10 / Europa Jagellonica v GASK28 / Rozhovor s Ji!ím Hilmarem36 / Sou"asná "eská bibliofilie

kv!ten 201295 K! / 4,50 ¤05

9771213839008

05

zo zbierky Dr. Lea RingwaldaTren!ín - Lond"n - Bratislava

3. máj - 1. jún 2012SOGA, Panská 4, Bratislava

denne od 10:00 do 18:00 hod.

Ve!erná aukcia vystaven"ch diel sa uskuto!ní 29. mája 2012.

V"stava sa koná pod zá#titou ministra kultúry SR Mareka Ma$ari!a

www.soga.sk

1

Obsah 05

Um!ní "ít s um!ním

obálka > K#E S T KR IS TA (DE TA IL POS TAV Y AND$L A) / Krakov, 60. léta 15. stol. / lipové d!evo, temperová polychromie, pozlaceno / 142 " 59 cm farní kostel Sv. Floriána, Krakov / z v#stavy Europa Jagellonica

Vydává: Ambit Media, a. s., I!: 27422160 / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5; tel: +420 222 352 570, fax: +420 222 352 572, redakce@artantiques.cz / "éfredaktor: Jan Sk#ivánek Zástupkyn$ %éfredaktora: Karolina Jirkalová / Redakto#i: Johanka Lomová, Radek Wohlmuth / Redak&ní pes: Bed#ich / Obchodní #editelka: Sv$tlana Haru%tiaková, 604 931 471, harustiakova@art antiques.cz Account manager: Ji#í Lacina, 725 015 381, jiri.lacina@ambitmedia.cz / Design: Robert V. Novák / Grafická úprava: Jo'ka Gabriel, Karel Zahradník / Na p#íprav$ &ísla se podíleli: D'ian Baban, "imon Brabec, Hana Buddeus, Du%an Buran, V$ra Hlou%ková, Marcela Chmela#ová, Ond#ej Chrobák, Rado I%tok, Denisa Kasl Kollmannová, Nina Michlovská, Antonín Novák, Ji#í Ptá&ek, Barbora "ev&íková, Michal "imek, Hana "imonová, Jan "t$pánek, Ilona Víchová-Czakó, Terezie Zemánková, Miroslav Zíka / Tisk: Protisk, Slavkov u Brna / Distribuce: Spole&nosti PNS, a.s., Kosmas.cz / Vlastní distribuce ve vybran(ch galeriích v !R: 222 352 579; redakce@artantiques.cz / P#edplatné: Postservis, Pod$bradská 39, 190 00 Praha 9, tel: 800 300 302, predplatne@ambitmedia.cz, www.artantiques.cz P#edplatné v SR: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s.; oddelenie inej formy predaja; P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3; +421 244 458 821; predplatne@abompkapa.sk / Registrace: MK !R: E13654 / ISSN 1213-8398 / Vychází s podporou Ministerstva kultury !R / Periodicita: M$sí&ník. Toto &íslo vychází 7. kv$tna 2012. Ve%kerá práva vyhrazena. / www.artcasopis.cz

editorial / Víra v mana!eryP#ed rokem touto dobou vrcholil konkurz na generálního #editele Národní

galerie. Ministr kultury se v záv$re&né fázi rozhodoval mezi Vladimírem

Röselem a Ji#ím Fajtem. S ob$ma se n$kolikrát se%el a nakonec dal p#ed-

nost prvn$ jmenovanému. „Moje rozhodnutí je motivováno snahou vybrat

z uchaze&) nejlep%ího mana'era. (...) I s ohledem na celkovou situaci

v Národní galerii jsem p#esv$d&en, 'e lep%í bude ekonom-mana'er ne'

historik um$ní,“ zd)vodnil svou volbu Ji#í Besser.

Jedinou mana'erskou zku%eností, kterou Vladimír Rösel uvádí ve

svém 'ivotopise, je p#itom #ízení likérky Dynybyl v letech 2001–02. Jinak

p)sobil jako investi&ní #editel a finan&ní konzultant. Správa investic a práce

s lidmi, ale nejsou to stejné. S tím, 'e Vladimír Rösel není odborník, by se

%lo smí#it. Hor%í je, 'e zjevn$ nezvládá ani onu „mana'erskou“ &ást své

funkce, a&koliv práv$ ta m$la b(t jeho silnou stránkou. Za tém$# rok se

nezmohl na nic víc ne' na odvolání #editele Sbírky moderního a sou&asného

um$ní. Jeho nástupce v%ak hledá ji' osm(m m$sícem.

Cover story tohoto &ísla je v$nováno mezinárodní v(stav$ Europa

Jagellonica, jejím' hlavním autorem je druh( lo*sk( finalista, Ji#í Fajt.

Jde nejen o zajímav( badatelsk( projekt, ale v praktické rovin$ také o or-

ganiza&n$ velice náro&nou akci. Zprodukovat záp)j&ky z n$kolika desítek

institucí po celé Evrop$, nejen z muzeí a galerií, ale nap#íklad i z kostel)

a katedrálních pokladnic, je bezesporu slu%n(m mana'ersk(m v(konem...

Kdyby situace Národní galerie nebyla spí% k plá&i, dalo by se tomu smát

jako ironickému komentá#i k mana'ersk(m schopnostem, p#inejmen%ím

na poli personalistiky, b(valého ministra Bessera.

A je%t$ jedno v(ro&í je zde nutné p#ipomenout. V dubnu uplynul rok

od chvíle, kdy portál Artalk.cz odhalil, 'e „kulturní mana'erka“ Jana "or-

fová zvít$zila v konkurzu na #editelku GASKu s projektem, kter( opsala od

galeristky Moniky Burian. +e jde o plagiát, potvrdil i po&íta&ov( program,

kter( pro tyto ú&ely pou'ívají vysoké %koly. Vedení St#edo&eského kraje

"orfovou p#esto ve funkci podr'elo. Z galerie na protest ode%li v%ichni

odborní pracovníci a slibn$ se rozvíjející instituce se propadla zp$t do

regionální bezv(znamnosti. Díky v(stav$ Europa Jagellonica se GASK

na n$kolik m$síc) znovu dostane na v(sluní, Jana "orfová v%ak na tom

nemá 'ádnou zásluhu. V(stavu toti' místo kmenov(ch pracovník) galerie

p#ipravoval Fajtem najat( t(m externist).

Jestli z t$chto p#íklad) plyne n$jaké pou&ení, pak to, 'e bychom

kone&n$ m$li opustit víru v mana'ery, kte#í nepot#ebují nic um$t, proto'e

p#eci rozum$jí v%emu, a za&ít p#i obsazování d)le'it(ch post) trvat na tom,

aby doty&n( &i doty&ná v daném oboru ji' n$co dokázali.

Jan Sk#ivánek

2 / depe!e > Montreal V$ra Hlou%ková

5 / depe!e > Koda"ské jaro Rado I%tok

10 / v#stava > Europa Jagellonica Jan Sk#ivánek

24 / na trhu > Rudolf II. Marcela Chmela#ová

28 / rozhovor > Ji$í Hilmar Ilona Víchová-Czakó

26 / portfolio > Jan Mahr Radek Wohlmuth

36 / téma > Bibliofilie Terezie Zemánková

42 / profil > Franti!ek Kowolowski Ji#í Ptá&ek

44 / k v%ci > GAVU Cheb Radek Wohlmuth

49 / staveni!t% > Ze &ivota architekta Antonín Novák

50 / architektura > Modlitebna v 'erno!icích "imon Brabec

52 / design > Milánsk# t#den designu Barbora "ev&íková

56 / kni&ní recenze > 'eská architektura 2010–2011 Karolina Jirkalová

59 / antiques > TEFAF Maastricht 2012 Hana "imonová, Miroslav Zíka, Michal "imek

66 / zahrani(ní v#stava > Claes Oldenburg, Morgan Fischer Nina Michlovská

69 / manuál > T$i otázky Ond#ej Chrobák

70 / recenze > L‘étude d‘après nature, Rembrandt & Co. Hana Buddeus, Jan "t$pánek

72 / k v%ci > Rembrandt & Co. z pohledu marketingu Denisa Kasl Kollmannová

76 / na v#chod... > Víno Du%an Buran

80 / komiks > Da!ek & Jadrn# Monstrkabaret Freda Brunolda

10 art + antiquesv!stava

V !eském historickém pov"domí zaujímají Jagellon#tí králové po-m"rn" marginální místo. Vladislav (1456–1516; !esk$m králem od roku 1471) je znám hlavn" jako mecená# n"kolika v$znamn$ch um"-leck$ch památek, v !ele s Vladislavsk$m sálem na Pra%ském hrad", jeho syn Ludvík (1506–1526) jen jako ten, kter$ zahynul v bitv" u Mohá!e. D&vod& k tomu je jist" víc, jedním z podstatn$ch je v#ak to, %e v druhé polovin" 15. století do#lo k v$raznému oslabení pa-novnické moci. Králové pozdního st'edov"ku a raného novov"ku ji% nebyli svrchovan$mi vládci z Bo%í milosti, ale jen jedn"mi z hrá!& v slo%it$ch mocenskopolitick$ch vztazích. Formáln" sice dál t"mi nejv$#e postaven$mi, fakticky v#ak mnohdy ustupujícími zájm&m bohat$ch magnát& a stále sebev"dom"j#ích m"st.

