Chudoba a sociální zabezpečení

Chudoba a sociální zabezpečení

Speciální téma kursuEvropská sociální politika

Chudoba a sociální zabezpečení 2


Sociální kontext chudoby

Jak chápat a měřit chudobu a přerozdělování

Výskyt chudoby

Jak bojovat proti chudobě


Sociální kontext chudoby

Kulturní aspekty chudoby (příklad indické venkovanky u sv. Františka)

Souvislost s pojetím životních šancí (Ralf Dahrendorf 1979) Sociální vyloučení/začlenění Sociální marginalizace Sociální diferenciace, stratifikace… Sociální soudržnost, sociální důvěra, sociální kapitál

Relevantní kontexty: Trh práce Rodina Životní prostor Politická odezva / účinnost státu Jedinec, životní fáze Sociální ochrana


Společenské postavení a riziko chudoby (EU 15)Zdroj: Společná zpráva o sociálním začleňování (2004)


Jak měřit chudobu

První analytický zájem o příčiny chudoby vzešel z nuzných životních poměrů dělnické třídy v Anglii v rané fázi industrializace v první polovině 19. století. Tradice sociální statistiky

Indikátory chudoby: Absolutní chudoba: příjem pod definovanou prahovou

hodnotou (OSN – 2 nebo 1 USD denně) Relativní chudoba: definovaný podíl populace pod hranicí

považovanou za „normální“ příjem: 60% (50%) mediálního příjmu v dané zemi - EU(Pozor na rozdíl mezi průměrným a mediálním příjmem – viz následující obrázek)

Životní podmínky: přístup k tomu, co je definováno jako předpoklad kvality života

Způsoby stanovení minimálního spotřebního koše – Beveridge 1942

Oficiálně stanovené sociální minimum (existenční minimum)


Jak měřit rozdělování bohatství

Jaký je rozdíl mezi různými indikátory úrovně příjmu?


Jak měřit rozdělování bohatstvíGini koeficientu lze porozumět pohledem na Lorenzovu křivku, která znázorňuje podíl celkového příjmu každého populačního podílu seřazeného podle úrovně příjmu.

A. Úplná příjmová rovnost

B. Lorenzova křivka pro typické rozdělení příjmů

Podíl populace (%) Podíl populace (%)Gini koeficient je podíl plochy mezi Lorenzovou křivkou a 45-stupňovou úsečkou (tmavá plocha na diagramu B) a celou plochou pod 45-stuňovou úsečkou. Čím jsou příjmy rozděleny nerovnoměrněji, tím více se Lorezova křivka odchyluje od 45-stupňové úsečky a plocha mezi ní a křivkou se zvětšuje. V důsledku toho se Gini koeficient zvyšuje se zvyšující se nerovností příjmů a naopak (v rozmezí hodnoty 0 až 1).


Jak měřit rozdělování bohatstvíBod P leží tam, kde má Lorenzova křivka stejný sklon jako úsečka

rovnosti OB (tzn. 45°) a vyznačuje průměrný příjem: příjem OC

populace je pod tímto průměrem, a příjem CA populace se nalézá nad

průměrem.Vzdálenost CD je podíl celkového příjmu, kteý by dostaly osoby s

podprůměrným příjmem, pokud by si byly všechny příjmy rovny, a

vzdálenost CP představuje jejich aktuální hodnotu. Robin Hood index je rozdíl mezi CD a CP.

Představuje maximální vertikální rozdíl mezi Lorenzovou křivkou a

úsečkou rovnosti OB.

Robin Hood index:

Decilový (kvartilový) poměr:

Poměr mezi příjmy nejvyššího a nejnižšího decilu (kvartilu) kumulativní příjmové škály.


Výskyt chudoby za komunismu


Srovnání rozdělování příjmů v socialistickém Československu a ve Velké Británii


Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ


Chudoba na začátku transformace – Východ a Západ

Procento středního příjmu 50%

60%Severské zeměDánsko 1992 7.1 14.2Finsko 1991 5.8 11.2Norsko 1991 6.1 12.1Švédsko 19926.3 11.1Kontinentální EvropaRakousko 1987 6.7 12.2Belgie 1992 5.5 11.4Francie 1989 9.4 15.8Německo 1989 5.8 11.7Lucembursko 1991 4.2 12.1

Nizozemsko 1991 6.7 11.8

Zdroj: Výpočty z mikrodatabáze Lucemburské příjmové studie (LIS)

Relativní míry chudoby: osoby pod daným podílem mediálního příjmu, 22 industrializovaných zemí, začátek 90. let 20. století

Jižní EvropaItálie 1991

10.9 19.0Španělsko 1990

10.5 17.9Anglo-Saské zeměAustrálie 1989 12.0 19.4Kanada 1991 11.4

17.1Irsko 1987 11.7 19.9Velká Británie 1991 14.6 23.0USA 1991 18.0

24.2Střední a Východní EvropaČeská Republika 1992 2.1 6.0Maďarsko 1992 8.6

14.7Polsko 1992 9.9

16.3Rusko 1992 19.7

26.4Slovensko1992 2.0

5.8


Střední příjem domácností v příjmových kvartilech Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004)

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500Tu

rkey

Rom

ania

Bul

garia

.

Latv

ia

Lith

uani

a

Est

onia

Pol

and

Slo

vaki

a

Hun

gary

.

Cze

ch R

ep

Mal

ta

Gre

ece

Slo

veni

a

Por

tuga

l

Cyp

rus

Spa

in

.

