EKONOMIKA - ROZVOJOBCI.CZfiles.rozvojobci.cz/200000020-154c516460/Prezentace-RME.pdf · (nezaměstnanost, inflace, HDP, nabídka-poptávky, apod.) regionální ekonomické součásti

REGIONÁLNÍ A MUNICIPÁLNÍ

EKONOMIKA

Zpracovatel:

Ing. Petr Ponikelský

Ing. Václav Kupka, CSc.

Ing. Zlata Koštejnová

PŘEDSTAVENÍ PREZENTACE

Úvod do regionální ekonomie

Teoretické zdroje regionální ekonomie

Prostorové stránky poptávky a nabídky

Prostorové uspořádání ekonomiky

Lokalizační teorie – lokalizace firem a domácností

Teorie prostorového uspořádání

Ekonomická úroveň regionů

Regionalizace

Regionální politika ČR a EU

Ekonomika měst a obcí

Municipální finance

Spolupráce municipalit se soukromým sektorem

ZÁKLADNÍ LITERATURA A DALŠÍ PODKLADY

Ponikelský, P., Koštejnová, Z., Kupka, V.:

Ekonomika municipalit a regionů (VŠRR Praha

2008)

Matoušková, Z., a kol.: Regionální a municipální

ekonomika (VŠE Praha 2000)

www.mmr.cz

www.strukturalni-fondy.cz

www.czso.cz

1. REGIONÁLNÍ EKONOMIE

= SOUČÁST REGIONALISTIKY

EKONOMIE = věda o ekonomice

(výroba a směna, věda o volbě, věda o penězích, …)

omezené zdroje → výroba komodit → rozdělování

Makroekonomie

Mikroekonomie

REGIONALISTIKA

- prostorové stránky různorodých procesů,

- vzájemné vazby a funkce jevů a procesů

- víceoborový charakter

REGIONÁLNÍ EKONOMIE A JEJÍ PŮSOBNOST

věda zkoumající prostorové jevy obecných ekonomických teorií

PŮSOBNOST REGIONÁLNÍ EKONOMIE

ekonomika regionů a lokalit (podniky, trh práce)

ekonomika vázaná na územní veřejnou správu (obec x podnikatelé, podpora podnikání)

vztahy mezi územními celky navzájem (mobilita výrobních faktorů, toky, komunikace)

prostorové stránky obecných ekonomických jevů (nezaměstnanost, inflace, HDP, nabídka-poptávky, apod.)

regionální ekonomické součásti ekonomiky veřejného sektoru (lokalizace investic obcí, efektivnost fungování obecních organizací, apod.)

environmentální ekonomika (ekonomické dopady externalit, platby za znečišťování ŢP, apod.)

VÝVOJ REGIONÁLNÍ EKONOMIE

Počátek 20. stol. – hodnota pozemků s ohledem na

jejich lokalizaci

20. léta 20. stol. – vliv ekonomických prvků na

územní plánování – prostorová frikce – ekonomické

dopady prostorových vztahů

30. léta 20. stol. – světová hospodářská krize →

regionální analýza

40. léta 20. stol. – obchodní fungování měst →

prostorové faktory a ekonomické optimum → TCM

50. léta 20. stol. – ekonomické problémy spojené s

urbanizací a prostorovou expanzí měst

60.-80. léta 20. stol. – pokračuje řešení problémů

urbanizovaných území

REGIONÁLNÍ EKONOMIE

- PŘÍKLADY ŘEŠENÝCH PROBLÉMŮ

pracovní příleţitosti a jejich dostupnost

podmínky pro dojíţdění za prací / do škol

dojíţďka obecně

moţnosti bydlení

ceny pozemků, co je ovlivňuje

příčiny regionálních rozdílů

podpora podnikání

rozdíly v regionální nabídce a poptávce

lokální / regionální nezaměstnanost, její příčiny, důsledky

regionální cenové rozdíly

rozdíl v ţivotní úrovni

PRAKTICKÉ ČLENĚNÍ REGIONÁLNÍ

EKONOMIKY

Ekonomika soukromého sektoru

Ekonomika veřejného sektoru

Podobnost / rozdílnost

činnosti

financování

hospodaření

motivace

efektivnost

cíle

SROVNÁNÍ EKONOMIKY VEŘEJNÉHO

A SOUKROMÉHO SEKTORU

2. TEORETICKÉ ZDROJE REGIONÁLNÍ

EKONOMIE

Regionální ekonomie – zkoumá ekonomické prvky ajejich vazby v prostoru

Regionální ekonomie – integruje více relativněsamostatných oblastí ekonomické analýzy

- ekonomika územních celků

- ekonomické vztahy v prostoru

- ekonomika veřejného sektoru

• Průřezový charakter regionální ekonomie → nenímoţné definovat jedinou ekonomickou teorii →ekonomické teorie se tvoří s vazbou na konkrétnířešený problém s vysokou mírou abstrakce,zjednodušení a rigidity vybraných faktorů →PREFEROVANÝ PROBLÉM

HLAVNÍ PŘÍČINY

vzájemné (často protichůdné) vlivy všech faktorů –

různá (i regionálně diferencovaná) intenzita těchto

vlivů

multiplikační efekty

externality

synergické efekty

výskyt dalších významných faktorů

(mimoekonomických) s vlivem na ekonomické jevy

PROSTOR jako samostatný problém

- ekonomický faktor

- objekt ekonomické analýzy

- ekonomický subjekt

NEOKLASICKÁ TEORIE (1920-1940)

OBECNÉ URČENÍ

hledání všeobecné rovnováhy

rovnováha je tvořena na trhu, trţními silami → zásahy státu jsou neţádoucí a působí kontraproduktivně

„neviditelná ruka trhu“

REGIONÁLNÍ ASPEKTY

regionální rovnováha

příčiny regionálních nerovností – DISPARIT

(cena půdy, dopravní náklady, rozmístění surovin, ..)

