Almanach? - Gymnázium Most · Almanach 1999 – 2009 Motto ... O tom rozhodovala komunistická strana. V mém případě rozhodla, že nejsem uchazeč . Almanach 1999 ... - 5 - 1999

Almanach 1999 – 2009 Motto: Vzorec na život z taháku nevyčteš

- 2 -

Almanach?

Má-li být almanach ukázkou toho nejtypičtějšího za uplynulé období, muselo by v něm být

všechno, co se v této době povedlo a co vítězilo, ale také s čím se zápasilo a co někdy pokulhávalo.

Jenže paměť někdy klame a pohled zpátky bývá zkreslený…

Pokud by měl být almanach jenom výčtem úspěchů a souhrnných cifer (almanach neúspěchů

by nebylo dobré pořádat), vystačili bychom se statistickými údaji. Ty by ale vytržené z kontextu

působily ploše, bez života a nezajímavě…

Čím tedy takovou publikaci zaplnit, aby byla živá, aby nekopírovala poslední almanach, vydaný

před deseti lety, a aby navíc přiblížila život na této dnes už devadesátileté škole? Záměr vypadal asi

takto: Ohlédnutí ano, ale ne příliš do minulosti, toho bylo a jistě ještě bude dostatek. A tak se

zamýšlený almanach stává spíš ročenkou, příležitostným textem, který chce čtenářům přiblížit

poslední desetiletí života na mosteckém gymnáziu. Najdeme v něm vzpomínky absolventů stejně jako

postřehy současných studentů, úryvky ze školní kroniky a výpisky z netradičních žákovských prací,

většinou ze školních a třídních časopisů z let 1999 až 2009, výstřižky z tisku a v závěru publikace také

ukázky textů publikovaných našimi žáky na internetových stránkách školy.

Mgr. Karel Vacek, ředitel školy


- 3 -

O zastávku víc..

Když jsem v roce 1999 shlédl z balkónu Městského úřadu v Mostě na shromáždění absolventů

naší školy při příležitosti 80 let od jejího založení, zatajil se mi dech – náměstí bylo plné.

Jen s obtížemi jsem udržel hlas v síle potřebné pro alespoň trochu kloudný a srozumitelný

uvítací projev. Starosta města Jiří Šulc dojetí neskrýval vůbec.

Krátce řečeno: Ta záplava dole, ten novodobý 1. máj, to veselé moře rozesmátých lidí, to byla

přehlídka bývalých (v tu chvíli i současných – byli hosty, organizátory i pořadateli) studentů, kteří se

sešli, aby si společně významné jubileum školy připomněli.

Shlížel jsem dolů a přemýšlel, který z pocitů ve mně je nejsilnější. A pak zvítězila úcta. Úcta

k instituci, která v různých časech a různých situacích, v různých podmínkách vyslala do života tyto

lidi. S různými osudy, kariéru končící i začínající, s akademickými tituly i bez nich. Úcta ke škole, která

pro každého z nich byla tou „jejich“ školou. Na ni vzpomínají, ji přišli dnes pozdravit!

Jsou plni vzpomínek a dojmů a dojetí ze setkání s bývalými spolužáky a kantory. Je toho hodně

na povídání, ukazování . Ale nejvíce se těší do školy!

Tak se v čase, kdy jsme byli šťastni, že skončily povinné průvody, jeden mohutný vydal

z náměstí ke gymnáziu. Tramvaje nejezdily, doprava stála, chodníky byly plné diváků. Hudba hrála,

transparenty oznamovaly postupné ročníky a všichni byli veselí. Délka průvodu? Několik

tramvajových zastávek!

Tolik vzpomínka. Máme rok 2009, uplynulo deset let od zmíněného výročí… a je to tady zase.

Škola dál vzdělává, vychovává a také se v průběhu času mění. Velmi výrazně. Přestože oslavuje

devadesátiny a plnou parou míří ke stovce, mládne! Mládne svým vybavením, svými novými

prostorami, svými učiteli - jejich nápady a metodami. Mládne svým moderním školním vzdělávacím

programem.

V jednom však stále zůstává stejná – rok co rok ji opouští její absolventi připravení k dalšímu

studiu, k životu.

Jak? To ukáže až čas. Ten také ukáže, jak moc ti noví, ti za posledních deset let, si své školy váží.

Kolik se jich ke své Alma mater přihlásí!

Budeme to umět změřit. Mělo by jich být o zastávku víc!

PhDr. Jaroslav Neuhöfer, 1.7.1990 - 31.8.2006 ředitel školy

Ze vzpomínek absolvent ů… Na mosteckém gymnáziu jsem maturovala před pětačtyřiceti lety. Dobu mých studií i života

vůbec silně ovlivňovalo politické klima šedesátých let minulého století. Neřešila se ani otázka „čím

chci být“. O tom rozhodovala komunistická strana. V mém případě rozhodla, že nejsem uchazeč


- 4 -

dělnického původu, proto je pro mě další vzdělání nežádoucí. Můj studijní duch to tedy vzal oklikou

přes volný učební obor, a po nezbytné praxi si našel cestu do tehdy nově zřízené Střední školy pro

pracující, což bylo gymnazijní večerní studium při zaměstnání.

Po osmihodinové směně, na pět hodin školní lavice, dojíždění, v noci úkoly a příprava na další

den, ráno do zaměstnání… třikrát až čtyřikrát týdně, po dobu tří let, to vydržel málokdo. Večerní třídy

se tedy slučovaly, a ti „skalní“ sklízeli uznání i od našeho třídního profesora Bohuchvala Kratochvíla.

Ale my, tehdy většinou náctiletí, stíhali jsme ještě první lásky, hudební pondělky, bruslení, nácvik

spartakiády či taneční, a pěknou vzpomínku na náš maturitní ples v Repre historického Mostu

chováme dodnes. Pamatujeme například také energetickou krizi, kdy nám ve třídě večer svítila jedna

žárovka, a nebylo tudíž vidět na tabuli ani do sešitu. Všechno se překonalo, některé spolužačky se

stačily vdát, jiné zasnoubit, a tak jsme došli k maturitě.

V roce 1964 jsme složili zkoušku dospělosti, a když se ohlédnu zpátky, daly nám tyto náročné

roky mimo získaných středoškolských vědomostí i pevnost, vytrvalost, sebedůvěru, ale i vděčnost.

Vše se velmi hodilo v následné „škole života“. K přednesu zdravice maturitní komisi mi maminka ušila

krásné šaty. Přinesla jsem jí za to vyznamenání.

Naše pravidelné školní srazy daly vzniknout celoživotnímu přátelství, jsou vždy šťastným

dotekem metafory, hodnocením i návratem do studentských let, někdy i do školy přímo, takže víme,

jak je nyní krásná.

Oslavit s naším gymnáziem jeho devadesátiny si považuji za čest, a všem jeho současným i

budoucím studentům bych přála, aby je měli v takové úctě jako já a moji spolužáci.

Brigita Janovská


- 5 -

1999 - 2000

„Stalo se již tradicí, že školní rok je zahajován slavnostně v zasedací síni magistrátu. Letos však

byla tato událost o to slavnostnější, že v tomto školním roce oslaví naše škola 80. výročí založení

českého gymnázia v Mostě. Přípravy oslav ostatně vyplnily již závěr minulého školního roku,

prázdniny a srpnový přípravný týden pedagogů.

Pečlivá organizace a vstřícnost institucí a sponzorů přispěly ke skutečně velkolepým oslavám.

Vydán byl almanach, který dokumentuje vývoj školy od jejího založení do současnosti, obsahuje

seznam všech absolventů a pedagogů za celou dobu vývoje školy, ukázky výtvarných a literárních

prací studentů, vzpomínky absolventů a pedagogů.

Účastníci oslav se sešli první sobotu v září v 10 hodin na Prvním náměstí v Mostě. Zde stáli

současní studenti s tabulemi jednotlivých ročníků, rozdávali oslavencům stužky s logem gymnázia a

program oslav. Z balkonu budovy úřadů pozdravili shromáždění představitelé města a dalších

institucí, včetně ředitele školy. Z náměstí se účastníci vydali na slavnostní průvod městem, který byl

ukončen u druhé, mladší budovy gymnázia. Tady se průvod rozešel; na účastníky čekaly stánky

s občerstvením a suvenýry, kde bylo možné koupit výrobky studentů, almanachy, trička atd.

K prohlídce byly připraveny všechny prostory obou budov školy, výstavy fotografií a obrazů, u obou

budov vyhrávala hudba. A tak bývalí studenti usedali po letech do školních lavic, vzpomínali na svá

školní léta, nacházeli své učitele. Na srazu se často sešly celé třídní kolektivy, a tak se vzpomínání

přeneslo i do okolních mosteckých restaurací. Všichni účastníci byli zároveň hned na začátku pozváni

na slavnostní akademii, která se konala v Městském divadle v Mostě a kam byla zajištěna kyvadlová

doprava. Na akademii vystoupili nejen současní, ale také bývalí absolventi, například zazpíval pěvecký

sbor gymnázia, výtvarník a básník Luboš Růžička četl své verše a spisovatel Pavel Brycz ze svých

povídek…

Ze školní kroniky

K příjemnému průběhu oslav přispělo i krásné slunečné počasí. Setkání bylo zakončeno

přátelským večerem pro pedagogy a hosty v Městském domě zábavy Medúza. Oslavám a jejich

průběhu věnovala velkou pozornost všechna regionální média:

„Měli jsme bezva partu. Období začátku šedesátých let bylo příznivé pro študácké vylomeniny,

takže to nebylo jen o učení. Scházíme se dodnes,“ svěřil se sociálnědemokratický poslanec

Parlamentu ČR Josef Hojdar, který maturoval v roce 1964. „Myslím, že jsem měl dvě dvojky a dvě

trojky. Ty byly z jazyků, což mi zůstalo dodnes,“ prozradil. O dva roky později končil gymnázium také

spisovatel a humorolog Václav Budinský. „Byla to krásná doba, začaly se rozpouštět ledy a to nám,

studentům, nahrávalo na spoustu recesí. Vždyť v té době vznikl i vědní obor bubuismus, který jsme

založili se spolužákem Slavomírem Burešem,“ zavzpomínal autor knihy Gymnázium, jež pojednává o

dění v mosteckém ústavu na počátku šedesátých let.

Z Deníku Mostecka


- 6 -

Pracovali na maturitním plese, ale i na koních

Spolupráce: Školy z Mostu, Hungenu a Halifaxu jdou společně do Evropy

Zástupci tří partnerských škol sdružených v projektu Comenius nadace EU Sokrates se sešli

během víkendu v Mostě. Jde o mostecké gymnázium, střední školu z německého Hungenu a

anglickou církevní školu z Halifaxu. „Cílem projektu, který nese název Kulturní dědictví a spolupráce ve

sjednocující se Evropě, je vzájemné poznávání mladých lidí z těchto škol,“ uvedl koordinátor

spolupráce za českou stranu Mgr. Karel Vacek.

„Konkrétními aktivitami našich studentů jsou například publikace informující v němčině a

angličtině o České republice, našem regionu a městě,“ vysvětlil Vacek. Žáci škol třeba srovnávají

regiony, v nichž žijí, co se týče historie, sociálního složení, úrovně vzdělávání a vůbec způsobu života.

„Nejdůležitějším faktorem pro českou stranu však zůstává, že naši studenti komunikují se svými

vrstevníky ve světovém jazyce,“ řekl koordinátor projektu.

Od pátku ředitelé a zástupci pedagogických sborů německé a anglické školy poznávali

Mostecko a české gymnázium. Strávili čas na maturitním plese, navštívili děkanský kostel a muzeum,

zajezdili si na koních ve Svinčicích. Přitom se neustále diskutovalo o tom, jak spolupráci prohloubit.

„Na červen chystáme mezinárodní setkání studentů partnerských škol, takzvaný Evropský týden

v Hungenu,“ informoval Vacek. Dále byl například dohodnut výměnný pobyt učitelů mezi německou a

českou školou, takže v říjnu někteří mostečtí studenti budou moci zhodnotit formu výuky

společenských věd u nás a v zahraničí. Pro rok 2001 se počítá i s výměnnými pobyty studentů.

Spolupráce s Hungenem se rozvíjí již od roku 1998, za tu dobu se studenti poznávali například

při turistických a vodáckých kurzech, sportovních soutěžích a vzájemných návštěvách. Komunikují

spolu prostřednictvím internetu, vyměňují si literární a výtvarné práce.

„Tento víkend jsme se poprvé setkali i s anglickými kolegy, kteří nás pozvali do Halifaxu. Věřím,

že jde o počátek spolupráce všech tří škol, která by měla rozšířit komunikaci našich studentů i na

angličtinu,“ zhodnotil význam návštěvy Karel Vacek.

Z Deníku Mostecka

Gymnázium s nejlepší vizitkou

Na počátku roku oslavy, na konci okresní úspěch

„Začali jsme právě ukončený školní rok nádhernou oslavou 80. výročí založení gymnázia, která

se povedla a patřila v Mostě k dominantním událostem minulého roku,“ začal hodnocení školního

roku 1999 – 2000 ředitel Gymnázia v Mostě PhDr. Jaroslav Neuhöfer.

„Rok skončil podle průměrného studijního výsledku 1,9 a procentem docházky žáků, které

představuje 93,6, také dobře, i když my takovýto výsledek považujeme na druhé straně za výsledek

standardní pro naši školu,“ pokračoval ředitel. Pro Jaroslava Neuhöfera je také důležité, a v tomto

případě nezastíral svůj dobrý pocit, že sice trochu v komornějším prostředí bez pompézností právě


- 7 -

jím vedená škola převzala v závěru školního roku ocenění nejúspěšnější školy v okrese za výsledky ve

vědomostních i sportovních soutěžích. „A není to jen zásluhou žáků, ale i jejich pedagogů, žáci jsou

vždy prodlouženou rukou práce učitelů,“ míní ředitel gymnázia.

