I. Syntaktické vzorce a gramatika

S ga V-ux

Tomodači ga kuru.

Partikule ga označuje 1. pád.

Přítel přijde.

S o V-ux

Hon o jomu

Partikule o (psáno を) označuje přímý předmět.

Číst knihu.

S de V-ux

Kódžó de hataraku.

Pen de kaku.

Partikule de označuje ① místo děje, činnosti,

② nástroj děje, činnosti (7. pád).

Pracovat v továrně.

Napsat perem.

S ni V-ux

Uči ni iru.

Gakkó ni iku.

Tomodači ni tegami o kaku.

Partikule ni označuje ① místo existence, výskytu (v,

na), ② cíl děje, činnosti („do“), ○3 nepřímý předmět

Být doma.

Jít do školy.

Napsat dopis příteli.

S e V-ux

Mači e iku.

Partikule e (psáno he) označuje směr děje, činnosti

(do, k).

Jít do města.

S kara V-ux

Gakkó kara kaeru.

Asa kara macu.

Partikule kara označuje výchozí bod děje, činnosti –

čas nebo místo (z, od).

Vrátit se ze školy.

Čekat od rána.

S made V-ux

Eki made aruku.

Joru made hataraku.

Partikule made označuje cílový bod děje, činnosti –

čas nebo místo (do, až do, až k).

Jít pěšky až na nádraží.

Pracovat do večera.

S to V-ux

Tomodači to gakkó ni iku.

Partikule to odpovídá české předložce s.

Jít s kamarádem do školy.

V-ux zastupuje všechny další slovesné tvary (zápor, minulý čas) a styly (důvěrný a zdvořilý).

Základní tvar slovesa může vyjadřovat jak pravidelnou či opakovanou činnost (zvyk), tak

budoucí čas. Konkrétní význam z hlediska času určují např. adverbia a kontext:

Icumo pen de kaku. Vždy píšu perem.

Kono tegami o pen de kaku. Napíšu ten dopis perem.

Partikule o se dále používá ve spojení se slovesy pohybu pro označení místa, na kterém daný

pohyb probíhá: hiroba o aruku (jít po náměstí), sora o tobu (letět po obloze), kóen o sanpo

suru (procházet se po parku) aj.

Slovesa 4

DĚLENÍ SLOVES:

Slovesa lze dělit podle nejrůznějších kritérií. Z hlediska syntakticko-sémantického rozlišujeme mezi

slovesy plnovýznamovými a pomocnými, plnovýznamová dále dělíme na činnostní a stavová (určitý

slovesný tvar má jinou funkci a význam v závislosti na typu slovesa). U činnostních sloves je dále

třeba rozlišovat podmětná a předmětná slovesa (např. acumaru – acumeru). Z hlediska konjugace je

pro nás důležité dělení podle slovesných základů.

Podle slovesných základů rozlišujeme slovesa:

souhlásková

polosamohlásková

samohlásková

nepravidelná

Souhlásková slovesa – vzory a příklady:

macu mocu, tacu

dasu hanasu, nokosu

toru horu, nokoru, suwaru, cukuru, noru, wakaru

kaku aruku, kiku, hataraku

kogu isogu, ojogu

sumu jomu, nusumu, jasumu, nomu

tobu jobu, asobu

šinu

Polosamohlásková slovesa – vzory a příklady:

kau jou, nuu, iu, morau, au

Samohlásková slovesa - vzory a příklady:

miru okiru, očiru, kariru

taberu kangaeru, wasureru, oboeru, ošieru, neru

Existuje omezená skupina sloves, která formálně vypadají jako samohlásková (končí na -eru, -

iru), nicméně všech pět slovesných základů vytvářejí stejně jako slovesa souhlásková. Patří

mezi ně heru (ubývat), kiru (řezat), kaeru (vrátit se), suberu (klouzat), šaberu (povídat),

nigiru (uchopit, držet), haširu (běžet), širu (znát), hairu (vstoupit), iru (potřebovat) a některá

další. Sloveso heru tak vytváří základy hera-, heri-, heru, here, heró a minulý čas hetta (viz

dále).

Stejně se chovají i další slovesa této skupiny, která si je třeba jednotlivě zapamatovat.

