ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE - …mujweb.cz/xmichalx/bp/xnovm133_BP.pdf · I u nás byl jeden vyvinut, jmenoval se Unitutor. Vykládaná látka byla v Unitutoru rozdělena

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Katedra informačních technologií

Obor Informatika

Bakalářská práce na téma

E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

Vedoucí bakalářské práce: Autor práce:

Ing. Jiří Vaněk , Ph.D. Michal Novák

Praha 2007, © Michal Novák

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „E-learning - nástroje pro tvorbu

a řízení výuky“ vypracoval samostatně. Během zpracování práce jsem použil pouze

citované literární, informační podklady uvedené v seznamu literatury a dále rozhovory

s osobami uvedenými v textu.

V Praze dne

28. března 2007 ……………………..

Michal Novák

PODĚKOVÁNÍ

Rád bych zde poděkoval panu Ing. Jiřímu Vaňkovi Ph.D. za jeho odborné

vedení, podporu a věcné připomínky, které mi poskytl při vypracovávání této

bakalářské práce.

E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky - 1 -

E-learning - nástroje pro tvorbu a řízení výuky

Souhrn

Práce se zabývá Learning management systémem a E-learningem jako celkem, který

přináší nový styl vzdělávání pomocí moderních technologií. Pohlíží na tvorbu

elektronických studijních materiálů (opor) z hlediska pedagogicko-technického. Tato

práce dále hledá možnosti uplatnění elektronických opor v rámci prezenčního studia na

Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity.

Summary

This assignment deals with Learning Management Systems and E-learning and unveils

new systems of education with the help of modern technology. Its focus is especially on

electronic study materials from technically-pedagogical point of view and consequently

the posibilities of their further use on daily basis on Fakulty of Economics and

Management in Czech University of Life Sciences.

Klíčová slova

Learning management systém - LMS, E-learning, tvorba E-kurzu,

specifika E-learningu, elektronický kurz, Moodle, Tutor

Key words

Learning management systém – LMS, E-learning, production E-courses, ,

specific E-learning, electronic course, Moodle, Tutor


SOUHRN .................................................................................................................... 1

1. ÚVOD ..................................................................................................................... 4

2. CÍLE PRÁCE A METODIKA................................................................................... 5

2.1 Cíl ..................................................................................................................................................................... 5

2.2 Metodika .......................................................................................................................................................... 6

3. CO JE A NENÍ E-LEARNING................................................................................. 8

3.1 Historie E-learningu........................................................................................................................................ 8

3.2 Pojmy.............................................................................................................................................................. 10 3.2.1 Pojem E-learning.......................................................................................................................... 10 3.2.2 Elektronický kurz ......................................................................................................................... 12 3.2.3 Lekce ............................................................................................................................................ 12 3.2.4 Studijní opora ............................................................................................................................... 13 3.2.5 Systém LMS................................................................................................................................. 14 3.2.6 LCMS........................................................................................................................................... 16 3.2.7 Tutor ............................................................................................................................................. 16 3.2.8 Pedagog, Autor ............................................................................................................................. 17 3.2.9 Další zdroje informací .................................................................................................................. 17

3.3 Proč E-learning.............................................................................................................................................. 17

3.4 E-learningový kurz a jeho specifika ............................................................................................................ 18 3.4.1 Co není E-learning........................................................................................................................ 19 3.4.2 Proč zavést E-learning? ................................................................................................................ 19 3.4.3 Bariéry zavedení E-learningu ....................................................................................................... 20 3.4.4 Nevýhody E-learningu.................................................................................................................. 20

4. TVORBA A PROVOZ E-LEARNINGU ................................................................. 22

4.1 Prostředky pro tvorbu E-learnigových kurzů ............................................................................................ 22

4.2 Nutné podmínky efektivního E-learningu................................................................................................... 23 4.2.1 Distribuce kurzů ........................................................................................................................... 24

4.3 Metodika tvorby kurzů ................................................................................................................................. 26 4.3.1 Jak připravit distanční studijní produkt ........................................................................................ 26

4.4 Markanty E-learningu .................................................................................................................................. 28


4.4.1 Rozdíly mezi skripty a elektronickým kurzem............................................................................. 28 4.4.2 Didaktické přístupy v tvorbě online kurzu ................................................................................... 29 4.4.3 Multimediální komponenty .......................................................................................................... 31

4.5 Standardy E-learningu ................................................................................................................................. 33

4.6 Osoby.............................................................................................................................................................. 34 4.6.1 Postavení pedagoga v distančním studiu ...................................................................................... 34 4.6.2 Tutor distančního studia ............................................................................................................... 35

4.7 Úkoly – stěžejní část E-learningu................................................................................................................. 36

5. ZAVEDENÍ A VYUŽITÍ NA PEF ČZU ................................................................... 37

5.1 Výchozí stav:.................................................................................................................................................. 37 5.1.1 Projekt EVYNA ........................................................................................................................... 37 5.1.2 Projekt VIS ................................................................................................................................... 39 5.1.3 E-learning na katedrách................................................................................................................ 40 5.1.4 Systém Elvis ................................................................................................................................. 41 5.1.5 E-learning v rámci univerzity - Moodle ....................................................................................... 41 5.1.6 Přehled LMS na ČZU................................................................................................................... 42 5.1.7 Vlastní E-learning studentů .......................................................................................................... 44

5.2 Zkušenosti při zavádění E-learningu na vysokých školách ....................................................................... 44 5.2.1 Slezská univerzitě v Opavě........................................................................................................... 45 5.2.2 E-learning na Masarykově univerzitě v Brně ............................................................................... 46 5.2.3 Implementace LMS na ČVUT v Praze......................................................................................... 48

5.3 Zavedení LMS na PEF ČZU ........................................................................................................................ 49 5.3.1 Koncepce LMS s dobrovolnými kurzy......................................................................................... 50 5.3.2 Interní projekt „Podpora elektronického vzdělávání na ČZU“..................................................... 52

5.4 Tvorba studijních opor studenty.................................................................................................................. 54 5.4.1 Jednoduchý postup ....................................................................................................................... 54 5.4.2 Přínos............................................................................................................................................ 56

5.5 Jiné zdroje kurzů........................................................................................................................................... 57

6. ZÁVĚR.................................................................................................................. 59

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................... 60

8. PŘÍLOHY.............................................................................................................. 62


1. Úvod Dnešní svět je plný počítačů v různých formách, a některé nejsou viditelné na

první pohled. Počítače skryté v krabicích, noteboocích, osobních počítačích, PDA,

zařízeních či mobilních telefonech nabízejí dříve neuvěřitelné prostředky pro studium.