→ lokalizační chování firem a domácností

regionální rozdíly v tempu a typu regionálního růstu

- vývoj regionálního produktu celkem

- růst produktu na pracovníka

- růst produktu na obyvatele

KEYNESIÁNSKÁ TEORIE (1950-1975) reakce na světovou hospodářskou krizi 30. let → trţní selhání

příčina ekonomické nerovnováhy = nedostatečná poptávka → řešení státní

zásahy--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

teorie pólů růstu

teorie kumulativních změn--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

prostorový koncept ekonomické báze

(změna určité veličiny způsobí vícenásobné změny závislých

ekonomických proměnných)

regionální multiplikátor = odhad celkové změny vyvolané určitým

impulzem

→ základní sektor (tvorný) B=basic

→ nezákladní sektor (obsluţný) S=support

Bohatství regionu/města T (treasure) = S + B

Regionální multiplikátor = T/B, tzn. jak vzroste celkové bohatství regionu

/ municipality, v závislosti na jednotce výkonu základního sektoru

PROSTOROVÉ STRÁNKY POPTÁVKY A

NABÍDKY

Regionální ekonomie → zkoumá prostorové

vztahy obecných ekonomických jevů

MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

hospodářský růst

hospodářské cykly

zaměstnanost

inflace

MIKROEKONOMICKÉ UKAZATELE

nákladovost

úspory

chování spotřebitele

poptávka a nabídka

PROSTOROVÉ STRÁNKY POPTÁVKY A

NABÍDKY

I z papouška můžete udělat učeného ekonoma – stačí, aby se naučil dvě

slova: „nabídka“ a „poptávka“. Neznámý autor

trţní systém → spotřebitelé = voliči s „peněţními“

hlasy → ovlivňují sortiment, mnoţství, cenu

teorie poptávky a nabídky

spotřebitel určující náklady firem

spotřebitelskou poptávku

nabídka zboţí

REGIONÁLNÍ POPTÁVKA

poptávka vs. efektivní koupěschopná poptávka

typy poptávky (agregátní, individuální, dílčí trţní)

regionální poptávka

- vnitřní

- neohraničená

- soustředná

- produkční

- souhrnná

vliv na vývoj

regionální ekonomiky

REGIONÁLNÍ POPTÁVKOVÉ FUNKCE

Q

P

d

P

d

Q

Q

P

d

Q

P

d

d)

b)

c)

a)

P

abs. neelastická

abs. elastickáparadoxní

běžná

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU

cena produktu, sluţby

důchod obyvatel (reálné příjmy obyvatel a jejich

vývoj, vč. očekávaného)

počet obyvatel

ceny příbuzných statků

vkus

specifické faktory (mimoekonomické)

REGIONÁLNÍ NABÍDKA

nabídka

typy nabídky (agregátní, individuální, dílčí trţní)

regionální nabídka

- vnitřní

- soustředná

- produkční - běžná produkce

- regionální speciality

- souhrnná

vliv na vývoj

regionální ekonomiky

REGIONÁLNÍ NABÍDKOVÉ FUNKCE

Q

P

s

P

s

Q

Q

P

s

Q

P

s

d)

b)

c)

a)

P

abs. neelastická

abs. elastická paradoxní

běžná

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU

cena produktu, sluţby

výrobní náklady

- technika

- ceny vstupů

ceny výrobních substitů

organizace trhu

specifické faktory (mimoekonomické)

STANOVENÍ CENY PRODUKTU

dle nákladů (přímé, nepřímé; fixní, variabilní; mzdové,

materiálové, dopravní, apod.)

dle konkurence

dle poptávky

smíšeně

regionální daňový systém

působení veřejné správy

účinky regionální politiky

podmínky pro podnikání

vybavenost infrastrukturou

sociální klima

meteorologické vlivy

PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ EKONOMIKY

Základní hlediska zkoumání prostorové ekonomiky

vlastnické vztahy

sektory

prostorové uspořádání

- základní jednotky prostorového uspořádání

- vztahy základních jednotek

- obyvatelstvo

- ekonomické

aktivity

ZÁKLADNÍ JEDNOTKY PROSTOROVÉHO

USPOŘÁDÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČR

sídla

- bez právní subjektivity

- vznik: přírodní faktory → socio-ekonomické

faktory → administrativní faktory

- typy sídel: venkovská vs. městská

VENKOV = samota, víska, vesnice

obce

- s právní subjektivitou, samosprávné

- charakter obce: vesnice vs. město

vnější znaky

vnitřní znaky

AGLOMERACE, KONURBACE

Mexico City – 34 mil. obyvatel

VZTAHY MEZI PROSTOROVÝMI JEDNOTKAMI

prostorový pohyb zboţí a sluţeb

pracovní příleţitosti

občanská vybavenost (zdravotnická, sociální,

kulturní, sportovní, obchodní)

sociální kontakty (sociální soudrţnost)

informace (rozvoj ICT, elektronizace veřejné správy)

inovace (difúze inovace)

FUNKČNÍ (heterogenní, nodální) regionální struktury →

- střediska vyššího a niţšího řádu

- lokální a regionální významnost

- formování regionálních závislostí

Prostorové uspořádání ekonomiky

= rozmístění ekonomických subjektů a intenzita vztahů mezi nimi

interakce

mezi

ekonomickými

subjekty

LOKALIZACE EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ

ekonomické subjekty – právnické nebo fyzické osoby či jejich

(i neformální) uskupení, které vytváří, ovlivňují, vstupují či

spolupůsobí na vzájemné ekonomické vztahy

- FIRMY

- DOMÁCNOSTI

- INSTITUCE, ÚŘADY

- NEZISKOVÉ ORGANIZACE

- CÍRKVE

- SAMOSPRÁVY (obce, kraje)

PROCES ROZHODOVÁNÍ O LOKALIZACI

informační fáze

- zjišťování informací dle účelu lokalizace (rozhodovací kriteria)

domácnosti x firmy x veřejná správa

- dostupnost informací

- kvalita informací

- včasnost informací

- důvěryhodnost informačního zdroje

rozhodovací fáze

- ekonomická kritéria (náklady, výnosy, zisk, úspory,

ekonomická efektivnost, rozpočtová omezení, apod.)