Nepravidelná slovesa:

suru, kuru, iku, aru, iru

Slovesné základy:

1. Souhlásková slovesa

1. základ (A-tvar) mata- dasa- tora- kaka- koga- suma- toba- šina-

2. základ (I-tvar) mači- daši- tori- kaki- kogi- sumi- tobi- šini-

3. základ (koncový) macu dasu toru kaku kogu sumu tobu šinu

4. základ (E-tvar) mate dase tore kake koge sume tobe šine

5. základ (O-tvar) mató dasó toró kakó kogó sumó tobó šinó

minulý čas (důvěrný) matta dašita totta kaita koida sunda tonda šinda

2. Polosamohlásková slovesa 3. Samohlásková slovesa

1. základ (A-tvar) kawa- iwa- tabe- mi-

2. základ (I-tvar) kai- ii- tabe- mi-

3. základ (koncový) kau iu taberu miru

4. základ (E-tvar) kae ie tabere- mire-

5. základ (O-tvar) kaó ió tabejó mijó

minulý čas (důvěrný) katta itta tabeta mita

4. Nepravidelná slovesa

1. základ (A-tvar) ši-/ se- / sa- ko- ika- i- -

2. základ (I-tvar) ši- ki- iki- i- ari-

3. základ (koncový) suru kuru iku iru aru

4. základ (E-tvar) sure-/ sejo / širo kure- / koi ike ire are

5. základ (O-tvar) šijó kojó ikó ijó -

minulý čas (důvěrný) šita kita itta ita atta

※ Povšimněte si, že slovesa různých vzorů mohou mít totožnou koncovku minulého času

v důvěrném stylu. Pokud v takovém případě není význam slovesa patrný ze znakového zápisu

nebo z kontextu, anebo pokud jeho význam neznáme, je třeba dohledat ve slovníku všechny

možnosti. Např. tvar jotta může být teoreticky minulým časem sloves joru i jou, podobně

jonda může být minulým tvarem sloves jomu i jobu, nebo kita nepravidelného kuru i

samohláskového kiru.

Slovesné tvary:

Třetí slovesný základ funguje jako základní slovesný tvar v důvěrném, popř. neutrálním stylu, a

najdeme ho také ve slovnících. Další tvary utvoříme pomocí slovesných základů a sufixů následovně:

Ostatní slovesné základy buď samy nesou specifický význam, nebo slouží k vytváření dalších

slovesných tvarů, s nimiž se seznámíme později.

tvary důvěrné tvary zdvořilé

způsob tvoření příklad způsob tvoření příklad

přítomný klad

psát, píšu, píšeš,... slovníkový tvar kaku 2. základ + masu kakimasu

přítomný zápor

nepíšu, nepíše,... 1. základ + nai kakanai 2. základ + masen kakimasen

minulý klad

psal, psali,...

viz tabulka

slovesných základů kaita 2. základ + mašita kakimašita

minulý zápor

nepsal, nepsali,... 1. základ + nakatta kakanakatta

2. základ +

masen dešita

kakimasen

dešita

DNY V TÝDNU -jóbi

月よう日 gecujóbi pondělí Otázka na den zní:

火よう日 kajóbi úterý 今日は 何よう日 ですか。

水よう日 suijóbi středa Kjó wa nanjóbi desu ka.

木よう日 mokujóbi čtvrtek

金よう日 kinjóbi pátek Zkrácené výrazy:

