194

28. Umění a věda v 19. století

Klasicismus a empír Na přelomu 18. a 19. století ovlivnil evropskou kulturu klasicismus (z

latinského classicus, tj. vynikající, vzorový), jehož kolébkou byla Francie.

Klasicismus se vrátil k antickému umění, které vnímal jako vrchol lidské

kultury. Napodobování antiky se opíralo o nové archeologické výzkumy,

především o vykopávky v Pompejích a Herkulaneu. Klasicismus se stal

dokonce oficiálním uměleckým slohem francouzské revoluce. K úplné

dokonalosti měla umělcům napomoci pevně stanovená pravidla, která

platila jak v literatuře, tak i v hudbě a ve výtvarném umění.

Typickými znaky klasicismu jsou trojúhelníkový štít a antické sloupy v průčelí.

Nejvýrazněji se nový umělecký sloh uplatnil v architektuře při stavbách

šlechtických paláců, činžovních domů i úředních budov, jako byly radnice,

divadla, muzea, nemocnice, kasárna, banky či nádraží.

Ve Francii se stal klasicismus především slohem památníků a mo-

numentálních staveb, u nichž jednoznačně převládala symetrie, strohost

a účelnost. Klasicistní stavby našly své uplatnění i ve Velké Británii,

Rusku, Prusku nebo USA.

Slavné klasicistní stavby:

Klasicismus se výrazně uplatnil i v Čechách a na Moravě, např. při

přestavbě Pražského hradu, při stavbě Stavovského divadla v Praze,

zámků Kačina a Kynžvart nebo kolonád západočeských lázní.

► Jak se nazýval

přeumělkovaný, dekorativní

sloh, vůči kterému se klasicismus

vymezoval?

► Proč se právě starověké

památky z Pompejí dochovaly

nejlépe?

►Které typy staveb vznikaly ve

starověkém Římu k oslavě

válečných úspěchů římských

císařů?

Vítězný oblouk v Paříži byl postaven

na oslavu vítězství císaře Napoleona I.

u Slavkova, zcela věrně podle

antických

forem.

Nelsonův sloup v Londýně

► Která naše lázeňská města

mají dodnes klasicistní podobu?

◄ Chrám sv. Genovefy [ženovéfy] v Paříži zvaný Pantheon je postaven na pahorku, kde podle legendy podstoupila patronka Paříže sv. Genovefa mučednickou smrt. K čemu sloužil Pantheon ve starověkém Řecku a Římu?

► Kapitol ve Washingtonu Tento kolosální pomník nalezl vzor v kopuli chrámu sv. Pavla v Londýně. Která důležitá instituce v Kapitolu dnes sídlí?

◄ Braniborská brána v Berlíně

►Ermitáž v Petrohradě – světově proslulá obrazárna. Podobně jako ve Francii byl klasicismus oficiálním slohem i ruského impéria.

195

Z antiky se nedochoval žádný obraz, malíři proto napodobovali

antické sochy – hlavní byla pro ně kompozice postav. Podobně jako

v literatuře převládaly i v malířství a sochařství náměty, které na

příkladu skutečných či vymyšlených hrdinů zdůrazňovaly občanské

ctnosti (statečnost, sílu, rozum).

Z tradic klasicismus vyšel i jeden z nejpozoruhodnějších malířů

všech dob, Francisco Goya [frančisko goja] (1746–1828), považo-

vaný současně za posledního starého mistra i za zakladatele moder-

ního malířství.

K největším mistrům hudebního klasicismu se řadí zejména

Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791), Josef Haydn (1732–

1809) a Ludwig van Beethoven [ludvik fan bétoven] (1770–1827).

Epochu klasicismu po roce 1804, spojenou s prvním francouzským

císařstvím Napoleona I. (z francouzského empire [ampír], tj. moc,

císařství) označujeme jako empír, inspirovaný zejména římským

císařstvím.

Empírový nábytek se vyznačuje podobně jako klasicistní stavby jednoduchými, přímými a štíhlými liniemi. Bývá dýhován různými druhy vzácných dřev a zdoben ornamentálními prvky čerpajícími z orientální, často egyptské mytologie. Empírové židle jsou obvykle čalouněné a lehké, mají štíhlé přímé nebo mírně prohnuté nohy, které bývají zakončovány stejně jako i jiné typy nábytku napodobeninami zvířecích tlap (např. lvích).

Romantismus Na počátku 19. století se četní umělci začali odvracet od strohého

a pravidly přísně svázaného klasicismu, odmítli racionalitu osvícen-

ství a nové podněty hledali spíše ve snech a fantazii. Člověk se ro-

mantickým tvůrcům jevil jako bytost plná protikladů. Zdůrazňovali

jedinečnost osobního prožitku, individualitu každého člověka.

Romantismus nebyl jen uměleckým směrem, byl to životní pocit,

který v první polovině 19. století ovládl celou Evropu. Vyjadřoval

Francisco Goya (na autoportrétu), malíř a grafik, se roku 1786 stal královským malířem španělského dvora, z této doby pochází např. nelichotivý skupinový portrét krále Karla IV. s rodinou. Goya se proslavil nejen velkými plátny, ale i soubory leptů – nejznámější jsou Hrůzy války, v nichž se odrážejí děsivé scény z doby bojů Španělů proti francouzským okupantům. Ke konci života zakoupil blízko Madridu dům, který proslul jako „Dům hluchého“, neboť Goya přišel po mrtvici o sluch. Svůj příbytek vyzdobil tzv. černými malbami, k nejznámějším patří např. Saturn požírá své děti (dole na obr.). Ve svých 78 letech odešel před absolutismem Ferdinanda VII. raději do vyhnanství v Bordeaux [bordó], kde také zemřel.

Saturn požírá své děti (Francisco Goya)

◄ Přísaha Horatiů (Jacques Louis David [žak luj davíd] Jacques Louis David (1748–1825) byl jedním z hlavních představitelů klasicistního malířství. Na obraze přísahají udatní Římané, že obětují svůj život vlasti. Které další obrazy tento oblíbený umělec první francouzské republiky a Napoleonova císařství namaloval?

196

◄ Romantismem se inspiroval sloh zvaný biedermeier, v době metternichovského absolutismu znamenal rovněž únik z veřejného života ke klidu domácího krbu. Prosperující měšťanská společnost si mohla dovolit kupovat knihy, provozovat hudbu či navštěvovat divadla. Snažila se napodobit životní styl šlechty, neměla ale dost prostředků na stavbu paláců, proto zůstal

zklamání z výsledků francouzské revoluce i z uspořádání Evropy

po napoleonských válkách, kdy mnohé národy zůstaly roztříštěny

do několika států anebo v područí cizích panovníků.

Romantici toužili přetvářet svět, nové jistoty a vzory nacházeli ve vlastenectví,

s oblibou vyzdvihovali boj za svobodu národa. Mnozí utíkali od beznadějné

reality do minulosti, vraceli se k ideálu středověkého rytířství, inspirovaly je

pověsti a legendy, byli fascinováni světem tajemna a záhad. Někteří unikali do

exotických krajin, kde hledali civilizací nezkaženého, šťastného „divocha“.

Vlna romantismu přinesla nebývalý zájem o staré památky –

chrámy, kláštery a zříceniny, ale i o lidové umění, tradice a zvyky.

V lidové kultuře romantičtí umělci hledali přirozený počátek, ko-

řeny svého národa.

módní biedermeier omezen na výzdobu interiérů, módu v odívání, ovlivnil výtvarné umění a částečně i literaturu. Pro svou zálibu v klidu a idyličnosti byl od počátku terčem kritiky a posměchu, Samotný název je odvozen z příjmení dvou nepříliš bystrých měšťanů – Biedermanna a Bummelmeiera, komických literárních figurek.

Literatura

Kolébkou romantismu byla počátkem 19. století Anglie, odkud se

nový pohled na okolní svět rozšířil do celé Evropy. V literatuře se

objevily nové žánry a témata, často inspirované lidovou tvořivostí.

Oblíbeným žánrem se postupně stal román, podle nějž byl nový

umělecký směr pojmenován.

Díla anglických básníků a spisovatelů George Gordona Byrona

[džordže gordna bajrona] (1788–1824), Percy Bysshe Shelleyho

[pérsi biš šeliho] (1788–1824), Waltera Scotta [vóltra skota]

(1781–1832), stejně jako německých literárních tvůrců Johanna

Wolfganga Goetheho [géteho] (1749–1832) a Friedricha

Schillera [šilera] (1759–1805) vyhledávali čtenáři celé Evropy.

Jejich dílo, myšlenky i životní styl inspirovaly nejen umělce

v ostatních evropských zemích, ale ovlivnily celou tehdejší mladou

generaci.

Ludwig van Beethoven patřil mezi výjimečné osobnosti své doby. Jeho hudba plná touhy a vášnivých citů z něj vytvořila prototyp umělce-génia 19. století. I on se podobně jako mnozí jiní ve své době setkal s nepochopením, musel se potýkat i se špatným zdravotním stavem, neboť ve svých 46 letech úplně ohluchl. Která z Beethovenových skladeb je dnes oficiální hymnou Evropské unie?