Všechna tato zařízení jsou schopna zobrazovat nejen text, animace ale zvuk i video.

Kilometry vodičů vytvářejí mezi počítači rozlehlé datové sítě, které jsou schopny

přenášet velké objemy dat. Fenomén jdoucí ruku v ruce s množstvím počítačů ve světě,

je celosvětová síť internet. Internet dělá z osamocených počítačů prostředek

komunikace, poznání i zábavy. Cenová dostupnost se odráží na rostoucím počtu lidí,

kteří jsou schopni počítače užívat. Všechny tyto vyjmenované oblasti dávají

předpoklady k novému směru využití počítače jako prostředku usnadňujícího cestu ke

vzdělání.

Klasický model, kdy učitel stojí u tabule a přednáší látku studentům nestačí. V

době informační přesycenosti lidé chtějí konkrétnější, přesnější a obsáhlejší informace

než ty, jež je učitel schopen nabídnout. Jeden učitel dokáže „obsloužit“ pouze určitý

počet studentů, proto není schopen každému zvlášť látku opakovat podle jeho

požadavků.

Je nutné určité pasáže látky vždy ústně opakovaně předkládat studentům?

Není jiná alternativa k ústnímu či „skriptovému“ podání látky, která by studenty

dokázala motivovat a přitáhnout ke studiu?

Studenti na klasických vyučovacích hodinách nemohou vždy vstřebávat látku svým

tempem. Někdy potřebují více času na zvládnutí určitého problému, jindy „čekají“ na

ostatní. Rozsah rychlost a kvalita studia bývá nastavena určitým způsobem, který

nemusí vyhovovat všem. Jakým způsobem lze pro velké množství studentů vytvořit

individuální studijní režim?

Lze oba požadavky spojit, aniž by každý student musel mít osobního

pedagoga? Těmito otázkami se nezaobírají pouze instituce zabývající se vzděláním, ale

i firmy s větším počtem zaměstnanců. Dalšími skupinami lidí, které potřebují


individuální přístup, jsou například tělesně hendikepovaní lidé, nebo lidé ze vzdálených

míst, kteří mají složitý přístup ke studiu.

Ano, lze mít osobní přístup pro každého. Tomuto vychází vstříc myšlenka

elektronického vzdělávání. Stávající model lze částečně nahradit vztahem student -

počítač. Počítač (server) dokáže obsluhovat velké množství studentů zároveň, a to

kdykoli studenti chtějí. Každý student získává vlastní přístup k „prostředku, který ho

učí“. Tím „prostředkem“ je elektronický kurz provozovaný na počítači. Ideálním

stavem je, když je student elektronickým kurzem provázen lidským průvodcem (neboli

tutorem). Platí pravidlo čím lepší pedagog a studijní materiály, tím lepší výsledky

studenty. Analogie v elektronickém vzdělávání je, čím lepší elektronický kurz, tím lépe

se učí. V elektronickém vzdělávání je jedno, zda se studentův počítač nachází ve

vedlejší místnosti nebo v jiném městě. Student dostává informace v té podobě, o kterou

žádá, opakovaně a nezávisle na ostatních studentech. Jakým způsobem zpřístupnit

elektronické vzdělávání se všemi jeho výhodami je záměrem tohoto textu.

2. Cíle práce a metodika

2.1 Cíl

Cílem této práce je: seznámit čtenáře s oblastí elektronického vzdělávání

takzvaným E-learningem, potlačit obecnou představu o E-learningu jako skriptech

v elektronické podobě, ukázat možnost jeho reálnou uplatnění a určitou krásu toho

fenoménu, vysvětlit běžně používané pojmy, zaměřit se na podmínky, které předcházejí

jeho zavedení, představit E-learning jako propracovaný systém studia a dále jej

představit z různých z různých pohledů.


Dalším cílem práce je nastínit možnou variantu využití systému LMS pro

Elektronické vzdělávání na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské

univerzity v Praze (dále PEF). Zjistit současný stav v této oblasti na PEF České

zemědělské univerzity a některých vysokých škol v České republice. V návaznosti na

tato zjištění využít zkušeností a zdrojů a navrhnout systém využití E-learningu na PEF

pro studenty prezenčního studia. A dále navrhnout postupy vkládání autorských děl

studentů. Snaží se navrhnout systém tak, aby byl pro studenty prezenčního studia co

nejvyužitelnější a to za cenu minimálních nákladů poskytovatele systému - školy.

2.2 Metodika

Prvotní otázkou pří řešení cílů bude hledání odpovědí na otázky: „Co je E-

learning?“ a „Co nám přinese?“. Je možné aplikovat elektronické vzdělávání na vysoké

škole? Za jakých předpokladů? Doplňuje nebo nahrazuje stávající systém?

Vysvětlí se termíny a pojmy běžně používané, jež jsou nutné k pochopení

dalšího textu. Zváží se jaké jsou možnosti a výhody, které přicházejí s nástupem

elektronického vzdělávání, upozorní i na nevýhody. Osvětlí se jakým způsobem jsou

tvořeny kurzy a jejich hlavní rozdíly oproti klasickým skriptům. Elektronickým

vzděláváním jsou myšleny kurzy a studijní opory s návazností na systémy LMS. Další

možnosti jako je tutorování a diskuze ustoupí trochu do pozadí.


Hledání odpovědí na otázky implementace a posuzování vhodnosti nasazení

LMS na PEF bude kolidovat s aplikovaným řešením na jiných vysokých školách.

Zjištění stávající situace v oblasti E-learningu a případné navržení LM systému na

univerzitě, se stane podstatnou součástí této práce. Dalo by se s určitou nadsázkou říci,

že tento text je prvním reálným krokem v postupu nasazení specifického fakultního

informačního systému –

E-learningu. Důležitým typem informací, které se v této práci vyskytují, jsou informace

nalezené na internetu. Jedním z informačních kanálů pro zmapování současného stavu

E-learningu na PEF ČZU se stanou osobní výpovědi lidí pracující na projektech s touto

problematikou na PEF ČZU a osobní výpovědi lidí, kteří se s ním setkali ve své praxi.

Postupným hledáním možností implementace systému a dalším prohlubováním znalostí

může autor korigovat své pohledy a teoretické úvahy. Autor taktéž využije zkušeností

člověka profesně zabývajícího se E-learningem, jakožto i své vlastní zkušenosti.


