NAPIŠTE NÁM: kunovjan@email.cz

ROČNÍK 24 CENA 10 Kč9/2013

1913-2013ZÁKLADNÍ ŠKOLA, KUNOVICE, ČERVENÁ CESTA

100 letSrdečně Vás zveme na oslavy 100. výročí školy13. září 201313.00 hod. Mše svatá v kostele sv. Petra a Pavla14.00 hod. Slavnostní zahájení oslav Prohlídka školy pro bývalé zaměstnance a pozvané hosty17.00 hod. Slavnostní akademie ve sportovní hale

14. září 20139.00 – 14.00 hod. Den otevřených dveří pro veřejnost Prohlídka školy Program pro návštěvníky, občerstvení

KUNOVJAN

strana 2 9/2013

Příští číslo vychází27. září 2013, uzávěrkaredakčních příspěvků

9. září 2013.

Přečtěte si:Vstřícný zaměstnavatel

str. 5

Charita na kolech

str. 6

Učení i mravy

str. 8-9

Dorazí jezdci z Texasu?

str. 10-11

Farní okénko

str. 12-13

Komunitní centrum

str. 14-15

Společenská kronika

str. 16

Soubory na cestách

str. 17

Žně jako za stařečků

str. 20

Pozvánka na výstavu

str. 23

KUNOVJAN, městský zpravodajVydavatel: MěstoKunovice

IČ 00567892nám. Svobody 361, 686 04 Kunovice

tel.: 572 432 720,e-mail: kunovjan@email.cz

Odpovědný redaktor: Zdeněk KučeraPovoleno: Ministerstvem kultury ČR,

registrační číslo MK ČR E 13133Náklad: 1 000 výtisků

Vychází měsíčně12 vydání ročněRedakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrá-tit, případně stylisticky a jazykově upravit. Za věcnou správnost příspěvku v plné

míře zodpovídá jeho autor. Zasláním příspěvku uděluje autor vydavateli svolení vydat jej v tištěné podobě ve zpravo-

daji, jakož i v jeho elektronické verzi.

Vybráno z usnesení 42. schůze Rady města Kunovice konané dne 29. 7. 2013Rada města:SCHVALUJE• Dodatek č. 7 ke Smlouvě č. SWRp/09/44 ze dne 17. 3. 2009 ve znění Dodatků č. 1-6

mezi městem Kunovice a firmou VERA, s. r. o., Lužná 2, Praha 6, na rozšíření před-mětu pronájmu programového vybavení Radnice VERA® a poskytnutí práva k dočas-nému užití agend Majetek – odpisy, Rozpočtové účetnictví, Aktualizace ze základních registrů, Rozhraní Nespolehliví plátci DPH, Rozhraní Insolvenční rejstřík

• dohodu o umístění a realizaci stavby „Kunovice, Zelničky, rozšíření NN, Město“, číslo stavby: 1030002868, na pozemku p. č. 3249/78 v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště mezi městem Kunovice a společností E.ON Distribuce, a. s., F. A. Gerstnera 2151/6, 370 49 České Budějovice

• Smlouvu o dílo mezi městem Kunovice a firmou PaPP, spol. s r. o., Za Tratí 1154, 686 01 Uherské Hradiště, IČ 002 07 608, na dodávku stavby „Stavební úpravy zasedací místnosti MěÚ Kunovice“

• Smlouvu o dílo mezi městem Kunovice a firmou Porr, a. s., Václavské náměstí 837/11, 110 00 Praha 1, IČ 430 05 560, na dodávku stavby „Úpravy zpevněných ploch před ZŠ Červená cesta, Kunovice“

• výzvu a zadávací dokumentaci pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky „Pořízení kontejnerů na tříděný odpad“ realizované v rámci projektu „Pořízení systémů sběru tří-děného odpadu města Kunovice“, reg. číslo CZ.1.02/4.1.00/13.18636

• oslovení výzvou pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky „Pořízení kontejnerů na tříděný odpad města Kunovice“ následující firmy: REFLEX Zlín, spol. s r. o., tř. Tomáše Bati 385, 763 02 Zlín, Meva-tec, s. r. o., Chelčického 1228, 413 01 Roudnice n. L., NOVA-POINT, s. r. o., Třebovická 5123, 722 00 Ostrava, ELKOPLAST CZ, s. r. o., Štefánikova 2664, 760 01 Zlín, Monza CZ, s. r. o., U Vrby 662, 763 15 Slušovice

• seznam členů a jejich náhradníků komise pro otevírání obálek pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky s názvem „Pořízení kontejnerů na tříděný odpad města Kunovi-ce“: Ing. Pavel Vardan (náhradník Mgr. Ivana Majíčková), Ing. Josef Krupa (náhradník Mgr. Monika Pančochová), zástupce firmy pověřené zadavatelskou činností (náhradník zástupce firmy pověřené zadavatelskou činností)

• seznam členů a jejich náhradníků hodnotící komise pro podlimitní veřejnou zakázku na dodávky s názvem „Pořízení kontejnerů na tříděný odpad města Kunovice“: Mgr. Iva-na Majíčková (náhradník Ing. Pavel Vardan), Ing. Milan Valouch (náhradník Ing. Josef Krupa), Mgr. Monika Pančochová (náhradník Ing. Jaroslav Olbert), Václav Seménka (náhradník Ing. Pavel Hašek), Ing. Eva Mrkvová (náhradník Ing. Eva Vaculíková)

• Mandátní smlouvu č. 125/2013 mezi městem Kunovice a firmou Unitender, s. r. o., Jurečkova 16/1812, 702 00 Ostrava, IČ 25394495, na zastupování města Kunovice a or-ganizační zajištění celého průběhu zadávacího řízení na „Svoz odpadů na území města Kunovice“ formou otevřeného zadávacího řízení

• závěry a doporučení vyplývající z veřejného projednání problému odvodu dešťových vod v ul. Na Zahrádkách konaného dne 8. 7. 2013 v zasedací místnosti MěÚ Kunovice

• Dodatek č. 1 ke smlouvě o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje č. D/0401/2013/KH uzavřenou mezi Zlínským krajem, tř. T. Bati 21, 761 90 Zlín, a městem Kunovice, nám. Svobody 361, 686 04 Kunovice, na výdaje na zabezpečení akceschopnosti jednotky SDH města Kunovice, kategorie JPO II/1 v roce 2013

• příspěvky města Kunovice (pololetně) na II. pololetí 2013 • Licenční smlouvu o veřejném provozování VP_2013_114327 mezi městem Kunovice

a OSA – Ochranným svazem autorským pro práva k dílům hudebním, o. s., se sídlem Čs. armády 20, 160 56 Praha 6, IČ 63839997

• Dohodu o ukončení nájmu mezi městem Kunovice a Ivetou Střebovskou (dříve Leke-šovou), Topolná 165, na nájem nebytových prostor v budově č. p. 25 – Podnikatelský inkubátor Kunovice, Panský dvůr

• Dohodu o ukončení nájmu mezi městem Kunovice a Davidem Weilem, Okružní 659, Uh. Hradiště-Mařatice

• Smlouvu o nájmu nebytových prostor v budově č. p. 25 – Podnikatelský inkubátor Ku-novice, Panský dvůr – kancelář E2.04a a E2.05b, mezi městem Kunovice a ERLIS pro-jekt, s. r. o., Mariánské náměstí 62, Uh. Hradiště

• Smlouvu o dílo mezi městem Kunovice a firmou Ing. Jiří Křen – TRADIX, Huštěnov-ská 2004, 686 03 Staré Město, IČ 100 90 126, na dodávku stavby „Veřejné osvětlení ulice Luční“

• Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo na realizaci stavby „Odstranění havarijního stavu oploce-ní a kanalizace u ZŠ Červená cesta“ mezi městem Kunovice, nám. Svobody 361, 686 04 Kunovice, a společností TUFÍR, spol. s r. o., Na Drahách 881, Kunovice, PSČ 686 04,

KUNOVJAN

strana 39/2013

Radniční okénkoJubileum naší školy

SCHŮZE RADY MĚSTA12. září 2013

10. října 2013

ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA

5. září 2013

IČ 26263718, řešící úpravu termínu dokončení • Dodatek č. 2 ke Smlouvě o dílo mezi městem Kunovice a Sdru-

žením STAMOS, spol. s r. o., FAINSTAV, s. r. o., na zhotovitele stavby V 000283 – „Zlepšení energetické náročnosti objektu Zá-kladní školy Červená cesta Kunovice“

• se spolufinancováním projektu z Operačního programu Pře-shraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007-2013, oblast podpory 1.6. Fond mik-roprojektů s názvem „Na skok k súsedom“

BERE NA VĚDOMÍ• vyhodnocení čerpání rozpočtu města Ku-

novice k 30. 6. 2013 • zprávu o stavu vyřizování peticí a stížností

za 1. pololetí 2013• informaci o vyřizování přestupků v I. polo-

letí 2013• zprávu o plnění úkolů Městské policie

v Kunovicích za 1. pololetí 2013• nabídku paní Aleny Misíkové, Uh. Hradiště, na odkup kolorova-

né plastiky „Kunovjanka v kožuchu“

UKLÁDÁ• odboru finančnímu zahrnout financování akce „Stavební úpra-

vy zasedací místnosti MěÚ Kunovice“ do rozpočtu města Ku-novice

• odboru investic a územního plánování zadat zpracování projek-tové dokumentace pro stavební povolení na realizaci akce „Ku-novice, kanalizace ul. Na Zahrádkách“

• odboru finančnímu zahrnout do rozpočtu města Kunovice na rok 2014 náklady na zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení na realizaci akce „Kunovice, kanalizace ul. Na

Zahrádkách“ • zpracovat odborný posudek na kolorovanou plastiku „Kunov-

janka v kožuchu“

ZVEŘEJŇUJE• záměr města na pronájem nebytových prostor v budově č. p. 25

– Podnikatelský inkubátor Kunovice, Panský dvůr, ozn. B1.05l a B1.05m• záměr na výpůjčku pozemku p. č. 3662/1

v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště s tím, že pozemek bude 2x ročně pokosen a tráva z pozemku bude odvezena

• záměr na převod pozemku p. č. 1714 v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště

• záměr města na zřízení věcného břeme-ne na pozemcích p. č. 2510/4, 2510/6, 2511/3, 2512/2 a 2512/3 v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště

• záměr města na zřízení věcného břemene na pozemku p. č. 2440/9 v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště, spočívající ve zří-zení, provozování, údržbě a opravách podzemního komunikač-ního vedení

• záměr města na zřízení práva věcného břemene na pozemku p. č. 2421 v k. ú. Kunovice u Uh. Hradiště spočívající v umístění kabelu NN a skříně SS200

ZAVAZUJE SE• k předfinancování celého projektu „Na skok k súsedom“, pro-

jektu z Operačního programu Přeshraniční spolupráce Sloven-ská republika – Česká republika 2007-2013, oblast podpory 1.6. Fond mikroprojektů, a k vyčlenění finanční částky min. 15 % celkových způsobilých výdajů, tj. 2 733,45 EUR

Horní škola, jak jsme jí říkávali, slaví letos sto let své-ho trvání. Vždy, když po schodech do vestibulu školní budovy na Červené cestě vstupuji, dýchne na mě zvláštní at-mosféra plná vzpomínek na školní léta. Na všechno, co jsem zde prožila, na všechny, se kterými jsem se tu setkala. Vzpomínky na spoustu zážitků i prožitků, na učitele, spolužáky, na žáky ostatních tříd, se který-mi jsme se potkávali na chodbách o přestávkách i při školních akcích. Neubráním se ani myšlenkám na to, kolik nohou kráčelo či běželo po těchto schodech. Kolik různých osudů se zde odehrálo? Kolik žáků zde bylo vychováváno i vzděláváno? Co všechno se tu odehrálo? Kolik pěkných chvil, radostí, úspěchů, ale také zklamání a trpkosti neúspěchu či křivd zde prožily generace Kunovjanů, ale i Podolanů, Véščanů, Míkovjanů i Popovjanů?Jedním z prvních úkolů, jimiž mě pověřil starosta Ing. Jiří Vařecha ve funkci místostarostky, bylo zpra-cování Dlouhodobého záměru školství v Kunovicích do roku 2015. Na základě demografického vývojev Kunovicích i na základě ekonomických analýz se

ukazovalo, že z ekonomického hlediska by bylo vý-hodnější školu na Červené cestě zrušit. Ne všechno se však dá vnímat jen prostřednictvím ekonomic-kých hledisek, a proto jsem tenkrát radě i zastupitel-stvu města v dokumentu navrhla, abychom ve městě zachovali dvě plně organizované základní školy.Svůj stý školní rok absolvovala škola na Červené cestě výrazně omlazená rozsáhlou rekonstrukcí, která pro-běhla v létě minulého roku – zateplení, nová střecha, výměna oken, celkové náklady se vyšplhaly přibližně k 14,5 miliónu korun, podstatnou část finanční zátě-že snížily dotace z evropských i regionálních fondů. Během letošních prázdnin byla rekonstruována ka-nalizace společně s úpravou prostoru před vstupem do školy a rekonstrukcí oplocení kolem objektu. Do další stovky tak škola vykročí v celé své kráse. Pře-dáváme ji dalším generacím omlazenou a snad ještě krásnější, než si ji kdokoliv z nás pamatuje. Přeji škole k jejímu výročí hodně skvělých učitelů i žáků, kteří budou na svou školu patřičně hrdí a bu-dou dělat všechno pro to, aby škola byla hrdá na ně.

