3. EKOSYSTM POLE

Pole je zcela petvoen ekosystm podobajc se stepi, kde ji po pvodnm napklad lese nebo louce nen tm dn stopa. Zamoken louky se odvodnily, m se bohuel v mnoha ppadech naruil vodn reim v krajin a zcela odstranil pvodn ekosystm. V souasn dob se mokady a podmen louky vyhlauj jako chrnn zem a tak se zachrauj jako zsobrny vody v krajin spolu se vzcnou florou a faunou.

Na polch se pstuj obilniny: penice, ito, jemen, oves, kukuice. Okopaniny: brambory, cukrov epa, listov

zelenina (zel), koenov zelenina (mrkev, petrel). Dle olejniny, jako epka olejka a pcniny. Mezi n pat jetel,

vojtka, bob.

Ke zven produkce pouvaj zemdlci hnojiva, kter dodvaj pd potebn iviny pro rst. Hnojiva jsou

pirozen, jako chlvsk mrva a chemick. U chemickch hnojiv, stejn jako u prostedk na huben kdc se

pda znehodnocuje a umrtvuje. Humus pak obsahuje mlo dleitch mikroorganizm nap. bakteri.

Na pole se vyjd pi obdlvn, set, hnojen, chemickmu oetovn a 10 x ron, m dochz ke

zhutovn pdy, jej degradaci. Na polch ij zvata, kter jsou nenpadn zbarvena a rychle se pohybujc. Je to

ochrana ped nepteli v oteven krajin. Zajc, koroptve, kepelky. Hlodavci, jako hraboi jsou loveni dravmi

ptky: knmi, potolkami. Mezi dal obyvatele pol pat keek a krtek.

Typickm obojivelnkem pro poln ekosystm je ropucha zelen. V kaluch polnch cest ije kuka lutobich.

Mezi pstovanmi plodinami rostou plevele. V okopaninch napklad merlk a lebeda. V obilninch vl mk, chrpa

modrk, svlaec a mnoho dalch.

Pracovn listy: Ekosystm pole

2. stupe

Pda a jej vlastnosti teorie

Vznik pdy: Pda je nejsvrchnj vrstva zemsk kry. Vznikla psobenm pti pdotvornch initel: maten hornina (substrt), utven ternu, klima, ivot, as

Pdn profil: Typick pdn profil se skld ze t horizont. Horizont A - je tmav, bohat na humus. Dochz v nm k men pdnho materilu. A to dky innosti zvat. Horizont B - m obvykle hnd-lutou barvu.Je bohat na minerln ltky. Horizont C - je kamenit a jlovit pechod k podlon maten hornin. Rozdlen pdy podle barvy a sloen: ernozem - jsou velmi rodn pdy vyskytujc se v ninch. ern barva je zpsobena humusem. Hnd pdy - jsou nejrozenj pdn typ na zem esk republiky. Jsou-li hnojeny, jsou rodn. Podzoly - jsou mn rodn, obvykle kysel pdy vyskytujc se ve vych polohch. Ostatn pdy li se barvou i sloenm. Spolen vlastnost je, e nesprvnou p je meme zniit i pokodit.

Hodnota pH: vyjaduje chemickou reakci pdy. Vypovd o tom, kolik vpnku, obvykle ve form uhliitanu vpenatho, se nachz

v pd. Tento daj je jednm z hlavnch ukazatel pi rozborech pdy a jednou z nejdleitjch vlastnost. Existuj rostliny, kter snesou pdu kyselou i zsaditou, ale velk st z nich je vybravj. Hodnota pH je vyjdena selnmi hodnotami od 0 14, neutrln reakce m polovin hodnotu tto stupnice, tady pH = 7. Pi ni hodnot ne 7 je pda kysel, pi vy hodnot ne 7 je pda zsadit. V praxi za neutrln pokldme pdu v hodnotch blzkch pH 7, kter nejlpe vyhovuje vtin pstovanch rostlin.

