upraveno, proto zde má významnou úlohu Komise

- Zák. na ochr.HS obsahuje nástroje k zabránění takových nežádoucích změn, které by narušovaly funkčnost soutěže

Formy koncentrací podniku:a) Spojení (sloučení, splynutí) podniku –- fúzí dvou nebo více podniků, kteří působily dříve na trhu samostatně - při splynutí jsou všechna aktiva i pasiva převedena ze dvou či více

podniků do třetíhob) získání kontroly nad podnikem - jedná se o situaci, kdy jeden nebo více podniků získají přímou či

nepřímou kontrolu nad jiným podnikem nebo podniky, a to

57


v důsledku nabytí majetkové části nebo majetkových hodnot smlouvou nebo jiným způsobem

- získání kontroly nad podnikem znamená změnu v osobě kontrolující, získání vlivu na činnost podniku, převzetí kontroly nad podnikem např. převzetí majoritního obchodního podílu, převzetí kvalifikované menšiny, zejména, pokud zbytek je rozdroben mezi jiné akcionáře, nabytí vlastnických či užívacích práv k celému podniku nebo jeho podstatné části, či jiné smluvní nabytí vlivu na složení, jednání a rozhodování podniku

- za spojení se nepovažuje nabytí kvalifikované účasti banky v jiné PO na bance nezávislé, a to při splnění dvou podmínek :

1) ke vzniku kvalifikované účasti došlo splacením emisního kurzu akcií započtením pohledávky za PO 2) taková účast musí trvat pouze po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce PO, nejdéle však po dobu 1kalendářního roku

- dále se nepovažuje, získá-li soutěžitel, který je poskytovatelem investičních služeb, přechodně, na dobu nejdéle 1roku, takový rozsah podílu jiného soutěžitele, díky kterému sice získá kontrolu, ale práva z ní vyplývající ve vztahu k soutěžnímu chování takového soutěžitele nevykonává a zároveň práva nabyl za účelem dalšího prodeje

Spojení podléhá povolení úřadu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Dle ČR 1. celkový celosvětový obrat všech spojujících se soutěžitelů

nepřevyšuje v ČR částku 1,5 miliardy a 2. alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů v ČR dosáhli čistého

obratu vyššího než 250 milionu Kč nebo 3. celosvětový obrat alespoň jednoho ze spojujících se

soutěžitelů je vyšší než 1,5 milionu Kč

Dle EU - je třeba, aby byla splněna kritéria komunitární dimenze, což je

podmíněno třemi základními podmínkami 1) celosvětový obrat všech musí přesahovat 5 miliard eur 2) obrat každého z nejméně dvou zúčastněných podniků musí

přesahovat 250mil. eur3) žádný ze spojujících se podniků nesmí dosahovat více než 2/3

svého komunitárního obratu v témže státěpovolení uděluje Komise

- oznámení o sloučení či splynutí je nutné Komisy doručit ještě pře fúzí, popř. do 3 týdnů od podpisu Dohody o sploučení či splynutí

58


- komisy začíná plynout jednoměsíční lhůta, ve které rozhodne, zda zahájí šetření či nikoli.

- Má tři možnosti – buď do jednoho měsíce rozhodne, že OK, že nepotřebuje povolení

Nebo ano spadá pod povolení, ale nebude mít takový dopad na společný trh, takže OK

Posouzení je složité, potřebuje se poradit s výborem složeným z členských států – pak se lhůta prodlužuje na 4 měsíce

Řízení před UOHS - Návrh nejpozději 7 dní od uzavření smlouvy (nelze ex offo) - Návrh obsahuje odůvodnění a potřebné doklady - Oznámení o zahájení řízení oznamuje UOHS v obchodním věstníku a

stanoví lhůtu pro podání námitek - Různé možnosti rozhodnutí

Spojení nepodléhá povolení – UOHS o tom musí do 30 dnů vydat rozhodnutí

Spojení podléhá povolení – pokud nevznikne či se neposílí dominantní postavení, které by porušovalo HS – povolí

Vážné obavy z ohrožení HS – pokračuje se v řízení – II. Fáze

o Zde lhůta 2 měsíce

Řízení je dvojfázové - V prvním stupni UOHS rozhodne o tom, zda vůbec spojení podléhá

povolení - V druhé fázi rozhoduje

UOHS posuzuje spojení zejména podle základního (substantivního) testu, jímž je možnost podstatného narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu. Zejména posuzuje

a) Potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže b) Strukturu všech trhů, jichž se spojení dotkne c) Podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích d) Hospodářskou a finanční sílu spojujících se soutěžitelů e) Veškeré překážky vstupu dalších soutěžitelů na trhy, jichž se spojení

dotkne f) Možnosti volby, které mají dodavatelé nebo odběratelé spojujících se

soutěžitelů g) Vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích h) Potřeby a zájmy spotřebitelů i) Výzkum a vývoj prospěšný spotřebiteli a nebránící přitom účinné

soutěžiDohody narušující soutěž

- pojem kartelová dohoda není ani v komunitárním ani v českém právu přímo definována

59


Jde o projev účastníků, z něhož vyplývá společná vůle omezit své vlastní soutěžní rozhodování a svobodu jednání a každé vzájemné sblížení, zejména konkurujících si firmě, které vedlo ke koordinaci jednání na trhu.

- Zakázané protisoutěžní dohody jsou absolutně neplatné ex tunc Čl. 81 SES

(1) Se společným trhem jsou neslučitelné a proto zakázány veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení soutěže na společném trhu, zejména ty, kteréa) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo

obchodní podmínky,b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo

investice,c) rozdělují trhy nebo zdroj zásobování,d) uplatňují vůči obchodním partnerům nerovné podmínky při

rovnocenném plnění, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v soutěži,

e) váží uzavření smlouvy na podmínku, že druhá strana přijme další plnění, která podle povahy nebo podle zvyklostí s předmětem takové smlouvy nesouvisejí.

(2) Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou neplatné.Horizontální a vertikální dohody

- za horizontální se považuje klasická kartelová dohoda soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, tedy ve stejném konkurenčním vztahu (výrobci téhož zboží)

- za vertikální dohodu považujeme dohody na různých úrovních trhu, tedy různé úrovně nabídky a poptávky (maloobchod-velkoobchod, dodavatel-odběratel)

Rozlišujeme různé formy dohod: 1) dohody mezi soutěžiteli (smlouvy, gentlemanské dohody a vše co

má povahu závazku)2) jednání ve vzájemné shodě (výměna citlivých informací nebo jiná

koordinace soutěžního chování) 3) rozhodnutí sdružení soutěžitelů (akt sdružení, který závazně či

dobrovolně koordinuje chování členů na trhu) Druhy dohod:

A) cenové – nejčastější, dorozumívání o ceně, spotřebitel v takovém případě nemá možnost nakupovat za konkurenční ceny, zpravidla dochází k nárůstu cen, které by byly za normální situace nižší..

B) rozdělení trhu C) diskriminace obchodních partnerů D) omezení či kontrola výroby a odbytu

60


E) junktimy – vzájemné dohody, které ukládají určité výkony, které překračují rámec obvyklého plnění a neodpovídají ani obchodním zvyklostem

F) výlučné prodeje a koupě zboží

Jednání ve vzájemné shodě

Pod pojmem jednání ve vzájemné shodě se rozumí jednání dvou nebo více osob uskutečněné ve vzájemném srozumění s cílem nabýt nebo postoupit nebo vykonávat hlasovací práva v určité osobě nebo disponovat jimi za účelem prosazování společného vlivu na řízení nebo provozování podniku této osoby anebo volby statutárního orgánu nebo většiny jeho členů anebo většiny členů dozorčího orgánu této osoby nebo jiného ovlivnění chování určité osoby.

Bagatelní dohodyZákaz čl. 81 se nevztahuje na tzv. bagatelní dohody, jejíž účastníci

nemají na relevantním trhu

1. ve vertikálních vztazích více než 15% tržního podílu2. v horizontálních vztazích více než 10% tržního podílu3. 5% dohod s kumulativní protisoutěžním účinkem (jedna samostatná

dohoda o výlučné distribuci, zkoumaná izolovaně, nemusí působit omezení soutěže, ale paralelní existence více takových smluv již ano).

4. dohody mezi tzv. středními a malými podniky Výjimky ze zákazu

1) Přínos pro Společenství / pro český trh 2) Přispěje ke zlepšení výroby a distribuce zboží 3) Nevylučuje HS ani ji neomezuje

Zneužití postavení na trhuDominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo více soutěžitelů, kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích.

Dle evropského práva

Čl. 82 SES úvodní ustanovení

Se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na společném trhu nebo jeho části.

Aplikace čl. 82 předpokládá kumulativní splnění 3 podmínek: a) existence dominantního postavení, b) jeho zneužití alespoň na podstatné části relevantního

trhu a

61


c) vliv na obchod mezi členskými státy. Článek 82 nezakazuje vytváření dominantního postavení, ale jen jeho zneužití. Z tohoto zákazu neexistují, na rozdíl od zákazu čl.81 SES (kartelové dohody), žádné výjimky, existuje zde ale významný prostor pro uvážení, zda jde o zneužívání či nikoliv.

- Dle českého práva upravuje § 10 a násl. zákona na ochranu HS

Zneužití dominantního postavení můžeme rozdělit na 2 základní typy:1) Dominantní podnik zneužívá buď své tržní síly k vyloučení

konkurenta ze soutěže vůbec – tzv. zabraňování soutěže2) Uplatňuje svou převahu nad slabšími konkurenty – tzv.

vykořisťování soutěže

Čl. 82 SES - demonstrativní výčet (§ 11 z., o ochraně HS)…takové zneužívání může zejména spočívat:

a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen, anebo jiných nerovných obchodních podmínek,b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů,c) v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňovány v hospodářské soutěži,d) v podmiňování smluv tím, že druhá strana přijme plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesou-visejí.

Za zneužívání dominantního postavení můžeme považovat :a) vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s

jinými účastníky trhu. Což jsou taková ujednání, která by za nor-málních tržních podmínek obchodní partneři neakceptovali.

b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí. Typickým případem je situace, kdy dodavatel v dominantním postavení je ochoten dodat určitý výrobek, ohledně kterého toto dominantní postavení má, pouze za pod-mínky současného odběru jiného zboží, které by však odběratel mohl získat za výhodnějších podmínek od jiného dodavatele.

c) Diskriminace, neboli určování rozdílných podmínek při srov-natelném plnění, kdy dominant určuje svým obchodním part-nerům různé ceny bez ospravedlnitelného důvodu. Nemusí se

62


jednat pouze o stanovení cen, ale také o rozdílné platební pod-mínky, slevy, rabaty apod.

d) Omezení výroby, odbytu nebo technického rozvoje ke škodě spotřebitelů. Zde mluvíme např. o odmítnutí vlastní pro-dukce nebo vlastního odbytu dominantním podnikem, a to ke škodě spotřebitele, které vede především k umělému omezení nabídky, ačkoliv existuje intenzivní poptávka, a to za účelem zvýšení či udržení vysokých cen.

e) dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má za následek narušení hospodářské soutěže.

Působnost Úřadu - pokud se Úřad dozví o zneužití, rozhodnutím jej deklaruje a zakáže - soutěžitelé smí podat návrh na určení, zda je určité jejich jednání

zneužitím dominantního postavení či nikoli

63


9. ZÁSADY INSOLVENČNÍHO PRÁVA A CELKOVÝ PŘEHLED MOŽNÝCH ŘEŠENÍ ÚPADKŮ. POJEM ÚPADKU

Pro lepší přehled jsem zařadila před insolvencí samotnou výtah o kapitálové struktuře korporace, a to z knihy Insolvenční právo od Tomáše Richtera, která byla doporučována i samotným doc. Havlem. Vidíme z ní základní ekonomický chod korporace a důvody, které mohou vést k úpadku.

Kapitálová struktura korporace

A = L + C aktiva=závazky+vlastní kapitál

Pravá strana rovnice znázorňuje "frontu" na majetek společnosti. Nejdřív stojí věřitelé a až pak společníci. Nárok věřitelů je fixní (jistina+příslušenství, jejichž výši lze v každém okamžiku vyčíslit). Nárok společníků je reziduální (nárok na majetek, který zbude po uspokojení fixních nároků).

Ve skutečnosti je ale rovnice složitější:

As + A = (Ls + Lg + Lj) + (Cp+ Cc)

As = aktiva, zatížená zajišťovacími právyLs = zajištěný dluh (určité aktivum As je vloženo do krabice se štítek Ls a tím vyňato z dosahu ostatních věřitelů, a tím vyhrazeno k uspokojení věřitele pohledávky Ls. Je ale důležité, aby ostatní o té pohledávce věděli. Kdyby to byl totiž př. úvěr, mohli by ostatní věřitelé poskytnout další úvěry, aniž by si byli vědomi přesného rizika)Lg = dluh bez zajištěníLj = juniorský dluhCp = prioritní akcie. Je to hybrid mezi fixním a reziduálním financováním. Dokud je dividenda, plynoucí z prioritní akcie, vyplácena, chová se prioritní akcie jako dluh (fixní nárok) a není s ní spojeno hlasovací právo. Jakmile ale přestane být vyplácena, nekvalifikuje se to jako porušení práva, jako u dluhu, nýbrž se začne chovat jako kmenová akcie (reziduální nárok, hlasovací právo)

Rizika poskytnutí úvěru: v ideálním případě dlužník dluh vrátí i s úroky. Ale realita? Morální hazard - dlužník využije strategii k tomu, aby se na úkor věřitele obohatil. Management chce jednat v zájmu společníků (aby měl práci) - úvěr ho stimuluje k zvyšování rizika podnikání (př. riskantní investice). Toho věřitelé kompenzují zvýšením úroku. Ovšem to zase stimuluje k hazardu, společníci (potažmo management) mají omezenou odpovědnost (odpovídá společnost). Může se stát, že to vyústí v odepření úvěru. Proto věřitel používá smluvních ujednání, př. právo na informace, pozastavení dividendy atd. Protože když dlužník neplní, sice to lze vymáhat ale fakticky je to obtížné. Ale i tohle všechno by bylo v praxi moc drahé, proto se používá zajištění.

Insolvence obecně

64


Když se aktiva snižují a dluhy rostou, a to z jakékoli příčiny (vnitřní nebo vnější, ztráta konkurenceschopnosti, zpronevěra majetku společnosti…), tak se stane, že se společnost dostane do insolvence. C - tedy nárok společníků na výnos v ekonomickém smyslu zaniká a zůstávají jen nároky věřitelů. Tím se vlastně změní fakticky vlastnictví společnosti ze společníků na věřitele, správce se vlastně stává managerem věřitelů.

Komentář: Oproti zákonu o konkursu a vyrovnání byl zaveden pojem insolvenčního řízení, a to jako řízení jednotného. Insolvenčním řízením se tak rozumí soudní řízení, v jehož průběhu je řešen dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvencí se běžně rozumí „neschopnost vyhovět peněžním závazkům“ či „nezpůsobilost plnit závazky pro nedostatek prostředků“.

Účel insolvenčního práva

Když je tu signál, že se společnost dostane do problémů s placením závazků, nastane situace, že se každý individuální věřitel snaží "urvat" co nejvíc z dlužníkova majetku, bez ohledu na ostatní. Insolvence tomuhle chce zabránit tím, že stanoví systém kooperace jednotlivých věřitelů.

Insolvenční řízení se zabývá tedy tím, jak naložit s aktivy dlužníka, kdo dostane jakou část z nich.Insolvenční řízení je dnes nejefektivnější způsob, jak vůbec vymoci z dlužníka plnění, protože máme pomalé soudy a žalovat dlužníka u nich trvá léta.

Zásady insolvenčního řízení:

insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů - je však otázkou, zda jen zásada sama o sobě napomůže ke zrychlení průběhu insolvenčního řízení (průměrná délka trvání konkursního řízení je podle statistik Ministerstva spravedlnosti 5,5 roku; Světová banka, která se problematikou českých konkursů zaobírá, ve svých studiích tvrdí, že se jedná o více než 9 let).

zásada rovnosti možností u věřitelů stejného nebo obdobného postavení - znamená, že není možné připsat shodná práva věřitelům s nestejným postavením. Např. věřitelům, kteří své pohledávky musí přihlásit do insolvenčního řízení, a věřitelům, kteří tak učinit nemusí, popř. shodná práva věřitelům zajištěným a věřitelům, kteří své pohledávky zajištěné nemají. Tato zásada se bude uplatňovat zejména v rámci poměrného uspokojování v dané skupině věřitelů.

zásada ochrany práv nabytých v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení - vylučuje, aby v insolvenčním řízení byla omezena takto nabytá práva, pochopitelně za podmínky, že byla nabyta již před zahájením insolvenčního řízení. Typickým příkladem jsou práva zajištěných věřitelů (viz.dále)

65

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7on2hkzdjovwq&conversationId=1513259

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7ovygczdfnm&conversationId=1513259



zásada nemožnosti uspokojit se v insolvenčním řízení jiným způsobem, než umožňuje zákon - cílem je zabránit všem věřitelům, aby prováděli jakékoli kroky, které by směřovaly k separátnímu uspokojování jejich nároků mimo režim insolvenčního řízení. Tato zásada má rovněž zamezit tomu, aby byly v konečném důsledku poškozovány zájmy ostatních insolvenčních věřitelů, tedy zejména těch, kteří dodržují zákon.

Celkový přehled možných řešení úpadku:

V ZKV byly způsobem řešení úpadku jen konkurz a vyrovnání. V InZ je to: konkurz – i nadále zůstává nejčastějším řešením reorganizace – zachovává korporaci oddlužení - má napomoci zejména fyzickým osobám zbavit se části anebo

podstatné části svých závazků a narovnat právní cestou své vztahy s věřiteli zvláštní způsob řešení úpadku – v případě institucí jako jsou př. banky (jde

tam o větší peníze tak to musí být zvlášť upraveno), dále tzv. nepatrný konkurzNepatrný konkurz (též spotřebitelský konkurz) je oproti klasickému

insolvenčnímu řízení zjednodušený a méně nákladný. Lze ho označit jako zvláštní případ konkursu, neboť o samostatný způsob řešení úpadku jde jen do té míry, v jaké jsou pro tento postup možné odchylky od konkursu. Lze ho prohlásit jen pro nepodnikatele nebo pro podnikatele, jejichž obrat je méně než 2 mil. a kteří mají závazky maximálně k 50 věřitelům.

Společnost, jejíž úpadek je řešen reorganizaci není o nic méně insolventní než společnost, jejíž úpadek je řešen konkurzem! Insolvenční právo je tedy speciální vůči korporačnímu právu, jsou to dva režimy "řízení" společnosti. Když chceme pochopit insolvenci, musíme si to vždycky srovnat s tím neinsolvenčím režimem. Př. když věřiteli solventní dlužník nezaplatí, má nárok jít k soudu a podat určovací žalobu a soud pak konverzí dlužníkova majetku uspokojí jeho nárok. Když je těch dlužníků víc, uplatní se pravidlo "kdo dřív přijde, ten dřív mele“. V insolvenci je modifikace - koordinace pořadí.

Pojem úpadku a rozhodování o něm.

Definice úpadku je stanovena v §3 InsZ: (1) Dlužník je v úpadku, jestliže má

a) více věřitelů (nestačí pluralita závazku)b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti,c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen „platební neschopnost“).

(2) Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestližea) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebob) je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo

c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebod) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

66





(3) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

(4) O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. - Dlužník (nikoli však věřitel) může podat návrh na insolvenční řízení nejen tehdy, když se dlužník ocitl v úpadku, ale i tehdy, kdy dlužníkovi úpadek teprve hrozí. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Co je to úpadek?

Jedna teorie - podstatou úpadku je to, že hodnota majetku dlužníka nepostačuje k zaplacení jeho závazků. To by se dalo použít i jako definice insolvenčního práva. Dělá se pak tzv. test předlužení (rozvahový test). Jenže stanovení přesné výše aktiv je dost spekulativní, nikdy to není ta hodnota, co by to mělo, kdyby se to zpeněžilo, jsou tu ještě jiné faktory. Takže je tu ještě druhá teorie - tzv.test likvidity - zda je dlužník schopen plnit své závazky tak, jak se stávají splatnými. Likvidita lépe projevuje úpadek (krátkodobý nedostatek může zpravidla snadno překlenout nějakým úvěrem), proto se téti teorii dává přednost v našem InsZ.

Rozhodování o úpadku

Rozhodování o úpadku je jedna ze součástí tzv. insolvenčního řízení. Insolvenčním řízením je soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Má dvě fáze:1. soud rozhoduje, zda jsou splněny podmínky pro řešení majetkových problémů

dlužníka tím, že rozhodne o úpadku. 2. soud rozhodne o způsobu řešení úpadku

67








Zahájení insolvenčního řízení a jeho účinky

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh (podepsán úředně ověřeným podpisem či zaručeným elektronickým podpisem) dojde věcně příslušnému soudu.Insolvenční návrh je takový návrh, který byl podán u věcně příslušného insolvenčního soudu za účelem zahájení insolvenčního řízení. Návrh na zahájení insolvenčního řízení je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel.(Jde-li však o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat u insolvenčního soudu pouze dlužník). V praxi je to vyrovnané.

Věřitelský návrh

68


http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7ozsxe2lumvwa&conversationId=1513259



Pokud chce prohlášení úpadku věřitel, musí uvést skutečnosti, osvědčující úpadek a doložit splatnou pohledávku. Věřitel se bude řídit testem likvidity. Musí dokázat mnohost věřitelů - to je těžké, protože musí najít více věřitelů se splatnými pohledávkami (což je mnohdy tenká hranice, protože je tu také tzv. křížení pohledávek - když se poruší jedna, stávají se okamžitě splatnými ostatní, to je hmota). Pak musí osvědčit, že dlužník 30 dnů neplatil - na to musí taky najít alespoň ještě jednoho dalšího věřitele nebo to musí vejít obecně ve známost. Pak musí osvědčit, že dlužník své závazky není schopen plnit - na to už jsou domněnky v §3(2).

Na dlužníka je tady přeneseno břemeno tvrzení i břemeno důkazní, dlužník, který oponuje věřitelskému návrhu na zahájení insolvenčního řízení, je jedinou osobou, která má zájem na vyvrácení takto zákonem koncipované domněnky. Na základě konkrétních poznatků z praxe pak byly stanoveny v podobě vyvratitelných právních domněnek nejčastější situace, které mají vysokou vypovídací schopnost ve vztahu k možnosti vzniku úpadku či hrozícího úpadku dlužníka.

Dlužnický návrh

Dlužník může podat návrh i v případě hrozícího úpadku, nejen už nastalého. Musí s tím souhlasit všechny statutární orgány nebo zástupci, soud vyzve ty, co se ještě nevyjádřili a rozhodne až po jejich vyjádření nebo marném uplynutí lhůty k jejich vyjádření. Tady je ale problém - v ZKV se to řešilo vždy konkurzem, podání návrhu tedy bylo "vyklizení bitevního pole". Tady se dá ale řešit i reorganizací, tudíž může mít management zájem na tom to insolvenční řízení zahájit, i když by třeba zahájeno být nemuselo. V zákoně chybí řešení odpovědnosti managementu za bezdůvodně podaný návrh na insolvenci.

Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí.

Účinky zahájení insolvenčního řízení

Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku a trvají zásadně do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Se zahájením insolvenčního řízení se spojují zejména tyto účinky: pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou

být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve

vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem

69



http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7mrxw23tfnzvxs&conversationId=1513259


výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.

ZKV se zahájením řízení spojoval jen některá omezení a ty hlavní byly až v konkurzu. InsZ omezuje už od začátku. Je to transparentnější než ZKV, protože teď se soud i veřejnost téměř hned dozví, že bylo řízení zahájeno. Naproti tomu to je zase riziko, protože kolikrát ani společnost v takových problémech být nemusí, ale věřitelé se leknou a začnou uplatňovat své pohledávky a tím tu společnost dodělají.

Zahájení insolvenčního řízení:

Po zahájení insolvenčního řízení nastávají tedy účinky, uvedené výše. Dlužník je tedy omezen ve své dispozici s majetkovou podstatou. Po podání insolvenčního návrhu tedy nastává fáze, která konči rozhodnutím o úpadku. Mezitím ale dává zákon dlužníkovi možnost určitého období, kdy si může svou situaci vyřešit mimosoudní cestou. Je to tzv. moratorium. Dlužník se během trvání moratoria může vyrovnat s věřiteli. Je mu to umožněno tím způsobem, že během jeho trvání nelze vydat rozhodnutí o úpadku. Aby se ale moratoria nevyužívalo k tunelování společnosti, platí majetková omezení, spojená se zahájením řízení.

Návrh insolvenčnímu soudu na vyhlášení moratoria může dlužník podat do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, nebo do 15, pokud návrh podal věřitel.

Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku. Trvá po dobu v návrhu uvedenou, nejdéle však 3 měsíce. Zaniká uplynutím doby nebo rozhodnutím insolvenčního soudu o jeho zrušení.

Insolvenční soud zruší moratorium: navrhne-li to většina věřitelů, počítaná podle výše pohledávek, uvedených v

seznamu závazků; jestliže dlužník uvedl v návrhu na moratorium nepravdivé údaje, nebo vyjde-li

za trvání moratoria najevo, že dlužník vyhlášením moratoria sledoval nepoctivý záměr, zejména přednostní uspokojení jen některých jeho věřitelů.

Po skončení moratoria, popřípadě, pokud vůbec neproběhne, se přistupuje k přihlašování pohledávek (věřitelé mohou pohledávky přihlašovat i během moratoria, ovšem účinky nastanou až po jeho skončení)

Přihlašování pohledávek

Se rozumí procesní úkon, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení. Podáním přihlášky jsou spojeny stejné následky, jako je uplatnění nároku žalobou, a to ode dne, kdy přihláška došla insolvenčnímu soudu. Přihlášky se musí podat na předepsaném formuláři.

Přihlašují se:

70


nezajištěné („obyčejné“) pohledávky – př. plnění z kupní smlouvy. Věřitel jí může uplatnit os zahájení řízení a pak čeká na pokyny správce.

tzv. „pohledávky za podstatou“ – př. odměna správce, pojistné na zdravotní, platy zaměstnancům. Ty mohou být hrazeny v plné výši kdykoli po zahájení řízení (jsou přednostní)

pohledávky za dlužníkem, zajištěné majetkem dlužníka - pohledávky, u nichž není dlužník obligačním, ale zástavním dlužníkem. Jsou to ty, kdy je majetkem ve skutkové podstatě zajištěn závazek třetí osoby ( zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitostí, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy). Zajištění věřitelé mají mezi ostatními insolvenčními věřiteli poměrně výsadní postavení. To je dáno zejména tím, že nemusí s ostatními věřiteli čekat nejčastěji na vydání rozvrhového usnesení při způsobu řešení úpadku konkursem, ale mohou být uspokojeni ze zástavy již v průběhu insolvenčního řízení.

pohledávky za dlužníkem zajištěné majetkem třetí osoby - v režimu insolvence nejsou zajištěnými pohledávkami (protože to zajištění nespadá do majetkové podstaty). Berou se jako pohledávky nezajištěné a uspokojují se mimo insolvenční řízení.

Nelze přihlásit úroky, úroky z prodlení a poplatky z prodlení, které se vážou k pohledávkám, které se stanou splatnými až po rozhodnutí o úpadku. Výjimkou jsou úroky ze zajištěných pohledávek. Dál nelze přihlásit sankce za nedodržení závazku (na to jen pak režim náhrady škody).

Započtení - obecně je v insolvenčním řízení zakázáno započítat pohledávky (aby to neohrozilo nároky ostatních věřitelů). Lze ale započítávat pohledávky, které splnily podmínky k započtení před zahájením insolventního řízení.

Přihlášené pohledávky přezkoumá nejdřív správce a po něm ještě soud.

Podané přihlášky můžou popřít správce a dlužník, věřitel nemůže popřít pohledávku jiného věřitele.

71



10. POSTAVENÍ VĚŘITELŮ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ. PŘIHLÁŠKY, SPORY O NĚ, VĚŘITELSKÉ ORGÁNY A JEJICH ROLE

Postavení věřitelů v insolvenčním řízení – mají dosti výsadní postavení, viz. předchozí otázky

Věřitelské orgány

Schůze věřitelů

Je jakýmsi nejvyšším či hlavním věřitelským orgánem, v němž mohou přihlášení věřitelé realizovat svůj vliv na průběh insolvenčního řízení InsZ dává věřitelům právo rozhodovat o majetku dlužníka tím, že mají zastoupení na schůzi věřitelů. Tady je zase problém, že malí věřitelé nebudou mít motivaci, anebo i ti velcí, pokud je hodnota majetku příliš malá. Navíc aby se snížily náklady, dává jim zákon možnost hlasovat dálkově. Není potřeba kvórum, to vyvažuje ustanovení, že insolvenční soud může rozhodnutí zrušit. U některých klíčových rozhodnutí zákon vyžaduje většinu.

Schůze věřitelů rozhoduje ve věcech: – volby a odvolání členů věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů, – ponechání prozatímního věřitelského výboru ve funkci (viz § 61 a násl.

InsZ ), – jež si sama z působnosti věřitelských orgánů vyhradí, – v působnosti věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů, nejsou-li tyto

ustanoveny, resp. není-li soudem jmenován prozatímní věřitelský výbor.

Schůzi věřitelů svolává i řídí vždy insolvenční soud. Soud může schůzi věřitelů svolat na základě podnětu vlastního, návrhu insolvenčního správce, návrhu věřitelského výboru, návrhu alespoň dvou věřitelů s pohledávkami v souhrnné výši alespoň desetiny všech přihlášených pohledávek.

Dále může být podnětem ke svolání schůze „kvorum“ věřitelů, bude-li návrh podán alespoň dvěma věřiteli, jejichž pohledávky činí alespoň desetinu všech přihlášených pohledávek.

Otázkou je, zda předmětný návrh musí všichni věřitelé podat najednou či nikoli. Nastane-li taková situace, bude na soudu, aby podle konkrétních okolností zhodnotil, zda jsou tyto návrhy věcně shodné a zároveň splňují zákonné podmínky.

Právo na účast na schůzi věřitelů mají především dlužník, věřitelé, insolvenční správce.

Věřitelský výbor (popř. zástupce věřitelů, když je jich méně než 50) – je to jakýsi výkonný orgán, má delegovaný výkon pravomoci, ovšem není to nutné (může si to atrahovat schůze věřitelů přímo k sobě). Volí si ho zajištění i nezajištění věřitelé, může to být management nebo správce.

Dopad insolvenčního řízení na pohledávky

72

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7onrwq5l2mvpxmzlsnf2gk3dv&conversationId=1513259



http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7ozsxe2lumvwhg23zl53hsytpoi&conversationId=1513259

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mrqga3f6mjygi&conversationId=1513259

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mrqga3f6mjygjpxazrwge&conversationId=1513259




Tzv. "nesplněné smlouvy" - smlouvy o vzájemném plnění, které nebyly v okamžiku zahájení insolventního řízení ještě zcela splněny ani jednou smluvní stranou. Je to tedy kombinace pohledávek a závazků.

U konkurzu - správce se musí rozhodnout, jestli smlouvu splní nebo ne. Pokud se rozhodne jí odmítnout, má druhá strana nárok na náhradu škody, který uplatní přihláškou. Problém je ale, že správce může smlouvu zrušit pomocí institutu odstoupení od smlouvy - strany si tedy musí vrátit plnění (podle OZ), což zmenší majetkovou podstatu a ohrozí ostatní věřitele.

Pokud jde o reorganizaci, tam je to jinak. Smlouvy trvají (protože by to mohl být nástroj, jak se zbavit povinnosti plnění nepohodlných smluv)

Odporovatelnost"Co svět světem stojí, podléhají dlužníci příležitostně pocitu, že

mnohem lépe než ponechat svůj majetek k uspokojení věřitelům bude převést jej na někoho jiného, zpravidla na někoho, kdo je jejich srdci bližší"Problém - chrání pouze věřitele vykonatelných pohledávek.

Odporovat lze: úkony bez přiměřeného protiplnění, úkony zvýhodňující jednoho věřitele na úkor jiných, podvodně či úmyslně zkracující úkony. Aktivně legitimován je pouze správce. Pokud uspěje, stane se plnění z odporovatelného úkonu součástí majetkové podstaty. Pokud už druhá strana plnila, může žádat plnění zpět, pokud jde o peníze - musí pohledávku přihlásit klasicky do řízení.

Přezkum pohledávek:Přezkum se děje nejprve správcem a pak soudem. Správce

přezkoumává pohledávky z hlediska jejich souladu s dodanými dokumenty a účetnitvím dlužníka a opatřuje je vyjádřním dlužníka. Dlužník a insolvenční správce jsou jedinými subjekty oprávněnými na přezkumném jednání popírat přihlášené pohledávky. V případě, že insolvenční správce zjistí, že přihláška je vadná, či neúplná, a nelze ji proto přezkoumat, musí vyzvat věřitele, aby ji opravil či doplnil ve lhůtě, která nemůže být kratší než 15 dnů. Současně s tím je povinen věřitele poučit, jakým způsobem musí přihlášku opravit nebo doplnit, a upozornit ho, že pokud tak věřitel neučiní, předloží ji insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží.Pak správce sestaví seznam pohledávek. Zajištěné věřitele musí uvést zvlášť. Účastníci řízení do tohoto seznamu mohou nahlížet.

Pak se koná přezkumné jednání před insolvenčním soudem, kde probíhá popírání pohledávek. Popřít může pouze dlužník a správce, věřitel nemůže popřít pohledávku jiného věřitele. Popírat se může1. pravost pohledávky - situace, kdy je namítáno, že pohledávka nevznikla nebo

že již zcela zanikla anebo je zcela promlčena. př. Jestliže dlužník tvrdí ve svém podání, že není pravdou, že dluží jednomu z přihlášených věřitelů částku ve výši 200 000 Kč ze smlouvy o dílo, poněvadž žádnou smlouvu o dílo s tímto věřitelem nikdy neuzavřel, zpochybňuje pravost přihlášené pohledávky.

2. výše pohledávky - je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka

73





3. pořadí pohledávky - pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uve-dené v přihlášce pohledávky, nebo je-li popíráno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění

Popření výše pohledávky nemá vliv na její pořadí. Popření pořadí pohledávky zase nemá vliv na pravost nebo výši pohledávky. Popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění, tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky, a bylo-li toto právo popřeno jen zčásti, tytéž účinky jako popření výše pohledávky.

74



11. ÚPADEK JAKO SPRÁVA DLUŽNÍKOVA MAJETKU, OBSAH MAJETKOVÉ PODSTATY A SPORY O JEJÍ KVALITĚ A ROZSAHU

Správa insolventní korporace

Máme tu tedy určitou majetkovou podstatu, kterou někdo musí spravovat. Nejprve vymezíme motivaci jednotlivých subjektů kolem společnosti a pak konkrétní správu. Jsou čtyři možnosti, jak s aktivy dlužníka naložit:

1. prodej majetku po částech (konkurz)2. prodej majetku v celku (konkurz)3. ponechání v rukou dlužníka (reorganizace)4. kombinace.

To závisí na typu krize, v níž se podnik nachází. Komu ale svěřit správu? Společníci - těm ne, protože by buď rezignovali na výkon správy, nebo by se pouštěli do riskantních projektů, aby mohli v případě úspěchu mít nárok na reziduum. Navíc mají omezenou odpovědnost a nemají vlastně co ztratit. Pokud by si měli vybrat z jednoho z těch 4 řešení, pokouší se o reorganizaci (ponechání v rukou dlužníka) Management- ten by taky jednal riskantně, protože si chce zachovat pracovní místo, navíc někdy za úpadek může právě on. Ale zase je nejlépe informován. Další důvod je, že když management ví, že bude v insolvenci společnost řídit, vyhlásí jí dřív, aby si zachoval místo, než tam už nic nezbude. Věřitelé - insolvence jim vlastně bere jejich možnost individuálně něco vymoci a staví je do role stáda, kdy ti menší věřitelé ztrácejí motivaci, protože ví, že tak jako tak ničeho nedosáhnou a nic na ně nezbude. Naopak majorita může lehce toho zneužít je svému prospěchu (je to vlastně stejný model, jako společníci za normálního solventního stavu).

Ve společnosti v úpadku se zcela mění dispozice s dlužníkovým majetkem. Vlastně se mění fakticky vlastnictví společnosti ze společníků na věřitele, správce se vlastně stává managerem věřitelů.

Insolvenční zákon obsahuje výčet osob, kterým náleží dispoziční oprávnění. Nestanoví-li insolvenční zákon jinak, je osobou s dispozičním oprávněním:1. dlužník

v době do vyhlášení úpadku, v době od povolení reorganizace a dlužník v době od povolení oddlužení. po zrušení konkursu

2. Insolvenční správce od prohlášení konkursu.

Insolvenční zákon výslovně neříká, kdo je osobou s dispozičním opatřením v mezidobí od rozhodnutí úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Expertní pracovní skupina pro insolvenční právo Ministerstva spravedlnosti ve svém stanovisku č. 1 z 10. 1. 2008 uvádí, že nestanoví-li soud jinak, je osobou s dispozičním oprávněním v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku ve vztahu k majetkové

75




http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7n5sgi3dvpjsw42i&conversationId=1513259




podstatě dlužník.

Majetková podstata

Nahrazuje pojem konkurzní postata, známý ze ZKV. Je to majetek, určený k uspokojení věřitelů dlužníka. Pokud podá návrh dlužník, vzniká majetková podstata již ke dni podání návrhu (protože je pravděpodobné, že úpadek skutečně nastal, když už musí navrhovat dlužník sám), a už k tomu dni se omezují pravomoci managementu a plnění závazků věřitelům.

Pokud podá návrh věřitel - vniká majetková podstata až prohlášením úpadku soudem nebo vydáním předběžného opatření.

Zákon obsahuje demonstrativní výčet aktiv, které do majetkové podstaty náleží a dále negativní výčet těch, které tam nepatří: př. peníze na účtu pro výplaty zaměstnanců, platby pojistného plnění, cizí majetek v detenci dlužníka. majetek, který nelze postihnout exekucí

Složitější je otázka podílů v obchodních společnostech a omezení jejich převoditelnosti. S.r.o. - u konkurzu jeho podíl zanikne, u reorganizace ne. A.s - př. u akcií na jméno je třeba souhlasu valné hromady a dokonce je tu i předkupní právo ostatních. Tady se vyvozuje, že akcie do majetkové podstaty nepůjdou.

Obecně se tu respektuje stav jako mimo insolvenci (v ZKV se př. pohledávky stávaly spatnými, tady to tak není. Př. pokud je dlužník spoluvlastníkem, náleží do majetkové podstaty jen ta jeho část.)

Nakládání s majetkovou podstatou po dobu trvání moratoria: Závazky bezprostředně souvisící se zachováním provozu podniku

vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm je dlužník po dobu trvání moratoria oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky.

Smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání moratoria vypovědět nebo od nich odstoupit pro prodlení dlužníka s placením úhrady za zboží nebo služby, ke kterému došlo před vyhlášením moratoria, nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka, hradí-li dlužník na základě těchto smluv řádně a včas alespoň závazky bezprostředně souvisící se zachováním provozu podniku.Pak správce majetek sepíše a inventarizuje. Může nastat problém, kdy

nejsou zcela jasná vlastnická práva k části majetku. Může se přihlásit někdo, kdo prokáže, že je vlastníkem - děje se to v rámci insolvenčního řízení před insolvenčním soudem. Pokud se nepřihlásí, je nevyvratitelná domněnka, že to patří dlužníku.

76


Insolvenční správce

Musí být bezúhonný, mít způsobilost k právním úkonům. Musí mít magisterský titul (nemusí být z práv) – až od roku 2013.

Insolvenční zákon přebírá ze zákona o konkursu a vyrovnání koncepci, podle níž je správce zvláštním procesním subjektem, který není zástupcem dlužníka ani zástupcem jeho věřitelů, což platí v plném rozsahu tam, kde insolvenční správce byl vybrán a ustaven soudem. Institut správce tím zachovává svůj veřejný účel, přičemž způsob ustavení konkrétní osoby do funkce insolvenčního správce je dán rozhodnutím státního orgánu – insolvenčního soudu. Na tomto konstatování nic nemění ani skutečnost, že v procesu ustavování insolvenčního správce může nyní hrát větší roli též spoluúčast věřitelů na výběru správce (viz.další otázky).

Správce je povinen jednat při výkonu funkce s odbornou péčí. Insolvenční správce by se měl postarat o neprodlené vymáhání

pohledávek za osobami, které jsou v postavení dlužníka vůči dlužníkovi, jehož majetek je předmětem insolvenčního řízení. Dalším z důležitých úkolů insolvenčního správce je zajištění přechodu dispozic s majetkem a majetkovými právy z osoby dlužníka na insolvenčního správce (zejména dispozice s bankovním účtem dlužníka). Viz. Štilip, ten se postaral dobře

Zákon ukládá insolvenčnímu správci informační povinnost vůči insolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru. Tato informační povinnost má podobu podávání písemné zprávy, a to v intervalu tří měsíců.

Pokud insolvenční správce poruší jemu uložené povinnosti, je odpovědný jak trestně, tak za škodu (s možností liberace pokud by vznika škoda i jinak). Jak uvádí zástupce z řad insolvenčních soudců, jedná se ve své podstatě o manažerskou odpovědnost statutárních orgánů společnosti za správu majetku, byť modifikovanou ve vztahu k osobě insolvenčního správce

Spor vedený vůči insolvenčnímu správci je incidenčním sporem (stejně jako př. spory při přihlašování pohledávek), který je řešen v rámci insolvenčního řízení a ve kterém vystupuje správce na straně žalované. Na insolvenčním správci je břemeno důkazní a břemeno tvrzení o tom, že nemohl škodě nebo jiné újmě zabránit.

POZOR! Ústavní soud v červenci zrušil ustanovení o zákazu popěrného práva mezi věřiteli, a to od 31.3. Věřitelé tedy budou moci zase popírat pohledávky jiného věřitele. Havel s tím nesouhlasí - InsZ to tam neměl proto, aby se neprodlužovalo řízení zbytečnými incedenčními spory. Takže se vymyslela novela, která na ten judikát reaguje a snaží se aspoň zpřísnit podmínky pro popírání tak, aby k němu nedocházelo bezdůvodně a za účelem zdržení řízení.

Havel v právních rozhledech: smyslem insolvenčního práva je společnost sanovat od dluhů, nikoli likvidovat. K tomu hodně pomáhá moratorium - "Moratorium je především nástroj sanace, a to v nejširším slova smyslu. Nesnaží se přinést jen čas oddechu, ale nabízí jak přímou možnost řešení úpadku či hrozícího úpadku, tak, a to v praxi zejména, prostor pro vyjednávání dalšího možného řešení ".

Moratorim může být vyhlášeno v průběhu řízení i před ním. Je tu určitá kontrola věřiteli - aby soud moratorium vyhlásil, je nutná jejich nadpoloviční většina podle výše pohledávek. Věřitelé tak provádějí jakousi základní kontrolu, ale zákon zároveň dává dlužníkovi čas, aby se se situací

77

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7mjzgk3lfnzxv6zdvnnqxu3tj&conversationId=1513259





popral. Během moratoria si také může volit, které dluhy uhradí (př. základní provoz, mzdy zaměstnanců)

12. SANAČNÍ ŘEŠENÍ ÚPADKU S ALTERNATIVNÍM AKCENTEM NA REORGANIZACI NEBO ODDLUŽENÍ

Reorganizace

Je kontrola majetku dlužníkem a jeho managementem, když má podnik ještě šanci na uzdravení. Pojem reorganizace je zaveden nově do InsZ, ale navazuje částečně na vyrovnání ze ZKV. Nová úprava reflektuje moderní insolvenční právo, které má za cíl hledat rovnováhu mezi sanačním a likvidačním principem. Je kladen důraz na vůli věřitelů a také je zvýhodněn dlužník, když sám navrhne insolvenci. Zákony u nás navazovaly na rakouskou tradici, která stavěla na představě úpadce jako malého podniku nebo živnostníka s nízkým počtem zaměstnanců, proto se preferoval likvidační princip. ZKV proto nevyhovoval dnešním podmínkám, v nichž máme často velké podniky s několika tisíci zaměstnanci. Proto byl sanační princip téměř nevyužit, nebyly pro něj podmínky v zákoně. Po roce 2006 se podmínky zlepšily, př. návrh na reorganizaci mohli podat věřitel i úpadce (dřív jen úpadce). Reorganizace nemá tak univerzální použití jako konkurz, je zapotřebí splnění určitých podmínek:

o kritérium velikosti - 100mil obrat, 100 zaměstnanců. Výjimka - pokud dlužník předloží s návrhem na insolvenci reorganizační plán, schválený aspoň půlkou zajištěných i nezajištěných věřitelů, omezení není. Je to proto, že většinou je reorganizace nákladná a malé podniky mají menší šanci jí ustát. Naopak velké podniky by toho mohly zneužívat (přeinvestování) - je tu tedy ještě jedno kritérium

o kritérium kvality (§150) - věřitelé můžou zamezit reorganizaci, pokud dají najevo kombinovanou většinou zajištěných i nezajištěných pohledávek nebo 90% přítomných věřitelů, že reorganizaci nechtějí.

Podle toho, jestli tedy věřitelé dali povolení nebo ne se budou lišit dva druhy reorganizace:

konsensuální - věřitelé se shodnou s managementem. Tady se většinou už předjedná osud společnosti s hlavními věřiteli a pak soud schválí reorganizační plán.

nekonsensuální - sejdou se věřitelé a rozhodnou se, jestli to přehodit na konkurz nebo si schválí reorganizaci podle jejich plánu, nikoli podle plánu managementu. Soud tady víceméně rozhodne podle výsledku

78


jednání. Pokud se ani tak věřitelé nedohodnou, rozhodne to soud do 3 měsíců.

Konkurs

Konkurs jako způsob řešení úpadku formou zásadně poměrného uspokojení pohledávek věřitelů z výnosu zpeněžení dlužníkovy majetkové podstaty lze pokládat za tradiční, víceméně spravedlivou metodu vypořádání majetkových poměrů dlužníka poté, co byl osvědčením nebo dokazováním zjištěn jeho úpadek či hrozící úpadek.

Nastává v drtivé většině. Buď přímo, nebo konverzí z reorganizace. Provoz podniku může dál pokračovat i po prohlášení konkurzu - o tom ale už rozhoduje správce, popř. soud. Po první schůzi věřitelů se rozhoduje o zpeněžení - rozhodne správce na doporučení věřitelů (výboru). Výjimka je u zajištění - tam o tom bude rozhodovat zajištěný věřitel. Zpeněžení může proběhnout veřejnou dražbou, prodejem mimo dražbu - nutný souhlas soudu a výboru, bývá to veřejnou obchodní soutěží nebo soukromým výběrovým řízením. Dlužník a spřízněné osoby s podnikem nesmí aktiva odkupovat.

Na konci se zveřejní konečná zpráva v insolvenčním rejstříku. Proběhne jednání věřitelů kvůli případným námitkám. Pak soud vydá s správce splní rozvrhové usnesení. Pak je společnost zrušena.

Je-li dlužníkem osoba (fyzická či právnická), u které insolvenční zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením, spojí soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek této osoby

Z této konstrukce vyplývá, že výsledkem insolvenčního řízení zahájeného na základě insolvenčního návrhu osvědčujícího dlužníkův úpadek může být i rozhodnutí soudu o tom, že dlužníkovi úpadek teprve hrozí či naopak na základě insolvenčního návrhu na řešení hrozícího úpadku dlužníka může soud shledat, že úpadek již nastal. Rovněž tak může dojít k situaci, že úpadek či hrozící úpadek bude v konečné fázi řešen zcela jiným způsobem, než jak bylo či mohlo být zpočátku navrhováno v insolvenčním návrhu (§ 106 InsZ ) nebo v průběhu insolvenčního řízení, např. dlužník navrhne řešit svůj hrozící úpadek oddlužením, soud však na základě usnesení schůze věřitelů (§ 150 až 152 InsZ ) může prohlásit na jeho majetek konkurs, nebo věřitel navrhne konkurs dlužníkova majetku, na schůzi věřitelů však bude přehlasován a výsledkem insolvenčního řízení bude povolení reorganizace dlužníkova podniku.

Oddlužení Je to řešení úpadkové situace pro nepodnikatele. Možnost zbavit se

části svých dluhů tak, jak ji nabízí oddlužení, má poskytnout poctivému dlužníkovi šanci začít znovu bez demotivující vidiny celoživotního splácení starých dluhů a s tím spojených nežádoucích efektů. Předpokladem je dodržení podmínek nastavených zákonem, jejichž základním bodem je

79

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7mrwhk2a&conversationId=1513259


http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7mrwhk2a&conversationId=1513259




http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mrqga3f6mjygi&conversationId=1513259




http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mrqga3f6mjygjpxazrrga3a&conversationId=1513259















uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů alespoň v míře vymezené zákonem. Způsob oddlužení stanoví soud, a to buď vyrovnání pohledávek z výtěžku prodeje majetkové podstaty dlužníka nebo splátkovým kalendářem.

Po řádném a včasném splnění schválené formy oddlužení insolvenční soud na návrh vydá rozhodnutí, kterým dlužníka osvobodí od placení zbytku pohledávek, které dosud nebyly uspokojeny.

Oddlužení je přístupné fyzickým i právnickým osobám; rozhodným je toliko, že jde o nepodnikatele. Nepodnikající právnické osoby mají stejnou možnost oddlužení jako fyzické osoby nepodnikatelé.

80



13. NEÚČINNOST A NEPLATNOST PRÁVNÍCH JEDNÁNÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ

- jsou to 2 různé důsledky vadných právních úkonů; oba mají v podstatě sankční povahu

- (jsou upraveny v OBČZ, ale §42a OBČZ – tj. neúčinnost údajne nelze v IŘ použít...)

- srovnání:

- neplatnost – obecná povaha; dochází k ní ve všech případech splnění jejich podmínek, aniž by ji Z výslovně musel uvést jako sankci (a pokud tak činí, je to nadbytečné)

o má závažnější důsledky – způsobuje nulitu PÚ od jeho počátku (přímo ze zákona u abs. neplatnosti; na základě uplatnění neplatnosti dotčenou osobou při relativní)

o důsledkem je nutnost vrácení již poskytnutých plnění (+ příp. odpovědnost za škodu)

o v rámci IŘ k ní dochází zejm. když dlužníkovy PÚ jsou v rozporu s kogentními ustanoveními zákona; vady vůle či projevu

o IZ obsahuje n odchylky od obecné úpravy:o posoudit neplatnost může jen ins. soudo spor o neplatnost je incidenčním sporem (žalobce/žalovaný je

vždy ins. správce); nebo jako předběžná otázkao majetkový prospěch získaný dlužníkem neplatným PÚ je ins.

správce povinen vydat z maj. podstatyo pokud je n PÚ neplatný i neúčinný, bude řešen jako neplatný

- neúčinnost má povahu zvláštní – musí být v Z-ě výslovně uvedenao PÚ zůstává v platnosti, ale nepůsobí proti tomu, kdo jím byl

zkrácen (např. je-li věřitel poškozen tím, že dlužník – za podmínek stanovených Zem – převedl svůj majetek na někoho jiného, může svou pohledávku uplatnit a vymáhat na nabyvateli; ten je pak odkázán na to, aby se s dlužníkem jako převodcem vyrovnal )

o při řešení úpadku je frekventovanější neúčinnosto v IŘ nelze použít obecnou úpravu obsaženou v OBČZ =>

k úspěchu odpůrčí žaloby není třeba, aby žalobce prokázal 2 subj. stavy (úmysl dlužníka zkrátit věřitele + vědomí protistrany o tomto úmyslu), ale postačí, když prokáže existenci v zákoně stanovené skutkové podstaty, s níž je spojena neúčinnost

o neúčinnost nastává rozhodnutím ins. soudu o odpůrčí žalobě – může podat jen ins. správce

o plnění z neúčinného PÚ je třeba vydat do maj. podstaty

81


o skutkové podstaty neúčinnosti v IŘ – obecně: úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje n věřitele na úkor ostatních

o + jaké PÚ jsou neúčinné: bez přiměřeného protiplnění; zvýhodňující; úmyslně zkracující

o tento výčet speciálních a typických sk. podstat je deklaratorní, lze podat i odp. žalobu, která se opírá pouze o obecné vymezení neúčinnosti

82


14. OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKADefinice PO dle OZ:

§ 18(1) Způsobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby.

(2) Právnickými osobami jsoua) sdružení fyzických nebo právnických osob,

b) účelová sdružení majetku,c) jednotky územní samosprávy,

d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon.

OS je PO od svého vzniku. Účelem založení OS je podnikání. Výjimku tvoří SRO a AS, které mohou být založeny i za jiným účelem, pokud to zvláštní zákon nevylučuje.

- jsou významem i četností nejdůležitější asociace vystupující v komerčních vztazích

Různé snahy o definice OS:- že jde o sdružení osob pro určitý účel -> nejde, může ji založit i jen

jedna osoba- účelem OS je podnikání -> také ne vždy- OS je spojení dvou nebo více osob, vytvořená smlouvou v úmyslu

provozovat obchody ke společnému zisku a ztrátě2

Byly také vedeny spory, zda je OS korporace nebo society. Rozdíl je v tom, že korporace má vlastnost právního subjektu. V českém právu je toto vyřešeno § 56/1 – určuje, že všechny OS jsou PO a jsou korporacemi, které se posuzují jako sdružení osob.

Právní formy

- základní dělení je na kapitálové a osobní- mezi osobní se řadí především VOS a KS- mezi kapitálové pak AS a SRO

Charakteristické znaky osobních společností- vklad není zákonem předepsán a nemá zpravidla vliv na podíl na

zisku- společníkův podíl je zásadně nepřevoditelný- společník se většinou osobně podílí na činnosti OS- vnitřní organizační struktura není zákonem předepsaná- ve sboru společníků se většinou vyžaduje jednomyslnost

rozhodování

charakteristické znaky kapitálových společností- vkladová povinnost předepsaná zákonem- výše vkladu ovlivňuje výši obchodního podílu- povinně základní kapitál- obligatorně vytváří své vnitřní orgány- podíl je převoditelný

2 Fischerova příručka 1829

83


- zánik členství neovlivňuje její existenci- ručení společníka je limitováno

Osobní KapitálovéStaví na osobnosti společníků, na jejich vlastnostech, znalostech, schopnostech. Staví na vzájemné důvěře společníků

Staví na kapitálu společníků – základem společnosti je stanovené základní jmění, které je součtem peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků vložených při založení společnosti. Nestaví na osobnosti společníků- nejsou podstatné jejich vlastnosti, znalosti, schopnosti

Společník dává k dispozici vklad – výše vkladu není předepsána a neovlivňuje podíl na zisku nebo na rozhodování

Společník dává k dispozici vklad – výše je předepsána a ovlivňuje podíl na zisku nebo na rozhodování

Členství je vázáno na individuální osoby – je nepřevoditelné a je nedělitelné bez souhlasu ostatních členů

Členství není vázáno na individuální osoby – je převoditelné bez souhlasu ostatních členů

Osobní účast společníků na vedení společnosti + vzájemná spolupráce společníků (rozhodují obvykle jednomyslně)

Není osobní účast společníků na vedení společnosti, vedení je svěřeno orgánům společnosti

Osobní ručení společníka celým svým majetkem za závazky společnosti

Společníci neručí osobně, ručí jen společnost

VOS, KS a KS na akcie (ObZ nezná) AS, SRODalší dělení obchodních korporací (př. v USA):

1. otevřené - společnost, jejíchž podíly jsou volně převoditelné (buď na trhu akcií nebo negociací).

2. uzavřené – společnost, jejichž podíly jsou volně obchodovatelné. Pak jsou smíšené (př. s.r.o. – volně převoditelné jen mezi společníky a ne pro třetí osoby).

Role státu – stát má možnost podnikat, má v tom případě roli rovnocenné PO. Stát může coby zákonodárce nechat vytvořit PO veřejného práva. Stát také může koupit podíl v akciové společnosti, nebo ji založit. Pokud mám společnost, ve které figuruje stát, není to žádná polostátní společnost nebo tak, je to prostě jen obyčejná společnost ve které má třeba většinový podíl stát. Soud EU ale řekl, že stát není tak úplně obyčejná PO, z hlediska okolností a politiky má specifické postavení a může leccos zvýhodňovat, musí se tedy chovat obezřetněji.

Exkurz o korporacích sui genesis – vedle obchodních korporací vystupují další entity, které sice nejsou obch. korporacemi, ale bereme je tak. Př. banky, pojišťovny, komoditní burza.

Státní podnik – regulace zákonem o státním podniku – př. Benzina. Něco mezi korporací a nadací. Zřizovatel je stát, ale stát vymezuje majetek, který dává tomu podniku k provozu.

Národní podnik – jediný v ČR je Budvar Národní podnik. Právně vzato se reguluje jako státní podnik.

84


Zdravotní pojišťovny – vznikly tak, že zřizovatel dal dokumentaci na ministerstvo a dostal povolení. Vzniká subjekt, který nemá vlastníka, společníky, majetek…ten vzniká až za běhu. (Kromě VZP!!) Řídí je management a je tu 300 miliard majetku, který nikdo nevlastní. Jsou ale soukromoprávní. Ale nevíme třeba, jestli je můžeme prodávat, privatizovat, jestli mají podnik atd…

Komoditní burza – vložil se do ObchZ nový paragraf kde komoditní burza může vzniknout jako a.s. Takže máme dva druh komoditní burzy – ty nové jako a.s. a ty staré, které jsou výjimka a zvláštní entita, ale řídí se přiměřeně pravidly o s.r.o.Výčet obchodních společností je v § 56 ObchZ – jsou jimi VOS, KS, AS, SRO, Evropská společnosti, Evropské hospodářské zájmové sdružení.

Civilní společnosti (societas iuris civilis, society) jsou společnosti, které se nezabývají obchody, přestože vykonávají činnost směřující k dosažení zisku. Jsou tedy odlišné od obchodních společností. Civilní společnosti bývají upraveny v občanských zákonících jako společnosti s právní subjektivitou nebo bez ní., naopak obchodní společnosti jsou upraveny v obchodních zákonících. V našem právu není toto dělení příliš patrné. Civilní společností je u nás jen smlouva o sdružení v § 829 an. ObčZ, která je však příliš stručná a nedokonalá. Proto ani praxe nerozlišuje mezi pojmy obchodní a civilní společnost a pojem „společnost“ ztotožňuje s pojmem obchodní společnosti.

Do této kategorie budou spadat tedy i faktické společnosti, které vznikly konkludentně. Oprávnění k podnikání by však musel získat každý společník samostatně.

ZALOŽENÍ A VZNIK SPOLEČNOSTI2 fáze -> založení a legalizace (vznik dnem zápisu do OR)ZaloženíTři základní otázky:Jakým způsobem se zakládají OS, kdo může založit OS a jakou právní skutečností se OS zakládáModely způsobů založení:

- VOLNÝ MODEL – je založena podpisem společenské smlouvy, případně schválením stanov

- KONCESNÍ MODEL – k založení a následnému vzniku se vyžaduje udělení zvláštního státního povolení (koncese) -> standardní povolení k podnikání není tento model

- NORMATIVNÍ (REGISTRAČNÍ) MODEL- podepsání společenské smlouvy, příp. schválení stanov v předepsané formě

§ 57 Založení společnosti1) Nevyplývá-li z jiných ustanovení tohoto zákona něco jiného, zakládá

se společnost společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena.

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a zakladatelská smlouva akciové společnosti musí mít formu

notářského zápisu.(2) Uzavírá-li společenskou smlouvu zmocněnec na základě plné

85


moci, musí být na ní podpis zmocnitele úředně ověřen. Plná moc se přiloží k společenské smlouvě.

(3) Připouští-li tento zákon, aby společnost založil jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části jako společenská (zakladatelská) smlouva.

Právní úkon- dvoustranný – společenská smlouva (zakladatelská u AS)- jednostranný – zakladatelská listina (jednočlenná SRO, AS)

Kdo je oprávněn založit- zakladateli společnosti a účastnit se na jejím podnikání mohou FO i

PO- osobní minimálně 2 -> právní skutečností založení je tak vždy

smlouva- kapitálové i jednou osobou

SRO – jediný PO i FO Jedna osoba může být jediným zakladatelem ve 3 SRO AS může založit jediný zakladatel, pouze PO Jedna FO nesmí být jediným zakladatelem AS (ale může

být pak již jen jediným akcionářem)3

Společenská smlouva- VOS a KS – písemná forma, ověřené podpisy- SRO a AS – notářský zápis- Sukcesivní založení AS:

Uzavření zakladatelské smlouvy Schválení prospektu emitenta Upisování akcií Konání ustavující VH

- Simultánní založení AS: Zakladatelská smlouva Ustavující VH

- Stanovy u AS suplují upravující poměry jinak vymezené společenskou smlouvou, proto jsou povinné pouze u AS.

- Obecné náležitosti: Firma, sídlo, předmět podnikání ne dobu

určitou/neurčitou, eventuelně doba na kterou se společnost zakládá

Postavení společníků: Jmění společníků = jmění OS Společníci nejsou vlastníky nebo spoluvlastníky OS Společníci nejsou věřiteli OS (pouze konstrukce

vnitřního dluhu OS v případě, že zanikne členství

3 Soustředění akcií v rukou jedné FO nezakládá neplatnost společnosti, ani není důvodem pro zrušení společnosti soudem

86


společníka – vypořádací podíl, zanikne-li OS – likvidační zůstatek)

Riziko společníka – ručení za závazky OS, svým vkladem se podílí na podnikání OS, riziko ztráty vkladu

- Nedostatek náležitostí před zápisem vede k prohlášení neplatnosti SS a po zápisu do OR k prohlášení o zrušení společnosti

Vznik- Společnost vzniká dnem, kdy byla zapsána do OR rejstříkovým

soudem – řízení o provedení zápisu -> zkoumá, jestli jsou splněny předpoklady pro zápis, dodrženy podmínky a postupy, preventivní kontrola zákonnosti

- Návrh na zápis do OR musí být podán do 90 dnů od založení OS nebo do doruční průkazu živnostenského či jiného podnikatelského oprávnění. Není-li návrh podán ve stanovené lhůtě, nelze již na základě průkazu podnikatelského oprávnění podat návrh na zápis do OR (hmotněprávní podmínka vzniku OS)

- Není-li při založení OS výslovně určeno, že se zakládá na dobu určitou, platí, že byla založena na dobu neurčitou

Náležitosti návrhu na zápis do OR stanoví OSŘ §42/4 a 79/1a2 a ObZ v rámci jednotlivých forem OS.

- VOS – návrh podávají všichni společníci, přikládá se SS- KS – podepisují všichni společníci, přikládá se SS- SRO – podepisují všichni jednatelé- AS – podepisují všichni členové představenstva+ se dokládá listinami uvedenými ve vyhlášce č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podání návrhů na zápis do OR

Soud provede zápis v souladu s OSŘ. Po zápisu OS do OR již nelze zrušit rozhodnutí, jímž se zapisuje a nelze se ani domáhat určení, že společnost nevznikla.Neplatnost společnosti může určit jen soud, a to bez návrhu:

- Nebyla uzavřena společenská smlouva, či nebyla dodržena její forma

- Skutečný předmět podnikání je nevhodný nebo odporuje veřejnému pořádku

- V SS nebo ve stanovách chybějí údaje o firmě nebo o vkladech společníků, výši ZK, předmětu podnikání (chce-li to zákon)

- Nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů- Všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k PÚ- V rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva

Ke dni PM rozhodnutí soudu o neplatnosti OS vstupuje OS do likvidace. Neplatností společnosti nejsou dotčeny právní vztahy, do nichž neplatná společnost vstoupila. Rozhodnutí soud o neplatnosti společnosti se zakládá do sbírky listin.

