Bible21 - překlad 21. století
-
Upload
others
-
View
3
-
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
untitledBible. esky Bible : peklad 21. století / vedoucí projektu:
Alexandr Flek ; odborná spolupráce Jií Hedánek (hebrejština,
aramejština), Pavel Hoff man (etina), Zdenk Sýkora (textová
kritika). -- 3. opravené vydání. -- Praha : Biblion, 2017 Peloeno z
hebrejštiny, aramejštiny, etiny ISBN 978-80-87282-32-8 (vázáno ;
lamino)
27-232/-236 * 26-23 * (0:82-9) - Bible - biblické texty -
texty
2-23/-27 - Bible. Biblistika [5]
Bible, peklad 21. století 3. opravené vydání Vydal © BIBLION, z.
s., 2017 Všechna práva vyhrazena.
ISBN 978-80-87282-32-8
Starý zákon
Matouš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1255 Marek . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1294 Lukáš . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . 1319 Jan . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . 1361 Skutky apoštol . . . . . . . . . . .
. . . 1391 ímanm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1429 1.
Korintským . . . . . . . . . . . . . . . . 1446 2. Korintským . . .
. . . . . . . . . . . . . 1461 Galatským . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . 1471 Efeským . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1477 Filipským . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1483
Koloským . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1487 1.
Tesalonickým . . . . . . . . . . . . . . 1491 2. Tesalonickým . . .
. . . . . . . . . . . 1495
Slovo úvodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . .xi Výchozí text. . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . xiii Poznámkový
aparát, Pouité zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. xiv Míry a váhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . xv
Genesis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 Exodus
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Leviticus . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Numeri . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . 146 Deuteronomium . . . . . . . . . . . .
. . 199 Jozue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244
Soudc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 Rút . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 1. Samuelova . .
. . . . . . . . . . . . . . . . 308 2. Samuelova . . . . . . . . .
. . . . . . . . . 345 1. Královská . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . 379 2. Královská . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 417 1.
Letopis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 453 2. Letopis . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . 493 Ezdráš . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . 534 Nehemiáš . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . 547 Ester . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . 566 Job . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . 575 almy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 628
Písloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 780
Kazatel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 834 Píse
písní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 847 Izaiáš . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 858 Jeremiáš . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . 969 Plá . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . 1065 Ezechiel . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . 1079 Daniel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1143 Ozeáš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1162 Joel
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1180 Amos . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1187 Abdiáš . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . 1201 Jonáš . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . 1204 Micheáš . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . 1207 Nahum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1218
Abakuk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1223 Sofoniáš .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1228 Ageus . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . 1234 Zachariáš . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . 1236 Malachiáš . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . 1248
1. Timoteovi . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1497 2. Timoteovi.
. . . . . . . . . . . . . . . . . 1502 Titovi . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . 1505 Filemonovi . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . 1507 idm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1508 Jakub . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1522 1.
Petr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1526 2. Petr .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1531 1. Jan . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . 1534 2. Jan . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . 1539 3. Jan . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . 1540 Juda . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . 1541 Zjevení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. 1543
Nový zákon
SL OVO Ú VODE M
Kadá civilizace je formována píbhem, ke kterému se odkazuje a na nm
staví svj obraz svta, svj koncept dobra a zla, svou pedstavu o
djinách, o smyslu ivota. Píbh Bible má v našem svt takovouto
urující roli ji celá tisíciletí.
A u jde o fi losofi i, literaturu, výtvarné umní, hudbu,
architekturu, právo i politiku, naše civilizace zjevn i skryt erpá
z biblického poselství a vede s ním stálý dialog. Bez osobní
znalosti tohoto rámce, bez schopnosti rozumt všudypítomným odkazm
na biblické postavy, píbhy a výroky bychom se ocitli v prázdnu a
naše vlastní kultura, náš vlastní svt by se nám staly cizími.
Bible má proto i v dnešní dob svou nezastupitelnou roli. Není to
jen dávná literární památka i pouhý pedmt odborného studia badatel.
Je to stále ivá kniha, kterou dnes aktivn tou více ne dv miliardy
lidí po celém svt. Pe- klad, který práv otevíráte, vznikl z touhy
po tom, aby se s poselstvím této Knihy knih mohla nov a bezprostedn
setkat i souasná generace eských tená.
Mezi eskými peklady minulosti patí jist nejestnjší místo Bibli
kralické. eští brati v letech 1577–1594 jako první u nás pekládali
z pvodních jazyk; do té doby se vycházelo pouze z latiny. Dílo
vznikalo ve skromných podmínkách, tajn uprosted náboenského
pronásledování, ale tento „první eský samizdat“ je pro své kvality
vdn pouíván dodnes. Zpsob, jakým se kralickým bratím podailo
skloubit vrnost originálu s jazykovou vytíbeností a zvukomalbou ei
zstává u nás nepekonán.
Vzhledem k pohnutým historickým událostem, je následovaly, nebyla
Bible kralická po svém posledním vydání z r. 1613 dlouhou dobu tém
nijak upra- vována a revidována. Zakonzervoval se tak ím dál
archaitjší a pro bného lovka odtaitjší zpsob „biblické mluvy“.
Prlom pinesl v minulém století a eský ekumenický peklad
(1961–1979). Po dlouhé dob šlo o první Bibli v moderní eštin,
pekladatelé navíc do své práce promítli novjší poznatky biblických
vd. Peklad získal velkou popularitu a v dob komunistické norma-
lizace byl dokladem ivé spolupráce kesanských církví u nás.
Naše mateština se ovšem dál nezadriteln vyvíjí. Významné spoleenské
zmny posledních dvaceti let, nástup informaních technologií a
celkové ote- vení naší zem, to vše má nesporný vliv na podobu a
poadavky souasného ivého jazyka. Od posledního kompletního pekladu
Bible ubhlo práv ticet let a vyrostla celá nová generace, která má
jist stejné právo slyšet Boí slovo „svou vlastní eí“a jako naši
pedkové v dobách minulých.
Pedevším s ohledem na tuto generaci tená vznikl Peklad 21. století.
Jeho hlavním smyslem je pedstavit biblický text v dnešní
srozumitelné eštin. Po vzoru našich vynikajících pedchdc jsme se pi
pekládání snaili dret pomy- slného stedu mezi topornou doslovností
na jedné stran a volnou parafrází na stran druhé. Pistupovali jsme
k Bibli jako k nesmírn hodnotné literatue, v ní je neoddliteln
propojen obsah s formou, pravda s krásou a nadasovost s
aktuálností.
a Skut 2:6
xii
Peklad Bible je nekonícím úkolem. Nikdy není moné obsáhnout všechny
její významové a formální roviny, tóny a odstíny. Naše vdomosti i
schopnosti se tváí v tvá takovému úkolu vdy ukáou jako omezené a
nedostatené. Do jaké míry se nám podailo petlumoit nco z bohatství
biblického odkazu dnešní generaci, ukáe as. Naší nadjí a modlitbou
je, aby v naší zemi i v 21. století platilo, e
Boí slovo je ivé, mocné a ostejší ne kadý dvojsený me. Proniká a k
rozhraní duše a ducha, a do morku a kloub, a do srdce…b
Za pekladatelský a realizaní tým Alexandr Flek Praha, leden
2009
PEDMLU VA K TETÍMU OPR AV ENÉMU V Y DÁ NÍ
Kdy o Velikonocích r. 2009 poprvé vyšla Bible21, netušili jsme, s
jakým obrov- ským zájmem nejširší veejnosti se setká. Nový peklad
Písma se stal bestselle- rem roku, první náklad byl prakticky ihned
rozebrán a následovaly další. Za osm let uplynulých od prvního
vydání bylo dosud distribuováno neuvitelných více ne 110 000 výtisk
Bible21.
Peklad se brzy rozšíil i mimo církve a zejména mladší generace tená
uvítala jeho srozumitelnost a ivost. Nejen skrze bnou prodejní sí,
ale také díky spolupráci s misijními organizacemi, jako je Kesanská
akademie mla- dých nebo eská poboka Mezinárodního svazu Gedeon, se
dostalo na 300 000 Nových zákon ke tenám, z nich mnozí Bibli dosud
nikdy neetli.
Pekladatelské práce se ovšem nezastavily, a tak jsme v jubilejním
husovském roce 2015 mohli zveejnit nové vydání Bible21, rozšíené o
Deuterokanonické knihy Starého zákona. Nyní je tedy Bible21 k
dispozici jak v tzv. uším (protes- tantském), tak v širším
(katolicko-pravoslavném) kánonu.
Ohlasm odborné i laické veejnosti vdíme za adu pipomínek a návrh k
úpravám pekladu. Text pekladu jsme nadále upravovali s ohledem na
co nej- vtší pesnost a zárove srozumitelnost. Výsledkem je více ne
ti sta (veskrze drobných) oprav a zmn oproti prvnímu vydání. Za
zmínku stojí nap. nahra- zení ponkud kniního „Neprahni“ v Desateru
za srozumitelnjší „Nedychti“ nebo zpesnný peklad dleitého
janovského termínu semeia jako „znamení“ (díve „zázraky“).
Ké jsou tedy slova této knihy zetelnými znameními všem poutníkm a
hle- dam na cest ivota!
Za tým Bible21 AF, srpen 2017
b id 4:12
V ÝC HOZ Í T E X T
Pedlohou pro peklad Starého zákona byla standardní edice
masoretského textu Biblia Hebraica Stuttgartensia (5. rev. vyd.,
Stuttgart 1997). V nkterých pípadech, kde se hebrejský (nebo
aramejský) text jeví jako porušený, jsme se ídili doporueními
poznámkového aparátu BHS a pekládali v souladu se zn- ním
kumránských rukopis a starovkých peklad, je jsou nkdy a o tisíc let
starší ne dochovaný masoretský text. Tyto zdroje jsou vdy uvedeny v
poznám- kách pod arou spolu s doslovným znním masoretského
textu.
Na celkem sedmnácti místech oznaených v poznámce jako
„rekonstruované znní“a uvádíme v souladu s výsledky soudobé textové
kritiky pravdpodobné znní originálu, které však není podepeno
dochovanými textovými dokumenty. Jedná se o opravy bných písaských
chyb, jako je zámna písmena za jiné, zá- mna poadí písmen,
opakování písmene (dittografi e) i jeho vynechávka (ha- plografi
e). Nkdy jde pouze o jiné rozdlení hebrejského souhláskového textu
na slova, píp. o jeho jinou vokalizaci.