Mgr. Ivana Majíčková

KUNOVJAN

strana 4 9/2013

Bezpečnost pro in-line bruslaře

Vandalové opět řádiliNa odpočívadle u cyklostezky nedaleko areálu firmy Ramet stával informační panel upozor-ňující projíždějící na blízkost kunovického koupaliště. Byl určený hlavně turistům, kterých bylo během prázdnin na cyklos-tezce poměrně hodně a mnozí by se možná v horkých letních dnech k odpočinku a osvěžení nechali zlákat. Od konce čer-vence však měli turisté i pro-vozovatelky koupaliště smůlu. Vandalové opět prokázali svou akceschopnost a informační pa-nel o jednom z prázdninových víkendů zcela zničili. Někdo si dokázal, jaké je chlapisko, a městu Kunovice tím vznikla škoda ve výši přibližně 5 tisíc korun. Škoda, mohly se využít na něco užitečného. red

Jízda na kolečkových in-line bruslích se stala hitem. Při jejich užívání však musíme ale myslet především na svou bezpečnost a na paměti mějme také fakt, že jsme účastníky silničního provozu a že pro nás platí jeho pravidla. Často se setkáváme s tím, že na kolečkových bruslích se jezdí bez do-držování jakýchkoliv pravi-del. Jak je to tedy s jízdou na kolečkových bruslích? Pravidla in-line bruslařům vymezuje zákon o provozu na pozemních komunika-cích. Ze zákona vyplývá, že osoba pohybující se na kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vy-bavení je chodcem. Podle těchto pravidel chodec ke svému pohybu užívá pře-devším chodníku, stezky pro chodce nebo stezky pro chodce a cyklisty. Pou-ze tam, kde chodník není nebo je neschůdný, může se chodec pohybovat po levém okraji vozovky či po levé krajnici. Z hlediska bezpečnosti je navíc důle-žité, aby byl každý chodec – v tomto případě osoba pohy-bující se na kolečkových bruslích – dobře vidět. Pokud se chodec pohybuje na kolečkových bruslích či jiném sportov-ním vybavení na chodníku nebo stezce pro chodce, nesmí

zde ohrozit ostatní chodce. Podle zákona má chodec – tedy i bruslař – stejně tak jako ostatní účastníci silničního provo-zu povinnost být ohleduplný, ukázněný, pozorný a opatrný. Upozorňujeme, že pozornost a opatrnost může být ohrože-na, jestliže bruslař má v uších sluchátka pro poslech hudby.

Nebezpečí nehody navíc neleží pouze v nedokona-losti bruslařské techniky, ale také v samotných mož-nostech kolečkových brus-lí. Ty totiž mají velmi dlou-hou brzdnou dráhu. Ta je v porovnání kupříkladu s obyčejným kolem dvoj-násobná, s automobilem dokonce čtyřnásobná. Za-čátečníci by se určitě měli vyhnout silničnímu pro-vozu a nepřeceňovat své schopnosti, neboť napros-tá většina nehod se stane v prvních dnech bruslení. Každý účastník silničního provozu, což je i osoba pohybující se na kolečko-vých bruslích, musí daná pravidla nejen znát, ale

především i dodržovat. Jejich dodržování je předpokladem k tomu, aby se z výletu nebo třeba jen krátké projížďky vrá-til zdravý a spokojený.

Bc. Michal Zámečník, MP Kunovice

Takhle vypadal panel, když byl ještě funkční… …a takhle poté, co se mu věnovali vandalové.

KUNOVJAN

strana 59/2013

Proč ho hledáme a kdo bude hodnotit?

Soutěž Vstřícný zaměstnavatel

Dovolená v Poděbradech

Když chystáte soutěž, myslíte hlavně na to, jak zaujmout a motivovat ty správné firmy a lidi, aby jim stálo za to ve svém hektickém denním režimu věnovat ještě další čas na-víc. Čas zamyslet se nad tím, jak přistupují ke svým zaměst-nancům. Soutěž vyhlašujeme proto, že jako tým projektu „Slaďování na Kunovicku“ věříme, že tímto zamyšlením se jejich čas rozhodně neztratí. Naopak mohou získat.Mimo peněžních a věcných cen je možné získat i možnost sebereflexe a nezávislého pohledu na to, jak si firma vede v porovnání s ostatními. Co o sobě, tedy díky soutěži, můžete zjistit?

• už přihlášením vybočujete z průměru a máte nastartováno správným směrem

• co děláte jinak než ostatní• co děláte stejně• seco děláte navíc

K poskytnutí cenné zpětné vazby a hodnocení jsme hledali do poroty takové osobnosti, které se mohou chlubit spoustou osobních zážitků a zkušeností s tématem slaďování rodiny a práce. Přesvědčit je nám naštěstí nedalo tolik práce, proto-že stejně jako my věří, že prorodinná personální politika je ten správný směr k úspěšnému a dlouhodobému podnikání. A kdo bude hodnotit?Mezi členy komise soutěže o Vstřícného zaměstnavatele patří Miroslav Lukšík, ředitel společnosti Pozemní stavitel-

ství Zlín a člen představenstva Hospodářské komory ČR, který je s podnikateli téměř v denním kontaktu. Paní Jana Juřenčáková, další členka komise, má jako poradkyně mi-nistryně práce a sociálních věcí a exsenátorka bohaté zku-šenosti s tvorbou legislativy. Pan Jiří Píštěk, ředitel pobočky Komerční banky, a. s., v Uherském Hradišti, zase řeší, jak nepřijít o cenné zkušenosti zaměstnankyň odcházejících na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Pan Richard Janí-ček, ředitel Úřadu práce v Uherském Hradišti, může díky svým dlouholetým zkušenostem posoudit problematiku za-městnanosti a personální politiky z druhé strany – tedy ze strany rodičů a uchazečů o zaměstnání. Redaktorka Zlínské regionální přílohy MF Dnes a maminka dvou malých dětí Jana Fuksová velmi přivítala vstřícnost svého zaměstnavate-le v průběhu vlastní rodičovské dovolené a po ní. V dnešní době se tak může specializovat na články týkající se nejen těchto témat, ale také zdravotnictví a kultury. Projekt Sla-ďování na Kunovicku bude v komisi reprezentovat Zuzana Vandame, konzultantka pro rozvoj podnikání. Partnery pro-jektu – město Kunovice a také Podnikatelský inkubátor Ku-novice- Panský dvůr, s. r. o., pak svými zkušenostmi zaštítí místostarosta a jednatel PIK–PD, s. r. o., Pavel Vardan.O osobních zkušenostech porotců s prorodinnou politikou a jejich postojích k soutěži se dočtete v příštích dílech vě-novaných soutěži Vstřícný zaměstnavatel. Více podrobností pak najdete na http://www.sladovani-kunovice.cz.Za tým Slaďování na Kunovicku. Zuzana Vandame

Také letos se důchodci vydali na společnou dovolenou, ten-tokrát do Poděbrad. Známé lázně jsou malebným místem na výlety, rekreaci i léčbu. Mají bohatou historií sahající až k Ji-římu z Poděbrad.Když jsme se setkali na vlakovém nádraží v Uherském Hradišti, byla vidět radost, těšení se i oče-kávání. Jen jedna otázka nám ko-lovala v hlavě: „Zvolili jsme dob-ře vlak?“ Určitě ano! Obsadili jsme celé kupé a po cestě vládla výborná nálada. V Poděbradech nám odvezli zavazadla do hotelu, a tak jsme si hned mohli užívat chvíle v lázních – park, prome-nádu i fontánu. Ubytovaní jsme byli v hotelu Junior. Program bě-hem pobytu si každý zvolil podle svých tělesných možností. Kromě procházek či ochutnávání minerálních vod jsme si dosyta užili i mlsání zákusků, zmrzliny a zejména pánové ocenili výtečné pivo. Věnovali jsme se i výletům do okolí.

Pluli jsme parníčkem po Labi, projeli se vláčkem, navštívili Nymburk a památnou Kutnou Horu. Ti odvážnější se zde

vydali i na prohlídku podze-mí. V Lysé nad Labem jsme si prohlédli výstavu květin, kde si mnozí zakoupili přírůstky pro své zahrádky. Milé bylo setkání s naší rodačkou Marií Habarto-vou. Týden nám utekl jako voda a už tu byl čas návratu. Zbý-valo poděkovat usměvavému a ochotnému personálu hotelu za skvělé služby, na nichž se podíleli i studenti hotelové ško-ly. Při cestě na nádraží jsme se naposledy potěšili pohledem na květinové hodiny, měnící se fon-tánu a korzo. Sedáme do vlaku,

který nás unáší k domovu. Na nádraží v Uherském Hradišti nás už čekají příbuzní. Dovolená skončila, ale my už se těší-me na zářijový výlet do termálů v Čalově.

Marie Čierníková

KUNOVJAN

strana 6 9/2013

Charitativní cyklistická tour 2013Již IV. ročník charitativní tour Na kole dětem odstartoval ve čtvrtek 6. června 2013. Cyklistický peloton letos projel asi 200 obcí Moravy a Slovenska a ujel během devíti dnů 900 km. Projížděl přes partnerská města a školy, které poskyt-ly finanční příspěvky občanskému sdružení Život pro děti. Mediálním partnerem tour se stalo rádio Kiss Publikum, ve kterém se před samotným startem uskutečnilo několik roz-hovorů a návštěv. Ze zlínského náměstí Míru naši cestu odstartoval mluvčí Magistrátu města Zlín Mgr. Zdeněk Dvořák. Během první etapy, která měla hodně převýšení a měřila 90 km, jsme po-stupně zastavili v Pohořelicích, Napajedlech, Halenkovicích, Žlutavě a v Kudlovicích. V těchto ob-cích nás přivítali jejich zástupci nebo žáci zdejších škol. I tady se našli lidé, kteří ať už z místního rozpočtu nebo sbírkou dokázali dát dohromady fi-nance, které byly prostřednictvím jejich zástupců předány občanskému sdružení Život pro děti. V Uherském Hradišti se k nám připojily děti z ku-novické ZŠ U Pálenice se svými rodiči a pedagogy. Společně jsme vyrazili na stanici Hasičského záchranného sbo-ru v Uherském Hradišti, jehož spor-tovní klub projekt podpořil finančně i účastí v pelotonu. V Kunovicích na Panském dvoře nás již očekával místostarosta Ing. Pavel Vardan a za město převzal partnerský list. Naše město tuto akci finančně podpořilo. Další den se na část etapy k pelotonu připojila starostka Mgr. Ivana Majíč-ková a místostarosta Ing. Pavel Vardan. Z Panského dvora naše cesta vedla do Uherského Brodu, Bojkovic a přes Kom-ňu na Rasovou, kde etapa po Moravě končila. Východ Slovenska, další část naší tour, jsme nepoznávali jen na kolech, ale také při pěší turistice. Absolvovali jsme výstup na horu Kremenec, která se nachází v nejvýchodnější části Slovenska na trojmezí států Slovenska, Polska a Ukrajiny. Tuto cestu s námi absolvoval i 11letý Šimon, který překonal zákeřnou leukémii. Doprovodil nás i další den v pelotonu na stokilometrové cestě do Prešova. Zde nás přivítal zástupce primátora René Pardavý a přidali se k nám místní cyklisté a motorkáři z klubu Harley-Davidson. Společně jsme se vy-dali na spanilou jízdu ulicemi Prešova. Etapa Prešov – Koši-ce – Prešov byla spojená s návštěvou onkologického odděle-ní nemocnice v Košicích, kde jsme předali dárky léčícím se dětem a popřáli jim co nejrychlejší uzdravení. Šestý den náš peloton zamířil z Prešova do Tatranské Lom-nice ve Vysokých Tatrách. V Tatranské Lomnici nás přivíta-ly děti s rodiči, které si zde užívaly rekondiční pobyt. Večer nás děti, které překonaly těžkou nemoc, přesvědčily, že to, co děláme, má smysl. Zatancovaly, zazpívaly a všem nám ukázaly, že navzdory nemoci jdou dál a bojují o lepší a krás-nější dny. Jejich šťastný úsměv, energie a bojovnost byly tím nejkrásnějším dárkem, který jsme mohli dostat. V další etapě nás čekal náročný, kopcovitý terén. Zdoláváme Vyso-ké Tatry, část Oravy a končíme v obci Belá vedle Těrchové.

Tento den nás stál hodně sil. V Belé už na nás čekají trenčín-ští hokejisté, kteří se připojí k pelotonu a etapu z Těrchové do Trenčína pojedou s námi. Je to již osmý den naší tour a my přijíždíme do Trenčína, kde děláme první zastávku na hřbitově pod hradem. Tak jako minulý rok jsme ani letos nezapomněli uctít minutou ticha památku Pavla Demitry. Naše poslední etapa, která vede z Trenčína do Bratislavy, je zpestřena účastí olympijských vítězů a mistrů světa ve vod-ním slalomu. Do pedálů s námi šlapou i Peter a Pavol Ho-chschornerovci. Závěr celé tour je v Bratislavě v nemocnici na Kramároch, kde nás vítá bratislavský župan Pavol Frešo. Společně vcházíme na onkologické oddělení a předáváme dárky. Děti jsou úžasné, i přes bolesti mají na tváři úsměv

a v očích víru, že vše dobře dopadne, že už brzy opustí stě-ny nemocnice a budou žít život jako jejich zdraví kamará-di. Tyto dvě zastávky v nemocnicích, ať už v Košicích nebo v Bratislavě, v nás zanechávají silný dojem. Právě tady si každý z nás uvědomí, že to, co děláme, má smysl, protože bojovat za tyto malé človíčky stojí za to! Cílem občanského sdružení Život pro děti je, aby celé ro-diny mohly strávit zcela zdarma rekondičně regenerační pobyty s jinými rodinami, které si touto zákeřnou nemocí také prošly. Pár dnů v krásném prostředí hotelů, kde ales-poň na chvíli zapomenou na všechnu tu bolest, kterou si po dobu léčby prožily. Za devět dní charitativní cyklotour se nám podařilo získat finance na další pobyt pro děti s rodiči a sourozenci, který bude v říjnu v hotelu Buchlov. Díky pa-tří především zakladatelům občanského sdružení, Daniele Lečbychové a Leoši Hanákovi, kteří se rozhodli tímto způ-sobem pomáhat dětem a jejich rodinám. Rovněž patří dík cyklistům, kteří šlapali do pedálů a zvládli mnohdy nároč-ný terén i tempo, a všem lidem na Moravě a na Slovensku, kteří přispěli na pobyty pro malé bojovníky. Nejen za sebe, ale i za účastníky pelotonu můžu říct, že těchto devět dní na kole bylo náročných, ale zároveň nádherných. Z takové cesty se člověk vrací s novými silami, s jiným pohledem na život a přehodnocením životních priorit.

