Upload
others
View
26
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Úvod
Na pře lomu dvou dekád 21. století stále v íce poc i ťujeme, jak je vývoj
a vytváření nových technologi í ve všech oblastech l idské č innosti
základním kamenem pro neustá lé z lepšování ž ivotní úrovně
a informovanosti l idstva. Tyto možnosti nám dávaj í urč i tý potenciá l , a le
abychom jej mohl i p lně využívat , je nutné j im dobře porozumět a chápat
jej ich podstatu. Pokud se zaměříme přímo na vzdělávání , a tedy na školské
prostředí se vš ím z čeho se skládá, bylo od urč i té doby nutné uchovávat
ve lké množstv í různorodých dat a informací , právě z důvodu dalš ího
pokroku a rozvoje edukačního procesu. Zatímco dř íve bylo potřeba k je j ich
uchování fyz ických prostředků, objevy v ob lasti informačních technolog i í
nám dávaj í nové možnosti ve formě je j ich převedení do v ir tuá lní podoby.
Jednou z n ich je e lektronický software vytvořený pro správu ško lní agendy,
který se nazval školní informační systém a původně pocházel z j iných
instituc í , ústavů č i podniků, odkud byl upraven pro potřeby agendy školy .
Vzhledem k tomu, že na českém trhu je dnes poměrně rozsáhlá nabídka
systémů, může být obtížné vybrat ten správný a vyhovuj íc í software pro
různé školy . Hlavní náplní a podstatou této práce je tedy, mimo základní
popis informačních systémů, ze jména pomoc vedení školy př i výběru
vhodného školního in formačního systému a jeho apl ikace. Je tedy určena
pro ředi te le , manažery škol nebo jakékol iv da lš í pedagogy pověřené
výběrem tohoto software, může ale pomoci i těm, kteř í se snaž í z í skat
urči té rozh ledy v tomto informačním odvětví . Smyslu a důlež i tosti této
prác i dodává zejména fakt , že se prakticky nelze setkat s l i teraturou, která
by tento problém komplexně řeš i la nebo se snaž i la potencionálním
zákazníkům pomoci s výběrem. Jedná se tedy o jeden z prvních pokusů
definovat ško lní informační systémy, vymezi t je j ich možnosti a př ínos pro
ško ly. Zejména pak vybrat ty aktuálně nej lepš í produkty na t rhu v závis losti
na různorodých požadavcích ško l .
Toto poutavé a pro mě atraktivní téma jsem s i c í leně vybra l z důvodu
dlouhodobého zájmu o informační technologie. J iž někol ik let j sem v tomto
[5]
odvětví za interesován a snažím se o neustá lé prohlubování svých znalostí.
V průběhu někol ika let j sem se věnoval od staveb spec iá ln ích poč ítačů pro
profes ionální už ivate le , přes je j ich různorodé úpravy a nás ledné aktivní
účasti na někol ika soutěž ích, až po práci externího redaktora hardwaru ve
firmě s největš ím prodejem počí tačových komponent a spotřební
e lektroniky v naš í zemi, kde mnou vytvořené č lánky navštěvovalo
pravidelně ve lké množstv í čtenářů. Proto pro mě byla vo lba tématu
bakalářské práce poměrně jednoduchá, d íky tomu, že informační systémy
se týkaj í oblasti mého zá jmu. Zabývám se j í proto, abych mohl v lastn í
z í skané zkušenosti předat ostatním, kteř í s touto oblastí zač ínaj í a sami
nejsou schopni objektivně posoudit , jaký software vybrat . Také doporučení
výrobců a je j ich reklamy nemůžeme považovat za nestranné
a nepředpojaté, vzhledem k potřebě z ískání k l ientů. I tento důvod mě
př iměl ke zvo lení a vynaložení ús i l í na zpracování tohoto tématu.
Po shromáždění veškerých vstupních dat aktuáln ích k 4 . únoru 2010,
j sem prác i rozděl i l do t ř í log ických ce lků, které na sebe postupně navazuj í .
Úvodní teoretická část by měla zasvětit každého začínaj íc ího pedagoga se
základními pojmy a pochopením podstaty je j ich důlež i tosti ve školstv í .
Druhá kapitola je určena k deta i ln í analýze a popisu jednot l ivých systémů.
V závěrečné části nalezneme zhodnocení a nejpodstatnějš í řádky práce,
tedy doporučení , který systém pro urč itou ško lu správně vybrat . Aby by l
popis jednot l ivých systémů log ický a adekvátní a výs ledek byl
pochopite lný , by lo nutné zvo l i t s távaj íc í rozsah ce lé práce. Ten převyšu je
standardní ve l ikost , a le bez tohoto rozší řen í by značně utrpěl význam
práce a výs ledná kva l i ta. Nás leduj íc í kapitola „Stanovení c í lů a zaměření
práce“ upřesňuje, jak se práce děl í a co v urč itých kapitolách obsahuje.
Také navazuje na tato úvodní s lova.
[6]
1 Stanovení cí lů a zaměření práce
Jako námět své bakalářské práce jsem s i zvol i l téma nazvané „Školní
informační systémy a jej ich technická podpora“. Jedná se o d í lo větš ího
rozsahu s nutností hlubš ího pochopení nastudovaných materiá lů a je j ich
nás ledného zpracování do výsledné podoby. Je to rozsáhlý soubor
informací , ze kterého jsem se pokusi l zkompletovat urč itý ce lek vhodně
a systematicky rozdělený do jednot l ivých kapitol své práce. Prvotně jsem
se zaměři l na obecnou charakter istiku školních informačních systémů, dále
j sem je j rozvedl jako nový způsob komunikace ve ško lském prostřed í
i mimo něj . Jako podstatnou kapito lu své práce jsem uvedl je j ich možnosti
použ ití v praxi , aktuální nab ídku na českém trhu a j i ž aktuálně často
použ ívané a zavedené systémy. Hlavním praktickým c í lem této práce však
bylo vybrat vhodný informační systém pro ško ly různých vel ikostí
a požadavků s př ih lédnutím na je j ich poř izovac í nák lady. Závěrečné
zhodnocení je sestaveno tak, aby s i každý, kdo by měl zá jem ve škole
informační systém provozovat , po přečtení této práce mohl jednoduše
vybrat pro něj tu nejvhodnějš í p latformu. Dále, aby také věděl , jaké funkce
mu budou k d ispozic i , a měl odhad, jaké množstv í nákladů na něj bude
muset vynalož it . Pos ledním c í lem této práce bylo také zhodnocení nutné
technické podpory informačních systémů. V závěrečné části byla nastíněna
dnešní s i tuace uč itele moderní doby ve spojení s poč ítačem, jako jeho
nezbytnou součástí ve 21. století, tak aby mohl všechny jeho možnosti plně
využ ívat v edukačním procesu a výuka byla co nejefektivnějš í . Dále j sou
uvedeny informace pro uči te le , který by na škole informační systém
provozoval a udržoval je j v chodu tak , aby provozovaná platforma měla
reá lný smysl a bez výpadků byla neustá le k d ispozic i všem, kdo j i používaj í .
Aby také měl přehled o s ložení poč ítače, jeho možnostech použití, typech
softwaru, per i fer i ích, které mohou z lepš it kval i tu výuky, poč í tačových
s ítích, internetu č i int ranetu a správě počí tačové učebny, kde by mohl být
také informační systém školy provozován. Tuto pos lední část j sem nazval
[7]
technická podpora a nakonec doplni l i do názvu celé práce. Ve své prác i
j sem se pokusi l všechny informace seřadit d le logického postupu a k ladl
j sem důraz na přehlednost . Uč in i l j sem tyto kroky ze jména z důvodu
snadného vyhledání potřebných informací , č i konkrétního systému, bez
nutnosti dlouhého vyhledávání v textu nebo přečten í ce lé práce. Na závěr
této kapitoly bych rád zmíni l , že množstv í odborné l i teratury zabývaj íc í se
tématem školních informačních systémů je ve lmi skromné. Tento
softwarový produkt se na základních a st ředních školách dnes teprve
začíná v íce rozš i řovat a vstupovat do podvědomí společnosti. Z tohoto
důvodu je pochopite lné, že jsem se př i psaní této práce musel zaměřit na
v lastní tvorbu, z které nás ledně vyplývá, že množstv í použi té a c i tované
l i teratury není př í l iš rozsáh lé . Samotné téma k této cestě ostatně vybíz í ,
vzhledem k tomu, že se jedná svým způsobem o zhodnocení č i
zrecenzování nabídky tohoto softwarového produktu na českém trhu pro
potencionální zá jemce. Všechny výše uvedené informace jsou platné pro
informační systémy v České republ ice. Zahraničními systémy se práce
nezabývá. Neshledal jsem žádný závažnějš í praktický důvod, jak by mohla
znalost s i tuace v zahranič í dopomoci ke správnému výběru informačního
systému v naš í zemi . Snad tedy nás leduj íc í řádky pomohou těm, kteř í se
rozhoduj í , jaký informační systém ve škole použí t , jak ho nás ledně
použ ívat a jak dobře zvo l i t jeho kval i tn í poč ítačovou zák ladnu. To je
h lavním cí lem této bakalářské práce.
[8]
2 Obecné pojetí školních informačních systémů
2.1 Vymezení pojmů škola, informace, systém
Tyto pojmy, které j sou základem názvu práce, mohou být pře j ímány
z různých zdrojů a proto jsou někdy také mnohoznačně chápány. Z tohoto
důvodu se na ně hned na začátku jednot l ivě zaměřím a pokusím se
o v lastní definice z vyhledaných mater iá lů, přestože se jedná o základní
charakter istiky, které je možno vyhledat v někol ika publ ikac ích a mohou
být odl i šné.
Školou chápeme urč i tou oblast , prostor , místo č i budovu určenou
př ímo pro dlouhodobé, pravidelné a systematické předávání informací
nabyté předchozími generacemi interpretované směrem od uč i te le k žákovi
(1 , s . 640-648) .
Systém můžeme česky definovat jako soustavu č i souhrn prvků, které
spolu urč itým způsobem souvis í a jsou něč ím spjaty . Je c í leně propojen
jednot l ivými elementy , ze kterých se sk ládá za účelem nastavení urč itého
řádu č i pochopite lného, smyslup lného celku. Běžně je nazýváme jako
subsystémy. U systému je dů lež i té ze jména nás ledné umožnění z ískávání
potřebných informací a jeho vývoj (2 , s . 732-737; 4) .
Informace je pojmem, který je v dnešní době sk loňován č ím dál tím
častě j i a běžně používán v mnoha s lovních spojeních a názvech. Je to
urči tá zpráva č i impuls pro naše vědění , chápání a tím naše myšlení
obohacuje o něco nového. Osvoj íme- l i s i novou informaci a j sme schopni
s n í dá le vhodně nakládat , je obohaceno naše vědění a j sme o něco
moudřejš í . Být informován nebo znát způsob kde in formace nalézt je
jedním zák ladních stavebních kamenů každého jedince pro úspěšné
zv ládání prakticky jakékol iv profese dnešní doby (3 , s . 635; 5) .
Př i jmout informaci můžeme jakýmkol iv způsobem bez omezení ,
kdykol iv na kterémkol iv místě bez ohledu na čas a druh všemi smysly
našeho těla. Tento děj probíhá nepřetrž itě od prvního do posledního dne
[9]
ž ivota každého z nás a je to jedna z nejzák ladnějš ích potřeb. Vymezit s lovo
informace ve své podstatě není možné pro svůj obrovský rozsah. Může j í
být cokol iv , co nás každý den obklopuje a ovl ivňuje naše myšlení , chování ,
náš ž ivot . Pokud s i tyto s lova propoj íme do ce lku, vyjde nám urči tá
soustava e lementů nabíze j íc ích urč ité a vybrané zprávy, použitelné
ze jména pro z lepšení výuky žáků a všeobecné komunikace mezi školním
prostředím a vnějš ím světem. Souhrnně a zkráceně tedy ško lní informační
systém.
2.2 Definice školních informačních systémů
Charakter istika in formačního systému je poměrně náročná a obtížná
vzhledem k mnoha dále zmíněným aspektům, a le také tím, že v je j ím
popisování je urč itá nejednotnost a je na ně nahl íženo z různých úhlů
pohledu. Pro počátek je tedy vhodnějš í zač ít v lastním pohledem, i když se
jedná pouze o urči tý pokus z jednodušeného vy jádření j inak s lož i té
a provázané soustavy . Samozřejmě i nadále p latí, že nastínění pohledů
a terminologie z odborných publ ikac í je zák ladní a nezbytnou součástí této
práce. J iž př i počátečním vyhledávání z j i stíme, že o informačních
systémech lze na lézt prakticky nespočet zdro jů. Můžeme mezi ně zařadit
psané publ ikace na t rhu, mater iá ly u ložené v knihovnách zabývaj íc í se
tímto tématem, brožury a manuály dodávané př i je j ich implementac i pro
snadnějš í už ívaní a ze jména vyhledané odkazy na internetu. Jedná se
o nej jednodušš í způsob z ískání potřebných dat a zpráv , avšak ne vždy
můžeme j is tě poč ítat s je j ich kval i tou. Pokud se ale pokusíme vyhledat
informační systémy s př ímým zaměřením na je j ich používání ve školstv í ,
možnosti jsou j i ž mnohem skromnějš í , tedy a lespoň co se týká České
republ iky. V zemích západní Evropy jsou v íce rozš í řeny a využ ívá se j i ch ve
ško lstv í po delš í dobu.
Jako př ík lad lze uvést Velkou Br itáni i , kde se zača ly používat
poč ítače pro ško lní administ rativu j iž na konci sedmdesátých let , a z tohoto
[10]
pohledu byla země jedním z prvních průkopníků. Je j ich hromadné rozš í ření
a le nastalo až v době let osmdesátých, kdy br i tská v láda uvolni la ve lké
množstv í financí na dotace pro poř ízení software ke správě školní
administrativy. V ládní dotace dosahovala výše až tř í č tvrtin celkových
poř izovac ích nák ladů a proto s lav i l takový úspěch. Školy s i také vytváře ly
své v lastn í systémy, některé z n ich se pozděj i dostatečně rozš íř i ly na to,
aby se mohl i prodávat na t rhu jako profes ionální software (7) .
Pokud prohledáme angl icky psané zahraniční zdroje, z j istíme, že mez i
ně můžeme zařadit např ík lad programy SCRIPT nebo SIMS. Zejména druhý
jmenovaný se těš i l ve lké obl ibě a název zkráceně znamená „School
information management system“ tedy školní informační manažerský
systém. Mezi dalš í patř i l napřík lad SRS „Student records system“ tedy
jakýs i studentský záznamník , SMS „Student management system“ tedy
studentský manažerský systém a jako poslední napřík lad SMS „School
management system“ tedy ško lní manažerský systém. Z těchto pojmů by l
s největš í pravděpodobností převzat český pojem školní informační systém
(8) . Z tohoto důvodu lze také dohledat v íce mater iá lů, je a le samozřejmě
vyžadována hlubš í znalost jazyka, ve kterém je zdro j sepsán. Přesto l ze
a lespoň urč ité stř ípky dohledat, pokusi t se z n ich vytvoř it urč i tý ce lek
a nás ledně je charakter izovat .
2.3 Informační systém školy jako komplexní komunikační
a provozní řád
Pokud se zaměříme na jednu z prvních publ ikac í , která se v jedné
z kapitol zabývá informačním systémem školy a souhrnně ho popisuje , je
práce autora Jaros lava Nováka a Jana S lavíka z roku 1997 (6) . D íky n í s i
můžeme na informační systém školy a lespoň částečně vytvoř it základní
pohled.
V jedné z kapitol se lze dočíst , že uč i tel je se svými žáky zák ladním
prvkem velkého informačního systému výchovy. Ve škole se uskutečňuje
[11]
výuka jednot l ivých učebních předmětů, která je rozdělena na jednot l ivé
tř ídy , odstupňované dle věku žáků. Avšak tř ída sama o sobě není
samostatným ani nej typičtě jš ím funkčním celkem výchovného systému. T ím
je právě ona škola. Škola také kromě své hlavní výchovné funkce pln í
i dalš í ú lohy. Např ík lad společenské, kul turní , ekonomické č i
administrativní . Z informačního hled iska je důlež ité také to , že ško la má
své v lastní relativně samostatné ř í zení . Proto pokud se chceme se zabývat
informacemi ve školstv í , je nutné se věnovat předevš ím informačnímu
systému školy, protože je to jeden z nejdůlež i tějš ích informačních uzlů
ško lského systému (6, str . 45) .
Dalš í podstatnou informací je, že prvky tohoto systému mohou být
jak jednot l iv í uči te lé , tak také žác i , č i ředi te l . Nej jednodušš í vazbou mezi
n imi je ústní komunikace, může j í a le být i také komunikace písemná, č i
komunikace prostřednictv ím te lefonu, faxu a poč ítače. Prostřednictv ím
vazeb se v informačním systému školy uskutečňuje výměna informací ,
a v návaznosti na tom probíhá i veškeré dalš í rozhodování a ř ízení .
Informační systém školy je tvořen svými prvky a strukturou, to znamená
vazbami , kterými j sou prvky spojeny navzájem uvnit ř školy i s dalš ími
informačními systémy mimo ni . Mez i ně patř í rodičovská veřejnost ,
komunikace s j inými školami , a le také se školským úřadem, s inspekčními
orgány, č i s ministerstvem. Informační systém školy se sk ládá jako každý
systém z jednot l ivých prvků spojených vzájemnými vazbami do urč ité
struktury (6 , str . 45-46) . Pro lepš í představu z čeho se informační systém
školy d le Jaros lava Nováka (6) sk ládá a jak je rozdělen s louží obrázek č. 1
v př í loze.
Mezi už ivate le in formačního systému můžeme zařadit pracovníky
ško ly, tedy vedení , uč itelé a administrativní pracovníky. Je- l i informační
systém chaotický, nedostatečně prostupný, neúplný nebo málo efektivní ,
vznikaj í informační problémy. Vzhledem k tomu, že informace podporuj í
rozhodování , a tedy i ř ízen í , je kva l i ta informačního systému podstatná. Je
důlež ité , aby každá škola peč l ivě dbala na úč innost a funkčnost svého
informačního systému. Nejdůlež i tě jš í částí informačního systému je
[12]
pedagogický informační systém, který s louž í informační podpoře
pedagogické č innosti na úrovni školy. Ten je zdrojem potřebných
a důlež itých informací př i hodnocení výchovně - vzdělávacího procesu
a pomáhá pedagogovi s př ípravou a vedením výuky. Obsahuje také údaje
týkaj íc í se předevš ím hodnocení žáka nebo vedení běžné agendy uč i tele
o žácích a výuce (6 , str . 46) .
Vzhledem ke způsobu charakter istiky a stář í c i tované publ ikace, lze
usuzovat , že autor nezamýšle l pod pojmem informační systém školy
elektronický program provozovaný na počí tač i jako školní agendu. Počí tač
se v době vzniku publ ikace j i ž v hojnějš í míře použ íva l jako pomocník
pedagogů a administrativních pracovníků ve ško le a vytáčené př ipojení
k internetu přes pevnou l inku by lo j i ž standardem. Přesto nebyly
informační technologie na tak vyspělé úrovni a internetové př ipojen í se
k těmto úkonům na školách nevyužíva lo. V tomto př ípadě se pod pojmem
informační systém školy skrývá definice komplexního popisu provozu ško ly,
včetně všech zainteresovaných, jako jsou uči te lé , žác i , administrativní a
techničtí pracovníc i apod. , s te jně jako veškeré komunikační prostředky.
Nejv íce zřete lný je tento fakt právě z obrázku č. 1 v př í loze na konci této
práce. Abychom mohl i zpozorovat odl išnost mez i touto j i ž postarš í
charakter istikou a s i tuac í z dnešní doby, je vhodné čerpat definice
z mater iá lů novějš ích, které nejsou starš í v íce než pár let a mohl i j sme
objektivně rozpoznat změny.
2.4 Informační systém jako ř ídíc í softwarový produkt
K tomu nej lépe pos louží práce Josefa Bas la z roku 2006 (7) , která se
zabývá přímo školními informačními systémy z teoretického pohledu
a čerpala z mnoha různorodých českých i zahraničn ích zdrojů.
Lze v n í vyhledat informace, které sděluj í , že „téma informačních
systémů škol představuje re lativně nové téma jak v mezinárodním kontextu,
tak zejména v České republ ice , kde se j iž na trhu také v pos ledních letech
[13]
objev i ly softwarové produkty podporuj íc í správu a ř ízení č innosti základních
a středních škol prostřednictv ím webových apl ikac í . Informační systémy
škol představuj í spec ifickou oblast využití manažerských informačních
systémů. Informační systémy škol j sou využívány pro ř í zení č innosti škol a
umožňuj í komunikaci nejen uvnitř školy ale i navenek“ (7) .
Informační systémy jsou používány jak na zák ladních a středních
ško lách, tak také v oblasti vysokých škol . Komunikace školy s rodič i je
jednou z nejdůlež i tějš ích st ránek využití in formačních systémů. Tato
v lastnost p latí pouze v př ípadě zák ladních a středních škol . V l i teratuře,
která je psána angl ickým jazykem se pro téma informačních systémů škol
použ íva j í ze jména názvy school information system, také computer ised
school information system, nebo school information management system,
school administration and management systém č i computer ised school
information system. Pokud chceme do češtiny pře loži t pojem school
information system je to možné provést dvěma h lavními způsoby. Tedy buď
jako školní informační systém nebo informační systém školy . Dle Bas la (7)
lze také předpokládat, že zavedení školních informačních systémů do škol
pravděpodobně změní je j ich č innost . Možnosti jsou ze jména ve využití
informačních systémů pro ř ízení škol , pro interní komunikac i v rámci školy,
pro komunikac i se žáky, s rodič i nebo ř ízení správy dokumentů. Zavádění
informačních systémů do ško l je také možné vn ímat jako urč itý koncept
tržního pohledu na fungování ško ly. Tento pr inc ip se týká takových
hledisek, jako může být , vytváření konkurenčního prostředí , srovnání
výs ledků různých škol , hodnocení škol č i marketing škol nebo soupeření
ško l o žáky (7) .
„Školn í informační systémy jsou z tohoto pohledu už itečné pro
rozhodování managementu škol , který s je j ich př ispěním může pracovat
rychlej i , pružněj i a efektivněj i . S ohledem na uvedený kontext je možné
tvrdi t , že výhodu budou mít ty ško ly , které budou schopny vhodně těž i t
z používání informačního systému školy . Na úrovni managementu školy je
prostřednictv ím informačního systému školy možné např ík lad analyzovat
výs ledky žáků, lze s ledovat množstv í absencí , vést ev idenci majetku,
[14]
vytvářet plány rozvoje školy a s ledovat je j i ch plnění . Lze nastavi t
automatické upozorňování v př ípadě překročení zvolených l imitů, ať už se
jedná o finance č i školní docházku žáka“ (7) .
Větš inou bývá v informačním systému implementován také
personální modul obsahuj íc í data o pracovníc ích školy a žácích. Programy
také nabíz í možnost tvorby jednot l ivých výstupů ve formě grafů č i tabulek.
Zprav idla bývá možné připravovat data a různé statistiky o ško le v souladu
s požadavky nadřízených autor it . Pokud budou školy využ ívat informační
systémy ve školách, je možné provádět č innosti, které budou pomáhat
k z jednodušení a také zrychlen í rozhodování vedení školy a zvýš í úč innost
jeho práce. Zá jem škol v České republ ice o s lužby školních informačních
systémů bude j is tě ov l ivňovat nabídku firem, které je produkuj í a také to,
nakol ik budou různé ap l ikace př ístupné a budou umožňovat př izpůsobení
indiv iduálním potřebám jednot l ivých ško l . S největš í pravděpodobností se
dá ale očekávat , že podobně jako v ostatních západních státech, i v naš í
zemi bude vývoj směřovat k maximální flexib i l i tě s lužeb (7) .
2.5 Srovnání uvedených charakteristik informačních systémů
Po nastudování uvedených mater iá lů, j sou dobře patrné rozdí ly mezi
jednot l ivými myšlenkami a charakter istikami školních informačních
systémů. V prvním případě dle Jaros lava Nováka (6) je informační systém
považován a chápán jako komplexní komunikační a provozní řád školy,
který je brán jako dobře organizovaná struktura jednot l ivých kategor i í
a s ložek celého systému. Zahrnuje tedy podporu výuky žáka, obecně
použ ívané počítačové programy, administrativní systém školy, zdroje
informací , pedagogický sbor , žáky nebo vedení ce lé školy . V dnešní době je
stále možné tento koncept částečně využívat č i se s n ím ztotožni t , na
druhou stranu, l ze to pouze jen okra jově. Př i vyhledávání in formací na
internetu se j iž s podobou myšlenkou prakticky nesetkáme. Téměř ve všech
př ípadech jsou j i ž charakteristiky ško lního informačního systému shodné
s popisem Josefa Bas la (7) . Ten j i ž chápe tento pojem pouze jako spojen í
[15]
softwarového produktu určeného k ř ízení ško lní agendy. Je j ich odl išné
chápání pojmu nalezneme j i ž v jeho pojmenování . Zatímco Jaros lav Novák
(6) neustá le používá pojmenování „ informační systém školy“, Josef Bas l (7)
p íše spíše o „školním informačním systému“. Je a le nutné podotknout, že
v jeho práci jsou a le obvyk le použ ívány oba termíny. Vzhledem k tomu, že
je moje práce zaměřena na praktické využití školních informačních systémů
ve školách, ve smyslu počí tačových programů je nutné v dalš ích kapitolách
mé práce vycházet z myšlenek a vystižení pojmů Josefa Basla (7) . Ani jedna
publ ikace se však nezmiňuje o nabídce jednot l ivých programových
produktů (v př ípadě Jaros lava Nováka (6) to ani není logicky možné).
