CENTRUM SLUŽEB, VÝROBY A KOMERCE VESTEC

CENTRUM SLUŽEB, VÝROBY A KOMERCE VESTEC Oznámení dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Říjen 2009

Mgr. Dana Klepalová Růžičkova 32, 250 73 Radonice Tel. 606 924 638, e-mail: [email protected] Držitelka autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., č.j.: 89270/ENV/07

mailto:[email protected]

Říjen 2009

Stránka 2 z 56

Centrum služeb, výroby a komerce Vestec

Oznámení dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Obsah

1 ČÁST A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI .................................................................................................. 4

2 ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU................................................................................................................ 4 2.1 Základní údaje .......................................................................................................................................... 4 2.1.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 .................................................................................... 4 2.1.2 Kapacita (rozsah) záměru ........................................................................................................................ 4 2.1.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)...................................................................................... 5 2.1.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ......................................................................... 5 2.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních

důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí ............................................... 7 2.1.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru ................................................................. 7 2.1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ....................................................... 8 2.1.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků...................................................................................... 9 2.1.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ..................................................................................................................................................... 9 2.2 Údaje o vstupech...................................................................................................................................... 9 2.2.1 Půda ......................................................................................................................................................... 9 2.2.2 Voda ......................................................................................................................................................... 9 2.2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje ................................................................................................ 10 2.2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .............................................................................................. 10 2.3 Údaje o výstupech .................................................................................................................................. 11 2.3.1 Ovzduší .................................................................................................................................................. 11 2.3.2 Odpadní vody ......................................................................................................................................... 13 2.3.3 Odpady ................................................................................................................................................... 13 2.3.4 Ostatní výstupy....................................................................................................................................... 14

3 ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .................................. 18 3.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území........................................... 18 3.1.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání .............................................. 18 3.1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů ............................................... 19 3.1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž......................................................................................... 20 3.2 Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně

významně ovlivněny ............................................................................................................................... 24 3.2.1 Ovzduší a klima ...................................................................................................................................... 24 3.2.2 Voda ....................................................................................................................................................... 28 3.2.3 Půda ....................................................................................................................................................... 28 3.2.4 Geofaktory životního prostředí ............................................................................................................... 28 3.2.5 Fauna, flóra a ekosystémy ..................................................................................................................... 31 3.2.6 Ostatní charakteristiky ............................................................................................................................ 35

4 ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........... 36 4.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti ................................................... 36 4.1.1 Vlivy na ovzduší a klima ......................................................................................................................... 36 4.1.2 Vlivy na povrchové a podzemní vody ..................................................................................................... 40 4.1.3 Vlivy na půdu .......................................................................................................................................... 40 4.1.4 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje........................................................................................ 40

Říjen 2009

Stránka 3 z 56



4.1.5 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ......................................................................................................... 41 4.1.6 Vlivy na krajinu ....................................................................................................................................... 42 4.1.7 Vlivy na hlukovou situaci ........................................................................................................................ 43 4.1.8 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky .......................................................................................... 48 4.2 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ...................................................................... 49 4.3 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ................................ 49 4.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na

životní prostředí ...................................................................................................................................... 49 4.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace51

5 ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ......................................................................... 52

6 ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ........................................................................................................... 53

7 ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ............... 53

8 ČÁST H - PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 55 Přílohy H. 1 Doklady

• Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace • Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění

pozdějších předpisů • Rozhodnutí o udělení autorizace

H. 2 Situace širších vztahů 1:5:000

H. 3 Základní situace areálu

H. 4 Rozptylová studie

H. 5 Hluková studie

Říjen 2009

Stránka 4 z 56



1 ČÁST A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma: Drahomíra Kůrková IČ: Sídlo: 1. máje 314, 254 01 Jílové u Prahy Jméno, příjmení, adresa a telefon oprávněného zástupce oznamovatele:

21st Century Investment s.r.o., inženýrská a projekční kancelář U Hellady 4, 140 90 Praha 4 IČ: 26138484

zastoupený Petrem Svobodou, jednatelem, tel. 776 288 502

2 ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU

2.1 Základní údaje

2.1.1 Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1

Název záměru: Centrum služeb, výroby a komerce Vestec Zařazení podle přílohy č. 1: II/10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o

celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.

Oznámení bylo zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Příslušným úřadem v procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí je Krajský úřad Středočeského kraje.

2.1.2 Kapacita (rozsah) záměru

Záměrem investora je novostavba objektu určeného pro umístění nájemních prostor 3 subjektů s orientací na obchodní a prodejní činnost. Stavba tvoří jeden objekt, ve kterém jsou integrované všechny jeho části, tj. administrativní, obchodní i skladová část. Tab. 1: Vnitřní členění stavby

Část Výměra v m2

Sektor A Sektor B Sektor C Celkem Administrativní část 453,70 307,76 543,75 1305,21 Obchodní část 325,45 307,76 226,32 859,53 Manipulační část 272,45 237,58 510,03 Skladová část 596,00 1 467,12 543,86 2 606,98 Provozní část 257,00 1 467,12 250,31 1 974,43 Celkem 1 904,6 3 549,76 1 801,82 3 948,86

Říjen 2009

Stránka 5 z 56



Tab. 2: Celková bilance stavby Část Výměra v m2 Nadzemní objekty 3 729,27 32,4 % Komunikace a zpevněné plochy 2 408,40 20,9 % Zeleň 5 361,33 46,7 % Celkem 11 499,00 100,0 % Celkový počet zaměstnanců 95 z toho v dělnických profesích/skladníků 50 administrativní pracovníci 45 Časové určení provozu: pracovní dny 8-18 hodin

2.1.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: Středočeský Obec: Vestec Katastrální území: k. ú. 781 02 Vestec u Prahy

2.1.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Záměr výstavby – Centrum služeb, výroby a komerce Vestec bude multifunkční objekt pro tichou a nerušící výrobu, servis technických zařízení, obchod a služby a s tím souvisejícím skladovým hospodářstvím. Záměr je situován v centrální části obce u silnice II/603 mezi stávající areály firmy CLOOS a obchodní centrum Albert. Areál záměru bude napojen na společný sjezd ze silnice II/603, který byl realizován společně se sousedním komerčním objektem (obchodní středisko firmy CLOOS Praha). Pozemky, na kterých má být záměr realizován, jsou v současné době v majetku oznamovatele. Vzhledem k charakteru záměru přichází v úvahu zejména kumulace vlivů záměru na hlukovou situaci a kvalitu ovzduší se stávajícími zdroji hluku a znečištění ovzduší. Jedná se především o hluk a emise z automobilové dopravy na přilehlých komunikacích – zejména na silnici II/603 – Vídeňská případně kombinace se znečištěním ovzduší ze zdrojů v okolí záměru a ze vzdálenějších zdrojů. V době vypracování předkládaného oznámení byly dle dostupných informací v okolí záměru připravovány záměry výstavby autobazaru Euroautopark Vestec, autosalónu AB – Auto Brejla, sklad Rosco Sport, Prodejně skladový areál Vestec u Prahy. V nejbližším okolí záměru provozují výrobní nebo obslužnou činnost následující firmy. Tab. 3: Stávající provozovny v nejbližším okolí záměru Název firmy Adresa Druh činnosti Asokno, s.r.o. Vídeňská 340 Výroba plastových a hliníkových oken a dveří Auto RUPEXIM Vídeňská 343,

areál ČS Shell Autoservis, autobazar, assistence, odtahová služba

Bendex CZ s.r.o. Nad Safinou II 347 Obchodní činnost, prodej potravin BMW Bychl, s.r.o. Hodkovická 183

Vídeňská 169/19 Autorizovaný prodejce a servis nových a ojetých vozů BMW a MINI

BROCANTE s.r.o. Vídeňská 84 Zahradní architektura a doplňky CLOOS PRAHA, s.r.o. Vídeňská 352/5 Svářecí a svařovací technika. Prodej a servis

svařovacích robotů a automatů, poradenství DELIKOMAT s.r.o. Nad Jezerem 570 Nápojové automaty

Říjen 2009

Stránka 6 z 56



Název firmy Adresa Druh činnosti Donau Design Praha.s.r.o. Correli, s.r.o.

Vídeňská 182 Prodej školních a kancelářských potřeb

ECP, a.s. Ke Skále 455 Distribuce farmaceutických léčiv EXBIO Praha, a.s. Nad Safinou II 366 Výrobce monoklonálních protilátek a dalších

imunologických reagencií FLEXON, s.r.o. Nad Jezerem 454 Kompletní servis v oblasti výroby samolepících

etiket Galimpex, a.s. Na Průhoně 159 Autorizovaný prodej a servis nákladních a

užitkových vozů Renault Trucks, zastoupení pro prodej chladírenských návěsů Univan

Glynwed, s.r.o. Průmyslová 346 Elektrotvarovky, tvarovky, svařovací přístroje, sanitární technika, instalační systémy, průmyslové rozvody, čerpadla a armatury

Hela Praha v.o.s. Tronic Control, s.r.o.

Nad Safinou I 449 Obchodní společnost, poskytování software, Poradenství pro měření, regulaci a řídícísystémy

Otto Chýna, zahrádkářské centrum

Vídenská 353 Prodej keramiky, svíček, skla, plastů, dekorací, zahradnických potřeb

JIVA Jirák, s.r.o. K Jahodárně 170 Výrobce nerezového zařízení pro velkokuchyně JIVA –předv. centrum K Jahodárně 356 Marley ČR, s.r.o. Průmyslová 367 Distributor stavebních materiálů velkoobchodům a

maloobchodům: Střešní krytiny, okapy, odpadní a kanalizační systémy

Motoservis- Deyl Nad Jezerem 361 Prodejna motocyklů Honda Pekárna Bavorka Průmyslová 354 Pekárna, rozvážka čerstvého pečiva Pragometal, Ekobal, s.r.o. Vídeňská 172 Výroba obalových strojů s průtažnou folií – balící

technika Raczkowski, s.r.o. Za Safinou 469 Obchodní společnost ROGI, k.s. Vídeňská 166 Prodej a servis vysokozdvižných vozíků, prášková

lakovna SAFINA, a.s. Vídeňská 104 Výroba a služby v oblasti klenotnické polotovary,

klenoty, dentální materiály, chemické sloučeniny a odpady s obsahem drahých kovů

Sakol – ekotechnologie, s.r.o. Intergeo Group

Nad Safinou I 342 Komplexní konzultační, poradenské a dodavatelské služby v oblasti ekologie, geologie, hydrogeologie a inženýrské geologie

Schmachtl CZ, s.r.o. Vídeňská 185 Výhradní zástupce výrobců v oblasti elektrotechniky, elektroniky a strojírenství

STASAN s.r.o. Vídeňská 168 Půjčovna a prodej stavební mechanizace Stavokonzult, s.r.o. Ing.V.Sekyra

Na Průhoně 179 Stavební a realitní firma

Stavospol,s.r.o. Na Spojce 472 Stavebniny Škorpa kovovýroba Vestecká 6 Výroba gastro zařízení pro barové, restaurační a

kuchyňské provozy TISK SPRINT s.r.o. Vestecká 541 tiskárna Tradimex Praha, s.r.o. Vestecká 17 Autorizovaný prodejce a servis Škoda – Liaz,

Volvo

Říjen 2009

Stránka 7 z 56



Název firmy Adresa Druh činnosti Vágner bazény Nad Safinou II 348 Kompletní technologie k veřejným a soukromým

bazénům VIDIA, s.r.o. Nad Safinou II 365 Výrobce diagnostických souprav pro zdravotnictví Vinaglory, s.r.o. Vídeňská 452 Velkoobchod, maloobchod, výroba plastových a

pryžových výrobků Vyktera, s.r.o. Vestecká 167 Přípravné a demoliční práce, vodovody,

kanalizace Wanzl s r. o. Nad Safinou II 347 Výrobce nákupních vozíků, košů, prodejních a

vstupních zařízení, vybavení interiérů prodejen, regálových systémů a zařízení pro logistiku a průmysl.

Weidmüller, s.r.o. Vídeňská 340 Výrobce komponentů pro rozvaděčovou techniku.

2.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Záměrem oznamovatele je výstavba multifunkčního objektu Centra služeb, výroby a komerce Vestec sloužícího pro tichou a nerušící výrobu, servis technických zařízení, obchod a služby a s tím související skladové hospodářství. Pozemek určený v zástavbě je v majetku oznamovatele. V současné době je využíván jako louka, v katastru nemovitostí je veden jako orná půda. Pozemek je vhodný pro výstavbu záměru vzhledem k atraktivní poloze – na hlavní silnici (II/603) a v blízkosti budoucího sjezdu z velkého pražského okruhu. V sousedství pozemku na sever je sídlo firmy, sklady a výroba (CLOOS), na jihu je sousedem nákupní středisko (ALBERT) a čerpací stanice LPG (Gaspoint a.s.). Na západě, přes silnici II/603 je výrobní zóna a na východě, oddělena strouhou a izolační zelení se zemním valem navazuje na pozemek obytná zóna. Obec Vestec má vypracovaný územní plán. Dle tohoto územního plánu je dotčená plocha označena NK – území nerušící výroby, služeb a komerce. Záměr je v souladu s územním plánem obce. Posuzovaný záměr je navržen jak z hlediska umístění, tak z hlediska dispozičního a stavebně-technického řešení v jedné variantě, která byla předmětem posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. Pro účely porovnání variant jsou proto uvažovány pouze varianta aktivní (realizace záměru) a nulová varianta (zachování stávajícího stavu). AKTIVNÍ VARIANTA Aktivní variantou je chápána výstavba a provoz záměru, tak jak je navržen oznamovatelem záměru. Aktivní varianta je popsána a zhodnocena v tomto oznámení. NULOVÁ VARIANTA Nulová varianta předpokládá, že záměr nebude realizován. V takovém případě by bylo zájmové území ponecháno ve stávajícím stavu.

2.1.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Urbanistické řešení stavby Pozemek pro výstavbu záměru je v mírně svažitém terénu. Stavba záměru je vlastně stavbou v proluce. Jedná se tedy o stavbu haly, ze které v centrální části vystupuje do prostoru administrativní část. Tím dochází k oživení průčelí a stavba jako celek působí civilním dojmem. Vlastní hala má pravoúhlý půdorys. Stavba nebude

Říjen 2009

Stránka 8 z 56



převyšovat okolní zástavbu. Návrh řeší i parkové úpravy. Na východní straně, mezi zadní stěnou haly a linií obytných domků je umístěn ochranný val, který bude osázen zelení všech výšek. Stavba se tak začlení do okolní zástavby bez násilných přechodů. Architektonické řešení Architektonický návrh respektuje limity území a širší urbanistické souvislosti. Vůči hlavní komunikaci obce je navržena hlavní fasáda objektu, která zdůrazňuje administrativní a obchodní funkci záměru. Použita je kombinace zděných a zasklených ploch s přiznanými nosnými ocelovými prvky. Administrativní a obchodní část je předsazená, přičemž boční stěny tohoto předsazení svírá s hlavní fasádou úhel 450 a nabízí tak plnohodnotnou prezentaci hlavní fasády vůči silnici II/603. Stavba bere maximální ohled na navazující obytnou zástavbu. Je předsazena max. k hlavní ulici (tedy od obytné zástavby), střecha vůči obytné zástavbě klesá z důvodu zachování maximálního oslunění obytných parcel. Severovýchodní fasáda orientovaná k rodinným domům je plná a není zdrojem hluku – veškerá činnost je orientována vůči hlavní třídě. Mezi tuto fasádu a obytnou zástavbu je vložen terénní val, který bude osázen stromy. Úprava ploch, oplocení Nezastavěné plochy záměru jsou plochy pro sadové a vegetační úpravy. Sadové úpravy budou navrženy s ohledem na převažující zeleň v okolí, s důrazem na odstínění vlastní haly z pohledu od zástavby rodinnými domky. Plocha pro sadové úpravy je definována v koordinační situaci. Výsadba bude z přirozených druhů dřevin, ve východní části pozemku dřeviny vyšší (po vzrůstu výšky cca 4 – 5 m), ve zbylé části dřeviny keřovité a tráva. V dalším stupni projektové dokumentace bude řešen konkrétní výběr dřevin na konkrétní místa, tj. bude zpracován projekt sadových úprav. Oplocení pozemku bude ocelovým pletivem s plastovým povlakem, které bude připevněno na ocelové sloupky. Výška oplocení bude cca 2,0 nad upravený terén. Součástí oplocení budou posuvná vjezdová vrata, která budou umístěna na příjezdové komunikaci. Stavebně-technické řešení Stavební řešení Navržena je stavba v kombinace halové montované konstrukce (skladová část) a klasické zděné technologie v části obchodní resp. administrativní. Administrativní část bude s ohledem na specifický charakter provedena s pomocí želbet vodorovných konstrukcí, 2. NP lze zakončit ocelovou nosnou konstrukcí, její přiznání vytváří rovněž potřebný architektonický výraz. Skladová hala bude opatřena sendvičovými fasádními panely, vytvářejícími potřebný kontrast mezi administrativní a skladovou částí. Skladová část bude založena na pilotách. Stavba nevyžaduje nadstandardní nasazení stavebních technologií. Půdorysné rozměry skladové části jsou 115 x 21 m, administrativní části, která je nepravidelného tvaru, přibližně 61 x 24 m. Výška atiky objektu bude 8,5 m. Hala bude určena pro ukládání zboží, s ohledem na jeho charakter lze připustit skladování na paletách i v regálech. S ohledem na pronajímatelný charakter nebude instalována žádné sofistikovaná manipulační či distribuční technologie. Vytápění a větrání

2.1.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení realizace záměru: 03/2010 Dokončení záměru: 10/2010

Říjen 2009

Stránka 9 z 56



2.1.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků

Kraj středočeský Obec Vestec Záměr může potenciálně ovlivnit situace (dopravní, imisní, hlukovou, apod.) také v dalších územně samosprávných celcích. Jedná se především o oblasti podél přepravních tras souvisejících s výstavbou a provozem záměru.

2.1.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Územní rozhodnutí a stavební povolení – příslušným stavebním úřadem je Stavební úřad Jesenice.

2.2 Údaje o vstupech

2.2.1 Půda

Dotčené území se nachází v centrální části obci v přímé návaznosti na páteřní komunikaci, která je současně silnicí II/603. Je umístěno na obdélníkový pozemek, jehož orientace je shodná s osou místní komunikace. Parcela je připojena na sousední pozemek č. 327/22, na kterém je zřízen společný vjezd pro stavbu. Všechny dotčené pozemky jsou v k. ú. Vestec u Prahy, Středočeský kraj. Tab. 4: Pozemkové parcely dotčené stavbou

Parcela Výměra (m2) Druh pozemku Vlastník

327/16 11 204 Orná půda JUDr. Drahomíra Kůrková, 1. máje 314, Jílové u Prahy, 254 01

327/24 266 Orná půda 327/22 295 Ostatní plocha – ostatní komunikace

Zájmové území pro výstavbu je vedeno v katastru nemovitostí v kategorii orná půda a je tedy součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). Záměr vyžaduje vynětí pozemků 327/16 a 327/24 ze zemědělského půdního fondu. Záměr nevyžaduje zábor pozemků určených k plnění funkce lesa.

2.2.2 Voda

Zdrojem vody je veřejný vodovodní řad. Vodovodní řad patří do infrastrukturního majetku obce Vestec. Voda pro sociální účely Objekt je dimenzován pro 95 zaměstnanců, z toho 50 bude v dělnických profesích (skladníci) a 45 administrativních pracovníků. Měrná roční potřeba vody stanovená dle přílohy č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích je 2 220 m3. Voda pro hasební účely Potřeba vody pro hasební účely bude zajištěna z požární nádrže, která je součástí retenční nádrže. Druh činnosti záměru nevyžaduje nároky na potřebu vody pro technologické účely.