87


Jednání před vznikem společnostiTzv. předběžná společnost

- Kdo jedná jménem společnosti pře jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán, jedná-li více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Jestliže společníci, popřípadě příslušný orgán společnosti toto jednání schválí do 3 měsíců od vzniku společnosti, platí, že z těchto jednání byla společnost zavázána od počátku

- Zakladatelé jsou povinni pořídit seznam jednání a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněnému je schválit. Poruší-li zakladatelé tuto povinnost, odpovídají společně a nerozdílně věřitelům za škodu, která jim v důsledku toho vznikne

- Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu po schválení jednání učiněných před vznikem společnosti oznámit to účastníkům závazkových vztahů vzniklých z těchto jednání

- Závazky, které nesouvisí se vznikem OS – OS nesmí převzít, s výjimkou případů, kdy jsou závazky uzavřeny s odkládací podmínkou vzniku OS a schváleny společníky nebo orgánem

- Právní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, příp. dle zákona forma notářského zápisu

VKLAD A PODÍL

Vklady § 59 a 60Vkladem společníka je souhrn peněžitých prostředků (peněžitý vklad) nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (nepeněžitý vklad), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti

- Hmotný/nehmotný statek = je způsobilý být předmětem podle ObZ, je převoditelný, je ocenitelný

- Hodnota = předmět – 1vklad (i více předmětů), ale jen jedna hodnota jednoho vkladu

- Nepeněžitým vkladem může být jen Majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může

OS hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo

v poskytnutí služeb – jsou zakázány Musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do OR nepřejde-li na OS majetkové právo k předmětu nepeněžitého

vkladu, přestože se nepeněžitý vklad považuje za splacený, je společník, který se k poskytnutí tohoto vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích a společnost je povinna vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, ledaže jej byla povinna vydat oprávněné osobě

88


hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve SS nestanoví-li zákon jinak

hodnota se do AS a SRO stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem

návrh na jmenování znalce podává zakladatel, budoucí zakladatel nebo společnost

účastníky řízení jsou navrhovatel, znalec a místě příslušným soudem je obecný soud navrhovatele

posudek znalce musí obsahovat alespoň popis nepeněžitého vkladu, ke kterému vedou použité

způsoby ocenění, odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být vydány jako protiplnění za tento vklad, nebo částce, která se má započítávat na vklad do ZK SRO

částku, kterou se nepeněžitý vklad oceňuje posudek dvou znalců, jmenovaných soudem: v případě,

že hodnota vkladu přesahuje 10 mil. Kč, že předmětem vkladu je podnik nebo část podniku, že předmětem vkladu je know-how, že OS zakládá 1 zakladatel nebo má 1 společníka

spočívá-li nepeněžitý vklad v předmětu pohledávky, použijí se přiměřeně ustanovení o postoupení pohledávky -> společník, který převedl na OS pohledávku jako vklad, ručí za dobytnost této pohledávky do výše jejího ocenění

Kapitalizace pohledávek - princip , při němž je pohledávka věřitele za společností vypořádána tím, že věřitel nabude podíl na společnosti odpovídající hodnotě pohledávky. o Musí být chápán jako nepeněžitý vklado Věřitel se zavazuje vložit do ZK OS – svého dlužníka

peněžní částku ve výši své pohledávky za společností a proti tomuto závazku je potom započten závazek společnosti ke splacení dluhu

o V ObZ jsou oba způsoby -> konstrukce započtení. Kapitalizace pohledávek je přípustná, a to cestou vzájemného započtení pohledávky společnosti za věřitelem v podobě jeho nesplaceného peněžitého vkladu, který se zavázal společnosti poskytnout, a pohledávky, kterou má věřitel za společností. Tento způsob započtení je vázán pouze na zvýšení ZK společnosti.

nedosáhne-li v době vzniku OS hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, je společník, který splatil

89


tento vklad, povinen doplnit rozdíl v penězích – nadhodnocení nepeněžitého vkladu

nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti, pohledávka může být započtena proti pohledávce OS na splacení vkladu nebo emisního kursu, pokud stanoví zákon

lez např. nemovitost (v případě, že OS bude mít v nemovitosti sídlo), provozovnu – vklad do KN, podnik, část podniku při smlouvě o prodeji podniku, know-how, CP v případě, že OS je - banka, investiční společnost, investiční fond, obchodník s CP, pohledávka ze smlouvy o cesi (odpovědnost cedenta za dobytnost pohledávky do výše vkladu)

- Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu

Je-li nepeněžitým vkladem do společnosti investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a rozhodne-li tak statutární orgán této společnosti, použije se při určení jeho hodnoty vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na regulovaném trhu v době 6 měsíců před splacením vkladu

rozhodne-li tak statutární orgán této společnosti, použije se pro určení jeho hodnoty hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před splacením vkladu.

rozhodne-li tak statutární orgán této společnosti, použije se, účtuje-li se podle zvláštního právního předpisu o takovém majetku v reálných cenách, pro určení jeho hodnoty tato reálná cena vykázaná v účetní závěrce za předcházející účetní období před valnou hromadou rozhodující o tomto vkladu, pokud byla ověřena auditorem bez výhrad.

Splacení vkladů - závazek ve prospěch OS- vklady musí být ve prospěch OS upsány (povinnost upisovací) a

splaceny (povinnost uhrazovací)- povinnost upisovací – z prohlášení ve stanovách společnosti, o

převzetí vkladu SRO, o upsání akcií -> vzniká závazek ke splacení vkladu ve stanovené době

- u osobních společností dobu stanoví stanovy, u kapitálové společnosti peněžitý vklad částečně před vznikem společnosti,

90


nepeněžitý zcela před vznikem společnosti -> jinak nebude OS zapsána do OR

Správa vkladůPřed vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části zakladatel pověřený tím ve S

- správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka, i když není zakladatelem

- vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem, popřípadě jiná práva k těmto vkladům přecházejí na společnost dnem jejího vzniku

- vlastnické právo k nemovitosti na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem

vkladatel musí předat osobně spravující splacené vklady písemné prohlášení před zápisem společnosti do OR

- jiné majetkové hodnoty, ke kterým se příslušné právo nabývá zápisem do zvláštní evidence, nabývá OS až účinností tohoto zápisu

- je-li předmětem vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním správci vkladu, pokud nebylo ve SS stanoveno jinak

- u ostatních nepeněžitých vkladů je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu -> tato smlouva musí zajistit dohled správce vkladu nad plněním do vzniku OS

- pokud je nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se i předání dokumentace, v níž je zachyceno

- je-li vkladem podnik nebo jeho část, vyžaduje se i předání podniku nebo jeho části správci vkladu, o předání podniku/jeho části anebo know-how sepíše správce vkladu a osoba splácející vklad zápis

Po vzniku společnosti je správce vkladu povinen splacené vklady předat i s plody a užitky bez zbytečného odkladu společnosti, ledaže jde o peněžité vklady, jež jsou uloženy na zvláštním účtu u banky zřízeném pro tuto společnost před jejím vznikem

- nevznikne-li společnost, je správce vkladu povinen splacené vklady bez zbytečného odkladu vrátit i s plody a užitky z nich; za splnění této povinnosti ručí zakladatelé společně a nerozdílně

Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splacení vkladu nebo jeho části jednotlivými společníky, které se přikládá k návrhu na zápis do OR

- správce vkladu, který uvedl v prohlášení vyšší částku, než která je splacena, ručí věřitelům společnosti za její závazky až do výše tohoto rozdílu, a to pod dobu 5 let od zápisu OS do OR

Povinnosti správce:- požadovat předání vkladů – v případě, že vznikne OS, předá vklady

OS bez odkladu- pokud OS nevznikne, je povinen vklady vrátit, za to solidární ručení

zakladatelů91


- správa vkladů- vydává písemné prohlášení o splacení vkladu nebo části vkladu

jednotlivými společníkyVklad jako součást základního kapitáluVklad představuje zdroj financování OS a věcně tvoří majetek, který by měla mít OS k dispozici a jehož hodnota odpovídá peněžnímu vyjádření souhrnu vkladů (= zákl. kapitál). Je nutnou podmínkou nabytí podílu na společnosti.U kap. společností (zásady):

- deklaruje zákl. kapitál třetím osobám rozsah, v němž je majetek OS financován z jejích vlast. zdrojů

- vklad je majetkovým základem podílu a jeho velikost determinuje výši podílu (u os. společností jsou podíly zásadně stejné)

- vklad je podmínkou nabytí podílu a jeho výše určuje rozsah práv společníka na OS

- velikost podílu dána poměrem vkladu k zákl. kapitálu (poměr nominále akcií k nominále akcií všech).

U osobních společností – není přístup nových společníků na převzetí vkladové povinnosti vázán, společník přistupuje do společnosti na základě změny SS, výjimkou jsou komanditisté.

PODÍLDefiničním znakem každé OS je přítomnost společníků, kteří svým svobodným rozhodnutím a svým projevem vůle společnost jako její zakladatelé konstituovali. OS se od nich pak jako samostatná PO oddělila, zůstávají s ní nadále spojení jako její společníci, jejichž vůle je i nadále pro činnost a existenci společnosti určující (rozhodují o způsobu naplňování účelu).Mezi společníky a OS se vytváří právní vztah charakterizovaný svými subjekty a obsahem (PaP), a to vztahy uvnitř společnosti, neovlivňují tedy jejich vztahy vůči třetím osobám.Pro vyjádření existence tohoto právního vztahu užívá ObZ pojmu podíl, v němž sjednocuje různá hlediska:

- relativní právní samostatnost vztahu společníka a OS- vázanost existence podílu na vnitřní vztah společníka a OS

(strukturovanost a kvantifikovatelnost tohoto vztahu)

Podíl představuje účast společníka ve společnosti a zní plynoucí PaP

- každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o AS

- podíl ve OS nemůže být představován CP, vyjma AS- podíl se oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním

majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl- při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak

než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl)

92


výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavení ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud SS nestanoví, že se má zajistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce

vypořádací podíl se vyplácí v penězích , neplyne-li ze SS něco jiného

právo na vyplacení vypořádacího podílu je splatné uplynutím 3 měsíců od schválení účetní závěrky nebo ode dne doručení posudku znalce společnosti

pokud společníci/statutár účetní závěrku bez vážného důvodu neschválí, je právo na vyplacení vypořádacího podílu splatné uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy měla být účetní závěrka schválena

- je-li společnost rušena likvidací, má společník právo na podíl na matkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace (podíl na likvidačním zůstatku)

- právo není konkrétní, je abstraktní kvantifikace účasti společníka na OS nabývá konkrétní podoby pohledávky předmětu v právo na

vypořádací podíl u zániku členství, nebo na podíl na likvidačním zůstatku u zániku společnosti s likvidací

stránka kvantitativní = míra účasti společníka na OS hodnota podílu je zlomek/procento z čistého

obchodního majetku – velikost podílu v poměru vkladu k ZK

váha velikosti podílu se odvozuje u kapitálových od vkladu

rozlišuje se velikost podílu a hodnota podílu

stránka kvalitativní = nelze definovat obecně, liší se u jednotlivých OS

PaP spojené s účastí společníka na OS Majetková práva – podíl na zisku, právo na

vypořádání Nemajetková práva – podílet se na řízení

společnosti, právo na informace Povinnosti majetkové povahy – vkladová,

kompenzovat ztráty společnosti Povinnosti nemajetkové povahy – zdržet se

konkurenčního jednání, ostatní (zpravidla je zakládá SS)

Projevy93


- jiná majetková hodnota, nemá hmotný substrát- převoditelný, převoditelný (zastavitelný, exekvovatelný, způsobilý

být vkladem do jiné OS- společník má jeden podíl na jedné OS (vyjma AS) – akcionář má

právo hlasovat odlišně s jednotlivými hlasy svých jednotlivých akcií- podíl lze v případě převodu/přechodu dělit

Majetkový ekvivalent podílu- při prodeji – cena je určena dohodou prodávajícího a kupujícího- jako vypořádací podíl – zánik účasti společníka v OS bez právního

nástupce- jako podíl na likvidačním zůstatku – zánik OS v likvidaci

Podíl jako předmět občanskoprávních vztahů- je jinou majetkovou hodnotou ve smyslu §118/1 OZ – má majetkovou

povahu, nejde o věc v právním smyslu- podíl jako takový nemůže být předmětem zástavního práva

(zastavit lze jen věc), jeho zastavitelnost však mohou upravit speciální předpisy -> u SRO a AS

- podíl může být rozdělen – snižuje se kvalita skutečností- u jednotlivých práv tvoří podíl nedělitelný celek, jednotlivá práva

tak nemohou být převáděna (výjimku tvoří některá majetková práva, která nabyla charakteru samostatné pohledávky nebo dluhu, př. právo na podíl na zisku)

o samostatná převoditelnost může nastat u práva vyplacení dividendy, přednostní právo na upisování akcií z prioritního dluhopisu a práva na vyplacení likvidačního zůstatku

Vypořádací podíl- vymezení v ustanovení § 61/24, ale je v něm nepřesnost, právo

vypořádat se majetkově se společností -> toto právo je součástí souboru majetkových práv

- je vázán na skutečnost, která působí zánik společníkovi účasti na OS, ale nemá vliv na další existenci OS

- není typické pro osobní OS, výjimečně, pokud dojde ke změně SS a společnost bude trvat i bez společníka, jehož účast skončila, pak má nárok na vypořádací podíl

- u AS se neuplatňuje- typické pro SRO

4 Při zániku účasti společníka ve společnosti za trvání společnosti jinak než převodem podílu vzniká společníkovi právo na vypořádání (vypořádací podíl). Výše vypořádacího podílu se stanoví ke dni zániku účasti společníka ve společnosti z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví, že se má zjistit z čistého obchodního majetku na základě posudku znalce ustanoveného obdobně podle § 59 odst. 3. Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, neplyne-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného.

94

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h1d1.aspx#par59


- výpočet velikosti vypořádacího podílu podléhá neustálým legislativním změnám, ale vždy se děje na základě systematického propojení obecného ustanovení o OS a speciální úpravy platné pro jednotlivé OS

o obecná na základě účetní evidence na základě znaleckého ocenění

o speciální VOS a KS – obdobně jako na likvidačním zůstatku

Vrací se hodnota jeho vkladů a zbytek majetkového základu po odečtení hodnot vkladů i ostatních společníků se rozdělí dle stejných zásad jako zisk

SRO – podle poměru obchodního podílu, pokud SS ne něco jiného

Podíl na likvidačním zůstatku- ustanovení § 61/45, je také jedním z majetkových práv- vypořádání, kdy činnost OS již nebude nadále pokračovat- existuje od vzniku OS, za trvání OS je ale nelze realizovat- zrušením OS zaniká podíl společníka a vzniká mu nárok na

likvidačním zůstatku, schválením návrhu likvidátora se podíl na likvidačním zůstatku stává splatným a likvidátor jej může začít vyplácet, pokud jsou však splněny další podmínky:

jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů OS, kteří včas přihlásili své pohledávky

uplynula lhůta 3 měsíců ode dne, kdy byl návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán (lhůta pro společníky na žaloby o přezkum výše jejich podílu)

- likvidační zůstatek rozděluje likvidátor podle pravidel uvedených ve SS nebo dle zákona

- likvidátor následně musí sestavit seznam společníků, kterým podíl na likvidačním zůstatku vyplatil -> 30 dnů na to návrh na výmaz z OR

ZÁKLADNÍ KAPITÁL A REZERVNÍ FONDZákladní kapitál + rezervní fond = položka pasiv v bilanci OS, určuje hranici, pod kterou by neměla klesat aktiva OSZákladní kapitálZK společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků od ZK společnosti (vklad). Musí být vyjádřen v jednotkách české měny. Společník se účastní za ZK vkladem. ZK je součástí vlastního kapitálu.5 (4) Je-li se zrušením společnosti spojena likvidace, má společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace (podíl na likvidačním zůstatku).

95


ZK se vytváří povinně v KS, SRO a v AS. Jeho výše se zapisuje do OR, pokud stanoví zákon.

- majetková základna OS – vklady zakladatelů/společníků- suma, kterou musí OS mít při vzniku po dobu trvání, uvedená

v SS/stanovách a pouze se změnou SS může být měněna - na straně pasiv – jsou to zdroje (aktiva je majetek, který byl pořízen)

Fce: vybavenost OS vlastními zdroji – zápis do OR informační pro 3 os. ochrana věřitelů = garance, že OS má mít aktiva, která musí

udržovat alespoň ve výši součtu ZK a RF – v případě poklesu aktiv musí přijmout opatření pro zvýšení aktiv (příp. konkurz)

Zdroje:- vlastní – vlastní kapitál = ZK + zisk (získán od společníků nebo svou

činností)- cizí – cizí kapitál = úvěry (závazky, OS je povinna vracet)- vztahy mezi vlastními a cizími zdroji by měli být vyrovnané, ale

nejsou upraveny zákonem- zásada zachování ZK

Rezervní fond

Rezervy - část aktiv OS blokovaná v ziskových letech k sankci nepříznivého

hospodaření v dalších letech- za tím účelem se v bilanci objevují na straně pasiv- povinně ho vytvářejí kapitálové společnosti, a to od okamžiku kdy

poprvé dosáhnou zisku- z čistého zisku, či z jiných vlastních zdrojů mimo čistý zisk- má-li být vytvořen ji při vzniku OS či zvyšování ZK, pak jedině

formou příplatků nad hodnotu upsaných vkladů či nad EK akcií (emisní ážio)

- rezervy: zjevné (RF) a skryté zdanitelné a nezdanitelné

- fce:o základní kapitál je neměnný a zisk je prioritně určen

k rozdělení mezi společníky, kdyby OS vykrývala min. výdaje z aktiv vyrovnávajících položku ZK, byla by ztrátová

o účelem je tedy zmírnění ztrát v nepříznivých letecho aktiva vyrovnávající položky RF a ZK tvoří tzv. zajišťovací

vlastní kapitálo podíl na čistém zisku OS se lze stanovit teprve po doplnění RF

LikvidacePostup, při kterém dochází k mimosoudnímu vyrovnání

96


majetkových vztahů zanikající OS - Obligatorní v případě, že zákon nestanoví, že likvidace není nutná- Účelem je vyjasnit majetkové poměry a vztahy OS

o vstupem do likvidace se zastavuje činnost OS a její aktivita vede k ukončení podnikání a k vypořádání aktiv a pasiv

- společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena. Vstup do likvidace se zapisuje do OR. Po dobu likvidace se užívá firma společnosti s dovětkem „v likvidaci“, ale OS má status podnikatele – v případě, že byla OS zrušena /byl na ní prohlášen konkurz, vykonává statutární orgán svou působnost v rozsahu, ve kterém nepřešla na likvidátora nebo správce konkurzní podstaty (dokud není likvidátor jmenován nebo v případě, že skončila funkce likvidátora; plní statutární orgán povinnosti související s likvidací)

- v rámci dobrovolného zrušení – do okamžiku začátku rozdělení likvidačního zůstatku může obchodní společnost likvidaci zrušit

- v rámci nuceného zrušení – do okamžiku začátku rozdělování likvidačního zůstatku může soud likvidaci zrušit

likvidátor- jmenováním likvidátora na něj přechází působnost statutárního

orgánu jednat jménem společnosti; je-li jmenováno více likvidátorů a ze jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý likvidátor

- likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti, není-li zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami určeno jinak

- není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud

- likvidátorem může býto jen FO (nestanoví-li z. něco jiného)

- ustavení likvidátorao v rámci dobrovolného zrušení – obchodní společnost (v

osobní OS – statutární orgán, v kapitálové OS – VH) + soud v případech, že není původní likvidátor ustanoven nebo je odvolán a nový není ustaven nebo v případech, že původní likvidátor porušuje povinnost

o v rámci nuceného zrušení soud dobrovolnost, ex offo pouze v případě nuceného zrušení a

v případě, že není nalezen vhodný likvidátor -> soud může jmenovat likvidátorem, i bez jeho souhlasu, některého ze společníků nebo statutára/člena statutára -> ten se nemůže vzdát své funkce, ale může soud požádat o odvolání z funkce, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby ji vykonával

je-li likvidátorem PO, je povinna určit FO, která bude jejím jménem vykonávat fci likvidátora

- postavení likvidátora

97


o pravomoc je ovlivněna účelem likvidace – snaha o dovedení obchodního jmění OS do podoby likvidačního zůstatku (vyrovnání pohledávek a dluhů OS + zpeněžení majetku OS + mzdy zaměstnanců OS)

o likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti -> možnost uzavírat smlouvy, ale jen se stanoveným účelem

o likvidátorovi jmenovanému soudem jsou 3. os. povinny poskytovat součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytovat správci konkursní podstaty

o statutár existuje, ale jeho pomoc je omezena pravomocí likvidátora (na něj ex lege přechází působnost statutára)

o činnost vykonává osobně, eventuelně zaměstnancem OSo zjistí-li likvidátor předlužení likvidované společnosti, podá bez

zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu – v případě, že je prohlášen konkurz, likvidace se přerušuje -> pravomoc likvidátora se omezuje ve vztahu k pravomoci správce konkurzní podstaty

postup likvidace- likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým

věřitelům je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně 2x za

sebou s alespoň 2týdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 3 měsíce

povinnost zveřejnit v obchodním věstníku vstup OS do likvidace na začátku likvidátor sestaví ke dni vstupu společnosti do

likvidace likvidační účetní rozvahu a soupis jmění- na konci likvidátor:

povinnost sestavit účetní závěrku povinnost vypracovat zprávu o průběhu likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na

rozdělení čistého majetkového zůstatku, jenž vyplyne z likvidace, mezi společníky, a předloží ji společníkům nebo VH ke schválení

o každý společník, který s návrhem rozdělení likvidačního zůstatku nesouhlasí, se může domáhat, aby soud přezkoumal výši podílu na likvidačním zůstatku, který má dle návrhu obdržet

o není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne, kdy byl návrh projednán, zaniká (prekluze)

konec likvidace- likvidace končí schválením nebo neschválením zprávy o návrhu

98


- likvidační zůstatek lze dělit mezi společníky OS po uspokojení všech věřitelů

o je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze rozdělit likvidační zůstatek, jen byla-li věřiteli poskytnuta odpovídající jistota

- likvidace končí – rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z výtěžku z prodeje majetku k upokojení věřitelů anebo převzetím majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek anebo odmítnutím věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů

- do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz OS z OR

- jestliže se po skončení likvidace společnosti zjistí dosud neznámý majetek nebo se objeví potřeba jiných nezbytných opatření souvisejících s likvidací, rozhodne soud na návrh statutára, společníka, věřitele nebo dlužníka o obnovení likvidace společnosti a jmenuje likvidátora => po PM rozhodnutí zapíše rejstříkový soud do OR, že došlo k obnovení likvidace společnosti, a osobu likvidátora

zvláštní případ likvidace- podle §75/5- zrušení konkurzu po splnění, zrušení a zamítnutí konkurzu z důvodu -

> společnost má pouze majetek, který nepostačuje k úhradě všech závazků

o likvidátor zpeněží majetek společnosti a z výtěžku prodeje uhradí nejprve náklady likvidace, dále uspokojí mzdové nároky zaměstnanců a poté pohledávky ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti

o není-li možné uspokojit pohledávky stejného pořadí v plné výši, uhradí se poměrně

o nepodaří-li se likvidátorovi v přiměřené době majetek zpeněžit, nabídne jej věřitelům k úhradě dluhů podle pořadí jejich pohledávek

ručení společníků po zániku OS- společníci rudí za závazky OS stejně jako za trvání OS- v případě, že se ruší OS s likvidací, ručí do výše podílu na likvidačním

zůstatku -> minimálně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti

- mezi sebou se vyrovnávají stejným způsobem, jako při ručení za trvání společnosti

- v případě, že se ruší OS v konkurzu, ručí do výše, ve kterém nabyli věřitelé v konkurzu uspokojeni

99


15. ORGÁNY OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

– obchodní zákoník vychází z obecného pojmu orgán obchodní společnosti, ale nedefinuje jej

– orgány obchodních společností = organizační články (strukturní části) pověřené na základě zákona nebo stanov určitými rozhodovacími nebo jednatelskými funkcemi. Jsou součástí PO jako právního subjektu, což se projevuje zejména tím, že zásadně nejsou složeny ze zaměstnanců

– členy orgánů jsou společníci nebo třetí osoby na základě zvláštních smluv nepodléhajících režimu zákoníku práce

– osobní společnosti vytvářejí své orgány zásadně ze společníků– v kapitálových společnostech je běžné, že orgány jsou složeny ze

třetích osob, jsou řízeny manažersky, profesionálně– orgány obchodních společností jsou např. valná hromada,

představenstvo, dozorčí rada, jednatelé, správní rada, mohou to být i výbory představenstva zřízené pro určité otázky na základě stanov

– některé orgány upravuje přímo zákon a musí být povinně zřizovány, jiné zákon upravuje jako fakultativní

– podle současného OZ a ObchZ je statutárním orgánem jenom ten orgán, který má generální jednatelské oprávnění. Jako statutární je označen zákonem nebo na jeho základě zakladatelským aktem. Doktrína někdy dospívá k tomu, že PO může mít jenom jeden statutární orgán, ale neplatí to vždy.

– generální jednatelské oprávnění znamená, že statutární orgán může jednat ve všech věcech právního subjektu

– v obecném smyslu je třeba za statutární orgán považovat každý orgán obchodní společnosti, který je zřízen podle stanov (smlouvy). Tímto způsobem je pojem chápan i v komunitárním práva.

– v případě členství PO v orgánech společností zakládá plnou individuální osobní odpovědnost těch FO, které fakticky funkci za PO vykonávají

– jakékoli plnění je možno poskytnout členovi orgánu jenom na základě takto uzavřené smlouvy, právního nebo vnitřního předpisu nebo po schválení VH

– pojem faktického vedoucího v §66(6)ObchZ = osoba, která na základě faktického vlivu působí na chování společnosti obdobným způsobem, jako by byla členem orgánu společnosti, přestože jím není. Jako faktický vedoucí může působit nejenom FO, ale i PO. Faktický vedoucí podléhá ustanovením o odpovědnosti a ručení, která platí pro členy orgánů společnosti.

– obecnou úpravou odpovědnosti členů orgánů je ustanovení o mandátní smlouvě (§373 an., o kontraktní odpovědnosti za škodu). V ObchZ je uložena povinnost péče řádného hospodáře, která znamená snížení prahu protiprávnosti . Smlouva nemůže odpovědnost omezit ani vyloučit. Protiprávní pokyn nesmí členové orgánu plnit, a tudíž nesou plnou odpovědnost, vznikne-li z jeho splnění společnosti škoda.

100


– předpokladem pro usnášeníschopnost orgánů společnosti je potřeba přítomnosti nadpoloviční většiny jejich členů, k rozhodování je obecně požadován souhlas nadpoloviční většiny přítomných, při rovnosti je rozhodující hlas předsedajícího

veřejná obchodní společnost- § 85ObchZ statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci, toto

ustanovení je pouze dispozitivní. Ve společenské smlouvě může být stanoveno, že statutárním orgánem jsou buď jenom někteří společníci, anebo že statutárním orgánem je jenom jeden společník.

- dispozitivně zákon stanoví, že v případě kolektivního statutárního orgánu je oprávněn jednat každý společník samostatně. Způsob jednání statutárního orgánu musí být zapsán v OR(§35f)

- statutárním orgánem v.o.s. nemůže být osoba, která není společníkem

komanditní společnost- podobně jako ve v.o.s. je také v k.s. ponechána společníkům rozsáhlá smluvní volnost

- právní úkony jménem komanditní společnosti ve všech věcech jsou povoláni činit pouze komplementáři- jsou tedy statutárním orgánem společnosti

- pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je každý komplementář oprávněn činit právní úkony jménem komanditní společnosti samostatně (§101(1)), není tu žádná zmíňka o zbavení účastenství některých komplementářů ve statutárním orgánu.

- odchylně od zákona může být upraven způsob, jakým statutární orgán jedná

- pokud by komandista uzavřel jménem společnosti smlouvu, aniž k tomu měl zmocnění, ručí za závazky z takové smlouvy ve stejném rozsahu jako komplementář, tj. veškerým svým majetkem. V zájmu ochrany třetích osob takový úkon společnost zavazuje. Ale majetkové důsledky pak mohou dopadnout na komandistu.

společnost s ručením omezeným - valná hromada - nejvyšší orgán společnosti složený výlučně ze

společníkůo -rozhoduje o nejzávažnějších otázkách společnosti- otázky

kogentně určené zákonem, jednak další otázky určené společenskou smlouvou + si VH může vyhradit rozhodování o kterékoli otázce, jež náleží do působnosti jiného orgánu společnosti (toto vyhrazení může být omezeno na konkrétní případ, ale může být i obecnější)

o rozhodovací orgán - usnesení je souladným projevem vůle společníků, který zavazuje společníky.

101


o -rozhodování o základních účetních a s nimi souvisejících operací- schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku,…, rozhodování o statutárních záležitostech- schvalování, změny stanov, rozhodování o zvýšení, snížení základního kapitálu, o přeměnách společnosti,…, rozhodování o členech orgánů, likvidátorech, prokuře- jmenování jednatelů, členů dozorčí rady, likvidátora, rozhodnutí o udělení prokury,.., rozhodování o významných majetkových dispozicíc, rozhodování o vyloučení společníka

o kolektivní orgán složený ze všech společníků. Jejich postavení při hlasování není rovné, mělo by být úměrné jejich majetkovým účastem-neboť se jedná o kapitálovou společnost

- jednatelé - výkonný orgán společnostio hl. úlohou je obchodní vedení, jednání jménem společnosti

navenek + působí dovnitř společnostio úkoly : svolávání VH, účast na ní, její řízení, pořídit zápis z VH,

zajistit vedení účetnictví, vedení seznamu společníků, povinnost informovat společníky o záležitostech společnosti

o dozorčí rada - fakultativně zřizovaný orgán v s.r.o., tedy pokud budou chtít tento orgán zřídit, budou muset to zakladatelé formulovat ve společenské smlouvě(§137)

o členem může být jen FOo kolegiální orgán, musí mít nejméně 3členyo úkol : dohled nad činností jednatelů, kontrola účetních knih a

jiných dokladů, přezkoumávání účetních závěrek…

akciová společnost- organizační struktura a.s. je upravena velmi podrobně a rigidně

- tuzemská právní úprava vychází z dualistického modelu organizační struktury.

- valná hromada - přijímání rozhodnutí, která svým významem přesahují každodenní běžnou činnost společnosti

o v praxi se často skutečná moc přesouvá z VH na představenstvo, neboť VH není stále zasedajícím orgánem

o orgán s převážně vnitřní působností, nemá tudíž oprávnění jednat jménem společnosti v právních vztazích

o do působnosti VH náleží rozhodování o základních otázkách týkajících se společnosti ( vymezeno v § 187)

o zajistit řádnou informovanost všech akcionářů o termínu a pořadu jednání VH

- představenstvo - orgán, který řídí společnost členy mohou, ale nemusí být akcionáři orgán, jehož konkrétní personální složení závisí na rozhodnutí

VH

102


vytvořený pro profesionální a zodpovědné řízení a.s. je průběžně fungujícím orgánem, což je výhoda oproti VH je to výkonný orgán, který má realizovat pokyny VH, řídit se jí

schválenými zásadami, skládat jí účty ze své činnosti dozorčí rada není oprávněna udělovat představenstvu pokyny

ani určovat zásady jeho činnosti fce představenstva se neomezuje na výkon rozhodnutí VH,

představenstvo má vlastní rozhodovací prostor, který zahrnuje všechny záležitosti společnosti, které nejsou vyhrazeny ObchZ nebo stanovami do působnosti VH nebo dozorčí rady(negativní vymezení, tzv. zbytkovým způsobem)

vyjadřuje vůli společnosti navenek - rozhodování předstvenstva směřuje i dovnitř společnosti-

obchodní vedení ( = rozhodování o vnitřních záležitostech společnosti, je výrazem jeho vnitřní působnosti). Takto učiněné rozhodnutí nezakládá práva a povinnosti vůči třetím osobám. Patří sem rozhodování o koncepci podnikatelské činnosti, rozhodování o změně pracovních metod, vedení účetnictví,…

představenstvo je oprávněno jednat jménem společnosti ve všech věcech, v tom se představuje kvalita představenstva jako statutárního orgánu.

společnost nebude vázána pouze takovým jednáním, jímž představenstvo překročilo působnost, kterou mu svěřil zákon

ze svého středu volí předsedu, který koordinuje jeho činnost- dozorčí rada - základní fcí je kontrola

nenáleží jí rozhodování ve společnosti, nekonkuruje ani VH, která má také kontrolní činnost (VH není však průběžně činným orgánem)

dohlíží nad činností P a nad uskutečňováním podnikatelské činnosti společnosti ( kontroluje řádné vedení účetních záznamů, soulad podnikatelské činnosti společnosti s pr.předpisy,…)

s výsledky své kontrolní činnosti pak seznamuje VH na jejím zasedání

členové DR mají právo nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti

některá práva a povinnosti náleží individuálně jednotlivým členům DR (právo podat návrh soudu na vyslovení neplatnosti usnesení VH,…)

stanovy mohou svěřit DR rozhodování o volbě a odvolávání členů představenstva (plus určen způsob pro volbu a odvolání)

je kolektivním voleným orgánem, nejméně tříčlenný, max.počet není limitován

103


má-li společnost ve stanovené době volby více než 50 zaměstnanců, volí třetinu členů DR zaměstnanci (stanovy mohou určit víc než 1/3, ale nesmí převýšit počet členů volených VH)

tedy DR je jediným orgánem, kde se prosazuje vliv zaměstnanců na jeho

složení zaměstnanci mohou do DR zvolit pouze osobu, která byla

v době volby v pracovním poměru ke společnosti nebo zástupcem nebo členem zástupce zaměstnanců,..

členem může být FO (splňovat podmínky, vyloučeny překážky) neslučitelnost členství v DR s členstvím v představenstvu

(§200(4)), nesmí být ani prokuristoujiné orgány- a.s. může zřídit další fakultativní orgány

o př. orgány poradní, kontrolní,…o nemůže však na ně přenést působnost, která ze zákona náleží

obligatorním orgánům a.s.auditor- a.s. musí mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenou auditorem

o auditor není orgánem a.s., ale představitelem nezávislé účetní profese stojící mimo společnost

o vztah s a.s. je obchodněprávnío a.s. je povinna zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu po jejich

ověření auditorem uložením do sbírky listin

104


16. PRAVIDLA SPRÁVY OBCHODNÍ KORPORACE, ODPOVĚDNOST ČLENŮ ORGÁNŮ A FIDUCIÁRNÍ POVINNOSTI

Pravidla správy obchodních korporacíSpolečníci hrají dominantní slovo při správě korporace, ovšem v praxi a

zejména u kapitálových společností nastává situace, kdy tuto roli plní profesionální správa (managment), stojící mimo vlastnickou strukturu společnosti.

Dilema vztahu správce, společníka a věřiteleKorporace vzniká jako konstrukce odlišná od společníků. Je logické, že

tu vzniká určité napětí. Kolem toho stojí dobrovolní a dobrovolní věřitelé, jejichž zájmy jsou také jiné. Máme tu tedy tři druhy konfliktů - vnitřní napětí, vnější napětí a napětí mezi jí a společníky. Toto napětí nastává zejména u kapitálových společností, kde se často odlišuje správce jako profesionální managment od společníka jako kontrolora jeho činnosti. U osobních je to většinou v jedné osobě společníka.

Další napětí – rozlišení právního a ekonomického vlastníka společnosti. Za běžného toku života je právní vlastník současně ekonomický, tedy má nárok na reziduum. Ekonomický vlastník pouze společnost kontroluje smluvními nástroji a nemá na ní fakticky vliv. V Insolvenci se ale situace obrací – máme tu věřitele, kteří se stávají faktickými (ekonomickými) vlastníky společnosti, i když k ní nemají vlastnická práva.

Napětí mezi managmentem a věřiteli – jejich zájem je málokdy stejný. Napětí mezi managmentem a správcem – fiduciární smlouva (viz.další otázky).

Náklady zastoupeníModerní korporační právo chápe společnost jako smlouvu, tedy

podtrhuje její smluvní a nikoli statusovou podstatu. Na to navazuje problém zastoupení a jeho náklady. Dneska se vychází z odpovědnosti ex post, místo ex ante, což je demotivující. Tím, že budu managment budu motivovat ex ante pomocí fiduciárních povinností (viz.další otázka), snížím náklady, protože eliminuji rizika. To je angloamerický přístup.

Morální hazardOportunismus (morální hazard) – upřednostnění vlastního zájmu před

zájmem toho, koho mám zastupovat. Zákon vytváří pravidla, která ten hazard omezují. Nezakazuje, staví pouze jednotlivce do volby a motivuje je ke chtěnému jednání.

Rozdíl mezi hazardem a rizikem? Riziko je hrozba ztráty kdežto hazard - tam už se ztrátou počítám. Hodnotí se okolnosti před samotným jednáním, jestli byly očekávatelné nebo ne. Riziko se dá zohlednit – podnikatelské riziko. Hazard ne.

Morální hazard – když na úkor své pozice upřednostním svůj zájem před zájmem toho, koho chrání. Typicky v obchodních korporacích.

Odpovědnost statutárního orgánu obchodní společnostiHavel článek (netřeba parafrázovat, vystačí si sám) – článek je k návrhu nového obchodního zákoníku ale reaguje na moderní trendy, které se sem

105


dostávají už teď během staré úpravy„Dominantní slovo ve správě obchodní korporace sice i nadále hrají společníci (vlastníci), ale zejména u kapitálových společností je zřejmé, že tuto roli v běžné činnosti společnosti plní profesionální správa často složená z osob stojících mimo vlastnickou strukturu společnosti. Členům orgánů proto vzniká fiduciární smlouva, jejíž povinnou složkou u kapitálových společností je sjednání odměny, a jejímž implicitním obsahem je také péče řádného hospodáře.Zákon tak vychází z toho, že jmenováním do funkce člena orgánů obchodní korporace vzniká smlouva (obligace), jejíž obsah je určen zákonem, resp. zákon je do ní vtažen. Člen orgánu korporace tak musí jednat s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí (péče řádného hospodáře) a musí sledovat povinnost sdělování informací při střetu zájmů. Jedná-li lege artis , tedy mohl-li při svém jednání konaném v dobré víře rozumně předpokládat, že rozhoduje informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace, je chráněn proti odpovědnosti i pro případ, že by v důsledku jeho jednání vznikla korporaci újma (pravidlo podnikatelského úsudku). Pokud takto jednat nebude, odpovídá za způsobenou újmu a navíc může být soudem vyloučen z další možnosti stát se členem orgánu jakékoliv obchodní korporace (pravidla o vyloučení z výkonu funkce).

Péče řádného hospodářePéče řádného hospodáře je zmíněna v §79a ObchZ, v §194(5). Je

vlastně součástí každé smlouvy o výkonu funkce). Společník je tu povinen při zastupování zájmů společnosti postupovat s péčí obezřetnou, řádnou, stejnou, se kterou by postupoval, kdyby šlo o jeho vlastní zájmy. Je pojem těžko uchopitelný, proto jeho definice není ani přímo v zákoně, vyvíjel se díky judikatuře. V podstatě jakékoli jednání, které činí statutáři jménem společnosti, by mělo být činěno s nějakou kvalitou. Jsou to jakési fiduciární povinnosti – povinnost náležité péče, povinnost loyality. V případě porušení této fiduciární povinnosti následuje odpovědnost za škodu.

Podnikatelský úsudek – náležité, rozumné a informované jednání v zájmu společnosti. Jakoby chrání statutární orgány proti tlaku věřitelů a akcionářů na jejich profesionalitu. Pokud orgán jedná, podstupuje tím určitou míru podnikatelského rizika. Pokud je toto riziko dovolené, nezakládá to případně potom odpovědnost. (Managment je ve stavu stálé zodpovědnosti, kupuju si ho pro úsudek a ne proto aby mi zodpovídal za veškeré nahodilosti. Proto se stanovil termín pravidlo podnikatelského úsudku – zkoumáme cestu k rozhodnutí a nikoli ten následek.)

tzv. odvážné smlouvy – smlouvy s určitým podnikatelským rizikem, je v nich také oceněno. Přednáška Havel:

Další nejlépe fungující je motivace odměnou Motivace odpovědností – fiduciární obligace. Míra péče, kterou musí vynakládat managment při správě majetku a také míra odpovědnosti. Při uzavření Smlouvy o výkonu funkce vstupuji do obligace, která je neúplná, tzn. že se do ní vtahuje všechno to, co je součástí standartu. (péče řádného hospodáře, zákaz obchodování sama se sebou).

106

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7nnxxe4dpojqwgzi&conversationId=167837






Právě pojem péče řádného hospodáře se dostává do popředí – péče o věc jakoby byla moje vlastní, udělat maximum pro řádné fungování.

Pokud má člen představenstva ještě navíc vzdělání, nemá ho poskytovat jinde (Př. je právník a zároveň by se nechal najmout jako podnikový právník mimo funkci člena představenstva)Další složkou je ochrana dobré víry - zájmem má být hlavně společnost. Když činím rozhodnutí v rámci péče řádného hospodáře tak činím řádně, náležitě a sleduji nejlepší zájem společnosti.Další prvek je zásada loajality.

Motivační schémat pro snížení porušení fiduciárních povinnostíJak jsem psala výše, správci by se ideálně měli ex ante motivovat

k tomu, aby postupovali co nejobezřetněji a neriskovali a aby jednali s péčí řádného hospodáře. K tomu slouží několik druhů motivace. Motivace mají v sobě určitý bod který je všem stejný – komu vlastně ten správce slouží? Je to profesionál, který pro někoho za peníze spravuje majetek. Je několik modelů:

1. věřitelský model - správce slouží věřiteli , protože primárně jde o vyrovnání vz-tahů s věřiteli

2. společenský model - správce slouží pro blaho společníků, a tím zprostředkovaně plní věřitelům, protože nelze dát zisk společníkům pokud nejsou uspokojeni věřitelé. Společenský má v sobě věřitelský!!

3. tzv. osvícenský věřitelský model - Dnes všichni couvají před velkými společnos-tmi, které jsou schopny ovlivňovat chod planety (microsoft, shell) a tak se do toho vložil prvek tzv. osvícenecký společenský model – nestačí když se stojí na zájmu společníků nebo věřitelů protože je tu ještě zájem rovnováhy, harmonie, životního prostředí. Tyto vyšší zájmy nezajímají ani společníka ani managment.

Dnes do toho vstupuje další prvek – globální podnikatelé. Jeden pán Catbury (po něm pojmenovaná ta čokoláda) vymyslel pojem Catburyho rovnováha, kde si položil otázku, jestli je obchodní korporace morální. Řekl, že rovnovážná společnost má tři znaky mít: má plnit veškeré povinnosti vůči všem, využívat rozumně veškeré zdroje, povinnost zajišťovat interakci mezi podnikáním a společností.

Druhy motivace:1. etická motivace - Korporace nemají morálku, tu by měli mít jednotlivci co jí

vlastní a spravují. Základní motivace je etická motivace – něco se prostě nedělá, očekávání čestného jednání. Funguje to i v globálních společnost.

2. motivace trhem - pokud chce správce mít své místo, musí být dobrý3. motivace odměnou - (nejen peníze) – společnosti vymýšlejí schémata

odměňování, která motivuje. V ČR to moc nefunguje kvůli zákonům.

Další motivační prvek je obrácení důkazního břemene u odpovědnosti – manag-ment nese důkaz o tom že konal s péčí řádného hospodáře, druhá strana dokazuje že způsobil škodu.

Trestněprávní motivace, motivace zákonem (zákaz konkurence)Není možné, aby se někdo vzdal odpovědnosti nebo si ji nějak dopředu omezil. Není ale neplatné pojišťení proti selhání, i když je to sporné protože to pojištění platí společnost.

107


17. PRAVIDLA ODMĚŇOVÁNÍ ČLENŮ ORGÁNŮ KORPORACE

Vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností.

- závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy – není tak možno se nechat při výkonu fce nechat zastoupit (v rámci hlasování tohoto orgánu)

- pro vztah mezi OS a členem orgánu je rozhodující zejména postavení mandatáře a jeho odpovědnost

- není přípustné, aby člen statutárního orgánu vykonával v pracovněprávním vztahu činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti

Smlouva o výkonu funkce- smlouva o výkonu fce je inominát, sama mandátní smlouva však být

uzavřena nemůže, jde o jiný institut, proto se musí užít inominátu (mandátka nepokrývá všechny požadavky, které je třeba na takovou smlouvu mít)

- lze ji vztáhnout i na společníky osobní obchodní společnosti, pověřené obchodním vedením

- u jednotlivých společností může být vyžadována její písemná forma (př. § 194/5)

- pokud je písemná smlouva musí dojít k jejímu schválení, nesplnění tohoto požadavku má za následek neúčinnost smlouvy

schvaluje VH nebo všichni společníci, kteří ručí za závazky OS neomezeně

- schválení smlouvy může být předchozí i následné

Jakákoliv plnění společnosti ve prospěch osoby jež je členem orgánu společnosti, na které neplyne právo z právních předpisů nebo z vnitřního předpisu, lže poskytnout pouze se souhlasem VH, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu fce.

- společnost plnění neposkytne, jestliže výkon fce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, nebo pokud došlo k porušení povinností plynoucích ze fce

- vyřešení problematiky tzv. zlatých padáků = mnohamilionového sjednaného plnění při ukončení fce člena orgánu, kteří negativně ovlivnily vývoj společnosti, na základě smlouvy, jejíž uzavření si obvykle sami v představenstvu odsouhlasili navzájem

toto jednání však mohou umožnit vnitřní předpisy, čímž zlatým padákům není až tak plně zabráněno

108


109


18. PŘEDBĚŽNÁ SPOLEČNOST, VKLADY A JEJICH SPRÁVA

Viz. ot 14 (pro ucelenost jen tak zde jen v kostce)založení – spočívá v uzavření společenské smlouvy/zakládací smlouvy/zakládací listiny – písemně, podepsána všemi společníky s ověřením pravosti podpisů (a.s. a s.r.o. SS formou notářského zápisu), u a.s. dochází k založení společnosti až rozhodnutím ustavující valné hromadyjednání před vznikem společnosti – institut předspolečnosti, umožňuje vstup tvořící se společnosti do právních vztahů. Kdo jedná jménem společnosti je takovým jednáním vázán. Pokud příslušný orgán společnosti tato jednání schválí do 3 měsíců od vzniku společnosti, platí, že společnost byla jednáním vázána od počátku. Zakladatelé mají povinnost pořídit seznam jednání a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu společnosti. Statutární orgán je povinen po schválení jednání učiněných před vznikem společnosti oznámit to účastníkům závazkových vztahů vzniklých z těchto jednání. I. směrnice – společnost nepřevezme závazky vyplývající z právních úkonů uskutečněných před získáním právní subjektivity společnosti, pak jsou vázány osoby, které takové právní úkony uskutečnily; jednající osoby nezaváží společnost v důsledku nesplnění povinnosti dle směrnice, právní úkony nebudou neplatné, ale dlužníkem druhé strany se stane ten, kdo jednalvznik – dnem, kterému byla zapsána do OR; návrh podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění; není-li výslovně stanoveno, platí, že se zakládá na dobu neurčitou

110


19. VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTVOS je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou obchodní firmou a ručí za závazky společně a nerozdílně celým svým majetkemCharakteristika

- minimálně 2 osoby – FO nebo PO- společné podnikání – pouze společné podnikání (nikoliv jiná činnost)

-> samostatně, soustavně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem zisku

- společná firma – dodatek v.o.s. nebo veř.obch.spol. nebo a spol. (v případě, že firma obsahuje příjmení jednoho ze společníků -> pokud společník přestane být společníkem společnosti jen s jeho souhlasem)

- neomezené a solidární ručení společníků – ručení společníků za závazky společnosti jejich majetkem společně a nerozdílně (např. i společník, který je manželem ručí SJM)

výhody- VOS vyžaduje minimální nároky- umožňuje podnikání více osob bez formalit a bez překážek- netvoří povinně ZK- společníci nemají vkladovou povinnost, ale mohou si ji v SS

dohodnout (poté majetek společnosti není majetkem společníků)- ve VOS není žádná složitá struktura – vyžaduje se však osobní

účast společníkůnevýhody

- neomezené a solidární ručení společníků – předpokládá se důvěra mezi společníky

- dtto § 10/2 -> v případě, že podniká více osob pod společným jménem, je povinno splnit závazky společně a nerozdílně

ZALOŽENÍ A VZNIKZakladatelé (společníci)

- zakladateli mohou být jak FO tak PO, vždy však musí být min. 2- nejvyšší počet společníků stanoven není, ale platí pravidlo, že je

možno být neomezeně ručícím společníkem pouze v jedné obchodní společnosti

- FO musí splňovat obecné podmínky provozování živnosti dle ŽZ a nesmí mít překážku provozování živnosti podle ŽZ, musí mít způsobilost k PÚ -> omezení způsobilosti má za následek zrušení společnosti (§ 88)

- PO – PaP spojená s účastí ve společnosti vykonává statutární orgán PO nebo pověřený zástupce PO, kteří musejí splňovat podmínky stanovené pro FO

Společenská smlouva- Forma SS

o písemně s ověřenými podpisy

111


o lze ji uzavřít i prostřednictvím zmocněnce, který má plnou moc ke konkrétnímu účelu uzavření smlouvy a ověřený podpis zmocnitele

o náležitosti firma a sídlo určení společníků (FO – jméno, bydliště, PO – firma a

sídlo) určení předmětu podnikání –VOS lze založit pouze za

účelem podnikání pokud SS nebude obsahovat tyto náležitosti je

neplatnáo ostatní náležitosti

vklady (výše, splatnost) podíl (ujednání o dělení zisku – nelze ujednat, že se na

zisku bude podílet jen jeden nebo více společníků a splatnost)

trvání (pokud není na dobu neurčitou) dědění (v případě, že má být připuštěno dědění podílu

při smrti společníka) zrušení (ujednání o dalších možnostech zrušení, př.

rozvod manželů) statutár a obchodní vedení

POSTAVENÍ SPOLEČNÍKŮvznik členství

originálně jako zakládající společník jako přistupující společník (pak se musí změnit

SS, když členství společníka vzniká v den změny SS)

nebo jiným způsoben stanoveným v SS derivativně

dědění – v případě, že dědění podílu připouští SS a za předpokladu, že po smrti společníka ve společnosti zůstanou minimálně 2 společníci a nedošlo k odmítnutí dědictví nebo k účasti na společnosti -> pak účet do společnosti vzniká do 3 měsíců od rozhodnutí soudu o dědictví

nástupnictví převod podílu (jde jen o změnu SS) – nabyvatel

se stává právním nástupcem převodce a převodce se zbavuje ručení dle § 87/2

112


zánik členstvío rozlišení, zda dochází ke zrušení společnosti nebo zda

nedochází ke zrušení společnosti -> ve všech případech s výjimkou rozhodnutí soudu o zrušení společnosti se mohou společníci domáhat, že společnost trvá dál

o je nutná změna SS -> do 3 měsíců od zrušení společnosti -> pokud nedojde ke změně SS -> vstupuje společnost do likvidace

o důvody zániku členství vystoupení společníka změnou SS výpověď společníka vyloučení společníka -> společnost je oprávněna se

domáhat u soudu vyloučení společníka, který porušuje své povinnosti i když byl k jejich plnění vyzván a na možnost vyloučení písemně upozorněn -> s podáním tohoto návrhu musí souhlasit společníci s alespoň polovičním podílem na společnosti (§90/2)

smrt FO společníka – eventuelně SS připouští přechod podílu na dědice a ve společnosti zůstávají alespoň 2 společníci

zánik PO společníka – eventuelně S připouští přechod podílu na nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň 2 společníci

prohlášením konkursu na majetek společníka nebo zamítnutí konkurzu na majetek společníka pro nedostatek majetku společníka

prohlášení exekuce na podíl společníka nedostatek způsobilosti k právním úkonům společníka nedostatek předpokladů pro to být společníkem (FO)

PRÁVA A POVINNOSTI SPOLEČNÍKŮPaP plynou ze zákona nebo SS. Společník je povinen při plnění svých povinností postupovat s péčí řádného hospodáře (péče větší než průměrná).

- změna SS – ke změně je nutno souhlasu všech společníků nebo souhlasu většiny společníků (stanoveno v SS)

- správa (dovnitř společnosti) o jde o rozhodování otázek zásadních a dlouhodobých (např.

schvalování jednání jménem společnosti před jejím vznikem, schvalování účetních závěrek, schvalování zprávy o průběhu likvidace a o rozdělení likvidačního zůstatku, jmenování a odvolávání prokuristy, jmenování a odvolávání pověřeného společníka, rozhodování o uzavření smlouvy o prodeji/pronájmu podniku)

113


o ke správce nutno souhlasu všech společníků nebo souhlasu většiny společníků -> 1 společník má 1 hlas (stanoveno v SS)

- obchodní vedení (dovnitř společnosti) – jde o rozhodování otázek nezásadních a krátkodobých (hospodářská činnost), varianty:

o ze zákona je k obchodnímu vedení oprávněn každý společník podle zásad dohodnutých společníky

o ze SS je k obchodnímu vedení oprávněn pověřený společník/více společníků – ostatní společníci tak pozbývají právo na obchodní vedení

pověřený společník je povinen řídit se zásadami dohodnutými se všemi společníky

rozhodnutí všech společníků – dosahuje se většinou hlasů

informovat společníky o záležitostech společnostio společník pověřený obchodním vedením

odvolání pověřeného společníka – rozhodnutím všech společníků či rozhodnutím soudu, v případě, že:

pověření společníka bylo konstruováno jako nevypověditelné a společník porušuje své povinnosti -> pak je znovu k obchodnímu vedení oprávněn každý společník (včetně toho, jenž byl obchodního vedení zbaven

odstoupení pověřeného společníka – písemně výpovědí, která musí být doručena společnosti a společníkům -> její účinnost nastává uplynutím 1 měsíce od doručení společnosti -> pak je znovu k obchodnímu vedení oprávněn každý společník

o statutární orgán (právní vztahy k 3.os.) ze zákona jsou statutárem všichni společníci ze SS jeden společník nebo více společníků – každý

společník je oprávněn jednat samostatně,nestanoví-li SS jinak -> omezení jednatelského oprávnění je neúčinné vůči 3.os.)

o odstoupení společníka z fce statutára písemná výpověď doručena společnosti a společníkům účinnost uplynutím 1 měsíce od doručení společnosti pokud odstoupil společník, který byl jediným statutárem

-> jsou znovu statutárem všichni společnícimajetková PaP

o podíl na zisku a na ztrátě – z účetní závěrky zisk se dělí rovným dílem podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní

závěrky

114


ztráta dopadá na společníky rovným dílemo vkladová povinnost

ze SS společník je povinen splatit vklad ve lhůtě dle SS nebo

bez odkladu po vzniku společnosti prodlení -> úrok z prodlení 20% z dlužné částky

o zákaz konkurence ze zákona – bez svolení ostatních společníků nesmí

společník podnikat v předmětu podnikání společnosti (ani zprostředkovávat obchody), bez svolení ostatních nemůže být statutárem nebo jiným orgánem ve společnosti s jiným nebo podobným předmětem podnikání

ze SS – může stanovit i jinak, případně zákaz konkurence i vyloučit

- právo žalovat jménem společnosti (žaloba ut sinali):o každý společník může podat jménem společnosti žalobu o

náhradu škody proti společníkovi, který odpovídá společnosti za škodu

o každý společník může podat jménem společnosti žalobu o splacení vkladu proti společníkovi, který je v prodlení se splacením vkladu

společník je oprávněn v tomto řízení společnost zastupovat, neplatí v případě, že jménem společnosti v tomto jedná statutár

- ručení společníkůo za závazky společnosti odpovídá společnost případným svým

majetkem a dále za splnění závazků společnosti ručí společnício ručení společníků je solidární, akcesorické a zákonné

věřitel se domáhá plnění pouze v případě, že společnost nesplatila svůj závazek v přiměřené době, co byla vyzvána

o ručení vzniká ode dne vzniku společnosti do dne trvání pohledávek věřitelů vůči společnosti

výjimkou je omezení neomezeného ručení ze zákona -> při prohlášení konkurzu na majetek společnosti společníci ručí za splnění pohledávek, které byly přihlášeny do konkurzu a ve výši ve které nebyli věřitelé uspokojeni; při zamítnutí návrhu na konkurz pro nedostatek majetku nebo při vyrovnání -> nedojde k omezení ručení

o přistoupivší společník (změna SS) – ručí za závazky společnosti vzniklé po jeho přistoupení a ručí za závazky společnosti vzniklé před přistoupením

115


v případě, e plnil z titulu ručení na pohledávky vzniklé před přistoupením -> má vůči původním společníkům regres

o vystoupivší společník (změna S a zůstanou alespoň 2) – ručí za závazky společnosti vzniklé před vystoupením

o v případě smrti společníka -> ručení přechází na dědice do výše ceny dědictví

ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLEČNOSTIZrušení s likvidací

- platí jednak obecné důvody (§68) a jednak zvláštní důvodyo rozhodnutí soudu – na návrh společníka ze závažných

důvodů (jiný společník porušuje závažně povinnosti, není možno dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena)

o důvody zániku členství společníka – ostatní společníci se mohou rozhodnout, že společnost trvá nadále (změna SS); právo rozhodnout, že společnost trvá nadále -> zaniká uplynutím 3 měsíců od zrušení, tento den je den vstupu společnosti do likvidace; pokud společnost pokračuje -> právo společníka, kterému zaniklo členství na vypořádací podíl; eventuelně obnovení účasti společníka:

v případě, že byl na společníka prohlášen konkurz a potom byl zrušen z jiných důvodů než pro splnění nebo pro nedostatek majetku

v případě, že byla na společníka prohlášena exekuce a potom byla zrušena z jiných důvodů než pro splnění nebo pro nedostatek majetku

do 2 měsíců od zrušení- v případě, že společnost nepokračuje -> právo společníků na podíl

na likvidačním zůstatkuzánik VOS

- výmazem z OR - na návrh likvidátora nebo statutárního orgánu

116


20. KOMANDITNÍ SPOLEČNOST

Společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).

- Je modifikovanou VOS, proto se na ni pokud ze speciálních ustanoveních o ní nevyplývá něco jiného použijí přiměřeně ustanovení ObZ o VOS a na právní postavení komanditistů ustanovení o SRO (ale tu mnohem omezeněji)

Pojmové znaky- sdružení nejméně dvou osob (nerozhoduje, zda PO či FO)- podnikání toto sdružení pod společným jménem- neomezené ručení alespoň jednoho společníka za závazky

společnosti (komplementáře)- omezené ručení alespoň jednoho společníka za závazky

společnosti (komanditisty -> ručení ve výši nesplaceného vkladu zapsaného v OR, zápis v OR má konstitutivní charakter)

vývoj- z korporace v římském právu -> z „foenus nautice“ – námořní půjčka

k uskutečnění námořní plavby (vrací se peníze s úroky), pak posun, vracel se podíl na zisku

- v ČR úprava vychází z Všeobecného obchodního zákoníku 1863 -> nejedná se o PO (x v ČR je PO)

- obvykle vznikají transformací z VOS po té, co společník VOS zemře a dědicové se odmítnou podílet osobně nebo jako rodinné společnosti

založení a vznikZakladatelé

- minimálně 2, maximum není stanoveno (jen je možno být neomezeně ručícím společníkem pouze v 1 OS)

- komplementářem může být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle ŽZ a u níž není dána překážka provozování živnosti dle ŽZ bez ohlednu na předmět podnikání společnosti

- je-li komplementářem PO, vykonává PaP spojené s účastí v komanditní společnosti její statutár, případně jím pověřený zástupce

-Zakládá se společenskou smlouvou, která musí obsahovat (bez nich neplatnost):

firmu a sídlo společnosti určení společníků předmět podnikání určení, který ze společníků je komanditista a který komplementář výši vkladu každého komanditisty

117


- ostatní náležitosti: široké, př. o rozhodování ostatních záležitostí společnostio určení výše vkladů komplementářů (uhradit bez odkladu po

vzniku, jinak úrok z prodlení ve výši 20% z dlužné částky)o pravidla dělení zisku a ztrátyo pravidla dělení likvidačního zůstatkuo úprava konkurence

- dle § 94- legalizace se provádí zápisem do OR, návrh na zápis musí být podán

do 90 dnů od založení nebo od doručení ŽO či jiného podnikatelského oprávnění

- návrh na zápis do OR podepisují všichni společníci a přikládá se k němu SS (§96)

o teprve zápisem do OR vzniká KS- stanovena povinnost vytvářet ZK protože komanditisté musí

poskytnout vklady, ten se však nebude zapisovat do OR, zapisují se jen vklady a rozsah jejich splacení (nezbytné pro určení rozsahu ručení každého komanditisty)

společníciKomanditista je povinen vložit do ZK společnosti vklad ve výši určené SS, minimálně však 5000,-Kč. Vklad je povinen splatit ve lhůtě stanovené SS, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti na společnosti (§97a).

- povinnost komplementářů platit vklad, jen pokud se k nim zaváží, musí se použít ustanovení §806, komplementář není povinen ze zákona k žádnému vkladu, může se místo toho např. zavázat k pracovní účasti na společném podnikání

vztahy mezi společníky- vztahy mezi komanditisty navzájem (blíží se SRO)- vztahy mezi komanditisty a komplementáři a vztahy mezi

komplementáři navzájem (odpovídají spíše VOS)- komplementáři zpravidla zabezpečují řízení společnosti (obchodní

vedení) i její jednání navenek a mnohdy se aktivně zúčastňují i provozu podniku

- komanditisté jsou především přínosci kapitálu a jejich funkce bude kontrolní a do jisté míry i spolurozhodovací

vznik členství1) originární

jak komplementářům, tak komanditistům

6 (1) Společník je povinen splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti ve společnosti.(2) Při prodlení se splácením peněžitého vkladu je společník povinen platit úrok z prodlení ve výši 20% z dlužné částky, nestanoví-li společenská smlouva jinak.(3) Společník může vložit do společnosti i více vkladů. Tyto vklady se pro účely výpočtu podílu sčítají.

118


uzavřením SS, přistoupením do společnosti již existující (tedy změnou SS)

uzavřením S vznikne nejprve pouhý smluvní závazek mezi stranami, vůči 3.os. až zápisem do OR

přistoupení nového společníka je možné za předpokladu změny S, ta vyžaduje souhlas všech společníků, pokud SS nestanoví, že postačuje souhlas většiny společníků

- společník, který přistoupil do již existující společnosti, ručí i za závazky společnosti vzniklé před jeho přistoupením

může požadovat od ostatních společníků poskytnutí náhrady plnění poskytnutého z důvodu tohoto ručení a náhradu nákladů s tím spojené

2) derivativní převodem podílu – jak u FO, tak i PO

SS může stanovit, že k převodu podílu komanditisty není třeba souhlasu ostatních společníků

u komplementářů, připouští-li to SS, aby se společníkem stal dědic, přichází v úvahu pouze u FO

smrtí komanditisty se společnost nezrušuje a jeho podíl se dědí, SS však může dědění podílu komanditisty vyloučit, v tom případě dědic obdrží vypořádací podíl

nebude-li mít zaniklý komanditista právního nástupce, bude zřejmě třeba naložit s uvolněným podílem dle ustanovení o SRO § 1137

v případě zániku komanditisty se může jednat o univerzální sukcesi (obdobně, jako při dědění), má-li komanditista právního nástupce

zánik členství, zánik společnosti- zánik členství komplementáře

o platí výklad o VOS a úprava zrušení společnosti se úzce překrývá s úpravou zániku členství komplementáře

- zánik členství komanditisty o platí speciální úprava, není zásadně spojen se zrušením

společnostio členství komanditisty zaniká:

zánikem KS úmrtím společníka

7 (5) Obchodní podíl (§ 114) vyloučeného společníka přechází na společnost, která jej může převést na jiného společníka nebo třetí osobu. O převodu rozhoduje valná hromada.(6) Nedojde-li k převodu obchodního podílu podle odstavce 5, rozhodne valná hromada do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, buď o snížení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, že ostatní společníci převezmou jeho obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Rozhodnutím valné hromady o rozdělení obchodního podílu mezi společníky přechází na společníky rozdělený obchodní podíl za podmínek stanovených valnou hromadou.