Nabídka na českém trhu, možnosti využití, je j ich provozování nebo
poř izovac í náklady zůstávaj í úplně nezodpovězeny, zatímco v této práci je
to h lavním c í lem.
[16]
3 Analýza školních informačních systémů v České republice
3.1 Teoretický úvod k nabízeným produktům na českém trhu
Nabídka a poptávka na volném, neregulovaném trhu vždy půjde
společnou cestou a navzájem se bude významně ovl ivňovat . Pokud
o informační systémy do škol nebude zá jem, nabídka na českém trhu bude
opadat a kval i ta nabízených produktů bude postupně klesat . Naštěstí
můžeme a le ř íc i , že v České republ ice pozorujeme spíše opačný trend, tedy
zvyšuj íc í se poptávku po těchto softwarových produktech. Tato s i tuace
zaručuje vývojářským firmám zisky, d íky kterým maj í možnost své produkty
neustále z lepšovat a rozši řovat svůj nabízený sortiment . Před někol ika lety,
těmito systémy disponovaly pouze větš í základní a střední školy, které
měly dostatečné zázemí, průkopnické vedení nebo také finanční podporu
města č i kraje . Dnes je s i tuace stá le v íce nak loněna neustálému rozš iřování
počtu škol , které informačních systémů využ íva j í . S tímto jevem
pozorujeme také ruku v ruce růst počtu druhů jednot l ivých systémů a
zvyšování kva l i ty těchto databázových programů. Některé z n ich s louž í
pouze jako elektronická t ř ídnice, žákovská knížka, ev idence žáků
a zaměstnanců, rozvrh hodin č i s travovací rozvrh, dalš í j sou j i ž v íce
obsáhlé programy, které obsahuj í je j ich kombinace až po komplexní
systémy funguj íc í jako ško lní agenda, zahrnuj íc í všechny zmíněné programy
dohromady. Samozřejmě jsou tyto softwarové produkty odstupňovány
poř izovac í cenou, způsobem implementace a provozováním. Z důvodu
poměrně nepřehledné s ituace nabízených školních informačních systémů
na trhu, bylo důlež i té vyhledat na internetu co nejv íce produktů
a obsáhnout co největš í spektrum. K tomuto úkonu jsem využi l možnosti
konzultace se za interesovaným pedagogem a také s lužby nejpoužívanějš ího
webového vyhledávače Google. Vzhledem k tomu, že vývojář i
pojmenovávaj í své programy různými dovětky, jako např ík lad studi jn í
informační systém, program pro školní administrativu, agenda pro školy
[17]
nebo škola onl ine, není snadné zpočátku objevi t potřebné odkazy a je
třeba se obrni t trpěl ivostí, než se podař í rozkrýt k l íčové pojmy. Nás ledné
roztř ídění jednot l ivých vyhledaných programů dle je j ich kva l i ty , je nutné
ze jména z důvodu přehlednosti. Po přezkoumání různorodé nabídky
v České republ ice, je pro přehlednost vhodné systémy rozděl i t do čtyř tř íd .
Do té první je t řeba zařadit nabídku spíše zač ínaj íc ích programů, také by se
dalo s nadsázkou ř íc i , poloprofesionálních pokusů, bohužel v drtivé většině
nepří l i š valné kval i ty a omezenými možnostmi. Mez i těmito programy jsem
původně nehodlal žádný uvádět, nakonec jsem však jeden hodnotnějš í
z této tř ídy vybral pro demonstraci a v analýze jej popsal . Druhou skupinu
tvoř í programy, které s i někol ik škol provozuje jako svůj v lastní informační
systém, za kterým zpravidla stoj í č lenové pedagogického sboru vyučuj íc í
informatiku, č i firma objednaná na vývoj programu, která se a le vytvářením
informačního systému do škol běžně nezabývá. V těchto případech se dá
hovoři t j iž o t rochu kval i tnějš ích systémech, na druhou stranu, většinou
jsou určeny pro v lastn í potřeby a veřejně se nenabíz í . Pokroč i lejš í zna lost
programovacího databázového jazyka jako je např ík lad MySQL č i PHP,
kterou někteř í uč i telé d isponuj í , k tomu ostatně vybíz í . I v tomto př ípadě
jsem jeden demonstrační program vybral . Jako třetí tř ídu je možné označ it
odborně vytvořené systémy, za kterými stoj í menší vývojářské skupiny o
v íce programátorech, které se na tuto oblast spec ia l i zuj í . Na pomyslném
vrcholu, tedy ve čtvrté skupině pak sto j í profes ionální ško lní informační
systémy, které produkuje komplexní tým vývojářů o vyšš ím počtu
pracovníků. V těchto případech j iž tyto týmy vystupuj í na trhu jako
právnické osoby, n ikol iv samostatně jako osoba fyz ická v předchozím
př ípadě. Také se na rozd í l od ostatních věnuj í i produkci da lš ích podobných
programů např ík lad pro velké firmy a podniky a mnoha dalš ím č innostem
spojeným s programováním databází . Dále bylo po dokončení seznamu
nutné jednot l ivé systémy důkladně prostudovat , tedy proč íst dokumentace
a zmapovat veškeré informace dostupné na internetových st ránkách
vývojářů. Poté, pokud to by lo možné, otestovat jednot l ivé systémy př ímo
za chodu, tedy s imulovat s i tuac i , jakoby je j iž používal pedagog př i své
[18]
každodenní prác i ve škole. Zde je nutné pro ce lkové hodnocení zváž it
kval i tu a možnosti funkčního rozsahu, jaké maj í programy grafické
prostředí , jest l i j sou dostatečně přehledné, jak rychle se s n imi dá
pracovat , jaká je je j ich stab i l i ta , a le také např ík lad dostupná pomoc př i
problémech č i nefunkčnosti systému a nabídnutá školení př i vydání nových
verz í , tedy jednoduše řečeno zákazn ická podpora.
3.2 Abecední seznam analyzovaných informačních systémů
V nás leduj íc í analýze se tedy budeme zabývat těmito vybranými
informačními systémy.
a) Ageemy – vývoj informačních systémů
b) Bakalář i – programy pro školní administrativu
c) E-Tř ídnice – informační systém pro školy
d) E-Známky – studi jn í in formační systém
e) O 2 Škola – informační systém do škol
f) Portá l Škola Onl ine – interaktivní manažerský informační systém
g) SAS Agenda – softwarový informační systém
V této podkapitole j sou uvedeny veškeré podrobné informace
potřebné k jakémukol iv způsobu kontaktování jednot l ivých vývojářů
a firem. Proto, aby by la analýza co nejv íce aktuální a objektivní , bylo
prvořadé z j i štění některých dů lež i tých údajů př ímo od jednot l ivých
vývojářů. Zde se také da lo poprvé otestovat , jak kva l i tně a rychle pracuje
zákaznická podpora, která je jednou z nejdůlež i tějš ích zálež i tostí př i
výběru informačního systému. Kontaktování probíhalo př ímo telefon icky
nebo emai lem. Vzhledem k rozmanitosti a možnostem jednot l ivých
programů, j sem se rozhodl dát prostor všem firmám, aby se samy vy jádř i l i
ke svým produktům a položi l jsem j im tedy někol ik otázek. Odpovědi na ně
jsou uvedeny u každého systému. Snaži l j sem se vystihnout podstatná
[19]
fakta, která by as i nejv íce měla př ípadné školy př i nákupu zaj ímat.
Odpovědi mysl ím vypovídaj í dostatečně o možnostech analyzovaných
programů a každý má tedy možnost udělat s i v lastní náhled na daný
program. Položeny tedy by ly nás leduj íc í otázky:
- Na co jste se př i vývoj i informačního systému pro školy zaměři l i?
- Je na Vašem systému něco odl i šného od ostatních, vybočuje z řady
nějakou speciáln í funkc í?
- Je nutné na počí tač instalovat nějaký program, nebo stač í systém
využ ívat přes internet?
- Jak byste ohodnotil míru obtížnosti pro zpracování dat uč ite lem,
který používá Vás informační systém?
- Je zde možnost pro potencionáln ího zákazníka, z í skat urč ité
benefity za delš í věrnost Vašemu systému?
- Proč by s i zákazník měl vybrat právě Vás systém?
Informace jako napřík lad s íd la firem č i identifikační údaje j sem
vyhledal j i ž bez je j ich zpětné vazby v obchodním re jstř íku na portálu
Justice.cz (9) . Na závěr musím uvést , že některé firmy by ly velmi opatrné
př i sdělování informací oh ledně škol , které je j ich systém využ íva j í .
Zdůvodňovaly to dodržením obchodního tajemství , které vyplývá
z uzavřených smluv. Samozřejmě jsem k tomuto faktu př ih lédnul
a ubezpeči l vývojáře, že s n imi nebude nakládáno j inak, než jako
s informačním mater iá lem pro potencionální zá jemce je j ich produktů
a jej ich data nebudou jakýmkol iv j iným způsobem zneuži ta pro třetí strany
č i v lastn í obohacení .
a) Ageemy – vývoj informačních systémů
[20]
Společnost : Ageemy s . r .o.
Adresa s íd la společnosti: Nádražní 747/22a, 691 72 Klobouky
Telefonický kontakt: +420 776 655 433, +420 519 419 351
Emai l : in [email protected] , [email protected]
Pobočky společnosti: Lucemburská 1497/6, 130 00 Praha 3,
Těšetice 187, 783 46 Olomouc
Identifikační údaje: IČ: 64518833
Provozovatel : Jaros lav Horák
Adresa internetových stránek: http://www.ageemy.cz
Informační systém Ageemy využívá:
- Czech Br itish school s . r .o. , Praha
b) Bakalář i – programy pro školní administrativu
Společnost : Bakalář i software s .r .o.
Adresa s íd la společnosti: T ikovská 2684/33, 193 00 Praha 9
Telefonický kontakt: +420 226 531 926, +420 605 408 789
Emai l : [email protected]
Pobočky společnosti: Středoškolská 1 , 700 30 Ostrava
Identifikační údaje: IČ: 27483045
Provozovatel : RNDr. Mi lan Sourada
Adresa internetových stránek: http://www.bakalar i .cz
Informační systém Bakalář i využívá:
[21]
- ve lké množstv í zák ladních a středních škol po celé České
republ ice
c) E-Tř ídnice – informační systém pro školy
Společnost : Just4web.cz s . r .o.
Adresa s íd la společnosti: Dobrovského 2366, 580 01
Havl íčkův Brod
Telefonický kontakt: +420 774 712 218, +420 774 712 202,
+420 564 036 164
Emai l : [email protected] , pavel . [email protected],
Pobočky společnosti: jedinou pobočkou je s íd lo společnosti
Identifikační údaje: IČ: 27547876
Provozovatel : Mgr. Jan Míka, Pavel Just
Adresa internetových stránek: http://www.etr idnice.cz
Informační systém E-Tř ídnice využívá:
- Střední škola obchodu a s lužeb J ih lava a je j í odloučené
uč i l iš tě
- Soukromé podřipské střední odborné školy a středního
odborného uči l i š tě o.p.s
- Masarykova střední škola zemědělská a Vyšš í odborná
ško la , Opava
[22]
d) E-Známky – studi jní informační systém
Společnost : systém není vyví jen pod záštitou žádné firmy
Adresa s íd la společnosti: neuvedeno
Telefonický kontakt: +420 603 526 113
Emai l : in [email protected]
Pobočky společnosti: neuvedeno
Identifikační údaje: neuvedeno
Provozovatel : Ing. Danie l Rydz i , Petr Mareš
Adresa internetových stránek: http://www.eznamky.net
Informační systém E-Známky využ ívá:
- Střední průmyslová škola Tepl ice
- Soukromá st řední ško la gastronomie s . r .o. , Praha
e) O 2 Škola – informační systém do škol
Společnost : Te lefónica O 2 Czech Republ ic , a .s .
Adresa s íd la společnosti: Za Brumlovkou 266/2, 14022 Praha 4 Michle
Telefonický kontakt: +420 800 330 076, +420 800 123 456
Emai l : eshop@O 2 shop.cz , [email protected]
Pobočky společnosti: po ce lé České republ ice
Identifikační údaje: 60193336
Provozovatel : Ing. Petr S lováček
Adresa internetových stránek: http://www.O2Skola.com
Informační systém O 2 Škola využívá: neuvedeno
[23]
f) Portál Škola Onl ine – interaktivní manažerský informační systém
Společnost : ŠKOLA ONLINE a.s .
Adresa s íd la společnosti: Kar lovo náměstí 17, 120 00 Praha 2
Telefonický kontakt: +420 378 229 485, +420 724 135 904
Emai l : katedra@skolaonl ine.cz , zakovska@skolaonl ine.cz,
obchod@skolaonl ine.cz , akademie@skolaonl ine.cz
Pobočky společnosti: Krátká 6 a 8 , 301 17 P lzeň
Identifikační údaje: IČ: 28220587
Provozovatel : JUDr. Luc ie Horč ičková, Ing. J i ř í Lac iga
Adresa internetových stránek: http://www.skolaonl ine.cz
Informační systém Škola onl ine využívá:
- ve lké množstv í zák ladních a středních škol po celé České
republ ice
g) SAS Agenda – softwarový informační systém
Společnost : MP-Soft a.s.
Adresa s íd la společnosti: Př íkop 4, 604 16 Brno
Telefonický kontakt: +420 545 176 136, +420 545 176 137
Emai l : [email protected]
Pobočky společnosti: jedinou pobočkou je s íd lo společnosti
Identifikační údaje: IČO: 440 14040, DIČ: CZ 440 14040
Provozovatel : Ing. J i ř í Soukenka, Ing . Pavel Mikula
Adresa internetových stránek: http://www.mp-soft.cz
[24]
Informační systém SAS agenda využívá:
- Gymnáz ium Šumperk, Masarykovo nám. 8
- Gymnáz ium Olomouc - Hejč ín, Tomkova 45/314
- SPŠ a Obchodní akademie Uničov , Ško lní 164
- ZŠ Olomouc, Mozartova 48
3.3 Detai lní rozbor jednotl ivých informačních systémů
a) Ageemy – vývoj informačních systémů
Jako první se zaměříme na produkt od firmy Ageemy a jej ich
ste jnojmenný informační systém pro ško ly . V tomto př ípadě se ale pro
vývojáře jedná o okra jovou zálež itost , která je pouze jakoby doplňkovou
softwarovou nabídkou a tedy nepatř í jako u větš iny j iných ke stěžejn ím
produktům firmy, na které se vývojář i pr imárně zaměřuj í . Z toho vyplývá,
že aktual izace nebudou tak často k d ispozic i a nová rozš íření programu
spíše ojedinělou zá lež itostí.
Charakter istika informačního systému výrobcem:
Výrobce uvádí , že informační systém, který vyvinul i , „ je
v íceuživatelskou apl ikac í určenou pro správu údajů o studentech a je j i ch
rodinných př ís lušníc ích. Dále ev iduje strukturu školy , jako jsou ročníky,
t ř ídy , školn í budovy a registru je zařazení s tudentů do této struktury.
Systém umožňuje vytváření ceníků a platebních podmínek pro jednot l ivé
studenty , tak i pro různé skupiny studentů. Součástí systému je také
fakturační modul . Systém se tedy skládá z nás leduj íc ích funkčních modulů “
(10):
[25]
- Ročníky, tř ídy a školy
- Studenti
- Osoby (rod iče a p látc i )
- Faktury
- Účetnictv í
- E mai ly
Ročníky, tř ídy a školy
Tento modul je určen pro evidenci studentů v jednot l ivých ročníc ích
a t ř ídách, dále také ke stanovení např ík lad zák ladní ceny k fakturaci
a úhradě školného (10) .
Studenti
Modul Studenti s louž í jak už je z názvu patrné k evidenci studentů.
Kromě běžných informací o studentovi je možné zaznamenat osobu
studenta jako fakturační vel ič inu, která p latí ško lní poplatky, zařazení
studenta do př ís lušného ročníku. Studentov i rodiče, j iné b l ízké osoby
a databáze jej ich kontaktních informací . Tento modul dále eviduje údaje
o jednot l ivých časových plánech odjezdů a př í jezdů, pokud student využívá
k dopravě do ško ly l inkové nebo školní autobusy (10) .
Osoby (rod iče a p látc i )
Funkční modul Osoby s př ízv iskem rodiče a p látc i , je určen pro
správu informací o osobách, které maj í urč i tý vztah ke studentům a žákům.
Může to být např ík lad vztah rod inný, nebo pokud jsou j iné osoby p látc i
ško lného za studenta. Kromě běžných informací o osobě je možné uk ládat
i rodinné vztahy studentů i da lš ích osob, kontaktní informace a u p látců
ško lného fakturační údaje (10) .
[26]
Faktury
Funkční modul Faktury s louž í k vystavení a úpravě nových faktur pro
vybrané osoby č i p látce ško lného. Dále je možné je j využ ít ke správě
a tisku faktur (10) .
Účetnictv í
Modul Účetnictv í se používá k ev idenci a párování faktur . Je zde
možný export v ložených dat do účetního systému Hel ios (10) .
Emai ly
Modul Emai ly s louží k hromadnému odesí lání emai lů ze školy
kontaktním osobám studentů př i potřebě sdělen í důlež itých zpráv (10) .
Odpovědi na položené otázky:
V tomto př ípadě výrobce informačního systému na položené otázky
neodpověděl . Moje pokusy o kontaktování zůsta ly bohužel bez zpětné
odezvy.
Aktuální poř izovac í cena informačního systému:
Vzhledem k tomu, že informace o ceně produktu výrobce na svých
stránkách neuvádí a zpětně jsem kontaktován nebyl , nejsem schopen
finanční nák lady tohoto software uvést .
Hodnocení:
Pokud se tedy j iž př ímo zaměříme na nabízený program, je nutné
zmínit , že se jedná j i ž o poměrně letitý systém, který a le na druhou stranu
[27]
nabíz í poměrně š irokou nabídku funkcí školní agendy. Mezi ně patř í výše
uvedené moduly, z n ichž některé nejspíše zůstanou nevyuž ity . Př ík ladem
může být ev idence ško lních budov. Málokterá střední škola dnes totiž s íd l í
ve v íce než jedné budově. Jako dalš í a mnohem větš í nedostatek se jev í
problém s př ipojováním do systému. Př ih lašování do zabezpečených oblastí
nefunguje z jednoho místa, tedy každý uči te l , sekretářka apod. musí mít
svůj v lastní původní odkaz , aby se do systému př ih lás i l . Mnohem lepš í
volbou by byl právě k las ický způsob př ih lašování jako u emai lu č i eshopů,
na který j sou l idé navyk l í a maj í je j zaž i tý . Některé možnosti jsou tedy
částečně omezené, a le pro nenáročného zákazníka mohou dostačovat. Na
druhou stranu, právě díky menšímu počtu funkc í , je systém poměrně
jednoduchý na ovládání a měl by ho bez větš ích problémů zv ládnout
i s tředně pokroč i lý už ivate l . Bohužel , se zákaznickou podporou je to j iž
mnohem horš í a mé otázky, které j sem vůč i firmě měl , nebyly bohužel
zodpovězeny. Protože zpětná vazba výrobců je základním stavebním
kamenem této kapito ly , nelze v hodnocení tohoto programu objektivně
pokračovat , stručně tedy shrnu samostatně z j iš těné informace. Tedy
v tomto př ípadě nemohu tento systém prakticky doporuč i t . Zálež í
samozřejmě na v lastní invenci školního vedení , t řeba se j im v př ípadě
zá jmu o systém výrobce bude věnovat a sděl í všechny potřebné informace
nutné ke zhodnocení programu, porovnání ceny a nás ledně jest l i je tedy
vhodný k implementaci . Ze všech dostupných informací l ze a le vyvodit , že
systém je j i ž zastaralý , není schopen držet krok s těmi novějš ími ,
o aktual i zacích nemluvě. Proto ze jména př i výhledu do dalš ích let , není
vhodné tento systém pořizovat , je totiž možné, že jej potká ste jný osud,
jako mnoho dalš ích jemu podobných programů, určených pro základní
ško lní správu. Tedy, že jej výrobce ze svého sortimentu vyřadí úplně,
z důvodů malé konkurenceschopnosti proti pár masivně rozš í řeným
informačním l ídrům, a zákazník nakonec zůstane úplně bez podpory
a nezbude mu nakonec nic j iného, než právě k těmto firmám přestoupit .
[28]
b) Bakalář i – programy pro školní administrativu
A právě jedna z n ich vyv í j í in formační systém Bakalář i , který je
jedním z největš ích a nejv íce rozš ířených systémů na českém trhu. Tento
software se vyví j í pod záštitou firmy PACHNER, vzdělávac í software s .r .o.
Charakter istika informačního systému výrobcem:
Mezi h lavní rysy systému můžeme zařadit ze jména jednotný systém
dat , d íky kterému je zde možnost dokonalého využití všech údajů. Uč ite lé
mohou tedy zapisovat udělené známky jak t ř ídám, tak skupinám podle
úvazků, rozvrhy hodin je možné tisknout s různými odl išnostmi pro
jednot l ivé žáky , účasti tř íd a uč i te lů na naplánovaných akc ích l ze
automaticky převádět do suplování a podobně. Díky tomu se ztrác í
nepří jemná údržba různých druhů dat . Systém je zce la otevřený a už ivate lé
maj í tedy možnost snadno reagovat na různé změny v b lanketech
vysvědčení , př ipravené sestavy, kterých je někol ik stovek lze upravovat
př ímo v systému č i s tandardními edi tory a zkušenějš í už ivatelé mohou do
systému vkládat v lastní podprogramy. Díky své otevřenosti a rozmanitosti
může systém vyhovět všem druhům škol . Tedy ZŠ, ZUŠ, gymnázi ím, SOU, SŠ
atd . Používat je j a le mohou také VOŠ, nebo VŠ pro sestavení rozvrhu
a v někol ika př ípadech jsou v praxi zavedeny. Dalš ím kladem je, že systém
Bakalář i využívá velký počet už ivatelů programu. Je zde tedy záruka údržby
a dalš ího vývoje. Také to vypov ídá o kva l i tě produktu, který je tvořen tak ,
aby byl š i tý na míru problematice školstv í v České republ ice. Dalš í
důlež itou věc í je že , když na sousedních školách naleznete pomoc
s možností konzultace, urči tě budou začátky jednodušš í . Informační systém
Bakalář i pokrývá snad všechny oblasti školní administrativy v datovém
systému, který je ce lý propojený. Skládá se z nás leduj íc ích modulů (11) .
- Ev idence žáků a zaměstnanců, K las ifikace, Vysvědčení
- Grafické zpracování k las ifikace
[29]
- Tř ídní kniha
- Webová apl ikace
- Tematické plány
- Bakalář, Knihovna, Př i j ímací zkoušky atd.
- Rozvrh hodin, Suplování , P lán akcí školy
- Rozpis matur it
- Aktual i zace programů z www
Evidence žáků a zaměstnanců, K las ifikace, Vysvědčení
V evidenci žáků a zaměstnanců lze vedle zpracování osobních údajů
pracovat ze jména s k las ifikac í žáků. Systém zápisu, který je deta i lně
propracovaný a také úč inné kontroly dovoluj í udržovat data v lepš ím stavu,
než by to by lo v př ípadě klas ické ruční ev idence. V kartě žáka je pak možné
vyhledat všechny potřebné informace jako jsou - osobní údaje, kompletní
k las ifikace za celou školní docházku, údaje o rodič ích a podobně. Data,
která jsou v e lektronické podobě, nabíz í velké množstv í informací .
Nachystány jsou stovky nejrůznějš ích sestav. Už ivate lé modulu maj í
možnost je upravovat a podle v lastní potřeby doplňovat nové. Dále j sou
zde tiskové výstupy, které programu dávaj í možnost vést potřebnou
pedagogickou dokumentac i , jako jsou tř ídní výkazy nebo katalogové l is ty .
Záp is známek, který je velmi jednoduchý by měl zv ládnout i úplný
začátečník v práci s poč í tačem. Samozřejmě lze evidovat polo letní
i průběžnou klas ifikac i . T isk vysvědčení je př ipraven na větš inu
použ ívaných blanketů. Úpravy sestav je možné provést snadno samostatně
a výs ledky jednot l ivých žáků i ce lých t ř íd je možné zobrazi t a vytisknout
v různých grafech. Ev idence také podporuje prác i v poč í tačové s íti. Je také
možné pracovat i na někol ika samostatných počítač ích s přenosem dat na
disketách. Vš ichni č lenové pedagogického sboru maj í k těmto datům
př ístup a správce systému může urči t š i rokou šká lu jednot l ivých
př ístupových práv (11) .