3. Co je a není E-learning

3.1 Historie E-learningu

o 60 LÉTA 20. STOLETÍ

Ve druhé polovině šedesátých let se začalo experimentovat se stroji na učení.

Začalo se jim říkat vyučovací automaty. I u nás byl jeden vyvinut, jmenoval se Unitutor.

Vykládaná látka byla v Unitutoru rozdělena na jednotlivé stránky, na konci stránky se

nacházela kontrolní otázka s výběrem z několika možných odpovědí.

Podle provedené volby bylo možné program dále větvit a pokračovat v libovolné další

stránce. Informace o správném či chybném řešení představovala okamžitou zpětnou

vazbu. Vyučovací automaty však byly příliš složité a ne příliš účinné. Proto se příliš

neujaly. [1]

o 80 LÉTA 20. STOLETÍ

V druhé polovině osmdesátých let dvacátého století se objevují první

šestnáctibitové počítače, trh ovládají osobní počítače PC. Zároveň s tím můžeme

sledovat obrovský rozmach kancelářských aplikací. Počítače se konečně začínají

objevovat i v domácnostech. Ve školství dochází v souladu s celosvětovým vývojem

kybernetiky a umělé inteligence k pokusu o zdokonalení vyučovacích automatů. Počítač

se začíná používat jako učící a zkoušející stroj. Za pomoci počítače se začínají

prověřovat teorie, které tvrdí, že by počítač měl částečně nahradit učitele. [1]

o 90 LÉTA 20.STOLETÍ

Ve světě začalo několik (převážně univerzitních) vědeckých týmů vyvíjet

inteligentní výukové systémy (Intelligent Tutoring Systems). Cílem těchto výukových

systémů bylo vytvářet aplikace s dlouhodobou kontrolou nad výukovým procesem.

Systémy v sobě vhodně spojovaly výklad učiva, procvičování probrané látky a testy.

Dokázaly využívat grafiku, animace, zvuk a byly schopny v sobě integrovat i zcela

nezávislé programy. Tempo i obsah výuky byl individualizován. Dosažené výsledky

studujícího se ukládaly a vyhodnocovaly. Tím se automaticky rozhodovalo o dalším

postupu. Role učitele se omezila na kontrolu a obsluhu.


Postupem času se k testu se přidával výklad látky a procvičování. Z těchto prvků

byly sestavovány jednotlivé lekce a z nich pak celé kurzy. Postup studentů byl

individualizován a řídil se jejich výsledky. To ale znamenalo, že počítač musel

předvídat všechny možné reakce studenta a situace, do kterých se mohl studující během

práce dostat. Princip umělé inteligence u výukových programů spočívá ve vytvoření

určitého modelu umělého studenta, na kterém je funkce programu založena. [1]

o PŘELOM 20-21 STOLETÍ

Vývoj na univerzitách pokračoval rychle kupředu. Sylaby, knihovní zdroje,

obsahy přednášek začaly být přemísťovány z klasických učeben na multimediální zdroje

a na místní sítě. Soukromé společnosti začaly hledat možnosti potencionálního E-

learningu. Na www vznikly virtuální univerzity, které nabízely všechny své kurzy a

získání certifikátů přes internet. Koncem devadesátých let již E-learningové nástroje

umožňovaly zkoušení on line v reálném čase, hry v reálném čase, pomocí nástrojů bylo

možné okamžitě určit slabosti a silné stránky jednotlivých studentů. Student tak mohl

získat vysokoškolský titul, aniž by byl někdy fyzicky přítomen ve třídě. Plně

zaměstnaní dospělí mohli studovat na vysoké škole svým vlastním tempem bez toho,

aby museli řešit problémy spojené se svou fyzickou přítomností ve škole.[1]

o SOUČASNÉ ROZDĚLENÍ FOREM STUDIA

Současné školství definuje tři základní formy studia. Jedná se o studium

prezenční (realizované denní docházkou do školy a aktivní účastí především ve

vyučovacích hodinách), dále o studium kombinované (docházka do školy je snížena na

jednou za časové období – např. týden nebo dva týdny, důraz se klade na kombinaci

aktivní účasti a samostatné práce) a v neposlední řadě pak o studium distanční

(docházka je zredukována na minimum, těžiště práce je v samostatné práci studenta na

zadaných projektech).

Toto rozdělení není platné pouze pro vysoké školy (kde jsou do důsledku

uplatňovány pouze první dvě uvedené formy), ale i pro školy střední (existuje tzv.

dálkové studium, které je svou podobou velmi blízké kombinované formě studia).[2]


3.2 Pojmy

K pochopení textů pojednávajících o s E-learningu je třeba mít základní

představu o pojmech, které se s tomto oboru lidské činnosti nejčastěji vyskytují. Tato

kapitola zprostředkovává několik základních pojmů.

Písmeno E prochází celým textem, je tedy vhodné vysvětlit co znamená. „E“ je

zkratka od slova electronic / elektronická zařízení. Elektronická zařízení jsou mimo jiné

stolní počítače, palmtopy, notebooky, elektronické diáře, mobilní telefony, PDA

zařízení. Zde všude se otvírá prostor uplatnění takzvaného E-learningu, v překladu

Elektronického-vzdělávání.

3.2.1 Pojem E-learning

E-learning nemá jednoznačnou definici. Záleží z jakého pohledu či z jaké doby

na něj nahlížíme. Dobou se chápe rok kdy daná definice vznikla. Je to systém stále

měnící svoji podobu i rozsah nám nabízených možností. Přesto je nutné ujednotit si

představu, co vlastně E-learning je. Nabízí se několik variant:

(I) JAKO SYSTÉM:

• E-learning je všeobsahující termín obecně užívaný ve vztahu k počítačově

zdokonalenému vzdělávání. [3]

• E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie

k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a

pedagogy a k řízení studia. [4]

(II) JAKO PROSTŘEDEK:

• E-learning je výuka s využitím výpočetní techniky a internetu. [4]

• E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky - prezentace a

texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy,

komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesů, atd v

systému pro řízení studia (LMS). [4]


• E-learning neboli elektronická podpora výuky, představuje využití jednotlivých e-

elearningových aktivit ve vzdělávání. Není vždy nutné tvořit rozsáhlé ucelené e-

kurzy, protože jsou podporovány takové taktiky a mechanismy, které pomáhají

ulehčit rutinní práci, vylepšit a obohatit výuku podle specifické situace ve vašem

kurzu.[5]

(III) JAKO ZDROJ INFORMACÍ:

• E-learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a

didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je

realizován zejména/nejenom prostřednictvím počítačových sítí. [ 4]

(IV) JAKO PROCES:

• E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie

k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a

pedagogy a k řízení studia. [4]

Z uvedených definic si lze představit E-learning pouze jako jeden jediný vzdělávací

kurz konkrétního zaměření nebo aplikační systém, který řídí jednotlivé kurzy.