Ing. Jaroslav Olbert, radní města Kunovice

Charitativní cyklistická tour 2013

KUNOVJAN

strana 79/2013

KUNOVJAN

strana 8 9/2013

Učení i mravy. Důležité je obojí…Představovat Kunovjanům Ing. Jiřího Demla by bylo zcela jistě zbytečnou snahou – kdo by neznal prvního starostu Kunovic po jejich osamostatnění! Stejně výrazně se však zapsal do historie kunovického školství, především ve vztahu ke škole na Červené cestě. Dokonce má v tomto směru zcela jedinečnou, trojjedinou pozici, které těžko někdo další dosáhne. Do školy, která osla-vuje stoleté výročí svého otevření, chodil svého času jako žák, později jako učitel a nakonec jako ředitel.

Těšil jste se do školy, když jste se chystal do první třídy?Myslím, že těšil. Už z toho prostého důvodu, že jsme byd-leli na nádraží, kde jsem moc kamarádů kolem sebe neměl. Takže z tohoto pohledu to byla vítaná změna, protože jsem poznal nové kamará-dy, dostal jsem se do sa-motné obce. Jen to dochá-zení nebylo příjemné. Ale na nádraží jezdil z Abrhá-movy cihelny vláček, takže někdy jsem se svezl.

Jaký jste byl žáček?Asi jsem nijak nevybočo-val z průměru. V té první třídě nějaké velké rozdíly ani nebyly, to až později ve vyšších ročnících se začaly rozdíly projevovat. V obec-né škole byly známky větši-nou jedničky a dvojky a až tak ve čtvrté a páté třídě se začal prospěch diferen-covat a výsledky jednotlivých žáků se začaly lišit. Ve čtvrté třídě jsme se začali učit ruštinu, ta byla pro celou řadu žáků velkým úskalím, nezapomeňme, že kromě skutečnosti, že se jedná o cizí jazyk, používá také zcela odlišný typ písma a az-buka rozhodně není snadná.

Měnil se v průběhu času přístup učitelů k žákům?Zcela jistě. V době, kdy jsem chodil do základní školy i poz-ději na měšťance, převládal ten známý „biflovací“ charakter výuky, který kladl důraz na znalost textu bez přílišného hle-dání dalších souvislostí. Kázeň ve vyučování, ale mnohdy i znalost probírané látky byla často vynucována i fyzický-mi tresty a k facce nebylo nikdy daleko. Navíc tehdy byla mezi učiteli převaha chlapů, kteří měli poměrně blízko k rychlému řešení problému. I pro nás kluky bylo tohle ře-šení případných problémů přijatelnější, než když se o tom měli rodiče dozvědět od učitele. Fyzický trest tehdy nebyl ničím zavrženíhodným. Metody výchovné i výukové v do-bách mého dětství byly velmi odlišné od těch, které jsme později uplatňovali jako kantoři, a úplně jiné od těch, které se uplatňují ve školách (a nejen ve školách) dnes. Řekl bych, že dnes se jedná o opačný extrém – učitel se na dítě nevlídně podívá a rodiče si běží do školy stěžovat… A. S. Makarenko mimo jiné pravil: „Trest vychovává otroka, beztrestnost dare-báčka.“ Neberu ten citát jako dogma, ale za zamyšlení jistě stojí. Bez ideologické předpojatosti.V průběhu času se měnilo i společenské klima, což mělo

velký vliv i na samotné školství. Vezměte si jen, že za 1. re-publiky byla vůči představitelům státu (Masaryk, Beneš…) občany zachovávána úcta hraničící s posvátností. Ten stav trval až do roku 1948 a v té době byla – až na výjimky – vý-chova v rodině v souladu s výchovou ve škole. Po roce 1948 nastala nedobrá situace, v mnoha rodinách se něco jiného říkalo doma, něco jiného ve škole. Ve výchově začala dvoja-kost a dříve či později si děti uvědomily, že ne všechno, co se ve škole učí, je pravda. Autorita školství byla jednou pro-vždy poškozena. Úcta k autoritám – a nemusí se jednat jen o představitele státu – byla potlačena a lidé se dnes mnohdy dívají na ty, kteří by si úctu opravdu zasloužili, jako na něko-

ho podřadného, dokonce snad hloupého, ba naopak respektují ty, kteří si nic podobného nezaslouží.Vzpomínky na to, jak jsme jako děti trhali z učebnic fotografie, zaškrtávali čás-ti textů a stáli tryznu, když zemřel Stalin a Gottwald, to si člověk v sobě nese celý život. I jako žáci jsme vycítili, jak se který učitel k uvedeným skutečnostem stavěl. Nastala personální selekce, najednou se v Ku-novicích ve škole objevil profesor Pilát, dějepis nás učil profesor Pěnčík. Ale nechci tvrdit, že jsme ne-hledali především způsob, jak užít volný čas a podob-

ně. Jen jsme jaksi podvědomě registrovali, že se něco děje, že není všechno v pořádku.

Co pro vás znamenal návrat do školy v roli kantora?Mám-li být pravdivý, neuvažoval jsem tehdy o tom z tohoto pohledu. Přišel jsem po třech letech práce v zemědělství, bě-hem nichž jsem externě vyučoval na Zemědělsko-technické škole ve Starém Městě a na Gymnáziu v Uherském Hradišti. Vyučování se mi líbilo, a když mi Elmar Novotný nabídl mís-to v základní škole, přijal jsem je. Paradoxem bylo, že v obou zmíněných středních školách mi uznali vysokoškolské vzdě-lání zemědělského zaměření jako dostačující kvalifikaci, ale pro výuku v základní škole to nestačilo. Tak jsem si dálkově udělal druhou vysokou školu s pedagogickým zaměřením.Kantořina mě opravdu bavila a zainteresoval jsem do ní i ce-lou rodinu. Každé prázdniny jsme na Vysočině a v jižních Čechách sbírali kameny a vozili je do školy. Auto s kufrem plným kamení se mnohdy sotva vleklo, ale tahle mineralo-gická sbírka, kterou jsme pořádali společně s kolegou Bure-šem, je ve škole dodnes.Rád jsem učil a těšil jsem se, až skončí prázdniny a budu zase mezi žáky. Ve škole jsem vedl sportovní hry, kde se sešla velice dobrá parta kluků, kteří se ke mně dodnes hlásí. Moc rád na ně vzpomínám.

Jak proběhla proměna učitele v ředitele školy?On to nebyl náhlý skok, postupně jsem prošel všechno. Nej-

KUNOVJAN

strana 99/2013

dřív jsem byl výchovným poradcem, to byla taková nejnižší funkce ve vedení školy. Potom jsem dělal zástupce ředite-le na 1. stupni a později zástupce ředitele na 2. stupni a až poté jsem se stal ředitelem. Ještě později jsem dostal nabíd-ku dělat inspektora, již jsem – k překvapení mnohých – od-mítl. Vždycky jsem byl zvyklý učit a být mezi žáky a přejít na druhou stranu a kontrolovat bývalé kolegy, to nebylo nic pro mne. Něco jiného byla v roce 1986 nabídka na místo ředite-le muzea. Archeologii a historii jsem měl enormně rád a ta-hle práce mě bavila. Na jaře roku 1990 byl na místo ředitele muzea vypsán konkurz, který jsem vyhrál, jenže Kunovjané chtěli samostatnou obec a navrhli mě na místo starosty – ale to už je jiná historie.

(DOKONČENÍ ZE STRANY 8

Co popřejete „své“ škole do další stovky?Vždy jsem zdůrazňoval, co říkal Komenský: „Kdo v učení získává a v mravech ztrácí, víc ztrácí, než získává.“ Tedy v první řadě jí přeji, aby z ní odcházeli slušní lidé, kteří znají a respektují určité hodnoty, které jsou neměnné. A současně by to měli být lidé, kteří něčeho dosáhnou – nemám však na mysli pouze vědecké a jiné kariéry. Z mého pohledu je dobrý řemeslník víc než nějaký nepodařený a věčný student. Pro naši společnost jsou důležití schopní občané, kteří si svůj život dokáží zařídit vlastními silami, vlastníma rukama, vlastním rozumem. A těch přeji – nejen kunovické škole na Červené cestě – co nejvíc.

Zdeněk Kučera

Tip na cyklovýlet v okolí KunovicU nás na Slovácku je nejen krásná příroda s mnoha přírod-ními i historickými památkami, ale také vinohrady a k nim neodmyslitelně patřící vinné sklepy. A samozřejmě lahodné víno a dobré jídlo. Cyklisty určitě potěší, když se spojí vše

uvedené dohromady a mohou projet zajímavou vinařskou stezku, vidět mnoho zajímavostí a hlavně – ochutnat výbor-né víno a speciality slovácké kuchyně.Trasa, kterou nabízíme jako letní tip na výlet, prochází městy a obcemi v nejbližším okolí Kunovic. Začíná i končí v Kunovicích a je dlouhá přibližně50 km.

Kunovice -> Ostrožská Nová Ves -> Uherský Ostroh -> Ve-

selí nad Moravou - > Blatnice pod sv. Antonínkem -> Hluk -> Kunovice.Po cyklostezce se vydáme kolem Leteckého muzea směrem na Ostrožskou Novou Ves, projíždíme kolem krásně zreno-

vovaných lázní, které obklopuje klidný parčík. Nedaleko je gol-fové hřiště a vykoupat se může-me v rozlehlých ostrožských je-zerech, které zasahují na území Uherského Ostrohu, města s pa-mátkovou zónou a zámkem. Přesné značení a dokonalé cyk-listické stezky ve městě směřují k rozcestníku vinařských stezek a ukáží nám cestu přes Veselí nad Moravou do malebné vinař-ské obce Blatnice pod svatým Antonínkem. Každoročně se zde koná Putování po blatnic-kých búdách - vinných sklepech. Tato akce není zaměřena jen na poznání blatnických búd a vín, ale i na seznámení s obcí, jejíž atmosféru dotváří kopec, pod kterým leží. Na jeho vrcholku je postavena kaple zasvěcená sv. Antonínu, patronu milují-cích a ztracených věcí.Při cestě Hlukem se můžeme zastavit v Hlucké tvrzi, která stojí v centru města. V nej-vyšším patře její věže je malé muzeum zaměřené na historii města a bývalé vodní tvrze. V expozici najdete archeologic-

ké nálezy i množství fotografií dokumentujících minulostobce i její kulturní tradice. Za příznivého počasí je z oken muzea krásný výhled na město a panoráma Bílých Karpat. Příjemným završením cesty může být například posezení a osvěžení na nádvoří Panského dvora v Kunovicích.

Kristýna Juřičková, Odbor kultury, školství, cestovního ruchu a sportu

KUNOVJAN

strana 10 9/2013

Dorazí do Kunovic jezdci z Texasu?Pobyt skupiny Čechoameričanů z texaského městečka West v Kunovicích v průběhu festivalu Kunovské léto byl tak mimo-řádnou událostí, že se k ní ještě jednou vrátíme v rozhovoru se starostkou města Mgr. Ivanou Majíčkovou.

Jak vůbec celá akce vznikla?Dívali jsme se doma na televizní zprávy, kde ukazovali, jak v městečku plném našich krajanů kdesi v Texasu vybuchla továrna na umělá hnojiva a jakou katastrofu výbuch způso-bil. Hovořil tam i Miroslav Konvalina, bývalý zpravodaj ve Spojených státech. Mluvil o tom, jak silná krajanská komunita ve Westu žije, jak tam stále pečou kolá-če, scházejí se, pořádají West Fest a pořád se hlásí ke kultuře svých předků. Můj muž tehdy pravil: „Pozvěme je do Kunovic.“ Odpověděla jsem mu něco v tom smyslu, že se zbláz-nil, ale pak se mi to roz-leželo v hlavě a napadlo mě, že by to nemuselo být špatné. Vzpomněla jsem si na to, jak jsme před něko-lika lety prožívali povodně. Nejhorší v takové situaci je, když jste stále v tom celém problému ponořený, vidíte kolem sebe zkázu, ráno se probudíte a víte, že zase musíte něco s tím vším dělat, odklízíte trosky a přemýšlíte nad tím, co bude dál. Je to nesmírně vysilující a stresující situace a v takové chvíli je velmi důležité aspoň na chvilku si dát pauzu a odstup. Odpočinout si, přijít na jiné myšlenky. Napadlo mě, že v kombinaci s Kunovským létem by nebylo marné zkusit takovou pomoc především dětem ve Westu na-bídnout. Kontaktovala jsem pana Konvalinou a ten mne na-směroval na naši ambasádu v USA. Volala jsem panu velvy-slanci Gandalovičovi – mimochodem, dovolala jsem se mu v půl třetí ráno tamního času, protože jsem si neuvědomila časový posun. Přesto se mu ten nápad líbil, předal záležitost kulturnímu atašé panu Řehákovi, který zorganizoval soutěž v psaní esejí a pomohl se sháněním peněz na letenky.Pozvání krajanů se u nás v Kunovicích projednávalo v rámci zasedání zastupitelstva města a velmi mě potěšilo, že zastu-pitelé tento můj návrh schválili jednomyslně, dokonce jsme schválili pobyt deseti hostů, ale počet byl redukován s ohle-dem na cestovní náklady.Když už bylo zřejmé, že se akce opravdu uskuteční, napsala mi Katy Podsedniková, která se svým manželem doprovázela na cestě ty čtyři studenty, že se jim náš nápad moc líbil a že najednou uviděli jiskřičku naděje v lepší budoucnost. Mluvil o tom i honorární konzul v Texasu pan Snokhous, když při našem setkání říkal, že ani nevíme, co jsme pro ty mladé lidi udělali, když v téhle situaci dostali možnost podívat se tam, odkud kdysi před několika pokoleními přišly jejich rodiny.

