Masarykova univerzita

Filozofick fakulta

stav hudebn vdy

Bakalsk diplomov prce

2015 Lucie Chmelaov

Masarykova univerzita

Filozofick fakulta

stav hudebn vdy

Sdruen umnovdn studia

Lucie Chmelaov

Fltnov koncertn tvorba

W. A. Mozarta a C. P. Stamitze

Bakalsk diplomov prce

doc. PhDr. Lubomr Spurn, Ph.D., vedouc prce

2015

Prohlauji, e jsem pedkldanou bakalskou prci vypracovala

samostatn s vyuitm uvedench pramen a literatury.

...

Podpis autora prce

Obsah:

1. vod ............................................................................................................................... 1

2. ivot a dlo W. A. Mozarta ............................................................................................ 3

2.1. Kchelv seznam ................................................................................................. 7

3. Doba a okolnosti vzniku Mozartovch fltnovch koncert ......................................... 9

4. Charakteristika Mozartovch koncert pro fltnu ....................................................... 12

4.1. Koncert pro fltnu a orchestr G dur K. 313 ....................................................... 13

4.2. Koncert pro fltnu a orchestr D dur K. 314 ....................................................... 15

4.3. Koncert pro fltnu a harfu C dur K. 299 ............................................................ 16

5. ivot a dlo C. P. Stamitze ........................................................................................... 19

6. Hudebn styl C. P. Stamitze ......................................................................................... 22

6.1. Charakteristika fltnovho koncertu G dur op. 29 ............................................. 24

7. Porovnn Mozartova koncertu G dur KV. 313 s fltnovm koncertem G dur op. 29

od C. P. Stamitze .......................................................................................................... 29

8. Nzory svtovch fltnist a pedagog ...................................................................... 33

8.1. Frantiek Malotn ............................................................................................... 33

8.2. Hansgeorg Schmeiser ......................................................................................... 37

8.3. Philippe Bernold ................................................................................................ 39

8.4. Philippe Boucly .................................................................................................. 42

9. Diskografie ................................................................................................................... 44

9.1. W. A. Mozart: Fltnov koncert G dur KV. 313 ............................................... 44

9.2. C. P. Stamitz: Fltnov koncert G dur op. 29 .................................................... 50

10. Zvr ............................................................................................................................. 52

Resum ......................................................................................................................... 54

Summary ...................................................................................................................... 54

Pouit literatura a prameny ......................................................................................... 55

1

1. vod

V tto bakalsk prci se zabvm fltnovou koncertn tvorbou Wolfganga Amadea

Mozarta a Carla Philippa Stamitze. Mozartovy fltnov koncerty hraj nezastupitelnou roli

v repertoru vech fltnist a pedstavuj vrcholn dlo zkomponovan pro tento nstroj. Jsou

charakteristick svou virtuozitou a technickou obtnost. C. P. Stamitz zkomponoval celkem

sedm koncert pro fltnu, ovem nejhranj z nich se stal Fltnov koncert G dur op. 29,

kter je dky sv jednodu hudebn struktue vyuvn i v Zkladnch hudebnch kolch

jako absolventsk repertor na konci studia. Jeliko jsem se s fltnovou tvorbou obou autor

setkala ji pi studich na konzervatoi, rozhodla jsem se tomuto tmatu vce vnovat a

detailnji pedstavit fltnov koncerty Wolfganga Amadea Mozarta KV. 313, 314, 299 a

Fltnov koncert op. 29 Carla Philippa Stamitze z hlediska historickho i strukturlnho.

Vzhledem k neobvykl podobnosti Mozartova koncertu KV. 313 se Stamitzovm

koncertem op. 29, se mezi fltnisty asto spekuluje o vzjemn inspiraci tchto dvou

skladatel. Hlavnm clem bakalsk prce je nalezen odpovdi na otzku, zda-li Stamitzv

koncert pedstavoval pro Mozarta jaksi vodtko ke zkomponovn Fltnovho koncertu, i je

podobnost dl pouze nhodn. Zrove provdm komparaci obou fltnovch koncert za

elem znzornn vzjemnho vztahu. K nalezen odpovdi vyuvm notov partitury

spolen s informacemi v CD bookletech uvedench v pouit literatue.

Bakalsk prce je rozdlena na ti sti. V prvn kapitole se zabvm osobnost

Wolfganga Amadea Mozarta. Jeliko existuje velk mnostv pramen detailnji popisujcch

toto tma, uvdm zde pouze hlavn milnky jeho ivota spolen s chronologickm

seznamem skladeb pro fltnu zdokumentovanch Ludwigem Ritterem von Kchelem.

V dalch dvou kapitolch je pozornost vnovna vhradn Mozartovm fltnovm

koncertm. Zde popisuji okolnosti vzniku, pro koho byly ureny, a detailnji je charakterizuji

za pouit notovch ukzek z klavrnho partu.

Druh st pedstavuje skladatele Carla Philippa Stamitze a jeho osobit skladatelsk

styl, vznamn ovlivnn Mannheimskou kolou. Mnoho odborn literatury se zabv

pedevm jeho otcem Janem Vclavem Stamitzem, eskm rodkem psobcm

v Mannheimu a zakladatelem tyvt sontov formy. O jeho starm synovi Carlovi je

znmo jen poskrovnu. I pesto je zde uveden ucelen ivotopisn pbh skladatele

s charakteristickmi znaky jeho tvorby. Dle se zabvm jeho Fltnovm koncertem G dur

op. 29, podobn jako tomu bylo v pedelch kapitolch s Mozartovmi fltnovmi koncerty,

2

k emu mi velmi pomohl booklet napsan Rkovou Danielou, CD Carl & Anton Stamitz:

Concertos for Wind Instruments, a tak vlastn hrsk zkuenosti.

Tet a nejpodstatnj st prce je ji ve zmnn komparace koncert KV. 313 a

Op. 29. Velmi zajmavou shledvm nsledujc kapitolu s nzory a postehy vznamnch

svtovch fltnist a pedagog: Frantika Malotna, Hansgeorga Schmeisera, Philippa

Bouclyho a Philippa Bernolda, kter jsem osobn oslovila a kte mi sdlili mnoho

zajmavch skutenost. V konen kapitole jsem sepsala seznam dostupnch CD

s Fltnovm koncertem G dur KV. 314 a op. 29, vyskytujc se u spolenost Presto Classical,

Supraphon a CD Universe.

Ze seznamu literatury, kter je uvedena v zvru samotn prce, jsem nejvce

vyuvala knihy autor Paula Johnsona, kter poutav l Mozartv ivot, spolen s knihou

Z eskch luh do svta od Josefa Teichmana a ABC hudebnch sloh Jana Kouby.

Nepostradatelnmi se mi tak staly CD booklety z koncertu Carla Philipa Stamitze, kter

napsaly Plecnerov Lenka a Rkov Daniela.

Tato bakalsk prce pin ucelen pohled na fltnov koncerty Wolfganga Amadea

Mozarta a Carla Philippa Stamitze a je urena pro vechny fltnisty, hudebnky i posluchae

vn hudby zajmajc se hloubji o toto tma.

3

2. ivot a dlo W. A. Mozarta

Wolfgang Amadeus Mozart se stal jednm z nejznmjch a nejpopulrnjch

skladatel klasick hudby 18. stolet a spolu s Josefem Haydnem a Ludwigem van

Beethovenem tvo hudbu vdeskho klasicismu. Za svj krtk ivot zkomponoval 626

hudebnch dl rznho charakteru. Vedle duchovnch skladeb (me, magnificat, chrmov

sonty, kantty, oratoria), z nich zejm nejznmj se stala jeho nedokonen zdun

me Requiem d moll (KV. 626), napsal dnes ji velmi oblben opery, symfonie, komorn

hudbu a koncerty pro rzn nstroje. 1

Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart se narodil, jako nejmlad ze

sedmi sourozenc, 27. ledna roku 1756 v rakouskm Salcburku. Jmno Amadeus, pod kterm

je pedevm znm, je latinsk peklad jeho tvrtho kestnho jmna Theophilus, nmecky

Gottlieb, v etin Bohumil. Sm Mozart vak jmno Amadeus v tto podob nepouval,

pouze si upravil sv pvodn jmna Wolfgangus a Theophilius na Wolfgang Amad. Jako

Amadeus se oznaoval pouze v ertu ve svch dopisech.1

Mozartovm prvnm uitelem hudby se stal jeho otec Leopold Mozart, kter psobil

jako pedagog, houslista a hudebn skladatel, jeho autorstv se pedpokld u vce ne 250

skladeb. Jeho nejvznamnjm dlem, kter ovlivnilo generace hudebnk, je bezesporu jeho

houslov kola: Pokus o dkladnou kolu hry na housle. 2 Leopold se snail nadn svho

syna co nejvce vyut a dostat jeho genialitu do povdom Evropy. U odmalika podal

mal Wolfgang se svm otcem koncertn turn po cel Evrop. Prvn dleit cesta vedla do

Vdn k csaskmu dvoru Marie Terezie, kde zahrl nesmrn obtnou skladbu od skladatele

Georga Christopha Wagenseila.1 V jeho osmi letech nsledovaly cesty do Pae (zde sloil

sv prvn Sonty pro cembalo a housle KV. 6-8), ale jeliko Pa mla v t dob ji dost

svch zzranch dt, Mozartm se velkho ohlasu nedostalo. V Londn to bylo jin.

Kdy sem roku 1764 dorazili, z Londna ji bylo bohat prmyslov msto pijmajc umlce

pohostinn. Prv zde sloil sv dv symfonie KV. 16 a 19. 1 O rok pozdji nsledovala cesta

do Holandska, kde pod jeho rukou vzniklo nkolik skladeb, napklad est Sont pro cembalo

a housle KV. 26-31, objednan princeznou rodu Nassau-Weilberg.1

1 JOHNSON, Paul. Mozart. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2014. 182 s. ISBN 978-80-7485-025-7.

s. 8-9, 7, 15, 18-19, 21 2 IKOV, Ingeborg. Djiny hudby. IV., Klasicismus. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2012. 375 s. ISBN 978-80-

249-1977-5. s. 47.

4

Ve trncti letech poprv navtvil Itlii, kde v Bologni poznal slavnho Giovanniho

Battistu Martiniho (*24. 4. 1706, 4. 10.1784), italskho skladatele, teoretika a historika,

komponujcho pevn chrmovou hudbu, symfonie, koncerty a oratoria.3 Prv u nho

navtvoval Mozart hodiny kontrapunktu. Tak zde potkal svho budoucho ptele, eskho

hudebnho skladatele Josefa Mysliveka (*9. 3. 1737, 4. 2. 1781) psobcho od roku 1763 v

Itlii. Josef Mysliveek pvodn vystudoval matematiku a hydrauliku a po svm otci se stal

dokonce mlynskm mistrem. Hudb se zaal vnovat v Praze u Seyerta, varhanka

Tnskho chrmu. Po plronm studiu kontrapunktu a kompozice napsal est symfoni s

nzvy 1.-6. msce (Januarius Juni). Po odchodu do Itlie, se vnuje pedevm psan oper.

Mezi jeho nejznmj opery z t doby pat Il Belleferonte, Demetrius, Ezio, Olympiade a

Armida.4

Velk udlost vak ekala Mozarta pi cest zpt - milnsk objednvka opery seria.

Mozart tto pleitosti vyuil a prvn ti pedstaven sv prvn opery dil sm. Opera

Mitridate, r di Ponto na text Vittoria Amedea Cigny-Santiho sklidila velk spch, a tak

nmu zskal Mozart objednvku na dal dv opery: Serenata Ascanio in Alba (provedena na

podzim roku 1771) a jeho posledn skladbou pro Itlii byla opera Lucio Silla (uvedena o rok

pozdji)5

Po nvratu do Salcburku psobil Mozart jako koncertn mistr arcibiskupskho dvora u

psnho Hieronyma von Colloreda, kter k Mozartm ji nebyl tak shovvav jako jeho

pedchdce arcibiskup Sigismung Christof von Schrattenbach. Mozart v tto dob skldal

pedevm hudbu instrumentln pro poteby salcbursk kapely. Mstn pomry ho vak

ubjely, a tak dal von Colloreda o povolen odjet mimo msto.