3.2.2 Elektronický kurz

Opět je velmi těžké přesně definovat, co je to elektronický kurz.. Je nutné

rozlišovat pojem elektronický text a E-learningový kurz. Rozdíly budou popsány dále

v textu.

• Z technického hlediska je to soubor se studijním materiálem předmětu.

• Z pedagogického hlediska, jedinečný prostředek nabízející zajímavou formou

danou látku prezentovat. Neopomenutelnou vlastností oproti standardnímu

„knižnímu“ zpracování je multimedialita. Uplatňování textů, hypertextů, obrázků,

pohyblivých, obrázků, zvuku, videa, sekvencí, aktivního přístupu studenta. Kurzy

musí obsahovat jasnou strukturu.

• Ze systémového hlediska, prvek systému poskytovaný uživateli, nezávisle na

ostatních prvcích. Prvek může existovat nezávisle na systému.

Lze si ho zjednodušeně představit jako brožuru ke konkrétnímu problému, například

„Brožura o přednosti v jízdě na pozemních komunikacích“. Tato brožura muže být

nezávislá na dalších souvislostech, stejně tak být součástí učebních textů, například

pro autoškoly.

3.2.3 Lekce

Pod pojmem lekce si lze představit jednotlivé části kurzu. Kurz je z těchto lekcí

poskládán v celek. Lekce jsou řazené podle definované osnovy. Každá lekce má jasnou

náplň, kterou procvičuje. Výhodami dělení kurzů na lekce, je že lze absolvovat pouze tu

lekci, která nás zajímá nebo, se kdykoli vrátit k jakékoli lekci. Různí producenti kurzů

mohou nazývat lekce různě, například cvičení.

Jakým způsobem lze členit kurz názorně ukazuje obrázek.


Vzorové členění kurzu MS Office XP od firmy www.Gopas.cz

3.2.4 Studijní opora

Pojmem „studijní opora“ jsou myšleny informace, kterými učitel zásobuje žáka

v rámci studia. Studijní opory mohou vytvářet i žáci sami. Učitel se tímto způsobem

chová i při běžném systému výuky (prezenční studium), pouze v distančním studiu je

nutnost přípravy materiálů větší. Oporou můžou být kurzy, záznamy přednášek,

autotesty, zvukové nahrávky nebo elektronické texty.


Seznam nejčastějších studijních opor:

E-learningové kurzy

studijní materiály pro výuku nové látky (texty, obrázky, zvuky, videa,

demonstrační programy aj.),

zadání cvičení a vzorová řešení pro procvičení látky,

zadání příkladů a výsledky pro opakování studentů,

souhrny informací pro studentův rychlý náhled do studia,

testy s řešením a zdůvodněním k procvičování studentů,

testy s řešením pro zkoušení studentů,

encyklopedie, slovníky, elektronické knihy, odkazové materiály pro studenty s

hlubším zájmem,

řídící informace pro studium (doporučené postupy, návaznosti)

[2]

3.2.5 Systém LMS

LMS je zkratka z anglických slov „Learning Management System“, která

v doslovném překladu znamená „učební správní systém“. Tento termín se již v odborné

praxi zažil a nepřekládá se.

LMS je pro studenta virtuální studijní prostředí (aplikace), ve kterém nalezne:

kurzy, testy a pokyny jak studovat. Dále v tomto prostředí nalezne svůj aktuální rozvrh

úkolů, diskusní fórum kde se může účastnit jednotlivých diskusí k tématům a

konzultovat nejasné části jakoby se nacházel ve skutečné třídě [6].

LMS jsou aplikace, které v sobě zpravidla integrují nejrůznější online nástroje

pro komunikaci a řízení studia (nástěnka, diskusní fórum, chat, tabule, evidence,

hodnocení žáků, testování a přezkušování žáků, katalog výukových kurzů a objektů,

správa přístupových práv, úložiště výukového obsahu, správa studijních plánů a další.) a

zároveň zpřístupňují studentům učební materiály či výukový obsah online nebo i off-

line.[7]


LMS zajišťuje a řídí celý systém vzdělávaní, od studia, přes cvičení až po

testování. LMS může monitorovat počet spuštění kurzu a dobu puštěného kurzu,

spravovat cvičné testy, upozornit na nedokončené kurzy a podobně. Přes LMS se lze na

kurzy zapsat, popřípadě se z nich odhlásit.

Příklad používaných LM systémů:

• eDoceo ( http://www.edoceo.cz/ )

• Microsoft Class Server (http://www.microsoft.com/cze/education/ClassServer/ )

• Moodle ( http://docs.moodle.org/cs/ ; http://moodle.cz/ )

• Lotus IBM

• iTutor ( http://www.e-learn.cz/ )

• další: Ilias(http://www.ilias.uni-koeln.de/), Bazaar

(http://klaatu.pc.athabascau.ca/cgi-bin/b7/main.pl?rid=1), Eledge

(http://eledge.sourceforge.net/)

Grafické znázornění hlavních funkcí LM systémů


3.2.6 LCMS

S procesem tvorby obsahu LMS se spojuje termín LCMS (Learning Content

Management System). Termínem LCMS lze označit jakýkoliv nástroj či systém, který

slouží k tvorbě či sestavování výukového obsahu, a řada výrobců to tak i dělá. Lze říci

že je to systém prací zaměřených na tvorbu, používání obsahu ve spolupráci s LMS.

Jejich spojnicí je v dnešní době norma SCORM. [ 8 ]

LCMS řeší:

týmový proces tvorby obsahu

správu a znovu používání zdrojů obsahu

dekompozici a kompozici obsahu na učební jednotky libovolného rozsahu

dodávání individuelně uzpůsobitelných učebních jednotek koncovým

uživatelům

detailní sledování aktivit uživatelů nad učebními jednotkami

podporu integrace výukových strategií E-learningu [8]

3.2.7 Tutor

Tutor je metodický zprostředkovatel studia, hodnotitel výsledků a motivující síla

studenta. Pomáhá při výběru kurzu, řešení úkolů, konzultuje obsah kurzu, shromažďuje

připomínky a náměty a povzbuzuje studenty ve studiu. Práce tutora je odlišná od učitele

a lektora, kteří působí při prezenční výuce [9].

