Bezpečnost České republiky a kolektivní bezpečnost

Bezpečnost České republiky Bezpečnost České republiky a kolektivní bezpečnosta kolektivní bezpečnost

Ing. Vladimír KARAFFA, CSc.

Cíl přednáškyCíl přednášky

• Co je cílem: vymezit problematiku, zorientovat v hlavních oblastech, zodpovědět na často diskutované otázky

• Co není cílem: vysvětlit celou problematiku vyčerpávajícím způsobem

ÚvodÚvod

Kolektivní bezpečnostKolektivní bezpečnost

• … vytvoření systému, ať již regionálního, nebo celosvětového, jehož účelem je na základě spolupráce států udržet mír a bezpečnost a zajistit, aby nedošlo k napadení jednoho státu druhým státem

• Současně:

• zahrnuje i závazek zúčastněných států vystoupit společně proti případnému útočníkovi;

• znamená také odstranění příčin, které by mohly vést k vypuknutí války.

• Předpokladem kolektivní bezpečnosti je zákaz použití síly a hrozby silou v mezinárodních vztazích a povinnost řešit všechny mezinárodní spory pokojnými prostředky

• Nynější systém kolektivní bezpečnosti je zakotven v Chartě OSN

• Kolektivní bezpečnost může být též prováděna v rámci regionálních organizací které jsou slučitelné s cíli a zásadami OSN

Struktura přednáškyStruktura přednášky

• Úvod

• Bezpečnost v současném světě

• Charakteristika organizací kolektivní bezpečnosti (OSN, OBSE, NATO, EU)

• Východiska pro zajištění bezpečnosti ČR• Příspěvek ČR do systému kolektivní

bezpečnosti

• Závěr

Současný svět a bezpečnostSoučasný svět a bezpečnost

• Globalizace

• Komplexnost

• Extremizmus

• Asymetrie

• Dominance

• BRICK

• Regionalismus

• Vojenské řešení

• Nestátní aktéři

• Human Security

• Zdroje

• Klimatické změny

• Proliferace

Charakteristika organizací Charakteristika organizací kolektivní bezpečnostikolektivní bezpečnosti

Organizace spojených národů United Nations

Organizace pro bezpečnost

a spolupráci v Evropě

Organization for Security

and Cooperation in Europe

Organizace severoatlantické

smlouvyNorth Atlantic Treaty

Organization

Evropská unie

European Union

Fakta:Fakta:• OSN byla založena 26. 6. 1945 v San Franciscu na základě přijetí Charty

OSN 50 státy včetně tehdejší ČSR

• Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce

• Hlavní orgány OSN:• Rada bezpečnosti OSN (výkonný orgán);

• Ekonomická a sociální rada OSN;

• Mezinárodní soudní dvůr;

• Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN;

• Poručenská rada (formálně ukončila činnost 1. 11. 1994).

• Valné shromáždění se skládá ze všech 192 členských států OSN

• Generální tajemník OSN - Ban Ki-moon.


Charta OSN:Charta OSN:

• je zakládající statut OSN a byla přijata 26.června 1945 na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku;

• kodifikuje základní principy mezinárodních vztahů — od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů;

• závazky podle Charty mají přednost před závazky z jiných mezinárodních smluv;

• vyžaduje pro všechny donucovací akce regionálních organizací předchozí zmocnění Rady bezpečnosti OSN;

• k Chartě je – jako její nedílná součást – připojen i Statut Mezinárodního soudního dvora;


Cíle OSN do roku 2015:Cíle OSN do roku 2015:

• snížit chudobu a sociální vyloučení

• dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání

• prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti

• snížit dětskou úmrtnost

• zlepšit zdraví matek

• boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi

• zajistit environmentální udržitelnost

• vybudovat globální partnerství pro rozvoj

• udržovat mezinárodní mír a bezpečnost


Mírové operace OSN:Mírové operace OSN:

• fungují pod velením a kontrolou generálního tajemníka OSN;

• reprezentují spíše morální autoritu než sílu zbraní;

• reflektují univerzalitu Spojených národů ve svém složení;

• jsou vysílány se souhlasem stran zainteresovaných v konfliktu;

• jsou neutrální a fungují bez předsudků vůči právům a aspiracím jakékoli strany konfliktu;

• nepoužívají ani nehrozí použitím síly kromě případů nutné sebeobrany;

• riskují co nejméně a snaží se o minimální ztráty


Funkce operací na udržení Funkce operací na udržení míru OSN od konce studené míru OSN od konce studené válkyválky

Zdroj: BUREŠ O., DUŠKOVÁ L., Čeští vojáci a operace na udržení míru OSN, Obrana a strategie č. 2/2007, UO Brno

Humanitární• Ochrana humanitárních konvojů• Ochrana humanitárních pracovníků• Zajištění humanitární pomoci • Zřízení, podpora a ochrana místních

bezpečných zón • Pomoc při repatriaci uprchlíků• Monitoring uprchlíků• Logistická podpora humanitárních projektů

včetně dopravy a zdravotního zabezpečení• Dohled nad dodržováním dohod o ochraně

lidských práv

Humanitární• Ochrana humanitárních konvojů• Ochrana humanitárních pracovníků• Zajištění humanitární pomoci • Zřízení, podpora a ochrana místních

bezpečných zón • Pomoc při repatriaci uprchlíků• Monitoring uprchlíků• Logistická podpora humanitárních projektů

včetně dopravy a zdravotního zabezpečení• Dohled nad dodržováním dohod o ochraně

lidských práv

Vojenské• Monitoring dohod o příměří• Monitoring nárazníkových zón• Odzbrojení znepřátelených frakcí• Kontrola rozmístění místních sil• Prevence infiltrace• Prevence občanské války• Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod• Dozor nad regionálním rozdělením• Odstraňování min• Výcvik a reorganizace vojenských jednotek

