-
Zabezpečení plynových zařízení při rozvodu a použití plynu
17 ZABEZPEČENÍ PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ PŘI ROZVODU A POUŽITÍPLYNU
17.1 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY17.1.1 ÚvodPlynová zařízení používaná k
rozvodu nebo použití plynu se vyznačují svým specifickým
charakterem při porovnánís jinými jinými medii. Plyn má vedle svých
předností také další vlastnosti, které jej odlišují od ostatních
zdrojůenergie, zejména od pevných a kapalných paliv. Udržování
plynu v uzavřeném stavu a pod kontrolou klade zvýšené nároky na
vlastní zařízení, především na jehotěsnost a životnost, ale i na
svědomitost a kvalifikaci osob, které s plynovým zařízením
manipulují. Plyn může snad-no unikat z potrubí nebo plynových
zařízení, kde je i pod velmi malým tlakem; intenzivní difuze ve
vzduchu napo-máhá rychlému rozšíření do okolí a jeho ohrožení
především v uzavřených prostorách.Při pracech na plynových
zařízeních je vždy nezbytné objektivně a kvalifikovaně hodnotit
možnost nahromaděnívýbušné směsi i možnosti výronu plynu se vznikem
požáru. V souvislosti s úplným vytlačením svítiplynu (v ČRv roce
1996) bylo sice likvidováno riziko nehod a otrav primárním oxidem
uhelnatým (CO), ale ostatní rizika (vý-buch, požár, resp. účinky
spalin) je nutno stále respektovat.
17.1.2 Základní požadavky při provádění oprav, rekonstrukcí a
údržby17.1.2.1 Sítě a domovní přípojky17.1.2.1.1 ÚvodPráce a různé
zásahy na plynovodních sítích včetně přípojek (i domovních
plynovodů) znamenají v podstatě dvaprovozně-bezpečnostní
dopady:
– Souvisejí s dodávkou plynu a zájmem dodavatele plynu, aby byla
minimálně omezena nebo přerušenajeho dodávka a způsobeno co nejméně
odběratelských problémů;
– Záležitosti týkající se především pracovníků provádějících
opravy, rekonstrukce a údržbu na sítích, aleiosob ostatních,
majetku apod.
Zásahy na plynovodech podstatnějšího rázu vyvolané jejich
provozem, stářím a poruchami, při nichž je nutno pro-vádět opravy,
rekonstrukce, propoje, odstavení částí potrubí a příslušenství
apod. jsou částečně popisovány vestávajících normách,
bezpečnostních předpisech a technických pravidlech (viz kap.
17.3).
17.1.2.1.2 Obecné zásady při pracech na plynovodní síti včetně
přípojekPlynovodní sítě a domovní přípojky jsou provozovány - podle
nového pojetí tlakového rozmezí - s maximálnímprovozním přetlakem
do 0,4 MPa (4 bar).Při pracech, kdy je v plynovodu přítomen plyn,
je nezbytné dodržovat dvě základní opatření:
– nesmí dojít k nahromadění plynu v takové koncentraci, která by
mohla hrozit výbuchem nebo požárem;– snižovat možnost úniku plynu
na co nejmenší míru.
Z praxe je známo, že s ohledem na bezpečnost je nejbezpečnější
provádět práce, pokud je v plynovodu plyn podurčitým a hlavně
kontrolovaným přetlakem, pokud se nejedná vysloveně o potrubí
nové.Pracemi při kontrolovaném (řízeném) úniku plynu jsou míněny
takové práce, při kterých:
– se omezuje množství unikajícího plynu;– je kontrolován
unikající plyn;– se bezpečně odvádí unikající plyn;– jsou provedena
účinná opatření, aby unikající plyn nemohl vniknout do
nekontrolovaných prostorů;– je zaručeno, že do příslušného úseku
potrubí nemůže vniknout vzduch a že se také nemůže vytvořit
explozní směs.
-
Plynárenská příručka
Omezení množství unikajícího plynu je možno zajistit velmi
účinným způsobem - snížením jeho tlaku. Tento poža-davek lze
realizovat použitím nástrojů nebo přípravků a postupů, které
omezují nebo vylučují únik plynu (např. ba-lonovací soupravy,
navrtávací přípravky, seškrcení plynovodů z PE apod.).Uzavření
přívodu plynu resp. spolehlivé oddělení plynovodu je možno provést
několika způsoby, např.:
– zaslepení plynovodů (záslepka, slepá příruba)– využitím dvou
uzavíracích armatur s odvětráním mezikusu - prostoru mezi oběma
armaturami. Mezikus
musí být spolehlivě odtlakován a udržován bez tlaku– seškrcením
potrubí pokud je z plastového materiálu– oddělením plynovodu a
zaslepením slepou přírubou nebo použití balonů a balonovacích
souprav.
K opatřením, kdy musí být kontrolován unikající plyn, patří v
prvé řadě trvalá kontrola tlakových poměrů (vzestup,pokles) i s
ohledem na nepřerušovanou dodávku plynu pro odběratele napojené na
příslušné části sítě, zásobovacíhookruhu nebo na samostatném
plynovodu.Neméně důležitý je také bezpečný způsob odvádění plynu.
Souvisí s tím snižování tlaku, odvzdušňování nebo od-plyňování.
Prvním předpokladem je zamezení přítomnosti zápalných zdrojů v
oblasti unikajícího plynu nebo směsiplynu se vzduchem tj. zavedení
do takových míst, kde nehrozí proniknutí do dalších prostor, jako
jsou šachty, skle-py, nevětrané prostory apod.Vniknutí plynu do
opravovaného potrubí je nebezpečným stavem. Z těchto důvodů je
důležitá důkladná kontrolavšech napojení a trvalá kontrola přetlaku
plynu.Pracemi při nekontrolovaném úniku plynu jsou míněny takové
práce, při nichž není bezpečně známo místo únikuplynu. Tento stav
bývá při nehodách nebo havariích, příp. při únicích plynu na více
místech. V těchto případechje průběh prací odlišný od prací při
kontrolovaném úniku plynu a vyžaduje obvykle okamžitá rozhodnutí,
zejména:
– vymezení nebezpečné oblasti (a to i mimo nebezpečnou oblast,
kde by se postupně mohl vyskytovatplyn);
– lokalizace oblasti s opatřením k zamezení vstupu nepovolaných
osob;– vyloučení přítomnosti zdrojů vznícení v oblasti;– využití
spolupráce s policií, hasiči apod. podle druhu a rozsahu nehody
nebo havarie.