Tutor zajišťuje organizační věci dotýkající se studenta, je to nejbližší osoba pro

studenta v záležitostech studijních k příslušnému kurzu. Komunikuje pomocí nástrojů

zabudovaných v LMS. Tutor pořádá TUTORIALY, konzultace se studenty, kde

objasňuje nepochopené části. Tutor nevede prezenční studium!


3.2.8 Pedagog, Autor

Pedagog v elektronickém vzdělávání, mění svoji roli. Pedagog je často také

autorem učebních opor (textů, kurzů) pro E-kurz, které díky zpětné vazbě od studentů a

tutora postupně upravuje a zdokonaluje. Pedagog v E-learningu zkouší studenty

z probrané látky a zhodnotí jejich znalosti. Ten, kdo napíše celou učební oporu a

odpovídá po odborné stránce za její obsah, je autor. Autor ve spolupráci s odborným

týmem vytváří učební materiály. Role pedagoga a autora může být spojena do jedné

osoby, ale nedoporučuje se to [6].

3.2.9 Další zdroje informací

Výše vysvětlené pojmy jsou dostačující k pochopení dalších témat. Pro hlubší studium

uvádím prameny, z nichž lze čerpat podrobnější informace.

http://www.ella.cz/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Learning_Management_System

http://is.muni.cz/elportal

http://www.educause.edu

3.3 Proč E-learning

Cílem E-learningového kurzu je využívat maximálně všech zdrojů a prostředků při

učení. Ovšem hlavním cílem je minimalizovat čas studenta při učení a tím snížit

finanční prostředky potřebné ke studiu.

Dle výzkumů si studenti zachovají jen velmi krátce informaci kterou pouze

slyší, uchovají si 40% z informace, kterou slyší a vidí, a uchovají si 75 % z informace,

kterou slyší i vidí a současně si ji mohou vyzkoušet (ověří si ji vlastní aktivitou). [ 10 ]

Proto si studenti, kteří pouze pohybují kurzem, čtou a vidí informaci, většinou mnoho

z jeho obsahu nezapamatují. Rovněž pouhé střídání informace s blokem otázek

k zamyšlení, se postupně stává stereotypem a nepřináší kýžený efekt. Velký význam pro

zapamatování má totiž rovněž poutavé zpracování obsahu – musí zde být výrazná


přidaná hodnota oproti možnostem tištěného zpracování. Důležitými prvky v obsahu

kurzu jsou různé simulace, příběhy, hry, vhodná kombinace zvuku, obrazu a

interaktivního zapojení studenta do kurzu. [10]

3.4 E-learningový kurz a jeho specifika

Kurz má několik specifik, která je při jeho tvorbě nutné brát na zřetel.

Text pro distanční vzdělávání musí být kratší než v klasických skriptech, více

hutnější a především musí být srozumitelný jak jeho samotný obsah, tak i jeho ovládání

a orientace studenta v něm. Na rozdíl od prezenční výuky se student nemá možnost

zeptat vyučujícího hned v okamžiku, kdy něco nepochopí. I když zpětná vazba mezi

studentem a vyučujícím je důležitou součástí E-learningu a je dobře ošetřena, přesto je

E-learning samostudiem a student musí s učebním materiálem pracovat sám.[11]

Jak již bylo uvedeno je třeba rozlišovat elektronické texty a E-learningové kurzy, které

se vyznačují několika pravidly.

Kurz:

neobsahuje dlouhé monolitické texty

využívá hypertext

je nutné vědět pomocí jakých prostředků bude zobrazován

skládá se z lekcí

využívá pohyblivých a nepohyblivých obrazů. Zde se uplatňuje pravidlo: „Jeden

obrázek řekne víc než tisíc slov“

kurz bývá zakončen testem

je propojen s LMS

má svého Tutora

obsahuje lekce předmětů podle studijních osnov


3.4.1 Co není E-learning

Často se může zdát, že jakýkoli text uložený v elektronické podobě je E-

learningovým kurzem. Profesionální autoři se s touto „konverzí formátu“ setkávají.

„Konverze formátu“ znamená, že dokument v textovém formátu (např. doc) je

jednoduše uložen do HTML formy, včetně obrázků a umístěn na medium (internet, CD

rom). Hlavním znakem těchto konvertovaných textů v elektronické podobě je linearita

textů.

Learningovým kurzem nelze označit samostatné audio či video záznamy

z přednášek konferencí. Ani články v elektronické podobě bez návazností, uvedených

studijních cílů, uvedení do problematiky, úloh a otázek potřebných k zpětné vazbě pro

studenta či učitele. Dobré kurzy využívají grafických textových i zvukových prvků.[11]

3.4.2 Proč zavést E-learning?

Jaké jsou vůbec důvody zavádění LMS a tvorba či nákup E-learningových kurzů? Jaké

výhody má tento systém pro toho, kdo ho zavádí? Otázkami a důvody proč zavádět

LMS se zabývá následující kapitola.

Tento seznam uvádí argumenty pro obhájce nového přístupu ke studiu.

• Snížení nákladů na klasické vzdělávání. Jedná se především o náklady na provoz

učeben, zajištění studijních materiálů, mzda pedagoga, doprava a další. V případě E-

learningu všechny tyto náklady jsou sníženy na minimum.

• Časově nezávislé a individuální studium. Student sám volí dobu, kdy se bude

vzdělávat, nebo-li vzdělává se ve chvíli, kdy to potřebuje a když se chce učivu

věnovat. Absolvuje kurzy dle vlastních potřeb - věnuje učivu tolik času kolik

potřebuje, volí rychlost učení, typ a formu kurzu, kdykoliv si může látku zopakovat

a ověřit si svoje získané znalosti.

• Zajištění vysoké úrovně předávaných znalostí. Tento přínos může být sporný, ale

v okamžiku kdy je kvalita distribuovaného kurzu vysoká, je tato kvalita nabízena

všem. Není problém kurz před použitím studenty, předat ho oponentovi, který jeho

kvalitu doprovodí komentářem.


• V rámci klasického hodnocení studentů je jistá závislost na pedagogovi, kdy

známka nemusí přesně korespondovat s úrovní znalostí studenta. Také zjištění jaké

informace si student z kurzu odnesl a zda je bude schopen využít v praxi, jsou těžko

měřitelné. Přesto v E-learningu je každý student hodnocen podle stejných

pravidel. Pedagog nezná studenty, proto nemůže být podjatý, zároveň testy jsou

vyhodnocovány automaticky. E-learning dává studentovi možnost okamžité zpětné

vazby a informuje o jeho výsledcích. Samotnými způsoby testování se tato práce

nezabývá.