Vojenské• Monitoring dohod o příměří• Monitoring nárazníkových zón• Odzbrojení znepřátelených frakcí• Kontrola rozmístění místních sil• Prevence infiltrace• Prevence občanské války• Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod• Dozor nad regionálním rozdělením• Odstraňování min• Výcvik a reorganizace vojenských jednotek

Politické• Udržování pořádku a dodržování zákonů• Pomoc při obnovně funkční vlády • Pomoc s udržením nezávislosti• Vyjednávání s vládnoucími entitami • Administrace voleb • Vykonávání dočasné místní správy• Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací

místní ekonomiky• Management a arbitráž lokálních sporů• Tzv. „confidence-building“ opatření• Výcvik místní policie

Politické• Udržování pořádku a dodržování zákonů• Pomoc při obnovně funkční vlády • Pomoc s udržením nezávislosti• Vyjednávání s vládnoucími entitami • Administrace voleb • Vykonávání dočasné místní správy• Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací

místní ekonomiky• Management a arbitráž lokálních sporů• Tzv. „confidence-building“ opatření• Výcvik místní policie


Organizace pro bezpečnost a spolupráci v EvropěOrganization for Security and Cooperation in Europe

Fakta:Fakta:• vytvořena začátkem 90. let minulého století jako nástupkyně Konference pro

bezpečnost a spolupráci v Evropě (KBSE), která působila v rámci tzv. helsinského procesu zahájeném podepsáním Helsinského závěrečného aktu v srpnu 1975;

• 56 účastnických států Evropy, Střední Asie a Severní Ameriky; je největší regionální bezpečnostní organizací na světě;

• zabývá se včasným varováním, prevencí konfliktů, zvládáním krizí a obnovou po ukončení konfliktu; v praxi zejména:

• kontrola zbrojení; • preventivní diplomacie;• opatření na posilování důvěry a bezpečnosti;• lidská práva;• demokratizace;• monitorování voleb;• bezpečnostní aspekty v oblasti ekonomiky a životního prostředí.

• účastnické státy mají stejná práva; rozhodnutí mají pouze politickou závaznost a jsou přijímána konsenzem;

• předsednictví na rotačním principu.

Paris Summit of Heads of State in 1990

Hlavní cíle OBSE:Hlavní cíle OBSE:• podpora a rozvoj plně demokratické

společnosti; • prevence lokálních konfliktů;• obnovování stability a míru ve

válečných oblastech;• prosazování kolektivní bezpečnosti, • odstraňování rozdílů mezi státy.


Hlavní orgány:Hlavní orgány:• Summit hlav států nebo vlád.• Ministerská rada (ministři zahraničních

věcí);• Vysoká rada - Ekonomické fórum; • Stálá rada (konzultační i rozhodovací

grémium, zasedá ve Vídni);• Fórum pro bezpečnostní spolupráci;• Trojka OBSE;• Sekretariát v čele s generálním

tajemníkem se sídlem ve Vídni.• Parlamentní shromáždění OBSE –

zasedá v Kodani;• Vysoký komisař pro národnostní

menšiny.• Úřad pro demokratické instituce a lidská

práva (ODHIR se sídlem ve Varšavě).• Představitel OBSE pro svobodu médií.• Polní mise OBSE.• Plánovací skupina na vysoké úrovni.


Hlavní Hlavní politicko – vojenské aktivity :politicko – vojenské aktivity :

Kontrola zbrojení Kontrola zbrojení (odzbrojování)(odzbrojování)

Předcházení konfliktůmPředcházení konfliktům((Conflict Prevention))

Kontrola hranic (Border Management)

Kontrola hranic (Border Management) Boj s terorismemBoj s terorismem Vojenské reformyVojenské reformy

Pomoc při budování policie (Policing)

Pomoc při budování policie (Policing)

Orgány pro kontrolu zbrojení Orgány pro kontrolu zbrojení a opatření na posilování důvěry a bezpečnosti:a opatření na posilování důvěry a bezpečnosti:

1.Fórum pro bezpečnostní spolupráci (Forum for Security Cooperation):• zabývá se kontrolou zbrojení a opatřeními na posilování důvěry a bezpečnosti• organizuje a provádí inspekce a ověřovací návštěvy• rámec tvoří Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (S-KOS)

2.Středisko pro předcházení konfliktům (Conflict Prevention Centre):• primární nástroj včasného varování, předcházení a řešení krizí a urovnaní vztahů;• odpovědné za spolupráci s mezinárodními a nevládními organizacemi a za dohled nad

misemi;

2.Spojená konzultační skupina (Joint Consultation Group):• orgánem zabývající se plněním závazků o dodržování početních limitů armád a

jednotlivých vybraných druhů vojenské techniky

2.Komise pro otevřené nebe (Open Sky Commission):• zřízena na základě Smlouvy o otevřeném nebi ke koordinaci aktivit a hodnocení jejich

výsledků



Jihovýchodní Evropa• OSCE Presence in Albania • OSCE Mission to Bosnia and

Herzegovina• OSCE Mission to Montenegro• OSCE Mission to Serbia• OSCE Mission in Kosovo• OSCE Spillover Monitor Mission to

Skopje• OSCE Office in Zagreb

Východní Evropa• OSCE Office in Minsk• OSCE Mission to Moldova• OSCE Project Co-ordinator in Ukraine

Jihovýchodní Evropa• OSCE Presence in Albania • OSCE Mission to Bosnia and

Herzegovina• OSCE Mission to Montenegro• OSCE Mission to Serbia• OSCE Mission in Kosovo• OSCE Spillover Monitor Mission to

Skopje• OSCE Office in Zagreb

Východní Evropa• OSCE Office in Minsk• OSCE Mission to Moldova• OSCE Project Co-ordinator in Ukraine

Jižní zakaukazsko• OSCE Office in Baku• OSCE Mission to Georgia• OSCE Office in Yerevan• Personal Representative of the

Chairman-in-Office on the Conflict Dealt with by the OSCE Minsk Conference

Střední Asie• OSCE Centre in Ashgabad• OSCE Centre in Astana• OSCE Centre in Bishkek• OSCE Office in Tajikistan• OSCE Project Co-ordinator in

Uzbekistan

Jižní zakaukazsko• OSCE Office in Baku• OSCE Mission to Georgia• OSCE Office in Yerevan• Personal Representative of the

Chairman-in-Office on the Conflict Dealt with by the OSCE Minsk Conference

Střední Asie• OSCE Centre in Ashgabad• OSCE Centre in Astana• OSCE Centre in Bishkek• OSCE Office in Tajikistan• OSCE Project Co-ordinator in

Uzbekistan

Polní operace OBSEPolní operace OBSE

HistorieHistorie1952 1958 1967 1993 1999 2003 2009 ?