Stupnice od kysel po zsaditou pdu: - do pH 4,4 je pda extrmn kysel - mezi pH 4,6 a 5 je oznaovna jako kysel - pH 5,1 a 5,5 zna pdu slab kyselou - u neutrln pdy se pH pohybuje mezi 5,6 a 7,2 - pH 7,3 a 7,7 znamen pdu zsaditou - pda, jej pH pevyuje pH 7,7 je siln alkalick

Hnojiva: Rostliny potebuj pro rst a rozmnoovn mnoho prvk. Mezi zkladn prvky se ad uhlk, vodk a kyslk. Dal

dleit prvky jsou dusk, fosfor, draslk, vpnk, hok, elezo a sra. Chemick ltky, kter podporuj zdrav rst a dobrou plodnost rostlin.

Rozdlen: Duskat hnojiva - dusk je nejdleitj prvek pro tvorbu listov hmoty. Jeho nedostatek se u rostlin projevuje

loutnutm a vadnutm list a zastaven rstu. Jeho pebytek m za nsledek ztmavnut list nebo praskn plod. Fosforen hnojiva - fosfor je dleit pro tvorbu kvt a plod. Draseln hnojiva - draslk je pro rostliny nezbytn pi dchn, fotosyntze a pi dlen bunk. Vpenat hnojiva - vpnk je dleit pro tvorbu koenovho systmu. Jeho nedostatek se projevuje zastavenm

rstu koenovho balu a jeho postupnm odehnvnm. asto tak dochz k zakiven list. Hoenat hnojiva - hok je nejdleitj pi fotosyntze. Vceslokov hnojiva - jsou smsi nkolika rozpustnch sol. Obvykle obsahuj dusk, fosfor a draslk. Pesticidy chemick prostedky, kter se pouvaj k huben nedoucch organism. Rozdlen:

1. Herbicidy huben plevelnch rostlin 2. Fungicidy ni plsn a houby 3. Insekticidy huben hmyzu

1. Pia sprvn ke stupnici pH a vybarvi polka podle stupnice indiktoru pouvanho pi pokusu:

_____________________

_____________________

_____________________

_____________________

_____________________

Monosti: neutrln ltka

slab kysel ltka slab zsadit ltka siln kysel ltka siln zsadit ltka

2. Dopl sprvn hnojivo, kter podporuje rozvoj a rst dan sti rostliny:

Vbr: Duskat hnojivo, fosforen hnojivo, draseln hnojivo, vpenat hnojivo, hoenat hnojivo

3. Pia k obrzku nedoucho organismu sprvn druh pesticidu:

FUNGICID INSEKTICID HERBICID RODENTICID

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

KVT

PLOD

LIST

KOEN

STONEK

4. Vlastnosti pdy:

Pomcky: Vzorek pdy, lupa, pravtko, milimetrov papr, voda, filtran papr, zdroj tepla (lampa s vt rovkou), teplomr, kdinky

Metodick nvod k aktivit: Varianta .1:

ci se seznm s teori prostednictvm prezentace. Pot je kad pracovn skupin dn stejn vzorek pdy, kter zkoumaj. Vsledky zkoumn zapisuj do pracovnho listu Vlastnosti pdy 2. strana. Po skonen vech pokus a pozorovn ci odhadnou, jak typ pdy pravdpodobn zkoumali. V zvru hodiny spolen zhodnot, kter skupina odhadla typ pdy nepesnji.

Varianta .2: Tato varianta se li od varianty . 1 pouze v tom, e kad pracovn skupina m jin vzorek pdy. V zvru

hodiny skupiny prezentuj vsledky sv prce. Varianta .3:

Kad pracovn skupina dostane na zatku hodiny vzorek pdy a informaci, o jak typ pdy se jedn. ci maj za kol zjistit vlastnosti danho typu pdy. Vechny poznatky z pokus a pozorovn opt zapisuj do pracovnho listu Vlastnosti pdy 2. strana. Pot kad skupina prezentuje vsledky pokus. V zvru hodiny si ci zkontroluj sprvnost zjitnch vlastnost podle prezentace.