Říjen 2009

Stránka 10 z 56



2.2.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje

V areálu centra bude pravděpodobně probíhat lehká výroba servisního charakteru, v současné době neznáme typ těchto prací, tudíž neznáme ani předpokládané potřebné suroviny. Elektrická energie Skladový areál je napojen na stávající distribuční síť ČEZ a.s. • požadovaný příkon: 127 kW • z toho instalovaná zařízení 42 kW Zemní plyn Pro otop a ohřev TUV bude využíván zemní plyn. Hodinová potřeba zemního plynu 38,2 m3/hod Roční potřeba zemního plynu 59 220 m3/rok

2.2.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Doprava Dopravně je areál záměru napojen na veřejnou komunikační síť v obci Vestec, a to na silnici II/603 (Vídeňská ulice) Praha - Jesenice. Areál bude napojen na společný sjezd ze silnice II/603, který byl realizován společně se sousedním komerčním objektem (obchodní středisko firmy CLOOS Praha). Předpokládá se jak provoz lehkých a těžkých nákladních automobilů tak i osobních automobilů. Je navrženo 26 stání pro osobní automobily z jihovýchodní strany haly, 4 stání pro odstavení a 3 stání (dokovací místa) pro vykládku a expedici zboží. Výhledové intenzity dopravy spojené s provozem záměru, poskytnuté investorem jako podklad k vypracování této dokumentace, jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 5: Intenzita dopravy spojená s provozem záměru za 24 hodin Typ automobilu Den (600 až 2200 hod) Noc (2200 až 600 hod)

TNA - kamiony 6 0 Nákladní automobily - typ Avia, Iveco (do 5 t) 12 0 LNA - dodávky (do 3,5 t) 15 0 Osobní automobily 80 0 Doba příjezdu a odjezdu dopravní obsluhy vyplývá z provozu areálu tj. pouze v denní době. V rozptylové a hlukové studii je počítáno s rozdělením směrů dopravy 50 % směr Praha a 50 % směr Jesenice. Stručný popis inženýrských objektů Elektrická energie: realizována bude NN přípojka, připojená na NN distribuční vedení, ukončené v RIS na hranici sousedního pozemku 327/20 zasmyčkováním do vlastní HDS. Dešťová, splašková kanalizace, vodovod a plynovod: pro tato připojení jsou připojovací body k disposici na pozemku stavby 327/21, realizovány byly v rámci stavby sousedního areálu CLOOS Praha, kapacitně a technicky jsou dimenzovány pro připojení záměru. Orientační délky přípojek: NN přípojka elektro: 22 m - STL přípojka plynu: 85 m - přípojka vody: 91 m - přípojka splaškové kanalizace: 86 m - přípojka dešťové kanalizace 94 m Všechny přípojky budou realizovány na stávající zařízení, umístěné na pozemku stavby.

Říjen 2009

Stránka 11 z 56



Zajištění vody a energií po dobu výstavby Všechny přípojky pro realizaci záměru budou zhotoveny jako definitivní a budou určeny rovněž pro potřeby stavby.

2.3 Údaje o výstupech

2.3.1 Ovzduší

Emise při výstavbě Za krátkodobý plošný zdroj znečišťování lze formálně pokládat fázi výstavby (příprava staveniště, výkopové a stavební práce). Do ovzduší budou emitovány zejména prachové částice. Skutečná kvantifikace objemu emisí by byla spekulativní, významný podíl na emisi prachu budou mít resuspendované částice prachu (sekundární prašnost), jejichž objem je závislý na těžko kvantifikovatelných okolnostech, jako je období výstavby, průběh počasí, zrnitostní složení zemin na staveništi, apod. Také modelování těchto imisí je problematické a žádný z referenčních výpočtových imisních modelů uvedený v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. nezahrnuje sekundární ani resuspendované částice. Z hlediska ochrany ovzduší je třeba upozornit na skutečnost, že při přípravě a zakládání stavby bude při provádění zemních prací a manipulaci se sypkými materiály třeba vhodnými technickými a organizačními prostředky minimalizovat sekundární prašnost a její vliv na okolní životní prostředí. Z hlediska dopravy dodavatel stavby zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především při zemních pracích a další výstavbě. V případě potřeby bude zabezpečeno skrápění plochy staveniště. Dodavatel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest k zařízení staveniště pro celou dobu výstavby. Při uplatnění opatření proti prašnosti nebude vliv na ovzduší v období výstavby významný a bude časově omezený. Emise při provozu Stacionární zdroje – energetické spalovací zdroje Každá část areálu – A, B a C bude obsahovat samostatnou kotelnu, zajištění tepla a TUV bude tedy řešeno odděleně – důvodem je variabilita vnitřního provozu a provozní charakteristika, která se může lišit u provozovatelů jednotlivých částí zásadním způsobem. V každé části bude kotelna osazená plynovým kotlem o výkonu cca 100 kW, pro ohřev TUV pak bude instalován do každé části samostatný boiler o výkonu cca 18 kW. Kotle budou odkouřeny nad střechu objektu. Nový energetický zdroj bude vzhledem k použití zemního plynu jako „nejekologičtějšího“ fosilního paliva emitovat zejména oxidy dusíku, v menší míře též oxid uhelnatý. Určující pro velikost emisí je spotřeba zemního plynu.

- 3 x kotel na vytápění: 31,8 m3/hod - 3 x kotel na TUV 6,6 m3/hod - max. hodinová spotřeba ZP: 38,2 m3/hod - roční spotřeba na vytápění: 44 000 m3/rok - roční spotřeba celkem 59 220 m3/rok

Pro výpočet velikosti emisí byly použity emisní faktory uvedené v Nařízení vlády č. 205/2009 Sb. k zákonu č. 86/2002 Sb., o ovzduší. Hodnoty emisních faktorů v případě tohoto instalovaného výkonu jsou obsaženy v následující tabulce v kg škodliviny na 106 m3 zemního plynu. Tab. 6: Emisní faktory pro škodliviny produkované ze spalování zemního plynu (kg/106 m3 spáleného plynu) Palivo Topeniště Výkon kotle Tuhé znečišťující

látky

SO2 NOx CO VOCS

zemní plyn jakékoliv 0,2-5 MW 20 2,0.S (9,6)

1300 320 64

Říjen 2009

Stránka 12 z 56



Výsledné emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého z energetického zdroje jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 7: Emise ze spalování zemního plynu Škodliina/zdroj Emise

g/s g/hod t/rok

NOx kotle na vytápění 0,011483 41,34 0,057 kotle na TUV 0,002383 8,58 0,020 celkem 0,013794 49,66 0,077

CO kotle na vytápění 0,002827 10,18 0,014 kotle na TUV 0,000587 2,11 0,005 celkem 0,003396 12,22 0,019

Z tabulky emisních vydatností energetických zdrojů spalujících zemní plyn je patrné, že nejvýznamnější škodlivinou znečišťující ovzduší budou oxidy dusíku. Spalovací zdroje budou podle výpočtu z emisních faktorů celkem emitovat cca 77 kg oxidů dusíku a 19 kg oxidu uhelnatého ročně. Takto vypočtené emise podle emisních faktorů uvedených v Nařízení vlády č. 205/2009 Sb. jsou obvykle vyšší než emise skutečné – naměřené autorizovaným měřením. Výrobci kotlů uvádějí v emisní charakteristice emisní koncentrace oxidů dusíku pod 60 mg/m3. Můžeme tedy očekávat, že skutečné emise oxidů dusíku budou nižší, než emise vypočtené pomocí emisních faktorů. Rozptylová studie pracuje tedy s jistou rezervou. Mobilní zdroje – navazující doprava Emise z dopravy budou vznikat zejména při pojezdech na parkovištích a manipulačních plochách. V rámci posuzovaného areálu centra služeb, výroby a komerce je navrženo parkoviště pro osobní automobily v jeho západní části s celkovým počtem 26 parkovacích stání. Dále jsou pak v rámci areálu navržena 4 stání pro odstavení nákladních automobilů a 3 stání (dokovací místa) pro vykládku a expedici zboží. Doprava generovaná posuzovaným záměrem je dle poskytnutých podkladů následující: Tab. 8: Počty jízd v jednom směru spojené s provozem záměru Den (600 až 2200 hod) Noc (2200 až 600 hod)

osobní automobily 30 0

dodávky 15 0 nákladní automobily 12 0

těžké nákladní automobily 6 0 Pro účely této rozptylové studie je počítáno s rozdělením směrů dopravy 50 % směr Praha a 50 % směr Jesenice. Pro výpočet emisí jsou použity jednotné emisní faktory pro motorová vozidla uvedené v PC programu MEFA 06 (Mobilní Emisní FAktory, ATEM Praha, VŠCHT Praha, červen 2006). Výsledné emisní vydatnosti oxidů dusíku, PM10 a benzenu uvádí následující tabulka. Tab. 9: Emise z navazující dopravy Zdroj emisí NOx PM10 benzen

g/h 3,23 0,29 0,03 kg/rok 27,91 2,50 0,29 Z tabulky vyplývá, že nejvyšší emisní hmotnostní tok připadá na oxidy dusíku. V daném případě se projevil vliv víceemisí ze studených startů, kdy ještě není funkční katalyzátor.

Říjen 2009

Stránka 13 z 56



2.3.2 Odpadní vody

Z provozu záměru budou vznikat následující hlavní druhy odpadních vod: - splaškové odpadní vody, - dešťové vody.

Splaškové odpadní vody Splaškové odpadní vody vznikají v hygienických zařízeních v množství odpovídajícím výše vypočtenému objemu potřeby vody. Splaškové vody budou svedeny do oddílné splaškové kanalizace v majetku obce Vestec. Množství odpadních vod odváděných do splaškové kanalizace bude 2 220 m3 za rok. Dešťové odpadní vody Dešťové vody z pozemku investora budou svedeny do retenční a požární nádrže, kde bude stále zadržováno 120 m3 vody pro potřeby případného hašení požáru, zbytek odveden do dešťové kanalizace v majetku obce Vestec. Dešťové vody ze zpevněných, automobily pojížděných ploch budou z bezpečnostních důvodů svedeny do ORL a pak teprve do dešťové kanalizace. Předpokládaný odtok dešťových vod je uveden v následující tabulce. Tab. 10: Množství dešťových vod Povrch Plocha v m2 Odt. koeficient Intenzita Odtok v l/s Střechy 3729 1,0 126 46,98 Zpevněné plochy 2408 0,9 126 27,30 Zeleň 5361 0,1 126 6,75 Celkem 11499 0,835 81,03 Odtok pro dobu 15 minut 9,6012 ha redukovaná plocha 72,93 m3 Pozn. Hydrotechnické výpočty jsou provedeny ve smyslu ČSN 73 67 01. Výpočty jsou provedeny pro zatěžující déšť trvání T=15 min a

při periodicitě cca n = 1, který má intenzitu i15 = 126 l/sec.ha.

2.3.3 Odpady

Nakládání s odpady řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky. Pro posuzovanou stavbu jsou důležité zejména vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), a č. 383/2001 Sb., v platném znění o podrobnostech nakládání s odpady. Při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Provozovatel bude jako původce odpadů splňovat povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odvoz a další zpracování vznikajících odpadů bude prováděno pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpady budou shromažďovány v odpovídajících shromažďovacích prostředcích a bez zbytečného prodlení budou předávány oprávněné osobě k využití nebo odstranění. Během výstavby se předpokládá vznik běžných stavebních odpadů. Při běžném provozu budou vznikat odpady charakteristické pro prodejní a skladové objekty. Produkce odpadů bude odpovídat běžným odpadům komunálním s vyšším obsahem odpadů obalů. Odpady nebudou dlouhodobě skladovány ve větších množstvích, ale v pravidelných intervalech budou co nejdříve předávány k dalšímu využití nebo ke zneškodnění oprávněným firmám.

Říjen 2009

Stránka 14 z 56



V následujících tabulkách jsou uvedeny předpokládané odpady vznikající při výstavbě a při provozu záměru. Odpady jsou zatříděny do druhů a kategorií dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů. Tab. 11: Přehled a kategorizace odpadů vznikajících při výstavbě Kód Název Kategorie Původ

15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O stavba 15 01 02 Plastové obaly O stavba 15 01 03 Dřevěné obaly O stavba 15 01 06 Směsné obaly O stavba

15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpeč. látek nebo těmito látkami znečištěné

N stavba

15 02 02 Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N stavba

17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků

O stavba

17 04 07 Směsné kovy O stavba 17 04 11 Kabely O stavba 17 05 04 Zemina a kamení O zemní práce 17 06 04 Izolační materiály O stavba 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady O stavba 20 03 01 Směsný komunální odpad O dělníci 20 03 03 Uliční smetky O čištění kom. Pozn. Původcem odpadů, které budou při výstavbě vznikat, bude dodavatel stavby. Pro kvantifikaci jednotlivých druhů odpadů nejsou

v této fázi přípravy záměru k dispozici potřebné údaje. Během výstavby bude vedena evidence o množství a způsobu nakládání

s odpadem, v souladu s vyhláškou MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Ke kolaudaci stavby budou

předloženy doklady vypovídající o způsobu využití odpadů ze stavební činnosti nebo o způsobu jejich odstranění, pokud není jejich

využití v souladu se zákonem o odpadech možné, z dokladů musí být patrné jaký odpad a v jakém množství byl předán oprávněné

osobě, identifikační údaje této osoby a datum předání odpadu.

Tab. 12: Přehled a kategorizace odpadů vznikajících při provozu Kód Název druhu odpadu Kategorie

13 05 02 Kaly z odlučovačů oleje N 15 01 02 Plastové obaly O 15 01 01 Papírové a lepenkové obaly O 15 01 06 Směsné obaly O 16 06 01 Olověné akumulátory N 20 01 21 Zářivky nebo ostatní odpad s obsahem rtuti N 20 03 01 Směsný komunální odpad O

2.3.4 Ostatní výstupy

Hluk – období výstavby Stavba je navržena v kombinaci halové montované konstrukce (skladová část) a klasické zděné technologie v části obchodní resp. administrativní. Vjezdy a výjezdy ze staveniště budou napojeny na sousední pozemek č. 327/22, na kterém je zřízen společný vjezd pro stavbu, který je předmětem tohoto projektového řešení a současně zpřístupňuje stávající objekt firmy CLOOS Praha na parcele 327/20 (stavební parcela č. 41). Dále je pak staveništní doprava napojena na silnici II/603 procházející obcí Vestec.

Říjen 2009

Stránka 15 z 56



Dočasné zdroje hluku spojené s výstavbou nového záměru budou provozovány v celém časovém průběhu výstavby. Jejich lokalizace bude závislá na okamžitém stavu a postupu stavebních prací. Práce na výstavbě lze rozdělit zhruba do tří etap – přípravné zemní práce, vlastní stavební práce a dokončovací práce, terénní úpravy.

1. etapa – přípravné zemní práce 2. etapa – vlastní stavební práce 3. etapa – dokončovací práce, terénní úpravy

Při výstavbě bude užita řada strojů, které většinou patří k významným zdrojům hluku. Dle způsobu šíření hluku do okolí se bude jednat o zdroje liniové (např. doprava zeminy, stavebních materiálů) a bodové (např. kolový nakládací stroj, jeřáby, apod.). Vzhledem k tomu, že lokalizace jednotlivých strojů a zařízení se během zemních a stavebních a dokončovacích prací mění a jejich vzdálenost od chráněné zástavby není konstantní, byly pro výpočet a hodnocení hluku ze stavební činnosti zvoleny teoretické výpočetní body:

- V1 - vzdálenost 50 m … střední vzdálenost od hranice předpokládaného staveniště k nejbližší hlukově chráněné zástavbě, která je situována východním směrem,

- V2 - vzdálenost 70 m … střední vzdálenost od hranice předpokládaného staveniště k zástavbě, která je situována severovýchodním směrem.

Tab. 13: Použité stroje - zemní práce

Typ stroje Počet Akustické parametry

LpA,XX

Průměrná doba

použití za směnu

(hod / min)

LAeq, 14hod

v 50 m

LAeq,14hod

v 70 m

Kolový nakládací a vykl. stroj UNC 1 LpA,5 = 83 dB 8 / 480 60,6 57,7 Rypadlo Caterpillar 428C 1 LpA,5 = 83 dB 8 / 480 60,6 57,7 Hutní a vibrační válec 1 LpA,5 = 87 dB 2 / 120 58,5 55,6 Nákladní automobil 3/hod LAeq,7,5 = 53,5 dB Tab. 14: Použité stroje – vlastní stavební práce


LpA,XX

Průměrná doba

použití za směnu

(min)

LAeq, 14hod

v 50 m

LAeq,14hod

v 70 m

Automobilní jeřáb GROVE TM 875 1 LpA,5 = 76 dB 7 / 420 53,0 50,1 Kolový nakládací a vykl. stroj UNC 1 LpA,5 = 83 dB 5 / 300 58,5 55,6 Čerpadlo betonové směsi 1 LpA,5 = 80 dB 9 / 540 58,1 55,2 Domíchávače betonové směsi 2 LpA,5 = 80 dB 3 / 180 56,3 53,4 Stavební míchačky 2 LpA,5 = 74 dB 9 / 540 55,1 52,2 Stavební výtah NOV 1000 1 LpA,1 = 80 dB 6 / 360 56,3 53,4 Nákladní automobil 3/hod LAeq,7,5 = 53,5 dB

Říjen 2009

Stránka 16 z 56



Tab. 15: Použité stroje – dokončovací práce, terénní úpravy


LpA,XX

Průměrná doba

použití za směnu

(min)

LAeq, 14hod

v 50 m

LAeq,14hod

v 70 m

Kolový nakládací a vykl. stroj UNC 1 LpA,5 = 83 dB 4 / 240 57,6 54,7 Finišer 1 LpA,5 = 78 dB 8 / 480 55,6 53,7 Silniční válec 1 LpA,5 = 75 dB 3 / 180 48,3 45,4 Domíchávače živičné směsi 1 LpA,5 = 80 dB 3 / 180 53,3 50,4 Domíchávače betonové směsi 1 LpA,5 = 80 dB 3 / 180 53,3 50,4 Okružní pila 1 LpA,1 = 90 dB 2 / 120 47,6 44,7 Nákladní automobil 2/hod LAeq,7,5 = 51,8 dB Legenda:

LpA,1 - hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 1 m od stroje [dB],

LpA,5 - hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 5 m od stroje [dB]

LpA,7,5 - hladina akustického tlaku A ve vzdálenosti 7,5 m od stroje [dB]

LAeq,12hod - je ekvivalentní hladina akustického tlaku A od provozu jednotlivého stroje nebo zařízení v časovém intervalu pracovní doby

T (700 – 2100 hodin, tj. 840 minut) [dB].

Hluk – období provozu Zdroji hluku související s provozem záměru a projevující se ve venkovním prostředí jsou vesměs zdroje související s větráním, vytápěním popř. chlazením objektu záměru, v menší míře pak doprava. Dle způsobu šíření hluku do okolí lze zdroje hluku rozdělit na liniové, stacionární a plošné. Liniové zdroje hluku Hluk z dopravy bude pouze v době, kdy záměr bude provozován. Hlukové emise budou vznikat zejména při pojezdech na parkovištích a manipulačních plochách. V rámci posuzovaného areálu CVK je navrženo parkoviště pro osobní automobily v jeho západní části s celkovým počtem 26 parkovacích stání. Dále jsou pak v rámci areálu navrženy 4 stání odstavení nákladních automobilů a 3 stání (dokovací místa) pro vykládku a expedici zboží. Doprava generovaná posuzovaným záměrem je dle poskytnutých podkladů následující: Tab. 16: Počty jízd v jednom směru spojené s provozem záměru Den (600 až 2200 hod) Noc (2200 až 600 hod)

osobní automobily 30 0

dodávky 15 0 nákladní automobily 12 0

těžké nákladní automobily 6 0 Areál provozovny CVK je napojen na silnici II/603 tj. hlavní komunikaci procházející obcí Vestec. Pro účely této hlukové studie je počítáno s rozdělením směrů dopravy na 50 % směr Praha a 50 % směr Jesenice. Stacionární zdroje hluku Mezi hlavní stacionární zdroje hluku, které potencionálně budou ovlivňovat venkovní prostředí, lze zařadit především zdroje související s větráním, vytápěním popř. chlazením objektu záměru. VZT zařízení budou umístěny ve strovách VZT. Stacionární zdroje hluku uvažované při výpočtech a jejich akustické parametry jsou uvedeny v níže uvedené tabulce.