George Gordon Byron – slavný anglický básník, romantik svým dílem i životem ovlivnil mnoho generací básníků, nejen v Anglii, ale i v ostatních evropských zemích. Vzor v něm viděli i ruští literáti Alexandr Sergejevič Puškin (1799–1837) a Michail Jurjevič Lermontov (1814–1841). Osudy romantických autorů byly často velmi tragické. Za jakých okolností Byron, Puškin a Lermontov zemřeli?

Atala, aneb láska dvou divochů na poušti, novela René Chateaubrianda [šatobrijána] (1768–1848) o tragické lásce dvou

◄ Ivanhoe – Walter Scott V éře romantismu vznikl nový žánr – historický román, za jehož zakladatele je považován Walter Scott, jeden z nejčtenějších autorů své doby. Dobrodružství odehrávající se v dávných dobách se stalo vděčným a vyhledávaným tématem pro autory i jejich čtenáře. Ve středověku se odehrává i Chrám Matky boží v Paříži francouzského spisovatele Victora Huga [viktora iga] (1802–1885). Který francouzský autor 19. století ztvárnil ve svých dobrodružných románech dobu kardinála Richelieu?

197

Mnozí z romantiků se bouřili proti zavedeným společenským pořádkům, provo-

kovali své okolí svým nekonvenčním životním stylem, revolta mladé generace

hledající vlastní cestu se stala trvalou součástí euroamerické civilizace.

Která jiná hnutí mladých ve 20. století odmítala podobným způsobem spole-

čensky uznávané hodnoty?

Za typického představitele romantismu u nás je považován Karel Hynek Mácha

(1810–1836), který se svými názory i vystupováním vymykal běžným společen-

ským zvyklostem té doby, což platí i pro jeho dílo. Máchův Máj je dnes vnímán

jako největší česká romantická báseň, za svého života se za ni Mácha oficiálního

uznání nedočkal. Vyčítali mu, že není dost národní, marně v Máji hledali českost

a vlastenecké myšlenky.

Hudba

V evropské hudbě dominoval romantismus až do prvního deseti-

letí 20. století. V romantických hudebních dílech došlo k

výraznému uvolnění formy, mnohem silněji z nich vyzařovala

vlastní osobnost autora, který využíval i prvky lidové hudby.

Skladatelé se často inspirovali literárními díly. Potřeba vyjádřit

citové odstíny a současně vyvolat monumentální dojem vedl během

19. století ke zvýšení počtu nástrojů v orchestru, nově vznikaly

prostorné koncertní sály, cembalo nahradil klavír. Prosadily se

nové hudební formy jako opera a balet, které právě v tomto období

dosáhly svého vrcholu.

Ke světově významným hudebním tvůrcům se v 19. století zařadili i

čeští skladatelé Bedřich Smetana (1824–1884) a především Antonín

Dvořák (1841–1904).

Čtyři operní evropští skladatelé 19. století – vrchol tvorby romantismu:

Kteří hudební tvůrci včetně výše uvedených operních skladatelů se proslavili jako autoři romantické hudby? Vypracujte ve skupinách stručné medailonky romantických skladatelů i s ukázkami jejich nejznámějších děl a seznamte s nimi ostatní ve třídě.

mladých Indiánů, odehrávající se v uprostřed severoamerické přírody, svým osobitým pojetím mýtu o „šťastném divochovi“ výrazně ovlivnila evropský romantismus. Zjistěte, kdo toto dílo přeložil do češtiny jako první.

Pohádky bratří Grimmů. Romantické pojetí je základem temných pohádek Jacoba (1785–1863) a Wilhelma Grimmových (1786–1859). Které pohádky bratří Grimmů znáte?

Jedním z nejstarších sběratelů

pohádek byl Charles Perrault [šárl

peró] (1628–1703), který již v roce

1697 vydal svou první sbírku

pohádek – Pohádky matky husy.

Který český spisovatel sbíral a

umělecky přetvářel lidové

pohádky, a kterou osobitou

básnickou sbírku inspirovanou

lidovou tvořivostí vytvořil?

► Jak se nazývá slavný svatební

pochod, který doprovází

svatebčany často i dnes,

pocházející právě z doby

romantismu?

◄ Frankenstein – Mary Shelleyová V roce 1818 vyšel poprvé román Mary Shelleyové [meri šelijové] (1797–1851) Frankenstein [frankenštajn], neboli moderní Prométheus, který měl být varováním moderního člověka před důsledky vědeckého pokroku. Hororový příběh navázal na tradici tzv. gotických (černých) románů, oblíbených v Anglii již ve druhé polovině 18. století.

Gioacchino Rossini [džoakíno rosini] (1792–1868)

Giuseppe Verdi [džuzepe verdi] (1813–1901)

Georges Bizet [žorž

bize] (1838–1875) Richard Wagner (1813–1883)

198

Architektura

V architektuře se romantismus projevoval historismem, tj. záměr-

ným napodobováním středověkých slohů, zejména gotiky. Typic-

kým rysem jsou stavby v novorománském a hlavně novogotickém

slohu. Se skutečnými románskými a gotickými díly mají však

kromě vnější podoby jen málo společného (místo předpony novo- se

proto pro ně často užívá i předpona pseudo-, vyjadřující, že jde o

pouhé napodobeniny). Především jim chybí soulad formy (vzhledu)

a obsahu, to jest účelu stavby. Ve své době velmi potřebné prvky –

např. věže a brány nutné k obraně – neměly na nových stavbách

vlastně žádný smysl.

V romantickém stylu byl přestavěn zámek Hluboká nad Vltavou (obr. vlevo) nebo Lednice na Moravě (obr. vpravo), oba po vzoru anglické gotiky, ale také například hrad Karlštejn. Ve stylu novogotiky byly přestavovány a upravovány nejen hrady a zámky, ale i řada městských budov. Které podobné stavby u nás ještě znáte? Podle čeho lze v dnešní době rozeznat středověkou stavbu od její nápodoby z 19. století?

Výtvarné umění

Romantické principy se výrazně uplatnily i v malířství. Roman-

tičtí malíři si s oblibou vybírali náměty ze středověkých či soudo-

bých dějin, na nichž demonstrovali hrdinství jednotlivců či sku-

pin. V jejich plátnech převládá dramatičnost, barvy se stávají

důležitou součástí obrazu, dotváří jeho atmosféru. V krajino-

malbě převládá záliba v krajině, která vyvolává pocity napětí a

tajemna. Jedním z hlavních představitelů romantické malby byl

▲ Antonín Dvořák, nejhranější český skladatel ve světě. Proslulost mu přinesl tříletý pobyt na hudební konzervatoři v USA. Je autorem mnoha symfonií, oper, ale i duchovních skladeb a symfonických básní. Zjistěte, která krajina inspirovala Dvořáka k světově známé opeře Rusalce.

Která z Dvořákových symfonií připomíná jeho pobyt v USA?

Který hudební festival každoročně

otevírá cyklus symfonických básní

Má vlast a z jakých částí se

skládá? Které opery ze Smetanova

díla znáte?

► Zjistěte, kde lze ve vašem

okolí navštívit anglický park,

seznamte se s jeho stručnou

minulostí a charakterizujte, čím

se vyznačuje.

Nemalému zájmu se v 19. století

těšilo i restaurátorství – v duchu

nového umění byly přestavěny

mnohé gotické a renesanční

stavby. V roce 1844 byla založena

Jednota pro dostavbu chrámu

sv. Víta v Praze. Na počátku

dostavby tohoto gotického chrámu

stál architekt Josef Mocker [mokr]

(1835–1899), jeden z nejvýrazněj-

ších představitelů tohoto směru.

V novogotickém slohu byly u nás

postaveny desítky kostelů (např.

sv. Petra a Pavla na Vyšehradě) i

raná díla Josefa Hlávky (1831–

1908), našeho zřejmě nejdůležitěj-

šího architekta 19. století, a také

proslulého mecenáše české vědy a

umění.

Kdy byl položen základní kámen

ke stavbě chrámu sv. Víta? Proč

ke slavnostnímu otevření

svatovítské katedrály došlo

právě 28. září 1929?

Proč dnešní odborníci hodnotí

restaurátorské zásahy z 19.

století negativně?

◄ Bedřich Smetana, jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů. Ve svých 50 letech ohluchl, a přesto právě v té době složil svá vrcholná díla – cyklus symfonických básní Má vlast, opery Hubička, Tajemství, Čertova stěna a mnoho dalších. Nemohl slyšet ani slavnostní provedení své opery Libuše, kterou bylo v roce 1881

slavnostně otevřeno Národní divadlo.

◄ Zámecký park v Lednici Anglický romantismus ovlivnil i podobu parků. Anglický park je založen na koncepci přírodního krajinářského parku, napodobuje volnou přírodu, často bývá doplněn drobnými stavbami – skleníky, altány, rozhlednami, umělými zříceninami a jeskyněmi. V tomto duchu byly vytvořeny např. zámecké parky v okolí Lednice, Veltrus, krásného Dvora, městský Centrální park v New Yorku, Boloňský lesík v Paříži a mnoho dalších. Jaký je rozdíl mezi francouzským a anglickým parkem?