17.1.2.1.3 Přípravné práceOvěřenou skutečností - podobně jako
při jiných činnostech - je to, že průběh a často i kvalita
provedených pracíjsou závislé na pracích přípravných. Základním
předpokladem je důkladná prohlídka a příprava místa, kde budoupráce
prováděny. Vedoucí pracovník musí mít vždy k dispozici potřebnou
dokumentaci odpovídající rozsahu pracía jejich charakteru, tzn.
nejen dokumentaci plynovodů a příslušenství, ale i dokumentaci
sousedních vedení, silo-vých a telefonních kabelů, vodovodů,
kanalizací atd., s nimiž by mohlo při provádění prací dojít ke
kontaktu neboi k narušení. Proto je podle charakteru práce často
nutná spolupráce s cizími organizacemi. Rozsah této spoluprácemusí
být součástí přípravných prací.Často se jedná o práce vynucené,
které nejsou předem naplánovány, nicméně musí být neodkladně
řešeny, nebo mů-že jít také o práce plánované. V tomto případě je
vhodné - opět podle rozsahu prací - ověřit možnosti
společnéhoprovádění prací s neplynárenskými organizacemi, které by
mohly v dané lokalitě plánovat podobné opravy, výstav-bu nebo
rekonstrukce svého zařízení. V řadě případů by to mohlo přinést i
úspory nákladů při provádění výkopů,úpravách povrchů, snížení doby
omezení dopravy apod.Velmi důležitou součástí přípravných prací je
i výběr vhodných pracovníků zejména v případech, kdy se jedná o
ná-ročné opravy, rekonstrukce či jiné zásahy. Není třeba
připomínat, že práce na sítích mohou provádět jen osoby řádněa
prokazatelně vyškolené a spolehlivé, mající zkušenosti se zacházení
s plynem. Za výběr těchto pracovníků by mělzodpovídat pracovník,
který je pověřený přípravou, kontrolou a dozorem nad pracemi,
vybavením ochrannýmipomůckami podle charakteru prací, hasící
technikou, zabezpečením při zemních pracech, výkopů apod.
-
F´' P .)p . 10&7
F'4
.2500 . 5000 .10&7' 0,98 kg
F'P .)p . 10&2
F'4
.10000 . 0.5 . 10&2' 39,2 kg
Zabezpečení plynových zařízení při rozvodu a použití plynu
Obr. 17.1: Příklad uzavírání nízkotlakého plynovodního úseku
pomocí2 párů balonů s propláchnutím úseku inertním plynem a s
kontroloutlaku
17.1.2.1.4 Opravy, rekonstrukce a údržba na síti a
přípojkách17.1.2.1.4.1 UZAVÍRÁNÍ ÚSEKŮ POTRUBÍ POMOCÍ BALONŮ A
BALONOVÝCH SOUPRAVJak bylo uvedeno, je pro provádění propojů,
odvzdušňování, oddělování úseků a podobné práce důležité
spolehlivéuzavření přívodu plynu. Používají-li se pro uzavírání
balony, musí být předem přezkoušeny a prohlédnuty. Balonymusí
odpovídat dimenzi a tlaku plynu v potrubí. Z
provozně-bezpečnostních důvodů je nezbytné respektovat tlaky,které
jsou vyvíjeny na balon.Příklad:Síla F (kg) působící na balon se dá
vypočítat podle jednoduchého vzorce:
(1)
kde P vnitřní průřez utěsňovaného potrubí (mm )2
)p je rozdíl tlaků před a za balonem (Pa)Příklad:Potrubí DN 50
je uzavřeno balonem, na který působí jednostranný tlak 5 kPa. Jaká
síla v kg působí na balon ?Dosazením:
(2)
Dosadí-li se tlak v bar, pak platí přibližně vzorec:
(3)
Je-li např. potrubí DN 100 uzavřeno jedním balonem, působí na
něj síla:
(4)
Je třeba si však uvědomit, že zvyšovánítlaku (a tím i síly
působící na balon)znamenají lineární závislost, zatímcozvyšování DN
má závislost exponen-ciální. Je proto nutné respektovat jaktlaky
tak i DN uzavíraného potrubí.Při ručním vkládání balonů se musí
dbátna to, aby výron plynu byl omezen nanejmenší míru. Příklad
uspořádání přiručním balonování je uveden na obráz-ku 17.1.Při
pracech na plynovodech je nutné dbátna vodivé přemostění obou částí
potrubí.Toto přemostění je nezbytné pro ochranupřed nebezpečným
dotykem a přeskokemjisker. Musí být zřízeno vždy před od-dělením
plynovodu z kovového mate-riálu. Pro správnou funkci přemostění
jenutný bezvadný kontakt přemosťovacíhovodiče s potrubím. Vyloučit
se musí takénespolehlivé způsoby, např. použití mag-netických
příchytek. Obvykle se použí-vají měděné vodiče o odpovídajícím
průřezu - např. do délky 10 m by měl být průřez nejméně 25 mm , nad
10 m2do 20 m má být nejméně 50 mm . Propojují-li se domovní
plynovody nebo přípojky, postačí průřez nejméně216 mm .2
-
Plynárenská příručka
Obr. 17.2: Balonovací souprava s ochozem1 – zaváděcí trubka pro
balon 5 – pracovní úsek2 – dóm 6 – balón pro dodat. utěsnění3 –
spodní díl 7 – tlak. balon4 – balon
Obr. 17.3: Souprava pro osazení dvou uzaví-racích balonůfirmy
Heinfich Hütz1 – nástavec zavádějící trubky2 – zaváděcí trubka3 –
dóm4 – spodní uzáv. část5 – balonová botka6 – balon
V poslední době se pro uzavírání úsekůpoužívají balonovací
soupravy umožňujícípři uzavírání dotčeného úseku pracovat i
svyššími tlaky event. i dimenzemi potrubí.Výhodou je i zvýšení
bezpečnosti práce,neboť nemusí dojít k úniku plynu. Je všaknezbytné
striktně dodržovat návod výrobcesouprav, dodržovat plnící tlaky
balonů,jejich druhy a velikosti s ohledemk dimenzi potrubí. Dbát se
musí také nařádné uchycení soupravy a také před jejichpoužitím
provést důkladnou prohlídku.V zájmu bezpečnosti musí funkci
balonu,u něhož by došlo k prasknutí, přejímatdruhý seriově napojený
balon.Na obr. 17.2 je příklad balonovací sou-pravy, kde je využito
ochozové potrubí.Tato souprava se používá hlavně při pra-cech, kdy
je vyžadováno nepřerušení do-dávky plynu.Jednotlivé balony jsou
vybaveny opěrnýmipatkami. K příslušenství patří tlaková
láhev s inertnímplynem. Pokud je ochozové potrubí zhotoveno z
elektricky vodivého materiálu, může seupustit od výše uvedeného
vodivého přemostění.Na obr. 17.3 je znázorněna jednoduchá
balonovací souprava pro osazení dvou uzavíracíchbalonů s
kontrolními manometry. Při práci s balony je také důležitá stálá
kontrola jejich plnícího tlaku. Balony mají být ne-hořlavé nebo
opatřeny obalem z nehořlavého materiálu, aby bylo zabráněno jejich
poško-zení při svařování.Osazování komorových balonovacích souprav
je možno provádět také přes varná hrdlas vnitřním závitem pomocí
uchycovacího zařízení nebo pomocí vnějšího závitu pro kulovýkohout.
U plastových potrubí je možno použít elektrotvarovky.V případě, že
se jedná o vyšší tlaky, kdy by nebylo by možno použít balonů, se
používajíuzavírací pístová zařízení vybavená písty nebo uzavíracími
zátkami.Při uzavírání plastového plynovodu je možno aplikovat
využití balonů a balonovacích sou-prav, případně také seškrcení
plynovodu zařízením znázorněným na obr. 17.4.
17.1.2.1.4.2 POUŽITÍ PŘESUVNÝCH DÍLCŮPři pracech za přítomnosti
plynu je zcela oprávněná snaha co nej-více vyloučit sváření a
řezání plamenem. Proto je často vhodnépoužívat přesuvné díly
opatřené těsněním, které umožňují nejenrychlé spojení trub stejných
průměrů, ale i přechody z jednohoprůměru na průměr o jeden stupeň
vyšší. Někdy jsou tytopřesuvné díly opatřeny přírubou. Vedle výše
uvedené výhody připoužití přesuvných dílů také odpadá nutnost
proplachováníplynovodu inertním plynem.Na obr. 17.5 je znázorněn
postup při montáži odbočky pomocídvou navařovacích přesuvek.