Oslabení královské moci se net$kalo jen politiky, ale stejn" tak i kultury, která se v jistém smyslu demokratizovala. Panovnick$ dv&r p'estal b$t jedin$m centrem um"ní a vzd"lanosti, um"lecké a kulturní vlivy se #í'ily nap'í! Evropou i díky obchodním kontakt&m mezi jednotliv$mi m"sty a kulturním aspiracím vy##ího duchovenstva. Pro pochopení kultury p'elomu 15. a 16. století ji% nevysta!íme jen se zkoumáním královsk$ch donací a dvorského um"ní, ale je t'eba zam"'it se i na dal#í vrstvy tehdej#í spole!nosti. Pro obchodníky i vzd"lance v Praze, Kutné Ho'e, Olomouci, Vratislavi !i Krakovu bylo

Na p!elomu epochEuropa Jagellonica v Kutné Ho"e

text: Jan Sk'ivánek Od 20. kv"tna do konce zá'í bude v Galerii St'edo!eského kraje v Kutné Ho'e k vid"ní v$stava Europa Jagellonica, velkolep$ !esko-polsko-n"meck$ v$stavní projekt, kter$ si klade za cíl p'edstavit um"ní a kulturu st'ední Evropy v období panování Jagellonc&. Tato polsko-litevská dynastie mezi lety 1386 a% 1572 vládla v Polsku, v Litv", v zemích Koruny !eské a v Uhrách, by( ne v#ude po celou dobu. Nejde v#ak jen o p'íb"h jednoho panovnického rodu, ale hlavn" o sv"dectví o sv"t" na p'elomu dvou d"jinn$ch epoch.

samoz'ejmostí udr%ovat kontakt nejen s velk$mi 'í#sk$mi m"sty, jako byl Norimberk, ale p'inejmen#ím zprost'edkovan" také s Nizozemím a s Itálií.

Typick$m p'íkladem je rodina Thurz&, která zbohatla na d&lním podnikání na území dne#ního Slovenska, v tehdej#ích Horních Uhrách. Stanislav Thurzo (1470–1540) byl od roku 1497 biskupem v Olomouci a m"sto se za jeho vlády stalo jedním z center humanis-tické u!enosti. O jeho rozhledu sv"d!í i to, %e pro novou biskupskou rezidenci v Krom"'í%i objednal dvojici oltá'ních obraz& od Lucase Cranacha st. Stanislav&v star#í bratr Jan (1466–1520) byl biskupem ve Vratislavi, druh$ bratr Ji'í (1467–1521) vybudoval ve spolupráci s banké'skou rodinou Fugger& z Augsburgu, z které pocházela jeho man%elka Anna, jednu z nejmocn"j#ích obchodních spole!ností té doby ovládající obchod s kovy v celé st'ední Evrop". T'etí, nevlastní bratr Alexej (1480–1527) zastával vysoké posty na dvo'e Ludvíka Jagellonského i Ferdinanda I. Habsburského a Erasmus Rotterdamsk$ mu v"noval jednu ze sv$ch knih.

K ! E S T K R I S TA / Krakov, 60. léta 15. stol. / lipové d'evo, temperová polychromie, pozla-ceno / v$#ka 142 cm, #í'ka jednotliv$ch skupin 59 cm / dnes v krakovském kostele sv. Flo-riána / Figura Krista, která se p&vodn" nacházela ve st'edu kompozice, je dnes ztracena.

11

V!e o trhu s um"nímDatabáze 90 tisíc auk!ních v"sledk# / Zprávy a komentá$e z domova i ze zahrani!í / Index !eského trhu s um%ním / Pohodln" p$ístup prost$ednictvím internetu / Propracovaná technologie vyhledávání

www.artplus.cz

Partne$i:1. Art Consulting / Adolf Loos Apatment and Gallery / Antikvity / Arcimboldo / Dolmen / Dorotheum / Galerie Art Praha / Galerie Kodl Meissner-Neumann / Orlys Art Auctions / Pictura / Prague Auctions / S"pka / Valentinum / Vltavín / Zezula

Kolik stojíFranti!ek Kupka?

P$eh

led

auk!

ních

pro

dej#

d%l

Fra

nti&

ka K

upky

za

roky

200

0–20

12 p

odle

dat

abáz

e AR

T+. C

eny

jsou

uvá

d%ny

bez

auk!n

í pro

vize

.

60 000 K! 8 000 K!

36 000 K!

320 000 K!

65 000 K!

30 000 K!

220 000 K!54 000 K!

130 000 K!

26 000 K!

1 250 000 K! 350 000 K!

900 000 K!

6 000 K!24 000 K!

50 000 K!

10 000 K! 60 000 K! 28 000 K!

1 450 000 K!

28 000 K! 24 000 K!

9 603 K!23 000 K!22 000 000 K!

370 000 K!130 000 K!

450 000 K!

4 450 000 K!2 500 K!

350 000 K!

16 000 K! 2 600 000 K!

24 000 K!310 000 K! 1 250 000 K! 400 000 K!

16 000 K!

390 000 K!3 050 000 K!

500 000 K!

300 000 K!1 800 000 K! 1 700 000 K!

33 000 K!

2 250 000 K! 15 000 000 K!280 000 K!

55 750 000 K!250 000 K!300 000 K!

22 100 000 K!4 600 000 K!

19aukce

R O L E L I C I TÁT O R A S E U J A L T O M Á ! V L " E K / foto: Jan Rasch

mentální krajinn! triptych Motiv z Pr!honic-kého parku od Josefa Ullmanna (nabízen za 780 tisíc korun). Experimentem, na kter! v"ak kupci nezareagovali, byla dra#ba sochy My

Light Is Your Life od Kri"tofa Kintery. Víc ne# t$i metry vysoká socha poskládaná z nejr%zn&j-"ích lamp, lustr% a svítidel, která je momentál-n& k vid&ní na Kinterov& v!stav& v Galerii hlav-

ního m&sta Prahy, byla nabízena za 840 tisíc korun. Bezprost$edn& po aukci nicmén& o toto Kinterovo st&#ejní dílo projevila zájem Galerie v!tvarného um&ní v Ostrav&. / mch

text: Marcela Chmela!ováAutorka je "éfredaktorkou

portálu ART+.

Záv"re#nou te#kou za první samostatnou ve-#erní aukcí Adolf Loos Apartment and Gal-lery byla dlouho dop!edu inzerovaná a o#e-kávaná dra$ba Kupkova obrazu Tvar modré (Modrá) z roku 1913, kter% jsme podrobn" p!edstavovali v minulém #ísle. Jedno z klí#o-v%ch d"l Waldesovy sbírky bylo vyvoláváno za dosud nejvy&&í cenu, jakou #eské aukce pa-matují: 45 milion' korun (bez 3% provize).

Mimo!ádná o#ekávání s aukcí spojená signalizovala i (ne práv" obvyklá) p!ítom-nost n"kolika znám%ch galerist' a zástupc' jin%ch auk#ních síní, kte!í byli mezi p!ihlí-$ejícími v sále. Jak u$ to ale na tuzemsk%ch dra$bách b%vá, i tentokrát p!ihlí$ející nad dra$ebníky p!eva$ovali. Lehké rozpaky a sympatick% rum"nec ve tvá!i majitele sín" Vladimíra Leke&e p!ed samotn%m zahájením ve#era prozrazovaly velkou nervozitu a na-p"tí: Aukce jsou zkrátka jedna velká hra a do poslední chvíle není nic rozhodnuto.

Samotn% pr'b"h dra$by m"l vinou v%ko-nu nezku&eného licitátora s auk#ní dynami-kou známou ze zahrani#ních síní jen pramálo spole#ného. V jeho pomalosti a lehké rozpa-#itosti bylo p!esto n"co p!ízna#n" #eského. Atmosféra v sále tak od prvních okam$ik' p!edem p!íli& velk% dra$ební souboj nesli-bovala. K tomu je&t" p!isp"l nezájem o zce-la v%jime#nou Kupkovu socha!skou bustu jeho $eny Eugenie takté$ z Waldesovy sbírky, která s cenou 1,44 milionu korun z'stala bez kupce. Také cenn% Waldes'v archiv se nakonec nedra$il, nebo( svého p!edkupního práva vyu$ila Národní galerie, která tuto památku získala za 1,1 milionu korun.

Paradoxn" ale bylo v poklidném tempu nep!íli& napínavého ve#era cosi sváte#ní-

Jak se dra!ila Modrá

ho a zcela nezapomenutelného. K samotné dra$b" p!elomového díla #esk%ch aukcí s ka-talogov%m #íslem 43 se v Kaiser&tejnském paláci dostalo asi po hodin" a p'l, kdy u$ p!ítomní, z nich$ v"t&ina p!i&la p!edev&ím práv" kv'li této poslední polo$ce, netrp"liv" poposedávali. Po vyvolání obrazu, mo$ná pon"kud oproti v&eobecnému o#ekávání, okam$it" zareagovala jedna dra$itelka na sále zastupující kupce na telefonu a dal&í kupující na telefonu, s ním$ komunikoval osobn" majitel sín" Vladimír Leke&.

Následoval p!ibli$n" dvacetiminutov% souboj postupn%ch #tvrtmilionov%ch p!ího-z', v jeho$ pr'b"hu oba kupující projevili velkou v'li klí#ové dílo získat, a dotla#ili tak cenu a$ na #ástku 55,75 milion' korun. U této sumy, která oproti prvnímu podání p!edstavovala ji$ více ne$ 20% nár'st, #esk% zájemce reprezentovan% dra$itelkou v sále sv'j boj vzdal a dílo p!ipadlo zahrani#nímu rusky hovo!ícímu kupci na telefonu.