119



zánikem PO (komanditisty nebo komplementáře) prohlášením konkursu na majetek komanditisty nebo

zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku

postižením podílu společníka exekucí nebo výkonem rozhodnutí

zrušením členství soudem vyloučením společníka ze společnosti

o vyloučení komanditisty (podle SRO) nesplatil vkladovou povinnost ve stanovené lhůtě, byl

komplementáři vyzván ke splnění ve lhůtě min. 3 měsíců nebo vyloučení soudem pro porušování svých povinností závažným způsobem

má právo na vypořádací podíl- komanditista nemůže ze společnosti vystoupit, tedy jednostranné

zrušení jeho účasti ve společnosti zákon zapovídá - při zániku společnosti bez právního nástupce zaniká členství všech

společníků dnem zániku společnosti - zanikne-li společnost s právním nástupcem, zaniká členství všech

společníků rovněž- vstoupí-li společnost do likvidace, zaniká členství společníků

skončením likvidacePaP společníkůZe zákona nebo ze společenské smlouvyZměna smlouvy

- ke změně SS je nutno souhlasu všech společníků nebo souhlasu většiny komplementářů a většiny komanditistů (stanoveno v SS)

Správa (dovnitř společnosti)- rozhodování otázek zásadních a dlouhodobých- ke správě je nutný souhlas všech společníků – 1 společník = 1 hlas

(není-li stanoveno v SS jinak), např. dlouhodobý podnikatelský plán, schvalování účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku, rozhodování o vyloučení komanditisty

Obchodní vedení (dovnitř společnosti)- rozhodování otázek krátkodobých a nezásadních -> hospodářská

činnost- k obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze

komplementáři- ze zákona:

o komplementář – 1 společník má 1 hlaso právo komanditisty na info od komplementáře o záležitostech

společnosti, nahlížení do účetních knih a účetních dokladů a kontrolovat údaje a právo na vydání stejnopisu účetní závěrky

Statutární orgán- právní vztahy k 3. os.

120


- statutárem společnosti jsou komplementáři, pokud ze SS nevyplývá něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat samostatně

majetková PaPPodíl na zisku a na ztrátě

- zisk se rozdělí na část připadající na komanditisty a část připadající na komplementáře (podle poměru ve smlouvě jinak na poloviny)

- zisk, který připadá komplementáři, zdaňuje komplementář (daňové zvýhodnění os. společností) -> rozdělí se mezi komplementáře rovným dílem, ne-li SS jinak

- ztráta – z účetní závěrky; komplementáři rovným dílem, komanditisté nejsou povinni podílet se na úhradě ztráty – ze zákona, pouze do výše nesplacených vkladů, ale SS může jinak

Vkladová povinnost- ze SS- komanditista je povinen – výše vkladu je stanovena v SS (min.

5000), nutno splatit ve lhůtě podle S nebo bez odkladu- komplementář není povinen

zákaz konkurence- komplementář jako u VOS

ze zákona, bez svolení ostatních společníků nesmí podnikat v předmětu podnikání společnosti (ani zprostředkovávat obchody)

ze zákona, bez svolení ostatních společníků nemůže být statutárem nebo jiným orgánem ve společnosti se stejným/podobným předmětem podnikání

- u komanditisty není, ale SS může stanovit jinak

ručení společníků- odpovědnost společnosti + ručení společníků- ručení společníků subsidiární – věřitel se domáhá plnění pouze

v případě, že společnost nesplnila svůj závazek v přiměřené době, co byla vyzvána

- ručení o komplementář neomezeněo komanditista

omezeně – do výše nesplaceného vkladu podle zápisu do OR

neomezeně pokud: se stane součástí firmy KS jméno/název komanditisty; za závazky ze smluv, které komanditista uzavřel jménem KS bez zmocnění -> ručí stejně jako komplementáři, ale jeho jednání je platné a zavazuje společnost => komanditista se nestane komplementářem, pouze ručí

121


zrušení a zánikZrušení s likvidací

- obecné důvody- zvláštní důvody – podle VOS komplementáři

o zánik členství komanditisty není důvodem pro zrušení KS, pouze v případě, že zanikne členství posledního komanditisty

o komplementář (min. 2 komplementáři) se mohou dohodnout, že se KS mění bez likvidace na VOS, podle ustanovení o změně právní formy

o zánik členství posledního komplementáře je důvodem pro zrušení KS, pouze v případě, že se komanditisté dohodnou a 1 z nich se stane komplementářem nebo se mohou dohodnout, že se KS mění bez likvidace na SRO

- likvidaceo likvidátora jmenuje statutár (komplementáři)o podíl na likvidačním zůstatku

komplementář/komanditista – nárok na vrácení částky ve výši splaceného vkladu -> pokud likvidační zůstatek nestačí, přednost na vrácení má komanditista

zbytek likvidačního zůstatku se rozdělí mezi společníky jako zisk -> vypořádací podíl se vypočítává jako podíl na likvidačním zůstatku

- zánik výmazem z OR – na návrh likvidátora nebo statutára

zrušení bez likvidaceFúze

- fúze KS - vznikne KS, smlouvou o fúzi určení, kteří budou mít postavení komplementářů a

komanditistů (výše vkladu) v případě, že se nemění PaP komanditistů nemusí

podpisy komanditisté – komplementáři -> ručí za závazky všech

zúčastněných společností trvající ke dni zápisu fúze neomezeně a solidárně s ostatními komplementáři; regres na společnících, kteří byli komplementáři i před zápisem fúze do OR

komplementáři – komanditisté -> ručí za závazky všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu fúze neomezeně a solidárně s ostatními komplementáři a s neomezeně ručícími komanditisty; po dobu 5 let ode dne zápisu fůze do OR

- fúze VOS a KS – vznikne VOS/KS

122


z komanditistů se stanou společníci neomezeně ručící/ ze společníků se stanou komplementáři

smlouva o fúzi s podpisy všech společníkůPřevod jmění na komplementáře

- v případě, že zanikne členství všech společníků a zůstane jen jeden komplementář

- jeden komplementář rozhodne, že převezme jmění společnosti (pokud je jím SRO nebo AS, musí s tím souhlasit VH)

- notářský zápis, do 1 měsíce, jinak likvidaceRozdělení

- rozdělením se vznikem společnosti vznikne VOS/KSo smlouvou o rozdělenío notářským zápisem s podpisy všech společníkůo přílohou smlouvy společenské a i SS nástupnických společností

- rozdělení sloučením – vznikne VOS/KSZměna právní formy

- společníci ručí za závazky existující ke dni zápisu změny právní formy do OR ve stejném rozsahu (poškodilo by to věřitele)

- pokud je ručení po změně vyšší, ručí vyšším ručenímKS NA AKCIE

- modifikace KS = kapitálová společnost- komanditisté jsou akcionáři- část ZK – vklady komanditistů je rozvržen na akcie na jméno- spojuje výhody AS + neomezené a omezené ručení- nerozšířili se, protože velká komplikovanost organizace pro malé a

střední podnikatele- stanovy jako u AS- vedení zůstává jako u KS- dozorčí rada je reprezentativní- základní kapitál získán úpisem akcií, komplementáři nemohou upsat

akcie (jejich vklady se nezahrnují do ZK), pokud je mohou upsat, stanou se z nich komanditisté

123


37. Zajištění obchodních závazkových vztahů. Celkový přehled. Význam zajištění pro případný

úpadek dlužníka.FUNKCE ZAJIŠŤOVACÍCH INSTITUTŮ

Zajištění závazku lze pojmově vymezit jako právní institut, jehož prostřednictvím je zajištěno splnění povinnosti, vyplývající ze závazku (závazkového vztahu). Účelem zajištění závazku je tedy zabezpečit účastníkovi závazkového vzahu, který je ze závazku oprávněn, aby splnění jeho oprávnění (nároku) ze závazku bylo právně zajištěno zákonem aprobovaným způsobem.

= oprávněný účastník závazkového vztahu si zajišťuje splnění závazku (povinnosti), který se označuje jako hlavní závazek, pomocí dalšího, tzv. vedlejšího závazku

- Zajišťovací závazek se přimyká k závazku zajišťovanému, kaže vedle sebe jsou dva obchodní závazkové vztahy

- Při zániku hlavního závazku zpravidla zanikne i vedlejší závazek, neboť vedlejší závazek sle-duje osud hlavního závazku (př. zaplacením zaniká ručení) – neplatí však obráceně – zánik závazku vedlejšího (př. ručení) nemá vliv na existenci hlavního závazku

Jistota (kauce) - pokud se někdo zaváže dát věřiteli jistotu, příp. tato povinnost plyne ze zákona, lze ji splnit zřízením zástavního práva či způsobilými ručiteli. Jistota není samostatní zajišťovací institut, jen jde o vymezení nejužívanějších způsobu zajištění v případě, kdy zákon nebo smlouva stanoví povinnost zajistit závazek ale nestanoví jak. Nikdo nemusí přijmout jako jistotu právo či věc do částky vyšší, než 2/3 její odhadní ceny (jistotou v celé své výši jsou vklady v bankách a st. cenné papíry).

Zajišťovací prostředky podle občana:1. zástavní právo 2. právo zadržovací 3. sml. pokuta 4. ručení 5. dohoda o srážkách ze mzdy6. zajišťovací převod práva7. postoupení pohledávky8. uznání dluhu 9. zastavení pohledávky10. podzástavní právo11. jistota

Tyto všechny lze použít i v obchodě, krom těch, které mají zvláštní úpravu v ObchZ. To jsou:

1. zástavní právo k obchodnímu podílu2. smluvní pokuta (upraven ObčZ i ObchZ)3. ručení (komplexně ObchZ)4. bankovní záruka (komplexně ObchZ)

124


5. uznání závazku (komplexně ObchZ)

Základní zákonná úprava zajištění závazku je obsažena v občanském zákoníku. ObchZje k ObčZ v poměru speciality, je třeba rozlišovat několik situací:

1) Úprava daného zajišťovacího institutu je pouze v ObčZ, ale aplikuje se v občanských i obchodních záv. vztazích

a. Zástavní právo b. Zadržovací právo c. Dohoda o srážkách ze mzdy s jinývh příjmů d. Zajištění závazku převodem práva e. Zajištění postoupení pohledávky f. Jistota

2) Další skupinu tvoří instituty, jejichž základní úprava zakotvena v ObčZ a pro oblast obchodních závazkových vztahů je doplněna, resp. modifikována v obchodním zákoníku:

a. Smluvní pokuta

3) Způsoby zajištění závazku, jejichž úprava je sice obsažena v ObčZ, ale pro oblast obchodních závazkových vztahů je aplikace občanskoprávní úpravy vyloučena, jelikož výlučně platí zvláštní, komplexní úprava těchto zajišťovacích institutů v ObchZ

a. Ručení b. Uznání závazku

4) Způsoby zajištění závazku, které nejsou předmětem úpravy občanského zákoníku, ale jsou upraveny pouze v ObchZ jako specifický zajišťovací institut pro obchodní závazkové vztahy

a. Bankovní záruka b. Někdy zařazováno rovněž Zástavní právo

k cenným papírům

ZPŮSOBY VZNIKU ZAJIŠTĚNÍ ZÁVAZKŮ

1) Zajištění vzniklé na základě právního úkonu

o Jednostranného – př. Bankovní záruka, uznání závazku, písemné prohlášení ručitele

o Dvoustranného – př. typicky jde o smlouvu zástavní, ale i dohodou (ujednáním) – ujednání o smlouvní pokutě

2) Ze soudního nebo úředního rozhodnutí – př. Zřízení soudcovského zástavního práva

3) Ze zákona – v obchodním právu jde zejména o tyto případy:

a. Vznik zákonného zástavního práva o Skladovatele ke skladované věci o Zasilatele k zásilce o Dopravce k zásilce o Banky k věcem uloženým podle smlouvy o bankovním uložení věci o Schovatele k listinnému CP uloženému do úschovy

b. Vznik zákonného ručení, zejména: o V úpravě obchodních společností a družstev

125


o Při prodeji podniku prodávající věřitelům za splění závazků převedených s podnikem kupujícím (totéž při nájmu podniku)

o Komisionář se stává ručitelem komitenta v případech uve-dených v § 582

§ 582Komitent může požadovat na komisionáři splnění závazku třetí osoby, aniž

tato splnila svůj závazek vůči komisionáři, jen pokud komisionář tento závazek písemně převzal nebo jestliže porušil příkazy komitenta týkající se

osoby, s níž měla být smlouva na účet komitenta uzavřena. V takovém případě platí přiměřeně ustanovení o ručení.

o Podle § 627 má přijetí zásilky za následek vznik ručení pří-jemce za pohledávky dopravce vůči odesílateli ze smlouvy týkající se přepravy převzaté zásilky

o Podle § 678 odst. 2 ručí tichý společník za závazky podnikatel při uvedení jeho jména ve firmě podnikatele nebo při společníkově prohlášení, že s podnikatelem společně podniká.

o Podle § 754 ručí účastníci vícestranných výměnných obchodů, kteří mají sídlo nebo místo podnikání na území téhož státu, za splnění závaazku každého z nich vůči těm účastníkům, kteří mají sídlo, popř. místo podnikání na území jiného státu.

Nejčastěji zajištění vzniká na základě 1. způsobu, tedy SMLOVOU = často se hovoří o tzv. zajišťovací smlouvě. V zajišťovací smlouvě musí být vymezeno:

a) Jaké povinnosti na sebe bere osoba poskytující zajištění vůči věřiteli b) Vztah zajištění k hlavnímu právnímu poměru

Určující jsou vzájemná PaP mezi věřitelem a osobou poskytující zajištění, jde-li např. o osobu odlišnou od dlužníka, není rozhodující, v jakém právním vztahu jsou dlužník a ten, kdo jistotu poskytl.

RUČENÍ

Ručení je právní poměr mezi věřitelem a ručitelem, v tomto směru je také jaho těžiště. Vzniká tu však zvláštní trojstranný právní vztah mezi ručitelem, věřitelem a dlužníkem. Základ obsahu vztahu vzniklého z ručení tovří povinnost ručitele uspokojit věřitelův nárok, pokud jej nesplní dlužník, a zoroveň i ručitelovo oprávnění doháhat se vůči dlužníkovi, aby mu vydal to, co za něho plnil, a za tímto účelem také žádat po věřiteli vydání k tomu potřebných pomůcek. Ručení je tedy právní institut zajišťovací.

Obchodní zákoník obsahuje úplnou, celistvou úpravu = tedy komplexní úpravu ručení v ust. § 303 – 312. V obchodních závazkových vztazích není tedy použitelná občanskoprávní úprava (§ 546 – 550 ObčZ). V obchodněprávní úpravě je kogentní ust. § 303.

VZNIK RUČENÍ

1. Ručení dobrovolně převzaté (prohlášením)

Ručení na základě jednostranného prohlášení ručitele Kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník

vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem

V teorii převládá názor, že písemné prohlášení může být učiněno i bez souhlasu věřitele, neboť se jedná o jednostranný právní úkon, takže se předcházející dohoda dlužníka s věřitelem či jejich souhlas

126


nevyžaduje (takto hovoří i důvodová zpráva k vládnímu návrhu ObchZ)

Prohlášení ručitele MUSÍ být PÍSEMNÉ pod sankcí neplatnosti (učiní-li ručitel své prohlášení jen ústně, nelze jej s úspěchem žalovat. Pokud jej však splní dobrovolně, jde o případ naturální obligace a toto plnění nelze považovat za bezdůvodné obohacení) == pokud by však ručitel učinil písemné prohlášení a následně by bylo toto prohlášení ztraceno či zničeno, nejedná se o zánik ručebního závazku, ale ztěžuje dokazování existence ručebního závazku

v prohlášení musí být uveden dostatečně určitě zajišťovaný závazek (dluh), jakož i věřitel, dlužník a ručitel (nesmí vzniknout pochybnost, kdo je kým, jinak nemusí být označeni úplně přesně)

v prohlášení musí být vymezen závazek, k němuž se ručení vztahuje – nemusí jít o závazek peněžitý, ručitel se může zásadně zaručit za jakékoli plnění (dokonce nemusí jít ani o závazek již existující, ručením lze zajistit i závazek podmíněný či závazek, která má vzniknout teprve v budoucnu.)

zajistit lze však pouze platný závazeko výjimka: Platnosti ručení nebrání neplatnost dlužníkova

závazku, vznikla-li pro nedostatek způsobilosti dlužníka brát na sebe závazky, jestliže ručitel b době svého prohlášení o ručení o tomto nedostatku věděl.

2. Ručení ze zákona Ručení společníků obchodní společnosti nebo členů orgánů obchodní

společnosti Vydá-li banka z podnětu obce komunální obligace podle § 20 odst. 1

písm. a) DluhZ – ručení obce Apod.

AKCESORITA RUČENÍ - Ručení je akcesorickým závazkem vázaným principiálně na existenci a

platnosti hlavního obligačního závazku (mimo výjimku – viz výše = Platnosti ručení nebrání neplatnost dlužníkova závazku, vznikla-li pro nedostatek způsobilosti dlužníka brát na sebe závazky, jestliže ručitel b době svého prohlášení o ručení o tomto nedostatku věděl.

- Nelze ručit za závazky naturální, resp. ručit lze, ale nelze je na ručiteli soudně vymáhat

Opět výjimka – ručení převzaté za již promlčený dluh, na ně se však pohlíží jako na tzv. nepravé ručení (závazek ručitele se stává hlavním závazkem, takže na hlavního obligačního dlužníka i na ručitele se hledí jako na spoludlužníky)

- z akcesority ručení vyplývá, že se ručitel nemůže věřiteli platně zavázat k plnění ve větším rozsahu, než k jakému je ze zajištěného závazku povinen hlavní dlužník

o ručitel však může v prohlášení omezit rozsah svého ručení na zajištění části věřitelova závazku, pak ale platí, že se dlužníkovo plnění započítává nejprve na vyrovnání těch částí jeho dluhu, jež zajištěny nejsou

- dalším projevem akcesority nalezneme ve sdílení společného osudu závazku ručitele a závazku hlavního dlužníka

o věřitel nemůže své nároky proti ručiteli samostatně cedovat (postoupit) na třetí osobu, aniž současně na tutéž osobu převede i svoji pohledávku z hlavního závazku, je-li cedována ručením zajištěná pohledávka, stíhá strany postupní smlouvy notifikační povinnost

- dalším projevem akcesority – právo věřitele proti ručiteli se nepromlčí před promlčením jeho práva proti dlužníkovi

uzná-li dlužník svůj dluh, týkají se účinky tohoto písemného prohlášení i ručitele (a je jedno, jestli s tím souhlasil nebo ne)

- zanikne-li hlavní závazek, zrušuje se i závazek ručitele (je jedno, jak závazek zanikl – prominutím dluhu, splněním apod.

výjimky:

127


o ručí-li někdo za závazky PO, pak ručitelův závazek nezaniká zánikem této PO, a to ani tehdy, když její závazky sukcesí na jiného nepřecházejí

o ručení nezanikne, zanikne-li hlavní závazek pro nemožnost plnění dlužníka, pokud je závazek splnitelný ručitelem

SUBSIDIARITA RUČENÍ - ručitelský závazek má subsidiární povahu, která se projevuje v tom, že věřitel je

oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván

- obchodní zákoník obsahuje speciální úpravu (na rozdíl od občanské úpravy, která umožňuje, aby věřitel uplatnil svůj nárok na zaplacení pohledávky přímo na ručiteli, aniž by musel dlužníka písemně vyzvat)

- toto vyzvání není dle ObchZ třeba, jestliže věřitel nemůže vůči dlužníku výzvu uskutečnit (př. nelze doručit – neznámý pobyt) nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závatek nesplíní, zejména je v insolvenci

VZÁJEMNÁ PRÁVA A POVINNOSTI VĚŘITELE A RUČITELE - po celou dobu, co ručení trvá, může ručitel po věřiteli žádat, aby mu sdělil

výši zajištěné pohledávky a věřitel je povinen žádosti bezodkladně vyhovět

- ručitel je povinen splnit věřiteli dlužníkův závazek na základě výzvy a průkazu, že k splnění byl vyzván hlavní dlužník nebo že výzvy nebylo třeba (souhlasu dlužníka s takovým plněním není třeba, ručitel by ho měl však informovat, že proti němu věřitel nárok uplatnil)

- ručitel je oprávněn vůči věřiteli uplatnit veškeré námitky, které by jinak byl oprávněn uplatnit obligační dlužník

- jakmile ručitel splní svou povinnost z ručení, nabývá vůči hlavnímu dlužníkovi právo věřitele = věřitel je proto povinen vydat mu všechny doklady a pomůcky, které m a jichž je k uplatnění nároku vůči dlužníkovi třeba

VZÁJEMNÁ PRÁVA A POVINNOSTI RUČITELE A DLUŽNÍKA - ručitel a hlavní obligační dlužník musí postupovat ve vzájemné součinnosti

ručitel má dlužníkovi doručit písemnou zprávu, že věřitel proti němu uplatnil své nároky (§ 309)

zpráva zakládá povinnost dlužníka upozornit ručitele bez zbytečného odkladu na všechny námitky, které lze proti věřitelově pohledávce uplatnit

neučiní-li to, zbavuje se možnosti uplatnit tyto námitky později proti ručiteli

- uspokojí-li ručitel věřitele bez vědomí dlužníka, zůstává dlužníkovi právo vůči ručiteli uplatnit všechny námitky proti pohledávce, jež by jinak mohl uplatnit vůči věřiteli

totéž platí, pokud dlužník ručiteli námitky sdělil, ale ten je vůči věřiteli neuplatnil

- po splnění nároku věřitele přechází na ručitele věřitelova práva hovoří se o tzv. postižném právu (regresu) - popř. o subrogaci v důsledku toho je ručitel oprávněn požadovat na dlužníkovi,

aby mu plnil to, co za něho plnil on sám ručitel má vůči dlužníkovi rovněž speciální nárok na úhradu

nákladů vyvolaných mu uplatněním lichých námitek

SPOLURUČENÍ

= společný závazek vice ručitelů - zaručí-li se za tentýž závazek vice ručitelů, ručí každý z nich za celý závazek

ustanovení je však dispozitivní a lze upravit jiné řešení jinak však platí, že všichni spoluručitelé jsou zavázáni společně a

nerozdílně a věřitel může požadovat plnění od každého z nich

128


- vzájemné vztahy mezi spoluručiteli jsou upraveny obecným ust. § 511 ObčZ o společných závazcích, které platí i pro obchodní závazkové vztahy

- ten ze spoluručitelů, po němž věřitel žádá plnění, má vůči ostatním práva i provnnosti spoludlužníka

musí ostatní vyrozumět o tom, že vůči němu byl uplatněn věřitelův nárok a dát jim prostor k námitkám

po uspokojení věřitele pak může po ostatních spoludlužnících požadovat náhradu podle podílu, jež na ně připadají

tím ovšem není dotčeno právo regresu proti hlavnímu dlužníkovi

ZÁNIK RUČENÍ

- primárně 1. ručení zaniká, zanikem závazku, který zajišťuje

o výjimky (uváděné již výše)

kromě výjimek výše uvedených - ručí-li někdo za závazky PO, pak ručitelův závazek nezaniká zánikem této PO, a to ani tehdy, když její závazky sukcesí na jiného nepřecházejí

ručení nezanikne, zanikne-li hlavní závazek pro nemožnost plnění dlužníka, pokud je závazek splnitelný ručitelem

o další výjimky, výslovně v zákoně neuvedené:

ručení trvá tehdy, jestliže hlavní závazek zanikl privativní novací podle § 572 odst. 1 ObčZ. (s omezením v poslední větě)

§ 572 ObčZ

(1) Ručení a zástavní právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i závazek, který nahrazuje závazek původní. Jestliže však ručitel nebo osoby, vůči nimž mohou

být uvedená práva uplatněna, neprojeví souhlas s tím, aby byl zajištěn nový závazek, trvá zajištění jen v rozsahu původního závazku a všechny námitky proti

dosavadnímu závazku zůstávají zachovány.

Sporné zůstává, zda zda ručení trvá v nezměněném rozsahu, zemře-li dlužník a rozsah hlavního dluhu se mění z důvodu omezené odpovědnosti dědice nebo státu za dluhy zůstavitele

Zákon odpověď na tuto otázku neuvádí – ale jelikož má ručení akcesorickou povahu, nabízí se spíš závěr, že ručitel nemůže odpovídat ve větším rozsahu než hlavní dlužník

Judikatura ale naopak říká, že smrtí dlužníka povinnost plnit nezaniká a ručitel nemůže požívat výhody, přiznané speciálním zákonným ustanovením toliko dědici. Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele nemůže mít vliv na rozsah povinností ručitele z jeho zajišťovacího závazku

- Ručení dále zaniká (nezávisle na zániku hlavního dluhu)

o 2. Uplynutím doby, na kterou bylo ručení omezeno

o 3. Věřitel se vůči ručiteli vzdá svého práva

129


o 4. Splynula-li pohledávka z hlavního závazku s povinností z ručení v jedné osobě (př. ručitel získal pohledávku cesí)

o 5. Je-li existence ručení vázána na určitou rozvazovací podmínku, pak jejím splněním rovněž zaniká

Ustanovení § 305 – 311 ObchZ platí přiměřeně i pro ručení, které vzniklo ze zákona.

Přednáška: ručení - §303 a n. - upraveno komplexně - občan – ručení vzniká na základě dohody x obchod – vzniká na základě jednostranného prohlášení ručitele, že uhradí závazek věřiteli, když to neudělá dlužník.- předpokládána je písemná forma.- Jaký závazek lze ručením zajistit?o existující a nepromlčenýo úplný závazek, ale i jeho částo i závazek podmíněný do budoucnao § 304/1 – i již neexistující!!! Když se dlužník zaváže k něčemu, k čemu nebyl způsobilý se zavázat – a ručitel o důvodu neplatnosti věděl.

- I ručení se může promlčet (§310 – nemůže se ale promlčet dříve než hlavní závazek!!!)- Ručení zaniká společně se zánikem závazku hlavního. Oproti občanovi ale může i zaniknout hlavní závazek a ručení přesto zůstane (např. Když závazek zanikne v důsledku nemožnosti plnění na straně dlužníka, nebo když zanikne dlužník PO – v těchto případech ručiteli zůstává zachována povinnost plnit.).

- S občanem je společné: v první řadě má hradit dlužník když neplní, může se věřitel obrátit na ručitele, kterého vyzve. Nemusí ho upozorňovat v případě, když je jasné, že dlužník platit nebude. Ručiteli musí věřitel vždy na požádání sdělit aktuální částku závazku Ručiteli vzniká povinnost hradit, ale i povinnost informovat dlužníka, že byl vyzván k plnění. Ručitel může použít námitky vůči věřiteli nebo může i započítávat (buď závazky vlastní, které má k věřiteli, nebo pohledávky dlužníka) Ručitel může uplatňovat nároky dlužníka Pokud by se stalo, že ručitel platil dřív, než uvědomí dlužníka, že už byl vyzván, hlavní závazek mezi dlužníkem a věřitelem zaniká. Pak může dlužník závazky a pohledávky uplatnit vůči ručiteli... Dlužník musí předat všechny podklady ručiteli, které k tomu měl...

Seminář:Vznik zdánlivě jednostranným úkonem. Věřitel to ale musí přijmout. Vztah pouze mezi věřitelem a ručitelem. I když se ukáže, že dlužník záměrně podal nepravdivé info, nemá to vliv na vztah věřitel ručitel. Mohla by zde být požadována náhrada škody.Věřitel musí nejprve vyzvat dlužníka k plnění a pak teprve vyzvat ručitele. Zákon odpouští vyzvat, jen když to věřitel udělat nemůže, nebo když je zřejmé, že plnit nebude (insolvence, nebo je nezvěstný).

Ručitel se nedostává do prodlení, dokud nebyl vyzván. Ručitelský závazek se nepromlčí, dokud trvá závazek hlavní. Ručitel si ale může omezit výšku i dobu platnosti ručení.

Pokud se změní obsah závazku, musí se dlužníka ručitele zeptat, zdali s tím souhlasí. Vazba ale není dle judikatury na osobu dlužníka. Tedy když náš dlužník zemře, pak nepadá ručení a může se plnit za dědice. Pouze dědic má právo odmítnout dědictví, ručitel to právo nemá. §302. Když by byl závazek

130


vázán na osobu dlužníka, pak nemůže plnit ani ručitel. Peněžitá ručení nezanikají.

Jestliže je ručitel vyzván k plnění, je od něj rozumné, aby to oznámil dlužníkovi. Někdy má důvody pro neplnění. Třeba námitka vadného plnění. Když by ručitel zaplatil na výzvu, tak mám smůlu. Když pak nastoupím s regresem na dlužníka, pak bude mít stejné námitky vůči mě. Proto je třeba zvážit, zdali námitky dlužníka jsou oprávněné, pokud jsou, tak ručitel nemá plnit. Věřitel pak často podává žalobu proti oboum. Pak platí v občanu, že ručitel s dlužníkem plní solidárně. V obchodu plní každý samostatně. Můžu mít i více ručitelů. Pak kterýkoliv z nich splnil, pak má právo na ostatních právo regresu. Když není řečeno nic jiného, jsou závazky rovnocenné. Pokud je řečeno jedním z nich, že ručí do 100tis. Pak je jeho závazek jen do 100tis. Až do úplného uspokojení hlavního závazku trvá můj ručitelský závazek.

BANKOVNÍ ZÁRUKA

- Jedná se o zvláštní typ ručení, který se vztahuje na specifické obchodní závazkové vztahy - Zákonná úprava § 313 – 322 ObchZ = kompleční povaha, jedná se o celistvou úpravu

tohoto zajišťovacího institutu. - Jedná se o ABSOLUTNÍ OBCHOD

Bankovní záruka – garancie

Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listně, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.

- Ze záruky vzniká bance povinnost k peněžitému plnění, pokud se naplní urč. pod-mínky; jde o abstraktní závazek, který může poskytnout jen banka;

- Vylučuje se princip akcesority (banka př. nemůže vůči věřiteli uplatnit námitky, které by jinak mohl vznášet dlužník) i princip subsidiarity (věřitel smí s nárokem nas-toupit rovnou na banku; věřitel může své nároky vůči bance cedovat jiné osobě bez současné cesse hl. závazku, ledaže je záruka vázána na podmínku nesplnění závazku dlužníkem).

- Na bankovní záruku nemá vliv částečné plnění závazku dlužníkem, pokud nes-plněný zbytek závazku je stejný či vyšší, než činí částky, na kterou zní záruční listina.

- V bankovní praxi se uplatňují př.: záruka za úvěr, za nabídku, za konosament etc. - Všeobecně je považována za silnější a pro věřitele bezpečnější typ garance než je

ručení prosté - Vznik bankovní záruky- vystavením záruční listiny bankou (předchází uzavření smlouvy s bankou); = tedy

bankovní záruka jako závazkový obchodní vztah mezi bankou a věřitelem vzniká JED-NOSTRANNÝM PÍSEMNÝM PROHLÁŠENÍM BANKY VŮČI VĚŘITELI.

- Zásadně tedy není třeba souhlasu ani dlužníka ani věřitele - Často využívána v zahraničních obchodech – pak částo používána Jednotná

pravidla pro smluvní záruku vydaná Mezinárodní obchodní komorou v Paříži, které mají charakter všeobecných obchodních podmínek

- Listina obsahuje závazek banky k uspokojení věřitele do urč. peněžní částky (jinak jde o prosté ručení), jestliže dlužník nesplní svůj závazek, či splní se jiné podmínky stanovené v listině. - Pokud by banka zajišťovala nepeněžitou pohledávku = bankovní záruka přesto vždy spočívá v peněžitém plnění banky

Bankovní záruky: 1) Podmíněné:

a) dokumentární - plnění banky závisí na předložení urč. dokladůb) termínované - na urč. dobu

131


2) Nepodmíněné - na první výzvu, bez námitek.

ZÁRUKA DALŠÍ BANKY - Jestliže bankovní záruku potvrdí další banka, může věřitel uplatnit nároky z bankovní záruky vůči kterékoli z těchto bank - Jestliže banka, která potvrdila bankovní záruku, poskytla na jijím základě plnění, má nárok na totto plnění vůči bance, která ji o potvrzení bankovní záruky požádala. - Záruka další banky znamená, že věřiteli ručí D banky, druhá banka však bankovní záruku potvrdit, nikoli jen oznámit - pokud potvrdí, vzniká solidarita ručení banky, jež vydala záruční listinu, a druhé banky, která bankovní záruku potvrdila

Věřitel má pak právo postupovat tak, že může uplatnit svůj nárok na základě volby vůči kterékoli z obou bank, solidárně odpovídajících.

o To samozřejmě posiluje postavení věřitele a zvyšuje možnost uspokojení jeho zajištěné pohledávky.

Potvrzující banka má nárok na vypořádání plnění, které poskytla věřiteli, vůči bance, která ji o potvrzení bankovní záruky požádala, takže se jedná o obdobu nároku, který má charakter postihu (regres).

Oznamující banka (někdy se hovoří o tzv. avizující bance) se nestává účasníkem vztahu z bankovní záruky a má proto jen odpovědnost k náhradě škody, která vznikla tím, že její oznámení je nesprávné, a to buď proto, že bankovní záruka vůbec nebyla poskytnuta, anebo byla sice poskytnuta, ale za jiných podmínek.

VZTAH BANKY A VĚŘITELE - věřitel nemusí uplatnit své právo předem proti dlužníkovi (ledaže to stanoví záruční listina) a banka nesmí uplatňovat vůči věřiteli námitky, které by jinak mohl uplatnit dlužník (banka smí vznést jen námitky dle záruční listiny); = není-li tedy v záruční listině zmíněna námitka promlčení, nemůže ji banka uplatnit - Banka se může zavázat jen k peněžitému plnění - pokud je zárukou zajištěna nepeněžitá pohledávka, má se za to že je zajištěn peněžitý nárok, který by věřitel vůči dlužníkovi měl při porušení závazku dlužníkem. - Podmínkou vzniku povinnosti banky k plnění je písemná výzva věřitele; pokud pro up-latnění nároku nutno splnit podmínky ze z. listiny, musí věřitel jejich splnění prokázat (př. předložení dokumentů, doklad o výzvě dlužníkovi); pokud dle záruční listiny musí banka plnit ve prospěch věřitele jiné bance, musí plnit na jeho účet u této banky. - Plnění bankou není podmíněno souhlasem dlužníka.

VZTAH BANKY A DLUŽNÍKA - banka má vůči dlužníkovi nárok, aby jí zaplatil to, co ona poskytla věřiteli - banka však musí splnit povinnosti ze záruční listiny, která je vystavena v souladu se smlouvou uzavřenou s dlužníkem (přiměřené užití smlouvy mandátní); - Dlužník nesmí vůči bance uplatnit námitky, které by jinak směl uplatnit vůči věřiteli - to neplatí, pokud banka měla dle jejich smlouvy zahrnout do záruční listiny urč. podmínky a to neudělala, nebo na splnění těchto podmínek netrvala.

Vztah dlužníka a věřitele - věřitel, který na základě b. záruky získal plnění, na něž vůči dlužníkovi neměl nárok, musí mu toto plnění vrátit a nahradit mu způsobenou škodu (ius cogens).

POSTOUPENÍ PRÁV VĚŘITELE - Jestliže je podle záruční listiny oprávněn věřitel uplatnit své právo z bankovní záruky, jen když dlužník nesplní svůj závazek, může věřitel postoupit svá práva z bankovní záruky pouze s postoupením pohledávky zajištěné bankovní zárukou

132


- Na rozdíl od obvyklého ručení je úprava převodu práv z bankovní záruky odlišná = bankovní záruka je totiž samostatná a nezávislá na zajištěné pohledávce, takže práva z bankovní záruky lze převést jen postoupením - Jestliže však ze záruční listiny vyplývá, že věřitel musí uplatnit svou pohledávku nejprve proti dlužníkovi, nelze postoupit práva z bankovní záruky třetí osobě samostatně, nýbrž musí dojít současně k postoupení zajištěné pohledávky a k postoupení práv z bankovní záruky

133


SPLNĚNÍ ZÁVAZKU Z BANKOVNÍ ZÁRUKY - Banka plní svůj závazek, jen když k tomu byla písemně vyzvána věřitelem - Je-li plnění v záruční listině podmíněno předložením určitých dokumentů, musí být tyto dokumenty předloženy při této výzvě nebo bez zbytečného odkladu po ní = DOKUMENTÁRNÍ BANKOVNÍ ZÁRUKA

Zejména:o Náložné listy o Konosamenty

Nejsou-li tyto dokumenty předloženy při výzvě nebo bezprostředně po ní, je výzva k plnění právně neúčinná

PLNĚNÍ JINÉ BANCE

- Často, zejména v mezinárodním obchodě, je plnění z bankovní záruky smluveno jako plnění jiné bance

o Je-li banka povinna podle záruční listiny plnit ve prospěch oprávněného jiné bance, je povinna plnit na účet oprávněného u této banky

- Záruční listina pak zní na jinou banku o Banka zavázaná z bankovní záruky je povinna plnit svůj závazek na účet věřitele, který byl u této jiné banky předem zřízen ve prospěch věřitele o Založení účtu se posuzuje jako nutné spolupůsobení věřitele

ZÁNIK BANKOVNÍ ZÁRUKY 1) Je-li doba platnosti v záruční lhůtě omezena, bankovní záruka zanikne, jestliže věřitel neoznámí bance písemně své nároky z bankovní záruky během její platnosti = tedy uplynutím času + neoznámení

► Toto však platí jen, pokud by v záruční listině byla bankovní záruka limitována dobou platnosti ► Není-li taková doba stanovena, bankovní záruka trvá po dobu trvání hlavního závazku, který zajišťuje ► U dokumentární záruky – nejen oznámení, ale i předložení potřebných dokumentů

2) Na ostatní způsoby zániku se užije obecných ustanovení o zániku závazku, resp. ust. ObchZ o ručení

Přednáška:- vzniká jednostranným prohlášením banky vůči věřiteli.- je zde vztah mezi dlužníkem a věřitelem, mezi bankou a věřitelem, ale je zde i smlouva mezi bankou a dlužníkem.

o ručitelem je bankao bankovní záruční listina může být omezena časově – do jakého okamžiku je platná, do kdy se může věřitel na banku obrátit (může tedy klidně zaniknout před zánikem hlavního závazku), může i vyjadřovat částku, za kterou se zavazuje.o Výzva věřitele vůči bance (dlužník neplatí, zaplať) je třeba pouze když se na tom dohodli.o Bankovní záruka se užívá především při přeshraničním styku. (§315) – naše banka může požádat zahraniční banku, aby předala v zahraničí informaci, že převzala záruku…o Námitky: banka je omezena – nežádá následně od dlužníka informaci (věřitel mě vyzval, dej mi všechny informace o námitkách a pohledávkách), ale žádá to již při vzniku záruční listiny. Pak je možno uplatnit jen ty námitky, které jsou v záruční listině.

UZNÁNÍ ZÁVAZKUUzná-li někdo písemně svůj určitý závazek, má se za to, že v uznaném rozsahu tento závazek trváv době jeho uznání. Tyto účinky nastávají i v případě, kdy pohledávka věřitele byla v uznání již promlčena. Uznání závazku je jednostranný právní úkon dlužníka, který musí být učiněn

134


buď výslovně, nebo konkludentně (konkludentně lze uznat pouze nepromlčený závazek).

- Jedná se o významný obchodněprávní institut, který má v ObchZ komplexní úpravu (v ObčZ uznání dluhu)

- Uznání závazku vylučuje použití uznání dluhu (občan) v obchodních vztazích - Úpravu v ObčZ NELZE užít ani subsidiárně - Uznání závazku má zajišťovací funkci – uzná-li dlužník svůj závazek, platí

vyvratitelná domněnka, že uznaný závazek v uznané výši v době uznání trvá - Má sice silnou funkci preventivní a zajišťovací, schází mu však funkce (účinky)

uhrazovací Vylepšuje se pozice věřitele, ale tím žádné peníze od dlužníka

fakticky zatím nezískává - Zvláštností je uznání závazku zajištěného ručením – zde uznání závazku znamená

též zvýšení pravděpodobnosti domoci se práv ze závazku na ručiteli - Ust. ObchZ o uznání závazku mají dispozitivní povahu

FORMA A OBSAH UZNÁNÍ

- uznání závazku nevyžaduje uzavření zvláštní smlouvy, nýbrž jde o jednostranný úkon dlužníka vůči věřiteli, který musí být učiněn písemně nebo konkludentně

- pro výslovné uznání závazku předepisuje zákon PÍSEMNOU FORMU- výjimečně lze i bezformálně – konkludentním jednáním účastníka - na rozdíl od občanskoprávní úpravy se výslovně nevyžaduje uznání důvodu

závazku, ale stačí jen uznat jeho výši - ObchZ hovoří o určitém závazku = přesné vymezení účastníků a předmětu

závazku - Uvedení důvody není předepsáno, ale zpravidla se uvádí (stěžuje se tím případná

námitka dlužníka, že závazek v době uznání netrval – vyvratitelná domněnka) - Právní účinky nastanou i u uznaného promlčeného dluhu (pak lze pouze

PÍSEMNĚ) - Výjimky, kdy nemusí být uznání písemné, ale konkludentním jednáním

Placení úroku se považuje za uznání té částky, z níž byl úrok zaplacen. Tento uznávací účinek platby úroků se vztahuje jak na úroky z úvěru, tak i na úroky z prodlení.

Částečné plnění závazku se považuje za uznání zbytku dluhu jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku

UČINKY UZNÁNÍ

- uznání závazku má účinky i vůči ručiteli (oproti úpravě občanskoprávní) - uznání závazku není privativní novací (zánik původní a vznik nového závazku) a ani

dohodou o narovnání = jeho hlavní účinek spočívá v tom, že zakládá běh nové čtyřleté promlčecí lhůty od okamžiku uznání, a to bez ohledu na to, jak dlouhá byla původní promlčecí lhůta

- celková promlčecí doba při písemném prodloužení nesmí být však delší než 10 let od okamžiku, kdy začala poprvé běžet

- v případě uznání nepromlčeného závazku jde o přetržení promlčecí lhůty - § 407 odst. 1 spojuje s takovým to uznání explicitně běh nové promlčecí lhůty (musí však jít o písemné uznání)

- konkludentní způsoby uznání závazku nemají vliv na právo již promlčené (dojde jen k přetržení promlčecí lhůty a k jejímu novému 4letému běhu – max. pořád však 10

135


let) konkludentní uznání již promlčeného závazku nový běh nezaloží lze pak užít námitku promlčení

Seminář: V obchodě začne běžet další 4-letá promlčecí lhůta. V občanu se to změní na 10-letou. §407(2). Když zaplatím úroky z dluhu, tak uznám konkludentně dluh. Když zaplatím jen část úroků, uznám jen tu část. Když zaplatím část dluhu a lze usuzovat, že se hlásím i k tomu zbytku, uznal jsem celý závazek.

SMLUVNÍ POKUTASmluvní (konvenční) pokuta je jedním ze způsobu zajištění závazku.

Hlavní funkce: a) Prevenční, pomáhá předcházet porušení zajištěné právní povinnosti b) Uhrazovací, neboť v případě porušení zajištěné právní povinnost

Základní právní úprava je obsažena v ObčZ - § 544 – 545, je společná pro občanskoprávní i obchodněprávní vztahy.

Smluvní pokuta nevzniká ze zákona, nýbrž musí být mezi účastníky smluvena (vyplývá již z názvu.. smluvní..). Dohoda o smluvní pokutě MUSÍ být PÍSEMNÁ.

Sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku fakticky škoda nevznikla (smluvní pokuta tedy není závislá na tom, zda škoda vnikne či nikoli).

V ujednání musí být stanovena její výši nebo způsob určení. Především v obchodních vztazích bývá nejčastěji určena procentní sazbou ze základu, kterým je obvykle cena plnění. Sazba smluvní pokuty se obvykle váže na určité časové období (př. 1 % za každý den prodlení) anebo může být určena jednorázově (př. 10 % z ceny).

Dlužník je zavázán splnit povinnost, která byla zajištěna smluvní pokutou, i po zapocení smluvní pokuty, ledaže by si strany domluvily v ujednání o smluvní pokutě něco jiného. ZAPLACENÍM SMLUVNÍ POKUTY NEZANIKÁ POVINNOST, JEJÍŽ SPLNĚNÍ JE SMLUVNÍ POKUTOU ZAJIŠŤOVÁNO. Smluvní pokuta plní funkci paušalizované náhrady škody – věřitel tedy není oprávněn požadovat náhradu škody způsobenou porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

Výjimka: Jestliže by z ujednání účastníků vyplývalo něco jiného, mohou

nastat různě situace: 1) Strany se mohou dohodnout, že náhrada škody bude

požadována, pokud vznikne.2) Strany se mohou dohodnout, že věřitel bude oprávněn se

domáhat náhrady škody přesahující smluvní pokutu, tedy ve výši rozdílu mezi smluvní pokutou a vzniklou škodou

3) Nebyla-li dohoda učiněna, nárok na náhradu škody věřitel nemá, i kdyby taková škoda vznikla

Speciální obchodněprávní úprava

Oddíl 2: Některá ustanovení o smluvní pokutě§ 300

Okolnosti vylučující odpovědnost (§ 374) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu.

136

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast3h1.aspx#par374


§ 301Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na

kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškození oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl.

§ 302Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty.

- Základní úprava v ObčZ doplněná (modifikovaná) v ObchZ = § 303 – 302

Rozdíly úpravy smluvní pokuty v ObchZ a v ObčZ: 1) Odpovědnost

a. ObčZ – smluvní pokutu platí stana povinná jen, pokud se na porušení povinnosti podílela

b. ObchZ – okolnosti vylučující odpovědnost nemají na povinnost platit smluvní pokutu vliv. Pro obchodní závazkové vztahy platí, že odpovědnost za porušení povinnosti je objektivní a nezávisí na zavinění, tedy na subjektivním faktoru. Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání ji ve splnění povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala (toto ustanovení (§ 300) však není kogentní, takže i v obchodě si lze domluvit, že smluvní pokuta bude hrazena pouze, pokud by se jednalo o zaviněné porušení povinnosti)

2) Moderační právo soudu a. ObčZ – ObčZ moderační právo soudu nezná. b. ObchZ – nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud s přihlédnutím

k hodnotě a významu zajišťované povinnosti snížit, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti. Soud má právo volného uvážení se zřetelem ke konkrétním okolnostem případu. Spodní hranice je však vždy výše vzniklé škody a potud je volné uvážení soudu zákonem limitováno směrem dolu. Moderační právo NELZE vyloučit dohodou stran, protože toto oprávnění dává soudu zákon. Nelze smluvně ani měnit kritéria a podmínky tohoto ujednání. Moderační právo se netýká náhrady škody, která nebyla v době rozhodnování soudu známa, takže ji soud nemohl vzít v úvahu. Na náhradu této škody má poškozený nárok až do výše smluvní pokuty, kterou stray pro daný případ sjednaly.

3) Odstoupení od smlouvy a. ObchZ - Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní

pokuty. K odstoupení zpravidla dochází pro porušení právní povinnosti ze strany druhého účastníka. Na rozdíl od ObčZ má však odstoupení od smlouvy v obchodněprávních vztazích za následek, že smlouva zaniká s účinky ex nunc = proto platí, že odstoupení od smlouvy se nároku na zaplacení smluvní pokuty, nedotýká.

Splatnost smluvní pokuty- Nárok na zaplacení smluvní pokuty nemmůže vzniknout, jestliže povinnost, která

byla smluvní pokutou zajištěna, byla řádně a včas splněna. - Stejně tak zánik závazku nebo jeho neplatnost musí způsobit ii zánik nebo

neplatnost ujednání o smluvní pokutě - Obecně lze smluvní pokutu sjednat i v jiné než peněžité formě – zejména ve

formě penězi ocenitelném naturálním plnění (př. dodání zboží či služeb zdarma) - Závazky typu pati (něco strpět) a ometete (něčeho se zdržet) budou však obecně

méně vhodné Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 3 Cdon 1398/96 – Smluvní pokutu nelze platně sjednat pro jiné

137



přřípady nežli prorušení závazku smluvní povinnosti. Např. smluvní pokutou sankcionované odstoupení od smlouvy není právně relevantním zajištění závazku. Pkatné odstoupení od smlouvy nemůže být porušením smluvní povinnosti, ale jen výkonem práva, které vyplývá se smlouvy nebo přímo ze zákona.

Rozhodnutí Nejvyšší soudu SR sp. zn. 3 Obo 283/98 – Smluvní pokutu ve výši 1/50 zajišťované povinnosti nelze považovat za nepřiměřenou… ovšem nelze brát jako nějakou poučku, v jiném případě, by mohl soud rozhodnout jinak..

ZÁSTAVNÍ PRÁVO V OBCHODĚ

Bylo dřív v §297 – 299, nyní už jen v občanu. Jediná výjimka je zástavní právo k obchod-nímu podílu. Přednáška: Zástava obchodního podílu (§117a) – v rámci s.r.o. - vzniká na základě smlouvy, ale až v okamžiku zápisu do obchodního rejstříku.- úprava je jen částečná.- Dlužník může dát věřiteli do zástavy svůj podíl, potřebuje souhlas valné hromady.

Když jej získá, je třeba sepsat písemnou smlouvu s ověřenými podpisy. Ta se dá do OR. Zástava je zapsána a teprve teď zástavní právo k obchodnímu podílu vzniká. To samé je u výmazu – soud rejstříkový potřebuje NÁVRH, k němu se musí dát listiny prokazující zánik hlavního závazku.

- Zástavní věřitel může svá práva vykonávat: do další zástavy už podíl dát NELZE (na rozdíl od nemovitostí) společník, který dal podíl do zástavy, i na dále vykonává všechna

práva související s podílem – nepřestal být společníkem. Jediné co ztrácí, je právo na finanční plnění ze strany společnosti (právo na finanční zůstatek atd.). Ale může hlasovat, žádat si informace...

zástavní věřitel může přistoupit k realizaci zástavního práva k obchodnímu podílu – když nestačí majetková plnění, může navrhnout prodej (buď obchodní veřejnou soutěží, nebo veřejnou dražbou), nebo může dlužník s věřitelem uzavřít smlouvu o převzetí obchodního podílu na úhradu dluhu (=místo abych ti zaplatil, dám ti svůj obchodní podíl – tady když už valná hromada dala souhlas k zastavení obchodního podílu, další souhlas valné hromady už není zapotřebí).

- Smlouva o zastavení obchodního podílu: hodnota podílu – je třeba posudek znalce, kterého jmenuje soud. Smlouva je absolutním obchodem §161/3 obchodní zákoník se užije přednostně, ale ne výhradně

ZADRŽOVACÍ (RETENČNÍ) PRÁVO (§463 O bchZ )

§ 463Jestliže kupující převzal zboží a zamýšlí je odmítnout, je povinen učinit opatření přiměřená okolnostem k

uchování zboží. Dokud prodávající neuhradí přiměřené náklady, které kupujícímu při tom vznikly, je kupující oprávněn zadržovat zboží jež má být vráceno prodávajícímu.

Vzniká jednostranným úkonem věřitele, kdy k zajištění své splatné peněžité pohledávky zadrží dlužníkovu věc, kterou má po právu u sebe a kterou by byl jinak povinen vydat. Předmětem je jen movitost; věřitel je povinen o zadržení věci a jeho důvodech

138


bezodkladně dlužníka vyrozumět. Seminář: Ujednání, kdy věřitel dostává na dobu dočasnou právo, které svědčilo dlužníkovi. Zde to lze sjednat jen s dlužníkem. Je zde odkládací podmínka pro případ, že dlužník neplní včas, pak se stane převod práva trvalým. Judikatura: Věřitel se nemlže stát trvale vlastníkem práva, protože se to stalo propadnou zástavou. Může jen zástavu prodat, nemůže si ji nechat pro sebe. Jelikož to platí pro zástavu, musí to platit i pro zástavní převod práva.

ROLE ZAJIŠTĚNÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ

Zajištěným věřitelem je podle insolvenčního zákona věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty:

Zástavním právem Zadržovacím právem Omezením převodu nemovitosti Zajišťovacím převodem práva Postoupením pohledávky k zajištění práva Obdobným institutem dle zahraniční úpravy

- práva na uspokojení ze zajištěné pohledávky mají i věřitelé, kteří tato práva získali v době 2 měsíců před podáním návrhu (v zákoně o konkurzu a vyrovnání toto možné nebylo)

- postavení zajištěného věřitele však NEMÁ věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem třetí osoby = typicky RUČENÍ

o Takový vřetiel má možnost domáhat se uspokojení své pohledávky z tohoto majetku mimo insolvenční řízení

o Třetí osoby (ručitel), od níž lze toto plnění požadovat, mohou své pohledávky přihlásit, jestliže budou plnit na místo dlužníka (dlužník – ručitel na jedné straně == věřitel na straně druhé – dlužník se dostane do insolvence, věřitel požaduje částku po ručiteli, ručitel plní věřiteli – ručitel přihlásí svou pohledávku (regres) do insolvenčního řízení.)

- zajištění věřitelé tvoří zvláštní skupinu, která se svými právy a postavení výrazně odlišuje od ostatních věřitelů

o mají možnost ovlivňovat průběh insolvenčního řízení

- zajištění věřitelé se uspokojují ze 100 % výtěžku zpeněžení po odečtení nákladů na správu a zpeněžení = ta však nesmí být více než 9 % (dříve – podle zákona o konkurzu a vyrovnámí byli zajistění věřitelé uspokojováni jen do výše 70 % z výtěžku)

- Zajištění věřitelé se uspokojí v pořadí v jakém vznikl právní důvod zajištění (lze se však písemně dohodnout jinak)

- Neuspokojená část jejich pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako ostatní pohledávky

- aby byl věřitel zajištěný musí v přihlášce uvést, že uplatňuje své pohledávky ze zajištění a označit druh zajištění

- v insolvenčním řízení se NEUSPOKOJUJÍ nároky ze SMLUVNÍ POKUTY, pokud právo jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku

- zcela specifické postavení mají zajištění věřitelé při reorganizace

139


o tvoří samostatnou skupinu o mají větší váhu při hlasování o reorganizačním plánu

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍZákon o finančním zajištění č. 408/2010 – účinný od 1.1.2011

- dříve úprava v obchodním zákoníku § 323a a násl. začleněný do ObchZ v roce 2005 (oddíl šestý) Finanční zajištění - implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47*ES o dohodách o finančním zajištění = nyní však samostatný záko o finančním zajištění (pozor ve zpravaných otázkách, co mám k dispozici se všichni odkazují na ObchZ)

- úprava je zhruba stejná jako byla v ObchZ, což je také důvodem proč byla zvolena krátká legisvakanční doba (Zásadní změnou je zejména rozšíření okruhu osob, jež mohou být stranou finančního zajištění. Další výraznou změnou je umožnění fyzickým osobám, aby se staly poskytovatelem i příjemcem finančního zajištění.) = současná úprava je komplexnější a přehlednější než byla v ObchZ

- jde o specifický institut zajištění závazku, jehož nespornou výhodou je přednostní povaha, kdy finanční zajištění může být vypořádáno bez ohledu na případnou exekuci, likvidaci, insolvenci, nucenou správu či jiné řízení, které může postihnout poskytovatele finančního zajištění a které by za jiných okolností ztížilo či znemožnilo vymožení zajištěné pohledávku, resp. uspokojení věřitele

VYMEZENÍ POJMU FINANČNÍHO ZAJIŠTĚNÍ - Pojem vymezen v souladu s právem EU jako

Zástavní právo k finančnímu kolaterálu sjednané za účelem zajištění pohledávky finančního charakteru, anebo

Převod práva finančního kolaterálu za účelem zajištění nebo jiného krytí pohledávky finančního charakteru

- Pojmové vymzení druhu pohledávek na které se finanční zajištění vztahuje (§ 2 ZoFZ)

Pohledávky z obchodů, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky nebo finanční nástroje

Tyto pohledávky mohou být i budoucí, podmíněné i nepodmíněné, mohou to být pohledávky určitého typu nebo druhu vznikajícíc příležitostně anebo to mohou být pohledávky náležející jiné osobě než je poskytoval finančního zajištění

Finanční kolaterály= peněžní prostředky nebo finanční nástroje, které jsou

poskytovatelem finančního zajištění poskytnuty jako předmět finančního zajištění

§ 5 Finanční kolaterál(1) Předmětem finančního zajištění je finanční kolaterál, kterým může být

pouzea) finanční nástroj,

b) samostatně převoditelné právo jinak spojené s finančním nástrojem,c) právo vyplývající ze zápisu finančního nástroje v evidenci a umožňující oprávněnému přímo či nepřímo nakládat s finančním nástrojem alespoň

obdobným způsobem jako oprávněný držitel,d) peněžní prostředky připsané na účet v české nebo cizí měně,

e) pohledávka na výplatu peněz, nebof) úvěrová pohledávka, pokud věřitelem je osoba uvedená v § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo t) nebo v § 7 odst. 2 písm. d), nebo zahraniční osoba s obdobnou

činností jako některá z osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. a) nebo b).

Finanční zajištění = se rozumí odevzdání finančního kolaterálu na určený účet, zápis

v evidenci insvestičníhgc nástojů, rubopis nebo jiný úkon, kterým je umožněno příjemci finančního zajištění nebo osobě jednající na jeho účet vlastnit finanční kolaterál, nakládat s ním anebo vykonávat práva k němu. Subjekty

140

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/financni-zajisteni/cast2h1.aspx#par7%23par7




= rozšíření oproti úpravě v ObchZ (§ 7) jedná se především o banky, spořitelní a úvěrové družstvo,

poskytovatelé hypotéčních,, spotřebitelských nebo jiných úvěrů, investiční společnosti a investiční fondy, penzijní fondy, územní samosprávné celky, evropské bankovní instituce a mnoho dalších

NOVĚ – podnikající FO a jiná FO podnikající fyzická osoba může být poskytovatelem či

příjemcem finančního zajištění, ovšem za předpokladu, že je zřejmé, že se zajištění sjednává v souvislosti s podnikatelskou činností této osoby a s tím, že na druhé straně stojí některé z osob ze standardního okruhu osob působících na finančním trhu (jako např. banka, obchodník s cennými papíry, atd.).

I jiná fyzická osoba (zákonodárce měl na mysli zřejmě nepodnikající osobu) pak může být poskytovatelem finančního zajištění v případě, že jsou kumulativně splněny následující podmínky:

příjemcem je banka nebo další subjekt vymezený zákonem,

finanční zajištění se sjednává v souvislosti s poskytnutím úvěru nebo půjčky za účelem obchodu s investičním nástrojem, na němž se příjemce podílí, bylo výslovně sjednáno,

bylo výslovně sjednáno, že jde o finanční zajištění,

smlouva o finančním zajištění má písemnou formu,

příjemce před uzavřením smlouvy informoval poskytovatele o hlavních aspektech institutu finančního zajištění

ZÁKON KE SJEDNÁNÍ SMLOUVY O FINANČNÍM ZAJIŠTĚNÍ NEVYŽADUJE PÍSEMNOU ANI ŽÁDNOU ZVLÁŠTNÍ FORMU (§ 8)

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ ZÁSTAVNÍM PRÁVEM - zajištění finančním nástrojem může být sjednáno jako zástavní právo k finančnímu

nástroji - je-li zastaveným finančním nástrojem investiční nástroj, použije se na finanční

zajištění zvláštního právního předpisu upravujícího cenné papíry (zákon o CP)- Uspokojení ze zastaveného finančního nástroje

o Předpokládá se, že nastane tzv. rozhodná skutečnost, kterou je prodlení s plněním zajištěné pohledávky finančního charakteru nebo jiná skutečnost, ze které vzniká právo na uspokojení své zajištěné pohledávky z poskytnutého finančního kolateláru nebo na základě které dojde k závěrečnému vyrovnání podle zvláštního předpisu o podnikání na kapitálovém trhu

o Nastane-li některá z těchto situací – má příjemce právo na uspokojení své pohledávky, a to dvěma způsoby:

Prodejem a uspokojením zajištěné pohledávyk z výtěžku prodeje nebo přivlastněním zastaveného finančního nástroje a započtením pohledávky na vyplacení hodnoty přivlastněného finančního nástroje proti zajištěné pohledávce

Výkonem práva spojeného s finančním nástojem. - při prodeji se nevztahují předpisy o veřejných dražbách, exekuční řád, OSŘ – nic

z toho (§18) - prodej zastaveného finančního nástroje provede příjemce finančního zajištění

v souladu se sjednanými podmínkami, takže zde neplatí obecná úprava o uspokojení ze zástavy

- není-li způsob prodeje sjednán = způsobem obvyklým na finančním trhu

141


FINANČNÍ ZJIŠTĚNÍ ZÁSTAVNÍM PRÁVEM K POHLEDÁVCE Z VKLADU - zástavní právo k peněžním prostředkům - bylo-li sjednáno finanční zajištění k pohledávce z vkladu je příjemce

finančního zajištění oprávněn podle sjednaných podmínek nakládat se zastavenými peněžními prostředky = poskytovatel finančního zajištění není oprávněn nakládat s těmito peněžními prostředky

- jestliže příjemce nakládá s peněžními prostředky, je povinen je vrátit ve výši, s níž nakládal, a to nejpozději v den, kdy je splatná zajištěná pohledávka finančního charakteru

- příjemce však může na místo vrácení započíst zajištěnou pohledávku proti pohledávce poskytovale finančního zajištění na vrácení peněžitých prostředků

- není-li zajištěná pohledávka peněžitá = nejprve se ocení- není-li způsob ocenění sjednaný – způsob na finančních trzích obvyklý

ZAJIŠŤOVACÍ PŘEVOD FINANČNÍHO KOLATERÁLU - zcela v dispozici účastníků = lze si stanovit, že právní účinky finančního zajisšení ve

formě převodu finančního kolaterálu se řídí ujednání stran bez ohledu na obecnou úpravu zajišťovacího převodu práva, zajišťovacího postoupení pohledávky a zástavního práva

- záleží na smluvní úpravě mezi účastníky, jak si vzájemná PaP vymezí

ROLE FINANČNÍHO ZAJIŠTĚNÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ

Insolvence

- Nespornou výhodu představují dopady zvláštní úpravy finančního zajištění v rámci insolvenčního řízení.

- Zákonodárce zcela vyloučil finanční zajištění z působnosti insolvenčního zákona. - Předmět finančního zajištění se nestane součástí majetkové podstaty dlužníka v

úpadku. - Věřitel, jehož pohledávka je zajištěna některou z forem finančního zajištění tak

získá oproti ostatním věřitelům dlužníka zcela výsadní postavení.

Z internetu: E-pravo

Zákon o finančním zajištění

Zákon o finančním zajištění (účinnost od 1.1.2011), stanovuje nová pravidla pro zajišťování pohledávek na finančních trzích. Finanční zajištění je způsob zabezpečení pohledávek, které vznikají zejména při obchodech na finančních trzích, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity. Dosud ho upravoval obchodní zákoník. (zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, konkrétně § 323a až § 323f). Nyní bude tuto problematiku upravovat samostatný zákon.

Finanční zajištění slouží k zajištění pohledávky finančního charakteru pro případ prodlení. Právo příjemce finančního zajištění nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné úpravy zástavního práva a převodu věcí, práv a jiných majetkových hodnot ve prospěch věřitele (§3). Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (§4/odst. 1).

Finančním kolaterálem se rozumějí peněžní prostředky (peníze připsané na účet v jakékoli měně, pohledávky na výplatu těchto peněz) nebo finanční nástroje (akcie, dluhopisy, nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu). Jako finanční kolaterál nelze použít movitý či nemovitý majetek. Ujednáním o převodu finančního kolaterálu převede poskytovatel finančního zajištění na příjemce finančního zajištění vlastnické

142


právo k finančnímu kolaterálu, a to za účelem zajištění nebo jiného krytí pohledávky finančního charakteru. Strany si mohou například dohodnout, že k převodu vlastnického práva dojde teprve v okamžiku porušení závazků (tzv. odkládací podmínka).

Zástavním právem k finančnímu kolaterálu poskytne poskytovatel finančního zajištění příjemci finančního zajištění finanční kolaterál pro účely zajištění pohledávek finančního charakteru, přičemž vlastnické právo k finančnímu kolaterálu zůstává poskytovateli finančního zajištění. Strany si mohou dále dohodnout například to, že příjemce finančního zajištění může finanční kolaterál použít a vrátit rovnocenný finanční kolaterál (v případě peněžitých prostředků půjde o stejnou částku ve stejné měně) nebo započíst zajištěnou pohledávku proti finančnímu kolaterálu.