Říjen 2009

Stránka 17 z 56



Tab. 17: Stacionární zdroje hluku spojené s provozem areálu záměru

Zdroj hluku

Hladina akustického

tlaku 1 m od zdroje

LpA v dB

Počet

v provozu

den / noc

Umístění

Sání čerstvého vzduchu pro obchodní a administrativní část A

72,0 1 / 0 střecha haly, část A

Výtlak odpadního vzduchu pro obchodní a administrativní část A


Venkovní jednotka chlazení serveru 49,0 1 / 1 střecha haly, část A Výtlak komínu vnitřní cirkulační jednotky SAHARA plus pro vytápění skladové a provozní části A


Sání vnitřní větrací jednotky SAHARA plus pro skladovou a provozní část A


Sání čerstvého vzduchu pro obchodní a administrativní část B

72,0 1 / 0 střecha haly, část B

Výtlak odpadního vzduchu pro obchodní a administrativní část B


Venkovní jednotka chlazení serveru 49,0 1 / 1 střecha haly, část B Výtlak komínu vnitřní cirkulační jednotky SAHARA plus pro vytápění skladové a provozní části B


Sání vnitřní větrací jednotky SAHARA plus pro skladovou a provozní část B


Sání čerstvého vzduchu pro obchodní a administrativní část C

72,0 1 / 0 střecha haly, část C

Výtlak odpadního vzduchu pro obchodní a administrativní část C


Venkovní jednotka chlazení serveru 49,0 1 / 1 střecha haly, část C Výtlak komínu vnitřní cirkulační jednotky SAHARA plus pro vytápění skladové a provozní části C


Sání vnitřní větrací jednotky SAHARA plus pro skladovou a provozní část C


Výtlak komínu vnitřní cirkulační jednotky SAHARA plus pro vytápění části D

55,0 2 / 2 střecha haly, část D

Sání vnitřní větrací jednotky SAHARA plus pro část D

66,0 2 / 0 střecha haly, část D

Plošné zdroje hluku Vzhledem k minimální hodnotě vážené neprůzvučnosti R´w = 32 dB prvků obvodového pláště haly, bude hluk z činnosti uvnitř objektů vně obvodového pláště dostatečně utlumen. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A v halách nepřesáhne hodnotu 70 dB. Plošný zdroj hluku bude představovat parkoviště pro osobní automobily (celkem 26 stání) a manipulační plochy pro nákladní automobily.

Říjen 2009

Stránka 18 z 56



Vibrace Během výstavby záměru může dojít vlivem průjezdů těžkých nákladních automobilů a stavebních strojů a dalších stavebních prací k lokálnímu výskytu zvýšených vibrací. Zařízení s velkými zdroji vibrací budou umístěny na vlastním základu popř. opatřeny pryžovým podložením. Výskyt jmenovaných zařízení bude převážně krátkodobý a omezí se pouze na denní dobu. Výraznější projev vibrací lze obecně očekávat do vzdálenosti řádově jednotek metrů od zdroje vibrací. Vzhledem ke vzdálenosti nejbližších obytných objektů a ostatních výrobních či nevýrobních objektů od místa výstavby se přenos vibrací do těchto objektů nepředpokládá. Provoz záměru nebude zdrojem významných vibrací. Záření Záření radioaktivní V areálu centra se nebudou provozovat žádné zdroje ionizujícího záření s radioaktivními zářiči. Opatření k ochraně před ionizujícím zářením se nenavrhují. Záření neionizující Záření elektromagnetické V areálu centra se nebudou provozovat generátory vysokých a velmi vysokých frekvencí ve smyslu nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Budou uplatněny zásady bezpečnosti práce pro pracoviště s výpočetní technikou (resp. monitory), tj. budou používána schválená zařízení, uspořádání pracovišť bude navrženo dle příslušných technických norem. Záření ultrafialové Škodlivé účinky záření vysokofrekvenčního, infračerveného, viditelného, ultrafialového se budou dále uplatňovat při sváření, po dobu výstavby objektu. Pracovníci budou chráněni osobními ochrannými pracovními prostředky. Osoby v okolí místa sváření budou chráněny zástěnou.

3 ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

3.1 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

3.1.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání

Záměrem oznamovatele je výstavba multifunkčního objektu Centra služeb, výroby a komerce sloužícího pro tichou a nerušící výrobu, servis technických zařízení, obchod a služby a s tím související skladové hospodářství. Pozemek určený v zástavbě je v majetku oznamovatele. V současné době je využíván jako louka, v katastru nemovitostí je veden jako orná půda. Obec Vestec má zpracovaný územní plán. Dle platného územního plánu je plocha, na níž se nachází dotčený pozemek, označena NK – území nerušící výroby, služeb a komerce. Plocha je určena k zástavbě. Záměr je navržen v souladu s územním plánem obce Vestec.

Říjen 2009

Stránka 19 z 56



Obr. 1: Výřez z územního plánu obce Vestec

Dotčené území NK – ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY, SLUŽEB A KOMERCE Určené využití: - služby a nerušící výroba a odpovídající skladové zázemí. Přípustné využití: - služební a pohotovostní byty,

- doprovodná administrativa a stravovací zařízení - lokální parkoviště a dopravní zařízení

Podmínky: - vliv činnosti nesmí negativními vlivy na kvalitu životního prostředí přesáhnout vyznačenou hranici areálu,

- provozované činnosti musí splňovat veškeré podmínky vyplývající ze zákonných norem na ochranu životního

prostředí

Nepřípustné využití: - chovatelství, které svými důsledky narušuje životní prostředí - bydlení (vyjma služebních a pohotovostních bytů)

- nesmí být umísťovány stavby, které by byly zdrojem elektromagnetického rušení a záření - zařízení občanské vybavenosti kromě specifických výrobních služeb

Limity pozemků: - maximální velikost zastavěné plochy pozemků: 35 % z celkové plochy pozemků, - minimální velikost ozeleněné plochy: 25 % z celkové plochy pozemků

3.1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů

Záměrem oznamovatele je výstavba multifunkčního objektu Centra služeb, výroby a komerce sloužícího pro tichou a nerušící výrobu, servis technických zařízení, obchod a služby. Pozemky určené k realizaci záměru jsou v katastru nemovitostí vedeny jako orná půda. Záměr vyžaduje vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Pozemek je určen územním plánem obce k zástavbě. Záměr nevyžaduje zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Záměr neleží v oblasti žádného chráněného ložiskového území. Realizací záměru nebude dotčena kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů v dotčeném území.

Říjen 2009

Stránka 20 z 56



3.1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž

Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Návrh územního systému ekologické stability (ÚSES) vychází z ÚTPM MMR a MŽP ČR pro vymezování regionálního a nadregionálního ÚSES ČR (1996). Dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných přírodě blízkých ekosystémů, které udržují v území přírodní rovnováhu. ÚSES je navrhován tak, aby se vytvořila síť biocenter a biokoridorů, které je vzájemně propojují a interakčních prvků. ÚSES má zabezpečit uchování, případně rozhojnění genofondu rostlin a živočichů přírodních společenstev a umožnit jim migraci v daném území. Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů. Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry. Vznik plně funkčního systému ekologické stability je zpravidla dlouhodobý proces. Úkolem územního plánování je zachovat ekologicky cenné plochy, nezablokovat výstavbou jejich propojení a zajistit tak následně dosažení plné funkčnosti systému. Nadregionální a regionální ÚSES Kostrou systému ekologické stability v širším okolí dotčeného území je nadregionální biokoridor (NRBK) K 59 – Údolí Vltavy - Štěchovice, kterým je tok řeky Vltavy s břehovými porosty (vodní a nivní osa), ve vzdálenosti cca 5 km od území výstavby (osa NRBK 6,8 km). NRBK Vltavy prochází v tomto úseku převážně zastavěnou oblastí a nemá funkční břehové porosty. Na tuto kostru navazují další skladebné prvky ÚSES. Západně cca 5,5 km od území výstavby je s NRBK Vltavy spojeno RBC 1402 Šance o rozloze 60 ha a délce cca 4 km. Krátkým (1,5 km) regionálním biokoridorem (RBK) 1194 je spojeno s dalším RBC 1409 Modřanská rokle (60 ha). RBK 1193, který je spojnicí (3,5 km) s RBC Hrnčířské louky je určen k založení, stejně jako RBC 1406 Hrnčířské louky v oblasti Šeberova. Nefunkční RBK 1193 vzdálený cca 2 km je nejbližším ÚSES v okolí území výstavby. Z RBC Hrnčířské louky vychází na dvě strany další RBK určené k založení, které jsou spojnicí se stávajícími RBC. RBK 1199 vede severozápadním směrem zhruba po toku Kunratického potoka po okraji obce Kunratice a s funkčním úsekem před napojením na RBC 1407 Kunratický les (50 ha). RBK 1192 vede severovýchodním směrem a napojuje se na RBC 1404 Milíčovský les (40 ha). Z RBC Milíčovský les vychází dva převážně funkční RBK 1191 a 1195. RBK 1191 jde po proudu Botiče severovýchodním směrem. RBK 1195 jde proti proudu Botiče jižním směrem na Průhonice a dále pokračuje až do RBC 1403 Osnický les, o rozloze 50 ha určené k vymezení, z něj pokračuje RBK 1196, 1197 a 1198 přes RBC 1399 Les u Radlíku a 1398 Záhořanský důl až k napojení na NRBK Vltavy. Lokální ÚSES Území výstavby není součástí navrženého územního systému ekologické stability. Biokoridory probíhají mimo území. Nejbližším prvkem lokálního ÚSES ve vzdálenosti cca 0,2 km severovýchodně od území výstavby je nefunkční lokální biocentrum (LBC) Lesopark u bývalé sušárny. Z tohoto biocentra vychází na západ a na východ nefunkční lokální biokoridory (LBK). LBK směrem na západ přechází přes komunikaci II/603 až k napojení na funkční LBK. Východním směrem vedoucí biokoridor se po cca 300 m napojuje na LBK vedoucí zhruba severojižním směrem od LBC U rybníka ve Vestci (cca 0,9 km východně od území výstavby) až na severu k hranici řešeného území.

Říjen 2009

Stránka 21 z 56



Zvláště chráněná území V dotčeném území ani v jeho nejbližším okolí se nenacházejí žádné chráněné části přírody (zvláště chráněné území, naleziště popř. chráněné stromy) ve smyslu zákona č. 114/92 Sb. Stejně tak nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Dotčené území ani není součástí chráněné oblasti. V širším okolí dotčeného území (v okruhu do cca 8 km) se vyskytují tato ZCHÚ (zvláště chráněné území): • Přírodní památka 1098 (PP) Hrnčířské louky (29,53 ha) ve vzdálenosti cca 2 km severovýchodně od

zájmového území – komplex luk a rybníků s bohatou květenou a aviofaunou. • Přírodní památka 648 (PP) Cholupická bažantnice (13,78 ha) ve vzdálenosti cca 2,6 km západně od

zájmového území – přirozená lesní společenstva střemchové jaseniny a habrové doubravy. • Přírodní památka 648 (PP) Modřanská rokle (124,88 ha) ve vzdálenosti cca 3 km severozápadně od

zájmového území – hluboce zaklesnuté údolí Libušského potoka, na svazích ostrůvky teplomilných pastvin. • Přírodní památka 1041 (PP) Údolí Kunratického potoka (151,99 ha) ve vzdálenosti cca 1,4 km západně od

zájmového území – svahy údolí Kunratického potoka, přirozený meandrující tok v lesních porostech přirozené skladby – komplex Michelského a Kunratického lesa, dobře zachované dubové a habrové porosty na svazích morfologicky členitého území, zbytky společenstva skalní stepi.

• Přírodní památka 1114 (PP) Milíčovský les a rybníky (93,30 ha) ve vzdálenosti cca 1,4 km východně od zájmového území – rybniční soustava s mokrými loukami a olšinami a významnou florou a faunou.

• Přírodní památka 648 (PP) V hrobech (1,31 ha) ve vzdálenosti cca 4,8 km severozápadně od zájmového území – naleziště křivatce českého a koniklece lučního.

• Přírodní rezervace 177 (PR) Šance (116,81 ha) ve vzdálenosti cca 5,1 km západně od zájmového území – skalnaté svahy v údolí Břežanského potoka porostlé dubovými porosty přirozeného charakteru.

Obr. 2: Mapka ZCHÚ v širším okolí záměru, 1:100 000

Území přírodních parků V nejbližším okolí dotčeného území se nenachází přírodní park ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nejbližší Přírodní park 108 – Modřanská rokle - Cholupice o rozloze 1 707,5 ha se nachází nejblíže ve vzdálenosti cca 2,2 km západně od území výstavby, jeho jádrem je zvláště chráněné území Modřanská rokle. Do 5 km od zájmového území jsou ještě tyto přírodní parky:

Říjen 2009

Stránka 22 z 56



• Přírodní park 101 – Botič - Milíčov o rozloze 824 ha ve vzdálenosti cca 4,2 km severovýchodně od území výstavby byl vyhlášen roku 1984, údolní nivy přirozeně meandrujícího Botiče a Pitkovického potoka, obsahuje zvláště chráněná území Pitkovická stráň a Milíčovský les a rybníky.

• Přírodní park 201 – Střed Čech o rozloze 9 890,03 ha ve vzdálenosti cca 4,2 km jihozápadně od území výstavby byl vyhlášen roku 1990, obsahuje řadu zvláště chráněných území (např. NPP Medník, PR Zvolská homole, VKP Třeštibok, přírodní koridor řeky Sázavy a další).

Území soustavy Natura 2000 Ptačí oblasti V dotčeném území ani v jeho nejbližším okolí se nenalézá žádná vyhlášená ptačí oblast. Nejbližší ptačí oblasti jsou od dotčeného území vzdálené více než 30 km. Evropsky významné lokality podle NATURA 2000 V dotčeném území ani v jeho nejbližším okolí se nenalézá žádná navržená evropsky významná lokalita. Nejbližší lokality jsou od zájmového území vzdálené více než 4 km. Jsou to: • Evropsky významná lokalita Milíčovský les – kód lokality CZ0113002, severovýchodně od území výstavby

(cca 4 km), o rozloze 11,42 ha, tvoří enklávu přirozených lesních porostů, luk a soustavy rybníků uprostřed zemědělsky využívané krajiny, v sousedství městské zástavby, předmětem ochrany na lokalitě je tesařík obrovský.

• Evropsky významná lokalita Břežanské údolí – kód lokality CZ0213779, jihozápadně od území výstavby (cca 5,7 km), o rozloze 496,53 ha, lesnaté části Břežanského a Károvského údolí – významná enkláva přirozených porostů teplomilných doubrav a stepí v blízkosti rozsáhlého městského celku.

Obr. 3: Mapka EVL v širším okolí záměru, 1:100 000

Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Ze zákona jsou VKP lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody a krajin, jde zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní porosty, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy, zaregistrovány do VKP mohou být i cenné

Říjen 2009

Stránka 23 z 56



plochy porostů sídelních útvarů (např. parky, zahrady, důležité aleje, hřbitovy apod.). Podmínky pro činnost ve VKP upravuje § 4 odst. 2) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zpřesňovány jsou v rozhodnutích o registraci. Na ploše určené pro vlastní zástavbu nejsou žádné registrované prvky VKP a realizací stavby nebude negativně ovlivněn bezejmenný vodní tok vedoucí podél severovýchodní hranice zájmového území. Památné stromy V okolí dotčeného území jsou vyhlášeny památné stromy. • Vestecké lípy u památníku padlým - dvě vzrostlé lípy velkolisté po stranách památníku padlým na návsi obce.

Stáří stromů je podle obvodu kmene ve výšce 1,3 m od paty stromu (1,5 m a 1,7 m) odhadnuto na 60–80 let. • Lípa srdčitá Šeberov – V Hrnčířích proti kostelu sv. Prokopa, obvod 375 cm.

Památné stromy mají stanovené ochranné pásmo podle zákona č. 114/1992 Sb. tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene naměřeného ve výšce 130 cm nad zemí (§ 46, odst. 3). Území historického, kulturního nebo archeologického významu V dotčeném území se nenacházejí žádné historické ani kulturní památky. Jedná se o výstavbu na zemědělské půdě v obci. Příznivé přírodní podmínky širšího okolí Prahy a blízkost významné obchodní stezky ovlivnily jeho osídlení již v paleolitu a mezolitu. V neolitu začal člověk rozvojem chovu dobytka a obděláváním půdy výrazně specificky ovlivňovat krajinu. Historie obce Vestec se datuje od 14. století a je ovlivněna osudy královského hradu Kostelec nad Sázavou a také významnou polohou na obchodní cestě z Prahy do Vídně a Solnohradu. Archeologický výzkum v kraji nebyl, tak o prvním osídlení mnoho nevíme. Výstavba bude probíhat na zemědělské půdě, takže v průběhu zemních prací tedy může dojít k odkrytí archeologických nálezů. Z hlediska archeologického je proto nutno upozornit na povinnost respektovat požadavky památkové péče z hlediska archeologických výzkumů a nálezů (zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění a vyhlášky č. 66/1988 Sb., provedení zákona ČNR o státní památkové péči v platném znění). Veškeré zemní zásahy v katastrálním území obce Vestec je nutné posuzovat jako zásahy v území s archeologickými nálezy. Písemné vyjádření Ústavu archeologické památkové péče středních Čech musí být nedílnou součástí územního rozhodnutí a stavebního povolení ke každé stavbě realizované v rámci schváleného územního plánu. V obci Vestec stojí za zmínku jen zvonička na vestecké návsi, jejíž stáří dokládá letopočet 1857. V okolí dotčeného území jsou významnější památky v okolních obcích Průhonice, Dolní Břežany, Zlatníky-Hodkovice a Jesenice. Území hustě zalidněné Dotčené území se nachází v centrální části obce Vestec v sousedství obytné zástavby v přímé návaznosti na páteřní komunikaci, která je současně silnicí II/603. Počet obyvatel ve Vestci byl 2 143 v roce 2008 dle údajů na www.vestec.cz a za posledních pět let se počet obyvatel zdvojnásobil, což je výsledkem rozsáhlé bytové výstavby v obci. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Hluk Doprava Stávající hluková situace v dané lokalitě je zásadním způsobem ovlivněna provozem automobilové dopravy na hlavní silnici procházející obcí Vestec – silnici II/603 (ul. Vídeňská). V rámci průzkumu dané lokality bylo provedeno v referenčním bodě č. 1 (Vídeňská č. p. 69) a č. 2 (U Strouhy č. p. 533) kontrolní měření stávající ekvivalentní hladiny akustického tlaku A. Naměřené hodnoty slouží

http://www.vestec.cz

Říjen 2009

Stránka 24 z 56



k následné kalibraci výpočtového modelu pro stávající stav a výpočtu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve všech zvolených referenčních výpočtových bodech. Dle provedených měření lze konstatovat, že: - Na západní fasádě 2NP objektu k bydlení (ul. Vídeňská č. p. 69, Vestec) ve výšce 1,5 m nad rovinou

komunikace jsou v současné době prokazatelně překračovány hygienické limity pro hluk z dopravy na hlavních veřejných komunikací ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. tzn. LAeq,16h = 60 dB v denní době.

- Na hranici pozemku (venkovní chráněný prostor /oplocení/ 2NP obytného domu, ul. U Strouhy č. p. 533, Vestec) ve výšce 1,5 m nad terénem jsou v současné době prokazatelně splněny hygienické limity pro hluk z dopravy na hlavních veřejných komunikací ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. tzn. LAeq,16h = 60 dB v denní době.

