Alef Elohim

8/3/2019 Alef Elohim

1/16

1

st prvn: ALEF ELOHIM

1. nrtek djin pedn Asie

Astrologick texty pochzejc z nejvt sti z knihovny assyrskho krle Aurbanipala (r. 668626 p.n.l.) avcn zaloen na babylonskch originlech, rozdluj zempisn pedn Asii na tyi sti:

1) Akkad(Sumer) na jihu2) Elam na vchod3) Amurru na zpad a4) Subartu na severuK tomu poznamenejme, e zkladn smr zempisn orientace babylonskch a sumerskch vdc neprobhal od

severu k jihu, jak jsme zvykl, ale od severozpadu k jihovchodu, take Akkad (Sumer) nachzel se najihovchod, Elam na severovchod, Amurru na jihozpad a Subartu na severozpad.

Piny zkladnho smru sumersko-babylonsk orientace dovoluj adu rznch vah. Ns ale pedevm zajmjeho vznanost pro orientaci pi Adaptaci Velkho Arkna: ji prvnm krokem na pdu pedn Asie pedelijsme monmu omylu (lpe eeno: jistmu) vpraksi adaptace.

Sumer a Akkad odpovdaly tzv. Babylonii a zaujmaly Doln Mesopotamii. Jmno zem Akkad vzniklo teprvetehdy, kdy semitsk vldce Sargon ve druh tvrtin 3. tiscilet dobyl Doln Mesopotamii, patc dveSumerm a uinil hlavnm mstem sv e msto Akkad. Od t doby Babylonci semitskho pvodu, pil dozem pozd ji ne Sumei, nazvali se Akkady. Mimoto je nesporn jist, e ped Sumery a Akkady obvaliDoln Mesopotamii jet star praobyvatel.

Ve vlasti Abrahamov, v Ur, nalezl archeolog Woolley pod sumerskmi vrstvami s ndhernmi p edmty zezlata a slonoviny jet star vrstvy, oddlen od sumerskch vrstev vysokou naplaveninou. Obrovit zplavaWoolleym spojovan s biblickou potopou, tvo hranin asov meznk mezi kulturou sumerskou a kulturoupedchoz. V tchto nejspodnjch archeologickch vrstvch nachzej se toti nesumersk pedmty, pedevmpestr keramika, toton s keramikou ze Ss, Kie, Warky, Tell-Helaf a z jinch pedoasijskch nalezi.

Kdo byli obyvatel Doln Mesopotamie v dobch tto pestr keramiky?

Jednotlivost nlez, zvlt hrnskch vrobk z nejstarch vrstev dovoluje nm sudek, e v kadm ppadnejvt st pedn Asie byla v nejstarch dobch osdlena jednotnm praobyvatelstvem, co stav genealogickdaje Genese do zajmavho svtla. A rzn zobrazen na umleckch pedmtech a peetnch vlecch zezpadnho rnu (Elam), Mesopotamie, Syrie a Mal Asie z doby pestr keramiky poukazuj na rasov typ,pedevm vznan velkm zahnutm a tlustm nosem. Tento rasov typ mono klidn nazvati pedoasijskma zce pbuznm diarsk rase, jej zbytky lze dodnes nalzti jet ve vchodn Evrop, Albnii, Dalmcii atak ve vchodnch alpskch zemch, jako i u kesanskch horskch kmen nkterch st pedn Asie,v Armnii, Libanonu atd.

Pvod Sumer nen znm, pravdpodobn byli Asiati. Jejich jazyk nepodailo se dodnes zaaditi zcela do nkterz jazykovch skupin. Dle je zajmav, e nejstar osady Sumer nachzely se na zevnm okraji jihovchoduMesopotamie.

Za vlast Semit usedlch v Babylonii vedle Sumer ji ped r. 3000 p.n.l. a pozdji nazvanch Akkady, jestpokldna Arabie, co nen zcela jisto.

V nejstarch dobch se jin Mesopotamie politicky rozpadala v celou adu mstskch knectv s vlastnmidynastiemi, ze kterch obvykle jedna zskala vldu nad celou zem. O tchto dynastich ns informuj seznamykrl, nalezen v archvech rznch mst. Seznamy ponaj jmny krl ped potopou svta. Jedn se o desetkrl, jich dobu vldy daje seznam stanov fantastickm slem 456 000 let. V nejstar dob, ale ji popotop svta, vldly dynastie ist Sumerskho pvodu. Teprve ve dvanct dynastii po potop v dynastiiv Akaku (29432851 p.n.l.) nachzme jednoho krle se semitskm jmnem.

Prvou semitskou dynasti byla patnct po potop, dynastie z Akkadu (28512588 p.n.l.), kterou zaloil Sargon.K n patil tak asto zmiovan Narm-Sn. Potom opt nsleduj vtinou sumersk dynastie, a za 22.dynastie (z Amurru i Babylonu, 21691870 p.n.l.) Semit doli opt vldy nejen nad Babyloni, ale i nadcelm pednm Orientem. Tito Semit nejsou ji Akkady, kterm patila nejstar semitsk vrstva jin

Mesopotamie, ale nov

pchoz Amurit, nazvan tak vchodn Kananejci. Nejvznamn

jm vldcem ttodynastie byl Hammurabi; byla svrena vpdem Chetit, kte si podrobili zemi od severozpadu a byli za krtkou

dobu pinuceni sthnouti se zpt. V 17. stol. p.n.l. zaala vlda Kasit, kter potrvala v jin Mesopotamii 5


2/16

2

stolet. 16421176 p.n.l., nadvlda cizinc, pilch od severu. Po nich zaala tzv. mlad babylonsk doba zaNabonida Chaldejce r. 539 p.n.l. dobytm Babylonie Krem.

Co bylo Sumery pevzato z kultury praobyvatelstva, nen dosud zjitno. Sumei jsou ale v kadm ppadtvrci klnovho psma, kter vyvinuli ze starho psma obrzkovho. Klnov psmo bylo p evzato nejenbabylonskmi Semity, ale rozilo se po celm pednm Vchod. Oproti tomu sumersk jazyk byl potlaenjazykem akkadskm, jazykem pisthovalch Semit. Okolo r. 2000 p.n.l. sumertina zanikla jako iv jazyk a

byla potom pouvna jako mrtv jazyk babylonskmi Semity v nboensk liturgii a jako jazyk uenc vevdeckch pojednnch dokonce i po pdu babylonsk e a do prvnho stolet ped nam letopotem.

Prv tak nen dosud znmo, jak kulturn hodnoty mimo svho jazyka pinesli s sebou pisthoval Semit.Rozhodn toho nebylo mnoho. V Babylonii pejali zcela sumerskou kulturu, kterou dle obdivuhodn rozvjeli.Pro mne je dleit zjitn, e zcela pevzali nboensk pedstavy Sumer s plnm pantheonem sumerskchboh a jejich kultem.

Dal zem o kter se zmiuje zempis 3. tiscilet p.n.l. byl Elam. Z hlediska Sumer a Akkad nachzela setato zem na vchod, respekt. severovchod a odpovdala piblin krajinm Buristan, Arabistan, Farsistanv dnenm jihozpadnm rnu. Akkadsk jmno Elamtu, jako i sumersk jmno Enima znamenaj nhornzemi. Hlavnm mstem bylo msto Ssa (uan), v jeho troskch byla ve velikm mnostv ji dve zmnnpestr keramika, kter nm dovoluje usouditi na toton nebo blzce pbuzn praobyvatelstvo obyvatelm jinMesopotamie ped pchodem Sumer.

dal dv strany chyb

Uvedl-li jsem turkestnsk nalezit v Ansu, jsem povinen vysvtlit, pro jsem hledal ve staronsk literatuezprvu o vokalisaci tetragramu jak svd jeden z mch dopis Vm adresovan.

1. Archeologicky jest nesporn, e v dob mesopotamsk potopy dolo k potop kraj stedoasijskch, asice jet rozshlej a drav j ne v Mesopotamii, nebo nejstar vrstvy kultury pestr keramiky byly veStedn Asii nhle pervny vrstvou naplaveniny v prmru piblin 40 cm a nkdy dokonce 4 metr. Za zbytekpedhistorick potopy Stedn Asie nutno pokldat Aralsk jezero, kter v dvnch dobch neexistovalo, neboeky Amu-Darja a Syr-Darja stily spolenm limanem do Kaspickho moe a nikoliv do Aralskho jezera.

2. Uprosted rozshl psen pout Kara-kum existuj pravk rozvaliny hradeb hradit (nyn: Dev-kala)

vystavnho z ohromnch kamennch kvdr

kyklopskou metodou, ku kterm se teprve p

idruuj zbytky m

staoputnho v 16. stol.n.l. (Sahr-i Vazr).

3. Stedoasijsk ps tvrc pestr keramiky, kter oddloval od sebe turnskou a drvidskou vtev skupinyjazyk aglutinujcch, dosahoval a do ny, k Velk lut ece.

4. Po stedoasijsk potop a sice ve 4. tiscilet ped nam letopotem vnikla do stedoasijsk kultury pestrkeramiky vlna pisthovalc z pedn Asie Churijc ze kterch vznikla severovchodn churijsk vtev,zkladna pozdj etnogenese pechodn skupiny jafetsk i indoevropsk.

5. Arabsk geograf al-Maksid, mluv o pvodu obyvatel stedoasijsk zem Kangha, pin zprvu, ve ktermaluje prvky historick udlosti, kterou v podob nboenskho mtu uvd tak Tra (Genesis 6, 16).

6. Byl Tetragram znm ji v dob, kterou meme oznait jako nepli vzdlenou potkm zemdlstv pitocch ek kter potky lze archeologicky velmi dobe pest v pestr keramice.

7. Poad konsonant Tetragramu pmo svd k domnnce, e pat jazyku isolujcmu co opt vede k zvru,e pravc tvrci pestr keramiky mluvili jazykem isolujcm akoliv, jak je nm mono zjistit, nepatili kelut rase.

8. nsk zprvy samotn kaj, e etnogenese typu nm znmch historickch an jako pslunk lutrasy nastala asi ve 4. tis. p.n.l. invas primitiv od severozpadu. Rybsk typ pestr keramiky splynuvs dobyvateli ztratil sv j rasov typ, nebo v typu vzniklm kenm, pevldly rasov znaky nov pchozch.Jako upomnku na rybsk typ pestr keramiky pevzali an jen irok nos a vln svalstvo.

9.U dnho ze starovkch kulturnch nrod nezachovala se vzpomnka na rybstv nejstarch tvrc pestrkeramiky, u an ano. Mimo adu bjnch zprv viz ku pkladu nsk slovo j ryba, vysloveno se stejnmpzvukem zna tak blahobyt. Ideogram slova ryba zna v nskm psmu souasn potrava.