Finančním zajištěním lze zajistit pouze pohledávky finančního charakteru (pohledávky z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky a finanční nástroje), včetně jejich příslušenství (§6/1); lze je sjednat pro pohledávky podmíněné nebo pohledávky, jež mají vzniknout teprve v budoucnu (§6, odst. 2). Nejpodstatnější výhodou finančního zajištění je, že se na finanční zajištění neaplikují ustanovení insolvenčního zákona (§18). Při úpadku dlužníka bude příjemce finančního zajištění (tedy věřitel) uspokojen mimo insolvenční řízení. Věřitel nemusí podávat k insolvenčnímu soudu přihlášku své pohledávky, a proto se jeho pohledávka nestane pohledávkou za majetkovou podstatou dlužníka. V případě zástavního práva k pohledávkám z bankovních účtů nemůže být pohledávka věřitele uspokojena mimo insolvenční řízení.

Hlavní výhodou finančního zajištění je odstranění nadbytečných administrativních úkonů, vyšší právní jistota ohledně výkonu zástavního práva a eliminace možných negativních důsledků způsobených úpadkem dlužníka.

§ 18 Použití jiných právních předpisů k výkonu práva na uspokojení z finančního kolateráluNeurčí-li smlouva jinak, na vykonání práva na uspokojení z finančního kolaterálu se nepoužijí právní

předpisy, pokud stanoví, abya) příjemce předem oznámil zpeněžení finančního kolaterálu poskytovateli nebo jiné osobě,

b) výkon práva na uspokojení z finančního kolaterálu povolil soud, správní orgán nebo jiná osoba,c) finanční kolaterál byl zpeněžen ve veřejné dražbě nebo jiným stanoveným způsobem, nebo

d) před vykonáním práva na uspokojení z finančního kolaterálu uplynula určitá lhůta.

143

Státní závěrečná souborná zkouška – Obchodní právo – 2010/2011

38. Smluvní pokuta.

Smluvní (konvenční) pokuta je jedním ze způsobu zajištění závazku.

Hlavní funkce: c) Prevenční, pomáhá předcházet porušení zajištěné právní povinnosti d) Uhrazovací, neboť v případě porušení zajištěné právní povinnost

Základní právní úprava je obsažena v ObčZ - § 544 – 545, je společná pro občanskoprávní i obchodněprávní vztahy.

Smluvní pokuta nevzniká ze zákona, nýbrž musí být mezi účastníky smluvena (vyplývá již z názvu.. smluvní..). Dohoda o smluvní pokutě MUSÍ být PÍSEMNÁ.

Sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku fakticky škoda nevznikla (smluvní pokuta tedy není závislá na tom, zda škoda vnikne či nikoli).

V ujednání musí být stanovena její výši nebo způsob určení. Především v obchodních vztazích bývá nejčastěji určena procentní sazbou ze základu, kterým je obvykle cena plnění. Sazba smluvní pokuty se obvykle váže na určité časové období (př. 1 % za každý den prodlení) anebo může být určena jednorázově (př. 10 % z ceny).

Dlužník je zavázán splnit povinnost, která byla zajištěna smluvní pokutou, i po zapocení smluvní pokuty, ledaže by si strany domluvily v ujednání o smluvní pokutě něco jiného. ZAPLACENÍM SMLUVNÍ POKUTY NEZANIKÁ POVINNOST, JEJÍŽ SPLNĚNÍ JE SMLUVNÍ POKUTOU ZAJIŠŤOVÁNO. Smluvní pokuta plní funkci paušalizované náhrady škody – věřitel tedy není oprávněn požadovat náhradu škody způsobenou porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

Výjimka: Jestliže by z ujednání účastníků vyplývalo něco jiného, mohou nastat

různě situace: 4) Strany se mohou dohodnout, že náhrada škody bude

požadována, pokud vznikne.5) Strany se mohou dohodnout, že věřitel bude oprávněn se

domáhat náhrady škody přesahující smluvní pokutu, tedy ve výši rozdílu mezi smluvní pokutou a vzniklou škodou

6) Nebyla-li dohoda učiněna, nárok na náhradu škody věřitel nemá, i kdyby taková škoda vznikla

Speciální obchodněprávní úprava

Oddíl 2: Některá ustanovení o smluvní pokutě§ 300

Okolnosti vylučující odpovědnost (§ 374) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu.

§ 301Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na

kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškození oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl.

§ 302

- 144 -




Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty.

- Základní úprava v ObčZ doplněná (modifikovaná) v ObchZ = § 303 – 302

Rozdíly úpravy smluvní pokuty v ObchZ a v ObčZ: 4) Odpovědnost

a. ObčZ – smluvní pokutu platí stana povinná jen, pokud se na porušení povinnosti podílela

b. ObchZ – okolnosti vylučující odpovědnost nemají na povinnost platit smluvní pokutu vliv. Pro obchodní závazkové vztahy platí, že odpovědnost za porušení povinnosti je objektivní a nezávisí na zavinění, tedy na subjektivním faktoru. Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání ji ve splnění povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala (toto ustanovení (§ 300) však není kogentní, takže i v obchodě si lze domluvit, že smluvní pokuta bude hrazena pouze, pokud by se jednalo o zaviněné porušení povinnosti)

5) Moderační právo soudu a. ObčZ – ObčZ moderační právo soudu nezná. b. ObchZ – nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud s přihlédnutím

k hodnotě a významu zajišťované povinnosti snížit, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti. Soud má právo volného uvážení se zřetelem ke konkrétním okolnostem případu. Spodní hranice je však vždy výše vzniklé škody a potud je volné uvážení soudu zákonem limitováno směrem dolu. Moderační právo NELZE vyloučit dohodou stran, protože toto oprávnění dává soudu zákon. Nelze smluvně ani měnit kritéria a podmínky tohoto ujednání. Moderační právo se netýká náhrady škody, která nebyla v době rozhodnování soudu známa, takže ji soud nemohl vzít v úvahu. Na náhradu této škody má poškozený nárok až do výše smluvní pokuty, kterou stray pro daný případ sjednaly.

6) Odstoupení od smlouvy a. ObchZ - Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní

pokuty. K odstoupení zpravidla dochází pro porušení právní povinnosti ze strany druhého účastníka. Na rozdíl od ObčZ má však odstoupení od smlouvy v obchodněprávních vztazích za následek, že smlouva zaniká s účinky ex nunc = proto platí, že odstoupení od smlouvy se nároku na zaplacení smluvní pokuty, nedotýká.

Splatnost smluvní pokuty- Nárok na zaplacení smluvní pokuty nemmůže vzniknout, jestliže povinnost, která

byla smluvní pokutou zajištěna, byla řádně a včas splněna. - Stejně tak zánik závazku nebo jeho neplatnost musí způsobit ii zánik nebo

neplatnost ujednání o smluvní pokutě - Obecně lze smluvní pokutu sjednat i v jiné než peněžité formě – zejména ve formě

penězi ocenitelném naturálním plnění (př. dodání zboží či služeb zdarma) - Závazky typu pati (něco strpět) a ometete (něčeho se zdržet) budou však obecně

méně vhodné

Rozhodnutí NS ČR sp. zn. 3 Cdon 1398/96 – Smluvní pokutu nelze platně sjednat pro jiné přřípady nežli prorušení závazku smluvní povinnosti. Např. smluvní pokutou sankcionované odstoupení od smlouvy není právně relevantním zajištění závazku. Pkatné odstoupení od smlouvy nemůže být porušením smluvní povinnosti, ale jen výkonem práva, které vyplývá se smlouvy nebo přímo ze zákona.

Rozhodnutí Nejvyšší soudu SR sp. zn. 3 Obo 283/98 – Smluvní pokutu ve výši 1/50 zajišťované povinnosti nelze považovat za nepřiměřenou… ovšem nelze brát jako nějakou poučku, v jiném případě, by mohl soud rozhodnout jinak..

- 145 -


39. Bankovní záruka.

- Jedná se o zvláštní typ ručení, který se vztahuje na specifické obchodní závazkové vztahy

- Zákonná úprava § 313 – 322 ObchZ = kompleční povaha, jedná se o celistvou úpravu tohoto zajišťovacího institutu.

- Jedná se o ABSOLUTNÍ OBCHOD

Bankovní záruka – garancie

Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listně, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.

- Ze záruky vzniká bance povinnost k peněžitému plnění, pokud se naplní urč. pod-mínky; jde o abstraktní závazek, který může poskytnout jen banka;

- Vylučuje se princip akcesority (banka př. nemůže vůči věřiteli uplatnit námitky, které by jinak mohl vznášet dlužník) i princip subsidiarity (věřitel smí s nárokem nastoupit rovnou na banku; věřitel může své nároky vůči bance cedovat jiné osobě bez současné cesse hl. závazku, ledaže je záruka vázána na podmínku nesplnění závazku dlužníkem).

- Na bankovní záruku nemá vliv částečné plnění závazku dlužníkem, pokud nes-plněný zbytek závazku je stejný či vyšší, než činí částky, na kterou zní záruční listina.

- V bankovní praxi se uplatňují př.: záruka za úvěr, za nabídku, za konosament etc. - Všeobecně je považována za silnější a pro věřitele bezpečnější typ garance než je

ručení prosté - Vznik bankovní záruky- vystavením záruční listiny bankou (předchází uzavření smlouvy s bankou); = tedy

bankovní záruka jako závazkový obchodní vztah mezi bankou a věřitelem vzniká JEDNOS-TRANNÝM PÍSEMNÝM PROHLÁŠENÍM BANKY VŮČI VĚŘITELI.

- Zásadně tedy není třeba souhlasu ani dlužníka ani věřitele - Často využívána v zahraničních obchodech – pak částo používána Jednotná

pravidla pro smluvní záruku vydaná Mezinárodní obchodní komorou v Paříži, které mají charakter všeobecných obchodních podmínek

- Listina obsahuje závazek banky k uspokojení věřitele do urč. peněžní částky (jinak jde o prosté ručení), jestliže dlužník nesplní svůj závazek, či splní se jiné podmínky stanovené v listině.

- Pokud by banka zajišťovala nepeněžitou pohledávku = bankovní záruka přesto vždy spočívá v peněžitém plnění banky

Bankovní záruky: 3) Podmíněné:

c) dokumentární - plnění banky závisí na předložení urč. dokladůd) termínované - na urč. dobu

4) Nepodmíněné - na první výzvu, bez námitek.

ZÁRUKA DALŠÍ BANKY - Jestliže bankovní záruku potvrdí další banka, může věřitel uplatnit nároky

z bankovní záruky vůči kterékoli z těchto bank - Jestliže banka, která potvrdila bankovní záruku, poskytla na jijím základě

plnění, má nárok na totto plnění vůči bance, která ji o potvrzení bankovní záruky požádala.

- 146 -


- Záruka další banky znamená, že věřiteli ručí D banky, druhá banka však bankovní záruku potvrdit, nikoli jen oznámit - pokud potvrdí, vzniká solidarita ručení banky, jež vydala záruční listinu, a druhé banky, která bankovní záruku potvrdila

Věřitel má pak právo postupovat tak, že může uplatnit svůj nárok na základě volby vůči kterékoli z obou bank, solidárně odpovídajících.

o To samozřejmě posiluje postavení věřitele a zvyšuje možnost uspokojení jeho zajištěné pohledávky.

Potvrzující banka má nárok na vypořádání plnění, které poskytla věřiteli, vůči bance, která ji o potvrzení bankovní záruky požádala, takže se jedná o obdobu nároku, který má charakter postihu (regres).

Oznamující banka (někdy se hovoří o tzv. avizující bance) se nestává účasníkem vztahu z bankovní záruky a má proto jen odpovědnost k náhradě škody, která vznikla tím, že její oznámení je nesprávné, a to buď proto, že bankovní záruka vůbec nebyla poskytnuta, anebo byla sice poskytnuta, ale za jiných podmínek.

VZTAH BANKY A VĚŘITELE - věřitel nemusí uplatnit své právo předem proti dlužníkovi (ledaže to stanoví záruční listina) a banka nesmí uplatňovat vůči věřiteli námitky, které by jinak mohl uplat-nit dlužník (banka smí vznést jen námitky dle záruční listiny); = není-li tedy v záruční listině zmíněna námitka promlčení, nemůže ji banka uplatnit - Banka se může zavázat jen k peněžitému plnění - pokud je zárukou zajištěna nepeněžitá pohledávka, má se za to že je zajištěn peněžitý nárok, který by věřitel vůči dlužníkovi měl při porušení závazku dlužníkem. - Podmínkou vzniku povinnosti banky k plnění je písemná výzva věřitele; pokud pro uplatnění nároku nutno splnit podmínky ze z. listiny, musí věřitel jejich splnění prokázat (př. předložení dokumentů, doklad o výzvě dlužníkovi); pokud dle záruční listiny musí banka plnit ve prospěch věřitele jiné bance, musí plnit na jeho účet u této banky. - Plnění bankou není podmíněno souhlasem dlužníka.

VZTAH BANKY A DLUŽNÍKA - banka má vůči dlužníkovi nárok, aby jí zaplatil to, co ona poskytla věřiteli - banka však musí splnit povinnosti ze záruční listiny, která je vystavena v souladu se smlouvou uzavřenou s dlužníkem (přiměřené užití smlouvy mandátní); - Dlužník nesmí vůči bance uplatnit námitky, které by jinak směl uplatnit vůči věřiteli - to neplatí, pokud banka měla dle jejich smlouvy zahrnout do záruční listiny urč. podmínky a to neudělala, nebo na splnění těchto podmínek netrvala.

Vztah dlužníka a věřitele - věřitel, který na základě b. záruky získal plnění, na něž vůči dlužníkovi neměl nárok, musí mu toto plnění vrátit a nahradit mu způsobenou škodu (ius cogens).

POSTOUPENÍ PRÁV VĚŘITELE - Jestliže je podle záruční listiny oprávněn věřitel uplatnit své právo z bankovní záruky, jen když dlužník nesplní svůj závazek, může věřitel postoupit svá práva z bankovní záruky pouze s postoupením pohledávky zajištěné bankovní zárukou - Na rozdíl od obvyklého ručení je úprava převodu práv z bankovní záruky odlišná = bankovní záruka je totiž samostatná a nezávislá na zajištěné pohledávce, takže práva z bankovní záruky lze převést jen postoupením - Jestliže však ze záruční listiny vyplývá, že věřitel musí uplatnit svou pohledávku nejprve proti dlužníkovi, nelze postoupit práva z bankovní záruky třetí osobě samostatně, nýbrž musí dojít současně k postoupení zajištěné pohledávky a k postoupení práv z bankovní záruky

SPLNĚNÍ ZÁVAZKU Z BANKOVNÍ ZÁRUKY - Banka plní svůj závazek, jen když k tomu byla písemně vyzvána věřitelem

- 147 -


- Je-li plnění v záruční listině podmíněno předložením určitých dokumentů, musí být tyto dokumenty předloženy při této výzvě nebo bez zbytečného odkladu po ní = DOKUMENTÁRNÍ BANKOVNÍ ZÁRUKA

Zejména:o Náložné listy

o Konosamenty Nejsou-li tyto dokumenty předloženy při výzvě nebo bezprostředně po

ní, je výzva k plnění právně neúčinná

PLNĚNÍ JINÉ BANCE - Často, zejména v mezinárodním obchodě, je plnění z bankovní záruky smluveno jako plnění jiné bance

o Je-li banka povinna podle záruční listiny plnit ve prospěch oprávněného jiné bance, je povinna plnit na účet oprávněného u této banky

- Záruční listina pak zní na jinou banku o Banka zavázaná z bankovní záruky je povinna plnit svůj závazek na účet věřitele, který byl u této jiné banky předem zřízen ve prospěch věřitele o Založení účtu se posuzuje jako nutné spolupůsobení věřitele

ZÁNIK BANKOVNÍ ZÁRUKY 1) Je-li doba platnosti v záruční lhůtě omezena, bankovní záruka zanikne, jestliže věřitel neoznámí bance písemně své nároky z bankovní záruky během její platnosti = tedy uplynutím času + neoznámení

► Toto však platí jen, pokud by v záruční listině byla bankovní záruka limitována dobou platnosti

► Není-li taková doba stanovena, bankovní záruka trvá po dobu trvání hlavního závazku, který zajišťuje

► U dokumentární záruky – nejen oznámení, ale i předložení potřebných dokumentů

2) Na ostatní způsoby zániku se užije obecných ustanovení o zániku závazku, resp. ust. ObchZ o ručení

Přednáška:- vzniká jednostranným prohlášením banky vůči věřiteli.- je zde vztah mezi dlužníkem a věřitelem, mezi bankou a věřitelem, ale je zde i smlouva mezi bankou a dlužníkem.o ručitelem je bankao bankovní záruční listina může být omezena časově – do jakého okamžiku je platná, do kdy se může věřitel na banku obrátit (může tedy klidně zaniknout před zánikem hlavního závazku), může i vyjadřovat částku, za kterou se zavazuje.o Výzva věřitele vůči bance (dlužník neplatí, zaplať) je třeba pouze když se na tom dohodli.o Bankovní záruka se užívá především při přeshraničním styku. (§315) – naše banka může požádat zahraniční banku, aby předala v zahraničí informaci, že převzala záruku…o Námitky: banka je omezena – nežádá následně od dlužníka informaci (věřitel mě vyzval, dej mi všechny informace o námitkách a pohledávkách), ale žádá to již při vzniku záruční listiny. Pak je možno uplatnit jen ty námitky, které jsou v záruční listině.

- 148 -


40. Ručení v obchodě.

Ručení je právní poměr mezi věřitelem a ručitelem, v tomto směru je také jaho těžiště. Vzniká tu však zvláštní trojstranný právní vztah mezi ručitelem, věřitelem a dlužníkem.Základ obsahu vztahu vzniklého z ručení tovří povinnost ručitele uspokojit věřitelův nárok, pokud jej nesplní dlužník, a zoroveň i ručitelovo oprávnění doháhat se vůči dlužníkovi, aby mu vydal to, co za něho plnil, a za tímto účelem také žádat po věřiteli vydání k tomu potřebných pomůcek. Ručení je tedy právní institut zajišťovací.

Obchodní zákoník obsahuje úplnou, celistvou úpravu = tedy komplexní úpravu ručení v ust. § 303 – 312. V obchodních závazkových vztazích není tedy použitelná občanskoprávní úprava (§ 546 – 550 ObčZ). V obchodněprávní úpravě je kogentní ust. § 303.

VZNIK RUČENÍ

3. Ručení dobrovolně převzaté (prohlášením)

Ručení na základě jednostranného prohlášení ručitele Kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník

vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem

V teorii převládá názor, že písemné prohlášení může být učiněno i bez souhlasu věřitele, neboť se jedná o jednostranný právní úkon, takže se předcházející dohoda dlužníka s věřitelem či jejich souhlas nevyžaduje (takto hovoří i důvodová zpráva k vládnímu návrhu ObchZ)

Prohlášení ručitele MUSÍ být PÍSEMNÉ pod sankcí neplatnosti (učiní-li ručitel své prohlášení jen ústně, nelze jej s úspěchem žalovat. Pokud jej však splní dobrovolně, jde o případ naturální obligace a toto plnění nelze považovat za bezdůvodné obohacení) == pokud by však ručitel učinil písemné prohlášení a následně by bylo toto prohlášení ztraceno či zničeno, nejedná se o zánik ručebního závazku, ale ztěžuje dokazování existence ručebního závazku

v prohlášení musí být uveden dostatečně určitě zajišťovaný závazek (dluh), jakož i věřitel, dlužník a ručitel (nesmí vzniknout pochybnost, kdo je kým, jinak nemusí být označeni úplně přesně)

v prohlášení musí být vymezen závazek, k němuž se ručení vztahuje – nemusí jít o závazek peněžitý, ručitel se může zásadně zaručit za jakékoli plnění (dokonce nemusí jít ani o závazek již existující, ručením lze zajistit i závazek podmíněný či závazek, která má vzniknout teprve v budoucnu.)

zajistit lze však pouze platný závazeko výjimka: Platnosti ručení nebrání neplatnost dlužníkova

závazku, vznikla-li pro nedostatek způsobilosti dlužníka brát na sebe závazky, jestliže ručitel b době svého prohlášení o ručení o tomto nedostatku věděl.

- 149 -


4. Ručení ze zákona Ručení společníků obchodní společnosti nebo členů orgánů obchodní

společnosti Vydá-li banka z podnětu obce komunální obligace podle § 20 odst. 1

písm. a) DluhZ – ručení obce Apod.

AKCESORITA RUČENÍ - Ručení je akcesorickým závazkem vázaným principiálně na existenci a

platnosti hlavního obligačního závazku (mimo výjimku – viz výše = Platnosti ručení nebrání neplatnost dlužníkova závazku, vznikla-li pro nedostatek způsobilosti dlužníka brát na sebe závazky, jestliže ručitel b době svého prohlášení o ručení o tomto nedostatku věděl.

- Nelze ručit za závazky naturální, resp. ručit lze, ale nelze je na ručiteli soudně vymáhat

Opět výjimka – ručení převzaté za již promlčený dluh, na ně se však pohlíží jako na tzv. nepravé ručení (závazek ručitele se stává hlavním závazkem, takže na hlavního obligačního dlužníka i na ručitele se hledí jako na spoludlužníky)

- z akcesority ručení vyplývá, že se ručitel nemůže věřiteli platně zavázat k plnění ve větším rozsahu, než k jakému je ze zajištěného závazku povinen hlavní dlužník

o ručitel však může v prohlášení omezit rozsah svého ručení na zajištění části věřitelova závazku, pak ale platí, že se dlužníkovo plnění započítává nejprve na vyrovnání těch částí jeho dluhu, jež zajištěny nejsou

- dalším projevem akcesority nalezneme ve sdílení společného osudu závazku ručitele a závazku hlavního dlužníka

o věřitel nemůže své nároky proti ručiteli samostatně cedovat (postoupit) na třetí osobu, aniž současně na tutéž osobu převede i svoji pohledávku z hlavního závazku, je-li cedována ručením zajištěná pohledávka, stíhá strany postupní smlouvy notifikační povinnost

- dalším projevem akcesority – právo věřitele proti ručiteli se nepromlčí před promlčením jeho práva proti dlužníkovi

uzná-li dlužník svůj dluh, týkají se účinky tohoto písemného prohlášení i ručitele (a je jedno, jestli s tím souhlasil nebo ne)

- zanikne-li hlavní závazek, zrušuje se i závazek ručitele (je jedno, jak závazek zanikl – prominutím dluhu, splněním apod.

výjimky: o ručí-li někdo za závazky PO, pak ručitelův závazek

nezaniká zánikem této PO, a to ani tehdy, když její závazky sukcesí na jiného nepřecházejí

o ručení nezanikne, zanikne-li hlavní závazek pro nemožnost plnění dlužníka, pokud je závazek splnitelný ručitelem

SUBSIDIARITA RUČENÍ - ručitelský závazek má subsidiární povahu, která se projevuje v tom, že věřitel je

oprávněn domáhat se splnění závazku na ručiteli jen v případě, že dlužník nesplnil svůj splatný závazek v přiměřené době poté, co byl k tomu věřitelem písemně vyzván

- obchodní zákoník obsahuje speciální úpravu (na rozdíl od občanské úpravy, která umožňuje, aby věřitel uplatnil svůj nárok na zaplacení pohledávky přímo na ručiteli, aniž by musel dlužníka písemně vyzvat)

- toto vyzvání není dle ObchZ třeba, jestliže věřitel nemůže vůči dlužníku výzvu uskutečnit (př. nelze doručit – neznámý pobyt) nebo jestliže je nepochybné, že dlužník svůj závatek nesplíní, zejména je v insolvenci

VZÁJEMNÁ PRÁVA A POVINNOSTI VĚŘITELE A RUČITELE - po celou dobu, co ručení trvá, může ručitel po věřiteli žádat, aby mu sdělil

výši zajištěné pohledávky a věřitel je povinen žádosti bezodkladně vyhovět

- 150 -


- ručitel je povinen splnit věřiteli dlužníkův závazek na základě výzvy a průkazu, že k splnění byl vyzván hlavní dlužník nebo že výzvy nebylo třeba (souhlasu dlužníka s takovým plněním není třeba, ručitel by ho měl však informovat, že proti němu věřitel nárok uplatnil)

- ručitel je oprávněn vůči věřiteli uplatnit veškeré námitky, které by jinak byl oprávněn uplatnit obligační dlužník

- jakmile ručitel splní svou povinnost z ručení, nabývá vůči hlavnímu dlužníkovi právo věřitele = věřitel je proto povinen vydat mu všechny doklady a pomůcky, které m a jichž je k uplatnění nároku vůči dlužníkovi třeba

VZÁJEMNÁ PRÁVA A POVINNOSTI RUČITELE A DLUŽNÍKA - ručitel a hlavní obligační dlužník musí postupovat ve vzájemné součinnosti

ručitel má dlužníkovi doručit písemnou zprávu, že věřitel proti němu uplatnil své nároky (§ 309)

zpráva zakládá povinnost dlužníka upozornit ručitele bez zbytečného odkladu na všechny námitky, které lze proti věřitelově pohledávce uplatnit

neučiní-li to, zbavuje se možnosti uplatnit tyto námitky později proti ručiteli

- uspokojí-li ručitel věřitele bez vědomí dlužníka, zůstává dlužníkovi právo vůči ručiteli uplatnit všechny námitky proti pohledávce, jež by jinak mohl uplatnit vůči věřiteli

totéž platí, pokud dlužník ručiteli námitky sdělil, ale ten je vůči věřiteli neuplatnil

- po splnění nároku věřitele přechází na ručitele věřitelova práva hovoří se o tzv. postižném právu (regresu) - popř. o subrogaci v důsledku toho je ručitel oprávněn požadovat na dlužníkovi,

aby mu plnil to, co za něho plnil on sám ručitel má vůči dlužníkovi rovněž speciální nárok na úhradu

nákladů vyvolaných mu uplatněním lichých námitek

SPOLURUČENÍ

= společný závazek vice ručitelů - zaručí-li se za tentýž závazek vice ručitelů, ručí každý z nich za celý závazek

ustanovení je však dispozitivní a lze upravit jiné řešení jinak však platí, že všichni spoluručitelé jsou zavázáni společně a

nerozdílně a věřitel může požadovat plnění od každého z nich - vzájemné vztahy mezi spoluručiteli jsou upraveny obecným ust. § 511 ObčZ o

společných závazcích, které platí i pro obchodní závazkové vztahy - ten ze spoluručitelů, po němž věřitel žádá plnění, má vůči ostatním práva i

provnnosti spoludlužníka musí ostatní vyrozumět o tom, že vůči němu byl uplatněn

věřitelův nárok a dát jim prostor k námitkám po uspokojení věřitele pak může po ostatních spoludlužnících

požadovat náhradu podle podílu, jež na ně připadají tím ovšem není dotčeno právo regresu proti hlavnímu

dlužníkovi

ZÁNIK RUČENÍ

- primárně 1. ručení zaniká, zanikem závazku, který zajišťuje

o výjimky (uváděné již výše)

kromě výjimek výše uvedených - ručí-li někdo za závazky PO, pak ručitelův závazek nezaniká zánikem této PO, a to ani tehdy, když její závazky sukcesí na jiného nepřecházejí

- 151 -


ručení nezanikne, zanikne-li hlavní závazek pro nemožnost plnění dlužníka, pokud je závazek splnitelný ručitelem

o další výjimky, výslovně v zákoně neuvedené:

ručení trvá tehdy, jestliže hlavní závazek zanikl privativní novací podle § 572 odst. 1 ObčZ. (s omezením v poslední větě)

§ 572 ObčZ

(2) Ručení a zástavní právo zajišťující závazek zaniklý zajišťují i závazek, který nahrazuje závazek původní. Jestliže však ručitel nebo osoby, vůči nimž

mohou být uvedená práva uplatněna, neprojeví souhlas s tím, aby byl zajištěn nový závazek, trvá zajištění jen v rozsahu původního závazku a všechny

námitky proti dosavadnímu závazku zůstávají zachovány.

Sporné zůstává, zda zda ručení trvá v nezměněném rozsahu, zemře-li dlužník a rozsah hlavního dluhu se mění z důvodu omezené odpovědnosti dědice nebo státu za dluhy zůstavitele

Zákon odpověď na tuto otázku neuvádí – ale jelikož má ručení akcesorickou povahu, nabízí se spíš závěr, že ručitel nemůže odpovídat ve větším rozsahu než hlavní dlužník

Judikatura ale naopak říká, že smrtí dlužníka povinnost plnit nezaniká a ručitel nemůže požívat výhody, přiznané speciálním zákonným ustanovením toliko dědici. Odpovědnost dědice za dluhy zůstavitele nemůže mít vliv na rozsah povinností ručitele z jeho zajišťovacího závazku

- Ručení dále zaniká (nezávisle na zániku hlavního dluhu)

o 2. Uplynutím doby, na kterou bylo ručení omezeno

o 3. Věřitel se vůči ručiteli vzdá svého práva

o 4. Splynula-li pohledávka z hlavního závazku s povinností z ručení v jedné osobě (př. ručitel získal pohledávku cesí)

o 5. Je-li existence ručení vázána na určitou rozvazovací podmínku, pak jejím splněním rovněž zaniká

Ustanovení § 305 – 311 ObchZ platí přiměřeně i proo ručení, které vzniklo ze zákona.

Přednáška: ručení - §303 a n. - upraveno komplexně - občan – ručení vzniká na základě dohody x obchod – vzniká na základě jednostranného prohlášení ručitele, že uhradí závazek věřiteli, když to neudělá dlužník.- předpokládána je písemná forma.- Jaký závazek lze ručením zajistit?

existující a nepromlčený úplný závazek, ale i jeho část i závazek podmíněný do budoucna

- 152 -


§ 304/1 – i již neexistující!!! Když se dlužník zaváže k něčemu, k čemu nebyl způsobilý se zavázat – a ručitel o důvodu neplatnosti věděl.

- I ručení se může promlčet (§310 – nemůže se ale promlčet dříve než hlavní závazek!!!)- Ručení zaniká společně se zánikem závazku hlavního. Oproti občanovi ale může i zaniknout hlavní závazek a ručení přesto zůstane (např. Když závazek zanikne v důsledku nemožnosti plnění na straně dlužníka, nebo když zanikne dlužník PO – v těchto případech ručiteli zůstává zachována povinnost plnit.).

- S občanem je společné: v první řadě má hradit dlužník když neplní, může se věřitel obrátit na ručitele, kterého vyzve. Nemusí ho upozorňovat v případě, když je jasné, že dlužník platit nebude. Ručiteli musí věřitel vždy na požádání sdělit aktuální částku závazku Ručiteli vzniká povinnost hradit, ale i povinnost informovat dlužníka, že byl vyzván k plnění. Ručitel může použít námitky vůči věřiteli nebo může i započítávat (buď závazky vlastní, které má k věřiteli, nebo pohledávky dlužníka) Ručitel může uplatňovat nároky dlužníka Pokud by se stalo, že ručitel platil dřív, než uvědomí dlužníka, že už byl vyzván, hlavní závazek mezi dlužníkem a věřitelem zaniká. Pak může dlužník závazky a pohledávky uplatnit vůči ručiteli... Dlužník musí předat všechny podklady ručiteli, které k tomu měl...

Seminář:

Vznik zdánlivě jednostranným úkonem. Věřitel to ale musí přijmout. Vztah pouze mezi věřitelem a ručitelem. I když se ukáže, že dlužník záměrně podal nepravdivé info, nemá to vliv na vztah věřitel ručitel. Mohla by zde být požadována náhrada škody.Věřitel musí nejprve vyzvat dlužníka k plnění a pak teprve vyzvat ručitele. Zákon odpouští vyzvat, jen když to věřitel udělat nemůže, nebo když je zřejmé, že plnit nebude (insolvence, nebo je nezvěstný).

Ručitel se nedostává do prodlení, dokud nebyl vyzván. Ručitelský závazek se nepromlčí, dokud trvá závazek hlavní. Ručitel si ale může omezit výšku i dobu platnosti ručení.

Pokud se změní obsah závazku, musí se dlužníka ručitele zeptat, zdali s tím souhlasí. Vazba ale není dle judikatury na osobu dlužníka. Tedy když náš dlužník zemře, pak nepadá ručení a může se plnit za dědice. Pouze dědic má právo odmítnout dědictví, ručitel to právo nemá. §302. Když by byl závazek vázán na osobu dlužníka, pak nemůže plnit ani ručitel. Peněžitá ručení nezanikají.

Jestliže je ručitel vyzván k plnění, je od něj rozumné, aby to oznámil dlužníkovi. Někdy má důvody pro neplnění. Třeba námitka vadného plnění. Když by ručitel zaplatil na výzvu, tak mám smůlu. Když pak nastoupím s regresem na dlužníka, pak bude mít stejné námitky vůči mě. Proto je třeba zvážit, zdali námitky dlužníka jsou oprávněné, pokud jsou, tak ručitel nemá plnit. Věřitel pak často podává žalobu proti oboum. Pak platí v občanu, že ručitel s dlužníkem plní solidárně. V obchodu plní každý samostatně. Můžu mít i více ručitelů. Pak kterýkoliv z nich splnil, pak má právo na ostatních právo regresu. Když není řečeno nic jiného, jsou závazky rovnocenné. Pokud je řečeno jedním z nich, že ručí do 100tis. Pak je jeho závazek jen do 100tis. Až do úplného uspokojení hlavního závazku trvá můj ručitelský závazek.

- 153 -


41. Finanční zajištění a jeho projevy v insolvenčním řízení.

Zákon o finančním zajištění č. 408/2010 – účinný od 1.1.2011

- dříve úprava v obchodním zákoníku § 323a a násl. začleněný do ObchZ v roce 2005 (oddíl šestý) Finanční zajištění - implementována směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47*ES o dohodách o finančním zajištění = nyní však samostatný záko o finančním zajištění (pozor ve zpravaných otázkách, co mám k dispozici se všichni odkazují na ObchZ)

- úprava je zhruba stejná jako byla v ObchZ, což je také důvodem proč byla zvolena krátká legisvakanční doba (Zásadní změnou je zejména rozšíření okruhu osob, jež mohou být stranou finančního zajištění. Další výraznou změnou je umožnění fyzickým osobám, aby se staly poskytovatelem i příjemcem finančního zajištění.) = současná úprava je komplexnější a přehlednější než byla v ObchZ

- jde o specifický institut zajištění závazku, jehož nespornou výhodou je přednostní povaha, kdy finanční zajištění může být vypořádáno bez ohledu na případnou exekuci, likvidaci, insolvenci, nucenou správu či jiné řízení, které může postihnout poskytovatele finančního zajištění a které by za jiných okolností ztížilo či znemožnilo vymožení zajištěné pohledávku, resp. uspokojení věřitele

VYMEZENÍ POJMU FINANČNÍHO ZAJIŠTĚNÍ - Pojem vymezen v souladu s právem EU jako

- 154 -


Zástavní právo k finančnímu kolaterálu sjednané za účelem zajištění pohledávky finančního charakteru, anebo

Převod práva finančního kolaterálu za účelem zajištění nebo jiného krytí pohledávky finančního charakteru

- Pojmové vymzení druhu pohledávek na které se finanční zajištění vztahuje (§ 2 ZoFZ)

Pohledávky z obchodů, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky nebo finanční nástroje

Tyto pohledávky mohou být i budoucí, podmíněné i nepodmíněné, mohou to být pohledávky určitého typu nebo druhu vznikajícíc příležitostně anebo to mohou být pohledávky náležející jiné osobě než je poskytoval finančního zajištění

Finanční kolaterály= peněžní prostředky nebo finanční nástroje, které jsou

poskytovatelem finančního zajištění poskytnuty jako předmět finančního zajištění

§ 5 Finanční kolaterál(1) Předmětem finančního zajištění je finanční kolaterál, kterým může být

pouzea) finanční nástroj,

b) samostatně převoditelné právo jinak spojené s finančním nástrojem,c) právo vyplývající ze zápisu finančního nástroje v evidenci a umožňující oprávněnému přímo či nepřímo nakládat s finančním nástrojem alespoň

obdobným způsobem jako oprávněný držitel,d) peněžní prostředky připsané na účet v české nebo cizí měně,

e) pohledávka na výplatu peněz, nebof) úvěrová pohledávka, pokud věřitelem je osoba uvedená v § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo t) nebo v § 7 odst. 2 písm. d), nebo zahraniční osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. a)

nebo b).

Finanční zajištění = se rozumí odevzdání finančního kolaterálu na určený účet, zápis

v evidenci insvestičníhgc nástojů, rubopis nebo jiný úkon, kterým je umožněno příjemci finančního zajištění nebo osobě jednající na jeho účet vlastnit finanční kolaterál, nakládat s ním anebo vykonávat práva k němu. Subjekty

= rozšíření oproti úpravě v ObchZ (§ 7) – taxativní výčet jedná se především o banky, spořitelní a úvěrové družstvo,

poskytovatelé hypotéčních,, spotřebitelských nebo jiných úvěrů, investiční společnosti a investiční fondy, penzijní fondy, územní samosprávné celky, evropské bankovní instituce a mnoho dalších

NOVĚ – podnikající FO a jiná FO podnikající fyzická osoba může být poskytovatelem či

příjemcem finančního zajištění, ovšem za předpokladu, že je zřejmé, že se zajištění sjednává v souvislosti s podnikatelskou činností této osoby a s tím, že na druhé straně stojí některé z osob ze standardního okruhu osob působících na finančním trhu (jako např. banka, obchodník s cennými papíry, atd.).

I jiná fyzická osoba (zákonodárce měl na mysli zřejmě nepodnikající osobu) pak může být poskytovatelem finančního zajištění v případě, že jsou kumulativně splněny následující podmínky:

příjemcem je banka nebo další subjekt vymezený zákonem,

finanční zajištění se sjednává v souvislosti s poskytnutím úvěru nebo půjčky za účelem obchodu s investičním nástrojem, na němž se příjemce podílí, bylo výslovně sjednáno,

bylo výslovně sjednáno, že jde o finanční zajištění,

- 155 -





smlouva o finančním zajištění má písemnou formu,

příjemce před uzavřením smlouvy informoval poskytovatele o hlavních aspektech institutu finančního zajištění

ZÁKON KE SJEDNÁNÍ SMLOUVY O FINANČNÍM ZAJIŠTĚNÍ NEVYŽADUJE PÍSEMNOU ANI ŽÁDNOU ZVLÁŠTNÍ FORMU (§ 8)

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ ZÁSTAVNÍM PRÁVEM K FINANČNÍMU ZAJIŠTĚNÍ - zajištění finančním nástrojem může být sjednáno jako zástavní právo

k finančnímu nástroji - je-li zastaveným finančním nástrojem investiční nástroj, použije se na finanční

zajištění zvláštního právního předpisu upravujícího cenné papíry (zákon o CP)- Uspokojení ze zastaveného finančního nástroje

o Předpokládá se, že nastane tzv. rozhodná skutečnost, kterou je prodlení s plněním zajištěné pohledávky finančního charakteru nebo jiná skutečnost, ze které vzniká právo na uspokojení své zajištěné pohledávky z poskytnutého finančního kolateláru nebo na základě které dojde k závěrečnému vyrovnání podle zvláštního předpisu o podnikání na kapitálovém trhu

o Nastane-li některá z těchto situací – má příjemce právo na uspokojení své pohledávky, a to dvěma způsoby:

Prodejem a uspokojením zajištěné pohledávyk z výtěžku prodeje nebo přivlastněním zastaveného finančního nástroje a započtením pohledávky na vyplacení hodnoty přivlastněného finančního nástroje proti zajištěné pohledávce

Výkonem práva spojeného s finančním nástojem. - při prodeji se nevztahují předpisy o veřejných dražbách, exekuční řád, OSŘ – nic

z toho (§18) - prodej zastaveného finančního nástroje provede příjemce finančního zajištění

v souladu se sjednanými podmínkami, takže zde neplatí obecná úprava o uspokojení ze zástavy

- není-li způsob prodeje sjednán = způsobem obvyklým na finančním trhu

FINANČNÍ ZJIŠTĚNÍ ZÁSTAVNÍM PRÁVEM K POHLEDÁVCE Z VKLADU - zástavní právo k peněžním prostředkům - bylo-li sjednáno finanční zajištění k pohledávce z vkladu je příjemce

finančního zajištění oprávněn podle sjednaných podmínek nakládat se zastavenými peněžními prostředky = poskytovatel finančního zajištění není oprávněn nakládat s těmito peněžními prostředky

- jestliže příjemce nakládá s peněžními prostředky, je povinen je vrátit ve výši, s níž nakládal, a to nejpozději v den, kdy je splatná zajištěná pohledávka finančního charakteru

- příjemce však může na místo vrácení započíst zajištěnou pohledávku proti pohledávce poskytovale finančního zajištění na vrácení peněžitých prostředků

- není-li zajištěná pohledávka peněžitá = nejprve se ocení- není-li způsob ocenění sjednaný – způsob na finančních trzích obvyklý

ZAJIŠŤOVACÍ PŘEVOD FINANČNÍHO KOLATERÁLU - zcela v dispozici účastníků = lze si stanovit, že právní účinky finančního zajisšení

ve formě převodu finančního kolaterálu se řídí ujednání stran bez ohledu na obecnou úpravu zajišťovacího převodu práva, zajišťovacího postoupení pohledávky a zástavního práva

- záleží na smluvní úpravě mezi účastníky, jak si vzájemná PaP vymezí - 156 -


ROLE FINANČNÍHO ZAJIŠTĚNÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ

Insolvence

- Nespornou výhodu představují dopady zvláštní úpravy finančního zajištění v rámci insolvenčního řízení.

- Zákonodárce zcela vyloučil finanční zajištění z působnosti insolvenčního zákona. - Předmět finančního zajištění se nestane součástí majetkové podstaty dlužníka v

úpadku. - Věřitel, jehož pohledávka je zajištěna některou z forem finančního zajištění tak

získá oproti ostatním věřitelům dlužníka zcela výsadní postavení.

Z internetu:

Zákon o finančním zajištění

Zákon o finančním zajištění (účinnost od 1.1.2011), stanovuje nová pravidla pro zajišťování pohledávek na finančních trzích. Finanční zajištění je způsob zabezpečení pohledávek, které vznikají zejména při obchodech na finančních trzích, jejichž předmětem jsou peněžní prostředky, investiční nástroje, povolenky na emise skleníkových plynů nebo komodity. Dosud ho upravoval obchodní zákoník. (zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, konkrétně § 323a až § 323f). Nyní bude tuto problematiku upravovat samostatný zákon.

Finanční zajištění slouží k zajištění pohledávky finančního charakteru pro případ prodlení. Právo příjemce finančního zajištění nepodléhá omezením jinak plynoucím z obecné úpravy zástavního práva a převodu věcí, práv a jiných majetkových hodnot ve prospěch věřitele (§3). Finanční zajištění má povahu zástavního práva k finančnímu kolaterálu nebo převodu finančního kolaterálu ve prospěch jeho příjemce (§4/odst. 1).

Finančním kolaterálem se rozumějí peněžní prostředky (peníze připsané na účet v jakékoli měně, pohledávky na výplatu těchto peněz) nebo finanční nástroje (akcie, dluhopisy, nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu). Jako finanční kolaterál nelze použít movitý či nemovitý majetek. Ujednáním o převodu finančního kolaterálu převede poskytovatel finančního zajištění na příjemce finančního zajištění vlastnické právo k finančnímu kolaterálu, a to za účelem zajištění nebo jiného krytí pohledávky finančního charakteru. Strany si mohou například dohodnout, že k převodu vlastnického práva dojde teprve v okamžiku porušení závazků (tzv. odkládací podmínka).

Zástavním právem k finančnímu kolaterálu poskytne poskytovatel finančního zajištění příjemci finančního zajištění finanční kolaterál pro účely zajištění pohledávek finančního charakteru, přičemž vlastnické právo k finančnímu kolaterálu zůstává poskytovateli finančního zajištění. Strany si mohou dále dohodnout například to, že příjemce finančního zajištění může finanční kolaterál použít a vrátit rovnocenný finanční kolaterál (v případě peněžitých prostředků půjde o stejnou částku ve stejné měně) nebo započíst zajištěnou pohledávku proti finančnímu kolaterálu.

Finančním zajištěním lze zajistit pouze pohledávky finančního charakteru (pohledávky z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky a finanční nástroje), včetně jejich příslušenství (§6/1); lze je sjednat pro pohledávky podmíněné nebo pohledávky, jež mají vzniknout teprve v budoucnu (§6, odst. 2). Nejpodstatnější výhodou finančního zajištění je, že se na finanční zajištění neaplikují ustanovení insolvenčního zákona (§18). Při úpadku dlužníka bude příjemce finančního zajištění (tedy věřitel) uspokojen mimo insolvenční řízení. Věřitel nemusí podávat k insolvenčnímu soudu přihlášku své pohledávky, a proto se jeho pohledávka nestane pohledávkou za majetkovou podstatou dlužníka. V případě zástavního práva k pohledávkám z bankovních účtů nemůže být pohledávka věřitele uspokojena mimo insolvenční řízení.

- 157 -


Hlavní výhodou finančního zajištění je odstranění nadbytečných administrativních úkonů, vyšší právní jistota ohledně výkonu zástavního práva a eliminace možných negativních důsledků způsobených úpadkem dlužníka.

§ 18 Použití jiných právních předpisů k výkonu práva na uspokojení z finančního kolateráluNeurčí-li smlouva jinak, na vykonání práva na uspokojení z finančního kolaterálu se nepoužijí právní

předpisy, pokud stanoví, abya) příjemce předem oznámil zpeněžení finančního kolaterálu poskytovateli nebo jiné osobě,

b) výkon práva na uspokojení z finančního kolaterálu povolil soud, správní orgán nebo jiná osoba,c) finanční kolaterál byl zpeněžen ve veřejné dražbě nebo jiným stanoveným způsobem, nebo

d) před vykonáním práva na uspokojení z finančního kolaterálu uplynula určitá lhůta.

42. Dlužnická a věřitelská solidarita.

SOLIDÁRNÍ ZÁVAZKY - rozlišujeme aktivní (věřitelů) a posivní (dlužníků) solidaritu - pojmovým znakem solidarity není jen fakt mnohosti účastníků na jedné nebo

druhé straně konkrétního závazkového vztahu, ale taktéž skutečnost, že dlužníci jsou k plnění zavázáni/ věřitelé k plnění oprávněni společně a nerozdílně

1. AKTIVNÍ SOLIDARITA § 296

Je-li dlužník zavázán současně více věřitelům k nedělitelnému plnění, může plnění požadovat kterýkoli z věřitelů, nevyplývá-li ze zákona nebo smlouvy něco jiného.

aktivní solidarita = solidarita věřitelů § 296 ObchZ v případě, kdy je jediný dlužník zavázán k nedělitelnému plnění několika

věřitelům, může požadovat splnění závazku kterýkoli z nich, ledaže ze zákona nebo ze smlouvy plyne něco jiného

- 158 -


zde platí základní princip z občanského práva, že splněním kterémukoli z věřitelů dlužníkův závazek plnit zaniká a že tehdy, uplatní-li nárok na splnění postupně několik spoluvěřitelů, je dlužník povinen (není-li dohodnuto jinak) plnit tomu z nich, který nárok na plnění uplatnil jako první v pořadí

o vzájemném vypořádání spoluvěřitelů platí obecné ust. § 515 ObčZ

§ 515(1) Zda spoluvěřitel, který dostal plnění nedělitelné nebo celé plnění, které mohl žádat kterýkoli ze spoluvěřitelů, je ostatním spoluvěřitelům něčím povinen, závisí

na poměru mezi spoluvěřiteli.(2) Obdobně platí, dostal-li spoluvěřitel více, než kolik na něj připadá.

2. PASIVNÍ SOLIDARITA § 293

Je-li zavázáno k témuž plnění společně několik osob, má se v pochybnostech za to, že jsou zavázány společně a nerozdílně. Věřitel může požadovat plnění na

kterékoli z nich, avšak plnění nabídnuté jiným společným dlužníkem je povinen přijmout.

pasivní solidarita = solidarita dlužníků § 293 ObchZ pokud je k plnění zavázáno společně několik osob, má se v pochybnostech

za to, že jsou k plnění povinny společně a nerozdílně pravidlo, že věřitel může požadovat plnění po kterémkoli ze

spoludlužníků, je však povinen přijmout plnění, které mu nabídne jiný něž vyzvaný spoludlužník

- o jejich vzájemném vypořádání platí obecné ust. § 511 odst. 3 ObčZ§ 511.

(3) Jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny

ostatní.

- ObchZ věnuje pasivní solidaritě větší pozornost než solidaritě aktivní - Např. § 10 odst. 2 zakládá pasivní solidaritu osob podnikajících pod

společným označením bez založení PO§ 10

Odst. 3) Podniká-li více osob pod společným jménem bez založení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a

nerozdílně. Společné jméno není firmou.

- § 64 odst. 2 normuje pasivní solidaritu zakladatelů obchodní společnost v uvedených případech

§ 64 Jednání jménem společnosti před zápisem do obchodního rejstříku

(2) Zakladatelé jsou povinni pořídit seznam jednání uvedených v odstavci 1 a předložit jej ke schválení společníkům nebo orgánu oprávněnému je schválit tak,

aby mohla být dodržena lhůta podle odstavce 1. Poruší-li zakladatelé tuto povinnost, odpovídají společně a nerozdílně věřitelům za škodu, která jim v

důsledku toho vznikne.

- V úpravě náhrady škody uplavuje solidaritu škůdců § 383 § 382

Poškozená strana nemá nárok na náhradu té části škody, jež byla způsobena nesplněním její povinnosti stanovené právními předpisy vydanými za účelem

předcházení vzniku škody nebo omezení jejího rozsahu.

- Solidarita bank v důsledku potvrzení akreditivu § 687

- 159 -


§ 687(1) Jestliže neodvolatelný akreditiv je z podnětu banky, jež je jím vázána,

potvrzen další bankou, vzniká oprávněnému nárok na plnění vůči této bance od doby, kdy oprávněnému potvrzení akreditivu oznámí. Banka, která

požádala o potvrzení akreditivu, a banka, která akreditiv potvrdila, jsou zavázány vůči oprávněnému společně a nerozdílně.

(2) Ke změně nebo zrušení akreditivu potvrzeného další bankou se vyžaduje i souhlas potvrzující banky.

(3) Jestliže banka, která akreditiv potvrdila, poskytla plnění oprávněnému v souladu s obsahem akreditivu, má nárok na toto plnění vůči bance, která o

potvrzení akreditivu požádala.

- Solidarita ručení za vrácení vkladů § 60 odst. 2§ 60 Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti

(2) Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, musí vkladatel předat osobě spravující splacené vklady (dále jen "správce vkladu") písemné prohlášení

podle odstavce 1 před zápisem společnosti do obchodního rejstříku. Předáním tohoto prohlášení spolu s předáním nemovitosti správci vkladu je vklad

splacen. Tím není dotčeno ustanovení § 59 odst. 2. Je-li předmětem nepeněžitého vkladu věc movitá, je vklad splacen předáním věci správci

vkladu, pokud nebylo ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo v zakladatelské listině stanoveno něco jiného. U ostatních nepeněžitých vkladů

je vklad splacen uzavřením písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu. Tato smlouva musí zajistit dohled správce

vkladu nad plněním do vzniku společnosti. Pokud je nepeněžitým vkladem know-how, vyžaduje se i předání dokumentace, v níž je zachyceno. Pokud je nepeněžitým vkladem podnik nebo jeho část, vyžaduje se i předání podniku nebo jeho části správci vkladu. O předání podniku nebo jeho části anebo

dokumentace, v níž je zachyceno know-how, sepíší správce vkladu a osoba splácející vklad zápis.

- Neomezeně ručících společníků osobních společnosti § 76, 86, 87

- Při vícestranných výměnných obchodech § 754§ 754

Účastníci vícestranného výměnného obchodu, kteří mají sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště na území téhož státu, ručí společně a nerozdílně za splnění závazku každého z nich vůči účastníkům, kteří mají sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště na území jiného státu.

- Obecná úprava solidarity ručitelů § 307 § 307

(1) Zaručí-li se za tentýž závazek více ručitelů, ručí každý z nich za celý závazek. Ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník.

- 160 -

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h1d1.aspx#par59%23par59


43. Splnění.

OBECNĚ K ZÁNIKU ZÁVAZKU JEHO SPLNĚNÍM soluce závazek zanikne, je-li věřiteli splněn řádně a včas, a to dohodnutým nebo

stanoveným způsobem jedná se o typický způsob zániku práva ze závazku jedné strany a povinnosti

druhé strany, a to v důsledku jednostranného solučního právního úkonu dlužníka za eventuální součinnosti věřitele

poměrně široce upravuje obchod splnění závazku předpokládá splnění všech případných jednotlivých povinností z něj

vyplývajících rozdíl mezi plněním závazku a splněním je velmi podstatný – jsou s nimi spojené dva

různé právní důsledky = plnění a splnění= faktická činnost (plnění) x výsledek tohoto procesu (splnění)

splnění znamená vždy zánik závazku

- 161 -


ve splnění závazku musí být zásadně obsažena subjektivní stránka a jde vždy o určitou právní skutečnost, zatímco kroky vedoucí ke splnění právní skutečností býti nemusí

základní vymezení pro splnění závazku je uvedeno v § 324 odst. 1 ObchZ

Způsob plnění§ 324

(1) Závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně.

SPLNĚNÍ JAKO PÚ splnění je subjektivní právní skutečnost (PÚ), která má zpravidla

konkludentní povahu výslovný projev vůle jako předpoklad splnění bude spíše výjimečný vztahují se na něj ustanovení OZ i ObZ o PÚ (účinnost, srozumitelnost, svoboda a

vážnost) orojev vůle nutný ke splnění může být jednostranný dvoustranný či vcestranný, což

závisí na povaze konkrétního plněného závazku nebo na jiných okolnostech plnění (př. i na smlouvě)

SOLUČNÍ SMLOUVA v některých případech dojde ke splnění v okamžiku, kdy se potkají formálně (zápis) či

neformálně učiněné projevy vůle obou stran směřující ke splnění závazku -> tzv. soluční smlouva

může být plněno i mimo soluční smlouvu = pouhým provedením jednostranného právního úkonu (př. předáním zboží prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího do místa určení) → splnění tedy nemusí mít tedy vždy podobu soluční smlouvy

PRÁVO ODEPŘÍT PLNĚNÍ námitka nejistoty

o dispozitivně v § 326 ObZ8

o je-li po uzavření smlouvy jasné, že druhá strana nesplní svůj závazek, může tímto argumentem druhá strana odepřít plnění do doby, kdy jí bude alespoň částečně plněno -> toto není odstoupením od smlouvy

o nemá za následek vznik odpovědnosti z prodlení ani za škoduo podmínkou je, že je strana v nejistotě nevěděla v době uzavření smlouvyo odstoupit od smlouvy lze po marném uplynutí přiměřené lhůty

ÚČINKY SPLNĚNÍ řádným splněním závazek zaniká proto na jeho základě nemůže být již plněno, aniž by nešlo o bezdůvodné obohacení

na straně příjemce jednou zaniklý závazek splněním nelze znovu obnovit, jednalo by se o založení

závazku nového s hlavním závazkem zanikají i závazky vedlejší – akcesorické (př. ručení) zrušení obligace splněním znamená zánik povinnosti jak na straně dlužníka, tak na

straně věřitele výjimkou je subrogace = převzetí práv věřitele zaplacením

jeho pohledávky

8 (1) Je-li strana povinna plnit závazek před plněním závazku druhé strany, může své plnění odepřít až do doby,kdy jí bude poskytnuto nebo dostatečně zajištěno plnění druhé strany, jestliže po uzavření smlouvy se stane zřejmým, že druhá strana nesplní svůj závazek vzhledem k nedostatku své způsobilosti poskytnout plnění nebo vzhledem k svému chování při přípravě plnění závazku.(2) V případech uvedených v odstavci 1 může oprávněná strana stanovit druhé straně přiměřenou lhůtu k dodatečnému zajištění plnění a po uplynutí této lhůty může od smlouvy odstoupit. Bez poskytnutí této lhůty může strana od smlouvy odstoupit, jestliže na majetek druhé strany je prohlášen konkurs.(3) Pokud z odstavců 1 a 2 nevyplývá něco jiného, není žádná ze stran oprávněna odepřít plnění nebo odstoupit od smlouvy z důvodu, že závazek druhé strany z jiné smlouvy nebyl splněn řádně nebo včas.

- 162 -


o v případě, že závazek splní za dlužníka třetí osoba (např. ručitel), závazek zanikne, ale dlužníkova povinnost plnit trvá, i když vůči jiné osobě než byl původní věřitel (tzv. subrogační regres)

SUBJEKTY PLNĚNÍ

Subjekt poskytující plnění závazek je splacen zásadně dlužníkem, od něhož věřitel má právo plnění požadovat zákon však připouští možnost, aby závazek splnila i třetí osoba, pokud plnění není

vázáno plně na osobní vlastnosti dlužníka a jestliže s tím dlužník souhlasí souhlas dlužníka se nepožaduje v případě, že dlužník porušil

svojí povinnost a plnění nabízí osoba, která poskytla zajištění závazku (ručitel, zástavní dlužník apod.)

pokud je osobní plnění výslovně sjednáno, není však věřitel povinen nabídnuté plnění od třetí osoby přijmout

za plnění třetí osobou odpovídá dlužník tak, jako kdyby plnil sám

Odpovědnost vůči věřiteli (včetně odpovědnosti za škodu) se dlužník nemůže zprostit důkazem, že při výběru třetí osoby postupoval s náležitou péčí

Subjekt přijímající plnění Plnění je povinen přijmout k tomu způsobilý věřitel, pokud je dlužníkem nebo jinou

k tomu oprávněnou osobou nabízeno (plnění nabízené v souladu s právem, se smlouvou)

Rovněž třetí osoba způsobilá ze smlouvy/podle oznámení věřitele/ze zákona k přijetí plnění

Výjimečně i jiná osoba = př. pohledávka je postoupena věřitelem a dlužník o postoupení není vyrozuměn – dlužník pak plní původnímu věřiteli, aniž ten je k plnění oprávněn

Třetí osoba může být k plnění poukázána rovněž na základě asignace9

Zvláštním druhem smlouvy ve prospěch třetího jsou i některé pojistné smlouvy

Potvrzení o předmětu a rozsahu plnění = KVITANCI je věřitel povinen na žádost dlužníka vydat a dlužník může odepřít plnění, není-li mu kvitance současně s předáním plnění (z ruky do ruky) vydána. Obdobná situace nastane, splní-li závazek solidární dlužník, který měl nést odpovědnot jen za částečné plnění = ROZVRHOVÝ REGRES

PŘEDMĚT PLNĚNÍ Dlužník má plnit přesně to, co je předmětem závazku Jde o jeden z předpokladů řádného splnění závazku Jakákoli změna v předmětu plnění je změnou závazku co do předmětu (tedy i obsahu)

a podléhá obecným pravidlům o změně závazku o Závazek však může být plněn i tak, že dlužník poskytne věřiteli náhradní

plnění (surogát), avšak za souhlasu věřitele (výslovného i konkludentního) – souhlasu věřitele je třeba, neboť nikomu nemůže být vnuceno plnění, které si neobjednal a s ním nesouhlasí – toto platí i pokud by předmět byl pozměněn jen nepodstatně – tzv. plnění aliud (alius = jiný)

o Odlišná situace u alternativních závazků – tyto závazky je možné splnit několika způsoby = proto je třeba před splněním jedno z plnění zvolit alternativnost závazku spočívá ve smluvené dlužníkově možnosti splnit z několika individuálně nebo genericky určených předmětů jeden z nich – jde o závazek s více možnými předměty plnění

o alternativa facultas – za řádné splnění je považováno kterékoliv z přípustných možností, aniž má věřitel právo žádat něco jiného než dlužný předmět plnění

9 § 535 Poukázkou se opravňuje poukazník vybrat plnění u poukázaného a poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele. Přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li projev poukázaného, že poukázku přijímá.

- 163 -


ZPŮSOB PLNĚNÍ obsahem plnění může být něco dát, činit, zdržet se určité činnosti nebo něco

strpět § 324 - § 334 tato obecná část se použije pouze tehdy, není-li u jednotlivých smluv upraveno jinak způsob plnění závazku v obchodních závazkových vztazích je upraven v ObchZ

podrobněji než v ObčZ a v řadě otázek odlišně = právní úprava v ObchZ má speciální povahu s předností před občanskoprávní úpravou

způsob plnění může být jediný, ale může jich být také celá řada = pokud si ve smlouvě nestanoví způsob plnění nebo jej ve stanovené době neurčí věřitel, má podpůrně právo určit způsob plnění dlužník

řádným splněním závazku je pouze plnění bezvadné závazek zaniká též pozdním plněním dlužníka, ledaže před tímto plněním závazek již

zanikl odstoupením věřitele od smlouvy, nebo ve smlouvy výslovně uvedl, že o pozdější plnění nemá zájem

částečné plnění má účinky uznání zbytku dluhu, jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytek závazku -> dojde k přetržení promlčení ohledně dosud nesplněné části závazku (odlišit od dílčího plnění)

vadným plněním závazek nezaniká, ale jeho obsah se mění s přihlédnutím k tomu, jaké nároky vznikly z vadného plnění

mají-li strany vzájemné závazky, může se splnění závazku druhou stranou domáhat jen ta strana, která svůj závazek již splnila nebo je připravena a schopna jej splnit současně s druhou stranou, ledaže ze smlouvy, ze zákona nebo z povahy některého závazku vyplývá něco jiného

nedostatek způsobilosti k plnění se posuzuje objektivně a může znamenat: nedostatek odborných schopností zřejmé nesplnění závazku z důvodů časových (např. opožděné zahájení díla) z důvodů použití nevhodných materiálů při výrobě

z výše uvedených důvodů je možno druhou stranou poskytnutí lhůty k dodatečnému plnění => délka této lhůty bude odvislá od důvodů, které vedly oprávněnou stranu k požadavku zajištění => pokud povinná strana ani v této lhůtě nesplní, vzniká nárok oprávněné strany na odstoupení od smlouvy

dlužník je povinen poskytnout věřiteli věc individuálně určenou, stanoví-li tak smlouva pokud je předmětem plnění věc druhově určená, tak pro případ pochybnosti, zda bylo

plněno řádně, stanoví zákon vykládací pravidlo => věc, jež se hodí pro účely, pro něž se věc téhož druhu zpravidla používá na základě obdobných smluv

pokud má dlužník plnit více závazku jednomu věřiteli a plní jen částečné, pak se má za to, že plnil závazek, který označil, pokud ho neoznačil, má se za to, že plnil závazek nejdříve splatný a to nejdříve jeho příslušenství při více stejně splatných pak ten, který je nejméně zajištěný nebo není zajištěn

vůbec pokud jde o závazek peněžní, započtou se nejdříve úroky a potom jistina, neručí-li

dlužník jinak dlužník je oprávněn požadovat od věřitele potvrzení o předmětu a rozsahu

plnění a odepřít plnění dokud mu potvrzení není současně vydáno -> kvitance zrušení obligace splněním znamená zánik povinností jak na straně dlužníka, tak na

straně věřitele

MÍSTO PLNĚNÍ k řádnému splnění závazku se vyžaduje, aby závazek byl splněn ve

stanoveném místě = místě k plnění k tomu určeném nebo sjednaném § 335 - § 339 Rozhodující ro plnění z určitého závazku ze smlouvy určení smluvní Úpravu místaa plnění závazku obsahují rovněž jednotlivé typy smluv Pokud však není stanoveno určení speciální, použije se pravidel obecných pro všechny

závazky – jedná se o čtyři pravidla:

1. Místo nepeněžitého plnění Všeobecně jsou nepeněžité závazky nazývány za tzv. dluhy odnosné

- 164 -


Obecné pravidlo, že dlužník je povinen plnit závazek v místě, kde měl v době uzavření smlouvy své sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště

Vznikl-li závazek v souvislosti s provozem závodu nebo provozovny dlužníka je dlužník povinen splnit závazek v místě tohoto závodu nebo provozovny

2. Místo peněžitého závazku Tzv. dluhy donosné Obecné pravidlo, že dlužník plní peněžitý závazek na své nebezpečí a své

náklady v sídle nebo místě podnikání, popř. bydliště věřitele

3. Místo vzájemného plnění Pravidlo pro přídady, kdy se peněžité plnění, které vzniklo v souvislosti

s provozem závodu nebo provozovny věřitele, se má uskutečnit současně s plněním druhé strany v místě tohoto závodu nebo provozovny = dlužník je pak povinen svůj závazek splnit v místě tohoto závodu nebo provozovny

4. Placení prostřednictvím banky Platí nejen pro placení prostřednictvím banky, ale i prostřednictvím

provozovatele poštovních služeb Obecné pravidlo, které důsledně promítá zásadu, že částka, kterou se hradí

peněžitý dluh, musí být předána, resp. doručena věřiteli, je peněžitý závazek placený prostřednictvím banky (pošty) splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u banky nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti10

§ 335K řádnému splnění závazku se vyžaduje, aby závazek byl splněn ve stanoveném místě.