土よう日 dojóbi sobota 土日に doniči ni v sobotu a v neděli

日よう日 ničijóbi neděle 月水金に gessuikin ni v pondělí, ve středu

a v pátek

DALŠÍ ČASOVÁ URČENÍ

den týden měsíc rok

2 před

おととい ototoi

předevčírem

せんせんしゅう

sensenšú

předminulý týden

せんせん月 sensengecu

předminulý měsíc

おととし ototoši

předloni

1 před

きのう

kinó

včera

せんしゅう senšú

minulý týden

せん月 sengecu

minulý měsíc

きょ年 kjonen

minulý rok

aktuální

今日 kjó

dnes

今しゅう konšú

tento týden

今月 kongecu

tento měsíc

今年 kotoši

tento rok

1 po

あした ašita

zítra

らいしゅう raišú

příští týden

らい月

raigecu

příští měsíc

らい年

rainen

příští rok

2 po

あさって asatte

pozítří

さらいしゅう saraišú

přespříští týden

さらい月 saraigecu

přespříští měsíc

さらい年 sarainen

přespříští rok

každý

まい日 mainiči

každý den

まいしゅう maišú

každý týden

まい月 maicuki

každý měsíc

まい年 maitoši / mainen

každý rok

II. Text

A. 日よう日に どこかへ いきますか。

はい、いきます。

どこへ いきますか。

きょうとへ りょこうに いきます。

B. 土よう日に 何を しますか。

私は 土よう日に うんどうや さんぽを します。

どんな うんどうを しますか。

バドミントンや たっきゅうを します。

C. おかあさんは 金よう日に 何を しますか。

へやの そうじや せんたくや かいものを します。

いつ やすみますか。

日よう日に やすみます。本も よみます。スポーツも します。

D. いつ ラジオを ききますか。

いつ テレビを みますか。

ピアノを ひきますか。

まいあさ 何を しますか。

E. 私は まいあさ はやく おきます。６じはんに ラジオたいそうが はじまります。６じはん

から ７じまで たいそうをします。それから あさごはんを たべます。私のいえは こうが

いに あります。大学まで あるきません。でん車で 大学へ いきます。そのでん車は いつ

も たいへん こみます。大学の べんきょうは おもしろいです。らいしゅうは どうきゅう

せいの みんなと プラハに いきます。大学の やすみは 土よう日と 日よう日です。やすみ

の 日に ゆっくりやすみます。本を よみます。さんぽも します。ＣＤも ききます。とき

どき ともだちと でかけます。

F. きのうカルリークさんは日本人のどうりょうと いっしょに ひるごはんを たべました。エ

レベーターまで ろうかを あるきました｡ それから エレベーターに のりました。ちゅうか

りょうりやで ラーメンを たべました。そして、ちかの きっさてんでコーヒーを のみま

した｡ きっさてんの いり口に じどうはんばいきが あります。そこで たばこを かいまし

た。そして また エレベーターに のりました。かいしゃに かえりました。１じに ごごの

しごとが はじまります。

III. Cvičení

1. Převeďte všechny slovesné tvary v textu do neutrálního způsobu.

2. Převeďte část textu G do přítomného, respektive budoucího času. Pozor na příslovce!

3. Převeďte do záporu – důvěrného i zdvořilého:

1) わたしは きょう テニスを します。

2) あした 本を よみます。

3) まいあさ ラジオを ききます。

4) きっさてんで コーヒーを のみます。

5) まいしゅう ぎんこうへ いきます。

6) ヤンデラさんを こうえんで まちます。

7) あさ はやく おきます。

8) らいしゅう プラハに いきます。

9) あのみせで いろいろなものを かいます。

4. Převeďte předcházející cvičení do minulosti (záporné minulosti) a změňte vhodně příslovce,

kde je to nutné.

5. Sestavte správné věty a doplňte partikule, kde je třeba:

きのう

きょう

まい日

まいあさ

私

すずきさん

こども

ヤンデラさん

でんしゃ

タクシー

ともだち

レストラン

ごはん

ブルノ

てがみ

しごと

いきました

かきました

たべます

かよいます

6. Doplňte partikule:

1） 大学（ ）としょかん（ ）本（ ）よみました。

2） こんばん（ ）うち（ ）日本ご（ ）べんきょうします。

3） 日本（ ）ともだち（ ）日本ご（ ）てがみ（ ）かく。

4） 私たち（ ）きょうしつ（ ）日本ご（ ）はなす。

5） 中むら先生（ ）私たち（ ）えいご（ ）先生だ。

6） ブルノ大学（ ）日本ごの学生（ ）すくない。

7） パラツキー大学（ ）たてもの（ ）ふるいです。

7. Doplňte slovesa:

1） としょかんに 本が たくさん＿＿＿＿＿＿＿＿。

2） 私たちは きょうしつに＿＿＿＿＿＿＿＿。

3） としょかんの まえで ともだちを＿＿＿＿＿＿＿＿。

4） きっさてんで コーヒーを＿＿＿＿＿＿＿。

5） 手で いろいろな ものを＿＿＿＿＿＿＿＿。

6） ゆっくり ひろばを＿＿＿＿＿＿＿＿。

7） レストランで カレーライスを＿＿＿＿＿＿＿。

8. Tvořte otázky na jednotlivé větné členy:

1） 私の ともだちは まい日 きょうしつで 日本ごを べんきょうします。

2） きょう おかあさんが せんたくをします。

3） マルチンさんは まいあさ大学まで あるきます。

4） きのう おもしろい 本を よみました。

5） エレベーターまで ろうかを あるきました。

6） 私のいえは こうがいに あります。

9. Přeložte:

1. Co koupíte v obchodě? 2. Kde počkáte na přítele? 3. Včera nic nezbylo. 4. Díváte se každý den na

televizi? 5. Půjčujete si knihy v knihovně? 6. Pražské tramvaje jsou vždy plné lidí. 7. Od pondělí do