10. Nachzm tak esotern dkazy nemalho vznamu: pedoasijsk Adam-Kadmon = nsk ang-ti, pvodn

lovk, hoen lovk, vesmrn lovk. Ze staronskch pramen mohu soudit, e ang-ti, jako skutenvjimen osobnost ijc kdysi v dvnovku byl v n ji ve 4. tiscilet p.n.l. zbonn a uctvn jako bhkosmu. V Kung-ce definuje ang-ti slovy: vldnouc sla prody a nejvy soudce nad lidskm osudem. Ritus


3/16

3

kultu ang-ti byl vyhrazen pouze nskmu csai. Obad Nebes skld se ze tikrt osmi, to se rovn dvacetity akt. Drak sedc na trn jest vchozm lnkem kabalistick adaptace, trn nskch vldc se nazvdram trnem, na nm sedc nsk csastedem kosmu, nsk e stedu, nebes.

I kdy nutno uviti pravdpodobnost, e pedoasijsk keramiky nejstarho vvojovho stupn, jednobarevnkeramiky, kter vvojov stupe nazvme kulturou kelteminrskou, nleely k jinmu jet starmu praobyvatelstvu z kamenn doby, jest zcela jisto, e pozd ji pchoz, jejich vvojov stupe jmenujeme

tazabgjabskou kulturou, pln splynuly s nejstarm praobyvatelstvem, jeho kulturn vymoenosti pevzali adle rozvjeli.

Je zvlt zajmav, e zmnnm vrobcm nejstarho vvojovho stupn jet ped pechodem k druhmuvvojovmu stupni byl znm k i vz. Jet dnes nachzme v pojednnch o Sumerech, e vz byl vynlezemsumerskm.

Nejstar dob pedoasijsk keramiky vyznauje se ji tak hrzdnou kamennou zd, jej nadstavba byla zesuench cihel. Tm jest vyvrcena dosud platn vdeck hypotza o pchodu Sumer ze severu, j heln piljest vytven jim pipisovanm vynlezem hrzdnho zdiva.

Mezi pisthovalmi Sumery a Subarejci existovaly il vztahy, je jsou zrcadleny v prastarch povstech,kterm sice nelze piznat zvanost historickho dkazu, ale nelze tak popt, e by nespovaly na historickzkladn.

V prv ad nutno uvst povst o Gilgameovi, ndhern epos popisujc hrdinsk iny, dobrodrustv a cestyGilgamee; tento epos obsahuje t povst o potop svta.

V churijskm podn se tento epos nazv Povst o Huvavaovi. Na subarejskch relifech jest astozobrazeno zabit Huvavy Gilgameem a Engidou. By i cedrov les pinleel k zemi Subartu, tak Subarejci pokldali Huvavu za nedouc nestvru prv tak jako Gilgame ze sumerskho msta Uruk. Zejm mlidvody opvovat znik Huvavy tm zpsobem jako Sumei.

Po smrti svho ptele Engidu thl Gilgame po druh zem Subartu k moi stedozemnmu, aby mu bohynSiduri ukzala cestu k Utnapitimu, Noemu eposu, od kterho chtl zskat rostlinu ivota.

Zem Subartu je vslovn jmenovna v mytologickm textu, kter se zabv sumerskm krlem Lugal-anni-mundu z Adad (dnen Bismaya) asi z roku 3100 p.n.l.

Historicky nepochybn zprvy pochzej teprve z doby prvn semitsk dynastie z Akkadu viz pk. npisSargonv (27512696 p.n.l.), dle kterho mu bh Dagan vydal horn zemi a k cedrovmu lesu a k poho

stbra (Taurus).

Ze subartskho kraje Mari pochz tak vce soch krl ze 3. tis. p.n.l., kter byly jako vlen koist dopravenydo Babylonu a tam znovu objeveny archeologem Koldeweyem.

Tak Gudea, krl lagask (okolo r. 2400 p.n.l.) dovel devo z msta Ursu v poho Ibla, okol dnenhoMardin a kameny z kraje Mari, tedy z kraje Eufratu pod stm eky Chabur (okol dnenho Hit).

Zvl dobe jsme informovni o iroce rozvtvench obchodnch vztazch mezi zemmi a msty pedn Asie ve3. tis. p.n.l. z tzv. kapadockch klnopisnch tabulek, jich cel archivy byly nalezeny v Kltepe u Kaisarie.Patily obchodnm jednatelm msta Aur; klnopisn zznamy dovoluj tak soud, e obchodn zvyklosti od tdoby a podnes nijak zvl nebyly zmodernisovny.

Nejvce pouvan obchodn cesta z Kltepe (starovk msto Kane) do jin Mesopotamie smovala pesprsmyky poho Taurus a Antitaurus severn Syri a dl tehdy hust obydlenou krajinou Serud do mstaHarran; toto msto bylo ji odnepamti vedle msta Urukproslul boiti (hilani) lunrnho boha Sin, sedmholena Sedmibostva Elohim (On-Oni-Bohov), tedy ze sedmera sedmho On.

Z msta Harran cesta vedla dle kece Chabur a jihem Debel Sindar do msta Aur. Zbo, kter bylododvno pmo do jin Mesopotamie, bylo v pstavu na ece Chabur (msta pozdji od Asyan nazvanhoGuzana, dnenho Tell-Hallaf) pekldno na lod, plaveno po Chaburu a dle po Eufratu na jih.

Nen nm znmo, zda v nejstarch dobch obrovsk zem Subarti bylo politicky jednotn. To pat k temnmstrnkm d jin lidskho rodu, kter a dosud nebyly od historik popsny. Meme o tom pochybovat inemusme, nebo pahorky Syrie a Mesopotamie skrvaj jet velmi mnoho z pozdj doby, na co v dohledndob re archeolog jet nenaraz. Dle vsledk dnen archeologie jest ale ji zcela jist, e existoval vlastn,jednolit subarejsk kulturn okruh, kter ml pinejmenm tak dalekoshl vznam jako okruh

starobabylonsk (sumersk) i egyptsk.I jet vt: na pravk subarejsk kultue byla vybudovna kultura starobabylonsk (sumersk).


4/16

4

Archeologickmi objevy byla nesporn prokzna existence samotn pedoasijsk subarejsk kultury ji pronejstar, pedhistorickou dobu. Tak kupkladu Teupovo oteven boit v Debelet el-Beda lze zaadit do 5.tiscilet p.n.l. V tomto boiti nachzm jako pro ns velezajmav rozmstn velikch stl s relify bostvaTeup (Merkur), jeho bosk eny Hepet (Venue) a jejich boskho syna amae (Slunce) v podobtrojhelnka; shledvm dle velmi vznanm, e rozmstn t bostev v trojhelnku nen poadm

systematiky svta Jecira, jak vykazuje kabalistick strom, ale je poadm adaptan praxe Adama Kadmona,

kter se v adaptaci nazv le necach necachim.Praobyvatel jin Mesopotamie dle keramickch vrobk, umleckch vtvor a vznanch rasovch znaknleejcch k subarejsk rase pedali sv kulturn hodnoty pisthovalm Sumerm, kte jsouce kulturn mlada sv, pejat hodnoty zulechovali. A tak se tak stalo, e pevzali od Subarejc i cel svt subarejskchnboenskch pedstav s celm pantheonem subarejskch bostev. A mimoto tak subarejsk zobrazovac formyjako po dlouhou dobu nemnnou normu pro svoje umleck vtvory. Tato norma byla Sumery oputna velmipozd a sice piblin ve 25. stolet p.n.l., nebo socha Gudeova jest nejstarm umleckm dlem sumerskm,kter zobrazuje sumersk rasov typ.

Sumert dlunci pln platili svj dluh, zvl obdivuhodnm jest sumersk vliv na vvoj potskho umn,kter v Babylonii doshlo dokonalosti, k jak dospla Evropa teprve za Descarta a Leibnitze. Jako kuriosituuvdm, e podle nlez v Babylonii byla sumersko-babylonsk vd znma t slaboproud technika, nebomli svoje typy galvanickch lnk a celch bateri; slaboproud techniky pouvali tak k elm

galvanickho pokovovn.Jednou z nejvtch kulturnch spltek sumerskch, kterou je zvl dobe charakterisovn jejich vliv na kulturupozd j pedn Asie, bylo vytvoen klnovho psma vyvinutho ze starho psma obrzkovho (piktografie),jeho pedchdcem byly magick znaky star doby kamenn.

Klnov psmo bylo pouvno v pedn Asii vce ne ti tiscilet rznmi nrody odlinch jazykovch skupin,nememe se proto divit, e za tak dlouhou dobu existence spolu s odlinmi pot ebami jinch jazykovchskupin prodlalo zmny, kter rozdlujeme na sedm vvojovch skupin, z nich prvn ti pat Sumermsamotnm.

Prvn vvojov stupe klnovho psma byl ukonen ji ped r. 3000 p.n.l. a zahrnuje vvojovou skupinu odnejstarch ideogram a k rozen smyslu jednotlivch znaek;

druh stupe mezi r. 30002700 p.n.l., kdy bylo pikroeno k fonetisaci a peveden psma obrzkovho na

psmo klnov;tet stupe, od r. 2700 do 2300 p.n.l., kdy soustava klnovho psma dovolila ji vyjdit vechny gramatickjevy sumersk ei. Na tomto stupni byl tak zmnn star zpsob smru psan, pi kterm dky smovaly odshora dol a dkov sloupce od leva do prava. Byl toti zaveden vodorovn smr psan a sice zleva do prava.Sumei ji dle nedospli, nebo

tvrt stupe vvoje klnovho psma byl ji dlem babylonskch Semit, kte pi pizpsobovn sumerskhopsma jazyku semitskmu pevzali vechny znaky a dali jim semitsk ekvivalenty. Soustava klnovho psma byla tm velice zkomplikovna, i kdy babylont Semit vypustili celou adu znaek sumersk fonetiky azamnili je znakami vlastnmi. Pes urit obte, nebo zstalo zmt ideogram a fonetickch slabikovchdoplk, znamenajcch vtinou flexi (semitsk jazyky jsou jazyky flektujcmi, kdeto jazyk sumerskaglutinujcm), klnov psmo babylonskch Semit mlo jednu nezmrnou vhodu nad pozdjmi semitskmipsmy odvozenmi z psma staroegyptskho: oznaovalo vdy pesn mimo souhlsky tak samohlsku.

Pt stupe mezi r. 18001200 p.n.l. tedy za kassitsk nadvldy nad Babyloni znamenal jet vt fonetisaci,kdeto

est stupe byl proveden ji Asyany, kte zmenili poet znaek na 510 a zavedli pouvn determinativ tedy znaek pro urit pojmov skupiny. Byl ukonen okolo r. 600 p.n.l., kdy babylontina a asyrtina bylav severn Mesopotamii potlaena aramejtinou, kter pouvala vlastnho psma, odvozenho z fnickho.