Jsou mladí Texasané hodně jiní než jejich vrstevníci v Kuno-vicích?Od prvního okamžiku, kdy jsem je na letišti uviděla, byla

jsem nadšená jejich srdečností, vstřícností, přirozeným sebe-vědomím doprovázeným pokorou a skromností. Překvapilo mě také, že se nebáli dát najevo své city i to, jak si cení toho, že k nám mohli přijet. Třeba Holly říkala: „Já už se těším, až ochutnám české jídlo a obléknu si kroj!“ Jared se zase těšil na naši architekturu a byl zvědavý, jak to u nás vypa-dá. Všechno, co jsme jim nabídli, přijímali s nadšením. Pro-gram měli skutečně nabitý, až jsem si chvilkami říkala, jestli jsme to nepřehnali, ale oni byli neúnavní. Po jejich příjezdu jsme chodili v sedmatřicetistupňovém horku po Praze, ale

oni si vůbec nepostěžova-li, pořád měli úsměvy na tvářích a všechno chtěli vidět. Když jsme pak jeli odpoledne do Kunovic, tak jsem si říkala, že toho asi budou mít plné zuby, ale oni vylezli z auta a by-li úplně v pohodě. Setkání s našimi zastupiteli pro-běhlo velmi spontánně a přirozeně. Oni to zkrát-ka všechno chtěli prožít a užívali si všeho. Jediný problém byl, že je všech-no zajímalo, s nikým se nebáli mluvit, a tak jsme se občas dostávali do ča-sových skluzů. Nedělalo jim problém navazovat

s kýmkoliv kontakt.Když jsme přijeli z letiště, tak kluci vynosili z auta veškerou bagáž a nanosili ji do pokojů – je to drobnost, ale pro mě byla překvapivá samozřejmost, s jakou to udělali. A tako-vých drobností, byla za celý týden řada. Nabyla jsem dojmu, že obraz, který nám předkládají media o tom, jací jsou mladí lidé v Americe, se neshoduje se skutečností.

Je West opravdu baštou české, a tedy i moravské kultury v Americe? Z jakých jsou rodin a jak to ve Westu chodí?To je na několik dlouhých rozhovorů.Žádný z oněch mladých krajanů u nás nikdy nebyl, nebyly to děti z bohatých rodin, někdo z nich dokonce letěl poprvé le-tadlem. Všichni studují, jsou z rodin farmářů. Jak vzpomínal pan honorární konzul Snokhous, který v souvislosti s touto akcí zavítal do Kunovic, v minulosti naši krajané v Texasu všechny peníze, které jim zbývaly, neustále investovali do půdy. Pořád kupovali půdu, a tak mají na čem hospodařit. Chovají hodně hovězího dobytka. Není to příliš průmyslová oblast. Potomci Čechů tvoří ve Westu většinu, ale samozřejmě je tam spousta přistěhovalců z Mexika a podobně. Naši kraja-né jsou stále hrdí na to, odkud jejich předkové přišli, a všich-ni si svých kořenů nesmírně váží. Hollyina teta šije kroje, Gerikův strýc má pekárnu na koláče a vyrábí klobásy.

Mluvili o tom, co se na jaře u nich přihodilo?Jejich přístup k tomu, co se ve Westu stalo, byl jednoduše úžasný. Oni k nám nepřijeli naříkat, oni si sem od toho vše-ho skutečně přijeli odpočinout a užít si tu možnost být v ze-mi svých předků. K hovoru na dané téma jsme se dostali až

Sluší jim to, že?

KUNOVJAN

strana 119/2013

na konci jejich pobytu v Kunovicích, seděli jsme u večeře, povídali si a najednou to téma samo vyplynulo na povrch. Ale z jejich strany to nebylo nějaké bolestínství, to ani ná-hodou. Mluvili vážně o tom, co se stalo, co koho postihlo, i o tom, co je čeká, aby dali své město do pořádku. Není to lehké. V žádném případě to ale nebylo naříkání, spíš konsta-tování skutečnosti a odhodlání uvést věci do pořádku.Poslední večer před odletem mi Katy Podsedniková ukazo-vala snímky domu, o který při výbuchu přišla její čtyřiaosm-desátiletá maminka, která si zachránila život díky tomu, že místo v posteli usnula ten večer v křesle a spala v něm. Na postel, kde obvykle spala, se zřítil strop. Mary Kate zase vzpomínala, že ve chvíli výbuchu byla někde venku a vznik-lá tlaková vlna ji posunula o tři metry dál. Její tatínek byl na poli, a i když je to pořádný chlap, letěl prý jak koberec vzduchem a zraněn byl i její bratr. Když se balila k nám, současně si balila věci z domu, který kvůli narušené statice bude zbořen. Velkým štěstím bylo, že k výbuchu došlo k ránu, kdy byly děti ještě doma, protože budova školy byla zcela zdemolo-vaná.

Překvapili vás osobně něčím?Jedním z nejsilnějších zážitků bylo, když mi Jared předával úlomek desky z trosek kulturního centra ve Westu, na který namaloval českou vlajku. Takové vnímání souvislostí, jaké ten chlapec v tomto případě projevil, je až neuvěřitelné. To nebyla žádná póza ani divadelní gesto. V kontextu s esejí, kterou napsal na téma Co znamená být Čech (byla otištěna v minulém čísle Knovjanu, pozn. red.), to pro mne byl oprav-du nesmírně silný a nezapomenutelný životní moment.Nejhlubším poznáním ze setkání s krajany z městečka West pro mne je, kolik špatného v nás zůstalo z dob komunismu. Obecná úcta k autoritám, schopnost komunikovat sebe-vědomě a hrdě, ale současně s pokorou a respektem, to je u nás jevem nevídaným. U těch mladých Čechoameričanů i u jejich dospělého doprovodu to bylo naprosto samozřej-mé. Až se zbavíme potřeby rovnostářství, neúcty ke svému okolí i k sobě samým, pak budeme na dobré cestě. Zatím ji nevidím.Bylo zajímavé sledovat, jak projevují své vlastenectví – jejich předci z bůhví kolikátého kolena se přestěhovali do Ameri-ky z Čech a oni jsou na to dodnes hrdí! Úcta a respekt k ta-kovým symbolům, jako je vlajka, státní znak či znak města, může být pro našince nepochopitelná. Po příjezdu do Kuno-vic všichni dostali jako suvenýr odznak s městským znakem. Nevím už, kdo z nich ho ztratil, ale bylo až dojemné, jak ho všichni marně hledali, a nakonec jsme posílali do Texasu jiný.

A čím byli naopak překvapení oni?Když jsme je zavedli do krojárny souboru Handrlák, tak byli všichni zcela u vytržení. Samozřejmě objevovali věci naše-ho všedního života, Texas je přece jenom zcela odlišné pro-středí než Slovácko. Katy byla například překvapená, kolik ptáků u nás po ránu zpívá. Nejvíc ale byli překvapeni, když v Tescu viděli automat na alkohol.

Jedno zásadní překvapení jste jim ale přichystali nakonec…Na závěrečný program festivalu Kunovské léto jim půjčil kroje soubor Handrlák – to byl pro všechny velký zážitek a vnímali to jako velikou vzácnost. V předvečer odjezdu jsme našim hostům – a v tu dobu už i přátelům – předávali darované kroje pro muzeum ve Westu. Občanské sdružení

Handrlák věnovalo jeden dívčí kroj, město koupilo jeden chlapecký a historická komise připravila jeden kroj, v jakém vystupují členky ženského sporu Tetičky, a všední mužský kroj – drle, pracovní košulu a zástěru. Ten dívčí kroj byl ve variantách letní a podzimní (s kabaní). Když se do krojů ob-lékli, slušelo jim to. Byli jako naši. A navíc – a to není úplně samozřejmé – v nich uměli úplně přirozeně chodit. A moc se jim nechtělo převlékat se do normálního oblečení.Všichni, kdo byli u toho, když jsme jim předávali kroje a oni se do nich oblékali, potvrdí, že to byl okamžik velikého štěstí. Věřím, že to byl nejsilnější zážitek z celého pobytu. Pohled do šťastných očí, když se do krojů oblékli, to bylo opravdu něco neuvěřitelného. Neskrývali ani slzy dojetí. Chci touto cestou moc poděkovat historické komisi a spe-ciálně Jitce Svobodové za to, jak s paní Šnajdrovou a Staš-kovou nachystaly kroje a navázaly šátky, které jsme našim krajanům ve Westu do jejich muzea věnovali.

Neuvažujete o tom, že by mezi Kunovicemi a Westem mohlo vzniknout cosi na způsob partnerství jako v třeba v případě Staré Turé, jakkoliv vzdálenost Westu by byla poněkud limi-tující? Určitě ano. I když je to daleko, dá se udržovat přátelství ve chvíli, kdy někoho konkrétního znáte a můžete říci: „Mám tam přátele.“ Starosta Westu pan Muska mi poslal dopis, v němž mi děkuje za pozvání občanů jeho města. Naši přá-telé odváželi můj dopis panu starostovi s nabídkou partner-ství. Všechno však chce svůj čas. Ve Westu teď mají spoustu mnohem důležitějších starostí. Důkazem pokračování toho-to příběhu je realizace výstavy fotografií paní Clarice Marik Snokhous při letošních hodech s právem. Budeme při ní moci shlédnout nejen snímky z celého světa, ale také jejich prostřednictvím můžeme nahlédnout i do Westu. Jednou bych ale chtěla v Kunovicích přivítat krajany z Westu na jíz-dě králů. Myslím, že pro ně, kteří jsou především farmáři, by to mohl být obrovský zážitek. Uvidíme, třeba se jednou při kunovské jízdě králů předvedou i jezdci z Texasu…

Díky za rozhovor.Zdeněk Kučera

Vítání prvňáčků Slavnostní vítání všech prvňáčkůze základních škol v Kunovicích

se uskuteční v pondělí 2. září 2013 v 10.00 hodin

u sochy Školáka Boříka. Bořík už čeká, aby vyslechl tajná

přání nových školáčků. A po slavnosti zve starostka

Ivana Majíčková všechny prvňáčkyna malé občerstvení do nedaleké

cukrárny v Panském dvoře.

strana 12 9/2013

Putování v Dolomitech

Slavnost posvěcení školy na Červené cestě Blíží se stoleté jubileum od postavení školy na Červené ces-tě a ve farním archívu se nachází písemný záznam, jak to tehdy probíhalo při svěcení a slavnostním otevření školy. Ve farní kronice se uvádí, že svěcení nové školy následovalo po posvěcení sochy Božského Srdce Páně v kostele dne 14. září 1913. Přenesme se tedy o sto let nazpět a představme si vel-kou slávu, která otevření školy provázela.„Světitel ThDr. Antonín Cyril Stojan, probošt a poslanec z Kroměříže, zanotoval „Veni, Creator Spiritus“ a po přede-psaných modlitbách vyšel průvod z kostela. Školní mládež v čele s křížem doprovázená svými učiteli, prapor Omladi-ny a Hospodářské besídky s členy, mariánská družina, svo-bodní chlapci v kroji, svobodná děvčata, zapentlená a se zavázanými šátky, hudba, členové „ živnost. řemesl. Bese-dy“, prapor vysloužilců se členy, hasičský sbor, muži ženatí, obecní představenstvo s obecním výborem v čele s křížem, družičky, hosté, duchovenstvo, nejdůstojnější světitel s dru-žičkami, vdané ženy v záušnicích.Průvod šel za zpěvu písně „Bože, cos ráčil“ a doprovodu místní hudby. Po příchodu ke škole měl světitel ThDr. An-tonín Stojan na nádvoří před školou vzletné kázání na slova „Nechte maličkých přijít ke mně“. Po kázání vykonal svěcení nejprve zevnější a pak svěcení všech jednotlivých místností, jakož i bytu ředitelova, doprovázen čtyřmi bohoslovci – jak akolyty tak turiferáři, s asistentem farářem (katecheta v ci-

vilu pořádal průvod) a ředitelem Josefem Müllerem. Mezi svěcením měl proslov nadučitel z Otrokovic Vala, pozván ředitelem měšťanské školy.Po svěcení vyzval světitel shromáždění, aby provolali svatému Otci a císaři a králi našemu, třikrát „Sláva“ – byla zazpívána jedna sloka císařské hymny. Nato starosta obce a místopřed-seda m. školní rady odevzdal budovu po krátkém proslovu, v němž zdůraznil, aby ředitel se sborem vychovali dítky pro Pána Boha ve stavbě tak pracně budované. Nato ředitel ško-ly vystoupil na řečniště, poděkoval starostovi a slíbil, že se denně bude modlit, aby dítky v nové škole k Pánu Bohu byly vedeny. Nato světitel vzpomíná zásluhy panujícího knížete Jana z Lichtensteina o novou budovu a vyžaduje si od pří-tomných souhlas, aby Jeho Jasnosti mohl tlumočit dík všech obyvatelů a zároveň prosbu o další přízeň. Nato ředitel pře-četl telegram zaslaný Jeho Jasností. Světitel vzpomněl dále „tatíčka okresu“, místodržitelského rady Šťastného, jenž o školství v okrese všemožně se stará, a vyzval shromáždění, aby mu provolalo trojnásobné „Sláva“. Na závěr světitel roz-dal památky na den svěcení, velehradské knížky, obrázky, růžence a rozhazuje peníze mezi mládež, zapěl „Te Deum“ a průvod se ubírá do kostela, kde slavným svátostným po-žehnáním o tři čtvrtě na pět byla slavnost skončena.“