- mimoekonomická kritéria (ţivotní prostředí, vztah k lokalitě,

zvýšení ţivotní úrovně, zvýšení prestiţe, sociální aspekty

apod.)


Související pojmy

absolutní výhoda – firma vyrábí určitý druh výrobků s niţšími

náklady neţ firmy jiné

komparativní výhoda – firma vyrábí určitý druh výrobků s

niţšími náklady obětované příleţitosti

náklady obětované příležitosti

→ koncept ekonomických nákladů = explicitní náklady (přímo

související) + implicitní náklady (náklady obětované příleţitosti


vždy individuální – preference, priority, cíle, ţivotní hodnoty

přímé – rozhodující faktor (skupina faktorů) je přímo přítomen - FIRMY - infrastruktura, pracovní síla, nerostné zdroje,

koupěschopná poptávky, apod.

- DOMÁCNOSTI - dostupnost sluţeb vyššího a niţšího řádu,

infrastruktura, trh práce, ţivotní prostředí, sociální vazby

- VEŘEJNÁ SPRÁVA - princip subsidiarity, smart administration

- NEZISKOVÉ ORGANIZACE - poslání, předmět činnosti,

dobrovolníci

nepřímé (dle prostor.přítomnosti rozhodujícího faktoru)

Faktor X

Faktor Y

Lokalizace

subjektu

A

Subjekt

B

nepřímý vliv přímý vliv

LOKALIZACE A POLITICKO-EKONOMICKÉ

PROSTŘEDÍ centrálně plánovaná ekonomika – centrum (vláda)

rozhoduje o všem

tržní ekonomika – individuální rozhodování ekonomických

subjektů – centrum zasahuje nepřímo – vytváří podmínky,

rámec pro individuální rozhodování s cílem hájit zájmy

společnosti

smíšená ekonomika

- přímý vliv centra – vlastní podniky

- nepřímý vliv centra – regulace, veřejné investice, veřejné

statky a sluţby

VLIV ZAHRANIČÍ

uzavřená ekonomika

otevřená ekonomika

LOKALIZACE

FIREM

LOKALIZAČNÍ FAKTORY FIREM ???

obecné

truhlář

kadeřnice

autoopravna

daňový poradce

vysoká škola

panelárna

„Daně platím, řiť mám holou, vše mám zatím pod kontrolou.“

VÝCHODISKA LOKALIZACE FIREM

teoretický → formulace lokalizačních teorií

empirický → rozhodování dle skutečných parametrůotevřená

ekonomika

→ neizolovanost sídel, regionů

→ vazby s okolím

→ prostorová mobilita obyvatelstva

→ moderní technologie, inovace, ICT, komunikace

→ tradiční a novodobé pojetí lokalizace firem

PŘÍSTUPY K ROZHODOVÁNÍ O LOKALIZACI

„Na souši i na moři, všude samí magoři.“

VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍ

Merkantelisté (16.-18. stol.)

problematika mezinárodního obchodu

bohatství se měří mnoţstvím drahých kovů

bohatství je závislé na aktivní obchodní bilanci

protekcionismus

-------------------

Rozhodující faktor lokalizace = VZDÁLENOST prostorově

oddělených ekonomických subjektů

-------------------

Představitelé

Jean Baptist Colbert (Francie)

Thomas Mun (Anglie)

Mercator = obchodnich; mercurius = římský bůh obchodu

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jean-Baptiste_Colbert.jpg


Fyziokraté (18. stol.)

bohatství je závislé výhradně na zemědělství (ostatní sektory

= neproduktivní)

teorie kruhového toku, tj. výroba → oběh → rozdělování →

spotřeba

3 třídy: produktivní (zemědělci); vlastníci; sterilní (obchod,

řemesla)

-------------------

Lokalizace → vztah mezi městem a venkovem; vztah mezi

produktivním a neproduktivními resorty (prostorový aspekt)

-------------------

Představitelé

Francois Quesnay (Francie) – dílo „Ekonomická tabulka“


Klasická škola politické ekonomie (18.-19. stol.)

vzniká v reakci na měnící se hospodářské podmínky → vývoj

nových poţadavků ze strany kapitalistů → přímý rozpor s

merkantelismem

navazuje na fyziokraty

-------------------

Lokalizační aspekt = cena pozemků → závislost ceny na

úrodnosti a poloze!! → POZEMKOVÁ RENTA

-------------------

Představitelé

Adam Smith (Skotsko) – dílo „Bohatství národů“

David Ricardo (Anglie) – dílo „Zásady politické ekonomie a zdanění

John Stuart Mill (Anglie)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:JohnStuartMill.JPG

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:David_ricardo.jpg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:AdamSmith.jpg


Počátky neoklasické ekonomie ( pol. 19. stol.)

zásadní otázka = rozmístění ZEMĚDĚLSKÉ výroby

-------------------

Prostorový model hospodářství

uzavřené hranice

tvar kruhu

ideální rovina

stejná úrodnost půdy

bodový trh (trţnice)

stejné ceny jednoho produktu

různé ceny různých produktů

-------------------

Představitel

Johann Heinrich von Thünen (Německo) – dílo „Izolovaný stát“

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Johann_Heinrich_von_Th%C3%BCnen_Duke.png


Prostorový model hospodářství

zkoumá vliv dopravy na rozmístění zemědělské výroby

dopravní náklady

- vzdálenost

- hmotnost přepravovaného produktu

Předpoklad: všichni výrobci realizují stejnou míru zisku!!!