Klnov psmo bylo potom jet pouvno v jin Mesopotamii a asi do roku 100 p.n.l., kdy prodlaloposledn, sedm stupe vvoje, kter byl vlastn stupnm padkovm nebo stle se mnoc poruchy jazyka,nesly s sebou i poruchy psma.

Mimo pmch ddic sumerskho psma, babylonskch Semit, i jin nrodn skupiny pedn Asie pevzalisumersk psmo a pizpsobili je potebm svch jazyk. Tak to byli pedevm Elamit, kte jej podrobili trojpostupn prav; za druh pravy snili poet znaek na 113 a ponechali si jen mal poet ideogram.

Okolo roku 2000 p.n.l. pozmnili tak Chetit klnov psmo na vlastn soustavu, vpravd fonetickou. Totuinili Mitannci, Urarti a Ugarit. Ugaritsk verse klnovho psma je nejdokonalej, nebo vzala na sebe formu


5/16

5

hlskovou, jej abeceda m 28 klnopisnch znaek. Ugarittina jest ale star formou jazyka fnickho, protoada ugaritskch klnopisnch znaek stala se zkladem fnick abecedy.

Nakonec zmiujeme se tak o klnovm psmu starch Peran, odvozenm z psma elamskho.

M jen tyi ideogramy pro slova krl, kraj, zem, Ahuramazda. Ti znaky pro samohlsky, dvacet dvaznaek pro slabiky tvoen samohlskou A a souhlskou a tyi pro slabiky s I, sedm pro slabiky s U a jednu

znaku k oddlovn slov mezi sebou. Dlouh slabiky zaznamenvaly se zdvojenm znaek jako v sumertin. Nelze pochybovat, e existovaly ji odedvna tak vztahy mezi pedn Asi a starovkm Egyptem;staroegyptsk vlivy na subarejskou kulturu lze nepatrn pociovat od zatku 2. tiscilet p.n.l.

Pvodnost vtvor subarejskho umn spov v motivech a zobrazovacm zpsobu. Nachzme vude tytvlivy: v Tell Achmar na Eufratu v Karkemii a Zandirli, v Saktegz, Hama a Katna, v Mara i na dalchmstech Mal Asie a Asrie. Kamenn relify souhlas jak motivy tak i zobrazovacm zp sobem s peetnmivleky a otisky peet z Palestiny, Syrie, Kltepe (ze 3. tiscilet p.n.l.), Kerkuku i z Aur. Proto nachzmev celm rozshlm subarejskm kulturnm okruhu toton zpsob pojet a zobrazen boh, jejich symbol, geni,dmon i totonou zlibu v tzv. tvorech smen pirozenosti. Dle zlibu v loveckch scnch, vozech avyobrazovn jezdc a vudes bezprostednzachycenm pohybem, tak pznanm pro dla socha a malneolitick doby. Stle toton rasov typ, stejn zpsob esu vlas i pravy vous. V mnoha ppadech stojsochy boh na sochch zvat a sice vdy na tch, uritm bohm zasvcench zvatech. Souhlasnost motiv

subarejskho umn od nejstarch dob a do 1. tiscilet p.n.l. je podivuhodn. Tak nachzme kupkladu stlet motiv na relifech emblmu slunenho boha amae kter souhlas s pojetm emblmu slunce starmiEgypany. Zde podotkm, e nkter relify tohoto emblmu jsou daleko vtmi starci, ne sm krl Menes,zakladatel I. egyptsk dynastie (cca 3000 p.n.l.).

Dle nememe opominout zmniti se o etnch relifech sochch sfing, kter v nejstar dob mly jet lv adokonce pta hlavu, pozdji hlavu eny zahalenou zvojem. A pohled na archaick sfingy nejstar doby s ptahlavou vyvolv jet v dnenm divku pocit magick hrzy dleit pedstupe psychologie magickhoexperimentu zvlt jsou-li pozorovny v ptm.

Tak pedmty ozdobn i hospodsk poteby prv tak jako architekturu musme oznait jako jednolitv celm subarejskm svt. Mono soudit, e subarejsk kultura prv mnohasetletou jednolitost nepodlhala jizejmmu vvoji a byla ji dlouho tradicionln, kdy na konci 3. tiscilet ped n.l. vnikli do pedn Asie odseverovchodu Indoevropt Nsijci jazykov skupiny kentum a usadili se na maloasijskch rovinch zem

Chatti.Nesijcm podailo se postupn rozit nadvldu i nad zpadn st zem Subartu. Stt, kter zaloili, nazvalidle poroben zem Chatti, sttem Chattijskm, jeho krlov nazvali sebe vldci ze zem Chatti.

S nzvem Chetit setkvme se v bibli, kde znamen obyvatelstvo Palestiny, se kterm se setkal Abrahm pisvm pchodu do zem. Biblick pojmenovn bylo potom peneseno na veker obyvatelstvo bez ohledu narasovou pslunost, jazyk a jin, take obyvatel Palestiny a severn Syrie, kte patili k Subarejcm, bylioznaeni za Chetity.

Tak vznikla dnes bn myln pedstava, jakoby veker prastar umn i kultura v Palestin, Syrii a jin MalAsii pochzely od indoevropskch Nesijc, tzv. Chetit, by tito podrobili si zemi Chatti teprve nkdy okolo r.2000 p.n.l. Tato myln pedstava zavinila, e dla subarejskho umn jsou asto jet i dnes pokldna zadaleko mlad, ne ve skutenosti jsou.

Historick skutenost je zcela jin.

Nesijci, zmocniv se velk sti zem Subartu, vytvoili jen vldnouc vrchn vrstvu moe obyvatelstvadobytch pedoasijskch kraj a zem, take ve velmi krtk dob rasov utonuli v subarejskm moi; ztratiliindoevropsk typ, nm znm napklad z vpencovho relifu Strce brny v Boghazkoi a vzali na sebezcela subarejsk typ s velikm, zahnutm a masitm nosem. Nco jinho bylo u Sumer, kte po vce netiscilet nepodlehli vstebn praobyvatelstvem a zachovali si zcela svj rasov typ.

Nesijt Chetit pevzali subarejskou kulturu, kter byla vysplej jejich. Pevzetm panteonu starchsubarejskch boh neprokzali nboenskou snenlivost, jak by chtli mnoz historikov, nbr politickouprozravost, kter byla hlavn pinou tisciletho trvn chetitsk moci. Tuto prozravost projevovali u vechporobench kmen jinch nrod a jazyk, v ppad indoevropskch Lvijc, kte pronikli do pedn Asie onco dve ne Chetit a usadili se v Kilikiji a v Kataonii. Luvijci byli nrodem zcela rolnickm, proe Chetit jimi velmi pohrdali, by na obinch svobodnch rolnk mla sttn moc zjem, nebo byly jdrem chetitskvojensk organisace i kdy licomrn pevzali panteon lvijskch boh a lvijtinu uinili jednm z jazyknboenskho kultu.


6/16

6

Podobnou chytrost vyznaovala se cel ada starovkch dobyvatel, Sumery a Akkady nevyjmaje. Tvrzen onboensk snenlivosti starovkch nrod je zcela nepravdiv. Zn pklad licomrnosti dobyvatelnachzme t u Alexandra Velikho, by i byl kem Aristotelovm. I Alexandr pi vech pleitostechobtoval bohm porobench nrod. Pravou tvjeho obt bohm porobench nrod odhaluje zohn pormsta Persepole: opil eck hetra chopila hoc pochode a byla ve hstv Alexandrovi pkladem, kterv pkladu Persepolis nsledoval. Tak Alexandr zniil nezmrn poklady staropersk kultury, jich rekonstrukce

se ji nikdy nezdaila ad velkch perskch uenc a krl pozd j doby. Rovnocenn dlo znienalexandrijsk knihovny a pro tento pehled d jin pedn Asie vznamn skutek lva islmu Kutajby zmnmepozdji.

Dalm omylem historik, kter nelze pejt bez poznmky, jest tvrzen o bern povaze Chetit. Nalzajk tomu dvod pi porovnvn obsahu monumentlnch npis chetitskch krl s npisy krl assyrskch.Asyan neostchaj se chlubit hroznmi hekatombami poraench. Chetitt vldcov to neinili...

Jak byla ale skutenost? Assyrt krlov oprali se nejen o vojenskou hegemonii jako v na dob csaovnmet a Hitler, ale o skutenost, e v dob assyrsk nadvldy pvodn obyvatelstvo jejich e bylo pevnoumrou semitisovno, take nemuseli dbt vnitropolitickho dvodu, kter Chetit museli sledovat. Pro assyrskvldce bylo vnitropoliticky dleitj, rasov a nrodnostn nesemitisovan meniny obyvatelstva zastraovat.Chetitm se nikdy nepodailo vtinu sv e ponsijtit a jist s ltost...

Mme se snad domnvat jako historikov, e vboje takovho krle jako byl Murili I., kterm co do rozsahu adalekoshlosti cl meme pirovnat jen vboje akkadskch krl Sargona a Naram-sina, byly provdny bezhekatomb?

stup Muriliv z jin Mesopotamie, kde se mu nepodailo zakotvit, zanechal v krajch stedn Mesopotamie isevern Syrie jet dnes zejm stopy v mnoha pahorcch, skrvajcch rozvaliny...; na tomto mst zjiuji, e inepedpojat vdci na doby dovedou malovat v universitnch uebnicch djinsny, ku kterm jsou pedevmsvdni indoevropskou jazykovou pslunost Nsijc.

Jest to ale pznan osobitost chetitsk organisace, vrazn se odliujc od organisac jinch pedoasijskchnrod, kter v ns mus vzbudit obdiv.

Vynikali tak v bsnickm umn, nebo dokzali dokonale zpracovat pedoasijsk mty.

Byli i vbornmi matematiky pevzave potstv Babyloan rovnajc se matematice novodob Evropy

genia Descartova a Leibnitze.Nelze popt obohacen krtsko-myknsk archaick etiny vrazy chetitskmi.

Nemohu si ale dovolit, jak to in historikov, mluvit o samostatn chetitsk kultue a umn, nbr jen ochetitsk variant churijsko-babylonsk kultury.

V jednom musme souhlasit s chetitologi ve jmenovitch osobch Besserta, Hroznho, Struveho a jinch jmen:Chetitsk e mimo lohy, kter pipadla Fenicii (viz Kadmos), byla mstem, po kterm krely mnohz pnos Subarejc, Sumer, Babyloan do Evropy, nebo kolbkou eck klasick vzdlanosti, kter stala sehelnm kamenem kultury a civilisace zpadu, bylo maloasijsk pmoegejsk sti Stedozemnho moe anikoliv balknsk ecko.

Nelze tak popt historickou skutenost chetitskho mostu k Fnianm a jejich mladm bratrm idm.