199

Eugene Delacroix [ežén delakroa] (1798–1863), v jehož tvorbě

se odrazily všechny ideály romantismu – dramatičnost (např.

obraz Svoboda vede lid), exotika (Krveprolití na Chiu), barvitost.

K romantickým malířům patří také anglický malíř William Blake

[vilijem bleik] (1757–1827), jehož obrazy zachycují složité

myšlenky a jsou často tvořeny originální technikou.

České výtvarné umění si na počátku 19. století teprve hledalo

nové cesty a romantismus se uplatnil především v krajinomalbě,

které se věnovali Antonín Mánes (1798–1864) nebo Josef Na-

vrátil (1798–1865), jenž svá témata čerpal z prostředí Alp a Sol-

ného jezera. Romantismem je ovlivněna i počáteční tvorba kraji-

náře Adolfa Kosárka (1830–1859).

Realismus Zatímco v hudbě přetrvával až do počátku 20. století romantis-

mus, ve výtvarném umění a v literatuře byla situace poněkud složi-

tější. V těchto uměleckých oborech se ve druhé polovině 19. století

prosadil nový směr – realismus (z latinského realis, tj. skutečný),

reagující na proměny společnosti. Jeho cílem bylo zachytit reálný

život – takový, jaký skutečně je, zobrazit skutečnost bez

přikrašlování. Zájem umělců se obracel ke zpodobení všedních

skutečností, pečlivě a trpělivě vypozorovaných. Zaměřovali se na

konkrétní témata života a práce.

Architektura

Evropská architektura byla i nadále pod vlivem tzv. historizují-

cích slohů, vedle novogotického stylu se nově uplatnil např. i pseu-

dořecký styl (zejména v Německu), u nás byly oblíbené zejména

stavby v novorenesančním a novobarokním stylu. Sklon k histo-

rismu vedl k restaurování starých románských a gotických staveb,

např. chrámů Notre Dame a Saint Chapelle v Paříži, kláštera sv. Jiří

či katedrály sv. Víta na Pražském hradě a mnoha dalších. Ve

stavitelství se začaly uplatňovat nové stavební materiály –

především litina, ocel, železobeton a sklo. Kovové konstrukce se

používaly např. při stavbách mostů, viaduktů, nádražních či

továrních hal, nebo výstavních pavilonů. Vyvrcholením konstrukční

odvahy byly stavby Gustava Eiffela – železný viadukt v Garabitu a

zejména Eiffelova věž. Železobeton spolu s ocelovou konstrukcí

umožnil rozvoj moderní architektury 20. století.

Výtvarné umění

Za zakladatele realismu v malířství je pokládán francouzský

umělec Gustav Courbet [gistáv kurbé] (1819–1877). Jeho obrazy

zachycují člověka při práci (např. Štěrkaři), ve své době vyvolávaly

opovržení, byly považovány za nedůstojné „velkého umění“.

William Blake byl anglický

básník, malíř a grafik, jeden z

nejoriginálnějších romantických

umělců. Za svého života nebyl

příliš známý, jeho dílo bylo

oceněno až ve 20. století. Ve

svých obrazech i básních spojo-

val svět reality s fantazií.

Ovlivnil i mnohé umělce 20.

století – podle Blakeova verše

‚Kdyby byly dveře vnímání

očištěny, všechno by se člověku

zjevilo ve své nekonečné

podstatě‘ pojmenoval Jim

Morrison [džim morisn] svoji

skupinu The Doors.

Před bouří (Adolf Kosárek) Romantičtí malíři se snažili zachytit dramatické změny v přírodě, dokazuje to i tento obraz Adolfa Kosárka, v jehož krajinářské tvorbě se objevovaly již i prvky realismu.

Neuschwanstein [nojnšvanštajn] si dal postavit bavorský král Ludvík II. Pohádková stavba postavená v pseudogotickém stylu je zajímavým dokumentem své doby. Ludvík II. byl vášnivým obdivovatelem Richarda Wagnera, jednotlivé síně hradu zasvětil právě jeho operám.

► Které významné budovy u

nás byly postaveny

v novorenesančním a

novobarokním slohu?

► Štěrkaři (Gustave Courbet) Courbet uspořádal roku 1855 na Světové výstavě v Paříži vlastní expozici, kterou provokativně nazval Le Realisme, slovo realistický mělo v té době hanlivý význam – znamenalo nevkusný, urážející estetické cítění. Název se však ujal a stal se symbolem nového uměleckého směru.

200

Za klasika ruské realistické malby je považován Ilja Jefimovič Re-

pin (1844–1930), který se proslavil obrazy jako Burlaci na Volze

nebo Ivan Hrozný a jeho syn Ivan.

V českých zemích našel courbetovský realismus odezvu zejména

ve tvorbě Soběslava Pinkase (1827–1901) a Karla Purkyně

(1834–1868). Velmi oblíbené bylo dílo realistického malíře Jaro-

slava Čermáka (1830–1878), svými krajinami malovanými

v plenéru proslul krajinář Antonín Chittussi (1847–1891). Jedním

z nejznámějších a nejlepších českých malířů 19. století byl Josef

Mánes (1820–1871), osobitý malíř s nelehkým životním osudem.

Ve druhé polovině 19. století vyvrcholilo i české národní hnutí,

které bylo završeno otevřením Národního divadla v roce 1881. Na

výzdobě novorenesanční budovy, díla architektů Josefa Zítka

(1832–1909) a Josefa Schulze (1840–1917), se podílela celá řada

českých umělců, označovaných jako generace Národního divadla.

generace Národního divadla

malíři sochaři

Mikoláš Aleš František Ženíšek

Vojtěch Hynais Julius Mařák Václav Brožík

Bohuslav Schnirch Josef Václav Myslbek

Literatura

Realismus se výrazně projevil zejména v literární tvorbě. Roku

1857 vydali francouzští spisovatelé manifest s názvem Realismus,

v němž požadovali, aby umělecké dílo bylo přesnou reprodukcí sku-

tečnosti, mělo objektivně popisovat prostředí, postavy i děj. Spiso-

vatelé chtěli zobrazit společnost plnou sociálních konfliktů, neváhali

zachytit takové jevy života, které byly dříve považovány pro umě-

lecké dílo za nevhodné. Realismus zasáhl i literaturu americkou.

Ve Francii se průkopníkem realismu stal již v první polovině 19.

století Stendhal [stendal] (1783–1842) a po něm především Honoré

de Balzac [onoré d balzak] (1799–1850), autor mnoha románů. Na

jejich tvorbu, označovanou často jako kritický realismus, navázal

ve druhé polovině 19. století Gustave Flaubert [gistáf flobér]

(1821–1880). Předním představitelem anglického realismu byl

Charles Dickens [čárls dykins] (1812–1870), který jako jeden

z prvních ve svých slavných románech (např. Oliver Twist, Malá

Dorritka, Nadějné vyhlídky aj.) upozornil na krutý osud opuštěných

Železobeton vynalezl na přelomu století francouzský zahradník Joseph Monier [žosef monijé] (1823–1906). Při výrobě velkých květináčů, které odléval z betonu, vkládal do odlévací formy mřížku spletenou z drátů, aby se beton nelámal a mohl se ohýbat.

► Které dílo Josefa Mánesa

(dnes pouze jeho kopie) zdobí

Staroměstskou radnici v Praze?

Hudba (Josef Václav Myslbek) Vrcholem jeho tvorby je socha sv. Václava na Václavském náměstí, na které pracoval od roku 1877 celých 36 let.

◄ Ke jménům uvedeným ve schématu vyhledejte díla, která jsou součástí výzdoby budovy Národního divadla.

► Který americký spisovatel

vytvořil postavy Toma Sawyera

[sojera] a Huckleberryho Finna

[haklberyho]?

V roce 1857 vyšel román Paní Bovaryová, s podtitulem Mravy francouzského venkova.

► Potok v pahorkatině (Antonín Chittussi) Chittussi maloval nejraději les, močály, či stromy, zajímaly ho náladové krajiny, jejich osvětlení. K jeho nejslavnějším obrazům patří prosté motivy s řekami a rybníky z Českomoravské vysočiny a jižních Čech.

201

chudých dětí živořících na okraji společnosti. Sociální konflikty spo-

lečnosti zobrazili ve svých románech také světově uznávaní ruští

realisté Ivan Sergejevič Turgeněv (1818–1883), Lev Nikolajevič

Tolstoj (1828–1910), jehož román Vojna a mír z doby Napoleonova

tažení do Ruska patří k nejslavnějším historickým románům všech

dob, a Fjodor Michajlovič Dostojevský (1821–1881).

Průkopníky moderního dramatu byli norský dramatik Henrik

Ibsen (1828–1906) a ruský autor Anton Pavlovič Čechov (1860–

1904), kteří ve svých divadelních hrách zobrazovali vztahy mezi

lidmi, líčili jejich boj proti společenským předsudkům.

Na kritický realismus navázal naturalismus, který pod vlivem

moderních vědeckých poznatků nahlížel na člověka jako na živoči-

cha, jehož charakter i vůle jsou dány dědičností a prostředím,

v němž vyrůstá. Hlavními představiteli naturalismu byli zejména

francouzští spisovatelé Émile Zola [emil zola] (1840–1902) a Guy

de Maupassant [gi d mópasan] (1850–1893).