V šesti pípadech peklad zohleduje hebrejskou písaskou tradici, tzv.
tiq- qune soferim.b Jedná se o místa, kde idovští uenci rozeznali
zámrnou zmnu textu pedchozími opisovai a zaznamenali pravdpodobnjší
pvodní znní. V jednom pípadc je písaská tradice uvedena jako
alternativa v poznámce pod arou.
Boí jméno JHVH v pekladu nahrazujeme titulem Hospodin, jak je to v
es- kých biblických pekladech ji po staletí zavedeno. Tímto
archaitjším synony- mem slova „Pán“ nám eština umouje refl ektovat
starodávnou praxi idovské zbonosti, kdy se Boí jméno z úcty k nmu
nevyslovuje a pi tení je nahrazo- váno hebrejským Adonaj, tj. Pán,
Panovník.d
Peklad Nového zákona vychází z kritického vydání Novum Testamentum
Graece (Nestle–Aland, 27. rev. vyd., Stuttgart 1998). Tam, kde
svdectví jednotli- vých eckých pramen není jednoznané, jsme se
zpravidla ídili doporueními komise Spojených biblických spoleností,
jak je uvádí Bruce Metzger v píruce A Textual Commentary on the
Greek New Testament (2. vyd., Stuttgart, 1994). Dleité rukopisné
varianty vdy uvádíme v poznámce pod arou.
ísla kapitol a verš nejsou souástí pvodních biblických dokument.
Pro snazší vyhledávání a srovnávání text bylo íslování kapitol
zavedeno ve 13. stol. n. l., íslování verš pak v 16. stol. íslování
v tomto pekladu vychází z výše uvedené hebrejské a ecké edice,
místy se proto liší od nkterých starších eských peklad Bible.
Nadpisy ástí knih a jednotlivých perikop jsou k pvodnímu textu rovn
pi- dány a slouí pouze jako pomcka pro snadnjší orientaci tená.
Toté platí i pro lenní knih na odstavce, které v pvodních textech
není grafi cky vyzna- eno.
a Num 26:13; Soud 7:3; 16:2; 2.Sam 20:14; 1.Let 2:42; alm 22:16;
106:7; Iza 43:14; Jer 18:14; Eze 3:12; 32:27; Oze 4:4, 5; 9:7; Mich
2:8; 6:9; Sof 3:18 b Soud 18:30; 1.Sam 3:13; 2.Sam 12:14; Job 7:20;
Oze 4:7; Abk 1:12 c Job 32:3 d K významu jména JHVH viz Exod
3:14–15.
xiv
a Viz Skut 17:28; 1.Kor 15:33; Juda 15. b Viz nap. 1.Let 16:7, 23,
34; Neh 7:5. c Shodný objem dvou odlišných druh obilí se pak v
poznámkách me objevit jako dv rozdílné hmotnosti, viz nap. 2.Let
2:9; 27:5. d Viz nap. 2.Král 25:1; Ezd 3:1; Iza 15:28; Eze 1:2;
Ageus 2:1 aj.
P OZ N Á M KOV Ý A PA R ÁT
Tam, kde text obsahuje zejmou citaci nebo naráku na jinou pasá
Bible, pí- padn na nkterý mimobiblický dokument,a uvádíme odkaz v
poznámce pod arou. V jiných pípadech slouí odkaz jako vysvtlivka k
objasnní kontextu i okolnosti, která dnešnímu tenái nemusí být
automaticky zejmá. V nko- lika pípadech upozorujeme na textovou
shodu mezi nkterými pasáemi.b V poznámkách však neuvádíme odkazy na
etná paralelní místa, tzv. kíové reference.
V pekladu zachováváme pvodní míry a váhy ve starovkých jednotkách.
Pevody na metrické ekvivalenty (které jsou nkdy jen orientaní)
uvádíme v poznámkách. Nkteré údaje, nap. o mnoství obilí, se v
textu objevují v p- vodních jednotkách objemu, v poznámkách je však
uvádíme pepoítané na jednotky hmotnosti, jak je to dnes bné.c
Tam, kde text obsahuje asový údaj, který lze datovat i podle
mimobiblických historických dokument, uvádíme v poznámce datum v
souladu s dnešním bným kalendáem.d Údaje o hodinách a denních
dobách pevádíme zpravi- dla pímo v textu na údaje dnes obvyklé.
Napíklad v Mat 20:3 je tak výraz „okolo deváté hodiny“ pevodem
pvodního „okolo tetí hodiny“, nebo dobové po- ítání asu zaínalo od
šesté hodiny ranní. Pouhý doslovný peklad by tedy na podobných
místech byl zavádjící.
P OU I T É Z K R AT K Y
hebr. hebrejsky, hebrejský, hebrejština Kum kumránské rukopisy LXX
ecká Septuaginta MT hebrejský masoretský text ec. ecky, ecký Sam
samaritánský Pentateuch Syr syrská Pešita Tg aramejské targumy Vul
latinská Vulgáta
xv
M Í RY A VÁ H Y
Uvedené metrické ekvivalenty jsou pibliné a zaokrouhlené. Hodnota
jednotek se v rzných obdobích a na rzných místech starovkého
Pedního východu ponkud lišila. Konkrétní pevody jednotek jsou
vtšinou uvedeny na písluš- ných místech textu v poznámkách pod
arou.
Délka dla 7,5 cm pí 22,5 cm 3 dlan loket 45 cm 2 píd hon (ec.
stadion) 185 m
Hmotnost gera 0,6 g 1/20 šekelu beka 5,8 g 1/2 šekelu šekel 11,5 g
hivna (hebr. mina) 0,6 kg 50 šekel talent (hebr. kikar) 34 kg 60
hiven
Objem sypké látky
omer 2,2 l 1/10 efy míra (hebr. sea) 7,3 l 1/3 efy efa/bat 22 l
chomer 220 l 10 ef
tekuté látky mírka (hebr. log) 0,3 l 1/72 batu hin 3,6 l 1/6 batu
bat 22 l kor 220 l 10 bat
STARÝ ZÁKON
Píbh nebe a zem
N a poátku Bh stvoil nebe a zemi. 2Zem pak byla pustá a prázdná,
nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boí Duch.
3Bh ekl: „A je svtlo!“ – a bylo svtlo. 4Bh vidl, e svtlo je dobré,
a Bh oddlil svtlo od tmy. 5Bh nazval svtlo „den“ a tmu nazval
„noc“. Byl veer a bylo ráno, den první.
6Bh ekl: „A je uprosted vod obloha, aby oddlovala vody od vod!“ 7Bh
uinil oblohu a oddlil vody pod oblohou od vod nad oblohou – a stalo
se. 8Bh nazval oblohu „nebe“ a byl veer a bylo ráno, den
druhý.
9Bh ekl: „A se vody pod nebem shromádí na jedno místo a a se ukáe
souš!“ – a stalo se. 10Bh nazval souš „zem“ a shromádní vod nazval
„moe“. A Bh vidl, e je to dobré.
11 Tehdy Bh ekl: „A zem zplodí zele: byliny nesoucí semeno a rzné
druhy plodných strom nesoucích ovoce, v nm je jejich semeno na
zemi!“ – a stalo se. 12Zem vydala zele: rzné druhy bylin nesoucích
se- meno a rzné druhy strom nesoucích ovoce, v nm je jejich semeno.
A Bh vidl, e je to dobré. 13Byl veer a bylo ráno, den tetí.
14Bh ekl: „A jsou na nebeské obloze svítilny, aby oddlovaly den od
noci; budou znameními k urování období, dn a let; 15budou na
nebeské obloze svítilnami k osvtlování zem!“ – a stalo se. 16Bh
uinil dv veliké svítilny: vtší, aby vládla dni, a menší, aby vládla
noci; uinil rovn hvzdy. 17Bh je umístil na nebeské obloze, aby
osvtlovaly zemi, 18aby panovaly nade dnem a nocí a aby oddlovaly
svtlo od tmy. A Bh vidl, e je to dobré. 19Byl veer a bylo ráno, den
tvrtý.
20Bh ekl: „A se vody zahemí mnostvím ivoich a nad zemí pod nebeskou
oblohou a létají ptáci!“ 21Bh tedy stvoil velké moské obludy a
všemoné druhy ilých ivoich, jimi se zahemily vody, i všemoné druhy
okídlených pták. A Bh vidl, e je to dobré. 22Bh jim poehnal a ekl:
„Plote a mnote se a naplte vody v moích; také ptáci a se roz-
mnoují na zemi.“ 23Byl veer a bylo ráno, den pátý.
24Bh ekl: „A zem vydá rzné druhy ivoich: rzné druhy dobytka, drobné
havti i polní zve!“ – a stalo se. 25Bh uinil rzné druhy polní zve a
dobytka i všemoné druhy zemské havti. A Bh vidl, e je to
dobré.
2 26 Tehdy Bh ekl: „Uime lovka k našemu obrazu, podle naší
podoby!
A panují nad moskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem,
nade vší zemí i nad veškerou havtí lezoucí po zemi.“
27 Bh stvoil lovka ke svému obrazu, k obrazu Boímu stvoil jej: jako
mue a enu stvoil je.
28A Bh jim poehnal. Bh jim ekl: „Plote a mnote se, naplte zem,
podmate si ji a panujte nad moskými rybami, nad nebeským ptactvem i
nad kadým ivoichem lezoucím po zemi.“
29Bh také ekl: „Hle, dal jsem vám všechny byliny vydávající semeno
na celém povrchu zem i kadý strom, na nm je ovoce vydávající se-
meno. To vám bude za pokrm. 30 Také veškeré polní zvi, všem
nebeským ptákm i všemu, co leze po zemi, zkrátka všemu, co má v sob
ivot, jsem dal za pokrm všechny zelené byliny“ – a stalo se. 31Bh
vidl všechno, co uinil, a hle, bylo to velmi dobré! Byl veer a bylo
ráno, den šestý.
2 Tak bylo dokoneno nebe a zem s veškerou jejich rozmanitostí.
2Sedmého dne Bh dokonil dílo, na nm pracoval; sedmého dne
odpoinul od veškeré práce, kterou dlal. 3Bh sedmý den poehnal a po-
svtil jej, nebo v nm Bh odpoinul od všeho díla, je vykonal, kdy
tvoil.