„Obraz koupil jeden m'j klient z ciziny a p!edpokládám, $e Národní galerie jej pro-pustí a umo$ní tímto propagaci Kupkova díla do zahrani#í,“ !ekl bezprost!edn" po dra$b" &(astn% Vladimír Leke&, a nazna#il tak, $e dílo stále je&t" nemá v%vozní povolení, o které bude t!eba do zahrani#í $ádat. „Jsem maximáln" spokojen, v tak vysok% cenov% nár'st jsem opravdu nev"!il, o#ekával jsem r'st nejv%&e v !ádu dvou t!í milion' korun,“ dodal je&t", kdy$ st"$í dokázal zakr%t své obrovské emoce a dojetí.

Nov% majitel za Kupk'v Tvar modré za-platil i s provizí 57 422 500 korun. Ostatn" mo$ná práv" neomyln%m !ízením osudu se tak duchovn" prodchnuté dílo s dynamickou vzh'ru stoupající modrou energií, kterou z obrazu doslova cítíme, dostane do rukou rusky mluvícího sb"ratele a jeho prost!ed-nictvím snad p!ímo do jednoho z rodi&( ev-ropské theosofie a mystiky, se kterou se Kupka vnit!n" ztoto$)oval.

26 art + antiquesportfolio

Jan MahrVytvá!í v pravém slova smyslu fotografické obrazy, jen"e jako modelky mu nej#ast$ji slou"í %&ourátka do ucha, plastové p!íbory zatavené v igelitu nebo houbi#ky na nádobí. Prost!ednictvím sv'ch snímk( nechce vytvá!et iluze, ale konstatovat. „Spousta v$cí se d$je mimo rámec toho, jak se dít mají,“ !íká a sna"í se s tím po svém n$co d$lat.

„V ateliéru se pot'ká s v%edními p!edm$ty, dovoluje jim ztrácet t!etí rozm$r, splynout s pozadím #i zázra#n$ se prom$nit v barevná pole. Nechá sv$tlo reflektor(, aby odlesky odhalilo pravdu o p!edlohách, tedy to, "e se jedná o je%t$ zabalené drogistické a papí-renské zbo"í, av%ak zárove) pozorovatel(m nabízí hru na schovávanou,“ komentuje Mahrovu tvorbu teoretik Ji!í Ptá#ek. I kdy" má v lec#ems pravdu, p!esto autora p!íli% net$%í, kdy" se fotografie pro diváka ocitnou p!edev%ím v rovin$ kvízu.

Svou roli pro Jana Mahra hraje nejen zp(-sob zachycení, „casting v regálech“ a insta-lace, ale samoz!ejm$ i zpracování. V p!ípad$ Softu jsou to t!eba digitální tisky na fólii lepené na PVC, tedy dokonale plastová pre-zentace plastov'ch v$cí. P!esto"e se barvy ne-z!íká, nejvíc ho baví bílá na bílé – „prázdnota, která ale je“, i kdy", jak k tomu sám smí!en$ podot'ká: „Pro reprodukování je to hrob.“ P!esto"e se Jan Mahr digitálu úpln$ nevyh'-bá, rad$ji fotí tradi#ním zp(sobem. Nemálo jeho v'stav má ale zatím podobu vyvolan'ch diák( doma v krabici. Svou práci v$t%inou finalizuje, a" kdy" vykrystalizuje konkrétní projekt pro konkrétní prostor. Teprve pak di-apozitivy skenuje a obraz zpracovává v rámci postprodukce v po#íta#i. I s ním se ale sna"í pracovat jen „v rovin$ analogového procesu“, jin'mi slovy, simuluje na n$m to, co se d!ív d$lo v temné komo!e.

Obrazová stigmata se ale u fotografií Jana Mahra objevovala od po#átku. Asi nejvíc se to

text: Radek Wohlmuth

ních prostorov'ch vztah(, tak"e p(sobí jako klasická záti%í. Synthetic se v$nuje stejn$ banálním tabletopov'm solitér(m, které naopak zabírají skoro celou plochu „obrazu“ tak"e se standardním vnímáním #lov$k v$t-%inou p!íli% nepochodí. Jde o produktovou fotografii, o nezmanipulovan' portrét v$ci, ale zp(sobem zpracování i formátem, kter' se n$kdy blí"í i dv$ma metr(m, dosahuje Mahr toho, "e se jejich p!edm$tnost voln$ p!eklápí do abstrakce. Ne náhodou byla na po#átku inspirace um$ním malí!( z okru-hu Color Fields nebo Hard Edge Kennetha Nolanda, Morrise Louise nebo Ellswortha Kellyho. Tisky jsou ozna#ené jen po!adov'm #íslem, aby nic neodkazovalo k v$ci, která je zobrazená.

„D!ív ne" jsem za#al fotit, tak jsem malo-val a na svoje fotky se prost$ po!ád je%t$ dívám obrazov'm zp(sobem,“ vysv$tluje p$tat!icetilet' absolvent Institutu tv(r#í fotografie Jan Mahr z *esk'ch Bud$jovic. V posledních letech na sebe upozornil p!e-dev%ím cykly Soft (Galerie Velryba, Praha 2008), kter'm je zastoupen' i v Národní galerii a Synthetic (Fotograf Gallery, Pra-ha 2010). „Jsem trochu ironick' k tomu, co Ji!í Mat$j( trefn$ nazval bigotní fotografií, a naopak m$ stále víc zajímá hranice fotky a malovaného obrazu,“ dopl)uje.

Jeho konceptuáln$ !e%ené snímky v sob$ opravdu #asto mají hodn$ malí!ského. Soft je cyklus dvojic drobn'ch p!edm$t( z obcho+á-ku, které Mahr precizn$ skládá do subtil-

BE Z N Á Z V U / 2012 / 40 , 60 cm

27

projevilo v portrétní sérii South Test (2002), kdy se p!ed jeho objektivem objevili t!eba Petr Písa!ík, Vít Soukup nebo Václav Stratil. Emulzi tehdy Mahr na dílem pomalované plátno naná"el pomocí mopu na vytírání. Také p!edloni zapo#at$ cyklus Chata!i má blí% ke krajiná!skému ne% sociologickému pojetí. Galerijní prost!edí je pro zm&nu nedílnou sou#ástí projektu, kter$ od roku 2005 fotí v Dom& um&ní v 'esk$ch Bud&jovicích, kter$ vede Michal (koda. Jde o podobizny autor) v$stav, které si pohrávají s estetikou jejich tvorby. To, %e se softsyntetické p!edm&ty u% staly nedílnou sou#ástí Mahrova %ivota, napovídá i autoportrétní cyklus Jakou barvu má" ráda (2009), kde druhou hlavní roli hrají barevná br#ka a rozli"ova#e na klí#e.

Také jeho aktuální, zatím bezejmenná, série vychází z konceptu co nejv&rn&ji zobra-zit kus reality, která je natolik nicotná, %e za to zachycení ani nestojí. Tentokrát Jan Mahr zam&!il svou pozornost na textury. „Tady u% nehraje roli ani ten p!edm&t a jeho tvar,“ vysv&tluje. Jsou to fotky a fotografické repro-dukce zárove*. Nejde o efektní estetickou hru, ale prosté konstatování. Proto vybrané materiálové plochy bez ukon#ení fotí a svítí stejn$m zp)sobem, jako kdy% se po!izuje reprodukce obrazu. Prvním reáln$m v$stupem se letos na ja!e stal polystyren, p!i p!íle%itosti jeho v$stavy ve v$v&skové Ukradené galerii v 'eském Krumlov&. „Kdybych vyfotil a nain-staloval zadní st&nu té v$v&sky, vytvá!el bych iluzi a realitu té sk!í*ky negoval. Kdybych tam dal fotku sgrafitového psaní#ka, které je nedaleko na fasád&, nemá to daleko ke zbyte#nosti. Cht&l jsem, aby se ta v$v&ska uvedla do pravého vztahu, pro kter$ vznikla. Proto jsem tam vystavil n&co, co tam má b$t a není,“ vysv&tluje sv)j koncept viditeln& neviditelné fotografie Jan Mahr.

„Fotografie Jana Mahra balancují mezi oby-#ejností a nebezpe#nou lyri#ností. Fotografie Jana Mahra jsou jakoby o sv&tle a zvolené p!edm&ty u% to mají ,jen‘ dokazovat. Fotografie Jana Mahra svou p!edm&tnost jenom p!edstíra-jí… Fotografie Jana Mahra jsou o melancholii p!ítomnosti, je% se bezbolestn& vyprazd*uje do nicoty. Prost& si Honzov$ch fotografií vá%ím, sleduji je (kdy% mohu), polemizuji a jsem rád, %e jsou, i kdy% nejsou,“ napsal o nich Ji!í David. N&co na tom bude.

! E R N O B Í L Á F O T O G R A F I E – P " E D M# T 0 2 / 2012 / 120 + 80 cm

S Y N T HE T I C 5 0 / 2010

S PÁ R O V K A 0 1 / 2012 / 80 + 40 cm

28 art + antiquesrozhovor

Do Spolkové republiky N!mecko jste ode"el v roce 1969. Ohlédn!me se tedy k za#átk$m v tehdej"ím %eskoslovensku.