§ 336Není-li místo plnění určeno ve smlouvě a nevyplývá-li něco jiného z povahy závazku, je dlužník povinen plnit závazek v místě, kde měl v době uzavření smlouvy své sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště. Vznikl-li

však závazek v souvislosti s provozem závodu nebo provozovny dlužníka, je dlužník povinen splnit závazek v místě tohoto závodu nebo této provozovny.

§ 337(1) Peněžitý závazek plní dlužník na své nebezpečí a náklady v sídle nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti

věřitele, nestanoví-li smlouva nebo tento zákon jinak.(2) Změní-li věřitel po uzavření smlouvy sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště, nese zvýšené náklady

a zvýšené nebezpečí spojené s placením peněžitého závazku, které tím dlužníku vzniknou.§ 338

Vznikl-li peněžitý závazek v souvislosti s provozem závodu nebo provozovny věřitele, je dlužník povinen závazek splnit v místě tohoto závodu nebo provozovny, jestliže plnění peněžitého závazku se má uskutečnit

současně s plněním druhé strany v místě tohoto závodu nebo této provozovny.§ 339

Peněžitý závazek lze též plnit na účet věřitele, vedený u poskytovatele platebních služeb, nebo poštovním poukazem, jestliže to není v rozporu s platebními podmínkami sjednanými mezi stranami.

DOBA PLNĚNÍ dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě. Není-li doba

plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán (§ 340 odst. 2)

§ 340 - § 343 doba plnění není podstatným obsahem smlouvy => výjimkou je PdeC není-li doba plnění ve smlouvě uvedena, nebo ani způsob jejího určení, pak platí, že

věřitel je oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy, pokud není uvedeno v daném typu smlouvy jinak

dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu => dle předmětu a místa plnění a podle obchodních zvyklostí

10 V ObčZ dříve platilo jinak – ke splnění peněžitého závazku došlo předáním peněz poště nebo odepsáním z účtu dlužníka – již neplatí – novelizováno – nyní i v občanskoprávních závazkových vztazích platí stejné pravidlo

- 165 -


má-li dlužník oprávnění dané mu smlouvou, aby určil dobu plnění, a neučiní-li tak v přiměřené době, určí podle kogentního ustanovení § 341 ObZ dobu plnění soud na návrh věřitele

doba plnění je většinou stanovena ve smlouvě a odpovídá vůli obou stran na termínu plnění => proto věřitel není před touto dobou oprávněn požadovat plnění a dlužník nemůže plnit svůj závazek

Předčasné plnění předčasné plnění je oprávněn požadovat věřitel či předčasně poskytnou dlužník podle

toho, zda doba plnění byla stanovena ve prospěch dlužníka nebo věřitele nebo ve prospěch obou stran

o je-li doba plnění stanovena ve prospěch dlužníka, potom není věřitel oprávněn požadovat plnění, avšak dlužník je oprávněn plnit svůj závazek

o je-li doba plnění stanovena ve prospěch věřitele, je před touto dobou věřitel oprávněn požadovat plnění, ale dlužník není oprávněn plnit svůj závazek bez souhlasu věřitele

o je-li doba plnění stanovena ve prospěch obou stran neopravňuje věřitele k žádosti o předčasné plnění a dlužníka k předčasnému plnění - takový úkon by byl návrhem zmměny smlouvy a bylo by možné bez jakékoliv sankce z druhé strany takový návrh odmítnout.

Fixní smlouvy - zvláštní funkci při stanovení doby plnění mají fixní obchody neboli fixní smlouvy - nejčastěji stanovení plnění ve prospěch obou stran, která se pak mění na plnění ve

prospěch věřitele -> pokud věřitel neoznámí ještě předtím, než se dlužník dostal do prodlení, že na pozdním plnění nadále trvá, závazek zanikne a dlužník tedy již nemůže plnit (specifický způsob zániku závazku zmařením smlouvy, tento účinek může být ve smlouvě vyloučen)

§ 340(1) Dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě.

(2) Není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán.

§ 341Je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil dobu plnění, a neurčí-li ji v přiměřené době, určí dobu plnění soud na návrh věřitele s přihlédnutím k povaze a místu plnění, jakož i k důvodu, proč bylo určení doby plnění

přenecháno dlužníkovi.§ 342

(1) Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z ustanovení tohoto zákona něco jiného, je rozhodující úmysl stran projevený při uzavření smlouvy nebo povaha plnění pro určení, zda doba plnění je stanovena ve prospěch

obou stran, nebo jen ve prospěch jedné z nich.(2) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch dlužníka, před touto dobou není věřitel oprávněn požadovat

plnění, avšak dlužník je oprávněn plnit svůj závazek.(3) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch věřitele, je před touto dobou věřitel oprávněn požadovat plnění,

ale dlužník není oprávněn plnit svůj závazek.(4) Je-li doba plnění stanovena ve prospěch obou stran, není před touto dobou věřitel oprávněn požadovat

plnění a dlužník plnit svůj závazek.§ 343

Splní-li dlužník peněžitý závazek před stanovenou dobou plnění, není oprávněn bez souhlasu věřitele odečíst od dlužné částky úrok odpovídající době, o kterou plnil dříve.

Nikde v otázkách není vůbec zahrnut zánik závazku (obecně), dávám tedy alespoň jmenovitý přehled:

1) Splněním

- 166 -


2) Dohodou účastníků 3) Odstoupení od smlouvy 4) Zaplacením odstupného 5) Nemožnost plnění (ot. 44) 6) Uplynutím doby 7) Smrtí dlužníka nebo věřitele 8) Započtením 9) Výpovědí 10) Neuplatněním práva 11) Splynutím 12) Narovnáním 13) Nesplněním fixní smlouvy 14) Zmaření okolností 15) Zmaření účelu smlouvy

44. Nemožnost plnění.Nemožnost plnění – základním dělením je nemožnost plnění počáteční x nemožnost následná.

- 167 -


POČÁTEČNÍ NEMOŽNOST PLNĚNÍ - zaváže-li se někdo k plnění, které je nemožné, je jeho právní úkon neplatný a

žádný závazek z takového právního úkonu nevrniká - § 37 odst. 2 ObčZ- př. dodat zoo zvíře které vyhynulo

§ 37 ObčZ2) Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.

NÁSLEDNÁ NEMOŽNOST PLNĚNÍ - zaváže-li se podnikatel obchodní smlouvu k plnění, které je možné

v okamžiku uzavření smlouvy, ale ještě před tím, než nastane čas smlouvu splnit se stane nemožným = následná nemožnost plnění

- rozhodující norma § 575 odst. 1 ObčZ§ 575 ObčZ

(1) Stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.

- nezaniká však jen povinnost dlužníka k plnění, ale celý závazek - závazek sice zanikne, ale namísto zaniklé obligace může nastoupit závazek jiný –

nejčastěji závazek k náhradě škody - základ úpravy v § 575-577 ObčZ (kogentní), modifikace v ObchZ – 352-354

(dispozitivní)

POJEM - zánik již existujícího závazku může vyvola jen následná nemožnost plnění - stanovit definici nemožného není jednouché – není jí, pokud někdo nechce plnit

či přijmout plnění ze svého vlasntiho přesvědčení (odmítne v dědický zbraň, protože obchod se zbraněmi je proti jeho přesvědčení). Plnění právem následně zakázané, teorie vykládá, že rovněž nejde o plnění nemožné, neboť závatek se stává neplatným. Tato teorie vznikla však před dlouhou dobou a je již

překonána, ObchZ považuje za nemožné i takové plnění § 352 ObchZ

2) Závazek se stává nesplnitelným také v případě, kdy právní předpisy, které byly vydané po uzavření smlouvy a

jejichž činnost není časově ohraničená, dlužníkovi zakazují chování, k němuž je zavázán, nebo vyžadují

úřední povolení, jež dlužníku nebylo uděleno, ačkoliv o ně řádně usiloval.

Z hlediska platné právní úpravy je za nemožnost plnění možné považovat: A. Není-li možné plnění vůbec uskutečnit, protože je v rozporu

s přírodními zákony, plnit by nemohl tedy nikdo (OBJEKTIVNÍ NEMOŽNOSTI PLNĚNÍ)

B. Je sice možné plnit, ale je vyloučeno, aby plnění poskytla osoba zavázaná (SUBJEKTIVNÍ NEMOŽNOST PLNĚNÍ)

C. Plnění nelze uskutečnit, protože se změnou právní úpravy se stalo buď vůbec zakázaným, nebo nává právní úprava dovolenosti plnění váže na podmínku, jíž zavázaná osoba nemůže dostát (PRÁVNÍ NEMOŽNOST)

1. FAKTICKÁ NEMOŽNOST PLNĚNÍ

A. OBJEKTIVNÍ NEMOŽNOST PLNĚNÍ Plnění je objektivně nemožné, nejde-li plnit vůbec. Tak tomu je v praxi typicky tehdy, jestliže zanikne předmět plnění, k johož dodání byl zavázaný účastnik povinen.

o př. závazek se stane nemožným a zanikne tehdy, má-li být zajištěna příležitost nájemce uzavřít smlouvu s osobou, která zemře

o př. plnění se stane nemožným, pokud ze závazku vyplývá, že pro výrobu určitého speciálního sýra je třeba dodat mléko z úzce vymezené ekologicky nezávadné oblasti – a tato výrobna zanikla

- 168 -


o př. plnění se nemožným má-li být podle smlouvy vybudována stavba na pozemku, který se pro sesuv půdy stal k stavbě nezpůsobilý

naproti tomu však podle úpravy smlouvy o dílo nezaniká závazek, pokud zhotovitel zjistí při provádění díla skryté překážky, které jeho zhotovení dohodnutý způsobem znemožňují. Pak se strany mohou dohodnout na změně smlouvy, příp. nedohodnou-li se, mohou od smlouvy odstoupit. Jedná se od odchylku od nemožnosti plnění.

B. SUBJEKTIVNÍ NEMOŽNOST PLNĚNÍ Subjektivní nemožnost plnění nastává tehdy, jestliže dlužník pro překážky nastalé na své straně není schopen poskytnout věřiteli plnění, ačkoli jiná osoba by byla s to plnit.

o zde je možnost zániku závazku značně zúžena, neboť § 352 ost. 1 ObchZ považuje závazek za splnitelný

§ 352(1) Závazek se považuje za splnitelný též v případě, lze-li jej splnit

pomocí jiné osoby. o nastanou-li tedy překážky na staně dlužníka, je povinen zajistit, aby bylo

plněno s využitím jiného o opak však platí tehdy, plyne-li nezastupitelnost z povahy věci, ze smlouvy

nebo z obojího např. smlouva s právnickou osobou vázána na to, že závazek

zpracuje individuálně určitá osoba (př. projektant), stane-li se tato osoba nezpůsobilá k provedení závazku, závazek zanik – plnění je vázáno na osobní vlastnisti dlužníka.

2. PRÁVNÍ NEMOŽNOST

Právní nemožnost splnění je situace, kdy právní předpisy vydané po uzavření smlouvy, jejichž účinnost není časově ohraničena, zakazují chování, k němuž je dlužník zavázán.

- fakticky jde o nedovolenost obchodu - nejčastěji v zahraničních obchodech (př. zákaz vývozu určitého zboží) - podmínkou je, že účinnost předpisu není časově omezena

o ve smlouvě však může být sjednáno, že za následnou nemožnost plnění bude považováno i dočasné omezení obchodu nebo dočasné vyloučení určitých věcí extra commercium

- ObchZ považuje za následnou nemožnost plnění i případy, kdy následná změna pr.předpisů vyžaduje nově k plnění, jež je předmětem závazku, vydání úředního povolení

o O nemožnost však půjde jen tehdy, usiloval-li dlužník řádně o jeho vydání o Lze smluvně modifikovat o Toto pravidlo dále upřesněno v § 731 odst. 1-4 ObchZ – strany jsou

povinny zajistit vydání povolení týkajících se dovozu a vývozu zboží těch povolení, jež jsou nutná pro poskytnutí plnění, a naproti momu věřitel povolení nezbytných pro přijetí plnění.

o Neudělením povolení nastávají účinky nemožnosti plnění o Kdo byl povinen příslušné povolení obstarat, stíhá závazek k náhradě

škody, ledaže smlouva byla uzavřena s příslušnou odkládací podmínkou.

HOSPODÁŘSKÁ NEMOŽNOST - podle ust. § 575 odst. 2 ObčZ není nemožné plnění, jestliže:

§ 575 ObčZ(2) Plnění není nemožné, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených podmínek, s většími

náklady nebo až po sjednaném čase.- výčet je demotrativní

- 169 -


Judikatura říká: O nemožné plnění nejde tehdy, jestliže došlo k požáru v jednom z výrobních závodů dodavatele, při kterém bylo zničeno výrobní zařízení i zásoba hotového zboží na skladě, jestliže tutěž výrobu provádí jiný závod anebo má-li být závod zničený požádem, obnoven.

- nelze stanovit jasné pravidlo, kdy jde o hospodářskou nemožnost plnění, záleží na soudcovském uvážení s ohledem na konkrétní případ

- za hospodářskou nemožnost plnění nelze posuzovat situaci, kdy si dlužník pro nedostatek předvídavosti neuvědomil riziko obchodu již v době uzavření, hospodářské okolnosti, jež nastaly za dlužníkova podlení, prosté zvýšení cen a tim i ztrátovost uzavřeného obchodu či dlužníkova neopatrnost

- jedná se o zcela mimořádné případy

Hospodářská nemožnost plnění není ve smyslu obchodního zákoníku považovana za nemožnost plnění, protože plnění i při tíživém dopadu do ekonomických poměrů zavázané strany je méžné, nelze v praxi popírat, že by tento případ mohl za zcela mimořádné situace nastat. Jednalo by se však o šikanozní výkon práva, nikoli nemožnost plnění,

NEMOŽNOST ČÁSTEČNÁ

Částečná nemožnost plnění znamená, že se plnění co do předmětu stalo zčásti nemožným.

- nejedná se o nemožnost plnit v určitém místě, čase nebo na sjednaném místě – toto se řeší podle norem obligačního práva

- v rámci částečné nemožnosti plnění dává zákon věřiteli právo odstoupit od závazku v té části, jež pro nemožnost zanikla

- bylo-li sjednáno alternativní plnění, z nichž se jedno stalo nemožným, omezuje se závatak na ta plnění, jež zůstala možná

- pokud by nemožnost způsobila osoba, kteé nenáleží právo volby, je druhá stana oprávněna odstoupit od smlouvy

§ 352 ObchZ(3) Věřitel může dostoupit od smlouvy ohledně části plnění, které se nestalo

nemožným, jestliže tato část ztrácí pro věřitele vzhledem ke své povaze nebo s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplývá z jejího obsahu nebo byl druhé straně znám v době uzavření smlouvy, hospodářský význam bez poskytnutí plnění, jež se stalo nemožným. Totéž platí ohledně dílčího

plnění.

Notifikační povinnost § 577 ObčZ

a) Dlužník je povinen bez zbytečného odkladu poté, co se doví o skutečnosti, jež činí plnění nemožným, oznámit to věřiteli, jinak odpovídá za škodu, která vznikne věřiteli tím, že nebyl včas o nemožnosti vyrozuměn.

b) Právo na vydání bezdůvodného obohacení není dotčeno.

- dlužník je poven oznámit věřiteli bez zbytečného odkladu skutečnost, jež činí plnění nemožným, jakmile se o ní dozví

- neučiní-li tak, závazek sice zanikne (pro nemožnost), dlužník však odpovídá za škodu způsobenou nepodáním zprávy o tom

- např. škoda vzniklá tím, že věřitel v důvěře, že závazek trvá a bude splněn, investuje apod.

Následky zániku závazku pro nemožnost plnění - zanikne-li závazek nemožností plnění, nastávají účinky jako při odstoupení od

smlouvy- 170 -


účastníci jsou tedy povinni vrátit si vzájemná plnění, které si před zánikem poskytly – u peněžitého plnění spolu s úrokem určeným smlouvou, popřípadě obdobně podle § 502 ObchZ (§ 502 (1) Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.(2) V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období)

- ten z nich, na jehož straně nemožnost plnění nastala, je povinen uhradit věřiteli náklady s tím spojené

Zákon striktně dodržuje právní důvody zániku závazku a právní důvody vzniku náhrady škody. Stane-li se plnění nemožné, nevylučuje to povinnost dlužníka k náhradě škody, ledaže zároveň nastaly okolnosti vylučující povinnost nahradit škodu, tj. tehdy, nastala-li nemožnost plnění pro nástup nepředvídatelné a neodvratitelné překážky.

-

Změna stavu (přednáška Eliáš)– Uzavřu-li smlouvu o smlouvě budoucí a dojde následně k podstatné události,

která znemožňuje straně tuto smlouvu pak uzavřít, povinnost zanikne – § 292/5 obch.z. - rebus sic stantibus /sik/.

– §356, §357 – zmaření účelu smlouvy: vliv změny poměrů na změnu závazku – objevují se nová práva a povinnosti. Př. Když si objednám dort k narozeninám partnera, ale zjistím, že mě podváděl, tak už pak jeho narozky slavit nechci – zmizel účel :-).

Mohu sice od smlouvy odstoupit, ale musím obchodnímu partnerovi nahradit škodu.– hard ship – (těžkosti po uzavření smlouvy – tak to překládají Slováci) – my to

máme označené „změna okolností“ - tento institut slouží k tomu, že pokud se zhorší situace, změní okolnosti tak, že se plnění zhorší, nezbavuje to dlužníka povinnosti plnit. Pokud je ale plnění úplně hrozně špatné, může se obrátit na protistranu a dohodnout se na změně smlouvy. Pokud Protistrana nesouhlasí, může se dlužník obrátit na soud. Soud navrhne změnu smlouvy, nebo smlouvu zruší.

Pozn.: Hospodářská nemožnost plnění – pokud se někdo má dle smlouvy dostat do situace, kterou nebylo možno předvídat a hospodářsky by ho zničila, pak lze od takové smlouvy odstoupit...

- 171 -


45. Odstoupení od smlouvy. POJEM A PODTATA ODSTOUPENÍ

- regulace jen podle ObchZ – občana se nepoužije! - Všechna ustanovení až na § 344 jsou dispozitivní

§ 344Od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva

nebo tento zákon

- odstoupení je jednostranným právním úkonem- ObchZ váže možnost odstoupit od smlouvy zásadně na porušení smluvní povinnosti –

nastalé nebo potencionální, výjimečně v situaci, kdy smluvní povinnost porušena nebyla (př. 356, 547, 552)

- Rozlišuje se tedy odstoupení jako odpovědnostní následek za porušení smluvní povinnosti a odstoupení bez jejího porušení

- Smluvně je možné stanovit, kdy je možné od smlouvy odstoupit o Právo odstoupit od smlouvy může smlouva přiznat:

1. Jedné ze smluvních stran nebo oběma stranám

2. Neomezeně nebo vázaně na splnění určitých podmínek

o V praxi bude právo odstoupit od smlouvy, bude-li dáno jen jedné straně, vázáno na splnění určitých podmínke

o Je rovněž možné, aby jedna smluvní strana měla právo odstoupit od smlouvy za určitých podmínek a druhá strana měla toto právo při splnění jiných podmínek

o Právo odstoupit od smlouvy může být přiznáno i neomezeně – pak záleží čistě na vůli stan

- Důsledkem je zánik všech PaP plynoucích ze smlouvy, tedy i těch, které byly již splněny

o Poskytnutá plnění musí být vrácena - doručením řádného projevu vůle odstupující smluvní strany druhému účastníkovi

zanikají všechna práva vyplývající přímo z obsahu smlouvy o nedotýká se nároku na náhradu škody a nároku na

smluvní pokutu vzniklou před zánikem smlouvy - judikatura stanovuje, že odstoupení od smlouvy nezpůsobuje zánik akcesorických

vztahů - plnění již poskytnuté musí být vráceno druhé straně – pokud jde o plnění peněžité, tak

i s příslušnými úroky - zákon podpůrně přiznává právo na úhradu nákladů spojených s vrácením přijatého

plnění (balné, doprava apod.) - zanikají všechna PaP stran (výjimky – viz zánik smlouvy odstoupením)

o nedotčena zůstávají ta smluvní ujednání, která podle výslovně projevené vůle stran nebo vzhledek k povaze mají trvat i po ukončení smlouvy (např. info o know-how)

o odstoupení se netýká rovněž těch smluvních ustanovení, která obsahují rozhodčí doložku, vobu práva nebo volbu obchodního zákoníku či určení místní příslušnosti soudu

- okamžik odstoupení nastane, je-li projev vůle strany oprávněné odsoupit a odpovídajícícm zákonem stanoveným způsobe nebo smluvně modifikovaným doručen druhé straně

- 172 -


- forma záleží na tom, zda jde o typ smlouvy podle ObčZ nebo zda si písemné odstoupení smluvní strany sjednaly i tam, kde ji zákon nepředepisuje

Fixní smlouvy- strany mohou smlouvu uzavřít jako tzv. fixní smlouvu – smlouvu, z jejíhož

obsahu vyplává, že oprávněná strana nemá zájem na splnění závazku z této smlouvy po době stanovené pro jeho splnění

- jestliže není závazek z fixní smlouvy splněn včas, nastávají účinky odstoupení od smlouvy v okamžiku prodlení povinné strany, aniž by oprávněná stana musela učinit zvláštní úkon odstoupení od smlouvy

- na druhé straně po celou dobu, po kterou tato smlouva trvá, tedy do uplynutí lhůty pro splnění závazku, může oprávněná strana zrušit fixní charakter smlouvy tím, že oznámí, že na jeho splnění trvá

- jakmile ovšem prodlení nastalo, už tento charakter zrušit nemůže, neboť již automaticky nastaly účinky odstoupení od smlouvy a smlouva zanikla – šlo by uzavřít pouze novou smlouvu

PŘÍPADY ODSTOUPENÍ STANOVENÉ ZÁKONEM

SANKČNÍ ODSTOUPENÍ

- sankční odstoupení má dvojí režim: A. při podstatném porušení smlouvy B. při nepodstatném porušení smlouvy

A. Při podstatném porušení smlouvy - za podstatné porušení smlouvy se považuje takové

protiprávní jednání, o němž se dalo v době uzavření smlouvy přinejmenším předpokládat, že druhá strana v jeho důsledku ztratí zájem na plnění porušené povinnosti

- v pochybnostech se porušení smlouvy považuje za nepodstatné

- povinnost může být porušena podstatným způsobem i v případě, kdy k porušení došlo v důsledku okolností objektivních, nepředvídatelných a neodvratitelných (vyšší moc) – tato okolnost je však důležitá pro zproštění se eventuální odpovědnosti za škodu

- při podstatném porušení smlouvy může oprávněná strana odstoupit ihned a v tom případě musí povinné straně tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o porušení povinnosti dozvěděla

- není–li oznámeno nebo pokud oprávněná strana prohlásí, že na splnění porušené povinnosti nadále trvá, není již možné okamžité odstoupení, lze postupovat jako při nepodstatném porušení smlouvní povinnosti.

B. Při nepodstatném porušení smlouvy - odstoupení vyžaduje současnou existenci dvou předpokladů

o věřitelem byla poskytnuta dodatečná přiměřená lhůta ke splnění porušené povinnosti

o povinná strana svoji povinnosti ani v této lhůtě nesplnila

- oznámí-li strana, jež je v prodlení, že svoji povinnost nesplní, nastupuje režim jako při podstatném porušení

- dodatečná lhůta musí být PŘIMĚŘENÁ – pokud by nebyla přiměřená a oprávněná stana odstoupila od smlouvy po jejím uplynutí nebo pokud odstoupila při nepodstatném porušení

- 173 -


bez stanovené lhůty, nastávají účinky odstoupení až po marném uplynutí lhůty přiměřené, která měla být správně poskytnuta

ODSTOUPENÍ OD ČÁSTI ZÁVAZKU

- odstoupení od smlouvy obecně znamená odstoupení od celého závazku, ale může dojít i k prodlení jen s částí závazku, pak:

1. Zásadně je možné, aby oprávněná strana odstoupila jen od té části závazku, se kterou je povinná strana v prodlení, tedy:

- Jestliže povinná strana plní po částech = jen ohledně plnění podle této části závazku

- Jestliže je ve smlouvě sjednáno postupné plnění (dílčí závazky) = jen od těch dílčích plnění, se kterými je povinná strana v prodlení

2. Tato zásada se však neuplatní vždy, zákon upravuje 2 odchylky: - Od celé smlouvy lze odstoupit v případě prodlení jen s částí

závazku (s dílčím plněním), jestliže podle povahy věci by již přijatá část, u které nastalo prodlení, nebo část, která má být teprve splněna, neměla pro oprávněnou stranu hospodářský význam bez části, u které nastalo prodlení, anebo jestliže neplnění závazku jako celku znamená podstatné porušení smlouvy

- Odhledně povinnosti, která má být teprve splněna v budoucnosti lze odstoupit od smlouvy, jestliže nepochybně vyplývá, buď z jejího chování nebo okolností, že bude porušena podstatným způsobem a povinná strana neposkytne na výzvu bez zbytečného odkladu dostatečnou jistotu.

ZÁNIK SMLOUVY ODSTOUPENÍM

- Odstoupením od smlouvy smlouva zaniká - Jde-li o obchodní závazkové vztahy, taniká smlouva v době, kdy je projev vůle

doručen druhé straně - Zanikají zásadně všechna PaP ze smlouvy

o Odstoupení se však nedotýká: 1) Nárok na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy 2) Smluvní ustanovení týkající se:

A) Volby práva, která je možná u smluv v mezinárodním obchodě

B) Podřižení závazkového vztahu úpravě ObchZ v tuzemských vztazích

C) Řesení sporů mezi smluvními stranami (rozhodčí doložka, dohody o místní příslušnosti, u smluv v mezinárodním obchodě dohody o pravomoci soudů ČR nebo jiného stáátu)

D) Jiná ustanovení, která podle projevené vůle smluvních stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy (př. sjednání smluvní pokuty za prodlení se splněním dané povinnosti)

Odstoupení od smouvy má různé účinky!!!: Odstoupení s účinky v režimu občanského práva – odstoupením se smlouva od

počátku ruší (ex tunc) – vrácení plnění, pokud už bylo plněno- 174 -


Odstoupení s účinky v režimu obchodního práva – smlouva se ruší s účinky ex nunc, takže účinky již vyvolané se neruší.

Blažek seminář: Zánik závazku odstoupením od smlouvy – když to stanoví zákon nebo smlouva (to je i v občanovi). Jestliže jsme zapomněli napsat do smlouvy zákonem neupravený důvod, už je pozdě. Hlavní dělení na podstatné a nepodstatné plnění – přihlíží se k tomu, zda při uzavření smlouvy mohla strana, která tu smlouvu porušila, vědět, že při takovém porušení by si s ní nikdy ten oprávněný smlouvu neuzavřel. Ptáme se, co bylo rozumné aby předvídal (př. nedá se předvídat, že dodá jen levé boty). Co ale dělat při nepodstatném porušení? Většinou dávají ještě dodatečnou lhůtu k plnění (pokud to má smysl, není to třeba na určitý čas). Je dobré se stranou komunikovat. Odstupování od smlouvy je vždycky sázka do loterie, pokud to není naprostá tutovka. §349 – jakmile projev vůle odstoupení dojde k druhé straně, už nelze odvolat.V okamžiku prodlení jedné splátky nelze odstoupit od smlouvy celé ale jen ohledně té jedné části závazku, pokud si to ve smlouvě nesjednali (že v okamžiku s prodlením jedné splátky je splatný celý dluh). Pokud by jedno z těch dílčích plnění ale znamenalo, že se to dotkne celé dodávky, a podle účelu smlouvy nemáme zájem už na dalším plnění, pak odstoupit lze. Odstoupit lze taky, když z chování druhé strany zcela nepochybně vyplývá, že ten závazek nesplní nebo že bude podstatné porušení povinnosti. Účinky odstoupení – působí zánik závazku, závazek zanikl ex tunc pokud není v zákoně něco jiného. Obecně tedy platí, že si mají strany plnění vrátit. Dá se odstoupit i zmaří-li se účel smlouvy. Je to tedy nezávislé na účastnících. Nemožnost plnění (§352) – rozsáhlé vyprávění v beckovi. Může se stát, že když zhotovitel nemůže plnit, bude za něj plnit někdo jiný. Vždycky se nejdřív na to kouká, když nemůžu, aby to zkusil splnit někdo jiný. Ale když je to vázáno přímo na osobu, samozřejmě to nejde.Co se považuje podle obchoda ještě za nesplnitelné? Když se př. změní zákon a živnost se dostane do licence, závazek padá pro nemožnost plnění.

ODSTUPNÉ JE NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO NEŽ ODSOUTOUPENÍ OD SMLOUVY, NEMÁ S NÍM NIC SPOLEČNÉHO, JEDNÁ SE O SAMOSTATNÝ ZÁNIK ZÁVAZKU – jelikož není nikde v otázkách, pro jistotu dávám zpracování z postupek, kdyby se někdo zeptal na rozdíl, resp. na podstatu odstupného:

ODSTUPNÉ

- při využití práva vyplívajícího z odstupného se zrušuje smlouva zpětně od svého vzniku, takže se na ni hledí, jako by nebyla uzavřena

- obchod § 355 jako kogentní ustanovení- není odstoupením od smlouvy!- jde o možnost právně rozšířit přípustné a mimoodpovědnostní možnosti zániku závazku- je typickou smluvní formou zániku- odstupným se ruší smlouva a to ex tunc, odstupné nemusí být zaplaceno- oprávněná strana musí druhé straně oznámit, že svého práva zrušit smlouvu využívá

a zaplatí dohodnuté odstupné obě podmínky zániku závazku musí být splněny současně je možné dohodnout i jinou formu odstupného (práce, výkony, služby)

- musí být uvedeno ve smlouvě, a to v přiměřené částce (ne proti dobrým mravům)- po splnění není možno domáhat se náhrady škody

§ 355(1) Zahrnou-li strany do smlouvy ujednání, že jedna ze stran nebo kterákoli ze stran je oprávněna

smlouvu zrušit zaplacením určité částky jako odstupného, zrušuje se smlouva od doby svého uzavření, když oprávněná osoba oznámí druhé straně, že svého práva využívá a stanovené odstupné

- 175 -


zaplatí. Ustanovení § 351 odst. 1 platí přiměřeně pro účinky zrušení smlouvy.(2) Oprávnění podle odstavce 1 nemá strana, která již přijala plnění závazku druhé strany nebo jeho

části, nebo která splnila svůj závazek nebo jeho část.

46. Prodlení.Prodlení = včasné nesplnění nějaké povinnosti, ObZ chápe šířeji, nejen jako nevčasné plnění, ale i nenáležité plnění (není závazek řádně splněn)- obě podmínky nemusejí být splněny současně – prodlení může nastat i jen při plnění

pozdním, ale jinak plnění bezvadném - v prodlení se může nacházet nejen dlužník, ale i věřitel, který se v takové situaci

ocitne, pokud nepřijme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytně nutné spolupůsobení - úprava v ObchZ je komplexní, ObčZ se nepoužije

ODPOVĚDNOSTNÍ PRINCIP - prodlení podle současné úpravy nastává nezávisle na vůli (zavinění či

nedbalosti) jedná se o OBJEKTIVNÍ ODPOVĚDNOST

- odpovědnost mění OBSAH původního právního vztahu v okamžiku, kdy v rozporu s obsahem závazku, nebylo řádně plněno

- jediným liberačním důvodem je případ, kdy dlužník nemohl plnit proto, že věřitel byl v prodlení s plnění své povinnosti

- pro vznik prodlení není zásádně důležitá příčina (tzn. může být zapříčiněno i na základě vyšší moci)

- strany si nemou ani nic jiného sjednat ve smlouvě, protože zákonná definice § 365 (pro dlužníka) a § 370 (pro věřitele) je kogentní (včetně liberačního důvodu)

- obecná úprava u prodlení věřitele a prodlení dlužníka i následků je v mnoha případech modifikována zvláštní úpravou u jednotlivých smluvníkch typl, která má přednost před obecnou úpravou

PRODLENÍ DLUŽNÍKA Dlužník je v prodlení, pokud nesplní řádně a včas svůj závazek.

- § 365 – 369 ObchZ- Jedná se o jednu z forem porušení povinností, pro které ObchZ stanoví právní

následky- do prodlení se tedy dlužník dostává zásadně vždy, když svůj závazek nesplní řádně,

nebo když splní řádně, ale nikoli včas nebo neplní-li řádně ani včas - prodlení nastává přímo ze zákona bez odhledu na zavinění - prodlení trvá až do doby poskytnutí řádného plnění (např. pozdní bezvadné

plnění, odstranění vad, poskytnutím náhradního plnění apod.) nebo do doby, kdy závazek jiným způsobem nezanikne (př. dohodou stran, uložením do úřední úschovy, prekluzí apod.)

- 176 -



- dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele

ÚČINKY PRODLENÍ DLUŽNÍKA

1. Trvání závazku pokud ObchZ (pro jednotlivé typy smluv) nestanoví jinak,

může věřitel trvat na řádném plnění závazku § 366

Pokud zákon nestanoví pro jednotlivé druhy smluv něco jiného, může věřitel při prodlení dlužníka trvat na řádném plnění svazku.

Věřitel má tedy právo trvat na tom, aby dlužník svůj závazek splnit řádně, i když se dlužník již dostal do prodlení (př. nesplnil svůj závazek včas nebo plnil vadně)

Při vadném plnění je věřitel oprávněn požadovat uspokojení práv z odpovědnosti za vady tak, aby došlo posléze k řádnému (bezvadnému) plnění

2. Odstoupení od smlouvy Věřitel může odstoupit od smlouvy za podmínek stanovených

v § 344 ObchZ (viz odstoupení od smlouvy)§ 344

Od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon.

Závazek odstoupením zaniká Záleží však na věřiteli, zda využije oprávnění odstoupit od

smlouvy Věřitel má vždy právo trvat na splnění závazku (pokud již

nehce, může od smlouvy odstoupit)

3. Náhrada škody Právo na náhradu škody má věřitel proto, že nesplnění

závazku řádně a včas je porušením závazku (povinnosti) jakožto základního předpokladu odpovědnosti za škodu

Je-li dlužník v prodlení s předáním nebo vrácením věci nebo nakládá-li s věcí kterou má předat nebo vrátit věřiteli, v rozporu s povinností vyplývající mu ze závazku, přechází na něj po dobu, po kterou je v prodlení nebo porušuje povinnost ze závazku, nebezpečí na věci, jestliže toto nebezpečí nenesl již před tím

o Pojem škody na věci pro obchodní závazkové vztahy vymezuje § 368 odst. 2

§ 368(2) Škodou na věci ve smyslu tohoto zákona je ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo.

Dlužník je povinen nahradit věřiteli škodu na věci, jestliže k ní došlo v době, kdy nesl nebezpečí škody na věci, ledaže byla způsobena věritelem nebo vlastníkem věci nebo k ní došlo při splnění povinnosti dlužníka (=tzv. neodvratitelná škoda, která bývá způsobena zpravidla vyšší mocí)

Pro výši náhrady škody je rozhodující snížení hodnoty věci s přihlédnutím k cenovým poměrům v době vzniku škody na věci (tzv. aktuální cena)

§ 368(3) Dlužník nahradí věřiteli škodu na věci, jestliže k ní došlo v době, kdy nesl nebezpečí škody na věci, ledaže tato škoda byla

zapůsobena věřitelem nebo vlastníkem věci nebo by k ní došlo i při splnění povinnosti dlužníka. Pro náhradu je rozhodující snížení

- 177 -


hodnoty věci s přihlédnutím k cenovým poměrům v době vzniku škody na věci. Nárok na náhradu jiné škody podle § 373 a násl.

tím není dotčen.

Nárok na náhradu škody se řídí obecným režimem odpovědnosti za škodu

4. Úroky z prodlení Je-li dlužník v prodlení PENĚŽITÉHO závazku nebo jeho části

může věřitel požadovat úrok z prodlení

§ 369(1) Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené

předpisy práva občanského.(2) Věřitel má nárok na náhradu škody způsobené prodlením se

splněním peněžitého závazku, jen pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení.

Úrok může stanovit smlouva, pokud sazba není smluvena, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené předpisy občanského práva

o Není-li sazba úroku smluvena, nastupuje sazba dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. novelizovaný nařízením č. 163/2005 – výše úroků odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů (dříve byla tato sazba stanovena vždy pro kalendářní kalendářní pololetí, novela 2010 – reposazba se nemění, zůstává stejná po celou dobu, rozhodné je jaká byla její výše v okamžiku vzniku nároku na úrok z prodlení – tedy od prodlení)

o před novelizací – č. 163/2005 byla výše úroku z prodlení dvojnásobek diskontní sazby stanovené ČNB platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu = pro závazky, k jejiž prodlení došlo před účinností novelizace – před 28.4.2005 se použí soudobé předpisy

věřitel má nárok na náhradu škody způsobené prodlením se splněním peněžitého závazku, jen pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení

= úrok z prodlení se na náhradě škody v obchodních vztazích započítává, takže o výši úroků z prodlení se nárok na náhradu škody snižuje (úroky z prodlení jsou paušalizovanou náhradou škody)

úrok z prodlení není ani tak trestem za to, že k prodlení došlo, jako spíše kompenzací takto vzniklé újmy – proto vzniká věřiteli nárok na úřok z prodlení podpůrně ze zákona

je-li výše úroků stranami smluvena, podléhá korektivu dobrých mravů (§ 39 ObčZ), resp. zásad poctivého obchodního styku (§ 265 ObchZ) - tzn. je-li úrok nepřiměřený – je následkem neplatnost právního úkonu, jjímž byly sjednány úroky v rozporu s dobrými mravy a takovému výkonu práva je odepřena ochrana soudem, neboť je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku.

o Rozpor s dobrými mravy je třeba posuzovat individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účasníků v příslušné době a obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je přijatelný

§369a – 4 – 5 jsou kogentní – pokud podnikatelé mezi sebou, nebo podnikatel a státní příspěvková organizace si mají plnit, pak se vychází z toho, že plnit se má do 30 dnů,

- 178 -



právo na úrok vzniká ze zákona, aniž je nutno dlužníka k placení úroku vyzývat. Je zde i ochrana proti zneužívajícím klauzulím (odst. 4) – ochrana malých a středních podnikatelů.

§ 369a(1) Ve vztahu mezi podnikateli nebo ve vztahu mezi podnikateli a veřejnoprávními korporacemi nebo

podnikateli a státními příspěvkovými organizacemi, jehož předmětem je úplatná dodávka zboží nebo služeb, vzniká věřiteli právo na úrok z prodlení stanovený předpisy práva občanského (§ 369) dnem následujícím po

dni splatnosti nebo po uplynutí lhůty k placení ceny dodávky stanovenými smlouvou, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 3.

(2) Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění,

a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení,b) není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení

zboží nebo služby,c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů

od obdržení zboží nebo služby, nebod) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření

shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu.(3) Věřitel má právo požadovat úroky z prodlení jenom v míře, v jaké splnil své zákonné a smluvní povinnosti

a jestliže neobdržel dlužnou částku v době její splatnosti, ledaže dlužník není odpovědný za prodlení.(4) Dohoda stran odchylná od odstavců 2 a 3 a dohoda o výši úroku odchylná od výše stanovené předpisy

práva občanského (§ 369), která je i s ohledem na konkrétní okolnosti případu, praxi zavedenou mezi stranami a na obchodní zvyklosti zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli, je neplatná. Jestliže soud zjistí, že dohoda podle věty prvé je zneužívající a neexistuje objektivní důvod pro úpravu ve smlouvě odchylnou od

odstavců 2 a 3 nebo o odchylné výši úroku, použijí se odstavce 2 a 3 a výše úroku stanovená předpisy obecného občanského práva; právo na náhradu škody podle § 369 odst. 2 není dotčeno.

(5) Žalobu z důvodu, že smluvní podmínky určené pro obecné používání jsou zřejmě zneužívající ve smyslu odstavce 4, může podat a účastníkem řízení být i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy středních a

malých podniků.4)

- Nárok na úrok z prodlení vyplývá ze zákona je spíše určitou kompenzací za vzniklou škodu, strany si však mohou sjednat rovněž smluvní pokutu za prodlení s peněžitým závazkem – toto ujednání by mělo být označeno jako dohoda o smluvní pokutě – nárok na úrok z prodlení v zákonem stanovné výši tím není dotčen, neboť vznikl přímo ze zákona a smluvně nebyl vyloučen. Pokud však existují vedle sebe nároky na smluvní pokutu a na úrok z prodlení z téhož porušení právní povinnosti, je třeba stanovit výši smluvní pokuty tak, aby nevyla nepřiměřená, jinak by j soud mohl snížit až na výši škody, způsobené prodlením.

PRODLENÍ VĚŘITELE Věřitel je v prodlení, jestliže v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek.

- prodlení věřitele může předcházet prodlení dlužníka, v takovém případě závisí-li na splnění věřitelovy povinnosti prodlení dlužníka, brání to vzniku prodlení věřitele

- spolupůsobení bývá zejména u splnění závazku dlužníka ze smlouvy o dílo- k věřitelovu prodlení nemůže dojít, pokud splnění závazku nepředpokládá jeho

spolupůsobení (závazky typu non facere) - vzniká ze zákona, bez ohledu na zavinění kogentní!!

§ 370Věřitel je v prodlení, jestliže v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek.

- 179 -

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/poznamky.aspx#poznamka4





ÚČINKY PRODLENÍ VĚŘITELE

1. Splnění povinnosti Od věřitele, který je v prodlení, může dlužník požadovat

splnění jeho povinnosti, pokud zákon nestanoví něco jiného Povinnost věřitele tedy nadále trvá a dlužník má právo se

dožadovat, aby věřitel svou povinnost splnil

2. Odstoupit od smlouvy Dlužník má právo odstoupit od smlouvy v případě věřitelova

prodlení, pokud mu takové oprávnění přiznává zákon nebo smlouva Dlužník může tedy zvolit, zda bude trvat na splnění

povinnosti věřitele, anebo zda využije svého práva od smlouvy odstoupit

3. Náhrada škody Dlužník má vždy právo požadovat od věřitele, který je

v prodlení, náhradu škody Předpokladem odpovědnosti je však obecné pravidlo, že ke

škodě v důsledku prodlení došlo a že prodlení nezpůsobila okolnost vylučující její odpovědnost

4. Přechod nebezpečí škody na věci na věřitele Shodné jako u prodlení dlužníka – pokud je věřitel v prodlení

s předáním věci v rozporu s povinností ze závazku, přechází na něj odpovědnost nebezpečí škody na věci. Pokud je věřitel

Byla-li škoda způsobena třetí osobou, odpovědnost věřitele vůči dlužníkovi není nijak dotčena

Liberačním důvodem u prodlení věřitele je jen, jestliže škoda byla způsobena porušením povinností dlužníka, nezávisle na tom, zda zaveněným nebo nezaviněným (vzhledem ke speciální úpravě § 372 odst. 2 nelze použít ani obecnou leberační možnost okolností vylučujících odpovědnost podle § 374 ObchZ, pokud to není smluvně ujednáno.

§ 372(1) Je-li předmětem plnění věc, kterou věřitel nepřevezme v rozporu se

svými povinnostmi, přechází na věřitele po dobu jeho prodlení nebezpečí škody na věci (§ 368 odst. 2), jestliže před tím toto nebezpečí nesl dlužník.(2) Jestliže škoda na věci vznikla v době, kdy ji nesl věřitel, není dlužník

povinnen k její náhradě nebo k jejímu odstranění, ledaže škoda byla způsobena porušením povinností dlužníka.

Seminář: povinnost poskytnout to plnění trvá i nadále a dlužník odpovídá věřiteli za škodu. Při věcném plnění stíhá dlužníka riziko škody na věci a to, i pokud by ta škoda nastala při plnění dlužníkovi povinnosti. Když je to peněžité plnění, tak musí platit úroky z prodlení. Při odstoupení od smlouvy - doporučuje si vždycky do smlouvy dát co je podstatné porušení, je to pak bez problému! (článek ten a ten považují strany za podstatné porušení smlouvy)Je to po 30 dnech od splatnosti faktury nebo dodání zboží (velký supermarkety platily až třeba po půlroce….proto se to změnilo)

Judikatura:

Rozsudek NS ČR – sp.zn. 33 Cdo 1149/98

Bylo-li úmyslem jednající osoby ve smlouvě o díle sjednat úrok z prodlení ve výši od § 369 - 180 -



odst. 1 ObchZ (a to 1 % z fakturované částky za každý den prodlení) a nikoli sjednat smluvní pokutu a přitom pro tuto majetkovou sankci použila v ujednání výrazu ,,penále“, který obchodník zákoník neupravuje, přičemž osobě, které byl projev učiněn, nebyl tento úmysl znám a ani jí nemusel být znám, ale této osobě bylo zřejmé, že v případě prodlení s úhradou faktury bude povinna zaplatit sjednanou majetkovou sankci (penále), je nutné vycházet z toho, že v tomto ujednání by osoba, které byl takovýto projev vůle určen, zpravidla splatřovala, a to zejména s ohledem na to, že tímto ujednáním bylo sankcionováno prodlení s plněním peněžitého závazku, sjednání vyššího úroku z prodlení a nikoli sjednání smluvní pokuty.

47. Odpovědnost za škodu a jinou újmu.

- Jednání, která jsou v rozporu s právním předpisem nebo která nejsou v souladu s právy a povinnostmi, jež vyplývají ze smlouvy → protiprávní úkony, mohou někdy znamenat vznik nového závazku → závazek z odpovědnosti za škoduV některých, právními předpisy předpokládaných, předvídatelných případech má podobné následky i nečinnost -- Tedy případy, kdy právní předpis nařizuje určitým způsobem jednat → činit konkrétní úkony

o Např.: jednání při odvrácení hrozící škody, poskytnutí nezbytné pomoci apod.

- Aby vznikla povinnost k náhradě škody, musí být splněny všechny zákonné předpoklady odpovědnosti za škodu

ÚPRAVA OBČANSKÉHO ZÁKONÍKUObecnou úpravu náhrady škody obsahuje občanský zákoník - včetně obecné povinnosti předcházet škodám a odvracet hrozící škodu. Obecná úprava občanského zákoníku spočívá na principu zavinění = každý je povinen nahradit škodu, kterou způsobil svým zaviněním, přičemž se předpokládá, že ten, kdo škodu způsobil, ji také zavinil, a jestliže ji nezavinil, musí to také prokázat.

- § 420 a náhled.- Tato odpovědnost nastupuje až na výjimky při zaviněném protiprávním jednání- Nerozlišuje se zda jde o :

protiprávnost, která spočívá v porušení závazku povinnost stanovené právním předpisem

ÚPRAVA OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU- odlišná úprava od občana- § 373 a násl ObchZ

- 181 -


- Odpovědnost za škodu se řídí ObchZ v případě, že škoda byla způsobena porušením povinnosti ze závazkového vztahu vzniklého podle ObchZ, a to včetně porušení povinností ze smluv na základě tzv. fakultativních obchodů podle § 262 ObchZ. Obchodněprávní úprava odpovědnosti za škodu se užije rovněž, jestliže byla škoda způsobena poorušením povinností vyplývajících nikoli ze závazku, ale stanovených obchodním zákoníkem.

tato odpovědnost je upravena vždy jako objektivní → bez ohledu na zavinění

§ 373Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími

odpovědnost.

PŘEDPOKLADY VZNIKU ŠKODY Předpoklady vzniku práva na náhradu škody:

1. Porušení právní povinnosti (protiprávnost) 2. Vznik škody 3. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody 4. Předvídatelnost vzniku škody jakožto důsledku protiprávnosti 5. Neexistence okolností vylučujících odpovědnost

- Na rozdíl od občana se nevyžaduje zavinění

1. Porušení právní povinnosti (protiprávnost) - Protiprávnost spočívá v porušení právní povinnosti vyplývající ze závazku nebo

z obchodního zákoníku (pokud porušení povinnosti jinými právními předpisy – odpovědnost podle těchto zvláštních pr.předpisů, příp. obecná odpovědnost podle ObčZ)

- K porušení může dojít konáním nebo opomenutím - Protiprávním jednáním NENÍ jednání, které sice má formální znaky protiprávnosti,

ale jehož podstatou je odvrácení hrozícího nebezpečí vyvolaného jiným, pokud nebylo možné nebezpečí odvrátit jinak, a pokud následek není stejně závažný nebo závažnější (jednání v nutné obraně, jednání v krajní nouzi)

- Protiprávním jednáním rovněž NENASTANE v případě, kdy účastník právního vztahu poruší povinnost v důsledku nesplnění povinnosti druhé strany (jednáním nebo nedstatkem součinnosti apod.)

- V obchodních vztazích je běžné, že podnikatel použije pro splnění svých závazků třetí osobu – subdodavatele = za tuto osobu zásadně odpovídá tak, jako by plnil sám.

2. Vznik škody- Předpokladem odpovědnosti za škodu je vznik škody jako takové, a to na straně

poškozeného - Nepostačí, že vznik škody hrozí, i když je nepochybné, že škoda vznikla- Vznik škody = vznik majetkové újmy vyjádřitelné v penězích - Tato škoda může mít podobu škody skutečné:

Zmenšení majetku poškozeného, včetně nákladů spojených se vznikem a zjišťováním škody

V marně vynaložených nákladech V nemožnosti vykonávat určitá majetková práva

- 182 -


- Základem je zmenšení majetku poškozené strany- Skutečná škoda nemusí být jen zmenšení aktiv poškozeného, ale i zvětšení pasiv

Škoda může mít rovněž podobu ušlého zisku, který vystihuje, oč byl poškozený zkrácen do budoucna

Ušlý zisk je rovněž druhem majetkové újmy a spočívá v nedosažení toho, čeho by poškozený při neexistenci škodné události za normálních okolností býval dosáhl.

- Nárok na náhradu škody a ušlého zisku jsou vzájmně nepodmíněné (na problematiku nelze nahlížet, že by na náhradu ušlého zisku neměl ten, komu nevznikla skutečná škoda a naopak)

- Způsobená škoda nemusí být vyjádřena jen konkrétní částkou – odpovídající např. ceně nedodaného zboží, ale stačí když vznikne tzv. abstraktní škoda = rozdíl mezi cenou předvídatelnou a cenou obvyklou

3. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody- Mezi porušením závazku nebo jiné právní povinnosti a vznikem škody musí být a

musí být prokázána příčinná souvislost (kauzální nexus) - Protiprávnost musí být alespoň jednou z hlavních příčin škody - Zjištění příčinné souvislosti je zjištěním skutkovým - Souvislost mezi příčinou (deliktním jednáním) a následkem (škodou) musí být

věcná - Dokazování je obtížné

4. Předvídatelnost vzniku škody jakožto důsledku protiprávnosti - V obchodních závazkových vztazích přistupuje ještě předpoklad předvídatelnosti

škody- Jen u porušení závazku, neplatí u deliktní škody - Lze ji chápat jako kriterium stanovení rozsahu náhrady škody - Povinnost náhrady totiž dopadá jen na tu škodu, kterou povinná strana v době

vzniku závazkového vztahu jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala, anebo předvídat mohla, vzhledem ke skutečnostem, jež povinná strana znala nebo měla znát

- Předvídatelnost se odvozuje od objektivního měřítka předpokládané pravděpodobnosti určitého důsledku s přihlédnutím ke skutečnostem, které při obvyklé pěči měla povinná strana znát

5. Neexistence okolností vylučujících odpovědnost - Povinnost nahradit škody nevznikne, bylo-li sice právo jednáním povinného

porušeno, a důsledku toho vznikla oprávněnému škoda, ale stalo se tak v důsledku okolností vylučujících odpovědnost

§ 374(1) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala

nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její

následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala.

(2) Odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z jejich

hospodářských poměrů.(3) Účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá

překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny.

OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ ODPOVĚDNOST

- 183 -


Nesplní-li dlužník povinnost vůči věřiteli, nemůže argumentovat, ze ji nezavinil, ale může namítnout, že nesplnění bylo způsobeno okolnostmi vylučující odpovědnost.

OVO = právní skutečnosti, které sice nevedou ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu, ale jejich existence brání vzniku odpovědnostních závazků

Jedná se o liberační důvody Pozitivní vymezení v § 374 – charakteristické znaky překážek:

o Vznik překážky nastal nezávisle na vůli povinné strany (neovlivnitelnost dlužníkem)

o Překážka musí znemožňovat (ne pouze ztěžovat) plnění alespoň přechodně nebo trvale

ZNAKY MUSÍ BÝT SPLNĚNY SOUČASNĚ

o Překážka musí být v době vzniku závazku objektivně nepředvídatelná

o Překážka musí být v době určené ke splnění rozumnými prostředky neodvratitelná a nepřekonatelná

I kdyby byly splněny všechny znaky, nepůjde o OVO ve třech případech:

A) Účinky vyloučení odpovědnosti trvají jen po dobu, po kterou trvá překážka, která ji vyvolala

B) Překážka vznikla teprve v době, kdy povinná strana již byla v prodlení

C) Překážka vznikla z hospodářských poměrů dlužníka

Ustanovení o OVO jsou však dispozitivní

PREVENCE - Základní úprava povinnosti předcházení škod je upravena v ObčZ - ObchZ upravuje navíc (avšak dispozitivně) speciální úpravu OZNAMOVACÍ

POVINNOSTI - Strana, která svou povinnost ze závazku porušuje, nebo vzhledek k okolnostem

má vědět, že ji poruší, je povinna druhou stranu informovat o povaze překážky a jejich důsledcích, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o překážce dozvěděla (nepozději počátkem prodlení povinného)

- Notifikace je splněna až doručením zprávy o překážce - Dalším speciálním ustanovením je KOGENTNÍ ust. § 384 – zakročovací povinnost

§ 384(1) Osoba, které hrozí škoda, je povinna s přihlédnutím k okolnostem případu učinit

opatření potřebné k odvrácení škody nebo k jejímu zmírnění. Povinná osoba není povinna nahradit škodu, která vznikla tím, že poškozený tuto povinnost nesplnil.

(2) Povinná strana má povinnost nahradit náklady, které vznikly druhé straně při plnění povinnosti podle odstavce 1.

- V obchodních závazkových vztazích je rovněž možné použít i prevenční opatření podle § 417 odst. 2 ObčZ

§ 417 ObčZ(2) Jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést

vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody.

- 184 -


Lze požádat soud, aby při vážném ohrožení (nejde-li o činnost úředně povolenou) uložil provést přiměřené a vhodné opatření k odvrácení škody

DRUHY ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU

OBECNÁ ODPOVĚDNOST – obecnou je myšlena odpovědnost podle ObčZ

- Obecná odpovědnost má 2 formy:A) Odpovědnost za škodu způsobenou porušením právní

povinnosti B) Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností

- A) se v obchodě nepoužije, B) lze i v obchodněprávních vztazích použít - Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností

Založena na objektivním principu – ten, kdo ji způsobil se jí může zprosit jen, prokáže-li existenci jednoho ze dvou taxativních důvodů: a) Způsobení škody neodvratitelnou událostí, nemající původ

v provozu b) Způsobení škody vlastním jednáním poškozeného

- ve všech ostatních případech nese odpovědnost za škodu ten, kdo ji způsobil, aniž přitom dokonce musel porušit nějakou povinnost

- Jedná se o škodu, která je způsobena a) činností, která má provozní

povahu, nebo věcí použitou při této činnosti b) fyzikálními, chemickými, příp.

biologickými vlivy provozu na okolí, c) oprávněným prováděním nebo

zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti

ROZSAH A ZPŮSOB NÁHRADY ŠKODY - ObchZ vychází obecně z principu náhrady pouze hmotné škody, nezná tzv. morální

škodu

SKUTEČNÁ ŠKODA - škoda skuečná (damnum emergens) se projevuje zmenšením majetku poškozené

strany oproti stavu před škodnou událostí - skuečná škoda má několik forem:

a) zničení, ztráta, poškození nebo znehodnocení věci – k věci musí mít poškozená strana vlastnický nebo jiný legální vztah.

b) náklady vynaložené poškozenou stranou v důsledku škodné události – např. náklady na odstranění zničené věci, na její opravu, na dopravu věci k opravě, na zaplacení smluvní pokuty smluvnímu partnerovi apod.

c) marně vynaložené náklady, které poškozená strana dříve uhradila v zájmu výkonu svých maj.práv

d) ztráta majetkových práv – ať již částečná či úplná. Případně ztráta možnosti v důsledku škodné události vymáhat na dlužníkovi pohledávku.

- skutečná škoda se zásadně hradí v plném rozsahu

- 185 -


- nehradí se škoda, která nebyla jako obvyklý důsledek porušení povinnosti v okamžiku vzniku závazku objektivně předvídatelná (netýká se deliktvních škod!)

UŠLÝ ZISK - ušlý zisk (lucrum cessans) spočívá v rozdílu mezi tím, čeho by byl

poškozený při normálním běhu věcí býval dosáhl a čeho dosáhl skutečně = předpokládané rozmnožení majetku

- nutná příčinná souvislost mezi protiprávním jednání a nedosažením předpokládaného zisku

- abstraktní ušlý zisk = zisk nikoli skutečně ušlý, ale takový, kterého se zpravidla dosahuje v poctivém obchodním styku

- v mez.obchodě se přihlíží k tomu, jaké výši by poškozený dosáhl obvykle v zemi, kde má sídlo, místo podnikání nebo bydliště poškozená strana

- může nastat souběh skutečné škody a ušlého zisku

Způsob náhrady škody - způsob náhrady škody v ObchZ a v ObčZ je upraven zhruba stejně - prioritu má náhrada škody peněžní a jen za určitých podmínek může být škoda

nahrazena formou uvedení v předešlý stav. - Z uvedeného vyplývá, že způsoby náhrady škody jsou:

A) Naturálně – uvedení v původní stav B) V penězích C) Kombinací obou

A) Naturálně – uvedení v původní stav - uvedení v předešlý stav si musí poškozená strana jako způsob náhrady vyžádat a

povinná strana tento způsob nemůže oprávněné straně vnutit a nemůže o tom ani rozhodnout soud

- současně musí být splněna podmínka, že takový způsob náhrady je možný a obvyklý (v ObčZ formulováno jako možné a účelné – tedy na rozdíl od obchodněprávní úpravy lze volit tento způsob se souhlasem oprávněné strany je-li to účelné, byť je to neobvyklé) 11

B) V penězích - v penězích může být poskytnuta náhrada vždy, protože vždy jde o hrazení

majetkové újmy, kterou lze v penězích vyjádřit - jde-li o škodu na věci je škodou již snižená hodnota této věci, jak bude v penězích

vyjádřena. - Pokud byl peněžní závazek v určité měně, je v pochybnostech povinen hradit

v téže měně i škodu § 732 Měna peněžního závazku

(1) Dlužník je povinen splnit svůj peněžitý závazek v měně, v níž byl peněžitý závazek sjednán. V pochybnostech je povinen v téže

měně nahradit škodu, k níž je zavázán při porušení smlouvy nebo zániku závazku.

C) Kombinací obou - o tom, jakým způsobem bude škoda hrazena se mohou účastníci především

dohodnout - je na nich, zda zvolí naturální restituci nebo peněžitou náhradu, příp. kombinaci

obou

11 Ale ust. v OBchZ je dispozitivní, takže si mohou smluvit jinak - 186 -


- nedohodnou-li se dává ObchZ poškozenému v určitých případech možnost volby (ale jako obecný způsob se uvádí náhrada v penězích)

- možnost – je-li to obvyklé a možné - kombinace se použije zejména, pokud nahrazení v předešlý stav nedostačovalo

př. poškozený zvolí uvedení v předešlý stav, oprava bude provedena, ale poškození nebude opraveno zcela (zůstane vzhledová vada), musí být ještě zbývající část škody vyrovnána v penězích

ZPŮSOBENÍ ŠKODY VÍCE ŠKŮDCI - v obchodních závazkových vztazích, ve kterých dojde ke škodě, může dojít ke

dvěma různým situacím: 1. Buď je na majetku jednoho poškozeného způsobeno několik

škod různými škodnými událostmi, které způsobili různí škůdci nebo

2. Vznikla jedna škoda, kterou způsobilo více škůdců - K PRVÉM PŘÍPADĚ = více škůdců, více škod = každá škoda bude posuzována

samostatně podle podmínek pro vznik práva na náhradu škody - V DRUHÉM PŘÍPADĚ = více škůdců, jedna škoda = u každého z nich se posuzuje

samostatně splnění podmínek pro vznik jejich povinností nahradit způsobenou škodu, a pokud předpoklady jejich odpovědnost jsou splněny, pak za celou škodu odpovídají společně a nerozdílně a po vyrovnání této škody poškozenému se mezi sebou vypořádají podle rozsahu své odpovědnosti

ZÁKAZ VDÁT SE PŘEDEM PRÁVA NA NÁHRADU ŠKODY - ObchZ výslovně uvádí, že nároku na náhradu škody se nelze vzdát před

porušením povinnosti, z níž může škoda vzniknout § 386

(1) Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout.

(2) Náhradu škody nemůže soud snížit.

Jenže toto ustanovení je dispozitivní, lze se tedy dohodnout na vdání práva předem, resp. na omezení rozsahu náhrady škody???

- existují dva názory: 1. Striktní výklad = omezení rozsahu náhrady škody představuje částečné

vzdání se nároku na náhradu škody předem, není tedy přípustné 2. Volnější výklad = jelikož je úprava dispozitivní, ale vzhledem k zákazu

vyloučení náhrady škody, nelze náhradu vyloučit, ale lze ji omezit. Nemůže být však omezena natolik, aby tím byla ve skutečném dopadu prakticky vyloučena.

- v mezinárodním obchodě se smluvní úprava omezení připouští - praxe českých soudů se přikládní k volnějšímu výkladu (Vrchní soud v Praze)

POMĚR NÁHRADY ŠKODY A ÚROKU Z PRODLENÍ A SMLUVNÍ POKUTY

Úrok z prodlení- právo na náhradu škody vzniká ve všech případech škody, která je způsobena

porušením právní povinnosti někoho jiného – v případě prodlení s plněním

- 187 -


peněžitého závazku dlužníka vznikne věřiteli škoda, vzniká mu však i nárok na úrok z prodlení

- úrok z prodlení se na náhradu škody, způsobenou prodlením, vždy započítává

- věřitel má právo na náhradu škody způsobou prodlením jen pokud není kryta úroky z prodlení

Smluvní pokuta- smluvili-li si stany smluvní pokutu, náleží poškozenému (oprávněnému) rovněž

právo na smluvní pokutu - smluvní pokuta, není-li stanoveno ve smlouvě jinak, představuje paušální

vypořádání škody - mohou tedy vzniknout tři možnosti:

1. Není-li nic jiného sjednáno, není věřitel oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterouse vztahuje smluvní pokuta

2. Jestliže je tak v ujednání o smluvní pokute dohodnuto, má poškozený nárok na náhradu škody přesahující smluvní pokutu

3. jestliže je tak v ujednání o smluvní pokutě dohodnuto, má poškozený právo na náhradu celé vniklé škody vedle práva na zaplacení smluvní pokuty.

POMĚR NÁHRADY ŠKODY A ODPOVĚDNOSTI ZA VADY - vadné plnění je porušením smluvního závazku – tedy předpoklad pro vznik práva

na náhradu škody - dochází tedy jak k vzniku práva z odpovědnosti za vady, tak práva na

náhradu škody - jejich poměr je řešen v § 440 ObchZ – pro smlouvu kupní a § 564 pro smlouvu o

dílo (odkazuje na ust. o kupní smlouvě)

§ 440 KUPNÍ SMLOUVA (1) Nároky z vad zboží se nedotýkají nároku na náhradu škody nebo na smluvní

pokuty. Kupující, kterému vznikl nárok na slevu z kupní ceny, není oprávněn požadovat náhradu zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží, na něž se

sleva vztahuje.

(2) Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží podle § 436 a 437, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu.