Škola je zapojená i v řadě projektů evropského významu řízených přímo z Bruselu a v dalších

aktivitách. „Potěšitelné je třeba i to, že dostáváme, jako právě v tomto čase, od našich absolventů

zprávy o úspěšném ukončení vysokoškolského studia, získání vědeckých titulů a podobně,“ uvedl

ředitel Neuhöfer. Prý pozitivní hodnocení školy se dá nalézt i v odvoláních, která rodiče nepřijatých

žáků uplatňují po přijímacím řízení a ve kterých si někteří pisatelé neberou servítky. „I přes vyjádřené

výhrady k nepřijetí dětí je v odvoláních vždy uvedeno, že chtěli umístit své dítě právě na naši školu, a

to o dobrém pohledu na úroveň školy také ledacos vypovídá. Myslím, že jsme vykročili do devátého

desetiletí existence školy tím 81. školním rokem docela dobře,“ míní ředitel mosteckého gymnázia.

V průběhu prázdnin se bude v obou budovách mosteckého gymnázia pracovat. U hlavní

budovy bude pokračovat obnova obvodového plotu a uvnitř pak další etapou rekonstrukce rozvodů

tepla. V pronajaté budově bývalé 6. ZŠ, v takzvané budově B, dojde po dohodě s městským úřadem

jako vlastníkem k rekonstrukci nevyhovujícího sociálního zařízení pro žáky. V den rozdávání

vysvědčení proběhlo výběrové řízení na dodavatele.

Z Deníku Mostecka

Ze vzpomínek absolvent ů… Když si vzpomenu na léta strávená na gymnáziu, tak první, co si vybavím, jsem já, jako "malá,

ušatá a s brejlema", která nikoho moc nezajímala. Do té chvíle, než začala hrát divadlo. A za tuhle

vzpomínku jsem vlastně ráda, protože to byl čas, kdy se rozhodovalo o mé budoucnosti. Určitě jsem

byla díky gymnáziu dobře připravená ke studiu na vysoké škole (což je myslím to, co tenhle typ školy

má s mladým člověkem udělat), ale já "zdrhla" k divadlu a nelituji. Jsem teď díky tomu ve svojí práci

šťastná. Dnes jsem v angažmá v Městských divadlech pražských a mám to štěstí hrát i na několika

dalších scénách. Spousta vzpomínek na naše gymnázium je milá, ať už na spolužáky nebo i profesory,

především na naši třídní, paní profesorku Volfovou, a profesora literatury a filosofie Viléma Vránka.

Přeji téhle svojí škole spoustu stejně spokojených absolventů.

Lucie Pernetová

Absolventi 2000

Septima A Septima B

Veronika Andrejsová Pavel Beránek Alena Bloudková Lucie Budilová Michaela Bočková Barbora Dandová Vladimíra Gřundělová Simona Frydrychová Hana Horváthová Monika Fundová Lucie Keclíková Andrea Hanzlíková Radek Kneř Michaela Hrabovská Lukáš Kubásek Veronika Chruščová


- 8 -

Petra Marková Iva Jochmanová David Novotný Daniel Krista Jan Paparega Jiří Kryštůfek Markéta Pecková Hana Lahovská Tereza Plichtová Lucie Macezichová Jitka Polesná Pavla Marková Dagmar Ptáková Petra Mejstříková Josef Rada Michaela Ochtábcová Pavel Soukup Lucie Petráková Ondřej Suchopár Josef Sábl Dita Svobodová Petra Sarnová Kamila Štěpánková Jiří Stöhr Darina Zelenková Hana Šroubková Zdeňka Tlustá David Vosika


- 9 -

2000 – 2001

Koncem listopadu proběhla vernisáž výtvarných prací studentů v mostecké galerii Praxeis. Pod

vedením Jaroslavy Krásenské a Miroslava Mužíka zde studenti představili svá díla pod názvem Pábení.

Další kulturní akcí studentů byla akademie, která se uskutečnila v Repre 20. prosince, dopoledne jako

generální zkouška, odpoledne pro rodiče a veřejnost.

Ze školní kroniky

Studentská díla v kuchyni rozesm ějí i provokují Mostecké galerii Praxeis se nedávno podařilo získat nové prostory – kromě atria zimní zahrady

jí přibyla i bývalá školní jídelna a kuchyň. Tím se otevřely nové výstavní možnosti, které jako první

hned využili studenti zdejšího gymnázia pod vedením pedagogů Jaroslavy Krásenské a Miroslava

Mužíka. Pod názvem Pábení tu představují své malby, grafiky a instalace, inspirované často texty

Bohumila Hrabala. Věkový rozptyl studentů přitom nabízí divákům práce od dětských her až po

studentské legrácky a mírné provokace.

„Druhým tématem byla inspirace modrou, jež je barvou výjimečnosti a lidské dokonalosti.

Studenti jí na picassovské téma pomalovali auto a vytvořili tu iracionální modrou krajinu s raketami a

motýly,“ prozradil Mužík, jehož žáci využili i trubky trčící ze zdi zdevastované kuchyně, obalili je do

modrého igelitu a vytvořili z nich tak postavy lidí či pavouků.

Z MF Dnes


- 10 -

Hlasy ze školních lavic Na poslední chvíli jsem se i přes obavy z neúspěchu rozhodl podat si přihlášku na mostecké

gymnázium. Mohl jsem jít jinam, bez přijímacího řízení, ale řekl jsem si, že to zkrátka zkusím. Dodnes

jsem rád, že jsem to udělal, i když jsou to teprve čtyři roky a já nemohu říct, jestli mi to k něčemu

bude. Tahle střední škola mi zatím dala to, co jsem od ní chtěl. Nové přátele, všeobecný přehled a

myslím, že mě naučila i tak trochu se učit. I když v životě nevyužiju komplexní sloučeniny, už vím, že

jsem se s tím dokázal poprat. A o tom studování přeci je, naučit se překonat i ty věci, do kterých se mi

zrovna nechce. V životě to nebude jiné.

David Šarnik, student semináře mediální výchova

Bylo 4. září a já nastupovala do prvního ročníku gymnázia. Čekalo mě slavnostní zahájení na

mostecké radnici. Akce to byla hektická, většina studentů nevěděla, jak se na danou událost

připravit, co si vzít (s sebou i na sebe), a někdo dokonce ani nevěděl, kam jít. Samotný průběh byl

zdlouhavý a nudný. Proslovy a zpěv nebraly konce. První den jsem netušila, že tyto pocity přesně

vystihují studium na střední škole. Proslovy jsou nekonečné, často tápu kam a s kým. Občas si kladu

jednoduchou otázku proč? Jediné, co se mění, je počasí. 4. září byl parný letní den a mně je ve škole (i

přesto všechno) často zima.

Radka Prosová, studentka semináře mediální výchova


- 11 -

Jak si studenti p ředstavují budoucí formu studia K příležitosti 80. výročí Gymnázia v Mostě jsme pro vás připravili interview s jedním ze

studentů, kteří nedávno založili Spolek pro změnu metod gymnazijní výuky. Jejich program se vám

pokusí přiblížit sextán Zdeněk Dutek.

Váš program, který je prezentován na internetové adrese www.reformace.ustavu.cz, je bezesporu velmi zajímavý a revoluční, nabízí se ale otázka, co vás přivedlo na tuto myšlenku?

Po šesti letech studia na této škole jsme došli k názoru, že znalosti zde požadované jsou z valné

většiny akademického rázu a pro použití v praxi mají jen nepatrnou hodnotu. Absolvent gymnázia se

stává chodícím slovníkem bez jakýchkoliv praktických znalostí.

Ale gymnázium přece nemá vychovávat speciálně zaměřené absolventy, nýbrž poskytnout základ pro další studium…

Nám také nejde o kompletní změnu koncepce výuky, ale pouze dát studentům možnost dříve a

ve větší míře se zaměřit na určitou oblast jejich zájmu na úkor ostatních předmětů. Např. chce-li jít

student na fakultu historie, pak je pro něj potřebnější studium dějepisu, literatury a umění ve větší

míře než výuka matematiky. A naopak.

Ale možnost hlubšího studia konkrétní oblasti vám přece umožňují semináře těchto předmětů.

Semináře ano, ale přitom neubírají nic ze zátěže ostatních a leckdy zbytečně náročných

předmětů. Nejlépe je to patrné na příkladu dějepisu, který klade stejné nároky na zájemce o historii i

na zájemce o přírodní vědy. Díky tomu se mnoho studentů zcela zbytečně a bez jakéhokoliv přínosu

musí naučit mnoho podrobností.

Jaká je tedy vaše představa systému studia?

První ročník by probíhala výuka podle dosavadního scénáře pouze se zřetelem na následný

výběr zaměření. Na konci prvního ročníku by si student vybral libovolné 4 předměty, na něž by se

dále zaměřil. Zbylé předměty by byly redukovány na minimální počet hodin a jejich náplň na

nezbytně nutné minimum.

Děkuji za zajímavé myšlenky a za rozhovor.

Z třídního časopisu Debakl, 2000

Absolventi 2001

Septima A Septima B

Veronika Babáková Luboš Brabenec Štěpánka Beranová Markéta Brzoňová Eva Bunešová Zuzana Čadková Ladislava Čížková Lenka Čekelská Tereza Fričová Vít Dočekal Daniel Gampl Pavlína Dušková Zuzana Haňová Jiří Fíla Michal Hartman Pavlína Goliášová Jana Hrdinová Ondřej Hanousek


- 12 -

Marie Hrodková Kristýna Huličková Jana Jarošová Petra Jakubková Libor Kotouček Marcela Jizerská Veronika Koutecká Milan Kozelka Šárka Kučerová Petr Král Miroslav Lazicius Aneta Krimová Jana Loudová Jan Kubát Michaela Lukešová Kamila Kučerová Dagmar Pajecká Milena Kuklínková Andrea Píchová Kateřina Kýhosová Václav Píša Miroslava Lutzová Jana Purchartová Lenka Machová Jana Rybářová Olga Mocnarová Klára Szturceková Pavel Němeček Jana Vatrová Milan Slovák Libor Zídek Vendula Stupková Eva Žejdlová Lukáš Sýkora Petra Šrédlová Jiří Tischer Petr Zoubek

Čtvrtá A Čtvrtá B

Jiří Bauer Tomáš Bravený Jana Felcmanová Barbora Čermáková Lucie Ferenzová Veronika Hnízdilová Lenka Fialová Lenka Hrindová Zdeněk Hanzlíček Kateřina Janušíková Lenka Hrubá Miroslav Jiříček Jan Končel Kateřina Kaderková Miroslav Kuželka Lucie Kellnerová Radek Lacina Lucie Křenová Michaela Malá Kateřina Malá Jan Mašek Klára Matičková Lenka Novotná Michal Nesládek Ludvík Peřina Tomáš Prušinovský Martin Svatoš Kateřina Slapničková Dalibor Šala Ivana Šalounová Tereza Šindelářová Jan Šerý Tomáš Ujčík Jan Štembera Vladimír Vodička Ivana Tichá Eliška Vyskočilová Michaela Varyšová Kamila Zelenková Barbora Vojtková


- 13 -

2001 – 2002

Trojice se ješt ě rozroste o jižní zem ě Gymnázium v Mostě podepsalo v sobotu smlouvu o partnerství s německou Gesamtschule

Hungen, která povede k dalšímu prohloubení vztahů vzdělávacích zařízení, výměně stáží pedagogů i

studentů a zkvalitňování jazykové úrovně žáků. Partnerství na smlouvě zdůraznil podpis ředitelů

Ingolfa Hoefera a Jaroslava Neuhöfera, ale také pedagogů a rodičovské veřejnosti obou škol.

Spolupráce má už nyní zcela konkrétní podobu. Školy společně pořádaly lyžařský výcvik

v Jeseníkách, cykloturistiku, obsazují navzájem školními týmy sportovní turnaje v basketbalu a

volejbalu. Nejdůležitější jsou však navázaná přátelství přímo mezi žáky, která mnohdy přetrvávají i po

absolvování středních škol. V jednom případě třeba český mladík díky trvalému přátelství získal

pracovní uplatnění ve firmě otce německého kamaráda.

S německou školou gymnázium spojuje hlavně práce na projektu Komenius…

„Tématem projektu byla otázka předsudků v Evropě. Jsme v závěrečné fázi projektu u výzkumu

veřejného mínění, zpracování a předávání výsledků,“ uvedl Karel Vacek, vedoucí projektu za

mosteckou školu. V dalších třech letech by dosavadní partneři měli začít práci na projektu novém

s podtextem, že Evropa je víc než Euroland. „Partnerství se ještě rozšíří o další tři vzdělávací zařízení,

o purtugalskou školu z Poiares, španělského zástupce z Pamplony a italské Tarento,“ dodal Vacek.

Z Deníku Mostecka

Už druhým rokem působí na naší škole debatní klub pod vedením Ing. Vladimíra Černého.

Debatní klub dosahuje úspěchů na regionální i republikové úrovni a o činnost v něm začíná být mezi

našimi studenty velký zájem.

Ze školní kroniky

Za podivíny, kteří se potřebují vymluvit, považuje mnoho lidí členy debatních klubů, z nichž

jeden funguje i v Mostě. Klub místního gymnázia dokonce zvítězil v českém regionálním kole debatní

ligy…

Členové klubu se shodují v tom, že díky debatování začali více naslouchat názorům druhých. Při

debatách musí pozorně sledovat, co říká druhá strana, a na její argumenty patřičně reagovat. „Nejde

o to, co si o tezi myslíme, ale jak dokážeme pracovat s tím, co říká soupeř,“ říkají…

Diskutéři jednou obhajují určitý názor, aby ho podruhé naopak popírali. „Je to jako ping-pong

s argumenty. Když teď s někým nesouhlasíme, vždy se mu snažíme svůj názor nějak podložit. Před tím,

než jsme začali s debatováním, tomu tak nebylo.“

Příprava na debatu pro ně znamená vyhledávání informací, zjišťování nových souvislostí a nové

způsoby uvažování o problémech…

Z MF Dnes


- 14 -

Nečekaného úspěchu dosáhl debatní klub při mosteckém gymnáziu. Přestože v únoru oslavil

teprve první výročí své existence, na republikové soutěži ve Všenorech u Prahy obsadil v minulých

dnech vynikající druhé místo.

„V České republice nemají tyto kluby dlouhou tradici. Předloni jsme byli pozváni do kláštera

v Želivi, ať se podíváme, jak takový klub pracuje, a pak už nebylo daleko k jeho založení na naší škole,“

vzpomíná Vladimír Černý, kouč a zároveň rozhodčí debatního klubu.