D!tství jsem pro"il v Hradci Králové. U" tehdy jsem kreslil, maloval a vyrá"el s malí#sk$m stojanem do p#írody. To m! bavilo a ur%ilo moji cestu. V padesát$ch letech jsem nastoupil na Vy&&í &kolu um!lecko-pr'myslovou v Praze do ateliéru k prof. Richardu Pípalovi. Pak p#i&la &edesátá léta, doba politického uvoln!ní, Pra"ské jaro. A pocit, "e kone%n! m'"eme utvá#et budoucnost. Tehdy jsem si myslel, "e bych sv$m um!ním mohl zm!nit sv!t.

Jak doba studií a následná "edesátá léta formovala va"i tvorbu? Praha byla nabitá novou energií. Ve vzduchu bylo cítit zm!nu, demokracii a d'v!ru, "e se n!co zm!ní, "e získáme svobodu my&-lení. V!#ili jsme v „socialismus s lidskou tvá#í“. Ta pozitivní nálada byla pro moji práci podstatná. Studia a Pra"ské jaro pro m! byly

Jedna + jedna = jedna

Rozhovor s Ji!ím Hilmaremtext: Ilona Víchová

Autorka je kurátorkou Brno Gallery CZ, p!ipravila v"stavu

Ji!ího Hilmara v Topi#ov$ klubu. foto (portrét): Karin Hilmar

Ateliérem Ji#ího Hilmara v n!meckém Gelsenkirchenu prostupuje v'n! d#eva a klihu. A také opravdovost. Cítím ji z um!lcovy osobnosti, p#ístupu ke sv!tu i zp'sobu, jak$m se vyjad#uje. Ve velk$ch litinov$ch kamnech praská ohe(. Kolem jsou op#eny neopracované lat!, na podest! stojí vyhlazené d#ev!né objekty. )irok$mi okny sem vstupuje sv!tlo. Za nimi stromy, zele( zahrady. P#íroda. Její prom!ny a zákonitosti zde Ji#í Hilmar pozoruje, za"ívá a kóduje do své tvorby u" skoro %ty#icet let.

báje%né "ivotní etapy a dodnes to jsou rozhodující momenty mé tvorby.

M!l jste p&ímé inspira#ní zdroje? V$tvarná v$chodiska jsem nacházel v um!ní p#ed #íjnovou revolucí v Rusku. Inspirací pro m! byl hlavn! Vladimir J. Tatlin. Ten m! za-jímal dokonce více ne" Kazimir Malevi%, El Lisickij nebo Alexandr Rod%enko.

Va"e první samostatná v'stava se uskute#nila v roce 1967 v Galerii Fronta. Krom! optick'ch reliéf$ p&edstavila i pozoruhodné kinetické objekty. M$(ete nám je p&iblí(it?

Cesta ke kinetick$m objekt'm vedla p#es polariza%ní fólie. Ty m! in-spirovaly k vytvo#ení reálného pohybu. Bohu"el z kinetick$ch objekt' se zachoval jen jeden. Pro m! nakonec nejzajímav!j&í. Jako náhon

36 art + antiquestéma

Milované knihySou!asná !eská bibliofilieJe to nejspí! nadbyte"n# polopatismus, ale p$esto: Biblos = kniha, filia = láska. Bibliofilie = láska ke knihám. Bibliofilie jsou knihy ope"ovávané jak jejich tv%rci a vydavateli, tak jejich následn#mi majiteli. Jsou to sb&ratelské skvosty, vzácné nejen proto, 'e vycházejí v malém nákladu, ale také díky kvalitnímu, "asto ru"nímu papíru, nez$ídka ru"ní vazb&, a p$edev!ím pak díky originálním grafikám "i p$ímo kresbám, které je v#tvarn& dotvá$ejí. Jednotlivé exemplá$e jsou "íslované a signované.

text: Terezie ZemánkováAutorka je teoreti!ka kultury.

Zpracovat historii a sou"asnost "esk#ch bibliofilií by vydalo na samo-statnou doktorskou práci. Více ne' sto let v (echách p%sobí Spolek "esk#ch bibliofil%, kter# „byl zalo'en roku 1908 jako dobrovolná organizace sb&ratel%, p$íznivc% a tv%rc% krásn#ch a vzácn#ch knih a tisk% se zvlá!tním z$etelem k um&lecké grafice, v#zdob& a vazb& knih…“ B&hem socialistické éry zde existovala mimo jiné bibliofil-ská $ada Lyry Pragensis, edice Blí"enci nakladatelství Mladá fronta nebo edice Bohemia (eskoslovenského spisovatele. Jak vzpomíná zakladatel nakladatelství Aulos Zden&k K$enek, kter# d$íve praco-val jako dramaturg a redaktor v Ly$e Pragensis, na její bibliofilské tisky se stávaly fronty a mnohdy do!lo doslova ke rva"kám. „Byla to pok$ivená perspektiva – kniha byla jednou z mála presti'ních v&cí, které se daly koupit. Dnes vydám knihu v nákladu p&tasedmdesáti kus% s velmi znám#m v#tvarníkem, a prodávám ji i deset let – situace se zm&nila,“ popisuje K$enek.

Krásné knihy dnesPublikování knih jako'to artefakt%, kde grafické pojetí, a p$edev!ím ilustrace s individuální autorskou stopou v#tvarníka "iní z knihy um&leck# objekt, kter# má sb&ratelskou, a tím i v "ase stoupající finan"ní hodnotu, se dnes v&nuje n&kolik men!ích nakladatelství, která jsou pevn& svázána s osobami sv#ch zakladatel%.

Vydavatelství Sv&t je zam&$eno p$edev!ím na odkaz Franti!ka Drtikola. Jeho editor Stanislav Dole'al se systematicky zab#vá Drtikolovou um&leckou tvorbou v souvislosti s jejím duchovním a filozofick#m zázemím. Publikoval p&t knih, z nich' n&které jsou dopln&ny o speciální bibliofilsk# náklad. V po"tu t$í set kus% ulo-'en#ch v pouzd$e s ra'bou zde vy!la nap$íklad faksimile Drtikolova pracovního alba s tém&$ tisícovkou kontaktních fotografií a dv&ma desítkami skic k budoucím snímk%m opat$en#ch autorov#mi po-známkami.

Nakladatelství Bonaventura zalo'il roku 1990 Vladimír Bene!. V jeho rámci vydal tém&$ sto publikací ve t$ech edi"ních $adách, na nich' se podílela $ada grafik%, typograf%, kniha$% a tiska$%. Um&lci, kte$í s nakladatelstvím spolupracují, jsou p$evá'n& p$edstaviteli klasické grafické !koly: v jeho portfoliu najdeme knihy s pracemi Jind$icha Pile"ka, Jaroslava )er#cha, Albína Brunovského, Karla Demela, Zde*ka Hajného, Josefa Istlera, Pavla Sukdoláka nebo Vladimíra Komárka.

Mezi um&leck#mi kniha$i, kte$í uvedli n&které tituly naklada-telství Bonaventura do finální podoby, jsou také man'elé Krupkovi. Jejich ateliér má více ne' p&tat$icetiletou tradici a vznikají v n&m nejen bibliofilie jin#ch vydavatel%, ale i jejich vlastní. Pod hlavi"-kou nakladatelství Ve stráni zde vy!ly dv& desítky um&leck#ch knih

p!evá"n# ve vlastní grafické úprav# ateliéru Krupka s originálními ilustracemi Petry Pechové, Karla Gyurjana, Jana Lep$íka nebo Petra Coufala.

Systematicky se vydávání krásn%ch knih, které kvalitou grafického zpracování, inven&ností v%tvarného doprovodu i hodnotou publiko-van%ch text' p!ekra&ují obvyklou bibliofilskou produkci, a budují tak novou tradici v tomto oboru, v#nují p!edev$ím dva subjekty: nakladatelství Aulos a Galerie Zden#k Sklená!.

Um!lecká elita v AulosuNakladatelsk% d'm Aulos je spojen% se jménem svého zakladate-le Zde(ka K!enka. Ozna&ení „nakladatelsk% d'm“ není nadnesené, p!esto"e kancelá! vydavatelství spojená s knihkupectvím a galerií má pouh%ch jedenadvacet metr' &tvere&ních. Shodou okolností to-ti" sídlí na Praze 1 v Michalské ulici &. 21 – v dom# U Zlatého p'lkola, kde roku 1791 vydal Václav Mat#j Kramerius první svazek !eské ex-pedice. Svoji skrytou symboliku má i samotn% název Aulos, kter% má !eck% p'vod a ozna&uje zdvojenou flétnu – antick% dechov% nástroj, kter% podle báje vynalezla Pallas Athéna a ze kterého také vzniklo logo podle návrhu Pavla Sivka a Zde(ka Zieglera, na n#m" je vyob-razen antick% pi$tec hrající na tento nástroj. Práv# dvojhlas textové a v%tvarné stránky tvo!í v Aulosu ucelen% souzvuk.