Podle farní kroniky připravil P. Jaroslav Polách

V červnu vyjel již popáté autobus z Kunovic do italských Dolomitů v Jižním Tyrolsku. Snad každý očekává od takové-ho zájezdu odpočinkové i aktivní dny, pohodovou atmosféru, čistý horský vzduch, mohutné skály, netknutou přírodu spolu s pro nás neznámými květinami, kouzelné pohledy za hori-zontem i příjemné večery u vína. Měli jsme štěstí, že tohle jsme si mohli užívat každý den, včetně celotýdenního hez-kého počasí, což v těchto oblastech není zvykem. Náš denní program byl pestrý. Po snídani nás autobus zavezl do něja-kého místa, na kterém jsme se shodli, například Monte Pia-no, Durenstein, jezero Pragser Wildsee aj. a odtud jsme vyšli cestou – každý podle náročnosti túry, kterou si vybral. Na vrcholech jsme se pokochali pohledem, posvačili a navečer jsme se vrátili zpátky do vesničky St. Martin, do ubytovny Ve-lehrad, která se stala naším dočasným domovem. Po návratu do ubytovny jsme si pochutnali na výsledku celodenní práce dvou kuchařek z Kunovic. Komu se nechtělo ten den na výšlap, odpočíval na ubytovně nebo si zapůjčil truckové kolo a projel si okolí. Trávení veče-ra bylo individuální: stolní tenis, šipky, play station, filmy, procházky do blízkého lesa (ráno jsme si zde sbírali bylinky) nebo do kravína na čerstvé mléko. Pozdní večer byl téměř vždy stejný: odpočívání, sdílení zážitků, zpívání a popíjení ital-ského vína na velkém balkoně, kdy slunce zapadalo za hory.Děkujeme našemu duchovnímu otci Jaroslavu Poláchovi za plánování túr různých úrovní i duchovní aktivity po celou

dobu zájezdu. Vyřizujeme pozdravy pro všechny Kunovjany od našeho rodáka, kněze P. Antonína Hráčka, který působí v Dolomitech již šestým rokem. Není divu, že jeho osvědče-

ný výrok zní: „Kdo jednou byl v Dolomitech, ten tu jistě není naposled.“Pro ukázky fotek nebo CD s fotkami (letošními nebo starší-mi), můžete psát na email: hana.mm@seznam.cz.

Monika HanáčkováFoto: Radek Frýsa

V neděli 1. září 2013 se uskutečníPOUŤ FARNOSTI KUNOVICE NA SVATÝ ANTONÍNEK

Mše svatá začíná v 15.00 hod.

FARNÍ OKÉNKO

strana 139/2013

Farní den byl plný slunce

Přišli i bratři ze Soluně

V mnoha farnostech je farní den již po řadu let nedílnou součástí života, v jiných se tradice teprve rozvíjí. A co to je farní den? Farnost je vlastně jedna velká rodina, kde jsme my všichni její členové. A každá správná rodina se má jed-nou za čas sejít, pozvat své příbuzné a radovat se z toho, že je spolu. A k tomu v rodině jménem farnost slouží právě farní den – sejít se, pobavit se, něco dobrého pojíst a popít a třeba si i zatancovat. Je to vlastně farní slavnost, a tedy slavnost nás všech. Den, kdy se můžeme sejít i jinak než při slavení mše svaté, případně při jiném duchovně zaměřeném setkání.Zváni jsou všichni – i ti, kteří na bohoslužby běžně nechodí, i ti, kteří by se snad označili za nevěřící či jinak věřící než my. Naše setkání můžeme vnímat ve více rovinách. Nejdří-ve snad docela obyčejně lidsky. Je přece lidově řečeno fajn, když se můžeme sejít beze spěchu, popovídat si, vidět se i s lidmi, se kterými se jinak nepotkáváme. Pro ty, kdo se cítí být v naší farnosti a obci tak trochu nezačlenění a nepřijatí, to může být příležitost k navázání nových kontaktů. Při tom je důležitá vstřícnost nás všech – nepřehlédněme někoho, kdo přišel snad s obavami a nejistotou, zda bude přijat. Dal-ší rovina už je duchovnější. Farní den nám připomíná, že jako věřící nejsme sami. Připomíná nám také, že víra nepa-tří jen do kostela. Svědčit o ní máme v rodinách, v práci,

mezi ostatními lidmi. Dobře víme o svých chybách a nedo-statcích. Přesto, a právě proto, buďme Pánu vděční za dar společenství farnosti, za to, že si můžeme lidsky i duchovně pomáhat. Náš pohled na farnost nás může také povzbudit v naší snaze se více zapojit, začlenit do dění v naší farnosti – je proto mnoho příležitostí. „Farnost je prostor, kde věřící spolu žijí a shromažďují se.“ Pojďme toto motto společně naplňovat a žít.V Kunovicích proběhl farní den v neděli 30. června už po-sedmé. Začal odpoledne svátostným požehnáním v kostele, poté následoval program na sokolském hřišti. Pro děti byla připravena jízda na ponících, lov rybiček, házení tenisovým míčkem do klauna, trefování se do plechovek a skákání na trampolíně, které děti nejvíce zaujalo. Starší děti a mládež si mohly zahrát fotbal či volejbal. Dospělí si mohli posedět a povyprávět u dobrého občerstvení. Čepovalo se pivo i ko-fola, opékalo se i grilovalo. Ochotné farnice napekly vdo-lečky, zákusky i rolády. Pro všechny byl připraven rodinný turnaj v petanque, při kterém proběhla řada zajímavých du-elů. Zúčastnil se i náš duchovní otec Jaroslav a skončil před branami finále. Pohár pro vítěze tentokrát vybojovala rodina Prokešova. Počasí nám přálo, sluníčko svítilo a myslím, že pro všechny to byl velmi odpočinkový a příjemně strávený den s přáteli. IVE

Letos vyrazili kunovičtí ministranti na tábor do Starých Hutí uprostřed buchlovských kopců. S sebou si mimo obvyklých věcí přibalili i obleky připomínající dobu, kdy na Moravu přišli svatí Cyril a Metoděj. Vedoucí táborníky rozdělili do čtyř skupin a každá si vymyslela jméno – Poutníci, Čarov-ná šestka, Černí bojovníci a Soluňané. Skupiny mezi sebou soutěžily v různých hrách, ale taky třeba pomáhaly v kuchy-ni. V polovině týdne se uskutečnil celodenní výlet na horu Sv. Klimenta, kde jsme hledali ostatky sv. Klimenta a kde také pro nás sloužil mši svatou náš duchovní otec Jaroslav Polách. V dalších dnech mezi nás přišli i sv. Cyril a Meto-děj. Přivítali jsme je chlebem a solí a oni nám předali písmo, z něhož se každý snažil naučit a napsat aspoň písmena, kte-rá má ve svém jménu. Tábor byl zakončený v sobotu večer závěrečným táborákem s vyhodnocením soutěží a opékáním špekáčků. Martin Hanáček

FARNÍ OKÉNKO

strana 14 9/2013

Centrum pro matky s dětmi BeruškaBeruška zve:• TVOŘENÍČKO (pro děti od 2 let) se uskuteční v prosto-rách komunitního centra ve čtvrtek 5. a 12. září v době od 9.00 do 10.00 hod. Zveme všechny, kdo rádi tvoří.• DOPOLEDNE S POHÁDKOU (pro děti od 2 let) se usku-teční v prostorách komunitního centra v pondělí 23. září 2013 v době od 10.00 do 11.00 hod., jako vždy bude pro děti

připraveno promítání pohádky + tématické tvoření. • RELAXAČNÍ DOPOLEDNE PRO MAMINKY (kosmeti-ka + pedikúra + osvěžení), které proběhne v prostorách komu-nitního centra ve středu 25. září 2013 od 9:00 hod. Po celou dobu se Vám bude věnovat Lenka Fornůsková (kosmetika) a Markéta Černá (pedikúra). Přijďte strávit příjemné dopo-ledne a ještě získat malý dárek pro osvěžení.

Beruška informuje• Od pondělí 16. září do pátku 20. září 2013 bude Centrum pro matky s dětmi Beruška z důvodu čerpání dovolené uza-vřeno. Děkujeme za pochopení.

Bližší informace k jednotlivým akcím budou průběžně zveřej-ňovány na internetových stránkách města www.mesto-kuno-vice.cz, místním rozhlasem a nově také na Facebooku či na tel. 774 224 887.Pokud by vám termín plánovaných akcí nevyhovoval, můžete k nám do herny přijít každý všední den vždy od 8.30 do 12.00 hodin.

Věra Huspeninová, odpovědná vedoucí

Kontaktovat nás můžete také prostřednictvím telefonu: 774 224 887, nebo 725 481 913

Kurz s názvem Orientace v knihovně bude zahájen v prostorách městské knihovny v úterý 1. října v 16 hodin.

Novinky z městské knihovnyČtenáři naší městské knihovny se mohou těšit na několik de-sítek nových knižních titulů. Mezi romány se objevila i velmi čtená autorka T. Keleová–Vasilková s knihou Ranč u dědeč-ka. Dlouho očekávanou knihou je i Prázdné místo od autorky Harryho Pottera J. K. Rowling. Dílo přináší pohled do sou-časné společnosti očima maloměsta. Dalšími románovými novinkami jsou J. Deveraux – Za svitu měsíce, B. Cartland – Zachraň mě láskou nebo B. T. Bradford – Mosty osudu. Mezi českými autorkami je např. A. Jakoubková a její Poslední tan-go s Carmen. Na své si přijdou i příznivci J. Nesba. Tentokrát knihovna zakoupila jeden z jeho dřívějších románů – Neto-pýr. Knihou s nádechem humoru je Deník muže ve středních letech od P. Kukala. Autor zde autenticky popisuje svůj neleh-ký život – dospívání vlastních dětí, boj s mladším šéfem apod. Několik nakoupených knih se věnuje i historii – starověkému Egyptu E. Peters – Záhada Sarkofágu, středověku H. Whitton – Karel IV. nebo V. Vondruška – Osmanský tábor aneb Leto-pisy královské komory. Další novou knihou V. Vondrušky je i kniha pro mládež Fiorella a Bratrstvo křišťálu. V detektiv-kách nalezneme edici České původní detektivky. Další edicí je i Top krimi s podtitulem Skutečné kriminální případy, které vyšly souborně pod názvem Touha ve stínu smrti. Nová kniha

J. Pattersona Mistrovský tah se věnuje spáchané vraždě dvou zkorumpovaných politiků.Pro děti máme nachystány knižní podoby několika tele-vizních postaviček – Barbie a její růžové balerínky, Mašin-ku Tomáše, Stellu a její Klub Vinx a stále oblíbenější Šmouly – Šmoulové a Prťata. Ta je k dispozici i v komiksové podobě. Dalšími novými komiksy, které v knihovně naleznete, jsou Malý princ a Planeta slova nebo Astronomova planeta, Spiderman a spol. – 7. díl a pro mládež Hrabě Monte Christo. V naučných knihách má své zastoupení publikace o výživě, by-linkách a využití nejrůznějších druhů zeleniny, ovoce a rostlin – H. Synková Všechno je dobré. Kniha obsahuje nepřeberné množství příkladů, jak využít darů přírody ve svůj prospěch a posílit svoje tělo. Všechny naše další novinky naleznete na našich profilech sociálních sítí – Facebook a Twitter a na našem webu www.kunovice.knihovna.cz či v katalogu knihovny.

Bc. Kateřina Bartošová, Městská knihovna Kunovice

Městská knihovna informuje:Městská knihovna informuje:

KOMUNITNÍ CENTRUM

strana 159/2013

Povídání nejen o posledníchvěcech člověka“

• Bojíme se nemoci a smrti? Umíme se vyrovnat i s vlastní smrtelností?• A co když na všechno zůstaneme sami?• Slyšel/a jsem o paliativní péči – co to to je? Jaké možnosti nabízí

těžce nemocným lidem a těm, kteří o ně pečují?• Jak tedy správně pečovat o umírajícícho v domácím prostředí?• Na co všechno nemusíme být sami?• Co přináší nový obor „ poradenství pro pozůstalé“?Na tyto a mnoho dalších otázek Vám ráda odpovím při besedě, která

se uskuteční v úterý 3. a 24. září. 2013 v Komunitním centru v Kunovicích

Začátek vždy v 17. hodin.

Beseda je určena všem od 18 let horní hranice věku neomezena. Ač se zdá toto téma velmi citlivé a bolestivé, je třeba o něm otevřeně hovořit. Zuzana Skopalová

Poradce v paliativní péči a pro pozůstaléV Pastouškách 1165, Kunovice, mob: 725 302 228,

email: skopalovaz@provazeni.eu, web: www.provazeni.eu

Městská knihovna Kunovicezve na promítání filmu z festivalu

Jeden svět

KIMČONGÍLIEpondělí 30. září 2013 v 17.00 hodin

Režisérka N. C. Heinkenová natočila film o poměrech v Severní Koreji

a jejích koncentračních táborech. Díky hrstce vězňů, kterým se z táborů smrti

podařilo uniknout se svět dozvídá a hrůzné podobě života v komunistické

Severní Koreji.Film z roku 2009 trvá 75 min, promítání se

uskuteční v rámci Týdne knihoven.Vstup zdarma.