4 To je píbh nebe a zem, o jejich stvoení.
V Boí zahrad Tenkrát, kdy Hospodin Bh uinil zemi a nebe, 5na zemi
ješt nebylo ádné polní koví a nerostly ádné polní byliny. Hospodin
Bh na zem ješt nesesílal déš a nebyl ani lovk, který by obdlával
pdu. 6Ze zem však vystupovala pára a zavlaovala celý zemský
povrch.
7Hospodin Bh pak z prachu zem zformoval lovkaa a do jeho chípí
vdechl dech ivota. Tak se lovk stal ivou bytostí.
8Hospodin Bh vysázel v Edenub na východ zahradu a do ní postavil
lovka, jeho zformoval. 9Hospodin Bh nechal ze zem vyrst všelijaké
stromy lákavé na pohled a dobré k jídlu, vetn stromu ivota uprosted
zahrady a stromu poznání dobra i zla.
10Z Edenu vycházela eka, aby zavlaovala zahradu, a odtud se rozdlo-
vala do ty hlavních tok. 11První se jmenuje Píšon. Obtéká celou
zemi Chavílu, kde je zlato, 12a zlato té zem je výborné. Je tam i
vonná prysky- ice bdelium a kámen onyx. 13Druhá eka se jmenuje
Gíchon; ta obtéká ce- lou zemi Habeš. 14 Tetí eka se jmenuje Tigris
a tee na východ od Asýrie. A tvrtá eka je Eufrat.
15Hospodin Bh tedy vzal lovka a usadil ho do zahrady Eden, aby ji
obdlával a steil. 16Hospodin Bh lovku pikázal: „Z kadého stromu v
zahrad meš svobodn jíst, 17krom stromu poznání dobra i zla. Z toho
nejez, nebo v den, kdy bys z nj jedl, jist zemeš.“
18Hospodin Bh také ekl: „Není dobré, aby byl lovk sám; opatím mu
rovnocennou oporu.“
G e n e s i s 1
a 7 hebr. adam zní jako adama (zem); oznauje lovka, lidstvo nebo je
pouito jako vlastní jméno (v. 19 aj.) b8 hebr. Rozkoš
3 19(Hospodin Bh toti zformoval ze zem všechnu polní zv i
všechno
nebeské ptactvo a pivedl je k Adamovi, aby vidl, jak je pojmenuje.
Jak- koli pak Adam nazval kterého ivoicha, tak se jmenoval. 20Adam
tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní
zv. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.)
21Hospodin Bh tedy na Adama pivedl hluboký spánek. Kdy usnul, vzal
jedno z jeho eber a zaplnil to místo tlem. 22Z onoho ebra, které
vzal z Adama, pak Hospodin Bh vytvoil enu a pivedl ji k
Adamovi.
23Adam tenkrát ekl:
„ To je konen ona: kost z mých kostí, tlo z mého tla! Bude se
nazývat manelkou, nebo je vzata z manela!“
24 To proto mu opouští otce i matku – aby pilnul ke své manelce a
stali se jedním tlem. 25Oba dva, mu i jeho ena, byli nazí a
nestydli se.
První hích
3 Nejchytejší ze všech polních zvíat, která Hospodin Bh uinil, byl
had. Ten ekl en: „Opravdu vám Bh zakázal jíst ze všech strom
v zahrad?“ 2„Ovoce strom v zahrad jíst smíme,“ odpovdla ena hadovi.
3„Ale
o ovoci stromu uprosted zahrady Bh ekl: ‚Nejezte z nj, ani se ho
nedo- týkejte, jinak zemete.‘“ a
4Na to had en ekl: „Urit nezemete! 5Bh ale ví, e jakmile pojíte z
toho stromu, otevou se vám oi a budete jako Bh: budete znát dobro i
zlo.“
6Kdy tedy ena vidla, e onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na
pohled, strom slibující porozumní, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala
i svému mui, který byl s ní, a také on jedl. 7 Tehdy se jim obma
otevely oi a poznali, e jsou nazí. Svázali tedy fíkové listí a
udlali si zástrky.
8 Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou
za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho ena skryli ped Hospodinem
Bohem uprosted strom zahrady.
9„Kde jsi?“ volal Hospodin Bh na Adama. 10 Ten odpovdl: „Slyšel
jsem v zahrad tvj hlas a dostal jsem strach,
protoe jsem nahý. Proto jsem se skryl.“ 11„Kdo ti ekl, e jsi nahý?“
tázal se Bh. „Nejedl jsi z toho stromu, z n-
ho jsem ti zakázal jíst?“ 12Adam odpovdl: „ena, kterou jsi mi dal,
aby byla se mnou, ta mi dala
z toho stromu, a tak jsem jedl.“ 13„Cos to udlala?“ ekl Hospodin Bh
en. „Had m podvedl, a tak jsem jedla,“ odpovdla. 14Hospodin Bh
tehdy ekl hadovi:
„ Za to, cos udlal, budeš zloeený mezi vším dobytkem i divokými
zvíaty.
G e n e s i s 3
a3 Gen 2:17
4
Po všechny dny svého ivota polezeš po biše a rát budeš prach. 15
Rozpoutám také nepátelství mezi tebou a enou i mezi tvým a jejím
potomkem. On ti rozdrtí hlavu a ty mu rozdrtíš patu.“
16en ekl:
„ Rozmnoím útrapy tvého thotenství, své dti budeš rodit v
bolestech. Po mui budeš dychtiv touit, on ti však bude
porouet.“
17Adamovi ekl:
„ Protoes poslechl svou enu a jedl ze zakázaného stromu, zem bude
kvli tob zloeená! Po všechny dny svého ivota z ní budeš jíst v
útrapách; 18 bude ti plodit trní a bodláí a ty budeš jíst polní
byliny. 19 V potu tváe budeš jíst svj chléb, dokud se nevrátíš do
zem, nebo z ní pocházíš: Prach jsi a v prach se obrátíš!“
20Adam pak dal své en jméno Eva (to jest iva), nebo ona byla matkou
všech ivých.
21Hospodin Bh udlal Adamovi a jeho en koený odv a oblékl je.
22Hospodin Bh si tehdy ekl: „Hle, lovk se stal jakoby jedním z nás,
ne- bo zná dobro i zlo. Nyní se tedy postarám, aby nevztáhl ruku,
nevzal také ze stromu ivota a neil navky.“ 23Proto Hospodin Bh
lovka vyhnal ze zahrady Eden, aby obdlával zemi, z ní byl vzat. 24
Vyhostil lovka a na východní stran zahrady Eden umístil cheruby s
míhajícím se plamen- ným meem, aby steili cestu ke stromu
ivota.
Kain a Abel
4 Adam se miloval se svou enou Evou a ta poala a porodila Kaina.
Tehdy ekla: „Získala jsem od Hospodina mue!“ a 2Porodila také
Ábela, jeho bratra. Ábel se pak stal pastýem ovcí, ale Kain
obdlával pdu. 3Po njaké dob se stalo, e Kain pinesl Hospodinu ob z
plod zem,
4zatímco Ábel ji pinesl z prvorozených ovcí svého stáda a z jejich
tuku. Hospodin našel zalíbení v Ábelovi a v jeho obti, 5ale v
Kainovi a jeho obti zalíbení nenašel. Kaina to rozlítilo, a se mu
zkivila tvá.
6Hospodin tedy Kainovi ekl: „Pro se zlobíš? Pro máš zkivenou tvá?
7Copak t nepijmu, kdy budeš jednat dobe? Kdy ale nebudeš jednat
dobe,
G e n e s i s 3
a1 jméno Kain v hebr. zní podobn jako Zisk
5
pak ve dveích íhá hích a dychtí po tob. Ty ale máš nad ním
panovat.“ 8Kain svému bratru ekl: „Pojme na pole!“ a A kdy byli na
poli, Kain se
na svého bratra Ábela vrhl a zabil ho. 9„Kde je tvj bratr Ábel?“
zeptal se Kaina Hospodin. „Nevím,“ odpovdl. „Jsem snad strácem
svého bratra?“ 10„Cos to udlal?“ ekl mu Bh. „Slyš, krev tvého
bratra ke mn volá ze
zem! 11 Te budeš zloeenjší ne zem, která otevela ústa, aby vpila
krev tvého bratra, kterou jsi prolil! 12Kdy budeš obdlávat zem, u
ti nedá svoji sílu. Budeš na zemi tulákem a štvancem.“
13„Mj trest je vtší, ne lze unést,“ odpovdl Kain Hospodinu.
14„Pohle, dnes m vyháníš ze vší úrodné zem a budu se ped tebou
muset skrývat. Budu na zemi tulákem a štvancem a kdokoli m najde,
ten m zabije!“
15Hospodin mu ekl: „Kdokoli zabije Kaina, ponese sedminásobnou po-
mstu.“ Hospodin pak na Kaina vloil znamení, aby ho nikdo, kdo ho
najde, nezabil. 16Kain tedy odešel od Hospodinovy tváe a usadil se
v zemi Nódb na východ od Edenu.
17Kain se miloval se svou enou a ta poala a porodila Chanocha.
Posta- vil msto a pojmenoval ho po svém synovi Chanoch.
18Chanochovi se pak narodil Irad, Irad zplodil Mechujaele,
Mechujael zplodil Metušaele a Me- tušael zplodil Lemecha.
19Lemech si vzal dv eny: jedna se jmenovala Ada, druhá Cila. 20Ada
porodila Jábala, jen se stal otcem tch, kdo ijí ve stanech a pasou
stáda. 21Jeho bratr jménem Jubal se stal otcem všech, kdo hrají na
citery a píšaly. 22Cila také porodila, a to Tubal-kaina, mistra
všech ková bronzu a e- leza. A Tubal-kainova sestra byla
Naama.
23Lemech ekl svým enám:
„ Ado a Cilo, poslouchejte m, eny Lemechovy, slyšte mou e: Zabil
jsem mue za ránu, kterou mi zasadil, zabil jsem mladíka za zranní,
je mi zpsobil. 24 Bude-li Kain mstn sedmkrát, Lemech bude mstn
sedmasedmdesátkrát!“
25Adam se znovu miloval se svou enou a ta porodila syna a dala mu
jméno Set (to jest Náhrada). ekla si toti: „Bh mi dal jiného
potomka náhradou za Ábela, kterého zabil Kain.“ 26 Také Setovi se
pak narodil syn a dostal jméno Enoš, lovk.
Tehdy zaalo vzývání Hospodinova jména.