Dle si nutno bedliv povimnout tak lohy chetitskho mostu smujcho z Mal Asie k nrodm stedn Asie

pvodu z churijsk severovchodn vtve nrod vchodn od Kavkazu, do Baktrie, ke kaspickmu moi a dlea k jezeru Aralskmu.

Na tomto mst vzpomnm si ustanoven chetitskho zkona, dle kterho otrok protiviv se svmu pnu el dohrnce. Vklad tohoto zkona bud u chetitolog obte, take se ervenaj a upejpaj jako nevinn panny, by idobe vdli, co znamenalo.

Historikov sice promlouvaj o lidskch obtech, pinench starovkm bohm, ale toto zde... jim vysvtlme.Hekataios Miltsk (cca 500 p.n.l.), citovan Strabonem (Geografika XI, 1, 68 vyd. Neinecke 191525) svdtoti o nrodu Get:

Za nejlep smrt se u nich povauje, kdy pestrlho rozsekaj zrove se skopovm a snd. Ty, kte zemelina nemoc, hzej za potravu psm a div zvi jako bezbon a nehodn.

Pro tento citt?

Prvobytn pospoln spolenost pravku vykazuje toti na tle matriarchln etiky straliv ved: lidoroutstv.


7/16

7

Matriarcht Get v dob Hekataia Miltskho, tedy v 6. stol. p.n.l. nachzel se v padkovm stupni, jeho etikaodvala lidoroutsk choutky do forem piety.

O deset stolet dve u pedoasijskch Chetit matriarcht byl ji ozvnou; tam byla straliv matriarchln neestnazvna vkonem hrdelnho trestu. Dobrou chu, nebo slep spravedlnosti mus bti zadost uinno.

Zdrme se chvilku u Get, kdy jsme se neostchali vyhrabat z prachu Hekataia v podn Strabonov.

nsk csaWu-Ti podal roku 126 ped n.l. prostednictvm svho vyslance Dang-Tiena vldce nroda Je-d ze zem Kang-j v t dob velmi mocnho, nebo o deset let dve zniil i ecko-baktrijskou (peitek povbojch Alexandra Velikho) o spojenectv proti spolenmu nepteli, Hunm, kte tehdy velmi siln tisklinskho kolosa.

I kdy touto zprvou z djin nsk diplomacie sleduji jin el ji prvn zmnka o Hunech, kterou jsem natchto strnkch uinil pipomn mi zden a hrzu archeologa Woolleyho po oteven hrobu sumerskkrlovny ubat a souasn zprvu byzantskho historiografa Prokopia Cezarejskho o Hunech (viz Historikonbiblios octo).

Woolley toti po oteven krlovskch hrob v Uru zjistil, e sumert vldcov byli na onen svt doprovzenitakzvanou hekatombou spoluumrajcch.

Prokopios Cezarejsk, kter poznal zvyky stedoasijskch nrod za vpravy byzantskho vojevdce Belisra do

Asie a speciln proti Peranm, mluv o Hunech, k, e pi pohebnch obadech hunskch vdc bylaprovdna hekatomba jejich dvoan a nejblich spolubojovnk, kte byli povinni nsledovat svho vdce ive smrti. Zvr Woolleyv a jeho interpreta Cerama (Bohov, hroby a uenci esk vyd. str. 228, odst. 1) jekrajn naivn, nebo funerln hekatomos byla nejen, jak jsme uvedli obyejem Hun, ale tak vech kmenturnskch, mluvcch jazyky aglutinujcmi (viz i nlezy v ruskch kurhanech).

Skupina jazyk aglutinujcch skldala se ze dvou vtv: severn, tj. turnsk a jin, drvido-mundsk. Vtevdrvido-mundsk vykazuje ale jin pohebn obyej: vdova po zesnulm byla upalovna na hranici s tlemmrtvho zvyk pozdji od Drvid pejat i arijskmi Indy.

V jednom z odstavc o klnovm psmu jsme se zmnili, e sumertina m aglutinujc charakter. Sumersk zvykfunerlnch hekatomb tvo dal doklad k turnskmu pvodu Sumer, na kter poukazuje i jejich rasov typzobrazen na sochch.

Je ale dokzno, e Irn a Arabsk poloostrov nleely v pravku do oblasti kmen

drvidskch. Je zajmav, enepetrit souvislost drvidskch kmen Irnu a Arabskho poloostrova byla roztrena ve dv invazlovka

jin rasy vrobce pestr keramiky, kter pi svm roziovn a usidlovn sledoval toky vtch ek amolovit kraje; v pravk prvobytnosti byl toti jedlkem kebl a ryb. Zvyk sdliti pi tocch vtch ek a pimolech zachoval si i kdy peel k chovu dobytka a zemdlstv. Proto nalzme pestrou keramiku jehovroby tak u mol a velkch ek stedn Asie, i u Velik lut eky, nskho veletoku Jang-ce-tjang.

Za pozdjho tlaku lovka bl rasy byly drvidsk kmeny Irnu donuceny ustoupit k svmu titi, do pednIndie. V Beludistnu a Seystnu zanechaly nco zbytk a dodnes rasov istch. Z Arabskho poloostrovaDrvid nemohli ustoupit, nebo kln vrobc pestr keramiky pi tocch Eufratu a Tigridu jim znemonil stup;byli potom vstebni etnogenes jihosemitskch kmen. Zbytky Drvid na Arabskm poloostrov lze nalztijet v historick dob.

Dle jest velmi zajmav, e Sumei zmocnili se nejdve klnu vrobc pestr keramiky na dolnm toku ek

Eufrat a Tigris oddlujcho drvidsk kmeny Irnu od Drvid Arabskho poloostrova. Ani bych muselpihlet k nepatrnm zbytkm zprv, ve kterch sami Sumei mluv o svm pchodu do jin Mesopotamie odjihu, sumersk snaen o postup z jihu ne sever proti proudu ek mono sledovat ji od svitu d jin. Nikdy sezcela nezdailo, protoe vdy po njak dob byli donuceni vrtiti se na jihomesopotmskou zkladnu zpt. Stlsumersk touha po postupu na sever tvo st dkazu, e do jin Mesopotamie nevkroili od severu a e jejichpchod do pedn Asie byl spojen se zhadou pchodu starch Egypan do Nubie a odtud do Hornho Egypta.

Nememe si odpustit poznmku, e v sumertin byly zjitny tak nkter jazykov prvky drvidsk amundsk; t vliv pociujeme i v jinch turnskch eech i stedoasijskch jazycch a v jafetskch jazycchKavkazu. Vliv mundtiny na turnsk jazyky jest dnes neprvem poprn, nebo geniln postehy maarskhoturanisty Hevesyho i jinch nememe pehldnout.

Vrame se nyn ke zprv z djin nsk diplomacie.

Identifikace nroda Je-d byla vdci provedena; nen vlastn ani pli potebn, nebo kdo zniil okolo r. 130ped n.l. i ecko-baktrijskou, Geti, se ktermi jsme se setkali ve zprv Hekataiov. A nsk jmno zem, kdeGetov sdlili Kang-j, jest toton se jmnemKang ha, pod kterm zn tuto zemi Zend-Avesta, (Advsr-jat


8/16

8

54, 47) i jin zarathrutrovsk spisy, Znamen zemi prplav. Na jinm mst Avesty (Mihr-jat 14) jestnazvna Chuairi-zam, zem Churijc. V babylontin se jmenovala Humariama; na svitu d jin bylomocenskm stediskem severovchodn vtve Churijc, jejich zjmov oblast rozkldala se od Kaspickhomoe a k Pamiru a k Hinduki.

Chuairi-zam i Kangha je zem pisnm nzvem kraj na vchodnm a jinm behu Aralskho jezera, kterZend-Avesta nazv moem Vouruka. A v tto zemi mtick krl Jimo, toton s Demdem Firdsiho eposu

ahnameh (Letopisy krl), zantil dle Avesty posvtn ohe Frobk a doshl osvcen. Tam se tak pozdjinarodil jeden z velikn lidstva, Zarathutra, nboensk zakladatel ahuramazdovstv zem Eiranem Vasdo,kter obnovil ji zapomnanou tradici mtickho krle Jimo a eticky ji prohloubil.

Jak vidno, Kangha byla zem dalekoshlho vznamu. A do tto dalek zem stedn Asie vedl tet z chetitskchkulturnch most.

Babylonsk matematika a geometrie v chetitskch pekladech umonila Getm bhem asi tisce let mezi rokem1500500 p.n.l. div starovkho svta, obrovskou a rozshlou zavodovac s prplav a kanl stedn Asie,nejvt vodn dlo starovku, kter co do rozlehlosti a nrodohospodskho vznamu nebylo a dodnespekonno.

Etnogenetickou zkladnou getskch kmen byli sta Churit a nadstavbou prvky kentumov i satemov, takelze o nich mluvit jako o Chetitochurijcch i jako o mitannochurijcch. Zem Kangha a k n se druc okoln kraje

byly toti dodnes nerozatm gordickm uzlem etnogenese kmen indornskch a kmen Venet, Illyr,Thrk, Kimer i Fryg a nakonec tak Sak to jest Skyth i jinch. Nkter z getskch kmen byly ji v 5.stolet siln poskythtny.

Djiny zem Kangha a pilehlch oblast od nejstarch dob a asi do 5. stol. p.n.l. pat k nejdleitjm, by idosud nepopsanm strnkm starovkch d jin. Pinou tchto przdnch strnek v uebnicch starovkchdjin jest, e mimo uritho potu zprv z jinch starovkch zem zachovaly se nm jen ti prameny historickyodmtan.

Pedevm bsnick epos ahmaneh od Firdsho, dle Zend-Avesta, kde historick skutenosti zem Kanghastvaj se mythicko-nboenskm snem zarathutrovstv a svdectv idovsk try v mstech, kde popisujegenealogii potomk Jefetovch, tedy genealogick sen, kter se ale v zemi Kangha petvoil v nepopiratelnouhistorickou skutenost. Historicky jest nesporn, e zem Kangha s pilehlmi oblastmi disponovala ji oddvnch dob rozshlou literaturou (viz kupkladu: Ab Rajhn al-Birn: Chronologie orientalischer Vlker,

vyd. Leipzig 1878). Roku 651 n.l. zmocnil se islmsk chalft zem stedn Asie; ale teprve roku 712 n.l. zaalislm pevn svj drp do zem Chuairi-zam osobou Kutaiby ibn-Muslima, vojevdce a mstodritele chalfovave stedn Asii, kter krvavou hekatombou potlail rozshl povstn, kter ji potet otslo islmskou vele.Kutayba ibn-Muslim, aby provdy odstranil intelektuln zkladnu vzpour, nadil sebrat a split vekerouliteraturu zem Kangha a pilehlch oblast psanou v dvnch dobch na devn desky a pozdji na volsk ki,jako i vyhnat uenceHybri ze zem.