pátku chodíme do školy. 8. V sobotu a v neděli do školy nechodíme. Máme volno. 9. Ve třídě

mluvíme s učitelem japonsky. 10. Každý týden uklízíme. 11. Minulý pátek jsem uklidil kuchyň. 12.

Příští měsíc jedu s přáteli do Chorvatska. 13. Tenhle autobus jede z Olomouce do Břeclavi. 14. Jel

jsem taxíkem až do Prostějova. 15. Kdy napíšete panu Nakamurovi dopis? 16. Dítě pana Uedy

kouřilo na chodbě v suterénu. 17. Do loňska jsem bydlel s rodiči v malém bytě v Rožnově.

10. U předchozího cvičení změňte vhodně určení času a věty v čase přítomném převeďte do

minulosti a naopak.

IV. Doplňující poznámky

OTÁZKA V DŮVĚRNÉM TVARU

Ve zdvořilém stylu tvoříme otázku připojením větné partikule ka za sloveso (viz L1). Otázka

vytvořená připojením partikule ka za důvěrný tvar slovesa by však zněla příliš důrazně, proto ji raději

vytvoříme pouze intonací.

Nandži ni gakkó ni ikimasu ka. V kolik jdete do školy?

Nandži gakkó ni iku? V kolik jdeš do školy?

Kinó wa gakkó ni ikimašita ka. Byl jste včera ve škole?

Kinó wa gakkó ni itta? Byl jsi včera ve škole?

VĚTNÉ PARTIKULE JO A NE

Větné partikule jo a ne stojí stejně jako partikule ka na konci věty, za slovesem. Partikule jo se

používá při sdělování informace, která není posluchači známa, zdůrazňuje a dotvrzuje stanovisko

mluvčího. Často ji překládáme pouze důraznější intonací výpovědi. Partikule ne se používá k ověření,

zda posluchač vnímá danou informaci stejně jako mluvčí. Vybízí partnera ke schválení výpovědi,

k pokračování hovoru. V reakci na určitou výpověď zase signalizuje, že mluvčí souhlasí

s posluchačem. Často překládáme českým dovětkem ..., že? Prodloužení slabiky ne → né dodává

výroku emotivní ráz věty zvolací, mluvčí vyjadřuje své překvapení, nadšení, apod.

A: Ano resutoran no rjóri wa oišii desu ka. A: Vaří v té restauraci dobře?

B: Hai, oišii desu jo. B: Ano, dobře.

Mó gecujóbi desu jo. Už je pondělí!

Kjonen no rjokó wa takakatta jo. Loňské cestování bylo dost drahé.

Samui desu ne. To je zima, že?

Kore wa sugoi desu né. To je ale něco! To je úžasné!

A: Mó gecujóbi desu ne. A: Už je pondělí, že?

B: Só desu ne. B: Ano, je.

A: Kóhí onegai šimasu. A: Kávu, prosím.

B: Kóhí desu ne. B: Zajisté.

A: Kore wa Čeko no čizu desu ne. A: Tohle je mapa Česka, že?

B: Iie, Surobakia no čizu desu jo. B: Ne, to je mapa Slovenska.

PARTIKULE WA × GA

Tyto dvě partikule mají na první pohled stejnou funkci, avšak je třeba mezi nimi rozlišovat. Wa coby

kontextovou partikuli užíváme tehdy, když je téma hovoru již známo a my o něm podáváme další

výpověď. Wa zdůrazňuje ve větě predikát (pokud jde o ..., tak ...), a odpovídá tak v češtině

nedůraznému slovosledu. Často se objevuje v záporných větách, kde může zdůrazňovat zápor, nebo

při uvádění protikladů či srovnávání.

Oproti tomu pádová partikule ga se užívá při uvedení nové informace do hovoru. Ve vazbách wa-ga

(viz L3) tato partikule označuje podmět, popř. předmět. V češtině mnohdy odpovídá důraznému

slovosledu. Tázací zájmena a některá slovesa (např. wakaru) se pojí s partikulí ga, nikoli wa.

