Bc. Ladislav Macek - bakalářská práce

  • View
    3.435

  • Download
    1

Embed Size (px)

Transcript

1.

vod Bakalskou prci na tma "Poskytovn veejnch slueb pro obce" jsem si zvolil z

dvodu svho souasnho psoben ve funkci nmstka primtora msta Brna pro technickou oblast a souasn mne k volb tohoto tmatu vedlo ji rozpracovn tohoto tmatu v rmci sv ronkov prce. V bakalsk prci se snam tma vce prohloubit a souasn i navzat na svou pedelou ronkovou prci. st veejnch slueb, kter vykonv msto Brno jako obec, spad pod mnou pmo zen sek technick Magistrtu msta Brna. Pod tento sek spad celkem 6 odbor, a to odbor mstsk informatiky, odbor dopravy, odbor zemnho a stavebnho zen, odbor investin, odbor technickch st a odbor dopravn sprvnch innost. V prci se soustedm na vyuit svch praktickch poznatk s zenm a poskytovn veejnch slueb v podmnkch obecn obc a s praktickmi pklady zajitn na zem msta Brna. Ve sv prci se nejprve soustedm na vymezen obce jako prvnick osoby. Zkladem svho vymezen postaven obc v prvnm du se budu zabvat stavn prvnmi aspekty zemn samosprvy. Prvo na samosprvu je jednm ze zkladnch stavebnch kamen demokratickch prvnch d, piem se v prci budu snait piblit jeho zkladn funkn a prvn atributy. Krtce se tak zmnm o prvnch zkladech vkonu samosprvy prostednictvm orgn obce, piem se soustedm na piblen fungovn obc podle pslunch ustanoven zkona . 128/2000 Sb, o obcch, ve znn pozdjch pedpis. Zkladn podstatou vkonu samosprvy, kter je definovna ji v samotnm textu stavy R nejen prvn, ale ekonomick samostatnost vkonu samosprvy. Pokusm se proto nastnit i otzku hospodaen obecn samosprvy. Obecn se dotknu i podmnek fungovn obce v podmnkch prvnho du v kontextu veejnch zakzek a soutnho prva. Obec jako subjekt prva nadan prvn subjektivitou, me vstupovat do nejrznjch prvnch vztah, co se pokusm ve sv prci nastnit, a to s ohledem prv na poteby zajitn veejnch slueb. Ekonomickou podstatou fungovn obecn samosprvy se v rmci prce budu zabvat potud, pokud v kontextu vkladu bude eln jej vymezen. Dle se soustedm na definovn teoretick podstaty veejnch slueb, elnosti a efektivity jejich poskytovn. Pi definovn veejnch slueb se pokusm nastnit jejich praktick pnos a podstatu jejich veejnoprvnho charakteru. V tto sti se budu vnovat zejmna pojmm veejn statek, piem se pokusm nastnit jeho jednotliv typy a