Z Deníku Mostecka

Není to jen nějaké hádání se nad stolem. Důležité je, aby v debatě zaznívaly skutečné

argumenty. Proti sobě stojí dvě tříčlenná družstva a jejich úkolem je hájit nebo negovat předem

známou tezi. Celou debatu sleduje porota, která na závěr určí vítěze. Zásadní jsou již zmíněné

argumenty, které dokládají tvrzení každé strany nebo naopak vyvracejí tvrzení soupeře. Ovšem

rozhodčí zajímá také celkové vystupování, rétorické schopnosti a umění přesvědčit druhého.

Z MF Dnes

Hlasy ze školních lavic

Každé ráno se probouzím do reklamy.

Když si každé ráno čistím zuby, několikrát si přečtu nápis na pastě a na kartáčku, přičemž se mi

vybaví ten geniální slogan o péči dvanácti zubařů. Nedá se přehlédnout, že na poličce mě sledují


- 15 -

šampóny Shauma a v rohu vrčí tichá pračka LG. Všude cítím tu vůni, co má provonět celý byt. Pak se

jdu nasnídat. Jelikož je úterý a bojuji za zdravou snídani, tak snídám Bebe Dobré ráno s müsli. Vůbec

mi to nechutná. Přitom se v té reklamě všichni tak usmívají a s chutí div nesní porci na celý den. To

vše zapíjím Grankem. To abych v dešti nad sebou měla ten ochranný deštník, jak to tam ukazují. Ještě

Marťánka a vyrážím do školy.

Prší. Hm, slibovaný deštník nikde. Cestou jdu kolem sázkové kanceláře. Vybaví se mi ta

povedená reklama - Každý ve světě hledá svá šťastná čísla. Přesně vidím, jak se roztáčí vrtule a ten

chudáček je katapultován do pole čísel štěstěny. U čínské restaurace se mi zvedá žaludek při

vzpomínce na Bobika. Proto si hned beru žvýkačku Orbit profesional, která čistí vaše zuby tak, že to

nepoznáte. Blbější slogan jsem snad nikdy nečetla. Má cesta dále pokračuje kolem drogérie Teta. To

mi připomíná, že teta Andrea má dneska svátek. Pošlu jí esemesku. Dostala nový kecafon-Vodafon,

ten z té reklamy na falešné soby. Ach jo, to se tak někdo má.

Sotva vkročím do dveří školy všimnu si, že místo bílého svetru mám šedivý. Ani nevím, že mám

ve svém šatníku šedivý svetr. Možná ztrácí bělost nebo se obarvil. No, asi jsme ho měli prát v Perwolu

kašmír, to by pak byl bílý i po dvaceti letech.

Už jsem doma. K obědu si mám ohřát zapečená kuřecí prsa od Vitany a sušenou polévku ze

sáčku od Magi. V tom někdo zazvoní. Kdo to může být? Jdu se podívat. No, snad to není zase ten

dotěrný chlápek z reklamy na Calgonit, co mi jde ukázat, jak se krásně starám o naši pračku. Minule

jsem ho nemohla vyhodit z bytu. Měli jsme novou pračku. (To jsem mu ale neřekla.) Něco tam

mumlal o vodním kameni, zarachtal v pračce, vytáhl nějakou součástku, ale ona vůbec nebyla

zanešená, jako v té reklamě. Kdybyste viděli, jak se na ni divně zatvářil a jak bezmocně těkal očima po

okolí a nevěděl co říct. Nevěřím, že by se sem ještě odvážil po takovém trapasu. Mamka přišla. To

snad ne, ona byla nakupovat. Vykládá jídlo na stůl, kde se řadí v určitém sledu jako kostky domina.

Ananas, salám, meloun, nic, cibule, eště jednou nic, camping salát, Teekane, ementál, loupák,

kapusta, a zase nic…

Anna Hynešová, Klub tvůrčího psaní

Absolventi 2002


Marie Berková Jana Andertová Michal Bernát Lukáš Bohata Žaneta Cwierzová Lenka Bosáková Miluše Dubjaková Ivana Červenková Zuzana Hlavová Jiří Dočkal Petra Holubková Zdeňka Hrdličková Vladimír Hotový Eva Jakešová Daniel Jandera Michaela Kačerová Martin Jíša Alena Kolářová Jan Kačena Šárka Kopřivová Renata Kalášková Lenka Křenková Lucie Klepácsová Petra Kubánková


- 16 -

Lucie Kružíková Michal Kupec Lenka Lédlová Miloš Libich Nikola Levojevič Ladislav Medřický Lucie Lukešová František Mildorf Vladimír Patera Jitka Mocová Zuzana Pecháčková Martin Mysliveček Kateřina Perglová Cyril Nebesář Dušan Perný Lenka Pavlicová Jiří Podzemský Aleš Polata Martin Růžička Šárka Prokšová Tereza Rydvanová Kamila Remutová Kamil Stanček Jaroslava Sedláčková Quido Šlechta Barbora Šalová Pavel Trykar Pavel Tesař Tereza Turková Jan Traxmandl Vendula Vimrová Monika Weitzová


- 17 -

2002 – 2003

Pěvecký sbor mosteckého gymnázia se už definitivně zapsal do povědomí nejen mostecké

veřejnosti. Na pátém ročníku adventního koncertu Kiwanis klubu Most – Litvínov zazpíval pod

vedením sbormistryně Dany Hetflejšové převážně vánoční skladby, spolu s dalšími mosteckými tělesy

– Dívčím pěveckým sborem Střední pedagogické školy Most a Ženským pěveckým sborem Most.

Koncert měj již tradičně charitativní charakter a jeho výtěžek byl věnován Mateřské škole

v Bohušovicích nad Ohří jako finanční dar zařízení postiženému povodněmi.

Na cest ě do Vídn ě zapěl dív čí sbor také prezidentovi Poté co se dívčí pěvecký sbor SMoG (Sbor mosteckého gymnázia) uvedl na kulturní scéně

v Mostě a v dalších českých městech, se po vystoupení v německém Marienbergu dívky vydaly do

Vídně, aby zde nabyly nových hudebních zkušeností.

Cestou si studentky prohlížely Prahu, kde se jim naskytl neopakovatelný zážitek – kousek od

Hradu zástup dívek míjel sám prezident Václav Klaus se svou ochrankou. Díky pohotové reakci

profesorky Jaroslavy Krásenské se s nimi prezident zastavil a SMoG mu přednesl píseň Adama

Michny, kterou Václav Klaus vyslechl se soustředěným zájmem. Následně se se sborem vyfotil a

nakonec mu popřál mnoho štěstí do Vídně.

Samotné vídenské vystoupení SMoGu probíhalo jako součást tamních církevních oslav „Öffner

die Türen für Kristus“. Sbor mosteckého gymnázia měl skutečně veliký úspěch a byla mu dokonce

nabídnuta další spolupráce. Dívky se tak vrátily do Mostu s mnohými zážitky a již nyní plánují další

vystoupení.

Z Deníku Mostecka


- 18 -

Ředitel moc nemluvil – a sklidil úsp ěch Most – Včera se na hlavním sále mosteckého Repre uskutečnila již tradiční slavnostní akademie

gymnázia. Jak už je zvykem, tato akce byla provázena studenty maturitního ročníku.

Po krátkém úvodu se představil školní pěvecký sbor v čele s paní profesorkou Hetflejšovou.

Akademii nikdy nechybí taneční kreace, reprezentované hlavně amatérskou taneční skupinou

Rockbalet, ani dramatické scénky a recitace. Nejvíce si ale publikum získala premiéra netradičních

akvabel. Rozdílné fyzické proporce a nádherné pohybové prvky diváky nejen rozesmály. Náklonnost

publika si také získali studenti třetího ročníku svým prvním veřejným výstupem, na který se pilně

připravovali rok dopředu. Píseň Aleše Brichty Dívka s perlami ve vlasech se muzikantům podařila.

Avšak toho největšího a nejpříjemnějšího překvapení se přítomní dočkali až během vystoupení

ředitele školy pana Jaroslava Neuhöfera, který po velmi krátkém proslovu oznámil vyhlášení

ředitelského volna, a tím sklidil obrovské ovace.

Jako velmi úspěšnou zhodnotil tuto akci i nejvyšší dohlížitel nad akademií profesor Vilém

Vránek. S výstupy všech účinkujících byl spokojen nejen on, ale i diváci.

Z třídního časopisu Noviny, 2002

Ze vzpomínek absolvent ů… Gymnaziální léta, léta prvních lásek i bakelitových mobilních telefonů, léta prvních úspěchů i

zklamání, léta nedávno minulá, přesto už zastřená závojem nových zážitků.

Pro mě osobně nebyly začátky na našem gymnáziu jednoduché. Po letech na základní škole,

kde jsem byla premiantkou, přišly první neúspěchy v předmětech, pro které zřejmě nebyla moje

hlava stvořena. Dodnes se mi trochu potí ruce, vzpomenu-li si například na hodiny na matematiky.

Počítání na tabuli před zraky spolužáků bylo mou malou noční můrou. Dnes jsem čerstvou

absolventkou pedagogické fakulty a vím, že jinak by se pan profesor těžko dověděl, co nám na tom či

onom početním výkonu činí potíže.

Často kladená otázka: „Čemu z toho nerozumíte?“ měla totiž odpověď s velmi širokým

významem: „Všemu.“ Pan profesor byl však velmi spravedlivý člověk, známky uděloval přesně podle

průměru, jak se na matematika sluší a patří. Nikdo se tak nemohl cítit ukřivděný, ani já ne, i když svět

čísel je pro mě stále velikou záhadou.

Naopak humanitní předměty patřily mezi mé oblíbené. Hodiny češtiny s naším třídním

profesorem mě poznamenaly asi nejvíce. Příběhy nejrůznějších literárních postav jsem přímo hltala.

V hodinách slohu mě pan profesor podporoval tak umně, že jsem se cítila talentovaná a výjimečná.

Jenže převyprávěné zápletky a psaní slohových prací mi nestačily, po maturitě vedly tedy mé kroky

přímo ke studiu bohemistiky. Ještě je tu něco, za co vděčím našemu panu profesorovi, je to moje

láska k divadlu. Kdo by mohl zapomenout na dobrodružné výlety do pražských divadel, které mnohdy

končily až v pozdních nočních hodinách? I když třeba dnes už nikdo neví, co tenkrát hráli, každý si

určitě pamatuje na převlékání do večerních toalet na sedačkách Karosy. Ve mně však tyto večery

vzbudily hlavně zájem o českou dramatickou scénu. Bylo to jako s první láskou, zpočátku jen


- 19 -

zvědavost, která postupně přerůstala v něžný platonický vztah, dnes už jej mohu bez nadsázky nazvat

pevným partnerstvím.

Nemohu také nevzpomenout na profesorku dějepisu. Vždy dokonale sladěná a šik paní

profesorka věděla, kdy už je přísně vědecká výprava do minulosti příliš dlouhá. Myslím, že to snad

nebylo ani tak těžké rozpoznat. Dámská část publika začala zkoumat, jak je šedý kostýmek vkusně

oživen červenou barvou nehtů a lodiček, pánská část upnula svou pozornost k modelům spolužaček

(aby ne, kalhoty se nosily nebezpečně nízko a lemy sukní končily pro změnu příliš vysoko). V tu chvíli

opustila paní profesorka dějepisné vody plné dat a oživila výuku nějakým tím historickým drbem.

Touto cestou bych také chtěla paní profesorce poděkovat za to, jak velkou oporu mi byla u maturitní

zkoušky.

Nejsou to však jen hodiny strávené v učebnách, co nás pojí dohromady. Také lyžařský a

vodácký kurz působily na naši třídu jako tmel. Lyžařský kurz proběhl celkem bez problémů, byli jsme

sice trochu zklamáni faktem, že pánové byli ubytováni v jiné chatě než dívky, ale na nic jiného jsme si

stěžovat nemohli. Profesoři byli mimo půdu gymnázia jako vyměnění, zjistili jsme, že jsou z masa a

kostí jako my. Sněhu bylo dost a všichni jsme si užívali zimních sportů i pohodlí, které nám horské

chaty skýtaly.

Vodácký kurz se nesl poněkud v jiném duchu, přesto nebo možná právě proto na něj

vzpomínám nejraději. Se spacáky a stany jsme se sešli v brzkých ranních hodinách na vlakovém

nádraží. Takto vybaveni jsme budili značnou pozornost u kolemjdoucích, oblečených v zimních

bundách. Přestože byl totiž začátek září, babí léto se nekonalo. Pršelo a teplota vzduchu byla okolo

13°C. Naše odhodlání zdolat alespoň část toku řeky Berounky však nemohlo nic zlomit. Počasí se

nezlepšilo ani v následujících dnech. Brzy zvlhly stany i oblečení, teplá voda v kempu k dispozici

nebyla a za trochu horké polévky bychom šli světa kraj (místní restaurační zařízení naštěstí ale nebylo

tak daleko). V těchto podmínkách jsem konečně pocítila, že ti lidé kolem mě nejsou jen spolužáci,

jsou to přátelé. Profesoři na závěr kurzu ocenili naši odvahu a já dnes oceňuji jejich, protože vyrazit

na vodu s partou sedmnáctiletých studentů vyžaduje velkou osobní statečnost. Když jsme se vrátili

zpět do Mostu, kalhoty jsem měla zablácené až po kolena a jindy dokonale upravené vlasy byly

stažené do nevzhledného umaštěného pletence. Přímo na místě jsem se dožadovala čehokoli k jídlu a

moje vlastní rodina mě poznala až po bližším prozkoumání. A přece mám teď, když píšu tyto řádky,

úsměv na rtech.

Poslední rok našich středoškolských studií uběhl rychle, první pololetí bylo celé ve znamení

maturitního plesu, který se opravdu vydařil, druhé ve znamení maturitních zkoušek. I ty jsme

nakonec s menšími či většími obtížemi složili. Pak se naše cesty rozešly.

Bude tomu šest let, co jsme opustili lavice gymnázia. Každý z nás se dal jiným směrem, jsou

z nás učitelé, právníci, ekonomové, lékaři i počítačoví experti. Někteří z nás procestovali svět, jiní žili

jen pro vysokoškolské studium. Jedno nám však zůstalo společné, vzpomínky.