„Litr mlíka, kilo višní, to je potom tanec břišní.“


Lokalizační trojúhelník (19. stol.)

zásadní otázka = rozmístění PRŮMYSLOVÝCH firem

vychází z prostorového modelu hospodářství (dopravní náklady

závisí na vzdálenosti a hmotnosti přepravovaného produktu)

Představitel

Wilhelm Laudnhardt

Surovina A Trh výrobků

Surovina B


Lokalizace firem (teorie 1. pol. 20. stol.)

Zjednodušující předpoklady:

izolovaný stát

dokonalá konkurence na všech trzích

regionální trhy práce se liší pouze cenou pracovní síly

suroviny se dělí na: (i) lokalizované, (ii) ubikvitní

-----------------------

Tři faktory lokalizace:

náklady na dopravu

náklady na pracovní sílu

aglomerační výhody či nevýhody

------------------------

Představitel

Alfred Weber (Německo)



Postup úvah teorie

1. DOPRAVA - Lokalizační trojúhelník (Wilhelm Laundhardt) →

váha (hmotnost) vstupů a výstupů → MATERIÁLOVÝ INDEX (MI)

MI = váha vstupů / váha výstupů

Interpretace výsledků:

MI > 1 (tj. vstupy > výstupy) = firma MATERIÁLOVĚ orientovaná

MI < 1 (tj. vstupy < výstupy) = firma TRŢNĚ orientovaná

2. MZDA



Postup úvah teorie

3. AGLOMERAČNÍ VÝHODY / NEVÝHODY

na bázi spolupráce

bez spolupráce

LOKALIZAČNÍ FAKTOR = úspora nákladů v důsledku prostorového

umístěný

regionální - všeobecné x speciální

aglomerační – vztahy mezi firmami


Lokalizace firem v závislosti na nabídce a poptávce

Předpoklady, teoretická východiska

poptávková funkce a její poslání

vymezení trţní zóny

poptávkový kuţel

--------------------------

Představitel: August Lösch

VÝVOJ LOKALIZAČNÍCH TEORIÍLokalizace firem - REKAPITULACE

Klíčové faktory lokalizace

orientace na suroviny

orientace na pracovní síly

orientace na atraktivnost prostředí (ekologie, VaV, komunikace,

infrastruktura a sluţby

Praxe

nízká úroveň výzkumu lokalizace → firmy volí „uspokojivou“ lokalitu

tradiční lokalizační faktory – potlačování

Reálné rozhodovací faktory

snadný přístup na trh, dosaţitelnost partnerů a zákazníků

vhodné dopravní spojení

dostupnost místní pracovní síly a náklady na ni

telekomunikační systémy

daňová politika

kriminalita

LOKALIZACE

OBYVATELSTVA

LOKALIZAČNÍ FAKTORY OBYVATEL ???

maturant

rodina s malými dětmi

důchodce

bezdomovec

propuštěný vězeň

„Proč se smějou tuleni? Protoţe jsou zhulení.“


Lokalizace obyvatelstva

MIGRACE

= výsledek rozhodnutí jednotlivce či skupiny lidí o změně svého

prostorového umístění

emigrace vs. imigrace

krátkodobá vs. dlouhodobá migrace

MOTIVY MIGRACE

práce

vzdělání

bydlení

osobní důvody (tchýně)

ţivotní prostředí

dostupnost jiných lokalit


A. Klasický přístup

teoretický model

migrace = reakce na meziregionální rozdíly v průměrné mzdě

PŘEDPOKLADY TEORIE

dokonalá konkurence na všech trzích

dokonalá informovanost

neexistují ţádné bariéry migrace

neexistují ţádné náklady s migrací

B. Teorie lidského kapitálu

snaha o přiblíţení migračního modelu realitě → existují bariéry migrace

porovnání nákladů a přínosů (časový a prostorový faktor)

PENĚŢNÍ NÁKLADY MIGRACE

NEPENĚŢNÍ NÁKLADY MIGRACE

MIGRAČNÍ TRENDY

výběrový charakter migrace

protisměrné migrační proudy

převaţuje migrace na kratší vzdálenost

větší sklon k migraci mají lidé, kteří jiţ migrovali

VÝZNAMNÉ MIGRAČNÍ FAKTORY

věk

rodinné faktory

vzdělání

vzdálenost

míra nezaměstnanosti (stav ekonomiky, fáze ekonomického cyklu)

ostatní (vlastnictví bytu, licencovaná zaměstnání, vliv odborů, apod.)

kroková migrace

„Psal jsem si se slepýšem, ale uţ si nepíšem...“

TEORIE PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ

základní jednotky prostorového uspořádání → FUNKCE

obsluţné funkce

výrobní funkce

rekreační funkce

funkce bydlení

teorie prostorového uspořádání zkoumají rozmístění základních

prvků prostorové struktury

TEORIE CENTRÁLNÍCH MÍST (TCM)

(autor - W. Christaller)

centrální místo ?

TCM → zkoumá vztah mezi centrálním místem a jeho zázemím

prvky prostorové struktury

TEORIE CENTRÁLNÍCH MÍST

Základní pojmy

trţní zóna

prahový počet obyvatelstva

PŘEDPOKLADY TEORIE

území je charakterizováno jako ideální rovina

přírodní zdroje jsou rozmístěny rovnoměrně

obyvatelstvo je rozmístěno rovnoměrně

„Skáču ze kry na kru, k nejbliţšímu Makru“

TEORIE CENTRÁLNÍCH MÍST

TEORIE CENTRÁLNÍCH MÍST - VYUŽITÍ

Střediskové obce v ČR

obvodní význam

místní význam

Nestřediskové obce v ČR

trvalého významu

ostatní

TEORIE PÓLŮ

ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA

vývoj prostorových jednotek se uskutečňuje nerovnoměrně

rozvoj se projevuje v bodech - pólech - s různou intenzitou

PÓL = hnací jednotka, expandující firma, odvětví, soubor firem

CHARAKTERISTIKY

rychle se rozvíjející sektor (obor)

invence

vysoká produkce (ekonomická síla)

rozvětvené dodavatelsko-odběratelské vztahy

TYPY PÓLŮ

pól růstu (kvantitativní charakteristiky)

pól rozvoje (kvalitativní charakteristiky)

pól excelence (kooperační seskupení subjektů → high-tech obory)