Adamovo potomstvo
5 Toto je kniha Adamova píbhu. Tenkrát, kdy Bh stvoil lovka, uinil
jej podle své podoby.c 2Stvoil
je jako mue a enu, poehnal jim a v den, kdy byli stvoeni, jim dal
jméno Adam, lovk.
3Kdy bylo Adamovi 130 let, zplodil syna podle své podoby, ke svému
ob- razu, a dal mu jméno Set. 4Po zplození Seta il Adam ješt 800
let a plodil syny a dcery. 5Adam il celkem 930 let a potom
zemel.
G e n e s i s 5
a8 podle Sam, LXX, Syr, Vul (slova „Pojme na pole“ v MT chybí) b16
hebr. Bloudní, Toulání (srov. v. 12 a 14) c1 Gen 1:26–27
6 6Kdy bylo Setovi 105 let, zplodil Enoše. 7Po zplození Enoše il
Set ješt
807 let a plodil syny a dcery. 8Set il celkem 912 let a potom
zemel. 9Kdy bylo Enošovi 90 let, zplodil Kénana. 10Po zplození
Kénana il Enoš
ješt 815 let a plodil syny a dcery. 11Enoš il celkem 905 let a
potom zemel. 12Kdy bylo Kénanovi 70 let, zplodil Mahalalela. 13Po
zplození Mahala-
lela il Kénan ješt 840 let a plodil syny a dcery. 14Kénan il celkem
910 let a potom zemel.
15Kdy bylo Mahalalelovi 65 let, zplodil Járeda. 16Po zplození
Járeda il Mahalalel ješt 830 let a plodil syny a dcery. 17Mahalalel
il celkem 895 let a potom zemel.
18Kdy bylo Járedovi 162 let, zplodil Enocha. 19Po zplození Enocha
il Já- red ješt 800 let a plodil syny a dcery. 20Járed il celkem
962 let a potom zemel.
21Kdy bylo Enochovi 65 let, zplodil Metuzaléma. 22Po zplození Metu-
zaléma il Enoch s Bohem ješt 300 let a plodil syny a dcery. 23Enoch
il celkem 365 let. 24Enoch il s Bohem, a jednou zmizel, nebo ho Bh
vzal.
25Kdy bylo Metuzalémovi 187 let, zplodil Lámecha. 26Po zplození Lá-
mecha il Metuzalém 782 let a plodil syny a dcery. 27Metuzalém il
celkem 969 let a potom zemel.
28Kdy bylo Lámechovi 182 let, zplodil syna 29a dal mu jméno Noe,
Úleva, nebo ekl: „Ten nám pinese úlevu od tké diny našich rukou,
kterou máme se zemí, jí Hospodin zloeil.“ 30Po zplození Noema il
Lámech 595 let a plodil syny a dcery. 31Lámech il celkem 777 let a
potom zemel.
32A kdy bylo Noemovi 500 let, zplodil Sema, Cháma a Jáfeta.
Zkaená zem
6 Kdy se lidstvo na zemi zaalo mnoit a rodily se jim dcery, 2Boí
sy- nové vidli, jak jsou lidské dcery krásné, a brali si za eny
všechny, jich
se jim zachtlo. 3 Tehdy si Hospodin ekl: „Mj Duch nezstane v lovku
navky – je to koneckonc smrtelník! A jeho ivot trvá jen sto dvacet
let.“
4(V onch dnech, a také pozdji, se na zemi vyskytovali zrdní obi.
Boí synové toti picházeli k lidským dcerám a ty jim je rodily. To
jsou ti dávní hrdinové, ti mui slavné povsti.)
5Hospodin vidl, jak se na zemi mnoí lidské zlo a e všechny
myšlenky, je spádají v srdcích, jsou den co den jen zlé. 6Hospodin
litoval, e v- bec uinil lovka, a trápil se v srdci. 7 Tehdy si ekl:
„lovka, jeho jsem stvoil, smetu z povrchu zem a s ním i dobytek,
drobnou hav a nebeské ptactvo! Je mi líto, e jsem je uinil.“
8Noe však u Hospodina nalezl milost.
Postav si archu 9 Toto je Noemv píbh.
Noe byl mezi svými souasníky spravedlivý a poctivý lovk. Noe il s
Bohem. 10Noe zplodil ti syny: Sema, Cháma a Jáfeta.
11Zem však byla v Boích oích zkaená a plná násilí. 12Bh pohlédl na
zemi a hle, byla zkaená! Kadý smrtelník na zemi il zkaen.
13Bh Noemovi ekl: „Se všemi smrtelníky je konec. Zem je plná jejich
násilí, a tak je zniím i se zemí. 14Postav si archu z cypišového
deva.
G e n e s i s 5
7
Archu propleteš rákosím a zevnit i zvení ji vymaeš smolou. 15Udláš
ji takto: archa bude 300 lokt dlouhá, 50 lokt široká a 30 lokt
vysoká.a 16 V arše necháš przor a o loket výše ji zastešíš; do boku
archy také vsadíš dvee. Udláš v ní spodní, druhé a tetí patro.
17Hle, já sám zpsobím na zemi záplavu vody, je znií všechny ivé
tvory pod nebem. Vše, co je na zemi, zahyne. 18S tebou však uzavu
smlouvu, a tak vejdeš do archy – ty a s tebou tví synové, tvá ena a
eny tvých syn. 19Ze všeho ivého, z veškerého tvorstva, pivedeš do
archy po páru od kadého druhu, aby peili s tebou. Bude to samec a
samice 20z rzných druh pták, z rzných druh dobytka i z všemoných
druh zemské havti. Z toho všeho k tob pijde po páru, abys je
zachoval naivu. 21Proto si opati veškerou potravu, která se jí, a
piprav zásoby jídla pro sebe i pro n.“
22Noe tak uinil; uinil všechno pesn tak, jak mu Bh pikázal.
7 Hospodin potom Noemovi ekl: „Vejdi s celou svou domácností do
archy. Vidl jsem toti, e jsi pede mnou v tomto pokolení
jediný
spravedlivý. 2Ze všech istých zvíat vezmeš k sob po sedmi párech,
vdy samce a samici; ze všech neistých zvíat však jen po páru, samce
a samici. 3 Také z nebeského ptactva vezmeš po sedmi párech, vdy
samce a samici, pro zachování jejich semene na zemi. 4U za sedm dní
toti na zem sešlu déš, jen potrvá tyicet dní a tyicet nocí. Vše, co
jsem uinil, smetu z povrchu zem.“
5A Noe uinil všechno tak, jak mu Hospodin pikázal.
Potopa 6Zem byla zaplavena vodou, kdy bylo Noemovi šest set let.
7Kvli té vodní záplav vešel Noe do archy a s ním jeho synové, jeho
ena a eny jeho syn. 8Ze všech istých i neistých zvíat, ze všech
pták i ze všeho, co leze po zemi, 9 vešli k Noemovi do archy vdy
dva a dva, samec a samice, jak to Noemovi pikázal Bh.
10Po sedmi dnech pak byla zem zaplavena vodou. 11Stalo se to
šestis- tého roku Noemova ivota, sedmnáctého dne druhého msíce. Ten
den vytryskly všechny prameny veliké propasti a nebeské prduchy se
ote- vely. 12Prtr vod trvala na zemi tyicet dní a tyicet
nocí.
13Noe, jeho synové Sem, Chám a Jáfet, Noemova ena a ti eny jeho syn
vešli onoho dne do archy. 14Oni i všemoné druhy zve, dobytka, havti
lezoucí po zemi i ptactva, všichni ptáci a okídlenci 15pišli k
Noemovi do archy. Ze všeho, v em je duch ivota, pišli po jednom
páru. 16Z veškerého tvorstva pišel samec a samice, jak jim Bh
pikázal. A Hospodin za ním zavel.
17Na zemi pak bhem tyiceti dní nastala potopa. Vody pibývalo, a
nadnesla archu, take se zvedla od zem. 18 Voda se na zemi mohutn
vzdou- vala, rychle jí pibývalo a archa plula po vodní hladin. 19
Voda se na zemi vzdouvala stále mohutnji, a pikryla všechny vysoké
hory pode vším ne- bem. 20A kdy byly hory pikryty, vzedmula se voda
ješt o patnáct lokt.b
21 Veškeré tvorstvo na zemi, vše, co se hýbe, zahynulo – ptactvo i
doby- tek, zv i veškerá hav hemící se po zemi, i všichni lidé. 22
Vše, co mlo v chípí dech ivota, vše, co ilo na souši, pomelo. 23Bh
smetl všechny
G e n e s i s 7
a15 asi 138 × 23 × 14 m (1 loket = asi 46 cm) b20 asi 7 m
8
ivé tvory z povrchu zem. Vše od lovka a po dobytek, drobnou hav i
nebeské ptactvo bylo smeteno ze zem. Zstal jen Noe a ti, kdo s ním
byli v arše.
24 Voda se na zemi vzdouvala sto padesát dní.
Nový zaátek
8 Bh však pamatoval na Noema i na všechnu zv a dobytek, který s ním
byl v arše. Nechal nad zemí vát vítr a voda se utišila.
2Prameny
propasti i nebeské prduchy se zavely a prtr z nebe pestala. 3 Voda
za- ala ze zem zvolna ustupovat a po sto padesáti dnech konen
opadla.
4Sedmnáctého dne sedmého msíce archa spoinula na pohoí Ararat. 5
Voda zvolna opadala a do desátého msíce. Prvního dne desátého m-
síce se ukázaly vrcholky hor.
6Po tyiceti dnech Noe otevel okno, je v arše udlal, 7a vypustil ha-
vrana. Ten vylétal a zase se vracel, dokud voda na zemi nevyschla.
8Potom vypustil holubici, kterou ml s sebou, aby zjistil, zda voda
ustoupila z po- vrchu zem. 9Holubice však nenašla místo, kde by
mohla nohama spoi- nout, a vrátila se k nmu do archy, nebo voda
ješt pokrývala celý povrch zem. Noe tedy vystril ruku, chytil ji a
vzal ji k sob do archy. 10Pokal ješt sedm dní a znovu vypustil
holubici z archy. 11Veer se k nmu holu- bice vrátila a hle, v
zobáku mla erstvý olivový lístek! Tak Noe poznal, e voda ustoupila
ze zem. 12Pokal tedy dalších sedm dní, vypustil holubici znovu a u
se k nmu nevrátila.