-
Zabezpečení plynových zařízení při rozvodu a použití plynu
Obr. 17.4: Uzavření potrubí z plastupomocí seškrcovacího
zařízení
Obr. 17.5: Postup při montáži odbočky pomocí dvou
navařovacíchpřesuvek
Obr. 17.6: Zavedení uzavíracího balonu uzávěrem1 – čistící T-kus
6 – komora 22 – kohout 7 – balon 23 – ventil pro zkoušku 8 –
redukce
těsnosti 9 – sedlo zátky4 – komora 1 (není zakresleno)5 – balon
1 10 – zkušební ventil
Důležité je, aby před montáží přesuvného dílu byla odstraněna
izolačnívrstva. Potrubí musí být zbaveno nečistot, rzi a nátěrů,
jeho povrchmusí být čistý a hladký. Druhým neméně důležitým
předpokladem je,aby přesuvka byla náležitě vystředěna.Po
namontování a navaření přesuvného dílu se naruší el.
obloukemtěsnící kroužky tvarovky a na závěr přezkouší těsnost.
svarů.
17.1.2.2 Domovní plynovody17.1.2.2.1 ÚvodPráce na domovních
plynovodech jsouv některých případech odlišné od prací naveřejném
prostranství především s ohle-dem na únik plynu. Zásady
dodržováníbezpečnosti jsou zakotveny v příslušnýchpředpisech (např.
ČSN 38 6441, bezpeč-nostní předpisy). U domovních plynovo-dů
dominuje snaha o to, aby nedocházelo k neovládanému nebo
nekontrolovatelnému úniku plynu, a také aby sepráce a pracovní
postupy co nejvíce urychlily a zjednodušily.
17.1.2.2.1.1 VÝMĚNA UZÁVĚRŮ, T-KUSŮ APOD.Častou operací je
výměna hlavního uzávěru, čistícího T-kusunebo ostatních částí
plynovodu. S ohledem na dodržováníbezpečnosti by měl být
nekontrolovatelný únik plynunepřípustný, jedná-li se o práce v
budovách nebo v jinýchuzavřených prostorách. Při těchto pracech
existuje několikmožností, zejména:
– dočasné uzavření přívodu plynu vně budovy– dílčí oddělení a
uzavření přívodního potrubí– využití dalších metod (patří sem také
seškrcení
plynovodu z PE).Je-li nutno uzavřít plyn, může se použít jeden
nebo dvauzavírací balony podle dimenze potrubí nebo tlaku.
Prouzavírání domovních přípojek při výše uvedených operacíchje také
možno použít komůrkové zařízení, které umožňujezavedení balonu nebo
zátky (v některých případech iprůchodem hlavního uzávěru).
Komůrkové zařízení může býtprovedeno:
– pomocí speciálního balonu upevněného na hadici,která se zavádí
skrz uzávěr (obrázek 17.6 a 17.7)
-
Plynárenská příručka
Obr. 17.7: Zavedení balonuhlavním uzávěrem
Obr. 17.8: Trubka s ba-lonem pro uzavření pří-vodu k uzávěru1 –
namontovaný balon2 – zaváděcí tyč
Obr. 17.9: Adaptér na čistí-cím Tkusu pro zavedení pístu
Obr. 17.10: Komůrka z plexi-skla s rukavicí pro sejmutízátky a
zavedení balonu.
Obr. 17.11: Zařízení pro demon-táž plynoměru bez úniku a
přeru-šení průtoku plynu Obr. 17.12: Kontrola
těsnosti pěnotvornýmprostředkem
Obr. 17.13: Dodatečná kontrolapomocí plynoměru
Obr. 17.14: Kontrolatěsnosti detektorem
Obr. 17.15: Zajištěníuzávěru proti nedovo-lené manipulaci
– s jednoduchým balonem a trubkou k uza-vření průchodu plynu k
hlavnímu uzávěru(obr. 17.8) pomocí adaptéru upevněného načistícím
T-kusu, který umožňuje zavedenítlakového pístu před čistící T-kus
bez únikuplynu - viz obr. 17.9.
– komůrkové zařízení sestávající z válcovi-tého plexiskla s
rukavicí pro sejmutí zátkyz T-kusu a pro zavedení balonu
doplynovodu (obr. 17.10).
Na obr. 17.11 je zařízení pro demontáž plynoměrů bezúniku plynu
a bez přerušení přívodu plynu. Lze jímodstranit zátku a zajistit
provizorní uzavření přípojkybez úniku plynu.5Při oddělování nebo
spojování jednotlivých částíplynovodu musí být provedena ochrana
proti dotykunebo jiskření přemostěním elektrickým vodičem (vizvýše
- sítě a přípojky).
17.1.2.2.1.2 ODVĚTRÁVÁNÍ A ODVZDUŠŇOVÁNÍ PLYNOVODŮ A
VYHLEDÁVÁNÍNETĚSNOSTÍ
Odvětrávání nebo naopak odvzdušňování ply-novodů jsou práce, kdy
je nutno dodržovat sta-novený pracovní postup, aby nedošlo k
nahro-madění výbušné směsi. Menší množství odvzdušňované směsi
plynu sevzduchem je možno (např. při odvzdušňování krátkých úseků
domovních ply-novodů) spálit např. na plynovém sporáku.
Náročné na zkušenosti je také vyhledávání netěsností na
plynovodu, které vy-žaduje svou praxi. Zásadně smí být prováděno
buď pěnotvorným prostředkemnebo vhodným detekčním přístrojem nikdy
otevřeným ohněm (obr. 17.12a 17.13).Před začátkem prací na
plynovodu se musí uzavřít příslušný uzávěr a v přípa-dě potřeby jej
zajistit před zásahem nepovolaných osob, např. i zaplombová-ním
(obr. 17.14).
-
Zabezpečení plynových zařízení při rozvodu a použití plynu
Po skončení prací je montér povinen zkontrolovat, zda jsou
všechny uzávěry, zátky, víčka apod. uzavřeny a dotaže-ny. Na
plynoměru je pak možno provést dodatečnou kontrolu (obr. 15).
17.1.3 Likvidace nehod a havarií na plynových zařízeních17.1.3.1
Úkoly a význam pohotovostních a poruchových (havarijních)
služebZásadním úkolem těchto plynárenských služeb je zajištění
rychlého zásahu při poruchách a nehodách, v kteroukolivdenní i
noční dobu. Proto musí být stanovena služba přijímající hlášení o
poruchách i o příslušných zásazích. Důležité je vybavení těchto
služeb s ohledem na rozsah plynového zařízení i na místní podmínky.
Týká se nejenpracovních prostředků, měřící a spojovací techniky,
ale i kvalifikace zkušeného personálu. Existují určité zásady,podle
kterých by měla být tato služba poskytována.
17.1.3.1.1 Výběr osob s ohledem na jejich způsobilost a počet
Při výběru osob je nezbytné vážit jejich schopnosti a způsobilosti
ke svěřovaným pracem. Je také nezbytné u každé-ho případu
vystihnout správné rozhodnutí, druh zásahu a související opatření.