Do vyhlenho hudebnho centra Mannheimu odjd a roku 1777, poprv pouze se

svou matkou Annou Mari, kde potkal teprve estnctiletou sopranistku Aloisii Weberovou,

do kter se zamiloval a proil zde nkolik nejastnjch okamik ve svm ivot. Chtl

s mladou Aloisi cestovat, avak Leopold tomu zabrnil a poruil Wolfgangovi a matce odjet

do Pae. Zde prorazil se svou Symfoni D dur KV. 297 (300a), neboli Pask, a spolu

s dalmi skladbami sloil napklad Koncert pro fltnu a harfu C dur KV. 299. I pes

3 Pispvatel Wikipedie. Giovanni Battista Martini [online], c2015. Datum posledn revize

26. 09. 2015, 00:21 UTC, [citovno 8. 11. 2015]. Dostupn z:

4 NMEEK, Jan. Nstin esk hudby 18. stolet. 1. vyd. v SNKLHU. Praha: SNKLHU, 1955. 399, [1]

s., 10 s. obr. pl. s.201-204. 5 IKOV, Ingeborg. Djiny hudby. IV., Klasicismus. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2012. 375 s. ISBN 978-80-

249-1977-5. s.220.

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Giovanni_Battista_Martini&oldid=12921401

5

pochvaln reference musel Wolfgang Pa opustit a vrtit se zpt. Dvodem byla smrt jeho

matky, kter onemocnla a vzpt zemela.

Leopold pochopil, e cel vprava skonila katastrofou a prosil tak arcibiskupa von

Colloreda, aby pijal jeho syna zptky. Dal dva roky ve slubch arcibiskupa byla pro

Mozarta velice plodn, a tak vznikla hudebn velmi sloit opera Idomeneo, jej proveden

bylo umocnno nevdanm hrskm umem Mannheimskch hudebnk a zpvk.

Wolfganga ale vidina stlho msta v Salcburku dsila stejn jako beznadj z arcibiskupovch

vnch zkaz. Proto se rozhodl podat o proputn ze sluby.6

Roku 1781 se vydal do Vdn pracovat jako nezvisl umlec. Po pjezdu opt potkal

rodinu Weberovch, a jeliko hledal nov pste, nasthoval se k nim. Ke sv ltosti vak

brzy zjistil, e Aloisie je ji vdan. Mozartovu pozornost upoutala jej mlad sestra

Konstance, se kterou se roku 1782, i pes otcv zkaz, oenil.7

Tou dobou se Wolfgangovi dailo dobe. Ml veobecn spch, ale angam, kter

by mu pineslo stl pjem, nesehnal. Po krtk nvtv Lince, kde sloil velkou Symfonii C

dur (KV. 425), tzv. Lineckou, byl pozvn roku 1786 do Prahy na uveden sv komick

opery Figarova svatba. Zde zaznla velk Symfonie D dur . 38 (KV. 504) zvan Prask.

V Praze dostal od mstnho impresria Pasquale Bondiniho objednvku na dal operu, Dona

Giovanniho.

Po odjezdu do Vdn vznikaj spolen s touto operou dal hudebn dla, mezi n

pat nejznmj skladatelova serenda Eine kleine Nachtmusik (Mal non hudba, KV.

525). Do Prahy se vrac koncem jna 1787 s dokonenou operou Dona Giovanniho. spch

dla byl obrovsk a Mozart sm dil prvn tyi pedstaven. Ve Vdni vak byla pijata

chladn.

Rok 1788 byl pro Mozarta velmi tivm. Ve Vdni utichl zjem o jeho tvorbu a

v dohlednu nebyla dn opern objednvka. Znan se zadluil a z finannch dvod byl

nucen odsthovat se na pedmst Vdn. Po zemelm Ch. W. Gluckovi dostal vytouen

msto u csaskho dvora, avak nestal se dvornm skladatelem, byl jmenovn pouhm

komornm hudebnkem s mn ne polovinm platem.

I pes nestl finann zzem Mozart piln skldal. Dalmi vznamnmi dly,

vznikajcmi tho roku ve velmi krtkm asovm horizontu, se staly jeho posledn ti

symfonie: Es dur (. 39, KV. 543), g moll (. 40, KV. 550) a C dur (. 41, KV. 551) znm

pod nzvem Jupiter. Ve Vdni bhem jednoho tdne zkomponoval svou posledn operu na

6 JOHNSON, Paul. Mozart. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2014. 182 s. ISBN 978-80-7485-025-7.

s.56-57, 34-35, 64-65.

6

libreto Lorenza da Ponteho Cosi fan tutte, kter vak mla po sv spn premie mlo

reprz.7

Po smrti Josefa II. 20. nora 1790 se Mozart uchzel o msto u dvora, ovem dn

uspokojiv odpov nepila. Pochopil, e mus zskat pze novho csae, a tak se vydal do

Frankfurtu nad Mohanem na korunovaci Leopolda II., aby zde uvedl svou novou operu La

clemenza di Tito, objednanou eskmi stavy, a urenou pro tuto vznamnou udlost. K

Mozartov smle se opera obecenstvu nelbila a vrokem csaovny, komentujc ji jako una

porcheria tedesca (nmeck svinstvo), vstoupila do djin.

Pi svm poslednm pobytu v Praze obdrel dal nabdku, tentokrt na napsn

singspielu Kouzeln fltna. Krom tchto dvou skladeb ml ped sebou jet jednu posledn,

dnes zejm nejznmj Mozartovu skladbu, Requiem. Tuto mi za zemel si u Mozarta

potajmu objednal hrab Walseg-Stuppach, kter ml ve zvyku dla jinch skladatel uvdt

jako sv vlastn. Avak kvli nemoci a fyzickmu vyerpn Mozart u nestihl dlo dokonit.

Wolfgang Amadeus Mozart zemel 5. prosince 1791.7

7 IKOV, Ingeborg. Djiny hudby. IV., Klasicismus. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2012. 375 s. ISBN 978-80-

249-1977-5. s.257, 265-266.

7

2.1. Kchelv seznam

Ludwig Alois Ferdinand ryt von Kchel se narodil 14. ledna roku 1800 ve mst Stein

ve trsku a zemel 3. ervence 1877 ve Vdni. Tento znm muzikolog, skladatel, spisovatel,

prvnk, editor a vdec, trvil vtinu svho volnho asu botanickmi vzkumy. Jeho

vdeck putovn ho zavedlo do Severn Afriky, Spojenho krlovstv, na Pyrenejsk

poloostrov a mnoho dalch zem.8 Bez tdr finann odmny od rakouskho arcivvody

Karla, kterou zskal jako podkovn za kvalitn patnctiletou vuku jeho ty syn, by si vak

tyto cesty dovolit nemohl. Arcivvoda ovem nezstal pouze u finann odmny a za jeho

uitelsk poin byl Kchel poven do rytskho du.9

Kchelova pozornost byla vnovna i vd hudebn. V roce 1862 publikoval a

katalogizoval tematick seznam dl W. A. Mozarta, tzv. Kchelv seznam, nmecky Das

Kchelverzeichnis. Od tto doby nejsou Mozartovy skladby znaeny opusovm slem jako u

ostatnch skladatel, nbr slem v Kchelov seznamu, jemu pedchz psmena KV,

v anglitin pouze K. Cel nzev v nmin zn Chronologisch-thematisches Verzeichnis

smtlicher Tonwerke Wolfgang Amad Mozarts (Chronologicko-tmatick seznam vech

hudebnch dl Wolfganga Amadea Mozarta.)10

Dalm jeho poinem bylo roztdn Mozartovch dl do dvaceti ty kategori, kter

zveejnilo vydavatelstv Breitkopf & Hrtel v letech 1877-1910 v prvnm vdeckm vydn

Mozartovch dl tzv. Alte Mozart-Ausgabe.8

Kchelv seznam je rozlenn chronologicky podle doby a msta vzniku skladeb, co

je ovem problm, jeliko nkter skladby byly psny v delm asovm seku a nkter byly

objeveny a pozdji. Dky tomuto faktu se v seznamu objevuj pouze data, ve kterch byly

skladby zkomponovny a zrove mly stejnho roku premiru.

Od doby vydn prvnho seznamu vzniklo mnoho dalch edic s opravami. Tmto

seznamem se zabval napklad i Albert Einstein, kter uveejnil 3. edici v roce 1937.7

Nejnovj vydan edice je osm, z roku 1983. 9

8 Pispvatel Wikipedie. Wikipedie: Oteven encyklopedie: Ludwig von Kchel [online]. Datum

posledn revize 23. 03. 2015, 08:05 UTC, [cit. 24-09-2015]. Dostupn z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_von_Kchel 9 VLADISLAUS. Ludwig von Kchel [online]. BDB: eskoslovensk bibliografick databaze. c.

2009-2015, [cit. 24-09-2015]. Dostupn z: http://www.cbdb.cz/autor-25069-ludwig-von-kochel 10

W. A. Mozart: Dla: Kchelv seznam [online]. [cit. 2015-08-20] Dostupn z:

http://webovky.www.mozart.xf.cz/kocheluv_seznam.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/14._ledenhttp://cs.wikipedia.org/wiki/1800http://cs.wikipedia.org/wiki/Breitkopf_%26_H%C3%A4rtelhttp://webovky.www.mozart.xf.cz/kocheluv_seznam.html

8

Cel Kchelv seznam zde uveden nen, jeliko obsahuje 626 skladeb a jeho veker

obsah je dnes ji voln pstupn. Vypsny jsou zde pouze skladby komponovan vhradn

pro fltnu, i dla v komornm obsazen s fltnou.

KV. rok msto skladba

10 1764 Londn Sonata No. 1 in B-flat major

11 1764 Londn Sonata No. 2 in G major

12 1764 Londn Sonata No. 3 in A major

13 1764 Londn Sonata No. 4 in F major

14 1764 Londn Sonata No. 5 in C major

15 1764 Londn Sonata No. 6 in B-flat major

87 1770 Symfonie pro 2 fltny, 2 hoboje, 2

trumpety a smyce D dur

100 1769 Salcburk Serenda .1 (Kasace-Finalmusik) s

pochodem, 2 hoboje(fltny), 2 lesn rohy, 2

trumpety a smyce D dur

285 1777 Mannheim Kvartet pro fltnu a smyce . 1 D dur

285a 1778 Mannheim Kvartet pro fltnu a smyce . 2(ztracen)

G dur

285b 1778 Mannheim Kvartet pro fltnu a smyce . 3 C dur

296 1778 Mannheim Sonata in C

298 1786 Vde Flute Quartet No. 4 in A major

299 1778 Pa Pa Koncert pro fltnu a harfu C dur

313 1778 Mannheim Koncert pro fltnu G dur

314 1778 Mannheim Koncert pro fltnu (nebo hoboj) D dur

315 1778 Mannheim Andante pro fltnu a orchestr C dur

370(368b) 1781 Mnichov Kvartet pro fltny (hoboje) F dur

389 1781-82 Vde Welch ngstliches Beben: 2 Tenors, Flute,

Oboe, Bassoon, 2 Horns in E, Strings

424 1783 Salzburg Duo No. 2 For Flute and Clarinet

9

3. Doba a okolnosti vzniku Mozartovch fltnovch koncert

Oba Mozartovy fltnov koncerty (KV. 313, KV. 314) spolu s koncertem pro fltnu a

harfu (KV. 299) mohou bt povaovny za pokus pekroit hranice jeho rodnho msta

Salcburku. Bhem svho koncertnho turn po Evrop (Mnichov, Augsburk) odjel W. A.

Mozart se svou matkou do Mannheimu, sdla knete Karla Theodora, kam dorazili

v listopadu roku 1777. Pestoe se slavn epocha tzv. Mannheimsk koly v t dob ji chlila

ke konci, byl Mannheim stle vyhlenm hudebnm centrem, kter mohlo milovnkm

hudby mnoho nabdnout. Nen divu, e se zde Mozart ctil mnohem lpe ne doma. Nael

mnoho hudebnch ptel, seznmil se s vynikajcm orchestrem a vznamnmi muzikanty.11

Povra o Mozartov nechuti k fltn nebyla urena pmo nstroji jako takovmu.

