EKONOMIE

4. Nezaměstnanost a inflace

- Úvod do ekonomie

EKONOMIE

2

Členění populace dle ILO v ČR – 4.Q 2007

populacecelkem

populace 0-14 let

ekonomicky neaktivní

14,2 %

populace 15 a více

let

35,3 %

ekonomicky aktivní

(pracovní síla)

zaměstnaní v NH

zaměstnaní v CS 47,8 %

příslušníci armády 0,1 %

nezaměstnaní 2,4 %

Pozn. : NH = národní hospodářstvíCS = civilní sektor

Pro zařazení respondenta do konkrétní skupiny je vždy základním a rozhodujícím kriteriem jeho skutečná aktivita na trhu práce v referenčním týdnu, nikoliv jeho tzv. obvyklé postavení.

EKONOMIE

3

Dynamický model trhu práce

osoby ekonomicky neaktivní

osobynezaměstnané

osobyekonomicky aktivní

EKONOMIE

4

Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ

• vychází z rezoluce „o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti.“

• přijata na 13. mezinárodní konferenci statistiků práce v říjnu 1982

• obsahuje komplexní definice a doporučení Mezinárodní organizace práce (International Labor Organization)

EKONOMIE

5

Nezaměstnaní

• všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky

1) nebyly zaměstnané2) hledaly aktivně práci - prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé

zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využívaly inzerce, podnikali kroky k založení vlastní firmy, žádaly o pracovní povolení a licence aj.

3) byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku

• Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.

EKONOMIE

6

Typy nezaměstnanosti

dle příčin, které ji způsobují• frikční – ta nejobvyklejší, ke které dochází při změně

zaměstnání• strukturální – reaguje na změnu v odvětvích v

ekonomice – vyžaduje rekvalifikace• cyklická – vázaná na hospodářský cyklus• sezónní – léto, Vánoce apod.

dle charakteru• dobrovolná• nedobrovolná

EKONOMIE

7

Trh práce

Wmzda

WE

LE

E

S – nabídka práce

DE – poptávka po práci

Lpráce

nezaměstnanost

nedostatek práce

EKONOMIE

8

Vznik dobrovolné nezaměstnanosti

Wmzda

WE

WF

LELFLG

F

E

S – nabídka práce

DE – poptávka po práciDF

S

Lpráce

EKONOMIE

9LF

Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti

Wmzda

WE

WF

LELG

F

E

S – nabídka práce

DE – poptávka po práciDF

S

Lpráce

EKONOMIE

10

Míra nezaměstnanosti

LU

U

u

U = počet nezaměstnanýchL = počet zaměstnanýchU + L = pracovní síla

•nemá zaměstnání ≠ nezaměstnaný•podmínkou je, že si dotyčný bez práce zaměstnání aktivně hledá…

EKONOMIE

11

Zaměstnanost

• Zaměstnaní jsou všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku.

• Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání.

• pojem práce je interpretován jako práce alespoň po dobu 1 hodiny v referenčním týdnu

• zahrnují i odměňované učně a pracující studenty, osoby v domácnosti a osoby s jinými mimoekonomickými aktivitami v referenčním týdnu ovšem zaměstnaní

• nezahrnují osoby na mateřské

EKONOMIE

12

Zaměstnanci

• všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv.

• formální vazba = pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a další smluvní vztahy

EKONOMIE

13

Podrobnější klasifikace

• územní – NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) • Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby

klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. Od roku 1988 je používána v legislativě EU, zejména pro úkoly spojené s čerpáním ze Strukturálních fondů EU.

• NUTS1 – ČR; NUTS2 – regiony soudržnosti; NUTS3 – kraje

• dle vzdělání - ISCED 97 (International Standard Classification of Education)• preprimární vzdělávání - vzdělávací programy předškolní výchovy. Jsou zde zahrnuty i osoby bez jakéhokoliv vzdělání.• primární vzdělávání - zahrnuje první stupeň základního vzdělávání, tj. ukončený 5. ročník základní školy.• nižší sekundární vzdělávání - obsahuje především druhý stupeň základního vzdělávání ukončený obvykle 9. třídou.• sekundární vzdělávání - zahrnuje odborné i všeobecné středoškolské vzdělání na středních odborných a všeobecných školách

a v odborných učilištích ukončené většinou maturitní nebo závěrečnou zkouškou. • postsekundární vzdělávání - pomaturitní kvalifikační a pomaturitní specializační a inovační studium • první stupeň terciárního vzdělávání - zahrnuje bakalářské a magisterské studijní programy• druhý stupeň terciárního vzdělávání - pokrývá terciární vzdělávací programy, které vedou k udělení diplomu vědeckého stupně.