[30]
Grafické zpracování k las ifikace
Jedná se o nadstavbovou apl ikac i předchoz ího modulu Ev idence žáků.
Tento modul je určen pro 32-bi tové prostředí , tedy pro Windows 98, ME,
NT a XP. Grafické zpracování k las ifikace je náhradou za dosavadní
zpracování k las ifikace v prostředí DOSu a podstatně rozš i řu je jeho
možnosti (11):
- pohodlná tvorba dotazů na k las ifikac i žáků
- obsáhlá možnost nastavování v lastností grafů
- řazení grafů do sestav
- tisk v íce grafů na jednu stránku
- rychlé náhledy - b leskové zobrazování grafů k las ifikace
- program umožňuje z ískat dů lež i té informace o prospěchu
žáků a tř íd . Z grafů je napřík lad ve lmi dobře patrný vývoj
prospěchu č i zameškaných hodin během studia . Různá
srovnání průměrů ve t ř ídách, skupinách a předmětech
mnohé napoví i o vyučuj íc ích
Tř ídní kniha
Elektronická tř ídní kniha s louží k zápisu jednot l ivých hodin,
k zadávání nepř ítomnosti žáků v hodinách a omlouvání absence tř ídním
uč ite lem. Arch ivaci je možné provádět s pomocí tiskových výstupů. Mezi
výhody elektronické tř ídní knihy patř í h lavně snadnějš í př ístup všech
vyučuj íc ích i ředitelstv í k veškerým datům. Neduhy, které jsou běžné
u papírové tř ídnice, zde odpadaj í . Může to být např ík lad zbytečné chození
po chodbách např . v hodinách vol i te lných předmětů. Také se není nutné
obávat z tráty tř ídní knihy , je j í kontro la je zálež itostí stisku jednoho
t lač ítka. Je zde a le podmínka pro plnohodnotné nahrazení tř ídních knih
tímto programem. Tou je možnost zadávat informace př ímo ve vyučování .
Je tedy nutné mít v učebnách počí tač , nebo nosit notebook př ipojený přes
Wi-fi apod. Často je však tento modul využ íván i ško lami , které v něm
[31]
využ íva j í pouze průběžnou docházku žáků. Absence se tedy zadává
zpravid la jednou za týden. Ta se přepíše podle údajů napsaných v papírové
tř ídní knize vyznačením v týdenním rozvrhu žáka. Informace jsou po zadání
do systému př ístupné uči te lům, ředi te lstv í školy, a le i rodičům. Součet
zameškaných hodin lze přenést do pololetní absence. Díky vazbě na rozvrh
a také suplování je zde možnost z í skávat informace o absencích
v jednot l ivých vyučovacích předmětech. Absence, kterou do systému
vypíše uči te l je zobrazována v rozvrz ích žáků v Evidenci , ve webové
apl ikac i a v modulu Přehled výuky. Modul Tř ídn í kniha a jeho použ ívání je
vhodné kombinovat s moduly Rozvrh a Suplování . Pokud tyto moduly škola
nevlastní , nebudou v Tř ídní knize předepsány vyučovac í hodiny . Absence
by se poté zadávala do prázdného rozvrhu, př i zápisu hodin by nestači lo
zadat téma a absenci (11) .
Webová apl ikace
Je to modul , d íky kterému rodiče přes př ipojení k internetu s leduj í
osobní údaje žáka d le v lastního výběru. Rodiče tak mohou kontro lovat ,
jest l i ško la eviduje správné údaje jako telefony č i adresy . Systém také
umožňuje i př ímé ohlašování změn přes www. Dále je možné s ledovat
všechny polo letní k las ifikace ve všech ročníc ích od začátku studia . Poté je
zde přehled zameškaných hodin č i přehled všech průběžně zadaných
známek. Rodič s i může nastavi t , jest l i chce zobrazovat i témata, váhy
známek, poznámky, průměr apod. Může také průběžně z j i šťovat průběžnou
docházku potomka, výchovná opatření jako přehled pochval , nebo tř ídních
důtek za aktuální po loletí nebo za ce lé studium. Dále může s ledovat
tabulky rozvrhu, kde je možné prohlédnout buď stálý rozvrh, nebo aktuální
rozvrh včetně změn způsobených suplováním, p lán akcí jako kalendář ,
vyučované předměty a seznam plánovaných akcí školy . Také je zde možné
zařadit komunikační systém školy. Komunikace probíhá také pomocí tohoto
modulu. Může probíhat mez i ředitelstv ím, uč i te l i , rodič i a př ípadně žáky.
[32]
Tento komunikační bod, obsahuje vedle nástěnek i poznámky vyučuj íc ích
k hodnocení žáků, omluvenky od rodičů apod. (11) .
Tematické plány
Tematické plány s louží k vytváření tematických plánů předmětů
a elektronický verze by měla tvorbu usnadnit . Samozřejmě je brána
v zřete l i vazba na učební p lány t ř íd a úvazků uč i te lů. V p lánech, které jsou
nás ledně připraveny, je možné doplňovat a přesunovat kapito ly , měnit
dotac i vyučovac ích hodin apod. Výstupem z tohoto modulu je pak
tematický plán pro tř ídu a předmět (11) .
Bakalář, Knihovna, Př i j ímací zkoušky atd.
Bakalář je obecný modul pro evidenci . V modulu Bakalář i s i mohou
sami už ivatelé vytvoři t a upravovat v lastní databázi , která může mít
l ibovolnou strukturou a poté s n í pohodlně pracovat pomocí nabídek,
ste jně jako v Evidenci . Jsou zde předdefinovány struktury pro př i j ímací
zkoušky, inventar izac i , h lášení školským úřadům, knihovnu a dalš í . Modul
Knihovna v systému Bakalář i obsahuje evidenci knih, v ideokazet ,
magnetofonových kazet , časopisů, CD apod. Půjčovac í systém je propojený
na žáky a zaměstnance ško ly a obsahuje také vyh ledávac í systém. Př i j ímací
zkoušky je obecný systém, který zpracovává př i j ímací zkoušky na SŠ nebo
s louží pro zápis žáků do 1. tř ídy na ZŠ. Díky flexibi lnosti lze zadat l ibovolná
kr i tér ia pro př i jetí uchazeče. Obsahuje tisky pozvánek, výs ledkových l istin a
rozhodnutí o př i jetí a nepři jetí. Modul je propojen také s Ev idencí .
Inventar izace je program s louž íc í pro evidenci majetku. Š iroká škála
tiskových výstupů za j išťu je pohodlnost a rychlou prác i . Patř í zde
předdefinované šablony jako inventury , seznamy dle místností atd.
Rozpočet školy je jednoduchý modul pro evidenci př í jmů a výdajů (11) .
[33]
Rozvrh hodin
Modul rozvrh hodin s louž í tvůrc i rozvrhu hl ídat ko l i ze , ukazuje
prostor pro nasazení jednot l ivých l í s tků, pomáhá naj í t možné výměny
a přesuny hodin. Prác i z jednodušuje současný pohled do v íce rozvrhů jako
tř íd , uč ite lů nebo místností. Je zde možnost dělení na l ibovolné skupiny
skládaj íc í se i z žáků v íce tř íd . Prác i s i lze rozděl i t ve v íce týdenních
cyklech nebo jako standardní sudý a l ichý týden. T isknout l ze rozvrhy tř íd ,
uč ite lů i místností a je j ich přehledy. Je zde i možnost automatického
generování rozvrhu. Zde se vychází ze zkušeností z ískaných sestavováním
rozvrhů na různých typech škol pomocí tohoto programu. Vypracování
může probíhat automaticky, tedy že poč ítač vyhledá nejvhodnějš í místo
v rozvrhu podle nastavených kr itér i í . Tvorbu rozvrhu však můžeme
s ledovat a jednoduše do něj vstupovat. V tomto aspektu se zásadně l i š í od
j iných generátorů, které obvykle rychle nasadí všechny bezproblémové
hodiny, nechaj í však stranou někol ik procent neřeš ite lných l í s tků .
Abychom naš l i vhodné uč ite le pro záskok př i suplování je zde možnost
programu Suplování . Ten spojuje , ruš í , vyměňuje a přesouvá různé hodiny.
Obsahuje i vyhodnocení údajů o suplování ve zvoleném období . Novinkou
tohoto modulu je návaznost na P lán akc í a Matur i ty , odkud se automaticky
nač í taj í údaje o nepř í tomnosti uč itelů a tř íd . P lán akc í školy p lánuje
a ev iduje akce školy v průběhu roku. Je zde i možnost s ledovat průběžně
účast vyučuj íc ích a tř íd na p lánovaných akc ích a lze je přenášet do
Suplování jako nepř í tomnost (11) .
Rozpis matur it :
Tento modul s louž í po v ložení dat uči te lů o studentech matur itn ích
tř íd a údaj ích o matur itn ích předmětech ke z jednodušení rozvrhnutí
programu maturuj íc í t ř ídy do jednot l ivých týdnů a sestavi t rozvrh matur i t .
T iskové sestavy obsahuj í ce lkový přehled matur itn ího týdne, rozpisy
zkoušek a podobně (11) .
[34]
Aktual i zace programů z www
Tento program s louž í k jednoduchému spojení přes Internet, kde
z j istí, jaké jsou na naš ich stránkách k d ispozic i aktual izované verze modulů
a snadno provede jej ich aktual i zac i . Už ivate l s i samozřejmě může vybrat ,
které moduly bude chtít aktual izovat (11) .
Odpovědi na položené otázky:
Technická podpora u výrobce systému Bakalář i bezpochyby funguje,
na druhou stranu přesných odpovědí jsem se stejně nedočkal . Původně mi
bylo z technického oddělení sděleno, že na tyto otázky by měl odpovědět
př ímo programový výrobce a by l j sem odkázán na něj . Odsud se mi dosta lo
bez mého dalš ího snažení dalš í odpovědi , tentokráte telefonické. Během
rozhovoru jsem se dozvěděl mnoho zaj ímavých informací , mé otázky mezi
ně však nepatř i ly a byl j sem dále odkázán na ředi te le gymnázia. Zde jsem
j iž dalš í odpověď v dohledné době nez ískal a dále na otázky j i ž nek ladl
důraz .
Aktuální poř izovac í cena informačního systému:
V tomto př ípadě je ceník s lož itějš í zá lež i tostí a rozděluje se d le počtu
žáků po stovkách. Začíná tedy na hodnotě do sto žáků, dá le do dvou set až
po tis íce. Všechny moduly maj í svou cenu, za které se př ip lác í dodatečně.
Pokud je pouze jedná o upgrade z loňského roku, zaplatíte za všechny
použ ívané programy 20% z původní poř izovací ceny. J sou zde také uvedeny
s levy pro zdravotnické a mateřské školy a př i dražš í objednávce systému.
Není proto možné uvést konkrétní ceny, protože každý modul stoj í j iný
finanční obnos a př i různých výběrech se cena neustále mění . Na
internetových stránkách výrobce, je možné spustit generátor , který
výs lednou cenu spočítá d le aktuálního výběru. Uvedu tedy jen ukázkové
př ík lady pro představu:
[35]
Systém Bakalář i se zák ladními moduly Evidence, Tř ídní kniha a Webové
apl ikace:
- provoz systému do počtu 100 žáků: 5 520 Kč
- provoz systému do počtu 400 žáků: 15 020 Kč
- provoz systému do počtu 800 žáků: 23 920 Kč
- provoz systému do počtu 1600 žáků: 38 720 Kč
Systém Bakalář i se všemi výše popsanými moduly, tedy Evidence, Tř ídní
kniha a Webové apl ikace, Rozvrh hodin, Rozpis matur it , Kn ihovna,
Rozpočet školy, Suplování , Grafické zpracování k las ifikace atd. :
- provoz systému do počtu 100 žáků: 10 020 Kč
- provoz systému do počtu 400 žáků: 30 630 Kč
- provoz systému do počtu 800 žáků: 50 340 Kč
- provoz systému do počtu 1600 žáků: 83 820 Kč
Ceny jsou uvedeny včetně 20% DPH. Ceny jsou za roční l i cenc i , jedná se
o multil icenci pro všechny počítače a ško ly . Př i dokoupení nového modulu
musí být ostatní moduly v téže verz i . Upgrade se vždy vztahuje pouze na
moduly, ke kterým má škola l i cenc i na n ižš í verz i , j inak je třeba dokoupit
l i cenc i za p lnou cenu. Upgrade pouze vybraných modulů na verz i 09/10 je
možný jen v př ípadě, že zbylé moduly nejsou v téže insta lac i dále
použ ívány.
Malá evidence
jedná se o zv láštní z jednodušený modul , který je vhodný pro menší
základní školy do množstv í 100 žáků. Cena je pouze 1200 Kč a automatický
roční upgrade sto j í 800 Kč. Př i nákupu plné evidence v tomtéž školním roce
nebo po automatických ročních upgradech, se od poř izovací ceny 1200 Kč
odečte (11) .
[36]
Hodnocení
J i ž na první pohled je patrné, že informační systém bakalář i , je
opravdu velmi rozmanitý a nabídka velmi pestrá. Modulů je tol ik , že s i
mez i n imi vybere na míru opravdu každá ško la a navíc jsou moduly
započítávány do ceny odděleně, nehrozí tedy, že bychom zbytečně platil i
za něco, co pozděj i nebudeme využ ívat . Bakalář i nabíze j í a le mnohem více,
než jen ve lké množstv í různých programů. Patř í mez i ně výborný
a přehledný web, kde není problém naj í t h ledané informace, dá le j sou zde
ke stažení šablony všech možných tiskopisů a dokumentů. V sekc i
shareware je možno ozkoušet bezplatně různé moduly a otestovat s i jest l i
j sou vyhovuj íc í a v agendě je bude škola využívat . Dále zde také najdeme
sekc i poradenstv í a s lužeb, které práci se systémem Bakalář i usnadní
a za j i stí kva l i tn í zákazn ickou podporu. Jako ve lké pozitivum a v některých
př ípadech rozhoduj íc í faktor můžeme považovat školení . Ta probíhaj í po
celý rok ve všech různých místech České republ iky a v roce 2009 j ich na
našem území bylo uspořádáno na stopadesát . To je jeden z největš ích
k ladů tohoto výrobce, protože se stává, že program je kval i tn í , a le
pedagogové je j neumí p lně využ ít jeho potenciá l . Z tohoto pohledu jsou
tedy školení ve lmi v ítanou pomocí , zv láště pokud jsou konána pravidelně
a b l í zko místu, kde škola sto j í . Na druhou stranu všechny tyto
nadstandardní s lužby a rozmarnost modulů musí vyústit v tu nejméně
žádanou zálež itost . Tou je samozřejmě vyšš í pořizovac í cena. F inanční
nák lady jsou v tomto př ípadě dosti vysoké, zv láště v př ípadech, kdy je
ško la větš í a má v íce žáků. Jako př ík lad mohu uvést svou st řední školu,
kam jsem docházel . V dnešní době je zde přib l i žně tis íc docházej íc ích žáků
a základní systém s roční l i cenc í v tomto př ípadě vyjde na téměř tř icet tis íc
korun. To není zahrnut ani generátor rozvrhu hodin, který považuj i za
jeden z neúčelnějš ích a z jednodušuj íc ích pedagogickou prác i . Za ten je
nutné ještě př ip latit dalš ích dvanáct tis íc , celkově se tedy cena vyšplhala
na čtyř icet tis íc . Př i objednání kompletního systému Bakalář i , včetně všech
modulů jsou poř izovac í nák lady na hranic i šedesáti tis íc korun. Přestože
[37]
v tomto př ípadě máme velmi kva l i tn í programovou zák ladnu, uvolnění
takového obnosu financí je pro větš inu škol nemysl i te lné. Je a le nutné vz í t
na vědomí, že nás leduj íc í rok by automatický upgrade z loňské verze vyšel
j iž jen na 20% z poř izovac í ceny, tedy už jen na cenu dvanácti tis íc korun.
Program jako takový je poměrně intuitivní , není tedy třeba nějakých
odborných znalostí se zák ladními moduly. V př ípadě zakoupení systému
v p lném rozsahu je j iž nutná pokroč i lejš í zna lost informačních teolog i í
a ško la by měla mít v lastního správce, nej lépe např ík lad uč i te le
informatiky, který pedagogům s problémy poradí a pomůže j im je vyřeš it .
Jednot l ivé programy jako takové není nutné dále rozvádět , každý s i je
může ozkoušet sám a vytvoři t s i v lastní dojem ze systému. Musím také
uvést , že je trochu nepř í jemné, že takto ve lká firma s tak kva l i tn í
zákaznickou podporou, mi nedokázala během někol ika týdnů, jako
nepotencionálnímu zá jemci , který dělá pouze výzkum odpovědět na
položené otázky k mé prác i . Lze tedy ř íc i , že Bakalář i j sou výborným
informačním systémem s mnoha moduly , kval i tn í zákazn ickou podporou,
častými školeními, za který je a le nutné adekvátně zaplatit. Je tedy na
zvážení každého vedení ško ly, jest l i se rozhodne v íce investovat a poté j i ž
jen využívat dobrý systém jako jsou Bakalář i , zv láště s př ih lédnutím do
budoucna, protože je zde evidentní , na rozdí l od menších vývojářů, že na
trhu bude ještě d louhou řadu let a zákazník se tedy neocitne ze dne na den
bez podpory výrobce.
c) E-Tř ídnice – informační systém pro školy
Charakter istika informačního systému výrobcem:
Výrobce svůj systém hodnotí jako jednoduchý a stabi ln í školský
informační systém. Aktuálně se sk ládá z modulů (12):
[38]
- E lektronická tř ídní kniha
- Elektronická žákovská knížka
Elektronická tř ídní kniha
„E lektronická t ř ídní kn iha zcela nahradí papírovou tř ídní kn ihu.
Umožňuje vedení záznamů o docházce, absencích, probrané látce ,
suplování a dalš ích informacích. Tyto informace umožňuje sd í let s rodiči
žáka a to v reálném čase. S louží tedy ne jen jako nástroj pro potřeby školy ,
ale také jako komunikační kanál ško ly směrem k rodičům“ (12) .
E lektronická žákovská knížka
„E lektronická žákovská knížka nahrazuje k lasickou žákovskou.
Umožňuje vést záznamy o prospěchu, absencích, př i spolupráci
s E lektronickou tř ídní kn ihou, poznámkách a dalš ích sdě leních školy . Tyto
informace umožňuje , podobně jako E lektronická t ř ídní kn iha, sd í let s rodič i
žáka“ (12) . E -Tř ídnice dává rodičům možnost z í skávat informace o svých
dětech prostřednictv ím internetu o absencích , známkách a dalš ích
informacích z edukačního procesu. Mohou to provádět kdykol iv 24 hodin
denně, 7 dní v týdnu. Pokud se tedy žák neostaví do školy a je zapsán do
tř ídní knihy , rodič má možnost okamžitě z j i stit jeho absenci ve škole.
K las ifikac i , ať už nějakou známkou č i s lovním hodnocením, je opět možné
shlédnout . Tyto údaje rodič uv id í po př ih lášení pod svými př ístupovými
údaj i v E-Tř ídnic i (12) .
Odpovědi na položené otázky:
1) Na co jste se př i vývoj i informačního systému pro školy zaměři l i?
Prvotně byl systém E-Tř ídnice zaměřen na elektronickou tř ídní knihu,
kterou před dvěma lety neměl žádný systém pro školy a i v této době
[39]
pokulhávaj í . Aktuálně systém nabíz í t ř ídní knihu, žákovskou a př ipravujeme
dalš í ev idenci docházky. Samozřejmě vše př ístupné pro rodiče žáků.
2) Je na Vašem systému něco od l i šného od ostatních, vybočuje z řady
nějakou speciáln í funkc í?
100% webová apl ikace. Není nutná insta lace. Propracovaná t ř ídní
kniha, která má intuitivní ov ládání . "Cena?"
3) Je nutné na počí tač insta lovat nějaký program, nebo stač í systém
využ ívat přes internet?
Není . Stač í pouze jakýkol iv počí tač s př ístupem k internetu.
4) Jak byste ohodnotil míru obtížnosti pro zpracování dat uč i telem, který
použ ívá Vás informační systém?
Systém je hodně intuitivní a nemaj í s n í problém ani starš í uč i telé .
Můžete se podívat na v idea http://www.etr idnice.cz/ukazky-v ideo/
5) Je zde možnost pro potencionálního zákazníka, z í skat urč i té benefity za
delš í věrnost Vašemu systému?
Zatím jsme o tomto benefitu neuvažoval i , a le i to je možné, pokud by
o to byl zá jem.
6) Proč by s i zákazník měl vybrat právě Vás systém?
- škola resp. uč ite lé s n í ušetř í mnoho času
- ovládání je oproti j iným systémům vel ice jednoduché
- z lepš í komunikac i mez i školou, rodič i a studenty
- systém není drahou zálež itostí
Aktuální poř izovac í cena informačního systému:
[40]
- provoz systému do počtu 100 žáků: 1 340 Kč
- provoz systému do počtu 400 žáků: 3 590 Kč
- provoz systému do počtu 800 žáků: 5 840 Kč
- provoz systému nad počet 800 žáků: cena dohodou
Ceny jsou uvedeny s 20% DPH. Ceny jsou koncové za ročn í l icenci , dá le
ško la n ic neplatí (ani insta lace, konfigurace, aktual izace) .
Hodnocení
Dalš ím analyzovaným systémem je E-Tř ídnice, která je tím
nejzák ladnějš ím programem s loužíc ím ke správě školní agendy, jaký s i lze
představi t . Tento systém je poměrně nový na českém trhu a zatím je j
využ ívá jen pár škol . Od první chv í le, kdy navštíví te ofic iáln í st ránky E-
Tř ídnice, nebo jej ich informační systém, je zřete lné, že tento produkt sáz í
na jednoduchost a př í l i š se nezabývá jednot l ivými možnostmi , které by se
dalo využí t pro z jednodušení práce školn í agendy. Také v něm nelze na lézt
větš inu funkc í , které obsahuj í j iné systémy. Samotný systém se ani j inak
netvář í , a pokud s i vystač í te s e lektronickou tř ídn ic í a žákovskou knížkou,
budete mít možnost využívat ve lmi jednoduchý program, na který se
př ipoj í te odkudkol iv , kde je př ipojení k internetu. Není tedy nutná
insta lace žádného softwaru na počí tač a aktual i zace probíhaj í na s íti. Není
tedy nutné, aby je prováděl už ivate l . Je zde i možnost ško lení , v tomto
př ípadě nazývaných semináře, o kterých je možné se in formovat na
stránkách výrobce. Ty probíhaj í párkrát do roka v místě s íd la firmy. Na
jednoduše vypadaj íc ím webu je možné s i prohlédnout někol ik prezentac í
produktu, které mnoho o systému napoví . Zákaznická podpora pracuje na
s lušné úrovni a odpovědi na své otázky j sem dostal během někol ika dnů.
Velmi za j ímavá je i nabídka možnosti otestování systému během půlročního
období zce la zdarma. Tento jev j sem u žádného j iného produktu na tak
d louhé časové období nezaznamenal . Přesto je tato cesta výborným
[41]
způsobem, jak s i program ozkoušet , jest l i bude škole a pedagogům
vyhovovat a investuje do něj své finance. Dalš í př íznivou stránkou systému
je celková poř izovac í cena. Pokud tedy menší škola na vesnic i , která má
osmdesát žáků, chce poř íd it in formační systém a stač í j í jen základní
správa agendy, je možné ho mít za šestnáctsetkorun na rok, bez
jakýchkol iv da lš ích př íp latků. Na druhou stranu je nutné uvést , že program
je vhodný do zák ladních škol prvního, možná druhého stupně. St řední školy
a gymnáz ia by měl i vol i t j iž vyspělejš í systém, s v íce funkcemi a
možnostmi. O to v íce pokud se jedná o velké školy, kde docház í ve lký
počet žáků. V těchto případech je j iž E-Tř ídn ice nevyhovuj íc í , a le své místo
s i na trhu d le mě postupem tento informační systém času urči tě najde.
d) E-Známky – studi jní informační systém
Charakter istika informačního systému výrobcem:
„Systém E-Známky je předevš ím nadstandardní s lužba rodičům,
studentům a žákům nejen středních škol . S louží k předávání informací
a k lasifikace mez i vyučuj íc ím, studentem (žákem) a rodič i , má praktické
použití především pro vyučuj íc í a vedení školského zař ízení“ . Informační
systém E-Známky se sk ládá z modulů (13):
- Elektronický index
Díky tomuto modulu, maj í rodiče možnost z ískat přehled o k las ifikac i
svého dí těte a to neustále. Žákům naopak odpadá netrpěl ivé čekání na
výs ledek písemné práce a zálež í tedy jen na vyučuj íc ím, kdy j i do systému
zadá. Žác i , kteř í se př ipoj í do systému, potom maj í možnost odkudkol iv
s ledovat hodnocení přes internet a dozvědět se své známky. Vedení školy
má možnost mít neustá le okamžitý a ob jektivní přehled o prospěchu
daného žáka bez nutnosti vyhledávání k lasifikačních záznamů vyučuj íc ích. V
[42]
systému je také možné evidovat různé dalš í aktiv ity studenta jako
např ík lad písemné práce, zkoušení , testy, a le i domácí ú lohy, vedení seš i tu
a j iné položky, které se pomocí správy daj í d le potřeb školy upravovat
a modifikovat (13) .