§ 564 SMLOUVA O DÍLO Při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441. Objednatel však není oprávněn

požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

Může dojít k různým situacím:

1. Škoda, která spočívá v tom, že dodané zboží nebo provedené čílo má pro svou vadnost nižší hodnotu než zaplacená smluvní cena za toto zboží nebo dílo, nemůže být úspěšně uplatněna. Jde o nárok, která může být

- 188 -






uspokojen z titulu práva odpovědnosti za vady, ze které, pokud nedošlo k odstoupení od smlouvy se vznikem práva na vrácení zaplacení ceny, mohla být nižší hodnota vyrovnána provedením opravy nebo poskytnutím přiměřené slevy. Zákon preferuje vypořádání práva z odpovědnosti za vady, a proto vylučuje, aby věcně stejné uspokojení bylo uplatněno jako právo na náhradu škody. Jde ovšem o ustanovení dispozitivní a mlsouva by tedy mohla obsahovat zvláštní úpravu.

2. V důsledku vadného plnění může ovšem vznikout i jiná další škoda, škoda vadou plnění vyvolaná. Př. Náklady montáže, jestliže šlo o vadu součásti zamontované do celé dodávky, kterou bylo nutno demontovat a po opravě znovu smontovat. Tyto škody lze zásadně uplatnit. Smluvní dohoda, která by uplatnění vylučovala (šlo-li by o volnější výklad – viz vzdání se práva na náhradu škody) je přípustná, pokud pro to budou rozumné důvody a nepůjde o obcházení zákonného zákazu vzdát se předem nároku na náhradu škody.

48. Promlčení.Počítání času

- 189 -


1) lhůta dle dní - počíná dnem následujícím po dni, kdy nastala událost pro ni rozhodná; 1/2 měsíce = 15 dní;

2) lhůta dle týdnů, měsíců či let - posledním je den, který je pojmenováním či číslem shodný se dnem, kdy nastala rozhodná událost (jde-li o SO, NE či svátek, pak posledním je první prac. den),

3) lhůta kratší než denní - a momento ad momentum; právo se nabývá již počátkem prvního dne a pozbývá až koncem posledního dne.

Pojem promlčení

Úprava v §387 – 408. Je to úprava komplexní, použije se tedy pouze obchodního zákoníku. - Podstata promlčení - když se právo promlčí, dlužník nemá povinnost plnit,

zůstává mu ale právo plnit. - Promlčuje se subjektivní právo, v důsledku toho zaniká nárok, ale oprávnění trvá. - Co se promlčuje, řeší §377(2)

o všechna práva z obligací. - Nepromlčuje se právo vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

(obchod vychází z toho, že právo uskutečnit právní úkon se může taky promlčet)

Lhůta/doba – lhůta je čas vymezený k tomu, abych si projevem vůle zachovala své právo. Proto promlčecí lhůta. Doba je vymezena jako čas, po který má nějaké právo trvat.

Je něco zcela mimořádného že obchod upravuje vůbec promlčení a ještě v takovém rozsahu. Příčina je totalitní minulost – převzal se zákoník mezinárodního obchodu. Všechna ustanovení jsou kogentní, uzavřená do sebe bez subsidiarity občana.

Účel promlčení a prekluze Snaha motivovat účastníky právních vztahů k včasnému uplatňování jejich nároků. Cílem je prosazování právní jistoty. V obchodě obzvlášť důležité, aby se nehromadily pohledávky, které třeba časem pozbývají na hodnotě.

Historie: v římském právu třeba 30, 40 a 100leté promlčení lhůty. Často bylo společně upravováno promlčení (jako pozbytí práva) a vydržení (jako nabytí práva) jako příbuzné instituty. V obecném občanském zákoníku byla pořád promlčení doba třicetiletá ale už obsahoval spoustu výjimek z této obecné doby, př.tříletá. V Hospodářském zákoníku promlčení vůbec upraveno nebylo, vše bylo prekluzivní a počátek běhu lhůty se počítal až od počátku následujícího roku. Bylo to vzhledem k tomu, že zákoník upravoval pouze socialistické organizace. Roli klasické úpravy, jak ji známe dnes, suploval zákoník mezinárodního obchodu (č.101/1963), protože ten upravoval mezinárodní styky, obsahoval kolizní normy a byl založen na klasické zásadě rovnosti a autonimie účastníků. Proto tu promlčení upraveno bylo – obecná doba byl tři roky, zvláštní byl jednoletá a desetiletá, šestiměsíční.

Anglosaský systém – tam je promlčení považováno za institut procesního práva. Doby jsou př. 6let (př. splátky nájemného), 12let (dědické nároky). U náhrady škody se rozlišuje smluvní odpovědnost (tam začíná běžet šestiletá doba od porušení smlouvy) a mimosmluvní odpovědnost (tam běží šestiletá doba až od vniku škody).

Německo – obecná tříletá, zvláštní 10 let, někdy 30 let. Prekluze není obecně upravena.

Co se promlčuje§ 387/2 – promlčení podléhají všechna práva z obligacíNepromlčují se: a) právo vlastnickéb) právo k firmě a k obch. tajemství (promlčí se však práva na ochranu - §12)c) právo zástavníd) právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči

dlužníkovi.

Vzniká otázka, co s promlčením nemajetkových práv (protože omezení na majetková práva je v definici občana). Př.právo na náhradu nemajetkové újmy podle OZ – judikatura se přiklonila k promlčitelnosti. Zajímavost – právo k firmě? Eliáš, který taky u

- 190 -


nemajetkových vyvozuje promlčitelnost, ho u práva k firmě nevyvozuje, protože se blíží právu vlastnickému. Pozor – v obchodu se promlčuje i právo uskutečnit právní úkon!!

Počátek běhu promlčecí doby

Actio nata:Okamžik, kdy lze nárok uplatnit u soudu (pokud je právo u soudu vymahatelné), příp. u rozhodce; je to okamžik

splatnosti (dospělosti) nároků; to jest:

A) u práv na splnění závazku : dnem, kdy mělo být plněno (je-li určen den) dnem, kdy se mělo započít s plněním, má-li se plnit v několika dnech (urč.

období) dnem, kdy se mělo poskytnout dílčí plnění dnem, kdy se mělo poskytnout dílčí plnění, a to je-li sjednána splatnost celého

závazku pro nesplnění dílčí splátky (ztráta lhůt, promlčuje se celý závazek) dnem porušení povinnosti, pokud jde o závazek facere (nepřetržitý výkon

činnosti), omittere, pati.

Práva ze závazku se promlčují ode dne, kdy měl být závazek splněn. Pokud není ve smlouvě doba plnění určena, musí dlužník plnit ihned, jakmile je o to věřitelem požádán. Ale to by se mohla promlčecí doba tím pádem protahovat donekonečna, kdyby věřitel otálel z požádáním. Proto judikatura určila, že promlčecí lhůta běží od uzavření smlouvy. Ale autor s tím nesouhlasí – má se to vázat opravdu jen na splatnost a na tu výzvu k zaplacení. Co ale s tím protahováním donekonečna? Právo vyžádat plnění závazku je právem uskutečnit právní úkon, což je právo promlčitelné, takže dlužník může vznést námitku promlčení věřitelova práva vyžádat si plnění závazku.

B) u práv z porušení povinnosti – obecně dnem jejího porušení; Výjimky:

a) u odpovědnosti za vady: práva z vad věcí - ode dne předání oprávněnému; ode dne porušení

povinnosti věc převzít práva ze záruky za jakost - ode dne včasného oznámení vady během záruční

doby právní vady - ode dne, kdy tercius oznámil své nároky

b) u odpovědnosti za škodu: obecně - ode dne porušení povinnosti (objektivní lhůta); ode dne, kdy se

poškozený dověděl či dovědět mohl o škodě a tom, kdo ji musí nahradit škoda na dopravovaných věcech a z opožděného dodání zásilky - při celkovém

zničení (ztrátě) zásilky ode dne, kdy měla být doručena příjemci; u jiných škod ode dne doručení zásilky

škoda způsobená neplatností pr. úkonu (§268) - ode dne, kdy se pr. úkon stal neplatným;C) u práv na vydání věci (věci uložené či skladované) - od zániku smlouvy (platí i pro uložené CP a peněžní prostředky na běžných či vkladových účtech)D) u zvl. práv:

práva z odstoupení od smlouvy - ode dne odstoupení práva na vrácení vzájemných plnění z neplatných smluv - ode dne plnění.

Délka promlčecí doby1. obecná - 4 roky

Obecná délka je 4 roky, podle Úmluvy. V ObZ jsou konstruované jako objektivní (tj. že začnou běžet bez ohledu na to, jestli osoba, jejíž právo se promlčuje, o tom ví nebo ne). Výjimka je náhrada škody, tam je subjektivní. Změna dlužníka nebo věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby!! Změna v obsahu závazků také nemá vliv. Při nahrazení závazku novým začne běžet nová lhůta.Pozor v ObčZ – zástavní právo se nepromlčí před promlčením zajištěné pohledávky, promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká. Ale v ObchZ – právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením jeho práva proti hlavnímu

- 191 -


dlužníkovi.

2. zvláštní

náhrada škody na dopravovaných věcech a z opožděného doručení zásilky (nejde-li o škodu způsobenou vědomě) - 1 rok

právo na určení obsahu budoucí smlouvy (příp. náhrady škody z neuzavření této smlouvy) - 1 rok (§292/2; platí i u dohod o dodatečném určení obsahu smlouvy, §291)

právo na náhradu škody (lhůta obecná, objektivní) - 10 let.

Promlčecí lhůta může být prodloužena jednostranným písemným prohlášením zavázané strany; lze učinit před počátkem i v průběhu promlčení; lze i opakovaně; max. délka veškerého promlčení je však 10 let.

Stavení (přerušení) promlčecí lhůty

podáním žaloby – pozitivní určovací (domáhá se existence svého práva)

pokud není meritorně rozhodnuto, tak je fikce, že se to doba vůbec nestavěla!! Další rozdíl je, že v ObčZ se při vydání meritorního rozhodnutí přetrhává lhůta a počíná běžet nová, v obchodu to tak není upraveno! Autoři se přiklánějí k názoru, že pokud promlčecí doba přestala běžet, stavení stále pokračuje a ke skončení doby dojde až de-set let od okamžiku, kdy začala běžet poprvé (absolutní omezení promlčení, bude tady jakoby zastavená až do konce)

Je zde nevyvratitelná domněnka, že lhůta nepřestala běžet, pokud se v řízení nerozhodlo meritorně (zákaz šikany) - pokud však v době skončení řízení promlčení uběhlo či do jeho konce zbývá méně než 1 rok, prodlužuje se tak, že neskončí dříve než 1 rok od skončení řízení.

V případech pasivní solidarity se zahájením řízení vůči jednomu z dlužníků staví promlčení i vůči ostatním, pokud je věřitel o zahájeném řízení písemně vyrozumí.

Pokud tercius zažaluje věřitele (kterému běží promlčení) ohledně závazku, k jehož splnění věřitel užil plnění poskytnuté dlužníkem, pak se staví promlčení ohledně věřitelova práva, pokud o zmíněném řízení dlužníka písemně vyrozumí.

Přetržení promlčecí lhůty uznání závazku dlužníkem je jediná skutečnost, se kterou ObZ spojuje přetržení doby

–písemným uznáním závazku začne běžet nová čtyřletá promlčecí doba. Lze i opako-vaně prodlužovat, maximálně však 10 let.

pozor – pokud dlužník pošle jednorázově částku na plnění více dluhů a neoznačí, na který, jde to tedy nejdřív na úroky a pak na jistinu ale hlavně – jde to nejdřív na ne-jdříve splatné pohledávky a to i na promlčené!!

Eliáš přednáška: Je tu špatná úprava plnění z bezdůvodného obohacení a jeho promlčení – je tam upraven pouze počátek běhu lhůty. Jeden senát NS tvrdil že by se měl použít občan. Druhý senát tvrdil, že se může použít obchod a platí obecná promlčecí doba. Výsledek – pro podnikatele platí promlčecí lhůta a pro občany platí 3letá/2letá/10letá. Což je blbost protože podnikatele jsou profíci a měli by si to víc hlídat.

Pravidlo, které se novelou dostalo do § 107/3 ObčZ – pokud jsou účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy nuceni vše si vrátit, přihlédne soud k námitce na promlčení jen tehdy, mohl-li by to i ten druhý namítat.– toto ale chybí v obchodním zákoníku!!!

- 192 -


kupní smlouva – pro reklamaci – max. doba 2 roky (dle § 393/2 ale běží promlčecí doba ode dne předání);

Problém (Eliáš na to napsal i článek v Rozhledech): § 562/2c – smlouvy o dílo – objednatel má zhotoviteli oznámit vady díla nejpozději do 2 let. U staveb ale do 5 let od předání. Když tedy je oznámena vada těsně před uběhnutím 5 let, právo na odstranění je ale již promlčené!!! Tento rozpor je zde zas kvůli recepci Newyorské úmluvy!

Řešení: §393/2 – jde o práva z věcí x ve smlouvách o dílo se nezavazuji dodat věc, ale vykonat dílo. Jsou to tedy vady činnosti, nikoli věci! Existuje názor, že by se měl aplikovat odst. 1 § 393.

Prekluze

prekluze není nikde výslovně upravena a je roztroušena po celém ObZ. Jsou tu nes-porné případy, kdy je přímo zmíněno, že nebude-li právo uplatněno, dojde k jeho zániku.

jsou tu i nejednoznačné případy, kdy to musíme z toho interpretovat. To je př.pokud je tam formulace, že musí právo uplatnit „bez zbytečného odkladu“. Nebo se naznačuje podmíněnost nějakého práva včasným uskutečněním úkonu, jinak se právo modifikuje. (př.pokud kupující neoznámí spolu s upozorněním na vady, jakým způsobem je chce řešit, zůstanou mu jen nároky jako při nepodstatném porušení smlouvy). Nebo zánik oprávnění účastníka zprostit se určitého právního následku.(př. ztráta práva neuznat jednání komisionáře, pokud to komitent neodmítl bez zbytečného odkladu poté, co se o tom dozvěděl). Tady se ani neví, jestli jsou to zvláštní případy promlčení nebo prek-luze…

prekluzí závazku uzavřít budoucí smlouvu zaniká i smluvní pokuta s tím spojená, pro-tože je definovaná jako zajišťovací institut, a ty zanikají spolu s hlavním závazkem (ručení, zástavní právo)

§65/3 – práva vůči funkcionářům obchodních spol.a družstev při porušení zákazu konkurence se prekludují v subjektivní 3 a objektivní 1-roční lhůtě...

- 193 -


49. Obchodní kupní smlouva.RELATIVNÍ OBCHOD

Vymezení pojmu a jeho pojetí

Už římské právo rozumělo kupní smlouvou (emptio venditio) synallagmatický závazek, jehož podstata je ve směně zboží za peníze.

Smlouva se původně uzavírala jako kontrakt reálný předáním věci i peněz z ruky do ruky – k platnosti dohody se vyžadovalo individuální nebo generické určení prodávaného předmětu (v podstatě jakékoli obchodovatelné hodnoty) a dohoda o ceně – z toho nám vzniká:

a) oprávnění kupujícího na vydání předmětu koupě oprávnění(závazek prodávajícího věc předat)

b) prodávajícího na zaplaení kupní ceny(závazek kupujícího uhradit kupní cenu)

Cena na trhu musela být určena spravedlivě, určitě a “pravdivě” (neodpovídala symbolické protihodnotě, jež simulovala koupi (ve skutečnosti byla darem), cena musela být adekvátní. Tomu odpivídal institut leasio enormis, kdy se prodávající mohl domáhat zrušení běžné koupě, pokud došlo ke zkrácení ceny proti tržní hodnotě o více jak polovinu - nyní v našem pr. řádu neexistuje) ; za určitou cenu se považovala i cena určená dle položek (jednotek míry, váhy apod.), cena určená třetí osobou, popř. cena obvyklá.

KUPNÍ SMLOUVA V ÚPRAVĚ OBCH. ZÁK. (§ 409 – 470)

§409 definuje jako smlouvu, kterou se ” prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo dle druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci, a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu”.

Platí jen pro úplatné dodávky movitých věcí (zboží) a jen pro subjekty a situace (§261 a §262), při nichž aplikace předpisů Obch. zák. připadá v úvahu. (V případech, kdy se např. uzavírá smlouva kupní mezi podnikatelem a osobou, jíž se koupě netýká její podnikatelské činnosti, nebo např.: při koupi mezi dvěma nepodnikateli se použijí příslušná ustanovení Obč. zák. (zejména §588n) s výjimkou, kdy by si strany zvolily režim Obch. zák.)

Kupní smlouvou se obecně rozumí úplatný převod vlastnictví k obchodovatelnému statku na základě souhlasných projevů vůle stran, ale takto široký záběr ustanovení obchodní nemají z jeho režimu jsou vyloučeny všechny obchody s nemovitostmi (dle Obč. zák.), prodej podniku (není věcí stejně jako právo obchodního tajemství, průmyslová práva apod.)

Nejde o komplexní úpravu! Vždy je třeba myslet na subsidiární aplikaci občanského práva. Zvláštními kupními obchodními smlouvami jsou smlouva o koupi cenných papírů a smlouva o prodeji podniku . Až na výjimky (§ 444, § 458, § 459) jde o dispozitivní úpravu a relativní obchod.

VYMEZENÍ OBCHODNÍ KUPNÍ SMLOUVY OPROTI SMLOUVĚ O DÍLO

V praxi existují mnohdy pochybnosti, zda se jedná o kupní smlouvu nebo o smlouvu o dílo.

I ) Základní rozdíl mezi nimi je v předmětu a. předmětem smlouvy o dílo je činnost (provedení, zhotovení, montáž), b. naproti tomu předmětem kupní smlouvy je věc.

- 194 -


Potíže vznikají, jde-li o věc ještě nezhotovenou (klade se otázka, co je v dané souvislosti právně relevantní – zda činnost toho, kdo je ze smlouvy povinen k dodávce, nebo sama věc, která má být podle smlouvy plněna

II) Jako přirozené kritérium je hledisko individuality myšlenky (rozhodující by mlěl být fakt, která strana víc přispěla k určení budoucích vlastností vytvářené věci):

i. o smlouvu o dílo by mělo jít tehdy, pokud je věc vytvářena dle objednatelova zadání na zakázku,

ii. o smlouvu kupní v případě typové výroby dle zadání (určení) prodávajícího, který vymezí veškeré vlastnosti budoucího zboží sám s kupující je postaven do pasivní role a má pouze možnost nabízené zboží koupit nebo ne BYŤ SE TO ZDÁ LOGICKÉ, NAŠE ÚPRAVA V OBCHODNÍM ZÁKONÍKU TOTO HLEDISKO NEAKCEPTOVALA!

III) Obch. zák. zvolil k odlišení obou smluvních typů hledisko materiálu : rozhoduje, kdo dodal materiál, ze kterého bude věc zhotovena;

pokud se odběratel zavázal předat dodavateli podstatné komponenty, z nichž má být věc zhotovena, je výrobek předmětem díla a jde o smlouvu o dílo – dodavatel je zhotovitelem a odběratel objednatelem; pokud si materiál opatřuje ten, kdo se zavázal k dodávce věci, anebo pokud mu jej dodal někdo jiný (odlišný od odběratele, resp. zákazníka) jedná se o kupní smlouvu – dodavatel je prodávajícím a odběratel kupujícím

Z toho platí tři výjimky:1. Uplatnění hlediska poměru hmoty a práce (§410 odst. 2) – pokud materiál

k výrobě sice nedodal zákazník, ale na zhotovování věci převažuje podíl práce nad hmotou – pokud převážná část dodavatele spočívá v činnosti, jde o sml. o dílo

2. Pokud závazek dodavatele zahrnuje montáž zboží, jde o sml. o dílo (rozvedení 1. výjimky)

3. §536 odst. 2 poslední věta – jde-li o zhotovení, montáž, opravu nebo úpravu stavby nebo její části, jde vždy o sml. o dílo

Kupní smlouva a směnná smlouva: Postupuje se přiměřeně podle ustanovení upravující kupní smlouvu. Každá ze stran má postavení prodávajícího a kupujícího.

Z judikatury: beck-online:

PR 12/2000 s. 566: Pokud kupující ujistí prodávajícího o tom, že je schopen v dohodnuté lhůtě zaplatit kupní cenu a toto ujištění doloží vědomě nepravdivými skutečnostmi, je smlouva v případě, že by bez tohoto ujištění k jejímu uzavření nedošlo, relativně neplatná podle § 49a ve spojení s § 40a ObčZ .

SJ 11/2001 s. 564: 1. Není-li předepsána nebo některým z účastníků požadována (§ 272 odst. 1 ObchZ ) písemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně a zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle při uzavírání smlouvy.

2. To, že účastníci písemně uzavřené smlouvy o dílo výslovně neprohlásili v této smlouvě, že její součástí je i listina připojená ke smlouvě, v níž je vymezen předmět díla, nezpůsobuje neplatnost smlouvy, jestliže se účastníci ústně dohodli, že předmětem smlouvy je dílo vymezené v této listině.

SJ 3/2002 s. 251: Ujednání, podle kterého se kupující zavázal prodávajícímu zaplatit kupní cenu do určité částky s tím, že konečnou částku kupní ceny ve sjednaném rozmezí určí prodávající, je platnou dohodou o způsobu dodatečného určení kupní ceny (§ 409 odst. 2 ObchZ ).

- 195 -

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgm&conversationId=48719

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgnpxazruga4q&conversationId=48719

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7mruwy3y&conversationId=48719

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7oz2wyzi&conversationId=48719


http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgnpxazrsg4za&conversationId=48719

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzgy2f6nbql5ygmnbqme&conversationId=48719


SJ 7/2003 s. 542: Z hlediska řádné konkretizace předmětu plnění kupní smlouvy uzavřené ve smyslu ustanovení § 409 an. ObchZ není vyloučeno, aby prodávající s kupujícím v písemně uzavřené kupní smlouvě tento předmět určili odkazem na dříve učiněný (rovněž písemný) právní úkon kupujícího (objednávku). To, zda je takový odkaz bez bližší identifikace objednávky v kupní smlouvě neurčitý (§ 37 ObčZ ), závisí mimo jiné na zjištění, zda v době uzavření kupní smlouvy zde byly i jiné (zaměnitelné) objednávky mezi týmiž účastníky.

Sou R NS 21/2003 s. 37: Peněžitá částka poskytnutá v souvislosti s připravovanou koupí věci budoucím kupujícím a přijatá budoucím prodávajícím se považuje za zálohu; bezdůvodným obohacením se tato záloha stává ve chvíli, kdy budoucí prodávající odmítl budoucímu kupujícímu věc prodat.

Sou R NS 22/2003 s. 152: Kupní smlouva, kterou prodávající porušil zákaz převodu věci uložený mu vykonatelným předběžným opatřením, je absolutně neplatná. (Poznámka autorů: Platí i pro obchodní vztahy.)

R 23/2004: 1. Převzal-li obviněný na základě kupní smlouvy peníze v podobě zálohy na kupní cenu za věc, kterou měl jako prodávající dodat kupujícímu, nemohl spáchat trestný čin zpronevěry podle § 248 TrZ , i když zálohu použil pro svou potřebu, věc kupujícímu neopatřil a ani mu zálohu nevrátil.

2. O zpronevěru by mohlo jít v případě, že by záloha nebyla poskytnuta na základě kupní smlouvy, ale smlouvy jiného typu (např. smlouvy zprostředkovatelské, o obstarání věci apod.), podle níž nepřešla do vlastnictví obviněného.

PR 17/2008 s. 648: 1. Kupní smlouva, obsahující dohodu o již prošlé (uplynulé) době dodání zboží, je (v této části) neplatná.

2. Aby šlo o smlouvu upravenou obchodním zákoníkem, musí mít smlouva jako nezbytné minimum podstatný obsah (podstatné části), který je pro každý typ smlouvy vymezen v hlavě II části třetí obchodního zákoníku, a to obvykle v ustanovení označeném jako „Základní ustanovení“.

3. Dohoda o době dodání zboží není podstatnou částí kupní smlouvy; kupní smlouva může platně vzniknout i bez takové dohody.

PR 2/2010 s 7: Aktivní věcnou legitimaci k vymáhání práva na doplatek kupní ceny podle uzavřené kupní smlouvy má prodávající; otázka vlastnictví prodávané věci je z hlediska posouzení aktivní věcné legitimace k uplatnění práva na doplatek kupní ceny nerozhodná.

PODSTATNÉ NÁLEŽITOSTI

§409 uvádí typové znaky, které obchodní kupní smlouvu pojmově charakterizují, a proto se v souvislosti vyžadují:1.určení předmětu koupě2.sjednání závazku prodávajícího dodat předmět koupě kupujícímu3.převést vlastnické právo ke zboží na kupujícího4.sjednání závazku kupujícího zaplatit kupní cenu5.určení kupní ceny

ad 1) Určení předmětu koupě

Pouze movitá věc.Základní problém je v identifikaci předmětu – jde-li o věc určenou individuálně nebo druhově:

a) individuálně určená věc je taková, která je svou existencí jedinečná, ale je to i věc, která má charakteristické znaky a tím se odlišuje od jiných věcí téhož druhu (výrobním číslem – motor automobilu např.); nelze individuálně určit zboží, které ještě nebylo vyrobeno a považuje se za nezastupitelné

- 196 -

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mrqga4v6nbql5ygmmruha&conversationId=48719

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7pjyhe33omv3gk4tb&conversationId=48719

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7obsw42l2mu&conversationId=48719

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7n5rhm2lomvxhs&conversationId=48719

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzgy2f6nbql5ygmmzx&conversationId=48719



b) genericky vymezené zboží musí být určeno při nejmenším vymezením množství (jakost a provedení zboží přitom nejsou nutné zvlášť sjednávat a není-li o nich dohoda, je kupní smlouva přesto platná, protože tyto vlastnosti se určí dle §420 odst. 2 se zřetelem ke sjednanému nebo obvyklému účelu)

Výslovnou dohodu o přesném vymezení druhu a množství zboží lze nahradit sjednáním způsobu jejich dodatečného určení – nesmí to záviset pouze na vůli jedné ze stran.(Z režimu kupních smluv jsou vyloučeny smlouvy o trvalém zásobování zboží určitého druhu, avšak dosud neurčeného množství, které strana odebírající zboží určuje jednostrannými příkazy nebo faktickým odběrem – tzv. dealerské smlouvy – závazek mezi distributorem a dealerem, ve kterém se sjednává, že distributor dodává dealerovi zboží určité značky a původu za zvýhodněnou cenu oproti běžným cenám na trhu.)Předmětem koupě je zboží včetně všech součástí (§120 Obč. zák.) – zejména jde o součástky strojů a také návody na použití a další listiny prokazující vlastnosti zboží.Předmětem koupě může být i příslušenství v dohodnutém rozsahu – např. náhradní dílyPovinnost prodávajícího dodat se zbožím doklady nutné k jeho převzetí a užívání stanovil §417 Obch. zák.

ad 2) závazek prodávajícího dodat

O dodání, nikoli o odevzdání (§588 Obč. zák.), mluví Obch.zák.jako o přepuštění prodávané věci kupujícímu nebo osobě oprávněné k převzetí. ( Dodání je pojmově užší než odevzdání, protože při dodání se nepředpokládají činy (jednání) spočívající v předání a přebírání věci – postačí propuštění zboží z vlastní detence s možností jeho nabytí do detence kupujícího (tím, že kupující získá možnost nakládat se zbožím v určitém místě, je povinnost dodat splněna a je bez právního významu, zda kupující tuto možnost využil)- O dodání více viz otázka 109 – povinnosti prodávajícího

ad 3) závazek prodávajícího k převodu vlastnického práva

Předání věci (poskytnutí možnosti kupujícímu převzít ji) není ještě samo o sobě dostatečným znakem kvalifikujícím kupní smlouvu. Dodání musí bát uskutečněno s úmyslem převést vlastnické právo ke zboží na kupujícího, přičemž okamžiky dodání a převodu vlastnického práva nemusí být totožné

ad 4) závazek kupujícího zaplatit kupní cenu

V úpravě smluv, které jsou právním důvodem nabytí vlastnického práva k věci, užívá Obch. zák. k označení příslušného peněžitého plnění termín cena.Významnější než určení kupní ceny jako takové (viz bod č. 5) je projev vůle kupujícího, který směřuje k zaplacení kupní ceny – zavazuje se kupní cenu uhradit

ad 5) určení kupní ceny

a) Pojem ceny a dohoda o ceně

Zákoník stanovuje v §409 odst. 2,aby strany ve smlouvě buď stanovily kupní cenu (kuní cena musí být dohodnuta), nebo sjednaly způsob, jak bude cena určena dodatečně, ledaže z jednání o uzavření smlouvy musí vyplývat vůle stran uzavřít kupní smlouvu i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou podle § 448.- Z tohoto důvodu není určení ceny podstatnou náležitostí obchodní kupní smlouvy (ale existují i jiné názory) a podmínkou její platnosti je pouze závazek kupujícího zaplatit kupní cenu.- S ohledem na §270 odst. 1 Obch. zák. je možné, aby se strany dohodly, že kupní cenu si sjednají následně – sjednání dohody o ceně je odkládací podmínkou účinnosti smlouvy

Cena

- 197 -


Dle §1/2 cenového zákona se rozumí: peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží nebo vytvořená při oceňování zboží, - musí být vždy vyjádřena v penězích- je pojmovým znakem, kterým se kupní smlouva zásadně odlišuje od smlouvy směnné- sjednává se pro zboží vymezené názvem, jednotkou množství i kvalitativními a dodacími podmínkami, které byly stranami sjednány- Dohoda o ceně – dohoda o výši ceny, popř. o způsobu, jakým bude cena vytvořena- V součansosti exstuje možnost volného sjednávání cen. Ta je limitována zákazem cenových deliktů( zákaz prodávajícícho, či kupujícícho zneužívat své hospodářské postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský porspěch nákupem/prodejem za cenu výrazně nedosahující oprávněných nákladů), ale i zákazem deliktů soutěžních (sjednání diskriminačních, diskontních, nebo dupmpingových cen viz str.252.Eliáš a kol.)

b) dohoda o způsobu určení ceny

Pokud strany nehodlají stanovit cenu již při uzavírání smlouvy, je nutné určit v ní jasný algoritmus (nejčastěji v době vzniku cenu zaplatit), podle kterého lze cenu později určit

Nejčastěji se používá: Nákladový způsob – strany se dohodnou, že cena bude účtována ve výši odpovída-jící prokazatelným nákladům spojeným s obstaráním zboží a připočtením marže (= přirážka za náklady spojené s podnikáním a zisk) prodávajícího. katalogový způsob – cena bude určena dle ceníku, podle něhož je zboží v čase jeho převzetí kupujícím prodávajícím prodáváno. Tento způsob se často kombinuje s posky-továním rabatu na základě dohody, jejímž obsahem je závazek ke slevě z ceny (skontu) způsob dohody o podmínkách dodávek – strany v kupní smlouvě pouze odkáží na rámcovou normativní smlouvu, kterou spolu již uzavřely dříve a která cenové otázky již řeší

§291 Obch. zák. řeší ještě případy cenové arbitráže – nahrazení dohody o ceně písemným ujednáním, že cenu stanoví buď soud, anebo třetí osoba.Konkludentní dohoda o ceně nastane, když kupující zaplatí při převzetí nebo bezprostředně po něm cenu ve výši požadované prodávajícím

c) Dohoda o uzavření kupní smlouvy bez určení ceny

Určení kupní ceny je podmínkou platnosti kupní smlouvy leda, že by strany výslovně ve smlouvě projevily, že chtějí uzavřít smlouvu bez určení ceny – tímto výslovným projevením dávají strany najevo, že mají na mysli sjednání kupní ceny a že toto neopomněly a že naopak hodlají přijmout za svou obvyklou cenu zboží = cena, za kterou se totéž srovnatelné zboží za srovnatelných obchodních podmínek obvykle prodává (§488 odst. 2 Obch. zák.).

POVINNOSTI PRODÁVAJÍCÍHO

I) Povinnost dodat zbožíMísto dodáníČas dodání zbožíDodání menšího množství zboží ve sjednaném čase plněníDoklady vztahující se ke zboží

II.)Povinnost převést vlastnické právo a nebezpečí škody na zboží (rovněž ot. 51) Převedení vlastnického právaNebezpečí škody na zboží

- 198 -


Ad I) POVINNOST DODAT ZBOŽÍ

Základní povinnost prodávajícího Jejím řádným splněním (dodáním v určeném místě a čase, a také dodáním zboží bez vad) poskytne kupujícímu možnost získat držbu předmětu koupě (zboží) a užívat jej.

Místo dodání

Může jej určit smlouva (neučíní-li to, aplikují se zákonná ustanovení). Při volbě smluvního určení místa dodání mají strany naprostou volnost: - Stanovit mohou jakýmkoli určitým ujednáním (uvedením adresy, jiným konkrétním označením závodu nebo provozovny, odkazem na dopravce)- Místo lze vymezit také odkazem na obchodní podmínky mimo kupní smlouvu (typicky v rámcové smlouvě).

Pokud se tak nestane (jeden z výše uvedených případů), platí úprava zákonná, která rozlišuje dvě základní situace (§412 Obch. zák.): Byl-li prodávající podle výslovného ujednání ve smlouvě povinen odeslat zboží nebo nikoliv:

a) Povinnost zboží odeslat:- pokud je prodávající ze smlouvy povinen zboží odeslat a zároveň

smlouvy určuje i místo odeslání (a o místě dodání mlčí), pak je toto místo i místem dodání a do tohoto místa zajišťuje prodávající přepravu zboží vlastním nákladem

- v případě dohody o povinnosti prodávajícího zboží odeslat, aniž se určí místo odeslání, platí, že je oprávněn zboží odeslat odkudkoli – pak je místem dodání to, kde bylo zboží předáno dopravci k přepravě pro kupujícího (je-li dopravců více, pak rozhoduje předání zboží prvnímu z nich)

-b) Když smlouvy nestanoví povinnost prodávajícího zboží odeslat, záleží na stupni identifikovatelnosti zboží:

Pokud je tedy zboží určené individuálně nebo určeno sice druhem, ale individualizováno zásobami, ze kterých má být poskytnuto (může se jednat např. o vína z vinných sklepů, kdy každý je jedinečný a proto je např. Cabernet Sauvignon z mikulovských sklepů nezaměnitelný s tímtéž druhem vína, ale ze sklepů valtických) a zároveň pokud je splněna podmínka, že strany v době uzavření věděly, kde se zboží nachází (popř. kde má být vyrobeno), je místem dodání to místo, kde zboží je nebo kde má být vyrobeno.

Jestliže zboží identifikováno nebylo, je místem dodání sídlo, popř. místo podnikání (nebo bydliště) prodávajícího uvedené ve smlouvě – může jím být i jinde situované místo organizační složky prodávajícího, pokud to prodávající kupujícímu včas oznámí

Odlišuj od „místa určení“ zboží – může být teritoriálně shodné s místem dodání, ale jeho zvláštní význam přichází tehdy, jestliže prodávající odesílá zboží kupujícímu a místa dodání a určení se liší

Čas dodání zboží

§ 414 charakterizuje čas dodání – zboží má být dodáno v určitý den nebo v určité lhůtěPokud čas dodání zboží smlouva neuvede, použije se §416 Obch. zák. o obecné dodací lhůtě (neaplikuje se §340 odst. 2 Obch. zák.)→ prodávající je povinen zboží dodat bez vyzvání v době přiměřené povaze zboží a místu dodání

- 199 -


Je poměrně obvyklá i situace, že se sjedná koupě bez určení času dodání zboží – potom se postupuje tak, že strany ve smlouvě sjednají , že jeden z účastníků vztahu (v zásadě ten, který pravidelně kupuje) má právo určit termín nebo lhůtu dodání až po uzavření smlouvy – jedná se o ZPŮSOB URČENÍ ČASU PLNĚNÍ SMLOUVOU dle § 414 odst 1. písm. a Obch. zák. → Nevyužije-li smlouvou uřčený účastník z této situace své oprávnění, určí k návrhu druhého účastníka čas plnění soud.

Ve smlouvě lze sjednat povinnost dodat zboží v určitý den (lze sjednat i jako: „šestýden před zahájením festivalu Pražské jaro 2010“) – běh lhůty se neposuzuje dle §122 odst. 3 Obč. zák.(podle něhož se poslední den lhůty posouvá na nejbližší následující pracovní denů; je třebapřrdpokládat zájem kupujícího na tom, aby mu bylo dodáno v den určeným smlouvou-v zájmu plynulosti výroby atd.

Nejčastější je způsob, kdy bývá termín plnění vymezen lhůtou: určená buď počátkem a koncem, anebo posledním dnem (do 31. 12. 2010) – pak lhůta počíná běžet dnem uzavření smlouvy, popř. dnem, kdy kupující poskytl součinnost nezbytnou ke splnění závazku prodávajícího ze smlouvy (V praxi se lhůta často stanovuje v prospěch prodávajícího – je na něm, aby zvolil den, kdy bude plnit, a kupující není oprávněn plnění požadovat před uplynutím lhůty. Lhůtu lze ale sjednat i ve prospěch kupujícího. – ABY BYLY ODSTRANĚNY POCHYBNOSTI O TRVÁNÍ LHŮT, KTERÉ BÝVAJÍ V PRAXI OZNAČENY TERMÍNY, MÁME ZÁKONNÉ USTANOVENÍ §415 Obch. zák. pro jejich bližší pochopení.)

Dobu lze vymezit i úžeji (denní dobou atd.)Včasným splněním povinnosti dodat není předčasné plnění. Je proto na vůli kupujícího, přijme-li takové plnění, nebo zda je odmítne.

Dodání menšího množství zboží ve sjednaném čase plnění

Není-li čas dodání respektován, nastupují typické právní důsledky prodlení, ledaže šlo o fixní smlouvu s závszrk zanikl§ 349 Obch.Z.Může stát že je dodáno menší než smluvené zboží. V tom případě je třeba vyřešit otázku, zda pokud tato situace nastane, jedná se o plnění včasné, ale vadné (vada množství), nebo se jedná o prodlení:a) §421 stanovuje: Vyplývá-li ze smlouvy, že množství zboží je určeno ve smlouvě pouze přibližně, je prodávající oprávněn určit přesné množství zboží, které má být dodané, leda že smlouva přiznává toto právo kupujícímu. Pokud ze smlouvy nevyplývá něco jiného, nesmí odchylka přesáhnout 5% množství stanoveného ve smlouvě. Sankce nenastupuje , pokud kavntitativní odchylka odpovídá smluvené nebo sjednané odchylce.b) Pokud nejde o případ §421, rozhoduje, jestli skutečně dodané množství zboží odpovídá množství uvedenému v prohlášení prodávajícího (dodací list nebo přepravní doklady): Pokud odpovídá, jde o částečné plnění – kupující může za podmínek §329 přijmout zboží nebo nemusí a prodávající se ocitá v prodlení s nedodaným zbožím Pokud neodpovídá – jedná se o kvantitativní vadu Viz ot.111

Doklady vztahující se ke zboží

Prodávající musí předat kupujícímu spolu se zbožím i doklady vztahující se ke zboží - §417 Obch. zák. Povinnost předat doklady je eventuální = nastupuje tehdy, jde-li o doklady smluvené nebo nutné.

NUTNÉ DOKLADY: Doklady, které jsou nutné k převzetí zboží a jejich bližší určení závisí na konkrétním způsobu přepravy, na způsobu placení zboží – např. náložný list, skladištní list, listiny nutné pro účely celního řízení Doklady, které jsou nutné k užívání zboží – např. technické listy, návody, dokumen-tace

- 200 -


- Musí být dodány buď v místě placení kupní ceny pokud dle smlouvy mají být dodány při placení, nebo v sídle kupujícího, popř. v jeho místě podnikání nebo bydlišti.SMLUVENÉ DOKLADY: Listiny a příručky sloužící k opravám věci. Doklady pro reklamní a jiné propagační účely. Podobná dokumentace.

Ad II) POVINNOST PŘEVÉST VLASTNICKÉ PRÁVO A NEBEZPEČÍ ŠKODY NA ZBOŽÍ

Převedení vlastnického práva

Vlastnické právo kupujícího nemusí přejít ani uzavřením kupní smlouvy ani předáním nebo převzetím zboží, ani zaplacením kupní ceny Často se stává, že kupující nabývá postupně jednotlivými právními skutečnostmi ke zboží různá práva, až k němu získá práva a povinnosti vlastníka v nejširším slova smyslu.

- Ve smlouvě musí být sjednán závazek prodávajícího převést vlast-nictví ke zboží na kupujícího:Je-li v ní dohodnuto, kdy a jak na kupu-jícího přechází, nabývá kupující vlast. právo okamžikem sjednaným ve smlouvě. Jinak platí, že vlastnictví nabývá předáním zboží.

Zvláštní pravidla se uplatní, pokud je zboží přepravováno, protože tehdy se kupující stává vlastníkem ještě před převzetím zboží – v okamžiku, kdy získal oprávnění nakládat se zásilkou (pokud prodávající předá kupujícímu náložný list, který byl vydán prodávajícímu dopravcem - §612 Obch. zák.)- Od obou pravidel se lze odchýlit a to tak, že na základě zákona. Pokud si strany smluví, že:a) se kupující stane vlastníkem ještě dříve, než určuje zákon, musí si to písemně ujednat (i tehdy, jsou-li ostatní části smlouvy ústně). Aby bylo platné toto ujednání, musí se jednat o zboží individuálně určené nebo určené druhově, ale dostatečně označené (způsob označení si mohou strany zvolit). b) Možnosti ujednat pozdější nabytí vlastnického práva kupujícím nejsou limitovány - jedná se o výhrady vlastnictví.

Nebezpečí škody na zboží

Podstata nebezpečí škody na zboží spočívá nesení rizika důsledků jeho ztráty, zničení nebo jiného poškození. - Stíhá-li prodávajícího, může kupující bez ohledu na to vyžadovat jeho včasné a řádné dodání.- Stíhá-li kupujícího, musí zaplatit prodávajícímu kupní cenu, třebaže se dosud nestal vlastníkem. (odlišit od případů, kdy by mohla být příčinná souvislost s protiprávním jednáním prodávajícího §461Obch. zák.)

Zpravidla nese nebezpečí škody na věci vlastník dle zásady casum sentit dominus, může se stát, že toto riziko stíhá jinou osobu (např. toho, kdo je v prodlení s dodáním věci).- Lze sjednat odlišný režim přechodu vlastnictví a nebezpečí škody na věci smluvní volnost je ale v tomto ohledu omezena kogentními ustanoveními §458 a §459.- Dispozitivní ustanovení §455 Obch. zák.: pro přechod nebezpečí škody je rozhodný okamžik:

kdy kupující zboží převezme nebo kdy se to sice nestalo, ale prodávající umožnil kupujícímu se zbožím

nakládat a kupující je v rozporu se smlouvou nepřevzal (tzn., že nepřechází na kupujícího toto riziko např. tehdy, jestliže šlo v rozporu se smlouvou o předčas-nou dodávku.- Tento princip lze dohodou stran změnit, ale pouze tehdy, je-li zboží v okamžiku přechodu rizika přesně identifikovatelné (označením, pomocí přepravních dok-ladů apod.) jako zboží určené pro kupujícího.

- 201 -


→ Navíc tehdy, má-li kupující zboží převzít od jiné osoby, než je prodávající, musí být splněny dvě podmínky :

i. Za prvé musí být kupujícímu umožněno nakládat se zbožím a kupující musí o této možnosti vědět a

ii. Za druhé, je-li touto jinou osobou dopravce, přechází nebezpečí škody na kupujícího buď v místě určeném smlouvou, nebo pokud sm-louva neurčí, je rozhodný okamžik odeslání zboží do místa určení.

Předmětem prodeje se může stát i „zboží na cestě“ – tzn. zboží již přepravované – nebezpečí škody na věci přechází okamžikem, kdy bylo předáno prvnímu dopravciDůsledky přechodu nebezpečí škody na věci spočívají v tom, že zákon spojuje tento přechod se vznikem odpovědnosti za vady – jestliže dojde k poškození zboží poté, co riziko přešlo na kupujícího, pak nese on riziko nahodilého poškození nebo ztráty věci – prodávající je pak odpovědnosti za vadnost zbaven (pokud ji nevyvolal §425odst.2).

Z judikatury:

PR 17/2008 s. 648: 1. Kupní smlouva, obsahující dohodu o již prošlé (uplynulé) době dodání zboží, je (v této části) neplatná.

2. Aby šlo o smlouvu upravenou obchodním zákoníkem, musí mít smlouva jako nezbytné minimum podstatný obsah (podstatné části), který je pro každý typ smlouvy vymezen v hlavě II části třetí obchodního zákoníku, a to obvykle v ustanovení označeném jako „Základní ustanovení“.

3. Dohoda o době dodání zboží není podstatnou částí kupní smlouvy; kupní smlouva může platně vzniknout i bez takové dohody.

POVINNOSTI KUPUJÍCÍHO 1) Povinnost zaplatit kupní cenu2) Povinnost převzít dodané zboží3) Povinnost k prohlídce zboží4) Povinnost poskytnout jistotu

1) Povinnost zaplatit kupní cenu

Termín zaplacení

Povinnost kupujícího zaplatit kupní cenu je základním pojmovým znakem kupní smlouvycena by měla být zaplacena způsobem předvídaným v §448 a v termínu dohodnutém ve smlouvě (den splatnosti) – jinak v tom termínu, kdy kupující získal možnost se zbožím nakládat (§450 odst. 1).V obchodní praxi přežívá zvyk, podle kterého je termín placení (pokud není dohodnuto jinak) ovlivňován vystavením faktury pojem faktury není nijak právně definován, i když jej náš právní řád poměrně často používá; Faktura - je účetním a daňovým dokladem, jímž je dlužník vyzýván k placení ceny v oblasti dodávky nebo služeb, prodávající je povinen ji vystavit po uskutečnění plnění nebo po uskutečnění platby, pokud bylo zaplaceno před vystavením faktury. Z hlediska obchodního práva se fakturou rozumí výzva dle § 340 odst. 2, kterou věřitel požaduje dlužníkovo plnění závazku označeného na faktuře.Vystavení nebo nevystavení faktury ale nic nemění na dlužníkově povinnosti kupní cenu zaplatit (nijak ho to neochraňuje, pokud by faktura nebyla vystavena) – ale okamžik vystavení faktury ovlivňuje vznik práva věřitele na úrok z prodlení dle §369a (POZOR – pouze mezi podnikateli a podnikatelem nebo veřejnoprávní korporací a státní příspěvkovou organizací tehdy, jestliže lhůta splatnosti není stanovena smlouvou) je věřitel jako prodávající oprávněn požadovat úrok z prodlení až uplynutím 30 dní od obdržení faktury a pokud je

- 202 -


faktura obdržena dříve než zboží, pak vzniká právo na úrok z prodlení až uplynutím 30 dní od faktického obdržení (stejně se postupuje, pokud není možno zjistit den obdržení faktury nebo ověření shody zboží se smlouvou). Ustanovení §369a se týká pouze peněžitého plnění!!!

Prodávající může zaplacení kupní ceny také podmínit (§450 odst. 1 poslední věta) – tzn. že ne vždy vzniká prodávajícímu nárok na zaplacení kupní ceny až při předání zboží, podobně je tomu i při dodání odesláním, kdy lze zajistit, aby dopravce provedl před předáním zásilky příslušný inkasní úkon ú§450 odst. 2 a §618 odst. 2).Kupující však nemá povinnost zaplatit, dokud nemá možnost prohlédnout si zboží - §450 odst. 3 poskytuje kupujícímu ochranu ohledně případných práv z odpovědnosti za vady .– výjimka se uplatní tehdy, je-li dohodnutý způsob dodání zboží nebo placení kupní ceny (např. je placeno za zboží, které dosud nebylo vyrobeno).

Platební podmínky

Prioritu mají sjednané platební podmínky.Pro případ, že sjednané nebyly, upravuje zákon některá významnější pravidla:a) placení při dodání jako nejobecnější způsob.b) placení předem je v momentálním období obchodní nejistoty v ČR a obtížného vymáhání nároků časté, zatěžuje značným rizikem kupujícíhoc) bchodní úvěr – placení po dodání zboží, riziko prodlení s platbou a nezaplacení kupní ceny, které nese prodávající, lze částečně snížit zajištěním závazku podle §454

v praktickém obchodním styku se v zájmu vyvážení výhod a nevýhod ve prospěch obou stran uplatňují kombinace výše uvedených podmínek - především je to prodej za zálohu a využití dokumentárního akreditivu nebo dokumentárního inkasa, popř. placení s využitím směnek

Platební místo

Rozhodující význam má smlouva pro určení platebního místa (nejdůležitější). pokud smlouva mlčí, plní kupující podle obecné úpravy v sídle prodávajícího a to na své náklady a na své nebezpečí pokud je zboží dodáváno v místě organizační složky (závodu, provozovny) prodávajícího, má kupující povinnost platit tam má-li být placeno v místě předání zboží (nebo dokladů umožňujících se zbožím nakládat), bude kupující platit v tomto místě

2) Povinnost převzít dodané zboží

Zákon konstatuje na některých místech, zejména v §451 Obch. zák. povinnost kupujícího převzít zboží, protože akt převzetí zboží celý proces koupě završuje.Akt převzetí zboží má právotvorné účinky, neboť se na něj vážou zvlášť zásadní instituty: Především přechod nebezpečí škody na věci a odpovědnost za vady.→ Za určitých okolností nebezpečí škody přechází i v případě, že zboží kupující nepřevzal, rozhodným kritériem je to, zda se jedná o nepřevzetí oprávněné nebo neoprávněné

a) protože pouze při nepřevzetí neoprávněném přechází odpovědnost vzniku škody a odpovědnost za vady na kupujícího.b) oprávněně může zboží kupující nepřevzít v případech, kdy:

ještě před vznikem povinnosti převzít zboží závazek ze smlouvy zanikl (např. dohodou, odstoupením)

kupující uplatnil při nabídce k převzetí zboží takový nárok z odpovědnosti za vady (odstoupí od smlouvy, požaduje náhradní plnění), který je s převzetím zboží neslučitelný

- 203 -


zboží může kupující odmítnout i dříve, než je dopraveno do místa určení ( v některých případech lze učinit i později), pokud je však zboží do místa určení již dopraveno, musí se kupující zachovat profesionálně a zboží se ujmout a uchovat jej (§464), a to i tehdy, chce-li jej odmítnout – pak tak učiní na účet prodávajícího. Kupující je chráněn dvěma konstrukcemi:

1) nemusí tak učinit, pokud by mu zvlášť vznikly nepřiměřené obtíže a výlohy a musel-li by kupní cenu zaplatit2) nemůže být k převzetí zboží nucen i tehdy, je-li v místě určení přítomen přítomen prodávající nebo jiná osoba pověřená péčí o zboží

Ať již kupující odmítne zboží převzít nebo je převezme s úmyslem je odmítnout, musí ho přesto uchovat.„uchování“ – povinen i prodávající (musí mít možnost nakládat se zbožím §462) za situace, kdy kupující nezaplatil kupní cenu nebo je s převzetím v prodleníuchováním zboží rozumíme vynaložení veškerých opatření přiměřených okolnostem, aby zboží nepodlehlo zkáze nebo zůstalo nepoškozeno (§467 – opatření přiměřené okolnostem může být i prodej zboží, pokud by zboží podléhalo zkáze nebo bylo obtížně skladovatelné) závazek k uchovávání zboží nepodmiňuje nutnost uchovávat u sebe, lze využít např. skladiště (§465)- s uchováváním zboží jsou spojeny náklady, které jdou k tíži toho, kdo nesplnil povinnost ze závazku (nezaplacení kupní ceny, prodlení s převzetím, vadné plnění).Strana, která má právo na úhradu nákladů, může zboží zadržet do doby, než budou náklady uhrazeny. Pokud kupující převzetí zboží oprávněně odmítne (vady zboží vyžadují náhradní plnění), vzniká prodávajícímu povinnost zpětného převzetí zboží. Strana, která zboží uchovává, musí druhou stranu k převzetí vyzvat, aby si zboží převzala v přiměřené době a pokud se to nestane, má oprávnění zboží prodat

3) Povinnost k prohlídce zboží

Zákon ukládá kupujícímu povinnost co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na zboží provedl povinnou prohlídku buď sám, nebo za přítomnosti třetí osoby. Pokud prodávající plní odesláním, lze tuto prohlídku ponechat až na okamžik dopravy zboží do místa určenívýznam povinné prohlídky je v tom, že její nevykonání ztěžuje možnost kupujícího uplatnit nároky z tzv. zjevných vad

4)Povinnost poskytnout jistotu

Kupní smlouva může určit povinnost kupujícímu poskytnout na zaplacení kupní ceny zajištění (§454)Kupující je povinen prodávajícímu včas prokázat předložením příslušných dokladů, že závazek zaplatit kupní cenu je zajištěn způsobem sjednaným ve smlouvě – neučiní-li to ani v dodatečně přiměřené lhůtě poskytnuté prodávajícím, vzniká prodávajícímu právo odstoupit od smlouvy.

Z judikatury (zaplacení a převzetí zboží §447):

SR 3/1998 s. 60: Zaplacení kupní ceny – a tedy splnění závazku – kupujícím vůči prodávajícímu formou vystavení směnky musí mít podklad v uzavřené smlouvě (§ 334 ObchZ ). Bez takového smluvního ujednání nelze považovat vystavení směnky za splnění závazku.

PP 7 – 8/2000 s. 50: 1. Nárok na zaplacení sjednané kupní ceny vzniká prodávajícímu vůči kupujícímu, jakmile je cena splatná bez ohledu na to, zda na ni byla vystavena faktura (vyúčtování), která je jen účetním a daňovým dokladem a nezakládá proto právo na zaplacení kupní ceny.

2. Ujednání v kupní smlouvě, že „cena může být změněna“, lze se zřetelem ke konkrétním okolnostem posoudit jako ujednání neurčité, tudíž podle § 37 odst. 1 ObčZ neplatné.

Z judikatury (doba povinnosti zaplatit zboží §450 ):

- 204 -

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzgy2f6nbq&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzgy2f6nbql5ygmmzx&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7mzqww5dvojqq&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgnpxazrtgm2a&conversationId=359781


R 26/2005: 1. Pro vznik povinnosti kupujícího zaplatit kupní cenu ve smyslu ustanovení § 450 odst. 1 věty první ObchZ je rozhodující, zda mu prodávající v souladu se smlouvou a tímto zákonem umožnil nakládat se zbožím nebo s doklady umožňujícími kupujícímu nakládat se zbožím, a nikoliv kdy (kterého dne) se tak stalo.

2. Ustanovení § 450 odst. 1 věty první ObchZ upravuje vznik povinnosti kupujícího zaplatit kupní cenu a nikoli splatnost kupní ceny.

50. Odpovědnost za vady v úpravě obchodní kupní smlouvy.

ObchZ rozděluje odpovědnost prodávajícího do dvou skupin:I.) odpovědnost za vlastnosti zboží:

- odpovědnost za vady- záruka za jakost

II.) odpovědnpost za škodu – úprava kupní smlouvy obsahuje speciální ustanovení (§469-470)

I. ODPOVĚDNOST ZA VADY

Celková charakteristika a pojem vad

Pokud má zboží nedostatky, které dle smlouvy nebo právního předpisu mít nemá, je vadné. Z vad zboží vznikají práva apovinnosti stranám (prodávající vady buď odstraní, nebo, nebo ke zhojení následků vadného pllnění dojde jiným způsobem).Kupujícímu tedy vzniká právo na odstranění vad prodávajícím nebo na jiné zhojení nedostatků vadného plnění.Nestanoví-li smlouva něco jiného, odpovídá prodávající za vady alespoň v rozsahu vymezeném v zákoně (§422 násl.) – tato zákonná úprava je dispozitivní, tzn. lze dohodnout i něco jiného.( často se nepřesně označuje jako „zákonná záruka (popř. zákonnou odpovědnost)“)- Vady plnění jsou nedostatky smluvených vlastností nebo předepsaných vlastností plnění.Vady se dělí na faktické a právní:

1. Faktické vady

Charakterizuje je nedostatek reálných vlastností zboží (smluvených nebo podmíněných účelu zboží, ke kterému má sloužit, popř. vlastností obvyklých). Zákon (§422 odst. 1) je

- 205 -


http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgnpxazruguya&conversationId=359781


http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgnpxazruguya&conversationId=359781


označuje jako vady, které vznikají:a) v důsledku porušení povinnosti prodávajícího dodat zboží v množství, jakosti, provedení, balení sjednaných ve smlouvě, b) nebo v důsledku porušení povinnosti opatřit zboží dohodnutým způsobem pro přepravuVadnost zboží vyvolají také: dodání jiného zboží než jaké určuje smlouva b)a vady v dokladech nutných k užívání zboží Z těchto hledisek leze faktické vady dělit na:

a) Vady kvalityVady jakosti zboží:- V prvé řadě rozhoduje jakost sjednaná(§759), avšak nelze jakost sjednat jako horší než tu, kterou vyžadují české pr. předpisy. (Ujednání rozporná ale nezpůsobují neplatnost smlouvy – prodávající je pouze povinen dodat zboží v jakosti odpovídající předpisům. Výjimka se povoluje pro případy, kdy z porhlášení kupujícího nebo z předmětu koupě vyplývá, že věc má být vyvezena.)- Mlčí-li smlouva o jakosti, musí být zboží dodáno v kvalitě odpovídající povaze věci – tak, aby sloužilo účelu uvedenému ve smlouvě, jinak k účelu obvyklému. (ale pokud se prodávající doví mimo smlouvu, že kupující chce věc použít neobvyklým způsobem, nemusí se tomu nijak přizpůsobovat, prostě na to nebere ohled). Pokud se zboží z kupní smlouvy prodává na základě předloženého vzorníku(nebo podle předlohy), musí být poté dodáno zboží takové kvality, která odpovídá vybranému vzorku, ledaže se smlouva od tohoto odchýlí.Vady provedení zboží:- Provedením se rozumí vzájemné odlišení vzorků téže kvality (např. podmíněných vzhledem, výrobcem a zemí původu) Vady provedení se posuzují stejně jako vady jakosti- Za vadu kvality se považuje i dodání jiného zboží-aluid (ale ne tehdy, pokud prodávající včas avizuje-posuzuje se jako návrh na změnu sml., není-li akceptován, považuje se původní závazek za nesplněný)

b) vady kvantityZa ně se považuje dodání jiného než sjednaného množství zboží. - Dodání menšího zboží není vadou, jde-li o částečné plnění (§329;jestliže z přepravního nebo jiného dokladu vyplývá, že plní méně než měl, pak se posuzuje jako plnění částečné. Naopak, deklaruje-li se dodání většího množství oproti zboží skutečně dodanému, posoudí se tato situace jako množstevní vada.)- Při dodání většího množství zboží se posuzuje dodávka jako konkludentní návrh na změnu smlouvy ohledně tohoto plnění. Pak §442 ponechává kupujícímu na vůli, zda navíc dodané zboží přijme nebo odmítne (přijetím se mění msouva co do předmětu, nikoliv ohledně dalších podmínek). Za přebytečné zboží je však kupující povinen zaplatit odpovídající cenu - ceně stanoveneé ve smlouvě (povoluje se však možnost dodat jiné množství zboží v rámci tolerance - nesankcionované odchylky v množství §421).

c) vady baleníProdávající je povinen zboží opatřit tak, aby při transportu nepřišlo k újmě. Tam kde je toto třeba, zajistit bezpečnost zboží řádným obalem. Obal má funkce i estetické a reklamní.

d) vady v dokladech Následky těchto vad nejsou v zákoně výslovně upraveny. Pokud ale chybí doklady, jež jsou nezbtyné k tomu, nesplní prodávající vůbec povinnost dodat(neodstraní-li takový nedostatek včas)ocitne se v prodlení. (Pokud jde o vadnost jiných dokladů – např. návod na použití, posoudí se vada jako kvalitativní.)- platnění zvláštního pravidla: když prodávající předá kupujícímu příslušné doklady před určeným termínem dodání, pak může do té doby odstranit veškeré jejich vady a případ s posoudí, jako by bylo plněno bezvadně (nepoužije se tehdy, pokud kupujícímu prodávající způsobil nepřiměřené výlohy nebo obtíže)

2. Právní vady

- 206 -


Je-li zboží bez souhlasu kupujícího zatíženo právem třetí osoby, má právní vady . - Pokud je ale právo třetí osoby zakomponováno ve smlouvě, nejde o vadu, protože smlouva je chápána jako dvoustranný pr. úkon, který vzniká souhlasným projevem vůlí obou stran – z toho ale platí výjimka z důvodu přijetí principu teritoriality, a to: zboží nemá právní vady, pokud na něm váznou práva třetích osob z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, jestliže jde o právo, které:a) nepožívá pr. ochrany dle právního řádu místa, kde má prodávající sídlo nebo místo podnikání)popř.bydliště)b) nebo prodávající v době uzavření smlouvy nevěděl nebo nemohl vědět, že právo požívá ochrany dle právního řádu místa, kde kupující sídlí nebo podniká, nebo kam místa, kam zboží mělo být dále prodáno, ppř. kde mělo být užíváno.-Ve vztahu k zatížení zboží dalšími právy třetích osob se uplatní princip ochrany dobré víry kupujícího.(viz judikatura dole) Pokud kupující jednal v dobré víře a nevěděl, že prodávající není vlastníkem zboží, pak se stává vlastníkem zboží, a ten kdo zboží neoprávněně prodal, odpovídá za škodu původnímu vlastníkovi.

Jiná třídění vad

Obch. zák. člení vady i dle jiných kritérií(1) dle doby vzniku vady (jestli vznikla před přechodem nebezpečí škody na věci kupujícího nebo po něm) – má to význam pro rozsah práv z odpovědnosti za vady(2) vada ve vztahu k porušení smlouvy (zda jde o porušení podstatné nebo nepodstatné) – má význam pro obsah práv vzniklých z dodávky vadného zboží(3) vada z hlediska její odstranitelnosti (odstranitelné / neodstranitelné) – má význam pro volbu konkrétního nároku, který může kupující uplatnit(4) vada z hlediska uplatnění nároku – pro konkrétní stranu:zjevné x skryté;vědomé x nevědomé

Věcný rozsah odpovědnosti za vady

a) Vady vzniklé před přechodem nebezpečí škody na kupujícího

Odpovědnost za vady koncipuje Obch. zák . jako objektivní odpovědnost. Prodávající nese právní důsledky situace, že plnil v rozporu se smlouvou. Prodávající odpovídá kupujícímu za vadu, kterou mělo zboží v okamžiku, kdy nebezpečí škody na věci přechází na kupujícího.(Nerozhoduje, zda jsou vady v tomto okamžiku zjevné nebo skryté a nerozhoduje ani to, kdo vadnost plnění zavinil (subdodavatel, osoba na obchodu vůbec nezúčastněná – vandal, zloděj).Prodávající odpovídá i za vady vyvolané kupujícím – souvisí to s principem profesionality – pokud např. kupující poskytne na výrobu zboží prodávajícímu nějaký nástroj, který ale není vhodný a při vynaložení odborné péče prodávající mohl odhalit jeho nevhodnost, odpovídá za vadné zboží, které takto vzniklo, prodávající (odpovědnosti by byl prodávající zbaven pouze v případě, že by kupující výslovně trval na tom, aby nevhodná věc byla při výrobě zboží prodávajícím použita; pokud by se jednalo o použití nesprávného postupu, na kterém by kupující trval, nesmí jej prodávajícím použít!!!!)Odpovědnost za vady celkově zmírněna odkazem na konsenzuální princip – prodávající neodpovídá za takové vady, o kterých kupující v době uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět (pokud má ale zboží vady vlastností, které musí mít podle výslovného určení ve smlouvě = vymíněné vlastnosti, odpovídá prodávající stejně, i když kupující ví, že zboží je vadné)

b) Vady vzniklé po přechodu nebezpečí škody na zboží na kupujícíhoOd okamžiku přechodu rizika škody na věci na kupujícího, odpovídá prodávající za vady na zboží poté vzniklé jen tehdy, pokud je sám způsobil vlastním protiprávním jednáním. Nezáleží na tom, jak vznik vad byl vyvolán a ani kdy k tomu došlo.Prodávající může vadu

- 207 -


vyvolat až po převzetí zboží – např. předváděním funkčnosti zboží.