• dle odvětví ekonomické činnosti - OKEČ• s ohledem na informační závazky České republiky vůči Evropské unii, OSN, Mezinárodnímu měnovému fondu a dalším

mezinárodním organizacím, vychází plně ze statistické klasifikace ekonomických činností EU (NACE)

• dle klasifikace zaměstnání – KZAM• konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává (i když není jeho povoláním) a která je zdrojem jeho hlavních pracovních příjmů

EKONOMIE

14

Populace podle věku

0%

20%

40%

60%

80%

100%

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1)20

0120

0220

0320

0420

0520

0620

07

65 a více let

15 až 64 let

0 až 14 let

EKONOMIE

15

Vývoj populace dle věkových kategorií

1 500,0

1 600,0

1 700,0

1 800,0

1 900,0

2 000,0

2 100,0

2 200,0

2 300,0

2 400,0

2 500,0

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1)20

0120

0220

0320

0420

0520

0620

07

15 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

EKONOMIE

16

Obyvatelstvo dle vzdělání

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1)20

0120

0220

0320

0420

0520

0620

07

Vysokoškolské 5, 6

Střední s maturitou část3, 4

Střední bez maturity část3

Základní vzdělání a bezvzdělání 0, 1, 2

EKONOMIE

17

Pracovní síla v ČR podle krajů

2007

0,0 100,0 200,0 300,0 400,0 500,0 600,0 700,0

Praha, hl. m. Praha

Střední Čechy, Středočeský kraj

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

Pardubický kraj

kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Moravskoslezsko, Moravskoslezský kraj

EKONOMIE

18

Ekonomicky aktivní podle věku

0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 90,0 100,0

65 a více let

15 až 19 let

60 až 64 let

20 až 24 let

55 až 59 let

25 až 29 let

30 až 34 let

50 až 54 let

35 až 39 let

40 až 44 let

45 až 49 let

EKONOMIE

19

Míra ekonomické aktivity dle vzdělání

21,78%

66,09%

65,91%

76,96%Základní vzdělání a bez vzdělání

Střední bez maturity

Střední s maturitou

Vysokoškolské

EKONOMIE

20

Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutně)

4620

4660

4700

4740

4780

4820

4860

4900

4940

4980

5020

1.Q.2006 2.Q.2006 3.Q.2006 4.Q.2006 1.Q.2007 2.Q.2007 3.Q.2007 4.Q.2007 1.Q.2008 2.Q.2008

čtvrtletí

200

240

280

320

360

400

440

480

520

560

zaměstnaní zaměstnaní - sezónně očištěné

nezaměstnaní nezaměstnaní - sezónně očištěné

nez

aměs

tnan

í

zam

ěstn

aní

EKONOMIE

21

EKONOMIE

22

Vývoj počtu nezaměstnaných v ČR

0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1)20

0120

0220

0320

0420

0520

0620

07

15 až 29 let

30 až 44 let

45 až 59 let

60 a více let

EKONOMIE

23

Nezaměstnanost v ČR – 1993 až 2007

Česká republika - NUTS1 CZ0

0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

300,0

350,0

400,0

450,0

500,0

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

1)20

0120

0220

0320

0420

0520

0620

07

EKONOMIE

24

Nezaměstnanost podle krajů

0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Pardubický kraj

Královéhradecký kraj

kraj Vysočina

Liberecký kraj

Karlovarský kraj

Praha, hl. m. Praha

Zlínský kraj

Olomoucký kraj

Střední Čechy, Středočeský kraj

Jihomoravský kraj

Ústecký kraj

Moravskoslezsko, Moravskoslezský kraj

EKONOMIE

25

Kartogram

EKONOMIE

26

Míra nezaměstnanosti podle věku

0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0

15 až 19 let

20 až 24 let

25 až 29 let

30 až 34 let

35 až 39 let

40 až 44 let

45 až 49 let

50 až 54 let

55 až 59 let

60 až 64 let

65 a více let

EKONOMIE

27

Míra nezaměstnanosti podle vzdělání

0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0

Základní vzdělání a bezvzdělání

Střední bez maturity

Střední s maturitou

Vysokoškolské

EKONOMIE

28

Doba hledání zaměstnání

0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0

do 3 měsíců

více než 3 měsíce až 6měsíců

více než 6 měsíců až 1 rok

více než 1 rok až 2 roky

více než 2 roky

EKONOMIE

29

Odvětví ekonomické činnosti

0,0 200,0 400,0 600,0 800,0 1 000,0 1 200,0 1 400,0 1 600,0

Nezjištěno

Exteritoriální organizace a instituce

Činnosti domácností

Lesnictví, rybolov, chov ryb a souv. činnosti

Těžba nerostných surovin

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Finanční zprostředkování

Zemědělství, myslivost a související činnosti

Ubytování a stravování

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Vzdělávání

Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezp.