REGIONALIZACE

REGION, REGIONALIZACE

Region

území vznikající regionální diferenciací krajinné sféry (prof. Wokoun)

ohraničené území, jehoţ vymezení závisí na zvolených kritériích

vyplývajících z účelu

TYPOLOGIE REGIONU

A. dle směru vytváření

rozčleňování (decentralizace)

seskupování (centralizace)

B. dle přístupu k vymezování

objektivní (tzv. přírodní regiony – reálně existující jednotka, přírodní

hranice)

subjektivní (region – model pro studium prostorové stránky

socioekonomických jevů)

REGION, REGIONALIZACEC. dle vnitřního uspořádání

homogenní

heterogenní (funkční, jádrové, nodální)

D. dle zaměření

administrativní regiony

účelové regiony

Příklady účelových regionů

státem vymezené oblasti pro realizaci cílené regionální politiky

ochrana přírody

zvláštní hospodářské zóny (např. bezcelní zóna, VTP, podnikatelský

inkubátor, technopolis

Účelové regiony v ČR (příklady)

ochrana přírody (národní parky, CHKO, ochranná pásma, NATURA 2000)

ekonomické regiony (VTP, podnikatelské inkubátory)

ADMINISTRATIVNÍ REGIONALIZACE

Vývoj administrativní regionalizace ČR

1918 – Československá republika – administrativní členění Rakouska-

Uherska → 1) Čechy = zemské zřízení, Slovensko = ţupy; 2) okresy;

3) obce

1928 – zrušení Slezska jako samostatné země + spojení s Moravou →

Moravskoslezská země

1945 – vznik národních výborů

1949 – zrušeny země → 13 krajů + Praha („Gottwaldovy kraje“), 179

okresů →likvidace samosprávného postavení územních celků

1960 – redukce počtu krajů (7 + Praha) + redukce počtu okresů (75) →

zahájen proces slučování obcí!!

1971 – střediskové obce

1990 – zrušeny KNV – kraje zůstaly statistickou jednotkou, ONV → OkÚ

(73)

1993 – vznik samostatné ČR

1997 – vytvoření 14 vyšších územně samosprávných celků (13+Praha)

11/2000 – první volby do samosprávných krajů

1.1.2003 – zánik okresních úřadů → přechod kompetencí na kraje a ORP

REGIONALIZACE = vymezování regionů

Regiony cestovního ruchu

zaměření cestovního ruchu (lyţování, koupání….)

→ ukazatele ?????

Regiony s výskytem sociální patologie

→ ukazatele ?????

Ekonomicky problémové regiony

→ ukazatele ?????

REGIONALIZACE

= proces vymezování regionů

Parametry pro regionalizaci

- míra nezaměstnanosti

- intenzita podnikatelských aktivit

- daňová výtěţnost

- hustota zalidnění

- podíl zaměstnaných ve sluţbách

- podíl obyvatel bez maturity

REGIONALIZACE = vymezování regionů

Liberecký kraj – hospodářsky slabé oblasti

METODY VYMEZOVÁNÍ REGIONŮ

Základní determinanty

typ vymezeného regionu (účel vymezování)

pouţitá kritéria

dostupnost údajů, dat (často ovlivňuje i výběr metody)

Pozn.: při neexistenci relevantních dat → intuitivní přístup, expertní odhad

VYMEZOVÁNÍ HOMOGENNÍCH REGIONŮ

= seskupování prostorových jednotek se stejnorodými vlastnostmi

Problematičnost vymezování → statická vs. dynamická kritéria

Bodová metoda

o výběr vhodných ukazatelů

o volba počtu ukazatelů

o stanovení vah jednotlivých ukazatelů

METODY VYMEZOVÁNÍ REGIONŮ

VYMEZOVÁNÍ FUNKČNÍCH REGIONŮ

= hledání funkční závislosti mezi základními prostorovými jednotkami,

resp. jádrem a zázemím

Toková analýza

o skutečné, reálné toky zboţí, sluţeb, obyvatelstva mezi prostorovými

jednotkami

o region je vymezen na základě směru a intenzity toků mezi centrem a

zázemím (viz TCM)

o hranice regionu je v místech s nejniţší závislostí území na dominantním

centru

SPÁDOVÉ REGIONY

Gravitační analýza (gravitace = přitažlivost mezi tělesy)

o teoretická metoda – teoretické toky mezi prostorovými jednotkami →

velikost toků (gravitační síla centra):

A) přímo úměrná velikosti centra

B) nepřímo úměrná vzdálenosti

EKONOMICKÁ

ÚROVEŇ

REGIONŮ

EKONOMICKÁ ÚROVEŇ REGIONŮ

ZPŮSOB VYJÁDŘENÍ

o HDP (absolutní, na obyvatele, na pracovníka)

o příjmy na obyvatele (průměrné mzdy)

o daňová výtěţnost

o sektorové zaměření podniků

o . . . . .