NÁBOR DO STOLNÍHO TENISU

TJ Kunovice, oddíl stolního tenisu, pořádá nábor chlapců a děvčat. Zájemci se mohou hlásit u trenérů mláde-

že vždy v úterý a v pátek v době od 16.30

do 18.00 hodin v tělocvičně ZŠ U Pálenice

(vchod zezadu).

Více informací na http://kunovice.pinec.net.

Centrum pro matky s dětmi BeruškaVás srdečně zve na

EXKURZI HASIČSKÉ ZBROJNICEV UHERSKÉM HRADIŠTI

Dne 9. 9. 2013 v 9.00 hodinDěti budou mít možnost shlédnout vybavení hasičské zbrojnice

a bude jim představena hasičská technika používaná při různých zásazích.

Akce je určená pro děti od 2 letBližší informace budou sděleny při rezervaci.

Z důvodu omezené kapacity prosíme zájemce o nahlášení své účasti na e-mail vidrusa@centrum.cz nebo na tel. 774 224 887

Každá přijatá rezervace bude potvrzena.

KOMUNITNÍ CENTRUM

KUNOVJAN

strana 16 9/2013

94 letMarie Grebeníčková

85 letFrantišek ŠupkaFrantišek FornůsekAlžběta Škrabalová

80 letZdenka RychtárechováMarie FornůskováFrantišek Malík

75 letAnna KavkováMarie HalamíčkováFrantišek SchönbaumFrantišek Škrášek

70 letJaroslav NavrátilFrantišek ČernýHelena UherkováLudmila PodškubkováAlois PelkaPavel KočnarAlois HanáčekMarie Stejskalová

Společenská kronikaJubilanti měsíceV průběhu letošního měsíce srpna oslavili svá významná životní jubilea tito naši spoluobčané:

Sňatky

V měsíci srpnu 2013 oslavili 50 let společného života man-želé Anna a František Křížkovi.

V měsíci září 2013 oslaví 50 let společného života manže-lé Marie a Zdeněk Mašovi.

Všem jubilantům srdečně blahopřejeme!

Centrum pro seniory informuje• Kurz HÁČKOVÁNÍ pro dospělé či seniory opět probíhá v prostorách komunitního centra každé pondělí od 16.45 do 17.45 hodin.

• ZÁKLADY PRÁCE NA POČÍTAČI, tak se bude jmenovat kurz, který bude spuštěn na přelomu září a října tohoto roku a bude určen dospělým i seniorům.

• NA KAFÍČKO SE STAROSTKOU mohou zájemci přijít a pobesedovat a popovídat si o běžných starostech každoden-ního života s kunovickou starostkou Ivanou Majíčkovou. První setkání se uskuteční v pátek 6. září od 17.00 do 18.00 hodin v 1. patře komunitního centra v Klubu pro seniory. Další setká-ní se budou konat ve stejnou dobu vždy první pátek v měsíci.

Bližší informace k jednotlivým akcím budou průběžně zveřej-ňovány na internetových stránkách města www.mesto-kunovi-ce.cz, a v místním rozhlase Můžete nás kontaktovat na tel. 774 224 887, 725 481 913.

Věra Huspeninová, odpovědná vedoucí

Omlouvám se touto cestou pozůstalým pana Františka Kuchaře a pana Antonína Blaž-ka, jejichž jména byla omylem uvedena v seznamu jubilantů ve společenské kronice v minulém čísle Kunovjanu.

Ivana Lůčná, matrika

Městské informační centrum nabízí předprodej vstupenek na kulturní akce v regionu:

30. 8. 20:00 Charlie Straight Buchlovice, zámecký amfiteátr 260Kč

19. 10. 20:00 Ken Hensley Kunovice, sportovní hala 550 Kč

22. 11. 18:00 ROCKSTARNIGHT 4 Kunovice, sportovní hala 390 Kč

SHK Kunovice pořádáv sobotu 7. září 2013 od 9.00 hodin

v letním areálu Kunovice

10. ročník házenkářského turnaje seniorek

Memoriál Alfonse BalcaraSlavnostní zahájení v podání mažoretek z Ostrožské Lhoty

Turnaje se kromě dvou domácích družstev zúčastní týmy

z Otrokovic, Vlčnova a Hranic na Moravě

Tombola a občerstvení zajištěno.V případě nepříznivého počasí se bude hrát ve

sportovní hale.

Srdečně zvou seniorky SHK Kunovice

KUNOVJAN

strana 179/2013

Ve dnech 10. až 14. července se soubor Děcka z Kunovic se svou muzikou Šefranica z Hluku zúčastnil festivalu v polském Novém Targu, kam byl pozván místním souborem Malý a Vel-ký Hyrni. Vzájemné přátelství se zrodilo na Kunovském létě v roce 2012. Přestože po celou dobu festivalu nám letos neby-lo počasí nakloněno, soubory společně zažily soustu dobro-družství i taneční dřiny. Poznali jsme krásy západních Tater, uskutečnili půldenní túru v Kościeliskej Dolině s horským

výstupem a sestupem přírodními jeskyněmi. V extrémním počasí za deště tuto středně obtížnou horskou túru všichni zvládli včetně našeho primáše, nevidomého Radima Vojtka, který sklidil zasloužený obdiv. Vedoucí polského souboru pro nás připravil opravdu zajímavý program, navštívili jsme také krásné město Zakopane s úžasnou atmosférou, plné za-jímavých dřevěných staveb, spoustou obchodů a obchůdků. Na každém kroku nám prodejci nabízeli různé sýry, bonbóny

krowki, goralské klobouky, valašky, biče, vlněné šátečky a dal-ší drobnosti. Poblíž městečka jsme navštívili rozsáhlý církevní areál s památníkem papeže Jana Pavla II. Rovněž jsme zavíta-li na známé trhy v Malopolsce, navštívili hrad Czorsztyn a na lodičkách gondolách jsme se plavili po Čorštyňském jezeře. Po fyzickém vypětí v horách však nastoupila makačka na scé-ně. Během dvou večerů a nocí jsme museli dát dohromady společnou choreografii se všemi skupinami Hyrni. O drama-

turgii večera se postarali vedoucí a choreografové Maciej Warpecha a Romana Habartová. Společným galaprogramem se všechny soubory představily v so-botu večer v Miejskim Ośrodku Kultury v Nowym Targu. Naši kluci si dali do těla v mužské choreo-grafii Gorole, polské dívky si zatancovaly s našimidívkami tance ze Strání a Korytné i část kopaničář-ského čardáše. Po koncertu nás polští přátelé pozvali na společné neformální posezení, kde jsme společně hodovali, zpívali a tančili až k půlnoci. Atmosféra byla spontánní a neopakovatelná! Ráno nás čekal koncert v Kościele św. Brata Alberta, kde jsme měli s muzikou hudební a pěvecké vstupy přímo při mši. Okamžik překvapení jsme všichni zažili ve chvíli, kdy nás důstojný pán vyzval k tomu, abychom předvedli, jak modlitba Otčenáš zní v češtině! Až po střechu naplněný kostel věřícími nás odměnil potleskem, který trval i při závěrečném koncertu po mši svaté. V tom okamžiku se probudilo sluníčko, které nás

hřálo i při našem zahajovacím hodinovém koncertě na Fes-tivalu Malopolski Smaku, kde jsme měli možnost ochutnat tradiční speciality území Malopolska. Musíme také dodat, že nám v Novém Targu výborně vařili a zajímavé bylo i to, že se obědy podávaly až kolem 15.30 a v 19 už byla zase večeře. Pohostinnost zdejších lidí byla skvělá a my se už nyní těšíme na další setkání s nimi.

Tanečníci ze souboru Děcka z Kunovic

Děcka z Kunovic vystupovala v Polsku

Když je vedro, tak je nejlépe u vody. Tímto heslem se řídili účastníci zájezdu souboru Handrláček, kteří se 21. července vydali na jednodenní výlet do Rakouska. Pořadatelem akce byla umělecká a produkční agentura cestovní kanceláře Dal-matinek s.r.o. ve spolupráci s Therme Laa. Autobusového zájezdu se zúčastnilo 24 tanečníků z Handr-láčku s doprovodem muzikantů cimbálové muziky Lintava doplněné o rodiče dětí. Za necelé tři hodiny jsme byli na místě, následovalo převlékání do krojů a vystoupení přímo u velkého bazénu pro přihlížející z vody. Kluci se předvedli svým zpěvem i verbířským umem, děvčata předvedla pásmo U rybníka a všichni dohromady také společný závěrečný čardáš. Za své vystoupení si každý zasloužil zmrzlinu dle výběru a potom už hurá do vody! Odměnou všem vystupujícím bylo totiž bezplatné využití celého komplexu lázní včetně devade-sát metrů dlouhého tobogánu, solného bazénu s podvodní hudbou a vířivek. Ale nejvíce legrace jsme si užili v divokém proudu. Opálení a spokojení jsme se v podvečerních hodi-nách vrátili domů.

Poděkování patří Zdence Haškové, která možnost prezento-vat se v jedněch z nejkrásnějších moderně vybavených láz-ních v Rakousku zprostředkovala.

Iva Janásová

Handrláček se předvedl v rakouských lázních

KUNOVJAN

strana 18 9/2013

Bojíme se smrti?Možná se bude někomu zdát, že toto téma je příliš vážné a že do časopisu, jakým je Kunovjan, snad ani nepatří. Nemyslím si však, že by nestálo za úvahu. V běžném životě se setkáváme se smrtí snad každý den. Stačí si pustit večer zprávy v televizi. Dřív bývala v novinách černá kronika, dnes jsou v televizi „krimi zprávy“. Téměř denně tam vidíme následky dopravních nehod, přírodních katastrof, ne-štěstí všeho druhu včetně nási-lí. Možná nás trochu zamrazí, hlavou nám proběhne lítost nad oběťmi a jejich blízkými. Pak televizi zase vypneme a snaží-me se to vše ze svého života vytěsnit. Řekneme si: „Mě se to netýká.“ Jednoho dne se ale stane, že smrt vstoupí přímo do naší blízkosti. Zemře nám blíz-ký člověk, kamarád, rodinný příslušník. Najednou jako by se nám celý svět zhroutil. Vše kolem nás se zdá nespravedlivé a my se začneme ptát: „Proč… proč právě on/ona a proč právě nyní?“ Smrt ale přichází i pomalu, poznenáhlu v nemoci. Teh-dy za sebou často nechává bolest, trápení, mnohdy i osamoce-ní. I tehdy se začínáme ptát: „Proč?“ Najednou ožívají všechna ta témata, která jsme jindy přijali jako nějakou politováníhod-nou skutečnost, ale ona se nyní týkají nás samotných. A tak hledáme. Hledáme v moudrých knihách, hledáme na interne-tu, ptáme se lékaře, ptáme se přátel. Co vlastně hledáme?

Smrt z pohledu lékařského a křesťanskéhoÚmrtí z lékařského hlediska nastává tehdy, když zaniknou veškeré životní funkce orgánů. Člověk, na rozdíl od zvířat, je schopen vidět svůj život jako celek. A tak je i smrt součástí to-hoto celku: každý člověk předem ví, že život začíná narozením a jednoho dne skončí smrtí, že tedy zemře. A proto také tak, jak jedinečný je lidský život, je i lidská smrt jedinečná a osobní a není jen nahodilým přerušením organických funkcí.Smrt z pohledu křesťana můžeme vidět i takto… Na čem zále-ží, je víra. Každému učedníkovi opakuje zmrtvýchvstalý Ježíš to, co řekl jednoho dne Martě: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“ (J 11,25-26) Blaze těm, kdo cítí, že mohou s milostí Boží a z hloubi srdce odpovědět: „Ano, Pane, věřím!“ (J 11,27)Dostali jsme se tedy k jakési definici smrti z pohledu lékař-ského. Připomněli jsme si smrt z hlediska křesťanského, kde věříme, že zmírá pouze tělo fyzické, duše odchází do nového, jiného života. Smrt je jen přechodem do nového, jiného bytí. Čas, který předchází konci životaSmrt přichází někdy náhle a nečekaně. Ale ve většině přípa-dů jí předchází určitá část života. Někdy kratší jindy delší, ale každopádně je to období od samotné smrti oddělitelné a je třeba je chápat jako výjimečné. Považujme je za velmi důležité. Nikdo z nás neví, zdali vůbec přijde, kdy přijde a co přinese. Jsou bohužel čím dál častější situace, kdy onemocní relativně mladý člověk. Živitel rodiny, táta – maminka od dětí nebo i dí-tě samotné. Možná proto se zdá, že se podvědomě více bojíme

tohoto období než samotné smrti. Pak teprve nastává situace, která nejbolestněji zasáhne celou rodinu a její nejbližší okolí. Již samotná léčba – úspěch – neúspěch. V prvním případě ví-tězství, v druhém následuje oznámení – nemoc je neléčitelná. Je třeba se s ní smířit. Ale jak??? A začíná údobí zcela odlišné životu, na který jsme byli dosud zvyklí. Dosavadní hodnoty a priority našeho života v jednom okamžiku zdánlivě zmizí

a nahradí je nové, zcela jiné. V jiném případě můžeme vi-dět situaci, kdy člověk stárne, slábne, neslouží zrak, paměť je chatrná, zapomíná, je zma-tený, může být až agresivní a to vše postupně až do stadia, kdy polehává, až z lůžka již nevstane. Nepomáhají zázrač-né léky ani infuze. Jednoduše dotyčný vyčerpal svou životní sílu, která mu byla na počátku života dána. A odchází.