Dle provedených výpočtů lze konstatovat, že na fasádách chráněných objektů situovaných do ulice Vídeňské jsou v současné době výrazně překračovány hygienické limity pro hluk z dopravy na hlavních veřejných komunikacích ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. tzn. LAeq,16h = 60 dB v denní době a LAeq,8h = 50 dB v noční době. Na fasádách odkloněných od těchto komunikací popř. situovaných dále není hygienický limit ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. překračován. Stacionární zdroje hluku Výsledné hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu stacionárních zdrojů situovaných v zájmovém území pro denní dobu bylo vzhledem k vysoké intenzitě dopravy velice obtížné zjistit. Relevantní jsou tedy pouze údaje z měření hluku v RB č. 2. Výsledná hladina akustického tlaku A z provozu stacionárních zdrojů v zájmovém území byla v tomto měřícím bodě zvolena dle metodiky distribuční hladina akustického tlaku A LA90. (viz Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR, leden 2002), tj. 47,0 dB. Hluk z provozu stacionárních zdrojů nejvíce ovlivňují stacionární zdroje souvisejících s provozem supermarketu Albert. Dle provedených měření lze konstatovat, že na hranici pozemku (venkovní chráněný prostor /oplocení/ 2NP obytného domu, ul. U Strouhy č. p. 533, Vestec) ve výšce 1,5 m nad terénem jsou v současné denní době prokazatelně splněny hygienické limity pro hluk ze stacionárních zdrojů ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. tzn. LAeq,8h = 50 dB v denní době. Znečištění ovzduší Území pod správou stavebního úřadu Obecního úřadu Jesenice, do jehož správního obvodu zájmová lokalita ve Vestci spadá, je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č. 2/2009 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s odůvodněním překročení maximálního denního limitu pro PM10 na 0,1 % území. Jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku 2007.

3.2 Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

3.2.1 Ovzduší a klima

Klimatické podmínky Území leží v mírně teplé oblasti, okrsku mírně teplém, mírně vlhkém, s mírnou zimou, pahorkatinovém (B3), s průměrnou teplotou vzduchu 80C. Průměrný roční úhrn srážek činí 550-600 mm. Větrná růžice Klasifikace meteorologických situací pro potřeby rozptylových studií se provádí podle stability mezní vrstvy atmosféry. Stabilitní klasifikace HMÚ rozeznává pět tříd stability.

Říjen 2009

Stránka 25 z 56



Vertikální teplotní gradient (°C / 100 m) I. superstabilní γ < - 1,6 II. stabilní - 1,6 ≤ γ ≤ - 0,7 III. izotermní - 0,6 ≤ γ ≤ + 0,5 IV. normální + 0,6 ≤ γ ≤ + 0,8 V. konvektivní γ > + 0,8 Gradient má kladnou hodnotu, jestliže teplota ovzduší s výškou klesá a naopak. Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně: I. stabilitní třída superstabilní

- vertikální výměna vzduchu prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů. Výskyt v nočních a ranních hodinách, především v chladném období. Maximální rychlost větru 2 m.s-1.

II. stabilitní třída stabilní - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná, také doprovázena inverzními situacemi. Výskyt v

nočních a ranních hodinách po celý rok. Maximální rychlost větru 3 m.s-1. III. stabilitní třída izotermní

- projevuje se již vertikální výměna ovzduší. Výskyt větru v neomezené síle. V chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách.

IV. stabilitní třída normální - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se

přes den v době bez významného slunečního svitu. Společně se III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost než ostatní třídy.

V. stabilitní třída konvektivní - projevuje se vysokou turbulencí ovzduší ve vertikálním směru, která může způsobovat nárazový výskyt

vysokých koncentrací znečišťujících látek. Maximální rychlost větru 5 m.s-1. Výskyt v letních měsících při vysoké intenzitě slunečního svitu.

Odborný odhad větrné růžice pro řešenou lokalitu platný ve standardní meteorologické výšce 10 m nad terénem. Tab. 18: Celková větrná růžice Rychlost

větru

Směr větru

N NE E SE S SW W NW CALM Součet

Součet 9,01 7,98 9,99 7,00 8,00 14,99 18,00 10,00 15,03 100,0 Rozborem větrné růžice zjišťujeme, že nejčetnější směry větrů jsou z jihozápadních a ze západních směrů. Jejich celková četnost výskytu je 32,99 %, tj. 120 dní ročně. Zastoupení klidového stavu označeného jako CALM, představuje 15,03 % celkové četnosti.

Říjen 2009

Stránka 26 z 56



Stávající imisní situace Pro zhodnocení imisního pozadí v řešené lokalitě lze využít výsledky imisních měření na nejbližší či nejreprezentativnější imisní stanici a dále výsledky modelového výpočtu imisních koncentrací zpracovaného v Generální rozptylové studii Středočeského kraje. Dalším vodítkem hodnocení kvality ovzduší je Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uvedené ve Věstníku MŽP, kterým se vymezují oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nejbližší stanicí imisního monitoringu od místa výstavby je imisní stanice č. 774 ALIBA Praha 4 – Libuš. Jde o pozaďovou, předměstskou stanici umístěnou v obytné zóně. Stanice je umístěna v areálu ČHMÚ na Libuši asi 50 m od komunikace. Od zájmové lokality je vzdálena cca 4 km. Situace s vyznačením polohy zájmové lokality a této imisní stanice je zakreslena na následující mapce. Obr. 4: Umístění imisních stanic v okolí záměru

Imisní stanice Libuš Zájmová lokalita Vestec

Naměřené imisní koncentrace základních znečišťujících látek za poslední 3 roky jsou dále uvedeny v tabulkách. V Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. jsou definovány imisní limity na ochranu zdraví, které se týkají pouze jedné složky oxidů dusíku – oxidu dusičitého. Naměřené hodnoty imisních koncentrací oxidu dusičitého spolu s příslušným imisním limitem jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. 19: Naměřené imisní koncentrace oxidu dusičitého (μg/m3)

Stanice Rok Nejvyšší hodinová imise

IHh = 200

19 MV

hodinové imise

Průměrná roční imise NO2

IHr = 40

Libuš 2006 143,5 108,5 26,3 2007 104,3 90,1 20,9 2008 126,3 93,3 20,7

Říjen 2009

Stránka 27 z 56



Z výše uvedené tabulky imisních koncentrací oxidu dusičitého vyplývá, že průměrné roční imisní koncentrace se za poslední 3 roky pohybují na pozaďové imisní stanici na Libuši v rozmezí 20,7 až 26,3 μg/m3, tedy hluboko pod hodnotou imisního limitu Imisní limit denní není definován, imisní limit krátkodobý hodinový činí 200 µg/m3. Tato hodnota nesmí být překročena více než 18krát za kalendářní rok. Také maximální hodinové imise splňují předepsaný imisní limit maximální krátkodobý 200 μg/m3 s velkou rezervou. V Generální rozptylové studii Středočeského kraje činí výsledné imisní koncentrace oxidu dusičitého v obci Vestec:

- 27,5 μg/m3 pro roční průměr, - 87,2 μg/m3 pro hodinové maximum.

Výsledné modelové imisní koncentrace z Generální rozptylové studie Středočeského kraje pro oxid dusičitý jsou bezpečně pod hodnotami příslušných imisních limitů. Pro sledovanou škodlivinu suspendované částice PM10 je legislativně stanoven imisní limit denní a roční. Naměřené imisní hodnoty obsahuje následující tabulka. Tab. 20: Naměřené imisní koncentrace PM10 (μg/m3)

Stanice Rok Nejvyšší denní imise

IHh = 50

36 MV

denní imise

Průměrná roční imise PM10

IHr = 40

Libuš 2006 220,7 55,3 32,9 2007 144,8 45,2 26,1 2008 106,9 37,7 23,7

Imisní limit denní pro prachové částice PM10 je stanoven na 50 μg/m3. Tento imisní limit nesmí být překročen více než 35x za kalendářní rok. Hodnota 36. nejvyšší denní imise v roce 2006 imisní limit překračovala, v posledních dvou letech 2007 a 2008 již byla pod hodnotou imisního limitu. Průměrné roční imisní koncentrace pohybující se v posledních třech letech v rozmezí 23,7 až 32,9 μg/m3 splňují imisní limit roční 40 μg/m3 s rezervou. V Generální rozptylové studii Středočeského kraje činí výsledné imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 v obci Vestec:

- 18,9 μg/m3 pro roční průměr, - 54,3 μg/m3 pro hodinové maximum.

Výsledná průměrná roční koncentrace PM10 splňuje imisní limit s velkou rezervou, maximální denní imise limit překračuje, avšak její výše naznačuje plnění limitu u 36. nejvyšší imise. Imisní limit legislativně stanovený pro benzen 5 μg/m3 se vztahuje na dobu průměrování 1 rok. Zjištěné roční průměry benzenu na imisní stanici na Libuši jsou uvedeny v tabulce. Tab. 21: Naměřené imisní koncentrace benzenu (µg/m3)

Stanice Rok Průměrná roční imise PM10

IHr = 40

Libuš 2006 1,3 2007 - 2008 0,8

Zjištěné roční průměry benzenu splňují imisní limit roční s rezervou. V Generální rozptylové studii Středočeského kraje činí výsledná průměrná roční imisní koncentrace benzenu v obci Vestec 1,16 μg/m3. Jedná se tedy opět o podlimitní hodnotu.

Říjen 2009

Stránka 28 z 56



Území pod správou stavebního úřadu Obecního úřadu Jesenice, do jehož správního obvodu zájmová lokalita ve Vestci spadá, je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č. 2/2009 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s odůvodněním překročení maximálního denního limitu pro PM10 na 0,1% území. Jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku 2007.

3.2.2 Voda

Vodní toky a povrchová voda Přímo na ploše území výstavby záměru se nenachází žádná vodoteč nebo vodní plocha, ale po východní hranici pozemku určeného k výstavbě vede bezejmenný vodní tok. Území se nenachází v CHOPAV, ani v žádném ochranném pásmu vodních zdrojů. Hranice ochranného pásma vodního zdroje II. stupně Prahy 4 Podolí (č. rozh. OVLHEZ/5663/85/PE/HABR) prochází cca 0,6 km severozápadně od území výstavby a hranice ochranného pásma vodního zdroje II. stupně Průhonice leží cca 3,1 km východně od území výstavby. Dotčené území náleží hydrologicky do povodí řeky Vltavy 1-12-01, což znamená Vltavu od Berounky po Rokytku. Vltava je hydrografickou osou Prahy a jejího okolí. V dalším členění spadá území výstavby do dílčího povodí 1-12-01-006, což znamená Kunratický potok po ústí Vltavy (v Bráníku před Barrandovským mostem cca 7,5 km od území výstavby) s plochou povodí 31,56 km2, délkou toku 14,8 km, průměrný průtok u ústí 0,07 m3.s-1. Kunratický potok je pravostranným přítokem Vltavy. Dle přílohy č. 1 vyhlášky MZ č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, není mezi významné vodní toky zařazen Kunratický potok, Vltava je zařazena mezi významné od soutoku Teplé a Studené Vltavy po ústí do Labe. Správcem Kunratického potoka je odbor životního prostředí Magistrátu hl. m. Prahy. Kunratický potok pramení východně od Hrnčířů. Na jeho horním toku je vybudována kaskáda rybníků (např. Hrnčířský, Brůdek, Šeberák, Hornomlýnský, Dolnomlýnský). Dále potok teče severozápadním směrem, protéká po západní části Kunratického lesa, kde je dle zákona č. 114/1992 Sb. vyhlášena přírodní památka Údolí Kunratického potoka. Za Kunratickým lesem se směr toku mění na západní, protéká ještě kaskádou tří rybochovných rybníků a dále teče upraveným korytem. Kunratický potok ústí zprava do Vltavy v Praze-Bráníku v nadmořské výšce 187 m n. m. Celé katastrální území obce Vestec leží na okraji dílčího povodí Kunratického potoka. Bezejmenná vodoteč vedoucí podél východní hranice areálu je odvodňována do Kunratického potoka přes rybník Šeberák a bezejmenná vodoteč vytékající z rybníka ve Vestci, po jejímž toku vede lokální biokoridor, odtéká do Olšanského potoka a dále přes Šeberák do Kunratického potoka. Podzemní voda Na pozemcích určených k realizaci záměru se nenachází studna pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Celé katastrální území Vestec leží na území I. a II. ochranného pásma štolového přivaděče ze Želivky do Prahy.

3.2.3 Půda

Dotčené území se nachází na území Středočeského kraje v obci Vestec. Pozemek budoucího staveniště je mírně svažitý od jihu směrem dolů k severu, maximální výškový rozdíl jsou 2 m. Povrch pozemku je pokryt travním porostem a pozemky 327/16 a 327/22 jsou vedeny v katastru nemovitostí jako orná půda. Je proto nutné vynětí půdy ze ZPF. Dle mapy pedogenetické asociace ČR se zájmové území a jeho okolí rozkládá v oblasti hnědých půd. Zemědělská půda přiléhající k dotčenému území je zařazena do BPEJ 2.37.15 (V. třída ochrany zemědělského půdního fondu).

Říjen 2009

Stránka 29 z 56



1. – kód regionu 2 - T 2 - teplý, mírně suchý průměrná roční teplota 8 - 9oC, průměrný roční úhrn srážek 500 - 600 mm, pravděpodobnost suchých vegetačních období 20 - 30 %, vláhová jistota 2-4.

2. a 3. – HPJ 37 - kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách

4. – svaž., expoz. 1 - mírný sklon (3 - 7o), expozice všesměrná 5. – skeletovitost, hloubka půdy 5 – slabě skeletovitá (s celkovým obsahem skeletu 10 až 25 %), mělká půda

(<30 cm) V. třída ochrany: zahrnuje zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční

schopností, včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné, lze u nich předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany v rámci jednotlivých klimatických regionů, jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany přírody.

Eroze Okolní půda má střední stupeň erozní ohroženosti větrné. Jde o území mírně svažité kryté travním porostem a není zde aktuální nebezpečí vodní eroze. V období výstavby může docházet ke zvýšení větrné i vodní eroze. Po dokončení výstavby budou realizována taková opatření (např. trvalé travní porosty a rozptýlená střední a vyšší zeleň), která významně sníží podmínky pro větrnou erozi. Odolnost půdy vůči antropogenním vlivům a znečištění Zranitelnost půdy vůči antropogenním vlivům (kontaminace rizikovými polutanty, acidifikace) je dána především jejich odolností proti vyluhování, kterou nejlépe vystihují sorpční vlastnosti půdy (kationtová výměnná kapacita a stupeň nasycenosti sorpčního komplexu). Odolnost půdy k antropogennímu znečištění je tím vyšší, čím jsou vyšší sorpční schopnosti půdy. Zemědělskou půdu lze podle odolnosti vůči znečištění začlenit do celkem pěti kategorií. Okolní zemědělskou půdu lze zařadit do III. kategorie jako půdy náchylné k antropogennímu znečištění. Vzhledem k tomu, že půda je vedena v ZPF, je před započetím zemních prací na pozemcích určených k výstavbě nutné provést skrývku ornice. Tato bude ponechána na pozemku a bude využita ke konečným terénním úpravám a vytvoření zemního valu při východní hranici pozemku. Meliorace Na stávajících pozemcích nejsou vybudovány meliorační odvodňovací systémy.

3.2.4 Geofaktory životního prostředí

Geomorfologické poměry Začlenění zájmového území dle geomorfologické mapy (1996): Systém: Hercynský Subsystém: Hercynská pohoří Provincie: Česká Vysočina Subprovincie: Poberounská soustava Oblast: Brdská oblast Celek: Pražská plošina Podcelek: Říčanská plošina Okrsek: Uhříněveská plošina

Říjen 2009

Stránka 30 z 56



Dle geomorfologického členění patří území k Poberounské soustavě. Z geomorfologického hlediska dotčené území spadá do mírně zvlněného reliéfu Říčanské plošiny, která má nadmořskou výšku kolem 300 až 320 m s drobnými výkyvy. Je to stará parovina, která vznikla zarovnáním poměrně zbrázděného povrchu algonkia sprašovými hlínami a sprašemi. Parovinný charakter území je narušován zčásti zaříznutými údolími potoků, kterými je terén zmlazován. Vlastní území výstavby je mírně svažité od jihu směrem dolů k severu. Maximální výškový rozdíl jsou 2,0 m. Nejnižší bod pozemku je na severu v místě obslužné komunikace na pozemku č. par. 327/22. Geologické poměry Z regionálně-geologického hlediska tvoří skalní podklad horniny jihovýchodního křídla barrandienského svrchního proterozoika, které jsou produktem mořské sedimentace v geosynklinálním prostředí. Jedná se o horniny mladší tzv. štěchovické skupiny, dříve označované jako pospilitový stupeň. Tuto skupiny tvoří mocné souvrství břidlic, prachovců a drob, které je charakteristické flyšovým vývojem. Svrchnoproterozoické horniny byly po svém uložení deformovány zvrásněny, přičemž vrásová tektonika spolu s lehkou regionální metamorfózou je výsledkem kadomského vrásnění. K projevům tektoniky patří i časté a intenzivní rozpukání hornin. Geologická stavba území pro výstavbu CVK Vestec je: 0 – 0,25 m – půdní horizont, do cca 1,0 m – žlutohnědý jíl, do 3,0 m silně zvětralá plodová břidlice, do cca 4,5 m středně zvětralá plodová břidlice. Hydrogeologické poměry Území náleží do hydrogeologického rajónu 625 – Proteozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy. Obecné hydrogeologické poměry zájmové oblasti závisí zejména na množství srážek, litologickém charakteru pevného prostředí, tj. především na jeho propustnosti, dále na morfologii terénu, potencionálních zdrojích podzemní vody a antropogenních vlivech, spojených zejména s urbanizací širší oblasti. Ze zkušeností z okolních pozemků pro výstavbu je patrno, že podzemní voda se do hloubky 5,0 m nenachází a v řešeném prostoru nebyla zastižena do 1,8 m ustálená hladina podzemní vody. Geodynamické jevy Významnější geodynamické jevy se v dotčeném území nevyskytují. Svahovým pohybům ve stěnách stavebních výkopů bude zabráněno pažením nebo bezpečným svahováním Eroze Eroze (větrná ani vodní) nebude realizací projektu zvýšena. Hodnoty erozního koeficientu K (vliv půdního druhu, svažitost) se nijak nezmění. Po ukončení výstavby budou realizovány sadové úpravy, které větrnou erozi výrazně sníží. Radon Podle mapy radonového indexu geologického podloží ČR (www.geology.cz) je kategorie dotčeného území nízká a přechodná. Tento údaj má však pouze pravděpodobnostní charakter. Seismicita Seismické poměry, resp. seismicita nevybočuje z hodnot běžných v této oblasti. Dotčené území se nenachází v oblasti se zvýšenou seismickou aktivitou ve smyslu ČSN 73 0036 Seismické zatížení staveb a není zde zapotřebí uvažovat účinek zemětřesení.

http://www.geology.cz

Říjen 2009

Stránka 31 z 56



3.2.5 Fauna, flóra a ekosystémy

Potenciální přirozená vegetace oblasti Potenciální přirozenou vegetací dotčeného území a jeho okolí jsou Lipové doubravy (Tilio – Betuletum), které představují dvoupatrové až třípatrové druhově chudší fytocenózy a jsou okrajovým typem mezotrofních a mezofilních smíšených dubových lesů směrem k acidofilním doubravám. Je to společenstvo teplých a sušších oblastí planárního a kolinního stupně Čech. Představuje edafický klimax na chudších, většinou sušších půdách minerálně slabších substrátů. Typické jsou středně bohaté terasové písky a štěrkopísky a hlinitopísčité materiály, psamitické eolitické sedimenty a podobné lehčí substráty na minerálně bohatém nepropustném podloží. Půdním typem jsou kambizemě (hnědozemě mezotrofní až oligotrofní, místy oglejené, nebo luvizemě (parahnědozemě) kyselé reakce. Společenstvo bylo konstruováno na Pražské plošině a České tabuli v pruhu poblíž Labe od Terezína po okolí Pardubic. Ve stromovém patře převládal dub zimní – Quercus petraea, řidčeji dub letní – Quercus robur. Výrazné je zastoupení lípy srdčité – Tilia cordata v nižší stromové formě (často subdominanta). Slabý podíl nebo absence habru – Carpinus betulus je podmíněn minerálně chudšími půdami. Sporadický je výskyt nenáročných listnáčů (Betula pendula, Sorbus aucuparia). Ve světlém keřovém patru převládá lípa srdčitá a v bylinném patru trávy např. Poa nemoralis, příp. spolu s Poa angustifolia, Calamagrostis arundinacea, Melica nutans. Časté jsou mezofilní druhy s menšími nároky na trofii půdy. Plocha této jednotky je zčásti kryta lesními porosty, a to jak listnatými (včetně kultur dubu červeného), tak jehličnatými, zčásti je odlesněna. Přirozené lesy i kultury hospodářsky preferovaných dřevin mají převážně ráz lesů rekreačních. Pěstování až 50 % borovice spolu s přirozenými dřevinami je únosné pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa. Biogeografické členění Z biogeografického hlediska je hodnocené území součástí provincie středoevropských listnatých lesů, subprovincie hercynské. Vlastní řešená lokalita se nachází v bioregionu 1.5 – Českobrodský bioregion. Českobrodský bioregion leží uprostřed středních Čech a tvoří úpatí Českomoravské vrchoviny a Středočeské pahorkatiny směrem k Polabí. Reliéf má ráz ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30 až 75 m, má charakter tabule ukloněné od jihu k severozápadu až severovýchodu. Plochý povrch zpestřují malá výrazně zaříznutá, ale jen 20 až 50 m hluboká údolí, směřující z vyšší pahorkatiny směrem k Vltavě a Labi. Geologickou stavbu území vyznačuje poloha na okraji české křídové pánve, z jejíhož podloží směrem k jihu vystupují horniny starších útvarů. Převážná část území leží v teplé oblasti T2, pouze při hranicích s vrchovinami na jihu je pruh území náležející mírně teplé oblasti MT 10. Bioregion tvoří plošiny na starších sedimentech s pokryvy spraší a vegetací hájů s malými ostrovy acidofilních doubrav, významná jsou menší skalnatá údolí s acidofilními a teplomilnými doubravami i skalními společenstvy. Převažuje slabě teplomilná biota 2. (bukovo - dubového) vegetačního stupně. Bioregion se rozkládá zčásti v termofytiku a z části v mezofytiku a zaujímá větší část fytogeografického okresu 10. Pražská plošina (fytogeografický podokres 10a. Jenštejnská tabule a západní část fytogeografického podokresu 10b. Pražská kotlina). Vegetační stupeň (Skalický) kolinní až suprakolinní. Flóra je charakterizována zastoupením hercynské hájové květeny. Lokální mezní prvky nejsou příliš výrazné, jsou reprezentovány některými termofilnějšími druhy těžších půd, exklávní prvky jsou výjimečné. Fauna bioregionu je hercynského původu, silně ochuzená, se západními vlivy. Bioregion patří k velmi starým sídelním oblastem, trvale byl osídlen již od neolitu. Většina lesů byla v minulosti vymýcena, na odlesněných místech převažují agrikultury.