• Kurzy lze tvořit zajímavou i zábavnou formou, které osloví více lidí. Studovaný

obor nemusí být poté jen „strašákem zakončeným zkouškou“.

3.4.3 Bariéry zavedení E-learningu

• Náklady na potřebné počítačové vybavení, řídící systém a koupi kurzů mohou být

příliš vysoké. Tento fakt zásadně ovlivňuje rozhodnutí k jeho zavedení ( i když

náklady na provoz jsou poté minimální).

• E-learning je možné zavést pouze ve chvíli, kdy studenti mají dostatečnou motivaci

se sebevzdělávat.[12]

3.4.4 Nevýhody E-learningu

Co se může zdá někomu jako velké plus, může být zároveň velké mínus pro

někoho jiného. Zde je nastíněno několik bodů, které mluví proti používání E-learningu:

• Odosobnění výuky a společenského života. Denní studium je jedním z prostředků

střetávání různých lidí. Při nadměrném používání počítačů mizí běžný společenský

život, který člověk nutně potřebuje.

• Nevhodnost pro každého. Použití kurzů v elektronické podobě není vhodné pro

každého. Některým lidem nemusí být příjemné trávit dlouhé hodiny před blikajícími

monitory hlučících počítačů.


• Znalosti jsou podávány pouze jedním způsobem. V klasickém vzdělávacím

procesu máme možnost při nepochopení látky vyučujícího požádat, aby vykládanou

látku vyložil jiným způsobem. Při elektronické komunikaci bychom museli dlouze

čekat na odpověď tutora nebo pedagoga, pokud není online.

• Nutnost zobrazovacího zařízení, především počítače. Je jasné, že studium je

možné pouze s počítačem nebo jiným zařízením. Pokud k němu nemáme

z jakéhokoli důvodu přístup, nemůžeme se vzdělávat.

Uvedené důvody jsou natolik závažné, že není možné plně nahradit stávající

prezenční výuku elektronickým vzděláváním. Je ho možné využít jako vynikající a

téměř dokonalý doplněk prezenčního studia na Provozně ekonomické fakultě České

zemědělské univerzity.


4. Tvorba a provoz E-learningu Následný text se zabývá podmínkami, za kterých lze efektivně používat

elektronické kurzy. Seznamuje nás s nejzákladnějšími prvky při tvorbě E-learningového

kurzu, který je specifický. Dále se zabývá postupem zavádění E-learningu do fungující

struktury studia na vysoké škole.

4.1 Prostředky pro tvorbu E-learnigových kurzů

Pro tvorbu kurzů je zapotřebí mít nutné technické vybavení, znalosti a

dovednosti nutné k užívání těchto prostředků.

Stolní počítač v kombinaci s použitím jeho základních periferií, jakou jsou

monitor, klávesnice a myš je nejrozšířenějším technickým prostředkem. Počítač má

mít vybavení hardwarovými komponentami, které zabezpečují potřebné funkce pro

kreativní tvorbu. Hardwarové komponenty jako je grafická karta, video karta a zvuková

karta, nahrávají nebo reprodukují doprovodné audio komentáře, zvukové efekty a video

nahrávky.

Softwarové prostředky jsou aplikace vytvářející elektronický kurz určený pro

studenta. Pro výběr toho správného nástroje či aplikace na vytvoření E-learningového

kurzu je nutné vždy předem zvážit, jaké nároky a požadavky na kurz budeme klást. Je

důležité vědět v jakém LMS budou kurzy spouštěny. Výběr softwaru je také ovlivněn

předpokládanou úrovní vytvořeného kurzu v závislosti na úrovni grafické vyspělosti a

interaktivity kurzu.

Pro tvorbu obrázků, grafiky různého druhu a ilustračních animací, často

se využívá specializovaných aplikací kde hraje významnou roli např. technologie

Macromedia Flash a produkty Authorware , Director 8.5 a CourseBuilder. Pomocí

těchto aplikací je možné vytvářet plně multimediální E-learningové kurzy. Z důvodu

názornosti a praktičnosti se používají interaktivní prostředí, která simulují práci s

opravdovou aplikací.


K vytváření standardních ne-multimediálních kurzů lze použít například

autorské nástroje Autor, ProAutor,Publisher, iTutor LCMS, ToolBook, eXe, ve

kterých je možné vytvářet strukturu kurzu, vlastní testy a definovat podmínky pro

průchod kurzem. [12]

4.2 Nutné podmínky efektivního E-learningu

Než se zavede jakýkoli nový produkt, tedy i E-learning musí existovat podmínky

které zaručí jeho úspěch. Zde jsou ve čtyřech bodech popsány předpoklady úspěšného

nasazení E-learningu, který je zde představován jako systém studia.

o AKTIVNÍ ZÁJEM STUDENTŮ (POPTÁVKA)

Podle zkušeností vysokoškolského studenta ze Švédska, se kterým jsem vedl

osobní rozhovor, jsou E-learningové kurzy na Švédských školách již delší dobou

samozřejmostí. Dle jeho názoru selhává tato forma studia na nezájmu studentů. Pokud

nejsou studenti dostatečně motivování - a to buď sami sebou nebo školou - do využívání

nových metod ve studiu, může se stát, že systém není studenty využit.

Úspěch využití záleží také na úrovni začlenění do stávajícího systému a na

informovanosti studentů.

o KVALITNÍ A PŘÍSTUPNÉ KURZY

Kvalitní a přístupné kurzy předznamenávají úspěch systému. Přístupností se

myslí nejen, přístup ke kurzům, ale ke kompletním doplňkovým službám, které nabízí

LMS. Jakým způsobem tvořit kurzy není hlavím tématem tohoto textu. Tímto klíčovým

problém se zabývá projekt realizovaný na PEF ČZU pod názvem VIS. Projekt VIS je

zmíněn v kapitole 5.

o DOSTATEK ZAŘÍZENÍ KDE LZE KURZY STUDOVAT

Pokud chceme používat elektronická zařízení ke studiu, musíme mít k těmto

prostředkům přístup. Na PEF ČZ,U je dostatečný počet přístupných počítačů. Otázkou

je jestli by stávající počet pokryl nároky všech studentů, kteří by počítač ke studiu

potřebovali.