Sw

eden U

K

Fran

ce

Ger

man

y

Italy

Finl

and

Bel

gium

Net

herla

nds

Aus

tria

Irela

nd

Den

mar

k

Luxe

mbo

urg

€ P

PS

4th (top) q'tile

3rd q'tile

2nd q'tile

1st (low) q'tile


Chudoba domácností(procento domácností ohrožených chudobou na národní úrovni a na úrovni EU – pod 60% mediálních národních hodnot a mediální hodnoty EU25) Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Turk

ey

Ro

man

ia

Bul

gari

a .

Latv

ia

Lith

uani

a

Est

oni

a

Pol

and

Slo

vaki

a

Hu

ngar

y .

Cze

ch R

ep

Mal

ta

Gre

ece

Slo

veni

a

Por

tuga

l

Cyp

rus

Spa

in

.

Sw

ede

n

UK

Fran

ce

Ge

rman

y

Italy

Finl

and

Bel

gium

Ne

ther

land

s

Aus

tria

Irela

nd

De

nmar

k

Luxe

mbo

urg

% poor re country medians

% poor re EU25 median


HDP na hlavu a kvalita života Zdroj: údaje EQLS, Fahey, T. (2004)

2 3 4 5 6 7 8 9

Number of quality of life deficits (scale: 0-19)

0

10000

20000

30000

40000

50000

GD

P p

er c

ap

ita

PP

S

R Sq Linear = 0.73


Jak bojovat proti chudobě

„Problém chudoby je problémem bohatých.“ „Policy matters“

Stein Ringen (1987)Sociální politika: Preventivní: zamezit vytlačování lidí na okraj

společnosti a vyloučení z důvodu chudoby. Zmírňující: pomáhat lidem v nouzi, osobám na

okraji společnosti a chudým. Kombinace obojího.


Některé koncepty sociální politiky

Úzká: sociální pomoc Široká: sociální podmínky lidského života

Napravující: zmírňovat negativní důsledky současných sociálních problémů

Aktivní: zabránit vzniku budoucích sociálních problémů

Sociální spotřeba jako neproduktivní výdaj

Sociální investice: kultivovat lidské zdroje pro vývoj společnosti v budoucnosti


Sociální zabezpečení jako nástroj přerozdělování

Sektory sociálního zabezpečení→Kritérium ↓

Státní socální podpora

Sociální pojištění

Sociální pomoc

Příjemci Demogranti (přesně definované skupiny obyvatel)

Výdělečně činné osoby a lidé, za které platí pojištění stát

Chudí (potřební)

Technika redistribuce Kategorizované dávky

Dávky pojištění Služby a dávky podmíněné testováním příjmů

Zajišťující institutce Stát Stát, veřejné instituce, v rostoucí míře komerční sektor

Stát, obce, občanská sdružení


Nástroje sociální politiky: daně a transfery


Nástroje sociální politiky: daně a dávky v závislosti na příjmech


Rozdělování příjmů před a po sociálních transferech v Kanadě


Snižování chudoby sociálními transfery – srovnání v EU 15 Zdroj: Společná zpráva o sociálním vyloučení (2004)


Dopady přerozdělování sociálních dávek


Dopady sociálních výdajů na chudobu – EU 15Zdroj: Společná zpráva o sociálním vyloučení (2004)


Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké?Odpovědi, vyspělé kapitalistické země

Rozhodně souhlasím

SouhlasímNěcomezi

Nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

CELKEM

Rakousko 41.6 44.7 9.1 4.5 0.1 100

Kanada 26.7 41.5 16.3 12.5 3.1 100

Francie 60.0 26.8 7.4 5.0 0.8 100

Německo 29.4 52.8 10.7 6.5 0.6 100

Velká Británie 30.6 50.7 12.3 5.8 0.6 100

Japonsko 38.6 30.5 18.3 7.5 5.0 100

Holandsko 15.7 48.2 21.7 12.6 1.8 100

Nový Zéland 29.4 43.8 13.5 11.8 1.6 100

Norsko 22.4 50.1 13.8 12.0 1.8 100

Portugalsko 82.2 13.8 1.8 1.4 0.9 100

Španělsko 35.9 53.4 7.4 3.1 0.3 100

Švédsko 29.2 41.9 18.1 8.4 2.4 100

Švýcarsko 18.8 36.1 37.0 7.3 0.7 100

Prčůměr OECD 35.4 41.1 14.4 7.6 1.5 100


Jsou rozdíly v příjmech ve vaší zemi příliš velké? Odpovědi, postkomunistické země

Rozhodně souhlasím

Souhlasím

Něcomezi

Nesouhla-sím

Rozhodně nesouhlas

ímCELKEM

Bulharsko 84.0 12.8 1.4 0.8 0.9 100

Česká republika 60.3 27.5 6.0 4.2 2.1 100

Maďarsko 68.2 25.0 3.5 2.9 0.3 100

Lotyšsko 57.2 39.5 1.8 1.3 0.2 100

Polsko 47.7 41.6 6.3 3.5 0.9 100

Rusko 79.1 16.7 1.9 1.1 1.3 100

Slovinsko 49.7 41.3 4.8 3.6 0.6 100

Průměr 63.8 29.2 3.7 2.5 0.9 100

Zdroj: ISSP (1999), vlastní výpočty



Základní literatura:

Potůček, M. (1995) Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství.

Documents

Chudoba a sociální zabezpečení