Sarah Drechslerová, maturitní ročník 2003


- 20 -

Absolventi 2003

Oktáva A Oktáva B

Lucie Bejčková Tereza Balatková Pavel Brabec Alexandr Benda Kateřina Čechová Monika Blažová Martin Frána Martina Brožková Marie Hartingerová Helena Fejfárková Renáta Havlíková Veronika Fesslová Iveta Holá Ivan Gacov Hana Hrbková Petra Gürtlerová Miroslava Hurčíková Silvie Hebortová Alexandra Chruščová Vladimír Hilas Jitka Jíchová Petra Huňáčková Dušan Koutecký Michal Charvát Lenka Kováčová Tomáš Kočí Lucie Králová Lenka Kožíšková Lucie Kuruczová Pavel Kulíšek Marek Matuščin Barbora Kupková Marcela Mildorfová Lukáš Kynkal Jana Petráčková Petra Pöschlová Jaroslav Rais Lukáš Salajka Petr Sejkora Iva Sigmundová Štěpán Šmejkal Lada Šůláková Lenka Tesková Štěpánka Trykarová Alena Vrátilová Petr Vlasák Lucie Vrbová Lucie Vrlová Karolína Zítová Klára Zemanová Iva Zemanovičová Iveta Zogalová


Vladimíra Beránková Michaela Brunnerová Lucie Bláhová Martina Burianová Stanislav Burian Ondřej Drudík Sarah Drechslerová Milada Frantová Michaela Dušovská Petr Frolík Kateřina Dvořáková Klára Hlaváčková Milan Filín Jaroslava Chalásová Daniela Franková Martin Janeba Blanka Hasilová Markéta Káninská Jaroslav Haušild Silvie Kožíšková Kateřina Hrdá Kateřina Králová Jan Hyka Lucie Kurková Tomáš Janata Zuzana Lisá Martina Korolová Radka Maidlová Radka Lisá Andrea Miklišová Daniela Machová Michaela Mošnová Veronika Novotná Veronika Němcová Tereza Pachmanová Jitka Neumannová


- 21 -

Gabriela Pucová Michal Novák Václav Rehák Zdeněk Petrák Miroslava Skálová Jana Plecháčková Václav Smítka Zuzana Sýkorová Lucie Ševicová Ivo Šilha Tereza Šnajdrová Tereza Šillíková Eva Truchlyová Karel Šůcha Zuzana Valešová Alena Švédová Marta Vildová Tomáš Tahovský Jan Vrátil Martina Traxmandlová Vladimír Wagner Jan Vašat Lucie Žílová Tomáš Vostrý Ondřej Zlatohlávek


- 22 -

2003 – 2004

Naše škola se již několik let zapojuje do projektu Comenius. V jeho rámci proběhlo na našem

gymnáziu v říjnu setkání středoškolských učitelů z Portugalska, Německa a Itálie.

Součástí tohoto projektu jsou rovněž výměnné pobyty studentů. Delegace naší školy se letos

zúčastnila studijního pobytu v Itálii a již tradičně Europawoche v německém Hungenu…

Koncem školního roku vystoupil na zájezdu v Římě pěvecký sbor gymnázia SMoG…

Do zahraničí vyjeli také „španělštináři“ na studijní zájezd „Umění a jazyk Španělska“…

Ze školní kroniky

Zahrani ční učitelé budou až do pond ělí v mosteckém gymnáziu diskutovat o Evrop ě

Delegaci středoškolských učitelů z Portugalska, Německa a Itálie hostí od středy mostecké

gymnázium. Pracovní setkání trvá do pondělí příštího týdne a koná se v rámci projektu Comenius

s názvem „Evropa více než Euroland?“ Do mezinárodního programu, který prohlubuje spolupráci

evropských škol, se zapojí studenti například tím, že budou vyplňovat dotazníky na téma Evropská

unie…

Z Deníku Mostecka


- 23 -

Debatování, debatní kluby. Znáte? Čtyři roky před mým narozením se přihodila událost, jež poznamenala můj život. Vím, že vám

to může připadat matoucí, nechte ještě alespoň chvilku třepotat své zorničky na těchto písmenkách a

já vám slibuji brzké vysvětlení. V opačném případě neváhejte a otočte list.

Co že se to vlastně událo v onom roce? Američané poprvé vypustili do vesmíru raketoplán

Columbia, Belize vyhlásilo nezávislost, papež Jan Pavel II. přežil další pokus o atentát, Francie zrušila

trest smrti, uveřejnil se MS-DOS a k tomu všemu byl objeven radioaktivní prvek bohrium. Možná teď

již tušíte, že se jedná o rok 1981, nebudu vás dlouho napínat, máte pravdu. Musím vás ale zklamat.

Nepoznamenal mě ani kosmický program, ani politická situace ve Střední Americe, ani křesťanské

milníky, ani etické pokroky starých evropských národů, ani raketový vývoj informačních technologií a

už vůbec ne chemie.

Bylo to něco zcela jiného, velmi nenápadného a málokdo o tom vlastně něco ví. Ve spojených

státech v tu dobu pod vedením doktorů Amose Tverskyho a Daniela Kahnemana proběhl přelomový

výzkum (hodilo by se říct, že se jednalo o sociologicko-psychologický výzkum, ale nechci vás zbytečně

strašit). Skupinu lidí postavili před dva zdánlivě odlišné problémy. Jejich země měla být napadena

nemocí, která si vybírá nejvyšší daň, a ona vybraná skupina lidí se měla rozhodnout, které z

nabízených řešení by vzala za své. V prvním problému měli možnost zvolit plán A, tím by určitě

zachránili 200 lidí z 600, nebo mohli zvolit plán B, v takovém případě by existovala třetinová

pravděpodobnost, že by všech 600 lidí přežilo a dvoutřetinová pravděpodobnost, že by všichni

zahynuli.

Nevím jak vy, ale vybraná skupina se ze 72 % rozhodla pro plán A a jen 28 % respondentů se

vyslovilo pro plán B. Pomalu se dostáváme k onomu vyvrcholení, jelikož stejným lidem byl přednesen

totožný problém, ovšem tentokrát s plány C a D. Kdyby se přiklonili k variantě C, zcela určitě by

zahynulo 400 lidí z 600 a kdyby si vybrali možnost D, byla by to třetinová pravděpodobnost, že by

nikdo nezemřel a dvoutřetinová pravděpodobnost, že by zemřelo všech 600.

Najednou se pro plán C vyslovilo 22 % dotazovaných a pro plán D celých 78 %, můžeme říci, že

poměr lidí se obrátil a přitom... (pokud jste dostatečně všímaví) je plán A zcela stejný jako plán C a

také plán B se rovná možnosti D.

Když jsem se dozvěděl, jak skupina lidí změnila názor jenom díky jinému výběru slov, byl jsem

doslova ohromen. Oba problémy byly na chlup stejné, pouze slovíčka se přeformulovala, obsah zůstal

zachován a to jediné stačilo k tomu, aby celá skupina lidí změnila názor. Najednou jsem si uvědomil

tu ohromnou a nekonečnou sílu slova a zatoužil jsem do jeho tajemství proniknout mnohem hlouběji.

A ejhle, bylo mi přáno, pan ing. Vladimír Černý rozpohyboval v roce 2000 proces, který dorostl

do podoby debatního klubu, a já se stal jeho součástí.

Ano, ano, možná se chichotáte, někteří možná i hlasitěji, nebo tlumeně, jak se válíte smíchy

pod stolem, ale mně to nevadí. Mně se také ostatní studenti a spolužáci občas posmívali a já jim to

nezazlívám. Vůbec netušili, co to vlastně debatní klub znamená, představovali si mě sedícího u

kulatého stolu s šálkem čaje pokřikujícího na ostatní a debatujícího o filozofickém významu

rybářských mušek.


- 24 -

Abych byl upřímný, já jsem se také smál, v našem debatním klubu na mosteckém gymnáziu

jsem se vlastně smál skoro pořád, důvod byl však jiný. Nikdy by mě nenapadlo, že debata a

debatování může být tak zábavné a že s lidmi, se kterými jsem sdílel stejné nadšení, můžu zažít tolik

legrace a neskrývaného štěstí. Nikdy bych nevěřil, že bych dokázal plynule mluvit šest minut na tak

zapeklitá témata, jako byla přítomnost amerických vojenských sil v Saúdské Arábii nebo prosazovat

znovuobnovení trestu smrti a posléze stát na opačné straně a prosazovat pravý opak. Nikdy bych si

sám sebe nepředstavoval, jak sebevědomě jednám se staršími autoritami, jak umím správně vyjádřit

své názory, vidět problémy z mnoha úhlů, naučit se rychle reagovat a vidět mezery v argumentacích,

když se s někým přu. A nejen to. Zpětně si uvědomuji, co všechno jsem za dobu svého působení jako

debatér dokázal, co všechno jsem se naučil a jak hodně mě to změnilo v pozitivním směru.

Vám se to všechno možná může zdát stále matoucí, leč dovolte mi znovu rozkomíhat vaše

zornice, nejspíš se asi únavou zastavily na poslední větě, rád vše ozřejmím.

Hlavní náplní debatního klubu byly a zatím stále jsou debaty jako takové. Kamenem úrazu ale

zůstává fakt, co že to vlastně ta debata je? Jak tedy probíhá? Snad mi budete věřit, že opravdu

nesedím kolem kulatého stolu, neusrkávám saké a nesnažím se rozlousknout tajemství vesmíru. Naše

debaty jsou soutěžní, což znamená, že musí mít určitá pravidla. Naštěstí je mají, ale jsou trochu

komplikovaná a nemyslím si, že je správná chvíle je sáhodlouze vysvětlovat. Snad bude stačit, když

řeknu následující:

představte si dvě strany, jedna podporuje tezi, tedy námět debaty, a druhá se snaží o opak,

tedy dokázat, že ta první strana nemá tak docela pravdu. Každá strana má tři mluvčí, kteří se podle

určitých pravidel střídají, a dokonce po skončení řečí jednotlivých mluvčí přicházejí na řadu kolikrát

velmi zajímavé, často úsměvné, veselé, ale někdy i agresivní křížové otázky, kdy se protistrana táže a

poslední řečník odpovídá. Všichni řečníci (mluvčí) mají pevně stanovený čas proslovu, který je radno

dodržovat. Nakonec rozhodčí hodnotí, která strana byla přesvědčivější, kdo měl lepší strategii,

spolupráci a strukturu projevu.

Soutěžní debata je vlastně týmová skupinová soutěž, na kterou má člověk čas se připravit,

nebo ne. Připravené debaty mají tu výhodu, že máte čas pořizovat si materiály a shánět pomocné

informace, často se tak dozvíte spoustu zajímavých věcí, které byste se asi ani jinak nedozvěděli. A po

čase zjistíte, že najednou víte víc než ostatní studenti, máte přehled, vaše obzory se rozšiřují a

zajímavé vědomosti narůstají.

Nepřipravené debaty mají výhodu v improvizaci, také se většinou jedná o ořechovější témata a

tomu odpovídají argumenty, zřídka nezábavné.

Dalším zajímavým prvkem v soutěžních debatách je také povinnost daný námět debaty

zastávat z obou stran, tj. jednou s ním souhlasíte, podruhé zase nikoliv. Často je to velmi obtížné,

protože vnitřně zastáváte jen jednu rovinu, ale po několika debatách pocítíte nepopsatelné. S někým

se bavíte o nějakém problému a za normálních okolností by vám v mysli vytanul jeden jediný postoj k

danému problému, ale chyba lávky… jako debatéři jste se naučili nahlížet na věci z několika úhlů

pohledu a najednou si opět dokazujete, že jste vnitřně vyspěli, už nejste tvrdohlaví, dokážete se vcítit

do role ostatních, dokážete pochopit názory druhých a víte, že každá mince má dvě strany a co víc, vy

ty strany umíte i popsat, vyslovit je a uvědomit si jejich obsah.


- 25 -

Cože? Nikde nevidíte onu zmiňovanou zábavu? Dobře. Debatní klub není jen o soutěžních

debatách (existuje navíc několik různých forem), každá soutěž musí mít prvek odreagování a

pobavení a teze jako například Je lepší být Karkulkou než Sněhurkou mluví za vše, tolik argumentů

pro jednu nebo druhou pohádkovou ikonu, co rozpohybují bránici, bych jinde neslyšel. A nejen to.

Debatní klub není ani jen o debatování, ale i o jiných aktivitách. Díky klubu jsem například dva roky

zastupoval Indii a Japonsko jako studentský velvyslanec pro Pražský model OSN, měl jsem možnost

poznat spoustu významných lidí nejen z České republiky a co víc, udělal jsem si tolik kamarádů po

celé republice, že teď je ani neumím všechny správně pojmenovat.

Debatní kluby a kroužky jsou v zahraničí zcela běžnou záležitostí, téměř každý dnešní politik

jimi prošel i mnoho jiných významných osobností, což není ani podstatné (úspěch se neměří známostí

nýbrž kvalitou vlastního bytí). Učí lepšímu a sebevědomějšímu vystupování, komunikaci a

porozumění druhým. Tuto potřebu pociťujeme každým okamžikem, jelikož se doba mění a reálných

interakcí mezi lidmi ubývá, stále více se přikláníme k virtuální komunikaci a ztrácíme schopnost se

plnohodnotně projevit právě jako lidé v živém personálním kontaktu s ostatními.

Pro mne jako osobu zastupoval debatní klub jednu z možností, jak tuto bariéru překlenout a

nezakrnět v moderní době.

Pro mne jako středoškolského studenta znamenal debatní klub oživení školní docházky a

pestré trávení nejen mimoškolních aktivit. Dnes už jsem povýšil a studuji na vysoké, z nabytých

zkušeností čerpám doslova každý den, nebojím se říci svůj názor, jsem pyšný na své vystupování,

prezentace, školní práce i jiné aktivity, jsem hrdý na všechno, co jsem díky debatnímu klubu zažil

nebo se naučil a jsem rád, že umím svá slova volit tak, jak zamýšlím, a že díky nim mám život

jednodušší, plný vyčkávajícího potenciálu.

A všem ostatním doporučuji, aby si také uměli hrát jako já, protože i zábavou lze docílit lepších

kvalit. Debatování není dřina ani povinnost, vždycky to byl, je a snad stále i bude jen způsob, jak

bezbolestně, bez námahy, bez trýznění, s úsměvem, se smíchem, s radostí a s viditelnými výsledky

docílit stavu, kdy budete na své jednání hrdí.