Uritou nelibost choval spe k samotnm fltnistm, kte se vyznaovali vzpurnost a

neukznnost, pepracovvajc notov zpisy bez pedel domluvy s autorem.12

Ke svmu

tst zde potkal skladatele Johanna Baptistu Wendlinga (*1723, 1797), kter byl zrove

jednm z nejlepch fltnist sv doby a jeho schopnosti inspirovaly mnoho dalch

skladatel k napsn kompozic pro tento nstroj. Wendlingova laskavost dola tak daleko, e

Mozarta seznmil s mimodn zmonm Holananem Ferdinandem de Jeanem.11

De Jean, nebo jak mu tak Mozart s Wendlingem kodolib kali star Indin, byl

vojenskm lkaem v Mnsteru. Ve vku 27 let odcestoval do Batlia, aby tam pracoval jako

chirurg. Bohat diletant byl milovnkem vd i umn, a jeliko byl sm vnivm amatrskm

fltnistou, nabdl Mozartovi sumu 200 zlatch, jestlie pro nj zkomponuje ti krtk a lehk

koncerty pro fltnu. 11

Mozart projevoval jakousi netenost k De Jeanovi a neml plinou

zlibu ani ve fltn jako takov. To je zejm i v ryvku z jeho dopisu napsanho otci 14.

nora 1778: Vy vte, e nemm energii, kdy mm pst pro nstroj, kter nemohu strpt

13 Pesto v zakzce vidl vnou pleitost zajistit si rozumn pjem, a tak De Jeanovu

nabdku pijal.

De Jean byl vak velice chytr a zkuen, a tak dal Mozartovi na srozumnou, e

nezaplat za hudbu pedem, jak bylo zvykem. Sv penze ml Mozart spatit a po odevzdn

11

ANDERSON, Keith. Mozart: Flute Concertos [CD booklet]. Patrik Galloise, flute. Naxos Rights,

2004. 1 CD. 12

JOHNSON, Paul. Mozart. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2014. 182 s. ISBN 978-80-7485-025-7.

s. 48. 13

BARTO, Frantiek. Mozart v dopisech. 1. vyd. Praha: Editio Supraphon, 1991. 222 s. ISBN 80-

7058-248-0. s.85-86, 87, 94.

10

vech objednanch partitur. Tato udlost se stala tak vnm tmatem v dopisech, kter si

mezi sebou Leopold Mozart se svm synem poslali.

Chci, aby jste mi ihned po obdren tohoto psan napsali, kolik penz mte u sebe.

Doufm, e me urit potat s onmi 200 zl. Zhrozil jsem se, kdy jsi napsal, e chce te

docela pohodln dokonit hudbu pro Mr. De Jeana,-a to jsi ji jet neodevzdal? a chtl jsi 15.

nora odejet?... 13

Do nora roku 1778 napsal Mozart oba fltnov koncerty, je znme, spolu se temi

kvartety pro fltnu a smyce . 1 D dur (K.285), .2 G dur (K. 285a) ztracen, .3 C dur

(285b).14

Tet objednan koncert vak nebyl nikdy napsn a postupem asu vylo najevo, e i

druh koncert pro fltnu a orchestr D dur (K. 314) nebyl originln prac. Kdy byly v roce

1920 pezkoumny party Mozartova hobojovho koncertu dur, potvrdilo se, e tento fltnov

koncert byl jednodue pepracovn. Mozart snad tmto zpsobem chtl rychle dodat alespo

dva ze t slbench koncert.11

Mozarta v Mannheimu u nic nedrelo. Pot, co od De Jeana obdrel mn ne

polovinu honore, odjd s matkou 14. 3. 1778 do Pae. Tho roku se mu podailo zskat

msto u knete De Guines, jeho dceru vyuoval kompozici a o n se zmnil tak svmu otci

v dopise 14. kvtna 1778: Myslm, e v poslednm dopise jsem Vm ji napsal, e De

Guines, jeho dceru um, hraje pekrsn na fltnu a ona skvle na harfu 13

Ano, Mozart byl skuten okouzlen virtuozitou obou amatrskch hr a kne zase

jm. Mon proto ji brzy obdrel Wolfgang od De Guinese zakzku na dva koncerty. Jeden

pro fltnu a druh pro harfu. A tak Mozart, aby nemusel pst dva samostatn kusy, ale

zrove chtl rychle vyhovt poadavku, zkomponoval jeden samostatn koncert, ve kterm

se uplatnily oba nstroje. Koncert pro fltnu a harfu C dur KV. 299 vznikl v lt roku 1778 a

pat mezi nejpvabnj koncert pro fltnu.15

Jakkoli byl na zatku Mozart udiven interpretan schopnost knete a jeho dcery,

v ervenci jeho spokojenost ochabla. Svmu otci pe, e kne u m koncert vce jak tyi

msce a jet nezaplatil, a k tomu jet dv vyuovac hodiny jeho dcery zaplatil jako jednu.

Tady pichz dal z praktickch rad Leopolda Mozarta vyadovat penze od nedbalch

zkaznk ihned, ani by je urazil. To vak bylo umn, ktermu se Wolfgang postupn uil.11

14

Pispvatel Wikipedie. Wikipedie: Oteven encyklopedie: Ludwig von Kchel [online]. Datum

posledn revize 23. 03. 2015, 08:05 UTC, [cit. 24-09-2015]. Dostupn z:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_von_Kchel 15

VERROUST, Denis. Mozart: Concertos pour flute et harpe et pour fute KV 299 et 313 [CD booklet].

Jean-Pierre Rampal, flute. Erato Disques S. A., 1964. 1 CD.

11

I kdy zde sklidil nkolik pochvalnch referenc, tvo Pa smutnou kapitolu

Mozartova ivota. Jeho matka v t dob tce onemocnla tyfosn horekou a za trnct dn,

3. ervence, zemela. Wolfgangovi tak nezbylo nic jinho ne povolit Leopoldovu nalhn a

nastoupit zpten cestu do Salcburku, kam se vrtil v lednu 1779. 16

16

JOHNSON, Paul. Mozart. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2014. 182 s. ISBN 978-80-7485-025-7.

s.64-65.

12

4. Charakteristika Mozartovch koncert pro fltnu

V 18. stolet se stal instrumentln koncert druhm rozshlm hudebnm tvarem po

symfonii. Pln zformovn byl ji v dob baroka, v obdob klasicismu pebr tdlnou formu,

kter je typick i pro Mozartovy Fltnov koncerty.17

Ty jsou zkomponovny pro obvykl

orchestrln osazen, pln melodickch invenc s jasnou hudebn texturou.18

Koncert G dur KV. 313

1. Allegro maestoso

2. Adagio ma non troppo

3. Rondo. Tempo di Menuetto

Koncert D dur KV. 314

1. Allegro aperto

2. Andante ma non troppo

3. Rondo. Allegretto

Koncert pro fltnu a harfu C dur K. 299

1. Allegro

2. Andantino

3. Rondo. Allegro

17

KOUBA, Jan. ABC hudebnch sloh: Od ranho stedovku k W. A. Mozartovi. 2.vyd. Praha: Edition

Supraphon, 1988. 253 s. ISBN neuvedeno. 173.s. 18

ANDERSON, Keith. Mozart: Flute Concertos [CD booklet]. Patrik Galloise, flute. Naxos Rights,

2004. 1 CD.

13

4.1. Koncert pro fltnu a orchestr G dur KV. 313

I pes zvsti, e Mozart zrovna neoplval lskou k fltn, nenajdeme v Koncert pro

fltnu G dur nic, co by tuto teorii potvrzovalo. Hudba zde dostv vzneen, zmeck

charakter, kter kadho posluchae okamit okouzl. Objednavatel se zrove zdl bt

velice zkuenm amatrem, jeliko jednotliv vty jsou znan technicky nron. 19

Rytmus v prvn vt Allegro maestoso naznauje vojenskou chzi, piem zatek

hlavnho tmatu je v energickm forte, kter se vzpt ihned slab zopakuje o oktvu n.

Tyto kontrasty Mozart individuln uv v prbhu celho koncertu. Prvn vta byla

na mru zkomponovan potebm De Jeana, jako i radostn tet vta - finln Rondo.

Problmy zaaly a pi druh vt Adagio non troppo, kter je zajmav tak svm

orchestrlnm obsazenm - dva hoboje vystdaj dv fltny. Tady se Mozart setkal s prvnm

nesouhlasem vi sv prci. Pro holandskho zkaznka se zdla bt tato vta pli nron

ve veden slovho hlasu a hlavn v ladn. 19

V zvru orchestrln pedehry pipravuj lesn

rohy nstup fltny pti tny v poloze a2, piem samotn fltna navazuje na orchestr dalmi

dvma tny a2 ve stejn poloze a navc v slab dynamice.

19

VERROUST,Denis. Mozart: Concertos pour flute et harpe et pour fute KV 299 et 313 [CD booklet].

Jean-Pierre Rampal, flute. Erato Disques S. A., 1964. 1 CD.

14

Vyuit lesnch roh v orchestru bylo v tto dob obvykl. Wolfgang si jejich zvuk

zamiloval v dob strvench v Pai, kde potkal slavnho Jana Vclava Sticha, vznamnho

hornistu, pro kterho dokonce r. 1778 sloil koncertantn symfonii pro fltnu, hoboj, lesn roh,

fagot a mal orchestr.20

Takov zatek koncertu pro slovou fltnu s orchestrem je v ladn opravdu znan

nron i pro zkuenho hre. Zde se meme pouze domnvat, jak sympatie Mozart

pocioval k De Jeanovi, kdy mu nachystal toto mal a zken pekvapen.

De Jean byl vak nestupn, a tak musel Mozart zkomponovat novou jednodu

druhou vtu k tomuto koncertu, Andante C dur KV. 315, je mla pvodn Adagio non troppo

nahradit. Dnes se vak Koncert G dur interpretuje s pvodn druhou vtou a Andante C dur se

uvd jako samostatn hran kus. 19

20

NMEEK, Jan. Nstin esk hudby XVIII. stolet. 1.vyd. Praha: Sttn nakladatelstv krsn

literatury, hudby a umn, 1955. 399 s. ISBN neuvedeno. s. 196..

15

4.2. Koncert pro fltnu a orchestr D dur KV. 314.

Aby Mozart v rychlosti dodal druh ze t slbench koncert pro De Jeana,

transponoval svj hobojov koncert C dur (KV. 314) o tn v, pvodn zkomponovan pro

skvlho hobojistu Friedricha Ramma. Je proto mon pochopit De Jeanovo rozarovn a

neochotu interpretovat skladbu, kter byla ji pouita. Jeliko Mozart nikdy nedodal tet

koncert, a tm nebylo pvodn znn smlouvy naplnno, zkrtil De Jean Mozartovi honor na

mn ne polovinu.21

Koncert D dur napsan ve standartn sontov form nen pouhm pepracovanm

hobojovm koncertem. Mozart v prvn vt Allegro aperto pouil jednotliv melodick seky

ze svho houslovho koncertu . 5 A dur KV. 219, z klavrnho koncertu KV. 238 a tak

z dalch opernch ri.

Ve druh vt Andante ma non tropo, zkomponovan v subdominantn tnin G dur,

se zamuje na lyrickou melodii, kterou umocuje zdobnost melodick linky.

Opakujc se sti ze zvren vty Rondo Allegretto, pouil i v arii Welche Wonne,

welche Lust z opery nos ze Serailu, uvedenou tyi roky po premie Koncertu D dur.

Finle nm nabz velk mnostv svch melodi s pasemi, kter jsou charakteristick svou

znanou virtuozitou a prv v tomto ohledu amatrsk fltnista dostal mon vc, ne za co

zaplatil.16

21

FIFIELD, Christopher. Mozart, The Works for Flute. The Work of True Professional: Mozart and the

Flute [CD booklet]. Philips Classic Productions, 1994. 2 CD. s. 5.