Říjen 2009

Stránka 32 z 56



Stávající stav Aktuální stav výše uvedené geobotanické rekonstrukci neodpovídá. Vzhledem k charakteru krajiny Prahy a jejího okolí, dané celkovým vývojem od poslední doby ledové, je rozvoj území spojen s rozvojem lidského druhu a jeho osídlením ideálních oblastí poblíž toku Vltavy. Základní antropomorfní znak je podstatné odlesnění celé oblasti, dané také okolními podmínkami - celá oblast má dispozici přecházet do stepí. Tento trend na druhou stranu přispěl k rozšíření xerotermních druhů a plevelů. Většina současných společenstev jsou daná ekologickými podmínkami stanoviště, klimatu a určitým typem hospodaření člověka a jeho intenzitě. V současné době je dotčené území a jeho užší okolí silně pozměněno urbanistickou činností. Zcela převládají urbanizované plochy menšího sídelního celku, komunikace, průmyslová zástavba, do které jsou vklíněny jen nepatrné zbytky přírodních společenstev. V okolí obce Vestec převládají velkoplošné lány zemědělské půdy. Dotčené území je téměř rovinné, jen mírně svažité od jihu směrem dolů k severu. Maximální výškový rozdíl je 2,0 m. Umístění záměru Centra služeb, výroby a komerce Vestec je vzhledem k poloze na hlavní třídě obce Vestec a blízkosti budoucího sjezdu z velkého pražského okruhu vhodné pro tento typ výstavby. Území výstavby se rozkládá v zastavěném území obce Vestec, v sousedství pozemku na sever je sídlo firmy, sklady a výroba, na jihu je sousedem nákupní středisko a čerpací stanice plynu. Na západě, přes hlavní třídu je výrobní zóna a na východě je oddělena strouhou obytná zóna rodinných domků. Vzhledem k době zpracování dokumentace v září 2009 byl na dotčené ploše zastižen pozdně letní aspekt vegetace. Dotčené území je vedeno v ZPF jako orná půda, která není však již dlouhodobě obdělávána. Areál je ze tří stran oplocen a z východu je přirozenou hranicí vodní strouha. Pozemky určené k výstavbě záměru jsou pokryty travním porostem, který byl posekán bez odvozu rostlinné hmoty. Posekaná biomasa byla rozptýlena po povrchu. Území prochází třetím stádiem sekundární sukcese, kdy se vytvořily již téměř uzavřené porosty převážně vytrvalých druhů s vysokým podílem ruderálních druhů, místy začíná území zarůstat juvenilními nálety šípku a ojediněle i vrby, které byly posekány zároveň s travním porostem. V travobylinném porostu z trav dominuje třtina křovištní a výrazně v porostu působí četně zastoupený šťovík. Na jižní části zájmového území při hranici s nákupním střediskem a čerpací stanicí plynu jsou na pozemku hromady navážek zarůstající ruderální vegetací a náletovými dřevinami, jde převážně o vzrostlé keře růže šípkové a vrby jívy a juvenilních exemplářů třešně a ořešáku. Podél vodní strouhy je nesouvislý porost stromových a keřových vrb, na vlastním zájmovém území je břeh zvýšený ve srovnání s protilehlým břehem s rodinnými domky a na straně území výstavby prakticky bez břehového porostu, který se nachází pouze při okrajích zájmového území. Protilehlý břeh u rodinných domků je osázen částečně kultivary vrby křivolaké a 4 vzrostlými jasany. Za ploty zahrad rodinných domů jsou živé ploty z thují a jiná okrasná zeleň. Na břehu strouhy i v bahně jejího koryta je nevelký porost kosatce žlutého, původem s nejvyšší pravděpodobností z okolních zahrad. Jde tedy o území bez přirozené vegetace s vysokým zastoupením ruderální vegetace. Nejbližší okolí dotčeného území je území zastavěné komerčními stavbami nebo obytnými objekty, které v širším okolí přechází do volné zemědělsky intenzívně využívané krajiny, kde vzájemná ekologická stabilita krajinných složek charakterizovaná koeficientem ekologické stability je velmi nízká. Z hlediska ekologického představuje zemědělská velkovýroba poměrně drastické nakládání se stanovištěm. Dochází k sezónnímu střídání pokryvu, násilnému rozrušování substrátu při orbě, samostatným problémem je chemizace.

Říjen 2009

Stránka 33 z 56



Druhy zastižené na zájmovém území: Byliny:

• bodlák obecný - Carduus acanthoides • čekanka obecná - Cichorium intybus • hluchavka nachová - Lamium purpurem • jetel luční - Trifolium pratense • jetel plazivý - Trifolium repens • jestřábník zední - Hieracium murorum • jílek vytrvalý - Lolium perene • jitrocel kopinatý - Plantago lanceolata • kakost luční - Geranium pratense • kopřiva dvoudomá - Urtica dioica • kosatec žlutý - Iris pseudacorus • kostival lékařský - Symphytum officinale • křen selský - Armoracia rusticana • lipnice luční - Poa pragensia • lipnice roční - Poa annua • lnice květel - Linaria vulgarit • lopuch pavučinatý - Arctium tomentosum • merlík bílý - Chenopodium album • měrnice černá - Ballota nigra • mléč rolní - Sonchus arvensis • mléč zelinný - Sonchus oleraceus • mochna husí - Potentilla anserina • mrkev obecná - Daucus carota • ostružiník - Rubus sp. • pelyněk černobýl - Artemisia vulgaris • pcháč obecný - Cirsium vulgare • pcháč rolní oset - Cirsium arvense • přeslička rolní - Equisetum arvense • řebříček obecný - Achillea millefolium • smetanka lékařská - Taraxacum officinale • srha laločnatá - Dactylis glomerata • sveřep bezbraný - Bromus inermis • svízel povázka - Galium molugo • svlačec rolní - Convolvulus arvensis • štětka planá - Dipsacus sylvestris • štírovník růžkatý - Lotus corniculatus • šťovík kadeřavý - Rumex crispus • šťovík menší - Rumex acetosella • trojštět žlutavý - Trisetum flavescens • třezalka tečkovaná - Hypericum perforatum • třtina křovištní - Calamagrostis epigejos • vikev ptačí - Vicia cracca • vrbovka chlupatá - Epilobium hirsutum • vrbovka žláznatá - Epilobium cilliatum

Říjen 2009

Stránka 34 z 56



Dřeviny: • jasan ztepilý - Fraxinus excelsior • myrobalán třešňový - Prunus cerasifera • růže šípková - Rosa canina • třešeň obecná - Prunus avium • ořešák vlašský - Juglans regia • vrba bílá - Salix alba • vrba jíva - Salix caprea • vrba kroucená - Salix erythroflexuosa • vrba popelavá - Salix cinerea

V rámci oploceného areálu byl při terénním ohledání zájmového území proveden zoologický průzkum zaměřený hlavně na přítomné druhy obratlovců. Bezobratlí živočichové byli zjišťováni pouze orientační vizuální kontrolou, zaměřenou zejména na výskyt zvláště chráněných druhů (motýli, čmeláci, mravenci). Vzhledem k tomu, že je areál výstavby ze tří stran oplocen a ze čtvrté strany je přirozenou hranicí vodní strouha, na jejímž druhém břehu je řada oplocených rodinných domků, je tato lokalita a pro většinu obratlovců hůře dostupná. Výskyt jednotlivých druhů obratlovců bude rovněž ovlivněn urbanizací ploch v okolí území, složením a sukcesním stádiem vegetačního krytu v dotčeném území výstavby. Co se týče úkrytové kapacity, neposkytuje vlastní zájmové území dostatek úkrytových kapacit - v oploceném areálu je minimum stromů a keřů (většinou však podél vodní strouhy a na navážkách). Tato skutečnost se bude odrážet i na druhové skladbě, a to především v nižší rozmanitosti jednotlivých druhů, kteří na dotčené území zavítají. Z hlediska zoologického jde o druhy polní a druhy schopné tolerovat podobné podmínky. Bezobratlí nebyli vzhledem ke stavu vegetace na zájmovém území specielně sledováni. Na základě stupně aktuálního antropického ovlivňování lze nicméně očekávat s největší pravděpodobností pouze běžné druhy. Druhové složení bezobratlých v zájmovém území výstavby a jeho nejbližším okolí bude v převážné míře typické pro polní společenstva, popřípadě pro luční přechodové ekosystémy. Jde o běžné zástupce např. mšic (čeleď - Aphididae), třásněnek (čeleď - Thynasoptera), ploštic (čeleď - Myridae), dvoukřídlého hmyzu (Diptera), blanokřídlých (Hymenoptera) a běžných druhů motýlů (Lepidoptera). Při terénním průzkumu byly na zájmovém území zaznamenány tři běžné druhy motýlů (bělásek řepkový – Pieris napi, babočka kopřivová – Aglais urticae, babočka paví oko – Inachis io), hojně byla pozorována v travním porostu saranče – Caelifera a na růži šípkové bylo zastiženo slunéčko sedmitečné - Coccinella septempunctata. Nebyl pozorován výskyt čmeláků a včel. Ze savců půjde o typické druhy příměstské zemědělské krajiny jako hraboš polní, ježek západní, zajíc polní, z druhů vázaných na křoviny lze očekávat druhy jako myšice křovinná, norník rudý, rejsek obecný, rejsek malý. Kromě ptáků vázaných především potravně na vodní ekosystémy nedalekého rybníka ve Vestci, kteří přelétají a vzácně se vodní strouhou zatoulají do blízkosti zájmového území, lze očekávat běžné druhy zejména pěvců, které jsou buď vázané na agrocenózy, nebo na okolní navazující sídelní celek. Z ptáků skřivan polní, poštolka, bažant, vrabec polní a domácí, dále druhy hnízdící v otevřené krajině na roztroušených dřevinách jako běžné sýkory, strnad obecný, zvonek zelený, špaček obecný atd. Na zájmovém území byl zastižen z obratlovců pouze bažant obecný – Phasianus colchicus a zajíc polní – Lepus europaeus. V dotčeném území nebyl zastižen žádný druh obojživelníka a pravděpodobnost výskytu je na zájmovém území nízká, i když jejich výskyt mimo zájmové území nelze vyloučit. Vodní strouha je značně zanesená bahnem a protéká v ní voda pouze při deštích, kdy při přívalových deštích zatápí zahrádky rodinných domků na jejím břehu, ale v sušším období je převážně bez vody. Celkově lze zájmové území označit z hlediska zoologického jako velmi chudé, bez přímé vazby na okolí zájmového území Pro všechny skupiny živočichů lze konstatovat, že zásadním limitujícím faktorem jejich druhové diverzity na zájmovém území oploceného areálu je malá rozmanitost stanovišť, výrazné antropogenní ovlivnění a vysoká ruderalizace území.

Říjen 2009

Stránka 35 z 56



V dotčeném území nebyl zaznamenán žádný zvláště chráněný druh rostlin a živočichů ve smyslu zákona č. 114/92 Sb., vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Vzhledem k charakteru lokality a způsobu využívání území v minulosti pro zemědělské účely výskyt zvláště chráněných druhů ani nelze předpokládat.

3.2.6 Ostatní charakteristiky

Krajina a krajinný ráz V širším okolí záměru se nachází jednotvárný rovinatý krajinný reliéf s nevýraznou vertikální členitostí a nadmořskou výškou 235 – 250 m n. m. Chybí zde přirozené (přírodní) dominanty jako např. pahorky, lesní porosty, aleje, větší vodní plochy či údolí, zato zde dominují antropogenní prvky. Dále jsou zde větší polní celky, rozčleněné liniovými prvky doprovodných stromořadí podél silnic, liniovými prvky inženýrských sítí, upravených vodotečí. Z hlediska podrobnějšího hodnocení krajinného rázu je třeba konstatovat, že jde o území, jehož průvodní krajinný ráz s převládajícím charakterem strukturní mozaiky drobnějšího měřítka byl výrazně narušen zcelením pozemků do velkých lánů orné půdy, spojeným s redukcí liniových prvků mezí, úvozů a polních cest. Dotčené území leží na přechodu dvou základních krajinných typů s následující charakteristikou (podle Formana a Godrona). 3. Intenzívně obdělávaná krajina (kultivovaná) s převahou zemědělsky obdělávaných geometrických ploch, které tvoří matici, v níž jsou rozmístěny enklávy vesnic a zbytků přirozených nebo přírodě blízkých ekosystémů. Krajina většinou jemně nebo středně zrnitá, hustá síť liniových koridorů. 4. Příměstská krajina – hustě osídlená s heterogenní mozaikou zastavěných ploch (bydlení, služby), obdělávaných ploch, zbytků přirozených ekosystémů a hustou sítí koridorů. Krajina jemně zrnitá s maximální hodnotou mozaikovitosti a fragmentace, vysoké množství introdukovaných druhů, dynamický expanzivní typ krajiny. Podle funkčního typu krajiny se jedná o přechod z typu zemědělská krajina do typu urbanizovaná a technická krajina, k níž dotčené území směřuje. Dotčené území i v širším měřítku bylo původně velmi intenzívně zemědělsky využíváno, což bylo dáno úrodností půdy a blízkostí Prahy. Důsledkem je extrémně nízká lesnatost, vysoký podíl zemědělské půdy, vysoké zornění. Převládajícím využitím je intenzívní rostlinná výroba v nerozčleněných velkoplošných lánech. V posledních desetiletích se situace mění především vlivem dopravy – byla vybudována dálnice D1 a také vlivem blízkosti Prahy. Podél dálnice D1 a v jejím okolí se vybudovaly velké skladovací areály. Podíl vodotečí v krajině je nízký, jedná se převážně o upravené drobné vodní toky. Protože se jedná o výstavbu na dosud nezastavěné ploše, je důležitá i pohledová významnost navrhovaného záměru vzhledem k blízkosti centra obce. Jde o důsledné začlenění nových objektů do území komplexními sadovými úpravami. Dotčené území je možno pokládat za výrazně urbanizovanou krajinu, obsahující sídelní zástavbu včetně, komerční zóny a výrazný podíl infrastrukturních prvků, vizuálně určujících právě urbanizovaný charakter, zejména rychlostní komunikace, vedení VVN, v širším posuzovaném území pak intenzivně zemědělsky využívanou krajinu, s vysokým podílem upravenosti toků. Jde tak o typickou kulturní krajinu středočeských tabulí s intenzivním využitím zejména z hlediska zemědělské produkce. Krajina v posuzovaném území je tak do jisté míry funkčně zjednodušená, s oslabenou retenční schopností. Rekreační potenciál krajiny v blízkém okolí Vestce není vysoký, okolí není příliš atraktivní pro rekreaci chatového typu. Oblasti surovinových zdrojů Dotčené území stavby nezasahuje do žádného chráněného ložiska nerostných surovin. Nejblíže dotčeného území ve vzdálenosti cca 2,5 km jižně je hranice CHLÚ a dobývacího prostoru cihlářských surovin Dolní Jirčany.

Říjen 2009

Stránka 36 z 56



Poddolovaná území Dle Registru poddolovaných území (MŽP ČR - Geofond ČR, mapa LNS ČR) se v dotčeném území ani v jeho bezprostředním okolí nenacházejí poddolovaná území.

4 ČÁST D ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

4.1 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

4.1.1 Vlivy na ovzduší a klima

Zhodnocení imisních příspěvků oxidu dusičitého Imisní limit maximální hodinový oxidu dusičitého je stanoven na 200 μg/m3 s tím, že povolený počet překročení tohoto limitu je 18 x za rok. Maximální hodinové imisní koncentrace oxidu dusičitého se za poslední 3 roky pohybují na pozaďové imisní stanici na Libuši v rozmezí 104 až 144 μg/m3, tedy hluboko pod hodnotou imisního limitu. V Generální rozptylové studii Středočeského kraje činí výsledné maximální hodinové imisní koncentrace v obci Vestec 87,2 μg/m3. Na grafickém výstupu znázorňujícím imisní příspěvek provozu řešeného centra k maximálním imisím NO2 jsou patrná maxima ve vzdálenosti 150 až 200 m jihovýchodním a severozápadním směrem. Imisní příspěvky k maximálním hodinovým imisím NO2 se pohybují v mapované lokalitě v rozmezí 0,2 až 0,9 μg/m3. Projevil se zde vliv bodových spalovacích zdrojů – kotelen umístěných zvlášť v každé části A, B a C. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty imisních příspěvků NO2 ve zvolených referenčních bodech u nejexponovanější obytné zástavby v okolí centra. Tab. 22: Příspěvky k imisím NO2 (µg/m3) Referenční bod Průměrná roční imise (μg/m3) Maximální hodinová imise (μg/m3)

RB 1 bytový dům U Strouhy č. p. 462 0,0072 0,38 RB 2 bytový dům U Strouhy č. p. 460 0,0081 0,35 RB 3 bytový dům Na Suchých č. p. 317 0,0048 0,67 RB 4 bytový dům U Strouhy č. p. 530 0,0047 0,49 RB 5 rodinný dům K Remízku č. p. 419 0,0028 0,40 RB 6 rodinný dům Vídeňská č. p. 69 0,0028 0,75 Imisní příspěvky způsobené provozem řešeného centra včetně navazující dopravy se budou pohybovat u obytné zástavby v případě maximálních hodinových imisí oxidu dusičitého na úrovni maximálně desetin μg/m3 a v případě průměrných ročních imisí na úrovni maximálně tisícin μg/m3.