Předpokládejme, že v tuto chvíli stráví každý student na počítači průměrně

15minut denně ve svém volném čase. Pokud by potřeboval na zvládnutí předmětu

prostudovat 5 lekcí po 45minutách nároky na volné univerzitní počítače se radikálně

zvyšují.

o PROSTŘEDÍ VHODNÉ PRO STUDIUM

Důležitým předpokladem pro zvládnutí studované látky je prostředí, kde

studujeme. Ideální prostředí je klidné, málo frekventované, dostatečně osvětlené,

větrané místo. Faktorem, který ovlivňuje kvalitu studia, je „dostatek času“. Takové

prostředí si student vytváří sám nebo vyhledává takové prostředí, které mu vyhovuje.

Pokud není pro studenta dostupné, stává se studium nepříjemným a tím málo

efektivním.

Jedním z možných řešení jak takové prostředí vytvořit je model využívaný v některých

firmách. Zaměstnanec, který studuje, kurz si na monitor připevní barevnou vlaječku,

která signalizuje aby nebyl rušen.

o UŽIVATELSKÉ MINIMUM ZNALOSTÍ PRÁCE S PC

Každý budoucí uživatel LMS musí mít základní znalosti ovládání počítače. Důležité je

umět ovládat PC pomocí klávesnice a myši, zacházet s internetovým WWW prostředím

a jeho prohlížeči. Je to dáno tím, že ovládání LMS a E-learning kurzů se odehrává přes

www (internet) prostředí.

Velmi zjednodušeně lze interpretovat tyto body do věty: „E-learning musí přijít

ve správný čas na správné místo“. Jinak se prostředky investované do jeho nasazení, se

mohou stát promarněnými.

4.2.1 Distribuce kurzů

Dále je uvedeno jedno z možných řešení, jak zprostředkovat kurzy a další funkce

LMS v rámci studia na vysoké škole. Řešení je velmi specifické přesto teoreticky

realizovatelné.


Možností distribuce je nabídnout veškeré funkce, které jsou v LMS možné, všem

uživatelům bez rozdílu. Nebylo by podstatné , zda by se uživatel nacházel v interní síti

ČZU nebo mimo ni. Studijní systém LMS by nabízel E-kurzy, studijní opory, materiály

studentů a další materiály a zprostředkovával by diskusní fóra nad předměty, online

help desk a další služby.

Bez rozdílu je možné také využívat cvičných autotestů, kterými student procvičuje své

znalosti.

Možnost využití online testů na hodnocení studentů využívají již některé katedry na

PEF ČZU využívají.

Příklad využití LMS v online studiu

Pro studenty, kteří nemají přístup k internetu, je možné nahrát kurzy na nosič

dat, například CD-ROM. Je zřejmé, že v této formě není přístupné fórum, nově zařazené

materiály a další služby dostupné pouze online. Jaký obsah off-line způsob studia může

poskytovat,ukazuje obrázek.


Možnost distribuce studijních opor offline

4.3 Metodika tvorby kurzů

4.3.1 Jak připravit distanční studijní produkt

Příprava distančního studijního kurzu se v principu zásadně neliší od přípravy

stejného produktu v prezenční formě, přesto je tato metodika tvorby zaměřena jako

doplňkový studijní materiál. Použitá metodika tvorby vychází z textů RNDr. Heleny

Zlámalové, CSc. [13]

Při tvorbě nového E-learningového kurzu se doporučuje zachovat následující postup:

analyzovat poptávku a výběr tématu (marketing)

vytvořit realizační tým (manažer kurzu + autorský kolektiv)

organizačně zajistit studium (administrátor)

zpracovat studijní “balíček” a jeho odborné posouzení po stránce obsahové i

didaktické (oponentní řízení)

realizovat pilotního kurz

zhodnotit pilotní kurz – hodnocení tutory, studujícími, organizátory

provést potřebné úpravy a změny

propagovat kurz (promotion)

Některé aktivity na sebe navazují, jiné mohou probíhat současně. Přípravě kurzu

by však měl být věnován dostatek pozornosti a času. Každá dodatečná úprava již

hotového kurzu způsobuje problémy studujícím i organizátorům studia a předělávání již

vytištěných studijních opor zvyšuje náklady na kurz.


Je-li kurz koncipován jako doplňkový materiál k prezenčnímu studiu, lze

některé body sloučit do jednoho Tímto způsobem lze například sjednotit hodnocení

tutory a realizaci pilotního kurzu. Dále lze minimalizovat realizační tým a studijní

balíček.

Je-li kurz koncipován jako plně distanční, nelze jednotlivé kroky vynechávat,

naopak je nutné se držet standardů.

(I) ROLE

Při tvorbě kurzu v celé jeho fázi se uplatňují určité role, které mají na starosti konkrétní

činnosti. Struktura a množství rolí je redukováno s potazem tvorby kurzu jako

doplňkového studijního materiálu.

Garant modulu - Vybírá tým spolupracovníků, vypracovává projekt kurzu, koordinuje

přípravu, uzavírá autorské smlouvy, sleduje termíny a finanční náklady, určuje

oponenty, zodpovídá za konečný výsledek.

Autor - Vytváří odborný obsah kurzu, metodicky zpracovává písemné materiálu i další

studijní opory. Zodpovídá za odbornou kvalitu modulu.

Oponent - Odborník v daném předmětu posuzující a připomínkující odborný obsah

studijních opor.

Výčet uvažovaných rolí není konečný, může se vyskytnout např. Manager kurzu,

spoluautor a podobně.

V další fázi jsou vypracovány autorské smlouvy pro autory textů, oponenty a

další odborníky, kteří se na přípravě studijních opor podílejí. V této fázi je také nutné

smluvně ošetřit autorská práva autorů distančních textů vzhledem dodatečně

přidělávaným doplňkům a výtiskům. Distanční studijní texty také většinou nejsou

v běžném prodeji nebo jsou zde jen v omezeném počtu pro zájemce z prezenčního

studia. Před započetím této práce doporučujeme seznámit se s autorským zákonem a

jeho novelami, které se týkají především ochrany elektronických produktů. [13]


4.4 Markanty E-learningu

Tato kapitola není vyčerpávajícím návodem k tvorbě kvalitních kurzů. Je spíše

souborem obecných pravidel a postupů, které se při tvorbě kurzů aplikují. Při tvorbě

této kapitoly je využita přednáška „Autorská práce při tvorbě online kurzu“ Jany

VEJVODOVÉ ze Západočeské univerzity na Masarykově univerzitě.[14]

4.4.1 Rozdíly mezi skripty a elektronickým kurzem

On line kurz je nový typ komunikačního kanálu, který má své specifické rysy.