16

4.3. Koncert pro fltnu a harfu C dur KV. 299.

Koncert pro fltnu a harfu C dur, napsan pro knete De Guines a jeho dceru, je

skutenm mistrovskm dlem. Prvn vta Allegro je pozoruhodn pedevm svou lehkost,

kdy v jejm zatku po zaznn tutti uchop slov nstroje hlavn tma, dle se varian a

virtuzn roziujc. Omezen zvuk harfy podpr Mozart nadmru citliv pomoc

doprovodnho orchestru.

Proveden se pimen zk tematickch komplikac, kter byly doposud

charakteristickm rysem jeho hudby. Naopak je zde pozornost vnovna modulanm a

figurativnm obmnm tematickho materilu.22

22

VERROUST, Denis. Mozart: Concertos pour flute et harpe et pour fute KV 299 et 313 [CD booklet].

Jean-Pierre Rampal, flute. Erato Disques S. A., 1964. 1 CD.

17

Ji brzy probh vloen reprza, ve kter se uplatuj rzn instrumentln sla.

18

Cel druh vta nese ndech prodn grcie, jednoduchosti a lehk vraznosti.

V nsledujcm Andantinu dochz ke zvyovn napt jak ve vrazu, tak i ve vzjemnm

zvukovm vztahu. Po krtkm vodu smyc se rozvinou slov nstroje, kdy smyce dvaj

zvukov podklad k ndhernmu dialogu mezi fltnou a harfou.22

Charakteristickou slokou v koncertech byla kadence, zpravidla vloen ped koncem

jednotlivch vt. Byla to msta v hudb nechan pro slov hre bez orchestru, ve kterch

mohli ukzat publiku svou technickou zrunost. Tyto kadence si hri vtinou skldali sami,

uzpsoben svm technickm monostem.23

Jeliko oba slist neumli improvizovat,

vypracoval jim Mozart navc k dokonenm vtm kadence, kter se postupem asu ztratily.24

23

KOUBA, Jan. ABC hudebnch sloh: Od ranho stedovku k W. A. Mozartovi. 2 vyd. Praha: Edition

Supraphon, 1988. 253 s. ISBN neuvedeno. 173.s. 24

FIFIELD, Christopher. Mozart, The Works for Flute. The Work of True Professional: Mozart and the

Flute [CD booklet]. Philips Classic Productions, 1994. 2 CD. s. 6.

19

5. ivot a dlo Carla Philippa Stamitze

Martin Stamic, pradd C. P. Stamitze, piel s rodinou do ech v 17. stolet ze

slovinskho Mariboru. Odtud pokraovala generace Stamitz do Nmeckho Brodu (dnes

Havlkova Brodu), kam se kolem roku 1710 Antonn Ignc Stamic, syn Martina Stamitze,

pesthoval. Zde se oenil s Rozinou Bomovou, kter mu porodila celkem 11 dt. Tetm

z nich byl i Jan Vclav Antonn Stamic (nmecky Johann Stamitz), slavn esk skladatel a

houslov virtuz, otec Carla Philippa Stamitze.25

Carl Philipp Stamitz se narodil 7. kvtna 1745 v Mannheimu. Sv prvn hudebn lekce

dostval, stejn jako W. A. Mozart, od svho otce Jana Vclava. Po jeho smrti pokraoval ve

svch studich pod vedenm houslisty, kapelnka a hlavnho uitele kompozice v Mannheimu

Franze Xavera Richtera (*1709, 1789), kter napsal teoretick dlo Pouen o harmonii, aneb

dkladn nvod k hudebnmu umn a pravidel kompozice. Mezi dalmi Stamitzovmi

uiteli byl rakousk skladatel a mannheimsk kapelnk Ignaz Holzbauer (*1711, 1783), pod

jeho vedenm se stal dvorn mannheimsk orchestr jednm z nejvznamnjch v Evrop a Christian

Cannabich (*173, 1798), houslista, kapelnk a skladatel, kter se spolen s Johannem

Stamitzem podlel na utvoen orchestrln textury, je se stala zkladem Vdesk koly.26

U v dtstv se stal virtuznm hudebnkem, kter skvle ovldal hru na housle, violu a

violu damore. Ji v sedmncti letech zaal psobit v proslulm mannheimskm orchestru

jako druh houslista, co mu umoovalo propracovat brilantn techniku ve he, zskat znalost

vrcholn kultury orchestru i dobe zvldnout tehdej mannheimsk repertor.

Ve svch ptadvaceti letech zahjil drhu houslovho virtuza a roku 1770 opustil

Mannheim. Cesta ho zavedla do Pae, kde doshl velik popularity a seznmil se s mnohmi

pednmi hudebnky, nap. s Gossekem, Leducem a Beerem. Stal se zde dvornm skladatelem

vvody Luise de Noailles a nkdy i se svm bratrem Antonem Stamitzem pravideln

vystupoval na Concerts Spirituels.27

25

NMEEK, Jan. Nstin esk hudby XVIII. stolet. 1.vyd. Praha: Sttn nakladatelstv krsn

literatury, hudby a umn, 1955. 399 s. str.191. 26

Wikipedia pispvatel. Carl Stamit: Wikipedie, oteven encyklopedie [online]. Posledn revise

2015-08-16, [cit. 2015-09-22]. Dostupn z:

https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Carl_Stamitz&oldid=676313373 27

RKOV, Daniela. Carl & Anton Stamitz: Concertos for Wind Instruments. Radomr Pivoda: Flute

[CD booklet]. Editor: Rkov Daniela. Supraphon Music a. s., 2008. s.19.

20

Lta strven v Pai byla pro Carla Philippa Stamitze klidn a pomrn spn.

Seznmil se zde s eskm rodkem, klarinetistou Josefem Beerem (nmecky znm jako

Johann Joseph Beer). Tato spoluprce se zdla bt pnosn jak pro Stamitze, tak i pro Beera.

Stamitz si mohl dky Beerovi prohloubit znalosti klarinetov hry a tak doclit pijateln

technick obtnosti ve svch klarinetovch koncertech. Na jednom z nich (. 6- E dur) se na

tituln strnce vdeskho rukopisu objevuj dokonce jmna obou umlc. Meme tedy

pedpokldat, e Stamitz zkomponoval tento koncert spolen s Josefem Beerem, svm

poradcem.19

V tto dob byl nvtvnkem Pae i W. A. Mozart, kter si odtud odnesl

naopak smutn vzpomnky. Zdali se spolu tito umlci setkali osobn, ji bohuel nevme.

Po roce 1779 vystupoval v Hagu na dvoe Vilma V. Oranskho, kde si zahrl na

koncert 23. 11. 1783 spolu se tinctiletm Ludwigem van Beethovenem.

V letech 1785-1787 podnikl jako virtuz nkolik cest do Evropy a mezi msta, kter

navtvil, pat napklad Frankfurt nad Mohanem, Augsburg, trasburk, Londn, Haag,

Lbeck, Hamburk, Drany a Praha. Roku 1789 se stal editelem Liebhaberskch

koncert.23

V tto funkci setrval jeden rok, ne se pesthoval do Greizu, kde se oenil s Mari

Josefou Pilzovou. Netrvalo dlouho a narodil se jim syn a o dal dva roky pozdji dcera. U

proto bylo velmi nutn zskat stl msto u dvora Friedricha Franze I., kter nanetst

nedostal, a tak byl nucen stle cestovat. Bohuel ani v Lipsku a Schwerinu se mu zskat jist

zamstnn nepodailo. Proto podnikla cel rodina roku 1793 zpten cestu, tentokrt do

rodnho Mannheimu, kde se stal kapelnkem a uitelem na tamj univerzit, ale jeho plat

mu nestail na to, aby uivil sebe i sv dti.

Mezi lety 1794 1795 se pesthovali do universitnho msteka Jena v Nmecku, kde

se stal uitelem na tehdej akademii. Narodili se mu zde dal dva synov, kte zemeli

v ranm vku, stejn jako jeho star syn a dcera. Podobn jako Mozart se i on musel ke konci

ivota setkat s tm, e pansk pomry a poadavky brnily umlcm zskat poadovan

postaven. Dsledkem bylo, e se do konce svho ivota znan zadluil.28

Carl Philipp Stamitz vynikl jako znamenit instrumentalista a stal se prominentnm

pedstavitelem druh generace mannheimsk koly. Hlavn tit jeho tvorby je

v symfonich, kterch se dochovalo kolem padesti. Dal dleitou sloku v jeho tvorb

zaujmaj koncerty pro klarinet (11 koncert, z nich alespo jeden byl zkomponovn

spolen s Johannem Josephem Beerem), violoncello, fltnu, fagot, basetov roh, housle,

violu damore a dalch kombinacch tchto hudebnch nstroj. Krom koncert pro rzn

28

Pevzato ze serveru misti klasicismu: Stamitz Carl Philip [online]. [cit. 2015-10-05]. Dostupn z:

http://www.klasika.wz.cz/Zivotopisy/Stamic/Stamic.php

21

nstroje zkomponoval tak nejmn 28 koncertantnch symfoni, komorn hudbu a dv opery:

Der verliebte Vormund (1787) a Dardanus (1780), je jsou ob povaovny za ztracen.

Carl Philipp Stamitz zemel 9. listopadu 1801 v Jen.23

22

6. Vliv Mannheimu na hudebn styl C. P. Stamitze

Carl Philipp Stamitz pat k nejkultivovanjm skladatelm 18. stolet. Byl

pedstavitelem zralho klasicismu, jeho hudba vynikala lehkost a graciznost, kter

ztlesuje galantn ru doby. Svj ivot i umleckou drhu spojil s Mannheimem, kde

psobila mannheimsk kapela, obdivovan Mozartem. Prv zde zskal znalost vrcholn

kultury orchestru.

Mannheim je nyn soust Bdenska- Wrttenberska, avak v 18. stolet leelo msto

na zem Falce. Prv sem, do lechtick kapely falckho kurfita Karla Theodora, odchzeli

hudebnci za lepmi profesnmi i finannmi podmnkami. Mezi vznamn esk skladatele,

podlejcch se na hudebnm mannheimskm ivot, patili F. X. Richter (*1709, 1789), A.

Fils (*1729 nebo 1730, 1760), J.art (*1708, 1778) a dal. Nejvtho vznamu doshl

orchestr po pchodu eskho skladatele Jana Vclava Stamitze roku 1745, otce Carla

Philippa.24

Dky pchodu hudebnk z rznch zem se v orchestru msilo mnoho kontrastnch

styl hry, kter pinesly nov hudebn myleny a orchestr brzy zaal urovat nov smry

instrumentln hudby i nov zpsob jej interpretace. Tm se i hudebn forma mn a stv se

dramatickou. V tto dob hudba nebyla podzena vkusu aristokracie a vlivem eskch

hudebnk psobcch v Mannheimu, se zaaly objevovat lidov prvky a vt uvolnnost.

Zatmco za vldy Karla Filipa pevldaly vlivy italsk hudby, Karel Theodor udroval il

styky s Franci a tm se pokrokov osvcensk doba dostala i do Mannheimu.29

Velk tlak byl

vyvjen pedevm na skladatele, kte ji museli sv skladby komponovat pro irok spektrum

poslucha, kte nehledali v hudb jen zbavu a kratochvli. Obecenstvo si dalo nov

skladby, v nich se bude vce uplatovat slov nstroj nesouc hlavn melodickou linku. Tak

vznikaly skladby uren pedevm pro housle, kter nejvce pipomnaly lidsk hlas.30

Mannheimsk kola nebyla pedagogicky koncipovan tak, jak to znme dnes, kdy

funguje vztah: uitel k. Ve druh pol. 18. stol se vystdalo v kapele nkolik generac

29

NMEEK, Jan. Nstin esk hudby XVIII. stolet. 1.vyd. Praha: Sttn nakladatelstv krsn

literatury, hudby a umn, 1955. 399 s. ISBN neuvedeno. str. 192-194, 222, 226. 30

TEICHMAN, Josef. Zeskch luh do svta: Prkopnci esk hudby. 2. vyd. Praha: Sttn

nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn, 1959. 255 s. ISBN neuvedeno. str. 15-16.