Zdeněk Scholze, člen debatního klubu

V Mostě vzniká sportovní gymnázium /Jediné v Ústeckém kraj i/ Gymnázium Most otevře pro školní rok 2004 – 2005 nový čtyřletý studijní obor sportovní

příprava pro olympijské sporty – házenou, košíkovou, softbal, sportovní gymnastiku a tenis. První

sportovně zaměření gymnazisté tedy zasednou do lavic jedné třídy již 1. září letošního roku…

S myšlenkou vzniku sportovního gymnázia si začalo pohrávat vedení mosteckého gymnázia.

Vedla ho k tomu řada důvodů – jednak se na místním gymnáziu sešel výtečný tým tělocvikářů, škola

působí ve městě, které je sportu mimořádně nakloněno, velmi dobře zde působí olympijské sporty,

město má vynikající sportovní zařízení a je ochotno je gymnáziu poskytnout k využívání. Gymnázium

má také dobré prostorové podmínky a jeho vedení se domnívá, že u svého pedagogického sboru

nalezne pochopení pro specifika studia v uvedeném oboru…


- 26 -

Mostecké gymnázium oslovilo jednotlivé sportovní svazy a domlouvalo se s nimi na nutné

formě spolupráce, která je nezbytná pro správný chod sportovní školy…

Z denního tisku

Hlasy ze školních lavic Mně, jako studentce septimy tohoto gymnázia, tato škola určitě nějakým způsobem přirostla

k srdci. Za těch dlouhých sedm let se pro mě odehrálo mnoho důležitých událostí, které mě

samozřejmě poznamenaly, měnily mé kroky jiným směrem nebo utvrzovaly v mých názorech. Zdá se

mi to hodně dávno, když jsem jako primánka nastoupila na tuto školu. To byly starosti pro mě ještě

pořád daleko a ty denní starosti mi teď přijdou pouze jako maličkosti. Ale těch sedm let uběhlo až

moc rychle a najednou si začínám uvědomovat, že už pomalu tuto školu opouštím a těch menších

starostí už je míň a spíše se navalují ty větší. Jednou z nich je samozřejmě maturita, která mě už brzy

čeká. Když si uvědomím, že už příští rok na této škole končím, je mi z toho trochu smutno, protože

jsem tu zažila i spoustu příjemných chvil, našla si zde přátele a tady si vybudovala svůj nynější život.

Gymnázium mi samozřejmě přidělává starosti s učením, ale asi bych neměnila, když se zamyslím nad

tím, že lidi, které mám nejradši, mi dala tato škola. Za nejkrásnější chvíle považuji ty, které jsem

strávila se školním pěveckým sborem, do něhož jsem nastoupila už v primě. Ten mě tu držel, když už

trpělivost s učením docházela, a vždy jsem se ráda odreagovala zpěvem při zkouškách a koncerty po

republice i zahraničí mi vždy dokázaly, že to, co tady na té škole dělám, dělám dobře. A proto jsem

ráda, že tady na tomto gymnáziu studuji a asi na ně nikdy nezapomenu….

Studentka semináře mediální výchova


- 27 -

Výroky slavných i neslavných p řed i za katedrou… • Které embryo mělo něco s česnekem?!

• „Kdy se sešly státy G7 v Rio de Janeiro?“ „Myslíte přesně rok?“ „No tak aspoň léta…“ „Léta páně?“

• Bylo to přesně zítra.

• Kdyby nebylo tření, nemohli byste ani chodit, museli byste se válet.

• Sem patří kokotice a další, třeba ta kokotice.

• Ono to všechno bylo, neřeknu to botanicky, chcíplý!

• Je to na principu kulatého čtverce – každý inteligent ví, o co jde.

• Tohle není zrovna teplá barva, ale já tu nic teplejšího nemám.

• Divím se, že vy se divíte, a to mě rozčiluje.

• Letos budeme opakovat – ale jenom jeden rok.

• My jsme na severní zeměkouli.

• Prohlédneme si dva zvuky.

• Dojde k zadušení, což je tedy ošemetná věc.

• Zbyly tady opiáty, jestli někdo máte zájem.

• Vyřídíme si to mezi čtyřma očima a jednou pravačkou, bez zpětné reakce.

Z třídního časopisu Na prodej, 2004

Absolventi 2004

Oktáva A Oktáva B

Klára Bicanová Lucie Bernhartová Jan Bouška Magdaléna Bořecká Nela Ceeová Jitka Demjanová Daniela Hajduková Roman Gyurján Tomáš Hruška Jakub Hauer Vladimír Ješko Jitka Holubová Veronika Kadlecová Petra Chytková Eliška Kubásková Patrik Ihracký Barbora Malá Jitka Ježková Eliška Matušková Lucie Jirásková Tereza Mužíková Ondřej Jura Jan Pilař Eliška Králová Jana Plecháčková Jan Kurka Barbora Pöschlová Gabriela Mayerová Pavel Rais Josef Monzer Lenka Sarnová Zdeňka Oulická Václav Sloup Kateřina Paďourková Barbora Stehlíková Jaroslava Podolanová Jan Svoboda Monika Psiková Michaela Trubačová Dagmar Říhová Vladislava Turčanová Zdeněk Scholze


- 28 -

Zdeňka Umlaufová Andrea Schulzová Pavel Vlček Tereza Skládaná Petr Žampa Michaela Tittlová Michaela Vítková Petra Zatloukalová Petra Zlatohlávková


Alena Aghová Sandra Adlerová Eva Beranová Erika Bednárová Veronika Bohuňková Barbora Bejšovcová Lenka Brabcová Jitka Brunová Veronika Čechová Iva Hauserová Jan Čermák Eva Hořínková Jan Donát Monika Hrubá Petr Glivický Lucie Chládková Michaela Charyparová Simona Janoušková Stanislav Kouba Jitka Jechová Olga Krejčová Martin Karas Libuše Langová Veronika Kočová Alexandra Martínková Lucie Kuchtová Tomáš Mical Kateřina Maštalířová Petra Molnárová Pavlína Nejedlá Romana Morawetzová Tereza Paparegová Michaela Navrátilová Šárka Prachařová Václav Papeš Venuše Rešová Lucie Psotová Nina Rybáková Petr Skála Ondřej Samul Michal Soukup Lenka Sedláčková Alena Špoulová Roman Snop Lucie Šrettrová Martina Svitavská Ondřej Tomášek Lucie Šašková Tereza Tyšerová Petra Šímová Kamila Volrábová Radka Šmejkalová Kateřina Vopatová Jana Vavrdová Lenka Zlatohlávková Jaromír Vavroch Kateřina Zvěřinová


- 29 -

2004 – 2005

Tento školní rok je rokem, v němž začíná nová etapa v historii školy. Do 1. ročníku čtyřletého

studia totiž nastoupili studenti oboru sportovní příprava (sportovní gymnázium). Podmínkou pro

přijetí ke studiu tohoto oboru je pochopitelně splnění přijímacích zkoušek, ale také sportovní

výkonnost a absolvování talentových zkoušek…

Ze školní kroniky

V tomto školním roce velmi pilně pracoval pěvecký sbor SMoG. Kromě tradičních koncertů

(například vyhledávaný vánoční v kostele Nanebevzetí Panny Marie) nastudoval sbor spolu s Junior

Big Bandem Litvínov Jazzovou mši a úspěšně s ní vystoupil v děkanském kostele v Mostě a v kostele

sv. Michaela v Litvínově…

Ze školní kroniky

Pane profesore… Ve škole se mi líbí. Ne, počkejte, myslím to vážně. Pro jednou. Škola mě prostě baví. To mi

připomíná, že jsem původně chtěla psát fejeton. A už to zase vypadá na úvahu.

Myslím, že žádné vtipné příběhy nebudou. Naše gymnázium je instituce vážná. Ne, vážně, je

vážná. Kdo nevěří, ať tam běží. Vyčerpaní se potom stavte v hospodě U Septimy. Pozor! Zvláštní

nabídka: za zadání písemky je pivo zdarma. No dobře, tak dvě, když myslíte, pane profesore…

Samozřejmě z ekonomie dávno víme, že se nám to vyplatí.

Vzadu ve třídě už začala hra v kostky. Hry se účastní všichni kromě vyučujících matematiky. Prý

si spočítali pravděpodobnost výhry.

Do třídy vchází paní Hrubá: „Chce se někdo nechat vyvolat? Tak třeba…“ „Počkejte, paní

profesorko, pro vás tady máme oběd zdarma.“ „Co kdybychom se schovali na záchod,“ spiklenecky se

tváří paní Šulcová. Následuje úprk ze třídy. Ale nic netrvá věčně, třída byla objevena. „Tak chce se

někdo nechat vyvolat…?“

O něco později…

„Nechcete vyložit karty?“ ptá se paní Srpová. Na taroty se vytváří fronta: „Neotáčet,

neprosvítat. Všechno zavřít.“

„Nezavěšujte, jste v pořadí…“

Mezitím…

Panu inženýru Černému je horko a vyklání se z okna. Paní Valíčková se k němu rozbíhá

v domnění, že se chce defenestrovat.

„Klid jako egyptským mumiím by vám prospěl, pánové. Já odcházím a vrátím se, až tady bude

uklizeno.“


- 30 -

„Dobrý den, pane profesore, třída septima á je připravena na hodinu základů společenských

věd. Chybí ti, co jsou zapsáni, a nikdo se neomlouval,“ hlásí žačka z první lavice.

Později…

„Co si myslí o ukázce pan Libich?“ „Ukázka se mi líbila… ale nezapomeňte, až skončíte,

zvednout nábytek, nebo…“

Ještě později stále na hodině…

„Se všemi se loučím, se všemi. I s vámi, paní Zavadilová.“

„Ale já se za chvíli vrátím.“ „To už se dnes neuvidíme,“ poznamenal kdosi ze zadních řad.

Ještě později na češtině…

„Tady je snad propadliště. Kde jsou všechny moje texty?!“ odchází pan Libich. „A užijte si

Vánoce a Velikonoce. (Je polovina ledna) Ty dveře jsou zalepené izolepou? Járo?!“

„Járo!!!!!!!!!!!!!!!!! Chováte se hrozně a ještě k tomu nevíte, jak se řekne španělsky

chudokrevnost, nemluvě už vůbec o červených krvinkách,“ to byla paní Šulcová, která právě

nenápadně schovává nohy s botami pod lavici. Přichází totiž paní uklízečka. Ta ale vidí všude. „A co ty

boty…?!?“

Později…

„Tak, třído, kdo dnes necvičí? Omluvenky, prosím.“ „Paní profesorko, já jsem si zapomněl

tělocvik,“ provinile se tváří pan Kalců. Rozcvičky se tedy ujímá paní Ježková. „A jéje, to vypadá, že tu

dneska budeme přes přestávku a ještě po škole,“ zamručí to nespokojeně v řadách studentů. „Dnes

budeme dělat výmyky.“

„Ale paní profesorko… Nemáme tady prášek na ruce.“

„To si stěžujte na vedení. Dobře, tak si vyzkoušíme skákání přes švihadlo.“

„Paní profesorko… Co třeba volejbal?“

„Dobrá, dobrá, ale příště už určitě zkoušíme. Kdo to tam rybaří? To je neuvěřitelné, učíte se to

už sedm let a nedáte to dvakrát přes síť. Na to se nedá koukat… Tady by už jenom chybělo zřídit

sportovní gymnázium…“

Zvoní…

Škola mě prostě baví…

Jakákoli podobnost se skutečnými osobami je naprosto vyloučena.



- 31 -

Z výrok ů slavných, tentokrát za katedrou… • Co to tam hrajete, lodě, piškvorky nebo co? Vaše krev by mohla být obětována božstvu!

• Služba maže tu tabuli ničemně, a bude ji mazat lépe.

• Jsou to země chudého jihu a patří k nejbohatším zemím světa.

• Tak já bych rád dokončil ten zápis do třídnice, ale kolega Kropáček se kdysi zřejmě přihlásil na dobrovolný předmět šifrování.

• Přinesete do školy povinně seznam četby – pokud možno vlastní! A ne že zvolíte velikost písma 72!

• Úplný začátek je na konci.

• Tvůj bratr maturoval, když byl Šemík ještě hříbě.

• Teď jsem si tady zaklínila botu a už se odtud nedostanu.

• Vy nemáte bod M? Tak to jste na tom špatně.

• To si tady můžeme per huba říct, ale per iure to nedokážete.

• Kdo nebyl zkoušený dnes, bude zkoušený zítra; když nepřijdou ti, co mají být zkoušení zítra, budou zkoušení ti, co byli zkoušení dnes.


Absolventi 2005

Oktáva A Oktáva B

Vladimíra Beránková Jana Babováková Dita Drudíková Karolína Cebová Jaromír Goll Vladimír Dedera Klára Homonaiová Lucie Entlichová Veronika Hrindová František Falber Ludmila Kadlecová Milan Fric Petra Kuchtová Jitka Henzlová Marie Linhartová Zuzana Hladíková Ondřej Málek Petra Hlavová Eva Maršálková Jana Hlavsová Linda Maršíčková Petra Jánská Lucie Matějovská Hana Kalinová Kamila Mejstříková František Krtička Tereza Mertlová Miroslava Lapková Tereza Nová Erika Legezová Václav Pejchar Jan Málek Daniel Petrík Markéta Maříková Petra Stanková Kamila Michálková Karel Svoboda Lukáš Pavlovský Pavel Šlégr Kateřina Pyskatá Petr Šmídl Libor Seidl Tereza Tintěrová Jan Švec Vítězslav Větrovec Martina Vyleťalová Zuzana Zajícová Markéta Zajíčková


- 32 -


Žaneta Balochová Luboš Andert Eva Berlová Barbora Botková Simona Bošková Martin Čmolík Hana Budilová Alena Foktová Pavla Buriánová Přemysl Gubani Dana Dužeková Jiří Janeček Barbora Dvořáková Jana Jedličková Kristína Händlová Iva Kastnerová Michaela Chmelíčková Pavel Krystyník Nikol Klevcovová Jana Lozinčáková Michaela Kubrichtová Kateřina Nodžáková Petr Lacina Michaela Nosková Jana Lavičková Josef Novotný Le Thi Thanh Jan Patera Jan Lepič Jana Paterová Kateřina Madarová Alena Rozsypalová Lenka Malá Miloš Séman Karen Mchitarjan Lucie Škultétyová Čestmír Pail Iveta Theuserová Alena Pavlová Martin Tuček Zdeněk Pečený Martina Vysloužilová Iveta Ptáčníková Kateřina Zárubová Vojtěch Rydvan Jana Zatírandová Jiřina Rychtářová Lucie Štefánková Jan Vágner Zuzana Vajglová


- 33 -

2005 – 2006

Mostečtí v Meppelu Studenti mosteckého gymnázia, obchodní akademie, střední pedagogické školy a Základní

umělecké školy z ulice Moskevská navštívili ve dnech 6. – 12. října 2005 partnerské město Meppel.