Říjen 2009

Stránka 37 z 56



V následující tabulce je uvedeno přehledně hodnocení maximálních hodinových imisí oxidu dusičitého. Tab. 23: Zhodnocení maximálních hodinových imisních koncentrací NO2

Imisní pozadí

Imisní příspěvek

provozu záměru

(μg/m3)

imise celkem –

maximálně

(μg/m3)

Imisní limit max. hodinový

(19. nejvyšší hodinová

imise) (μg/m3)

% limitu

104 až 144 μg/m3 (dle měření na imisní stanici Libuš) 87,2 μg/m3 (dle modelu Generální rozptylové studie Středočeského kraje)

0,35 až

0,75

144,35 až 144,75

200 72,2 až

72,4

Poznámka: Maximální hodinové imisní koncentrace nelze jednoduše sčítat. Teoretické sečtení, jak je provedeno v tabulce, představuje nejhorší možnou situaci. Naopak nejpříznivější situací je zachování současných maximálních imisí. V tomto rozmezí lze tedy výsledné maximální hodnoty očekávat.

Imisní příspěvek z řešeného záměru nezpůsobí při zachování současného imisního pozadí překračování imisního limitu maximálního hodinového. V případě průměrných ročních imisí NO2 je imisní limit roční stanoven na 40 µg/m3. Podle měření imisních koncentrací oxidu dusičitého na blízké imisní stanici na Libuši vzdálené cca 4 km od posuzované zástavby se průměrné roční imisní koncentrace NO2 v posledních letech pohybují v rozmezí 20,7 až 26,3 μg/m3, tedy hluboko pod hodnotou imisního limitu. V Generální rozptylové studii Středočeského kraje činí výsledné průměrné roční imisní koncentrace v obci Vestec 27,5 μg/m3. Na grafickém výstupu znázorňujícím imisní příspěvek provozu řešeného centra k průměrným ročním imisím NO2

jsou patrná maxima na vjezdové komunikaci v areálu, kudy se bude realizovat pojezd veškeré navazující dopravy vozidel přijíždějících z obou směrů veřejné komunikace. Nejvyšší imisní příspěvek činí ve středu obslužné komunikace 0,18 μg/m3. V následující tabulce je uvedeno přehledně hodnocení průměrných ročních imisí oxidu dusičitého. Tab. 24: Zhodnocení průměrných ročních imisních koncentrací NO2

Imisní pozadí Imisní příspěvek provozu

záměru (μg/m3)

Imise celkem –

maximálně (μg/m3)

Imisní limit roční

(μg/m3) % limitu

20,7 až 26,3 μg/m3 (dle měření na imisní stanici Libuš) 27,5 μg/m3 (dle modelu Generální rozptylové studie Středočeského kraje)

0,0028 až

0,0071

27,5028 až

27,5071 40 68,8

Lze konstatovat, že emise z provozu řešeného centra služeb, výroby a komerce nezpůsobí v kumulativním působení překročení platných imisních limitů pro oxid dusičitý, které jsou v pozadí s rezervou plněny. Zhodnocení imisních příspěvků suspendovaných částic PM10 V případě maximálních denních imisí suspendovaných částic PM10 činí platný imisní limit 50 μg/m3, jehož překračování je legislativně povoleno 35 krát za rok. 36. nejvyšší denní imisní koncentrace suspendovaných částic PM10 jsou v posledních dvou letech na pozaďové imisní stanici na Libuši podlimitní (45,2 a 37,7 μg/m3). V Generální rozptylové studii Středočeského kraje činí výsledné maximální denní imisní koncentrace v obci

Říjen 2009

Stránka 38 z 56



Vestec 54,3 μg/m3. Tato výsledná maximální denní imise limit překračuje, avšak její výše naznačuje plnění limitu u 36. nejvyšší imise. Na grafickém výstupu znázorňujícím imisní příspěvek provozu řešeného centra k maximálním imisím PM10 jsou patrná maxima na obslužných areálových komunikacích a dále ve středu veřejné komunikace, kudy se bude realizovat příjezd a odjezd navazující automobilové dopravy. Imisní příspěvky k maximálním denním imisím PM10 se pohybují v mapované lokalitě v rozmezí 0,01 až 0,16 μg/m3. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty imisních příspěvků PM10 ve zvolených referenčních bodech u nejexponovanější obytné zástavby v okolí centra. Tab. 25: Příspěvky k imisím PM10 (µg/m3) Referenční bod Průměrná roční imise (μg/m3) Maximální denní imise (μg/m3)

RB 1 bytový dům U Strouhy č. p. 462 0,0027 0,051 RB 2 bytový dům U Strouhy č. p. 460 0,0027 0,044 RB 3 bytový dům Na Suchých č. p. 317 0,0014 0,049 RB 4 bytový dům U Strouhy č. p. 530 0,0014 0,038 RB 5 rodinný dům K Remízku č. p. 419 0,0006 0,023 RB 6 rodinný dům Vídeňská č. p. 69 0,0010 0,049 Imisní příspěvky způsobené provozem navazující dopravy do řešeného centra se budou pohybovat u obytné zástavby v případě maximálních denních imisí PM10 na úrovni maximálně desetin μg/m3 a v případě průměrných ročních imisí na úrovni maximálně tisícin μg/m3. V následující tabulce je uvedeno přehledně hodnocení maximálních denních imisí PM10. Tab. 26: Zhodnocení maximálních denních imisních koncentrací PM10

Imisní pozadí

(36. nejvyšší denní imise)

Imisní příspěvek provozu

záměru

(μg/m3)

Imise celkem -

maximálně

(μg/m3)

Imisní limit

maximální denní (36.

nejvyšší denní imise)

(μg/m3)

% limitu

37,7 μg/m3 (dle měření na imisní stanici Libuš)

0,023 až

0,051

37,723 až 37,751

50 75,5

Poznámka: Maximální denní imisní koncentrace nelze jednoduše sčítat. Teoretické sečtení, jak je provedeno v tabulce, představuje nejhorší možnou situaci. Naopak nejpříznivější situací je zachování současných maximálních imisí. V tomto rozmezí lze tedy výsledné maximální hodnoty očekávat.

Imisní příspěvek z řešeného záměru nezpůsobí při zachování současného imisního pozadí překračování imisního limitu maximálního denního pro suspendované částice PM10. V případě průměrných ročních imisí PM10 je imisní limit roční stanoven na 40 µg/m3. Podle měření imisních koncentrací PM10 na blízké imisní stanici na Libuši vzdálené cca 4 km od posuzované zástavby se průměrné roční imisní koncentrace PM10 v posledních letech pohybují v rozmezí 23,7 až 32,9 μg/m3 a splňují tak imisní limit roční 40 μg/m3 s rezervou. V Generální rozptylové studii Středočeského kraje činí výsledné průměrné roční imisní koncentrace PM10 v obci Vestec 18,9 μg/m3. Na grafickém výstupu znázorňujícím imisní příspěvek provozu řešeného centra k průměrným ročním imisím PM10

jsou patrná maxima na vjezdové komunikaci v areálu, kudy se bude realizovat pojezd veškeré navazující dopravy z obou směrů veřejné komunikace. Nejvyšší imisní příspěvek činí ve středu obslužné komunikace 0,012 μg/m3.

Říjen 2009

Stránka 39 z 56



V následující tabulce je uvedeno přehledně hodnocení průměrných ročních imisí PM10. Tab. 27: Zhodnocení průměrných ročních imisních koncentrací PM10


záměru (μg/m3)

Imise celkem –



(μg/m3) % limitu


0,0006 až

0,0027

32,9006 až

32,9027 40 82,3

Lze konstatovat, že emise z provozu řešeného centra služeb, výroby a komerce nezpůsobí v kumulativním působení překročení platných imisních limitů pro suspendované částice PM10. Zhodnocení imisních příspěvků benzenu Imisní limit pro benzen je stanoven pro roční průměr na 5 μg/m3. Na nejbližší měřící imisní stanici na Libuši se pohybují průměrné roční imise benzenu v posledních letech v rozmezí 0,8 až 1,3 μg/m3. V Generální rozptylové studii Středočeského kraje činí výsledná průměrná roční imisní koncentrace benzenu v obci Vestec 1,16 μg/m3. Jedná se tedy také o podlimitní hodnotu. Na grafickém výstupu znázorňujícím imisní příspěvek provozu řešeného centra k průměrným ročním imisím benzenu jsou patrná maxima na vjezdové komunikaci v areálu, kudy se budou realizovat pojezdy veškeré navazující dopravy. Nejvyšší imisní příspěvek činí ve středu obslužné komunikace 0,0018 μg/m3. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty imisních příspěvků benzenu ve zvolených referenčních bodech u obytné zástavby. Tab. 28: Příspěvky k imisím benzenu (µg/m3) Referenční bod Průměrná roční imise (μg/m3) Maximální denní imise (μg/m3)

RB 1 bytový dům U Strouhy č. p. 462 0,0004 0,0075 RB 2 bytový dům U Strouhy č. p. 460 0,0004 0,0065 RB 3 bytový dům Na Suchých č. p. 317 0,0002 0,0060 RB 4 bytový dům U Strouhy č. p. 530 0,0002 0,0056

RB 5 rodinný dům K Remízku č. p. 419 0,0001 0,0034 RB 6 rodinný dům Vídeňská č. p. 69 0,0001 0,0071 Imisní příspěvky způsobené provozem navazující dopravy do řešeného centra se budou pohybovat u obytné zástavby v případě maximálních hodinových imisí benzenu na úrovni maximálně tisícin μg/m3 a v případě průměrných ročních imisí na úrovni desetitisícin μg/m3. V následující tabulce je uvedeno přehledně hodnocení průměrných ročních imisí benzenu. Tab. 29: Zhodnocení průměrných ročních imisních koncentrací benzenu


záměru (μg/m3)

Imise celkem –



(μg/m3) % limitu


0,0001 až

0,0004

1,3001 až

1,3004 5 26

Říjen 2009

Stránka 40 z 56



Lze konstatovat, že emise z provozu řešeného centra služeb, výroby a komerce nezpůsobí v kumulativním působení překročení platného imisního limitu pro benzen, který je v pozadí s rezervou splněn.

4.1.2 Vlivy na povrchové a podzemní vody

V dotčeném území se nenachází žádný zdroj podzemní ani povrchové vody pro veřejné zásobování obyvatelstva ani zájmové území neleží v CHOPAV. Dotčené území leží v blízkosti (0,6 km severozápadně) ochranného pásma II. stupně PHO vodního zdroje Průhonice (rozh. Radějovice VOD/100/86). Hranice ochranného pásma II. stupně Prahy 4 Podolí je nejblíže zájmovému území cca 3,1 km východně. Tyto vodní zdroje nebudou realizací záměru ovlivněny. Z provozu záměru budou produkovány dešťové vody a odpadní vody splaškové. Splaškové odpadní vody Splaškové odpadní vody budou svedeny do oddílné splaškové kanalizace v majetku obce Vestec, která odvádí splaškové vody do ČOV Vestec. Vypouštěné splaškové odpadní vody budou svým složením vyhovovat parametrům kanalizačního řádu. Dešťové odpadní vody Vlivem výstavby posuzovaného záměru dojde k omezení infiltrace srážkových vod do podloží. Omezenou infiltrací nebude významně ovlivněn horizont podzemní vody. Směr a rychlost proudění podzemních vody nebude významně ovlivněna. Celkové ovlivnění podzemních vod lze považovat za nevýznamné. Výstavbou ani provozem záměru nebude zasažen žádný povrchový tok a nepředpokládá se negativní ovlivnění kvality povrchových ani podzemních vod. Dešťová kanalizace v areálu posuzovaného záměru bude odvádět dešťové vody do retenční a požární nádrže, kde bude stále zadržováno 120 m3 vody pro potřeby případného hašení požáru, zbytek bude odváděn do dešťové kanalizace v majetku obce Vestec. Dešťové vody ze zpevněných, automobily pojížděných ploch budou z bezpečnostních důvodů svedeny do ORL, které zajistí vyčištění vod na přípustné hodnoty, a pak teprve do dešťové kanalizace. Kvalita srážkových vod odváděných do dešťové kanalizace bude splňovat podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a vod odpadních, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech včetně přílohy 3. Závadné látky ve smyslu § 39 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů nebudou v areálu skladovány. Záměr nepředpokládá skladování a manipulaci s nebezpečnými látkami ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií.

4.1.3 Vlivy na půdu

Pozemky určené k výstavbě jsou vedeny v katastru nemovitostí jako zemědělská půda. Zamýšlenou výstavbou tedy dojde k odnětí půdy ze ZPF a tím ke změně funkčního využití plochy. Zájmové území je vedeno jako orná půda s nízkou bonitou vedená v V. třídě ochrany ZPF, což jsou zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné a lze u nich předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Pozemek již není delší dobu obhospodařován jako orná půda, je zatravněn a udržován občasným posekáním s ponecháním biomasy rozptýlené na ploše. Na lokalitě bude ve smyslu zákonných ustanovení o ochraně ZPF (zákon ČNR č. 344/1992 Sb., vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb.) provedena skrývka svrchního horizontu, který však není příliš kvalitní. Sejmutá ornice bude ponechána na pozemku a využita při konečných terénních úpravách na pozemku. Budoucím provozem nebude docházet ke znečišťování zemního a horninového prostředí v dotčeném území. Rizikem by mohly být pouze případné havarijní úniky závadných látek během výstavby a v průběhu provozu. Při dodržení příslušných provozních a manipulačních předpisů bude riziko zcela eliminováno nebo minimalizováno.

Říjen 2009

Stránka 41 z 56



Záměr nepředpokládá skladování a manipulaci s nebezpečnými látkami ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Pro bezpečné shromažďování a skladování odpadů v areálu budou vytvořeny odpovídající podmínky, které eliminují možná rizika. U ostatních vlivů na půdu (např. úkapy ropných derivátů atd.), zejména vlivem obslužné dopravy, je nutno uvést, že projektová dokumentace bude řešit taková opatření (zejména odvodnění ploch určených k parkování vozidel), která toto riziko eliminují. Realizace záměru nezpůsobí vznik erozních fenoménů. Stabilita terénu nebude významně ovlivněna. Při zemních pracích, respektive při realizaci výkopů pro inženýrské sítě budou svahy prováděny v bezpečném sklonu proti usmyknutí nebo budou důsledně paženy. Zemní práce na staveništi budou prováděny v souladu s ČSN 73 3050 "Zemní práce".

4.1.4 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Geologické podmínky Geologické poměry nebudou realizací záměru významně ovlivněny. Poškození, ztráta nebo ovlivnění geologických a paleontologických památek, stratotypů atd. je v místě stavby nepravděpodobné. Nerostné zdroje nebudou předmětnou stavbou dotčeny. Hydrogeologické podmínky Na území řešené lokality ani v jejím nejbližším okolí se nenachází zdroj podzemní vody, který by mohl být výstavbou narušen. Změna infiltračních poměrů bude mít nevýznamný vliv na hydrogeologické poměry v zájmovém území. Ovlivnění stávajících hydraulických a hydrogeologických poměrů bude nevýznamné. Směr a rychlost proudění podzemní vody nebude významně ovlivněna. Hlubinné hydrogeologické struktury nebudou navrhovaným záměrem ovlivněny. Vlivy na chráněné části přírody V dotčeném území se nevyskytují žádné chráněné části přírody, ani žádná území, která by byla chráněna v rámci současně platných právních předpisů pro ochranu přírody. Výstavba a provoz posuzovaného záměru se nedotknou žádných významných krajinných prvků nebo jinak chráněných částí přírody ve smyslu zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vlivy v důsledku ukládání odpadů Výše uvedené složky životního prostředí (zejména půda) nebudou zatěžovány ani odpady ukládanými, resp. skládkovanými, jelikož s odpady bude nakládáno podle příslušných obecně závazných platných předpisů a technických norem. Odpady budou zneškodňovány mimo areál průběžně a jejich odvoz a další zpracování bude prováděno pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Ložisková území Zájmové území výstavby posuzovaného záměru nezasahuje do žádného zdroje nerostných surovin a nerostné zdroje v okolí nebudou předmětnou stavbou dotčeny ani ovlivněny.

4.1.5 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Vliv na faunu a flóru Výstavba a provoz záměru nebude významně ovlivňovat či ohrožovat žádný z rostlinných či živočišných druhů, případně jejich biotopů. Lze předpokládat, že posuzovaný záměr nebude mít výrazný negativní vliv na flóru i faunu mimo vlastní území výstavby.

Říjen 2009

Stránka 42 z 56



Území výstavby tvoří neobhospodařované pozemky zemědělské orné půdy, zatravněné, v pokročilejším stadiu sekundární sukcese, kdy se vytvořily již téměř uzavřené porosty převážně vytrvalých druhů s vysokým podílem ruderálních druhů a místy se na ploše objevují juvenilní náletové dřeviny. Území je pokryto travním porostem se značným podílem ruderálních druhů a bez výskytu chráněných druhů rostlin dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Z hlediska botanického a zoologického lze toto území označit jako nepříliš významné. Živočišné druhy s možným výskytem v území výstavby nejsou vázány výhradně na toto území, které poskytuje malé úkrytové a potravní možnosti. Dřevin je na území výstavby málo, jsou převážně na povrchových navážkách v jižní části pozemků a blízkosti vodní strouhy a jde převážně o juvenilní exempláře. V areálu záměru budou volné nezastavěné či nezpevněné plochy upraveny dle projektu sadových úpravy, který bude součástí dalšího stupně projektové dokumentace. Vysazená zeleň bude pravidelně udržována podle plánu údržby zeleně, který bude součástí provozního řádu areálu (včetně pravidelného sekání sadově upravovaných travnatých ploch). Druhové složení bude respektovat kromě hledisek architektonických a provozních i stanovištní podmínky a fytogeografickou vhodnost dřevin. Na úrovni současných znalostí lze konstatovat, že realizace stavby ani jejím provoz nebude mít měřitelné negativní vlivy na ostatní chráněné části přírody uvedené v předchozích částech dokumentace. Vlivy na ekosystémy Terestrické Území určené k výstavbě záměru lze charakterizovat jako antropoekosystém, s malým množstvím prvků přírodního charakteru. Území nemá v širším měřítku velký význam, jedná se o silně antropogenně ovlivněné území předchozím obhospodařováním a výstavbou v jeho okolí. Realizací záměru nedojde k zásahu do přírodě blízkých biotopů v širším okolí dotčeného území, které poskytují hnízdní a úkrytové možnosti. Projekt se bude realizovat na zemědělsky neobhospodařované orné půdě. Zástavbou území dojde částečně k likvidaci potravních stanovišť pro některé druhy, avšak půjde o nevýrazné snížení potravních možností, které bude mít nevýrazný vliv na populace v okolí zájmového území. Není potřeba navrhovat zvláštní kompenzační opatření pro druhy chráněné zákonem podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., protože se v zájmovém území nevyskytují. Možné negativní ovlivnění bude kompenzováno vhodnou výsadbou v areálu. Realizace záměru nebude mít vliv na cenné ekosystémy vedené v soustavě Natura 2000 ani na ekosystémy ve zvláště chráněných územích v okolí záměru. Výstavbou dojde k nahrazení neobhospodařované orné půdy v pokročilejším stádiu sekundární sukcese, stavebními objekty a zpevněnými plochami. Lze předpokládat, že tato změna nebude mít významný dopad na okolí. Realizací a provozováním záměru nedojde k výraznému ovlivnění jiných ekosystémů mimo hranice záměru. Aquatické Ovlivnění aquatických systémů realizací záměru bude vázáno na odvod dešťových vod z areálu dešťovou kanalizací do retenční a požární nádrže a dále do dešťové kanalizace obce. Bližší informace jsou uvedeny v kapitole odpadní vody. V areálu nebudou skladovány látky nebezpečné vodám a veškeré manipulační plochy a parkoviště budou zabezpečeny, aby nedošlo k znečištění dešťových vod ropnými látkami. Lze tedy konstatovat, že navržený objekt nebude mít negativní dopad na okolní vodoteče.

4.1.6 Vlivy na krajinu

Dotčené území se nachází v zastavěném území obce na hlavní třídě obce Vestec a blízkosti budoucího sjezdu z velkého pražského okruhu. Území leží uprostřed komerční zástavby, na obytnou zástavbu rodinných domků navazuje jen z východní strany a ze západní strany přiléhá k hlavní komunikaci obce.

