Pocity bolesti vznikají v centrálním nervovém systému spojením procesů začínajících v receptorech kůže nebo vnitřních orgánů, od nichž se impulzy dostávají do mozku.

Reakce na bolest představuje nejvnitřnější a nejsilnější nepodmíněnou reakci organismu.

Je vnímána nociceptory.

Z fyziologického hlediska je základní funkcí bolesti pouze upozornit na to, že došlo k poškození organizmu.

Nedojde-li k nápravě, bolest nabývá na škodlivosti a může vést i k těžkým postižením.

Bolest je nepříjemný senzorický i emotivní zážitek spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně

Zjednodušená verze:Bolest je to, co pacient za

bolest považuje, v místech, kde sám ukazuje.

je charakterizována zpravidla zřejmým patofyziologickým podkladem, je lépe chápána, zpravidla mizí po vyléčení vyvolávající příčiny.

Jde o symptom, příznak. V bolestivé oblasti je zvýšený svalový tonus,

prokrvení. Celková reakce zahrnuje většinou tachykardii,

hypertenzi, dilataci zorniček, pocení na dlaních a ploskách nohou, snížení motility gastrointestinálního traktu. V chování dominuje úzkost a zvýšená podrážděnost.

je charakterizována délkou trvání (min. 3 - 6 měs.), často je patofyziologický podklad neúměrný k prožívaní bolesti, nebo nemůže být nalezen. Je charakterizována jako nepotlačitelná.

Jde o syndrom, stav. Typická bývá porucha spánku, podrážděnost,

nechutenství, zácpa. Objevuje se snížená tolerance bolesti, psychomotorická retardace, obecně snížení motorické aktivity.

U mnoha pacientů se vyvíjí deprese a vznik tzv. bolestivého chování.

Jeho hlavní znaky jsou vysoký stupeň role nemocného a strach o zdraví, zasmušilost a trvalý pobyt doma, omezení sociálních kontaktů i předchozích zájmů, rezistence k ujišťování o nezávažnosti stavu, častá návštěva různých lékařů a závislost na lécích, klinické známky verbální (především afektivní) i nonverbální (grimasování, tření, zaujímání protibolestivých pozic, používání opěrných pomůcek atd.) deskripce.

• liší se od chronické bolesti tím, že je známa vyvolávající příčina a je nutná adekvátní analgetická terapie.

• Při stanovení terapeutického plánu je nutno vždy brát v úvahu, že u pacienta s maligním onemocněním může být přítomna ještě bolest akutní, z jiné příčiny.

• Někdy se ještě uvádí jako specifický typ bolesti udávají bolest při poranění nebo poruše nervových struktur a psychogenní bolest.

• projev vertebrogenní poruchy - různé bolesti. • Obtíže, které přivádějí nemocného k lékaři,

jsou buď bolest nebo omezení pohybu popř. obojí.

• Vertebrogenní poruchy se projevují nejčastěji bolestí v kříži nebo v šíji. Bolesti mohou vyzařovat do různých míst, do hlavy, do horních nebo dolních končetin, nebo jen do jednotlivých oblastí končetin.

• Bolesti v okolí páteře však nejsou vždy nutnou podmínkou, i když jsou pro tyto poruchy typické.

Bolest může být pociťována i na různých částech těla, například v oblasti břicha, v krajině srdeční, polykací obtíže atd.

Vertebrogenní poruchy jsou často vyprovokovány určitou polohou, postojem nebo zatížením.

Příkladem jsou bolesti hlavy, které nemocný má po ránu, dalším příkladem je poloha nebo práce v předklonu, nebo delší stání na jednom místě, což může vyvolat bolest v kříži.

• Bolesti v kříži jsou jedním z nejčastějších projevů vertebrogenních poruch.

• Bederní páteř a křížo-bederní přechod jsou z hlediska statiky páteře nejvíc namáhaným úsekem. Pánev s kyčelními klouby nese celou váhu trupu, hlavy a horních končetin.

• Z dynamického hlediska se pánev a bederní páteř pohybují nejen při pohybech bederní páteře, ale i při pohybu trupu a pohybu dolních končetin.

• Bolesti v kříži mohou také být následkem funkční poruchy v jiném vzdáleném úseku páteře, nebo mohou být podmíněny onemocněním některého z orgánů břišní dutiny.

• Lumbago-lumbalgii - Tyto bolesti mohou být provokovány určitým pohybem, např. delším stáním nebo sezením, nezvyklou námahou, zvednutím těžkého břemene. Bolesti se objevují pozvolna a postupně narůstají, změnou polohy nebo odezněním námahy mizí.