Kutayba tm zpsobem odstranil pln z djin lovka historii tchto zem v objemu asi t tiscilet; pro dobu od5. stolet p.n.l. a do 8. stolet naeho letopotu se zachovalo jen svdectv ve zprvch jinch nrod.

Kdo byli uenci Hibri, kter Kutajba vyhnal ze zem?

To je srozumiteln ji z nzvu Hibri. Uveme podrobnosti, abychom mluvili jasn.

Ji v dob assyrsk vojensk hegemonie nad pedn Asi byli do zem Kangha povolvni uenci ze idovskch

pesdlenc v severn Syrii jako znalci pedoasijsk kultury. Od t doby stalo se to vitm zvykem, ktervrcholil ve 3. 4. a 5. stolet n.l., kdy dochzelo k povolvn idovskch uenc ze Syrie, Mesopotamie, Baktrie iz ecka v nebvalm rozsahu. id ovldli kulturu zem Kangha do t mry, e v dob tsn ped arabskouinvas dolo tmji k judaisaci zem synkretickm idovstvm.

Hybri, vyhnan Kutajbou uchlili se s st emigrujcho obyvatelstva do Chazarska na Volze, kde se staliintelektuln i hospodskou zkladnou moci chazarskch knat a krl. I tam neupustili od misionskinnosti, take se jim podailo Chazarsko judaisovat zvltn formou synkretickho idovstv. Uenci, ktesamozejm byli i obchodnky, emigrovali potom jet jednou, kdy Chazarsko podlehlo islmu.

Takov jest historick skutenost potvrzujc, e v kanghsko-chazarskch uench idech meme hledat znalcestarovkch djin stedn Asie a znalce etnogenese mladch nrod jafetsk jazykov skupiny spolu se zrodemnrod indoevropskch. A touto d jinnou skutenost vyvrtil jsem vtku, e id o tom vem nemohli nicvdt, jsouce pli vzdleni od stedn Asie, kterou namtl dr. Eli, nebyv obeznmen se skutenost pobytuidovskch uenc po dobu jednoho tiscilet v zemi Kangha. Bez znalost historickch udlost zd se to btineuviteln asi tak, jako souvislost bod 110 na stran 5 (zde 2.) tohoto dopisu, by i existovala. Neuviteln


9/16

9

pro hebraisty i panbabylonisty prv tak, jako e formulace severnho, tedy lamaistickho buddhismu bylaprovedena synkretickmi filosofy nroda K a nikoliv Indy neb Tibeany, i jako skutenost, e zobrazovacnormy mal nroda K jsou dodnes, tedy ji po 2000 let, platn v indickm, indonskm, nskm, tibetskm ijaponskm malstv. A nrod K zmizel v propadliti djin ji pece ped 17ti stoletmi!

Ale i mn nelze se ztotonit s nzory nkterch souasnch uenc, kde se sna vidt v tvrcch pestrkeramiky nejstar Churijce; pedoasijsk i stedoasijsk skutenost to vyluuje: pedpotopn nosatci, kter pro

pedn Asii nazvm Subarejci, nebo v zemi Subartu na ece Chabur mli nejvt pedoasijsk stedit, byliantickou zkladnou pozdjch Churri, kte pevzali jejich kulturu a mnoho z rasovho typu, tedy tot jako sedlo v n, kde etnogenese dnench an jest jimi samotnmi dosvdena.

Jednm z nemalch zjitn, kter jsme uinili sledujce tet chetitsk kulturn most, bylo, e nejstar Churripsali na devnch deskch a na svitcch z volsk ke ern zbarvenou ferme, a nikoliv tu. Meme tedyzamtnout nzor historik, e Sumei byli tvrci nejstarho pedoasijskho psma a e Subarejcm i nejstarmChurritm nebylo psmo znm. Byla to pomjivost psacho materilu, p ina, pro se nm nezachovalypamtky z doby ped potopou jako svdci tehdejho psma...

Z chaosu katastrofy chetitsk e, zpsoben ve 12. stol. p.n.l. tzv. moskmi nrody, vpravd Thrky, Frygy,Armnci, vyplouv na povrch vod starovkch d jin nikoliv ji e, ale krlkrny malch zemnch celkbval chetitsk e, poplatn podmanitelm a souasn s nimi tak chetitsk hieroglyfick psmo.

Kde, kdy a km bylo toto psmo vytvoeno, jako i dvod, pro Chetit opustili daleko modern j klnovpsmo, bn pece v cel pedn Asii, a zavedli nhle hieroglyfy, co znamenalo krok zpt, zstalo dodneschetitskm tajemstvm. Utujme se, e to bude jednoho dne doslovn vykopno, nebo archeologie jest vdounhlch zvrat v nzorech. Zatm meme se domnvat, e Chetit vedeni pudem sebezchovy, vyhrabalihluboko ji skryt prastar psmo v reakci na znik sv velee, jako obnoven dvno ji oputnch tradic.

Nebo, e by toto psmo bylo snad... dvnm psmem vchodochurijsk vtve, kter Chetit pinesli s sebou dopedn Asie a nepouvali jej? Nevme by i prof. Hrozn ml pravdu, byl-li jat uritou ideovou pbuznosttohoto psma s psmem z Mohendo Dar i s nejstarmi psmy krtskmi, by i jeho een chetitskchhieroglyf bylo myln. Nejstarm nm znmm psmem pouvanm v zemi Kangha jest toti psmo odvozenz psma staroaramejskho dlo uenc Hibri kter potom prodlalo 3 stupn vvoje. To nm k, e pvodn

psmo zem Kangha bylo ji v dob prvnho povolvn idovskch uenc do tohoto stedoasijskho uzluzastaral a nepraktick. A o poten archeolog a lutitel starch psem zabvati se jeho rozeenm pipravil jeKutajba ibn-Muslim.

K rozlutn chetitskch hieroglyf: archeolog Bossert hledal chetitsk hieroglyfick npis s bilingvou takdlouho, a takov text skuten nalezl s bilingvou v psmu a ei starofnick. Ale i to mlo svoje obte, kterodstranil Bossertv spolupracovnk Steinherr zzranm zpsobem ve snu! Dovolujeme si ale Steinherra opravitve vztahu mezi bdnm a spnkem!

Hieroglyfit Chetit zanikli v 8. stol. p.n.l. ve vbojch assyrskch krl a jejich nrodnostn zbytky se poaramejtily. Ji dve jsme se zmnili o zpustoen severn Syrie a Mesopotamie, zpsobenm chetitskmtaenm Murilie I. do jin Mesopotamie. Toho vyuila dal vlna indoevropskch pisthovalc, tentokrtindornsk vtve, kter od polovice 2. tiscilet ped n.l. zasahuje do historie pedn Asie jako vldnouc vrstvazem Mitanni s hlavnm mstem Vaukani.

To ale neznamen, e v uveden dob do pedn Asie teprve pili, nebo v pedn Asii jsou prokazateln ji pedrokem 2000 ped n.l., kdy vnikali do severn Mesopotamie, Syrie, Mal Asie, dokonce a do Palestiny. P ili od

severovchodu, nebo nejdve se zmocnili kraj okolo mst Aur a Ninive, kde se njakou dobu udreli. Odtudse tlaili do severn Syrie, kter se stala potom jdrem jejich e. A tam u prameneky Chabur dokonali zkzupedvkho velikho msta tvrc pestr keramiky, jeho jmno dosud neznme, kter ale znovuobnovenov dob aramejskch krl a potom assyrsk nadvldy jmenovalo se Guzana.

Mitannci zaloili msto sv e Vaukani na pravm rameni eky Chabur, na mst daleko strategickyvhodn jm a od Guzany nepli na vchod vzdlenm. Jednali tedy dle vzoru cel ady starovkchdobyvatel znienm dv jho stedit a vstavbou novho porobenm povdt, e star asy nenvratnzanikly a nastaly nov.

Za svho pobytu v krajch okolo mst Aur a Ninive si Mitannci zvykli na assyrsk uitkov umn druhhotiscilet ped nam letopotem, kter vzali za sv. Tam toti na dv jm subarejskm zem kvetla tehdyumleck vroba, kter byla ji siln ovlivnna Babyloni, ale kter v jist me vyvjela se samostatn. takkeramika nebyla ji pestrobarevnou, nbr jednobarevnou, by i vkusnou a jinch tvar. Na msto kamennchnstroj nastoupily kovov. Pestr keramika, kter dominovala v severn Syrii po nkolik tiscilet byla zsahemMitannc oputna.


10/16

10

Mitannci byli vchodnmi Indoevropany, jejich e pat k tzv. satemov skupin jazyk indoevropskch a tammezi jazyky arijsk kdeto jazyk nil, tady chetitsk vykazuje p echodnou povahu mezi jazyky jafetskmi aindoevropskmi asi jako ei illyrsko-thrcko-frysko-kimersk. Take chetittina jest lenem pedhistorickskupiny jazyk jafetsko-indoevropskch. Zvlt v illyrtin a chetittin dobe se zachovalo ono staroindick K,kter v jazycch skupiny satem zamnilo se v S v sanskrtskm slovu pro sto.

Dnes je nm ji spolehliv znmo, e staroindoevropsk K bylo charakteristickm indoevropskm jazykm

okrajovch oblast stedoasijskch, kter zahrnujeme dle tohoto K do skupiny kentum (jazyky keltsk,germnsk, italick a jazykeck), kdeto v stedn oblasti stedn Asie, tj. v zemi Kangha jazykovm vvojembyl projeven dle tendenc indoevropskho hlskoslov zkonit pechod K v S (jazyky indornsk, aramejtina,ei slovansk a baltsk).

Na zklad toho veho mono klidn prohlsit, co historikov dosud nein, e Chetit pili do pedn Asie zezpadn okrajov oblasti stedn Asie co mimo jet jin jest potvrzeno spirlovitm pdorysem chetitskchmst v pedn Asii, kter jest spolen t kimrskm sdlitm jako znak doznvajcho matriarchtu, kdetoMitannce nutno pokldat za odtpek arijskch kmen, kter se odsthovaly do Indie, jak tak svd bostvamitannskho pantheonu, kter sdleli s indickmi arijci: Mithra, Indra, Varuna a Nasatja). Jet asi z r. 1400p.n.l. je nm znm vldce malho knectv Kelte u Jeruzalma, jmnem uvardata, kter byl potomkemnejprvnjch arijskch pisthovalc do Palestiny. Z prv doby pobytu vchodnch Indoevropan v pedn Asiivme jen mlo, na kolbit svtovch d jin zeteln vystupuj teprve v 15. stol. ped n.l. V tomto stolet toti

jeden z knecch rod zaal ovldat velkou st zem Subartu, jej etn mal knectv byla mu poddna. Podvldou mitannskch vldc stv se ze zem Subartu prokazateln vznamn e, jej zem obsahovalo Syrii,horn Mesopotamii, velkou st Assyrie s mstem Ninive a maloasijsk kraje.