Říjen 2009

Stránka 43 z 56



V souvislosti s rozvojem průmyslu, dopravy ale i zemědělství došlo k silné redukci rozmanitosti krajiny a druhové pestrosti fauny a flory jak v širším okolí, tak i na ploše určené k výstavbě záměru. Výsledkem je silné antropogenní ovlivnění krajiny, s převahou ploch ekologicky málo stabilních až nestabilních. Jedná se tedy o nadprůměrně využívané území se zřetelným porušením přírodních struktur a s nízkým koeficientem ekologické stability. Posuzovaný záměr je v souladu s územním plánem obce Vestec, který určuje využití zájmového území pro lehký průmysl a část plochy pro izolační zeleň. Krajinný ráz území a jejího okolí byl vlivem intenzivního využívání téměř úplně setřen a výstavba nového záměru dle předloženého projektu takto narušený krajinný ráz neovlivní. Okolní území má charakter převážně komerční zástavby menšího sídelního celku. Stavba je navržena v moderním stylu obdobném pro podobné objekty a architektonicky se bude začleňovat do okolní komerční zástavby Architektonické řešení exteriéru bude dotvořeno sadovými a parkovými úpravami s ohledem na krajinný ráz lokality. Areál bude ozeleněn a upraven tak, aby co nejvíce skrýval objekty a zapadl do okolní krajiny. Území je pro objekty tohoto typu vyčleněno územním plánem obce. Na základě zjištěných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí, je možno konstatovat, že se nepředpokládá výrazné působení objektu samotného na okolní krajinu.

4.1.7 Vlivy na hlukovou situaci

Hluk z provozu záměru a výhledový stav po uvedení záměru do provozu je počítána hodnocen pro několik variant. Jednotlivé hodnocené varianty jsou následující. • Vliv vlastního areálu CVK

Zde je počítán a hodnocen hluk z areálu ve vztahu k nejbližší hlukově chráněné zástavbě. Při hodnocení jsou uvažovány stacionární, liniové a plošné zdroje hluku související s jeho celkovým provozem. Vzhledem k tomu, že některá zařízení budou vyžadovat i přes pouze denní provoz záměru nepřetržitý provoz je posouzení provedeno pro denní i noční dobu.

• Výhledová hluková situace v dané lokalitě včetně dopravy CVK – výhled, tzv. aktivní varianta, doprava V aktivní variantě je počítána a hodnocena hluková situace z dopravy pro případ, že předkládaný záměr bude realizován. Výpočty a hodnocení jsou provedeny pouze pro denní dobu, tudíž pro dobu kdy bude realizována doprava vyvolaná provozem záměru. Na základě výpočtů je v této hlukové studii zhodnocena předpokládaná změna ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v posuzovaných referenčních výpočtových bodech oproti tzv. nulové variantě.

• Celková výhledová hluková situace v dané lokalitě včetně celkového provozu CVK – výhled, tzv. aktivní varianta, doprava a stacionární zdroje hluku včetně vnitroareálové dopravy a pohybu vozidel na parkovišti V této aktivní variantě je počítána a hodnocena hluková situace pro případ, že předkládaný záměr bude realizován. Výpočty a hodnocení jsou provedeny pro denní i noční dobu. Na základě výpočtů je v této hlukové studii zhodnocena předpokládaná změna ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v posuzovaných referenčních výpočtových bodech oproti tzv. nulové variantě.

• Výpočet a hodnocení hluku z výstavby záměru Referenční body pro hodnocení vlivu záměru z hlediska hluku byly umístěny u nejbližší stávající chráněné zástavby resp. na hranici chráněného venkovního prostoru objektů obytných staveb. Ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve výpočtových bodech byly počítány vzhledem k charakteru dané zástavby ve výšce jednotlivých podlaží. Umístění referenčních bodů je uvedeno v následující tabulce. Tab. 30: Umístění referenčních bodů

Číslo RB Umístění referenčního bodu

Výpočtový a měřící bod

1 chráněný venkovní prostor Z fasády 2NP objektu k bydlení, ul. Vídeňská č. p. 69, Vestec 2 chráněný venkovní prostor 2NP objektu k bydlení – hranice plotu, ul. U Strouhy č. p. 533, Vestec

Říjen 2009

Stránka 44 z 56



Výpočtový bod

3 chráněný venkovní prostor Z fasády 2NP řadového RD, ul. U Strouhy č. p. 459, Vestec 4 chráněný venkovní prostor Z fasády 2NP řadového RD, ul. U Strouhy č. p. 461, Vestec 5 chráněný venkovní prostor Z fasády 2NP řadového RD, ul. U Strouhy č. p. 462, Vestec 6 chráněný venkovní prostor Z fasády 2NP RD, ul. Vídeňská č. p. 73, Vestec

7 chráněný venkovní prostor Z fasády 2NP objektu k bydlení (dle katastru nemovitostí), ul. Vídeňská č. p. 84, Vestec

Období výstavby Vzhledem k tomu, že lokalizace jednotlivých strojů a zařízení se během zemních a stavebních a dokončovacích prací mění a jejich vzdálenost od chráněné zástavby není konstantní, byly pro výpočet a hodnocení hluku ze stavební činnosti zvoleny teoretické výpočetní body:

- V1 - vzdálenost 50 m … střední vzdálenost od hranice předpokládaného staveniště k nejbližší hlukově chráněné zástavbě, která je situována východním směrem,

- V2 - vzdálenost 70 m … střední vzdálenost od hranice předpokládaného staveniště k zástavbě, která je situována severovýchodním směrem.

Výsledky výpočtu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A [dB] ve venkovním prostoru pro dobu stavební činnosti 700 do 2100 vzniklé součtem hladin hluku daného dopravou a vlastními stavebními pracemi jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 31: Výsledky výpočtů hluku ze stavební činnosti

Výpočtový bod

Vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A

LAeq,14 hod [dB] zemní práce stavební práce dokončovací práce, terénní úpravy

V1 64,9 64,7 62,2 V2 62,5 62,1 59,8

Pozn. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A je vypočtena pouze pro denní dobu, neboť v nočních hodinách se stavební činnost

nepředpokládá.

Vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku A v žádném z výpočtových bodů nepřekračuje stanovený hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro období výstavby mezi 700 – 2100 hodinou (LAeq,14 hod = 65,0 dB). Na základě výsledků výpočtů hluku z výstavby, které se u nejbližší obytné zástavby blíží k hygienickému limitu, jsou navržena preventivní protihluková opatření pro období výstavby daného záměru. Opatření jsou uvedena v kapitole 4.4. Období provozu V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu záměru (stacionární zdroje a plošné zdroje, vnitroareálová doprava) pro denní a noční dobu. Většina zdrojů bude v provozu pouze v denní době. V noční době se předpokládá v provozu pouze vytápění (resp. temperování) haly a chlazení serveru. Dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou výsledné hodnoty v denní době stanoveny pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Lokalizace referenčních bodů je patrná ze situace uvedené v příloze č. 1 hlukové studie.

Říjen 2009

Stránka 45 z 56



Tab. 32: Vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu záměru v rámci jeho areálu

Číslo RB

Výška RB

nad terénem

[m]

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T [dB]

den - LAeq, 8 hod noc - LAeq, 1 hod doprava prům. zdroje celkem doprava prům. zdroje celkem

1 1,5 27,0 31,5 32,8 -- 6,7 6,7 5,0 27,0 32,0 33,2 8,7 8,7

2 1,5 20,5 36,8 36,8 -- 23,5 23,5 6,0 23,1 44,7 44,7 -- 31,4 31,4

3 1,5 22,5 37,1 37,2 -- 23,8 23,8 6,0 24,2 47,6 47,6 -- 33,6 33,6

4 1,5 22,7 35,2 35,5 -- 21,9 21,9 6,0 25,0 46,9 47,0 -- 32,8 32,8

5 1,5 34,2 35,4 37,8 -- 22,1 22,1 6,0 34,3 45,9 46,2 -- 31,2 31,2

6 1,5 13,2 25,2 25,5 -- 6,3 6,3 5,0 14,1 27,0 27,2 -- 9,7 9,7

7 1,5 26,7 29,1 31,1 -- 7,9 7,9 6,0 26,7 28,2 30,5 -- 10,9 10,9

Z výsledků výpočtů uvedených v předchozí tabulce je patrné, že hluk vyvolaný provozem posuzovaného záměru u nejbližší obytné zástavby resp. v chráněném venkovním prostoru nepřekročí v denní i noční době hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A (LAeq,T = 50/40 dB den/noc) daný Nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V noční době jsou výsledné hodnoty výrazně podlimitní. V aktivní variantě je počítána a hodnocena hluková situace pro případ, že posuzovaný záměr bude realizován. Hodnocení v aktivní variantě je provedeno: A) pro celkovou hlukovou situaci v dané lokalitě (veškerá doprava a stacionární zdroje) B) pouze pro dopravu na veřejných komunikacích C) pouze pro provoz stacionárních zdrojů hluku a pro dopravu na účelových komunikacích a parkovištích A) Celková hluková situace v dané lokalitě (veškerá doprava a stacionární zdroje) V posuzovaných referenčních výpočtových bodech byly pro tzv. aktivní variantu vypočteny celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v zájmovém území. Do modelu celkové hlukové situace byla započtena stávající doprava na přilehlých veřejných komunikacích navýšená o dopravu vyvolanou provozem záměru a stacionární zdroje hluku související s provozem vlastního záměru včetně dopravy na účelových komunikacích a parkovištích. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Na základě výpočtů je zde dále zhodnocena změna celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v posuzovaných referenčních výpočtových bodech vyvolaná posuzovaným záměrem oproti stávající celkové ekvivalentní hladině akustického tlaku A v dané lokalitě.

Říjen 2009

Stránka 46 z 56



Tab. 33: Celkové hodnoty LAeq v hodnocené lokalitě – výhledový stav, tzv. aktivní varianta

Číslo RB Výška RB

nad terénem [m]

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq [dB]

den noc

Stávající stav

(nulová varianta)

Výhled

(aktivní varianta)

Změna v

dB

Stávající stav

(nulová varianta)

Výhled

(aktivní varianta)

Změna v

dB

1 1,5 74,3 74,3 0 65,3 65,3 0 5,0 74,3 74,3 0 65,3 65,3 0

2 1,5 50,2 49,5 - 0,7 41,5 40,4 - 1,1 6,0 54,4 54,3 - 0,1 46,0 45,6 - 0,4

3 1,5 48,8 45,9 - 2,9 40,3 36,9 - 3,4 6,0 54,4 52,5 - 1,9 45,8 42,8 - 3,0

4 1,5 48,2 45,4 - 2,8 39,6 36,4 - 3,2 6,0 54,1 51,4 - 1,7 45,5 42,9 - 2,6

5 1,5 51,4 52,1 + 0,7 42,8 42,5 - 0,3 6,0 54,2 53,7 - 0,4 45,6 44,4 - 1,2

6 1,5 70,1 70,1 0 61,4 61,4 0 5,0 70,1 70,1 0 61,4 61,4 0

7 1,5 70,2 70,2 0 61,5 61,5 0 6,0 70,2 70,2 0 61,5 61,5 0

Pozn.: Tučně vytištěné hodnoty překračují daný hygienický limit (LAeq,16h = 60 dB v denní době a LAeq,8h = 50 dB v noční době).

V předchozí tabulce jsou informativně uvedeny celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, tj. v modelu je spojen vliv dopravy na veřejných komunikacích i vliv stacionárních zdrojů hluku včetně dopravy na účelových komunikacích a parkovištích. Nevztahují se na ně dle platné legislativy hygienické limity. Výsledné hodnoty však v návaznosti na výsledky následující tabulky mohou lépe oddělit v konkrétním referenčním bodě převládající zdroj hluku (vliv dopravy na veřejných komunikacích nebo vliv vlastního provozu dané provozovny /stacionární zdroje hluku a doprava na účelových komunikacích včetně parkovišť/). Konečné hodnocení je tedy provedeno pod následující tabulkou. B) Pouze pro doprava na veřejných komunikacích Do modelu hlukové situace byla započtena stávající doprava na přilehlých veřejných komunikacích navýšená o dopravu vyvolanou provozem záměru také pouze na veřejných komunikacích. Vzhledem k tomu, že doprava vyvolaná provozem záměru bude pouze v denní době, byly i výpočty provedeny pouze pro denní dobu. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce. Na základě výpočtů je zde dále zhodnocen předpokládaný celkový nárůst hluku pro denní dobu v posuzovaných referenčních výpočtových bodech vyvolaný dopravou předpokládaného záměru oproti stávající ekvivalentní hladině akustického tlaku A z dopravy v dané lokalitě. V noční době se změna ekvivalentní hladině akustického tlaku A z dopravy důvodně nepředpokládá – v noční době nebude záměr provozován a tudíž ani doprava vyvolaná provozem záměru.

Říjen 2009

Stránka 47 z 56



Tab. 34: Hodnoty LAeq z dopravy na veřejných komunikacích – výhledový stav, tzv. aktivní varianta


nad terénem [m]


den

Stávající stav

(nulová varianta)

Výhled

(aktivní varianta) Změna v dB

1 1,5 74,3 74,3 0 5,0 74,3 74,3 0

2 1,5 50,2 49,2 - 1,0 6,0 54,4 53,8 - 0,6

3 1,5 48,8 45,3 - 3,5 6,0 54,4 50,9 - 3,5

4 1,5 48,2 45,0 - 3,2 6,0 54,1 50,5 - 3,6

5 1,5 51,4 50,9 - 0,5 6,0 54,2 52,9 - 1,3

6 1,5 70,1 70,1 0 5,0 70,1 70,1 0

7 1,5 70,2 70,2 0 6,0 70,2 70,2 0

Pozn.: Tučně vytištěné hodnoty překračují daný hygienický limit (LAeq,16h = 60 dB v denní době).

V referenčních výpočtových bodech situovaných podél ulice Vídeňská (RVB č. 1, 6 a 7), která je hlavní komunikací II. třídy procházející obcí Vestec, kde již v současné době je výrazně překračován hygienický limit z dopravy na veřejných komunikacích, jsou vypočtené nárůsty celkové hladiny akustického tlaku A nulové. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že doprava vyvolaná provozem záměru (CVK) nebude mít na změnu akustické situace v zájmovém území žádný vliv. Provoz stacionárních zdrojů se u této obytné zástavby neprojeví. V referenčních výpočtových bodech situovaných dále od hlavní silnice (RVB č. 2 – 5) – řadové rodinné domy v ulici U Strouhy, dojde realizací záměru ke snížení celkové hladiny akustického tlaku A, a to v denní i noční době. Podíl na tom má částečné odclonění vysoce frekventované ulice Vídeňské (II/603) výstavbou nového objektu. Nicméně v referenčním výpočtovém bodě č. 5 se i přesto v denní době projeví vliv pojezdů na příjezdové vnitroareálové komunikaci CVK. V tomto bodě, a to pouze v denní době, lze tudíž předpokládat mírný nárůst celkové hladiny akustického tlaku A. Tento nárůst je však velmi nízký, pouze teoretický a měřením objektivně neprokazatelný. Vliv stacionárních zdrojů hluku u obytné zástavby situované tímto směrem bude oproti nejbližší obytné zástavbě situované podél ulice Vídeňské výraznější, nicméně s rezervou nepřekročí hygienické limity. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že po realizaci záměru – areálu CVK lze předpokládat u obytné zástavby situované severovýchodním směrem zlepšení celkové hlukové situace. Hluk z dopravy i z provozu stacionárních zdrojů zde nepřekročí hygienické limity. Konečné hodnocení podle platné legislativy (Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací), je však plně v kompetenci dotčeného orgánu ochrany veřejného zdraví tj. Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.

Říjen 2009

Stránka 48 z 56



C) Pouze provoz stacionárních zdrojů hluku a doprava na účelových komunikacích a parkovištích V níže uvedené tabulce je uvedena stávající ekvivalentní hladina akustického tlaku A z provozu stacionárních zdrojů hluku v daném referenčním bodě a opět je zhodnocen i předpokládaný nárůst hluku. Tab. 35: Hodnoty LAeq ze stacionárních zdrojů a dopravy na účelových komunikacích – výhledový stav


nad terénem [m]


den

Stávající stav

(nulová varianta) Příspěvek záměru

Výhled (aktivní

varianta) Změna v dB

2 1,5 47,0 36,8 47,4 + 0,4 Z výsledků výpočtů uvedených v předchozí tabulce je patrné, že hluk z provozu záměru (stacionární zdroje hluku a doprava na účelových komunikacích) na hranici nejbližšího chráněného venkovního prostoru staveb nevyvolá překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro denní dobu z provozu stacionárních zdrojů hluku popř. areálů provozoven. Vzhledem k tomu, že v noční době bude v provozu jen několik málo zdrojů, u kterých je provozně nutný 24hodinový provoz, je výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku A z daného záměru v noční době výrazně podlimitní. Tudíž lze také důvodně předpokládat, že hluk z provozu záměru (stacionární zdroje hluku) ani v noční době na hranici nejbližšího chráněného venkovního prostoru staveb nevyvolá překročení hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A z provozu stacionárních zdrojů hluku popř. areálů provozoven.

4.1.8 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Vlivy na budovy, architektonické a archeologické památky V dotčeném území se nenacházejí žádné architektonické objekty chráněné v zájmu památkové péče. Architektonické památky, které se nacházejí v širším okolí dotčeného území, nebudou vzhledem k jejich vzdálenosti od prostoru plánované výstavby ovlivněny. Území záměru se nenachází v oblasti prokázaného výskytu archeologických nálezů, avšak leží v oblasti s nepřetržitým sledem osídlení území od pravěku. Lze tedy očekávat, že možnost zastižení archeologických památek je značná. Veškeré zemní zásahy v katastrálním území obce Vestec je nutné posuzovat jako zásahy v území s archeologickými nálezy. Písemné vyjádření Ústavu archeologické památkové péče středních Čech musí být nedílnou součástí územního rozhodnutí a stavebního povolení ke každé stavbě realizované v rámci schváleného územního plánu. V případě archeologického nálezu je povinností ihned nález oznámit stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové péče a učinit nezbytná opatření aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm nerozhodne stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče popř. archeologickým pracovištěm. Investor je povinen umožnit záchranný výzkum. Výstavbou a provozem záměru nedojde k přímému negativnímu působení na architektonické a archeologické památky v nejbližším okolí stavby. Poškození, ztráta nebo ovlivnění geologických a paleontologických památek, stratotypů atd. v místě výstavby nehrozí. Vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy Výstavbou a provozem záměru nebudou narušeny žádné kulturní hodnoty. Životní styl a tradice obyvatelstva žijících v okolí záměru nebudou jeho realizací významně ovlivněny.

Říjen 2009

Stránka 49 z 56



4.2 Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

Období výstavby Během provádění stavby může docházet ke krátkodobému narušení faktorů pohody vlivem vlastní stavební činnosti tak pojezdem stavebních mechanismů na staveništi a zvýšenou stavební dopravou (odvoz ornice ze staveniště a doprava stavebních materiálů na stavbu) na veřejných komunikacích. Snížení faktoru pohody v době výstavby by mohly představovat také prašnost a přenos bláta na komunikace v okolí staveniště. Zvýšená prašnost se může projevovat především v době provádění výkopových prací, a to zejména v dlouhodobě suchém a větrném období. Naproti tomu v deštivých obdobích by mohlo docházet k přenosu bláta mimo staveniště. Negativní vlivy stavby na obyvatelstvo nelze zcela eliminovat, ale lze je významně omezit vhodnými organizačními a technickými opatřeními. V průběhu výstavby proto budou na stavbě a v jejím okolí přijata taková technická a organizační opatření, aby rušivé vlivy stavby na obyvatelstvo okolní obytné zástavby byly minimalizovány. Období provozu Vlastní provozování záměru nebude nepříznivě ovlivňovat jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Posuzované vlivy a jejich rozsah je v souladu s požadavky platné legislativy a nedochází ke zhoršení stávajcí situace.

4.3 Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

Výstavba ani provoz posuzovaného záměru nebude mít vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva přesahujících státní hranice.

