ARISTOTELESOB21-VVP-HUM-OBN-JOH-L-4-000

http://www.biografiasyvidas.com/monografia/aristoteles/fotos/aristoteles_busto.jpg

Aristotels (384/83 - 322)Aristotels nebyl Athan. Pochzel ze Stageir (v Chalkidik, poloostrov na SV ecka). Jeho otec Nkomachos byl lka u makedonskho krle Amynty, otce Filipa II. V r. 366/65 piel do Athn a vstoupil do Platnovy Akademie. Zstal zde a do Platnovy smrti. Ovlivnn Platnem psal dialogy, ze kterch se dochovaly jen zlomky. Po Platnov smrti se stv scholarchou Akademie Speusippos, jeho mylen bylo zameno zcela jinak ne Aristotelovo.

IVOT343/42 jej Filip II. povolal, aby vychovval jeho tinctiletho syna Alexandra. Zstal zde asi do r. 336, kdy Alexandr nastoupil na trn. 335/34 se vrtil do Athn a zaloil vlastn kolu v posvtnm okrsku Apollna Lykeia (proto "Lykeion"). Protoe se vklady konaly bhem prochzek (), nazv se kola tak "peripatetick". Po smrti Alexandra Velikho (323) v Athnch povstala siln reakce protimakedonsk, kter zashla i Aristotela. Formln byl obalovn z bezbonosti. Ped soudem utekl na ostrov Euboia, kde za nkolik msc zemel (322).

VDY TEORETICKCl: Jejich elem je samo poznn (pozorovn - ), kter uspokojuje pirozenou lidskou touhu po vdn. fyzika (jej pedmt je odlouen - tleso - a v pohybu), matematika (jej pedmt je nemnn a vn, avak neexistuje sm o sob - body, ry a plochy existuj jen na tlesech) prvn filosofie" nebo "theologie", kter se bude zabvat pedmtem nehybnm (nemnnm) a odlouenm, tj. existujcm o sob. Proto jsou jejich vsledky pesn a nutn (nap. matematick vztahy).

VDY PRAKTICKCl: Jejich clem nen pravda a vdn samo, nbr jednn () na zklad vdn.Zabvaj se lidskm dobrem a zlem. Protoe se tkaj jednotlivch situac a udlost (tj. jednotlivin), kter jsou vdy odlin, nen v nich mon tak pesn poznn jako ve vdch teoretickch. Pro sprvn jednn lze proto stanovit pouze obecn pravidla, kter mus jednajc vdy zohlednit podle konkrtn situace. Etika - jejm pedmtem je dobro jedince; Politika - je etice nadazena, protoe se zabv dobrem celku.

VDY TVRCl: Jejich clem je vytven njakch vc na zklad urit znalosti (jde tedy o - pat sem umn v naem pojet, o nich pojednv Poetika, i praktick emesla jako stavitelstv nebo takov obory jako medicna).

SPISY:Logick - souhrnn Organon (Kategorie, O vyjadovn, Topiky, Prvn a Druh analytiky, O sofistickch dkazech)Prodn filosofie a psychologie - Fysika ( ), O nebi, O vzniku a zniku, O dui, spisy o ivot zvatMetafysika - nzev pochz od Andronika Rhodskho, poadatele spis (asi 70 p.)Spisy z oblasti etiky a politiky - Etika Nkomachova, Etika Eudmova, Magna Moralia; Politika, Athnsk stava.Poetika, Rtorika.

LOGIKA:Zkoumal tzv. Subjekt Prediktov vroky Vechna S jsou PSaPaffirmodn S nen PSePnegoNkter S jsou PSiPaffirmoNkter S nejsou PSoPnegoVechny pojmy S, P jsou zde vdy neprzdnPRO ZJEMCE

FYZIKA:Aristotelsko-ptolemaiovsk model vesmru:model

PSYCHOLOGIE:Nauka o dui:a/ Due rostlinn m schopnosti pouze vegetativn /vyivovat se, rst, rozplozovat se/b/ Due ivoin jednak m schopnosti vegetativn + schopnosti motorick, senzitivn a volnc/ Due lidsk obsahuje vechny schopnosti due rostlin a ivoich + rozum. Rozum je duch, jm due mysl a soud:- Trpn jaksi deska, na n jsou zapisovny daje, poskytovan smysly. Je pomjiv. - inn schopn sudku, kombinac, reflexe. Je nesmrteln, vn. Je pro du tm, m je pro oko svtlo.

METAFYZIKA piny jsoucna Causa materialis = pina ltkov ltka, porceln pro zhotoven cukenky Causa formalis = pina tvarov tvar, tvar cukenky Causa efficiens = pina psobc pohyb, emeslnk, kter cukenku zhotovilCausa finalis = pina clov el, to, kemu bude cukenka slouit

METAFYZIKA ltka a tvarLTKA HYLJe vak nemon, aby ltka byla podstatou. Nebo podstata je pedevm nm odlouenm () a .monostTVAR FORMAPodstatou vci a podmtem je tvar a pojem ( ), kter jako nco uritho je pojmov odluiteln. Prost odluiteln je sloenina ltky a tvaru, j jedin nle vznik a znik. Ltka je podstatou jako podklad veker zmny. Podstatou je to, co zbv, kdy se vynech ltka. Tedy tvar.skutenost

ETIKA:kolem lovka je skuten innost due ve shod s rozumem. Nejdokonalej je ten cl, kter je dn sm pro sebe a nikdy pro nco jinho - a to je pedevm blaenost. Tu si dme vdy pro ni samu a pro nic jinho. Cti, slasti a rozumu si dme i pro n samy, ale i pro blaenost, e jimi budeme blaeni. Clem ivota je blaenost.

POLITIKA:lovk je tvor spoleensk (zoon politikon) a neme bez sttu existovat. Aristoteles uvauje o tom, e pro rzn konkrtn podmnky jsou nejlep rzn formy sttu. Podle jeho nzoru se lid dl na ty, kte jsou schopni rozhodovat a tedy i dvat smyslupln rozkazy a ty, kte tuto schopnost nemaj, ale jsou s to jednou vydan rozkaz splnit. Tito lid jsou svou pirozenost otroky. Aristoteles rozliuje tzv. dobr a zvrhl formy sttu: dobr: monarchie, aristokracie a polteia zl: tyranie, oligarchie a demokracie (ochlokracie - vlda lzy)