pklady v podmnkch veejnch slueb. Ve vkladu nepominu ani otzku tzv. nerivalitn spoteby, resp. statky tzv. kolektivn spoteby. Tyto ekonomick pojmy se pokusm souasn zasadit do kontextu vkladu zabezpeovn veejnch slueb v soutnm prosted. st, kter se vnuje lenn veejnch slueb se bude pedn snait rmcov zpehlednit formy vkonu veejnch slueb. Pedn z pohledu jejich obligatornosti poskytovn, piem se pokusm nastnit zkladn funkn rozdly mezi sttn sprvou a samosprvou. Dal st problematiky je lenn veejnch slueb dle odpovdnostnch vztah. A v neposledn ad se tak budu vnovat zkladnm modelm vkonu veejnch slueb po strnce prvn formy. Zde nastnm zabezpeovn veejnch slueb orgny obce, pspvkovmi organizacemi, krtce se zmnm i o obchodnch spolenostech, kter podrobnji rozeberu v dalch kapitolch. Dal st prce vnuji analze podmnek poskytovn veejnch slueb. Soustedm se zejmna na ekonomick a prvn vhody jednotlivch typ jejich poskytovn. Ekonomickou strnku budu hodnotit z pohledu nkladovosti jejich poskytovn. Prvn strnka je zhodnocena v kontextu jednotlivch typ prvnch een zajitn veejnch slueb. Vnovat se budu souasn i otzkm spojench se spoleenskou potebou vkonu veejnch slueb, kter se tvo prostednictvm procesu utven tzv. spoleensk shody, a to v podmnkch aplikace naich demokratickch prvnch institut. V praktick sti se soustedm na popis mch zkuenost pi zen zajiovn veejnch slueb na zem msta Brna prostednictvm nkterch obchodnch spolenost ve vlastnictv msta. Nastnm i nkter praktick postupy spoluprce tchto spolenost s orgny msta Brna. Vnuji se zejmna spolenostem, kter spadaj do portfolia kompetenc technickho nmstka primtora msta Brna, a to obchodn spolenost Brnnsk komunikace a.s. a Dopravn podnik msta Brna a.s. Ob tyto spolenosti z pohledu zajiovn veejnch slueb hraj klovou roli, nebo zajiuj zkladn servis pro zajitn ptench veejnch slueb. V rmci sv bakalsk prce, v tto jej sti, se budu vnovat prv praktickm aspektm vkonu tchto innost, spolupracujcch vazeb mezi orgny msta a tmito spolenostmi pi zajiovn veejnch slueb na seku dopravy. Nen mm clem, ani v monostech rozsahu tto prce rozebrat vechny vazby, ale pro vymezen jejiho zkladnho okruhu jsem vybral ty, kter vztahy nzorn ilustruj. Oprostil jsem tak analzu tchto vztah od iracionlnho rozhodovn, kter je mnohdy pro

politickou reprezentaci charakteristick, ovem jako takov by muselo bt spe podrobeno zkoumn psychologickmu a nikoli prvn-ekonomickmu, je to je pedmtem tto bakalsk prce. V zvru m prce jsou rozebrny mon nvrhy na systmov zmny vedouc ke zven efektivity poskytovn veejnch slueb a jejich rizika v praktickm proveden. Clem tto prce je podat rmcov ucelen pehled o ekonomickch a prvnch aspektech poskytovn veejnch slueb obcemi. Poskytnout teni vhled do zkladn prvnch aspekt, na jejm zklad jsou veejn sluby obecn samosprvou zajiovny. Clem je tak seznmen s obecnmi principy fungovn obecn samosprvy, tak aby v nsledujcm vkladu zamenm na veejn sluby, mohlo bt porozumno zkladnm prvnm a ekonomickm aspektm. Prce si tak klade za cl poskytnout zkladn teoretick podklad pro definovn veejnch slueb v podmnkch cel e veejn sprvy a jej kontextuln zasazen do podmnek obecn samosprvy. Pi zkladnm defininm pohledu si kladu za cl aplikaci svch teoretickch ekonomickch poznatk a jejich praktickou aplikaci na pedmt veejnch slueb. Prce v celm svm zbru je poznamenna faktem, e pokud se tk praktick aplikace zajiovn veejnch slueb, je ilustrovna na pkladu nejvt obecn samosprvy v esk republice, a to na pkladu Statutrnho msta Brna. Je na mst zmnit, e naprost vtina obecn samosprvy e v praxi zcela odlin problmy, ne je tomu v mst Brn, a to u jen z podstaty ekonomick samostatnosti brnnsk samosprvy.

2. 2.1.

Analza zsad poskytovn veejnch slueb obc Postaven obce v podmnkch prvnho du Prvn postaven obce je definovno v stav R, a to v l. 99, kter ji definuje