Moje první opravdové setkání s umírajícímJako mladá zdravotní sestra jsem pracovala na chirurgii u lůž-ka. Už je to hodně let zpátky a musím se přiznat, že kdykoli jsme měli na oddělení umírajícího pacienta, přestože dostal základní péči, i přes léčbu bolesti, nebylo často při běžné den-ní službě možné udělat to nejdůležitější – posadit se u něj, po-držet za ruku, být přítomna. Snad v noci, když nebylo moc příjmů, pacientů na hlídání a podobně. Vždycky mě tento stav velice trápil. Ani striktní návštěvní hodiny neumožňovaly pří-buzným přijít a zůstat tak dlouho, jak bylo třeba nebo jak by si sami přáli.

Jak důležité je chtít vidět a cítit i nevyřčenéOproti tomu po poslední mateřské dovolené mě osud zavál do kláštera pro řeholnice, kde jsem měla za úkol starat se o sta-ré, nemocné a umírající řeholní sestřičky. Domov se postupně rozrůstal a sestřiček bylo skutečně mnoho. Nebylo to mnohdy jednoduché. Ač věřící, byla jsem tak trochu jako v jiném světě. V jejich společenství jsem ale pochopila, jak důležité je vidět a cítit i nevyřčené. Kdo by si myslel, že sestřičky, životem pro-modlené, jsou ušetřeny bolestí a strastí umírání, je na velkém omylu. I ony byly často odkázány jako těžce a dlouhodobě ležící na pomoc svých opatrovatelů, na léčbu bolestí. Co ale měly v hojné míře, byla spoluúčast jiných sester – vlastně celé řeholní rodiny. Nejen v modlitbách, ale často u nich někdo se-děl, pohladil ať slovem či fyzicky. Když zde vzpomenu jméno P. Aloise Jarguse, věřím, že se ne-najde žádný ze čtenářů, který by nevěděl, o kom je řeč. Nikdy nezapomenu na jeho každodenní návštěvy u sestřiček, ležících a umírajících. Chodíval o berličkách, často i on sám jen stěží skrýval bolest, kterou mu chůze působila, ale s obrovským nad-šením každý den rozdával požehnání, dobré slovo a úsměv. S P. Aloisem jsem vedla často dlouhé debaty o životě nejen se sestřičkami, ale i o tom, co se děje za zdmi kláštera. Nejed-nou jsme otevřeli i téma, že jsou dnešní děti oddělovány od starého či ležícího nemocného blízkého. I samotné umírání, které, ač je součástí života, je mládeži v reálném životě jakoby

KUNOVJAN

strana 199/2013

nepřístupné. Máme pocit, že děti musíme ochránit před pohle-dem na stárnoucího, nemocného člověka. Na druhé straně se nebojíme ukázat jim smrt zfilmovanou, často násilnou a velmibrutální. Děti si pak díky své bohaté fantazii dokáží připustit i myšlenku, že násilí a smrt je jakousi odplatou za něco, co někdo někomu udělal, nebo se prostě děje jen tak ze zábavy. Ale samotná, pravdivá zkušenost s nemocným nebo starým umírajícím člověkem prostě chybí. A nejen mládeži, často ji nemáme v srdcích ani my dospělí.

Zkušenost s paliativní léčbou a hospicemNásledovaly roky, kdy jsem se seznámila s hospicem a palia-tivní péčí. Jezdili jsme do rodin pomáhat pečovat o umírající v domácím prostředí. Byla to práce náročná, ale jsem přesvěd-čena o tom, že ani minuta mého času ve dne či v noci v rodině umírajícího – v noci třeba jen proto, abych bděla u pacienta, kdy rodina spí a nabírá nových, tolik potřebných sil – nebyla promarněna.

ProvázeníV pohřební službě, kde jsem pracovala jako sjednavatelka po-hřbů a řečnice, jsem přišla na to, jak stále více potřebná je ta-kováto služba v rodinách, kde se odehrávají poslední okamži-ky života, jak důležitá je pomoc člověka „zvenčí“, jež rodinu doprovází v nelehkých chvílích. Toho, který poradí, provede je celým tímto důležitým procesem, podpoří a je ochoten být na-blízku i v těžkém období truchlení. V kontaktu s pozůstalými jsem se přesvědčila o tom, jak málo z nich, nebo skoro vůbec nikdo, vědělo o existenci a možnostech mobilního hospice, o nároku na respitní (odpočinkovou) péči nebo také o nově

vzniklém oboru, který připravuje odborníky tak, aby pomáhali těm pozůstalým, kteří se sami těžko vyrovnávají s odchodem blízkého člověka. Totiž již samotný takovýto poradce může přijít do rodiny ve chvíli, kdy ještě rodina sama pečuje o umí-rajícího nebo má svého blízkého v nemocnici, pomůže provést ji citlivě tímto obdobím, je ku pomoci s přípravou posledního rozloučení.

Slovo závěremCo myslíte, vážení čtenáři, mělo tedy smysl malinko poodhalit toto téma – byť smutné a bolestné? Zjistili jsme sice, že na smrt samotnou se nelze připravit dopředu. Ale víme, že lze zmírnit projevy umírání. A už také víme, že nejlepší „hospic“ je vlastní domov a že na tuto cestu lásky k bližnímu nemusíme být sami. Jen před smrtí nesmíme zavírat oči, jako by se nás netýkala, protože jednou přijde i za námi. Ale teď? Co mů-žeme udělat teď? Zkusme se čas od času zastavit, naučme se dívat se kolem sebe otevřenýma očima, naučme se naslouchat. Zastavme se a přemýšlejme i nad svou vlastní smrtelností. Do-kud na to máme čas. Děkuji za váš čas věnovaný této malé rozvaze nad, myslím si, důležitou částí života každého člověka. Byl-li pro vás můj člá-nek přínosem, jsem tomu ráda. Od září tohoto roku připravu-ji ve spolupráci s paní starostkou Kunovic několik posezení. V příjemném prostředí zdejšího komunitního centra můžeme pobesedovat nejen nad posledními věcmi člověka. Dozvíte se mnoho zajímavého, velmi ráda odpovím na každý váš dotaz nebo poradím. Nastala-li ve vašem životě těžká situace již nyní, potřebujete-li radu či pomoc, jsem zde pro vás.

Zuzana Skopalová

Společnost Aircraft Industries, a.s. vysílá studenty kunovické Střední školy letecké a mladé letecké modeláře z Otrokovic do Moskvy na Mezinárodní veletrh letectví a kosmonautiky „MAKS 2013“. Jedná se o jeden z největších leteckých ve-letrhů světa a jeho součástí je také přehlídka dětských prací zaměřených na letectví a kosmonautiku – festival „Ot vinta!“. Letošní ročník festivalu je již čtvrtý v pořadí, poprvé však bude

mít mezinárodní zastoupení. Česká republika získala pozvání jako jeden z prvních účastníků, protože je tradičně na veletrhu MAKS zastoupena mnohými českými leteckými společnostmi a již dlouhodobě buduje v tomto oboru s Ruskou federací kva-litní obchodní vztahy.

Studenti Střední školy letecké jedou na zkušenou„Naše firma chce aktivně probouzet zájem mladých lidí o le-tectví. Rozhodli jsme se proto, že finančně podpoříme talen-tované děti, které mají zájem o tento obor. Spolu s žáky z naší SŠ letecké vyšleme i zástupce leteckých modelářů z Otrokovic, aby na veletrhu prezentovali svoji činnost. Chceme být firmou,která se dívá do budoucnosti. Další rozvoj firmy bez zájmumladých o letectví si neumím představit,“ řekla generální ředi-telka Aircraft Industries, a.s. Ilona Plšková.Žáci SŠL se pochlubí svým projektem rekonstrukce letadla L-200 Morava v Leteckém muzeu v Kunovicích. Chlapci z modelářského kroužku Domu dětí a mládeže Sluníčko z Otrokovic předvedou roční projekt své činnosti, který zahr-nuje stavbu několika modelů od nejjednodušších až po ty složi-tější. Studenty na jejich cestě doprovází Mgr. Ivana Majíčková, předsedkyně výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zlínského kraje a starostka města Kunovice.Na veletrhu MAKS 2013 bude Aircraft Industries, a.s. prezen-tovat víceúčelové letadlo L 410 UVP-E20, nedávno dodané společnosti Komiaviatrans. Díky snadno a rychle demontova-telným sadám je možné tento letoun provozovat jak ve stan-dardní verzi pro přepravu 19 cestujících, tak v para verzi, ane-bo jako leteckou ambulanci.V příštím roce plánuje tento letecký výrobce zvýšit produkci na dvacet letadel, v dalších letech by mělo jeho výrobní haly opouštět na tři desítky letadel ročně. Uvedené plány znamenají potřebu dalších lidských zdrojů a cesta studentů na moskevský veletrh je jedním ze způsobů, jak se snaží vedení společnosti potřebu kvalifikovaných pracovníků naplnit. red

KUNOVJAN

strana 20 9/2013

Romantika dávných časů, umocněná žhnoucím poledním sluncem, ožila v sobotu 27. července v blízkosti mokřadu Na Zelničkách. Skupina nadšenců pod vedením Františka Černého uspořádala historicky první „Kunovské mlácení obilí“ v podobě, v jaké je znali naši rodiče či prarodiče. His-torická mlátička, vyrobená v roce 1948 v Letovicích, stála připravená po létech splnit svou roli, vedle pár krásných, udatných koní zapřažený do starobylého žebřiňáku a zejmé-na skupina lidí, která tuto nevšední podívanou připra-vila. Rodina zemědělského inženýra Františka Černého – manželka Jaroslava, dcera Jitka, přátelé Radek Sita, Martin Vlachynský a řada dalších. Hlavní aktéři akce na sobě měli tradiční selské zástěry s vyšitými nápisy, aby každému bylo jasné, jaká role komu přísluší. A tak jsme viděli strojníka mlátičky, hospodáře, hospo-dyně i pacholka.Hodinu po poledni vyjel vůz tažený párem koní na nedaleké pole, kde už obilí posekané stylově kosou dva týdny v mandelích čekalo na svůj další osud. Po pečlivé kontrole, zda už jsou klasy řádně vysušené, se začaly jednotlivé snopy nakládat na vůz. Není to jen tak vůz správně naložit, aby byl dobře vyvážený a fů-ra se nepřevrátila. Vyžaduje to správný fortel a zkušenost. Všechno dopadlo na výbornou, protože povoz v pořádku dojel po malé objížďce zpět k mlátičce.Krátce po příjezdu došlo i na dramatické chvilky, kdy si koně, uvolnění ze zápřahu, chtěli v letním parnu užít také trochu pohybu a ukázali, jaká obrovská síla a energie se v nich skrývá. Dali si ale říct a v pohodě se po chvilce vydali ke svému ustájení.Nadešel okamžik nejočeká-vanější. František Černý na-hodil elektromotor mlátičky, a ta se naplno rozběhla. „Pa-cholek“ podával snopy z vozu jedné z „hospodyň“, ta opa-trně vsouvala obilí dovnitř a na druhé straně mlátičky již vypadávala sláma, bokem se vyfukovaly plevy a v zásobníku pod mlátičkou se začala hromadit čistá obilná zrna. Sehrané partě šla práce pěkně od ruky. „Jsem rád, že se nám akce podařila. Mým snem je vytvořit muzeum zemědělských strojů, ale živé, aby stroje byly funkční. Aby zejména mladí lidé mohli na vlastní oči vidět, jak se dřív v zemědělství pracovalo. Snad se podaří

v Kunovicích najít vhodné prostory, třeba nějakou stodo-lu,“ doufá František Černý. Skromně zamlčel, kolik času a námahy jej stála jenom rekonstrukce letovické mlátičky. Ví o tom manželka Jaroslava. „Jsou to hodiny a hodiny prá-ce. I s přípravou mlácení jsme měli moc práce, člověk to ani nepočítá, ale všichni za naším taťkou stojíme a moc si přejeme, aby se mu historické mlácení i sen s muzeem spl-nily,“ dodává paní Černá.

K radosti všech, kteří se na akci podíleli, přilákalo První kunovské mlácení zájemce nejen místní, ale i přespolní a také četná média. A tak se fotografo-valo, natáčelo a také vzpo-mínalo. Možná nejstarší mezi pamětníky byla jede-nadevadesátiletá Růžena Habartová. Celé dění po-zorně sledovala z lavičky ve stínu vzrostlého stromu. „Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Tato mlátička je ale taková menší, my jsme pracovali u větší. Chlapi obilí pokosili kosami a my

ženské a starší děti jsme je povřísly vázaly do snopů. Z nich se pak stavěly panáky nebo mandele. Mlátívalo se aj čtrnáct dnů, od rána do pozdních hodin. Moc jsme sa nadělali. Každý ale přesně věděl, kde je jeho místo a muselo to odsý-pat. Do mlátičky se dávaly snopy pěkně roztřepené, poma-ličku, aby ani zrnko nepřišlo na zmar. Ale musím přiznat,

že po práci bývalo i vese-lo. Jenom těch dětí, co se hemžilo! Vždyť v každé chalupě nás bývalo šest sedm děcek,“ vzpomíná Růžena Habartová. Lidé si tehdy podle ní víc po-máhali, bylo samozřejmé, že kdo přišel do rodiny, kde se mlátilo, donesl s sebou něco k zakous-nutí. Nejčastěji to bývala nějaká buchta s letním ovocem. Na tento pěkný zvyk se nezapomnělo ani při novodobém mlácení. Například paní Stašková přinesla pěkně postaru do

utěrky zavázaný plech s meruňkovým koláčem – jenom se po něm mezi přítomnými zaprášilo. Stejně tak po občerstve-ní, které připravily domácí „hospodyně“. V příjemném stí-nu stromů se podávalo chlazené pivo a limonáda a po práci přišel čas i na výtečný srnčí guláš. Nezbývá než si přát, aby se První kunovské mlácení dočkalo stejně úspěšného pokra-čování. aku

Žně podle našich stařečkůŽně podle našich stařečků

KUNOVJAN

strana 219/2013

KUNOVJAN

strana 22 9/2013

Průzkum krajských fotbalových vodTěžko lze nazvat krátké působení kunovických fotbalistů v krajské soutěži I.B třídy jinak, než je uvedeno v titulku. Jest-liže v prvním utkání sezóny, které se hrálo Na Bělince, nedali soupeři šanci, bylo druhé utkání hrané v Sehradicích trochu jiné kafe a hráči Kunovic okusili hořkost první letošní poráž-ky. Ve třetím utkání sezóny, které se opět hrálo na domácí půdě se situace poněkud zlepšila.