Evropská společenství

(ES*)E V R O P S K Á U N I E ( E U )

Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)

Evropské hospodářskéspolečenství (EHS)

Evropské společenství (ES)

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom)

*ES: ESUO, EHS (ES od

1993), Euratom

Spravedlnost a vnitřní věci

–> ESPolicejní a justiční spolupráce

(PJS)

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP)

Pařížskásmlouva

Římskésmlouvy

Slučovacísmlouva

Maastrichtskásmlouva

Amsterodamskásmlouva

Niceskásmlouva

Lisabonská smlouva

Evropská unieEuropean Union

členové;kandidátské země;státy, které uzavřely Stabilizační a asociační dohodu;další možní členové.

Politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří

27 členských států s celkem 496 miliony

obyvatel (přibližně 7,5 % světové populace

EU


Orgány EUOrgány EU

Evropský parlamentEvropský parlament Rada EURada EUEvropská komiseEvropská komise

Soudní dvůrSoudní dvůr

Evropský účetní dvůrEvropský účetní dvůr

Evropská centrální bankaEvropská centrální banka

Evropská investiční bankaEvropská investiční banka

Evropský ombudsmanEvropský ombudsmanEvropské agenturyEvropské agentury

Další orgány EUDalší orgány EU

• přímo volený legislativní orgán

• přímo volený legislativní orgán

• hlavní rozhodovací a legislativní orgán• zasedání v 9-ti ministerských formátech (GAERC)

• hlavní rozhodovací a legislativní orgán• zasedání v 9-ti ministerských formátech (GAERC)

• výkonný orgán a iniciátor legislativních návrhů EU

• výkonný orgán a iniciátor legislativních návrhů EU

Evropská radaEvropská rada

• vrcholné zasedání na úrovni prezidentů a předsedů vlád• stanovení hlavních směrů ve vývoji politiky EU

• vrcholné zasedání na úrovni prezidentů a předsedů vlád• stanovení hlavních směrů ve vývoji politiky EU

EDAEDA


EUEvropská bezpečnostní Evropská bezpečnostní

a obranná politika (ESDP)a obranná politika (ESDP)

Po zkušenostech se Západoevropskou unií a vzhledem ke krizovému vývoji v některých Po zkušenostech se Západoevropskou unií a vzhledem ke krizovému vývoji v některých evropských i mimoevropských regionech v 90. letech, začala EU formovat svou zahraniční a evropských i mimoevropských regionech v 90. letech, začala EU formovat svou zahraniční a bezpečnostní politiku:bezpečnostní politiku:

• 1992 - Maastrichtská Smlouva o EU (evropské identita, vymezování ESDP jako druhý pilíř EU)

• 1998 –Britsko-Francouzský Summit (zahájena výstavba ESDP)

• 1999 - Zasedání Evropské rady v Helsinkách (cílů výstavby sil Headline Goal 2003)

• 2000 - Zasedání Evropské rady v Nice (zřízení permanentních politicko-vojenské orgánů , rozpracování HLG 2003)

• 2003 - Zasedání Evropské rady v Thessaloniki (implementace dohody Berlín Plus, rozhodnutí o vytvoření Evropské obranné agentury v roce 2004 (EDA)

• 2003 až 2004 - Smlouva o Ústavě pro Evropu, Evropská obranná strategie, HG 2010 (vytvoření sil rychlé reakce EU – BG), Barcelonská studie

• 2004 – založení EDA (European Defence Agency)

• 2003 – nyní – mírové mise (BaH, FYROM, Kongo, Kosovo, Čad, Somálsko, Afganistan, Gruzie)

• 2007 – Lisabonská smlouva

Evropské pojetí „lidské bezpečnosti“Evropské pojetí „lidské bezpečnosti“Evropské pojetí „lidské bezpečnosti“Evropské pojetí „lidské bezpečnosti“EU

• v konfliktech bojující strany záměrně a beztrestně zaměřují své útoky na civilisty;

• konflikty mimo Evropu jsou čím dál tím více zdrojem ohrožení občanů EU; • tradiční bezpečnostní politika byla založena na obraně hranic a

„zadržování hrozeb“ se neosvědčila; • vojenské zásahy mohou být kontraproduktivní;• žádná z nových hrozeb není čistě vojenská, ani nelze žádné z nich čelit

čistě vojenskými prostředky. Klasické zbraně jsou na „válku s civilisty“ málo účinné;

• orientace na lidská práva vyvolává protiválečné hnutí; • preventivní zasahování, jehož cílem je usnadnit demokratické změny je

lepší než pouhé zadržování hrozeb;• Evropa musí zvýšit svoji schopnost aktivně přispívat ke globální

bezpečnosti;• nejčastějším zdrojem hrozeb jsou regionální konflikty a zhroucení státní

moci; • samotná existence státu není automaticky zárukou bezpečnosti jeho

občanů.