Od roku 2002 studenti vyjíždějí do zahraničí a stýkají se se zahraničními vrstevníky. Veřejnost tyto

aktivity registruje jako nadstandard k výuce. Největší přínos má takovýto zájezd pro samotné

studenty, kteří hovoří cizím jazykem a poznávají životní styl jiné země a sami také prezentují svůj

způsob života cizinci…

Na jaře příštího roku přijedou holandští studenti do Mostu, zde se o ně postarají ti naši žáci,

kteří nyní Meppel navštívili. Představíme naše město, školy, nejbližší okolí, památky, architekturu,

holandská strana se zajímá o ekologii, přírodu…

Z Deníku Mostecka

Na Krajském úřadě v Ústí nad Labem byli jako každý rok při oslavách Dne učitelů oceněni

nejlepší pedagogičtí pracovníci. Z rukou krajského hejtmana převzala pamětní list i naše kolegyně

Marie Prokopová…

Svou práci na gymnáziu zahájila Školská rada, která byla na naší škole zvolena podle litery

zákona…

Závěr školního roku byl ve znamení loučení. Nejen s absolventy a uplynulým školním rokem se

loučila naše škola, ale především s dlouholetým ředitelem školy PhDr. Jaroslavem Neuhöferem, který

odešel do důchodu. Přejeme mu hodně zdraví, štěstí, a zároveň děkujeme za všechno, co pro školu

udělal…

Ze školní kroniky

Hlasy ze školních lavic

Zlomový den v mém životě

Psal se duben 2005. Jedno krásné pondělní ráno jsem si přivstala, udělala čaj s mlékem a

snažila jsem se popřemýšlet, co mě asi tak během onoho dne čeká. Zapnula jsem pc a trochu

podebatovala na - v té době - velmi populárním xchatu s přáteli, abych nemyslela na blížící se hodinu

přijímaček.

Konečně jsem dorazila do gymnaziální budovy. Vyšla jsem opatrně velké schody, každý schod

jako by znamenal důležitý krok pro mou budoucnost, prošla jsem velkými dřevěnými dveřmi, které se

za mnou nenávratně zavřely.

Splnila jsem všechny testy a v odpoledních hodinách čekala na výsledky. Oproti jindy jsem byla

relativně v klidu. Nejspíš jsem si říkala, že se svět při tom horším závěru nezboří, i když jindy pořádně

plaším.


- 34 -

Dopadla jsem dobře. Škola mě tu udržela celé čtyři roky a teď, mám pocit, si po úspěšné

maturitní zkoušce rády vzájemně zamáváme.

Studentka semináře mediální výchova

Ze vzpomínek absolvent ů…

Poslední slohovka

Když jsme ve škole psali slohovky, vždycky jsme se je snažili natahovat, buď velkým písmem,

nebo nic neříkajícími větami, teď zkusím hodně dojmů popsat stručně. Vzpomínám na gymnázium

ráda. Byla to z mého zatím krátkého života ta nejlepší léta. Bezstarostných osm let.

Než jsem šla na přijímačky, ani jsem nevěděla, co to gymnázium je. Jenom matně z filmu Škola

základ života, kde byli samí velcí pánové, septimáni. Mě čekala prima a učitelky na základce si nás,

jedničkáře, chtěly nechat. Odrazovaly nás se starostlivým výrazem ve tváři, že si zkazíme dětství, že

nás zavalí hromada učení, naše jedničky se promění v trojky a budeme denně do večera dřít,

abychom obstáli.

Na přijímačky jsem se naučila všechna evropská hlavní města za sebou jako básničku a

potřebovala jen ta, která zná každé dítě, Londýn například. Napsala jsem, že mezi deseti stromy je

deset mezer a byla jsem přijata. V září jsem si sedla do lavice k Lídě a sedám si k ní dodnes, jen už ne

do lavic. Byly jsme malé a všechno braly jako hru.

Učení nás kupodivu nezavalilo. Dětství jsme si nezkazili, naopak, prodloužili ho o další čtyři

roky, kdy jsme nemuseli řešit existenční otázky, na které umí každý odpovědět v první třídě, ale

málokdo v patnácti letech: co ze mě bude?

Zato jsem měla spoustu odpoledních aktivit, některý rok jsem neměla ani jedno odpoledne

volné, pak teprve se ty jedničky změnily na trojky, ale to mě vůbec netrápilo. Pořád jsme si hráli. Hráli

jsme divadlo. Chodili jsme do divadla třeba dvakrát týdně a do kina v těch zbývajících večerech.

Fyziku jsem se pak učila až ráno v autobuse, vždycky jsme tam byli alespoň tři s nosy

zabořenými do sešitů. Děti z druhého stupně základek, které nic takového po ránu nedělaly, na nás

pokřikovaly: „Hele gympláci, co se učej?“ a četly nám přes rameno: „Newtonovy zákony, na co to je?“

Možná odtud pramení ty pověsti, že gymnazisti pro samé učení nemají čas na nic jiného.

Jako třída jsme se za těch osm let dost sžili, i když to občas drhlo. Naše třídní nás přijala skoro

za vlastní, což před maturitou nebylo příjemné, protože měl člověk rázem dvě starostlivé matky,

které mu nadávaly do lenochů. U maturity byla nervózní za nás. Strachovala se zbytečně, zvládli jsme

to všichni. Pak jsme se rozprchli, snažíme se občas scházet, ale ještě nebylo to správné výročí,

abychom se sešli vážně všichni.

Závěrem za sebe bych chtěla poděkovat naší třídní Pavle Srpové za to, že se nehroutila

z našich věčných otázek „A k čemu mi to bude?“, které se opakovaly skoro každou hodinu

matematiky i biologie. Miloši Libichovi za lásku k literatuře, Olze Vasické a Martině Klatovské za

němčinu a angličtinu, protože jejich nadšení neznalo mezí. Romaně Valíčkové za vyprávění příběhů


- 35 -

z historie. Haně Fialové a Aleně Hrubé za trpělivost s našimi dutými hlavami. A také všem dalším

profesorům, kteří se rozhodli pro toto těžké povolání, či spíše poslání, vzdělávat děti mezi dvanácti a

osmnácti lety, které samozřejmě myslí na úplně jiné věci, než je škola, a až po pár letech jim dojde, co

to pro jejich život znamená.

Tereza Skálová, prima až oktáva A, rok maturity 2005

Absolventi 2006

Oktáva A Oktáva B

Ladislav Bencs Tereza Bělecká Berenika Bořecká Alena Bulová Štěpán Brádka Lenka Cábová Miloslava Černá Hana Čapková Petr Česák Irena Dekastellová Eva Fejfárková Zuzana Faltysová Lucie Horáková Pavel Fiala Nikola Kadlecová Pavla Fischerová Petr Kolman Kamil Fleissner Kateřina Kuhnová Martin Hozák Jaroslav Kulovaný Tereza Hyxová Ladislava Kuruncziová Veronika Ilievová Kateřina Kuszniruková Jakub Kačer Anna Macůrková Barbora Kotlanová Eva Malecká Lucie Koudelková Miroslav Mejtský Radek Krupička Lucie Münchová Miroslav Kubík Zuzana Neubertová Petra Kuchtová Martina Oulická Markéta Leníková Michal Pelc Markéta Pekařová Milan Peroutka Petra Rybářová Petr Sailer Tomáš Sejkora Lukáš Sitte Lucie Tylová Marie Součková Zuzana Vacková Petr Szturc Eva Vojířová Kateřina Šilerová Hana Vyskočilová Jan Valíček Alžběta Zedníková Tereza Vodičková Michaela Vyoralová


Michal Barák Helena Bravená Zuzana Beranová Nikola Brunnerová Nikola Bieliková Veronika Černá Barbora Gábelová Alena Dalecká Tereza Gergelová Petr Donát Jana Glivická Jakub Erlitz Dagmar Holajová Petra Filipíková Kristýna Hübelbauerová Petra Hamříková Kateřina Jelínková Oldřich Hotový


- 36 -

Jan Juklíček Petra Hrzánová Martin Knížek Vilém Chvojka Lucie Kohoutková Lukáš Klimsa Michaela Kokošková Andrea Kořánová Filip Krtička Kristýna Kořánová Michaela Kubátová Jakub Kratochvíl Nikola Machová Miroslava Křemenová Jan Mísař Barbora Machová Eliška Neumannová Lucie Maršálová Monika Pašková Filip Müller Ondřej Pergl Kristýna Němcová Jiří Pětioký Hana Nerušilová Lenka Ryjáčková Jan Racín Mirsáda Selimovič Ivana Staňková Petra Svobodová Jaromír Strnad Luboš Špecián Karel Ševčík Táňa Tomková Petra Valvodová Michaela Trylčová Kateřina Vodrážková Marie Vágnerová Aleš Vohanka Tamara Vančová Klára Vozábová Miroslava Warthová Lucie Zárubová Andrea Zúberová Michal Žíla


- 37 -

2006 – 2007

Školní rok 2006 – 07 je rokem, ve kterém Gymnázium Most vstupuje do nové etapy. Do funkce

ředitele školy byl Krajským úřadem v Ústí nad Labem jmenován Mgr. Karel Vacek…

Tento školní rok byl zároveň ve znamení tvorby nového školního vzdělávacího programu pro

1. – 4. ročník osmiletého studia, podle kterého se začne učit již příští rok v primě…

V rámci Maturity nanečisto se naše škola i tento rok připravovala na jednotné maturitní

zkoušky, které se z českého jazyka a cizího jazyka měly uskutečnit už příští školní rok. Ovšem

vzhledem k chaotičnosti a nepřipravenosti projektu bylo uskutečnění společné části maturitní

zkoušky odsunuto do roku 2010. Navíc se o podobě této části maturitní zkoušky i nadále vedou spory.

Také většina vyučujících českého jazyka a cizích jazyků absolvovala školení k „nové maturitě“

Ze školní kroniky

V rámci projektu Jeden svět na školách byl na mosteckém gymnáziu založen filmový klub. Jde

o projekt ve spolupráci s humanitární obecně prospěšnou organizací Člověk v tísni při České televizi.

Na naší škole se tak budou promítat filmy s různou problematikou (dějiny, násilí, drogy, terorismus

atd.). Každé promítání bude doplněno besedou na dané téma.

Ze školní kroniky

Hlasy ze školních lavic Mnoho studentů vám řekne, že škola je trest. A mají pravdu. Škola je skutečně trestem pro

všechny, kteří se na této instituci nějak podílejí. Navzdory všemu, co vám ostatní říkají, trest nemusí

být jen přímým následkem nějakého vašeho provinění. Někdy jste prostě potrestáni preventivně. A

jako v každém nápravném zařízení i ve škole platí, že celý váš pobyt tam bude záležet jen na vašem

přístupu. Můžete vřískat bolestí a útrpně přežívat své vězení. Můžete se vtělit do role trestance-

rebela, trestance-bonzáka nebo masochistického trestance, který si káznici užívá. Je to na vás. Jedna

z věcí, která může člověka držet při výkonu trestu nad vodou, je myšlenka na svobodu. Jednou

budete svobodní a jistě budete na ty tvrdé roky ve škole vzpomínat. A můžete myslet na zbytečnou

ztrátu času, nebo na obohacující zkušenost. Jenže to se bohužel dopředu nedozvíte. Ale minimálně já

jsem zářivým důkazem toho, že škola JE prospěšná. Jen díky ní totiž můžu otevřeně napsat, jak je to

tam hrozné☺

Petr Slavík, student semináře mediální výchova

Perli čky zpoza školních kateder

Určití učitelé mají zálibu v ovoci:

• „Sčítání jablíček a hruštiček… Mínus jedna švestka. A máme z toho ovocný kompot.“


- 38 -

Ale zato s okny mají problém:

• „Simona to okno vždy tak odborně odšťouchne“

• „Nemohu, pracuji…“ (při otevírání okna)

Nejnápaditější jsou ale stejně když mluví k nám:

• „Ta 1 je tam proto, aby si mohla housku rozdělit na 1 milion kousků, jinak bys místo milionu kousků měla milion housek…“

• Žák: „A bude to v písemce?“ „Ne, bude to mít Večerníček v tašce!“

• „Uháníme dál močálem černým okolo bílých skal…“

• „Já ti ublížím, normálně ti fyzicky ublížím!“

• „Mám ti odšroubovat hlavičku?“

• „Co to tady… plácám?!“

• „Když řeknu vaše jméno, tak se na mě zkuste netvářit jako na obtížný hmyz.“

• „Vy hrajete karty?“ Žák: „Ne, vykládám mu budoucnost.“ „A máte tam taky, že vám to teď seberu?“

• „Sváťo, ty mě jednou uděláš!“

• „Maluju vám obláček místo vodních par…“ Žák: „Jako pro dementy?“ „Vždyť říkám pro vás!“

• „Kdy se konečně hodláš začít učit na fyziku? Ve druháku? Ve třeťáku? Já jenom, abych na to byla připravená, aby to pak se mnou neseklo.“

• „Teď máte chvíli volno, takže si něco vytáhněte a v klidu si to dělejte.“

Ze školního časopisu Splendid, 2007

Absolventi 2007

Oktáva A Oktáva B

Pavla Augustová Jan Beneš Lenka Babická Michaela Černotová Rostislav Bartl Lada Černovická Tereza Bártlová Markéta Čiberová Jana Černá Adam Dunovský Nelly Dederová Jan Dvořák Tomáš Drusa Eliška Francírková Martin Fejfárek Stanislav Franta Tereza Hanousková Jana Halamásková Jaroslava Kašparová Michaela Homolová Jiří Kopecký Eva Horváthová Michaela Králová Daniela Hůdová Eva Kukalová Tereza Hyková Klára Levická Petr Chvojka Martina Lískovcová Zuzana Janušíková Michaela Malá Miroslav Jaroš Edita Marečková Linda Kočová Jan Mirvald Veronika Kosová Kateřina Nechvátalová Ondřej Musil


- 39 -

Jan Pavlovský Iveta Pelcová Robin Pech Jan Pillár Markéta Sára Pokorná Jiří Pohanka Rostislav Postl Filip Schwarzenstein Kateřina Romportlová Pavel Svoboda Petra Sitteová Martina Švecová Petr Šindelář Kateřina Valová Jiří Traxmandl Petr Vlasák Petr Tvrzník Marcela Zelenková


Věra Arnoldová Hana Cihlářová Marie Aulická Vítězslav Douda Jan Brusch Vojtěch Holý Nikola Brychtová Michaela Hrdá Ivana Budilová Iva Jarolímová Lenka Dlouhá Petra Jindrová Marie Franková Lucie Jindřichová Lucie Gerthnerová Tereza Kalinová Tomáš Hnízdil Veronika Klimsová Kateřina Hurníková Lucie Klopotová Jonáš Kosejk Petra Kocánková Martin Kostlán Nela Korbelíková Michala Kudrličková Vojtěch Masár Hana Kuhnová Radka Matějovičová Šárka Martinková Michal Mleziva Štěpán Maxa Michaela Németová Jaroslava Merhoutová Daniel Neumann Věra Nedvědová Klára Nováková Naďa Pavlová Libor Pála Pavel Píša Michal Pečený Lucie Polatová Nikola Pokorná Erich Pour Petra Polcarová Markéta Suchá Petra Prachařová Zuzana Šašková Tereza Ptáčková Tereza Šitancová Lukáš Rais Aleš Tamchyna Jiří Sailer Andrea Ujčíková Eliška Schuplerová Dan Ullwer Michaela Skazková Markéta Zikánová Denisa Švecová Tereza Zikmundová Veronika Trpálková Tereza Vojtenková Barbora Vokounová


- 40 -

2007 – 2008

V tomto školním roce se poprvé v primě začíná učit podle školního vzdělávacího programu.