E-Známky jsou webovou apl ikac í a j sou tedy př ístupné přes prohl ížeč
internetových stránek. Pro zákazníka je výhodou, že informačního systém
E-Známky je skutečnost , že systém pracuje na firemním prostředí na
internetu a je dostupný z kteréhokol iv poč ítače, který k němu má př ístup.
Nemusíte tedy v lastni t žádný svůj server . Systém je provozován na serveru,
který je umístěn u profes ionálního poskytovate le př ipojení . Nehrozí tedy
problémy, jako možnost narušení bezpečnosti. Je tak velmi málo
pravděpodobné, že by systém chtěl někdo napadnout a zneuží t . Uživate lé
E-Známek se př ipojuj í do systému přes webový prohl ížeč a tím
nejvhodnějš ím je prohl ížeč Internet Explorer, protože na něj j sou
optimal izovány. Jednot l iv í už ivatelé se př ih lašuj í d le př idělených kategor i í .
Např ík lad jako vyučuj íc í , s tudent, rodič nebo administrátor (13) .
Odpovědi na položené otázky:
V tomto př ípadě výrobce informačního systému na položené otázky
neodpověděl . Moje pokusy o kontaktování zůsta ly bohužel bez zpětné
odezvy.
Aktuální poř izovac í cena informačního systému:
- provoz systému do počtu 200 žáků: 4 500,-
- provoz systému do počtu 500 žáků: 5 500,-
- provoz systému nad počet 500 žáků: cena dohodou
Ceny jsou uvedeny bez 20% DPH. Ceny jsou koncové za roční l i cenc i .
V ceně je zahrnut roční poplatek za databázový server v internetu,
[43]
uživatelská podpora, správa apl ikace, indiv iduáln í požadavky už ivate le ,
upgrade ce lého systému.
Hodnocení:
Systém E-Známky je dalš ím velmi jednoduchým programem, který má
velmi malé rozš íření a nabíz í pouze jeden jediný funkční modul . T ím je
elektronická žákovská, zde nazývaná jako e lektronický index. Nabídka je
tedy ve lmi chudá a nenabíz í n ic j iného, než zadávání známek do systému
a nás lednou možnost prohl ížení prospěchu rodič i a uč ite l i . Jednoduchost je
v tomto př ípadě až př í l i šná a praktické využití je vzhledem k ostatním
nabízeným produktům na t rhu minimáln í . Za identické finanční nák lady je
možné poř íd i t kval i tnějš í systém, který obsahuje v íce modulů a z tohoto
pohledu je pro tento program potencionáln ího zákazn íka nevhodný.
Webové stránky výrobce jsou velmi chudé a neprofesionální , která by byl
schopen vytvoř it prakticky každý pokroč i le jš í už ivate l . Neobsahuj í žádné
dodatečné informace, které je nutné z j išťovat pouze přes te lefon č i emai l .
Bohužel se mi nepodař i lo z ískat odpověď na mnou položené otázky, tedy se
zákaznickou podporou se také nedá př í l iš poč ítat . Což je vzh ledem
k ostatním faktům j i ž závažný problém. Celkově je tedy tento systém zcela
nevyhovuj íc í a aktuální seznam pouze dvou škol , které je j využ íva j í ,
vypovídá za vše. O ško leních v tomto př ípadě není ani zmínka a zákazn ík po
implementaci produktu zůstává nejspíše na větš inu operac í se systémem
sám. Pokud s i tedy domysl íme, že systém využívá minimální počet ško l ,
musí být i př í jmy vývojářů log icky ve lmi n ízké. O budoucnosti tohoto
systému můžeme tedy spíše jen polemizovat. Úsporná opatření j sou velmi
znát a př i dnešní konkurenci bude pro výrobce ve lmi obtížné se na trhu
udržet . Z tohoto a mnoha dalš ích důvodů nemohu tento systém v žádném
př ípadě doporuč it a jeho poř ízení by byl ve lmi nerozumný krok. Ten by
mohl vést k dalš ím problémům, zv láště když ani poř izovac í cena
neodpovídá kval i tě a je vyšší než v př ípadě E-Tř ídn ice, která je směřována
do ste jného segmentu potencionálních zájemců.
[44]
e) O 2 Škola – informační systém do škol
Informační systém O 2 škola bychom spíše měl i nazývat jako pro jekt .
Jako jed iný je prakticky zcela obestřen ta jemstvím a nedostupností
informací . Jakékol iv informace ohledně tohoto projektu se sháněj í
s ve lkými obtížemi a udělat tedy kval i tn í úsudek natož tak nějaké
zhodnocení je ve lmi s lož ité . V dnešní době z jevně nefunkční systém, který
nelze nalézt ani pod jedním uvedeným odkazem na internetu, skýtá ve lké
možnosti, a proto jsem se rozhodl ho v této prác i uvést . Sto j í za n ím totiž
te lekomunikační g igant, který před nedávnou dobou zakoupi l společnosti
Eurotel a Český Telecom. Společnost Telefónica O 2 je na českém trhu j iž
pár let a žádná, byť sebevíce rozš í řená firma vyv í jej íc í informační systémy
se nemůže tomuto gigantu ve finančních rozpočtech a možnostech rovnat .
Právě z tohoto důvodu je vývoj informačního systému touto firmou velmi
za j ímavý a perspektivní . Výrobce a jeho tiskové oddělení , ponechalo mé
dotazy bez odpovědi , nakonec jsem však př i pátrání po informacích byl
úspěšný. J iž d louholetý pracovník firmy a př ítel mi neoficiá lně te lefonicky
sděl i l , že systém běžel v testovacím režimu někol ik měsíců do srpna
loňského roku. V dnešní době je da lš í osud programu ve fáz i vy jednávání ,
ladění a vyhodnocování dat . Dalš í kusé informace uvádí , že testovac í verze
budou obsahovat kompletní s lužbu pro agendu školy a je j í komunikac i se
studenty, rodič i zaměstnanci , a le i úřady. A to zce la bezplatně včetně
uživatelské podpory , která bude probíhat právě přes společnost O 2 bez
vytváření dceř iné společnosti, která by se o systém starala a spravovala
jej . Tyto fakta v sobě ukrývaj í ve lké možnosti, zálež í jen na výs ledné
rea l i zaci projektu .
Charakter istika informačního systému výrobcem:
[45]
V uvedených materiá lech je tedy možné z j i stit , že „ informační systém
si mohou zájemci prohlédnout a vyzkoušet na st ránce www.o2skola.com. Je
navržen tak, aby zabezpeči l p lynulou komunikaci ce lé komunity ko lem školy
a dal vedoucím pracovníkům dokonalý přehled o fungování ce lé instituce. V
jeho rámci tak l ze např ík lad procházet k las ifikaci všech žáků, informovat o
nov inkách, spravovat hospodaření ško ly a zaj i stit je j í denní chod.
Dostupnost informací je pochopite lně omezena na vybrané uživatele, kteř í
se děl í na čtyř i zák ladní skupiny“ (14) .
První skupinou je nejvyšš í typ už ivate le , který má zároveň nejv íce
pravomocí , je to buď ředite lka, nebo ředi tel školy. Tento uživate l může
např ík lad zakládat a ruš it t ř ídy, př idávat vybrané uč i tele nebo také
zveřejňovat a měnit rozvrhy. Maj í i možnost vytvářet externí už ivate le
systému. T i mohou mít různá př ístupová práva. Dle své úrovně mohou
např ík lad nahl ížet do hospodaření školy, z j išťovat informace o př i j ímacích
a výběrových ř í zeních nebo si prohl ížet k las ifikac i studentů atd. Tato
možnost může být ve lmi už i tečná a hojně využ ívaná. Např ík lad př i
poskytování informací instituc ím, jako je MŠMT nebo obce, které tak maj í o
chodu školy a je j ím hospodaření dobrý přehled. Druhou skupinu tvoř í
uč ite l . Uč i te l má př iřazenou v lastní tř ídu, o kterou se stará . Zde vytváří
a ed ituje profily žáků, s leduje jej ich k las ifikac i a vede agendu docházky ,
absencí a omluvenek. Žákům, které uč í , zde potom vypisuje a eviduje je j ich
známky z testů a zkoušek. Zkoušky je možné předem ohlašovat a zapisovat
do centráln ího rozvrhu. Díky tomu žác i i pedagogové vědí , ve který den se
bude psát nějaký test , a mohou se podle toho zař íd i t . Uč ite l s i zde také
prohl íž í svůj rozvrh, včetně toho, kdy v jaké tř ídě supluje a jaké školní akce
se př ipravuj í . O 2 ško la a le samozřejmě nes louží pouze pro školu a je j í
zaměstnance. Bez možnosti vstupu studentů a jej ich rodičů by by l
bezvýznamný. Díky je j ich zahrnutí maj í dokonalý přehled o aktivi tách svých
dětí. Žác i se mohou př ih lás it do osobní sekce, ve které maj í svů j aktuální
rozvrh včetně suplování a změn. Poté tu najde také př ipravované i napsané
testy a zkoušky, zadané domácí úkoly a také svoje ohodnocení a známky
z jednot l ivých předmětů. Rodiče se po př ih lášení do systému mohou
[46]
podívat na známky z jednot l ivých předmětů, rozvrh hodin a statistiku
docházky. Odsud mohou také psát svým dětem omluvenky v př ípadě
absencí (14) .
O 2 Škola je tedy jakýmsi centrá ln ím bodem pro komunikac i nejen
v rámci ško ly, a le i se všemi externími subjekty. Mez i jeho výhody a kva l i ty
oproti konkurenci je kromě komplexnosti, jednoduchosti a ceny také jeho
technická nenáročnost . Mnohokrát se j i ž stalo, že kva l i tn í projekty a dobré
plány nebyly rea l i zovány z toho důvodu, že měl i vysoké nároky na moderní
poč ítačové vybavení , což je nák ladná zálež itost . Tvůrc i projektu O 2 škola
s touto zá lež i tostí ovšem počí tal i a tuši l i , že větš ina škol v České republ ice
nemůže investovat závratné částky do nejnovějš ího zař ízení kvůl i jedinému
projektu. Proto by l systém vytvořen tak , aby pro jeho plynulý chod stač i ly
v podstatě jakékol i poč í tače, které zv ládnou př ipojení na internet . Což
znamená, že škole bude stač it poč í tačová základna mladš í deseti let . Přes
webový prohl ížeč se už ivate le př ipoj í pouze vzdáleně a d íky tomu není
je j ich v lastní poč ítač provozem ni jak zatížen. Také není nutná žádná
insta lace software. Uživatelé se mohou př ipojovat ke s lužbě př istupovat
z l ibovolné koncové stan ice, což znamená, že je úplně jedno, odkud se
uživatel př ipoj í . Může napřík lad pracovat v k l idu z domova nebo
internetové kavárny. Jádro ce lé s lužby, včetně všech databází
a analytických nástrojů, totiž běží na výkonných serverech O 2 , k teré j sou
pečl ivě střeženy v je j ich výpočetních centrech. Pokud se ško la rozhodne
systém vyzkoušet , z íská tak zdarma serv is a technolog ie , které j sou dnes
komerčně dostupné pouze ve lkým institucím (14) .
„Zdarma je i podpora a s touto koncepcí pochopite lně souvis í
i jednoduchost ovládání a provozu. Není potřeba naj ímat žádné IT
spec ia l i sty , kteř í by se o systém staral i . Stač í pouze zaregistrovat školu
a počkat, až pro n i bude vytvořeno př ístupové heslo a účet . Po př ih lášení
do systému s i pak už ivatel sám v lož í data, jako rozvrhy, uč ite le a seznamy
tř íd. Ovládání je snadné a intu itivní , nevyžaduje žádné odborné znalosti
nebo speciá ln í poč ítačové dovednosti. Pokud by měl a le už ivate l jakékol i
[47]
pochybnosti, může se obrátit na bezplatnou podporu, kde mu s jeho
problémy poradí . Spec ia l i sté O 2 dokonce zdarma do systému převedou
všechna data, která j im poš lete ve stávaj íc ím formátu“ (14) .
Odpovědi na položené otázky:
V tomto př ípadě není nutné otázky pokládat. Systém je momentálně
nefunkční a v prác i je hodnocen jako perspektivní pro jekt .
Aktuální poř izovac í cena informačního systému:
Cena je samozřejmě neznámá, výrobce však uvádí , že poř ízení
i provoz bude zce la zdarma, čemuž se dá jen velmi těžko uvěř i t . Zv láště
pokud by byl program úspěšný a v íce se rozš í ř i l .
Hodnocení:
Všechny tyto in formace zní ve lmi zaj ímavě, dalo by se ř íc i , až
poměrně těžko uvěři te lně, zv láště s př ih lédnutím k nabídce provozu
zdarma. Na druhou stranu za tímto projektem sto j í jedna z nej lépe finančně
zabezpečených firem v České republ ice. Z toho se dá usuzovat , že a lespoň
v počátečních fáz ích rea l i zace projektu by tyto s lužby mohly být opravdu
zdarma. Pokud by se podař i lo spln it a lespoň polovinu s l ibovaných modulů
a funkc í systému O 2 škola, jednalo by se o výborný software, který by
minimálně stál za ozkoušení , ze jména s př ih lédnutím k možnosti provozu
zdarma. Př i dodržení všech předsevzatých a výše uvedených c í lů , by se
bezesporu řadi l systém O 2 ško la k těm nej lepš ím. Pokud by ještě navíc
firma dodržela s lovo ohledně bezplatného provozu, jen těžko by mohl být
někdo j iný na pomyslném vrcholu českého trhu. S tále je a le poměrně dosti
těžké uvěř i t , že by firma do urč ité doby nezačala využívat nově nabytých
zákazníků k nějakému finančnímu zhodnocení , přestože má j iná velmi
dobře vynášej íc í odvětví . Bude velmi zaj ímavé s ledovat , jak se s i tuace
[48]
ohledně tohoto systému bude vyví jet v nás leduj íc ích měsíc ích. V době
vzniku této práce v íce informací o tomto projektu nebylo k sehnání , je a le
vhodné s ituac i i nadále s ledovat. Př i výběru informačního systému je
momentálně zaměření na projekt O 2 ško la zbytečné, v př íštích týdnech a
měsíc ích, však zač íná nabývat reálné podoby. Snad jen bude mít kva l i ty ,
které výrobce j iž dnes honosně uvádí ve svých prezentačn ích mater iá lech.
Mnohokrát se j iž stalo, že v informačním sektoru se z převratné novinky
stal neúspěšný a nepovedený projekt , v některých př ípadech natol ik , že ani
nakonec nespatř i l svět lo světa a před uvedením na trh byl pověstně
smeten ze stolu.
f) Portál Škola Onl ine – interaktivní manažerský informační systém
Předposledním analyzovaným informačním systémem v této prác i je
portá l Škola Onl ine. Tento software se řadí k těm nejv íce používaným
v České republ ice a patř í do troj ice těch nejznámějš ích produktů
využ ívaných zák ladními a středními školami . Tento program má však svá
spec ifika a nabíz í moduly, které maj í své v lastní da lš í podkategor ie a žádná
j iná firma je nenabíz í . Jako první je nutné uvést , že pod Školou Onl ine je
pět programů, které funguj í samostatně jako informační systémy. Tyto
systémy maj í své v lastní podkategor ie , které j sou běžné funkční moduly ,
jak je známe z předchozích př ípadů a prodávaj í se samostatně.
Charakter istika informačního systému výrobcem:
„Škola Onl ine je interaktivní manažerský informační systém, který
umožňuje 24 hodin denně zpracovávat prostřednictv ím s í tě Internet
potřebné školn í agendy a data. Nad tímto systémem převzalo záštitu
MŠMT. Katedra je hostovaná apl ikace určená mateřským, základním,
st ředním a vyšším odborným školám k vedení ško ln í matr iky a e lektronické
[49]
agendy spojené s provozem školy . Umožňuje jednoduchý, bezpečný a rychlý
př ístup k potřebným informacím na zák ladě určeného př ístupu jednot l ivým
už ivatelům. Důlež i té př i tom je , že škola nemusí n ic insta lovat a stač í j í
pouze internetové př ipojení“ (15) . Škola Onl ine se tedy děl í na nás leduj íc í
programy:
- Katedra
- Žákovská
- Akademie
- OLAT
- Strava
Katedra
Jak bylo uvedeno výše, Katedra v lastně není tak úplně modulem
Školy Onl ine, a le spíše jedním z celku programů, který tento systém tvoř í .
Katedra sama o sobě se tedy dále děl í na tyto h lavní funkční moduly (15) :
- ško lní matr ika
- elektronická tř ídní kniha
- tisk vysvědčení
- ško lní knihovna
Podporuje také a le mnoho dalš ích funkc í potřebných ve školní agendě a to
např ík lad (15):
- ev idence sk ladu, inventáře, p lateb, úrazů
- p lánování školních akcí
- výstupy a exporty pro zř izovatele
- ředi te lské výstupy
- export dat pro ÚIV, MŠMT, VZP, ČSSZ
- e- learningová výuka
- studi jn í výsledky
[50]
- docházka
- osobní kalendáře uživate lů
- učební p lány
- zápis do 1. tř íd a př i j ímací ř ízen í
- matur i tn í a závěrečné zkoušky
- rozvrhy a suplování vazba na generátor aSc Rozvrhy
- komunikace s rodič i a žáky
Vzhledem k ve lmi rozsáhlému množstv í modulů, není vzhledem k rozsahu
práce zde vhodné všechny podrobně uvádět. Zaměříme se proto, jen na
čtyř i h lavní , které j sou základem Katedry. V dalš ích př ípadech s i l ze j i ž
z názvu představi t , jakou má modul funkc i a podporu, aniž by to zde bylo
uváděno. Pokud by přesto uvedené informace nedostačovaly, stač í se
obrátit na zákaznickou l inku firmy, která je uvedena v kapitole 3 .2 –
Abecední seznam analyzovaných informačních systémů.
Školní matr ika
Školní matr ika je pojem, který je definován školským zákonem jako
ev idence dětí, žáků a studentů škol a školských zař ízení . Je j í vedení
upravuje vyhláška o dokumentaci ško l a školských zař ízen í . Ta udává
přesný rozsah evidence, formu a způsob vedení ško lní matr iky. Od ní též
p lyne školám povinnost o předávání údajů Ústavu pro informace ve
vzdělávání ke statistickému vyhodnocení . Aby se př i předávání
nevyskytovaly problémy, je nutné mít softwarového pomocníka. Tato
apl ikace plně vyhovuje k dostatečnému vedení školní matr iky. Poskytuje
prostředky pro evidenci , které za j i šťuj í řádné vedení školní matr iky
v elektronické podobě. Je zde i možnost exportu dat z apl ikace do XML
souboru dále předávaného na ÚIV. Aby měl už ivate l j i s totu, že odesí laná
data jsou v pořádku, proběhne před předáním kontroln í mechanismus,
který už ivate le informuje o chybách v evidenci školní matr iky. Provázání
s nápovědou pak usnadňuje opravu chybně evidovaných údajů (15) .
[51]
Elektronická tř ídní kniha
Elektronická tř ídní kniha, jak už je z názvu patrné, nahrazuje
k las ickou papírovou tř ídní kn ihu. Tato moderní obdoba tř ídní knihy
jednoduchým způsobem eviduje údaje o probíhaj íc í výuce, absencích žáků,
probíraném uč ivu a řadou dalš ích in formací . Tato e lektronická evidence
ušetř í pedagogům a vedení ško ly mnoho času, protože na ni navazuje řada
statistických výkazů a přehledů. Mezi ně můžeme zařadit zálež itosti, jako
jsou počty absencí žáků, absence žáků v předmětech, počty odučených
hodin a mnoho dalš ích. E lektronické t ř ídní kniha má také obrovskou
výhodu v tom, že je též minimal izováno r iz iko ztráty tohoto důlež i tého
dokumentu (15) .
T isk vysvědčení
Tisk vysvědčení je jedním ze zák ladních procesů ve ško lstv í , a proto
je také samozřejmou součástí školského informačního systému Škola
Onl ine. Ap l ikace podporuje tisk vysvědčení na větš inu blanketů. Pokud je
zde leg is lativní možnost , mohou uživate lé přes apl ikac i tisknout vysvědčení
jak na předtištěné blankety , tak na prázdné vzory vysvědčení . Je zde také
modul , který zaj i šťuje, že u ročníkových vysvědčení je možné tisknout
nejen hodnocení vy jádřené ve stupních hodnocení , a le i takzvané s lovní
hodnocení . Jsou zde i př ipravené vzory dokumentů pro tisk výpisů
vysvědčení v polo letí. Z apl ikace je dá le možné generovat výstupy
matur i tn ího vysvědčení nebo vysvědčení o závěrečné zkoušce (15) .
Školní knihovna
[52]
Školní knihovna je ucelený modul školského informačního systému
Škola Onl ine, který pracuje samostatně. Mezi výhody školní knihovny patř í
těsné provázání s da lš ími agendami , jako je školní matr ika č i ev idence
uč ite lů . Tento modul umožňuje evidenci někol ika druhů knihoven zároveň,
př ičemž každá může být určena j inému okruhu čtenářů. Můžeme zde
jmenovat napřík lad žákovskou nebo uč i te lskou knihovnu. Zák ladem modulu
je evidence různých knihovnických jednotek, př ičemž v této knihovně může
být zařazeno i v íce exemplářů k jedné jednotce. T ištěné materiá ly , knihy
a dalš í dokumenty je možné rozděl i t do jednot l ivých kategor i í d le pravidel
pro vytváření knihovních kata logů. Uči te lé a žáci maj í možnost v systému
prohledávat školní knihovnu a h ledat v n í požadovaný titul . Knihy, které
j sou momentálně nedostupné, je možné jednoduše rezervovat a po vrácení
s i j i nás ledně vyzvednout ve školní knihovně. Je zde také možnost
čtenářům automaticky rozes í lat upozornění e-mai lem s b l í ž íc ím se
termínem konce výpůjčky (15) .
Žákovská
Tento modul nabíz í možnost rodičům kdykol iv z j istit , jaké známky
a s lovní hodnocení d í tě ve ško le dostalo. Dále také ko l ik má zameškaných
hodin, jaký je aktuální rozvrh. Také je možné z j istit , kdo supluje za
nemocného uči te le apod. Je zde také k d ispozic i mnoho dalš ích důlež itých
informací , které zde uvádí škola. Prohl ížení probíhá přes poč í tač a je nutné
mít př ipojení k internetu. Zprávy je také možné zas í lat na e-mai l nebo na
mobi ln í te lefon. Tyto s lužby jsou umožněny 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Z ískávání informací o stud iu d í těte je ve lmi důlež ité. Je tedy nutné mít
neustálý přehled o hodnocení a k tomu je nejvhodnějš í z j i šťování
prostřednictv ím s í tě Internet. Také je zde možné okamžitě z j istit , jest l i
d ítě dochází do školy , jaké bude v nás leduj íc ích dnech psát p ísemné práce,
testy nebo jest l i bude zkoušen. Dále také jeho výs ledky a mnoho dalš ích
informací spojených se školou, kterou navštěvuje. Žákovská je určena pro
základní školy, gymnázia, střední odborné ško ly a uč i l iš tě a spec iáln í ško ly.