23

hudebnk, kte navazovali na sv pedchdce, a tak se drela stylov soudrnost. Takovm

dkazem je bezesporu i tvorba rodiny Stamitz.31

Hlavnm pnosem J. V. Stamitze v Mannheimskm orchestru bylo pouvn novch

nstroj, pedevm horn a klarinet, kter dodaly hudb zvltn zabarven, a dechov

nstroje se tak staly nepostradatelnou skupinou v orchestru.17

Tak ho velmi zajmalo

souasn hudebn dn, do kterho se pokouel vnst nov mylenky a vraz. Jeho pozornost

upoutala pedevm symfonie. Italov komponovali asto symfonie dvouvt, kdeto Nmci

tvt.

Carl Philipp Stamitz vak nepokrauje, po vzoru svho otce, v nov tyvt cyklick

sontov form, kdy byl do pvodn tvtho schmatu vloen francouzsk tanec - menuet.

tyvt schma orchestrln symfonie tak vypadalo takto: prvn vta mla dynamick

charakter a tvoila nejzvanj st symfonie, ve kter se uplatovala sontov forma.

Druh voln a klidn vta se vyznaovala odlinou tninou, nsledovala tet vta menuet s

triem (po zaveden lesnch roh do orchestru zde mly svou slovou lohu) a ve tvrt

zvren vt se mylenkov propojila cel skladba, kter se svou zvanost vyrovnv vt

prvn.32

Carl se ve svch symfonich inspiruje klasickm italskm vzorem tvt formy, tedy

rychle-pomalu-rychle. Pouze tyi symfonie v sob zahrnuj menuet a trio a osm

koncertantnch symfoni m skladbu pouze dvouvtou. Po vzoru Haydna m 12 symfoni

pomal vod.23

Plastinosti hudby doshl Stamitz stdnm tnin, melodickmi ozdobami

(uplatovaly se pedevm tzv. mannheimsk vzdechy, sekundov prtahy, akcenty),

zmnami temp, nhlmi dynamickmi kontrasty a vkldnm crescend. Tento zpsob prce s

dynamikou se stal inspirac i pro W. A. Mozarta, kter po nvtv Mannheimu zkomponoval

klavrn sontu C dur (KV. 309), vyuvajc Stamitzovy hudebn kontrasty. Nhl zrychlen a

zpomalen v hudb bylo zrove velkou vzvou pro dirigenty, kte se ji stvaj skutenmi

vdci orchestru.16

Carl Philipp se jako pedstavitel druh generace skladatel Mannheimsk koly

zamoval spe na technickou ulechtilost formy ne na mylenkovou npaditost. V dlech

pouv pravidelnost interval s osobitmi pitalivmi melodiemi. Jeho skladby jsou

31

RKOV, Daniela. Carl & Anton Stamitz: Concertos for Wind Instruments [CD booklet]. Radomr

Pivoda, flute. Editor: Rkov Daniela. Supraphon Music a. s., 2008. s.19. 32

KOUBA, Jan. ABC hudebnch sloh: Od ranho stedovku k W. A. Mozartovi. 2.vyd. Praha: Editio

Supraphon, 1988. 253 s. ISBN neuvedeno. s. 172.

24

stylisticky podobn skladbm Mozarta i Haydna, ovem oproti nim nejsou pli virtuzn

veden. Tento fakt vak neubr na zajmavosti a pitalivosti jeho dl a zcela odpovd

idelm novho galantnho slohu.33

6.1. Charakteristika fltnovho koncertu G dur op. 29.

Akoli bylo tit Stamitzovy tvorby v orchestrlnch skladbch, jasn stylov

mannheimsk zklady, jako je plynulost, znalost orchestrln sazby, kantabilita terciovch

pas a vzdech, se objevuj i v koncertnch dlech pro slov nstroje.34

Stamitzv fltnov koncert G dur op. 29 je psn ve standardn koncertn form o tech

vtch:

1. Allegro

2. Andante non troppo moderato

3. Rondo. Allegro

Prvn vta koncertu je konstruovna v sontov form s rozshlou expozic. Jej struktura

m aditivn charakter a nevykazuje tematick vvoj, jen je povaovn za typick styl

vdeskho klasicismu. Stamitz zahrnul nov inovace Mannheimsk koly i do svho dla, a

tak nim je mono nahlet na koncert v novm odlinm svtle.

33

PLECNEROV, Lenka. Flute Concertos: Richter, Stamitz, Benda. [CD booklet]. Eugenia

Zukerman,flute. Editor: Viera Chaloupkov. Bratislava: OPUS a. s. 1989. 34

RKOV, Daniela. Carl & Anton Stamitz: Concertos for Wind Instruments. [CD booklet].

Radomr Pivoda, flute. Editor: Rkov Daniela. Supraphon Music a. s., 2008. s. 20.

25

Napklad orchestr zde zan s 48 takty pedehry, ne nastoup fltna, kter pevezme

onen majesttn, jakoby krlovsk fanfrov vod a hlavn mylenku. Tento slov nstup

fltny je v klasicistnm koncertu kontrastn k baroknmu concerto grosso, kde spolen s tutti

(cel orchestrln soubor, vtinou reprezentovn smycovm souborem s nkolika mlo

dechy) zn i mal skupina slist (tzv. concertino), kter pokrauje i ve he spolen s tutti.35

35

KOUBA, Jan. ABC hudebnch sloh: Od ranho stedovku k W. A. Mozartovi. 2.vyd. Praha: Editio

Supraphon, 1988. 253 s. ISBN neuvedeno. s. 113-114.

26

Druh vta Andante non troppo moderato vynik klidem a zpvnost ve fltnovm partu

spolu s jemnmi pizzicatovmi figurami v orchestrlnm partu.

27

Zvren finln vta koncertu je ve francouzskm stylu Rondo, kde se stdaj dv

zkladn tempa: Allegro a Grazioso. V tto vt najdeme mnoho hudebnch prvk

z mannheimsk koly, napklad pouvn synkop.

28

Toto energick rondo pln ivota rozezn lehk part fltny, kter se vzpt rozvine

v pln hlas housl. Tento varian kompozin postup s hlavnm tmatem se opakuje v cel

skladb.

Carl Philipp Stamitz byl oproti Mozartovi plodnjm skladatelem pro fltnu.

Zkomponoval celkem sedm koncert a dal dla pro komorn seskupen. Jeho hudebn styl je

typick pro klasick obdob, charakteristick dlouhmi pasemi, stupnicovmi bhy,

intenzivnmi dynamickmi kontrasty, melodickmi ozdobami a rytmickmi stereotypy jakmi

jsou synkopy a appogiatury. Struktura koncertu je rozsahov obdobou Baroque concerto

grosso, avak nov je slista vidn jako vdce a je mu dna svobodn pleitost ukzat svou

virtuozitu. Orchestr je vnmn vhradn jako doprovod a kadence, vloen brzy ke konci

vty, je dal pleitost slistova individulnho pedveden.36

36

PLECNEROV, Lenka. Flute Concertos: Richter, Stamitz, Benda. [CD booklet]. Eugenia

Zukerman,flute. Editor: Viera Chaloupkov. Bratislava: OPUS a. s. 1989.

29

7. Porovnn Mozartova koncertu G dur KV. 313 s fltnovm

koncertem G dur op. 29 od C. P. Stamitze

Stamitzv fltnov koncert op. 29 byl poprv uveejnn roku 1780. Tato doba byla

bez jakkoli pochyby zlatm vkem pn fltny. Ta se jet ve sv barokn form vyskytla

ve Francii koncem 17. stolet a ji kolem roku 1720 doshla vysok rovn dokonalosti za

pispn nkterch genilnch vrobc instrument a fltnovch virtuz jakmi byl

J. B. Wendling. Ovem mechanismus modern fltny, kter znme dnes, byl dotvoen

Theobaldem Bhmem a roku 1832 a Bhmova fltna byla publiku poprv pedstavena roku

1851 na vstav v Londn.37

I pes mechanickou nedokonalost nstroje oplv koncert

brilantnmi pasemi, m vzbuzuje obdiv a respekt ped umnm dobovch interpret.

Ve svm Fltnovm koncert G dur op. 29 nm nabz Carl Philipp Stamitz mnoho

vldnch a pjemnch melodi, kter jsou pro jeho hudbu typick. Koncert je, stejn jako

Mozartv Fltnov koncert G dur KV. 313, psan v sontov form, co bylo v tto dob

obvykl, stejn jako pouit stejn tniny. Monosti pn fltny byly i pes znan vvoj

stle omezeny pedevm svm tlumenm zvukem a intonac, a tak skladatel asto sahali po

tninch snadno hratelnch, co je vhodou i pro fltnisty v dnen dob. Jak pe Blkov

Thmov:

Fltna je jednm z nejdokonalejch a nejkrsnjch dechovch nstroj. M dobrou

mechaniku, kter umouje velk skoky, vbornou chromatiku, hbit staccato a rychlost

rozloench akord a stupnic. Mezi nedostatky pat men dynamick kla, obtnji znjc

tny ve spodnm rejstku a nevelk manipulan prostor pi intonaci ve vysok poloze. 38

Ovem pi peten obou partitur i poslechu Mozartova a Stamitzova koncertu se nm

me zdt, e podobnost, kter mezi nimi je, nemus bt nhodn. Na povrch se tedy dostv

otzka. Je mon, e Mozart hledal v Mannheimu hudebn inspiraci ve Stamitzov fltnovm

koncert G dur, aby mohl co nejdve odevzdat slben koncert De Jeanovi, nebo naopak byl

37

Wikipedia pispvatel. Theobald Boehm: Wikipedie, oteven encyklopedie [online]. Posledn revise

2015-09-13, [cit. 2015-09-22]. Dostupn z:

https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Theobald_Boehm&oldid=680816695 38

BLKOV TMOV, M. Povdn o he na pnou fltnu [online uebnice].Praha : 1994 [cit. 2009-

02-27]. Dostupn z WWW: , s.14.

https://translate.googleusercontent.com/translate_c?depth=1&hl=cs&prev=search&rurl=translate.google.cz&sl=en&u=https://en.wikipedia.org/w/index.php%3Ftitle%3DTheobald_Boehm%26oldid%3D680816695&usg=ALkJrhhm7bLUxXAWOzw7H5B0SZ6_ekR4PA

30

Stamitz okouzlen Mozartovou hudbou natolik, e podobn hudebn a melodick prvky pouil

do sv skladby?

Jist podobnost je zejm u v samotnm zatku prvnch vt. Stejn jako Mozart

zan Stamitz svj koncert tekovanm rytmem. Cel prvn vta Allegro tak dostv

podobn charakter jako Mozartovo Allegro maestoso.

C. P. Stamitz

W. A. Mozart

31

Zajmav je tak tvrt a pt takt ve druh vt Andante non troppo moderato ze

Stamitzova koncertu v porovnn s druhm a tetm taktem v Mozartov Andante C dur

(pvodn se hrlo jako druh vta v koncert G dur). Rytmus i smr pohybu slov fltny je

zde skoro stejn.

Carl Stamitz

W. A. Mozart

Tet vty obou skladatel jsou zkomponovny v rondov form ve taktu, kdy

Stamitzovo Rondo allegro podobn jako Mozartovo Rondo Tempo di Minuetto vyuv stejn

notov hodnoty vzan ligaturou, dky n jsou si tyto vty blzk.

C. P. Stamitz

32

W. A. Mozart

Kdy porovnm ve uveden ukzky, domnvm se, e je mon hledat spojitost

mezi Stamitzovm Fltnovm koncertem G dur op. 29 a Mozartovm Fltnovm koncertem

G dur KV. 313. Dla jsou napsan ve stejnm hudebnm duchu, jsou pln radosti, hravosti a

zrove pomysln interpretan jednoduchosti. Oba skladatel byli ovlivnni inovacemi

Mannheimsk koly, pedevm v drazu na galantn styl (tekovan figury, trioly

v estnctinovch notch, appogiatury).