Realistické rysy měly i povídky Boženy Němcové a tvorba má-

jovců, plně se však v české literatuře realismus prosadil až v 80.

letech 19. století. K předním českým realistům patřili Karel Václav

Rais (1859–1926), Ladislav Stroupežnický (1850–1892), Gab-

riela Preisová [prajzová] (1862–1946) a bratři Vilém (1863–1912)

a Alois (1861–1925) Mrštíkové.

Moderní umělecké směry Ve druhé polovině 19. století se pod tlakem společenských a hos-

podářských změn a technického pokroku kulturní svět roztříštil na

mnoho směrů a hnutí, které se po svém snažily vyjádřit svůj oso-

bitý pohled na moderní společnost. Evropské malířství tohoto ob-

dobí nejvýrazněji ovlivnil impresionismus.

Impresionismus se vyvinul ve Francii a v podstatě šlo o

realistický směr malby, který se pokoušel zobrazit svět novým

způsobem. Snažil se zachytit atmosféru a proměnlivost přírody,

impresionisté zkoumali vliv světla a stínu na daný předmět. Za svůj

cíl si stanovili malovat jednoduché motivy a scény z všedního

života. Kladli důraz na diváka, vyžadovali jeho schopnost vnímání a

vcítění. Myšlenky impresionismu pronikly i do literatury a hudby.

Pojmenování uměleckého směru vzniklo zásluhou výsměšné kritiky

obrazu Imprese, soleil levant (Dojem, vycházející slunce),

vystaveného v roce 1874. Kritika označila nový způsob malby za

povrchní, nehotový, budící jen letmý dojem – impresi. Označení se

brzy ujalo, k impresionismu se přidávali další mladí umělci, hleda-

jící vlastní cestu k uchopení skutečnosti. Podstatu moderního

impresionismu vyjádřil více než výstižně Émile Zola: „Chceme

vzduch plný slunce, chceme mladé a jasné malířství. Vpusťte sem

Gustave Flaubert byl za tento román postaven před soud a obviněn z urážky veřejné mravnosti a náboženství. K jeho sepsání ho inspirovala zpráva v novinách, v nichž se psalo o ženě venkovského lékaře, která se otrávila kvůli problémům v manželství. Která hlavní hrdinka románu významného ruského realisty druhé poloviny 19. století se rozhodne pro sebevraždu, když nenajde rodinné štěstí?

Guy de Maupassant ve svých povídkách výstižně popsal měšťáctví francouzské společnosti. Jedna z jeho povídek Kulička se odehrává ve druhé polovině 19. století, kdy se skupina Francouzů na své cestě Normandií ocitne ve velmi komplikované situaci. Zjistěte, v jaké pro francouzskou historii nelehké době se příběh odehrává.

Dojem, vycházející slunce (Claude Monet)

► Ve kterém pařížském muzeu

jsou vystaveny obrazy

impresionistů?

Impresionismus a evropské umění druhé poloviny 19. století byly ovlivněny čínskou a japonskou kulturou, jejíž motivy se od 70. let 19. století začaly objevovat jak

◄ Psychologicky myšlenkově hluboké romány Dostojevského (portrét Ilji Glazunova z roku 1956 – vlevo) ovlivnily nejen literaturu 20. století, ale i další umělce. Svědčí o tom i obraz vpravo od Emila Filly z roku 1907 Čtenář Dostojevského. Které romány Dostojevského patří k jeho nejznámějším a které z nich byly zfilmovány?

202

slunce a malujte přírodu jím zaplavenou!“ Mnozí se stejně jako

Claude Monet [klód mone] (1840–1926) snažili zachytit změnu

barev a světla během různé denní doby, jiní, např. Auguste Renoir

[ógist renoár] (1841–1919) nebo Edgar Degas [dega] (1834–1917),

vytvořili pozoruhodný obraz pařížské společnosti na přelomu 19. a

20. století – trávení volného času, pařížské bulváry, na jejich

obrazech se objevily železné konstrukce, tovární komíny, scény

z nádraží.

Zájem o světlo a techniku, jak je zachytit barvou, ovlivnil i násle-

dující generace umělců a přijali jej za svůj i v Čechách. U nás práci

se světlem zachytil již Antonín Chittusi, ale nejblíže měli

k impresionistům František Kaván (1866–1941) a Antonín Slaví-

ček (1870–1941), nejvýznamnější český malíř přelomu 19. a 20.

století, který na svých obrazech zvěčnil půvabnou krajinu

Českomoravské vrchoviny.

Vlastní, nelehkou cestou se na konci 19. století vydali dva výji-

meční malíři – Paul Gauguin [pól gogén] (1848–1903) a Vincent

van Gogh [fan gog] (1853–1890).

▲Obilné pole s havrany (Vincent van Gogh) Vincent van Gogh byl zcela osamělým umělcem, který se ocenění svého umění během života nedočkal, prodal pouze jeden jediný obraz. Osud tohoto nizozemského malíře, který se stal jednou z největších osobností světového malířství poznamenala těžká duševní choroba, přesto během deseti let vytvořil neobyčejné dílo, dochovalo se 900 maleb a přes 1 000 kreseb. Svým stylem inspiroval malíře celé první poloviny 20. století. Jeho malby odrážejí prostřednictvím silně a vášnivě nanášených barev nikoliv atmosféru prostředí, ale neobyčejný vnitřní svět samotného tvůrce. Které z Goghových obrazů patří v současnosti k nejznámějším?

Impresionismus měl vliv i na sochaře – zejména Augusta Rodina

[ógista rodéna] (1840–1917), jednoho z nejvýznamnějších sochařů

19. století, který svým dílem ovlivnil umělce celého světa.

Oproti silnému realistickému proudu se koncem 19. století objevily

zcela protichůdné tendence, prosazovala se dekadence (z

francouzského décadence [dekadens], tj. úpadek), odmítající

jakoukoliv závislost na společnosti a jejím vkusu. Umělci současnost

v architektuře, nábytkářství, květinářství, v okrasném zahradnictví, tak dokonce i v hudbě. Důkazem toho je např. opera Giacoma Pucciniho [džakoma pučíniho] (1858–1924) Madame Butterfly (plakát na obr.)

Mezi nejvýznamnější hudební

impresionisty patří Claude

Debussy [klód debysi] (1862–

1918) nebo Maurice Ravel [móris]

(1878–1937).

Kterými skladbami se tito hudební

tvůrci proslavili?

Plakát pro Moulin Rouge Henri de Toulouse-Lautrec [ánri d tulús lotrek] (1864–1901) jeden z nejvýraznějších malířů konce 19. století. Jeho tvorba je úzce spjata s prostředím pařížského Montmartru [monmártu] a tan- čírnami v Mouline Rouge [mulin rúž]. Maloval návštěvníky kabaretů, tanečnice, prostitutky a další lidi z okraje tehdejší společnosti, jeho grafické práce, zejména plakáty, ovlivnily secesi.

Občané z Calais [kalé] (Auguste Rodin) Auguste Rodin je jedním z největších sochařů moderní doby, jeho dílo ovlivnilo evropské sochařství na několik generací. K nejznámějším Rodinovým pracím patří právě sousoší Občané z Calais, připomínající čin šesti měšťanů, kteří roku 1347 dobrovolně obětovali své životy za záchranu města.

◄ Moulin de la Galette [mulén d la galet] (Auguste Renoir) Obraz ukazuje oblíbenou zábavu Pařížanů typicky impresionistickým způsobem, paprsky světla prosvítají skrz listy stromů, převládá růžová a modrá barva. V souladu s představami impresionistů ani černá není černou, ale barvou, která se mění, když na ni dopadne světlo.

203

vnímali jako naprostý úpadek, často hledali nový svět v tajných

společnostech a okultismu, oblíbili si atmosféru smutku, zmaru,

nudy, často využívali motivy smrti a zániku. Jedním ze známých

představitelů dekadence byl anglický dramatik a prozaik Oscar

Wilde [oskar vajld] (1854–1900), který ve svých konverzačních

komediích zesměšňoval vyšší anglickou společnost, kterou dobře

znal.

Na konci 19. století se jako reakce na impresionismus, realismus a

naturalismus rozvinulo také hnutí symbolismu. Svět podle sym-

bolistů není vysvětlitelný rozumem, je možné jej uchopit pouze ci-

tem, intuicí a fantazií. Symbolismus a dekadence ovlivnily nejen

české básníky, Antonína Sovu (1864–1927), Otokara Březinu

(1868–1929), ale i výtvarníky, sochaře Františka Bílka (1872–

1941), malíře Jana Preislera [prajzlera] (1872–1918) a grafika

Vojtěcha Preissiga [prajsiga] (1873–1944). Symbolismus měl

nemalý vliv i na ranou tvorbu Františka Kupky (1871–1957),

českého malíře, grafika a ilustrátora, který se proslavil i v zahraniční a

stal se později jedním ze zakladatelů abstraktní malby. Kupka patřil

k nejvlivnějším českým umělcům 20. století.