• v konfliktech bojující strany záměrně a beztrestně zaměřují své útoky na civilisty;

• konflikty mimo Evropu jsou čím dál tím více zdrojem ohrožení občanů EU; • tradiční bezpečnostní politika byla založena na obraně hranic a

„zadržování hrozeb“ se neosvědčila; • vojenské zásahy mohou být kontraproduktivní;• žádná z nových hrozeb není čistě vojenská, ani nelze žádné z nich čelit

čistě vojenskými prostředky. Klasické zbraně jsou na „válku s civilisty“ málo účinné;

• orientace na lidská práva vyvolává protiválečné hnutí; • preventivní zasahování, jehož cílem je usnadnit demokratické změny je

lepší než pouhé zadržování hrozeb;• Evropa musí zvýšit svoji schopnost aktivně přispívat ke globální

bezpečnosti;• nejčastějším zdrojem hrozeb jsou regionální konflikty a zhroucení státní

moci; • samotná existence státu není automaticky zárukou bezpečnosti jeho

občanů.

Východiska pro doktrínu lidské Východiska pro doktrínu lidské bezpečnostibezpečnosti

Východiska pro doktrínu lidské Východiska pro doktrínu lidské bezpečnostibezpečnosti

EU

• Morální. Každý lidský život má stejnou cenu a nelze se smířit s tím, že se v zoufalých podmínkách cena lidského života nerespektuje.

• Právní. Mezinárodní instituce, jako je EU, mají nejen právo, ale přímo právní povinnost dbát na zajištění lidské bezpečnosti na celém světě.

• „Osvícené sobectví“. Evropané se nemohou cítit bezpečně, dokud existuji zdroje hrozeb mimo Evropu a lidé jinde na světě žijí ve vážném ohrožení.

• Morální. Každý lidský život má stejnou cenu a nelze se smířit s tím, že se v zoufalých podmínkách cena lidského života nerespektuje.

• Právní. Mezinárodní instituce, jako je EU, mají nejen právo, ale přímo právní povinnost dbát na zajištění lidské bezpečnosti na celém světě.

• „Osvícené sobectví“. Evropané se nemohou cítit bezpečně, dokud existuji zdroje hrozeb mimo Evropu a lidé jinde na světě žijí ve vážném ohrožení.

Pilíře doktríny lidské bezpečnosti Pilíře doktríny lidské bezpečnosti EU

Principy evropského pojetí Principy evropského pojetí „lidské bezpečnosti“„lidské bezpečnosti“

EU

1. Prvořadá důležitost lidských práv• Bezpečný stát versus bezpečný občan• Jus ad bellum• Civilisté v ozbrojeném konfliktu• Kolektivní a individuální zodpovědnost

2. Jasná politická autorita • Legitimita použití ozbrojených sil• Nástroje EU• Stabilizace

3. Multilateralismus • Mezinárodní instituce• Společné pravidla činnosti• Koordinace

4. Postup od nejnižší úrovně po nejvyšší

• Prioritní je zájem lidí• Aktivní obyvatelstvo

1. Prvořadá důležitost lidských práv• Bezpečný stát versus bezpečný občan• Jus ad bellum• Civilisté v ozbrojeném konfliktu• Kolektivní a individuální zodpovědnost

2. Jasná politická autorita • Legitimita použití ozbrojených sil• Nástroje EU• Stabilizace

3. Multilateralismus • Mezinárodní instituce• Společné pravidla činnosti• Koordinace

4. Postup od nejnižší úrovně po nejvyšší

• Prioritní je zájem lidí• Aktivní obyvatelstvo

5. Soustředění na regiony • Války nemají hranice• „Bezešvý“ přístup

6. Používání právních nástrojů • Prosazování práva• Úloha vojáků. • Vymahatelnost práva

7. Přiměřené použití síly • Ochrana civilistů. • Omezování použití síly. • Právo na sebeobranu

5. Soustředění na regiony • Války nemají hranice• „Bezešvý“ přístup

6. Používání právních nástrojů • Prosazování práva• Úloha vojáků. • Vymahatelnost práva

7. Přiměřené použití síly • Ochrana civilistů. • Omezování použití síly. • Právo na sebeobranu

Organizace severoatlantické smlouvy

• Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) byla založena 4.4.1949 podepsáním „Washingtonské smlouvy“ 12 státy

• Postupně se připojily:• SRN – 1955• Řecko, Turecko – 1952• Španělsko – 1982• ČR, Polsko, Maďarsko – 1999• Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko - 2004

• Funkční principy:• zásada nedělitelnosti : ohrožení bezpečnosti jednoho z členů je

ohrožením všech (čl. 5)• rozhodnutí jsou utvářena konsensuálně

• Je v souladu s čl. 51 Charty OSN• Má:

• politickou strukturu (NAC, DPC, NPG, SG, IS, Civil Committees)• velitelskou strukturu (MC, ACO, ACT)

• NATO je organizace 26 států – nemá vlastní síly a prostředky

• Organizace Severoatlantické smlouvy (NATO) byla založena 4.4.1949 podepsáním „Washingtonské smlouvy“ 12 státy

• Postupně se připojily:• SRN – 1955• Řecko, Turecko – 1952• Španělsko – 1982• ČR, Polsko, Maďarsko – 1999• Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko - 2004

• Funkční principy:• zásada nedělitelnosti : ohrožení bezpečnosti jednoho z členů je

ohrožením všech (čl. 5)• rozhodnutí jsou utvářena konsensuálně

• Je v souladu s čl. 51 Charty OSN• Má:

• politickou strukturu (NAC, DPC, NPG, SG, IS, Civil Committees)• velitelskou strukturu (MC, ACO, ACT)

• NATO je organizace 26 států – nemá vlastní síly a prostředky

FaktaFaktaFaktaFakta

Východiska pro zajištění Východiska pro zajištění bezpečnosti ČRbezpečnosti ČR

ČR a globální bezpečnostČR a globální bezpečnostKlíčová opatření bezpečnostní politiky ČR: Klíčová opatření bezpečnostní politiky ČR:

• podporovat pozitivně se orientující mezinárodni organizace a ovlivňovat je v souladu s českými národními zájmy (OSN, EU, Rada Evropy, Evropský parlament, NATO, OBSE, Světová banka, Mezinárodní měnový fond apod.), a to zvláště pokud jde o posilování bezpečnosti a obrany a nešíření zbraní hromadného ničení a o odzbrojení;

• mít vliv na strategickou bezpečnostní a obrannou koncepci NATO a evropskou bezpečnostní a obrannou politiku v Evropské unii, zvláště pokud jde o středoevropský a východoevropský prostor;

• podporovat transatlantickou spolupráci v rámci NATO a EU;

• účastnit se různých typů zahraničních operací v rámci NATO, OSN a EU;

• zvýšit úroveň informovanosti občanů o bezpečnostní politice ČR i o praktických opatřeních k jejímu naplňování;

• prohlubovat civilní řízení armády a vytvořit prostředí pro její občanskou a politickou podporu;

• podporovat vzájemnou spolupráci mezi resorty zahraničních věcí, obrany a vnitra při komplexním řízení systému bezpečnosti.

Bezpečnostní zájmy ČRBezpečnostní zájmy ČR

Další významné zájmy

(zajištění životních a strategických zájmů, zvyšování kvality života občanů ČR a efektivity

veřejné správy)

Další významné zájmy

(zajištění životních a strategických zájmů, zvyšování kvality života občanů ČR a efektivity

veřejné správy)

Životní zájmy

(zajištění existence ČR, její suverenity, územní celistvosti a politické

nezávislosti; dále pak je životním zájmem obrana demokracie a právního

státu a ochrana základních lidských práv

a svobod obyvatel)

Strategické zájmy

(slouží k ochraně životních zájmů a k

zajištění společenského rozvoje a prosperity ČR)

Strategické zájmy

(slouží k ochraně životních zájmů a k

zajištění společenského rozvoje a prosperity ČR)

Bezpečnostní strategie ČR schválena vládou ČR dne 10. prosince 2003 Bezpečnostní strategie ČR schválena vládou ČR dne 10. prosince 2003

Strategické zájmy ČRStrategické zájmy ČR• bezpečnost a stabilita – především v euroatlantickém prostoru;• zachování globální stabilizační role a zvýšení efektivnosti OSN;• pevná transatlantická vazba v rámci NATO a budování strategického partnerství

mezi NATO a EU;• komplementární rozvíjení obranných schopností NATO a EU;• rozvíjení role OBSE v oblasti prevence ozbrojených konfliktů, stabilizace

a demokratizace;• potírání mezinárodního terorismu; • snižování rizika šíření zbraní hromadného ničení (ZHN) a jejich nosičů;• eliminace organizovaného zločinu a nelegální migrace;• snížení rizika napadení území ČR zbraněmi hromadného ničení – pomocí raket či

jiných prostředků;• podpora regionální spolupráce;• zajištění ekonomické bezpečnosti ČR prostřednictvím posilování globální

ekonomické stability, diverzifikací zdrojů strategických surovin, výrobků, služeb, zdrojů a forem kapitálových toků a ochrany strategických infrastruktur;

• posilování konkurenceschopnosti domácího obranného průmyslu a zajištění adekvátní úrovně strategických rezerv;

• podpora šíření svobody a demokracie a principů právního státu.

Vojenská strategie ČR Vojenská strategie ČR • Schválena vládou ČR 23.7.2008• Politické zadání pro ozbrojené síly ČR• Politicko-vojenské ambice: Použití jednotek OS ČR v budoucích operacích v principu není, vyjma arktických

oblastí, geograficky omezeno. ČR, kromě operací kolektivní obrany podle čl. 5 Severoatlantické smlouvy, deklaruje ambici působení v operacích těmito uskupeními:

• brigádním úkolovým uskupením nebo jeho ekvivalentem bez rotace;• praporním úkolovým uskupením s rotací po šesti měsících. V rámci nasazení

praporního úkolového uskupení jsou ozbrojené síly schopny až na jeden rok poskytnout velitelství pro mnohonárodní brigádní úkolové uskupení;

• rotním úkolovým uskupením po dobu šesti měsíců s rotací nebo ekvivalentním uskupením letectva po dobu tří měsíců bez rotace;

• uskupeními do výše praporu určenými do pohotovosti v rámci sil rychlé reakce NATO (NATO Response Forces - NRF) nebo bojových jednotek EU (Battle Groups EU - BG EU);

• speciálními uskupeními nebo skupinami odborníků, a to například speciálními jednotkami a odřady, nebo expertními týmy v oblasti výcviku a poradenství;

• silami a prostředky podle aktuálních možností na podporu civilních orgánů a organizací a letecké přepravní kapacity do humanitárních a záchranných operací mimo území ČR;

ČR má k dispozici 40 % svých ozbrojených sil schopných operačního nasazení (deployable). Z tohoto počtu 8 % z nich bude, podle potřeby, trvale nasazených.

ČR má k dispozici 40 % svých ozbrojených sil schopných operačního nasazení (deployable). Z tohoto počtu 8 % z nich bude, podle potřeby, trvale nasazených.

Působení českých vojáků v zahraničních misích na udržení míru je explicitně zmíněno v v paragrafu č. 42 Bezpečnostní strategie České republiky kde se uvádí, že ČR „přispěje podle svých možností civilními i vojenskými prostředky také do mírových

operací, které sice nevyplývají ze smluvních závazků či přímého ohrožení, ale jsou v souladu se zájmy ČR“.