Používání obou partikulí se řídí i dalšími pravidly, s nimiž se budeme seznamovat postupně.

Jandera san wa gakkó ni kimašita. Pan Jandera přišel do školy. (pokud jde o pana

Janderu, tak přišel do školy)

Jandera san ga gakkó ni kimašita. Do školy přišel pan Jandera. (ne pan Suzuki)

Dare ga kimašita ka. Kdo přišel?

Kono resutoran wa nani ga oišii desu ka. Co mají v téhle restauraci dobrého?

Ebi guratan ga oišii desu. Dobré jsou zapékané krevety.

Ebi guratan wa oišii desu. Zapékané krevety jsou dobré. (ale ostatní jídla

nejspíš ne) / Nebo též jako odpověď na otázku:

Ebi guratan wa oišii desu ka.

Nihongo ga wakarimasu ka. Umíte / rozumíte japonsky?

Erebétá ni norimasen. Nepojedu výtahem.

Erebétá wa norimasen. Výtahy nepoužívám.

Bíru o nomimasu. Budu pít pivo. / Dám si pivo.

Bíru wa nomimasu. Wain wa nomimasen. Pivo piju, víno ne.

Bíru wa nomimasu. Pivo můžu. / Pivo si dám. / Piju pivo (a ostatní

věci ne).

Wataši wa kinó gakkó ni ikimasen dešita. Včera jsem nebyl ve škole.

Wataši wa kinó wa gakkó ni ikimasen dešita. (Zrovna) včera jsem ve škole nebyl. (jindy ano)

Wataši wa kinó gakkó ni wa ikimasen dešita. Do školy jsem včera nešel. (ale byl jsem jinde)

I. Procvičení gramatiky

1. Odpovídejte na otázky.

・今日はあさごはんに何をたべましたか。 ・金よう日は何じにおきますか。

・今日は何じにおきましたか。 ・なつ休みにどこにいきますか。

・あした、何をしますか。 ・きょ年のふゆ休みはどこにいきましたか。

・きのうワインをのみましたか。 ・まいあさ何じにおきますか。

・今日はだれと学こうにきましたか。 ・おみせで何をかいましたか。

・きのうも学こうにいましたか。 ・おととしのなつ休みはどこですごしました

か。

・あしたは何じにおきますか。 ・らい年のふゆ休みはどこにいきますか。

・きのうのばんごはんは何をたべました

か。

・どの本をよみましたか。

・先生はこくばんに何をかきましたか。 ・きのうのランチはどこでたべましたか。

2. Podle obrázku řekněte, kdo co bude v následujících dnech dělat. U předchozích dnů popište,

co a kdy jednotlivé osoby dělaly. Zkuste do věty zapojovat i vhodná adjektiva.

3. Napište text o tom, jak vypadá váš běžný den. Své vyprávění si nachystejte pro ústní přednes.

私の一日 (Můj den)

K4 「ヤンデラさんはまいあさ６じにおきます。」

なまえ：‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗

私 の 一 日

4. Každé z následujících slov zapojte do smysluplné věty. V každé větě zkuste užít co nejvíce

větných členů. Nemusíte se omezovat na níže uvedená slova, do věty můžete přidat i jiná slova

(různé slovní druhy).

こうえん、てがみ、ともだち、ビール、あさ、あたらしい、ながい、ペン、かく、がっこう、

としょかん、ひるごはん、まいにち、おいしい、せんせい、あるく、

じてんしゃ、のむ、いく、きょねん、なつ休み、コーヒー、べんきょうする、よむ、しんぶ

ん、あに、ねこ、あそぶ、こども、おきる、よる、チョコレート、しろい

II. Frazeologie

OMLUVY

Omluvy jsou v japonštině častější než v češtině a v některých případech představují spíše jakýsi

formální pozdrav, vyjádření respektu, sloužící k podpoře harmonického vztahu s komunikačním

partnerem, než skutečnou omluvu. Omlouvat se můžeme za způsobené potíže, pozdní příchod,

vyrušení, dlouhou odmlku, při odchodu, popř. za to, že jsme někoho požádali o pomoc a tím ho

vlastně obtěžovali. Omluvy se vyznačují poměrně vysokou mírou pokory, a pokud je budeme chápat

doslova, aniž bychom si uvědomili jejich skutečnou úlohu v dané komunikační situaci, mohou nám

v některých případech připadat až neupřímné.