Secese Secese (z latinského secessio, tj. odstoupení, odloučení) byla

posledním univerzálním slohem, který ovlivnil tvorbu všech

uměleckých oborů. Snahou secesních umělců bylo vytvořit nový

životní styl. Velká pozornost byla věnována i drobným předmětům

denní potřeby a knižní kultuře – umělci se rozhodli čelit narůstající

strojové výrobě kvalitním uměleckým řemeslem. Secese se

prosadila po Světové výstavě v Paříži roku 1900 ve všech sférách

umění a designu od architektury až po šperky, ilustrace a textilie.

Výrazným znakem secese je bohaté využívání ornamentů, světlá, jemná a chladná

barevnost. Ústředním motivem secesního vidění světa je stylizace. Secesní umělci

se obraceli především k přírodě, inspirovali se rostlinami, vzory listů a květů, i

lidskými či zvířecími těly. Nebyli však realisty, tvary odpozorované v přírodě

bohatě stylizovali. Ornament nebyl jen bezmyšlenkovitou dekorací, ale měl

hluboký smysl – stával se symbolem. Silným podnětem pro malíře secese bylo i

japonské a čínské umění, umělce oslovily zejména barevné japonské dřevoryty.

K nejvýznačnějším představitelům secese patří český malíř a

grafik Alfons Mucha (1860–1939). Proslavil se v Paříži jako ilu-

strátor knih a časopisů, vytvářel návrhy obálek, různých etiket, ex

libris a maloval plakáty. Později učil Mucha na nejvýznamnějších

akademiích v USA. Po návratu secesní malbu opustil a vytvořil

rozsáhlý komplex 20 obrazů z českých dějin. Pro Československou

Tahiťanky (Paul Gauguin) Gauguin na svých obrazech oslavil nejen drsnou krásu Bretaňska, odkud pocházel, ale obohatil evropské malířství i o nové výtvarné principy inspirované uměním Tichomoří.

Černé jezero (Jan Preisler) Preisler svoje symbolismem ovlivněné obrazy vyjadřující duševní pocity tvůrce stavěl často na protikladu černé a bílé.

Secese není jediné ustálené

pojmenování tohoto stylu,

používají se např. i modernstyle ve

Velké Británii, stile nuovo v Itálii,

Jugendstil v Německu, art nou-

veau ve Francii, dnes se preferuje

termín „ fin de siècle“ [fén d sijékl]

(konec století).

Ve stylu secese byl vyráběn i nábytek, nádobí, vázy i nesčetné domácí užitkové i ozdobné předměty. Ovládla i módu, díky své ornamentálnosti se uplatnila i v knižní grafice.

► Jak se cyklus obrazů, na

němž Alfons Mucha pracoval 18

let, nazývá a kde je dnes

vystaven?

◄ Vchody do pařížského metra navrhl v letech

1899–1904 francouzský architekt Hector

Guimard [ektor gimár] (1867–1942). Jsou

zformované z litiny do rostlinných tvarů. Metro

bylo v Paříži otevřeno na počest Světové

výstavy v roce 1900 pod názvem Métropolitain

(zkratka názvu dopravce Compagnie du chemin

de fer métropolitain de Pari – Metropolitní

pařížská společnost), zkráceně Métro. Zkratka se

později rozšířila do celého světa.

204

republiku navrhl první známky a bankovky.

Na počátku 20. století se objevilo mnoho nových uměleckých směrů,

které spojovala myšlenka absolutní nezávislosti uměleckého díla. Tzv.

avantgarda (z francouzského avant-garde [avantgárt], tj. předvoj) od-

mítala pokračovat v umělecké tradici 19. století. Avantgardní umělci

hledali zcela vlastní cestu k sebevyjádření. K hlavním avantgardním

směrům před první světovou válkou patřily expresionismus

v německy mluvících zemích, kubismus ve Francii a futurismus

v Itálii a v Rusku.

Expresionismus (z franc.: l'expression – výraz) vznikl na počátku 20. století jako protiklad impresionismu a naturalismu. Obracel se k vnitřním prožitkům a zobrazení niterného vztahu umělce ke světu. Vyjadřoval životní úzkost a strach, neklid a osamělost, odrážel extrémní emoce, násilí, zuřivost. Rozvinul se zejména v německých zemích.

● výtvarné umění: Vasilij Kandinskij, Edvard Munch [munk], Oskar Kokoschka [kokoška], Josef Váchal, Václav Špála, Bohumil Kubišta ● hudba: Igor Stravinskij, Béla Bartók, Alban Berg, Arnold Schönberg [šénberk] ● literatura: Franz Kafka, Lev Blatný, Ladislav Klíma, Josef Váchal

Futurismus (z ital.: futuro – budoucí) tvůrci

futurismu byli fascinováni krásou nové

moderní technické civilizace, obdivovali

rychlost, pohyb, sílu.

● literatura: Filippo Thommaso Marinetti, Vladimír Majakovskij, Stanislav Kostka Neumann ● výtvarné umění:

Otto Gutfreund [gutfrojnt], Marcel Duchamp [dyšám]

Kubismus (z franc.: cube – krychle) jeden z nejznámějších avantgardních směrů navázal na tvorbu Paula Cézanna, inspiroval se v africkém umění. Rozešel se s tradičním malířstvím jako odrazu reálné přírody, obraz je rozložen do geometrických tvarů, nepoužívá perspektivu, zobrazuje předmět z mnoha úhlů současně.

● výtvarné umění: Pablo Picasso [pikaso], Georges Braque [brak], Emil Filla, Bohumil Kubišta, Josef Čapek ● architektura: Josef Gočár, Josef Kotěra, Josef Chochola ● literatura: Guillaume Apolinaire [gijóm apolinér], Gertruda Steinová [stajnová] Jean Cocteau [žán koktó]

Věda a technika Druhá polovina 19. století a počátek 20. století byly dobou nejen

zásadních vědeckých objevů, ale i převratných technických vy-

nálezů, které do té doby nevídaným způsobem změnily svět, uleh-

čily život milionům lidí a milionům dalších dokázaly zachránit ži-

vot. Široká veřejnost se proto dívala na vědu s velkým respektem,

přírodovědná muzea byla vyhledávaným cílem rodinných vycházek,

oblíbené u čtenářů byly i knihy s vědeckou tématikou, stejně jako

časopisy popularizující vědecké objevy.

S rozvojem jednotlivých vědeckých oborů v 19. století se prohlu-

bovala jejich odborná specializace, takže nikdo už nedokázal ob-

sáhnout celou šíři tehdejšího lidského poznání. Specializací se však

další pokrok dále zrychloval – zejména v přírodních vědách, ve fy-

zice, biologii a chemii. Byly zřizovány nové odborné školy střední

Díky plakátům na představení s tehdy světově proslulou herečkou Sarah Bernhardtovou [sara bernárovou] se stal Mucha nejvyhledávanějším umělcem v Paříži.

Výkřik (Edvard Munch)

Jednou z nejstarších kubistických staveb u nás je dům U Černé Matky Boží (poblíž Prašné brány v Praze), dílo architekta Josefa Go-čára (1880–1845). Pozoruhodné jsou i kubistické vily v Praze pod Vyšehradem Josefa Chochola (1880–1856). Spíše kuriozitou zůstal kubisticky pojatý nábytek či jiné předměty.

◄ Secesní Obecní dům se měl stát centrem společenského života Prahy. V přízemí vznikla velká kavárna a francouzská restaurace. Na výzdobě domu architektů Osvalda Polívky (1859–1931) a Antonína Balšánka (1865–1921) se podíleli vedle Alfonse Muchy i malíř Jan Preisler a sochaři Ladislav Šaloun (1870–1946), Josef Mařatka (1874–1937) a Bohumil Kafka (1878–1942).

205

i vysoké – univerzity a technická učení. Odborné školy nejen vy-

chovávaly dobře připravené odborníky, ale byly často i středisky

vědeckého výzkumu. Výzkumné laboratoře se staly nejdůležitěj-

ším místem vědeckého pokroku. Nové vědecké poznatky rozšiřo-

valy nové vědecké časopisy, konaly se mezinárodní vědecké kon-

gresy, na nichž vědci diskutovali o nových teoriích a objevech.

Biologie

V polovině 19. století patřila biologie k nejsledovanějším vědním

disciplínám. Roku 1858 německý lékař Rudolf Virchow (1821–

1902) dokázal, že buňky jsou základem života, v následujícím roce

vyšlo stěžejní dílo anglického učence Charlese Darwina [čárlse

darvina] (1809–1882), zakladatele evoluční teorie. Svou prací

O vzniku druhů, v níž odmítl dosavadní náboženské církevní učení

o stvoření světa a nahradil je biologickým vysvětlením života na

Zemi, položil základy moderní biologie. Snad nikdy dříve ani po-

tom neměla žádná jiná odborná publikace takový ohlas u nejširší

veřejnosti. Darwinova teorie způsobila převrat v dosavadních názo-

rech na člověka a doslova rozdělila celý civilizovaný svět na darwi-

nisty a jejich nesmiřitelné odpůrce. Člověk ztratil své výsadní po-

stavení bytosti stvořené Bohem, na člověka začala věda nahlížet

jako na další živočišný druh. Darwinismus ovlivnil nejen přírodní

vědy, ale i nově vzniklé obory jako byla sociologie a psychologie.