Příspěvek ČR do systému Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnostikolektivní bezpečnosti

Příspěvek ČR do systému Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnostikolektivní bezpečnosti

Mise/Operace Doba a maximální počet nasazených ozbrojených sil ČR Charakteristika nasazených sil

Poznámka

Desert Shield, Desert Storm Saudi Arabia, Kuwait

200 osob

speciální protichemická jednotka

Speciální protichemická jednotka

UNPROFOR, UNCRO Croatia, Bosnia – Herzegovina

500, od r. 2004 1000 osob monitorovací mise, odborná lékařská pomoc, humanitární funkce

Zesílený prapor Polní nemocnice

IFOR / Joint Endeavour Bosnia – Herzegovina

1000 osob

zbezpečení realizace Daytonské smlouvy

Zesílený prapor, štáby

SFOR / Joint Guard, Joint Forge Bosnia – Herzegovina

600 osob Zabezpečení realizace Daytonské smlouvy

Mechanizovaný prapor, vrtulníky, štáby

AFOR / Allied Harbour Albania, Kosovo

200 osob

odborná lékařská pomoc, péče o uprchlíky

Polní nemocnice, jednotka civilní ochrany

KFOR/ Joint Guardian Kosovo

200-800 osob zajištění rekonstrukce a bezpečnosti

Mechanizovaný prapor

Enduring Freedom, Kuwait

400 osob monitorování a odstraňování následků použití ZHN, pomoc silám CO Kuvajtu

Zesílený prapor chemické ochrany

Iraq 250 osob zdravotnická pomoc v rámci CIMIC

Polní nemocnice

FINGAL, Aganistan 150 osob zdravotnická pomoc v rámci CIMIC

Polní nemocnice

EUFOR/ Althea, Bosnia-Herzegovina

do 100 osob

pomoc při rekonstrukci a stabilizaci

Strážné, zabezpečovací a monitorovací jednotky

ISAF, Afganistan

řízení letiště (KAIA), zdravotnická pomoc;

PRT Loghar

Letečtí specialisté, polní nemocnice, zabezpečovací jednotky

NNF-I, NMT-I, Irak

strážní zajištění, výcvik příslušníků iráckých

ozbrojených sil

Srážní jednotka, vojenská policie

06/1990 – 07/1991

04/1992 – 12/1995

02/1995 – 03/1996

04/1999 – 09/1999

01/1997 – 12/2001

07/2002 – 12/2003

04/2002 – 12/2003

05-12/2002

01/2004 -07/2007

01/2006 - dosud Postupný nárůst, nyní 400 osob

01/2004 dosud, – nyní 100 osob

07/1999 – dosud

Účast ozbrojených sil ČR ve vojenských misích Účast ozbrojených sil ČR ve vojenských misích v období 1990-2008 v období 1990-2008

Účast ozbrojených sil ČR ve vojenských misích Účast ozbrojených sil ČR ve vojenských misích v období 1990-2008 v období 1990-2008

ZASAZENÍ JEDNOTEK AČR V ZAHRANIČÍ – BŘEZEN 2009ZASAZENÍ JEDNOTEK AČR V ZAHRANIČÍ – BŘEZEN 2009

MONUCMONUCKongo (3)

UNMIKUNMIKKosovo (1)

UNOMIGUNOMIGGruzie (5)

UNAMAUNAMAAfghánistán

(1)

skutečné počty

JOINTENTERPRISE 409

CHAD/ CAR 2

ISAF - KAIA 66

ISAF - PRT 250+9

ISAF - URUZGAN 63

EF 96

10POZOROVATELÉ

AČR

• Čeští politici: akcentují specifické národní zájmy ČR spíše než zájmy univerzální, zpředmětněné v Chartě OSN

• Účastníci misí a velení AČR: vyzdvihují schopnost českých vojáků fungovat v mnohonárodnostním prostředí a z toho plynoucí cenné zkušenosti, jako například přímou zodpovědnost za své a cizí životy

• Zahraniční ohlasy - vesměs kladné:• Češi jsou národem, který hodně pomáhá a je ochoten pomoci komukoliv • čeští vojáci neměli žádné větší problémy ani konflikty s místním

obyvatelstvem • nezaujatost a nestrannost; většina českých vojáků a priori neinklinuje

k žádnému náboženskému vyznání

Názory na působení českých OS v zahraničíNázory na působení českých OS v zahraničí

Příspěvek ČR do systému kolektivní Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnosti - OSNbezpečnosti - OSN

• Členství v Radě bezpečnosti v letech 1994 - 95– V té době se řešily dvě desítky konfliktů ve světě a dalším otázkám (vedení

mírových operací, nešíření jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení, ale i zlepšení jejích pracovních metod).

– Delegace ČR v průběhu členství v Radě bezpečnosti svoji činnost soustředila především na situaci v bývalé Jugoslávii, Iráku, Libyi, Gruzii, Libérii, Rwandě a Burundi.

– Dvakrát v daném období na ČR připadlo předsednictví Radě bezpečnosti (v lednu 1994 a v dubnu 1995).

– Po celé dva roky ČR předsedala sankčnímu výboru Rady bezpečnosti vůči Libyi. – ČR poukázala na genocidu ve Rwandě

• Předsednictví 57. Valného shromáždění OSN – ČR působila jako předsednická země 57. Valného shromáždění OSN. – Předsedou Valného shromáždění byl dne 8. července 2002 zvolen Jan Kavan a vykonával

tuto funkci v období od 10. září 2002 do 15. září 2003.

• Priority ČR na zasedáních VS OSN – reformní procesy a revitalizace Valného shromáždění, lidská práva, boj proti

terorismu, odzbrojení a nešíření ZHN, životní prostředí a udržitelný rozvoj, rozvojové aktivity, operace OSN.

Příspěvek ČR do systému kolektivní Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnosti - OBSEbezpečnosti - OBSE

• ČR podporuje vyváženost činností všech tří dimenzí OBSE (politicko-bezpečnostní, ekonomicko-environmentální a lidsko-právní)

• priority v politicko-bezpečnostní oblasti:

• kontrola ozbrojených sil,

• omezování šíření ručních zbraní

• boj proti používání protipěchotních min

• podpora prohlubovaní spolupráce s euro-atlantickými organizacemi

• aktivity v oblasti režimu kontroly odzbrojení, která probíhají v rámci S-KOS.