Zpadn st mitannsk e byla nazvna zem Hurri, proe subarejsk e zskala nzev Churijtina aobyvatel zem Subartu nzev Churrit (Churijci). Hlavn msto mitannsk e neslo arijsk jmno Vaukani(dnen Fecheria). Dynastie zem Hurri byla v 15.14. stol. ped n.l. spznna s dynasti Mitanni.

Nejstarm krlem mitannsk dynastie byl Turatta, pravnuk anatarv a vrstevnk faraon Amenofi III. a IV.V dob Turattovy vldy byla mitannsk e ji oslabena a menho zem, ale pesto obvanou pedoasijskoumocnost. Egyptt faraonov uzavrali zk ptelsk pakty s mitannskmi vldci, aby si zajiovali jejichspojenectv proti chetitskm krlm. Ti z mitannskch princezen staly se egyptskmi krlovnami. SestraTuratti, Giluhepa byla enou Amenofise III. a jeho dcera Tatuhepa enou Amenofise III. a pozd ji takAmenofise IV. Avak v pomru k Egyptu byla mitannsk e slabm partnerem. Mitannt krlov nedostvali

eny od faraon, ale zlato a penze.Po smrti Turattov zaal rozklad mitannsk e vyvolan pedevm stle rostouc moc chetitskho krleuppiluliumy z Chatua, kter ovldal celou adu mitannskch vasal v pohraninch zemch a kdy zemelfaraon Tuth-ench-amon (asi r. 1357 p.n.l.) neobrtila se vdova po nm se dost o enicha k Mitanncm, alek Chetitm. Turattv syn Mattiuaza musel si vzt za enu jednu dceru uppiluliumy, kter po smrti Turattovzashl mocn do spor o mitannsk trn, aby jej zskal pro Mattiuaza. Archeologov vykopali adu smluv, mezinimi i ty, kter jsou nejen pouze historicky, ale i kulturn historicky nesmrn dleit. Ale brzy po smrtiMattiuazov (okolo r. 1360 p.n.l.) Chetit rozboili hlavn msto Vaukani a tm zasadili mitannsk ismrtelnou rnu.

Okletn mitannsk stt, jeho hlavnm mstem stalo se severnji poloen msto Taidi, vklnn mezi Chetitya novou assyrskou vojenskou velmoc, nemohl se udret. Taidi bylo v roce 1308 ped n.l. dobyto assyrskmkrlem Akad-niriari I. (asi 13101281 ped n.l.) a rozboeno. Tm zmizela mitannsk e provdy

z pedoasijskho kolbit.

(pravdpodobnst textu chyb)

Chetit a Mitannci (pejali) starobylou kulturu, umn, uen o bostvech od nositel kultury pestr keramiky,tedy v ppad Chetit, Mitannc, Aramejc od domorodch nstupc tto kultury, jej pedpotopn tit bylov zemi Subartu.

Aramejci znovu postavili v Guzan kryt boit pesn v pdorysu, v stavebnm slohu a vznamupedhistorickho subarejskho boit (hilani) astrln tridy amaTeupHepet, tridy sedmibostva Elohimve svt Jecira, jej ti obrovsk sochy daly znovupostavit na kolosy pedn fasdy boit bohyn Venuinysfry Hepet (assyrsky Itar).

Aramejci na rozdl od Mitannc a shodn s Chetity zachovali svj jazyk a poroben obyvatelstvo arameisovali,tedy posemittili. Pouvali dvojho druhu psma: psma klnovho a psma vlastnho, tedy aramejskho. Psemn pamtky ji zmnnch npis na kamennch deskch prehistorickch relif se z doby Hadianu a Kapary


11/16

11

nezachovaly, protoe pouvali churijskho psacho materilu devnch desek a svitk ke, na kterch psaliernou zbarvenou ferme psali tedy na materilu, kter snadno podlh zkze i zv li dalch podmanitel. Jezajmav, e dnes ji neiteln otisky aramejskho psma z doby Hadianu a Kapary psanho ferme zachovalyse v hln na mstech, kter zstaly a po nai dobu dostaten vlhk, tedy tam, kde devo i svitky ke zcelashnily.

Z kulturnch hodnot, kter Aramejci pinesli s sebou, nedokzali vnutit domcmu obyvatelstvu ze zem Subartu,

kter jist nebylo pvodn, ale velmi smen krve, nic jinho, ne aramejskou e a psmo. Od t doby zskvalaaramejtina stle vce pdy a rozila se v celm pednm Orientu. Aramejci si zjevn neponechali dn zesvch dvjch bostev, ale pevzali zcela a pln dvn subarejsk pantheon Sedmibostva Elohim.

Vlda dynastie zaloen Hadianem nemla ale dlouhho trvn, nebo znovuobnoven pravk mstos ndhernmi palci a boiti bylo okolo 1100 p.n.l. znieno mocnm assyrskm krlem Tiglat-Pilesarem I.Dobyvatelsk iny tohoto assyrskho krle v severn Syrii a horn Mesopotamii mly ale jen pechodn vznam,nebo v dob Adad-nirary II. (911891 p.n.l.) vznikl nov aramejsk stt na zem severn Syrie a hornMesopotamie pod vldcem Abi-salamu (Absalon) s nzvem Guzana. Avak ji roku 808 p.n.l. assyrskkrlovna Semiramis, matka Adad-nirary III., zmocnila se aramejskho sttu Guzana, jeho zem jako assyrsk provincie bylo dle nazvno Guzana a spravovno assyrskm mstodritelem. Roku 793 ped n.l. bylmstodritelem v Guzan assyrsk eponym Mannu-ki-Aur.

V Assyrii byl toti kad rok oznaovn jmnem nkterho z vysokch ednk, tzv. eponym. Seznamyobsahujc tato jmna v chronologickm poad nazvme listinami eponym.

Nlezy assyrskch klnopisnch a aramejskch tabulek pochzejcch ze 7. stol. p.n.l. potvrzuj, e na zemGuzana pevldly assyrsk nzory. Dle tchto tabulek musme ale konstatovat, e i tehdy zvtzili sta subarejtbohov, a jak klnopisy kaj, Teup bydlil dle v Guzan spolu se amaem a Hepet.

Na konci 9. stol. p.n.l. byly guzansk kraje v tak pevn moci assyrsk, e krl Sargon I. pesdlil po rozboenpalestinskho msta Samary r. 722 p.n.l. kece Guzana (bibl. Gozan, dnes Chabur) st idovskho nroda nazbytek mst mdskch.

Odtud potom i z Mdie byli povolvni idovt uenci do stedn Asie do zem Kangha. Jest nm znmo, egozant id pouvali k pepism starohebrejskch spis drahocennho materilu, aby dle jejich domnnnepodlehly zkze: svitk z mdn dlouh folie s vytepanm textem. Litujeme, e nebyly dosud nalezeny apravdpodobn tak nebudou, nebo jak bval sdlit idovsk v Guzan, tak i palestinsk kraje, byly od tch

dob navtveny nejednou loupeivou soldateskou a jet v 5. stol. p.n.l. znamenalo nkolik kilogram mdi amosazi pro mnoho lid velik poklad.

Dal osud starch kulturnch zem okolo eky Chabur byl spojen s osudem assyrskho sttu, kter podlehl roku612 p.n.l. spojenm vojm Md a novobabylonsk e. Pokus poslednho assyrskho krle Auruballita II.udreti se v mst Harran se nepodail a tak r. 606 p.n.l. miz mocn assyrsk e z pedoasijskch djin.Mdov a po nich vbrzku nsledujc Peran nezanechali v severn Syrii a horn Mesopotamii zejmjch stop.

Teprve za vboj Alexandra Velikho a v pozd j dob e msk nabyly tyto kraje novho vznamu, jak otom svd s od nich vybudovanch rozshlch silninch spoj (viz: Tabula Peutingeriana pozdn mske).

Roku 363 n.l. csa Jovin musel odstoupit vchodn st tchto zem i parthsk, kterou ji okolo r. 250p.n.l. zaloil rod Arakovc, kter se zmocnil vldy nad Irnem. Parthov dle svdectv Strabonova (XI, 9) vyli

ze stedoasijskch kraj

okolo Aralskho jezera.

Zmnive se v ppad Parth opt o stedn Asii, nelze opominouti upozornit na nkolik stedoasijskchhistorickch skutenost z prvnch t stolet n.l., kter od t doby a dodnes oza uj kulturu velik sti Asie as tou tak celou adu esoternch soustav tzv. Vysok Asie (angl.: Innermost Asia) velmi zvltnm svtlem.

Jedn se nm o mal stedoasijsk nrod K, kter v 1. stol. p.n.l. vyel ze svch dvnch zarfnskchsdli ve stedn Asii, aby formou politickch pakt a vlenmi vboji vytvoil vedle e msk, ny a eparthsk jednu ze ty svtovch velmoc prvnch stolet naeho letopotu. A nejen to; mal nrod K, jehoetnogenese jest vdecky sporn, take ptrajce po jeho pvodu jsme nuceni pijmouti za sv zprvy, kter o tompinej uen Hibri ze zem Kangha (by i v tomto ppad se mnou dr. Eli nesouhlasil), vytvoil jet vc:zvanou i ducha, kterou nazvme Mahjna, Velkou Cestou, i severnm buddhismem. Mal, ale mocnnrod, kter dospv k vrcholu moci bhem 1. stol. n.l., zalenil do sv e kraje od stedn Asie a do polovinypedn Indie.

A byl to ksk vldce Kadfises I., kter z toho dvodu nese dodnes eck pdomek Velik Spasitel. Jehonstupce, Kadfises II. (asi 4578 n.l.), pokraoval ve velikm spasitelskm dle svho pedchdce. e K


12/16

12

nabyla nejvtho vznamu za vldce Kanika (asi 78123 n.l.) a sice jak mocensky, tak i na kolbiti ducha. Potom nastoupil Huvika a Vasudva; vyslnm mision podailo se jim mezi r. 67170 n.l. za vldy nskchcsa z dynastie Han rozit v n severn buddhismus. Kulturn historikov nazvaj mesiskou innostuvedench kskch vldcinnost synkretickou; nelze mi souhlasit, nebo existuje zejm rozdl mezi filosofiVelk cesty severnho buddhismu a nboenskou synkres pozdjho tibetskho lamaismu jako nboenstv.

Nelze pochybovat, e rod K vychzel z tradice Zend-Avesty; prv proto dobe vidl dlouhodobost zpasu

dobra se zlem, kter dle Avesty po naplnn vk ml bti vyeen pchodem Saojantovm.

Pro by mlo lidstvo ekat, kdy dle kzn Buddhova utrpen a vykoupen z nho lze kadmu lovku mocnzaphnouti sly ducha, aby prohldl osudy jsoucna a poznal, e ve jest nicotn a potom ani by mu bylozapoteb potebn soud k sprvnmu jednn teprve uvaovati, rozz se v nm nhle takov soud? (thnasomam patibhanti?)