Kunovice - Sušice 3 : 0 (3 : 0)Od začátku utkání bylo zřejmé, že domácí hráči se chtějí v nové soutěži uvést jak se patří a podařilo se jim to opravdu parádně. Po necelé čtvrthodině hry otevřel skóre Michal La-hodný a do přestávky vsítil ještě další dvě branky – hattrick v jednom poločasu! I když se Kunovjané snažili o skórování i ve druhé půli utkání, stav již zůstal nezměněný.

Sehradice - Kunovice 2 : 1 (1 : 0) Sehradice jsou stejně jako Kunovice nováčkem v soutěži a v prvním letošním zápase porazili Prakšice 3 : 0. Ve dru-

hém utkání hostily tým Fotbal Kunovice, který se domů vrátil bez bodů. Domácí hráči otevřeli skóre již ve 2. minutě utkání (Plášek) a hrálo se téměř hodinu, než se Lukášovi Černému podařilo vyrovnat. To však bylo ze strany Kunovjanů vše, ne-boť další branku do sítě Kunovic vstřelil již jen domácí Hof-schneider.

Kunovice - Prakšice 3 : 1 (1 : 1)Poslední srpnovou neděli hostili Kunovjané tým z Prakšic. Z minulého kola měli co napravovat a chtěli si před domácím publikem vylepšit reputaci. Jenže neuplynula ani polovina prvního poločasu a hosté se ujali vedení brankou Gajdůška. Domácí srovnali o 10 minut později brankou Lukáše Černé-ho. Po přestávce sice Kunovjané hráli s výraznou převahou, la e vedení se paradoxně mohli ujmout hráči Prakšic, když v 72. minutě rozhodčí odpískal penaltu proti Kunovicím. Stav utkání se naštěstí nezměnil, naopak o dvě minuty později zvý-šil Tomáš Střelec na 2 : 1. Skóre zápasu uzavřel krátce před závěrečným hvizdem David Škrášek. red

Ve snaze najít důstojnost člověka i světa, v němž žije, putu-je fotografka Clarice Snokhousová se svým fotoaparátem od texaských rančů, kde se usadili čeští osadníci až k dalekým koutům Evropy, Afriky, ostrovů Galapágy a ještě dál. Zajímá ji prostá vznešenost křížů na kostelních hřbitovech v malém českém městečku v Texasu, kde leží její předkové, stejně jako naleštěné bronzové sochy slavných v Praze. Umí zachytit dobrodružství v doupěti africké šelmy i vyrovnanost ve tvářích udřených indických dělníků, jak ji zrcadlí vody kolem paláce Taj Mahal. Tváře nepálských dětí plné naděje kontrastují s hrdými válečníky v Africe.CLARICE, jak se podepisuje na své fotografie, je vskutkunezaujatá fotografka. Je schop-na zachytit nepostižitelné oka-mžiky v síních slavných. Její umění spojuje kultury; jsou to detailní záběry na vzdálený svět… Španělsko a Maroko, Jaro ´91; Kolem mysu Horn v Jižní Americe, Zima ´91; Indie a Ne-pál ´88; Od Baltiku ke Karibi-ku ´86; Východní Afrika ´84; Egypt a Turecko ´83; Sovětský svaz a východní blok po železnici, ´82; spousta výprav do Československa od roku ´74; Izrael 2005 a 2006; a další. Její fotografování je jako deník, jímž se chce podělit o svůj pohled

Napříč oceány s Clarice Marik SnokhousovouPozvánka na hodovou výstavu Očima Američanky

na svá putování.Clarice vystudovala University of Houston v roce 1954, kde dosáhla titulu bakalář výtvarných umění, vychovala čtyři děti a přitom i kreslila. Později přišlo postgraduální studium dějin

umění a architektury na Uni-versity of Houston, pak kres-lení v italském Orvietu a v San Miquel de Allende v Mexiku. Na jejích cestách po cizině se jí fotografie stala uměním,a své znalosti si rozšířila stu-diem u Suzanne Bloomové na University of Houston a u Jay Forresta na Rice University.Clarice je provdána za čestné-ho generálního konzula České republiky pro stát Texas Ray-monda J. Snokhouse, s nímž letos v červenci navštívila Ku-novice.Samostatné výstavy – meziná-rodní – Česká republikaGalerie Dielo, Dom Slovenskéj kultury, Praha, červen - červe-nec, 1990X-Centrum galerie, Divadlo KRUH, Dům Kultury, Plzeň, listopad - prosinec 1990Dům kultury, Břeclav, květen - červen 1991

Zámek Kozel, Plzeň, srpen - září 1994Skupinová výstava: galerie v Chebu, červenec 1991.

red

KUNOVJAN

strana 239/2013

Šachový oddíl Kunovice bilancovalV uplynulém sezóně měl náš oddíl tradičně v soutěžích druž-stev jednoho zástupce, mládežnické družstvo si poprvé zahrá-lo v 1. lize dorostu.

Soutěže družstev Naše družstvo hrálo v regionálním přeboru. Na soupisce byl dostatečný počet hráčů, tak jsme se sestavou točili, aby si za-hrál co největší počet členů. Většina zápasů byla vyrovnaná, o čemž svědčí čtyři remízy 4 : 4 a dva nejtěsnější výsledky 4,5 : 3,5. Oproti loňsku chyběly hlavně body nejúspěšnějších hráčů Pavla Růčky a Milana Šáchy, kterým se letos vůbec nedařilo. Tato skutečnost a výše zmiňované točení sestavy, kdy jsme dávali příležitost i našich mládežníkům, znamena-ly celkové 8. místo. Pavel Kadlec na první šachovnici získal 4 body ze sedmi partií a byl nejlépe bodujícím hráčem. Dobře se vedlo i Josefu Martinákovi a Antonínu Podškubkovi. Na padesáti procentech sezónu ukončili Gabriel Slanicay, Jiří Hráček a Antonín Vichorec. Z méně často nastupujících hrá-čů si solidně vedli Jan Zemčík a Martin Hromada.

Turnaje mládežeZ obou kroužků, jak z Kunovic, tak i ze ZŠ Unesco UH, se i letos do turnajového dění zapojilo okolo dvaceti dětí, které měly možnost si zahrát na necelé dvacítce turnajů. Po loňské výhře v krajském přeboru si naše dorostenecké družstvo po-prvé v historii zahrálo v 1. lize. Měli jsme tedy možnost se poměřit kromě nejúspěšnějších mládežnických oddílů z naše-ho kraje i s týmy z Brna, Ostravy, Orlové, Třince nebo Pros-tějova. Sestavu jsme posílili na první desce o Michala Skalku z Veselí nad Moravou. Další šachovnice pak již hájili zejména ti, kteří si loni postup vybojovali. Jen Josefa Pašku nahradil povinný mladý hráč, kterým byl Tibor Horáček. Ve druhém kole jsme bohužel těsně 2,5 : 3,5 prohráli s nováčkem z Ku-řimi. Naopak druhého nováčka z Prostějova jsme stejným poměrem porazili. V pohodě jsme přehráli též Třinec, ale zbytek zkušených oddílů byl nad naše síly. Celkově to stačilo na 10. místo z dvanácti účastníků. Sestava týmu byla Michal Skalka (3/9), Adam Skrášek (3/10), Michal Mašíček (2/11), Antonín Krmíček (3,5/11), Tomáš Fridrich (3,5/11), Tibor Horáček (3/11) a náhradník Albert Zelnitius (2/3). V krajském přeboru družstev mladších žáků jsme obsadili sedmé místo, když nás na místě dívky posílila Bára Slováková z Ostrožské Nové Vsi. Sice se nám povedlo odremizovat silné Postoupky, ale těsná prohra s týmem z Osvětiman nás při-pravila o lepší umístnění. Nejlépe zahrála dvojice na prvních dvou deskách Albert Zelnitius a Ondřej Bouzek. Nejdůležitějšími turnaji jednotlivců je seriál čtyř turnajů GP Zlínského kraje v rapid šachu mládeže do 14 let. Zde se nám dvakrát povedlo stanout na stupních vítězů. Obě medaile se zrodily v nejmladší kategorii do 10 let. Nejprve ve Zlíně obsa-dil Mikuláš Trávníček druhé místo a ve Valašské Bystřici pak Tibor Horáček skončil třetí. Tibor byl pak ještě v první desítce i v Osvětimanech – na 8. místě. A dvě umístnění v první desít-ce vybojoval i Michal Mašíček v kategorii do 14 let. Celkově v seriálu skončila naše dvojice Horáček a Trávníček na 7. a 8. místě. Druhým podobným čtyřturnajovým seriálem, ale hra-ným převážně v našem okrese, je Velká cena okresu Uherské Hradiště. Zde se výborně vedlo Tiboru Horáčkovi v mladší

kategorii a Michalu Mašíčkovi ve starší. Tibor obsadil tře-tí místo v Osvětimanech, čtvrtý byl ve Veselí nad Moravou. Celkově obsadil 6. místo, když se mu jeden turnaj nepovedl a na jednom chyběl. Michal Mašíček pak skončil druhý ve Veselí nad Moravou, čtvrtý v Uherském Hradišti, což spo-lu se sedmým místem v Osvětimanech znamenalo celkové 3. místo. V první desítce se v turnajích umístili i další naši hrá-či: David Kovařík, Tomáš Fridrich, Antonín Krmíček a Robert Ptáček. V Regionálním přeboru mládeže pak náš oddíl přive-zl dvě medaile. Tibor Horáček skončil na 2. místě v kategorii do 11 let, Tomáš Fridrich pak skončil v kategorii do 13 let na 3. místě. Tibor Horáček byl úspěšný i na turnaji v Bezměrově, kde obsadil třetí místo v kategorii 3. tříd na školním turnaji.

V prosinci se uskutečnil ve spolupráci šachového oddílu a obou škol třetí ročník turnaje O šachového krále a královnu kunovických škol. Vítězem se mezi 13 hráči stal Michal Maší-ček před Dominikem Pollákem a Robertem Ptáčkem (všichni ZŠ U Pálenice). Královnou se pak stala Daniela Zábojníko-vá. O vánočních svátcích se tradičně uskutečnil ve spolupráci s KCM a městem Kunovice turnaj na „Domečku“. Zde se stal vítězem Antonín Krmíček před Michalem Mašíčkem a Tomá-šem Fridrichem.

V červnu náš oddíl uspořádal v prostorách Panského domu simultánku s velmistrem Vlastimilem Babulou. Simultánka byla uskutečněna na počest vítězství našeho člena Antonína Vichorce s velmistrem Luďkem Pachmanem v simultánce ko-nané v Boršicích v roce 1963. Letos tomu bylo tedy 50 let. Velmistr Babula prohru nepřipustil, 17 soupeřů porazil, pěti dovolil remízu.

InformaceŠachový kroužek pro děti se schází každé pondělí od září do června od 16 hodin v klubovně ve sportovní hale. Dále se zde též od 16 hodin konají i páteční tréninky určené jak pro mlá-dež, tak i pro dospělé. Veškeré informace o šachovém kroužku pro děti nebo o ša-chovém oddílu, podá předseda oddílu Pavel Růčka (mail: Pavel.Rucka@worldonline.cz , mobil 605 063 310). Bližší po-drobnosti o jednotlivých akcích si pak všichni mohou přečíst webových stránkách www.sachykunovice.cz ,

Pavel Růčka

PÁTEK 27. 9.

17.00 Vernisáž výstavy hraje CM Kunovjané Panský dvùr – klenbový sál

19.00 Hodová beseda u cimbálu hraje CM Lintava kulturní zaøízení Pálenice SOBOTA 28. 9.

13.00 Hodová mše svatá kostel sv. Petra a Pavla

14.00 Zaèátek krojového prùvodu mìstem ulice Jana Hrubého

14.00 – 17.00 Zpívání u radnice CM Kunovjané, Mužský sbor z Kunovic s hosty pøed radnicí

15.00 Vernisáž prací klientù Bìlinky Panský dvùr – pøednáškový sál

14.00 – 15.00 Pozvánka do vinného sklepa CM Po¾un, Kasanka Panský dvùr – nádvoøí

Mìsto Kunovice Vás srdeènì zve na

15.00 – 17.00 Koncert dechové hudby Panský dvùr – nádvoøí

15.00 – 18.00 Košt slovenského vína CM Po¾un ze Staré Turé Slovácký sklep

13.00 – 17.00 Jarmark vína nádvoøí Panského dvora a Slovácký sklep

17.00 Žádání o udìlení práva pøed radnicí

20.00 Hodová zábava hraje dechová hudba Hradèovjanka a CM Mladí Burèáci sportovní hala

NEDÌLE 29. 9.

14.00 Vození berana hraje CM Lintava

20.00 Hodové dozvuky hraje DJ mladší stárek

Pøedprodej vstupenek od 23. záøí 2013 v Mìstském informaèním centru Kunovice

HODY S PRÁVEM 27. 9. - 29. 9. 2013

www.mesto-kunovice.cz