• aktivní podíl na bezpečnostních a volebních pozorovatelských misích řadě účastnických států OBSE.

• ČR plnila úlohu předsednické země OBSE v roce 1992, tehdy ještě jako Česká a Slovenská Federativní Republika

• ČR podporuje vyváženost činností všech tří dimenzí OBSE (politicko-bezpečnostní, ekonomicko-environmentální a lidsko-právní)

• priority v politicko-bezpečnostní oblasti:

• kontrola ozbrojených sil,

• omezování šíření ručních zbraní

• boj proti používání protipěchotních min

• podpora prohlubovaní spolupráce s euro-atlantickými organizacemi

• aktivity v oblasti režimu kontroly odzbrojení, která probíhají v rámci S-KOS.

• aktivní podíl na bezpečnostních a volebních pozorovatelských misích řadě účastnických států OBSE.

• ČR plnila úlohu předsednické země OBSE v roce 1992, tehdy ještě jako Česká a Slovenská Federativní Republika

Příspěvek ČR do systému kolektivní Příspěvek ČR do systému kolektivní bezpečnosti - EUbezpečnosti - EU

NATO a bezpečnost ČRNATO a bezpečnost ČR• Václav Havel: NATO vstupuje po pádu železné opony, po pádu komunismu do naprosto

nové éry svého života, kdy přerůstá v celoevropskou obrannou alianci demokratických zemí.

• Václav Klaus: Cítím, že NATO není jen aliancí bezpečnostní, ale NATO je širší struktura• Přemysl Sobotka: 12. března 1999 je datum, které znamená, že jsme se vrátili tam, kde

jsme byli před druhou světovou válkou• Jiří Paroubek: Jsem rád, že to byla česká soc. dem., která dovedla republiku do NATO.

Český stát je tím zabezpečen tak, jako nebyl nikdy ve svých dějinách;• Jan Vidím: I když je Aliance pomalá, tak je jediná schopná zasahovat proti darebným a

ničemným systémům• Jan Hamáček: Nejsem ten, kdo by chtěl vystupovat z NATO, protože bychom se vzdali

nejlepší bezpečnostní záruky• Alexandr Vondra: Vždycky je možno představit si alternativy, i k NATO – že budeme

spoléhat sami na sebe, že budou jiné aliance, ale osobně nevím o lepším způsobu, jak by západ držel pohromadě

• Vojtěch Filip: NATO je pakt minulosti, a protože budoucnost zatěžuje, tak je vhodné uvažovat o společné bezpečnostní politice EU a pro realizaci tohoto cíle vystoupit z vojenské složky NATO;

• Miloš Zeman: Členství republiky v Alianci je nutné, neboť zabrání zahraničním turistům, aby do země přijížděli v tancích

Některé názory z českého tisku 12.3.2009:• Nikdy jsme nebyli víc chráněni• Jsme v jediné fungující vojenské alianci• Evropa užívá už šedesát let dobrodiní míru a bezpečí, deset z toho i my. NATO v tom

míru hraje rozhodující roli• Opírá se o solidaritu s mušketýrským heslem „všichni za jednoho, jeden za všechny“.

A nebude-li fungovat solidarita, nebude fungovat ani aliance• Na útok proti NATO nemůže vážně pomyslet žádná mocnost planety• NATO se osvědčilo. Obrovská vojenská síla s odstrašujícím mysteriem jaderných

pum nepřivedla státy k zničující válce, nýbrž k míru• NATO slouží k tomu, aby se demokracie ubránila každé ideologii, která ji nechce• Aliance se stala z obránce Evropy před sovětskou hrozbou vývozcem stability a

demokratických hodnot• Aliance účel plní, protože díky článku pět Washingtonské smlouvy máme

bezpečnostní záruky• Vojsko bývalé Varšavské smlouvy se změnilo v respektovaný sbor NATO• Aliance je pojistka, kterou se učíme používat• Spojení s USA je zárukou stability v Evropě

NATO a bezpečnost ČRNATO a bezpečnost ČR

Vlastní hodnoceníVlastní hodnocení

• pro ČR dnes není jiná alternativa jak zajistit vlastní bezpečnost než členství v NATO– globalizace přináší globální hrozby, kterým lze čelit jen globálně

– v Evropě již neplatí „my“ a „oni“

– na vlastní obranu nemáme prostředky

• nikdo neinvestuje svůj kapitál v zemi, která není bezpečná• ČR se členstvím v NATO jednoznačně vymezuje do sféry

demokratických zemí euroatlantické civilizace• členství v NATO nás učí spoluzodpovědnosti za řešení globálních

problémů světa• bezpečnostní záruky nejsou zadarmo. Investovat musíme nejen do

vlastních OS, ale i k prosazení bezpečnostních zájmů spojenců• NATO je organizace, kde se ČR může prosadit• ozbrojené síly ČR nejsou jen k obraně ČR, ale i k obraně spojenců

Odpovědi na některé diskutované otázkyOdpovědi na některé diskutované otázky

– neutralita má význam jen tehdy, když je všemi respektována– „mír nemá mít zbraně; svoboda se udržuje a brání dobrým

slovem“. To platí jen mezi přáteli... – ČR bude vždy malou zemí závislou na svém okolí, na svých

spojencích, přestože se ji to už mnohokrát nevyplatilo– musíme si zvyknout, že hrozby našich spojenců jsou i našimi

hrozbami

Více než tři čtvrtiny Čechů podle výsledků průzkumu agentury STEM souhlasí s členstvím ČR v Severoatlantické alianci. Dvě třetiny lidí pokládají Česko za plnoprávného člena aliance a 70 procent považuje členství v NATO za nejlepší způsob, jak zajistit zemi bezpečnost.