Jsou tak ale takov, kte necht j kret cestou ist abstrakce, nebo jsou bu pli zateni barvitoukonkrtnost svta jev, nebo pedstavami nboenskch pantheon; ti se mus nauit vystupovat vkamipohen, aby si nakonec v nejvy sfe oteveli brnu vykoupen ze svta pomjejcnosti a utrpen.A k tomujim slou tantrismus pedevm ve formakti-jogu.

Bytosti vech druh lid nejsou prosty egoistickch rys. Tak to u dl Velik cesta: Jest nutn, abych nesl thuvech jsoucnost... musm dt svoje jstv do zstavy a nsti vykoupen celmu vehomru z putovn... A proto

nad stupnm svatosti stoj Dokonal, Paekabuddhov, kte nezskali vykupujcho vdn jako ciuniverslnho uitele, ale z vlastn sly; nemohou ale svoji dokonalost veejn vyhlsit, nebo nejsou povolnik tomu, aby se stali universlnmi uiteli, protoe v jednom rozmez vk me existovati v urit soustav svtpouze jeden universln Buddha.

Pojem paekabuddhy jest velice pozoruhodn, nebo zcela jest souhlasn s nzorem Mojovy Genese; iv primitivnch dobch, kdy se jet neprojevil universln uitel a proto jet neexistuje jeho uen i obec jmzaloen, nen mohutn toucmu pstup k poznn uzaven.

Na uznn takov, ne vdy kadmu zejm, vykupitelsk innosti bylo zaloeno crkevn uctvn boddhisattvlamaistickho buddhismu.

Hlavnm tmatem Velik cesty jest otzka utrpen a vykoupen v bolesti putovn, kde otzka buddhovstvustupuje zcela do pozad; v pravd se jedn o filosofick nzor a o z nho plynouc intuici: thanaso mam

patibhanti?V dalch odstavcch poukzali jsme na dvn spojitosti, existujc mezi buddhismem v bec a ivaismem,koencm v drvidismu. Paekabuddha jest toti souznanm pojmem s boholovkem ivait; mimo to podmnky uskutenn a na nepatrn obmny jsou u obou stejn, jich smrnice znamenaj vykupitelstvv bolesti putovnm adou ivot.

Tyto spojitosti mezi buddhismem a ivaismem neplynou z njakho synkretismu kskch vldc; to ve bylo jidlem Gautamy Buddhy, jak nm dokazuj jeho vroky, kter i v ppad paekabuddhy jsou ohromujcjasnosti a pesnosti.

V ppad paekabuddhy, ivaickho boholovka i nskho ang-ti, dve ji zmnnho, narazili jsme nanco, co pozdji zvme na vahch rozmyslu, nebo jest to velmi blzk Velikmu arknu kabaly.

e kskch vldc nemla dlouhho trvn, nebo po poslednm Arakovci Arbatanu V. zmocnil se

v parthsk i vldy persk Sasnovec Ardar (r. 226 n.l.); obnoven persk e velmi omezila vznam eksk. Mimo to asi v polovici 3. stol. n.l. odpadla od tto e indick zem, take e K ztratila svj dvevelik vznam.

Vrtme-li se do pedn Asie, nalezneme v zemi Subartu velmi zmnn podmnky, nebo velk st Syrie bylapokestna. Velmi etn zbytky zcenin nestorinskch klter poukazuj na vznam nestorinskch mnich,kter krtce potrval i po dobyt zem Subartu a Mesopotamie kalifem Omarem (634644 n.l.), nebo to byliprv oni, kterm vdme za mnoh ze staroeck filosofie i alchymickch tradic starovku tm, e pedali svojeznalosti Arabm, kte nm je zachovali i dle vyvjeli.

Ale i za vldy mohamednskch kalif podrely si severosyrsk a mesopotamsk kraje svj nrodohospodskvznam, zvlt za vldy Ejubid, dynastie Saladinovy (11691250) a umnmilovnch Ortukid z Mardinu(11081408) doshly novho rozkvtu, kter byl na krtkou dobu peruen vpdem Mongol, 1259.

Navtvme-li dnes tyto kraje, nen ji nikde ani zdn po bvalm rozkvtu, tak dleitm v kulturnch djinchlidstva. Byl to hrozn Timur Chromec, kter z pomsty nad obranou msta Mardin, po dva roky mu spnvzdorujcho (14001401), zpustoil plodn horn Mesopotamie a severn Syrie a srovnal jejich kvetouc msta a


13/16

13

etn vesnice se zem, jako i dal usmrtit veker obyvatelstvo. ivotopisci Timurovi vyprv j o pyramidchsmrti, kter dal zdit z usekanch hlav pobitho obyvatelstva.

A tak od doby hroznho zsahu Timurova a dodnes tyto kdysi tak dleit kraje s dalekoshlm kulturnmvznamem zstaly spormi pastvinami, ktermi kouj neustle mezi sebou se svc kmeny arabskchBeduin.

* * *Ven pteli, zamlel jsem po strunm vypsn d jin nejzvan jch kraj pedn Asie nabdnouti Vmvlet do severozpadn Syrie a sice pedevm do oblasti ovldan dnes koovnky kmene Milli, stle sesvcch s jinmi beduinskmi kmeny nroda Aneze i s koovnmi Kurdy Na kdlech imaginace.

Tohoto myslu se vzdvm, nebo pedchoz strnky obsahuj adu vdeckch dkaz o kulturn-historickskutenosti, kter nen zapoteb obohacovat jet vce rozshlou adou visionskch sn.

Avak i visionsk sny mohou napomhati odhaliti mnoh, dodnes zahalen vdcm mlhovitost dvnchdob. Nkolika obshlmi dopisy seznmil jsem Vs s teori i praks visionsk innosti intelektulnhozamen, kter i na poli historickch skutenost neztrc svoji platnost. Proto chcete-li vyskoit po hlav adopadnout rovnma nohama na pole pedd jinnch skutenost, uvdnch na nkterch strnkch dnenhodopisu pouijte k zkladnmu pokusu magickho znaku sefiryJesod.

Budete-li chtt navtvit kraj Velk lut eky skote do stedu znaku mnou dvno ji uvedenho genia: v jehosvtle uzte, e urit vere Genese, lc peddjinn skutenosti i text etiopsk verse knihy Henochovy jsouzaloeny na skutench udlostech. Nemyslete ale, e k nvtvny Vm vnucuji znovu pouit znak; takezbv pouze vhodn volit.

Nedomnvejte se tak, e takov vlety umouj jen speciln magick znaky. Tak kup. k nvtvstedoasijsk zem Kangha mono s spchem pout znaku rodu Sijvuova a prv tak k nvtv kskchvldc jednoduchch znak rodu K. A kdybyste snad chtl zt adamick mythus Try ve svtle skutenosti,prosm, abyste pouil Znaku odvozenho z tvaru psmene Alef, kter jest na pantaklu Gan-Eden.

* * *

Rozshl ada archeologickch dkaz nepipout ji pochybnost o peddjinn skutenosti lidu, kter si stlezachovval zvyk usazovati se pi tocch ek jako podvdomou vzpomnku na sv j civilisan stupe, kdy byl

jedlkem kebl a ryb. Proto zem, kter obval, bylo velmi rozshl a rozkldalo se od mesopotamskhopobe Perskho zlivu pes stedn Asii a do severozpadn ny a na druh stran pes horn Syrii a naBalkn.

Je zvan, e kulturn vrstvy tomuto lidu nleejc nachzej se v jin Mesopotamii a ve stedn Asii okoloAralskho jezera archeologicky pod vysokou vrstvou naplaveniny. Tato vrstva naplaveniny oddlujev Mesopotamii kulturn vrstvy tohoto lidu od kulturnch vrstev sumersko-akkadskch. Zmnn skutenost vedemne k postaven hypotsy, e mythick djiny lovka obsaen v Te a zakonen rozshlou prodnkatastrofou v podob mabul, veobecn potopy, jsou vzpomnkami na djinn skutenosti tohoto lidu.

Kulturu tohoto lidu nazvm dle archeologickch nlez pro pedn Asii kulturou tvrc pestr keramiky, prostedn Asii dle sovtskch vdc kulturou kelteminarskou.

V tto souvislosti je nutno se zmniti o jin keramice a sice o tzv. staromonochromnm druhu tlustostnnchtvar v primitivn hrnsk technice. Byla zhotovena z velmi hrub plaven hlny a je ed nkdy ern nebo

lutohnd i erven potaena a dobe letn. Jej tvary jsou jin ne u pestr keramiky a sice velmi primitivn.Npadnm jest pomalovn nkterch kus, kter lze vysvtlit jen jako vliv pestr keramiky.

Staromonochromn keramika tvo toti nejhlub archeologickou vrstvu, kter ale sah dosti vysoko do druharcheologick vrstvy, do vrstvy pestr keramiky. Pestr keramika byla sice jet zhotovovna run, bylo ale pouvno jinho druhu hrnsk hlny, znamenit plaven, je daleko tvrd ji vyplena a tenkostnn, nkdytenk jako slab karton, zdka jednobarevn a pevn krsn malovan.

Vznik proto otzka, zda vrobci prehistorick jednobarevn keramiky patili k te rase jako tvrci pestrkeramiky. Dal otzkou je, zda snad pestr keramika nen jen pouhm vvojem jednobarevn. V ppad, evrobci pestr keramiky byli novmi pisthovalci, ilo pvodn obyvatelstvo vedle nov pchozch po dlouhoudobu s nimi v mru a bylo od nov pchozch pomalu vstebvno. A na to poukazuje adamick mythus Try,dle kterho synov Adamovi brali si za eny dcery zjinho nroda.

Pestr keramika tvo dle vrobn techniky, tvar a ozdob ti skupiny zce, tedy neperuovan, vyvjen.Ndoby maj obvykle irokou oste odznutou spodn plochu. Nejstar skupina jest opatena lesklou malbou sezkladnmi tny ern, hnd, erven a oranov barvy rznho odstnovn. Druh skupina je opatena


14/16

14

dvojbarevnou i trojbarevnou malbou. V dob pouvn mysln dvojbarevnosti doshla pestr keramika vrcholurozkvtu. Tet skupina je malovna ble ve spojen s polychromi.

Malovan vzory jsou geometrick, jednoduchch zkladnch vzor; sestvaj z horizontlnch lini; klikatin,obloukovch vlnovek, ps s rznou vpln, ad bod, trojhelnk, hl, ikmch rek. Vzcnj jsou kruhyv adch a velmi npadn jsou achovit pole, rhomby i sovit vzory. Zvltn motivy jsou tylstek a tzv.maltzsk k, hvzdiky a hvzdice.