ごめん/ ごめんなさい。 Promiň. / Promiňte.

もうしわけありません。 Promiňte. (silnější a zdvořilejší omluva)

おじゃまします。/おじゃまいたします。 (Promiňte,) dovolím si Vás vyrušit.

おじゃましました。/おじゃまいたしました。 Promiňte, že jsem Vás vyrušil.

おてすうをかけました。 (Promiňte,) přidělal jsem Vám práci.

ごめんどうをかけました。 (Promiňte,) byl jsem na obtíž.

ごめいわくをかけました。 (Promiňte,) způsobil jsem Vám potíže /

starosti.

ごぶさたしています。/ごぶさたしております。 (Promiňte,) dlouho jsem se neozval.

(viz též 3.lekce)

おそくなりました。 (Promiňte,) přišel jsem pozdě.

そろそろしつれいします/いたします。 (Promiňte,) už se budu muset rozloučit.

おさきにしつれいします/いたします。 Promiňte, že odejdu dříve (než Vy).

REAKCE (Níže uvedené reakce jsou jen jednou z možných variant. Vždy je potřeba mít na

paměti daný situační kontext a uvědomit si vzájemný vztah mluvčích.)

いいえ。

いいんです。

To nic. / To je v pořádku.

To je v pořádku. / Nic se nestalo.

とんでもないです。 Nestojí to za řeč.

こちらこそ。 My také (děkujeme nebo se omlouváme).

ぜんぜんかまいません。 To vůbec nevadí.

III. ロールプレイ

1. Ve dvojicích utvořte dialogy k následujícím obrázkům. Zkuste použít co nejvíce dosud

osvojených frází.

2. Přečtěte nahlas a přeložte následující rozhovor.

ヤンデラさんとすず木さんのかいわ

す：あっ、こんにちは。しばらくですね。おげんきですか。

ヤ：はい。おかげさまで 。すず木さんも おげんきですか。

す：はい。げんきです。ヤンデラさんは よく このこうえんに きますか。

ヤ：ええ。じゅぎょうは ３じに おわります。いつも すこし さんぽします。

どうですか。すず木さんも いっしょに さんぽしませんか。

す：もうしわけないですが、まだ ようじが あります。またこんど。

ヤ：そうですか。ではまた。

3. インタビュー1 Ptejte se ve dvojici, co a kdy (od kolika do kolika hodin) včera Váš kolega

dělal. Dělejte si poznámky a vyznačte časové rozmezí jeho aktivit do obrázku. Prezentujte

ostatním, co jste se dozvěděli.

Př.:) ～じにおきました。～じから～じまで．．．．。・・・～じにねました。

________________さんの一日

メモ

4. インタビュー2 Ptejte se ve trojici na fakta v tabulce. U posledních dvou bodů zkuste zjistit

co možná nejvíce detailů. Sepište o vás třech text, ve kterém shrnete zjištěné informace.

メモ

私 さん さん

しゅっしんち

せんこう

しゅみ

好きなたべもの

せんしゅうの土よう日

らいしゅうの日よう日

なまえ：‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗

イ ン タ ビュ ー の まと め

5. インタビュー3 Pracujte ve dvojici. Nejprve si tipněte odpověď svého kolegy, následně se ho

zeptejte (utvořte z uvedených vět otázku) a vyznačte jeho odpověď.

můj tip skutečnost

おにいさんがいます。

おねえさんがいません。

トマトがすきです。

テニスがとくいです。

サッカーがすきです。

あしたじゅぎょうがあります。

今日のあさごはんにパンをたべました。

コーヒーをのみません。

どうぶつが大すきです。

きのうは学こうにいきませんでした。

たくさんの本をよみました。

IV. Poslech

1. Pozorně naslouchejte konverzaci a zaznamenejte si, co kdo dělal/nedělal a co bude dělat.

Nezapomeňte si poznamenat i detaily (s kým, kde, jak, v kolik hodin atp.).