Časový rozsah odpovědnosti za vady

Doba, po kterou může kupující uplatnit vůči prodávajícímu nároky založené vadami dodaného množství : právo účinně reklamovat a právo volit jeden z nároků, které kupujícímu přiznává v této souvislosti zákon nebo smlouva. Vadnost plnění sama o sobě nezakládá vznik povinnosti prodávajícího nést jeho právní následky, nutné je zároveň splnění notifikační povinnosti-podání zprávy o vadách prodávajícímu označována jako reklamace.Odpovědnost vzniká: vadným plněním prodávajícího + podání zprávy o vadách prodávajícímu (reklamace).- Reklamace je jednostranný právní úkon, kterým kupující sděluje, že zboží jej vadné – stačí, když uvede, jak se vada projevuje, protože není v pozici profesionála. Reklamace musí být VČASNÁ, tzn. UČINĚNÁ V REKLAMAČNÍ LHŮTĚ.Subjektivní reklamační lhůta:počátek se váže na okamžik, kdy: 1) Kupující vadu zjistil 2) ji měl zjistit při povinné prohlídce 3) ji měl při vynaložení odborné péče zjistit později

Kupující musí reklamovat bez zbytečného odkladu po té, co lhůta začla běžet. (Reklamace musí být ve lhůtě odeslána, nikoli doručena!)Co se týká zjevných vad, má rozhodující význam povinná prohlídka, kterou má kupující provést podle možností co nejdříve poté, co na něho přešlo nebezpečí škody na zboží (relevantní je povaha zboží a okolnosti případu §427) – pokud kupující zboží prohlédne později, musí při uplatňování svých práv prokázat, že zboží mělo zjevné vady již v okamžiku přechodu nebezpečí škody.Skryté vady – takové, o kterých při prohlídce kupující nemohl vědět.O počátku subjektivní reklamační lhůty stran těchto vad platí, že běží od okamžiku, kdy je kupující při vynaložení odborné péče mohl zjistit.

Objektivní reklamační lhůta: Práva z vad, které mohly být zjištěny až po povinné prohlídce, lze v soudním řízení přiznat jen tehdy, bylo-li reklamováno do dvou let od doby dodání zboží.Vady zboží, o nichž prodávající v době uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, lze označit jako vědomé vady – časově neomezená reklamační lhůta (ale promlčitelná).Základní důsledek včasné reklamace je vznik práva volby mezi nároky, k nimž má kupující ze zákona nebo smlouvy oprávnění (pokud nenamítne včas, má stále oprávnění, ale v soudním sporu mu toto nemůže být přiznáno, brání-li se prodávající tím, že právo z odpovědnosti za vady nebylo včas uplatněno)

Obsah odpovědnosti za vady

Rozhodným kritériem je míra porušení smlouvy : ● pokud je porušena podstatným způsobem (§345 odst. 2), např. když je zboží pro vady naprosto nepoužitelné, tak může kupující:

a) odstoupit od smlouvyb) požadovat řádné plnění:

- u kvalitativních vad dodání náhradního zboží, opravu (pokud odstranitelná vada) - u kvantitativních vad dodání chybějícího množství zboží - u právních vad odstranění

c) požadovat snížení kupní ceny

Při volbě nároku kupujícím nutno postupovat dle §436 odst. 2 – kupující musí zejména přistoupit k volbě včas , a pokud zmešká lhůty stanovené v §436 odst. 2, mění se jeho nároky tak, jako by se jednalo o porušení smlouvy nepodstatné.

- 208 -


Již provedenou volbu nelze jednostranně změnit kromě dvou případů v situaci, kdy kupující žádal původně odstranění vady a následně:

a) se ukáže, že vada je neodstranitelná nebo přiměřeně nákladná – tehdy lze volbu změnit a požadovat náhradní dodávkub) Prodávající vadu v přiměřené dodatečné lhůtě vadu neodstraní – lze volbu změnit a odstoupit od smlouvy, nebo uplatnit nárok na slevu z ceny.

● Při nepodstatném porušení smlouvy kupující nemá právo od smlouvy odstoupit (pouze v případě, že to je sjednáno, tak lze odstoupit) a lze požadovat:

a) u kvantitativních vad dodání chybějícího zbožíb) u ostatních vad odstranění nebo slevu z ceny

■ Pokud kupující žádá odstranění vad, může kupující: zadržet část kupní ceny, kterou by byl povinen platit, a to v částce, která odpovídá

slevě z kupní ceny pro případ, že vady odstraněny nebudou Stejně tak má i právo určit lhůtu, ve které má k odstranění vady dojít (pokud ji

neurčí on, tak může určit oznámením lhůty prodávající kupujícímu a kupující musí zareagovat – když reaguje jinak, než sdělením nesouhlasu, platí lhůta určená prodávajícím)

když jsou vady neodstraněny, má kupující nárok na odstoupení nebo na slevu z ceny zboží

■ Pokud kupující žádá náhradní dodávku, tak se řeší situace, jak naložit s původním vadným zbožím: Náhradní zboží může kupující žádat, pokud je možné prodávajícímu vrátit dodávku celou a ve stavu, v jakém ji obdržel. To neplatí, jestliže ke změně stavu zboží nedošlo:

a. jednáním kupujícíhob. jednáním kupujícího ke změně stavu došlo,

ale při provedení prohlídky za účelem zjištění vad – např. otevření konzervy

Může se stát i to, že zboží bylo dále prodáno nebo spotřebováno (např. na stavbě) anebo byl jeho stav při obvyklém užívání pozměněn – pak je kupující povinen vrátit zboží neprodané nebo nespotřebované včetně pozměněného a současně poskytnout prodávajícímu náhradu ve výši, v níž měl z vadného zboží prospěch.

■ Pokud kupující žádá nárok na slevu, tak se posuzuje rozdílem ceny bez vad a ceny s vadou, přičemž se tento rozdíl stanovuje k datu, kdy mělo být plněno dle smlouvy (ne kdy bylo plněno, protože prodávající mohl být v prodlení)Nárok na slevu může kupující uplatnit:

a) nezaplatil-li kupní cenu, tak započtením své pohledávky proti pohledávce prodávajícího

b) uplatněním nároku na zaplacení sumy odpovídající slevě (s připočtením úroků)

■ Pokud kupující žádá odstoupení od smlouvy, může využít pouze ve dvou případech:a) při podstatném porušení smlouvy při vadném plněníb) při neodstranění vad prodávajícím ani v dostatečně přiměřené lhůtě

Záruka a jakost

Pokud má zboží vady, mohou kupujícímu vznikat vedle nároků založených odpovědností prodávajícího za vady také práva ze záruky (§429 násl.).Zárukou přejímá prodávající závazek, že dodané zboží bude mít po určitou dobu smluvené nebo obvyklé vlastnosti. Vzniká jednostranným právním úkonem prodávajícího, pro který se předepisuje písemná forma (zpravidla toto prohlášení obsahem záručního listu, ale může být učiněno i na obalu zboží).- Prodávající ji může také prohlásit v kupní nebo jiné normativní smlouvě věcný rozsah záruky:1. zboží bude po určitou dobu způsobilé k danému účelu,

- 209 -


2. zboží bude mít po tuto dobu dané vlastnosti (=smluvené /obvyklé)

ZÁKLADNÍ ROZDÍL MEZI ZÁRUKOU A ODPOVĚDNOSTÍ ZA VADY JE TEN, ŽE ZÁRUKA KRYJE I TY PŘÍPADNÉ VADY ZBOŽÍ, KTERÉ SE VYSKYTNOU I PO PŘECHODU NEBEZPEČÍ ŠKODY NA VĚCI NA KUPUJÍCÍHO (TY VADY, KTERÉ JSOU V ZÁRUCE ZAMĚŘENY).

Záruka nepůsobí bez ohledu na to, kým byly vady způsobeny a jak.(Odpovědnost prodávajícího je vyloučena, pokud byla vadnost zboží způsobena po přechodu nebezpečí škody na měm na kupujícího vnějšími událostmi.-za situace, že kupující nezpůsobil vady sám)- Časový rozsah záruky: počátek záruční doby určuje smlouva nebo samo záruční prohlášení (v ostatních případech začne běžet okamžikem dodání zboží, při povinnosti prodávajícího zboží odeslat běží lhůta dnem dojití) a konec lhůty je dán jejím uběhnutím – běh se staví na dobu, kdy kupující nemůže zboží užívat pro vadnost (pokud má zboží vady, které nebrání jeho užívání, doba se nestaví). Konec záruční doby je nutno odlišit od zániku práv z odpovědnosti za vady – právo kupujícího reklamovat nezaniká jeho neuplatněním ve lhůtě, ale pouze se oslabuje a posléze promlčuje (to se týká i práva na volbu nároku a práva na odstranění vad prodávajícím). Může např. dojít i k tomu, že záruční doba již uplynula, ale prodávající je přesto povinen vadu odstranit, protože bylo reklamováno včas. I práva ze záruky se promlčují v obecné 4leté lhůtě, pouze právo odstoupit od smlouvy uplynutím záruční doby zaniká!!!

II. SOUBĚH NÁROKU Z VAD A NÁHRADY ŠKODY Hlavní funkcí odpovědnosti za vady je reparace – náprava stavu vyvolaného vadným plněnímNároky kupujícího z odpovědnosti za vady (stejně jako ze záruky) jsou vůči jeho nárokům na jiná sankční plnění (smluvní pokuta, náhrada škody) nezávislé a posuzují se samostatně – existují ale zákonné korektury ve prospěch prodávajícího:a) Pokud kupující uplatňuje nárok na slevu z kupní ceny(relurantní nárok) – vychází se z předpokladu, že mlčky souhlasí s výskytem vady a kalkuluje s nižším ziskem, než který by inkasoval zužitkováním bezvadného zboží = proto jej §440 odst. 1 Obch. zák zbavuje možnosti uplatnit nárok na náhradu ušlého zisku v důsledku těch vlastností zboží, na které se sleva vztahuje (avšak nároku na náhradu skutečné škody nebo další újmy §380 zbaven není)b) §440 odst. 2 Obch. zák. – uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvoduVýznam je dvojí:- Nic nebrání aby se kupující s odkazem na odpovědnost prodávajícícho za škodu domáhal náhrady takové majetkové újmy, kterou nároky z odpovědnosti za vady nekryjí.- Trvá-li odpovědnost za vady a možnost uspokojit se uplatněním nároků z mí, nelze se domáhat stejného uspokojení z jiného právního důvodu.

- Náhrada škody v případě odstoupení od smlouvy Za okolností předvídaných zákonem nebo dohodou stran může od smlouvy odstoupit jak prodávající, tak kupující.Odstoupením závazek z kupní smlouvy zaniká , ale to se nijak nedotýká eventuálních nároků na náhradu škody (§351)Vzhledem k tomu, že odstoupením od smlouvy reaguje jedna strana na porušení právní povinnosti druhé strany, vyvolává toto protiprávní jednání zpravidla vznik nároku poškozeného na náhradu škody.- Zvláštním případem je situace, kdy si kupující opatřuje náhradní dodávku zboží od jiného proto, že prodávající svým povinnostem ze smlouvy nedostál, nebo kdy přistupuje k náhradnímu prodeji zboží, které bylo původně určeno pro kupujícího:Případy nezaviněných náhradních obchodů zákon rozděluje do dvou skupin:a) Pokud uskutečněn náhradní obchod v přiměřené době po odstoupení a přiměřeným způsobem, má oprávněná strana nárok na cenový rozdíl kupní ceny původní a sjednané při náhr. Obchodub) V ostatních případech pokud se náhr. Obchod uskutečnil jinak (později), anebo se neuskutečnil vůbec, má oprávněná osoba nárok na náhradu škody ve výši rozdílu mezi sjednanou a běžnou cenou dodaného zboží (§470)

- 210 -


Z judikatury:

PR 6/2008 s. 226: 1. Jestliže zhotovitel dodal vědomě vadné dílo, tj. o vadách musel vědět nebo věděl, je jeho odpovědnost za vady posuzována přísněji a nemůže uplatnit námitku, že kupující neoznámil vady včas, tedy vznést námitku pozdní reklamace.

2. Za zjevné vady je možno považovat jen takové, jejichž existence je kupujícímu, popřípadě objednateli, zřejmá na pohled, případně takové vady, které lze zjistit běžně prováděnými zkouškami (např. rentgenové zkoušky odlitků). Za zjevné nelze považovat ty vady, jejichž existenci by musel kupující nebo objednatel zjišťovat prohlídkou spojenou s destrukcí zboží nebo díla, popřípadě vady, které se typicky mohou v plné míře projevit až při užívání zboží nebo předmětu díla.

R 112/2009: Jsou-li vady díla důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání předmětu díla, nebrání přiznání práv z odpovědnosti za vady díla v soudním řízení uplynutí objektivní lhůty stanovené v § 562 odst. 2 ObchZ pro podání zprávy zhotoviteli o vadách díla.

Nabytí od nevlastníka:

PP 2/2000 s. 29: Ustanovení § 446 ObchZ se týká zboží, resp. movitých věcí, nikoli nemovitostí.

USn. sv. 23/30 s. 365: Ustanovení § 446 ObchZ významným způsobem zasahuje do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a upřednostňuje před ním dobrou víru a jistotu účastníků obchodněprávních vztahů. Lze je proto aplikovat pouze za přísného respektování ustanovení

čl. 4 odst. 4 LPS , neboť představuje zákonnou mez jednoho z nejdůležitějších základních práv, a je tedy při jeho aplikaci nezbytné striktně vyloučit jakékoli jeho zneužití k jiným účelům, než pro které bylo stanoveno. Z tohoto důvodu je obzvláště nutné velmi přísně posuzovat otázku dobré víry nabyvatele, zvláště v případech, kdy dochází k aplikaci ustanovení obchodního zákoníku na základě dohody smluvních stran podle jeho § 262. Již samotná existence takové dohody může v určitých jednotlivých případech vyvolávat pochybnosti o jejím účelu a důvodech jejího uzavření. Taková dohoda nikdy nesmí sloužit k jakémusi „jištění“ kupujícího pro případ, že by prodávající nebyl oprávněn vlastnické právo k předmětné věci převést, neboť již tato skutečnost sama o sobě by vylučovala existenci dobré víry na straně kupujícího a tím i aplikaci § 446 ObchZ . Proto je vždy nutné, aby v situacích, kdy existují o dobré víře kupujícího sebemenší pochybnosti, kupující prokázal, že využil všechny dostupné prostředky k tomu, aby se přesvědčil, že prodávající je skutečně oprávněn převést vlastnictví k předmětné věci, a že tedy byl v této souvislosti skutečně v dobré víře. To platí obzvláště v případech předchozího užití dohody podle § 262 ObchZ . Důkazní břemeno týkající se dobré víry kupujícího nese v těchto případech vždy on sám. Nerespektování těchto zásad obecnými soudy při aplikaci ustanovení § 446 ObchZ by v konkrétních případech totiž mohlo vést k ochraně jeho zneužívání k jiným účelům, než pro které bylo vytvořeno, a tedy k protiústavnosti takto vzniklých rozhodnutí.

USn. sv. 110/31 s. 3: Imanentní součástí jakéhokoliv základního práva je také postulát, jenž soudům a jiným orgánům veřejné moci, které rozhodují o právech a povinnostech jednotlivce, ukládá povinnost zastávat takový výklad jednoduchého práva, který sám o sobě nezasahuje do takových základních práv a svobod jednotlivce a je v souladu s hodnotami demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky). Jinými slovy, rozhodnutí založené na výkladu jednoduchého práva, který by takový požadavek nesplňoval, představuje zásah do toho kterého základního práva.

- 211 -

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgnpxazrugq3a&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgnpxazrsgyza&conversationId=359781


http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzhezv6mq&conversationId=359781




http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgnpxazrvgyza&conversationId=48719

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7mruwy3y&conversationId=48719


Podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) mohou být meze základních práv a svobod za podmínek stanovených v Listině upraveny pouze zákonem, přičemž při používání těchto ustanovení musí být šetřeno podstaty a smyslu základních práv a svobod a taková ustanovení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Ústavní soud vyložil ustanovení § 446 ObchZ jako zákonnou mez ochrany vlastnického práva tam, kde je třeba upřednostnit dobrou víru nabyvatele. Ačkoliv formulace dobré víry v ustanovení § 446 ObchZ ve znění do 31. 12. 2000 byla koncipována velmi široce (dobrá víra nebyla dána pouze v případě, kdy by nabyvatel věděl o tom, že prodávající není v době převodu vlastnického práva vlastníkem), je při výkladu tohoto ustanovení třeba vždy šetřit podstatu a smysl vlastnického práva původního vlastníka a jeho ochrany podle čl. 11 Listiny. Takové omezení je proto současně třeba interpretovat tak, aby byla ještě vůbec šetřena podstata vlastnického práva a aby takové omezení nebylo zneužíváno k jiným účelům, resp. aby takové zneužívání nebylo ze strany soudu přijatým výkladem tolerováno či aprobováno.

R 67/2009, SJ 2/2009 s. 128: Ustanovení § 446 ObchZ o nabytí věci od nevlastníka nelze použít pro nabytí obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným.

51. Přechod vlastnického práva ke zboží a přechod nebezpečí škody na zboží.

Dodáním smluveného zboží prodávající splnil svou základní povinnost z kupní smlouvy = tj. dodat zboží, které je předmětem kupní smlouvy

- 212 -



http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=njptcojzgzpxa4s7gfpxg5dsl4zds&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=njptcojzgzpxa4s7gfpxg5dsl4zds&conversationId=359781



- S okamžikem dodání může být spojen okamžik přechudu nebezpečí škody na zboží a přechod vlastnického prava ke zboží, ale může k tomu dojít i v jiné době než v době dodání

- Podle obecného pravidla nese nebezpečí škody na věci vlastník – ale v některých případech nese tuto odpovědnost někdo jiný než vlastník (speciální úprava pro kupní smlouvu)

- Kupní smlouva rozlišuje:a) Kdy přechází vlastnické právo ke zboží, které je předmětem kupní smlouvyb) Kdy přechází nebezpečí škody,

Tyto okamžiky upravuje samostatně:

PŘECHOD VLASTNICKÉHO PRÁVA KE ZBOŽÍ

- § 443 - 446- Cílem, který sleduje kupující je, aby na něj přešlo vlastnické právo a on mohl se

zbožím ,,neomezeně“ disponovat- Pro obchodní vztahy je speciálně upraveno, že kupující nabývá vlastnické právo i

v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlasnické právo nabýt, věděl, nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není oprávněn se zbožím nakládat za účelem jeho prodeje

§ 446Kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem prodávaného zboží, ledaže v

době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje.

- Tato úprava představuje výraznou odchylku od obecné úpravy ObčZ- Tímto pravidlem však není dotčena odpovědnost toho, kdo neoprávněně prodal

cizí věc

- Ve smlouvě musí být ujednán závazek prodávajícího převést vlastnictví ke zboží na kupujícího, je-li v ní rovněž dohodnuto, kdy a jak na kupujícího přechází, nabývá kupující vlastnické právo ke zboží okamžikem sjednaným ve smlouvě (jinak platí, že vlastnictví přechází předáním)

§ 443(1) Kupující nabývá vlastnického práva ke zboží, jakmile je mu dodané zboží předáno.

(2) Před předáním nabývá kupující vlastnického práva k přepravovanému zboží, když získá oprávnění zásilkou nakládat.

- Pro přepravované zboží platí pravidlo zvláštní == jestliže prodávající kupujícímu zboží odesílá, nabývá kupující vlastnické právo před předáním zboží, když získá oprávnění se zásilkou nakládat

- Strany si mohou sjednat přechod vlastnického práva od uvedených ustanovení odchylně, a to:

1. PÍSEMNOU dohodou si strany mohou sjednat, že kupující nabude vlastnické právo dříve, než jak stanoví zákonná úprava, ale jen jestliže je zboží určeno jednotlivě nebo zboží určené podle druhu bude v době přechodu vlastnického práva dostatečně označeno k odlišení od jiného zboží, a to způsobem sjednaným mezi stranami nebo bez zbytečného odkladu sdělením kupujícímu

2. PÍSEMNOU dohodou si strany mohou smluvit, že kupující nabude vlastnické právo ke zboží později, tzv. výhrada vlastnického práva. Doba, kdy kupující vlastnické právo nabude, může být stanovena smlouvou výslově. Jestliže je sjednána jen výhrada vlas.práva bez výslovného

- 213 -


určení, platí domněnka, že kupující má být nabýt vlastnické právo úplným zaplacením kupní ceny.

§ 444Strany si mohou písemně dojednat, že kupující nabude vlastnické právo před dobou uvedenou v § 443, jestliže

předmětem koupě je zboží jednotlivě určené nebo zboží určené podle druhu a v době přechodu vlastnického práva bude dostatečně označeno k odlišení od jiného zboží, a to způsobem sjednaným mezi stranami, jinak bez

zbytečného odkladu sděleným kupujícímu.§ 445

Strany si mohou smluvit, že kupující nabude vlastnického práva ke zboží později, než je stanoveno v § 443. Nevyplývá-li z obsahu této výhrady vlastnického práva nic jiného, má se za to, že kupující má nabýt vlastnického práva teprve úplným zaplacením kupní ceny.

PŘECHOD NEBEZPEČÍ ŠKODY NA ZBOŽÍ

- Podstata nebezpečí na zboží spočívá v nesení rizika důsledků jeho ztráty, zničení nebo jiného poškození

- Za situace, kdy toto nebezpečí stíhá prodávajícího a dojde ke ztrátě zboží, může kupující bez ohledu na to vyžadovadovat jeho řádné a včasné dodání

- Za situace, kdy nebezpečí stíhá kupujícího, musí zaplatit prodávajícímu kupní cenu, třebaže se dosud nestal vlastníkem zboží (ledaže je tu příčinná souvislost s protiprávním jednáním prodávajícího)

- K přechodu nebezpečí na zboží na prodávajícího dochází v různé době v závislosti na tom, zda podle smlouvy prodávající odesílá zboží kupujícímu nebo ne

1. Jestliže prodávající podle smlouvy kupujícímu zboží neodesílá, pak podle obecného pravidla přechází nebezpečí škody na kupujícího v době, kdy převezme zboží od prodávajícího, nebo, nepřevezme-li zboží včas, v době, kdy mu prodávající umožnil nakládat se zbožím a kupující v rozporu se svou povinností zboží převzít jej nepřevezme.

§ 455Nebezpečí škody na zboží (§ 368 odst. 2) přechází na kupujícího v době, kdy převezme zboží od

prodávajícího, nebo jestliže tak neučiní včas, v době, kdy mu prodávající umožní nakládat se zbožím a kupující poruší smlouvu tím, že zboží nepřevezme.

2. Jestliže kupující má převzít zboží od jiné osoby, než je prodávající, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího v době stanovené pro dodání zboží, jestliže v této době bylo kupujícímu umožněno se zbožím nakládat a o této možnosti kupující věděl. Jestliže mu je umožněno nakládat se zbožím až později nebo se o této možnosti dozvěděl až později, přechází nebezpečí škody na zboží, až když tuto možnost má a dozví se o ní.

§ 456Má-li kupující převzít zboží od jiné osoby, než je prodávající, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího v době stanovené pro dodání zboží, jestliže v této době bylo kupujícímu umožněno nakládat se zbožím a o této

možnosti kupující věděl. Je-li kupujícímu umožněno nakládat se zbožím nebo dozví-li se o této možnosti teprve později, přechází nebezpečí v době, kdy má tuto možnost a dozví se o ní.

3. Jestliže prodávající podle smlouvy kupujícímu zboží odesílá a je určeno ve kterém místě se tak má stát, přechází nebezpečí škody na zboží jeo předáním dopravci v tomto místě, není-li místo smlouvou určeno, dochází k přechodu nebezpečí škody na kupujícího předáním prvnímu dopravci k přepravě do místa určení v místě, které pro předání zboží danému dopravci zvolil prodávající.

§ 457Jestliže je prodávající povinen podle smlouvy předat zboží dopravci v určitém místě pro

- 214 -





přepravu zboží kupujícímu, přechází na kupujícího nebezpečí škody na zboží jeho předáním dopravci v tomto místě. Jestliže kupní smlouva zahrnuje povinnost prodávajícího odeslat

zboží, avšak prodávající není povinen předat zboží dopravci v určitém místě, přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího, když zboží je předáno prvnímu dopravci pro

přepravu do místa určení. Skutečnost, že prodávající nakládá s doklady vztahujícími se k přepravovanému zboží, nemá vliv na přechod nebezpečí škody na zboží.

- Podmínkou pro to, aby na kupujícího přešlo nebezpečí škody na zboží určeném podle druhu a kupujícím ještě nepřevzatém, je, že zboží je jasně vyznačeno pro účel smlouvy označeném na zboží nebo přepravními doklady, nebo určeno ve zprávě zaslané kupujícímu nebo jinak dostatečně vymezené (§ 458 – pozor je kogentní)

- Jestliže zboží v době uzavření kupní smlouvy je již přepravováno (tzv. koupě zboží na cestě), přechází nebezpečí škody na zboží jeho předáním prvnímu dopravci, avšak s výjimkou případu, že prodávající v době uzavření smlouvy věděl nebo podle okolností měl vědět, že již došlo kke škodě na zboží = v takovém případě nese nebezpečí škody prodávající (tuto podmínku nemohou vyloučit)

Zákon výslovně řeší otázku platby za zboží pro případ jeho ztráty, poškození nebo zničení

Došlo-li k nim před přechodem nebezpečí škody na kupujícího, a má-li být zaplaceno až při dodání, záleží na tom, zda zboží bylo dodáno či nikoli

Pokud prodávající nesplnil povinnost dodat, nemůže se domáhat zaplacení kupní ceny

Pokud však škoda nastala poté, co její riziko riziko přešlo na kupujícího, je povinen zaplatit kupní cenu (jakoby ke škodě nedošlo)

Této povinnosti je zproštěn, pokud: Škoda vznikla porušením povinnosti

prodávajícího, nebo Využil svého práva odstoupit od smlouvy,

nebo Požadoval dodání náhradního zboží

z titulu odpovědnosti za vady nebo ze záruky

Strany si podle zásady dispozitivnosti úpravy mohou okamžik přechodu nebezpečí škody na zboží ve smlouvě upravit odchylne. Zcela volně si mohou stanovit dobu pozdější než je uvedena v obecných ustanoveních ObchZ, ale dřívější dobu lze sjednat jen u zboží určeného jednotlivě a u zboží určeného podle druhu, jen jestliže v době přechodu je dostatečně odděleno a odlišeno od jiného zboží téhož druhu (§ 459 – kogentní)

§ 459Strany si mohou smluvit, že nebezpečí škody na zboží přechází před dobou uvedenou v § 455 a 458 jen u zboží jednotlivě určeného nebo u zboží určeného podle druhu, jestliže toto zboží je v době přechodu nebezpečí škody

dostatečně odděleno a odlišeno od jiného zboží téhož druhu.

- 215 -




52. Zvláštní doložky v obchodní kupní smlouvě.

Taková ujednání, která v návaznosti na určité první skutečnosti umožňují modifikovat obsah práv a povinností jedné nebo obou stran z kupní smlouvy.

1. Výhrada vlastnictví

Nejznámější ujednání. Vlastní obchodněprávní úprava v §445 – ve smlouvě ji lze sjednat, že kupující získá vlastnictví ke zboží později než k datu jeho předání, popř. k datu nabytí oprávnění disponovat se zbožím: pravidelně až zaplacením kupní ceny. Výhrada vlastnického práva musí být sjednána písemně.

Z judikatury: SJ 9/2003 s. 670: Při úvaze o trvání výhrady vlastnického práva je třeba se zabývat i tím, zda vlastnické právo nezaniklo zpracováním (§ 135b ObčZ ). R 55/2005: 1. Až do zaplacení kupní ceny je cizí věcí pro pachatele též věc, kterou jako kupující převzal od prodávajícího na základě kupní smlouvy, jejíž součástí bylo ujednání o výhradě vlastnictví spočívající ve smyslu ustanovení § 601 ObčZ v tom, že kupující nabude vlastnictví až zaplacením kupní ceny. 2. Jestliže z povahy případu vyplývá, že věc nebyla určena k dalšímu prodeji a pacha-tel před zaplacením kupní ceny naloží s touto věcí jako s vlastní, např. ji prodá třetí osobě, lze za splnění dalších podmínek jeho jednání posoudit jako trestný čin zpronevěry podle § 248 TrZ . 3. Pokud ze závazkového vztahu nevyplývá něco jiného, pak povinnost kupujícího zaplatit kupní cenu nezaniká jeho jednostranným úkonem, jímž hodlal započíst svou pohledávku vůči jiné osobě než prodávajícímu, neboť podle § 580 ObčZ platí, že zánik pohledávky započtením je možný jen tehdy, jde-li o vzájemné pohledávky týchž účastníků závazkového vztahu. SJ 4/2010 s. 245: 1. Sjednal-li prodávající s kupujícím výhradu vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 445 ObchZ ve znění účinném do 31. 12. 2004, a porušil-li kupující závazek zaplatit řádně a včas sjednanou kupní cenu, stojí prodávající před volnou, zda od kupní smlouvy odstoupí a bude požadovat vrácení věcí, k nimž uplatní výhradu vlastnického práva, nebo zda ve smluvním vztahu s kupujícím nadále setrvá a bude vymáhat úhradu kupní ceny. prodávající, který nejprve žádá zaplacení kupní ceny, však může takto provedenou volbu změnit a poté uplatnit právo na vydání věci; v obráceném pořadí změna volby možná není. 2. V poměrech konkursu prohlášeného podle zákona č. 328/1991 Sb. se výhrada vlastnického práva prosazuje prostřednictvím úpravy obsažené v § 14 odst. 4 uve-deného zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2007). 3. Výhrada vlastnického práva může být platně sjednána i u věcí druhově určených.

2. Koupě na zkoušku

Koupě na zkoušku (potestativní koupě).Jde o uzavření kupní smlouvy s podmínkou, že kupující do uplynutí zkušební doby zboží schválí (§471). Zkušební doba je vymezena dispozitivně jako tříměsíční a počíná běžet od uzavření smlouvy – není-li tedy nic jiného sjednáno, běží nezávisle na okamžiku dodání zboží.Význam má to, zda kupující již zboží převzal nebo ne:

1. Pokud ano a ve zkušební době prohlásil, že zboží odmítá, pak právní účinky smlouvy pomíjejí (podmínka rozvazovací)

2. Pokud ne, má ujednání o koupi na zkoušku povahu suspenzivní (odkládací podmínka) – účinky smlouvy nastanou pouze tehdy, pokud kupující výslovně prohlásí, že zboží schvaluje

Pokud kupující dodávku převzal a zkušební doba ještě neuplynula, není povahou věci vyloučeno to, že kupující již začal věc užívat – proto prodávající zákonem chráněn v

- 216 -

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6mzsha&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzheyv6njrgnpxazrugq2q&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzgy2f6nbql5ygmnjyga&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mrqga4v6nbql5ygmmruha&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=nnptembqhfpwy6c7pjyhe33omv3gk4tb&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzgy2f6nbql5ygmnrqge&conversationId=359781

http://www.beck-online.cz/legalis/document-view.seam?type=html&documentId=onrf6mjzgy2f6nbql5ygmmjtgvra&conversationId=359781


§472 odst. 3 Obch. zák., podle kterého kupující může zboží odmítnout tehdy, je-li schopen prodávajícímu zboží vrátit ve stavu, v jakém jej od něj převzal.a) Koupě po zkoušce

V našem PŘ není zvláštní úprava tohoto institutu, jehož podstatou je to, že v kupní smlouvě lze sjednat také podmínky, které nemají potestativní charakter (na svobodném rozhodnutí kupujícího závislý) a jejichž povaha je objektivní. Podřízeno §36 Obč. zák.

b) Koupě podle zkoušky

Smluvní vztah není závislý na podmínce, ale strany se výslovně dohodly o určení zboží k určitému účelu.Pokud se zboží ke sjednanému účelu nehodí, nastávají účinky vadného plnění – stejně tak pro případ koupě dle vzorku.

c) Koupě s výhradou výměny

V kupní smlouvě lze dohodnout právo kupujícího požadovat výměnu zboží za věci, které mu sice byly v souladu se smlouvou dodány řádně a včas, ale ve prospěch kupujícího je možné požadovat, aby bylo dodané zboží vyměněno (v souladu se smlouvou) za zboží jiného druhu nebo provedení.Postup je nutno přesně sjednat ve smlouvě - §420 odst. 2 Obch. zák.

3. Právo zpětné koupě

Ve smlouvě lze sjednat, že prodávající bude do určité doby oprávněn požadovat zboží (proti vrácení kupní ceny) zpět. Strany se mohou dohodnout, za jakých okolností prodávajícímu takové oprávnění vznikne. Závisí tedy jen na prodávajícím, zda své právo uplatní nebo ne

Obch. zák neupravuje tento institut, nebrání však dohodě smluvních stran v tomto směru: lze se inspirovat úpravou obecného občanského práva - §607 a násl. Obč. zák.

4. Právo zpětného prodeje

Institut u nás normativně neupravený, ale nebrání založit jej smlouvou. Kupující si zde vůči prodávajícímu vymiňuje právo prodat mu věc zpět (a tomu odpovídá povinnost prodávajícího zboží koupit).

U práva zpětné koupě i u práva zpětného prodeje - uplatněním práv nezaniká závazek z původní kupní smlouvy (protože zanikl již dříve splněním), ale dochází ke dvěma přechodům vlastnictví ke zboží na základě dvou právních úkonů. Jejich účelem má být zajištění závazku – nutné ověřit platnost závazku (tady se použije ustanovení §41a Obč. zák. o simulovaných neboli zastřených právních úkonech).

5. Výhrada lepšího kupce

Jedná se o uzavření kupní smlouvy s podmínkou, která má podle povahy věci rozvazovací nebo odkládací charakter (v závislosti na tom, zda zboží bylo odevzdáno nebo ne).Podstata je ve výhradě prodávajícího dát přednost jinému kupujícímu, pokud bude lepší než strana, s níž smlouvu uzavřel, a pokud se lepší kupce přihlásí v určité době.Posouzení lepšího kupce je na prodávajícím a nabídka vyšší ceny není rozhodující

6. Předkupní právo(§602 občan)

- 217 -


Institut upraven v obecném právu občanském §602 násl..Sjednáním předkupního práva je prodávajícímu založeno oprávnění na přednostní koupi věcí, které kupujícímu prodal, pro případ, že se kupující jako jejich nový vlastník rozhodne je prodat.

7. Zvláštní ujednání v souvislosti s kupní smlouvou

Cenové (§473 násl.)a měnové (§744 násl.) doložky jako ujednání o určení kupní ceny s tím, že její konečná výše bude dostatečně upravena ve vazbě na výrobní náklady nebo pohyb kurzů měn.Lze aplikovat i některé klauzule z mezinár. obchodu: výhradní prodej, zákazy vývozu zboží(je třeba respektovat předpisy soutěžního práva

- 218 -


53. Smlouva o nájmu podniku. ABSOLUTNÍ OBCHOD

OBECNĚ

Smlouva o nájmu podniku se pronajímatel zavazuje přenechat svůj podnik nájemci, aby jej samostatně provozoval a řídil na vlastní náklad a nebezpečí a aby z něj pobíral užitky. Nájemce se zavazuje zaplatit pronajímateli nájemné. Jedná se o smlouvu pojmově úplatnou.

ODLIŠNOSTI OD NÁJEMNÍ SMLOUVY PODLE OBČANA Od obecné nájemní smlouvy podle ObčZ se liší:

b) Předmětem nájmu, kterým je podnic) Požadavek na způsobilost nájemce = nájemce může být jen podnikatel

zapsaný v obchodním rejstříku, který má příslušné podnikatelské oprávnění, jinak je smlouva neplatná

d) Nájemní smlouva podle ObčZ je na rozdíl od smlouvy o nájmu podniku tzv. absolutním neobchodem

PŘEDMĚT SMLOUVY - Předmětem smlouvy je nájem podniku - Nájemce jen podnikatel zapsaný v OR - Závazek pronajímatele tedy směřuje k přenechání provozování podniku a

jeho řízení nájemci. - Přitom musí jít o provozování samostatné, kdy o něm rozhoduje sám nájemce,

bez přímého vlivu pronajíímatele a pod svou firmou - Nájemce musí podnikání provádět na svůj náklad a nebezpečí -

PODSTATNÉ NÁLEŽITOSTI

1) Určení smluvních stran 2) Přesné určení předmětu nájmu, tedy podniku 3) Závazek pronajímatele pronajmout podnik 4) Projev vůle kupujícího najmout podnik a platit nájem

- Ve smlouvě MUSÍ být dohodnuta výše nájemného, nebo alespoň způsobi jejího určení

- POVINNÁ PÍSEMNÁ FORMA

- Pronajatý podnik nelze přenechat do podnájmu

PRÁVA A POVINNOSTI STRAN

Práva a Povinnosti nájemce: - Provozovat podnik s odbornou péčí - Bez souhlasu pronajímatele není oprávněn měnit předmět podnikáání

provozovaný v pronajatém podniku - PaP přecházejí na nájemce od účinnosti smlouvy = PaP náležející k podniku, PaP

z pracovněprávních vztahů

Práva a Povinnosti pronajímatele: - 219 -


- Pronajímatel ručí za závazky, které náležejí k pronajatému podniku a vznikly před účinností smlouvy

ZÁPIS - Smlouva nabývá účinnosti zveřejněním = smlouva, jakož i její návrh musí být

uložen do sbírky listin, což rejstříkový soud bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku

- Pro uzavření smlouvy o nájmu podniku nebo jeho části je nutný souhlas společníků či valné hromady – neudělí-li souhlas ani následně, bude smlouva neplatná

- ObchZ vyžaduje souhlas 2/3 většinu přítomných akcionářů (musí být pořízen notářský zápis)

PRÁVO NA SOUDNÍ PROHLÁŠENÍ SPLATNOSTI ZÁVAZKŮ

Věřitel se může domáhat, aby soud prohlásil všechny závazky pronajímatele, které náležejí k pronajatému podniku, za splatné k účinnosti smlouvy o nájmu podniku, jestliže je nájmem podniku ohroženo jejich uplatnění. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců od účinnosti smlouvy o nájmu podniku, zaniká. Tříměsíční lhůta má PREKLUZIVNÍ povahu.

DOBA NÁJMU - Nájem lze sjednat na dobu určitou nebo neurčitou

Doba určitá Sjednává-li se na dobu určitou, pak platí, že není-li dohodnuto něco

jiného, prodlužuje se nájem o dobu, na kterou byla uzavřena smlouva o nájmu podniku, a to i opakovaně, jestliže po uplynutí doby, na kterou byla uzavřena smlouva o nájmu podniku, obě strany pokračují v plnění.

Doba neurčitá Pokud byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou, lze jí vypovědět

nejpozději šest měsíců před uplynutím účetního období, k poslednímu dni účetního období, nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu. Tak jako u obecného nájmu na dobu neurčitou nelze vyloučit výpověď smlouvy, ovšem lze dohodnout odlišnou výpovědní lhůtu. Smlouvu však lze ukončit i jinými obecnými způsoby (viz zánik závazku).

NEHMOTNÉ STATKY - Nájemci vzniká právnění užívat označní, know-how a předměty průmyslového

vlastníctvíí náležející pronajímateli a související s pronajatým podnikem v rozsahu, v jakém je to třeba pro provozování podniku

- Toto užívání je omezeno na dobu nájmu

PŘECHOD VLASTNICKÉHO PRÁVA K MOVITÝM VĚCEM - Účinností smlouvy přechází vlastnické právo ke zboží ve skladě, k materiálu

určenému ke zpracování, k náhradním dílům a jiným věcem určeným podle druhu, které se potřebovávají nebo zpracovávají v souvislosti s provozem podniu, nebo které slouží k odbytu na nájemce

- K přechodu vlastnictví však dojde jen tehdy, dohodnou-li si strany přiměřenou úplatu za tytto věci v rámci nájemného nebo mimo něj

- Strany jsou povinny sepsat zápis o převzetí těchto věcí, kde je uveden jejich soupis

- Vlastnictví přechází zpátky okamžikem skončení nájmu na pronajímatele

- 220 -


KONKURENČNÍ DOLOŽKA - ve smlouvě je možné sjednat konkurenční doložku = lze se písemně

dohodnout, že pronajímatel nesmí po dobu nájmu a nájemce nejdéle dva roky po ukončení smlouvy na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území, vykonávat na vlastní nebo cizí účet činnost, která byla předmětem nájmu, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání druhé strany.

- Pokud by podmínkám uvedeným v definici odporovala, je neplatná

NÁJEM ČÁSTI PODNIKU - Smlouvou o nájmu podniku lze pronajmout i část podniku - O části podniku, kterou je zejména potřeba přesně určit, platí přiměřeně vše, co

bylo u uvedeno u nájmu podniku

SKONČENÍ NÁJMU - Práva a závazky z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni skončení

nájmu a z trvajících slouv o nájmu nebytových prostor přecházejí na pronajímatele

- Ostatní závazky související s pronajatým podnikem se stávají splatnými

Otázka zní Smlouva o nájmu podniku, ale jelikož není samostatně, dávám otázku z postupek na prodej podniku od Janičky.

SMLOUVA O PRODEJI PODNIKU - Prodávající se zavazuje odevzdat podnik nebo jeho část kupujícímu a převést na něj

vlastnické právo- Kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit

kupní cenu- § 476 - §488a- Pojmovými znaky o prodeji podniku jsou:

Podnik nebo organizační složka Souhlas společníků

Rozhodnutí o prodeji musí odsouhlasit společníci nebo VH a to do notářského zápisu

Úplatnost Návrh smlouvy z hlediska kupní ceny musí být přezkoumán každou ze smluvních

stran znalcem jmenovaným soudem Zpráva znalce se nevyžaduje pokud s tím všichni společníci vysloví svůj souhlas,

tento souhlas musí být písemný s ověřenými podpisy, nebo do notářského zápisu přímo na zasedání VH

- Smluvní strany: Kupující prodávající

- Kogentně písemná forma- Podstatné náležitosti:

Určení smluvních stran Určení podniku nebo jeho organizační složky

Předmětem smlouvy nejsou jednotlivé věci, ale hromadná věc podnik, jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podniku

Lze prodat i jen jeho část pokud má povahu samotné organizační složky Závazek prodávajícího převést vlastnické právo k podniku na kupujícího Závazek kupujícího zaplatit kupní cenu

- 221 -


Pokud není určena konkrétně, musí být ve smlouvě uveden alespoň způsob jejího určení

- Převzetí závazků – prodávajícího souvisejících s podnikem, musí jít o všechna práva a závazky, nemusí se specifikovat ve smlouvě (výjimkou je nemovitost)

- Nemajetková práva jako je např. živnostenské oprávnění jsou nepřevoditelná- Povinnosti statutára

Statutár musí společníkům oznámit alespoň měsíc před konáním valné hromady s návrhem smlouvy o prodeji podniku a případně i zprávou znalce

Jeden měsíc před konáním VH uložit návrh smlouvy do sbírky listin + zprávu o přezkumu návrhu dozorčí radou je-li

- předání podniku: vlastnictví podniku přechází na kupujícího dnem účinnosti smlouvy, pokud není

uvedena, tak je shodná s dnem jejího uzavření nelze-li věci předat a převzít a provést zápis a provést zápis v den nabytí účinnosti

smlouvy, stanoví zákon povinnost s tím alespoň začít převzetím věcí přechází nebezpečí škody na věci na kupujícího -> o převzetí věcí musí

být sepsán zápis pohledávky za podnik přecházejí dnem nabytí účinnosti smlouvy spolu s podnikem přecházejí na prodávajícího i práva vyplývající z duševního

vlastnictví s prodejem podniku přecházejí na kupujícího i všechna práva a povinnosti vyplývající

z pracovněprávních vztahů dále přechází i oprávnění užívat obchodní firmu s nástupnickým dodatkem

- ochrana věřitelů: věřitel může podat tzv. odpor u soudu, a to v případě, že by se zhoršila dobytnost

pohledávky můžou tak učinit do 60 dnů ode dne, kdy se o prodeji dověděli, nejdéle však do 6

měsíců ode dne zápisu prodeje do OR - odpovědnost za vady:

faktické vady chybějící nebo vadné věci odpovědnost pokud se prodávající zavázal, že je podnik pro určitou činnost

provozu způsobilý – je odpovědný za nezpůsobilost pokud kupující provozuschopnost nezaručil – jen nárok na slevu vady: zjevné (reklamovány už v zápise), skryté (objektivní 6 měsíční lhůta od

účinnosti; zjistí-li prodávající některé vady, nemůže vznést námitku nedodržení reklamační lhůty

právní vady - presumuje se dobrá víra kupujícího v ujištění prodávajícího, že podnik je v tom stavu, jaký plyne z účetní evidence a smlouvy (u nepředvídatelných závazků má kupující právo na slevu)

- odstoupení od smlouvy: pokud je podnik nezpůsobilí pro sjednaný provoz z důvodů vad, které jsou

neodstranitelné kupující ze zákona nemá nárok na odstranění vad, je zákonem dáno určit přiměřenou

lhůtu prodávajícímu na jejich odstranění základním předpokladem pro odstoupení od smlouvy je vrátit podnik v původním

stavu, s přihlédnutím k běžnému opotřebení- konkurenční doložka:

je ji možno sjednat ve smlouvě jen na dobu určitou s vymezeným územím, příp. vymezit jen pro okruh určitých osob

na určitém území

- 222 -


podstata spočívá v závazku prodávajícího, že nebude vykonávat na vlastní nebo vizí účet činnost, která byla předmětem podnikání prodávaného podniku

54. Licenční smlouva.RELATIVNÍ OBCHOD

Smluvní licence je obligačním prostředkem realizace jednoho z výlučných práv k předmětům průmyslového vlastnictví, a to práva majitele poskytnout jiným osobám souhlas k využívání nehmotného statku.

Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví představuje zvláštní smluvní typ pro vymezenou část oblasti práv k nehmotným statkům, resp. k duševnímu vlastnictví, a to pro práva k průmyslovým nehmotným statkům nebo ochrannému označení.

Do předmětů průmyslového vlastnictví nepatří autorské právo, které je nehmotným statek ,,neprůmyslovým“ = vztahuje se na ně zvláštní zákonná úprava.

Předmětem průmyslového vlastnictví jsou: práva k nehmotným statkům, a to průmyslově využitelná právo na ochranné označení(U jiných předmětů duševního vlastnictví se užije analogie v režimu innominátních kontraktů)

Speciální zákonná úprava platí pro poskytnutí licence k řadě nehmotných statků včetně průmyslového vlastnictví, jako jsou (s veřejnoprávní ochranou)

vynálezy a patenty užitné vzory průmyslové vzory topografie polovodičových výrobků ochranné známky označení původu firma

Také spojována se smlouvami o užití jiného duševního vlastnictví bez veřejnoprávní ochrany (know-how, obchodní tajemství apod.) = zde půjde o inominátku s analogickým využitím licenční smlouvy

V těchto oblastech je ČR vázána řadou mezinárodních smluv o Pařížská unijní úmluva na ochranu

průmyslového vlastnictví o Madridská dohoda o mezinárodním zápisu

továrních nebo obchodních známek o Lisabonská dohoda o ochraně označení původu

zboží

Licenční smlouva se užívá jen mezi podnikateli (případně dohodnou-li se tak strany) = jedná se o relativní obchod.

Licenční smlouvou se právo nepřevádí, jen je dovoleno je užívat vedle poskytovatele.

OBCHODNÍ LICENČNÍ SMLOUVA

Charakteristika a pojmové znaky

- Jedná se o smlouvu, kterou opravňuje poskytovatel nabyvatele ve sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty nebo jiné majetkové hodnoty

- 223 -


- Smlouva musí mít PÍSEMNOU formu – kogentní (nedodržení – smlouva neplatná ex tunc)

- Základním pojmovým znakem obchodní licenční smlouvy je, že poskytoval (licenciát) poskytuje nabyvateli (licenciátovi) pouze výkon práv z průmyslového vlastnictví, nejedná se tedy o jejich převod

- Jde o výkon práv co do rozsahu limitovaný územím, na němž je možné licenční práva vykonávat

- Obvykle jsou do smlouvy zakotvena také ustanovení stanovující určitou dobu k výkonu práv a kryjící se většinou s platností smlouvy samé

Podstatné náležitosti o IDENTIFIKACE SMLUVNÍCH STRANo URČENÍ PRÁV z průmyslového vlastnictví, k jejichž výkonu se nabyvatel

opravňujeo VYMEZENÍ ROZSAHU jejich využití o ÚPLATA

Úplata mívá buď podobu licenčních poplatků (royalties) nebo jednorázově poskytnuté částky nabyvatelem

Licenciát se může rovněž zavázat, že bude poskytovat licenciát jako protiplnění jenou majetkovou hodnotu, např. dodávkou části licencovaných výrobků

REGISTRACE SMLOUVY

- Stanoví-li tak zvláštní předpis, vyžaduje se k výkonu práva poskytnutého na základě smlouvy zápis do příslušného rejstříku těchto práv § 509 odst. 1

§ 509(1) Stanoví-li tak zvláštní předpis, vyžaduje se k výkonu práva poskytnutého na základě smlouvy zápis do

příslušného rejstříku těchto práv.- Toto ustanovení je kogentní povahu, nelze se od něj tědy odchýlit - Registrace slouží k ochraně třetích osob nejen z hlediska zápisu práva, ale i pro případ

licencovaného výkonu tohoto práva- Je nezbytné respektovat i zahraniční úpravy registrace, což se stýká nejen státu, pro jehož

území licence udělovaná pro zahraničí platí, ale i státu poskytovatele, jestliže se nabyvatel nachází na území jiného státu

- Je nutné respektovat i úpravu EU - Registrační zápis je nutný u licenčních smluv k patentům, užitným vzorům, průmyslovým

vzorům, topografiím polovodičových výrobků a ochranným známkám- Závisí-li trvání práva na jeho výkonu, je nabyvatel k výkonu práva nejen oprávněn, aale i

povinen

PaP POSKYTOVATELE - Udržování práva – pokud to povaha věci vyžaduje po dobu trvání smlouvy (např.

rodlužování ochranné známky, placení správních poplatků)12 - Poskytovatel je oprávněn k výkonu práva, jež je předmětem licenční smlouvy, a

k souběžnému poskytnutí jeho výkonu jiným osobám Jestliže by měla být poskytnuta tzv. výhradní licence, která by měla pro

nabyvatele exkluzivní (výlučnou) povahu, muselo by to být výslovně uvedeno ve smlouvě

Nabyvatel není oprávněn přenechat výkon práva jiným osobám, avšak rovněž toto ustanovení je dispozitivní, takže strany si mohou sjednat jinak (tzv. sublicence)

- Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout nabyvateli veškeré podklady a informaci, které jsou potřebné k výkonu práva podle smlouvy

PaP NABYVATELE - nabyvatel je povinen utajovat poskytnuté podklady a informace před třetími osoby,

ledaže by z povahy poskytnutých podkladů a informací vyplývalo, že poskytovatel nemá zájem na jejich utajení

12 Zanikne-li originální právo poskytovateli, zaniká i užívací právo nabyvatele založené licencí, neboť je od práva poskytovatele odvozené.

- 224 -


- po zániku smlouvy je nabyvatel povinen poskytnuté podklady vrát a dále utajovovat info do doby, kdy se stavou obecně známámi

- je-li nabyvatel omezován ve výkonu práva jinými osoba nebo zjistí-li, že jiné osoby toto právo porušují, je povinen bez zbytečného dokladu podat o otom zprávu poskytovateli

- poskytovatel je oprávněn/povinen bez zbytečného odkladu učinit potřebná opatření k ochraně výkonu práva nabyvatelem

povinnost potřebného spolupůsobení - jestliže nabyvatel nesplní povinnosti podat zprávu o porušení nebo omezení práva

nebo spolupůsobení, bude odpovídat za případnou škodu v důsledku toho poskytovateli vzniklou

- nabyvateli licence nelze ukládat v hospodářském styku omezení přesahující předmět a rozsah ochrany předmětu licence

takové omezení vyvolávají důvod dovolat se neplatnosti licenční smlouvy ze zákona, ledaže by došlo k povolení výjimky Úřadem na ochranu hospodářské soutěže

naproti tomu se uznávají jako dovolená omezení spočívající např. v závazcích nabyvatele licence k výměně zkušeností nebo v závazku zpětného poskytnutí licence k patentům na zlepšení předmětu ochrany.

Připuštěny jsou i restrikce odůvodněné zájmem poskytovatele licence na řádném užití předmětu ochrany.

VÝPOVĚDNÍ LHŮTA

Licenční smlouva se uzavírá nejčastěji na dobu určitou Nelze ji proto vypovědět na základě jednostanného právního úkonu jedné

ze stran

Je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, pak ji vypovědět lze. Nesjednají-li si stany vlastní výpovědní lhůtu, nabývá výpověď účinnosti

uplynutím jednoho roku od konce kalendářního měsíce, v němž byla výpověď doručena druhé straně (ujednání je dispozitivní – lze změnit)

Rozhodnutí NS ČR Licenční smlouvou, která se týká průmsových práv a práv duševního vlastnictví, se nabyvatel nestává majitelem patentu, ale vzniká mu pouze oprávnění ve smluveném rozsahu patent užívat.

Práva k nehmotným statkům se dělí na: a) p. autorská a jim příbuznáb) průmyslová p.c) p. k firmě, obch. tajemství, k důvěrným informacím, p. na ochranu dobré pověsti podnikatele, ochrana osobnosti, utajení os. údajů.

Průmyslová právaVynálezy - tech. řešení, nové, je výsledkem vynálezecké činnosti, průmyslově využitelné.

Patent = forma pr. ochrany výlučného práva užívat vynález a disponovat s právem využívat vynález

Svolení k užívání vynálezu = licence; eviduje se v patentovém rejstříku.

Užitné vzory –

Průmyslové vzory - vnější úprava výrobků, nová, průmyslově využitelná (není jím - tech. a konstrukční řešení, přenesení známé vnější úpravy na výrobek jiného druhu, zvětšení či zmenšení známé úpravy, záměna materiálu, architektonické řešení stavby aj.).

- 225 -


Zlepšovací návrhy - tech., výrob. či provoz. zdokonalení, řešení problémů BOZP a živ. prostředí, s nímž má zlepšovatel p. nakládat.

Ochranné známky - označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku či jeho obalu, určené k rozlišení výrobků či služeb různých PL, pokud je zapsáno do rejstříku OZ u ÚPV.

Označení původu výrobků - zeměpisný název země, oblasti či místa, který se stal obecně známý jako údaj o tom, odkud pochází výrobek, jehož jakost nebo znaky jsou dány výlučně či podstatně zeměpisným prostředím, včetně činitelů přírodních a lidských.

OSTATNÍ SMLOUVY K PŘEDMĚTŮM PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ

SMLOUVA K KNOW-HOW - specifickým druhem licenční smlouvy - předmětem jsou rovněž hodnoty duševního vlastnictví, ale chráněné právem jen

rámcově př. znalosti a poznatky různých vývojových technických řešení,

technologických postupů, výrobních průhramů či některých softwarových programů

- rozdíl od klasické licenční smlouvy = především v právní pozici poskytovatelů - zatímco u klasické licenčky přísluší majiteli výlučné právo s tímto předmětem

nakládat, majiteli know-how právní předpisy toto právo nepřiznávají - majetel tedy nemůže bránit jinému subjektu, aby know-how užíval (proto se důsledně

informace utajují) což vede k smluvnímu závazku = získat know-how

- smlouvou pak získá utajované info – podobně jako u obchodního tajemství - závisí na konkrétním smluvním ujednání stran, jak tuto skutečnost do smlouvy

promítnou

SMLOUVA O PŘEVODU PRÁV PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ- předmětem prevodu mohou být pouze práva majetkové povahy a to práva

převoditelná (tj. oddělitelná od osobnosti majitele) - převést nelze práva osobnostní nebo práva tvořící osobní složku osobně-majektových

práv (př. není možný převod práva původce na vytvořený vynález, zatímco majetel patentu může patent převést na jiného)

- náležejí-li práva z patentu více spolumajitelům = užije se obecných předpisů o podílovém spoluvlastnictví

- ObchZ neupravuje žádný smlouvní typ odpovídající převodu práv z průmyslového vlastní – obchodní i soutěžní právo s ní však počítá = využije se inominátka s dodržením podmínek, které pro převod práv zakotvují jednotlivé zvláštní předpisy

- PÍSEMNÁ FORMA zde bude obligatorní, neboť účinnost smlouvy vůči třetí osobám nastává až zápisem do příslušného rejstříku

Není v otázkách… přidávám z postupky pro jistotu – od Janči…

FRANCHISING - dlouhodobé oprávnění a povinnost franchisanta využívat ve vlastní podnikatelské

činnosti silné pozice, ochranné známky, firemního jména, designu, výrobklů a služeb jiného subjektu (franchisora)

- Účelem je využívat osvědčený způsob podnikání, který pravděpodobně povede k úspěchu (na straně nabyvatele) a vytvořit určitou jednotnost sítě provozoven provozovaných různými podnikateli - nabyvateli (na straně poskytovatele).

- Základem frančízy je smluvní licence -je tedy zvláštním podtypem smlouvy licenční.- u obou smluv (licenční a franchisingové) jsou poskytnuta svolení k užití nehmotných

statků, u frančízy však nejde jen o svolení, ale mnohem více o omezení nabyvatele v určitém jednotícím směru, stanovení jeho odpovědnosti za dosažení určitého eko výsledku.

- 226 -


- frančíza je mnohem širší a méně typově vyhraněná. Její hospodářská výhoda spočívá v tom, že nabyvatel smluvně využívá již hotové a na trhu zavedené duševní vlastnictví - knot-how, ochrannou známku atd. Poskytovatel také zajišťuje odborné školení a technickou pomoc.

- Dochází k budování širokých podnikatelských sítí- Je to především pojem marketingový a nikoliv právní -> není upraven jako samostatný

smluvní typ- Poplatky

Jednorázový vstupní poplatek (entry fee) Průběžný poplatek (royalty)

55. Smlouva o úvěru.ABSOLUTNÍ OBCHOD

Smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje k poskytnutí peněz do určitého limitu ve prospěch dlužníka a na jeho požádání. Naproti tomu dlužník se zavazuje takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a kro toho zaplatit úroky z úvěrové částky.

co do právní povahy smlouva o úvěru kombinuje smlouvu o smlouvě budoucí a o půjčce

= jde o poskytnutí peněz věřitelem na konto dlužníka v důvěře, že mu budou v dohodnuté době a se sjednanými úproky vráceny.

§ 497 Základní ustanoveníSmlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky

do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Úvěry

a) dle splatnosti - dlouhodobé, střednědobé a krátkodobéb) dle zajištění - zajištěné a nezajištěnéc) dle způsobu zajištění - směnečné, lombardní (movitá zástava či CP), hypotekární, ručitelské etc.d) dle účelu - spotřebitelské, překlenovací etc.e) dle toho, zda je úvěr účelově vázán etc.

Účelem poskytování úvěru bývá zajištění úrokového výnosu z úvěrové sumy (úvěr umísťovací).

ÚVEŘOVÁ SMLOUVA

Písemná forma není předepsána (x v praxi zejména bankovní využíváno však písemné formy vždy).

Obsah:

a) individualizace stran; určení, která je věřitelem a která dlužníkem (banka, klient)

b) vymezení úvěrové sumy co do měny a objemu (měna - i jiná než česká, není-li to v rozporu s DevZ; není-li jiné dohody, vrací dlužník prostředky v téže měně, v níž mu byl poskytnut úvěr, a v téže měně platí úroky; objem - pevná suma či limit; omezení ČNB)

c) dlužníkův závazek zaplatit úvěrovou sumu a úroky z ní. Netřeba sjednat splatnost dluhu a sazbu úroků či účel. Může být sjednána i úplata za sjednání úvěru, je-li

- 227 -


poskytování úvěru předmětem podnikání věřitele.

OBSAH ZÁVAZKU

v obecném pojetí se na závazek z úvěrové smlouvy často pohlíží jako na závazek mezi věřitelem a dlužníkem (zákon tak strany rovněž pojmenovává)

není to však správně – dlužníkem je totiž nejprve poskytovatel úvěru a oprávněným je následný dlužník (po přenechání úvěru) = až plněním získává poskytovatel úvěru postavení věřitele a příjemce úvěru se stává dlužníkem

Tedy:Strany - poskytovatel úvěru = věřitel, příjemce úvěru = dlužník (v 1. fázi trvání závazku je to však naopak).

Povinnosti věřitele (poskytovatele) Poskytnout dlužníkovi peníze, pokud je o to dlužníkem požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez odkladu. Pokud je dle smlouvy úvěr účelově vázán, může věřitel omezit poskytnutí peněz jen na tento účel. O poskytnutí úvěru může dlužník požádat ve lhůtě určené smlouvou, jinak kdykoli, dokud některá ze stran smlouvu nevypoví.

Povinnosti dlužníka (příjemce):1) vrátit úvěrovou sumu věřiteli - ve sjednané lhůtě, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy

byl věřitelem požádán; prostředky může vrátit před sjednanou dobou, úroky pak platí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků

2) platit od doby poskytnutí úvěru úroky ve sjednané výši; jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem - nejsou-li úroky takto stanoveny, musí platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy; Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné dle zákona či na jeho základě, je dlužník povinen platit úroky nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednání výše úroků se týká ročního období.

Splatnost úroků - spolu s úvěrovou sumou; je-li lhůta pro vrácení úvěrové sumy delší než 1 rok, jsou úroky splatné koncem každého roku; v době, kdy má být vrácen zbytek úvěrové sumy, jsou splatné i úroky z něj; mají-li být poskytnuté prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z ní.

3) zaplatit příp. sjednanou odměnu

ZÁNIK ZÁVAZKU:a) splněnímb) výpovědí - před uplatněním nároku na vyplacení úvěrové sumy;

Může vypovědět kterákoli strana - účinky výpovědi příjemce úvěru, jsou okamžité a nastávají doručením výpovědi; výpověď poskytovatele je účinná ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena

c) odstoupením - důvody: 1) obecné2) zvláštní (lze požadovat vrácení částky i s úroky):

a) zanikne-li či zhorší-li se zajištění závazku vrátit úvěr, musí dlužník doplnit zajištění na původní rozsah – neučiní-li tak v přiměřené lhůtě, může věřitel od smlouvy odstoupit

b) použije-li dlužník úvěr k jinému účelu či stane-li se sjednané použití nemožným, může věřitel od smlouvy odstoupit

c) je-li dlužník v prodlení s vrácením více než 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce.

Odstoupení věřitele nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

- 228 -


Smlouva o úvěru – přednáška x seminář Zavazuje se věřitel, že na požádání dlužníka poskytne peněžní prostředky a dlužník se zavazuje je vrátit a zaplatit úroky.Podstatné části smlouvy tedy jsou:

1. závazek věřitele poskytnout peníze – nemusí je skutečně poskytnout. Většinou to probíhá tak, že věřitel platí z úvěru věřitelům dlužníka. Specifický případ je pak tzv. kontokorent. V praxi otvírá banka na příkaz dlužníka dokumentární akreditiv.

2. určení výše peněžních prostředků – většinou limit do určité částky.

3. závazek druhé strany vrátit i s úroky.

Je to konsenzuální smlouva, nevyžaduje se předání peněz. Předmětem mohou být jen peníze, nikoli jakákoli druhově určená věc. Úroky jsou povinné. Tím se liší od smlouvy o půjčce dle ObčZ.

Věřitelem je zpravidla banka. Smlouva většinou neobsahuje přímo dohodu o výši úroků ale odkaz na úvěrové podmínky. Věřitelem (poskytovatelem úvěru) ale nemusí být jen banka ale kterákoli FO a PO. Nemusí být ani podnikatelem, protože smlouva o úvěru je absolutní obchod. Pokud je poskytování úvěru podnikáním, je to volná živnost podle živnostenského zákona. Pouze pokud je tedy podnikáním, má také nárok na úplatu za sjednání závazku poskytnou úvěr (to je třeba odlišovat od úroků).