Nicmn hlavn rozdl mezi tmito koncerty je v celkovm kompozinm pstupu.

Stamitz zkomponoval svj koncert vce v symfonickm stylu obsahujcm dlouh, pojc se

melodie s vraznm partem pro orchestr. Oproti tomu Mozart napsal koncert v jednodum

elegantnm stylu, vybudovanm na melodick lince fltny a je vce zvraznn dialog mezi

tutti a slistou.

S dleitm pihldnutm k roku vzniku obou koncert jasn vyplv, kter skladatel

se mohl inspirovat skladbou svho souasnka. Mozartv Fltnov koncert se datuje do roku

1778 39

, zatmco Stamitzv Fltnov koncert byl poprv uveejnn v roce 1780.

39

FIFIELD, Christopher. Mozart, The Works for Flute. The Work of True Professional: Mozart and the

Flute [CD booklet]. Philips Classic Productions, 1994. 2 CD. s. 5.

33

8. Nzory svtovch fltnist a pedagog

Oslovila jsem tyi uznvan fltnisty a vznamn svtov pedagogy, zdali by mi

sdlili svj nzor na interpretaci Mozartovch fltnovch koncert a co se jim vybav, kdy si

na tato dla vzpomenou. Jsem velmi poctna, e vechny ne uveden fltnisty jsem mla

monost poznat osobn ji za svch studi a pozdji i pi osobnch nvtvch a dlouhch

rozhovorech. K m radosti jsem se dozvdla mnoho zajmavch skutenost a samozejm

tak veselch historek, je tato dla provzej. V nsledujcch dcch bych se chtla podlit o

zajmav postehy tchto fltnist, kter mi byly osobn sdleny a ureny pouze pro tuto

prci, a zrove piblit jejich koncertn a pedagogickou innost.

Pspvky a ivotopisy vech zahraninch fltnist jsou uvedeny v eskm pekladu.

Originln bibliografick znn je voln dostupn na internetovch strnkch uvedench

v citacch.

8.1 Frantiek Malotn.

Zbr profesora prask konzervatoe Frantika Malotna (nar. 15. 11. 1929 v Barchvku) je

nesmrn irok a zahrnuje nejednu oblast lidsk innosti spojenou s pnou fltnou.

Pirozen pstup k hudb a zklady zdravho hudebnho ctn zskal ji ve svm roditi od

venkovskch muzikant Fierovy kapely. Odbornho vzdln se mu dostalo na Prask

konzervatoi ve td profesora Frantika echa. Nsledovala angam v Armdn opee,

AUS VN, v Praskm komornm orchestru bez dirigenta a v SORu pod vedenm

fdirigenta Aloise Klmy. Zde Malotn psobil jako prvn fltnista bezmla ticet let (1955-

1984).

Na Prask konzervatoi zaal vyuovat v roce 1964 a od roku 1968 psobil na tehdej LU

(dnes ZU) ve Vorilsk ulici. Zde u v roce 1971 uvedl do praxe zahnutou hlavici pro

zanajc fltnisty a francouzsk model fltny s pti otevenmi otvory v klapkch. V roce

1980 zaal s vrobou fltnovch hlavic. O jedenct let pozdji spatily svtlo svta tak prvn

stbrn a zlat fltna znaky Malotn. Malotnovo snaen nezstalo bez patin odezvy u

k. Ti se mu postupn odvdili vtzstvmi v nrodnch i mezinrodnch soutch. Za

34

vechny jmenujme alespo opakovan vtzstvv soutch tehdej LU (dnes ZU) i

konzervato, nkolik vtzstv v nrodn a dv prvenstv v mezinrodn souti Concertino

Praga, prvn cenu v souti Pearl Flute Competition v Londn, tet cenu v souti Pacem in

terris v Bayreuthu, prvn cenu v European Music Prize 2000 v Hannoveru, prvn cenu v

Concours Europen de Musique v Picardii, Concours Lopold Bellau v Pai, Concours

National de Jeunne Fltist v Pai, Rottary Club Prize v Norimberku a Special Prize Web

Concert Hall Competition v New Yorku, dle vtzstv v konkurzu a pijet na Conservatoire

Suprieur de Paris-CNR a nkolik dalch cen. Jeho ci zasedli v esk filharmonii,

Symfonickm orchestru Karlovy Vary, Symfonickm orchestru eskho rozhlasu, v orchestru

opery Nrodnho divadla a Komorn opery, v orchestru Syrinx-Czech Chamber Philharmonie

i v Symfonickm orchestru hl. m. Prahy FOK a na mst profesora fltny na konzervatoch v

Praze, Plzni a eskch Budjovicch a na Ostravsk univerzit. Uplatnili se tak v zahrani

(Lyon, New York, Tokyo, Oslo, Pa, Linec, Bonn, Stuttgart, Dubaj, ecko, panlsko).

Samostatnou a velkou kapitolou innosti Frantika Malotna je organizovn fltnovch kurz

a semin. Nejznmj jsou letn fltnov kurzy v Jin, v Olomouci a v souasn dob v

eskch Budjovicch (dosud 16 ronk). Malotn svou publikan innost zahjil vydnm

orchestrlnch studi ze symfonickch dl Antonna Dvoka.

Nsleduje sepsn celoivotnch pedagogickch zkuenost, jeho prvn st, Praktick

metodika, vyla v roce 1998. Volnm pokraovnm je fltnov kola s pznanm nzvem

Prvn doteky (vyla v Brenreiter Praha v roce 2005). Dlo zavruje Probouzen k dokonalosti,

kter roziuje studijn ltku do celho tnovho rozsahu fltny a pin podrobn nvod k

opravdovmu a dokonalmu cvien. Mezi dal oblasti innosti Frantika Malotna pat

fotografovn (je lenem v klubu fotograf amatr Nekzanka, astn se fotografickch

sout a pod vstavy), dle cvien jgy (v letonm roce zskal 2. cenu v souti sana

09), je dlouholetm lenem Makrobioklubu v Dobruce a Military Car Clubu Plze a se svm

jeepem se pravideln astn Convoy of Remembrance.40

40

MALOTN, Frantiek. Prvn doteky. K vydn pipravila Jindra ern. 1.vyd. Praha: Editio

Brenreiter, spol. s. r. o., 2009. 136 s. ISBN 260103610.

35

Mozartv fltnov koncert G- dur.

Jist nepehnm, kdy napi, e ho prvem meme povaovat za klenot ve fltnov

literatue. Bylo o nm mnoho napsno a je tak nahrn mnoha fltnisty vech nrodnost. Ale

myslm, e historky tkajc se pmo tohoto koncertu (na kter rd vzpomnm) snad dnes ji

nikdo nezn, nebo jen mlokdo.

Nkter pochz z vyprvn mho znmho fltnisty a dirigenta, kter byl zrove dvrnm

ptelem vznanho francouzskho fltnisty jet nedvno ijcho v Pai.

Ten ml ve III. vt zaklet jeden takt, kter mu vtinou nevyel. Kdy ji pestvalo bt

tajemstvm, schzeli se na jeho koncertech fltnist z Pae a kodolib ekali na ono msto.

Samotnho interpreta to nevyvdlo z jeho klidu, ale stle pemlel, jak zhada v tom me

bt. Nhle se zaradoval: U jsem na to piel, v em to je. Musm si tam uvdomit fis!Pln

dvry v dobr vyeen tajemn zhady se na ptm koncert opt dostv k onomu taktu.

Ale jak pekvapen? To msto opt nevylo.

Jin pbh, vztahujc se k Mozartovu koncertu G-dur vystihuje dslednost jinho fltnisty,

kterho zaujalo v prvn vt msto v taktech 118 a 119.

36

Vznikla u nho domnnka, e to msto m bt shodn s pedelmi podobnmi takty 107 a 108

a e tedy v obou ppadech by ml bt interval stejn.

Po dlouhch vahch a studiu nabyl pevnho pesvden, e a1 v taktu 118 m bt

kadopdn o oktvu ni a e i sm autor to tak zamlel. Povaoval to za velk objev a

chtl pro jeho zveejnn udlat maximum. Celou vc nleit propagoval, nechal si vyrobit

A-noku a uspodal koncert, na kter rozeslal mnoho pozvnek s upozornnm na dleitost

taktu 118.

Selo se etn publikum sloen zejmna ze znmch fltnist, kter chtlo slyet konen

prvn vtu Mozarta v originle. Kdy zdrn probhly takty 107 a 108, zaalo vzrstat v sle

napt a obecenstvo se ji pipravovalo na oekvan zitek. Ale jet vt napt vzrstalo i

na interpreta a to se postupn zvyovalo do takov mry, e se a nakonec to oekvan a

vbec neozvalo.41

41

MALOTN, Frantiek. Osobn rozhovor na tma: Mozartovy fltnov koncerty. Praha, 20. 2. 2015.

37

8.2 Hansgeorg Schmeiser

Se studiem hudby a hrou na fltnu zaal na konzervatoi ve svm rodnm mst Grazu u

profesora Gottfrieda Hechtla. Nsledovala studia u Alaina Mariona v Pai a u Wolfganga

Schulze na Vysok hudebn kole ve Vdni. V roce 1982 s vyznamennm absolvoval. Dal

hudebn vzdln zskal u Aurle Nicoleta, Alana Mariona, Peter-Lukase Grafa, Roberta

Aitkena a Karl-Heinze Zoellera. Obdrel nkolik ocenn v rakouskch soutch mladch

hudebnk. Od roku 1982 psob jako slofltnista vdesk Volksoper. V roce 1984 zaal

vyuovat jako asistent Wolfganga Schulze na vdesk Vysok hudebn kole, kde zskal

v roce 2000 titul univerzitnho profesora.

Jeho poetn slov vystoupen i vystoupen v komornch souborech ho zavedla na cesty po

Evrop, Severn a Jin Americe, do Japonska a Korey, kde tak pravideln vyuuje na

mistrovskch kurzech. V roce 1995 poprv vyuoval na mistrovskch kurzech v Mozarteu

v Salzburgu.

Hansgeorg Schmeiser je pravidelnm hostem Vdeskch Filharmonik a krom toho tak

lenem Vdeskho komornho orchestru, souboru Ensemble 20. Jahrhundert a souboru

Ensembles die Reihe. Jako slista vystupoval s Vdeskm orchestrem Volksoper, se

Zhebskmi slisty, s Vdeskou komorn filharmoni a s Rakousko - maarskou

Haydn-Philharmonie.

V roce 1993 zaloil dechov kvintet quintett.wien a v roce 1996 Mozart-Ensemble der

Wiener Volksoper. CD s tmito soubory vydalo nakladatelstv Nimbus-Records(Velk

Britnie), kter tak tohoto slovho umlce zastupuje. H. Schmeiser hraje na 24kt zlatou

fltnu japonsk firmy Muramatsu. 42

42

Neuberger kulturtage. Seminars from July 16th

to 26th

2015: Teacher [online]. [cit. 2015- 09-16].

Dostupn z: http://www.neuberger-kulturtage.org/seminare/schmeiser.pdf

38

Mozartovy koncerty jsou stylisticky pravdpodobn nejvt vzvou pro kadho

fltnistu. Zan to tm, e tyto koncerty jsou hrny v pli tlm vku, kdy ci zcela

automaticky kopruj bu uitele, nebo nahrvku, kterou maj k dispozici. Krom toho nebyla

za doby mho studia k dostn dn urtextov vydn. Tehdy jsme byli odkzan na

vydn, kter byla znetvoena romantickmi manry. Teprve velk vzestup a zjem o barokn

hudbu, zpsoben takovmi umlci jako Nikolaus Harnoncourt nebo Gustav Leonhard,

vyvolal potebu vt pravdivosti i u Mozartovch dl.

Koncerty vznikl v dob, kdy Mozart psal ze zvltnch dvod pro fltnu, jsou

kadopdn ve vech ohledech mistrovskmi dly. Vzpomeneme na hlavn tma koncertu G

dur, melodie dnes znm jako Marseillaise, Mozart z tohoto dvodu ozna 1. Vtu jako

Allegro MAESTOSO.