V jeho rámci absolvovali žáci primy například projektový den.

Ze školní kroniky

23. listopadu 2007 – Projektový den t řídy Prima Co znamená označení projektový den? Čeho se týká? Co nás čeká? Bude to zajímavé? Takové

otázky si kladl mnohý z primánů na konci listopadu, když se na jejich rozvrhu objevil tento trochu

tajemný termín.

Činnosti tohoto dne měly primány přesvědčit, že běžný život je propojen se školní výukou, že

mnohé z toho, co slyší sedíce ve školních lavicích, má svoji nenápadnou podobu v každodenním

koloběhu. Studenti si také měli uvědomit, že ve spolupráci je síla a že tým zmůže víc než jedinec.

Nejprve si primáni vyzkoušeli na vlastní kůži, či spíše srdce, jak spolu souvisí fyzika a biologie.

Byly dány hodnoty dráha, čas a rychlost a studenti zkoumali proměny svého tepu po uběhnutí určité

vzdálenosti v souvislosti s časem.

Zatěžování organismu pokračovalo při sportovních hrách. Zde soutěžily vytvořené skupiny

v dovednostech s míčem, projevila se přitom soudržnost týmu a ochota pracovat pro skupinu.

Studenti svoji činnost následně zdokumentovali při výrobě plakátů se sportovní tematikou a

své dojmy se pokusili zformulovat v anglickém jazyce.

Zážitky z tohoto dne byly různorodé, dojmy se pohybovaly ve škále hodnocení od „bylo to

perfektní“ přes škola hrou až ke studenty oblíbenému ulejvání.

Uvidíme, co přinesou další projektové dny.

Internetové stránky školy www.gymmost.cz

V tomto školním roce začal provozovat svoji činnost Klub tvůrčího psaní. Cílem je naučit jeho

členy psát texty, které jsou slohově vytříbené, nápadité, myšlenkově obsažné…

V budově B2 byla zprovozněna nová počítačová učebna, která je vybavena moderní technikou

včetně zpětných projektorů a interaktivní tabule…

Na začátku školního roku se také uskutečnila dějepisná exkurze do Francie a byl uspořádán

jazykový pobyt v anglickém Hastingsu…

V září proběhly poprvé na naší škole adaptační kurzy pro první ročníky, na nichž se sešly nové

třídní kolektivy spolu se svými třídními učiteli a externími instruktory. Během tří dnů, strávených

v Krušných horách, se nové kolektivy poznávaly a učily se spolu vycházet…

Podle školní kroniky


- 41 -

Adapta ční kurz 2007 Je sobota odpoledne a před budovou gymnázia se scházejí žáci prvního ročníku. Všichni jsou

dobře naladěni a zjišťují, kdo přijel autem, kdo přišel pěšky, kdo má největší cestovní tašku a kdo

naopak nejmenší batoh. Vypráví si své zážitky, netrpělivě vyčkávají příchod svého třídního profesora

a vyhlížejí autobus. Všichni se moc těší na prodloužený seznamovací víkend, všem známý pod názvem

Adaptační kurz.

Za chvíli už vyjíždíme. „Nepojedeme moc dlouho, takže jestli se chcete někdo nasvačit, tak

můžete začít hned teď,“ informuje nás s úsměvem na tváři p. profesor Vránek po kontrole

přítomných studentů. Každý si našel jinou zábavu, jak přežít tuto „velice dlouhou“ cestu. Někdo si

povídal se svými novými kamarády, někdo poslouchal hudbu a někdo třeba svačil. Někdo jen seděl a

sledoval, jak za oknem silný vítr ohýbá stromy a jak déšť stéká po oknech.

Když jsme vystoupili z vyhřátého autobusu, čekala na nás I.A, která už vše měla za sebou. „Tak

co, jaké to bylo?“ začala jsem vyzvídat. Dostávalo se mi odpovědí, že to bylo dobré, pěkné, ale že nám

moc nezávidí to počasí. Měli pravdu, to počasí opravdu nemá na práci nic jiného než nás trápit. Je

nám zima a těšíme se na teplý čaj. Vítá nás Berta s Přemkem, naši lektoři a odborníci na seznamování

kolektivů. Roztřídíme se do pokojů, vybalíme si a začínáme se seznamovat.

Ještě před večeří a před setměním vyrážíme ven na nedaleké hřiště. „Nejdůležitější k

seznamování je nebát se ztrapnit. Když se teď co nejvíce ztrapníte, pak už se tolik nebudete bát před

ostatními cokoliv říct,“ začal Přemek uvádět první hru. Moc si z ní nepamatuji, jenom to, že jsem

chodila sem a tam a dělala: „Píp, píp, píp!“, a když jsem potkala někoho, kdo také pípal, museli jsme

si střihnout o to, kdo bude dělat slepici a kdo stále pípat. Vyhrál ten, kdo se po slepici stal kohoutem,

pak pejskem a nakonec opicí.


- 42 -

Těch her a zážitků bylo tolik, že by obsáhly mnohem více stránek. Možná by na to ani nestačil

celý časopis, a proto jsem vybrala jen pár nejlepších, na které nejvíce vzpomínáme. Jednou z nich je i

noční cesta…

Je neděle večer. Přemek nám vzkázal, ať se teple oblékneme, vezmeme si s sebou šátky a na

kousek papírku napíšeme svou největší obavu. Vycházíme ven se zavázanýma očima. Držíme se za

ruce a utváříme dlouhého hada. Pomalu se přesouváme do neznámého cíle. Cestou občas někdo

zakopne. Všichni z toho máme legraci. Když se najednou zastavíme a sundáme si šátky, vidíme, že

utváříme kruh na hřišti a uprostřed hoří pochodeň. Každý teď hledá po kapsách svůj lístek s obavou.

Musíme ji zapálit, hodil na zem a rozdupat. Poté si opět stoupneme do kruhu a necháme kolovat

pochodeň. Každý do ní něco řekne, něco popřeje a pošle ji dál. Je to velice emotivní. Myslím, že na

tohle budeme často vzpomínat.

Ne nadarmo se říká, že to nejlepší patří až na konec. Za nejoblíbenější hru asi každý z nás

považuje právě tu, která přišla na řadu až v pondělí odpoledne. Každý dostal velký papír, kousek

izolepy a fixu. Pomocí izolepy si přilepil papír na záda a úkolem ostatních bylo, aby mu na něj napsali

nějaký pěkný vzkaz, který si může přečíst, až mu bude hůř. Musím říci, že já jsem si svůj papír nalepila

na viditelné místo, abych ho neztratila a měla ho vždy na očích

Anna Henešová, časopis Splendid, 2007

20. února 2008 – Exkurze do Parlamentu ČR 20. února se dostalo skupince studentů společenskovědních seminářů té pocty, že se mohla

ocitnout v místech, kam se mnozí touží dostat… Jeli jsme do Parlamentu České republiky. Na

programu byla prohlídka budov Senátu a Poslanecké sněmovny, a to s odborným výkladem.

Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého o historii i současnosti těchto paláců. Nakonec byla

naplánovaná nejzajímavější část celé exkurze – diskuze s poslancem za ČSSD Zdeňkem Škromachem.

Debatu se ale nepodařilo správně rozproudit, a tak zůstalo u obvyklých frází…


Hlasy ze školních lavic Osm let zde bylo sladkokyselých jako omáčka od Meka. Je to doba plná vzpomínek na všechny

ty veselé i méně šťastné dny tady na gymplu. Přišla jsem sem jako dítě a odcházím jako dospělá.

Stejně tak i mí spolužáci a já měla tu možnost sledovat jejich vývoj po celých osm let, a tak je znám

více než dobře, našla jsem mezi nimi mnoho přátel, dokonce i první lásky a vzpomínky na ty

gymplácký časy mi zůstanou zaryté v paměti určitě navždy. Vždy si vybavím ty školní dny, kdy jsme

společně prožívali muka písemek a zkoušení, ale také ty mimoškolní aktivity, na které budu vždy ráda

vzpomínat a v mysli se k nim vracet, protože to jsou ta studentská léta, léta mládí a zábavy, která už

se nebudou opakovat. Sečteno a podtrženo, studium na gymplu splnilo mé očekávání, dalo mi zabrat,

a to je dobře, a zároveň to byly ty nejzábavnější roky…

Petra Viltová, studentka semináře mediální výchova


- 43 -

Absolventi 2008

Oktáva A Oktáva B

Lucie Beránková Kateřina Beňasová Iva Cervanová Filip Cichý Klára Černá Petra Černá Petra Duffková Jakub Fabian Petr Fejfárek Michal Hádl Jana Fultnerová Kateřina Hybášková Jiří Heppner Adam Chýlek Kateřina Holá Lucie Jandová Barbora Jeřichová Josef Kazda Karin Kropáčková Markéta Kubísková Eva Kuklínková Lucie Lenkvíková Aneta Lauterbachová Radek Listopad Zdeňka Lederová Táňa Maršíčková Lenka Loulová Klára Mašková Adéla Macků Leona Mikulášková Petr Machovec Michal Novák Zdeněk Pavlech Tomáš Pastirčák Hynek Posel Vlasta Povová Oldřich Pošmůrný Jiří Puc Lenka Riegrová Martina Sepešiová Jakub Řehák Jan Slavík Anna Řeháková Michaela Stehlíková Daniela Stanková Lucie Teřlová Zuzana Venclová Tomáš Vojtěchovský Monika Wintrová


- 44 -

Čtvrtá A Čtvrtá B Čtvrtá S

Veronika Bartáková Veronika Cvrčková Eva Aubrechtová Kateřina Brunová Petra Eiglerová Tereza Bažantová Eva Černická Petra Flídrová Petr Bohata David Gorschenek Martin Henzl Lenka Emmerová Věra Güntherová Martin Chládek Kamila Flemmrová Adéla Hájková Barbora Jelínková Pavel Kindl Petra Hovorková Martina Košťálová Lenka Kovaříková Jan Jíša Martina Koudová Petr Krastenics David Kadlec Linda Krocová Ondřej Krtička Michal Korol Kateřina Ksandrová Michal Novák Lenka Kozáková Adéla Maršounová Petra Öhlschlegelová Jana Ladomérská Petra Nedvědová Denisa Palusková Ladislav Láska Michal Novák Jiří Perůtka David Madar Zuzana Ondřejková Tomáš Pícha Michaela Maršová Petra Pleskačová Kamila Pousková Lukáš Matějovský Adriana Ponertová Simona Slabihoudová Petra Milerová Kristýna Prušková Marika Stanisavljevičová Tereza Panochová Alena Průšová Vojtěch Šimeček Lenka Pechová Růžena Segurová Svatopluk Walter Veronika Peroutková Jaroslav Slapnička Michaela Wolejníková Zuzana Říbalová Vladimír Srp Veronika Starková Karel Strnad Veronika Stupková Jitka Šafnerová Luboš Tichý Tomáš Šmok Radka Tothová Petra Štefánková Petr Vozka Karel Štička Romana Weissová Jana Štorkánová Petr Wild


- 45 -

2008 – 2009

K další významné změně ve vývoji naší školy došlo na začátku školního roku. Byly sloučeny dvě

střední školy pod jednou hlavičkou, a to bílinské a mostecké gymnázium, se sídlem a vedením

v Mostě. Název této instituce zní od 1. září 2008 Podkrušnohorské gymnázium Most.

18. listopadu 2008 - Debatní klub - Řečništ ě 2008 Studenti naší školy, noví i stávající členové Debatního klubu, vstoupili do projektu pražské

Klamovky (podporovaného Magistrátem hlavního města Prahy). Cílem projektu bylo umožnit

účastníkům naučit se využívat komunikační prostředky a motivovat je k zájmu o kvalitní diskusi. Tento

seminář byl koncipován jako podnět pro systematické rozvíjení komunikačních a rétorických

dovedností a schopnost demokratické diskuse jako prostředku řešení a překonávání konfliktů.

Význam projektu byl posílen i termínem konání, který připadl na den po státním svátku 17.11. -

Den boje za svobodu a demokracii (1989). Vztah tohoto významného dne a projektu spatřujeme

především v působnosti studentů na společenském dění a vytváření prostoru pro kultivovanou a

vyspělou formu diskuse, sebevyjádření a formulování osobních názorů a postojů v demokratické

společnosti.

Projekt byl koncipován jako třídenní seminář se zaměřením na cílovou skupinu studentů

středních škol. Naše čtyřčlenná sestava studentů septimy A a sexty B zúročila v závěru semináře

získané dovednosti. Soutěžní klání probíhalo ve třech kategoriích: verbální improvizace, verbální

projev k tématu a týmová debata k tématu. Výkony sledovala a hodnotila odborná porota sestavená

z profesionálů, pro které je jazyk a mluva hlavním pracovním nástrojem. A jak hodnotila? František

Svatoš byl členem vítězného týmu a ostatní obsadili skvělé třetí místo. Blahopřejeme!