Za dvacet let své existence, které letos v b!eznu oslavil v%sta-vou v galerii Portheimka, vydal Aulos p#ta&ty!icet titul', které vykazují obdivuhodnou variabilitu jak co do volby textu, tak i v%-tvarného zpracování. Jednotící linií je typografie Zde(ka Zieglera. Volba $pi&kového grafického designéra, kter% úsporn%mi v%razov%mi prost!edky propojuje originální kresby &i signované grafické listy s textem v unikátní koherentní celek, byla pro Aulos zásadní. Zde-n#k K!enek se cht#l od po&átku vymezit v'&i pojetí bibliofilie, jak ji znal z Lyry Pragensis. Její pom#rn# konzervativní p!ístup vycházel z prvorepublikového modelu. „Já jsem se rozhodl, "e ka"dá kniha, kterou vydám, by m#la b%t jedine&ná. Necht#l jsem vytvá!et edice,“ vysv#tluje sv'j postulát.

P!esto lze !íci, "e ve sv%ch za&átcích byl pom#rn# opatrn%. Volil spí$e u sb#ratel' oblíbené klasické, lyrické grafické pojetí, které mu ekonomicky usnadnilo start. Jako svoji první publikaci vydal roku 1992 Slavíka a r"#i od Oscara Wildea s lepty Zde(ky Krej&ové. Dal$ími v%tvarníky byli Eva Ha$ková, Helena Konstantinová, Bed!ich Housa nebo Pavel Sukdolák. Nicmén# K!enkovo pojetí bibliofilií se záhy uvolnilo a za&alo sm#!ovat k individuáln#j$ím projekt'm. Sám dodnes pova"uje za jednu ze sv%ch prvních nejvyda!en#j$ích knih Ezopovy Bajky se t!inácti akvatintami Markéty Prachatické nebo Znamení moci Jana Zahradní&ka se dv#ma such%mi jehlami

K V ! TA PA C O V S K Á : O TÁ Z K Y P R O S T O R U / Originální serigrafie Kv#ta Pacovská / Aulos, Praha 2001 / Vydán triptych 30 &íslovan%ch v%tisk' ve formátu 225 ) 225 mm

44 art + antiquesk v!ci

Galerie v ChebuP!esto"e je star#í, dá se !íct, "e mládne. $e% je o GAVU v Chebu, která letos, v roce 50. v&ro%í svého zalo"ení, dostala novou tvá! a zdá se, "e se kone%n' m("e stát z!eteln&m místem na map' %eského v&tvarného um'ní. D(vod( je víc. Dlouhodob' jsou mezi nimi kvalitní projekty, ale te) i to, "e se vizuáln' p!iblí"ila sou%asné dob' a otev!ela se lidem.

o nich skoro nikdo nev'd'l. V&stavní projekty byly sice reprezentativní, ale a" na v&jimky ukotvené v %ase minulém, a podobné to bylo i s galerií. V prostorách pro#pikovan&ch pásy %erven&ch koberc( jako by sou%asnost neexistovala.

Trocha historieSituace se za%ala m'nit p!ed dv'ma lety, kdy Ji!ího Vykoukala nahradil v %ele galerie v&razn' mlad#í Marcel Fi#er. Od té doby se galerie transformovala ve v#ech ohledech, po%ínaje vizuálním stylem p!es vybudování relaxa%ní zóny po novou koncepci v&stav-ních prostor, která se promítla i do jejich dispozice. Samotná „plastická operace“ by ale nebyla nic platná, kdyby se neprom'nilo také my#lení. Ten, kdo p!ijde do GAVU Cheb dnes, m("e si svou náv#t'vu snad poprvé opravdu u"ít: pohodové prost!edí, zázemí, kde nechybí kavárna, %ítárna ani d'tsk& koutek, p!íjemní a ochotní zam'stnanci a kvalitní v&stavy pro #iroké divácké spekt-rum. Zdá se, "e dal#í „u"ivatelsky p!átelská“ galerie je na sv't'.

Fi#er vy#el z prosté strategie, kterou je sázka na profesionální jistotu. Písmo Fis-hmonger „konstruované ve funkcionalis-tické ochranné atmosfé!e“, na kterém je zalo"ena korporátní identita instituce, dodal Tomá# Brousil, vizuální styl interiér( navrhl podobn' jako v GASK Miroslav Vav!ina, d(-raz na vizualitu ilustrují i k!esílka Papyrus,

text: Radek Wohlmuthfoto: Ji!í Gordon, GAVU

to"e z Prahy do Chebu to bylo po tom, co se politické ledy prolomily, mo"ná dokonce je#t' dál.

To se ukázalo, kdy" v galerii na úze-mí b&valé „pevné hráze socialismu“ za-%ali produkovat v&stavy, které mohly sm'le konkurovat zaveden&m centr(m v&tvarného um'ní. V Chebu se samo-statn' p!edstavil Christo a b'hem let tam prob'hly i dal#í atraktivní i objevné v&stavy v&razn&ch um'leck&ch osobností, jako jsou James Ensor, Wenzel Hablik, Georg Kars nebo Giorgio Morandi. P!esto

Chebská Galerie v&tvarného um'ní pro#la zvlá#tní prom'nou. Je#t' v 80. letech byla relativn' "iv&m centrem %eského sou%asné-ho um'ní, kde nacházeli azyl ti, kdo m'li Prahu zakázanou. P!esto"e je to dnes ne-uv'!itelné, z ideologick&ch d(vod( se tam p!ed%asn' zavírala v&stava, jí" se ú%astnil t!eba Old!ich Kulhánek. Práv' v Chebu se pod kuratelou man"el( *ev%íkov&ch velkou v&stavou prolomila také klauzura sester Válov&ch. Jen"e to b'hem 90. let skon%ilo a instituce se zm'nila v galerii muzejního typu orientovanou spí# p!eshrani%n', pro-

45

která v roce 2008 pro Kartell vytvo!ily ikony sou"asného designu – brat!i Bouroullecové. Více ne# $%astné pak bylo navázání úzkého kontaktu s nakladatelstvím Baobab, díky n&mu# vznikla originální d&tská galerie, kde se odehrávají programy pro nejmen$í a záro-ve' se tam postupn& realizují nejv(razn&j$í nakladatel$tí v(tvarníci. Zatím p!ilo#ili ruku k dílu, respektive ke st&n&, Darja )an"íková a Chrudo$ Valou$ek, nevídan( rohlíkov( lustr má na sv&domí Dagmar Urbánková a stopovací detektivku do prostoru v"etn& stálé expozice nasprejoval Juraj Horváth. Podobn& nov( !editel koncipuje i svou v(-stavní aktivitu zalo#enou do zna"né míry na projektech uznávan(ch externích kurátor*, a% u# je to Petr Wittlich, Mahulena Ne$lehová, Martina Pachmanová, Pavel Van"át nebo Ond!ej Chrobák.

)erstv( vzduch do galerie zavanul i "i-teln&j$ím v(stavním konceptem. Malá gale-rie je poprvé jasn& definovan(m místem pro um&ní mladé a st!ední generace. Prob&hla tu nap!íklad v*bec první posmrtná v(stava p!ed"asn& zem!elého Víta Soukupa, primát v podob& samostatné writerské v(stavy ve státní instituci za!ídil Masker, p!edstavil

se tu i vít&z Start Pointu 2010 Alexis Milne z lond(nské Goldsmiths. Videoroom p!iná$í na p*du chebské galerie op&t poprvé vizu-alitu nov(ch médií, kterou zatím suplova-la tamní Galerie 4 zam&!ená na fotografii. Opus magnum je cyklus miniv(stav jednoho díla mimo!ádné kvality. Momentáln& je to Preislerova !ena a jezdec u jezera. P!esto#e si Fi$er p!enesl do Chebu i sv*j klatovsk( diplomantsk( projekt Start Point, navázal také na osv&d"ené akce ve svém novém p*sobi$ti, a% u# je to pravidelná v(stava n&-kterého z v(znamn(ch n&meck(ch um&lc* p*sobících v )echách nebo festival Graffiti Boom.

Nová stálá expozicePadesátku ale GAVU oslavila p!edev$ím dv&ma projekty. Tím prvním je nová stálá expozice, kterou v Chebu p!ipravili ve spo-lupráci s Centrem nov(ch strategií muzejní prezentace Moravské galerie v Brn&. Asi nejzásadn&j$ím krokem se stalo odmítnutí v(razné Alliprandiho barokní architektury ve prosp&ch volného um&ní. St&ny i mezery mezi op&rn(mi pilí!i nekompromisn& scelila panelá#, tak#e poprvé vzniklo místo a pri-

ori ur"ené pro instalaci obraz*. +koda jen, #e desky kon"í v polovin& v($ky místnosti a nijak dál nepracují s prostorem. Takhle to trochu p!ipomíná 90. léta, kdy byly fasády dom* upravené také jen do úrovn& hladiny pohledu. Ve srovnání s p!edchozím stavem se vnucuje pon&kud stís'ující pocit. Dal$í prostorové zm&ny – nav($ení o b(valé de-pozity a otev!ené zacyklení tak, #e se divák nemusí expozicí vracet – jsou bezv(hradn& ke zdaru v&ci. Také ur"ení jednoho vnit!ní-ho sálu pro temporální sbírkové v(stavy ve v(stav& je v(razn& o#ivujícím prvkem. První konvolut prací zda!ile p!edstavil polozapo-menutou vrstevnici Toyen Vlastu Vost!eba-lovou-Fischerovou.