Pomal vta, v orchestru obsazena podle tehdejho Mannheimskho zvyku dvma

fltnami (msto dvou hoboj), nenala velkou oblibu v och vydavatel. Nsledovalo

pekrsn, ale o dost jednodu Andante, jeho melodii pouil Mozart v jednodu form

znovu na sklonku svho krtkho ivota, a to v Kouzeln fltn.

Rondo Menuette s jeho jednoduchm tmatem najdeme tak v Graziosu Stamitzova

koncertu, stejn tak oba vykazuj podobnost hlavnho tmatu v prvn a druh vt.

Koncert D dur, jednodu, asi i radostnj, je tak siln ovlivnn operou: druh vta

v dikci jako Taminova Bildnisarie, tet vta oslavn tma blondnek z opery nos ze

Seraillu.

patn vydn a neznalost klasicistnho pojet hudby byly astou pinou chybn

interpretace tchto ndhernch koncert, bohuel se s nimi meme setkat i dnes. Jen pomalu

se zan mluvit o tom, e tak u Mozartovy hudby jsou povaovny rukopisy za jeho odkaz

(co se te interpretace a autenticity). Vechny zmny, do kterch se hr pust, se sm stt jen

s dostatenmi znalostmi interpretace klasicistn hudby a s ohledem na klasickou hrskou

tradici.

39

8.3. Philippe Bernold

Philippe Bernold zapoal sv hudebn studia v rodnm mst Colmar nejprve studiem fltny

a pozdji studoval dirigovn u Ren Mattera, ka legendrnho dirigenta Ch. Mnche.

Pozdj studium fltny na Pask konzervatoi zakonil udlenm 1. ceny konzervatoe.

Hned nsledujc rok, ve vku 23. let, byl jmenovn prvnm slo-fltnistou v l'Orchestre de

l'Opra National de Lyon.

V roce 1987 zvtzil v mezinrodn souti Concours International Jean-Pierre Rampal a

zskal prvn cenu - le Premier Grand Prix. Toto vtzstv mu umonilo odstartovat slovou

kariru a spoluprci s pednmi svtovmi umlci a orchestry jako M. Rostropovitch, J.-P.

Rampal, M. Nordmann, B. Hendricks, lOrchestre de Paris, Budapesk komorn orchestr F.

Liszta, Hall Orchestra v Manchesteru, Kolnsk filharmonie, Varavsk filharmonie, Tapiola

Sinfonietta, lOrchestre national de Lyon, Tokijsk symfonick orchestr a dirigenty S.

Bychkovem, J. E. Gardinerem, L. Maazelem, K. Naganem, Sir Y. Menuhinem, M. Inoum,

T. Koopmanem

Koncertoval na pednch svtovch scnch: londnsk Royal Festival Hall, la Salle Pleyel, le

Thatre du Chtelet, Bunka Kaikan de Tokyo, Seoul Art Center, Velk koncertn sl

moskevsk konzervatoe P.I. ajkovskhoPravidlen koncertuje na festivalech : Festival

dAix-en-Provence, Cannes, Radio-France, Evian, Strasbourg, La Roque d'Anthron, Sao

chant Mozart

K dirigovn se vrac v roce 1994, kdy zakld na podnt Johna Eliota Gardinera hudebn

tleso "Les Virtuoses de lOpra de Lyon". spch se dostavuje okamit. Od bretaskho

orchestru lOrchestre de Bretagne dostv nabdku na post hostujcho dirigenta v sezn

1999/2000. Dostv rovn nabdky k hostovn v tchto orchestrech: Sinfonia Varsovia ,

Orchestr Bilbao, LOrchestre de Nantes, Varavsk nrodn orchestr, l'Orchestre de l'Opra

National de Lyon (kter dil na mezinrodnm festivalu Festival International de Colmar a

zrove i slov hrl na fltnu, Filharmonick orchestr Baden-Baden, lEnsemble Orchestral

de Paris, le Bucheon Philharmonique Soul, l'Orchestre des Pays de Savoie, l'Orchestre de

Picardie, l'Orchestre d'Auvergne, l'Orchestre de Cannes, lOrchestre Philharmonique de

Marseille, la Cappella Istropolitana, kde je t stlm hostujcm dirigentem

40

Ve spoluprci s orchestrem Pask konzervatoe lOrchestre des Laurats du Conservatoire

National Suprieur de musique de Paris uskutenil nkolik hudebnch projekt. Ve spoluprci

s lEnsemble Orchestral de Paris natoil srii t CD pro spolenost Nouveaux horizont. Prvn

z tchto CD vyjde v nejblich dnech. Nedvno ml rovn pleitost dirigovat v Caracasu

znm orchestr Simona Bolivara, jeho fdirigentem je Gustavo Dudamel

V roce 2008 pro televizn stanici Mezzo dirigoval Sinfonii Varsovia s hobojistou Alexejem

Ogrintukem v mozartovskm programu.

Za sv prvn CD zskal v roce 1989 cenu Grand Prix Akademie Ch. Crose (lAcadmie

Charles Cros) Od t doby natoil Philippe Bernold vce jak dvacet Cd pro tyto spolenosti:

Harmonia Mundi, EMI, Lyrinx (v duu s dnes ji zesnulou Catherine Collard). S klavristou

Alexandrem Tharaudem realizoval nkolik nahrvek, kter zskaly ceny Choc (Monde de

la Musique) a Diapason d'Or. Jeho posledn nahrvka s Ariane Jacob byla nominovna na

Victoires de la musique.

Philippe Bernold je v souasn dob profesorem fltny na Lyonsk konzervatoi a profesorem

komorn hudby na Pask konzervatoi.43

43

Philippe Bernold. Biography.Philippe Bernold, flutist, conductor [online]. [cit. 2015-09-16].

Dostupn z: http://0602.nccdn.net//000/000/0c7/f71/Bio--english--P.-Bernold-2015.pdf

41

Za svou profesionln kariru jste ml ji nkolikrt monost hrt Mozartv koncert G dur

s rznmi dirigenty a orchestry. Nachzte v nm jet stle nov msta, kter Vs dok

pekvapit?

Zvltn, e pokad, kdy hraji tuto skladbu, jsem pekvapen. Zvlt ta st e moll v prvn

vt, takt 46, ale tak neuviteln modulace v taktu 66. Mimochodem, dky ostatnm lenm v

orchestru a dirigentovi, se mohou objevit nkter detaily, kter vzbud mj zjem, ba dokonce

m pekvap. Jedn se o velikou skladbu, kter skrv spoustu cennost.

Mozartovy koncerty pat bezesporu mezi hlavn literaturu pro fltnu. Myslm si, e Stamitzv

koncert G dur op. 29 je velmi poveden a pesto mn hran. Jak je V nzor na Stamitzv

koncert a pro le podle Vs tento koncert ve stnu Mozartova koncertu G dur KV 313?

Protoe Stamitzv koncert je z pohledu harmonie jednodu, jeho proporce jsou skromnj,

jeho pomal vta je mn propracovan. Finln vta je originln svm menuetem vloenm

uprosted. Pestoe jej shledvm zajmavm, z pohledu struktury a obsahu je tento koncert

dosti vzdlen od pirozen kvality toho Mozartova.

Myslte si, e podobnost Mozartova koncertu se Stamitzovm je ist nhodn, i se

piklnte k nzoru, e se Mozart tmto koncertem inspiroval?

Prvn vta maestoso pochz ze spolen inspirace. Nemyslm si, e Mozart znal Stamitzv

koncert, ale pravdpodobn bvala mda vypracovvat prvn vty prv tmto zpsobem.

Jedn se tak tak trochu o zpsob, jak zachzet s fltnou ponkud netradin. Ve

skutenosti obvykle oekvme tento nstroj v pvabnm stylu hudby, zatmco zde se jedn o

tm vojensk nstroj.44

44

Bernold, Philippe. Re:questions. Message to: Lucie Chmelaov. 2015-03-18 [cit. 2015-09-20].

42

8.4. Philippe Boucly.

Od roku 1988 psob jako slo fltnista v Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks.

Od roku 1994 Philippe Boucly vyuuje na konzervatoi Richarda Strausse v Mnichov.

Narodil se v rodin hudebnk v Mulhouse (Francie). Philippe Boucly studoval u

renomovanch fltnist jako Marcel Moyse, Roger Boudin, Sir Jamese Galway a Michel

Debost. Jako k Jean-Pierre Rampala zskal prvn cenu v roce 1980 na Conservatoire

National Suprieur de Musique v Pai. "Vdycky stav svou oslnivou techniku a svj ist,

tepl tn ve slubch svho velkho muzikantstv, aby je mohl odhalit v cel sv krse jako

slista." napsal Jean-Pierre Rampal o vkonu svho studenta.

Philippe Boucly zskal ocenn v rznch hudebnch soutch, jako napklad v roce 1976 v

Pai, 1977 v Praze a v roce 1982 v Barcelon. V roce 1979 se stal hlavnm fltnistou v

orchestru National du Capitole de Toulouse.

V roce 1984 nastoupil do stejn pozice v orchestru Deutsche Oper v Berln. Od roku1988 psob

Philippe Boucly jako slo fltnista v Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks.

Tak hrl s vznamnmi orchestry jako Berlnsk filharmonie a Mnichovsk filharmonie pod

taktovkou dirigent jakmi jsou Leonard Bernstein, Sergiu Celibidache, Sir Georg Solti,

Carlo Maria Giulini, Carlos Kleiber, Maazel, Claudio Abbado, Bernard Haitink, Zubin Mehta

a Pierre Boulez.

Vedle orchestrln innosti vystupuje Philippe Boucly v slovch i komornch koncertech

jako len Linos Ensemble, kde psobil mnoho let.

U pleitosti 80. narozenin Sira Georga Solti v roce 1992 byl Philippe Boucly pozvn

princem Charlesem a princeznou Dianou, aby se zastnil spolu s takovmi umlci jako

Mstislav Rostropovi, Plcido Domingo a Dame Janet Baker pamtnho koncertu v

Buckinghamskm palci.

Philippe Boucly dv pravideln mistrovsk kurzy doma i v zahrani (Evropa, Japonsko,

Korea, atd.). V letech 1992 - 1995 psobil jako instruktor na Akademii hudby a mzickch

umn ve Frankfurtu nad Mohanem, od roku 1994 do roku 2008 psobil na fltnov

mnichovsk fakult Richarda Strausse. Jeho nov originln edice esti kvartet (. Hob 11)

43

pro fltnu, housle violu a violoncello Franze Josepha Haydna, byla vydna v roce 1999

Edition Molinari v Regensburgu.45

Koncert G dur KV 313 W. A. Mozarta je skladba, kter mi pipomn nkter vzcn

vzpomnky, protoe to byl mj prvn koncert v mm profesnm ivot, kter jsem hrl jako

slista.

Bylo mi 23 let a to byla moje prvn zkuenost v doprovodu orchestru, kde jsem byl nedvno

prvn slo fltnistou: l Orchestre National de Capitole de Toulouse.

Volba hrt tuto skladbu se objevila spontnn proto, e na jedn stran pedstavuje pro

jakhokoli fltnistu jeden z vrchol slistick literatury a repertor 18. stolet na stran

druh.

Jeho styl odr ducha asu a poukazuje na dechov nstroj, kter se til od zatku stolet

velk oblib nejen ve Francii, ale i po cel Evrop.

Je to nron elegantn psan skladba, kter nabz jakmukoli fltnistovi pleitost zazit,

ukzat expresivn palety hry a virtuznost fltny.

V pamti mm i jin vzpomnky, vetn koncert v Regensburgskm kostele karmelitn s

bavorskm rozhlasovm orchestrem pod vedenm sira Colina Davise, pak, o nkolik let

pozdji, v mimodnm prosted Csaskho slu v baroknm zmku Wrzburgu.46

45

SANKYO flute. Philippe Boucly: Profile [online]. [cit. 2015-09-24]. Dostupn z:

http://sankyoflute.com/e/players/boucly.html 46

Boucly, Philippe: Re:Lucy from Prag. Message to: Lucie Chmelaov. 2015-03-22 [cit. 2015-09-20].

http://sankyoflute.com/e/players/boucly.html

44

9. Diskografie

V tto kapitole uvdm dostupn nahrvky, ve kterch se vyskytuje Mozartv

Fltnov koncert G dur KV. 313 a koncert G dur op. 29 Carla Philippa Stamitze.