Darwinovu teorii doplnil o zákony dědičnosti opat Johann Gre-

gor Mendel (1822–1884), jeho zásluhou vznikla genetika jako

samostatná věda.

Darwin přišel s myšlenkou, že svět musí být mnohem starší, než se původně před-

pokládalo, a že živočišné a rostlinné druhy na zemi se v průběhu času měnily.

Podle Darwinovy teorie „přírodního výběru“ přežily jen ty organismy schopné se

přizpůsobit daným měnícím se podmínkám životního prostředí, podle Darwina

platí, že: „Není to ten nejsilnější, kdo přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten,

kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit.“

Chemie a fyzika

Mnozí fyzikové té doby se soustředili na zkoumání elektrického

proudu. Francouz André Marie Ampère [mari ampér] (1775–1836)

dokázal magnetické účinky elektrického proudu, definoval napětí a

proud, vynalezl přístroj schopný změřit velikosti protékajícího proudu.

Německý fyzik Georg Simon Ohm [óm] (1789–1854) formuloval zá-

kon, podle něhož je proud procházející elektrickým obvodem přímo

úměrný elektrickému napětí, definoval pojem elektrického odporu a

vodivosti tělesa, jímž prochází určitý proud. V roce 1831 objevil Mi-

chael Faraday [majkl feredej] (1791–1867) elektromagnetickou in-

dukci. Jeho výzkum se stal základem pro elektromotory a dynama.

Zakladatelem moderní teoretické fyziky byl James Maxwell

[džejms maxvel] (1831–1879), který předpověděl elektromagnetické

Zvláštní místo v tomto „vědecko-technickém“ století zaujímá francouzský spisovatel Jules Verne [žil vern] (1828–1905). Většina Vernových snů, obsažených v jeho slavných románech, se nakonec vyplnila. Verne sice nebyl vědec, ale svými knihami dokázal nadchnout pro pokrok miliony čtenářů na celém světě. Ve kterých sci-fi románech popularizoval Verne vědu a techniku?

► Jaké společenské důsledky

měla špatně pochopená

Darwinova teorie?

Čím se zabývá sociologie a

psychologie?

Zveřejněním evoluční teorie na sebe Darwin přivolal vlnu odsouzení a posměchu – svědčí o tom i tato dobová karikatura.

Johann Gregor Mendel, mnich a později opat augustiniánského kláštera na Starém Brně, zahájil v roce 1856 své experimenty s křížením zahradního hrachu.

Na základě svých pokusů

◄ Elektromagnetická indukce Faraday dokázal, že elektřina a magnetismus jsou pouze dva různé projevy jediného jevu – elektromagnetismu. Faraday obohatil svými objevy i chemii, vytvořil odborné názvosloví (např. anoda, katoda, elektroda a ion).

206

vlastnosti světla. Jeho teorii o existenci elektromagnetických vln

prokázal v roce 1883 německý inženýr Heinrich Hertz [hajnrich herc]

(1857–1894). Zjistil, že žádná hmotná překážka nemůže zastavit jejich

šíření. Tyto poznatky využil Ital Guglielmo Marconi [gulijelmo

markony] (1874–1937) k vytvoření bezdrátového telegrafu.

Dalším průkopníkem v oblasti fyziky byl Joseph Thomson

[džouzef tomson] (1856–1940), který roku 1897 objevil elektron a v

roce 1902 sestrojil první model atomu. Na jeho práci navázal

Ernst Rutheford [radrfort] (1887–1937), jeden ze zakladatelů ja-

derné fyziky. Došel k závěru, že atom se skládá z kladně nabitého

jádra a kolem něj obíhají záporně nabité elektrony.

Objev elektromagnetického vlnění vedl i k objevu neviditelného

záření, které prochází zdmi, různými materiály i lidským tělem. Po

svém objeviteli je dodnes označováno jako rentgenové záření.

Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) předná-

šel na univerzitě v Petrohradě. Zabýval se řadou problémů, nesmr-

telnosti však dosáhl formulováním periodického zákona a s ním

související tabulky – periodické soustavy prvků.

Röntgenův poznatek vedl k objevení radioaktivity, jejíž existenci

prokázal roku 1896 francouzský fyzik Henri Becquerel [ánri beke-

rel] (1852–1908), když na fotografické desce objevil stopy záření,

které tam vůbec neměly být. Zanechal je tam „zářící“ minerál –

uran. Tuto zdánlivou záhadu zkoumal dál spolu se svou spolupra-

covnicí Marií Curie-Sklodowskou [kiri] (1867–1934) a výsledkem

jejich bádání bylo potvrzení objevu radioaktivity.

Objev radioaktivity a složení atomu zásadně změnily klasickou

fyziku. Na počátku 20. století formuloval základy kvantové teorie

Max Planck (1858–1947) a na jeho práci navázal Albert Einstein

(1879–1955), který v roce 1905 uveřejnil svou teorii relativity.

Medicína

Lékařství učinilo v 19. století zásadní pokrok. Ze spíše řemesl-

ného ranhojičství se vyvinula moderní chirurgie. Lékaři i veřejnost

začali chápat obrovský význam hygieny a z civilizovaných zemí

mizely dříve tak hrozivé epidemie. Byla zavedena přísná asepse,

bolestivé chirurgické zákroky byly prováděny v narkóze.

Francouzský chemik Louis Pasteur [luj pastér] (1822–1895) po-

ložil základy bakteriologie, objevil sérum proti do této doby smr-

telné vzteklině. K zakladatelům bakteriologie patřil i německý lékař

Robert Koch (1843–1910), který objevil původce tuberkulózy a

cholery. Neviditelné paprsky X německého fyzika Wilhelma

Röntgena [rentgena] (1845–1923) znamenaly obrovský pokrok v

medicíně, umožnily lékařům vidět zlomeniny a vnitřní zranění

svých pacientů.

formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Téměř všichni Mendelovi současníci jeho teorii dědičnosti ignorovali. V roce 1900, kdy byla Mendelova práce znovu objevena, se ukázalo, že její principy vysvětlují dědičnost u rostlin i zvířat. Již od roku 1862 až do své smrti prováděl také každodenní přesná meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. Po Mendelovi byla pojmenována první česká vědecká stanice na Antarktidě. Zjistěte, odkud tento zakladatel genetiky pochází.

Ernst Rutheford – zakladatel jaderné fyziky

Marie Curie-Sklodowská s manželem Pierrem Marie Curie-Sklodowská se stala uznávanou vědkyní i přes to, že byla žena a cizinka. Už ve studentských letech projevovala nadání pro matematiku, chemii a fyziku. Byla polského původu, ale žila ve Francii. Na mnoha výzkumech pracovala společně se svým manželem. Po nesmírně namáhavé práci se jim podařilo získat z několika tun jáchymovského smolince dva úplně nové velmi radioaktivní prvky: radium a polonium. Marie získala jako úplně první žena doktorát z fyziky na pařížské Sorbonně. Oba manželé společně obdrželi Nobelovu cenu za své objevy radioaktivity. Jaké negativní škodlivé účinky na zdraví má radioaktivita, co může způsobit, pokud je člověk dlouhou dobu vystaven radioaktivnímu záření?

◄ Dmitrij Ivanovič Mendělejev (na obr. jeho pomník v Bratislavě) chtěl vnést do svých přednášek o anorganické chemii řád. Podle vzoru oblíbené karetní hry pasiáns si vyrobil kartičky s názvy a vlastnostmi chemických prv- ků a pokoušel se je smysluplně seřadit. Po dvouletém snažení se mu to podařilo. Pozná- ním vztahů mezi chemickými prvky objevil důležitou přírodní zákonitost a dokázal ji také využít, na základě periodického zákona doká- zal předpovědět existenci dosud neobjevených prvků.

207

V Evropě díky kvalitnější lékařské péči i novým lékům prudce stoupnul počet

obyvatel, z 275 milionů v polovině 19. století na 481 milionů v roce 1913.

Úměrně s počtem obyvatel rostla i poptávka po potravinách, přestože se v

zemědělství začala uplatňovat moderní technika a využívala se už i průmyslová

hnojiva, bylo potřeba do Evropy dovážet stále více obilí ze zámoří. I tak hledali

tisíce Evropanů obživu a uplatnění v zámoří.

V 19. století se vedle velkých technických vynálezů uplatnila celá

řada drobných, ale ve své podstatě pro dnešní dobu nepostradatel-

ných přístrojů i předmětů denní potřeby, bez nichž si lze život

dnešní civilizace jen těžko představit. Šicí nebo psací stroj, vysavač,

lednička, pračka, ale i dnes běžné plnicí pero, konzervované potra-

viny, holicí strojky, zipy a mnoho dalších, které ve změněné podobě

používáme dodnes. 19. století, vycházející z objevů předchozího

století, přineslo obrovský rozvoj techniky, položilo základy dnešní

vyspělé technické civilizaci.