Jestli#e p!edchozí expozice byla vymeze-na tvorbou Ma!ákovc* a nep!edm&tnou mal-bou 60. let, ta nová se posouvá a# k avant-gard&. Za"íná Osmou a Skupinou v(tvarn(ch um&lc*, jin(mi slovy p!edstaviteli "eského expresionismu a kubismu, mezi nimi# "ní p!edev$ím v Chebu siln& zastoupen( Emil Filla, d!íve z"ásti ukryt( v depozitu. Na opa"-ném konci je naopak dovedena a# do sou"as-nosti. Díky nov(m nákup*m a dar*m se ve sbírce ocitly zásadní práce Václava Stratila,

52 art + antiquesdesign

Milánské slavnosti designutext: Barbora !ev"íková

Autorka je redaktorkou Czechdesign.cz.

V Milán# prob#hl od 17. do 22. dubna ji$ 51. ro"ník veletrhu iSaloni – nejv#t%ího sv#-tového veletrhu designu. V&robci, designér-ské hv#zdy, stejn# jako studenti a za"ínající designé'i, zde letos op#t p'edstavili své no-vinky a nápady. Tento ro"ník zd(raznil, jak d(le$itá je v designu vizuální prezentace a propagace zna"ky. V „trendech“ bude ná-sledující rok pokra"ovat ve svém kralování d'evo a jemné pastelové barvy. Tak by se dal velmi zjednodu%en# shrnout ob'í veletrh.

Letm& pohled do minulosti ukazuje, $e Mi-láno bylo naklon#no designu ji$ od dvacát&ch let. Tehdy zde vznikla tradice trienále a bylo postaveno Palazzo del Arte s cílem prohlubovat vztah mezi u$itou tvorbou, um#ním a pr(mys-lem. Trienále a i samotné Miláno se postupn# stalo centrem konfrontace a propojení firem, designér( a ve'ejnosti. P'ed sedmi lety se soubor veletrh( iSaloni p'esunul na nové v&-stavi%t# RHO Fiera, které roku 2005 dokon"ili architekti Massimiliano a Doriana Fuksas.

Tak jako ka$d& rok se veletrh i letos d#lil na Salone Internazionale del Mobile (Veletrh nábytku), Salone del Complemento d’Arredo (Veletrh dopl)k(), Salone Internazionale del Bagno (Veletrh koupelen) a EuroCucina (Veletrh kuchyní). Na samotném v&stavi%ti se letos popatnácté uskute"nil i SaloneSatellite prezentující mladé designéry. Na v&stavi%ti Fiera je design prezentován spí%e jako ob-chodní artikl a firmy se sna$í ohromit sv&mi dlouho tajen&mi novinkami a nastínit sv#tu sm#'ování designu na dal%í rok. Odvá$n#j%í, zajímav#j%í a p'ekvapiv#j%í prezentace a ná-pady lze najít v centru m#sta. Po'adatelé se ka$doro"n# sna$í otev'ít nové Superstudio "i vyhradit designu jinou "ást m#sta. Minul& rok se otev'ela Ventura Lambrate, letos to byl prostor p'ízna"n# nazvan& MOST – Museum of Science and Technology. Vedle sv&ch sbí-rek muzeum p'i této p'íle$itosti nabídlo své prostory i nov&m designérsk&m po"in(m. Ke kurátorskému v&b#ru byla vybrána zá'ící hv#zda britského designu Tom Dixon.

Jak ji$ bylo 'e"eno: leto%ní veletrh op#t ukázal, jak velkou sílu má v designu propa-gace a p'edstavení samotné zna"ky. V&robci a firmy zab&vající se p'evá$n# technologi-emi a pr(myslov&m designem nevystavují u$ jen samotné produkty a novinky, ale sna$í se náv%t#vník(m nabídnout velko-lep& zá$itek a tak se jim zar&t do pam#ti. Nap'íklad Canon letos ji$ po"tvrté vsadil na vizuální show, která si pohrála s imagi-nací divák( a provedla je kouzeln&m lesem. Krom# lesa tu byla i tajná zahrada italské sklárny barovier&toso a firmy citco, které p'ipravila Zaha Hadid a italsk& designér Paola Navone. Mezi mnoh&mi nap'íklad i firmy Toshiba a Samsung vsadily na spek-tákl a hru s divákem.

Krom# designér(, zna"ek a %kol se na milánském veletrhu p'edstavily i jednotlivé státy. Mezi nimi vynikaly superstudia Fran-cie, Polska a N#mecka. *eská republika bo-hu$el samostatnou prezentaci tuzemského designu nep'ipravila. Z na%ich zástupc( se v Milán# ukázala pra$ská V!UP s prezentací nazvanou COLABORATORY 2012, která se zam#'ila na spolupráci a propojení student( s firmami a jejich za"len#ní do praxe. Dal%ími "esk&mi zástupci byli Ji'í Pelcl, Jan Plechá", Henry Wielgus, TON a Lasvit.

Miláno se letos op#t stalo superob&vákem sv#ta a po okraj se zaplnilo designem. A$ do dal%ího velethu tu te+ op#t bude hlavním lákadlem a cílem turist( Poslední ve!e"e Leonarda da Vinci.

C A N O N N E O R E A L : I N T HE F O R E S T

Milánské slavnosti designu

ART+ANTIQUES_220!277.indd 1 14.3.2012 3:10:33

4 art + antiques

Vypln!n" kupon za#lete po#tou na adresu Postservis, odd!lení p$edplatného, Pod!bradská 39, 190 00 Praha 9 nebo faxem na %íslo 284 011 847. P$edplatné objednávejte také na predplatne@ambitmedia.cz, na webov"ch stránkách www.artcasopis.cz, bezplatné infolince 800 300 302

Objednávám p$edplatné %asopisu Art+Antiques Ro!ní 855 K% Ro!ní (studentské) 660 K%* P"lro!ní 450 K% Dvouleté 1 590 K%

Ro!ní p#edplatné zahrnuje 10 !ísel !asopisu Art+Antiques a Ro!enku trhu s um$ním v hodnot$ 119 K!.* Pro uplatn$ní studentského p#edplatného je t#eba dolo%it platné potvrzení o studiu.

Objednávkou dává p#edplatitel dobrovoln$ souhlas se za#azením sv&ch osobních údaj" do databáze spole!nosti Ambit Media, a. s., se sídlem Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5-Smíchov, jako%to správce, a s jejich následn&m zpracováním pro ú!ely nabízení v&robk" a slu%eb a pro ú!ely zasílání obchodních sd$lení prost#ednictvím elektronick&ch a ti't$n&ch prost#edk" dle zákona !. 480/2004 Sb., a to na dobu neur!itou, resp. do odvolání souhlasu. P#edplatitel bere na v$domí, %e má práva dle § 11, 21 zák. !. 101/2000 Sb. Více na www.ambitmedia.cz.

ODB&RATEL:

Titul: ...............................................................................................................................................................................

Jméno a p#íjmení: ..............................................................................................................................................

Adresa:.........................................................................................................................................................................

PS( a m$sto: ..........................................................................................................................................................

Telefon: ........................................................................................................................................................................

E-mail: ...........................................................................................................................................................................

Zp"sob úhrady: slo%enka faktura

FAKTURA'NÍ ÚDAJE: (nevypl)ujte, jsou-li shodné s odb$ratelem)

Organizace: .............................................................................................................................................................

Adresa:.........................................................................................................................................................................

PS( a m$sto: ..........................................................................................................................................................

I(: ..................................................................... DI(: ...............................................................................................

Telefon: ........................................................................................................................................................................

E-mail: ...........................................................................................................................................................................

Datum: ........................................................ Podpis: ......................................................................................

archiv Art+Antiques p!kn! pohromad!... P#edplatitelé mají nov$ p#ístup do elektronického archivu !asopisu.

www.artcasopis.cz

59antiques

TEFAF 2012 Zatímco anglosask! sv"t #ije ka#doro$n" v polovin" b%ezna svátkem irského patrona sv. Patrika, sv"t obchodu s um"ním se naopak touto dobou setkává na velké oslav" v holandském Maastrichtu. Nejinak tomu bylo i letos, kdy maastrichtsk! veletr#ní areál pat%il jubilejnímu 25. veletrhu um"ní TEFAF.

podotknout, #e se jedná o práci pocházející ze sbírek Rudolfa II.

Obraz Giuseppeho Arcimbolda, jen# se na veletrhu objevil také ji# podruhé, prodala spole$nost French & Comp. b"hem prvního dne údajn" za necel!ch 5 milion& dolar&. Není mo#né vyjmenovat v'echna slavná jmé-na, a tak vyberme alespo( n"která z nich. K mání bylo Uk!i"ování od Petera Paula Rubense (Bernheimer-Colnaghi, prodáno za 3,5 mil. eur), monumentální kytice od

text: Hana )imonová, Miroslav Zíka, Michal )imek

Auto!i jsou experti auk#ní sín$ Dorotheum.

foto: Harry Heuts, Loraine Bodewes (TEFAF)

dom" Dorotheum p%ed dv"ma lety za rekord-ní $ástku 7 milion& eur. V Maastrichtu se obraz objevil ji# podruhé, tentokrát zde ale nového majitele nalezl, za 14 milion& dolar& (10,7 milionu eur) jej zakoupilo Museum of Fine Arts v Bostonu. I dal'í prodejci neváhali nabízet auk$ní rekordy za je't" rekordn"j'í ceny, nap%íklad Galerie Neuse prodávala za 1,5 milion& eur akvarel na pergamenu Zajíc od Hanse Hoffmana, kter! byl prodán v aukci Lempertz v roce 2011 za 600 tisíc eur. Nutno

Veletrh je siln" orientován p%edev'ím na na-bídku staro#itností a star!ch mistr&, které ale stále siln"ji dopl(uje nejen moderní, ale p%edev'ím sou$asné um"ní. TEFAF je zna$kou a ú$ast na tomto veletrhu se stává $ím dál tím presti#n"j'í (a dra#'í) vizitkou ka#dého vystavovatele.