EKONOMICKÝ VÝVOJ REGIONU

o růst

o rozvoj

o stagnace

o úpadek

FAKTORY EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONU

LOKALIZACE FIREM

o vlastní ekonomická činnost → stabilizace situace v regionu

o pracovní příležitosti, zaměstnanost → příjmy obyvatel

o sektorová struktura (progresivní odvětví, upadající odvětví, jednostranně

zaměřená odvětví vs. diverzifikovaná struktura podnikatelských subjektů,

sezónnost)

o úloha veřejné správy

→ znát lokalizační faktory

→ vytvářet (spoluvytvářet) podmínky

→ informovat

VNITROREGIONÁLNÍ VAZBY

o dodavatelské-odběratelské vztahy → multiplikační efekty (negativní,

pozitivní)

o partnerství veřejného a soukromého sektoru

o partnerství soukromého sektoru a vysokých škol

FAKTORY EKONOMICKÉ ÚROVNĚ REGIONU

ORGANIZAČNÍ FORMA FIREM (velikost firmy)

o OSVČ, MSP

o velké firmy

o pobočky velkých firem

DEMOGRAFICKÁ SITUACE

o demografická struktura (počet obyvatel, věk, pohlaví, vzdělanost…)

o přirozená měna (přirozený přírůstek, úbytek obyvatelstva)

o mechanická měna (migrace) → emigrační vs. imigrační regiony

→ dopady migrace na soc-ekonomickou úroveň – krátkodobé, dlouhodobé

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA VLÁDY

o regionální

o monetární (mnoţství peněz v oběhu, měnová stabilita)

o fiskální (meziregionální přerozdělování – RUD, regionální daně – ANO/NE?

sektorové (regionální dopady)

protekcionismus (ochrana domácího trhu)

ZMĚNY V EKONOMICKÉ ÚROVNI REGIONŮ

TEORIE EKONOMICKÉ ZÁKLADNY (1)

Základní předpoklad:

rozhodující úloha v ekonomice = subjekty s převaţující tvornou funkcí

ekonomická síla → moţnost pro další firmy (produkce pro vnitřní trh)

Východiska teorie:

všechny aktivity lze rozdělit na základní a nezákladní (tvorné a obsluţné)

základní a nezákladní aktivity jsou ve vyváţeném stavu

Vztah mezi základními a nezákladními činnostmi:

MULTIPLIKÁTOR EKONOMICKÉ ZÁKLADNY

MEZ = počet pracujících v regionu celkem / počet pracujících v zákl.činn.

(analogie – multiplikátor počtu obyvatel = počet obyvatel / počet pracovníků)

Problémy metody = rozdělení činností na základní a nezákladní

empirický přístup (dotazníky, statistiky, místní šetření)

teoretický přístup LOKALIZAČNÍ KOEFICIENT


TEORIE EKONOMICKÉ ZÁKLADNY (2)

Koeficient lokalizace = koeficient regionální / koeficient národního hosp.

(KL) (KR) (KNH)

KR = počet pracovníků v odvětví X / počet pracovníků celkem (REGION)

KNH = počet pracovníků v odvětví X / počet pracovníků celkem (NH)

Příklady:

1) KR = 50/100; KNH = 100/1000 → KR/KNH = 5/1

2) KR = 10/100; KNH = 100/1000 → KR/KNH = 1/1

3) KR = 5/100; KNH = 100/1000 → KR/KNH = 5/10 (tj. ½)

Problémy teorie ekonomické základny (úroveň multiplikačních efektů):

rozdílná mzdová úroveň v základních a nezákladních činnostech

dojíţďka do zaměstnání

zohlednění dovozů do regionu


TEORIE SEKTORŮ

primární, sekundární, terciární, ….

změny v regionální ekonomické úrovni jsou spojeny s procesem změn v

mezisektorové alokaci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál, doprava,

technologie, hospodářskopolitický systém)

TEORIE KUMULATIVNÍCH ZMĚN

vliv jádrového regionu na ekonomickou úroveň periferní oblasti

informace o tom jak a kdy dochází k šíření ekonomického růstu do zázemí

vztah jádra a zázemí

Vlivy

pozitivní – aktivní vyuţívání zázemí jádra (ekonomické, dopravně

dostupné)

negativní – odliv obyvatel, prohlubování regionálních disparit

REGIONÁLNÍ

POLITIKA

REGIONÁLNÍ POLITIKA

REGIONÁLNÍ POLITIKA = soubor cílů nástrojů a opatření k:

k růstu ekonomických aktivit (prorůstová RP)

odstraňování regionálních disparit (disparitní RP)

PŘEDPOKLADY VZNIKU A EXISTENCE REGIONÁLNÍ POLITIKY

A. existence problému, disparit, rozvojového potenciálu

B. vůle problém či moţnost řešit

C. existence reálných moţností k řešení

Ad A.

Socioekonomická analýza →

výběr území

(regionalizace ekonomické problémovosti)

výběr ukazatelů hodnocení

stanovení hodnotících kritérií




B. vůle problém či možnost řešit

C. existence reálných moţností k řešení

Ad B.

2 základní přístupy k řešení regionálních rozdílů →

neřešit z pozice veřejného sektoru (trţní prostředí, narušování

přirozených toků výrobních faktorů, zasahování do trţních zákonitostí,

narušování reálné konkurenceschopnosti)

řešit z pozice veřejného sektoru (trţní selhání, reálné odchylky od

lokalizačních teorií, nutnost zajistit prostorovou a sociální soudrţnost

-------------------------------------------

Vliv ekonomických cyklů: ekonomický rozvoj → regionální konvergence

ekonomický úpadek → regionální divergence

Důvody prohlubování regionálních problémů v recesi:

ekonomické (přirozené chování ekonomických subjektů, vč. sníţení investic

omezení toků z veřejných zdrojů




B. vůle problém či moţnost řešit

C. existence reálných možností k řešení

Ad C.