[53]
Př ístup k datům v modulu Žákovská maj í d íky zabezpečenému př ístupu přes
or ig iná ln í už ivatelské jméno a hes lo zároveň i žáci . Mohou tedy s ledovat
rozvrh včetně jeho změn a z j i stit , kdy budou psát testy . Systém by l
certifikován a vyhovuje zákonu o ochraně dat . Žákovská se tedy sk ládá
z nás leduj íc ích funkc í (15):
- docházka, která obsahuje omluvené i neomluvené hodiny
žáka, aktuální př ítomnost ve škole
- studi jn í výs ledky, tedy hodnocení žáka v jednot l ivých
předmětech, průběh a průměr, chování žáka
- osobní ka lendář , což je zobrazení rozvrhu s přehledem
akc í v daném dni
- rozvrhy žáka a tř ídy
- probrané uč ivo, tedy přehled probraného učiva za zvo lené
období v l ibovolném předmětu
- plány zkoušení , p lánovaná hodnocení v jednot l ivých
předmětech s uvedením v rozvrhu
- komunikac i s rodič i a žáky prostřednictv ím e-mai lu nebo
SMS
- knihovnu s možností rezervace knih přes internet
- e- learningovou výuku s možností využití mnoha e-
learningových školn ích výukových mater iá lů
Akademie:
Nejdůleži tě jš í funkce Akademie můžeme zařadit (15) :
- ško lní matr ika , tedy osobní data žáků, uči te lů,
zaměstnanců
- elektronický index, který se skládá z přehledu studia,
př ih lašování se na zkoušky , hodnocení osobního kalendáře
každého uživate le včetně rozvrhů
[54]
- př i j ímací ř ízení , včetně evidence uchazečů, zpracování
průběhu př i j ímacího ř í zení
- závěrečné zkoušky, obsahuj íc í vypisování termínů, definice
komis í , př ih lašování na termíny
- studi jn í programy a p lány, tedy evidence a v izual i zace
studi jn ích plánů
- rozvrhy, které zahrnuj í ev idence předmětů, rozvrhy
a podpora suplování s vazbou na generátor aSc
- dokumenty s podporou tisku dip lomů, dodatků k d ip lomům
a dalš ích provozních dokumentů s výstupy a exporty pro
zř izovate le odesí lané př ímo ze systému
- e- learningová výuka s možností zařazení e lektronických
mater iá lů a e-kurzů k předmětům, možnost je j ich
spouštění studenty
- publ ikační č innost s ev idencí publ ikační a vědecké č innosti
ze strany akademických pracovníků knihovna
- pomocná evidence sk ladu, inventáře a p lateb export dat
pro UIV, S IMS, VZP a zpracování pravidelných povinných
hlášení
- ško lní akce s informacemi o p lánovaných akc ích školy
včetně zas í lání oznámení formou emai lu
OLAT
OLAT je zkratkou, která znamená Onl ine Learning And Tra in ing. Tento
celosvětově využívaný webový systém je určen pro ško ly a univerz ity .
Obsahuje systém pro ř ízení výuky a systém pro tvorbu, sdí lení a d istr ibuci
výukových mater iá lů. Škola Onl ine tento modul integrovala do svého
školského informačního systému pro správu administrativy a výkaznictv í
ško ly (15) .
Zák ladní funkce systému OLAT tedy patř í :
[55]
- Strukturované úlož iště výukového obsahu
- Intuitivní správa podkladů k předmětům
- Katalog výukových kurzů a dalš ích objektů
- Autorské nástro je pro tvorbu výukových mater iá lů
- Autorské nástro je pro tvorbu testů a dotazníků
- Nástroje pro testování a přezkušování studentů
- Ev idence výs ledků hodnocení studentů
- Komunikační nástroje (d iskuze, chat , emai l )
- Správa skupin uživate lů a pro jektových týmů
- Správa rol í a př ístupových práv
- Podpora standardů SCORM, IMS a QTI
- Synchronizace evidencí se Školou Onl ine
Strava
Strava je apl ikací , která může být využ ívána jako informační systém
pro školní a firemní j ídelny. Svou podstatou do náplně nezapadá, je zde
uvedena, aby nabídka firmy Škola onl ine byla kompletní . Funguje na
pr inc ipu objednávání j íde l po př ih lášení do systému přes internet č i
mobi ln í te lefon (15) .
Odpovědi na položené otázky:
1) Na co jste se př i vývoj i informačního systému pro školy zaměři l i?
Škola onl ine vychází z myšlenky sdí lení informací o docházce
a hodnocení dětí školou formou hostovaného internetového řešení . Systém
se postupně rozrůstal a dnes zahrnuje komplexní ev idenci tř ídní knihy,
hodnocení , tisk vysvědčení , prác i s rozvrhem, suplováním, školní matr ikou,
ško lní knihovnou atd. Původní myšlenka však zůstává stá le p latná - t j .
ško ly se nemusí vůbec starat o provoz systému (zá lohování , zabezpečení ,
[56]
správa serveru, l icence za už ívání OS a databázi atd.) a mohou se p lně
věnovat je j ich pr imárnímu poslání - t j . výuce a př ípadně administ rativním
č innostem. Kromě nízkých provozních nákladů dbáme ale i na už ivate lskou
př ívětivost a používání moderních technologi í . Nesmíme však zapomenout
ani na rychlou reakc i na změnu legis lativy, garantovanou úroveň
zákaznické podpory, š i rokou nabídku funkc í .
2) Je na Vašem systému něco od l i šného od ostatních, vybočuje z řady
nějakou speciáln í funkc í?
Školský informační systém Škola Onl ine nabíz í na t rhu jedinečné
výstupy pro zř izovatele škol . Pracovníc i např . ško lských odborů kra jských
a městských úřadů pak mohou př ímo v systému nahl ížet na sumární údaje
o počtech žáků, uč i telů, kontrolovat množstv í podaných př ih lášek do
př i j ímacího ř ízen í atd. u j imi zř izovaných škol . Tento př ístup je výhodný jak
pro školy , tak i je j ich zř izovatele , protože odpadá zpracovávání a nás ledné
vyhodnocování různých dotazníků atd. Zř izovate l s i může kdekol iv a
kdykol iv podívat na aktuáln í výstup zpracovaný systémem. Apl ikace není
koncipována pouze jako systém na školskou administrativu, a le nabíz í též
podporu pro výuku. Školy tak mohou použ ívat modul tzv. výukových
zdrojů, který s louží pro sdí lení výukových mater iá lů a představuje tak
první stupeň zapojen í poč ítačů do výuky. Pro pokroči le jš í ško ly je pak k
d ispozic i i p lnohodnotný systém ř ízen í výuky - OLAT, který v sobě zahrnuje
i např . testy , domácí úkoly atd .
Za ve lkou výhodu pro školy je možné považovat i způsob kontroly dat
předávaných prav idelně ÚIV. Pokud je mně známo, jako jed iný systém na
trhu nabíz íme i tzv . kř ížovou kontro lu položek. J iž př ímo v apl ikac i je tak
možné nalézt řadu chyb ve výstupu, což výrazně zrychluje proces předání
dat Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) .
Rozdí lů mez i systémy však bude zce la j i stě ce lá řada, v tomto
př ípadě by by lo vhodné podívat se na jednot l ivé funkce poskytované
konkurenčními systémy. Př i vývoj i systému se snažíme s ledovat vývoj
[57]
potřeb už ivate lů a pružně na ně reagovat . Ještě v tomto roce tak na trh
uvedeme některé zce la nové ve lké funkční celky , které ostatní systémy
nezahrnuj í . Z konkurenčních důvodů však tyto nemohu jmenovat.
3) Je nutné na počí tač insta lovat nějaký program, nebo stač í systém
využ ívat přes internet?
Pro běžnou plnohodnotnou práci se systémem stač í běžný počí tač
vybavený internetovým prohl ížečem. Pro zpracovávání výstupů ze systému
je pak nezbytné mít na insta lované i apl ikace schopné pracovat
s př ís lušným typem dokumentu - t j . např . apl ikacemi Adobe Acrobat
Reader , Microsoft Office Word, Microsoft Office Excel .
4) Jak byste ohodnotil míru obtížnosti pro zpracování dat uč i telem, který
použ ívá Vás informační systém?
Př i vývoj i systému se snažíme respektovat i mimofunční požadavky
zákazníků. J iž př i návrhu nové funkčnosti se soustředíme na co
nej jednodušš í , a le př i tom i jednotné ovládání . Na základě zpětné vazby od
uživatelů věř íme, že se nám toto dař í naplnit . Zavedení komplexního
ško lského informačního systému, jakým Škola onl ine bezpochyby je, do
všech školních procesů není urči tě jednoduché a vyžaduje zce la j is tě
perfektní spoluprác i vedení školy , uč ite lů i dodavate le informačního
systému. Pro školy tak nabíz íme řadu akreditovaných školení , s te jně jako
poskytujeme konzultační s lužby. Mezi samozřejmost patř í též š i roká
nabídka informačních zdrojů - webová nápověda, v ideo nápověda,
zna lostní databáze, t zv. taháky a pochopite lně i s lužby zákazn ické podpory
po te lefonu a e-mai lu. Na základě real izovaných průzkumů víme, že vedení
e lektronické tř ídní knihy a zadávání průběžného hodnocení nedělá potíže
ani méně počítačově zdatným uč i telům. Ze z j iš těných výs ledků též vyplývá,
že prav idelné zapisování docházky a hodnocení do systému je srovnatelné
[58]
s vedením papírové ev idence - t j . zabere každodenně př ib l i žně 5 - 15 minut
d le množstv í zadávaných údajů.
5) Je zde možnost pro potencionálního zákazníka, z í skat urč i té benefity za
delš í věrnost Vašemu systému?
Naše cenová pol itika je ve lmi vstř ícná j iž ke školám, které s i systém
poř izuj í . Systém je č leněn modulárně a škola má tak možnost zakoupit
pouze ty moduly, které bude skutečně využ ívat . Z počátku tak může ško la
využ ívat např . pouze modul pro ev idenci ško lní matr iky a s rozvojem svých
požadavků postupně dokupuje i moduly ostatní .
Školy , které využ íva j í náš systém skutečně aktivně a maj í podnětné
př ipomínky k jeho rozvoj i , pak sdružujeme pod hlavičkou tzv. VIP škol . Pro
tyto školy pak pořádáme někol ikrát ročně setkání , kde je mimo j iné
i prostor pro výměnu názorů, zkušeností a zároveň stanovování směru
rozvoje systému na dalš í období .
6) Proč by s i zákazník měl vybrat právě Vás systém?
- Systém je dostupný 24hodin denně odkudkol iv z internetu.
- Koupě systému Škola Onl ine nebude představovat žádné
dalš í skryté náklady např. na provoz serveru, nákup l i cenc í
- Rychlá reakce na změnu legis lativy, z j i š těné chyby -
přestože uživatel ne instaluje žádné aktual i zace, používá
vždy nejnovějš í verz i systému.
- Možnost provázání s da lš ími systémy - např . st ravovac í
a docházkové systémy.
- Škola může jednoduše on- l ine cestou zpř ístupňovat
aktuální data o hodnocení , docházce, uč ivu žákům a je j ich
zákonným zástupcům.
- Apl ikace je otevřena importu dat z j iných systémů, č ímž je
usnadněn přechod z konkurenčních systémů.
[59]
- Š iroká nabídka informačních zdrojů pro už ivate le , rychlá
a profes ionální zákaznická podpora.
- Na žádost zákazníka rádi porad íme a pomůžeme
s nesrovnalostmi v datech - as istence např . př i předávání
dat na ÚIV, kde škola zadala chybně nějaká data.
- Škola nemusí řeš it technické otázky - zaj ištění zá lohování ,
bezpečnost dat
- Funkce systému jsou propojené v jeden kompaktní ce lkem,
což snižuje nároky na množstv í zadávaných dat a je j ich
správu.
Aktuální poř izovac í cena informačního systému:
Kompletní generátor , který ihned vypočítá výs lednou cenu lze na lézt
pod tímto odkazem na internetu. „www.skolaonl ine.cz“ . Důvod neuvedení
poř izovac ích nák ladů, jako v předchozích př ípadech v iz nás leduj íc í
odstavec „Hodnocení“ .
Hodnocení:
Škola Onl ine svou rozsáhlou nabídkou prakticky převyšuje všechny
ostatní informační systémy na českém trhu. Snaží se stále k lást důraz na
zpětnou vazbu a spolupracuje s mnoha školami po ce lé České republ ice za
účelem neustálého vylepšování systému. Věnuje se i dalš ím činnostem,
včetně malého b logu, kde uvádí mnoho za j ímavých informací ze školního
prostředí . Nabíz í funkce, které j iné firmy neprovozuj í , na rozd í l od j iných
spolupracuje s někol ika ústavy a částečně se sama věnuje výzkumu
školského prostředí . Tato mnohost aktivit však také bohužel vede k urči té
nepřehlednosti. Pro běžného už ivate le , který by mohl mít o systém Škola
Onl ine zá jem, bude dosti s lož ité proplést se jednot l ivými nabídkami
a funkcemi jednot l ivých modulů nebo lépe řečeno programů. V tomto
př ípadě bylo nutné i j iné rozdělení v kapitolách práce, aby bylo lépe
[60]
pochopite lné, jak se tento systém vlastně děl í . Některé programy obsahuj í
s te jné funkce a j i ž v základních charakteristikách obsahuj í odborné názvy,
které je nutné dodatečně vyhledat z j iných zdrojů. Samozřejmě je zde
technická podpora, a le např ík lad konkurenční Bakalář i maj í tyto zá lež i tosti
vyřešeny kva l i tněj i a ze jména přehledněj i . Oficiá ln í webové stránky
obsahuj í ankety a rek lamy, které na zmíněném faktu, také př í l i š
nepomohou. Některé moduly j sou převzaty formou l icenc í z mez inárodních
organizac í , a tedy nejsou v lastním výtvorem firmy a produkty převzaté
z třetích stran by také nemusel i všem školským sborům vyhovovat.
Samotné programy jsou podobné těm kval i tnějš ím na trhu, tedy jako
Bakalář i č i SAS. Urči té odl išnosti tu v grafickém vzezření j sou, funkční
rozdí ly j sou patrné j i ž méně a neměl by se vyskytovat problém se
zpracováním dat , př i běžných č innostech. Musím také uvést , že jeden
z těch největš ích k ladů z mého pohledu je už ivate lská podpora. Tato firma
na moje dotazy a podněty reagovala ze všech nejrychle j i a nejobsáhlej i .
Komunikace probíhala v přáte lském duchu s odborníkem z technického
oddělení a všechny mé nás leduj íc í dotazy byly větš inou do druhého dne
zodpovězeny. Z tohoto pohledu byla Škola Onl ine tím nej lepš ím
společníkem př i analýze jednot l ivých systémů a př i výběru správného
programu je nutné na tento poz itivní jev brát zřetel . Pokud bychom se tedy
zaměři l i na předchoz í problém ohledně s lož i tosti a nepřehlednosti
některých informací , kval i tn í zákaznická podpora by měla tento fakt
odstranit . Zv láště d íky komunikac i s mnoha dalš ími stanovišti po školách
v celé České republ ice. Ško la Onl ine, také obsahuje apl ikace s louž íc í ke
kompletní správě vyšš ích odborných škol , výše j sem je a le neuváděl
z důvodu zaměření práce na zák ladní a střední školy . Ško lení probíhaj í
průběžně po ce lý rok ve spolupracuj íc ích školách. Nejsou však tak časté
a propracované jako u systému Bakalář i . Pos ledním bodem zůstává ceník
s lužeb, který je vzh ledem k nabídce velmi rozsáhlý a rozdělený do kapito l
d le apl ikace. Tedy Katedra, žákovská, Akademie, OLAT, Strava. Každá je
ještě navíc dá le rozdělena do t ř íd d le zákazníka od zák ladních až po vyšš í
odborné školy . Takto má každý cen ík ještě navíc proměnl ivé nastavení př i
[61]
výběru různých modulů. Proto je prakticky nemožné tyto data uspořádat
tak , aby se dala použ ít . Uvedu tedy jen, že ceny jsou zhruba o 20%
levnějš í , než u systému Bakalář i , kde se cena také proměnl ivě mění d le
náročnosti zákazníka. V př ípadě zájmu o přesné ceny, stač í jen použí t
uvedená te lefonní č ís la , internetové odkazy č i kontakty v předchozí
kapitole .
g) SAS Agenda – softwarový informační systém
Posledním systémem, který byl vybrán k analýze je software od firmy
MP-Soft SAS Agenda. Tento program má v České republ ice j iž ve lmi
d louhou tradic i a na trhu je j iž devatenáct let a dá se tedy očekávat
technologická vyspělost na vysoké úrovni a odbornost pracovníků, kteř í se
vývojem informačních systémů léta zabývaj í .
Charakter istika informačního systému výrobcem:
„Informační systém SAS nabíz í softwarový bal ík určený pro základní
ško ly a st řední ško ly , vedení školní matr iky , sběr indiv iduálních údajů ze
školn í matr iky , evidenci žáků, je j i ch k lasifikaci , př i j ímací ř ízení , ev idenci
pracovníků školy , ev idenci majetku, ško ln í kn ihovnu, rozvrh hodin
s automatickým nasazováním l í stků, suplování , p lán akc í ško ly , tisky
seznamů, vysvědčení , nebo rozvrhů a také informace pro rodiče
o průběžných výs ledc ích studia“ (16) . Pro lepš í představu programových
modulů s louží schéma na obrázku č . 12 v př í loze.
„Mezi h lavní charakter istiky systému můžeme zařadit vedení ško ln í
matr iky a předávání údajů ze školn í matr iky, vzájemnou provázanost dat ,
možnost práce v s ítích, př ístupová práva k modulům a funkcím pro každého
už ivatele, možnost výběru dat podle zvolených podmínek, tisky seznamů,
karet , dopisů, vysvědčení , formulářů ve všech modulech, úpravu
a vytváření tiskových sestav podle v lastn ích potřeb, grafické znázornění
[62]
statistik s možností volby typu grafu, spolupráce se čtečkou čárových kódů,
tisk čárových kódů, propojení na internet se zprávami a automatickými
aktual izacemi“ (16) .
Informační systém SAS Agenda se tedy sk ládá z nás leduj íc ích modulů (16) :
- Školní matr ika
- Zápis žáků
- Př i j ímací ř ízení
- Tř ídní kniha
- Průběžná k las ifikace
- Průběžná absence
- Tisk vysvědčení
- Rozvrh hodin
- Suplování
- Ev idence pracovníků
- Ev idence žáků
- Školní knihovna
- Majetek ško ly
- Informační střediska
- Plán akc í
- Informace po internetu
Školní matr ika
Školní matr ika je základní funkc í systému SAS Agenda. Obsahuje
všechny in formace o uči te l ích a studentech. Jsou v n í ev idovány všechny
požadované údaje o žákov i a průběžně se zde zaznamenávaj í změny. Může
mezi ně patř it odchod ze školy , změna bydl i ště apod. Př i vyplňování Školní
[63]
matr iky daty sám kontro luje , jest l i je vyplnění povinných údajů správné
a j sou také prováděny logické kontroly mezi údaj i (16) .
Záp is žáků
Jedná se o modul , který obsahuje ev idenci budoucích žáků, dále
o rozhodnutí ohledně zápisu, a nás ledné rozdělení zapsaných žáků do tř íd
Modul je určen pro základní školy (16) .
Př i j ímací ř ízení
Zde se ukládá evidence uchazečů o studium, výs ledky a známky
z př i j ímacích zkoušek, vyhodnocení zkoušek a př i jetí č i nepř i jetí. Také
obsahuje tisk pozvánek, rozhodnutí o př i jetí, výs ledkových l istin, rozdělení
žáků do učeben a da lš ích seznamy. Modul je zaměřený na st řední a vyšš í
odborné školy (16) .
Tř ídní kniha
Tř ídní kniha s louž í ke s ledování údajů o poskytovaném vzdělávání
ško lou a průběhu stud ia žáka (16) .
Průběžná k las ifikace
Tento modul s louž í k zadávání známek žákům průběžně během celého
roku. K las ifikac i žáků je rozdělena na jednot l ivé předměty (16) .
Průběžná absence
Průběžná absence s louž í k průběžnému monitorování docházky
během roku. Kdykol iv je možné z j istit , kdy žák chyběl , ve kterých hodinách
a zda tuto absence omluvi l i rodiče žáka (16) .
[64]
Tisk vysvědčení
Modul T isk vysvědčení s louž í k úpravě a tisku vysvědčení . K d ispozic i
j sou všechny obvyk lé formuláře. Je zde také možnost tisknout vysvědčení
v prvním polo letí a poté je j dotisknout v pololetí druhém. Kromě
vysvědčení a výp isů z vysvědčení je možné vytisknout různé seznamy,
přehledy, dopisy apod. Všechny formuláře jsou upravi telné podle potřeb
ško ly (16) .
Rozvrh hodin
S louží k vytváření daného rozvrhu. Rozvrh hodin d isponuje funkcemi
jako poř ízení rozvrhu, automatické nasazování l í s tků, kontro la ko l i z í
a vazeb, tisky rozvrhů pro tř ídy , místnosti a uč itele (16) .
Suplování
Dopomáhá ke z jednodušení vyh ledání vhodného uč ite le pro
suplování na danou hodinu. Je zde možnost vytisknout podklady pro
suplování na den, nebo seznamy hodin, na kterých j i ž uč itel suploval (16) .
Ev idence pracovníků
Zde se uchovávaj í informace o pracovníc ích školy. Ev idence
pracovníků obsahuje i archiv bývalých pracovníků (16) .
Školní knihovna
Ev idenční modul , který s louž í ke správě knih ve ško lní knihovně
a seznamu čtenářů. Přes tento modul je možné s ledovat půjčování knih
nebo upomínky. Také je zde možnost využ ití čtečky čárových kódů (16) .
[65]
Majetek ško ly
Je modul , který eviduje hospodářský majetek ško ly, za j išťuje výpočet
daňových a účetních odpisů. Opět je možné využí t čtečku čárových kódů
(16) .
Informační nástěnka
Pracuje na ste jném pr incipu jako běžná informační nástěnka. Škola
na internetu vyvěs í informace, které chce oznámit . Oznámení může být
veřejné a může ho shlédnout kdokol iv , nebo interní pro pracovníky ško ly ,
žáky nebo jej ich zákonné zástupce (16) .
P lán akc í
Ev idence pro různé akce školy. Ty je možné předem plánovat a poté
nás ledně zhodnotit . Akce je možné vybírat podle různých kr i tér i í (16) .
Informace po Internetu
Informace po internetu je modul , který zobrazuje různé informace
a upozornění od vedení školy, které je možné díky tomuto modulu
shlédnout . Informace jsou veřejné, tedy př ístupné všem už ivate lům
Internetu. Mohou to být např . zák ladní údaje o škole nebo veřejná
nástěnka s louž íc í pro komunikac i mez i školami. Mohou to být také ale
neveřejné informace, př ístupné pouze po př ih lášení už ivate le . Mohou to
být např . rodiče žáka, kteř í z í ska j í informace o průběžné klas ifikac i ,
absenci nebo výchovných opatřeních (16) .
Odpovědi na položené otázky:
[66]
1) Na co jste se př i vývoj i informačního systému pro školy zaměři l i?
Na potřeby škol - chápu, že to zní dost obecně, a le stěžejní je pro
nás zpětná vazba od ško l , co potřebuj í . V současnosti je největš ím
požadavkem vedení školní matr iky.
2) Je na Vašem systému něco od l i šného od ostatních, vybočuje z řady
nějakou speciáln í funkc í?
Např. modul Návrhář tiskových sestav - všechny šablony pro tiskové
výstupy s i už ivate l může př ipravit nebo upravit v tomto modulu (p ísmo,
rozmístění na stránce, různé formáty např . pro tisk data atd.) , včetně
takových spec ial i t , jako je sk loňování v lastních jmen, vzorce apod.
3) Je nutné na počí tač insta lovat nějaký program, nebo stač í systém
využ ívat přes internet?
Ano, program je nutný. Přes internetový prohl ížeč l ze data pouze
prohl ížet ( informace o ško le , informace pro rodiče o prospěchu, absenci
atd .) , a le zce la záměrně nelze data zadávat (z důvodu bezpečnosti). Pokud
chce už ivate l zadávat data např . z domu, může s i doma nainsta lovat
program a v něm zadávat data s využ itím s ítě internet na server ve škole .
4) Jak byste ohodnotil míru obtížnosti pro zpracování dat uč i telem, který
použ ívá Vás informační systém?
Program je s lož i tý a nemá smysl někomu namlouvat, že tomu tak
není . Je to dáno legis lativními požadavky na vedení školní matr iky
a potřebami ško l na různé přesuny žáků a spousty dalš ích možností. Pro
správné vedení školní matr iky je potřeba, aby už ivate l zna l potřebné
informace. Nicméně něco j iného je vedení ško lní matr iky nebo spravování
programu, a něco j iného př ístup běžného uč itele. Pro každého uživate le se
[67]
nastavuj í př ístupová práva k jednot l ivým modulům a funkc ím, co nemá
uživatel povoleno, to se mu v programu neukáže. Takže běžný uč i tel , který
má např . př ístup pouze k evidenčním údajům o žác ích své tř ídy a může
zadávat k las ifikac i ve tř ídách, kde uč í , má př ístupno jen někol ik funkc í ,
které snadno pochopí . Nad takovými běžnými uč i tel i s toj í "správce
matr iky" , který dělá např . přesuny žáků, sběr dat ze školní matr iky a dalš í
operace - zde je potřeba toho znát v íce. Pro zaškolení j sou k d ispozic i
kurzy Správce programu SAS a Správce školní matr iky , které je možné
absolvovat v prezenční nebo distanční formě.
5) Je zde možnost pro potencionálního zákazníka, z í skat urč i té benefity za
delš í věrnost Vašemu systému?
Ano, máme tzv. věrnostní systém uživatelů systému SAS. Za každý rok
předplatného v řadě za sebou př ís luš í už ivate l i 2% s levy, maximálně 10%.