O 19. století se často mluví jako o „století páry“, již koncem

tohoto století však nahradila parní pohon postupně elektřina a

spalovací motor. Věk elektřiny odstartoval anglický vědec Michael

Faraday, který roku 1833 sestrojil dynamo – generátor, schopný

dlouhodobě vyrábět elektřinu otáčením měděného kola v

magnetickém poli. Zpočátku se elektřina používala pouze k osvětlo-

vání, jako pohon nahradila páru až počátkem 20. století. Do života

člověka elektřina zásadně vstoupila v okamžiku, kdy roku 1879

uvedl Thomas Alva Edison (1847–1931) na trh žárovku.

Elektrické osvětlení se postupně stalo součástí městských

domácností, elektrifikována byla i první divadla a městské ulice. Od

80. let 19. století začaly v některých evropských městech, ve Vídni,

Glasgow, Frankfurtu a v roce 1891 i v Praze, jezdit první elektrické

tramvaje. Elektřina nalezla své uplatnění i v mnoha dalších obo-

rech – elektrické zubní vrtačky, elektroléčba, či rentgen způsobily

převrat v lékařství. Elektrotechnický průmysl se rozvíjel přede-

vším v USA a Německu, prudký rozmach zažil zásluhou Františka

Křižíka a Emila Kolbena i u nás.

Einsteinova teorie relativity spolu s dalšími jeho objevy přepsala vedle Newtonových zákonů dějiny fyziky, vznikla moderní kvantová mechanika. V čem byla Einsteinova teorie převratná?

Louis Pasteur využíval vědu k řešení praktických problémů – tvrdil, že kvašení způsobují živé mikroorganismy. V dobách, kdy se lidé stěhovali do měst, trvalo převážení mléka k zákazníkovi často velmi dlouho, nová metoda tepelné sterilizace, která nežádoucímu kvašení potravin zabránila, pomohla obyvatelům měst získat zdravé mléko. Jak se tato metoda nazývá?

Na základě studia Pasteurova díla začal anglický chirurg Joseph Lister [džozef listr] (1827–1912) používat dezinfekční prostředky v lékařství. Jeho antiseptická opatření výrazně snížila úmrtnost pacientů při operacích.

◄ Wilhelm Röntgen objevil rentgenové záření zcela náhodně. Všiml si, že při procházení elektrického proudu vakuem vzniká záření. Neznal jeho zdroj, a proto je označil jako paprsky X. V roce 1905 dokázal s jejich využitím vyfotografovat kosti ruky své ženy a otevřel tak cestu těchto paprsků, nazvaných po svém objeviteli rentgenové, do praxe. V roce 1901 byla Röntgenovi za jeho objev udělena první Nobelova cena za fyziku. Rentgenové záření našlo brzy uplatnění v lékařství a mnoha dalších oborech. Protože si však svůj objev Röntgen nenechal patentovat, zemřel v chudobě 10. února 1923 v Mnichově na rakovinu střev.

◄ Thomas Alva Edison, pro své úžasné objevy podle místa své proslulé laboratoře přezdívaný „kouzelník z Menlo Parku“, patří k nejslavnějším vynálezcům 19. století. Na jeho jméno je zapsáno nejméně 1000 patentů, vynalezl fonograf, filmovou kameru, mikrofon, elektromobil a desítky dalších věcí. Proslavil se především svou žárovkou. Nebyl sice jejím prvním vynálezcem, ale vyrobil první funkční žárovku s dlouhou životností a navíc byl schopen ji vyrábět ve velkém. Jeho první žárovka z roku 1879 svítila 40 hodin, uvnitř vzduchoprázdné baňky hořelo bambusové vlákno.

208

Jaké vlákno se používá dnes nejčastěji. Co je zásadní nevýhodou klasických žárovek? Nespornou zásluhou Edisona bylo, že otevřel elektrické energii cestu do praktické-ho života – do továren i domácností. Postavil první elektrárnu, zkonstruoval vede-ní, pojistky, vypínače, elektroměry, právě díky němu dokázala elektřina bezpečně svítit, hřát a roztáčet kola.

Dalším novým průmyslovým oborem na vzestupu byl od přelomu

století chemický průmysl.

Roku 1891 byla zahájena výroba umělého hedvábí, objevily se první plastické

hmoty i umělé potraviny. Kaučuk sloužil k výrobě obuvi, hadic, kabelů a okolo

roku 1900 byl znám bakelit i celofán. Továrny na výrobu barviv přeměnil švéd-

ský chemik a vynálezce Alfred Nobel (1833–1896) na výrobu výbušnin. Po tra-

gické smrti svého bratra a několika zaměstnanců při výbuchu nitroglycerinu se

rozhodl, že učiní práci s touto výbušnou látkou bezpečnější. O tři roky později, v

roce 1867, si dal patentovat dynamit. Podařilo se mu vytvořit hmotu, s níž lze

bezpečně manipulovat. Sestrojil také rozbušku, která byla odpalována pomocí

zápalné šňůry. Vynález měl velký úspěch a dynamit se stal žádaným zbožím,

především v armádě, díky čemuž Nobel nashromáždil obrovské jmění. Ve své

závěti odkázal svůj majetek (32 milionů švédských korun) fondu, z něhož měla

být každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a

zásluhy o mír ve světě. Nobelova cena byla poprvé udělena v roce 1901, roku

1968 bylo přidáno i ocenění za ekonomii.

Která instituce spravuje Nobelův fond a udílí Nobelovu cenu?

Kteří Češi získali Nobelovu cenu a za co, v jaké oblasti?

Kdo je v současnosti nejčerstvějším držitelem Nobelovy ceny?

Ve druhé polovině 19. století vyjel do ulic i první automobil.

Zasloužili se o něj především němečtí konstruktéři Carl Franz

Benz [karl franc benc] (1844–1929) a Gottlieb Daimler [gotlíb

dajmler] (1834–1900), ale i mnoho dalších – např. Rudolf Diesel

[dýzl] (1858–1913), konstruktér vznětového motoru, či skotský

zvěrolékař John B. Dunlop [džon danlop] (1840–1921). Ve snaze

ulehčit synovi jízdu na kole vyrobil ze zahradnické hadice

pneumatiku. Tu později Édouard Michelin [eduar mišlen]

(1859–1949) nahradil vyměnitelnou pneumatikou. Gottlieb

Daimler opatřil jízdní kolo motorem, a vytvořil tak první mo-

torku.

Na celém světě vznikaly nové firmy na výrobu motocyklů a automobilů, ve Fran-

cii např. Peugeot [pežó], Renault [renó], nebo Panhard Levassor [panár livasor], v

Itálii Fiat a v Německu Daimler-Benz. V USA začal v roce 1896 s výrobou aut

pozdější „král automobilového průmyslu“ Henry Ford (1863–1947), jehož to-

várna v Detroitu vyráběla již před první světovou válkou auta na běžícím pásu.

Jak se jmenoval první automobil v Rakousko-Uhersku, který vyjel v roce

1898 z kopřivnické továrny a byl vybaven benzínovým motorem značky

Benz?

Na přelomu 19. a 20. století ovládly vzduch řiditelné vzducho-

lodě, které se s vynálezem spalovacího motoru stále zdokonalo-

valy. Jejich nevýhodou byla výbušná náplň z vodíku. Na počátku

20. století vzlétla první letadla těžší než vzduch. Roku 1903 se

dvěma Američanům, bratrům Orwillovi (1871–1948) a Wilburovi

[vilbrovi] (1867–1912) Wrightovým [rajtovým], podařilo s

letadlem vlastní konstrukce uletět 279 metrů. Za mezník v létání je

však považován až let Francouze Louise Blériota (1872–1936),

který na svém jednoplošníku přeletěl 27. července 1909 za 37

Roku 1883 vynalezl chorvatský inženýr srbského původu Nikola Tesla (1856–1943) elektrický indukční motor na střídavý proud, který se používá dodnes. Jeho práce daly základ moderní elektrotechnice a mnoho jeho objevů mělo zásadní význam pro budoucnost. S pomocí učitele fyziky zkuste zjistit, proč je Teslův střídavý proud výhodnější než Edisonův stejnosměrný.

Ropa se brzy stala vyhledávanou surovinou pro chemický průmysl, zdrojem energie i pohonem dopravních prostředků. V roce 1859 provedl Američan Edwin Drake [drejk] (1819–1880) první vrt v severozápadní Pensylvánii, a zahájil tak moderní těžbu „černého zlata“, které změnilo USA daleko víc než předchozí „zlatá horečka“. V Rusku se začala ropa těžit zásluhou bratrů Nobelů a rodiny Rothschildů v oblasti Zakavkazska. Počátkem 20. století bylo carské Rusko v těžbě ropy na prvním místě, před USA. V této době se v Rusku těžilo ročně 8,6 milionů tun ropy, což představovalo pět procent celosvětové produkce. Zjistěte, kde se v současnosti nacházejí největší ropná naleziště na světě a kolik ropy se ročně vytěží.

209

minut kanál La Manche.