Pi provdn pokus a pozorovn jsou km vdy promtny postupy pokus a poznmky

k pozorovn z prezentace. Postupy pokus a poznmky k pozorovn: Barva ci pop co nepesnji barvu. (P. Tmav hnd a ern.) Zrnitost Pozoruje se podl psku a trku. Hodnot se velikost zrn. (P. Velk podl trku, velikost zrn piblin 0,5

2 mm) Obsah organickch sloek pdy ci sleduj vskyt tlejcch zbytk rostlin a ivoich (humusu), pop. ivch

ivoich. Propustnost tepla ci zahvaj vrstvu pdy shora a sleduj rychlost proht spodnch vrstev. Propustnost vody ci zalij vzorek pdy vodou a sleduj, jak rychle propout vodu do spodnch vrstev (pome

nm filtran papr na dn kdinky), pop. jak rychle vysych. Podl jlu v pd otestuje se modelovnm. ci se sna navlhenou hrst pdy vymodelovat do tvaru asi 1 cm

tenkho vleku. m del vleek dr pohromad, tm vy je obsah jlu.

5. Pozorovnm a pokusy zjisti vlastnosti pdy a dopi je do tabulky:

Vlastnost Slovn popis dan vlastnosti

Barva

Zrnitost (velikost pdnch stic)

Obsah organickch sloek pdy

Propustnost tepla

Propustnost vody

Podl jlu v pd

6. Dopl vty, podle vsledk z pozorovn a pokus:

Testovan pda je pravdpodobn _________________________________ Tento typ se ad mezi

__________________________ pdy.

Tato pda je/nen vhodn na pstovn _________________________________________, protoe

__________________________________________________________________.

7. Ovte si znalosti testem:

Testov otzky:

1. Mezi jak ekosystmy pat pole? Pemnn, prodn, pvodn

2. Do jakho du pat baant obecn a kepelka poln? hrabav, vrubozob, pvci

3. Jak se jmenuje neobdlan pole? hor, remzek, voz

4. m se iv krtek obecn ? ervy a hmyzem, konky rostlin, semeny

5. Jak se jmenuje motl, jeho housenky ij na kopru a mrkvi? otakrek fenyklov, otakrek ovocn, blsek zeln

6. Kdo je na zatku potravnho etzce v polnm ekosystmu? kukuice set, prase domc, lovk

7. Kter rostlina pat mezi obvykl plevele v itnm lnu? mk vl, leknn bl, pupava bezlodyn

8. Kte ptci reguluj na poli pemnoen hrabo? kn, jestbi, strnadi

9. m jsou pedevm uiten melci? opylovnm rostlin, dvaj med, hub mice

10. Odkud pochz kdce mandelinka bramborov? z Ameriky, z Afriky, je pvodn

Spojovaky (rou spoj, co k sob pat)

1. nedouc rostlina v porostu chemick prostedky proti plevelm 2. nauka o hmyzu insekticidy 3. monokultura mandelinka bramborov 4. hub hmyz entomologie 5. bloravec porost jednoho druhu 6. herbicidy plevel

Rozhodnut o sprvnosti (zakroukuj sprvn tvrzen)

1. Louky a pole pat mezi pemnn ekosystmy. Ano Ne 2. Plevele jsou z hospodskho hlediska nedouc rostliny na poli. Ano Ne 3. Prvnm seenm louky zskvme seno. Ano Ne 4. Kdy perume senose nebo pastvu, tyto ekosystmy se pirozen zalesn. Ano Ne 5. Vrny a racci ltaj za traktorem, protoe vyorv hraboe a hmyz. Ano Ne 6. Koroptev poln neodlt do jinch kraj. Ano Ne 7. Louky maj pestej faunu a floru ne pole. Ano Ne 8. Havrani nehnzd samostatn, ale v kolonich. Ano Ne 9. Herbicidy jsou chemick ltky, kter ni rostliny. Ano Ne 10. Remzky poskytuj poln zvi kryt. Ano Ne 11. Kobylka zelen pat mezi bloravce. Ano Ne 12. Cvrek poln lov hmyz. Ano Ne 13. Kepelka poln zstv u ns pes zimu. Ano Ne 14. Skivan poln pilt zatkem lta. Ano Ne