Na nákup nových l i cenc í je s leva dvojnásobná, t j . 4 až 20%. Pokud např .
už ivatel zakoupi l roční předplatné ve t řech po sobě nás leduj íc ích letech,
z í ská na předplatné na da lš í rok s levu 6%. Pokud by se nyní rozhodl rozš íř i t
ve l ikost své multil icence, poř íd í j i se s levou 12%. Dále - školy, které maj í
úspěšné absolventy kval ifikačních kurzů Správce programu SAS a Správce
matr iky , maj í nárok na s levu 5%, resp. 10% (př i certifikac i obou rol í ) z
předplatného programu SAS pro nás leduj íc í období .
6) Proč by s i zákazník měl vybrat právě Vás systém?
Každému potenciáln ímu zákazn íkovi doporučujeme, aby s i náš
program nejdř íve vyzkoušel a z j istil , zda vyhovuje jeho požadavkům
a potřebám a také, zda mu osobně vyhovuje práce s tímto programem.
Chceme, aby byl už ivate l s naš ím programem spokojen, nechceme, aby se
s n ím "tráp i l" , protože mu "nesedne" (každý jsme j in í a každému vyhovuje
něco j iného). Náš program vyrábíme od roku 1991 - to je tradice a taky
urči tá záruka toho, že tu ještě řadu let budeme a už ivate l nezůstane bez
[68]
podpory . Pravidelně 2x ročně pořádáme semináře - kontakt autorů
a už ivatelů. Technická úroveň programu.
Aktuální poř izovac í cena informačního systému:
U tohoto programu je odl išnost od ostatních tím, že se neplatí za
počet registrovaných žáků v databázi , a le za počet poč ítačů, na kterých
může být systém nainsta lován. Také l icence je p latná pro všechny moduly,
zá lež í jen na typu l icence. Uveden je typ nové l icence pro st řední ško ly .
Př ip lác í se zde také za různou úroveň technické podpory, která je
rozdělena do t ř í t ř íd . Na Standart , Standart P lus a As istent. Ta se doplácí
samostatně a není v uvedené ceně zahrnuta.
- provoz systému na 1 poč ítač i : 16 800,-
- provoz systému na 5 poč ítač ích: 22 700,-
- provoz systému na 10 počítač ích: 29 600,-
- provoz systému na 15 počítač ích: 36 500,-
Hodnocení:
Jako pos lední budeme hodnotit informační systém od brněnské firmy
MP Soft, která má nejdelš í t radic i ze všech uvedených výrobců v tomto
oboru. Jako první narazíme př i vyh ledávání informací na ve lmi zaplněné
webové st ránky, obsahuj íc í velké množstv í informací . Vzhledem k tomu, že
SAS agenda není jediným softwarovým produktem této firmy, je nutné
informace chví l i vyhledávat. Stránky tedy nejsou přímo zaměřeny na daný
systém, a le firmu. Bylo by možná vhodnějš í mít stránky samostatné př ímo
na tento produkt. Na druhou stranu, l ze zde na lézt mnoho už itečných rad
a popisů, včetně mnoha v ideí . Ty j sou prakticky u každého modulu a je j ich
názornost je př ík ladná. Zde se také dozvíme, že systém má opět svá v lastní
spec ifika. T ím prvním je , že moduly s i nevybíráme, j sou jednoduše dány,
vzhledem k potřebám školy. Zálež í jen tedy, jest l i má o systém zá jem
[69]
mateřská, základní č i s třední škola . Výrobce sám urč í , které moduly j sou
pro zákazníka vhodné. Poté se cena kalkuluje d le úrovně zákaznické
podpory . V tomto tkv í největš í cenový oř íšek systému. Pokud se pokusíme
spravovat systém samostatně, je možné ušetř i t dostatek financí , bohužel
se to př í l i š nedoporučuje. Na druhou st ranu, nejvyspělejš í podpora
zákazníka znamená mnoho výhod a s lužby, které prakticky nikdo j iný na
takové úrovni nenabíz í . Cenově se a le tato zálež i tost projeví velmi
výrazně. Nejvhodnějš í je tedy obl igátní z latá střední cesta , kterou v tomto
př ípadě představuje Standart P lus . Ten je za rozumnou poř izovací cenu
a obsahuje dostatek potřebných serv isních zákroků. Bohužel cenové
rozložení není př í l i š vhodně nastaveno a jsou př ípady, kdy je l i cence velmi
předražená, protože mezi n imi chybí v íce druhů. Systém je poměrně dosti
s lož itý a samospráva není př í l iš vhodná. Vzhledem k možnostem systému
by se ani opak nedal předpokládat. Výrobci s i tento fakt dobře uvědomuj í a
pořádaj í prav idelná školen í a semináře. Ty j sou odstupňovány podle
znalostí uživate lů a probíhaj í ve školách č i konzultačních středisc ích.
Automaticky jsou pořádány př i aktual izac ích systému, aby se už ivate l mohl
novým změnám př izpůsobit . I zde se nabíz í možnost ozkoušení programu,
který je zce la zdarma. Rozdí lem od ostatních programů je nutnost instalace
systému na počítač . Není tedy možné spravovat systém jednoduše jako
v př ípadě č istě webových projektů . Také cena l i cence odstupňovaná dle
počtu počí tačů, na kterých je systém nainstalován v id ím jako horš í způsob,
než d le počtu žáků. Na druhou stranu, oteví raj í se zde vrátka k možnosti
najmutí pracovníka, který i na velké škole bude obhospodařovat systém na
jednom počítač i a na l i cenc i se ušetř í ve lké množstv í financí . Bohužel
zaplacením této pomocné s í ly se s i tuace nejspíše opět vyrovná. Závěrem
lze tedy ř íc i , že SAS agenda patř í mezi troj ic i nejkva l i tnějš ích systémů na
trhu, s ve lkou tradic í a j i s totou, že zákazníc i nezůstanou bez podpory
v př íštích letech. Program má mnohá spec ifika, kterými se l iš í od ostatní
nabídky na trhu, z n ichž některé jsou z mé strany brány jako pozitivum.
Najdou se ale i problémy, který by některých školám vyhovovat nemusely ,
[70]
a jej ich výčet , včetně ostatních zhodnotím j i ž v pos lední části třetí kap itoly ,
tedy zhodnocení všech produktů.
3.4 Celkové zhodnocení analyzovaných produktů
V této závěrečné části s i zhodnotíme všechny analyzované systémy
stručně znovu a popíšeme je j ich vhodné určení pro různé druhy ško l .
Předně je nutné ř íc i , že ce lá práce je zaměřena na tuzemské, tedy jen
v česku vytvářené programy. Dále , že neustá lá snaha z lepšení a rozš í ření
modulů oproti konkurenci kontinuálně programy mění a to i v méně než
čtvrt letních periodách. Lze tedy předpokládat, že v době kdy se tato práce
dostane k prvním odborn íkům, kteř í budou tuto práci hodnotit, se mohou
objevit urč i té odl išnosti. Sběr dat potřebných k vypracování práce by l
ukončen k 4 . únoru 2010, dá se tedy uvažovat o čtyřměsíční prodlevě.
Pokud se j i ž zaměřím př ímo na systémy, pro představu jsem vytvoř i l pět
vzorových různých ško l , které j sou potencionálními zájemci o informační
systém a d isponuj í různým kapitá lem a ve l ikostí. Rozdělen í j sem se snaži l
vybrat co nejv íce názorné tak, aby když urč i tá reá lná škola sebe sama ve
vytvořených vzorech nenajde, mohla se a lespoň jednomu z n ich co nejv íce
př ib l íž i t . Rozdělení je tedy nás leduj íc í :
- Velmi malá zák ladní škola s počtem žáků do 100 a s i lně
omezeným rozpočtem kolem 5.000,- korun.
- Středně velká zák ladní škola s počtem žáků do 400
a omezeným rozpočtem kolem 15.000,- korun.
- Menší střední škola s počtem žáků do 400 a omezeným
rozpočtem kolem 20.000,- korun.
- Větš í s třední škola s počtem žáků do 800 a průměrným
rozpočtem pohybuj íc ím se kolem 30.000,- korun.
[71]
- Velká střední škola s počtem žáků nad 1000 a vysokým
rozpočtem, který může přesáhnout 35.000,- korun a v íce.
Př i analýze j sem postupoval d le abecedního řazení , i zde budu
pokračovat ste jným způsobem, tedy prvním školním informačním systém je
software Ageemy s podtitulem vývoj informačních systémů. Mezi jeho
výhody můžeme zařadit adekvátně š irokou nabídku modulů, jednoduchost
je j ich obs luhy bez nutnosti odborných znalostí a práce na internetu bez
nutnosti insta lace programu na počí tač a tedy i bezproblémové
aktual i zace. Na druhou stranu negativa jednoznačně převažuj í . Zákaznickou
podporu se mi nepodař i lo kontaktovat , systém je j i ž dosti zastaralý ,
využ ite lnost některých modulů je jen okra jová a je špatně vyřešený způsob
př ih lašování do systému. Dále je to také neznalost poř izovac í ceny, která
se dá a le předpokládat n ízká, přesto to bez přesného uvedení výrobce
nelze považovat za poz itivum. Bohužel také pravděpodobnost setrvání
nabízeného programu na trhu. Vzhledem k tomu, že je j využívá opravdu
minimum škol a finanční př í jmy jsou tedy v tomto ohledu miz ivé, je zde
urči tá pravděpodobnost , že zákazník zůstane bez podpory poté, co zakoupí
l i cenc i . Musím ř íc i , že tato s i tuace je opravdu velkým problémem a školy
by se takovýmto systémům měl i vyhnout. Celkové zhodnocení je tedy
podprůměrné, program se umístil jako předposlední a nelze je j prakticky
doporuč i t .
Dalš ím v pořadí je informační systém Bakalář i . Výčet jeho kladů je
dosti obsáhlý , uvedu proto jen podstatné výhody jako např ík lad přehledný
a kva l i tn í web, rozmanitost modulů, jednoduchost je j ich správy vzhledem
k rozsahu a možnostem, bezplatné otestování modulů, kva l i tn í zákaznická
podpora obsahuj íc í i semináře a školení ve ve lkém počtu na mnoha místech
České republ iky. Nejdůlež itě jš í je a le ce lkový poc i t z tohoto produktu,
který je skvělý a jen těžko č lověk hledá nějakou chybu, která by tento
program mohla př ipravi t o pomyslnou první př íčku. Bohužel tento program
s i mohou poř íd it jen školy s vyspěle jš ím finančním zázemím, zv láště pokud
[72]
se jedná o větš í zař ízení . Původní l i cence pro středně velkou ško lu vyjde na
desí tky tis íc korun a to může akceptovat jen poměrně malé procento
zá jemců. Na druhou st ranu, pokud s i j i ž jednou systém poř íd íme, za
obnovení l i cence se p latí pouze 20% z poř izovac í ceny, což je da lš í velké
p lus a takové zvýhodnění u žádného dalš ího vývojáře nenalezneme. Také s i
můžeme vybrat pouze moduly, o které máme zá jem a pokud budeme
skromnějš í , cena bude mnohem v íce př ízn ivá. Dá se tedy ř íc i , že pokud
hodláme systém využ ívat na delš í časové období , počáteční větš í obnos
v ložených peněz se postupem času vyrovná sníženými náklady na
prodloužení l i cence na dalš í rok. Celkové hodnocení je výborné a tento
systém zví těz i l a všechny ostatní software zanechal za sebou.
Třetím analyzovaným systémem je E-Tř ídnice, což je praktický
a jednoduchý systém, který je na trhu poměrně dosti krátkou dobu. Skládá
se jen ze dvou modulů, které zv ládne obslouži t opravdu každý. Jedná se
o program plně funguj íc í na webu, bez nutnosti instalace software na
počítač . Dalš í potěšuj íc í informací je kva l i tn í zákaznická podpora, která mi
vycházela vst ř íc , dá le a lespoň snaha o pár školení ročně a ze jména
možnost otestovat s i program během půl roku zce la zdarma se všemi
funkcemi . Bohužel jednoduchost je možná až př í l išná a neškodi lo by
vytvoř it a lespoň o pár modulů v íce. Také je zde urči tá možnost nedůvěry
k začínaj íc ím firmám, které ještě nejsou ozkoušeny a mohou mít počáteční
problémy. Vhodnost zavedení tohoto systému je spíše pro malé, maximálně
středně velké zák ladní školy, které s i vystač í se zák ladní e lektronickou
administrativou. Na závěr k tomuto produktu j iž jen uvedu velmi př ívětivou
cenu, která je nejnižš í možná a z tohoto pohledu nej lepš í ze všech
produktů. Tedy, jedná se o dobrý systém, který je vytvářen a provozován
malou firmou avšak se s lušnými ambicemi do budoucnosti. Vhodný je pro
malé školy bez nutnosti rozsáhlejš í administrativy. Celkově umístěný na
čtvrtém místě a první mezi poloprofes ionálními programy s n ižš ím
rozpočtem.
Pokračujeme programem E-Známky, který má j i ž někol ikaletou tradic i
a tvoří je j jeden jediný modul . T ím je elektronický index, kde se zadávaj í
[73]
známky. Bohužel na webu je velmi málo informací a výrobce mě bohužel
zpětně nekontaktoval . Velmi chudé možnosti, které j sou vzhledem ke
konkurenci nulové, sráž í počet potencionáln ích zájemců na nulovou
hodnotu. Neprofes ionální des ign a grafika, žádná školení , nedosaž ite lná
zákaznická podpora. Cenová re lace není na úrovni , na které by měla
vzhledem k možnostem programu být . Za n ižš í cenu, lze poř íd it dosti
kval i tnějš í systém. Také výhledy do budoucnosti jsou ve lmi miz ivé.
Předevš ím, když se firma zabývá jen vývojem tohoto produktu, který
využ ívá úplné minimum škol . Proto tento program končí na pos lední př íčce
a jedná se o nejhorší možné řešení a volbu př i nákupu i mezi
poloprofes ionálními systémy.
Projekt O 2 Škola nelze v tomto výs ledném shrnutí nikterak zařadit .
Nejedná se totiž o funkční systém, který by lo možné otestovat . Proto
nebude zařazen ani ve výs ledných žebř íčc ích na závěr této kapitoly .
Uveden byl z důvodu velkých možností do budoucna, a aby př ípadný
zá jemce o in formační systém věděl , že zde taková možnost v př íštích
měsíc ích může být . Jeho předpoklady a uváděné možnosti by mohly totiž
být výborné a předčit všechny momentálně nabízené produkty na trhu,
ze jména pokud za n ím stoj í g lobální telekomunikační g igant tohoto
formátu a takovými možnostmi .
Předposledním produktem, který j sem analyzoval , je Škola Onl ine.
Tento rozš í řený systém využ ívá mnoho škol po ce lé České republ ice.
A nejen to, školy, které j i ž tento software používaj í de lš í dobu, se podí le j í
na vývoj i a funguj í jako konzultační střediska. Nabídka modulů je tou
nejrozsáhlejš í na trhu a zákaznická podpora mi byla po celou dobu
nápomocná. Spolupráce byla z tohoto pohledu opravdu př ík ladná.
Rozsáhlost možností je však na druhou stranu př íč inou urč ité
nepřehlednosti a rozdělení modulů na da lš í „podmoduly“ je urči tým
způsobem nevhodné. Cena se pohybuje na vyšš í úrovni a bohužel d isponuje
jen n ízkým zvýhodněním pro letité zákazníky. Mnoho k ladů j iž neuvádím,
protože jsou z jevné a obsahuj í je j všechny systémy vyšš í t ř ídy a není nutné
je znovu všechny opakovat. Snad stač í , když jen uvedu, že se jedná o ve lmi
[74]
kval i tn í software s rozmanitou nabídkou a výs ledně skonči l na výborném
druhém místě.
Pos ledním produktem, kterým jsem se v analýze zabýval , byla SAS
Agenda od firmy MP Soft. V jej í prospěch hovoř í letitá zkušenost v tomto
oboru a stář í vyví jeného programu, který se vy lepšuje j iž ve lmi d louhou
dobu. Zákazn ická podpora je velkou výhodou a pravidelné semináře po
každé aktual i zac i urč i tě zákazn íka potěš í . Rozmanitost modulů je tak
akorát a z ískáme je všechny př i zakoupení běžné l i cence. S lož itost tohoto
systému odpovídá rozsahu možností a bez technické podpory by jen těžko
mohla škola bezproblémově fungovat . Tohoto ale firma využívá a kva l i ta
podpory zákazníka se odví j í od zakoupení je j í úrovně, za kterou se zv láště
p latí a to nemalé peníze. Z finančního hlediska je SAS Agenda tím
nejnáročnějš ím software na poř ízení a nás ledný provoz. Systém benefitů je
zde j iž trad iční , na druhou stranu, j iné firmy nabíz í s levy větš í . Ce lkově je
to profes ionální , kval i tn í program, který se umístil na t řetím místě.
Vzhledem k různým možnostem, poř izovac ím cenám apod. j sem
rozděl i l první žebř íček na dvě skupiny. Tedy na profes ionální systémy
vytvářené velkými firmami a poloprofes ionální software vytvářený menší
skupinou programátorů. Celkové pořadí je tedy nás leduj íc í (O 2 Škola není
nehodnocena) .
Profes ionální software:
- Bakalář i
- Škola Onl ine
- SAS Agenda
Poloprofes ionální software:
- E-Tř ídnice
[75]
- Ageemy
- E-Známky
Druhý žebř íček předkládá celkové pořadí všech nabízených informačních
systémů:
- Bakalář i
- Škola Onl ine
- SAS Agenda
- E-Tř ídnice
- Ageemy
- E-Známky
Pokud se zaměříme na vzorové ško ly, tak pro první př ípad, tedy velmi
malou základní školu s počtem žáků do 100 a s i lně omezeným rozpočtem
do 5.000,- korun ročně je nej lepš ím řešením systém E-Tř ídnice nebo
Bakalář i – Malá Ev idence. E-Tř ídnice vy jde na 1 608,- korun za rok a Malá
Ev idence na 1 200,- . Bohužel je ve lmi omezená a v tomto př ípadě je možná
o trošku lepš í E-Tř ídnice. Na druhou st ranu za Malou Evidencí zase stoj í
ve lká a stabi ln í firma. Obě možnosti jsou v íceméně vyrovnané. Pokud
bychom chtěl i j i ž p lnohodnotný systém Bakalář i , vy jde nás na 5610,- korun
a tím už přesahujeme finanční rámec, a le j i ž obsahuje Evidenci , Společné
prostředí , Bakaláře, Rozvrh a Tř ídní knihu. Škola Onl ine zde nabíz í cenu
4400,- korun a modul Žákovská je zdarma. Poř ízení SAS Agendy vy jde na
5100,- korun a i ta se přehoupla přes povolenou hranic i , byť jen lehce
a podporou pouze jednoho počítače. Pokud chce základní ško la za každou
cenu ušetř it , měla by zvol i t E-Tř ídnic i nebo Malou Evidenci Bakalářů.
Kdyby j í zá leže lo jen na částce do 5.000,- nej lepš í volbou by byla Škola
Onl ine a jej í Katedra a Žákovská. Dle mě je to nej lepší volba pod tuto
finanční hranic i . Konečné zvážení ponechám j i ž na zákazníkovi .
Pro středně velkou zák ladní školu s počtem žáků do 400
a průměrným rozpočtem do 15.000,- korun ročně je možné vybrat opět E-
Tř ídnic i , která nabíz í ve lmi n ízkou cenu 4308,- korun a pro základní ško lu
[76]
a počet žáků je ještě dostačuj íc í . Bakalář i se do tohoto l imitu vměstnaj í jen
díky odebrání důlež i tého modulu Rozvrh s cenou 11820,- (s n ím zhruba o
šest tis íc v íce) korun. Škola Onl ine nabíz í atraktivní cenu 12100,- opět
s p lnou podporou modulů, které budou bezpečně dostačovat i náročnějš í
ško le . SAS Agenda se jako jediná j i ž do l imitu nevejde, stoj í totiž 15600,-
korun s podporou jednoho počí tače. V tomto př ípadě by ale bylo vhodnějš í
koupit j i ž l icenc i na pět PC, která by ale bohužel vyš la na 21120,- korun,
což je už ve lmi přesahuj íc í částka pozbývaj íc í smysl . Pro školy , které chtěj í
maximálně ušetř it a nepotřebuj í rozš í řené možnosti agendy je nej lepš í
volba E-Tř ídnice, která je prakticky zadarmo. Př i možnosti využití p lného
finančního l imitu je nej lepš í cesta zvol i t systém Škola Onl ine nebo jako
al ternativu za vyšš í př íp latek Bakaláře i s modulem rozvrh.
Pro menší střední školu s počtem žáků do 400 a omezeným
rozpočtem kolem 20.000,- korun ročně je nabídka nás leduj íc í . E -Tř ídn ice
opět vychází na 4 .308,- korun, na střední škole j i ž d le mě pozbývá smyslu,
vzhledem ke svým omezeným možnostem. Bakalář i včetně rozvrhu
a dalš ích modulů vycház í na 17.620,- korun a jedná se j i ž o ve lmi pěkný
systém podporuj íc í p lnou řadu administ rativních úkonů. Škola Onl ine
př ichází opět s nejnižš í cenou a to 14.300,- korun a p lnou podporou
Katedry a Žákovské. OLAT dle mě pozbývá smyslu v jakémkol iv př ípadě
a p latit za něj mnoho tis íc navíc se urč itě nevyplatí (s OLATem vyjde systém
na 26.400,- korun). SAS Agenda naopak nepřekvapuje a je j í poř ízení vyjde
zákazníka opět největš í sumu peněz. Přesněj i 20.160,- korun za instalac i na
jeden počí tač , opět by a le bylo vhodnějš í použ ít l i cenc i na pět PC, která
vyjde 27.240,- korun, což je vzh ledem k l imitu absolutně přemrštěná cena.
Nej lepš í volbou jsou v tomto př ípadě opět Bakalář i a Škola Onl ine, finální
výběr zá lež í jen na v lastních preferencích.
Předposlední je větš í s třední škola s počtem žáků do 800
a průměrným rozpočtem pohybuj íc ím se kolem 25.000,- korun. Zde j iž
máme mnohem větš í možnosti a programy můžeme využ ívat p lně se všemi
moduly. E-Tř ídnice j iž úplně pozbývá smyslu, a le jen pro pořádek poř ízení
by vyš lo na 7008,- korun. Bakalář i se všemi důlež i tými moduly vycházej í na
[77]
28.220,- korun. Škola Onl ine j iž t radičně nabíz í nej lepš í cenu 24.400,- , ne
j iž však nej lepš í možnosti. Poprvé se pod l imit dostala i SAS Agenda
s cenou 27.240,- korun a dokonce tedy vy jde levněj i než Bakalář i . Tedy
v př ípadě l i cence na pět poč ítačů, př i volbě deseti vyjde o osm tisíc v íce.
V tomto př ípadě bych poprvé zvol i l systém SAS Agenda, který obsahuje
mnoho modulů a je ve lmi kval i tn í a poprvé se dosta l pod požadovanou
hranic i , nebo obl igátně Bakaláře. T i j sou také velmi dobrou vo lbou a v této
verz i obsahuj í vše potřebné ve vysoké kval i tě .
Pro ty největš í ško ly, které maj í 1000 a v íce žáků a dobré finanční
zázemí není problém kval i tn í systém vybrat . Pokud zůstaneme př ib l ižně
ko lem l imitu 35.000,- korun je nabídka následuj íc í . Pořizovac í cena
Bakalářů je 32620,- korun a obsahuje všechny důlež i té moduly. Pokud by
zá jemce požadoval úplnou modulovou podporu, musel by př ip latit o deset
tis íc v íce. Dle mě je to a le zbytečné a často nevyuž itelné. Škola onl ine
nabíz í stejnou cenu jako u osmi set žáků a cena se nemění což je velmi
potěš itelné. Zůstává tedy na 24.400,- korun a pro ty ško ly , které maj í
hodně žáků a je v je j ich zájmu co nejv íce ušetř it , je to jasná volba. SAS
Agenda j i ž tradičně sto j í nejv íce. L icence na deset poč í tačů, což je
optimum vyjde na 35.520,- korun. L imit přesahuje minimálně a vzhledem
k tomu, že horní hranice zde není stanovena, pár stovek korun navíc není
žádným problémem. Zvláště když se jedná o kval i tn í systém. Osobně Bych
opět vo l i l Bakaláře, pro ty co chtěj í hodně ušetř it Ško lu Onl ine. Na závěr
bych ještě uvedl , že nej lépe zpracovaný cen ík má software Bakalář i , který
je výrobně odstupňován a rozdělen. Škola Onl ine zase nabíz í zvyšování
ceny až po někol ika stovkách žáků. Tedy na rozdí l od Bakalářů zaplatíte
ste jný obnos za systém určený pro osm set nebo tis íc žáků. SAS Agenda má
také své spec ifikum, které bohužel nelze považovat za k ladný. Všechny
ceny uvedené v této kapitole jsou bez př ičtení zákaznické podpory. Tu l ze
samozřejmě vynechat, a le doporuč i l bych a lespoň zák ladní výpomoc
výrobce. Bohužel za tyto s lužby se nadále př ip lác í a jen dokres luj í ce lkově
finančně nejnáročnějš í systém s nejhůře rozděleným ceníkem.