• Bolesti v kříži s vyzařováním do končetin - Lidově označovány jako ischias

onemocnění se silnými bolestmi, které často vystřelují podél sedacího nervu do jedné nebo obou hýždí a do jedné nebo obou dolních končetin.

Příčina - onemocnění meziobratlového aparátu bederní páteře, postihuje sedací nerv,tlak na kořenové nervy může být způsoben otokem poraněného svalu nebo výhřezem meziobratlové ploténky

Projev - nesnesitelná bolest, způsobená tlakem na kořenové nervy v oblasti bederní páteře. Průvodním jevem je omezení pohyblivosti.

Kořenový syndrom - Je to stav, kdy mechanickým útlakem nervového kořene vznikají vyzařující bolesti. Mezi nejčastější příčiny kořenového syndromu patří výhřez meziobratlové ploténky nebo její vyklenování.

Bolesti v oblasti kyčelního kloubu - Tyto bolesti mohou být způsobeny funkčními změnami kyčelního kloubu, nebo zkrácením a ochabnutím svalů popřípadě bolestivým svalovým úponem. Pro udržení pohyblivosti v kyčelním kloubu je důležitá pohybová léčba kombinovaná s fyzikální a reflexní léčbou.

Bolesti v kříži v důsledku poruchy statiky páteře - Vznikají v důsledku nerovnoměrného rozložení sil působících na páteř. Poruchy statiky páteře mohou vyvolat i funkční poruchy v ostatních úsecích páteře.

Bolesti v kříži při hypermobilitě - Hypermobilita je provázena ochablostí vazů, která dovoluje zvýšený rozsah pohybu. Důsledkem toho je často vazivová bolest, především pánevních vazů.

Bolesti v kříži při onemocnění některého kloubu dolní končetiny - Nejčastěji se jedná o kloub kolenní a hlezenní, postižené degenerativními změnami.

Při bolestech v hrudní páteři velmi často zjišťujeme reflexní změny na kůži, svalech a v hlubokých vrstvách měkkých tkání. Bolesti mohou vyvolat i onemocnění některého z vnitřních orgánů.

Bolesti v důsledku funkčních poruch hrudní páteře - Protože hrudní páteř je součástí hrudního koše, mohou být bolesti závislé na nádechu nebo výdechu. Při výdechových obtížích se často vyskytuje i funkční blokáda žeber.

Bolesti v zádech s vyzařováním podél žeber - Nejčastěji jsou způsobeny funkčními blokádami žeber. Tyto bolesti jsou provázeny dechovými obtížemi spojenými s pocitem nedostatku vzduchu. To je způsobeno omezenou pohyblivostí hrudního koše, a tím i nedostatečnou plicní ventilací.

Bolesti v zádech vycházející ze svalů - Bolesti v zádech vycházející ze svalů jsou způsobeny nekoordinovaným, náhlým pohybem, který vede ke svalovým spasmům, nebo v důsledku špatného pohybového stereotypu. Postižené svaly jsou při dotyku bolestivé a mají zvýšené napětí.

Tyto bolesti vznikají v důsledku nejrůznějších onemocnění páteře:

Osteoporóza - Při osteoporóze dochází k prořídnutí kostní tkáně v důsledku poruchy metabolismu minerálů, především vápníku a fosforu. Vlivem zatížení, kterému je obratel vystaven, pak pozvolna dochází ke tvarovým změnám obratlových těl. U osteoporózy těžkého stupně může dojít i ke samovolným zlomeninám obratl. těl.

Scheuermannova choroba - Choroba postihuje především chlapce ve věku 12–17 let. Lidé s touto chorobou mají nadměrně zakulacená ramena a z profilu kulatá záda. Dochází ke zvětšení a ztuhnutí hrudní kyfózy, které je doprovázeno bolestmi v oblasti hrudní a bederní páteře. Po rentgenovém vyšetření pozorujeme v tělech obratlů ložiska vyplněná chrupavčitou hmotou.

Skolióza Onemocnění vnitřních orgánů

Akutní ústřel hrudní páteře - Vzniká rychlým pohybem trupu spojeným s rotací, nebo neobvyklým pohybem horní končetiny. Projevuje se prudkou bolestí, která se zhoršuje změnou polohy, nádechem a výdechem.

Funkční poruchy v krční páteři vyvolávají různé obtíže, jako je bolest hlavy, závratě, bolesti vyzařující do ramene a do horní končetiny až po bolesti mezi lopatkama. Mohou být příčinou bolesti v kříži.