jako zkladn zemn samosprvn celek. Souasn je definovna jako zemn spoleenstv oban, kte maj prvo na samosprvu. Podrobnosti o fungovn obc stanov zk. . 128/2000 Sb., o obcch, ve znn pozdjch pedpis. Z pohledu prvn subjektivity je obec stavou vymezena jako veejnoprvn korporace. Jde tedy o prvnickou osobu sui generis, podobn je definovn i vy zemn samosprvn celek, resp. kraj. Podstatou prvnho postaven obce v podmnkch prvnho du je funkce zkladnho samosprvnho celku. Demokratick prvn dy penej st vkonu sttn moci na podobn zemn spoleenstv oban. Nap. ve Spojenm krlovstv Velk Britnie a Severnho Irska je penesena st vkonu sttn moci na zkladn zemn samosprvn celky, kter odpovdaj piblin naim obcch s rozenou psobnost (tzv. trojkov obce, dve stediskov obce). Ty tvo zklad vkonu zemn samosprvy. Dvodem, pro je st sttn moci pedna mimo rmec hierarchie orgn sttn sprvy, je v uritm slova smyslu uvdomn stavnho normotvrce o poteb efektivity jejho vkonu s pihldnutm k principu subsidiarity, na jejm zklad je dnes napklad zaloena regionln politika EU a princip penosu kompetenc mezi orgny EU a lenskch vld. Na zklad shora uvedenho principu se na obce prvnmi pedpisy penej povinnosti v rmci jejich vkonu samostatn psobnosti, kter je nejvhodnj spravovat nejble obanm. Asi tko bychom si tak napklad mohli v praxi pedstavit, e by Vlda R rozhodovala o oprav njak mstn komunikace v mal obci. Jednak by takov rozhodovn nebylo ekonomicky ani jinak efektivn, ale hlavn by tento typ rozhodovn zahlcoval orgny sttu natolik, e ekonomick efektivita vkonu sprvy sttu byla naprosto nenosn a zpravidla by nepichzela v potebnm ase. Ekonomick podstata naplovn vkonu samosprvnch kompetenc je tak definovna stavou R1. stavn materie dv obcm prvo mt vlastn majetek a hospodait podle vlastnho rozpotu. Dal prvn pedpisy piznvaj obcm prva pstupu

1

l. 101 odst. 3, zk. . 1/1993 Sb., stava R, ve znn pozdjch pedpis.

k dalm finannm zdrojm2, ktermi napluj sv rozpoty. Finann zdroje a majetek slou obcm k naplovn vkonu samosprvy na jejich zem. stavn normotvrce zcela sprvn vymezil i stenou ekonomickou samostatnost obc na sttnm rozpoetu. Nutno podotknout, e obce v praxi hojn vyuvaj nejrznj sttnch dotanch program pro zajitn investinch a rozvojovch projekt na jejich zem. Obce jako samostatn prvnick osoby tak pro zajitn samosprvy vstupuj prostednictvm starost, resp. primtor a dalch povench osob obce do rznch prvnch vztah, ktermi realizuj poskytovn veejnch slueb. Mezi obcemi jsou znan rozdly pokud jde o mru poskytovn veejnch slueb. Jin veejn sluby je schopna ze svho rozpotu poskytovat obec nap. s 1000 obyvateli a vlastnm rozpotem nco mlo pes milion korun ron. Jin veejn sluby zajiuje nap. Statutrn msto Brno s ronm rozpotem pes 10 miliard korun. V rmci ekonomickho prosted me bt obec subjektem tm vech obchodnprvnch, obanskoprvnch, pracovnprvnch a dalch typ prvnch vztah, pokud je zkon o obcch nebo jin zvltn prvn pedpis pmo nezakazuje. Za zmnku stoj i doplnn, e pi obnovovn obecnho zzen po roce 1989 peel na obce i znan majetek (bytov fond, zemdlsk i stavebn pozemky etc.), kter daly zklad ekonomickho rozvoje a samostatnosti obc. Nutno podotknout, e spnost rozvoje obc byla pmo zvisl na schopnostech starost, obecnch rad a zastupitelstev nakldat se svenmi majetkovmi hodnotami ve prospch obce a v souladu s prvnmi pedpisy. Bez ohledu na rzn negativn zkuenosti, bylo obnoven obecnho zzen a zaveden obecn samosprvy jednm z podstatnch pil ekonomick a spoleensk transformace po sametov revoluci. Souasn toto znamenalo i radikln strukturln zmnu v poskytovn a zajiovn veejnch slueb pro obany. ada dve veejnch slueb byla privatizovna, m dolo k vytvoen novch trh (Nap. pohebnictv, taxi sluby). Tyto sluby pestaly obce, resp. veejn moc poskytovat z veejnch prostedk. Veejn sluby, kter zstaly v psobnosti poskytovn obc se vlivem ekonomickho rozvoje vrazn zkvalitnily. Dal podstatnm znakem fungovn obce v podmnkch prvnho du, a to s ohledem na fakt hospodaen s veejnmi prostedky, je skutenost determinujcch2