13Šestistého prvního roku Noemova ivota, prvního dne prvního msíce,
zaala voda na zemi vysychat. Noe tedy odsunul píklop archy, podíval
se ven a hle, zemský povrch osychal. 14Dvacátého sedmého dne
druhého m- síce byla zem suchá.
15 Tehdy Bh k Noemovi promluvil: 16„Vyjdi z archy – ty a s tebou
tví sy- nové, tvá ena a eny tvých syn. 17 Vyve s sebou všechno ivé,
co máš u sebe – veškeré tvory z ptactva, dobytka i havti lezoucí po
zemi. A se hemí na zemi a a se na zemi plodí a mnoí.“
18Noe tedy vyšel ven a s ním i jeho synové, jeho ena a eny jeho
syn. 19 Všechna zv, všechna hav, kadý pták, všechno, co se hýbe po
zemi, vyšlo z archy podle svých eledí.
20Noe tehdy postavil Hospodinu oltá a vzal ze všech istých zvíat a
ze všeho istého ptactva a obtoval na oltái zápalné obti. 21Kdy
Hospodin ucítil píjemnou vni, ekl si v srdci: „U nikdy kvli lovku
neprokleji zem, i kdy jsou myšlenky lidského srdce u od mládí zlé.
Nikdy u nepo- biji vše ivé, jako jsem to uinil.
22 Dokud bude trvat zem, nikdy nepestane setba a e, chlad a horko,
léto, zima ani noc a den.“
Boí smlouva se stvoením
9 Bh tehdy Noemovi i jeho synm poehnal a ekl jim: „Plote a mnote
se, naplte zem. 2A z vás má strach a hrzu všechna polní zv,
G e n e s i s 7
9
všechno nebeské ptactvo, všechno, co se hýbe po zemi, i všechny
moské ryby: jsou vám vydáni do rukou. 3 Všechno ivé, co se hýbe,
vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako díve zelené
byliny.
4Nesmíte však jíst maso, dokud je v nm ivot, toti krev. 5Krev
vašeho ivota budu rozhodn mstít. Kadé zvíe i lovka za ni budu volat
k odpo- vdnosti. Za lidský ivot budu volat k odpovdnosti kadého
jeho bratra.
6 Kdo prolije krev lovka, toho krev bude lovkem prolita, nebo k
obrazu Boímu uinil Bh lovka. 7 Plote se tedy a mnote se, a se vámi
jen hemí zem, takto se na ní rozmnote!“
8Potom Bh k Noemovi a jeho synm promluvil: 9„Hle, já uzavírám
smlouvu s vámi, s vaším budoucím semenem 10i s kadou ivou bytostí,
je je s vámi – s ptactvem, dobytkem i se vší polní zví – se vším
ivým, co vyšlo z archy. 11Uzavírám s vámi tuto smlouvu: Veškeré
tvorstvo u ni- kdy nebude vyhubeno záplavou vody. U nikdy nenastane
potopa, je by zniila zemi.“
12 Tehdy Bh ekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou uzavírám s vámi i
s kadou ivou bytostí, je je s vámi, pro všechna píští pokolení:
13Na oblak pokládám duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a
zemí. 14Kdykoli zahalím zemi oblaky a v oblacích se ukáe duha,
15pipomenu si svou smlouvu s vámi i s kadou ivou bytostí, a u nikdy
nepijde záplava vody, aby vyhubila veškeré tvorstvo. 16Kdy se v
oblacích ukáe duha, po- hlédnu na ni, abych si pipomnl vnou smlouvu
mezi Bohem a kadou ivou bytostí na zemi.“
17Bh Noemovi ekl: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem uinil s
veš- kerým tvorstvem na zemi.“
Sem, Cham a Jáfet 18Noemovi synové, kteí vyšli z archy, byli Sem,
Chám a Jáfet (onen Chám byl otcem Kanaána). 19 Tito ti byli Noemovi
synové; z nich se zalidnila celá zem.
20Zemdlec Noe byl první, kdo vysadil vinici. 21Napil se vína, opil
se a leel obnaen ve svém stanu. 22Chám, otec Kanaána, spatil nahotu
svého otce a povdl o tom obma svým bratrm venku. 23Sem a Jáfet tedy
vzali pláš a oba si ho dali na ramena. Pak šli pozpátku a pikryli
nahotu svého otce. Byli obráceni elem nazpátek, a tak nahotu svého
otce nespatili.
24Kdy se Noe probral z opilosti a dozvdl se, co mu jeho nejmladší
syn provedl, 25ekl:
„ Zloeený bu Kanaán; a je pro své bratry otrokem všech
otrok!“
G e n e s i s 9
10 26ekl také:
„ Poehnán bu Hospodin, Bh Semv, jemu bude Kanaán otroit! 27 Ké Bh
rozšíí Jáfeta, a bydlí ve stanech Semových, jemu bude Kanaán
otroit!“
28Po potop il Noe ješt 350 let. 29Noe il celkem 950 let a potom ze-
mel.
Pvod národ zem
10 Toto jsou rody Noemových syn Sema, Cháma a Jáfeta. Po potop se
jim narodili synové.
2Synové Jáfetovi jsou: Gomer, Magog, Madaj, Javan, Tubal, Mešek a
Tiras. 3Synové Gomerovi: Aškenáz, Rifat a Togarma. 4Synové
Javanovi: Eliša a Taršiš, Kitejští a Rodanští.a 5Z nich se
rozdlily
pímoské národy podle svých zemí, jazyk, rod a národností.
6Synové Chámovi jsou: Habeš,b Egypt, Put a Kanaán. 7Synové Habeše:
Seba, Chavíla, Sabta, Raema a Sabteka. Synové Raemovi: Šeba a
Dedan. 8Habeš také zplodil Nimroda, jen se stal prvním bojovníkem
na zemi.
9Byl to ped Hospodinem udatný lovec, a proto se íká: „Jako Nimrod,
udatný lovec ped Hospodinem.“ 10Hlavními msty v jeho království
byly Bábel, Uruk, Akkad a Kalne v zemi Šineár.c 11Z té zem pak šel
do Asýrie, kde vystavl Ninive, Rechobot-ír, Kelach 12a Resen, je
leí mezi Ninive a Kelachem, oním velikým mstem.
13Egypt zplodil Ludské, Anamské, Lehabské, Naftuchské, 14Patruské,
Kasluchské (z nich pocházejí Filištíni) a Kaftorské.
15Kanaán zplodil Sidona, svého prvorozeného, dále Cheta,
16Jebusejce, Emorejce, Girgašejce, 17Hivejce, Arkejce, Sinejce,
18Arvadejce, Semarejce a Chamatejce. Kanaánské rody se pozdji
rozšíily, 19 take hranice Kanaánu vedly od Sidonu smrem pes Gerar a
ke Gaze a smrem pes Sodomu, Gomoru, Admu a Cebojim a k Leše.
20 To jsou synové Chámovi podle svých rod, jazyk, zemí a
národností.
21Semovi, otci všech Heberových syn, bratru staršího Jáfeta, se
také ro- dili potomci.
22Semovi synové jsou: Elam, Ašur, Arpakšad, Lud a Aram. 23Synové
Aramovi: Úc, Chul, Geter a Mešek.d 24Arpakšad zplodil Šelacha a
Šelach zplodil Hebera. 25Heberovi se narodili dva synové: jeden se
jmenoval Peleg, Rozdlení,
nebo za jeho dn byla zem rozdlena, a jeho bratr se jmenoval Joktan.
26Joktan zplodil Almodada, Šelefa, Chasarmaveta, Jeracha,
27Hadorama,
Uzala, Diklu, 28Obala, Abimaele, Šebu, 29Ofi ra, Chavílu a Jobaba;
všichni
G e n e s i s 9
a4 podle Sam, LXX a nkt. hebr. rukopis (MT: Dodanští); srov. 1.Let
1:7 b6 hebr. Kúš, oznaení Etiopie (Nubie) c10 starodávný název pro
území pozdjší Babylonie d23 podle LXX (MT: Maš); 1.Let 1:17
11
tito jsou synové Joktanovi. 30Jejich bydlišt se prostíralo od Mešy
smrem k hoe Sefar na východ.
31 To jsou synové Semovi podle svých rod, jazyk, zemí a
národností.
32 To jsou rody Noemových syn podle svých pokolení a národností; z
nich se po potop rozdlily národy zem.
Bábel
11 Celá zem mluvila jednou eí, jednmi slovy. 2Kdy lidé putovali na
východ, našli planinu v zemi Šineár a a usadili se na ní.
3 Tehdy si spolu ekli: „Pojme, udlejme cihly a vypalme je v ohni.“
A tak mli cihly místo kamene a asfalt místo malty. 4ekli si toti:
„Pojme, postavme si msto a v, její vrchol dosáhne a k nebi. Tak si
udláme jméno, abychom nebyli rozptýleni po celé zemi!“
5Hospodin však sestoupil, aby spatil to msto a tu v, kterou lidští
sy- nové stavli. 6Hospodin si ekl: „Hle, lid je zajedno a všichni
mají jednu e. A toto je jen zaátek jejich díla. Nic jim u nezabrání
vykonat, cokoli si pedsevzali. 7Nue, sestoupíme a zmateme tam
jejich e, aby jeden ne- rozuml ei druhého.“
8Hospodin je odtud rozptýlil po celé zemi, a tak to msto pestali
stavt. 9Proto se to msto jmenuje Bábel, Zmatek, nebo tam Hospodin
zmátl e všech obyvatel zem. Hospodin je odtud rozptýlil po celé
zemi.
Semovo potomstvo 10 Toto je Semv rod.
Dva roky po potop zplodil Sem ve vku 100 let Arpakšada. 11Sem il po
zplození Arpakšada ješt 500 let a plodil syny a dcery.
12Arpakšad ve vku 35 let zplodil Šelacha. 13Po zplození Šelacha il
Ar- pakšad ješt 403 let a plodil syny a dcery.
14Šelach ve vku 30 let zplodil Hebera. 15Po zplození Hebera il
Šelach ješt 403 let a plodil syny a dcery.
16Heber ve vku 34 let zplodil Pelega. 17Po zplození Pelega il Heber
ješt 430 let a plodil syny a dcery.
18Peleg ve vku 30 let zplodil Reúa. 19Po zplození Reúa il Peleg
ješt 209 let a plodil syny a dcery.