4.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Opatření technického rázu na ochranu jednotlivých složek životního prostředí bude muset být provedena celá řada, v předkládaném oznámení jsou stanovena pouze rámcově, detailně budou rozpracována a řešena v dalších stupních projektové dokumentace. Opatření by měla být zaměřena především na nejproblémovější jevy v území, tedy zejména na ochranu před hlukem, na snížení imisního zatížení lokality, zajištění ochrany vod a půdy před případnou kontaminací závadnými látkami, zabezpečení a zkvalitňování přírodních prvků v území. Územně plánovací opatření Obec Vestec má v současné době platný územní plán. Dle tohoto územního plánu je dotčená plocha označena NK – území nerušící výroby, služeb a komerce. Záměr je v souladu s územním plánem obce. Územně plánovací opatření se nenavrhují. Technická opatření - období výstavby Pro minimalizaci negativních vlivů v průběhu výstavby je třeba uplatnit následující opatření pro ochranu životního prostředí: − při výběrovém řízení na dodavatele stavby doporučujeme jako jedno z kritérií i specifikaci jeho garancí na

minimalizaci negativních vlivů v době výstavby a na celkovou délku trvání výstavby, − v maximální možné míře budou využity stavební mechanismy se sníženou hlučností (např. odhlučněné

kompresory),

Říjen 2009

Stránka 50 z 56



− stacionární zdroje hluku důsledně používat zástěny jako protihlukové clony, popř. stabilní stavební technologie vybavit akustickým krytem (či zástěnou),

− během provádění všech prací je nutno dbát na omezení doby nasazení hlučných mechanismů, sled nasazení popř. jejich méně časté využití, je třeba vypracovat takový plán prací a nasazení strojů, aby nedocházelo k překrývání hlučných pracovních operací, pokud to není technologicky nezbytně nutné, v době nočního klidu (2200 – 600) nebudou stavební práce prováděny,

− regulovat rychlost v areálu výstavby a mimo zpevněné vozovky, dodržovat stanovenou pracovní dobu a směnnost,

− terénní úpravy, stavební práce a přepravu výkopové zeminy a stavebních i konstrukčních materiálů nákladními automobily provádět pouze v denní době 7 – 21 hod,

− v plánu organizace výstavby stanovit opatření pro snížení prašnosti, zejména při zemních pracích (skrápění),

− v případě nebezpečí znečištění vozovek blátem ze staveniště provádět manuální čištění a mytí dopravních prostředků a mechanismů, které budou opouštět areál stavby,

− na staveništi neprovádět údržba mechanismů (výměny mazacích náplní atd.) s výjimkou denní údržby, − plnění palivy v areálu stavby provádět v nezbytných případech, kdy by plnění mimo areál bylo organizačně

neschůdné nebo technicky nerealizovatelné, zásobní paliva musí být uskladněna odpovídajícím způsobem (např. barely se záchytnou jímkou),

− všechna použitá stavební mechanizace musí být v dobrém technickém stavu, průběžně kontrolována, aby bylo zamezeno případným úkapům ropných látek či nadměrným emisím výfukových plynů,

− v dalším stupni projektové dokumentace bude konkrétně uvedeno, jak bude nakládáno s jednotlivými druhy odpadů ze stavební činnosti,

− budou předloženy doklady vypovídající o způsobu využití odpadů ze stavební činnosti nebo o způsobu jejich odstranění, pokud není jejich využití v souladu se zákonem o odpadech možné, z dokladů musí být patrné jaký odpad a v jakém množství byl předán oprávněné osobě, identifikační údaje této osoby a datum předání odpadu.

Technická opatření - období provozu Ovzduší − Vytápění objektu bude řešeno zemním plynem. − V areálu záměru nebudou používány a skladovány látky poškozující ozónovou vrstvu Země. Vody − Odpadní splaškové vody ze sociálního zázemí areálu budou vedeny na splaškovou obecní kanalizaci. − Dešťové vody budou odvedeny dešťovou kanalizací do retenční dešťové nádrže s kapacitou 120 m3 a dále

do obecní dešťové kanalizace. Odpady − Při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho

prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění pozdějších úprav.

− Provozovatel areálu bude jako původce odpadů splňovat povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění pozdějších úprav.

− Nakládání s odpady, jejich odvoz a další zpracování bude prováděno pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění pozdějších úprav.

Říjen 2009

Stránka 51 z 56



Hluk − Technickými prostředky a opatřeními zabezpečit stacionární zdroje hluku v areálu tak, aby jejich hlukové

parametry nepřekračovaly hodnoty uvedené v tabulkách vstupních údajů (viz kap. 8.1 této hlukové studie) a nedošlo tak k překračování hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku A ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dodržení hlukových parametrů je možné zajistit: Ø použitím daných zařízení s danou hlučností, Ø užitím tlumičů hluku na vzduchotechnických zařízeních nebo v rozvodech vzduchotechniky, nejlépe

hned za/před ventilátorem nebo důsledným návrhem rozvodů vzduchotechniky s dodržováním rychlostí proudění vzduchu a zamezením ostrých překážek v proudu vzduchu (ostrá kolena apod.).

− Na severovýchodní fasádě objektu CVK nebudou umístěny žádné zdroje hluku. V případě, že to bude technicky nezbytné, hladina akustického tlaku A na hranici areálu provozovny CVK nepřekročí v denní době 50 dB a v noční době 40 dB.

Zeleň − Po skončení výstavby budou příslušné plochy areálu ozeleněny trvalými travními porosty a osázeny

vhodnými druhy vyšší a střední zeleně dle projektu sadových úprav, který bude předložen v dalším stupni projektové dokumentace.

Ostatní − Před uvedením stavby do provozu bude vypracován a předložen ke schválení Plán opatření pro případ

havárie a zhoršení jakosti vod, provozní řád a požární řád. Preventivní a provozní opatření − Stavební práce provádět ve shodě se souvisejícími technickými normami, předpisy a vyhláškami. − Umožnit příjezd požárních vozidel. − Zajistit bezpečnost provozu (dopravy) vhodným dopravním značením. − Provádět pravidelnou kontrolu a údržbu odlučovačů ropných látek, retenční nádrže. − Specifikovat v příslušných havarijních, manipulačních a provozních řádech následná opatření při případné

havárii. S těmito řády seznámit zaměstnance, provádět pravidelné doškolování.

4.5 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

Oznámení bylo zpracováno na základě podnikatelského záměru, konzultací s oznamovatelem, zpracovateli projektové dokumentace a také osobních zkušeností zpracovatelů oznámení. V současné době nejsou známí nájemci jednotlivých prostor, takže není známa přesná náplň činnosti jednotlivých subjektů v areálu a přesný druh jejich činnosti. Předpokládáme převažující prodejní činnost a s tím spojené skladování zboží případně servis. Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí a hluku jsou postaveny na základě současného stupně poznání a nejsou a ani nemohou být absolutně přesnou prognózou, ale pouze maximálně možnou syntézou na základě stávajících znalostí. Podle toho je k nim třeba také přistupovat. Při modelování přírůstků imisních koncentrací oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10 a benzenu v zájmovém území byl použit program SYMOS´97 verze 2003, který umožňuje výpočet maximálních hodinových, maximálních denních i průměrných ročních imisních koncentrací, které jsou výsledkem současného kumulativního působení všech bodových, plošných i liniových zdrojů. Výsledné imisní koncentrace jsou počítány ve výšce 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). V případě oxidů dusíku je využit model umožňující přímý přepočet emisí oxidů dusíku na imise oxidu dusičitého. Imise oxidu uhelnatého nejsou počítány vzhledem k značné imisní rezervě v pozadí. Naměřené maximální osmihodinové imise CO se pohybují v České republice v posledních

Říjen 2009

Stránka 52 z 56



letech pod dolní mezí pro vyhodnocení stanovenou na 5000 µg/m3, tedy hluboko pod hodnotou imisního limitu 10 000 µg/m3. Hodnocení výsledků a závěrů rozptylové studie je vždy spojeno s určitými nejistotami. V případě tohoto hodnocení lze nejistoty vyjmenovat takto: Ø Nedostatečná znalost současného imisního pozadí přímo v hodnocené lokalitě. Přímo v řešené lokalitě není

umístěna žádná imisní stanice, která by kontinuálně sledovala imisní koncentrace. Nejbližší imisní stanicí je stanice Libuš vzdálená od řešené lokality cca 4 km.

Ø Spolehlivost vypočtených imisních koncentrací použitým rozptylovým modelem. Je třeba si uvědomit, že se jedná o výsledek matematického modelu vždy zatížený jistou chybou.

Ø Vyšší je nejistota vyplývající z hodnot modelovaných imisních příspěvků suspendovaných částic PM10 vzhledem k tomu, že žádný z referenčních výpočtových imisních modelů uvedený v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. nezahrnuje v současné době sekundární ani resuspendované částice.

Ø Nejistota tkvící v hodnotách vstupních údajů výpočtu. Celkově byl při výpočtu emisí použit konzervativní způsob, který skutečnou emisi z důvodu předběžné opatrnosti nadhodnocuje (výpočet emisí pro provozní špičku).

Pro výpočty hluku byl použit výpočtový program HLUK+, verze 8.20 Profi (č. licence 6079), který umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými zdroji hluku v území. Použitá verze programu HLUK+ má v sobě zabudovanou již „Novelu metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy 2004 (RNDr. M. Liberko, časopis MŽP ČR, Planeta číslo 2/2005). Tato novela důsledně respektuje zásady a postupy algoritmického postupu pro výpočet hluku ze silniční dopravy, které byly dosaženy v prvním vydání Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy v roce 1996. Na tyto zásady a postupy pak navazuje a rozšiřuje je. Upřesnění postupů v Novele metodiky z roku 2004 se týká emisní i imisní části výpočtů hluku ze silniční dopravy. V oblasti emisí se upřesnění vztahuje na:

- obměnu vozidlového parku, - příčné rozdělení intenzit a složení dopravy, - rychlosti dopravního proudu, - distribuci dopravy pro denní a noční dobu, - aktualizaci kategorií krytu povrchu vozovky.

V imisní části výpočtových postupů se upřesnění týká: - útlumu hluku nad odrazivým terénem, - vloženého útlumu hluku protihlukovou clonou, - meteorologických podmínek, vliv odrazivých struktur, - křižovatek.

Použitá verze programu 8.20 profi umožňuje navíc: - výpočet průmyslových zdrojů po frekvencích (v oktávovém nebo třetinooktávovém spektru) podle ČSN

ISO 9613, - možnost zadání naměřené hodnoty hluku stacionárního zdroje ve vnitřním prostoru a automatickém

přepočtu (pomocí zadané neprůzvučnosti) na hodnotu ve venkovním prostředí, - možnost zadání rozsáhlých plošných zdrojů, výpočet součinitele útlumu atmosférou ze zadaných

parametrů (teplota, relativní vlhkost, atmosférický tlak), - automatický import vrstevnic a budov ze shp a dxf souborů, modelování i velmi členitého terénu pomocí

vrstevnic. Ve výpočtu byl dále zohledněn odrazivý terén a odraz zvuku od posuzovaných fasád chráněných objektů. Použití uvedeného výpočtového programu pro posuzování hluku ve venkovním prostředí je akceptováno dopisem Hlavního hygienika České republiky č. j. HEM/510-3272-13.2.9695 ze dne 21. února 1996. V rámci výpočtů a hodnocení bylo dále použito matematického vztahu (logaritmické funkce) pro sčítání dvou nebo více hladin akustického tlaku A.

Říjen 2009

Stránka 53 z 56



Celková ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve výpočtovém bodě byla vypočtena podle vzorce:

∑=

=n

1i

L.1,0pAeqa

pAeqi10log.10L , kde

LpAeqi je dílčí ekvivalentní hladina akustického tlaku A [dB] v daném výpočtovém bodě.

5 ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Posuzovaný záměr je navržen jak z hlediska umístění, tak z hlediska dispozičního a stavebně-technického řešení v jedné variantě, která byla předmětem posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Pro účely porovnání variant jsou proto uvažovány pouze varianta aktivní (realizace záměru) a nulová varianta (zachování stávajícího stavu). AKTIVNÍ VARIANTA Aktivní variantou je chápána výstavba a provoz záměru, tak jak je navržen oznamovatelem záměru. Aktivní varianta je popsána a zhodnocena v tomto oznámení. NULOVÁ VARIANTA Nulová varianta předpokládá, že záměr nebude realizován. V takovém případě by bylo zájmové území ponecháno ve stávajícím stavu. Na základě zhodnocení aktivní varianty a jejího porovnání s nulovou variantou je možno konstatovat, že realizací aktivní varianty nebude docházet k významnému negativnímu vlivu záměru na životní prostředí a zdraví obyvatel. Po zhodnocení všech parametrů stavby a jejích možných pozitivních i negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatel byla aktivní varianta zhodnocena jako realizovatelná.

6 ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení je součástí oznámení jako přílohy. Další podstatné informace oznamovatele Oznamovatel uvedl všechny známé a podstatné informace o posuzovaném záměru ve výše uvedených kapitolách oznámení.

7 ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Záměr výstavby – Centrum služeb, výroby a komerce Vestec (CSVK) bude multifunkční objekt pro tichou a nerušící výrobu, servis technických zařízení, obchod a služby a s tím souvisejícím skladovým hospodářstvím. Záměr je situován v centrální části obce u silnice II/603 mezi stávající areály firmy CLOOS a obchodní centrum Albert. Areál záměru bude napojen na společný sjezd ze silnice II/603, který byl realizován společně se sousedním komerčním objektem (obchodní středisko firmy CLOOS Praha). Pozemky, na kterých má být záměr realizován, jsou v současné době v majetku oznamovatele. Zájmové území pro výstavbu je vedeno v katastru nemovitostí v kategorii orná půda a je tedy součástí zemědělského půdního fondu (ZPF). Záměr vyžaduje vynětí pozemků 327/16 a 327/24 ze zemědělského půdního fondu.

Říjen 2009

Stránka 54 z 56



Obec Vestec má zpracovaný územní plán. Dle platného územního plánu je plocha, na níž se nachází dotčený pozemek, označena NK – území nerušící výroby, služeb a komerce. Plocha je určena k zástavbě. Záměr je navržen v souladu s územním plánem obce Vestec. Zastavěná plocha záměru je 3 729,27 m2, počet nových zaměstnanců bude 95. Předpokládaná celková potřeba pitné vody je 2 220 m3/rok. Zdrojem vody bude veřejný vodovod, jehož správcem je obec Vestec. Z hlediska spotřeby elektrické energie je požadovaný příkon 127 kW. Areál bude připojen na stávající elektrickou rozvodnou síť. Předpokládaná spotřeba zemního plynu záměru je 59 220 m3/rok. Toto množství bude pokrývat veškeré nároky na vytápění a přípravu TUV. Dopravně je záměr napojen na veřejnou komunikační síť v obci Vestec, a to na silnici II/603 (ul. Vídeňská) společným sjezdem se sousedním areálem. Uvažovaná směrovost dopravy pro účely posouzení hlukové a imisní zátěže je 50 % směr Praha a 50 % směr Jesenice. Ovzduší Realizací řešeného záměru CSVK Vestec dojde ke vzniku nových spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. (plynové kotelny, kotle pro ohřev TUV). Dalším zdrojem emisí bude navazující automobilová doprava. K nejvýznamnějším škodlivinám obsaženým v emisích z těchto zdrojů, pro které je tato rozptylová studie řešena, patří oxidy dusíku, suspendované částice PM10 a benzen. Rozptylová studie je zpracována pro imisní příspěvek provozu řešeného centra, hodnoty imisního příspěvku jsou zhodnoceny spolu s hodnotami imisního pozadí. Na základě vyhodnocení výsledků rozptylové studie lze předpokládat, že příspěvky provozu „Centra služeb, výroby a komerce“ ve Vestci k imisním koncentracím oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10 a benzenu nezpůsobí překročení příslušných imisních limitů, které jsou v pozadí plněny. Celkově lze z hlediska vlivů na ovzduší záměr „Centrum služeb, výroby a komerce“ ve Vestci označit za přijatelný a za vyhovující stávající legislativě v oblasti ochrany ovzduší. Hluk Na základě provedených výpočtů lze konstatovat, že hluk emitovaný vlastním provozem CSVK Vestec nepřekročí hygienické limity ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (LAeq,T = 50/40 dB den/noc). U nejbližší obytné zástavby situované podél hlavní komunikace procházející obcí Vestec (silnice II/603 – ul. Vídeňská) a kde je již v současné době výrazně překračován hygienický limit z dopravy na veřejných komunikacích, jsou vypočtené nárůsty celkové hladiny akustického tlaku A vyvolané provozem CVK nulové. Tudíž lze konstatovat, že doprava vyvolaná jeho provozem nebude mít na změnu akustické situace v zájmovém území žádný vliv. Provoz stacionárních zdrojů se u této obytné zástavby neprojeví. U nejbližší obytné zástavby situované severovýchodním směrem – řadové rodinné domy v ulici U Strouhy, dojde realizací záměru ke snížení celkové hladiny akustického tlaku A, a to v denní i noční době. Podíl na tom má částečné odclonění vysoce frekventované ulice Vídeňské (II/603) výstavbou nového objektu. Vliv stacionárních zdrojů hluku zde bude oproti nejbližší obytné zástavbě situované podél ulice Vídeňské výraznější, nicméně s rezervou nepřekročí hygienické limity. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že po realizaci záměru – areálu CVK dojde u obytné zástavby situované severovýchodním směrem ke zlepšení celkové hlukové situace. Hluk z dopravy i z provozu stacionárních zdrojů zde nepřekročí hygienické limity. Při výstavbě posuzovaného záměru nebude hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A (LAeq,T = 65,0 dB) pro dobu stavebních prací 700 do 2100 překračován. Vzhledem k výsledkům výpočtů jsou v rámci hlukové studie navržena pro období výstavby i pro období provozu protihluková opatření, které je nutné respektovat, a to zvláště v době další projektové přípravy a v době realizace stavby.

Říjen 2009

Stránka 55 z 56



Odpadní vody Splaškové odpadní vody ze sociálního zázemí objektu v množství 2 220 m3 za rok budou svedeny do oddílné splaškové kanalizace v majetku obce Vestec. Dešťové vody z pozemku investora budou svedeny do retenční a požární nádrže, kde bude stále zadržováno 120 m3 vody pro potřeby případného hašení požáru, zbytek odveden do dešťové kanalizace v majetku obce Vestec. Dešťové vody ze zpevněných, automobily pojížděných ploch budou z bezpečnostních důvodů svedeny do ORL a pak teprve do dešťové kanalizace. Odpady S veškerými vznikajícími odpady bude nakládáno v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů. Příroda Realizace záměru neovlivní chráněné části přírody ani významné krajinné prvky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Realizace záměru a jeho provoz nezpůsobí vyhynutí ani akutní ohrožení žádného druhu rostlinných a živočišných druhů, případně jejich biotopů. Z celkového hodnocení lze vyslovit závěr, že posuzovaný záměr je z hlediska vlivů na životní prostředí a obyvatelstvo přijatelný za předpokladu dodržení všech doporučených opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.

8 ČÁST H - PŘÍLOHY

H. 1 Doklady • Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace • Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění

pozdějších předpisů • Rozhodnutí o udělení autorizace

H. 2 Situace širších vztahů 1:5:000

H. 3 Základní situace areálu

H. 4 Rozptylová studie

H. 5 Hluková studie

Říjen 2009

Stránka 56 z 56



Datum zpracování dokumentace: 13. 10. 2009 Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele dokumentace a osob, které se podílely na zpracování dokumentace:

Mgr. Dana Klepalová Růžičkova 32, 250 73 Radonice číslo osvědčení: 89270/ENV/07 Tel.: 606 924 638 Ing. Milana Kuklíková CSc. Malinová 23, 106 00 Praha 10 Tel.: 731 474 755 Ing. Jana Barillová Sekaninova 1087/28, 128 00 Praha 2 Tel.: 604 440 373 RNDr. Marcela Zambojová Plukovníka Mráze 1190/10, 102 00 Praha 10 Tel.: 606 503 710

Podpis zpracovatele dokumentace:

H. 1

Doklady

H. 2

Situace širších vztahů, 1:5 000

H. 3

Základní situace areálu

H. 4

Rozptylová studie

H. 5

Hluková studie

Documents

CENTRUM SLUŽEB, VÝROBY A KOMERCE VESTEC