Osoby pověřené těmito úkoly musíznát nejen plynové zařízení na
místních sítích a přípojkách, ale i plynová zařízení v budovách,
funkce a druhy spo-třebičů. Tyto osoby musí mít zkušenosti s
vyhledáváním úniků i situacemi při šíření plynu z poškozeného
plynovéhozařízení.Také místo a osoby, kam jsou soustřeďována
hlášení, musí být rovněž odborně způsobilé doporučit první
opatřenípři zjištění úniku nebo nehody. Zásadně musí mít vedoucí
pohotovostní a zásahové skupiny trvalý přehled o všechopatřeních a
samozřejmě dokonale ovládat organizaci zásahů.
17.1.3.1.2 Vyškolení a výcvik V praxi je nutno přihlížet k daným
povinnostem, ale i k předpisům týkajícím se hlavně pracovních
postupů. K samo-zřejmosti platí také to, že školení a výcvik musí
být nejen kvalifikované, ale i prokazatené a zdokumentované.
Ne-stačí provést pouze jediný výcvik a školení; je nutné tyto akce
periodicky opakovat a znalosti rozšiřovat a aktuali-zovat vzhledem
k novým zařízením a postupům. Tyto zásady se týkají všech
pracovníků pohotovostní a poruchové služby i střediska příjmu
hlášení.
17.1.3.1.3 Nepřetržitý výkon pohotovostní službyBylo uvedeno, že
pohotovostní a poruchová služba musí být zajištěna nepřetržitým
způsobem. Přitom se přihlížík místním podmínkám, jako je rozsah
zařízení a možnosti centralizace těchto služeb.
17.1.3.1.4 Interní a externí komunikaceDůležitou roli hrají
interní i externí cesty. Pro tyto účely musí být vypracováno
základní a prováděcí schema předá-vání zpráv a hlášení včetně
stanovení konkrétních povinností. Organizační schéma musí být
udržováno v aktuálnímstavu a musí odpovídat místním a časovým
skutečnostem. K vnějším kontaktům patří spolupráce s policií,
hasiči,s veřejnými sdělovacími prostředky event. i s dalšími
subjekty.
17.1.3.1.5 Vedení dokumentaceVelmi důležitý je pečlivý záznam
hlášení i skutečností o průběhu prací.Součástí činnosti je pečlivá
dokumentace hlášených a provedených opatření, a to od přijatých a
až po uskutečněná.Znamená to, že každé hlášení musí být zaevidováno
vhodným způsobem (počitačový nebo jiný záznam, využití pí-semných
formulářů apod.), který podá objektivní obraz o zásazích od příjmu
až po likvidaci poruchy nebo havarie.Podle místních podmínek by
mělo být příjmové středisko vybaveno alespoň dvěma telefonickými
spoji, aby nedo-cházelo k blokování hlášení. Centrála resp. jiné
příjmové místo musí být stále dosažitelné.
-
Plynárenská příručka
17.1.3.1.6 Organizační zásadyStanovena musí být organizační
pravidla, zejména kontakty s hasiči (likvidace požáru), policií
(zejména při nutnostivniknutí do uzavřených bytů, domů), se
záchrannou službou a s dalšími organizacemi pro personální,
přístrojovounebo jinou pomoc, pro opravy komunikací, el. kabelů a
rozvodů, kanalizace apod. Je třeba mít na paměti, že poru-chy mohou
mít různý charakter, často bývá nutno příslušné postupy předem
projednat, zvážit a vytvořit tak určitá"pravidla hry". Některá
spolupráce může nabýt velkého významu (např. s el. rozvodnými
závody vypnutí el. proudu,s kanalizacemi - nebezpečí vniknutí
propan-butanu do podzemních vedení atd.).Podle rozsahu poruchy nebo
havarie musí být dbáno i na včasnou výměnu pracovníků. Při
poruchách většího rozsa-hu resp. při dlouhodobějších pracech je
nutno i na tyto věci pamatovat.Časový plán likvidace poruch musí
vylučovat zbytečné časové průtahy. Proto musí být jak organizace
tak i nasazenípersonálu účelné a předem promyšlené. Z praktického
hlediska však nelze vždy průběhy a nastalé situace předvídata
jednoznačně jejich průběh zvládnout předem stanovenými
technicko-organizačními opatřeními. Řádná přípravaa využití
osvědčených zkušeností se však vždy vyplácí a mnohdy pomáhá vyhnout
se různým nepříjemným kompli-kacím a průtahům.Pohotovostní a
likvidační postup spočívá zpravidla na čtyřech opatřeních:
– hlášení– dohodnutí postupu– zásahové úkony– odstranění poruchy
(oprava).
Měla by být dodržována zásada, že každé hlášení úniku má být
přešetřeno bez ohledu na to, je-li porucha hlášenana plynovém
zařízení nebo i hlášen únik plynu z místa, kdy plyn není zaveden
(např. přítomnost plynu v domě, doněhož nevede žádná přípojka
plynu). Častou příčinou lokalizace přítomnosti plynu může být stav
povrchu, zmrzlý terén apod.Každé místo při hlášeném úniku musí být
co nejrychleji upřesněno včetně rozsahu úniku. Na základě toho pak
musíbýt zorganizována zásahová skupina podle předpokládaného
rozsahu prací. Je-li nutno provádět výkopy, musí býtpostupováno
podle zásad bezpečnosti práce, tj. výkop musí mít dostatečné výběhy
i prostor. Podle rozsahu pracímusí být na místě i dostatečný počet
hasící techniky a pracovníci samozřejmě vybaveni ochrannými
pomůckami,oděvem, ochranou sluchu, detektory apod.
17.1.3.2 Vybavení pohotovostních a poruchových (havarijních)
služebPohotovostní služby jsou vybaveny jednak v sídle řídícího
stanoviště a jednak na určených pracovištích. V prvém případě musí
být k dispozici pohotovostní vozidlo, které má být vybaveno
příslušným signalizačním zvu-kovým a světelným zařízení v souladu s
platnými dopravními předpisy tak, aby byla zajištěna řádná časová
operativ-nost. Dále musí být k dispozici aktuální schéma organizace
pohotovostní služby, seznamy osob včetně způsobu je-jich přivolání
i způsob vyžádání výpomoci dalších pracovníků.Na určených
pracovištích patří k základnímu vybavení montážní vozidlo se
signálním dopravním zařízením, kteréobsahuje potřebné nástroje,
nářadí a materiál pro provádění oprav a montáží včetně pomůcek k
ohraničení ohrože-ných lokalit, detekční techniku, spojovací
prostředky (radiotechnika), hasící techniku, ochranné pomůcky i pro
prá-ce ve výkopech, (např. dýchací přístroje, záchranné pásy),
osvětlovací zařízení, potřebné klíče na ovládání
uzávěrů,napichovací bodla při lokalizaci úniků, lékárnička atd.
Velmi důležitou součástí tohoto vybavení je aktuální doku-mentace
příslušné oblasti.Povinností vedoucího pohotovostní služby je toto
vybavení kontrolovat.