Nové výrazy1

ア行

あさ ráno

あるく jít pěšky, kráčet

いく jít (N)

いっしょに spolu s

うみ moře

うんどう する cvičit, sportovat

エレベーター výtah

おかわりする přidat si (jídlo, pití)

おきる vstát, vzbudit se

カ行

かいしゃ firma

かう koupit

かえる vrátit se (S)

かよう dojíždět

から z, od

きく slyšet, zeptat se

きっさてん kavárna

こうえん park

こうじょう továrna

こうがい předměstí

こむ být plný (lidí)

サ行

さむい chladné (počasí)

さんぽ する jít na procházku

じどうはんばいき prodejní automat

じゅぎょう vyučování

しゅっしんち rodiště (rodné město)

しゅみ koníček, hobby

すごい strašný, otřesný; skvělý

すごす strávit (čas)

すてき (な) hezký

スプーン lžička, lžíce

する dělat (N)

せんこう obor, specializace

せんたく する prát

そうじ する uklízet

そら nebe, obloha

それから potom

タ行

たいそう する cvičit

1 (N) označuje, že se jedná o nepravidelné sloveso. (S) označuje ta souhlásková slovesa, která by mohla být

chybně identifikována jako samohlásková.

たいへん (な) náročný, obtížný

タクシー taxík

タバコ cigarety

たべる jíst

ちか ち下 podzemí, suterén

ちず mapa

ちゅうかりょうりや čínská restaurace

でかける vyrazit, vyjít

てがみ 手がみ dopis

でんしゃ でん車 vlak

どうきゅうせい spolužák

どうぶつ zvíře

どうりょう kolega

ときどき občas

ナ行

なつやすみ なつ休み letní prázdniny

のむ pít

のる nastoupit, jet

ハ行

~はいかがですか Nedáte si ~?

はじまる začínat (se)

はやく brzy, rychle

ばん večer

ひく hrát na hudební nástroj

ふゆやすみ ふゆ休み zimní prázdniny

べんきょう studium

ホワイトボード bílá tabule

マ行

まい každý (prefix)

また a, opět, také

まで do, po

まとめ shrnutí

みせ obchod

みる vidět

みんな všichni

メモ poznámky

ヤ行

やすみ 休み přestávka, volno

やすむ 休む chybět, odpočívat

ゆっくり pomalu

よむ číst

よる večer, noc

ラ行

ラジオたいそう rádiové cvičení

りょこう výlet

ろうか ろう下 chodba

Každodenní činnosti, oblékání

かおをあらう umýt si obličej

かみをとかす učesat se

きがえをする převléknout se

くつしたをはく obléknout si ponožky

くつをはく obout se

くつをぬぐ zout se

Tシャツをきる obléknout si tričko

シャワーをあびる osprchovat se

スカートをはく obléct si sukni

ズボンをはく obléknout si kalhoty

セーターをきる obléknout si svetr

はをみがく vyčistit si zuby

ふくをきる obléknout se

ふくをねぐ svléknout se

ペットにえさをやる nakrmit domácího mazlíčka

ベッドをととのえる ustlat postel

ぼうしをかぶる nasadit si klobouk/čepici

Potraviny a jídlo

あさごはん snídaně

おちゃ čaj

オレンジ pomeranč

くだもの ovoce

ごはん jídlo, vařená rýže

じゃかいも brambory

トマト rajčata

にく maso

にんじん mrkev

パスタ těstoviny

バナナ banán

ばんごはん večeře

ひるごはん oběd

ほうれんそう špenát

みかん mandarinka

ヨーグルト (をのむ) jogurt (jíst jogurt)

Slovesa k procvičování konjugace

あう potkat

あそぶ hrát si, bavit se

いう říkat

いそぐ spěchat

いる potřebovat (S)

おしえる vyučovat

おちる padat

おぼえる pamatovat si

およぐ plavat

かく psát

かりる půjčit si

かんがえる přemýšlet

きる obléknout se

きる řezat (S)

くる přijít (N)

こぐ veslovat

しぬ zemřít

しゃべる povídat (S)

しる znát (S)

すう sát, kouřit

すべる klouzat se (S)

すむ bydlet

すわる sedět

だす vyjmout

たつ stát

つくる vyrábět, tvořit

とぶ létat

とる brát

にぎる uchopit (S)

ぬう šít

ぬすむ krást

ねる spát

のこす nechat

のこる zbýt, zůstat

はいる vstoupit (S)

はしる běžet (S)

はたらく pracovat

はなす mluvit

へる ubývat

ほる (vy)kopat

まつ čekat

もつ držet

もらう dostat

よう být opilý

よぶ volat, zvát

わかる rozumět

わすれる zapomenout