Charakter cílů regionální politiky

měřitelnost

hodnotitelnost

reálnost, efektivnost

Nástroje regionální politiky

FINANČNÍ (přímé a nepřímé)

NEFINANČNÍ

Hlavní subjekty regionální politiky (zacílení nástrojů RP)

kapitál (úvěrové podmínky, daňová zvýhodnění, investiční dotace)

pracovní síla, obyvatelstvo (zaměření na stabilizace obyv. a dosídlování)


ÚZEMNÍ ÚROVNĚ REGIONÁLNÍ POLITIKY

národní (MMR)

regionální - regiony soudržnosti

- kraje

municipální

PRINCIPY REGIONÁLNÍ POLITIKY

solidarita

posilování soudržnosti

hospodářský růst

posilování konkurenceschopnosti

udržitelný rozvoj


NÁSTROJE REGIONÁLNÍ POLITIKY

finanční (přímé vs. nepřímé)

nefinanční

SOUČASNÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA ČR – hlavní rysy

mladý obor

značný teoretický potenciál vs. nízká úroveň invence a inovace

problematická praktická implementace (urbanizace, strategické plánování,

územní plánování, řízení rozvoje, apod.)

minimální odvětvová prestiţ (vazba na vysokou úroveň resortismu)

minimální kompetenční vybavení

VLIV REGIONÁLNÍ POLITIKY NA REGIONÁLNÍ EKONOMIKU

důraz na hospodářský rozvoj (pouţité nástroje RP) → ekonomické

přínosy pro region (↑ zaměstnanosti, ↑ koupěschopné poptávky, ↑dalších

návazných sluţeb, apod.) →MULTIPLIKAČNÍ EFEKTY A SYNERGICKÉ

EFEKTY

MUNICIPÁLNÍ

EKONOMIKA

MUNICIPÁLNÍ EKONOMIKA

A. MUNICIPÁLNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

B. HOSPODAŘENÍ MUNICIPALITY

ad A)

prostorové uspořádání ekonomických subjektů (lokalizace)

prostorové uspořádání ekonomiky

ekonomická úroveň

zaměstnanost / nezaměstnanost / nezaměstnatelnost

socio-demografická problémovost

municipální podpora ekonomických aktivit

spolupráce veřejného a soukromého sektoru

regionální politika

hospodářské cykly

ţivotní cyklus municipality (fáze)

regionální vývoj hospodářství v době ekonomické krize

MUNICIPÁLNÍ EKONOMIKA

A. MUNICIPÁLNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

B. HOSPODAŘENÍ MUNICIPALITY

OBEC = právnická osoba, jednající svým jménem, na vlastní účet, podle

rozpočtu, hospodařící s vlastním majetkem

poskytování veřejných statků a veřejných služeb

POPTÁVKA ROZSAH EKONOMICKÉ MOŽNOSTI

obce vyššího řádu

obce nižšího řádu FINANCE

(ROZPOČET)

MUNICIPÁLNÍ

MAJETEK

MUNICIPÁLNÍ ROZPOČET

= součást veřejných rozpočtů

soustava veřejných rozpočtů vzniká na základě, tzv.

FISKÁLNÍHO FEDERALISMU

→ část veřejných financí, která se zaměřuje na problematiku

uspořádání rozpočtových soustav

→ státoprávní uspořádání státu → rozdělení politických pravomocí a

odpovědnosti → rozdělení pravomocí v oblasti hospodaření s

veřejnými prostředky

Fiskální federalismus:

uspořádání rozpočtových soustav (vertikální, horizontální) – více úrovní →

federální veřejné statky vs. místní veřejné statky → fiskální decentralizace

rozdělení fiskálních funkcí (alokační, redistribuční, stabilizační)

přiřazení zdrojů k jednotlivým rozpočtovým úrovním

ZÁKLAD EXISTENCE NIŢŠÍCH ÚROVNÍ

VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ


ROZPOČET

= bilance příjmů a výdajů obce v daném roce → rozpočtový rok = kalendářní

Zásady rozpočtového procesu

kaţdoroční sestavování a schvalování

reálnost a pravdivost rozpočtu

úplnost a jednotnost rozpočtu

dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu

publicita rozpočtu

Rozpočtový proces

návrh rozpočtu

schválení rozpočtu VAZBA NA KONCEPČNÍ DOKUMENTY

plnění rozpočtu OBCE

kontrola rozpočtu

KDO? JAK? KDY

Pozn.: rozpočtové provizorium


PŘÍJMY

DAŇOVÉ NEDAŇOVÉ KAPITÁLOVÉ DOTACE

- svěřené

- sdílené DANĚ

- POPLATKY

Daně (cca 55-60 % rozpočt.příjmů)

- z příjmu fyzických osob (SVČ, ZČ)

- z příjmů právnických osob

- z přidané hodnoty

- z nemovitostí (4 %)

- silniční

- spotřební

- dědická, darovací, převod

- cla, mýtné, dálniční poplatek

PoplatkyMÍSTNÍ (povaha místní daně)

(ze psů, lázeňský a rekreační

pobyt, uţívání veř.prostranství,

vstupné, ubytovací kapacity, vjezd

vozidel do vybraných částí měst,

uţívání veřejných prostranství,

odpady, automaty

SPRÁVNÍ

POPLATKY SPOJENÍ S ŢP


PŘÍJMY


Příjmy z vlastní činnosti / aktivity obce:

- podnikání obce

- pronájem (bytů, nebytových

prostor)

- částečná úhrada sluţeb

Pozn.: veřejné statky / sluţby

(→ čisté vs. smíšené)

Příjmy od organizací obce

Dary a příspěvky

Příjmy z prodeje dlouhodobého

majetku

- nemovitosti (pozemky, budovy)

- cenné papíry (akcie)

- uživatel. popl.

- podnikání

- pronájem

- prodej majetku


PŘÍJMY


Dotační zdroje (jiné veřejné rozpočty):

- dotace ze státního rozpočetu

- dotace ze státních fondů (SFRB,

SFDI, SFŢP)

- dotace od krajů

- dotace z fondů EU

Skupiny dotací:

- nárokové

- nenárokové

- nárokové

- nenárokové

příspěvek na školství

dotace na vybraná

zdravotnická zařízení

dotace na výkon státní správy

dotace na výkon

zřizovatelských funkcí


PŘÍJMY – ZÁPŮJČNÍ PROSTŘEDKY

úvěry

kontokorentní úvěr (účet)

hypotéka

leasing (finanční, operativní)

komunální obligace

směnka

ZADLUŽENOST OBCÍ / DLUHOVÁ SLUŽBA

dluhová sluţba

= podíl splátek úroků a jistin k celkovým příjmům obecního rozpočtu

(únosná velikost dluhové sluţby – do 30%)

přímý dluh

nepřímý dluh


VÝDAJE

- široké spektrum, velká rozmanitost → přehlednější = negativní vymezení

Omezení výdajů ÚSC (územních samosprávných celků)

zákaz poskytování dotací politickým stranám

zákaz veřejné podpory (kromě veřejné podpory malého rozsahu)

zákaz ručení za fyzické a právnické osoby

stanovení odměn zastupitelům (určeno nařízením vlády)