-
Zabezpečení plynových zařízení při rozvodu a použití plynu
Obr. 17.16: Plyn vycházející z poškozeného plynovo-du homogenní
propustnou zeminou a povrchem vytvá-ří nálevkovitý tvar
Obr. 17.17: Únik plynu menšího rozsahupři dobré homogenitě
(např. písčitépovahy) zeminy s dobrou propustností
Obr. 17.18: Rozšíření oblasti kon-centrace plynu při zpevněném
povr-chu a větší intenzitě úniku
17.2 PREVENCE17.2.1 Poznatky o šíření úniků plynu v půdě17.2.1.1
ÚvodU plynárenských rozvodů se jedná ve valné většině o plynovody a
jejich příslušenství, které jsou ukryty pod povr-chem země a tudíž
není možno provádět jejich vizuální kontrolu, jako u volně vedených
plynovodů. Proto mohounastat případy, že dojde k úniku plynu
různého rozsahu podle míry jejich poškození korozí, pohyby půdy,
vlivemotřesů, mrazů apod.Unikající plyn v půdě se může chovat
různým způsobem, při dlouhodobých únicích může např. ovlivňovat
vegetaci,což se může stát i určitým vodítkem při lokalizaci jeho
úniku.
17.2.1.2 Šíření plynu v půděZ hlediska lokalizace úniku plynu je
nejpříznivější případ,kdy uniká plyn lehčí vzduchu z poškozeného
místa na ply-novodu homogenní zeminou a propustným povrchem, a
tu-díž se dá předpokládat plynový prostor vytváří jakýsi
nálev-kovitý tvar. Koncentrace plynu zjištěná na povrchu pakvytváří
určitou křivku podobného tvaru, jako je na obr.17.16.Předpokladem
je skutečně homogenní a porézní zemina(např. písčité materiály) s
nezpevněným povrchem.Většinou však v praxi tento - téměř ideální
případ nenastává.Koncentrace, kterou je možno změřit na povrchu,
může býtovlivněna také povětrnostními vlivy, množstvím
unikajícíhoplynu a velmi často nehomogenitou povrchu.Tvar nálevky a
tím i koncentrační křivka však také závisí nadruhu plynu resp. jeho
hutnotě a samozřejmě i na jehomnožství.
Tyto skutečnostijsou proto velmi důležité z toho důvodu, že i
při velice přesném měřeníkoncentrace plynu na povrchu nelze
jednoznačně vyvozovat závěry omíře poškození plynovodu, a dokonce
často ani nejde přesně lokalizovatskutečné místo úniku. Přesto je
toto nálevkovité rozšíření jedním z nej-důležitějších kriterií při
lokalizaci úniků.
17.2.1.3 Malé úniky plynuJedná-li se o malý únik plynu (malý
výtokový otvor nebo nízký tlak),dobré podmínky pro propustnost
plynu zeminou bez zpevněnéhopovrchu, pak je tvar nálevky málo
rozšířený (např. do 2 - 3 m) alokalizace úniku bývá za těchto
příznivých podmínek poměrně snadná
(obr. 17.17).
17.2.1.4 Únik většího množství plynuUniká-li větší množství
plynu, avšak do málo propustné zeminy, jejíž povrchje zpevněný
(např. vozovka), pak nastane rozšíření i změna prostorovéhotvaru
nálevky. Její horní část se může velmi rozšířit, často až na
průměrdesítek metrů, jak je schematicky znázorněno na obr. 3.Z obr.
17.18 je zřejmé, že difúze plynu povrchem pak nastává na velké
ploše.Je-li zemina i povrch homogenní, pak je i únik plynu
rovnoměrný, tj.koncentrační oblast může mít tvar plochy kruhu.
-
Plynárenská příručka
Obr. 17.19: Nehomogenní (trhlino-vý) povrch nad místem úniku
plynu
Obr. 17.20: Koncentrace O , CH a CO ve vodorovných2 4
2vzdálenostech od místa úniku zemního plynu
Má-li povrch nad místem úniku různé trhliny nebo je nehomogenní,
jsou tytopoměry znázorněny na obr. 17.19.Jsou to podobné poměry
jako jsou na obr. 2 s tím rozdílem, že povrch je vícezpevněný, ale
nehomogenní obsahující různé trhliny apod. Různou velikostíšipek
jsou znázorněny nerovnoměrnosti koncentrace plynu nad
povrchem.Bohužel se tento případ často vyskytuje v praxi, zejména
ve městech apod.,kde jsou často kombinovány povrchy asfaltové, z
dlažebních kostek a sobrubníky. Z obrázku je také zřejmé, že se
mohou naměřit i daleko silnějšíkoncentrace plynu ve vzdálenějších
místech od narušeného plynovodu než
přímo nad místem úniku. Stává se, že správná lokalizace úniku
může selhat při použití např. nasávacích detekčníchpřístrojů.Při
dlohodobějším úniku plynu může dojít k ovliv-nění vegetace. Jedním
z následků úniku plynu jenapř. odumírání stromů, které se projevuje
nezávislena druhu plynu. Je tak vyvrácena domněnka, že
totoodumírání způsobují toxické látky, zejména CO,kyanovodík,
sírovodík apod.). Zkouškami se proká-zalo, že pro vegetaci jsou
"jedovaté" předevšímorganické látky, resp. látky obsahující uhlík,
což je vtomto případě právě metan - zemní plyn. Metan se odbourává
na CO kyslíkem obsazeným2v půdě - viz obr. 17.20.Výsledkem byl
pokles koncentrace CH od místa4úniku, zatímco koncentrace CO je v
blízkosti úniku2ve srovnání s "nezaplyněnou" půdou téměř bezezměny;
zvyšuje se však se vzdáleností od místa únikuaž na několikanásobnou
hodnotu. Tato hodnotazůstává i vně zóny s ještě prokazatelným CH ,
dále pak (za zónou CH ) klesá CO na normální hodnotu.4 4
2Koncentrace O je v okolí úniku mimořádně nízká, a to až do té
doby, pokud je ještě prokazatelná zóna CH . Pak2 4stoupá velice
rychle, spolu s poklesem koncentrace CO .2Příčinou těchto jevů jsou
zřejmě půdní bakterie a již zmíněná oxidace CH . Metan je pro
bakterie - zjednodušeně4řečeno - "živinou" při současné spotřebě O
podle celkové rovnice spalování CH :2 4
CH + 2 O = CO + 2 H O4 2 2 2Měření také přesvědčila o tom, že v
blízkosti úniku plynu je koncentrace O v půdním vzduchu vždy pod
hodnotou212 - 14 %, často však klesá až na 2 %, někdy dokonce až na
nulu. Jsou-li úniky plynu malé, může nastat úplné od-bourání CH
těmito mikrobiálními mechanizmy. 4Pro praxi je tato skutečnost
velmi důležitá: CH se v těchto případech nedá zjistit přístroji ani
sondováním, někdy4ani ve stopách.Odlišná je situace při únicích
většího rozsahu. Navrtávací technikou může být zjištěn CH (hladina
2 na obr. 17.20),4v okrajových zónách CO , tedy plyn těžší vzduchu.
Výsledky měření ukázaly, že pro některá kontrolní měření2mohou být
velmi vhodné detektory pracující na základě rychlosti zvuku,
schopné prokázat i nehořlavý CO .2Odumírání stromů v blízkosti
úniku plynu tedy plyn způsobuje nepřímo; pravou příčinou je
nedostatek kyslíkuv oblasti jejich podzemních částí, tj. kořenů.