10.3.2009

ZávěrZávěr

• Globální svět vyžaduje globální řešení bezpečnosti

• Žádný systém není dokonalý a nezaručí 100% spolehlivost

• ČR není schopna přispět silou své ekonomiky a zbraní – musí se prosadit schopností svých lidí

Otázky do seminářeOtázky do semináře

1. Vyspecifikujte přínos Lisabonské smlouvy pro rozvoj ESDP z hlediska posílení kolektivní bezpečnosti a bezpečnostních zájmů ČR

2. Historické zkušenosti české veřejnosti z působení v systémech kolektivní bezpečnosti jsou většinou negativní. V čem se liší současná bezpečnostní situace, ve které se ČR nachází proti minulosti?

Studijní zdrojeStudijní zdrojeDokumenty• Bezpečnostní strategie ČR http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/bezpecnostni_politika/bezpecnostni

_strategie_cr_1/index.html• Vojenská strategie České republiky 2008, Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti České republiky, Dlouhodobá

vize resortu MO, Evropská bezpečnostní strategie, http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=8492• Alliance Reborn: An Atlantic Compact for the 21st Century http://www.acus.org/event_blog/alliance-reborn-nato-

policy-paper-launched• Comprehensive Political Guidance http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=146• Příručka NATO http://www.nato.cz/prirucka.html• Zpráva o zahraniční politice České republiky za období od ledna 2007 do prosince 2007 http://www.mzv.cz/jnp/• A European Way of Security: The Madrid Report of the Human Security Study Group, Madrid 2007;• A Human Security Doctrine for Europe http://www.lse.ac.uk/Depts/global/2securitypub.htm • V českém překladu je k dispozici na http://www.fesprag.cz/cs/publikace• Krásný A., Socha O.: Možné vlivy bezpečnostního prostředí na Českou republiku a její ozbrojené síly, Obrana a

strategie 1/2006, ÚSOS UO Brno, 11 s. http://defenceandstrategy.eu/• Kolektiv autorů: Bezpečné Česko v bezpečné Evropě, Úřad vlády ČR, Praha 2007, Internetové stránky• The Organization for Security and Co-operation in Europe http://www.osce.org/• Stalá mise ČR při OSN v New Yorku http://www.mzv.cz/un.newyork/cz/index.html• Stalá mise ČR ve Vídni http://www.mzv.cz/mission.vienna/cz/hlavni_stranka/index.html• Stálé zastoupení ČR při EU http://www.mzv.cz/missionEU• Institut ochrany obyvatelstva http://www.ioolb.cz/• The Prague Conference on the European Way of Security 2009; • Bezpečnostní strategie pro Evropu - nové priority, nové výzvy http://www.ceses.cuni.cz/CESES-65.html

http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/bezpecnostni_politika/bezpecnostni_strategie_cr_1/index.html


















Děkuji za pozornost, Děkuji za pozornost, Vaše otázky, prosím …Vaše otázky, prosím …

Ing. Vladimír KARAFFA, CSc.

tel.: 724801263

[email protected]

Doplňkové snímky

EU

změna politických ambicí v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky,které kvalitativně mění požadavky na vojenské schopnosti EU

Lisabonská smlouvaLisabonská smlouva

Evropská obranná strategieEvropská obranná strategie

Cíl výstavby silCíl výstavby silHeadline Goal 2010Headline Goal 2010

Vývoj ESDP

EU

Identifikovaný operační nedostatek v kapacitách a schopnostech

Dohoda Berlín Plus

Podstata problému• v procesu plánování mnohonárodnostních vojenských operací• v přípravě příslušného vojenské uskupení• koordinace vyslání sil do místa operace• řízení nasazení sil v prostoru operace při plnění úkolů vyplývajících z Petersbergských misí

Zasedání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v roce 1996 v Berlíně• kvalitativní pokrok v oblasti zabezpečení evropských vojenských schopností• poskytnutí stanovených vojenských schopností NATO pro potřeby operací EU

Dohoda Berlín Plus

EU

Cíl dohody

Vedení samostatných operací krizového řízení pod vedením EU

Dohoda Berlín Plus

Vyrovnat podíl zodpovědnosti za bezpečnostní situaci v Evropě a v Severoatlantické oblasti

Zlepšit vojenské schopnosti evropských zemí Aliance v souladu s politikou Evropské bezpečnostní a obranné identity (ESDI)

EU

Obsah dohody

• přístup k plánovacím kapacitám NATO

• identifikaci škály velitelství NATO pro operace EU

• stanovení role DSACEURa jako strategického koordinátora činnosti EU-NATO

• adaptaci obraného plánování pro potřeby vedení vojenské operace EU

• poskytnutí expertů NATO pro potřeby plánování sil EU

• stálá bezpečnostní dohoda mezi NATO a EU

Dohoda Berlín Plus

EUSíly rychlé reakce EU

EU Battlegroups Concept

EU Military Rapid Response Concept

Headline Goal Reaction

Rapid Reaction

Immediate Reaction

nasazení do 60-ti dnů od rozhodnutí Rady

nasazení do 5 – 30 ti dnů od rozhodnutí Rady

nasazení do 5 - 10-ti dnů od rozhodnutí Rady


Specifická součást sil rychlé reakce EUurčená k nasazení podle stanovených scénářů

nasazení do 5-ti dnů od rozhodnutí Rady

EUSíly rychlé reakce EU


Charakteristika Battlegroups

Bojová uskupení určená k nasazení podle scénářů vytvořených v souladu s HLG 2010 a Evropskou bezpečnostní strategií

Potencionální oblast operačního nasazení ve vzdálenosti až 6.000 km od Bruselu

Schopnost vést minimálně dvě souběžné operace s využitím bojových uskupení

Schopnost vést minimálně dvě souběžné operace s využitím bojových uskupení

Aplikace platných a zavedených aliančních standardů a kritérií• tvorba a certifikace daného bojového uskupení• požadavky na zajištění strategického, operačního a taktického přesunu sil• schopnost rozmístitelnosti, udržitelnosti a logistické soběstačnosti • komplementarita s aliančními silami reakce (NRF)

Documents

Bezpečnost České republiky a kolektivní bezpečnost