Starému um"ní tentokrát kraloval obraz Franse Franckena %lov$k rozhodující se mezi ctností a ne!estí (Johnny van Haeften), kter! byl prodán ve víde(ském auk$ním

72 art + antiques

V!stava jako produktRembrandt & Co. z pohledu marketingu

text: Denisa Kasl KollmannováAutorka je vedoucí katedry marketingové komunikace

a PR na FSV UK.

Marketingov! tah, jedno velké PR, Gambrinus Rembrandt, úklid depozitá"e… Málokdy se stane, aby p#t let p"ipravovaná v!stava byla v médiích ozna$ena za podvod na náv%t#vní-cích. Tuto reakci v%ak nelze p"ejít jen &ehrá-ním na nedostatek financí a automatick!m p"itakáním snaze nalákat ve"ejnost na slavné jméno. Co p"esn# je z pohledu marketingové komunikace a PR na v!stav# Rembrandt & Co. %patn# a jak by m#l vypadat vztah korporát-ních mecená%' a ve"ejn!ch institucí?

Klamavá reklamaP"edm#tem kontroverze se je%t# p"ed ver-nisá&í stalo, &e na v!stav# nazvané Rem-brandt & Co. jsou k vid#ní jen dva malí"ovy obrazy. Sta$í „dva Rembrandtové“ na po-jmenování celé v!stavy? Jde argumentovat, &e malí"i holandského zlatého v#ku byli p"edev%ím podnikatelé a &e sám Rembrandt své jméno pou&íval jako obchodní zna$ku, ale zji%t#ní, &e v!stava ve skute$nosti v'-bec není o Rembrandtovi, m'&e b!t pro nep"ipraveného náv%t#vníka zklamáním. P'vodn# plánovan! název v!stavy ostatn# zn#l Rembrandt, Hals a p!átelé. Ke zm#n# podle "editele Národní galerie Vladimíra Rö-sela do%lo na p"ání sponzora.

Je-li v!stava produkt – chceme-li p"i-stoupit na dialektiku „produktovosti“, jak ji

v debat# v (eské televizi zmínil Rösel –, m#l by název vystihovat p"esn# to, co obsahuje. Nap"íklad máslo musí obsahovat nejmén# 80 procent tuku a nesmí b!t z ni$eho jiného ne& ze smetany. Pokud je ze stolního oleje, nesmí se produkt ozna$ovat jako máslo, ale jinak. Nap"íklad na americkém a britském trhu úsp#%n# funguje margarín, kter! se pln!m názvem jmenuje Nem"#u uv$!it, #e to není máslo! (I Can’t Believe It’s Not But-ter!). Podle této logiky by se v!stava m#la jmenovat spí%e Holand%tí mist!i – a mo#ná p!ijde i Rembrandt!

Stí&ností na (eskou obchodní inspekci a &ádostí o vrácení vstupného – vzhledem k parit# kupní síly mimochodem jednoho z nejvy%%ích v Evrop# – se Národní galerie asi obávat nemusí, ale takovéto klamání ve"ejnosti je pon#kud krátkozraké. Náv%t#v-ník, kter! se na v!stavu vydá jen kv'li vel-kému jménu v názvu, bude z v!stavy nejspí% zklamán a sotva ji doporu$í sv!m p"átel'm a znám!m. A p"im#t jej p"í%t# k dal%í náv%t#-v# bude je%t# o n#co t#&%í ne& dosud.

Kupte si to!Jak ji& bylo nazna$eno, Národní galerii se pro v!stavu poda"ilo získat sponzora, kter! akci podpo"il nejen zap'j$ením techniky $i poskytnutím reklamních ploch, jak je ob-

vyklé, ale pom#rn# zna$nou finan$ní $ást-kou. ING Bank na v!stavu údajn# p"isp#la 200 tisíci eur. „Spoluprací s Národní gale-rií a podporou této v!znamné události se chceme zapojit do kulturního d#ní v (eské republice, a zárove) tak oslavit dvacetileté p'sobení ING Bank na zdej%ím trhu,“ uvedl Jan Bartholomeus, "editel $eského zastou-pení banky. ING se tak patrn# m#lo stát sou$asnou obdobou „mercatora sapiens, moudrého obchodníka, jen& um#l ku vzá-jemnému prosp#chu spojit filozofii (sv#t-skou moudrost) se sv#tov!m obchodem“, jak nás pou$uje panel na v!stav#.

ING podpo"ila v!stavu nejen finan$ní injekcí (sponzoringem), ale i marketingov#. Banka pou&ila nap"íklad tzv. cause related marketing, kter! spojuje prodej produktu s podporou nekomer$ní organizace – v tomto p"ípad# noví klienti získali rodinnou vstu-penku. Na v!stavu tak p"ijde více lidí a kli-enti „dostanou dárek“. T#&í z toho tak ob# instituce, by* zrovna vstupenka na v!stavu asi jen pro málokoho bude impulsem ke z"ízení bankovního konta.

Dále ING pou&ila koncept tzv. spole$enské odpov#dnosti firmy (CSR, neboli corporate so-cial responsibility). Firmy se sna&í dát najevo, &e jsou „hodné“, etické a dobré – &e jsou vá-&en!mi $leny spole$nosti a p"ispívají k tomu, abychom se v%ichni, nejen jejich akcioná"i $i majitelé, m#li dob"e. Ned#lají to jen tak – legitimizují tak své místo ve spole$nosti i na trhu, budují si dobré jméno a d'v#ryhodnost. V dob#, kdy hodnota firmy na akciovém trhu spo$ívá p"edev%ím na p"íslibu, &e firma jen poroste, se nejedná o n#jakou zbyte$nou $i fale%nou nálepku. Jakmile se d'v#ra naru%í, firma finan$n# velmi tratí.

O dvaceti letech p'sobení ING na $eském trhu si m'&eme p"e$íst p"ímo na v!stav# na textovém panelu vedle Záti%í s ovocem

k v!ci

Z R E K L A M N Í K A MPA N ! I N G B A N K

73

a veverkou. ING své lí!ení za!íná tím, "e se sponzorování kulturních událostí v#nuje intenzivn# po celém sv#t#. Bohu"el, za ce-l$ch dvacet let se nena%la dal%í v$znamná kulturní událost, kterou by v této souvislosti zmínila a podporovala u nás. Zato v tiskové zpráv# Národní galerie najdeme ve t&ech odstavcích vyjmenované finan!ní produkty a komer!ní úsp#chy banky. V logice tisko-vé zprávy jsou p&itom tyto informace zcela irelevantní, p'sobí jako nevhodná reklama typu „hard-sell“ (kupte si to!).

To ale není jedin$ p&íklad, kdy míra anga"ovanosti sponzora p&ekra!uje b#"né meze. Vizuální styl celé v$stavy kopíruje korporátní komunikaci ING – p&ejímá její barevnost, písmo i styl, co" není jindy ob-vyklé. Touto zdánliv# jemnou a ne%kodnou, nicmén# p&esto persvazivní (p&esv#d!ovací) technikou ING v$razn# vstupuje do celého v$stavního prostoru. Jsou to práv# pod-v#domé, na první pohled zdánliv# nepo-st&ehnutelné detaily, které v celku tvo&í pro

firmu p&ízniv$ dojem. Firmy dnes ochotn# zaplatí za to, aby se v médiích objevilo jejich jméno by( jen t&eba v popisku u fo-tografie, a !astokrát tam ani nemusí b$t, sta!í, kdy" se o daném tématu jen mluví (tzv. issues management). Pro poji%(ovny je t&eba v$hodné, kdy" se mluví o stoupající kriminalit# a vykrádání byt', pro politiky je zase dobré, kdy" se o n#kter$ch v#cech nemluví v'bec. To je podstatou kvalitního PR, nikoliv uve&ejn#ní co nejv#t%ího po!tu !lánk' v médiích.

Hranice vulgarityJe bezesporu chvályhodné, "e Národní ga-lerie vyu"ívá fundraising a vedle sv$ch stá-l$ch p&íjm' se sna"í získat sponzory i z &ad komer!ních institucí. Zrovna tak je od ING správné, "e podporuje um#ní. Je ale zcela legitimní a na míst#, "e do tohoto vztahu vstupuje ve&ejnost a ptá se na jeho manti-nely. Ne v%ichni náv%t#vníci se musejí stát klienty ING, aby se na v$stavu dostali, ale

v%ichni Národní galerii platíme ze sv$ch daní. ING, stejn# jako jiné komer!ní podni-ky, má právo na to, vyu"ívat pozitivní efekt sponzoringu, ale m#lo by se tak dít s odpo-vídající mírou a transparentností. V tomto p&ípad# je ale na tahu Národní galerie, aby tyto podmínky vymezila a dob&e si spo!ítala, kdy se z renomované instituce, které cht#jí komer!ní podniky pomáhat, m#ní v jejich dojnou krávu.