[78]
4 Technická podpora informačních systémů
4.1 Počítač jako nezbytná součást učitele moderní doby
Jednadvacáté sto letí nám stále př ipomíná, že rychlost , kva l i ta
a spolehl ivost j sou zák ladem pro úspěch ve všech profes ích a instituc ích.
Ani ško la není výj imkou tohoto t rendu a na kterém místě zač ít s těmito
uš lechtilými zásadami než právě u žáků a dětí ve škole . Neustá lé
[79]
zdokonalování a vyví jení se v překotném tempu však nese problém
s uchováváním mnoha informací . Pro předchoz í generace uč itelů, zv láště
těch starš ích tím nejzákladnějš ím způsobem byla samostatná l idská paměť,
která je a le urči tým způsobem omezena a také mnohokrát nes louž í tak jak
bychom s i v danou chví l i přál i a potřeboval i . Přesto by lo možné s i s n í
vystač it v mnoha př ípadech, a le nastávaly s i tuace, kdy j iž bylo nutné
utvářet s i poznámky. Jako přík lad může pos louži t průběžné ohodnocování
žáků, aby se mohla ustanovit výs ledná známka na vysvědčení . Tradičními
prostředky, které bychom mohl i nazvat externí pamětí uč ite le , by l i v lastní
knihy a skr ipta , různé poznámkové bloky a seš i ty č i různé tabulkové
záznamové l is ty . Neustá lý pokrok s ice umožňoval je j ich lepš í dostupnost
a cenu, nakupovat a le jmenované pomůcky jako zák ladní prostředky
veškerého záznamu je s postupuj íc í dobou stá le méně výhodné. Zejména
pro skladovac í možnosti, rychlé zpětné vyhledávání , č i nás ledné úpravy
a doplňování jednot l ivých mater iá lů . Dnes j i ž ex istuje nenákladný
a dostupný způsob, jak se všech těchto problémů elegantně zbavi t .
Řešením je osobní poč ítač se vš ím co nabíz í a co je s n ím spojeno. Má
mnoho názvů a př ízv isek, které vzn ik ly upravením nebo zkrácením
původního angl ického názvu personal computer . Bezpochyby se jedná
o jeden z největš ích vynálezů minulého století, bez kterého s i dnes mnoho
l id í nedokáže představi t svůj každodenní ž ivot . Je s námi na každém kroku
a prováz í nás během mnoha č inností. Nachází se nejen v šedých bednách
pod stolem, č i noteboocích , a le také v automatických stroj ích,
automobi lech, mobi ln ích te lefonech, moderních domácích spotřebič ích,
e lektronice všeho druhu, hračkách nebo dokonce kardiostimulátorech,
které poháněj í srdce nemocného č lověka. Dalš ím fenoménem úzce spjatým
právě s poč ítačem je Internet. Tato g lobální s í ť je prakticky bezedný zdroj
informací neomezeného druhu a vel ikosti, která je dnes trochu s nadsázkou
základem samotného l idstva. Osobní poč ítač skýtá ohromné možnosti
využ ití a pedagog by měl být schopen tyto nabízené informace umět z ískat ,
převzít z n ich podstatné, upravi t je a nás ledně je dále předat žákům. Jeho
obsluha j iž není žádný větš í problém, úkony na něm se postupně
[80]
z jednodušuj í . Práce alespoň v základních programech potřebných pro
agendu, vytváření prezentac í , psaní a upravování v textových edi torech a
elementární znalost fungování operačn ího systému a jeho nastavení by měl
j iž zv ládnout prakticky každý a do j is té míry bez ohledu na věk. A pokud
přetrvávaj í problémy s dostatečnými znalostmi , je dnes nabízeno mnoho
různorodých kurzů a doučování . Mez i poskytovate le nepatř í j iž jen
soukromé firmy, poč í tačoví odborníc i , a le i ško ly se snaží své uč ite le naučit
jak správně počí tač a potřebné programy využívat . Abychom lépe pochopi l i
jak poč ítač správně ovládat , je dobré mít základní znalosti o tom, z čeho se
skládá a jak funguje. V tomto př ípadě není nutné znát deta i ly , ani je j ich
h istor i i č i vývoj , a le urči tý přehled aktuální s i tuace nám bude nápomocen,
až k poč ítač i znovu usedneme a budeme jej potřebovat př i využíván í
zakoupeného informačního systému.
4.2 Hardware a software
Pro ty , co se s poč ítačem teprve seznamují , nebo patř í mezi úplné
začátečníky, budou dalš í řádky určeny právě j im. Pokud s i nás leduj íc í
odstavce přečte zkušenějš í už ivate l , neshledá v n ich zře jmě pro sebe nic
př ínosného. Jedná se o e lementární pojmy, použ ívané v každodenní
komunikac i . V tomto př ípadě budou důlež ité , pokud se budeme chtít
někoho zkušenějš ího optat na jej ich funkc i č i př ípadný problém s n imi .
Může se jednat jak o neznalost práce v nějakém programu, problémy se
zapojen ím č i větš inou nečekaná technická závada.
Počítač jako takový můžeme popsat jako e lektronickou stavebnic i ,
s loženou z někol ika součástí nebol i komponent. Těch může být i někol ik
desí tek, a le pro správné fungování poč ítače j ich bude potřeba méně. Ty a le
ve větš í části neuvidíme, protože jsou uzavřeny uvnitř poč ítačové skř íně. Je
to z důvodu je j ich vysoké c i t l ivosti na okolní v l ivy. I v uzavřeném prostředí
je nutné chránit je před nárazy, fyz ickým kontaktem, styku s kapal inami,
větš ím množstv ím usazeného prachu nebo neodbornými zásahy. Všechny
[81]
tyto problémy řeš í právě kval i tn í skř íň. Ty komponenty, které v idět j sou,
patř í větš inou mezi zař ízení , do kterých se vkládaj í různá paměťová média .
Jako př ík lad můžeme uvést CD, DVD č i nové BlueRay disky , také ve lmi staré
a j i ž minimálně použ ívané diskety, se kterými a le př iše l do kontaktu snad
každý a dokáže s i je dobře představit . Dále naopak dnes ve lmi populární a
hojně používané flash disky s neustále rostoucí kapac itou. Stá le a le
popisujeme jen části, které nalezneme uzavřené ve skř ín i a bez ostatních
dalš ích zař ízení , běžně nazývaných peri fer ie by nám byl samotný počí tač k
n ičemu. Může j í být zobrazovací zař ízen í nebol i monitor, k lávesnice, myš,
tiskárna, skener , reproduktory, web kamera. Z jednodušeně řečeno patř í
mez i ně všechno, co l ze ke skř ín i př ipoj i t a nás ledně to použ ívat . Děl íme je
na vstupní a výstupní . Všechny tyto části ať už ve skř ín i č i mimo n i , které
j sou hmotné, tedy fyz icky ex istu j í a je možné s i je osahat nazýváme
hardware. Je to angl ické s lovo, které nemá český ekviva lent , a proto bylo
převzato.
Pokud j i ž máme sestavenou funkční skř íň, př ipojené zobrazovac í
zař ízení , k lávesnic i a myš stá le by nebylo možné počí tač jakkol iv využívat .
Hardware by samostatně nefungoval , protože by mu už ivate l neměl jak
sděl i t co po počítači vyžaduje a inst rukce neměl jak předat. Proto by lo
nutné vytvoř it urči tého prostředníka, který by stá l mezi už ivate lem
a poč ítačem a tvoř i l imaginárn í spojnic i mezi n imi. T ím zprostředkovatelem
je software, který přek ládá veškeré námi požadované úkony do počí tači
smysluplného jazyka. Jako přík lad může pos louži t naše planeta země.
Fyz icky by sama o sobě ex istovala , a le pokud by na ní nebyla voda,
nesh ledal i bychom na ní žádné známky ž ivota. Pokud s i to pře lož íme pro
počítač nebo hardware, i on samotný by nám nebyl k n ičemu bez softwaru,
ste jně jako p laneta bez vody, kdy jeden bez druhého nemůže být . Stala by
se z něj jen bezcenná hromada mnoha druhů mater iá lu bez ž ivota. Na
rozdí l od hardwaru je právě tato část nehmotná, fyz icky neexistuj íc í
a všechno co do této skupiny patř í , se souborně nazývá právě software.
Jeho nejtypičtě jš ím zástupem je program. Je to urč i tá pos loupnost
instrukc í nebol i a lgor i tmů s loužíc í k ř ízení poč í tače. To on přek ládá
[82]
počítač i naše každé stisknutí klávesy č i k l iknutí myší . Programů je
nepřeberné množstv í druhů a s louží téměř k čemukol iv . Programy jsou
textové, grafické nebo tabulkové editory . Také veškeré přehrávače hudby a
filmů, vypalovac í programy, prostě cokol iv co s i můžeme představi t . T ím
nejzák ladnějš ím programem je operačn í systém. Právě on se insta luje do
počítače jako první a je tou nejdůlež itějš í položkou. Kval i tn í operační
systém zaj istí stab i l i tu a bezproblémové fungování poč ítače, zatímco
špatný výběr nám může př ipravi t nejednu nemi lou chv i lku př i prác i s n ím.
Jedná se o obrovsky rozsáhlý a na vytvoření ve l ice náročný program, který
s i může dovol i t vyví jet jen někol ik společností na světě. Jen pro představu,
na vývoj i operačního systému se podí l í mnoho stovek profes ionálních
programátorů a vývojářů každý den a doba vývoje trvá někol ik let . T ím
nejznámějším zástupcem je společnost Microsoft Corporation a mezi je j í
produkty patř í ze jména operační systémy nazývané Windows, které má na
svém počí tač i na insta lovaný snad každý běžný uživate l . Do něj se teprve
poté instaluj í jednot l ivé da lš í programy, právě pro prác i k různým účelům,
kterým poskytuje prostor pro je j ich správné fungování . Samozřejmě i zde
jako j inde platí, že vysoce výkonný počítač potřebuje ve lmi kva l i tn í
operační systém a dohromady s dalš ími kva l i tn ími programy se jedná
o nák ladnou zá lež i tost . A na druhou st ranu levnějš í a výkonově s labš í
poč ítač s i vystačí se základním operačním systémem a jeho poř ízen í nás
př ipraví o minimum financí , i když je jasné, že se budeme muset o urč ité
možnosti a funkce ochudit .
4.3 S ložení počítače:
Zde s i uvedeme jednot l ivé komponenty v poč ítač i a podrobněj i je
popíšeme. Není vhodné zacházet do př í l i šných detai lů , vysvět lovat s lož i té
fungování mezi n imi, věnovat se h istori i č i přesným názvům a jednot l ivým
částem, ze kterých se sk ládaj í . I když z těchto znalostí můžeme v dnešní
jedině těž it a j sou nám k prospěchu, pro větš inu pedagogů by nejspíše
zůsta ly nevyuži ty . Vý j imku tvoří uči te lé informačních oborů a technikové,
pro které j sou ale tyto informace dávno zaž itými pojmy. Pro ty co chtěj í
[83]
sami nastudovat v íce , stačí jen vyhledat tu správnou publ ikac i . Na dnešním
trhu je j i ch nespočet. Pro začátečníka je v tuto chví l i p lně dostačuj íc í , znát
je j ich základní ú lohu a charakter istiku. Také je j ich fungování jako části
celého systému, komunikac i , popř ípadě známé výrobce. Komponenty j sou
rozděleny krok po kroku dle log ického postupu př i sestavování nového
počítače.
a) Počítačová skříň
je nejčastě j i vyrobena z ocel i nebo hl in íku a má tvar kvádru. Po
mnoho let pro ně by la typická šedá nebo b í lá barva. Dnes je j iž sortiment
mnohem rozmanitějš í a daj í se koupit v různé ve l ikosti, barvě č i tvaru.
Pokud nepočítáme estetickou stránku, je a le vzhled tím nejméně důležitým
kr i tér iem jej í kva l i ty . Podstatnějš í je zaměři t se na jej í dobrou funkčnost
uvnitř . Tedy dostatečný prostor , kva l i tn í konstrukc i , možnosti chlazení
a insta lace jednot l ivých komponent. Je j í funkce je zejména ochranná
a chladíc í . Př i provozu se některé komponenty výrazně zahř íva j í a je nutné
vše dobře odvětrávat . Pokud tomu tak není , počí tač se přehř ívá a bývá
nestabi ln í . Je zák ladním kamenem každého nového PC a právě do ní se
insta lu j í karty, mechaniky , d isky , ventilátory a zapojuj í se dohromady tak ,
aby vznik l p lně funkční poč ítač . Každý počí tač a le s louží k j inému účelu, je
tedy s ložen z různě výkonných komponent. Proto i skř íně musí být
rozmanité , aby vyhovovaly různým požadavkům. V zásadě se vyrábí dva
druhy, skř íně typu tower a desktop. Desktop je n ízký a š iroký, umísťuje se
na stůl a na něm bývá postaven monitor . Jedná se o starš í typ, který se j iž
využ ívá min imálně. Dnes se j i ž téměř nepoužívá a není nutné s i ho bl íže
popisovat . Druhý typ se naopak objevuje č ím dál tím častě j i , je úzký,
vysoký, jeho místo bývá větš inou pod stolem a je v mnoha ohledech lepší
možností než starš í desktop. Protože jeden typ této skř íně by nebyl
dostačuj íc í , dě l í se ještě dá le na microtower, mini tower, middletower
a b igtower atd. J i ž z názvu je možné odhadnout, jaké budou je j ich ve l ikosti
a určení . Zatímco microtower a minitower je ve l ice malý a s louží předevš ím
[84]
jako zák lad pro nevýkonné počí tače do kanceláře č i internetové kavárny,
middletower j i ž bez problému zv ládne s i lnějš í multimediáln í poč ítač a dnes
je tím nejčastě jš ím typem se kterým se můžeme setkat . B igtower je tím
největš ím typem z nabízených skř ín í a s louž í ze jména pro servery , pracovní
stanice a sestavy o vysokém výkonu.
- ang l ický název: case
- výrobci : Akasa, CoolerMaster , L ian-L i , Thermaltake
- or ientační cena: 1500 - 4000 korun
b) Počítačový zdroj
dodává do počí tače e lektr ickou energi i . Ve větš ině př ípadů se
prodává př ímo ve skř ín i , v kval i tnějš ích typech a le výrobce dává možnost
výběru a proto se musí dokoupit samostatně. Nalezneme ho povětš inou
v horní zadní části skř íně. Př ipojuje se do něj černý napájec í kabel , ze
kterého upravuje elektr ickou energ i i tak, aby bylo možno napájet různá
c it l ivá zař ízení v poč ítač i . Má také některé důlež ité funkce, jako zkratová
ochrana, odvětrávání ohřátého vzduchu ven ze skř íně, přepěťová ochrana
př i úderu blesku atd . Důleži tou hodnotou určuj íc í jeho možnosti použití, je
jeho maximální výkon měřený ve wattech. Některé komponenty dnes maj í
vysokou spotřebu, a pokud není zdro j schopen dodávat dostatek energ ie ,
kterou sestava požaduje, např ík lad z důvodu jeho rozš í ření je to ve lký
problém se kterým může být poč í tač prakticky nepouži te lný . Proto je
vhodné, poř izovat je s výhledem do budoucnosti a urč itou rezervou.
Vzhledem k tomu, že na rozdí l od j iných l ze u této komponenty pro výrobu
bez problému použí t mater iá ly nevalné kva l i ty a funkčnosti, je nutné
vybrat produkt od renomovaného výrobce, který zaj i stí stabi ln í
a bezproblémový chod.
- angl ický název: power supply unit (PSU)
[85]
- výrobci : Enermax, Fortron, Seasonic , Tagan
- or ientační cena: 800 – 3000 korun
c) Základní deska
umožňuje komunikac i mez i jednot l ivými zař ízeními v poč ítač i . Jak už
je z názvu patrné, je tím nejdůlež i tě jš ím prvkem celé sestavy protože se do
ní instaluj í jednot l ivé komponenty jako procesor , operační paměť, grafická
karta atd. Př ímo tedy urču je , jak výkonné součástky bude možné osadit
a jaké budou možnosti ce lé sestavy. Nalezneme na ní mnoho
elektronických součástí, obvodů, s lotů, p inů, konektorů, vstupů nebo
výstupů. Na zák ladní desce se také nachází sada speciáln ích č ipů, které
maj í na starost veškerou komunikac i mez i komponenty. Jedná se o s lož itý
proces ř ízení , který má svá přesná pravid la a urču je co a kdy má vybraná
část poč ítače udělat pomocí tzv. systému přerušení . Tyto speciáln í č ipy se
souhrnně nazývaj í č ipová sada. Protože je tím nejdůlež i tě jš ím prvkem
základní desky , výrobci je j í typ často uváděj í j iž v názvu a pro odborníka
není tedy problém hned z j i stit jaká č ipová sada je na desce osazena. Desky
maj í různé standarty a ve l ikosti. Je j ich vzhled je a le skoro identický. Je j í
tvar s i můžeme př ib l íž i t př i představě obyčejného školního seš i tu formátu
A4. Je o kousek větš í a je j í t loušťka je jen někol ik mi l imetrů . Je
př išroubována ve vertikální poloze k pravé vni třní straně počí tačové
skř íně. Do ní se poté jednoduchým zasunutím ve vodorovné poloze vk ládá
větš ina da lš ích komponent a vytvoř í se s n í kontakt . Nejpodstatnějš ím
insta lovaným prvkem do základní desky je procesor . S lot pro něj určený se
nazývá patice. Dnes je j i ž nutné, aby na něm byl správně př ipevněn také
chladič s ventilátorem, protože emitované teplo je obrovské a bez něj by
se procesor přehrál během někol ika málo vteř in. Dalš í j sou paměťové
banky nebol i s loty pro operační paměť. Těch je větš inou možno na rozdí l
od procesoru osadit v íce kusů. Zálež í jen dané potřebě a už ití počí tače.
Poté j sou zde také s loty pro grafické karty nazývané PCI Express , pro
s íťové, zvukové a da lš í karty PCI , různé napájec í konektory , konektory pro
[86]
př ipojení mechanik a d isků a da lš í . Celá základní deska je dobře uschovaná
uvnitř skř íně. Abychom do ní tedy mohl i př ipojovat běžná zař ízení typu
přenosných disků, fotoaparáty, kamery nebo tiskárny je nutné, aby tyto
konektory by ly běžně př ístupné bez nutnosti vnit řn ího zásahu. Ty j sou
vyvedeny na zadní st raně pod zdrojem a můžeme tam dle typu nalézt
např ík lad sér iové, para le ln í , USB, F ireWire, PS/2, eSata , zvukové a da lš í
porty.
- angl ický název: motherboard, mainboard (MB)
- výrobci : Asus, DFI , Evga, Gigabyte, MSI
- or ientační cena: 1500 - 5000 korun
d) Procesor
je tím nejvýkonnějš ím čipem počí tače. U běžné domácí sestavy se do
základní desky osazuje vždy jen jeden procesor. Ř íd í se programem
spuštěným v operačním systému a jeho výkon př ímo ovl ivňuje výkon
celého počítače. Př ikazuje zák ladní desce kdy a jak má co vykonat
a s kterými zař ízeními má komunikovat. Jeho výběr je tedy zásadní pro
celkový výkonový potenciá l počí tače. I základní deska je př i koupi poč ítače
volena a podř ízena výběru procesoru. Pokud se zeptáme začátečníka jaký
poč ítač v lastní , větš inou dostaneme odpověď právě ve formě jména
procesoru. Př itom platí, že každý výrobce procesoru má svou patici tedy
i typ zák ladní desky a č ipovou sadu. Není žádný univerzáln í a to ani pro
v íce druhů od jednoho výrobce. Těmi nedůležitějš ími technickými
parametry procesoru jsou jeho výrobní technolog ie , použi té jádro,
množstv í jader , pracovní frekvence, systémová frekvence, vel ikost
vyrovnávac í paměti první a druhé úrovně, počet t ranzistorů, podporované
technologie, sada obsahovaných instrukc í , množstv í vyzářené energie
a samozřejmě j i ž zmíněný typ patice, do které procesor usadíme. I když se
stále jedná o základní parametry, je j ich podrobný popis není nutný,
protože pro správný výběr procesoru postač í znát jen některé z n ich.
[87]
Základní charakter istika a pochopení vzá jemné komunikace je naopak
jedním z prvních kroků pro hlubší nahlédnutí do ta jů fungování hardwaru
a procesor je výborným př ík ladem pro demonstrování . Jako prvn í jsem
uvedl pojem výrobní technolog ie . Ta se určuje vzdáleností mezi
jednot l ivými tranzistory, tedy takzvanou vel ikostí brány. Vzhledem
k ve lkým pokrokům v mikroelektronice je tato vel ikost velmi malá . Dnes
dosahuje někol ika des ítek nanometrů, tedy mi l iardtin metru. Č ím je
výrobní technolog ie lepš í , tedy vzdálenosti menší , tím méně se procesor
ohř ívá, má menší spotřebu a dosahuje vyšš ích f rekvencí .
Množstv í t ranz istorů v procesoru, je jakoby počet miniaturních
výpočetních jednotek pracuj íc ích společně. Jej ich množstv í neustále stoupá
a v dnešní době dosahuje stovek mi l ionů na pár centimetrech čtverečných.
Právě min iatur izace a lepší výrobní technolog ie dovoluje osadit stále v íce a
v íce tranz istorů na jeden procesor d íky je j ich menší vel ikosti a vzdálenosti
mezi n imi. Pracovní f rekvence se udává v herc ích (Hz) , respektive spíše
megaherc ích (MHz) č i g igaherc ích (GHz) . Výkon úměrně roste s vyšš í
frekvencí , protože tranz istory zv ládnou v íce operací za vteř inu. Dř íve to
byl velmi důlež i tý parametr , který se uváděl i př ímo v názvu procesoru a
právě nejvyšš í frekvence za j išťovala nej lepš í výkon. Už před lety a le nastal
problém s křemíkem, což je zák ladní materiá l př i výrobě procesoru. Jeho
frekvenční l imity j sou př írodou dané a f rekvenci od urči té chví le j iž neby lo
možné navyšovat. Tento zdánl ivě neřeš itelný problém se obešel využ íváním
jader . Od počátku výroby procesorů platilo , že v jednom pouzdře, tedy na
jenom fyz ickém procesoru by lo umístěno jedno jádro. Právě problém
s frekvencí vyústil v s i tuac i , kdy se začal i do jednoho pouzdra osazovat dvě
spojená jádra, která teoreticky výkon zdvojnásobi la. Pozděj i se přeš lo na
jádra tř i a dnes j sou j i ž běžné čtyř jádrové procesory a tento počet bude i
nadále vzrůstat . Systémová frekvence udává rychlost komunikace mezi
procesorem zák ladní deskou. Opět p latí, že č ím rychle jš í je procesor , tím
rychle jš í musí být komunikace, protože by vypočtená data, která nebyla
rychle rozes lána by procesor brzdi la a nemohl i bychom využ ít jeho plný
potenciá l .
[88]
Vyrovnávací paměť je takovým malým překladištěm dat. Procesor
pracuje v operační paměti, která je oproti němu pomalejš í . Aby
nedocházelo k jeho zpomalování , je nutné, aby je někdo serv í roval rychle j i .
Právě o to se stará vyrovnávac í paměť, která přebírá data z operační
paměti a předpř ipravuje je pro procesor a je vzhledem k němu dostatečně
rychlá . Dříve byla osazena na základní desce, dnes je j iž integrována př ímo
do procesoru, č ímž se proces ještě zrychl i l . Je j í ve l ikost se udává
v megabytech. Sada podporovaných technologi í a obsahovaných instrukcí
nám ř íká, jaké možnosti má procesor v podpoře multimédi í , různých
výpočtů, jeho v lastní programovatelnosti a j iné. Je j ich velké množstv í a
postupem času se neustá le rozš i řuj í , př i tom platí, že každá nová generace,
podporuje všechny starš í instrukce a př ináš í některé nové. Všechny tyto
parametry určuj í celkový výkon a možnosti daného procesoru. Na trhu je
j ich nabízeno velké množstv í druhů. Proto je výběr poměrně s lož itý a
nastávaj í s i tuace kdy i zkušenějš í už ivate l má problém se v této
nepřehledné s ituac i vyznat . Výrobci v tomto zač ínaj íc ím uživatelům první
kroky př í l i š neulehčuj í . Je to dáno ze jména překotným tempem vývoje
nových technolog i í , kdy se výrobci předháněj í v představování svých
produktů. Marketing je zde s i lným hráčem na pol i prodeje a proto se
mnohokrát i malý deta i l ve výrobě procesoru označuje novým jménem č i
dokonce za dalš í generac i vývoje. Samozřejmě se jedná pouze o reklamní
tahy z důvodu zvýšení prodeje a výs ledný zmatek bývá někdy obtížné
rozkrýt .