Smlouva o úvěru nemusí být písemná, výjimkou jsou spotřebitelské úvěry. Ve smlouvě je zpravidla uvedena lhůta, do které může dlužník uplatnit svůj nárok na čerpání peněz. Může být stanovena různě – termíny od do, nejzažším termínem. Pokud sjednána není, může dlužník pořádat neomezeně kdykoli. Ale zánik toho nároku může nastat výpovědí jedné ze stran. Pozor, nevypovídá se smlouva jako taková ale pouze nárok na plnění. Pokud neposkytne věřitel úvěr podle dohodnuté lhůty a včas, dostává se do prodlení. Posuzuje se to podle prodlení dlužníka, jelikož on je v této situaci vlastně dlužníkemDlužník může s úvěrem nakládat jak hchce, omezení musí vyplývat ze smlouvy. Úroky – jsou podmíněny tím, že byl plnění skutečně posktuto. Jsou tři druhy výše úroku:

dohoda stran

výše stanovená jako nejvýše přípustná zákonem – tuto pravomoc měla ČNB ale už nemá

výše obvyklá – pokud ve smlouvě nejsou úroky sjednány, bude se to řídít tím, jaké úroky požadují obvykle banky v místě.

Výše je tedy neomezená, pokud by byla nepřiměřená, bude to výkon práva v rozporu se zásadami posctivého styku (§265). Pokud si strany nedohodnou něco jiného, platí se úroky do úplného splacení úvěru. Splatnost úroků – viz §503. Pokud je dlužník v prodlení se splácením, může věřitel odstoupit od smlouvy.

- 229 -


56. Obchodní smlouva o dílo. Celkový přehled.RELATIVNÍ OBCHOD

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

Smlouva o dílo je smluvním typem, který z hlediska důležitosti kvality i kvantity uzavírání stojí v praxi na druhém místě hned za kupní smlouvou. Smlouva o dílo je konsenzuální, synallagmatická a úplatná smlouva, která zakládá relativní obchodní závazkový vztah (§261). Smlouva o dílo nemusí mít písemnou formu, avšak dohoda podle § 262 písemná již být musí.

Obecně upraveno v §631 - §656 Obč. zák., pro obchodní vztahy platí přednostně speciální úprava §536 - §565 Obch, zák. – tato úprava je celá dispozitivní – ÚPRAVA V OBCHZ JE KOMPLEXNÍ

Smluvními stranami jsou: OBJEDNATEL (ten, pro kterého se dílo vytváří) a ZHOTOVITEL (ten, kdo dílo vytváří)

Podstatu smlouvy o dílo tvoří na jedné straně závazek zhotovitele provést dílo a na straně druhé závazek objednatele zaplatit cenu za jeho provedení (§536 odst. 1 ObchZ)

Obchodní ani obecné občanské právo neznají smlouvu, jejímž předmětem by byl zá-vazek provést výkon bez záruky za výsledek (myšleno jako jeden ze smluvních typů)

Zhotovitel je nezávislý, jedná vlastním jménem na vlastní účet a riziko, dále je zhotovitel povinen opatřit si věci potřebné pro řádný výkon práce a jeho práce podle smlouvy o dílo musí dle ObchZ splňovat i znaky provedení díla - §536 odst. 2

§ 536(1) Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.(2) Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

- 230 -


POJETÍ SMLOUVY O DÍLO

- Z prvotních smluvních typů známe především základní kupní smlouvu, kterou se převádělo vlastnictví, a nájemní smlouvu, kterou se převádělo užívací právo k věci

- Až profesionalizace práce a kvalita práce v průběhu dějin přinesla vývoj a s ním i vznik smlouvy o dílo jako smluvního typu

- Francouzské právo nemá smlouvu o dílo samostatně upravenou v právním řádu, ačko-liv ji uznává

- Ani v italském PŘ není jednoznačné rozlišení smlouvy o dílo a služební smlouvy- Švýcarská právní doktrína vidí podstatu závazku ve vytvoření nějakého díla –

vytvořením je pracovní plnění, u kterého je nutné, aby přineslo určený výsledek- ABGB – smlouva o dílo vzniká tehdy, převezme-li někdo úplatný závazek zhotovit dílo,

služební smlouvy tehdy, pokud se někdo zaváže konat služby pro jiného (má blízko k římskoprávnímu „nájmu práce“)

- Německý BGB – smlouvou o dílo se podnikatel zavazuje vytvořit sjednané dílo, a objed-natel se zavazuje zaplatit dohodnutou odměnu (dílem se nerozumí jen změna věci nebo její vytvoření, ale i jiný výsledek přivozený poskytnutím práce nebo služby)

Odlišení od jiných smluv

- současný systém právní úpravy činnosti pro druhé je rozložen do tří zákoníku: OZ, ObchZ, ZPr

a) od pracovní smlouvy – základem rozlišující je charakter práce (jde-li o podnikatelské aktivity, jde o obch. závazkový vztah)

- dále je rozdíl v právním postavení osob zavázaných k výkonu činnosti - zhotovitel je nezávislý, jedná svým jménem na vlast. účet a riziko (x zaměstnanec je v závislém postavení, práce je mu přidělována, omezen ve volbě prac. postupu, menší odpovědnost); zhotovitel nemá právní možnost zasahovat do vnitřních poměrů podniku objednatele; zhotovitel musí zajistit věci k provedení díla sám (x může jít i jen o opravu, zkompletování);

- práce zhotovitele musí navíc splňovat ještě znaky provedení díla dle § 536/2- možné obcházení pracovní smlouvy pomocí tzv. Švarc systému, kdy si podnikatel najímá

zaměstnance, kteří ovšem mají status samostatně podnikající osoby a nejsou oficiálně v zaměstnanecké poměru na rozdíl od faktického stavu

b) od kupní smlouvy - Základním kritériem rozlišení je předmět smluv - u kupní smlouvy jde o věc, u smlouvy o dílo o činnost (zhotovení, provedení, montáž,…)

- Problém nastává v situaci, když smlouva zaváže dodavatele k plnění věci dosud nezho-tovené – náš právní řád nepoužívá hlediska individuality zakázky, ale používá pomocné kritérium převzaté z římského práva: relevantní je, kdo dodává převážnou část materiálu

- Pokud se odběratel nezavázal předat dodavateli podstatnou část věcí, jichž je k výrobě zapotřebí, jedná se o kupní smlouvu, pokud zákazník opatřil převážnou část materiálu a předá jej ke zhotovení zboží druhé smluvní straně, jde o smlouvu o dílo

- Z toho platí tři výjimky: 1. Pokud materiál opatřil zhotovitel, ale na výsledku převažuje podíl práce, jde o smlouvu

o dílo2. Pokud je zhotovitel povinen vedle dodávky zboží i k jeho montáži, jedná se bez ohledu

na poměr hmoty a práce vždy o smlouvu o dílo3. Bere se na zřetel moderní kritérium výsledku tvůrčí práce, ale pouze ve vztahu ke

stavbě (vede k podstatné změně stavu) zhotovení, montáž, oprava úprava vždy dílem

- 231 -


c) od jiných smluv - smlouvy mandátní, komisionářská, o obch. zastoupení, o zprostředkování, sml. přepravní a zasilatelská - není zde zákonný požadavek na provedení díla jako hmotně zachyceného výsledku smluvené činnosti.

NÁLEŽITOSTI SMLOUVY O DÍLO

Podstatné náležitosti- Podstatné části smlouvy:(1) Označení smluvních stran, které jsou v postavení zhotovitele a objednatele –

přesné názby (jména či firma) účastníků smluvního vztahu a jejich postavení (kdo je zhotovitel a kdo objednatel)

(2) Určení díla – musí být vymezeno dostatečně přesně, aby nedošlo ke sporu o povaze či vlastnostech díla

(3) Závazek k zaplacení ceny za provedení díla

Označení smluvních stran, které jsou v postavení zhotovitele a objednatele

- Právní úkony se posuzují podle obsahu, to znamená, že není nezbytné označit smluvní strany jako „zhotovitel“ a „objednatel“, v praxi se objevuje třeba investor, stavební, za-davatel atd. = Nerozhoduje označené účastníku, ale vymezení jejich právního postavení (určení práv a povinností)

Určení díla

- Dílo v sobě vždy zahrnuje stránku: pracovní a materiálníPracovní stránka – činnost vykonávaná samostatně a podnikatelskyMateriální stránka – změna vlastností hmotné věci, v níž se obrazí výsledek činnosti,

vykonávané podle smlouvy- Předmětem díla je věc, která dílo je zachycena na hmotný výsledek, ObchZ. rozlišuje

3 skupiny děl:1. Vytvoření určité věci 2. Montáž – není výslovně definována, jde o technický pojem a lze ji charakterizovat jako

umístění a sestavení věci nebo souboru věcí na sjednaném místě tak, aby byly schopné provozu (nepovažuje se však za montáž pouhé zapojení např. pračky nebo lednice do zásuvky)

3. Hmotně zachycený výsledek jiné činnosti – změna vlastností určitého předmětu, změna původních vlastností (oprava, úprava věci)

- Dílo může být i nehmotné povahy-např. vyřešení technického problému, vztah hmota - nehmota je relativní, může jít např. o vytvoření nějakého softwaru, ale musí být zachycen na hmotném médiu

- Svoboda práce zhotovitele se projevuje v jeho nezávislosti na pokynech objednatele při provádění díla

- U zhotovitele se předpokládá odborná péče, tj. zvolení takových postupů, které pove-dou k tomu, aby dílo odpovídalo smluvenému výsledku – smlouva ale může zároveň obsahovat pokyny, které se zhotovitel zaváže dodržovat (nebo se zhotovitel může za-vázat jen k tomu, že dodrží pokyny, které mu v průběhu zhotovení díla zadá objedna-tel)

(V zásadě se předpokládá, že zhotovitel bude schopen provést dílo i bez pokynů objednatele.)

- Pokyny objednatele je zhotovitel povinen odborně posuzovat a popř. upozornit na nevhodnost materiálu opatřeného objednatelem (třeba jen z části)

- 232 -


Závazek k zaplacení ceny za provedení díla

- Ve smlouvě je třeba VÝSLOVNĚ dohodnout, že za dílo bude zaplacena úplata – učiní se:a) Dohodou o výši úplatyb) Způsobem určení její výše

- Je ale možné, že strany uzavřou smlouvu, ve které nebude určení úplaty: (§546 odst. 1) – PLATNOST SMLOUVY POTOM PODMIŇUJE VŮLE STRAN NEURČIT CENU VE SMLOUVĚ – tato vůle musí vyplývat z ujednání o uzavření smlouvy, nikoli ze smlouvy samotné (§536 odst. 3)

- Není-li výše ceny dohodnuta a nelze-li ji určit ani podle kritéria stanoveného ve sm-louvě, je objednatel povinen zaplatit cenu, která se obvykle platí za srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy za obdobných obchodních podmínek (§546 odst. 1)

- Zařazení rozpočtu zákon do smlouvy výslovně nepřikazuje, ale je-li součástí smlouvy nebo byl-li objednateli do uzavření smlouvy sdělen, je podstatné, zda je stanoven jako úplný a závazný (§547)

U rozpočtu se má projevit profesionalita zhotovitele, který by měl do rozpočtu zahrnout veškeré práce

Rozlišují se 3 druhy rozpočtů:

1) závazný a úplný – pokud je rozpočet úplný, má zahrnovat vše, co se díla týká. Zhotovitel při překročení

úplného rozpočtu nemůže požadovat přiměřené zvýšení ceny a zisku, pokud se při provádění díla projeví potřeba provést práce nezahrnuté v rozpočtu a zároveň pokud toto mohl předvídat

2) úplný a neúplný– tzn, že „se nezaručuje jeho úplnost, a zhotovitel se může domáhat zvýšení ceny“ díla, ale

pouze za předpokladu, že se při provádění díla objeví potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud tyto práce nebyly předvídány v době uzavření smlouvy – jedná se o tzv. vícepráce. Ovšem i v příp. vícepráce je možné zvýšit cenu jen do limitu 10% ceny díla určeného podle rozpočtu, vzhledem k dispozitivnosti tohoto ustanovení je možné smluvně dohodnout procentní limit v jiné výši. Pokud by zvýšení ceny díla činilo více než 10%, je objednatel oprávněn ex lege od smlouvy bezodkladně odstoupit. Využije-li objednatel svého práva od smlouvy odstoupit v důsledku nadměrného zvýšení ceny, je povinen uhradit zhotoviteli část ceny díla, která odpovídá rozsahu provedených prací a ceně podle rozpočtu.

Příklad: není možné se domáhat zvýšení ceny z důvodů, že při opravě karoserie

u auta nebyly zahrnuty práce spojené s jejím nalakováním je možné se domáhat zvýšení ceny, jestliže se při opravě karosérie po

havárii zjistí potřeba výměny součástek, jejichž poškození nebo opotřebení nemá s havárií souvislost

Pokud ze smlouvy nevyplývá, že rozpočet je neúplný, je při mlčení vždy úplný.

3) nezávaznýByla-li cena určena na základě rozpočtu, který podle smlouvy se považuje za nezávazný,

může se zhotovitel domáhat, aby bylo určeno zvýšení ceny o částku, o níž nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem, náklady zahrnuté do rozpočtu, např. inflační vlivy, zvýšení cen surovin

rozpočet předložený zhotovitelem se považuje za závazný, pokud ze smlouvy nevy-plývá něco jiného

v žádné ze situací nemusí objednatel se zvýšením rozpočtu souhlasit, pak rozhodne o jeho oprávněnosti na návrh zhotovitele soud (§547 odst. 4)

- 233 -


pokud zhotovitel požaduje více, než 10% navýšení ceny rozpočtu, může objednatel bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit (§547 odst. 5) – musí ale zhotoviteli nahradit část odměny odpovídající částečnému provedení díla (částka bude účtována dle rozpočtu)

nárok na zvýšení ceny zhotoviteli zaniká, jestliže bez zbytečného odkladu neoznámí potřebu nevyhnutelného překročení – zákon chce totiž předejít sporům, které by vyvstaly po skončení díla v době, kdy by se teprve objednatel o zvýšení ceny dověděl (pak už by se také nemuselo vyřešit)

Nepodstatné náležitosti- platební podmínky nejsou podstatnou částí smlouvy a zákon je v této souvis-

losti nijak neupravuje (protože zákonodárce myslel na malá díla jako je např. výměna kohoutku, ale i na velká investiční díla – výstavba dálnice = proto nelze up-ravit jednotně)

- z toho důvodu je v §548 pro případ, že by chybělo ustanovení o platebních podmínkách ve smlouvě, zakotveno to, že nárok na zaplacení díla vzniká jeho provedením

- nevylučuje se zároveň placení formou záloh – poskytnutí záloh neovlivňuje možnost odstoupení od smlouvy zhotovitelem, pokud jsou dány zákonné předpoklady

- další náležitosti: ujednání o době a místu plnění o součinnosti objednatele o přechodu vl. práva a nebezpečí škody na věci o odpovědnosti za vady sjednání zkoušek prováděných v průběhu zhotovení podmínky předání a převzetí dokončeného díla podmínky pro změny a zrušení smlouvy ujednání o smluvních pokutách…

Poznámka: Ve stavebnictví se vytvořila řada způsobů placení díla zálohově ještě před jeho provedením. Účel je posílit zhotoviteli finanční stránku, aby mohl vše obstarat, a také dát najevo, že na díle a jeho bezvadném provedení jako objednatel trvám. Používá se několik způsobů placení záloh (ve stavebnictví): (1) termínový způsob – lhůta pro provedení díla je rozdělena na termíny, ve kterých jsou spláceny předem určené zálohy; nevýhoda je tehdy, když se zhotovitel ocitne v prodlení s postupem díla; (2)placení podle rozpočtu – právo na zaplacení záloh vzniká dokončením některých prací nebo souboru prací předvídaných v rozpočtu; (3) splátkován í – kombinace výše uvedených 2 způsobů. Vyvinul se také institut pozastávek, který umožňuje pozastavit dohodnutou částku sjednanou stranami ve smlouvě v případě, že dílo bude mít eventuální vady při předání. Musí být odstraněny a pak vzniká nárok na tuto částku.

PRÁVA A POVINNOSTI STRAN ZE SMLOUVY O DÍLOPovinnost provést dílo- Základní povinností zhotovitele je provést dílo na vlastní náklad a nebezpečí ve

sjednané době- Zhotovitele stíhá povinnost dosáhnout sjednaného výsledku a odvést smluvené dílo

v dohodnuté době, proto je účelné ve smlouvě stanovit termín dokončení díla – zákon to ale výslovně nepřikazuje

- Nedohodne-li se termín dokončení, má se za to, že zhotovitel je povinen dokončit dílo v přiměřené lhůtě (§537 odst. 1) – následky jeho prodlení se řídí zásadně obecnými us-tanoveními o prodlení dlužníka

- U stavebních smluv bývá velmi časté, že se dohodne plán postupu stavby s určenými termíny tzv. milníky – pokud zjistí objednatel, že zhotovitel je v rozporu se svými povinnostmi, je oprávněn dožadovat se, aby vady odstranil a dílo prováděl tak, jak bylo stanoveno ve smlouvě nebo její příloze řádným způsobem – pokud

- 234 -


v přiměřené lhůtě není zhotovitelem učiněno, má objednatel právo na odstoupení od smlouvy, protože toto se považuje jako podstatné porušení smlouvy

- Pokud se stane, že je dílo dokončeno před sjednanou dobou, má povinnost objednatel dílo převzít pokud je schopné převzetí

- Ve smlouvě je žádoucí vyjednat i místo, kde se dílo bude provádět – má to právní následky:

a) Je-li předmětem smlouvy zhotovení nové věci a chybí jiná dohoda, tak platí, že je-li věc zhotovována u objednatele, na jeho pozemku, nebo na pozemku, který opatřil, je on vlastníkem zhotovované věci

b) V ostatních případech vlastníkem zhotovitel

- Vlastník nese nebezpečí škody na věci - pokud oprava, údržba, úprava, tak nebezpečí škody na věci ani vl. právo nepřechází na zhotovitele

- Většinou přebírá zhotovitel věc k sobě do opatrování (§540 odst. 2) a odpovídá jako skladovate l za škodu, která vznikla na skladované věci (ledaže by tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče - §533 Obch. zák.)

- Provedení díla na vlastní náklad a nebezpečí – to neznamená, že dílo musí provést zhotovitel osobně, může pověřit jinou osobu, ale pouze v případě, že ze sm-louvy nevyplývá něco jiného

- Pokud dílo provádí osoba odlišná od zhotovitele, odpovídá zhotovitel stejně, jako by dílo zhotovoval sám

- V obchodních vztazích bývá často pravidlem, že vznikají velké dodavatelské systémy, kdy si podnikatel, který se zaváže dílo zhotovit, zjedná jiné podnikatele (tzv. subdoda-vatele), kteří provádí jednotlivé části díla – a ti si zase zjednají jiné subdodavatele → původní (hlavní, finální) objednatel se označuje jako investor a ten často nevykonává svou kontrolní a organizační činnost sám, ale najímá si k výkonu specializovanou firmu

- Volnost objednatele zvolit si provedení díla silami zhotovitele nebo subdodavatelsky velmi neomezená

- Otázka, zda objednatel může aktivně zasahovat do subdodavatelského systému, je u nás vyřešena tak, že zhotovitelova samostatnost je jednoznačná (tedy pokud není sm-luvně ujednáno něco jiného)

- Ve většině případů nelze dílo vytvořit bez použití jistých materiálů - §539 násl. hovoří o věcech určených k provedení díla (nemusí se jednat o materiál, může jít např. i o přístroje nebo dokumentaci)

- Objednatel může některé věci potřebné k provedení díla obstarat sám:

tuto povinnost nese, když se k tomu výslovně zaváže (za ty věci, které opatřil, nese odpovědnost do momentu, kdy jsou zpracovány)

musí je ve smluvené době předat zhotoviteli pokud se nedohodli na termínu předání věcí, tak je musí dodat bez

zbytečného odkladu zhotoviteli pokud byl objednatel povinen dodat zhotoviteli určité věci a nedodal,

může je opatřit zhotovitel sám, jestliže poskytl objednateli dodatečnou lhůtu a ta marně uplynula – pak je povinen objednatel na požádání tyto věci zaplatit a uhradit případné další náklady s tím spojené

věci opatřené objednatelem, které zhotovitel nepoužil, musí vrátit objed-nateli

odpovědnost za dodané věci objednatelem zákon spojuje se zásadou odborné péče a vychází se z presumpce vyšších odborných znalostí zho-

- 235 -


tovitele – věci jsou v odborné péči spojenou s odpovědností zhotovitele za škodu na převzaté věci, která vznikla po převzetí, až do okamžiku opětného předání věci objednateli – POVINNOST OPATROVAT PŘEDANÉ VĚCI VYPLÝVÁ PŘÍMO ZE SMLOUVY O DÍLO – NELZE POŽADOVAT ZVLÁŠTNÍ ODMĚNU!!!

Zhotovitel je také povinen upozornit objednatele na případnou nevhodnost věcí, které od něj převzal – práce musí být přerušena a ob-jednatel buď trvá na použití svého materiálu, nebo jej musí vyměnit za nový Když objednatel trvá na použití svého nevhodného materiálu, neod-

povídá zhotovitel za případnou nemožnost dokončení díla Má také nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením díla Sdělení, že objednatel trvá na použití svého nevhodného materiálu,

musí být PÍSEMNÉ Pokud zhotovitel nevhodnost nenamítne, odpovídá za všechny vad způ-

sobené použitím nevhodných věcí – neprofesionalita

Pokud zhotovitel zjistí skryté překážky, musí opět oznámit objednateli bez zbytečného odkladu a navrhnout jiné řešení

- Zákon poskytuje objednateli oprávnění kontrolovat průběh provádění díla a prověřit, zda zhotovitel provádí shodně se svými povinnostmi

- Předmět díla musí mít vlastnosti smlouvou výslovně předepsané nebo předpokládané- Řádně provedené dílo je dílo ukončené tehdy, když je možné je použít ke sjed-

nanému nebo předpokládanému účelu- Z práva na provádění průběžné kontroly vyplývá objednateli dvojí oprávnění:

(1) Dožadovat se odstranění vad vyvolaných nesprávnými postupy(2) Dožadovat se, aby zhotovitel pokračoval v díle řádně

Zhotovitel musí oprávněné požadavky tohoto druhu respektovat, a pokud by toto jeho jednání vedlo k podstatnému porušení smlouvy, může objednatel odstoupit

Důležité upozornit, že objednatel má právo, nikoli povinnost ke kontrole Kontrola může být sjednána i ve smlouvě, kdy objednatel bude kontrolovat

činnost zhotovitele vždy po určitých časových úsecích, na kterých se dohod-nou

- Nutno odlišit dva termíny:1. Pokyny objednatele k provádění díla – stanoveno ve smlouvě (co a jak – viz výše)2. Pokyny objednatele zpřesňující požadavky na výsledné vlastnosti díla –

například požadavky na nadstandardní a původně nesjednané vlastnosti díla, na tzv. vícepráce apod

Míří-li nad rámec původní smlouvy, není jim zhotovitel povinen vyhovět, ledaže dojde k dohodě o změně

Obch.zák. v této souvislosti upravuje pouze cenové důsledky řešení této problematiky Objednatel je povinen, nesjedná-li se něco jiného, zaplatit cenu přiměřeně zvýšenou

nebo sníženou, u kvalitativních změn cenu upravenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla (§549)

- Za určitých situací nutná součinnost objednatele a zhotovitele při provádění díla – zhotovitel je oprávněn určit objednateli přiměřenou lhůtu a po jejím marném up-lynutí může odstoupit od smlouvy za podmínky, že na takový důsledek objednatele předem upozornil

Pokud objednatel poskytne součinnost řádně a včas, ale zhotovitel přesto nezačne v domluveném termínu provádět dílo, má nárok na náhradu nutných nákladů, které

- 236 -


mu tím vznikly – toto právo musí uplatnit do 1 měsíce od převzetí věci (v pří-padě odstoupení od smlouvy do jednoho měsíce od odstoupení), jinak právo zaniká – LHŮTA PREKLUZIVNÍ

- Pokud se dílo provádí u objednatele, musí zajistit bezpečnost a ochranu zdraví, vlast-nictví zhotovitele a zaměstnanců

Splnění závazků ze smlouvy- Základní povinností zhotovitele je dílo řádně ukončit a předat předmět díla objednateli - Řádné ukončení díla – zachycení jeho výsledku ve sjednané podobě a na hmotném

předmětu- Vlastnosti předmětu díla musí odpovídat smlouvě – mlčí-li o nich, předpokládá se, že

byly sjednány vlastnosti odpovídající dohodnutému nebo obvyklému účelu- Zákoník také předpokládá, že je možné plnit vadně: u velkých staveb je prakticky nemožné dokončit dílo bez vad nebo drobných ne-

dodělků, proto rozlišuje zákon dva pojmy – dílo řádně ukončené x dílo s vadami zákon zanechává totiž prostor pro případy, kdy je dílo ukončeno řádně, ale má vady,

které se obecnému pojetí řádně ukončeného díla nepříčí – u staveb pokud tedy dílo ukončeno řádně, je bez vad a závazek zhotovitele zaniká pokud dílo s vadami, zákon stanoví výslovně v § 324 odst. 3, že závazek zhotovitele

nezaniká a že pokračuje ve svém trvání do doby uspokojení objednatele- když závazek zhotovitele zahrnuje i montáž, pak je řádně ukončen až montáží

- povinnost předat dílo – skládá se z povinnosti předat dílo na náležitém místě a povinnosti vyzvat objednatele k jeho převzetí

- povinnost splněna buď odesláním předmětu díla (pokud dojednáno ve smlouvě) nebo zhotovitel umožní objednateli nakládat s dílem v místě předání

- místo předání – má být dohodnuto ve smlouvě, jinak nastupují dispozitivní zákonná pravidla, podle kterých je místem předání (alternativně):1) místo předání díla prvnímu veřejnému dopravci, který má uskutečnit dopravu do

místa určení (lze pouze, pokud ve smlouvě dohodnuto, že předmět díla bude odesílán, jinak ne!!)

2) místo provádění díla (dle smlouvy)3) místo, o kterém v době uzavření objednatel věděl nebo musel vědět, že tam

bude zhotovitel dílo provádět4) sídlo zhotovitele, bydliště, místo podnikání5) místo organizační složky zhotovitele

- umožnění nakládat s předmětem díla – zahrnuje v sobě buď prosté předání movité věci, nebo předání dokumentů (návodů, záručních listů, právní dokumentace, doku-mentace nutné ke kolaudačnímu řízení apod.) a eventuelně i příslušenství (klíčů, disket) umožňující a opravňující k disponování a užívání věci

- splnění povinnosti zhotovitele se obvykle stvrzuje zápisem o předání před - mětu díla

písemná forma podpis obou stran náležitosti zápisu nejsou zákonně upraveny, postačí sdělení faktu, že došlo k předání

předmětu díla

- pokud je nutno předmět díla vyzkoušet, musí být sepsán zápis o provedení zkoušky (obligatorně nařizuje zákon)

- okamžik předání díla je také okamžikem, ke kterému přechází vlastnictví ke zhotovené věci na objednatele, pokud ovšem vlastnictví již nepřešlo ve smyslu §444 nebo má pře-

- 237 -


jít později §445 a za podmínky, že nenastal případ v §446 (např. je-li zboží vyrobeno z materiálu, jehož vlastníkem není objednatel)

- předčasné užívání věci – prakticky možné po dohodě se zhotovitelem, vyjma staveb, kdy je nutné povolení stavebního úřadu

- pokud výsledek nehmotný – musí být „zhmotněn“ např. předání DVD objed-nateli (§556)

- předáním dochází k přechodu nebezpečí škody na zhotovované věci na objed-natele (pokud se jedná o montáž, nese objednatel toto riziko již před provedením montáže předmětu díla)

57. Provádění díla a předání předmětu díla.

Povinnost provést dílo- Základní povinností zhotovitele je provést dílo na vlastní náklad a nebezpečí ve

sjednané době- Zhotovitele stíhá povinnost dosáhnout sjednaného výsledku a odvést smluvené dílo

v dohodnuté době, proto je účelné ve smlouvě stanovit termín dokončení díla – zákon to ale výslovně nepřikazuje

- Nedohodne-li se termín dokončení, má se za to, že zhotovitel je povinen dokončit dílo v přiměřené lhůtě (§537 odst. 1) – následky jeho prodlení se řídí zásadně obecnými us-tanoveními o prodlení dlužníka

- 238 -


- U stavebních smluv bývá velmi časté, že se dohodne plán postupu stavby s určenými termíny tzv. milníky – pokud zjistí objednatel, že zhotovitel je v rozporu se svými povinnostmi, je oprávněn dožadovat se, aby vady odstranil a dílo prováděl tak, jak bylo stanoveno ve smlouvě nebo její příloze řádným způsobem – pokud v přiměřené lhůtě není zhotovitelem učiněno, má objednatel právo na odstoupení od smlouvy, protože toto se považuje jako podstatné porušení smlouvy

- Pokud se stane, že je dílo dokončeno před sjednanou dobou, má povinnost objednatel dílo převzít pokud je schopné převzetí

- Ve smlouvě je žádoucí vyjednat i místo, kde se dílo bude provádět – má to právní následky:

a) Je-li předmětem smlouvy zhotovení nové věci a chybí jiná dohoda, tak platí, že je-li věc zhotovována u objednatele, na jeho pozemku, nebo na pozemku, který opatřil, je on vlastníkem zhotovované věci

b) V ostatních případech vlastníkem zhotovitel

- Vlastník nese nebezpečí škody na věci - pokud oprava, údržba, úprava, tak nebezpečí škody na věci ani vl. právo nepřechází na zhotovitele

- Většinou přebírá zhotovitel věc k sobě do opatrování (§540 odst. 2) a odpovídá jako skladovate l za škodu, která vznikla na skladované věci (ledaže by tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče - §533 Obch. zák.)

- Provedení díla na vlastní náklad a nebezpečí – to neznamená, že dílo musí provést zhotovitel osobně, může pověřit jinou osobu, ale pouze v případě, že ze sm-louvy nevyplývá něco jiného

- Pokud dílo provádí osoba odlišná od zhotovitele, odpovídá zhotovitel stejně, jako by dílo zhotovoval sám

- V obchodních vztazích bývá často pravidlem, že vznikají velké dodavatelské systémy, kdy si podnikatel, který se zaváže dílo zhotovit, zjedná jiné podnikatele (tzv. subdoda-vatele), kteří provádí jednotlivé části díla – a ti si zase zjednají jiné subdodavatele → původní (hlavní, finální) objednatel se označuje jako investor a ten často nevykonává svou kontrolní a organizační činnost sám, ale najímá si k výkonu specializovanou firmu

- Volnost objednatele zvolit si provedení díla silami zhotovitele nebo subdodavatelsky velmi neomezená

- Otázka, zda objednatel může aktivně zasahovat do subdodavatelského systému, je u nás vyřešena tak, že zhotovitelova samostatnost je jednoznačná (tedy pokud není sm-luvně ujednáno něco jiného)

- Ve většině případů nelze dílo vytvořit bez použití jistých materiálů - §539 násl. hovoří o věcech určených k provedení díla (nemusí se jednat o materiál, může jít např. i o přístroje nebo dokumentaci)

- Objednatel může některé věci potřebné k provedení díla obstarat sám:

tuto povinnost nese, když se k tomu výslovně zaváže (za ty věci, které opatřil, nese odpovědnost do momentu, kdy jsou zpracovány)

musí je ve smluvené době předat zhotoviteli pokud se nedohodli na termínu předání věcí, tak je musí dodat bez

zbytečného odkladu zhotoviteli pokud byl objednatel povinen dodat zhotoviteli určité věci a nedodal,

může je opatřit zhotovitel sám, jestliže poskytl objednateli dodatečnou lhůtu a ta marně uplynula – pak je povinen objednatel na požádání tyto věci zaplatit a uhradit případné další náklady s tím spojené

- 239 -


věci opatřené objednatelem, které zhotovitel nepoužil, musí vrátit objed-nateli

odpovědnost za dodané věci objednatelem zákon spojuje se zásadou odborné péče a vychází se z presumpce vyšších odborných znalostí zho-tovitele – věci jsou v odborné péči spojenou s odpovědností zhotovitele za škodu na převzaté věci, která vznikla po převzetí, až do okamžiku opětného předání věci objednateli – POVINNOST OPATROVAT PŘEDANÉ VĚCI VYPLÝVÁ PŘÍMO ZE SMLOUVY O DÍLO – NELZE POŽADOVAT ZVLÁŠTNÍ ODMĚNU!!!

Zhotovitel je také povinen upozornit objednatele na případnou nevhodnost věcí, které od něj převzal – práce musí být přerušena a ob-jednatel buď trvá na použití svého materiálu, nebo jej musí vyměnit za nový Když objednatel trvá na použití svého nevhodného materiálu, neod-

povídá zhotovitel za případnou nemožnost dokončení díla Má také nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením díla Sdělení, že objednatel trvá na použití svého nevhodného materiálu,

musí být PÍSEMNÉ Pokud zhotovitel nevhodnost nenamítne, odpovídá za všechny vad způ-

sobené použitím nevhodných věcí – neprofesionalita

Pokud zhotovitel zjistí skryté překážky, musí opět oznámit objednateli bez zbytečného odkladu a navrhnout jiné řešení

- Zákon poskytuje objednateli oprávnění kontrolovat průběh provádění díla a prověřit, zda zhotovitel provádí shodně se svými povinnostmi

- Předmět díla musí mít vlastnosti smlouvou výslovně předepsané nebo předpokládané- Řádně provedené dílo je dílo ukončené tehdy, když je možné je použít ke sjed-

nanému nebo předpokládanému účelu- Z práva na provádění průběžné kontroly vyplývá objednateli dvojí oprávnění:

(3) Dožadovat se odstranění vad vyvolaných nesprávnými postupy(4) Dožadovat se, aby zhotovitel pokračoval v díle řádně

Zhotovitel musí oprávněné požadavky tohoto druhu respektovat, a pokud by toto jeho jednání vedlo k podstatnému porušení smlouvy, může objednatel odstoupit

Důležité upozornit, že objednatel má právo, nikoli povinnost ke kontrole Kontrola může být sjednána i ve smlouvě, kdy objednatel bude kontrolovat

činnost zhotovitele vždy po určitých časových úsecích, na kterých se dohod-nou

- Nutno odlišit dva termíny:3. Pokyny objednatele k provádění díla – stanoveno ve smlouvě (co a jak – viz výše)4. Pokyny objednatele zpřesňující požadavky na výsledné vlastnosti díla –

například požadavky na nadstandardní a původně nesjednané vlastnosti díla, na tzv. vícepráce apod

Míří-li nad rámec původní smlouvy, není jim zhotovitel povinen vyhovět, ledaže dojde k dohodě o změně

Obch.zák. v této souvislosti upravuje pouze cenové důsledky řešení této problematiky Objednatel je povinen, nesjedná-li se něco jiného, zaplatit cenu přiměřeně zvýšenou

nebo sníženou, u kvalitativních změn cenu upravenou s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změněným prováděním díla (§549)

- Za určitých situací nutná součinnost objednatele a zhotovitele při provádění díla – zhotovitel je oprávněn určit objednateli přiměřenou lhůtu a po jejím marném up-

- 240 -


lynutí může odstoupit od smlouvy za podmínky, že na takový důsledek objednatele předem upozornil

Pokud objednatel poskytne součinnost řádně a včas, ale zhotovitel přesto nezačne v domluveném termínu provádět dílo, má nárok na náhradu nutných nákladů, které mu tím vznikly – toto právo musí uplatnit do 1 měsíce od převzetí věci (v pří-padě odstoupení od smlouvy do jednoho měsíce od odstoupení), jinak právo zaniká – LHŮTA PREKLUZIVNÍ

- Pokud se dílo provádí u objednatele, musí zajistit bezpečnost a ochranu zdraví, vlast-nictví zhotovitele a zaměstnanců

Oddíl 2: Provedení díla§ 537

(1) Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době, jinak v době přiměřené s přihlédnutím k povaze díla. Nevyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy díla něco jiného, může

zhotovitel provést dílo ještě před sjednanou dobou.(2) Objednatel je povinen provedené dílo převzít.

(3) Při provádění díla postupuje zhotovitel samostatně a není při určení způsobu provedení díla vázán pokyny objednatele, ledaže se k jejich plnění výslovně zavázal.

§ 538Zhotovitel díla může pověřit jeho provedením jinou osobu, jestliže ze smlouvy nebo z povahy díla nevyplývá

nic jiného. Při provádění díla jinou osobou má zhotovitel odpovědnost, jako by dílo prováděl sám.

Oddíl 3: Věci určené k provedení díla§ 539

(1) Věci, které má objednatel podle smlouvy opatřit k provedení díla, je povinen předat zhotoviteli v době určené ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. V pochybnostech se má za to, že o

cenu těchto věcí se nesnižuje cena za provedení díla.(2) Neopatří-li věci objednatel včas, může mu proto zhotovitel poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím

marném uplynutí může sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej o to zhotovitel požádá.

(3) Věci, které jsou potřebné k provedení díla a k jejichž opatření není podle smlouvy zavázán objednatel, je povinen opatřit zhotovitel.

§ 540(1) Objednatel nese nebezpečí škody na věcech, které opatřil k provedení díla, a zůstává jejich vlastníkem až

do doby, kdy se zpracováním stanou součástí předmětu díla.(2) Za věc převzatou od objednatele do opatrování za účelem jejího zpracování při provádění díla nebo za

účelem její opravy nebo úpravy odpovídá zhotovitel jako skladovatel.(3) Po dokončení díla nebo po zániku závazku dílo provést je zhotovitel povinen bez zbytečného odkladu vrátit

objednateli věci od něho převzaté, jež nebyly zpracovány při provádění díla.§ 541

Ohledně věcí, které zhotovitel opatřil k provedení díla, má postavení prodávajícího, pokud z ustanovení upravujících smlouvu o dílo nevyplývá něco jiného. V pochybnostech se má za to, že kupní cena těchto věcí je zahrnuta v ceně za provedení díla.

Splnění závazků ze smlouvy- Základní povinností zhotovitele je dílo řádně ukončit a předat předmět díla objednateli - Řádné ukončení díla – zachycení jeho výsledku ve sjednané podobě a na hmotném

předmětu- Vlastnosti předmětu díla musí odpovídat smlouvě – mlčí-li o nich, předpokládá se, že

byly sjednány vlastnosti odpovídající dohodnutému nebo obvyklému účelu- Zákoník také předpokládá, že je možné plnit vadně: u velkých staveb je prakticky nemožné dokončit dílo bez vad nebo drobných ne-

dodělků, proto rozlišuje zákon dva pojmy – dílo řádně ukončené x dílo s vadami

- 241 -


zákon zanechává totiž prostor pro případy, kdy je dílo ukončeno řádně, ale má vady, které se obecnému pojetí řádně ukončeného díla nepříčí – u staveb

pokud tedy dílo ukončeno řádně, je bez vad a závazek zhotovitele zaniká pokud dílo s vadami, zákon stanoví výslovně v § 324 odst. 3, že závazek zhotovitele

nezaniká a že pokračuje ve svém trvání do doby uspokojení objednatele- když závazek zhotovitele zahrnuje i montáž, pak je řádně ukončen až montáží

- povinnost předat dílo – skládá se z povinnosti předat dílo na náležitém místě a povinnosti vyzvat objednatele k jeho převzetí

- povinnost splněna buď odesláním předmětu díla (pokud dojednáno ve smlouvě) nebo zhotovitel umožní objednateli nakládat s dílem v místě předání

- místo předání – má být dohodnuto ve smlouvě, jinak nastupují dispozitivní zákonná pravidla, podle kterých je místem předání (alternativně):

1) místo předání díla prvnímu veřejnému dopravci, který má uskutečnit dopravu do místa určení (lze pouze, pokud ve smlouvě dohod-nuto, že předmět díla bude odesílán, jinak ne!!)

2) místo provádění díla (dle smlouvy)3) místo, o kterém v době uzavření objednatel věděl nebo musel

vědět, že tam bude zhotovitel dílo provádět4) sídlo zhotovitele, bydliště, místo podnikání5) místo organizační složky zhotovitele

- umožnění nakládat s předmětem díla – zahrnuje v sobě buď prosté předání movité věci, nebo předání dokumentů (návodů, záručních listů, právní dokumentace, doku-mentace nutné ke kolaudačnímu řízení apod.) a eventuelně i příslušenství (klíčů, disket) umožňující a opravňující k disponování a užívání věci

- splnění povinnosti zhotovitele se obvykle stvrzuje zápisem o předání před - mětu díla

písemná forma podpis obou stran náležitosti zápisu nejsou zákonně upraveny, postačí sdělení faktu, že došlo k předání

předmětu díla

- pokud je nutno předmět díla vyzkoušet, musí být sepsán zápis o provedení zkoušky (obligatorně nařizuje zákon)

- okamžik předání díla je také okamžikem, ke kterému přechází vlastnictví ke zhotovené věci na objednatele, pokud ovšem vlastnictví již nepřešlo ve smyslu §444 nebo má pře-jít později §445 a za podmínky, že nenastal případ v §446 (např. je-li zboží vyrobeno z materiálu, jehož vlastníkem není objednatel)

- předčasné užívání věci – prakticky možné po dohodě se zhotovitelem, vyjma staveb, kdy je nutné povolení stavebního úřadu

- pokud výsledek nehmotný – musí být „zhmotněn“ např. předání DVD objed-nateli (§556)

- předáním dochází k přechodu nebezpečí škody na zhotovované věci na objed-natele (pokud se jedná o montáž, nese objednatel toto riziko již před provedením montáže předmětu díla)

§ 554(1) Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem. Je-li místem předání jiné místo, jež je uvedené

v odstavcích 2 a 4, vyzve zhotovitel objednatele k převzetí díla.(2) Není-li toto místo dohodnuto a smlouva zahrnuje povinnost zhotovitele odeslat předmět díla, uskutečňuje

se předání předmětu díla jeho předáním prvnímu dopravci, který má uskutečnit přepravu do místa určení. Zhotovitel umožní objednateli uplatnění práv z přepravní smlouvy, pokud tato práva nemá objednatel již na

- 242 -


základě této smlouvy.(3) Jestliže smlouva nestanoví místo předání a ani povinnost zhotovitele odeslat předmět díla, uskutečňuje se

předání v místě, v němž se podle smlouvy mělo dílo provádět; není-li ve smlouvě toto místo určeno, uskutečňuje se předání v místě, o němž objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavření smlouvy, že v něm

bude zhotovitel dílo provádět.(4) V případech, na něž se nevztahují odstavce 1 až 3 uskutečňuje se předání díla v místě, kde má zhotovitel sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště nebo organizační složku, jestliže její místo včas objednateli

oznámí.(5) Předáním zhotovené věci nabývá k ní objednavatel vlastnické právo, jestliže je do této doby měl zhotovitel,

a na objednatele přechází nebezpečí škody na zhotovené věci, jestliže je do této doby nesl zhotovitel. Ustanovení § 444 až 446, § 455 až 459 a 461 platí obdobně.

(6) Požádá-li o to kterákoli strana, sepíše se o předání předmětu díla zápis, který podepíší obě strany.§ 555

(1) Nezahrnuje-li smlouva povinnost zhotovitele předmět díla odeslat, splní zhotovitel svou povinnost provést dílo, jestliže umožní objednateli nakladát s předmětem díla řádně provedeným v místě stanoveném v § 554.

Zahrnuje-li závazek zhotovitele provést montáž jím zhotovené, opravené nebo upravené věci, je závazek splněn řádným provedením této montáže.

(2) Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. K účasti na nich je

zhotovitel povinen objednatele včas pozvat.(3) Neúčast objednatele na zkouškách, k jejichž provedení byl objednatel včas pozván, nebrání provedení

zkoušek. Ustanovení § 553 odst. 3 o opakování zkoušek platí obdobně.(4) Výsledek zkoušek se zachytí v zápisu podepsaném oběma stranami. Není-li objednatel přítomen, podepíše

zápis místo něho hodnověrná a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila.§ 556

Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti než zhotovení věci, montáži, údržbě, opravě nebo úpravě věci, je zhotovitel povinen při této činnosti postupovat v rámci stanoveném smlouvou s odbornou péčí tak, aby se

dosáhlo hmotně zachyceného výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Zhotovitel je povinen hmotně zachycený výsledek předat objednateli.

§ 557Výsledek činnosti, jež je předmětem díla podle § 556, je zhotovitel oprávněn poskytnout i jiným osobám než

objednateli, pokud to dovoluje smlouva. Neobsahuje-li smlouva zákaz tohoto poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele.

§ 558Je-li předmětem díla podle § 556 výsledek činnosti, který je chráněn právem z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, je objednatel oprávněn použít jej pouze k účelu vyplývajícímu z uzavřené smlouvy o

dílo. K jiným účelům je oprávněn jej použít jen se souhlasem zhotovitele.§ 559

Zhotovitel odpovídá za porušení práva jiné osoby z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví v důsledku použití předmětu díla, jestliže k tomuto porušení dojde podle československého právního řádu nebo podle právního řádu státu, kde má být předmět díla využit, a zhotovitel o tom věděl v době uzavření smlouvy.

Pro právní vady díla platí přiměřeně § 434 a 435.

58. Úprava odpovědnosti za vady u smlouvy o dílo.

Dílo má vady, jestliže neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě

- 243 -













- za vady odpovídá zhotovitel:o jednak ze zákona, o jednak na základě záruky.

§ 560(1) Dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě.

(2) Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se

vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky.(3) Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením

jeho povinností.(4) Spočívá-li dílo ve zhotovení věci, platí obdobně ustanovení § 420 až 422 a § 426.

ODPOVĚDNOST ZA VADY ZE ZÁKONA - zhotovitel odpovídá za škodu, jež má dílo v době předání (povinností oprávněného

není provést prohlídku díla před jeho předáním = k prohlídce před předáním je objednatel oprávněn nikoli povinen)

- objednatel je však povinen prohlídku provést co nejdříve po jeho předání o dřívější úprava = vady, které se mají reklamovat již před předání = jsou

vadami zjevnými (zjevný i pro laika) ÚPRAVA V SOUČASNÉM OBCHZ – objednatel musí v zájmu zachování

svých práv zařídit odbornou prohlídku Zákoník rozlišuje 2 druhy zákonné odpovědnosti:

a) Odpovědnost zhotovitele za vady díla existující v době jeho předání, popř. v době přechodu nebezpečí škody na věci (pokud nastává později) - ZDE ZHOTOVI-TEL ODPOVÍDÁ ZA VŠECHNY VADY OBJEKTIVNĚ

b) Odpovědnost zhotovitele za vady, které vzniknou až po předání předmětu díla – ZDE ZHOTOVITEL ODPOVÍDÁ POUZE TEHDY, ŽE BYLY VADY ZPŮSOBENY PORUŠENÍM JEHO POVINNOSTI - SUBJEKTIVNĚ (§560 odst. 3)

- Objednatel musí, chce-li zachovat právo z odpovědnosti za vady, vady REKLAMOVAT

- Reklamace musí proběhnout v zákonem předepsané reklamační lhůtě (ObchZ však pojem reklamace či reklamační lhůtu nezná – užívá ve stanovené době)

Objednatel musí oznámit vady díla v reklamační lhůtě, která je určena tak, že objednatel musí reklamovat bez zbytečného odkladu poté, co:

1. Vady zjistí, nebo 2. kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče

a. při povinné prohlídce po předání předmětu díla, v případě vad, které má dílo v době předání

b. později, v případě vad, které mohly být zjištěny později. Reklamační lhůta je poměrně krátká – je vymezena termínem – bez zbytečného odkladu a počíná běžet od zjištění vady nebo okamžikem, kdy vada mohla být zjištěna.

c.- neomezenou možnost reklamovat vady má objednatel pouze v případě

vad, o jejíchž existenci zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání díla

- v ostatních případech je raklamační lhůta limitována objektivní lhůtou - OBECNĚ PLATÍ 2 LETÁ REKLAMAČNÍ LHŮTA, U STAVEB JE

REKLAMAČNÍ LHŮTA 5 LET- V oznámení = reklamaci musí objednatel vady jednoznačně určit, nemusí je však

precisně technicky Romulova a ani určovat jejich příčinu

- 244 -






- Nemusí ani prezentovat svůj požadovaný nárok z odpovědnosti za vady, ale zákon požaduje, aby tak učinil nejpozději ve lhůtě = bez zbytečného odkladu po oznámení vad

- U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba

ODPOVĚDNOST ZE ZÁRUKY - obchodní zákoní nezná zákonnou záruku - záruční doba může být dohodnuta nebo stanovena jednostranným prohlášením

zhotovitele (v záručním listě) - záruka musí být učiněna PÍSEMNĚ - záruka stanoví, že po určitou lhůtu bude dílo:

1) Způsobilé k použití ke smluvenému, popř. obvyklému účelu nebo

2) Že si zachová smluvené, popř. obvyklé vlastnosti- záruka neporývá všechny vady = nedopadá především na ty, které vznikly po

přechodu nebezpečí škody na věci na objednatele vnějšími událostmi a nezpůsobil je ani zhotovitel, ani osoby, s jejichž pomocí on plnil svůj závazek

- za tyto vady nevzniká ani odpovědnost ze zákona - záruční doba má přednost před objektivní reklamační lhůtou = je-li ze záruky

poskytnuta kratší lhůta než v případech odpovědnosti za vady (2 nebo 5 let)- nelze této lhůty po uplynutí záruční lhůty této zákonné lhůty využít

- záruka počíná bež od předání díla - v případě odeslání věci, běží záruční doba ode dne, kdy věc došla do místa určení

NÁROKY Z VAD - nároky z vad díle se přiměřeně řídí právní úpravou nároků z vad dodaného zboží

na základě kupní smlouvy - objednatel však není oprávně požadovat provedení náhradního díla, jestliže

předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli - nároky volí objednatel = rozsah náoků, z nichž může objednatel volit, se liší podle

toho, zda byla smlouva zhotovitelem porušena podstatným nebo nepodstatným způsobem:

V případě podstatného porušení smlouvy (vadným dílem) objednatel může:

1) Požadovat odstranění vad provedením náhradního díla, jestliže lze původní předmět díla zhotoviteli vrítit nebo předat, jinak doplněním toho, co chybí, nebo odstraněním právních vad, nebo opravou díla, pokud je to možné

2) Požadadovat přiměřenou slevu z ceny 3) Odstoupit od smlouvy

- Podstatným porušením smlouvy je, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy

- V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy je nepodstatné (viz obecné odstoupení od smlouvy ot. 45)

- volba mezi nároky náleží objednateli jen v případě včasného oznámení - volbu nelze bez souhlasu zhotovitele měnit - včasným oznámením se rozumí oznámení volby již v reklamaci nebo bez

zbytečného odkladu po ní - neoznámí-li objednatel volbu nároku včas, zůstavají mu nároky z vad zachovány

pouze jako při nepodstatném porušení smlouvy - Výjimka z pravidla nemožnosti jednatranné změny volby:

- 245 -


Jde-li o změnu požadavku na provedení opravy na dodání náhradní díla v případě, že zhotovitel objednateli oznámil, že vady jsou neopravitelné nebo ze s jejich opravou by byly spojeny nepřiměřené náklady

- pokud požaduje objednatel opravu, má v oznámení určit, v jaké přiměřené lhůtě mají být provedeny

- jinak platí lhůta navržená zhotovitelem, pokud pro ní objednatel neprotestuje - není-li lhůta k provedení opravy dodržena, může objednatel od smlouvy odstoupit

Vedle uvedených nároků má objednatel na náhradu škody, jakož i na smluvní pokutu, je-li sjednána. Je však nutné, aby újma spočívající ve vadě byla rozdílná od újmy spočívající ve škodě touto vadou vzniklou. Zákon nepřipouští možnost dosáhnout některé z uvedených nároků z odpovědnosti za vady z jiného právního důvodu, tedy ani z titulu náhrady škody. (vychází z ust. kupní smlouvy)

§ 440(1) Nároky z vad zboží se nedotýkají nároku na náhradu škody nebo na smluvní pokuty. Kupující, kterému vznikl nárok na slevu z kupní ceny, není oprávněn požadovat náhradu zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží, na něž se sleva vztahuje.(2) Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad zboží podle § 436 a 437, nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu.

V případě nepodstatného porušení smlouvy (vadným dílem) objednatel může:

1) Odstranění vad díla (popř. doplnění chybějících věcí) nebo 2) Slevu z ceny

- při nepodstatném porušení smlouvy může objednatel od smlouvy odstoupit jen za podmínky, že zhotovitel neodstranil vady díla v přiměřené lhůtě a objednatel nepožaduje slevu z ceny

- odstoupení nebrání skutečnost, že dílo zhotoviteli nelze vrátit (zejména u staveb..)- objednatel má zpočátku při zjištění a reklamaci vad znamenajících nepodstatné

porušení smlouvy v podstatě možnost volby mezi požadavkem na slevu z ceny díla a na odstranění vady = podle volby se pak odvíjí další průběh nápravy, a to podle toho, jestli se smluvně dohodli nebo se postup řídí podle ust. ObchZ (!! Ust. jsou dispozitivní)

- pokud podle OBchZ platí následující pravidla:

1. Dokud objednatel neuplatní nárok na slevu z ceny díla nebo nevyužije práva odstoupit od smlouvy je zhotovitel povinen odstranit nedodělky a právní vady díla. Ostatní faktické vady je povinen odstranit podle své volby opravou nebo dodáním náhradního díla, zvoleným způsobem odstranění vad nesmí způsobit objednateli vynaložení nepřiměřených nákladů.

2. Uplatnil-li však objednatel vůči zhotoviteli požadavek na odstranění vad (nechce slevu), nemůže před uplynutím dodatečné přiměřené lhůty, kterou je povinen poskytnout k tomuto účelu zhotoviteli, uplatnit jiné nároky z vad zboží (nemůže požadovat slevu ani odstoupení od smlouvy), kromě nároku na náhradu škody a na smluvní pokutu. Může tak však učinit, pokud mu zhotovitel oznámil, že nesplní své povinnosti v této lhůtě.

3. Dokud objednatel nestanoví lhůtu k odstranění vad nebo neuplatní nárok na slevu z ceny, může zhotovitel sdělit objednateli, že vady odstraní v určité lhůtě. Jestliže objednatel bez zbytečného dokladu po obdržení tohoto sdělení neonámí svůj

- 246 -




nesouhlas, má toto oznámení účinek stanovení lhůty k odstranění. Zároveň nemůže objednatel v této lhůtě uplatnit jiné nároky z vad díla.

- v těchto případech je lhůta k odstranění vad dána buď objednatelem x za stanovených podmínek zhotovitelem

4. Pokud zhotovitel lhůtu stanovenou ↑ nedodrží (vady neodstraní), může objednatel vůči zhotoviteli uplatnit požadavek na slevu z ceny díla nebo může od smlouvy odstoupit. Úmysl odstoupit od smlouvy musí však objednatel oznámit zhotoviteli již ři určení lhůty k odstranění vad nebo tak může učinit i později, ale v přiměřené době před samotným odstoupením od smlouvy. Takto zvolený nárok nemůže objednatel již bez souhlasu zhotovitele měnit.

SLEVA - sleva z ceny díla lze (tak jak bylo i uvedeno výše) uplatňovat jak u podstatného

tak nepodstatného porušení smlouvy- ObchZ úpravu slevy z ceny díla řeší rovněž odkazem na Kupní smlouvu - Nárok na slevu z ceny díla odpovídá rozdílu mezi hodnoutou, kterou by mělo

dílo bez vad, a hodnoutou, kterou mělo dílo provedené s vadami, přičemž pro určení hodnot je rozhodující doba, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění

- Objednatel může o slevu snížit cenu díla placenou zhotoviteli - Byla-li cena již zaplacena, může objednatel požadovat její vrácení do výše slevy

spolu s úroky sjednanými ve smlouvě → nejsou-li úroky smluvně stanoveny, je zhotovitel povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla zhotovitele v době uzavření smlouvy

- Pokud nebyla vada včas oznámena, může objednatel pouze se souhlasem zhotovitele snížit cenu za dílo o přiměřenou slevu

o Souhlas zhotovitele potřebuje i v případě započtení této slevy z ceny za dílo proti jiné pohledávce zhotovitele

o Toto omezení však neplatí, jestliže zhotovitel věděl v době předání díla o vadách, u právních vad je rozhodující doba, kdy se objednatel dozvěděl o uplatnění práva ke zhotovenému dílu třetí osobou

- do doby odstranění vad díla není objednatel povinen platit část požadované ceny, jež by odpovídala nároku na slevu, jestliže by nebyly vady odstraněny

VADY DÍLA VZNIKLÉ PŘI DOPRAVĚ - dílo bude rovněž vadné, nebude-li vhodně chráněno obalem - obal má umožnit bezpečnou přepravu výrobku, ale i další manipulaci ve skladech

nebo na stavbách - neurčuje-li smlouva jak má být dílo zabaleno nebo opatřeno pro přepravu, je

zhotovitel povinen dílo zabalit nebo opatřit pro přepravu způsobem, který je obvyklý pro takové zboží v obchodním styku nebo (nejde-li tak určit) způsobem potřebným k uchování a ochraně zboží

- Prodávající odpovídá za vady zboží, pokud nevybavil zboží vhodným obalem pro přepravu = jinak za čkodu na zásilce odpovídá dopravce (dle smlouvy o přepravě věci)

MNOŽSTEVNÍ VADY - jestliže z přepravního dokladu, dokladu o předání zboží nebo z prohlášení

prodávajícího vyplývá, že dodává zboží v menším množství nebo jen část zboží (=tzv. nekompletní zboží) nevztahují se na chybějící zboží ustanovení o vadách

- v obou případech půjde o ČÁSTEČNÁ PLNĚNÍ a vztahuje se proto na ně ustanovení v obecné části o závazkových vztazích

- 247 -


- nevyplývá-li však rozsah dodávky z uvedených dokladů, jedná se o množstevní vadu

- u druhově určeného předmětu plnění se však musí uvažovat o určité toleranci plněného a ,,měřeného“ množství

- ObchZ připouští možnost, aby si smluvní strany domluvily určitou množstevní toleranci

- Pokud si neurčí pravidla, vyplývá z § 421 1. Vyplývá-li ze smlouvy, že množství zboží je určeno ve smlouvě

pouze příbližně, je prodávající oprávněn určit přesné množství zboží, která má být dodáno, ledaže přiznává toto právo kupujícímu. Pokud ze smlouvy nevyplývá něco jiného, nesmí odchylka přesáhnout 5 % množství stanoveného ve smlouvě.

2. Vyplývá-li z povahy zboží, že jeho množství určené ve smlouvě je pouze přibližně, může činit rozdíl mezi množstvím zboží určeným ve smlouvě a množstvím zboží skutečně dodaným nejvýše 5 % množství uvedeného ve smlouvě, pokud ze smlouvy nebo předchozí praxe mezi stranami nebo z obchodních zvyklostí nevyplývá něco jiného.

DODÁNÍ JINÉHO DÍLA - za vady díla se považuje i dodání jiného díla, než určuje smlouva, a vady

v dokladech nutných k užívání díla - v případě dodání jiného díla = zákon prohlašuje takovou dodávku za vadnou

nedochází tedy ke splnění závazku, jeho OBSAH se pak mění strany se však mohou dohodnout, že poskytnuté plnění bude přijato

na místo požadovaného plnění (neboť úprava v ObchZ je dipozitivní) taková dohoda však znamená změnu smlouvy, resp. dochází

k zániku závazku dohodou stran způsobem tzv. privativní novace (původní závazek zaniká a vzniká závazek nový)

- vadnost díla způsobuje rovněž nedodání dokladů nutných k jeho užívání netýká se jen dokladů nezbytných k převzetí nebo nakládání s dílem

(např. přepravních dokladů – náložného listu, nákladního listu, skladištního listu)

týká se i dokladů jako jsou např. návody k použití, údržbu, případně i montáž

z hlediska realizace staveb jsou zejména doklady osvědčující technické parametry a vlastnosti výrobku, které bývají nezbytné k vydání dalších dokladů týkajících se kompletované části stavby – např. revize elektrické sítě, hromosvodu, kotelny apod.

PŘEDČASNÁ DODÁVKA DÍLA VE VZTAHU K VADÁM - Jedná se pouze o takové situace, kdy objednatel souhlasil s předčasnou

dodávkou !!- Jestliže zhotovitel dodá dílo se souhlasem objednatele před dobou stanovenou pro

její dodání: A) může až dod této doby dodat chybějící část nebo chybějícíc množství

dodaného díla, B) nebo dodat náhradní dílo za dodané vadné dílo C) vady dodaného díla opravit, jestliže výkon tohoto práva nezpůsobí

objednateli nepřiměřené obtíže nebo nepřiměřené výdaje

PRÁVNÍ VADY - vedle faktických vad díla (nedostatek množství, jakosti, provedení ) může dílo

trpět vadami právními - úprava v ObchZ právní vady u smlouvy o dílo neupravuje, analogicky se užije

ustanovení o kupní smlouvě - 248 -


- zboží má právní vady, jestliže prodávané zboží je zatíženou právem třetí sooby, ledaže kupující s tímto omezením projevil souhlas (= úprava právních vad v ust. o kupní smlouvě)

- právy třetích osob je třeba rozumět: a) vlastnické právo b) zástavní právo c) zadržovací právo d) práva k nehmotným statkům (zejména autorská práva)

STANOVENÍ PROMLČENÍ LHŮTY

Pro určení okamžiku, kdy dochází k promlčení, je vedle délky promlčecí lhůty významný její počátek a charakter promlčovaného práva:

1) U práv z vad věcí – běží promlčecí doba ode dne jejich předání oprávněnému nebo osobě jím určené nebo ode dne, kdy byla porušena povinnost věci převzít

2) U nároků ze záruky za jakost – běží promlčecí doba vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby a u nároků z právních vad od uplatnění práva třetí osobou

3) U práv na plnění závazku – začíná běžet 4letá promlčecí doma ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním. Dohodnou-li se strany určitý termén k odstranění vad, bude počátek běhu lhůty pro uplatnění práva na splnění tohoto závazku tedy den, kdy vady měly být odstraněny.

4) U práv uskutečnit právní úkon - běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek učiněn, nestanoví –li zákon něco jiného.

pod tento druh promlčecí doby patří oznámení vad díla zhotoviteli (reklamace), která má být uskutečněna bez zbytečného odkladu = počátek lhůty je stanoven ObchZ stanoven:

o kdy objednatel vady zjiští o kdy měl objednatel vady zjistit při vynaložení odborné

poče při prohlídce uskutečněné co nejdříve po předání předmětu díla

o kdy vady mohly být zjištěny při vynaložení odborné péče

- změna v osobě dlužníka (zhotovitele) nebo věřitele (objednatele) nemá vliv na běh promlčecí doby

VZTAH INSTITUTŮ ODPOVĚDNOSTI ZA VADY, ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU A SMLUVNÍ POKUTY

Základní úprava souběhu odpovědnosti za vady díla, odpovědnosti za vadu a práva na smluvní pokutu je obsažena z úpravy kupní smlouvy (§ 436-441)

Tyto vztahy lze rozdělit do několika okruhů:

- 249 -


1. Nároky z vad zboží se nedotýkají nároků na náhradu škody nebo na smluvní pokutu o objednatel, kterému vznikl nárok na slevu z ceny díla není oprávněn

požadovat náhradu zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti díla, na něž se sleva vztahuje

o předně platí obecná zásada = realizace práv z odpovědnosti za vady neovlivní nijakým způsobem práva vyplývající z odpovědnosti za škodu nebo z dohodnuté smluvní pokuty vyjma případu náhrady škody spočívající v ušlém zisku, pokud vadnost díla, která byla příčinou ušlého zisku, byla smluvními stranami reparována způsobem slevy z ceny díla

o skutečná škoda se hradí pouze v rozsahu další škody, vzniklé vedle újmy spočívající ve vadnosti díla !!!!

2. Uspokojení, kterého lze dosáhnout uplatněním některého z nároků z vad díla nelze dosáhnout uplatněním nároku z jiného právního důvodu. o objednatel sice utrpí újmu, která se jeví jako škoda vzniklá na jeho straně

nebo jako bezdůvodné obohacení na straně zhotoviteleo nápravu však zákon omezuje na institut odpovědnosti za vady o důvodem regulace je zprůhlednění vzájemných právních vztahů smluvních

partnerů při určitém způsobu porušení smlouvy

- 250 -

Documents

1 · Web viewc) instituční - vytváří či obnovuje image urč. výrobce, d) polemická - cílem získat podporu veřejnosti př. pro jaderné elektrárny, e) zaváděcí - nové