Toto působení může být zesíleno zvláště v teplém vegetačním
období,protože intenzita bakteriálních pochodů je závislá na
teplotě. Poškození se projevuje na listech ztrácejících svoubarvu,
získávají matný šedivý tón, pak postupně vadnou, hnědnou a
opadávají, přičemž k novému vyrašení listůuž nedochází.K poškození
vegetace však nemusí dojít jen v blízkosti plynovodu, neboť
unikající plyn vyhledává cestu nejsnadněj-šího pronikání
zeminou.Provede-li se oprava plynovodu, je důležité, aby se
okysličila, nejlépe provětráváním pomocí kompresoru. Můžese zvolit
již při odkrývání plynovodu pomocí injektorů (např. ve vzdálenosti
2 - 3 m od místa úniku) v křížovémuspořádání s orientací ke směru
úniku. Injektáže se mohou po určité době (např. 20 min.) přemístit
o 45°. Přirozeně,že je nutno dodržovat bezpečnostní opatření, aby
se nedostal plyn do domu apod.
-
Zabezpečení plynových zařízení při rozvodu a použití plynu
17.2.2 Zásady správného využití detekční technikyV této kapitole
nejsou popisovány všechny přístroje, které se používají v oblasti
rozvodu a použití plynu. V součas-né době je těchto přístrojů téměř
nepřehledné množství.Nicméně je účelné všimnout si některých
hledisek určujícíchjejich použitelnost a specifikaci pro zamýšlené
účely. Detektory je možno roztřídit do skupiny se společným
prin-cipy a použitím.Nejčastějšími oblastmi použití detektorů jsou
tyto úkony:
– Vyhledávání úniků při hlášených nehodách, netěsnostech, a to
na sítích, domovních plynovodech nebospotřebičích;
– Lokalizace míst úniku a hodnocení jeho úrovně;– Pravidelné
(periodické) kontroly sítě a ostatních plynových zařízení.
Je třeba si uvědomit, že detekční a kontrolní přístroje mají své
specifické použití. Při nesprávné volbě detektorumůže dojít k velmi
nesprávným výsledkům nebo dokonce k ohrožení bezpečnosti.Parametry
pro použitelnost detekčních a měřících přístrojů pro dozor a
kontrolu plynovodních sítí lze rozdělit podlenásledujících
hledisek:
– Pro systematickou kontrolu plynovodních sítí se používají
přístroje s poměrně velkou citlivostí, řádověppm. Někdy je nutné
vybavení speciálními měřícími sondami (např. plošné, kobercové,
zvonové). Mě-ření a kontrola nesmí být narušovány cizími vlivy,
např. výfukové plyny, zbytky olejů apod.
– Vybavení přístrojů má být takové, aby byly schopny měřit únik
plynu v širokém rozsahu (až do100 obj. %). Tento požadavek bývá
nezbytný při zásazích na síti, při vymezování lokality úniku a
zabra-ňování dalších škod, což se neobejde bez identifikace i
malých koncentračních rozdílů.
– Často se provádějí práce nebo zásahy v uzavřených prostorách,
jako jsou šachty, kanály, kolektory, re-gulační stanice apod.
Detekční přístroj musí být schopen identifikovat i koncentrace
plynu s ohledemna spodní mez výbušnosti.
Na základě těchto kriterií je možno provést jednoduché rozdělení
této techniky do jednotlivých specifických skupin(viz tabulka
1).Použije-li se pro zjištění koncentrace plynu na sítích nasávací
technika, pak se uplatňují principy FID na základěionizace plamene
nebo i citlivých polovodičových senzorů, které poskytují
dostatečnou přesnost. Tyto přístrojebývají konstruovány pro
kontroly a údržbu sítí v přenosném kompaktním provedení. Vyráběny
jsou i další typy citlivých detektorů (např. infračervené
detektory), které však mají zvýšené nároky napřenosnost. Další
skupinu tvoří detektory na laserovém principu, které jsou ještě
náročnější a vyžadují např.speciální měřící vůz pro systematickou
kontrolu sítí. Mají i své nevýhody, zejména při nepříznivých
povětrnostníchpodmínkách a někdy mohou jen těžko nahradit v plném
rozsahu přístroje přenosného typu.Pro měření a kontrolu v
uzavřených prostorách bývá také vyžadována vysoká citlivost
přístrojů i na nepatrné kon-centrace plynu. Označení "detektory" se
vžilo hlavně pro postupy, při nichž se zjišťují velmi nepatrné
koncentraceplynu. Kupř. předpis DVGW G 465 definuje pojem
citlivosti tak, že při koncentraci 10 ppm CH ve vzorku musí4být na
stupnici naměřena odchylka nejméně 50 %, což znamená, že přístroj
musí reagovat již při koncentraci pod5 ppm.Ve druhé skupině jsou
uvedeny přístroje pracující na principu katalytického spalování a
využití teplotních změn.Jsou vhodné pro detekci CH . Pokud se
nejedná o zemní plyn, ale jiný plyn s menším obj. % CH , musí být
přístroj4 4příslušně nastaven. Pro praxi obvykle vyhovuje ve valné
většině případů naměření koncentrací pod spodní mezívýbušnosti,
protože ta je z hlediska bezpečnosti zásadním kriteriem. Bývá to i
koncentrace 5x nižší, kdy přístrojmusí vydat varovný signál nebo
impuls, což odpovídá koncentraci zhruba 1 obj. % CH . Někdy ae tyto
přístroje4označují jako "explozimetry". Důležité je, že nejsou
vhodné pro vyhledávání úniku plynu.Do třetí skupiny spadají
přístroje pro měření koncentrací až do 100 obj. % s možností
využití principu tepelné vodi-vosti nebo na principu rozdílné
rychlosti zvuku ve vzduchu a v měřeném vzorku. Oblíbené jsou
kombinace přístrojůna principu katalytického spalování a tepelné
vodivosti (v jednom přístroji), což však vyžaduje automatické
pře-pínací zařízení rozsahů.Ve čtvrté skupině přístrojů jsou
detektory pro stanovení CO (např. pro kontrolu spalování), jejichž
funkce je založe-na na chemické reakci v detekčních trubičkách nebo
i na elektrochemických senzorech. Tyto přístroje mají indivi-duální
způsoby použití.
-
Plynárenská příručka
Z výše uvedeného vyplývá důležitý fakt, že každý přístroj má své
zaměření a použití. Z neznalosti těchto věcí bymohlo snadno dojít k
nesprávným výsledkům, případně i k dalším rozporům nebo nehodám. V
této souvislosti jenutno se zmínit o dalším velmi důležitém
požadavku: Každý přístroj musí být podrobován kontrolám
vestanovených lhůtách. Důležitá je i denní kontrola citlivosti,
zejména u přístrojů 1. skupiny (FID a polovodičové).V úvahu je
nutno uvážit i režim jejich používání.
Tabulka 1: Rozdělení detektorů a jejich použití
Skupina 1 2 3 4
Měřící rozsah 1...1000 ppm Obj.% 0...100 ppmdolní mez0...100
Použití ných prostorách, lokalizace škod individ.
měřenínasávací,kontrola sítí
měření v uzavře-
šachtáchTechnika měřeníPřístroj FIDPolovodič. senzoryTepelná
vodivostZvukové detektoryKatalyt. spalováníChemické
trubičkyElektrochem. senzory
17.2.3 Stanovení kriterií pro určení plynovodů k výměně nebo
sanaciPlynulá a bezpečná dodávka plynu je v úzké souvislosti ke
stavu plynárenských rozvodů, zejména na místníchsítích. Jedním z
předpokladů k zajištění tohoto požadavku je zpracování plánu pro
provádění rekonstrukcí a výměnpříslušných částí na plynárenské
síti.Rekonstrukce na místních sítích mohou být vyvolány např.:
– havarijními situacemi– cizími organizacemi (např. rekonstrukce
vozovek, stavební práce, zásahy v historických částech města
apod.)– na základě provedených kontrol, provozních revizí
apod.