Hranice toho, co je atraktivní, a co ji" podbízivé, je tenká stejn# jako %ifonová halenka, pod ní" se r$suje dámské prádlo. Neodhadnutí míry v%ak po%kozuje v podstat# v%echny – na ING vrhá stín manipulátora, na Národní galerii diletanta. Jedin# vymezová-ním pravidel hry za ú!asti pou!ené ve&ejné diskuse se v%ak m'"e um#lecké prost&edí u nás kultivovat, a to jak na stran# komer!-ních, tak nekomer!ních institucí, tak, aby z v$sledné spolupráce z'stala radost, nikoliv pachu(. V p&ípad# v$stavy Rembrandt & Co. se to p&íli% nepovedlo.

I N Z E R C E

79artmix

PRAHAAteliér Josefa Sudka

Robert V. Novák: Druhá !ást (od 16. 5. do 21. 6.)Újezd 30, Praha 1 / www.sudek-atelier.cz

Galerie AVULenka Kerdová, Veronika Dobe"ová: (S)nové (i)reality (od 9. 5. do 17. 5.); Matou" Marek, Tomá" Vav#í!ek, Jan Plesl: Naivní víra v o$ivení mrtvého stromu (od 22. 5. do 31. 5.)U Akademie 4, Praha 7 / www.avu.cz

Galerie HavelkaPetr a Eva Vl!kovi (kv%ten 2012)Galerie Liliová 8, Praha 1 / www.galeriehavelka.cz

Galerie MIROPhelan O’Hara, Paul Roxi, Joachim Elzmann: Obrazy a sochy (do 3. 6.) Strahovské nádvo#í 132/1, Praha 1 www.galeriemiro.cz

Galerie RudolfinumBernd a Hilla Becherovi: Doly, hut%; Shirana Shahbazi: Fotografie (do 3. 6.)Al"ovo náb. 12, Praha 1 / www.galerierudolfinum.cz

Galerie Trafa!kaEpos 257: Nem&$u jinak (do 25. 5.)Kurta Konráda 1, Praha 9 / www.trafacka.net

Galerie U Zlatého kohoutaJean-Michel Cosson: Attente et Autres Silences; Jaroslav Járis Kola#ík: Jarní slalom/'alom (do 29. 5.)Michalská 3, Praha 1 / www.guzk.cz

Galerie Vernon Jana Farmanová: Váha beztí$e (od 18. 4. do 26. 5.) U Pr&honu 22, Praha 7 / www.vernongalerie.com

GHMP: M"stská knihovnaKri"tof Kintera: V(sledky anal(zy (do 13. 5.)Mariánské nám. 98/1, Praha 1 / www.ghmp.cz

GHMP: D#m U Kamenného zvonuAdolf Wölfli: Stvo#itel univerza (do 27. 5.)Starom%stské nám. 13, Praha 1 / www.ghmp.cz

GHMP: D#m U Zlatého prstenuTereza Damcová: Frída Kakao a v(vrhelové (od 17. 5. do 17. 6.)T(nská 6, Praha 1 / www.ghmp.cz

GHMP: Starom"stská radniceJaromír Novotn(: Viditelné formáty (od 16. 5. do 19. 8.)Starom%stské nám. 13, Praha 1 / www.ghmp.cz

GHMP: Zámek TrojaVincenc Vingler: Sochy zví#at; Emil Filla: Ze sbírek GHMP (do 4. 11.)U Trojského zámku 4/1, Praha 7 / www.ghmp.cz

Muzeum Montanelli Dreams and Nightmares (do 22. 5) Nerudova 250/13, Praha 1 www.muzeummontanelli.com

UPM: hlavní budovaPra$ské módní salony 1900–1948 (do 13. 5.)17. listopadu 2, Praha 1 / www.upm.cz

UPM: Galerie Josefa SudkaJosef Sudek: Z ostrov& (od 24. 5. do 9. 9.)Úvoz 24, Praha 1 / www.upm.cz

Topi!#v salonJi#í Hilmar: Jedna + Jedna = Jedna (do 11. 5.); Karel 'lenger: Srdce zem% je ze zlata (do 25. 5.); Jind#ich Zeithamml: Metafyzická plastika (od 22. 5. do 22. 6.) Národní 9, Praha 1 / www.topicuvsalon.cz

Vernon ProjektKit Reisch: O!istné sv%tlo (do 30. 6.)He#manova 12, Praha 7 / www.vernongalerie.com

BRNOMG: Jurkovi!ova vila

Jan Kot%ra: Národní styl (do 30. 9.)Jana Ne!ase 2, Brno-)abov#esky www.moravska-galerie.cz

MG: Místodr$itelsk% palácColorito (do 20. 5.); Sb%ratelé a mecená"i VI: Marie Richterová (1927–2011) (do 9. 9.)Moravské nám. 1a, Brno www.moravska-galerie.cz

MG: Um"leckopr#myslové muzeumV%znice: Místo pro um%ní (do 13. 5.)Husova 14, Brno / www.moravska-galerie.cz

MG: Pra$ák#v palácPavel Sterec: Nehybná sm%na (do 27. 5.); L‘étude d‘après nature (do 20. 5.)Husova 18, Brno / www.moravska-galerie.cz

Wannieck GalleryPrincip odkládané dokonalosti (do 13. 5.); *eské um%ní 90. let ze sbírky Komer!ní banky (od 22. 5. do 23. 9.)Ve Va+kovce 2, Brno / www.wannieckgallery.cz

BLANSKOGalerie m"sta Blanska

Satyrykon (do 31. 5.) Dvorská 2, Blansko / www.galerie.blansko.cz

!ESKÉ BUD"JOVICED#m um"ní &eské Bud"jovice

Martin Creed (od 17. 5. do 17. 6.) nám. P#emysla Otakara II. 38, *eské Bud%jovice www.ducb.cz

CHEBGalerie v%tvarného um"ní v Chebu

Milo" Jiránek: Zápas o moderní malbu; Jan Preisler: )ena a jezdec u jezera (do 17. 6.); Ond#ej Male!ek: In natura (od 17. 5. do 24. 6.)Krále Ji#ího z Pod%brad 16, Cheb www.gavu.cz

KLATOVYGKK: Galerie u Bílého jednoro$ce

Xénia Hoffmeisterová: Po$íra! barvy (do 31. 5.) nám%stí Míru 149/I, Klatovy / www.gkk.cz

GKK: Kostel sv. Vav'inceOlina Franco: Via Genderosa (do 22. 7.) Plánická 6, Klatovy / www.gkk.cz

GKK: Klenová zámekRoman Kame": Indigo, "afrán, monzun; Denis Bullot: Watterproof; Michael W. Pospí"il: M%sta (do 30. 5.) Klenová 1, Janovice nad Úhlavou www.gkk.cz

KROM"#Í$Galerie Orlovna

Petr Nikl, David Vrbík: Mluvící voda (do 24. 6.);

Eva Vajceová a Stanislav Vajce: Návrat legend (od 21. 5. do 24. 6.) Na Sladovnách 1491, Krom%#í$ www.galerie-orlovna.cz

LIBERECOblastní galerie v Liberci

Ji#í Jiroutek: Osobnosti !eské kulturní scény; Konec (s)nové epochy (do 3. 6.)U Tiskárny 81/1, Liberec IV. / www.ogl.cz

LITOM"#ICESevero!eská galerie v%tvarného um"ní

Ji#í Ka!er: sochy (od 10. 5. do 26. 8.) Michalská 7, Litom%#ice / www.galerie-ltm.cz

MIKULOVRegionální muzeum v Mikulov"

Jan Adam z Lichtensteina; D%v!ata z pokoje 28, L410, Terezín (do 31. 8.); Piaristické "koly v Mikulov% a jejich v%decké p#ístroje (do 31. 10.)Zámek 1/4, 692 01, Mikulov / www.rmm.cz

Galerie Závodn%Hugo Demartini & Klaus Staudt (od 17. 5. do 8. 7.)Husova 3, Mikulov / www.galeriezavodny.com

OLOMOUCMUO: Muzeum moderního um"ní

Civilizované iluze: Fotografická sbírka muzea (do 20. 5.); Franti"ek Skála: Muzeum (do 19. 8.)Denisova 47, Olomouc / www.olmuart.cz

MUO: Arcidiecézní muzeumJan Mahr: Synthetic (do 27. 5.); Stín kvetoucí sakury: V(b%r japonského um%ní z !esk(ch sbírek (do 2. 9.) Václavské nám. 3, Olomouc / www.olmuart.cz

OSTRAVAGVUO – D#m um"ní

Franti"ek Kowolowski: Depositum (do 27. 5.) Pod%bradova 13, Ostrava 1 / www.gvuo.cz

PLZE%Z&G – 13

Viktor Karlík: Podzemní práce (od 16. 5. do 19. 8.)Pra$ská 13, Plze+ / www.zpc-galerie.cz

Z&G – Masné krámyZa!átek století: *eské um%ní prvního desetiletí 21. století (do 5. 8.)Pra$ská 18, Plze+ / www.zpc-galerie.cz

ZLÍND#m um"ní

VI. Zlínsk( salon mlad(ch (od 15. 5. do 30. 9.)Nám%stí T. G. M. 2570, Zlín / www.galeriezlin.cz

I N Z E R C E

Roz"í#en( kalendá# domácích i zahrani!ních v(stav najdete na

www.artcasopis.cz.

80 art + antiqueskomix