• Tato bolest sužuje největší počet lidí. • Příčin bolestí hlavy je však mnoho, jednou

z nich jsou i vertebrogenní potíže. • Obtíže v tomto případě většinou nejsou

trvalého charakteru, střídají se různě dlouhá bolestivá období a období bez bolesti.

• Nejčastěji jsou pociťovány bolesti v záhlaví a to v místě svalových úponů.

• Bolesti hlavy po ránu doprovázené ztuhlostí krku jsou většinou způsobeny nevhodnou polohou hlavy a krční páteře během spánku.

• Funkční poruchy páteře v oblasti hlavových kloubů mohou vyvolávat nejen bolesti hlavy, ale i závratě.

Bolesti v šíji mohou vyzařovat do ramen , popř. do ramen a do horních končetin, nebo nemusí vyzařovat vůbec.

Tyto bolesti jsou způsobeny omezením hybnosti krku a hlavy, např. nevhodnou polohou při práci.

U většiny pacientů s vyzařujícími bolestmi se jedná o pseudo-kořenový syndrom zatímco kořenový syndrom se vyskytuje u malého počtu nemocných.

Tenisový loket je důsledkem přetěžování loketního kloubu nebo předloktí fyzickou prací.

Toto onemocnění vzniká přetížením svalů, šlach a jejich úponů v okolí loketního kloubu, dochází k podráždění okostice, o kterou se šlachy při pohybu třou a ke vzniku otoku.

Bolestivé jsou především pohyby rotačního charakteru.

Ramenní kloub je nejpohyblivějším kloubem končetin.

Při pohybu v rameni se pohybují i přídatné klouby, tj. kloubní spojení klíční kosti na jedné straně s hrudní kostí a na druhé straně s výběžkem lopatky, postižením některé z těchto struktur vznikají bolesti v rameni.

Tyto bolesti mohou vznikat také při funkčních poruchách krční páteře a horních žeber, nebo mohou být vyvolané onemocněním některých vnitřních orgánů.

Akutní ústřel krční páteře je způsoben převážně kloubní blokádou v různých úsecích krční páteře.

Může se vyskytovat jako následek prudkého pohybu hlavou a krku v kombinaci s fyzickým zatížením, také jako následek nevhodné polohy hlavy během spánku.

Bursová, M. (2005). Kompenzační cvičení. Praha: Grada. Buzková, K. (2006). Strečink Praha: Grada. Čermák, J. et al. (1992). Záda už mě nebolí, Praha. Haladová, E., & Nechvátalová, L. (1997). Vyšetřovací metody hybného systému. Brno: Institut pro další vzdělávání

pracovníků ve zdravotnictví. Hálková, J. et al. (2001). Zdravotní tělesná výchova. [Speciální učební texty I. část - obecná]. Praha: Česká asociace

Sport pro všechny. Hošková, B., & Matoušová, M. (2000). Kapitoly z didaktiky zdravotní tělesné výchovy. Praha: Karolinum. Janda, V. (1996). Funkční svalový test. Praha : Grada Publishing. Kabelíková, K., & Vávrová, M. (1997). Cvičení k obnovení a udržení svalové rovnováhy (průprava ke správnému držení

těla). Praha: Grada Publishing. Kolář, P. et al. (2009). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galém. Kyralová, M., & Matoušková, M. (1995). Zdravotní TV, Sport pro všechny, Praha. Kyralová, M., & Matoušová, M. (1995). Zdravotní TV, 2. část, Sport pro všechny, Praha. Novotná, H. (2001). Děti s diagnózou plochá noha. Praha: Olympia. Lewit, K. (2003). Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. Praha: Sdělovací technika. Přidalová, M., & Riegerová, J. (2002). Funkční anatomie II. Olomouc: Hanex. . Rašev, E. (1992). Škola zad. Praha: Direkta. Riegerová, J., & Ulbrichová, M. (1993). Aplikace fyzické antropologie v TV a sportu (příručka funkční antropologie).

[Učební texty]. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury. Schreiber et al. (1998). Funkční somatologie. Jinočany: H & H. Syslová, V. et al. (2003). Zdravotní tělesná výchova. [Speciální učební text II. část - zdravotní tělesná výchova při

jednotlivých druzích oslabení]. Praha: Česká asociace Sport pro všechny. Tanner, J. (1995). Co s bolavými zády. Bratislava: Perfekt. Véle, F. (2006). Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové

soustavy. Praha: Triton.