Do druhé skupiny patří rekonstrukce plánované, které mohou mít
dlouhodobější charakter a stanovené systematic-kým sledováním
provozních údajů, poruch (úniků), stáří, evidence místních sítí i
sledováním ostatních provozně-bezpečnostních stavů.K základním
kriteriím patří sledování:
– poruchovosti plynovodů, tj. hodnocení druhu a počtu poruch za
určité časové období event. vztaženéna 1 km plynovodu.
– přenosové kapacity plynovodu zahrnující sledování tlakových
poměrů, kdy např. v zimních měsícíchnelze splnit požadované dodávky
a tlaky
– stáří plynovodu– celkového provozně-technického stavu, např.
stav izolace, korozní napadení, zanešení prachem apod.– druhu
materiálu, spojů a použitých armatur– ostatních vlivů (otřesy v
oblasti dopravy, ohrožení bludnými proudy, poddolovaná území
aj.).
Pro každé kriterium lze stanovit určitý počet bodů a provést
celkové zhodnocení - např. nejvyšší počet negativníchbodů může být
vodítkem pro výběr plynovodů, které by měly být zařazeny do plánu
rekonstrukcí. Často a ve spor-ných případech je nutno provést i
místní ověřovací zkoušky (např. kontrolní výřezy potrubí) a
sestavit tak definitivníplán rekonstrukcí spolu se stanovením
způsobu rekonstrukce, jako je výstavba nového plynovodu, použití
sanačnímetody, zokruhování při nedostatečné kapacitě a jiné
technicky i ekonomicky vyhodnocené způsoby.
-
Zabezpečení plynových zařízení při rozvodu a použití plynu
Obr. 17.21: Automatický uzávěr (GAS-Stop)1 – těleso 5 – těsnící
kroužek2 – uzavírací orgán 6 – profil.těsnění3– proudová komora 7 –
nátrubek4 –pružina
17.2.4 Preventivní zabezpečovací prvky pro omezení následků při
poškození a požáru17.2.4.1 ÚvodPři provozu plynových zařízení a
plynovodů uložených do země nelze nikdy vyloučit nebo spolehlivě
předvídatvšechny možnosti, kterými může být toto zařízení narušeno
nebo jinak poškozeno okolím, lidskou činností, otřesy,požárem,
povětrnostními podmínkami apod. Přesto, že jsou plynovody mimo
budovy uloženy do země a tak zdánli-vě chráněny vůči okolním
vlivům, mohou být napadány korozí okolním prostředím, bludnými
proudy, otřesy v blíz-kosti dopravních komunikací a poškozením při
zemních pracech. Jako každé zařízení i plynovody podléhají
stárnutía jejich životnost může být různá. Prvořadou snahou však
zůstává: předcházet následkům nehod nebo je zmírňovat.
17.2.4.2 Sítě a domovní přípojky17.2.4.2.1 Automatické
uzávěryKonstrukce automatického bezpeč-nostního uzávěru (v
otevřenémstavu) je znázorněna na obr. 17.21.Sestává z tělesa (1),
uzávěru (2)s těsněním (5) a pružiny (4) v prů-tokové komoře (3). Na
obrázku jetento uzávěr v otevřeném stavu. Připřekročení hranice
průtoku se zvýšírozdíl tlaků, přemůže se napětípružiny a
automaticky se uzavřeprůchod plynu. V uzavřeném stavuje pak
udržován silovým působenímvstupního tlaku.Těleso je zhotoveno z
PE-HD,uzavírací komora a uzavírací prvekz vysoce pevného a
tepelněodolného plastového materiálu. Ventil a profilované těsnění
jsou vyrobeny z nitril-butadienového kaučuku, pružinaje z kvalitní
nerez-oceli.Pro provozní tlaky do 100 mbar (10 kPa) jsou technické
údaje v tabulce 2.
Tabulka 2: Provozní hodnoty do 100 mbar uzávěru GAS Stop
DN p p Q Q )p mbar )p mbar minmbar mbar m /h m /h provozní
uzavíracímax min
3max3
20 30 100 do 2 do 4 pod 3 6 až 1025 30 100 do 6 do 8 pod 3 6 až
1040 15 100 do 10 do 18 pod 4 5 až 950 15 100 do 15 do 30 pod 4 5
až 9
Funkce bezpečnostního uzávěru (byly vyvinuty i jiné méně použité
konstrukce) spočívá na principu vzniku diferen-čního tlaku při
enormním proudění plynu při větším poškození plynovodu. Z diagramu
na obr. 17.22 je vidět závis-lost diferenčního tlaku na množství
protékajícího plynu. Při max. průtoku Q = 8 m /h (Vn) je u zemního
plynu tlaková ztráta 1,1 až 1,9 mbar (110 až 190 Pa). Jestliže
plynmax 3proudí v množství 3 m /h, je tlaková ztráta 0,2 mbar (200
Pa). K uzavření plynu dojde při průtoku od 16 do 20 m /h3 3při
rozdílu tlaků 6 až 9 mbar (600 až 900 Pa - uzavírací oblast. Pokud
by došlo k poškození přípojky nebo odbočkyDN 25/32 v rozmezí 10 až
15% průřezové plochy potrubí (odpovídá otvoru o průměru 8 až 10
mm), docházík uzavření. Zkoušky na 50 metrové přípojce těchto
rozměrů prokázaly, že došlo k uzavření GAS-STOPu již při vytvoření
otvo-ru o průměru 9,5 mm na konci přípojky (tlak v síti 30 mbar - 3
kPa). Při poškození přípojky s větším průměrem
-
Plynárenská příručka
Obr. 17.22: Funkční diagramy pro uzávěr GAS-StopDN 25-DN 32a)
vstupní tlak 30 - 100 mbar, Q = 8 m /hmax 3
b) je vstupní tlak 150 mbar až 4 bar, Q = 36 m /hmax 3
1 – provozní oblast 2 – uzavírací oblastObr. 17.23: Bezpečnostní
uzávěr na navařovací odbočce
DN 50/63 s provozním tlakem 4 bar (0,4 MPa) stačilok uzavírací
reakci již poškození 2 - 3 % velikosti průřezu.Pokud jsou v provozu
plynové spotřebiče v domě, stačí prozareagování uzávěru poškození
plynovodu ještě v menšímrozsahu.Nejvíce zranitelné jsou plynovody z
PE, které mívají i nej-větší rozsah poškození. Na obr. 17.23 je
znázorněn příklad zabudovaného uzávěruv navařovací odbočkové
soupravě. Otevření uzávěru může nastat teprve po vyrovnání
tlakůmezi sítí a přípojkou. Pro provozní tlaky 30 až 100 mbar jek
dispozici přepouštěcí zařízení, které po provedené opravěresp.
odstranění poruchy umožňuje vyrovnání tlaku.Přípojky mají obvykle
jen velmi malý objem a pak postačíjen několik zdvihů pumpičky a
tlak pro otevření uzávěru jek dispozici. Již v roce 1990 byly
provedeny terénní zkoušky 10 pro-totypů na síti. Po dvouletém
provozu byly uzávěrydemontovány a přezkoušeny z hlediska
materiálového,těsnění a hlavně funkce, při nichž nebyly zjištěny
závady.Při těchto praktických zkouškách bylo rovněž zjištěno,
ženedošlo ani k zanešení ventilu nečistotami nebo drobnýmičásticemi
vznikajícími při řezání nebo navrtávání PE. Pokudse jedná o částice
větších rozměrů, zachytí se již předventilovým sedlem a nemohou
způsobit narušení funkceventilu.Předpis pro umísťování regulátorů
tlaku uvnitř obytné bu-dovy se musí podle technických pravidel G
609 01 instalo-vat tyto bezpečnostní prvky co nejblíže napojení na
plyno-vod, a to pro případ mechanického poškození této
přípojky.