20Reú ve vku 32 let zplodil Seruga. 21Po zplození Seruga il Reú
ješt 207 let a plodil syny a dcery.
22Serug ve vku 30 let zplodil Náchora. 23Po zplození Náchora il
Serug ješt 200 let a plodil syny a dcery.
24Náchor ve vku 29 let zplodil Teracha. 25Po zplození Teracha il
Náchor ješt 119 let a plodil syny a dcery.
26 Terach ve vku 70 let zplodil Abrama, Náchora a Hárana.
Terachovo potomstvo 27 Toto je Terachv rod.
Terach zplodil Abrama, Náchora a Hárana; Háran pak zplodil Lota.
28Háran však zemel ve své vlasti, v chaldejském Uru, díve ne jeho
otec Terach. 29Abram a Náchor se oenili. Abramova ena se jmenovala
Saraj
G e n e s i s 11
a2 viz pozn. u Gen 10:10
12
a Náchorova ena Milka, dcera Hárana, otce Milky a Jisky. 30Saraj
však byla neplodná, nemla dti.
31 Terach vzal svého syna Abrama, Háranova syna Lota a svou snachu
Saraj, enu svého syna Abrama, a vydali se spolu na cestu z
chaldejského Uru do kanaánské zem. Kdy však pišli do Cháranu,
usadili se tam.
32 Terach il 205 let a zemel v Cháranu.
PR AO T C OV É
Odejdi ze své zem
12 Hospodin Bh ekl Abramovi: „Odejdi ze své zem, ze svého píbu-
zenstva a ze svého otcovského domu do zem, kterou ti ukáu.
2 Uiním z tebe veliký národ a poehnám ti. Zjednám ti veliké jméno a
budeš poehnáním. 3 Poehnám tm, kdo ti ehnají, a toho, kdo ti zloeí,
prokleji. Všechny rodiny zem dojdou poehnání v tob.“
4Abram tedy šel, jak mu ekl Hospodin, a šel s ním i Lot. Kdy odešel
z Cháranu, bylo Abramovi sedmdesát pt let. 5Abram s sebou vzal svou
enu Saraj, svého synovce Lota a všechen majetek, jeho nabyli, i
ele, kterou získali v Cháranu. Vydali se na cestu do kanaánské zem
a pišli do ní.
6Abram procházel tou zemí a k místu zvanému Šechem, a k dubu More.
(V zemi tenkrát ili Kanaánci.) 7 Tehdy se Abramovi ukázal Hospo-
din a ekl: „Tuto zem dám tvému semeni.“ Abram tam proto postavil
oltá Hospodinu, jen se mu ukázal.
8Odtud se pesunul k horám na východ od Bet-elu. Vztyil svj stan
mezi Bet-elem na západ a Ajem na východ, postavil tam oltá
Hospodinu a vzýval Hospodinovo jméno.
9Potom Abram pokraoval v cest a putoval na jih, k Negevu.
Abram v Egypt 10 V zemi pak nastal hlad, a tak se Abram vydal dol
do Egypta. Chtl tam njakou dobu pobýt, nebo v zemi panoval krutý
hlad. 11Cestou, kdy se blíil k Egyptu, ekl své en Saraj: „Pohle,
vím, jak pekrásná jsi ena. 12A t Egypané uvidí, eknou: ‚To je jeho
ena!‘ a zabijí m, ale tebe ne- chají naivu. 13íkej prosím, e jsi má
sestra, aby se mi díky tob vedlo dobe a abych díky tob zstal
naivu.“
14Abram tedy pišel do Egypta a Egypané vidli, jak je ta ena velmi
krásná. 15A kdy ji uvidli faraonovi hodnostái, vychválili ji ped
farao- nem tak, e byla vzata do faraonova domu. 16Abramovi se díky
ní vedlo velmi dobe – ml brav, skot i osly, otroky, otrokyn, oslice
a velbloudy.
G e n e s i s 11
13 17Hospodin však kvli Abramov manelce Saraj bil faraona a jeho
dm
velikými ranami. 18Farao si proto Abrama zavolal. „Cos mi to
udlal?“ ekl mu. „Pro jsi mi zatajil, e je to tvá manelka? 19Pro jsi
íkal: ‚Je to má sestra‘? Vdy jsem si ji vzal za enu! Zde máš svou
manelku, vezmi si ji a jdi!“ 20Farao pak o nm svým mum pikázal, aby
ho vyhostili i s man- elkou a se vším, co ml.
Rozchod s Lotem
13 Abram tedy se svou manelkou a se vším, co ml, i s Lotem odešel z
Egypta vzhru do Negevu. 2(Abram byl velmi bohatý ve stádech,
ve stíbe i ve zlat.) 3A šel po svých starých cestách od Negevu a k
Bet- -elu, k místu, kde zpoátku stával jeho stan mezi Bet-elem a
Ajem, 4k místu oltáe, který tam pedtím postavil. Tam Abram vzýval
Hospodinovo jméno.
5 Také Lot, který šel s Abramem, ml brav, skot a stany. 6Zem jim
však nemohla stait, aby bydleli spolu. Jejich jmní bylo toti tak
rozsáhlé, e nemohli bydlet pohromad. 7Proto došlo mezi pastýi
Abramova stáda a pastýi Lotova stáda k rozepi. (V zemi tenkrát
bydleli Kanaánci a Pe- rizejci.)
8Abram tehdy Lotovi ekl: „Prosím, a mezi mnou a tebou a mezi mými a
tvými pastýi není rozepe – jsme pece brati. 9Neleí snad ped tebou
celá zem? Oddl se ode m, prosím. Pjdeš-li vlevo, já pjdu vpravo;
pjdeš-li vpravo, pjdu vlevo.“
10Lot pozvedl oi a vidl, e celá jordánská rovina je a k Coaru bohat
zavlaována jako Hospodinova zahrada, jako egyptská zem (– bylo to
pedtím, ne Hospodin zniil Sodomu a Gomoru). 11Lot si tedy vybral
celou jordánskou rovinu a vydal se na východ. Tak se jeden od
druhého oddlili. 12Abram bydlel v kanaánské zemi, ale Lot bydlel ve
mstech jor- dánské roviny a postavil své stany a k Sodom.
13Sodomští lidé však byli zlí a velmi hešili proti Hospodinu.
14Poté, co se od nho Lot oddlil, ekl Hospodin Abramovi: „Pozvedni
oi z místa, na nm jsi, a rozhlédni se na sever, na jih, na východ i
na západ. 15 Všechnu zemi, kterou vidíš, dám tob a tvému semeni a
navky. 16Zpsobím, e tvého semene bude jako prachu zem: bude-li moné
seíst zemský prach, pjde seíst i tvé sím. 17 Vsta, projdi tu zemi
nadél i naší, nebo tob ji dám.“
18Abram tedy pesunul svj stan a usadil se u háje Mamre, který je v
Hebronu, a postavil tam oltá Hospodinu.
Lotovo vysvobození
14 V onch dnech šineárský král Amrafel, elasarský král Arioch,
elam- ský král Kedor-laomer a král národ Tidal 2 válili proti
Berovi, králi
Sodomy, Biršovi, králi Gomory, Šineábovi, králi Admy, Šemeberovi,
králi Cebojim, a proti králi Bely (to jest Coaru). 3 Ti se spolili
v údolí Sidim (co je te Mrtvé moe). 4Dvanáct let slouili
Kedor-laomerovi, ale tináctého roku se vzbouili.
5trnáctého roku tedy Kedor-laomer pitáhl s králi, kteí byli s ním,
a pobili Refajce v Ašterot-karnajim, Zuzejce v Hamu, Emejce na
pláni
G e n e s i s 14
14
Kiriatajim 6a Chorejce na jejich pohoí Seír a k El-paranu, který je
nad pouští. 7Potom obchvatem pitáhli k En-mišpatu (co je Kádeš) a
udeili na celý kraj Amalekovc a také na Emorejce bydlící v
Chasason-tamaru.
8Králové Sodomy, Gomory, Admy, Cebojim a Bely (to jest Coaru) tedy
vytáhli a seadili se v údolí Sidim k bitv proti nim: 9proti
elamskému králi Kedor-laomerovi, králi národ Tidalovi, šineárskému
králi Amrafelovi a elasarskému králi Ariochovi – tyi králové proti
pti.
10Údolí Sidim je ovšem plné loisek asfaltu. Sodomský a gomorský
král do nich pi útku zapadli; ostatní utekli do hor. 11 Vítzové
pobrali všechen majetek Sodomy a Gomory i všechny jejich potraviny
a odtáhli. 12 Vzali také Abramova synovce Lota (nebo bydlel v
Sodom) i jeho majetek a odjeli.
13Jeden uprchlík pišel a vyprávl to Hebreji Abramovi. Ten se
mezitím usadil u háje Emorejce Mamreho, píbuzného Eškola a Anera,
co byli Abramovi spojenci. 14Kdy Abram uslyšel, e jeho píbuzný byl
zajat, vy- pravil 318 vycviených sluebník, narozených v jeho dom, a
sledoval ty krále a k Danu. 15Abram a jeho sluebníci se rozdlili, v
noci je pepadli a pronásledovali je a k Chob (je leí na sever od
Damašku). 16A tak do- byl zpt všechen majetek. Pivedl i svého
píbuzného Lota a jeho majetek a také eny a lid.
Melchisedech 17Kdy se pak vracel od poráky Kedor-laomera a král,
kteí byli s ním, vyšel mu král Sodomy naproti do údolí Šave (co je
Královské údolí).