◄ Alexandr Graham Bell vynalezl telefon fungující na velmi jednoduchém principu. Sestrojil vysílač (na obrázku) tvořený magnetem ovinutým cívkou a kovovou membránou rozechvívanou zvukem hlasu. Vedení o délce mnoha tisíc kilometrů (včetně podmořských kabelů) umožnilo rychle rozšířit telefon po celém světě. Počátkem 20. století poskytovala americká společnost Bell Tel služby více než milionu účastníků telefonní sítě. Prvním městem v Evropě, které mělo vlastní telefonní

minut kanál La Manche.

K zásadním změnám došlo v průběhu 19. století i v komunikač-

ních spojích, svět se „zmenšil“. Přispěl k tomu zejména telegraf

Carla F. Gausse [karla gause] (1777–1855) a Wilhelma E.

Webera (1804–1891). Roku 1840 jej zdokonalil Samuel Morse

[semjuel mórs] (1791–1872), který vynalezl pro posílání zpráv

speciální značkovou abecedu. Změnu v komunikaci však znamenal

především telefon, který zdokonalil v roce 1876 Američan

Alexander Graham Bell [grehem bel] (1847–1922). Roku 1901

Ital Guglielmo Marconi [guljelmo markoni] (1874–1937)

odvysílal první radiovou zprávu přes Atlantik, o vynález

bezdrátové telegrafie se vedle britské pošty záhy začala zajímat i

armáda a námořnictvo.

ústřednu, byla od roku 1879 Paříž. Účastníci sítě se spojili s ústřednou, kde je spojovatelky přepojily na volanou stanici. Telefonní ústředny poskytly novou pracovní příležitost ženám.

Technikům 19. století se podařilo zachytit i zvuk a obraz. V roce

1878 vynalezl Edison válečkový fonograf, který umožňoval zvuk

nahrát i reprodukovat, o devět let později si dal Emile Berliner

[emil bérlinr] (1851–1929) patentovat gramofon přehrávající ko-

toučové desky. Obraz jako první dokázal zachytit Francouz Joseph

N. Niepce [žozef njeps] (1765–1833) na zinkové desce potřené roz-

puštěným asfaltem. O něco dál došel francouzský malíř a vědec

Louis Daguerre [luj dager] (1787–1851). Jeho daguerrotypie na

stříbrných deskách už mířily k základům fotografie, která se stala

dostupnou širokým vrstvám obyvatelstva. V roce 1895 přidali bratři

Lumiérové [limjérové] k obrazu i pohyb, vznikl kinematograf. V

roce 1907 se podařilo švýcarskému fotografovi a vynálezci Édou-

ardu Belinovi [eduaru belánovi] (1876–1963) telegraficky přenést

obrázek na fotografii, a učinil tak první krok k vynálezu televize.

Moderní technologie dobyly svět, většina lidí byla přesvědčena, že

technický pokrok vede lidstvo k lepší budoucnosti. Převratné

vědecké objevy vzbuzovaly naději, že věda poskytne lidem odpo-

vědi na základní otázky života i vývoje společnosti a že nakonec

nahradí náboženství. Optimistickou víru v neomezený a stálý po-

krok lidstva však zasáhla první světová válka.

Předzvěstí nebezpečí, plynoucího z přehnané důvěry v technickou dokonalost

byla katastrofa zaoceánské lodi Titanic, který ztroskotal již při své první plavbě

15. dubna 1912 po necelých 3 hodinách po srážce s ledovcem, přestože měl být

podle odborníků „prakticky nepotopitelný“. Titanic byl největší lodí své doby, mohl převážet přes 2 500 cestujících, o jejichž pohodlí i provoz celé lodě se sta-

ralo téměř 900 členů posádky. Zároveň patřil k těm nejluxusnějším plavidlům.

Cestující první třídy měli k dispozici i telegraf, nejdražší jízdenka na cestu přes

Atlantik stála 870 liber (tj. téměř 31 000 dnešních dolarů). Při lodním neštěstí

► V čem je morseovka

výjimečná? Pokuste se vytvořit

vlastí systém dorozumívacích

značek.

Louis Braille [luj brajl] (1809–1852), sám nevidomý, vynalezl hmatem čitelné slepecké písmo. V roce 1833 byl pro nevidomé sestrojen i čtecí přístroj.

Cesta na Měsíc z roku 1902 Film Cesta na Měsíc byl inspirován romány Julesa Verna a H. G. Wellse a líčí dobrodružství šesti učenců, kteří se nechali vystřelit na Měsíc. Trval pouhých 14 minut a byl to první film, který vyprávěl ucelený, smyšlený příběh, navíc využíval speciální filmové efekty. Za jeho vznikem stál filmový průkopník a iluzionista Georges Méliés [žorž mélijé] (1861–1938).

Vzduchoplavec Nadar v balonu nad Paříží (karikatura Honoré Daumiera). Fotograf Nadar z upoutaného balonu udělal první letecké snímky Paříže. Jak fotografie podle vás ovlivnila další vývoj výtvarného umění?

210

◄ Vynálezci kinematografie bratři Auguste [ógyst] (1862–1954) a Louis [luj] (1864–1948) Lumièrové, kteří navázali na dřívější vynález průhledného celuloidu – vynalezeného náhodou při hledání náhražky za slonovinu – nabídli od 28. prosince 1895 Pařížanům první veřejné produkce němých, několik desítek sekund trvajících filmů. Roku 1896 nafilmovali korunovaci ruského cara Mikuláše II. Zjistěte, co promítali bratři Lumièrové svým prvním filmovým divákům 28. prosince 1895 v pařížské kavárně Grand Café na ulici Kapucínů, kde uspořádali první veřejné filmové představení. Elie Faure [elí fór] (1873–1937), francouzský historik umění, označil film za třetí nejvýznamnější lidský vynález po ohni a knihtisku. Souhlasíte s tímto názorem?

zahynulo kolem 1 500 cestujících a členů posádky. Příčinou vysokého počtu obětí

byl zejména nedostatek záchranných člunů a špatná organizace záchranných

prací.

▲Luxusní, „nepotopitelný“ parník Titanic [tytanyk] na své jediné plavbě přes Atlantik z anglického přístavu Southamptnu do New Yorku, vpravo lodní lístek do třetí třídy. Společnost White Star Lines vlastnila na počátku 20. století tři sesterské parníky tohoto typu. Tragický osud Titanicu napodobil jeho „bratr“ Britannic, který najel v listopadu 1916 na minu a potopil se. Nejstarší z trojice, Olympic, však úspěšně sloužil až do roku 1935, kdy byl vyřazen a sešrotován.

Krátce před první světovou válkou vyšla kniha švédského univerzitního profesora

Rudolfa Kjelléna (1864–1922) [šeléna] Velmoci současnosti. Autor v ní mimo

jiné i obrazně soustředil vývoj jednotlivých zemí do jediného dne. Rakousko-

Uhersko se podle Kjelléna nacházelo před soumrakem, Velká Británie v pravém

poledni, v dopoledních hodinách bylo možné spatřit Německo a USA, za úsvitu

pak Japonsko. Toto přirovnání dosti odpovídalo skutečnosti. Jestliže si vůdčí

mocnost 19. století, Velká Británie, udržovala ještě díky námořní síle a existenci

impéria mocenskou převahu, hospodářské prvenství již na počátku 20. století

ztratila. Předstižena byla jak bouřlivě se rozvíjejícími Spojenými státy, tak Ně-

meckem. Na prudkém hospodářském rozmachu mělo zásluhu mimo jiné i to, že

obě země rychle zaváděly do praxe moderní technologie a nové technické vyná-

lezy.

1. Které umělecké slohy ovlivnily životní styl 19. století? V čem se

od sebe lišily a kdo byli jejich hlavní představitelé?

2. Kteří čeští hudební skladatelé dosáhli na přelomu 19. a 20. století

světové proslulosti?

3. O co se zasloužila generace Národního divadla?

4. Které vědecké objevy a technické vynálezy ovlivnily nejvíce

život obyvatel tehdejší Evropy?

5. Které nové stavební materiály začali využívat stavitelé v 19.

století?

Ve všech evropských městech brzy vznikala stálá kina. V Praze otevřel kino v domě U Modré štiky v Karlově ulici na Starém Městě Viktor Ponrepo (vl. jménem Dismas Šlambor) (1858–1926). Ředitel Ponrepo byl gentleman staré školy a na každém představení obecenstvo osobně přivítal a také se s ním rozloučil.

ex libris – malý grafický list se

jménem vlastníka, vlepovaný do

knihy

Pavel Augusta – Průvodce světem

objevů a poznání 1

Alois Bauer – Dějiny výtvarného

umění František Houdek, Jan Tůma –

Objevy a vynálezy tisíciletí

Vladimír Prokop – Kapitoly z

dějin výtvarného umění

Pavel Šamšula, Jaroslav Bláha –

Průvodce výtvarným uměním III Pavel Šamšula, Jarmila Hirschová

– Průvodce výtvarným uměním

IV Ladislav Švihran – Nenápadní

společníci

Báječní muži s klikou, režie: Jiří

Menzel (1978)

Hugo a jeho velký objev [Hugo],

režie: Martin Scorsese (2011)

Impresionisté [The

Impressionists] (TV seriál), režie:

Tim Dunn (2006)