- ang l ický název: processor , microprocessor , central
process ing unit (CPU)
- výrobci : Inte l Corporation, Advanced Micro Device (AMD),
IBM, Via
- or ientační cena: 2500 - 8000 korun
e) Operační paměť
[89]
je v lastně pracovním prostorem procesoru. Sám totiž v lastní paměť
nemá, a proto mu j i musíme poskytnout dodatečně. Zde běží veškeré
programy, které např ík lad na lezneme vypsané ve správc i zař ízení ve
Windows. Nazývaj í se rez identní programy a některé s i lze prohlédnout
vpravo dole na l iš tě pomocí ikon. Na rozdí l od pevného disku, kde
ukládáme data natrvalo, zde informace zůstávaj í jen vel ice krátkou chví l i ,
větš inou jen někol ik nanosekund. Paměti nebol i paměťové č ipy jsou
zapouzdřeny na polovodičovém tištěném spoj i . Dnes j sou tyto č ipy ve lmi
výkonné a běží na vysokých f rekvencích. To má za nás ledek stále se
zvyšuj íc í množstv í emitovaného tepla a tedy nutnost dodatečného
chlazení . J iž někol ik let je pro lepš í paměti př ídavné pas ivní chlazení
standardem. Aby se zvýš i la propustnost dat přes operační paměť, použ íva j í
se dnes v tzv . dual channel zapojení , tedy zapojení ve dvoj ic i . Důlež i tými
parametry j sou typ paměti, je j ich ve l ikost , f rekvence a latence. Typem
rozumíme druh, který názvem určuje pro jaké základní desky je určen, jaké
má napájení a dá se odhadnout výkonový potenciál a je j ich zaměření . Dnes
j sou nejv íce použ ívané paměti typu DRR I I a DDR I I I . Vel ikost je kapaci tou
pamětí, kterou může procesor využívat . Dá se ř íc i , že p latí, č ím v íce
paměťového prostoru máme k d ispozic i , tím rychle jš í práce s poč ítačem je.
Operační systém s i může také zabrat v íce prostoru pro v lastní apl ikace
a naopak pokud dostatek místa schází , musí ukládat data na mnohem
pomalejš í pevný d isk a tím prác i výrazně zpomalovat . Frekvence určuje
rychlost paměťových modulů, i zde platí, že vyšš í f rekvence je výhodou. Ta
se dá př ímo vypočí tat z latence nebol i odezvy. Je to urč itá prodleva
paměťových č ipů, než zareaguj í na povel zadaný procesorem. Ta se
pohybuje v řádu nanosekund. Č ím nižš í je latence, tím kval i tnějš í jsou
paměťové č ipy a je možno s n imi dosáhnout vyšš í f rekvence. Zde se j iž také
uplatňuje urč i tý výrobní postup. Nejprve se vyrobí paměťové č ipy , které se
nás ledně odprodaj í j iné firmě a ta je dodatečně osadí na p lošný spoj ,
popř ípadě nainsta luje chlazení a nás ledně prodává pod svou v lastní
značkou. Pro př ík lad lze uvést jako výrobce č ipů firmu Hynix , která
odprodává své produkty dalš í firmě mimo j iné např ík lad Corsa ir , která
[90]
dodává operační paměti na trh koncovému už ivate l i . Tento postup není
ojed inělý a využívá se s urči tými odl i šnostmi i u j iných komponent jako
třeba u grafických karet .
- ang l ický název: main storage, main memory, random
access memory (RAM)
- výrobci č ipů: Samsung, Hynix
- výrobci pamětí: Corsa ir , K ingston, OCZ, A-DATA
- or ientační cena: 800 - 2500 korun
f) Pevný disk
můžeme charakterizovat jako zař ízení s loužíc í k trvalému uchovávání
jakýchkol iv dat na osobním počítač i . Zatímco po vypnutí, tedy odpojení
napájení se data u ložená v operační paměti ztrácí , pevný d isk je schopen je
uchovat po d louhou dobu. Je to d íky technolog i i magnetického záznamu.
Jsou na něj nainsta lována veškerá data pro chod a správné fungování
poč ítače. Tedy operační systém, všechny programy, které v něm běž í ,
apl ikace, dokumenty , fi lmy hry a j iné. Pevný disk se v dnešní době
propojuje se zák ladní deskou přes rozhraní S-ATA, d íky kterému s n í
komunikuje. Jedná se o rychlý způsob komunikace, který se neustále vyví j í .
Tento nejpoužívanějš í způsob rozhraní se dnes př ipravuje už ve své třetí
generac i , tedy lze se na trhu setkat s d isky s rozhraním S-ATA 1, S-ATA 2
a v b l í zké budoucnosti i s ve lmi rychlým S-ATA 3. Nejdůlež itějš ím z lepšením
je právě zvyšování přenosové rychlosti dat mez i zař ízeními. Nutností je
v tomto př ípadě, aby obě zař ízení podporovaly nejnovějš í rozhraní , tedy
pokud jedno zař ízení d isponuje n ižš í generací , maximální rychlost se odv í j í
právě od něj . Nejpodstatnějš í v lastnost je a le ve l ikost nebol i kapac ita
pevného d isku. Zálež í na každém už ivate l i , aby sám odhadl , ko l ik dat bude
potřeba uk ládat a rozhodl se pro správnou vel ikost . Samozřejmě platí, že
č ím v íce prostoru k u ložení d isk nabíz í , tím vyšš í je jeho cena. Dnes j i ž pro
multimediá ln í počí tač střední tř ídy není vel ikost 1 TB, tedy 1000 GB
[91]
přepychem. Zde je nutné uvést , že výrobci pevných disků nedodržuj í
k las ický přepočet dat a proto je vždy udávaná vel ikost reá lně menší .
Dalš ím podstatným technickým parametrem je rychlost otáčení p loten
pevného disku. Rychlost otáček je dnes standardně 7200 za minutu. Vyrábí
se i spec iá ln í d isky s rychlostí 10000 otáček, j sou ale ve lmi nák ladné a pro
běžného už ivate le zbytečné. Vyšš í rychlost zaručuje lepš í odezvu a hbi tě jš í
zpracování dat . Posledním parametrem je vel ikost vyrovnávac í paměti. Tu
j iž není nutné představovat , protože funguje obdobně jako u procesoru,
kde byla stručně popsána. Dnešní běžná vel ikost je 8 až 16 MB,
nadstandardně až 32 MB. Nej lepš í volbou jsou dnes s př ih lédnutím k ceně
pevné disky s ve l ikostí paměti 640 GB, rychlostí ploten 7200 otáček a
vyrovnávac í pamětí 16 MB. Rozdí ly mezi osvědčenými výrobci j sou
minimální a v tomto př ípadě je vhodné vybírat d le n ízké ceny.
- ang l ický název: hard drive, hard d isk , hard dr ive d isk
(HDD)
- výrobci pevných disků: Western Dig ita l , Seagate, Samsung,
Maxtor , Hitachi
- or ientační cena: 1500 - 2000 korun
g) Mechaniky CD, DVD a dalš í záznamová zařízení
j i ž není nutné dále rozdělovat , a proto je souhrnně popíšeme v této
podkapitole. Vysouvac í mechaniky o vel ikosti 5,25 palce s louž í v poč ítač i
ke čtení CD, DVD nebo BluRay disků. Dnes se prodávaj í jen multiformátová
řešení mechanik, která podporuj í čtení jak všech CD, tak i DVD disků.
B luRay mechaniky s i také bez problémů poradí s čtením CD i DVD, bohužel
je j ich cena je v dnešní době stále př í l i š vysoká. Standardem je dnes
vypalování dat na tato média a všechny mechaniky j sou dnes j iž touto
možností vybaveny. Dnes nejv íce prodávané a použ ívané řešení je tedy
DVD-RW mechanika. Čas B luRay disků nadejde teprve v př íštích letech.
[92]
Zejména kvůl i neustále větš í potřebě datového prostoru. Na běžné CD je
možno ulož it př ib l ižně 700 MB, na DVD j i ž 4 ,7 GB (na spec iá ln í dvouvrstvé
teoreticky dvakrát v íce) a na BluRay disk dnes až 15 GB ( i zde se j i ž
dvouvrstvá verze objevi la na trhu). Rychlost čtení a vypalování mechanik
j sou různé, zálež í na výrobci . Nabízené produkty se dnes a le l iš í
minimálně. Mechaniky na 3 ,5 palcové diskety j sou j iž poměrně dlouhou
dobu nepouž ite lné a není nutné je j iž zmiňovat. Je j ich použ ití je velmi
okra jové a běžný uživatel je j i ž neocení . Naopak dnes velmi rozš í řené jsou
flash disky, takzvané „flasky“. Ty maj í ve lmi jednoduché použ ití, kdy je
stač í přes rozhraní USB propoj it s poč ítačem a ihned používat . Tento ve lmi
rychlý a kva l i tn í způsob kopírování a přenášení dat velmi z jednoduši l .
Odpadá nutnost mít na poč í tač i na insta lovaný vypalovac í program a také
čekání , než se data na CD č i DVD nahraj í . Zde pouze nakopírujeme data
jako na externí pevný disk. Kva l i ta a rychlost flash disků je různá a výrazně
odstupňovaná cenou. Kapacita se dnes pohybuje od běžných 4 GB až po
obrovských 256 GB. Takovýto prostor je zatím těžko využi te lný a poř izovac í
cena velmi vysoká. Ideální ve l ikost za př i jatelnou cenu je 4 až 16 GB. Zálež í
jen na už ivate l i , kol ik dat předpokládá přenášet . Dalš í záznamová zař ízení
jako paměťové karty do mobi lů, d ig itá ln ích fotoaparátů , kamer atd. funguj í
na podobném pr incipu a není nutné je j i ž v íce rozvádět. Vyrábí se v mnoha
formátech a ve l ikostech a pro komunikaci s poč ítačem je zde speciáln í
čtečka paměťových karet .
- ang l ický názvy: CD, DVD dr ive, flash disc , memory card
- výrobci mechanik : LG, Samsung, ASUS, Sony, L i te-On
- výrobci flash disků a paměťových karet : K ingston, ADATA,
Corsai r , Sony, Emgeton, Verbatim, Prestigio a mnoho
dalš ích
- or ientační cena mechanik: 400 - 800 korun
- or ientační cena 8 GB flash disků: 700 – 2000 korun
h) Grafická karta
[93]
je prvn í z př ídavných karet , které zde budou uvedeny. Jak už je
z názvu patrné s louž í k zobrazování in formací na monitor č i LCD panel ,
která se k n í př ipojuje přes starš í rozhraní D-Sub nebo novějš í DVI . Tato
karta se také nachází jako integrovaný č ip v základních deskách. V tomto
př ípadě se jedná o úsporné řešení pro nenáročné grafické úkoly. Pro ško lní
prostřední a minimal izac i nákladů za komponenty může dostačovat. Pro
jakékol iv programy, které vyžaduj í vyšš í grafický výkon, je a le nutné kartu
dokoupit a do počí tače doinstalovat . Technicky se jedná o velmi s lož i té
zař ízení s ve lmi rychlým vývojem. Za jej ich rozš í řením ale nesto j í okrajově
použ ívané profes ionální grafické apl ikace, nýbrž fenomén počítačových
her. Díky n im obchod s grafickými kartami vzkvétá a je j ich ceny mohou být
až astronomické. Důleži tých parametrů je zde hned někol ik , pro názornost
uvedu jen některé. Pro hlubš í nastudování je vhodné vyhledat odbornou
l i teraturu. T ím hlavním je grafický č ip , který se v mnohém podobá
procesoru, který je upraven právě na zpracování grafiky. Ten má jako
procesor urč itou f rekvenci . Ta a le není jediná a vnit řní obvody pro
zpracování různých grafických instrukc í mohou mít různé f rekvence. Dalš ím
důlež itým, a le mnohokrát přeceňovaným parametrem je ve l ikost paměti. Ta
se dnes pohybuje od 256 MB až po 2 GB. Dostatečný prostor je zde
poměrně podstatný, vzhledem k tomu, že když nemá grafický č ip dostatek
místa k prác i , nutně musí uk ládat data na operační paměť poč ítače a tím
prác i velmi zpomaluje . Rozhraní , přes které se dnes karty k základní desce
př ipojuj í , se nazývá PCI-Express 16x (zkráceně PCI-E) . Výroba karet je
s lož itá také. Grafické č ipy vyví j í pouze dvě společnosti na světě. Jsou j imi
americká firma nVidia a kanadská AMD (dř íve známá jako ATi ) , zbytek
výrobců je v dnešní době prakticky zanedbatelný. Tyto firmy vyví je j í pouze
č ipy nebol i grafické procesory . Ty se vyrábí v jediné továrně na světě
nazývané TSMC, která stoj í na Ta iwanu. Tyto č ipy se odprodávaj í da lš ím
výrobcům, kteř í je insta luj í na polovodičové spoje. T i ještě dodatečně
nakupuj í paměťové č ipy, které j sou podobné těm, které se používaj í u
operačních pamětí. Po dalš ích kroc ích jako třeba speciáln í chlazení se
[94]
teprve vyrobí fináln í karta. Vzhledem k tomu, že postup výroby je oproti
technické s lož i tosti zanedbatelný, vybrat tu správnou grafickou kartu je
spíše úkol pro odborn íka. Je zde nutné s ledovat neustálý vývoj a ze jména
znát dobře mnoho parametrů, které tyto karty obsahuj í . Označení a
ve l ikost paměti jsou mnohokrát matoucí a výrobci tento fakt využ íva j í jako
marketingový tah. Pro běžné školní použití bude s největš í
pravděpodobností dostačovat integrovaná grafická karta na zák ladní desce,
a proto není nutné uvádět mnoho technických parametrů pro správné
pochopení fungování grafické karty. Pokud by přec i jen bylo vhodné
zakoupit výkonnějš í řešení , s tač í se poohlédnout mezi ty nej levnějš í
produkty s cenou ko lem tisíce korun.
- angl ický název: graphic card, v ir tua l nebo graphic
process ing unit (VPU nebo GPU)
- výrobci č ipů: AMD, nVidia, okrajově Matrox a Via
- výrobci grafických karet : Asus, MSI , Evga, Gigabyte, BFG,
Sapphire , LeadTek, Powercolor, Zotac
- or ientační cena: 1000 - 3000 korun (výkonné grafické
adaptéry 10000 korun a v íce)
i ) Zvuková karta
dalš í př ídavná karta , která s louží ke zpracování a pouštění zvuku přes
reproduktor. Opět se nacház í v integrované podobě na základní desce. Na
rozdí l od grafických karet j i a le obsahuje každá i ta nej levnějš í deska. Bez
zvukové karty se j i ž zák ladní desky prakticky nevyrábí . Tento č ip dnes
větš inou zv ládá mnoho zvukových fil trů a možností, včetně prostorové
reprodukce. Většinou obsahuje někol ik vstupů a výstupů, do kterých se
př ipojuj í různá externí zař ízení , jako reproduktory, s luchátka, mikrofon,
Hi-fi věž , te levize a j iné. Pro školní prostředí není problém vystači t s i
s integrovaným řešením. Pro náročnějš í už ivate le j sou zde zvukové karty,
které zapoj íme do s lotu přes rozhraní PCI nebo PCI-Express 1x. Ty maj í
v lastní výkonné č ipy a podporuj í mnoho zvukových formátů včetně jej ich
[95]
mixování a zpracování ve vysoké kva l i tě. Pro úpravu hudby na lepš í úrovni
zvuková karta najde opodstatnění i př i vyšš ích poř izovac ích nák ladech.
Pokud a le chceme kval i tn í zvukovou kartu využí t , je nutné poř íd i t i dobré a
výkonné reproduktory.
- ang l ický název: sound card
- výrobci : Asus, AuzenTech, Creative Labs, M-Audio,
TerraTec
- or ientační cena: 1500 - 4000 korun
j ) S íťová karta
s louží k propojení poč í tače do s í tě nebo internetu. Opět p latí, že tato
komponenta může být integrována do základní desky. Nalezneme j i na
vstupně výstupním panelu, každé novějš í desky. Pokud tedy chceme
maximálně ušetř i t , je možné všechny tř i komponenty ponechat
integrované. V tomto př ípadě se dá hovoř it o úspoře někol ika tisíc korun
za cenu nižš ího výkonu a horš í kva l i ty v př ípadě zvuku. S íťová karta však
integrovanou verz í těmito neduhy netrpí a je p lnohodnotnou náhradou.
S íťové karty se děl í d le poč ítačové s í tě, pro kterou byly vyrobeny. Maj í
tedy různé konektory. Dnes nejpouž ívanějš í je typ JR-45. Rychlost , kterou
mohou podporovat je 10/100 Mb/s nebo 100/1000 Mb/s. Dnes se j iž
setkáme větš inou s druhou variantou. Typů je mnohem více, také zapojení
j sou různá, a le není nutné je uvádět, pro zák ladní přehled postačuje znát
výše uvedené. Dalš í s í ťové prvky jako switch, propojovac í kabely, router
nebo server j sou pro správnou funkc i s í tě nezbytné, na druhou stranu
nejedná se už o komponenty v poč ítač i , a le externí per i fer ie . Pokud
bychom chtěl i zprovoznit v lastní s í ť , bylo by nutné opět nastudovat
informace z odborné l i teratury . Dnes se j i ž nejedná o s lož i tý proces
a každý pokroč i le jš í už ivate l by toho měl být schopen. Tedy co se domácí
a malé školní s í tě týká.
[96]
- angl ický název: LAN card, Ethernet card
- výrobci : D l ink, EdiMax, L inkSys, SMC, Tenda, TP-L ink,
OvisL ink
- or ientační cena: 100 - 500 korun
Závěr a poznatky z vývoje práce
Na českém trhu je dnes poměrně rozsáhlá nabídka informačních
systémů, které s louží pr imárně k administrativě ve školách. Vzhledem
k tomu, že v dnešní době je tento typ software velmi už i tečný a prakticky
i nezbytný, je vysoce pravděpodobné, že se s n ím uč i te lé budou pravidelně
setkávat a používat je j . Proto je velmi dů lež i té vybrat ten správný
a vyhovuj íc í software pro různé školy , protože se dá předpokládat, že
každá bude mít své spec ifické požadavky. Hlavní náplní a podstatou této
bakalářské práce byla tedy, po teoretické analýze, zejména pomoc vedení
ško ly př i výběru správného systému a jeho nás ledná apl ikace. Prác i jsem
př íznačně pojmenoval „Školní informační systémy a je j ich technická
podpora“. Po intenzívním shánění informací , by lo nutné pokračovat
zpracováním a nás ledným vyhodnocením jednot l ivých informačních
[97]
systémů. Kromě funkčnosti, bylo hodnoceno i grafické prostřed í programu,
zákaznická podpora, rozmanitost nabízených modulů , poř izovací cena,
stabi l i ta vývojářské formy na trhu atd. Jako nej lepš í a nejvšestrannějš í byl
zvo len systém Bakalář i . Tento software je opravdu velmi rozmanitý,
modulů je tol ik , že s i mez i n imi vybere na míru opravdu každá škola a nav íc
j sou započí távány do ceny odděleně, nehroz í tedy, že bychom zbytečně
platil i za něco, co pozděj i nebudeme využívat . Bakalář i nabíze j í a le
mnohem více, než jen ve lké množstv í různých programů. Patř í mez i ně
výborný a přehledný web, kde není problém naj í t h ledané informace, dá le
j sou zde ke stažení šablony všech možných tiskopisů a dokumentů. V sekc i
shareware je možno bezp latně vyzkoušet různé moduly a otestovat s i jest l i
j sou vyhovuj íc í a v agendě je bude škola využívat . Dále zde také najdeme
sekc i poradenstv í a s lužeb, které práci se systémem Bakalář i usnadní
a za j i stí kva l i tn í zákazn ickou podporu. Jako ve lké pozitivum a v některých
př ípadech rozhoduj íc í faktor můžeme považovat školení . Lze tedy ř íc i , že
Bakalář i jsou výborným informačním systémem, za který je a le nutné
adekvátně zaplatit. Je tedy na zvážení každého vedení školy , jest l i se
rozhodne v íce investovat a poté j iž jen využ ívat dobrý systém jako jsou
Bakalář i , zv láště s př ih lédnutím do budoucna, protože je zde ev identní , na
rozdí l od menších vývojářů, že na trhu bude ještě d louhou řadu let
a zákazník se tedy neoci tne ze dne na den bez podpory výrobce.
Jako dalš í , v žebř íčku srovnání , nás ledovala jako druhá finančně
velmi zaj ímavá Škola Onl ine a třetí skonči l software s téměř dvacetiletou
tradic í , a to SAS Agenda, která bohužel také vyn iká vyšš í pořizovac í cenou.
Bakalářská práce nakonec nabyla větš ího rozsahu, než je je j í
doporučená délka. Nebylo však možné, bez navýšení objemu objektivně
zhodnotit všechny systémy. Také je nutné brát ohled na aktuálnost práce.
Vhledem k tomu, že systémy se rych le vyví j í , pro lepš í
konkurenceschopnost firmy pravidelně vydávaj í aktual i zace, doplňuj í
moduly, upravuj í ceny apod. Je tedy dosti pravděpodobné, že se za urči té
delš í časové období v prác i objev í j iž rozdí ly a naopak některé pojmy j iž
mohou scházet . S tále budou a le základní fakta jako grafická prostředí ,
[98]
pr imární moduly a j iné p latné po dlouhou dobu, než se nabídka na trhu
prakticky úplně obmění d íky generačním změnám programovacího software
v IT sektoru. Uvedl j sem také i jeden př ík lad systému, který teprve vzniká a
v př íštích měsíc ích bude teprve aktuální . V budoucnu bude tedy vhodné se
o něj v íce zaj ímat. Snad i tato zmínka, ste jně jako všechny ostatní
zhodnocení pomohou v budoucnu těm, kteř í s i se správným výběrem
školního informačního systému nedokázal i sami poradit . To bylo h lavní
myšlenkou př i psaní předchoz ích řádků a byl bych ve l ice rád, kdyby by la
v budoucnu a lespoň částečně naplněna.
Seznam použité l iteratury, bibl iografické odkazy
1) OTTO, Jan, et al. Ottův slovník naučný : svazek 24. Praha : Jan Otto, 1906. 906 s. Bez
ISBN.
2) OTTO, Jan, et al. Ottův slovník naučný : svazek 23. Praha : Jan Otto, 1905. 1073 s.
Bez ISBN.
3) OTTO, Jan, et al. Ottův slovník naučný : svazek 12. Praha : Jan Otto, 1897. 1078 s.
Bez ISBN.
4) Systém In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :
Wikipedia Foundation, 2004, 2009 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A9m>.
[99]
5) Informace In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) :
Wikipedia Foundation, 2004, 2010 [cit. 2010-05-12]. Dostupné z WWW:
<http://cs.wikipedia.org/wiki/Informace>.
6) SLAVÍK, Jan; NOVÁK, Jaroslav. Počítač jako pomocník učitele : efektivní práce s
informacemi ve škole. Vyd. 1. Praha : Portál, 1997. 120 s. ISBN 80-7178-149-5.
7) BASL, Josef. Informační systémy škol : specifická oblast využití manažerských informačních systémů. Ikaros : elektronický časopis o informační společnosti [online]. 2006, č. 12, [cit. 2010-05-12]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/informacni-systemy-skol-%E2%80%93-specificka-oblast-vyuziti-manazerskych-informacnich-systemu>.
8) Student information system. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2006, last modified on 2009 [cit. 2010-06-01]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Student_information_ system>.
9) Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Justice.cz : Oficiální server českého
soudnictví [online]. 2010 [cit. 2010-05-12]. Obchodní rejstřík a sbírka listin.
Dostupné z WWW: <http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?
sysinf.@typ=or&sysinf.@ strana=searchSubject>.
10) HORÁK, Jaroslav. AGEEMY : Vývoj informačních systémů [online]. 2009 [cit. 2010-
05-12]. Školní informační systém. Dostupné z WWW: <http://www.ageemy.cz/>.
11) BAKALÁŘI : programy pro školní administrativu [online]. 2008 [cit. 2010-05-12].
O programech. Dostupné z WWW: <http://www.bakalari.cz/programy.aspx>.
12) JUST, Pavel. E-Třídnice : informační systém pro školy [online]. 2009 [cit. 2010-05-
12]. O E-Třídnici. Dostupné z WWW: <http://www.etridnice.cz/o-etridnici/>.
13) RYDZI, Daniel. E-Známky : studijní informační systém [online]. 2007 [cit. 2010-05-
12]. Popis produktu. Dostupné z WWW: <http://www.eznamky.net>.
[100]
14) O2 Škola [online]. 2009 [cit. 2010-05-12]. Informační systém do škol. Dostupné z
WWW: <http://www.o2skola.com>.
15) Škola Online [online]. 2008 [cit. 2010-05-12]. O aplikaci Katedra. Dostupné z WWW:
<http://www.skolaonline.cz/Default.aspx?alias=www.skolaonline.cz/katedra>.
16) MP Soft a.s. [online]. 2007 [cit. 2010-05-12]. SAS - Základní náplň. Dostupné z
WWW: <http://www.mp-soft.cz/?id=sas%2Fcast1&mf=5002049>.
[101]