18Melchisedech, král Sálemu, který byl knzem Nejvyššího Boha,
pinesl chléb a víno 19a poehnal mu tmito slovy:
„ Poehnán bu Abram od Nejvyššího Boha, Stvoitele nebe i zem! 20
Poehnán bu Nejvyšší Bh, jen ti tvé nepátele vydal do rukou!“
Abram mu tehdy ze všeho dal desátek. 21Král Sodomy mu ekl: „Dej mi
lidi. Majetek si nech.“ 22Abram mu ale odpovdl: „Písahám ped
Hospodinem, Nejvyšším
Bohem, Stvoitelem nebe i zem, 23e ze všeho, co ti patí, si nevezmu
nic – ani nitku, ani sandálový emínek – abys neekl: ‚Já jsem
obohatil Abrama.‘ 24Nechám si jen to, co sndli sluebníci, a podíl
mu, kteí šli se mnou. Aner, Eškol a Mamre si vezmou svj
podíl.“
Boí smlouva s Abramem
15 Po njaké dob ml Abram vidní, ve kterém dostal Hospodinovo slovo:
„Neboj se, Abrame, já jsem tvj štít, tvá nesmírná odmna.“
2Abram odpovdl: „Hospodine, Pane mj, co mi chceš dát? Chodím ivotem
bezdtný a svj dm zanechám Eliezerovi z Damašku. 3Pohle, nedal jsi
mi potomka,“ pokraoval Abram, „a tak mým ddicem bude mj
eledín!“
4 Vtom dostal Hospodinovo slovo: „Ten tvým ddicem nebude; tvj d-
dic vyjde z tvých vlastních beder!“ 5 Vyvedl jej ven a ekl:
„Pohlédni k nebi
G e n e s i s 14
15
a spoítej hvzdy, budeš-li je moci spoítat.“ Pak dodal: „Tolik bude
tvého semene.“
6Abram tehdy uvil Hospodinu a ten mu to poítal za spravedlnost.
7ekl mu také: „Já jsem Hospodin, jen t vyvedl z chaldejského
Uru,
abych ti dal za ddictví tuto zem.“ 8Abram se zeptal: „Hospodine,
Pane mj, podle eho poznám, e ji zd-
dím?“ 9On mu odpovdl: „Pines mi tíletou jalovici, tíletou kozu,
tíletého
berana, také hrdliku a holoub.“ 10Abram mu všechna ta zvíata
pinesl, rozal je napl a poloil jednu
ást proti druhé; ptáky však neroztínal. 11K mrtvým tlm se snášeli
dravci, ale Abram je odhánl. 12Kdy pak slunce zaalo zapadat, pišel
na Abrama hluboký spánek. Náhle jej sevela hluboká, dsivá
tma.
13 Tehdy Hospodin Abramovi ekl: „Bu si jist, e tví potomci budou
pi- sthovalci v zemi, je nebude jejich; tam budou zotroeni a
utiskováni po tyi sta let. 14Já však také budu soudit národ, jemu
budou otroit, a tak odtud potom vyjdou s velikým jmním. 15 Ty sám
se odebereš ke svým otcm v pokoji a budeš pohben ve šastném stáí.
16Sem se ale vrátí a tvrté pokolení, nebo nepravost Emorejc ješt
není dovršena.“
17Kdy slunce zapadlo a nastala tma, objevila se kouící pec a mezi
tmi díly zvíat prošla ohnivá pochode. 18 V ten den Hospodin
vstoupil s Abramem do smlouvy. ekl: „Tuto zem dávám tvému semeni;
od Egypt- ské eky a po tu velikou eku, eku Eufrat: 19Kenijce,
Kenizejce a Kad- monce, 20Chetejce, Perizejce, Refajce, 21Emorejce,
Kanaánce, Girgašejce a Jebusejce.“
Izmael
16 Saraj, Abramova manelka, mu nerodila dti; mla však egyptskou
otrokyni jménem Hagar. 2Proto Saraj Abramovi ekla: „Pohle,
Hos-
podin mi nedopál, abych rodila. Spi tedy s mou otrokyní – snad
získám syny skrze ni.“ A Abram ji poslechl.
3Deset let poté, co se Abram usadil v kanaánské zemi, vzala
Abramova manelka Saraj svou otrokyni, Egypanku Hagar, a dala ji
svému mui Abramovi za enu. 4Spal tedy s Hagar a ona poala. A kdy
uvidla, e je thotná, zaala svou paní pohrdat.
5Saraj pak Abramovi ekla: „Za mé píkoí meš ty! Sama jsem ti dala
svou otrokyni do náruí, ale kdy uvidla, e je thotná, zaala mnou po-
hrdat. A m s tebou rozsoudí Hospodin!“
6Abram Saraj odpovdl: „Pohle, je to tvá otrokyn, je ve tvé moci.
Ud- lej s ní, co chceš.“ Saraj ji tedy pokoovala, a od ní Hagar
utekla.
7U pramene vody v poušti, u onoho pramene pi cest do Šuru, ji na-
šel Hospodinv andl. 8ekl: „Hagar, Sarajina otrokyn, odkud jsi
pišla? Kam jdeš?“
Odpovdla: „Utíkám od své paní Saraj.“ 9Hospodinv andl jí ekl: „Vra
se ke své paní a poko se pod její ruku.“
10Hospodinv andl jí ekl: „Nesmírn rozmnoím tvé sím. Bude ho tolik,
e nepjde seíst.“
11Hospodinv andl jí ekl:
16
„ Hle, jsi thotná a porodíš syna. Dáš mu jméno Izmael, Bh slyší,
nebo Hospodin slyšel tvé trápení. 12 Bude jak divoký hebec: on
proti všem, všichni proti nmu; v neshod se všemi bratry bude
ít.“
13Hospodina, jen k ní promluvil, pak nazvala „Ty jsi Bh, který mne
vidí!“ ekla toti: „Práv zde jsem pohlédla k Tomu, který mne vidí.“
14A tak ta studna dostala jméno „Beer-lachai-roi, Studnice ivého,
který mne vidí.“ Jak známo, leí mezi Kádešem a Beredem.
15Hagar pak Abramovi porodila syna. Abram dal svému synovi naroze-
nému z Hagar jméno Izmael, Bh slyší. 16Kdy mu Hagar porodila
Izmaele, bylo Abramovi osmdesát šest let.
Potvrzení smlouvy
17 Kdy bylo Abramovi devadesát devt let, ukázal se mu Hospodin a
ekl mu: „Já jsem Všemohoucí Bh. Cho stále pede mnou a bu
poctivý. 2Splním svou smlouvu s tebou a nesmírn t rozmnoím.“ 3Abram
padl na tvá a Bh k nmu mluvil: 4„Hle, já sám s tebou iním
smlouvu: budeš otcem mnohých národ. 5Nebudeš se u jmenovat Abram,
Vznešený otec, ale Abraham, Otec mnoství, nebo jsem t uinil otcem
mnohých národ. 6Zpsobím, aby ses nesmírn rozplodil, a uiním z tebe
národy – i králové z tebe vzejdou. 7Potvrzuji svou smlouvu s tebou
i s tvým budoucím semenem ve všech jejich pokoleních: je to vná
smlouva, e budu tvým Bohem i Bohem tvého budoucího semene. 8Tob a
tvému bu- doucímu semeni dám zem tvého putování, celou kanaánskou
zem, do vného vlastnictví a budu jejich Bohem.“
9Bh Abrahamovi ekl: „Ty budeš zachovávat mou smlouvu – ty i tvé bu-
doucí sím ve všech jejich pokoleních. 10 Toto je má smlouva s vámi
a s tvým budoucím semenem, toto budete zachovávat: kadý, kdo je u
vás mu- ského pohlaví, bude obezán. 11Obeete pedkoku svého údu a to
vám bude znamením smlouvy, kterou máte se mnou. 12Kadý, kdo je u
vás mu- ského pohlaví, jak narozený v dom, tak koupený za peníze od
kteréhokoli cizince, jen není ze tvého semene, bude ve vašich
pokoleních obezán, kdy mu bude osm dní. 13Musí být obezán, a je
narozen ve tvém dom nebo koupen za tvé peníze. Tak bude má smlouva
na tvém tle smlouvou vnou. 14Neobezanec muského pohlaví, jen by si
nenechal pedkoku obezat, bude vyobcován ze svého lidu, nebo porušil
mou smlouvu.“
15Bh Abrahamovi ekl: „Své manelce Saraj u nebudeš íkat Saraj, Bo-
jovnice, ale bude se jmenovat Sára, Knna. 16Poehnám ji a dám ti z
ní syna. Poehnám ji a budou z ní národy, vzejdou z ní králové
národ.“
17Abraham padl na tvá, zasmál se a pomyslel si: „Copak se stoletému
narodí syn? Copak Sára v devadesáti letech porodí?“ 18Odpovdl tedy
Bohu: „Ké je ped tebou iv aspo Izmael!“
19Bh však ekl: „Nikoli! Tvá manelka Sára ti vskutku porodí syna a
dáš mu jméno Izák, Smíšek. Jemu potvrdím svou smlouvu, aby byla
vnou smlouvou pro jeho budoucí sím. 20 Vyslyšel jsem t i ohledn
Izmaele. Hle,
G e n e s i s 16
17
poehnám mu a zpsobím, aby se nesmírn rozplodil a rozmnoil; zplodí
dvanáctero kníat a uiním z nj veliký národ. 21Svou smlouvu však po-
tvrdím Izákovi, jeho ti Sára porodí píští rok touto dobou.“ 22A kdy
s ním domluvil, vznesl se Bh od Abrahama.
23Abraham potom vzal svého syna Izmaele a všechny narozené ve svém
dom i všechny koupené za peníze, všechny, kdo byli v Abrahamov do-
mácnosti muského pohlaví, a ješt tého dne jim obezal pedkoky, jak
mu to ekl Bh. 24Abrahamovo neobezané tlo bylo obezáno, kdy mu bylo
devadesát devt let. 25Neobezané tlo jeho syna Izmaele bylo obe-
záno, kdy mu bylo tináct let. 26Abraham a jeho syn Izmael byli
obezáni ješt tého dne 27a všichni jeho domácí, jak narození v dom,
tak koupení od cizince za peníze, byli obezáni s ním.
Ti hosté
18 Hospodin se pak Abrahamovi ukázal u háje Mamre, kdy sedl v
poledním horku u vchodu do stanu. 2Abraham pozvedl oi
a hle, stáli ped ním ti mui. Jakmile je spatil, vybhl jim ze
stanového vchodu naproti. Poklonil se a k zemi 3a ekl: „Pane mj,
proka mi prosím laskavost a zastav se u svého sluebníka! 4Kdy
dovolíš, nechám pinést trochu vody. Umyjete si nohy a odpoinete si
pod stromem. 5Pinesu kousek chleba a posilníte se, ne pjdete dál.
Pišli jste pece ke svému sluebníkovi.“
„Udlej, jak jsi ekl,“ odpovdli. 6Abraham odspchal do stanu za Sárou
a ekl: „Rychle vezmi ti míry a
jemné mouky, zadlej tsto a upe chleba!“ 7Odbhl ke stádu, vzal pkné
útlé tele a dal je sluebníkovi, který je odspchal pipravit. 8Potom
vzal máslo, mléko a dobyte, které pipravil, a poloil to ped n. Sám
pak stál u nich pod stromem, zatímco jedli.