Ale i zvata jsou ast. Pedevm tvernoci, zvlt bci a gazely vyobrazen vlee nebo pololee s nohamasloenma pod tlem. Hlavu zobrazovali velmi prost, v profilu hled dozadu, kdeto rohy a paro stojc enface. Zvata jsou asto seazena v adch za sebou a mezi nimi nachzej se vzory z bod neb rek k vyplnnplochy.

Lze tak vidt letc ptky se iroce rozepjatmi kdly, ptky vzltajc i dosedajc, pasouc se stda, hady, jedovat stonoky, kobylky a podobn. Zvlt oblbenm zvecm motivem byla b hlava jako symbolbostva Teup.

Daleko primitivnji jsou namalovni lid. Nachzej se v adch drc se za ruce, tanc, nebo skren sedc.Vidme lidi s pozdvienma rukama, zobrazovan stejn v pedpotopnch vrstvch jihomesopotamskch, v suse,v zpadnm Irnu, stedn Asii, v severozpadn n. Na jedn z ndob pedpotopn vrstvy nachzmevyobrazen vz s dvma jedoucmi mui. Kolo vozu bylo velik a mlo osm pic. Kon byli mal a zapaeni

po jednom za sebou tak, jak bylo zvykem na pozd jch tzv. kapadockch peetnch vlecch ze 3. tisciletp.n.l.

Rostlinnm motivem je pistciov strom a datlovnk, zvlt pouvan k namalovn obtnch misek. Toznamen, e tyto dva motivy byly ji v pedpotopn dob mythologicky vznamn; oba tyto stromy hrlyv symbolice pedoasijsk mystiky ve vech dobch vynikajc lohu. Proto nachzme pistciov strom adatlovnk jako vznan symboly i v adaptaci Adama-Kadmona.

Z mnostv nlez lze bezpen soudit, e stedisko pedpotopn kultury pestr keramiky nenachzelo se snadv jin Mesopotamii (v mst Ur), ale na severu Subartu, kter v dob assyrsk nadvldy jmenoval se Guzana.

Kultura pestr keramiky nle mlad dob kamenn nstroje byly z pazourku a obsidinu nebylo jetpouvno hrnskho kruhu.

Obshlho popisu daj si velmi vzcn nlezy soch. Zmnme se jen o nejdleitjm. Podivuhodn jsou hlavy

soch jejich obliej tvo tm jen nos zcela nepravdpodobn utven a velik a oi, take hlava se podobhlavpta.

sta jsou vznan tenkmi a pesto odulmi rty. elo je vysok (dlouh) a tak hluboce dozadu sklonn, e sena prvn pohled zd, jakoby nemly dn elo. Vous je okolo rt vyholen a pod bradou tvercovit zastien asitak, jako jest zvykem jet nyn u nordickch ryb na doby. Vlasy dlouh, uprosted rozdleny pinkou a pitom sesvny dozadu.

Hlavy en vykazuj velmi malou a nevystupujc bradu, vlasy sesny dozadu a na spncch spltny do dvoucpk viscch po stranch tv. Profil en siln pipomn nkter z typ mladch bezvousch id s dlouhmia nakadeenmi pejzami z polskch mst; maj ale jet ne sklonn elo, vt a jet vce zobkovitj nos ioi vce jestb ne uveden idovsk typy.

Pi pohledu na hlavu eny en face zvl jasn vynik ji zmnn dojem pta hlavy: nezeteln, mal, jakoby

chyb jc brada, irok a velik zobkovit nos, take se zd, e jsou bez tv a nad vystouplma oimanepatrn prouek ela; teprve pohldneme-li na hlavu svrchu, uvidme, e se jedn o vysok, dozadu velmihluboce sklonn elo, kter pi pohledu zepedu vypad, jako by byly nad elem lys...

eny odvaly se dlouhou pilhavou koil, na hlav nosily zvoj a nezbytnm doplkem byla mal, prunkabelka, kterou nosily v lev ruce. Chodily bosy.

U mu setkvme se s trojm druhem odvu. Pedevm s dlouhou koil a po kotnky a opatenou zkmi apilhavmi rukvy. Koile je dole vroubena asi 10 cm irokm ozdobnm pruhem s dol smujcmrkovnm a je nad boky pod ebry pepsna. K takov koili nosili na hlav asi 7 cm vysokou pokrvkus plochm dnkem. Chodili bosi i obuti do stevc s zkou, zobkovitou, nahoru zahnutou pikou.

Druh typ muskho odvu byl velmi zvltn, se kterm se v dob historick nikde ji nesetkvme. Skldal sez vce soubnch horizontlnch volnk, kter se rozdlovaly na etn, tsn vedle sebe poloen tsn.Jednotliv tsn jsou zk a dole zapiatl a kad z nich m uprosted podln vrub. Tento odv vzbuzujedojem, e se skldal s dlouh zk erpy, na kterou byly piity tsn vedle sebe tsn rostlinnho motivu


15/16

15

meovit listy a takto ozdoben stuha otoena okolo tla zanaje levm ramenem, kdeto prav rm bylonah.

V prav ruce nosili vlen kyj.

Je velmi zajmav, e atem tohoto druhu jsou odny tak figury vyryt do nejstarch sumerskch peetnchvlek ze zatku 4. tiscilet p.n.l. Dle typ nosatch obliej figur usuzujeme, e na tchto vlecch nejsou

zobrazeni sami Sumei, ale bostva pevzat od tvrc pestr keramiky.Tet druh odvu skldal se z koile dlouh a po kolena s krtkmi rukvy, na kterou byl oblkn tzv.kapadock kabt, kter nechval prav rameno a levou nohu nepikryt, dole byl zaokrouhlen a dosahoval tma k patm. K tomuto odvu nleely tak ji zmnn zapiatl stevce a tak holinky do polovice ltek.Tento odv doplovala vysok homolovit pokrvka hlavy, kterou mono tak pokldat za prototyp mitry. Typtohoto odvu byl noen v chladnjch krajch; pozdji byl s nepatrnmi pravami pevzat od Chetit.

Bojovnci byli ozbrojeni vlenm kyjem nebo palic, kter nosili v prav ruce a souasn bumerangem,noenm v lev ruce. K tmto zbranm pidruil se v dob pechodu do doby mdn vlen srp z mdi, kterse pozdji vyvinul v zakiven i rovn me.

Je nesporn, e luk a p byl tvrcm pestr keramiky pvodn ciz, jak svd velmi vzcn nlezy piek pz pazourku a obsidinu, dokonce se zd, e byl neoblben a e byla stle dvna p ednost bumerangu. Z toho lzes jistotou soudit, e tvrci pestr keramiky nepat kern rase.

Velmi zvanm svdectvm o vysok kultue tvrc pestr keramiky jsou relify na deskch z bazaltu avpence, tzv. orthostaty, ktermi byly z venku obkldny sokly vznanch budov a boi, aby zdiz neplench cihel byly chrnny ped povodnmi. K obsahu nkterch relif se vrtme pi popisujednotlivch initel sedmibostva Elohim, kde se tak zmnme o typu staveb ndhernch boi hilani kter i v lovku na doby vzbuzuj velik div. Obrovsk sochy bostev stojcch na zv ecch kolosechzaujmou mystickou hrzou, kter ve starm orientu obklopovala ve bosk.

Vzpomnm tak staroegyptsk analogie: m-li olovo zskati obsanm a pitom nhlm skokem formu avlastnosti zlata, d si injekce, zvan asem. Olovo, by i sedeno prac jako star otrok, neme bez zsahuzevn inteligence zskati vlastnosti zlata.

Kn memfidskho Ptaha pouvali uveden analogie jet v poslednch stoletch p.n.l. k vkladu genese druhuSapiens z rodu Homo.

Pedchozch sedm odstavc pipojuji, abych ukzal, na kterm mst tajemstv Adama-Protoplasta a Adama-Beliala jsou spjata s velkm arknem Adama Kadmona v nedln celek... A souasn nkolika slovy osvtlilzkladnu esotern nauky o veobecn degeneraci, jinak skrytou v pe myth.

A co se tk ve zmnn staroegyptsk analogie, novodob historikov chemie kaj, e asem existoval pouzev abstrakci. Nenamtm nic proti tomu nzoru; dopluji pouze tm, e asem jako abstraktn pedstava (pouhpojem) ml svoje zevn, tedy konkrtn vehikulum. Prv proto, e existoval jen v abstrakci...

Abstraktn pedstavy ili pojmy, jako vibrace mozkovch bunki cokoliv jin, nejsou zevn vnmateln, takepotebuj, aby se staly konkrtn zjevnmi, zevnho vehikula: slov ei. A toto specifick vehikulum vznikakustickm dnm, kter jest vyvolno hlasem a specieln modifikovno stroji stn dutiny korespondujcmis dalmi tlesnmi orgny.

Avak lidsk e vykazuje u rznch nrod dalekoshl rozdly.

Logika, jej veker obsah jest zaloen na pojmech, prv pro svj obsah, stav ve vech lidskch eech tytkoly, kter jsou ale rznmi jazyky rzn eeny. Otzka, jak a pro tyt logick koly e rzn jazykyrzn, vedla k vstavb tzv.srovnvac jazykovdy.

Zkladnm kolem srovnvac jazykovdy je z tvar historickch e odvoditi a otevti tmto jazykm zapodklad sloucprae. Avak tm zpsobem otzka een logickch kol v rznch jazycch zcela rozdlnchnebyla rozeena; naopak, stala se jet paliv j, nebo i prae jest cel ada velmi dokonalch a jiv zkladech se od sebe ji velmi licch.

Proto filosofie dospla kdomnnce, e za prajazyky prv pro jejich mnohost a rozdlnost nelze hledati ji nic jinho, nezvec instinkt, asi tak, jako za podivuhodnou geometrinost pavuiny a za pospolitou organisacvel i mravenc. Ale domnnka zstane vdy jen domnnkou, to jest me bti pravdiv i myln... Nebo skrvse za touto problematikou vc?

Odpovzme kategoricky: ano... adaptace praei Adama-Kadmona!


16/16

16

Ven pteli, vyslovil-li jste pn, abych se odvil o odhalen Velikho arkna kabaly, muste mi dovolit,abych jeho obraz odhalil svobodn a mnou zvolenm postupem. Prosm, abyste nezapomnl, e k zdrnmuproveden danho kolu dm si svobody male, bsnka a klauna. Z toho dvodu si dovolm v ptm dopisepodrobiti zkoumn pojmy ILU a EL, jak se jev ve svtle srovnvac jazykovdy semitskch jazyk, jako prvnnrtek kontur malby na podkladu obrazu, kter jsme nanesli obsahem dnenho dopisu.

Promite, e jsem v tomto dopise pouil k oznaen historickch dat tzv. star chronologie. I tzv. novj

chronologie jest jet plna omyl.

Frantiek Kabelk

dosud nepublikovan dopis Frantika Kabelka bez uveden data,pvodu a souvislost; zskan bohuel bez komente.

slba

Documents

Alef Elohim