Rozpočtové výdaje

mandatorní – závazné nutné výdaje dané legislativními předpisy, které

veřejný rozpočet musí vţdy realizovat

quasi mandatorní – výdaje, které ÚSC musí realizovat z podstaty své

existence (např. mzdy pracovníků úřadu)

nemandatorní – nepovinné → ROZVOJOVÉ

Pozn.: BĚŽNÉ VÝDAJE VS. KAPITÁLOVÉ VÝDAJE

PODNIKÁNÍ OBCÍ

Formy podnikání obcí

obec podniká sama

→ vztah k rozpočtu (podnikání mimo rozpočet → do rozpočtu jen HV)

→ nutné ţivnostenské oprávnění

→ povinné placení daní (daně zůstávají v obci)

obec založí obchodní společnost(i)

→ cílem je: (i) dosahování zisku, (ii) zajišťování veřejných sluţeb

→ obec můţe vlastnit 100%, lze i spolupodíl s jinými vlastníky

→ veřejné zakázky

→ vztah k orgánům obce → působnost valné hromady vykonává rada

ANO ? NE ?

PODPORA PODNIKÁNÍ ZE STRANY OBCE

Motivace pro podporu podnikání

zvýšení daňových výnosů obce (DPFO, daň z nemovitostí)

zvýšení zaměstnanosti – niţší potřeba sociálních výdajů, niţší výskyt

sociálně-patologických jevů

Podpora podnikání – výběr příkladů

nabídka ploch pro podnikání

nabídka obecních objektů pro podnikání

vybudování průmyslové (podnikatelské) zóny / infrastruktura pro podnikání

vytváření podnikatelských inkubátorů

dobrá obecní administrativa (úřad, zastupitelstvo)

ovlivňování místních daní (místních poplatků)

poradenství pro podnikatele

zpracovaný strategický rozvojový dokument

existence územního plánu

MUNICIPÁLNÍ

MAJETEK

MAJETEK OBCE

OBEC

= právnická osoba, rozpočet, samospráva → VLASTNÍ MAJETEK

OBEC = NOSITEL VLASTNICKÉHO PRÁVA (Ústava ČR)

Majetek obcí:

historický majetek, který obec vlastnila k 31.12.1949 (před znárodněním)

majetek po národních výborech, který přešel na obec ke dne 23.11.1990

majetek obce nabytý po 23.11.1990

----------

další majetek (kulturní památky, muzea, galerie, apod. – se souhlasem

příslušného resortu)

Hospodaření s majetkem ÚSC v ČR není speciálně upraveno

→ zcela v kompetenci zastupitelstva

→ majetek = základ samosprávnosti ÚSC

→ majetek jako prostředek k zajišťování veřejných statků a sluţeb

→ majetek jako ekonomický nástroj (ovlivňování socioekonomického rozvoje)

→ majetek jako zdroj rozpočtu ÚSC

zák.o obcích,

krajích; veřejné

zakázky

MAJETEK OBCE

Způsoby hospodaření s majetkem

využití

(správa, provoz, efektivita – náklady, přínosy → finanční, společenské)

prodej

(je třeba stanovit pravidla – jaký majetek, za jakých podmínek, nakládání s

prostředky z prodeje majetku, apod.)

pronájem

(krátkodobý, dlouhodobý, trţní)

Hodnota majetku obce

byty

nebytové prostory

pozemky

Pozn.: majetek obcí se neodepisuje – evidovaná hodnota není reálná

•lokalizace

•atraktivita

•význam majetku pro obec

•funkce majetku

SPOLUPRÁCE

MUNICIPALIT

SE SOUKROMÝM

SEKTOREM

Spolupráce municipalit se soukromým sektorem

Základní nástroje spolupráce

informace

komunikace

Formy spolupráce

podpora stávajících podnikatelů (veřejné zakázky, spolurozhodovací /

konzultační role, informační toky – např. SF)

podpora nově vznikajících podnikatelských subjektů (vytvoření podmínek –

poradenství, zázemí ve formě např. municipálního majetku – podnikatelský

inkubátor, apod.)

podpora nových investic (ÚPD, příprava ploch pro podnikání –

infrastruktura, propagace, související sluţby)

Public private partnership (PPP)

Pozn.: ideální situace = VZÁJEMNÁ spolupráce

INFORMOVÁNÍ V RÁMCI REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

Způsob předávání informací Pozitiva Negativa

běžná nebo speciální tiskovina vysoká společenská obliba

větší přehlednost

relativně vysoké náklady

omezený prostor (počet

stran)

internet relativně nízké náklady

relativně neomezený

prostor (možnost umístění

velkého množství

informací)

obtížnější orientace

nižší dostupnost než

tiskovina

určitý konzervatismus

elektronická pošta relativně nízké náklady

možnost zaslání velkého

množství informací

možnost cíleného

informování

obtížnější orientace

nižší dostupnost než

tiskovina

určitý konzervatismus

krátké textové zprávy (SMS) operativnost vyslání i

příjmu informace

minimální rozsah

informace

relativně vysoké náklady

(hromadné rozesílání)

veřejný rozhlas je vybudován téměř v každé

obci

operativnost vyslání

informace

minimální rozsah

informace

nejistý příjem informace

Documents

EKONOMIKA - ROZVOJOBCI.CZfiles.rozvojobci.cz/200000020-154c516460/Prezentace-RME.pdf · (nezaměstnanost, inflace, HDP, nabídka-poptávky, apod.) regionální ekonomické součásti