9„Kde je tvá manelka Sára?“ zeptali se ho. „Zde ve stanu,“ odpovdl.
10Na to host ekl: „Za rok touto dobou se k tob jist vrátím a hle,
tvá
manelka Sára bude mít syna!“ Sára však poslouchala vzadu u vchodu
do stanu. 11(Abraham i Sára u
byli velmi staí a Sára u nebyla v plodném vku.) 12Sára se v duchu
za- smála: „Te, kdy jsem sešlá stáím, mám zakusit rozkoš? Navíc, mj
pán je staec!“
13Hospodin se Abrahama zeptal: „Pro se Sára smála a íkala: ‚Copak
ješt opravdu mohu rodit, kdy jsem tak stará?‘ 14Je snad pro
Hospodina nco nemoné? V daný as, za rok touto dobou, se k tob
vrátím a Sára bude mít syna.“
15Sára to ze strachu zapírala: „Nesmála jsem se.“ On ale ekl: „Ba
ne, smála ses!“
Deset spravedlivých 16Potom ti mui vstali a zamíili odtud k Sodom.
Abraham šel s nimi, aby je vyprovodil.
17 Tehdy si Hospodin ekl: „Zatajím snad ped Abrahamem, co se
chystám udlat? 18 Vdy z Abrahama jist bude vhlasný a mocný národ a
v nm
G e n e s i s 18
a6 hebr. 3 sey = asi 16 kg
18
dojdou poehnání všechny národy zem. 19 Vyvolil jsem jej, aby
pikázal svým synm a své budoucí rodin, a zachovávají Hospodinovu
cestu konáním spravedlnosti a práva, aby Hospodin Abrahamovi
splnil, co mu zaslíbil.“
20Hospodin ekl: „Kik Sodomy a Gomory je velký a jejich hích velmi
tký. 21Proto sestoupím a uvidím: pokud jednali tak, jak nasvduje
kik, jen se mi donesl, je s nimi konec; a pokud ne, poznám
to.“
22 Ti mui odtud pokraovali k Sodom, ale Abraham ješt zstal ped
Hospodinem. 23Pistoupil blí a ekl: „Copak smeteš s niemným také
spravedlivého? 24Moná, e je v tom mst padesát spravedlivých. Smeteš
je také? Neušetíš to místo kvli padesáti spravedlivým, kteí tam
jsou? 25 Takovou vc bys nikdy neudlal – usmrtit s niemným také
spraved- livého! Tak by byl spravedlivý jako niemný – to bys
neudlal! Copak Soudce vší zem nebude jednat podle práva?“
26Na to Hospodin ekl: „Najdu-li v tom mst, v Sodom, padesát spra-
vedlivých, ušetím kvli nim celé to místo.“
27Abraham odpovdl: „Pohle prosím – odvauji se mluvit ke svému Pánu,
akoli jsem prach a popel – 28moná, e bude do tch padesáti spra-
vedlivých pt chybt. Zniíš kvli tm pti celé msto?“
„Nezniím, najdu-li jich tam tyicet pt,“ odpovdl. 29Abraham k nmu
promluvil znovu: „Co kdy se jich tam najde jen ty-
icet?“ „Neudlám to kvli tm tyiceti,“ odpovdl. 30„A se mj Pán prosím
nehnvá, kdy promluvím,“ ekl Abraham. „Co
kdy se jich tam najde jen ticet?“ „Neudlám to, najdu-li jich tam
ticet,“ odpovdl. 31„Pohle prosím, dovolím si znovu promluvit ke
svému Pánu,“ ekl Abra-
ham. „Co kdy se jich tam najde jen dvacet?“ „Nezniím je kvli tm
dvaceti,“ odpovdl. 32„A se prosím mj Pán nehnvá, kdy promluvím ješt
jednou,“ ekl
Abraham. „Co kdy se jich tam najde jen deset?“ „Nezniím je kvli tm
deseti,“ odpovdl Hospodin. 33 Tak dokonil rozmluvu s Abrahamem a
odešel. Také Abraham se vrátil
dom.
Zkáza Sodomy
19 Veer dorazili ti dva andlé do Sodomy. Lot sedl v sodomské brán,
a jakmile je spatil, vstal a šel jim naproti. Poklonil se tváí k
zemi
2a ekl: „Snan prosím, páni moji, uchylte se do domu svého
sluebníka! Umyjete si nohy, penocujete, a a ráno vstanete, vydáte
se znovu na cestu.“
„To ne,“ odpovdli. „Penocujeme na tomto prostranství.“ 3Kdy však na
n velmi naléhal, uchýlili se k nmu a vešli do jeho domu.
Vystrojil jim tedy hostinu a napekl nekvašené chleby a oni jedli.
4Ale ne ulehli, obklíili dm obyvatelé msta, sodomští mui od mladík
a po starce, všechen lid ze všech stran. 5„Kde jsou ti mui, co k
tob pišli na noc?“ volali na Lota. „Vyve je k nám, a si jich
uijeme!“
6Lot k nim tedy vyšel do vchodu, zavel za sebou dvee 7a ekl: „Brati
moji, nedlejte prosím nic zlého! 8Hle, mám dv dcery, které ješt
nepo-
G e n e s i s 18
19
znaly mue; vyvedu je k vám. Udlejte s nimi, co se vám zlíbí, jen
nic ned- lejte tm mum – vešli pece pod ochranu mé stechy.“
9Oni však zvolali: „Uhni stranou! Tenhle pisthovalec nám tu bude d-
lat soudce? Naloíme s tebou h ne s nimi!“ Tehdy se na Lota prudce
vrhli a chystali se vylomit dvee.
10 Ti dva však vystrili ruce, vtáhli Lota k sob do domu a dvee zase
zaveli. 11A ty mue u vchodu do domu, od nejmenších po nejvtší,
ranili slepotou, take marn hledali vchod.
12Potom ti dva Lotovi ekli: „Koho tu ješt máš – zet, syny, dcery?
Koho- koli máš ve mst, odve je odsud, 13nebo toto místo zniíme.
Jejich kik se ped Hospodinem tak rozmohl, e nás Hospodin poslal,
abychom je zniili.“
14Lot tedy šel promluvit se svými zeti, kteí si mli brát jeho
dcery: „Vstate a pojte odsud pry, nebo Hospodin toto msto znií!“
Jeho ze- ové si však mysleli, e ertuje.
15Kdy zaalo svítat, andlé na Lota naléhali: „Vsta, vezmi svou enu a
své dv dcery, které tu jsou, aby t nesmetl trest tohoto
msta.“
16Kdy však otálel, vzali ho ti mui za ruku a také jeho enu i ob
dcery, nebo se nad ním Hospodin smiloval. Odvedli ho ven a teprve
za mstem ho propustili. 17Kdy ho vedli ven, jeden z nich ekl:
„Utíkej o ivot! Ne- ohlíej se a nikde na této rovin se nezastavuj.
Ute do hor, abys nebyl smeten.“
18Lot jim ale ekl: „Prosím ne, Pane mj! 19Jsi ke svému sluebníku
ne- smírn laskav. Prokázal jsi mi veliké milosrdenství, kdy jsi mi
zachránil ivot. Já však nebudu moci utéct do hor, a tak mne to
neštstí postihne a zemu. 20Pohle prosím, tamto msto je dost blízko,
abych tam utekl, a je maliké. Nech m prosím utéct do nj – vdy je
tak malé – a zstanu naivu.“
21On odvtil: „Hle, i v této vci jsem t vyslyšel; msto, o nm jsi
mluvil, nevydám zkáze. 22Pospš si! Ute tam, nebo nebudu moci nic
udlat, dokud tam nepijdeš.“ (A proto se to msto jmenuje Coar,
Maliké.)
23Kdy Lot vešel do Coaru, vycházelo nad zemí slunce. 24A Hospodin
dštil na Sodomu a Gomoru síru a ohe; bylo to od Hospodina z nebe.
25Ona msta s celou okolní rovinou, se všemi obyvateli i se vším, co
roste ze zem, propadla zkáze. 26Lotova ena se však ohlédla zpt a
promnila se v solný sloup.
27Druhého dne asn zrána Abraham odešel k místu, kde pedtím stál ped
Hospodinem. 28Kdy se podíval k Sodom a Gomoe a na celou tu rovinu,
vidl, jak ze zem stoupá kou jako z pece.
29 Tenkrát, kdy Bh niil msta oné roviny, pamatoval na Abrahama a
propustil Lota zprosted zkázy, je zachvátila msta, v nich Lot
bydlel.
Lotovy dcery 30Lot potom z Coaru odešel a bydlel se svými dvma
dcerami v horách, ne- bo se bál bydlet v Coaru. Bydlel tedy se
svými dvma dcerami v jeskyni.
31Prvorozená jednou ekla té mladší: „Náš otec je starý a v celém
kraji není nikdo, s kým bychom mohly othotnt bným zpsobem. 32Pojme,
opijme svého otce vínem a spme s ním, abychom zachovaly sím
našeho
G e n e s i s 19
20
otce.“ 33A tak té noci opily svého otce vínem. Prvorozená šla spát
se svým otcem, který nic nevdl, ani kdy ulehla, ani kdy
vstala.
34Druhého dne pak prvorozená ekla té mladší: „Hle, vera v noci jsem
spala se svým otcem. Opijme ho vínem také dnešní noc. Potom jdi a
spi s ním, abychom zachovaly sím svého otce.“ 35I té noci tedy
opily svého otce vínem. Ta mladší s ním šla spát, on však nic
nevdl, ani kdy ulehla, ani kdy vstala.
36 Tak ob Lotovy dcery othotnly ze svého otce. 37Prvorozená pak po-
rodila syna a dala mu jméno Moáb, Z otce vzešlý. Ten je otcem
Moábských a do dnešního dne. 38I ta mladší porodila syna a dala mu
jméno Ben-amí, Syn mého píbuzného. Ten je otcem Amonc a do dnešního
dne.
Sára mezi Filištíny
20 Abraham se pak odtud vydal na cestu do negevského kraje, aby se
usadil mezi Kádešem a Šurem. A kdy pobýval v Geraru, 2íkal
Abraham o své manelce Sáe: „Je to má sestra.“ Gerarský král
Abimelech tedy pro Sáru poslal a vzal si ji.
3 V noci ale k Abimelechovi ve snu pišel Bh a ekl mu: „Kvli