Zdravotní a sociální péče, veterin. činnosti

Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti

Doprava, skladování a spoje

Stavebnictví

Obchod, opr. motor. vozidel a spotřebního zboží

Zpracovatelský průmysl

EKONOMIE

30

Klasifikace zaměstnání

0,0 200,0 400,0 600,0 800,0 1 000,0 1 200,0

Nezjištěno

Příslušníci armády

Kvalifik. dělníci v zem. a les.(vč. příbuz. oborů)

Zákonodárci, vedoucí a řídícípracovníci

Nižší administrativnípracovníci (úředníci)

Pomocní a nekvalifikovanípracovníci

Vědečtí a odborní duševnípracovníci

Provozní pracovníci veslužbách a obchodě

Obsluha strojů a zařízení

Řemeslníci a kvalifik. výrobci,zpracovatelé, opraváři

Techn., zdravot. a pedagog.prac. (vč. příbuz. oborů)

EKONOMIE

31

Zaměstnaní cizinci

EKONOMIE

32

Nezaměstnanost v EU

EKONOMIE

33

Zaměstnaní v poměru k počtu obyvatel

EKONOMIE

34

Podíl ženské zaměstnanosti na počtu obyvatel

EKONOMIE

35

EKONOMIE

36

2. čtvrtletí 2008 ISPV - podnikatelská sféra PS-V0

Výsledky ke dni 8.9.2008

Hodinový výdělekv podnikatelské sféře České republiky

Medián hodinového výdělku ...................................................................…......115,70 Kč/hodIndex mediánu hodinového výdělku zaměstnanců

meziroční vůči 2. čtvrtletí 2007..................................................................................................................................................................108,2 %

Diferenciace

1. decil - 10 % hodinových výdělků menších než ........................................................................................................67,14 Kč/hod

1. kvartil - 25 % hodinových výdělků menších než ..........................................................................87,24 Kč/hod

Medián - 50 % hodinových výdělků menších než ..........................................................................115,70 Kč/hod

3. kvartil - 25 % hodinových výdělků větších než ..........................................................................157,19 Kč/hod

9. decil - 10 % hodinových výdělků větších než ..........................................................................221,25 Kč/hod

Průměr hodinového výdělku ...................................................................…......141,23 Kč/hod

Podíl zaměstnanců s podprůměrným

hodinovým výdělkem .......................................................................…...........67,2 %

60 80 100 120 140 160 180 200 220 240Kč/hod

EKONOMIE

37

Inflace

• růst cenové hladiny v čase• nebo-li pokles kupní síly peněz• zakládá se na tzv. cenových indexech• slouží jako informace k valorizaci důchodů asociálních

příjmů, pro nájemní smlouvy aj.

EKONOMIE

38

Indexy

• spotřebitelských cen (CPI)• stavebních prací• průmyslových výrobců• zemědělských výrobků• tržních služeb v produkční sféře

EKONOMIE

39

Typy inflačních měr

• vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu cen• vyjádřená přírůstkem indexu cen ke stejnému měsíci

předchozího roku• vyjádřená přírůstkem cen k předchozímu měsíci• vyhádřená přísrůstkem cen k základnímu období

EKONOMIE

40

Příčiny

• cenová hladina vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým objemem statků a služeb za které jsou směňovány

• nerovnováha mezi těmito objemy pak ústí v inflaci, resp. deflaci (pokles cenové hladiny)

Na straně poptávky- růst množství peněz (emitují centrální banky), deposita ovlivňují

úrokovými sazbami, obecně objem roste- objem trhu se nemění (úspory vs. spotřeba)

Na straně nabídky- vyšší mzdové náklady nebo náklady na zdroje- akomodace (reakce centrální banky na poptávkový impuls)

EKONOMIE

41

Poptávková inflace

• tzv. tažená poptávka

impulz• zvýšení spotřeby, investic, státních výdajů, exportu

podmínkou způsobení inflace• růst peněžní zásoby – akomodace (centrální banka)

zvýšení výdajů, investic klesá množství peněz v ekonomice vyšší úroky rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz klesá jejich hodnota, klesá objem zboží, které je možné za ně pořídit

EKONOMIE

42

Nabídková (nákladová) inflace

impulz• zvýšení nákladů (mzdových, na zdroje, apod.)

neroste-li produktivita práce, ale rostou mzdy – znamená to vyšší náklady na mzdy vyšší cena produkce vyšší ceny zboží nezaměstnanost tlak na snížení mezd pokles cen

anebo….vyšší ceny zboží rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz („méně bolestivé řešení“, „nepružnost mezd“) nárůst poptávky a cen