-
Zabezpečení plynových zařízení při rozvodu a použití plynu
Obr. 17.24: Příklad instalace omezovače sil a pojistky proti
vy-tržení na přípojce
Obr. 17.25: Pojistka proti vytržení opřenáo vnitřní plochu
obvodové zdi
Obr. 17.26: Kohout ovládaný nízkotavitelným prvkema – otevřeno b
– zavřeno
17.2.4.2.2 Omezovače tažných sil a pojistky proti vytrženíJe-li
plynovod (přípojka, vnější domovní plyno-vod) uložený v zemi v
místech, kde by mohlohrozit jeho poškození např. při bagrovánía
podobných zemních pracech, je vhodné jejpro zvýšení bezpečnosti
opatřit omezovačemtažných sil spolu s pojistkou proti vytržení.
Pří-klad uspořádání těchto bezpečnostních prvků jeuveden na obr.
17.24.
Omezovač sil se navařuje do přímé části potrubí v
blízkostiprůchodu plynovodu (event. přechodky) zdí. V případě, že
je napřípojku vyvíjeno tahové namáhání, může tento omezovač
dovoliti určitý axiální posuv, aniž by došlo k úniku plynu. Tímto
způsobemse částečně sníží namáhání nebo možnost poškození
vnitřníhoplynovodu.Na obr. 17.25 je znázorněn princip použití
pojistky proti vytržení.
17.2.4.3 Domovní plynovody a instalace plynových
spotřebičů17.2.4.3.1 ÚvodEvropské předpisy a harmonizace předpisů
jednotlivých zemí pro domovní plynovody a plynové spotřebiče se
stálevíce orientují na bezpečnost a snížení rizika požáru. Je
požadováno např. zabezpečení plynových spotřebičů tak,aby byl
automaticky přerušen přívod plynu v případě požáru.Spotřebiče a
potrubí vedoucí hořlavý plyn v bezprostřední blízkosti plynových
spotřebičů, musí být vybavenytakovým zařízením, které musí:
– v případě vnějšího oteplení (nad 100EC) automaticky uzavřít
přívod plynu;– zajistit, aby při teplotě 650EC po dobu 30 minut
neuniklo více plynu, než 30 l/h.
Tyto požadavky mohou zajišťovat různé konstrukce např.
protipožárních uzávěrů (kohoutů) a vsuvek.
17.2.4.3.2 Protipožární kohoutyNejčastěji bývají opatřeny
protipožár-ním vybavením kulové kohouty. Reagu-jí tak, že při
dosažení zvýšené teplotyautomaticky uzavírají přívod plynu po-dle
svého umístění na instalaci do do-movního plynovodu, odboček,
stoupa-cího vedení, do plynoměrů, spotřebičůapod. Jejich konstrukce
je poměrně vel-mi jednoduchá - ovládacím prvkem,který udržuje
uzavírací orgán v otevře-ném stavu a reaguje na oteplení, můžebýt
kupř. kov s nízkým bodem tání nebohmota s vysokým koeficientem
tepelné roztažnosti. Oba tyto principy jsou znázorněny na obr.
17.26 a 17.27, kdeje uzavírací orgán kohoutu ovládán ocelovou
pružinou, která je v napjatém stavu držena nízkotavitelným
kovem(obr. 17.26) nebo prvkem s vysokou tepelnou roztažností (obr.
17.27).
-
Plynárenská příručka
Obr. 17.27: Kohout ovládaný prvkem s vysokou tepelnou
roztažnostía) otevřeno b) uzavřeno
Obr. 17.28: Kulový kohout v protipožár-ním provedení
(Streif-Sepprlfricke)
Obr. 17.29: Princip konstrukce protipožární vsuvky
Obr. 17.30: Požární vsuvkapro instalaci do rovného
úsekuplynovodu, která se instalujejako běžná tvarovka.
Tyto uzávěry však musí reagovat nejen nazvýšení teploty, ale při
jejím dalším vze-stupu musí po určitou dobu zachovávat jakvnitřní
tak vnější těsnost - např. zareagová-ní při teplotě okolí 70 °C,
těsnost po dobunejméně 30 minut při teplotě 650 °C i vyš-ší.
Důležitým úkolem těchto (i dále uve-dených protipožárních prvků) je
tedy nejenuzavření plynu v případě požáru, ale hlavnějeho včasné
uzavření. aby plyn preventivně
nemohl vniknout do míst, kde by mohlo nastat nahrornadění
výbušnésměsi v důsledku menší odolnosti dalších plynových zařízení
(plynoměr,spotřebiče, spoje potrubí atd.). Nekontrolované vniknutí
plynu doprostorů. kde, ještě nenastal požár, může mít totiž.
katastrofálnějšídůsledky než vlastní požár. Na obr. 17.28, je
příklad provedení protipožárního kohoutu.
17.2.4.3.3. Protipožární vsuvkyObdobný účel použití i princip
konstrukce mají protipožár-ní vsuvky, které se vkládají do rovných
úseků potrubí.Příklad její konstrukce je na obrázku 17.29.
Táhlo je spojeno s pruži-nou, která, je udržovánav napjaté
(stlačené) po-loze tepelným prvkema spojena s táhlem venti-lu. Při
dosažení reakční teploty se uvolní a pohyhem doprava se ventil
uzavře. Naobr. 17.30 je příklad provedení požární vsuvky.O
bezpečném připojeni plvnový'ch spotřebičir je také pojednáno v
kapitole23.8.1.
17.3 PŘEDPISOVÉ ZÁLEŽITOSTIZákladními předpisovými dokumenty
jsou bezpečnostní předpisy, technické normy a technická pravidla. V
současnédobě (kdy byla zpracovávána tato publikace) platí pro
nízko- a středotlaké plynovody a přípojky ČSN 38 6413, prodomovní
plynovody ČSN 38 6441 (připravována jsou technická pravidla TPG 704
01), dále Pravidla o bezpečnostia ochraně zdraví při práci z roku
1979 a některé další předpisy uvedené v kap. 23 o domovních
plynovodech.
17.4 LITERATURA[1] Bolte, O. G.,: Gasspür- und Gasmeßgeräte in
der Rohrnetzüberwachung. 3R Int. 1/93[2] Pravidla o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci v plynárenství výnos č. 1/1979 FMPE[3]
Kol. autorů: Arbeiten an in Betrieb befindlichen Gasrohrleitungen,
RBV, 3. vyd., Vulkan Verlag Essen
1995