K jednotlivm titulm jsou pipsna jmna interpret, dirigent a orchestru, je jsou podle

mho nzoru dleitm kritriem k ppadnmu poslechu i koupi vybranch titul. Vechna

uveden CD jsou voln prodejn v internetovch obchodech i ve vybranch kamennch

prodejnch, zamench na vnou hudbu. Ne vypsan nahrvky jsou zkompletovny z

internetovch strnek spolenost: Supraphon, CD Universe a Presto Classical.

9.1. W. A. Mozart: Fltnov koncert G dur KV. 313.

1.

Mozart: Flute

Concertos: No. 1 in

G, KV 313 / No. 2

in D, KV 314 /

Andante in C, KV

315

Leopold Hager (Conductor), Mozarteum-

Orchester Salzburg (Orchestra), Wolfgang

Schulz (Flut)

2.

Mozart: Concertos

for Flute, Flute and

Harp, Bassoon

Wolfgang Schulz (Flute), Nicanor Zabaleta

(Harp), Karl Bhm (Conductor), Karl

Bhm (Conductor), Vienna Philharmonic

Orchestra (Orchestra)

3

Mozart: Die

Flotenkonzerte

(The Flute

Concerti), KV

313/314 / Adante,

KV 315

James Galway (Flut), Rudolf Baumgartner

(Conductor), Festival Strings Lucerne

(Orchestra).

4

Mozart: Flute

Concertos Nos. 1 &

2 / Concerto for

Flute & Harp, K.

299, 313, 314

Neville Marriner (Conductor), Academy of

St. Martin-in-the-Fields (Orchestra), James

Galway (Performer), Marisa

Robles (Performer)

http://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_2?ie=UTF8&field-artist=Leopold+Hager&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Mozarteum-Orchester+Salzburg&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Mozarteum-Orchester+Salzburg&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Wolfgang+Schulz&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Wolfgang+Schulz&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_2?ie=UTF8&field-artist=Nicanor+Zabaleta+%5BHarp%5D&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_2?ie=UTF8&field-artist=Nicanor+Zabaleta+%5BHarp%5D&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Karl+B%C3%B6hm+%5BConductor%5D&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_6?ie=UTF8&field-artist=Karl+B%C3%B6hm&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_6?ie=UTF8&field-artist=Karl+B%C3%B6hm&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_7?ie=UTF8&field-artist=Vienna+Philharmonic+Orchestra&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_7?ie=UTF8&field-artist=Vienna+Philharmonic+Orchestra&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_2?ie=UTF8&field-artist=James+Galway&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Festival+Strings+Lucerne&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_2?ie=UTF8&field-artist=Neville+Marriner&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Academy+of+St.+Martin-in-the-Fields&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Academy+of+St.+Martin-in-the-Fields&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=James+Galway&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=James+Galway&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_5?ie=UTF8&field-artist=Marisa+Robles&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_5?ie=UTF8&field-artist=Marisa+Robles&search-alias=music

45

5

Mozart: Piano

Concerto KV

467/Flute Concerto

KV 313

Wolfgang Gonnenwein (Conductor),

Francois-Rene Duchable (Piano), Robert

Dohn (Flute), Orchester der Ludwigsburger

Festspiele (Orchestra)

6

Fltenkonzerte KV

313 Und KV 315,

Oboenkonzert KV

314

Staatskapelle Dresden (Orchestra), Herbert

Blomstedt (Conductor), Kurt Mahn (Oboe)

Johannes Walter (Flute)

7

Fltenkonzerte KV

313, 314

Aurle Nicolet (Flute), David Zinman

(Conductor), Concertgebouw-Orchestra

Amsterdam (Orchestra)

8

Mozart: Flute

Concertos Nos. 1 &

2

Emmanuel Pahud (flute), Berliner

Philharmoniker (Orchestra), Claudio

Abbado (Conductor)

9

Mozart - The

Works for Flute

David Zinman, Colin Davis, Neville

Marriner (Conductor), Concertgebouw-

Orchestra Amsterdam, London Symphony

Orchestra, Academy of St Martin in the

Fields, (Orchestra), Grumiaux Trio, Aurle

Nicolet, Hubert Barwahser, William

Bennett (flute), Osian Ellis (harp), Heinz

Holliger (oboe), Hermann Baumann (horn),

Klaus Thunemann (bassoon)

10

Mozart: Konzerte

fr Blser /

Concertos for

Woodwind /

KV313 Flute;

KV495 French

Horn; KV299 Flute

& Harp; KV622

Clarinet; KV314

Oboe; KV191

Bassoon Double

CD

Karl Bhm (Conductor),Wiener

Philharmoniker / Vienna Philharmonic

Orchestra (Orchestra), English Chamber

Orchestra (Orchestra), Karlheinz Zoeller

(Artist), Wolfgang Schulz (Artist), Nicanor

Zabaleta (Artist), Gnter Hgner (Artist),

Alfred Prinz (Artist), Gerhard Turetschek

(Artist), Dietmar Zeman (Artist)

http://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_2?ie=UTF8&field-artist=Wolfgang+Gonnenwein&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Francois-Rene+Duchable+-+piano&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Robert+Dohn+-+flute&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Robert+Dohn+-+flute&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_5?ie=UTF8&field-artist=Orchester+der+Ludwigsburger+Festspiele&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_5?ie=UTF8&field-artist=Orchester+der+Ludwigsburger+Festspiele&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_1?ie=UTF8&field-artist=Kurt+Mahn%2C+Staatskapelle+Dresden%2C+Herbert+Blomstedt+Wolfgang+Amadeus+Mozart+-+Johannes+Walter&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_1?ie=UTF8&field-artist=Kurt+Mahn%2C+Staatskapelle+Dresden%2C+Herbert+Blomstedt+Wolfgang+Amadeus+Mozart+-+Johannes+Walter&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_1?ie=UTF8&field-artist=Kurt+Mahn%2C+Staatskapelle+Dresden%2C+Herbert+Blomstedt+Wolfgang+Amadeus+Mozart+-+Johannes+Walter&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Aur%C3%A9le+Nicolet&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_2?ie=UTF8&field-artist=David+Zinman&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Concertgebouw-Orchestra+Amsterdam&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Concertgebouw-Orchestra+Amsterdam&search-alias=musichttp://www.prestoclassical.co.uk/a/-/2423http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1182http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1182http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/1004http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/1004http://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_2?ie=UTF8&field-artist=David+Zinman&search-alias=musichttp://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/1448http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/2185http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/2185http://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Concertgebouw-Orchestra+Amsterdam&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_3?ie=UTF8&field-artist=Concertgebouw-Orchestra+Amsterdam&search-alias=musichttp://www.prestoclassical.co.uk/a/-/2118http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/2118http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1010http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1010http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1719http://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Aur%C3%A9le+Nicolet&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Aur%C3%A9le+Nicolet&search-alias=musichttp://www.prestoclassical.co.uk/a/-/4562http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/4562http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/4188http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1816http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1816http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/4920http://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_2?ie=UTF8&field-artist=Karl+B%C3%B6hm&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Wiener+Philharmoniker+%2F+Vienna+Philharmonic+Orchestra&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Wiener+Philharmoniker+%2F+Vienna+Philharmonic+Orchestra&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_4?ie=UTF8&field-artist=Wiener+Philharmoniker+%2F+Vienna+Philharmonic+Orchestra&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_5?ie=UTF8&field-artist=English+Chamber+Orchestra&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_5?ie=UTF8&field-artist=English+Chamber+Orchestra&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_6?ie=UTF8&field-artist=Karlheinz+Zoeller&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_7?ie=UTF8&field-artist=Wolfgang+Schulz&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_8?ie=UTF8&field-artist=Nicanor+Zabaleta&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_8?ie=UTF8&field-artist=Nicanor+Zabaleta&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_9?ie=UTF8&field-artist=G%C3%BCnter+H%C3%B6gner&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_10?ie=UTF8&field-artist=Alfred+Prinz&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_11?ie=UTF8&field-artist=Gerhard+Turetschek&search-alias=musichttp://www.amazon.com/s/ref=dp_byline_sr_music_12?ie=UTF8&field-artist=Dietmar+Zeman&search-alias=musichttp://www.prestoclassical.co.uk/r/EMI/9659372

46

11

Mozart: Flute

Concertos

Barthold Kuijken (transverse flute),La

Petite Bande (Orchestra), Sigiswald

Kuijken (Conductor)

12

Mozart:Flute

Concertos

Peter-Lukas Graf (flute), English Chamber

Orchestra, Raymond Leppard (Conductor)

13

Wolfgang Amadeus

Mozart: Concertos

Frans Vester (flute), Mozart-Ensemble

Amsterdam, Frans Brggen (Conductor)

14

Mozart: Flute

Concertos

Jacques Zoon (flute), Boston Baroque,

Martin Pearlman (Conductor)

15

Mozart: Flute

Concertos

Thierry Fischer (flute), Matthew Wilkie

(bassoon) & Charlotte Sprenkels (harp),

Chamber Orchestra of Europe, Thierry

Fischer & Sandor Vegh

16

Mozart: Flute

Concertos

William Bennet (flute) Werner Tripp (flute)

Hubert Jellinek (harp), Wiener

Philharmoniker, Karl Mnchinger

(Conductor)

17

Mozart - Violin

Concertos &

Concertos for Wind

Thomas Zehetmair , Vadim Repin (Violin),

David Pyatt (Horn), Paul Hogne, Sharon

Kam (Clarinet), Pierre Pierlot (Oboe), Jean-

Pierre Rampal (Flut)& Lily Laskine (Harp)

http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/3921http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/2026http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/2026http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/2015http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/2015http://www.prestoclassical.co.uk/c/Mozarthttp://www.prestoclassical.co.uk/w/45558http://www.prestoclassical.co.uk/w/45558http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1519http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1519http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/2079http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/1266http://www.prestoclassical.co.uk/c/Mozarthttp://www.prestoclassical.co.uk/w/45558http://www.prestoclassical.co.uk/w/45558http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/3117http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1227http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/2451http://www.prestoclassical.co.uk/c/Mozarthttp://www.prestoclassical.co.uk/w/45558http://www.prestoclassical.co.uk/w/45558http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1584http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1327http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/1584http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/1584http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/2981http://www.prestoclassical.co.uk/c/Mozarthttp://www.prestoclassical.co.uk/w/45558http://www.prestoclassical.co.uk/w/45558http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/3059http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/3059http://www.prestoclassical.co.uk/a/Conductor/2294http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/3108http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/2567http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/2534http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1905http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/1905http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/4613http://www.prestoclassical.co.uk/a/-/4613http://www.prestoclassical.co.uk/r/Deutsche+HM/88883754542http://www.prestoclassical.co.uk/r/Sony/88725463962http://www.prestoclassical.co.uk/r/Telarc/SACD60624http://www.prestoclassical.co.uk/r/COE+Records/CDCOE813http://www.prestoclassical.co.uk/r/Decca/4400802http://www.prestoclassical.co.uk/r/Warner+Classics/2564623332

47

18

Mozart & M

Haydn: Flute

Concertos

Hungarian State Orchestra, Ervin Lukacs

(Conductor), Lorant Kovacs (flute)

19

Mozart: Flute

Concertos

Marten Root (flute) & Masumi Nagasawa

(harp) Ensemble Schonbrunn

20

Mozart - Complete

Works for Flute

and Orchestra

Sharon Bezaly (flute) & Julie Palloc

(harp),Ostrobothnian Chamber Orchestra,

Juha Kangas (Conductor)

21

Mozart: Flute

Concerto No.1

K.313; Concerto

for Flute & Harp

K.299; Andante

K.315