- 46 -

NÁVODY K UPOTŘEBENÍ (podle Ji řího Kolá ře)

(Z prací studentů – účastníků Klubu tvůrčího psaní)

Mimozemš ťan Zavaž si oči A představ si,

že jsi na jiné planetě.

Poslepu hledej své věci

A nazývej je jinými jmény.

Nakonec se zavři do skříně

A předstírej smrt otravou kyslíkem.

A. Hynešová

Melancholie Otevři okno do kořán,

lehni si na zem,

zavři oči a tiše plač.

Až tvé slzy naplní

třeba skleničku,

vyleť oknem k nebesům

a divoce mávej rukama.

Doris D.

Svoboda Sedni si na stůl

A židli polož na zem

Vezmi si tužku,

Zlom jí

A schovej do kapsy.

Pak jdi ke dveřím,

Zamkni

A klíč vyhoď z okna.

Alexandra S.

Obrazy nad smysly Polož se do hudby

Zamkni si mysl

A hledej v sobě kousek dobrodružství.

Přetrhni šňůru perel

A strefuj se jimi do vázy.

Dívej se do zrcadla,

Ale zažiješ-li silné deja-vu,

Shoď ho ze stolu.

Barbora D.

Čas na sebe Při pochmurné náladě si udělej svůj oblíbený čaj, pusť si svou oblíbenou hudbu, při níž můžeš

přemýšlet. Poté se pohodlně usaď. Nejlépe k oknu, za nímž zapadá slunce, protože při západu slunce

je obloha nejkrásnější a začni myslet na své nejkrásnější okamžiky.

NIKAM NESPĚCHEJ!! TATO CHVÍLE JE JEN TVÁ!!

Danyyy


- 47 -

5. prosince 2008 - Setkání našich debatér ů s předsedou Evropského parlamentu a p ředsedy evropských frakcí

Předsednictví v Radě Evropské unie začíná klepat na české dveře, které se pomalu otevírají i

naší veřejnosti. Jednou z atraktivních komunikačních kampaní byla i významná akce k "otevření"

českého předsednictví. 5.12.2008 se konala v Praze debata s předsedy frakcí Evropského parlamentu,

na kterou nás pozvala Asociace debatních klubů.

„Předsednictví je evropskou politickou olympiádou, během které není důležité vyhrát, ale

zúčastnit se,“ konstatuje vysokoškolák Jindřich Rusín z Evropského parlamentu mládeže. „Je to

zkouška a příležitost nejen pro politiky, média či podnikatele, ale obecně pro celou společnost. Ta se

může zamyslet nad svou rolí v Evropě a povzbudit občany, aby se více zabývali tím, co se děje za

hranicemi jejich města, kraje a hlavně země,“ dodává Rusín, který společně s desítkami dalších

studentů debatoval s nejmocnějšími poslanci Evropského parlamentu o českém předsednictví. Do

České republiky zavítala delegace předsedů všech sedmi parlamentních frakcí vedená Hansem-

Gertem Pötteringem. Ti se po návštěvě Hradu a Parlamentu setkali s veřejností, vysokoškoláky i

středoškoláky. „Debaty se studenty pořádá Evropský parlament před každým předsednictvím s cílem

zapojit do diskuse širokou veřejnost a dát mladým lidem signál, že výsledky předsednictví jejich země

se dotknou zejména jejich budoucnosti,“ říká Jindřich Pietras z Informační Kanceláře EP v Praze.

Hlavní prostor byl věnován zodpovězení dotazů přítomných. V sále refektáře Malostranského paláce

byly zastoupeny dva debatní týmy - náš, z Podkrušnohorského gymnázia Most, a z Kojetína. „Je vždy

užitečné, když může mladý člověk své názory na svět konfrontovat přímo s těmi, kdo jej reálně

ovlivňují. Respekt a mnohdy i úcta byly určitě z dotazů mladých debatérů (i po vlastní akci v

individuálních rozhovorech s předsedy frakcí) cítit, neobávali jsme se ale, že by nebyli rovnocennými


- 48 -

diskutujícími. Ba naopak,“ dodává prezident Asociace debatních klubů ČR Petr Kouba. České

předsednictví zdědí řadu témat a úkolů po svých předchůdcích, diskuse se proto týkala nejen českých

priorit v rámci předsednictví, ale rovněž agendy, která je tzv. celoevropská. Tématem číslo jedna byla

(po bezprostředním velmi otevřeném jednání delegace s naším panem presidentem) Lisabonská

smlouva a další otázky spojené s budoucím děním na evropském kontinentě.

Oficiální hosté debaty:

Hans-Gert Pöttering, předseda Evropského parlamentu Harald Rømer, generální tajemník Evropského parlamentu Martin Schulz, předseda Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu Francis Wurtz, předseda Skupiny konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Irena Bělohorská, za nezařazené poslance Petr Pithart, za ČR


13. ledna 2009 - Soudili jsme inflaci Je úterý 13.1.2009 a v semináři Ekonomie pro každý den (jednoduše Hospodářství) v sekundě

soudíme inflaci.

Již v průběhu prosince jsme si přizpůsobovali anglický překlad textu o inflaci a nakonec jsme

vybrali jednu verzi. Právě tu budeme hrát. To vůbec není všechno. Takové rozdělování rolí je docela

náročná práce. Nakonec jsme přistoupili k losování, a tak byly role konečně přiděleny. Dostalo se na

všechny (soudce přeci potřebuje velkou porotu). A pak jsme zkoušeli a vymýšleli různá zlepšení a

vyvstal problém - i takové divadlo musí mít režiséra. Tuto úlohu na sebe vzala Ivana Pádárová a hned

jsme věděli, co si máme vzít na sebe, jak a kdy přicházet, kde stát, ale také jak se namalovat či jak

podtrhnout a "přibarvit" naši postavu.


- 49 -

Docela to vyšlo. Nejen, že jsme si to užili, ale souzení slečny Inflace (tak jsme ji nazvali) nám na

příkladech ukázalo, že i tak složité problémy se dají pochopit a zvládnout třeba u nás ve třídě, v

sekundě.

Obsazení

Soudce: Jan Krejcar Soudní příručí: Anna Zajícová Prokurátor: Adam Janík Obhájce: Eva Ulrichová Inflace (obžalovaná): Karolína Vykouková Svědkové obžaloby: Paní Starostlivá: Lea Švábová Pan profesor Bílý: David Fröhlich Pan Dluháček: Jakub Petrtýl

Svědkové obhajoby: Pan Podnikatelík: Daniel Pavlica Paní Vševědová: Zdeňka Kohoutová Porota: Eliška Beranová, Jiřina Hendrychová, Zuzana Matoušková, Tomáš Novotný, Dolores Veverová Režie: Ivana Pádárová


Absolventi 2009

Oktáva A Oktáva B

Pavel Adámek Soňa Anderlová Filip Augusta Vojtěch Balatka Jan Botek Martin Beneš Jana Froňková Michaela Dufková Veronika Heclová Martin Chýlek Jan Heřmánek Markéta Janochová Jan Hetflejš Martina Kočová Martin Chval Michala Kolmanová Markéta Jelínková Jan Maček Jan Kinzel Rudolf Malý Eva Kolaříková Jiří Markvart Adéla Krtičková Kateřina Márová Michal Lukacs Tereza Marušáková Luboš Matoušek Jan Nohavica Aleš Maxa Nikola Oplová Barbora Ondřejková Štefan Pecko Karel Pabišta Dana Saidová Iveta Pavlechová Markéta Smrčková Markéta Rovná Olga Součková Tereza Svobodová Jan Staněk Jan Šulc Manuela Švábová Zsolt Tóth Miroslav Trojáček Hana Trochtová Michala Urychová Tomáš Tvrzník Petra Viltová


- 50 -

Vu Tuan Anh Marek Vohanka Tereza Wolgemutová Veronika Zetková Zdeněk Zoul

Čtvrtá A Čtvrtá B Čtvrtá S

Eliška Bačová Michal Antonín Ingrid Ašenbrenerová Kamila Bubeníková Alena Bílá Markéta Benešová Lucie Burdová Kateřina Bočková Karolína Čermáková Martin Burian Miloslava Brožová Tereza Fritschová Lenka Cestrová Kateřina Bulová Lucie Gramanová Milena Čenská Jan Bunganič Stanislav Hofmann Jana Černá Jakub Horňák Daniel Hykl Kateřina Gajdošová Albert Dietze Nikola Kozlerová Eva Havlová Lucie Hanzlíková Michal Kříž Lenka Chocholoušková Nikola Hrabovská Alena Kusková Monika Kalátová Jakub Hubínek Veronika Maršíková Kateřina Melicharová Dominika Jiroušková Martin Perůtka Miroslav Mical Daniela Kordinová Pavlína Poličková Veronika Nosková Lucie Krejsová Tomáš Rollinger Martina Nová Erik Laurich Tomáš Rosenberger Lucie Průšová Simona Machová Josef Sládek Michaela Rochovanská Alena Makovcová Tereza Zikánová Petr Slavík Jakub Matika Natalie Součková Michal Mračko Lucie Suchanová Jan Mušuta Marcela Svobodová Pavel Pražák Pavla Svobodová Iveta Reitingerová Kamila Šedová Luboš Ryčl Věra Štičková Veronika Ryšavá Jiřina Vítková Simona Strychová Kateřina Voleníková Stanislav Šelmeci Michal Vomáčka Klára Topinková Daniel Zelenka Tran Bao Duy Petra Žižková Andrea Votrubová

Pedagogický sbor 1999 – 2009

Jméno Od Do

Amy Adams – Miller 2006 2007 Ing. Markéta Aubrechtová 1988 dosud Mgr. Zuzana Augustová 1999 dosud PaedDr. Martina Baarová 1992 2000 Mgr. Jan Bertlík 2005 2008 Mgr. Klára Bočanová 2007 dosud Ing. Milan Borl 2007 dosud Mgr. Hana Bretfeldová 1990 2002 Dendroy Collins 2002 2004 Mgr. Dagmar Čechová 1995 dosud Mgr. Jana Čepeláková 2003 2007 Ing. Vladimír Černý 1978 dosud


- 51 -

Ing. Blahoslav Číčel 2007 2008 Mgr. Kristýna Drienová 2008 dosud Mgr. Hana Drnková 2005 dosud akad. malířka Galina Egerová 2006 dosud Mgr. Eva Florianová 1973 dosud Mgr. Zdeňka Folbrová 1978 dosud Mgr. David Gábel 2008 dosud akad. malíř Vladimír Hadomský 1991 1999 Mgr. Mária Händlová 1988 dosud Mgr. Ingrid Helešicová 2001 dosud Mgr. Jiří Henzl 1986 dosud Dana Hetflejšová 1998 dosud Mgr. Ivana Hotová 2008 dosud Mgr. Kateřina Hrabalová 2004 2005 Ing. Eva Hrdličková 2005 dosud Mgr. Alena Hrubá 1981 dosud Mgr. Vlasta Hurčíková 1982 dosud Mgr. Vladimír Chorváth 1993 2006 Mgr. Karel Jakoubě 2008 2009 Mgr. Jitka Ježková 1987 dosud Mgr. Veronika Jurčíková 2000 2008 Mgr. Jana Kadlecová 2007 dosud Mgr. Milan Kalců 1990 dosud Mgr. Ivana Kašpráková 1994 dosud Ing. Anna Kejřová 1994 dosud Mgr. Michal Kökeny 2002 2003 Mgr. Martina Klatovská 1999 dosud Mgr. Marta Klíčová 1992 2000 Mgr. Zuzana Kostihová 1994 dosud Jaroslava Krásenská 1991 2006 Mgr. Richard Kropáček 1991 2002 Ing. Zdeňka Lamačová 2005 dosud Mgr. Miloš Libich 1995 dosud Marie Libichová 2008 dosud Mgr. Iveta Macánová 2006 dosud Mgr. Gabriela Malečková 2002 dosud Mgr. Markéta Málková 2007 dosud Mgr. Pavla Matesová 2008 2009 Mgr. Ivana Mikulková 1974 dosud Mgr. Miroslav Mužík 2000 2008 PhDr. Jaroslav Neuhöfer 1990 dosud Mgr. Ludmila Oharková 2008 dosud Mgr. Tomáš Parnica 2005 dosud Mgr. Kamila Pelešková 1992 dosud Mgr. Petr Planička 2007 2009 Mgr. Ivana Plochová 1992 2004 Mgr. Miluše Pravdová 1975 2008 Mgr. Marie Prokopová 1971 2006 Mgr. Michael Přenosil 1998 dosud Mgr. Marcela Püschelová 1990 dosud


- 52 -

Václav Reidl 2002 2003 Ing. Roman Sedlár 2007 dosud Mgr. Zuzana Schönová 1969 2009 Mgr. Martina Skleničková 2006 dosud Mgr. Michal Smatana 1998 dosud Ing. Jana Srpová 1986 2005 Mgr. Pavla Srpová 1997 dosud Mgr. František Staněk 2002 dosud Mgr. Michaela Šlapáková 2003 dosud Mgr. Ludmila Šulcová 1998 dosud Mgr. Pavlína Šulcová 2002 dosud Mgr. Jiří Švejda 2000 2002 Mgr. Karla Trefná 1995 dosud Mgr. Michaela Turbáková 1994 dosud Vanda Tzortzopoulosová, MPhil 2008 dosud Mgr. Karel Vacek 1991 dosud Mgr. Romana Valíčková 1994 dosud Mgr. Zdeňka Vargová 1999 dosud Mgr. Olga Vasická 1991 2002 Mgr. Zdeněk Vejražka 2002 dosud Ludmila Volfová 1971 2006 Mgr. Lenka Volmutová Šircová 2004 dosud PhDr. Vilém Vránek 1992 dosud RNDr. Hana Weinhauerová 1992 dosud Mgr. Jitka Zavadilová 1991 dosud Mgr. Lenka Zichová 2007 dosud

Documents

Almanach? - Gymnázium Most · Almanach 1999 – 2009 Motto ... O tom rozhodovala komunistická strana. V mém případě rozhodla, že nejsem uchazeč . Almanach 1999 ... - 5 - 1999