Nelze převádět texty klasické do elektronické podoby z několika důvodů.

Texty klasické (ve skriptech) mají statický a neosobní charakter. On line kurz

má být velmi dynamický, navozující pocit neustálé komunikace mezi autorem a

studentem kurzu, tím u studenta vyvolává aktivitu jeho samotného, i když použité

dynamické texty mají primárně statický charakter. Z toho to důvodu lze používat při

vyjadřování druhou osobu množného čísla.

• Délka textu online kurzu je kratší. On line kurz nabízí další aktivity než jen četbu,

uživatel může vnímat text, hudbu, mluvené slovo a grafické podměty. Tím lze získat

dovednosti a znalosti na základě jiných podnětů.

• V online kurzu lze požívat auto-testy pro zpětnou vazbu, kolaborativní úkoly

studentů. Studenti v kolaborativních úlohách diskutují, spolupracují a otvírají další

témata která nejsou přímo v kurzu – což je důležité, student se sám stává sám do

jisté míry spoluautorem. Auto-testy se využívají pro zpětnou vazbu studentů k právě

probranému tématu nebo k celkovému prověření vlastních znalostí.

• V online kurzu rozvíjí student své kritické myšlení, sociální kompetence a

komunikativní schopnosti.

• Co je cílem kurzu, musí být ve srozumitelné formě vyjasněno jak u celého tak i

každé kapitoly.

Pokud se začíná tvořit samotný kurz pomocí softwarových nástrojů, je nutné mít

připravený obsah kurzu a cíl použitý ve vztahu ke studentům. Je možné vypozorovat

různé varianty:

• Mám obsah, ale není jasný cíl. Cíl se může objevit až při tvoření samotného kurzu.


• Znám cíl, ale neznám obsah.

4.4.2 Didaktické přístupy v tvorbě online kurzu

V tvorbě online kurzů se užívá u jiného stylu vyjadřování, který má studenta

vnést do problému. V klasickém vyučování by se tato situace dala připodobnit tomu kdy

student na sebe nechává působit projev a atmosféru vyučujícího v učebně.

o ÚVODNÍ SLOVO

Úvodní slovo kurzu má nabudit, motivovat, probudit zvědavost, fantazii. Může být

emotivní, využít i citaci .

Doporučuje se používat osobní charakter. Například: „V žijte se do role vedoucího

marketingového podniku, Váš tým pracuje na analýzách ..“ Konverzační styl se používá

z psychologického hlediska. Lze volit nadlehčené nadpisy k tématu.

o FORMULACE CÍLŮ

Student může sám sebe korigovat, pokud zná cíle. Cíl je to, čeho chceme dosáhnout

vzhledem k účastníkům kurzu, studentům. Cílem studenta nemůže být „vymezení

pojmů“, to je cílem autora.

Cílem nemůže být téma např. Dojivost krav během délky života,, nebo věta

jednoduchá a souvětí. Nebo obecný cíl „ Získání obecných znalostí z..“. Měl by být

kontrolovatelný.

Nevhodné formulace jsou například: „řekneme si o, dnes si budeme povídat, dnes se

dovíte, měli bychom se zabývat..“

Formulace cíle: např: „Pochopení příčin nízké dojivosti během života krávy“.

„Pochopíte pojmy XY a dokážete je uplatnit v praxi“.

Vhodné formulace: „naučíte se, sestavíte, pochopíte vztahy mezi, budete umět…


o MOŽNOSTI V TEXTU

Stejně jako ve statickém textu lze zvýrazňovat klíčová slova. Navíc je možné využívat

obrázky, a libovolné množství barev. Obecně se doporučuje menší počet barev, aby se

neztratila názornost.

On line kurzy nejsou lineární, lze u nich používat hyper textové odkazy na jiní stránky.

Nepoužívá se však moc velké množství hypertextových odkazů, protože odvádí

studenta od žádaného cíle.

Je nutné použít jazykovou korekturu, v případě kdy by se v textu objevovalo

velké množství pravopisných chyb, klesala by jeho „autorita“. Je vhodné ve veškerých

kurzech vytvořených na univerzitě, používat stejnou sadu zástupných symbolů neboli

ikon, pro snadnou orientaci v kurzech.

o UPLATNĚNÍ HYPERTEXTU

Hypertext, nelineární rozdělení textu se velmi dobře uplatňuje i v e-kurzech. Umožňuje

pomocí takzvaných odkazů jednoduché přeskakování kapitol v rámci kurzu, vracet se

zpět vybírat a zobrazovat příbuzné informace. Tento způsob zobrazení informací je

lidskému myšlení bližší, než lineární zobrazení textu.


Příklad uplatnění hypertextových odkazů

4.4.3 Multimediální komponenty

Text může být psaný nebo mluvený. Grafika může být v podobě statických ilustrací,

kreseb, map, plánů, fotografií. Dynamickou grafiku je video nahrávky a animace. Ty

jsou velice přitažlivé, jsou zábavné a zvyšují motivaci studentů.

Diagramy, tabulky a grafy se používají, pokud narůstá počet číselných údajů,

klesá-li přehlednost dat nebo mají li studenti porovnat různá data.

Animace dokáží vysvětlit různé procesy lépe než když jsou vysvětlovány pomocí

„tabule a křídy“. Zvláště procesy, které probíhají v určitých krocích nebo založené na

algoritmu. Lze zobrazovat jednoduché, až 3D animace.


Zvukový záznam lze velmi dobře uplatnit v jazykových kurzech, kde se

porovnává intonace hlasu studenta se záznamem. Audio záznam lze též velmi dobře

použít s videem.

Video lze používat při různých situacích, které se těžce graficky simulují.

Používání záznamu obrazovky (screen shootu) se vyplatí ve chvíli, kdy je názornost

vysoká a jiným způsobem by bylo těžší dynamické děje vysvětlit.

Simulátor umožní studentovi vstoupit do určitého procesu a ovlivnit jeho průběh. Tím

si lze osvojit i určité dovednosti.

Slide show je komponenta v kurzu, kterou lze přirovnat k výstupu z aplikace

Power point.

Statická grafika jsou klasické obrázky, které se běžně užívají v statických

textech.

Audio nahrávky lze přepsat do písemné podoby. Pokud toto není možné je důležité,aby

nahrávky byly v profesionální podobě do maximální délky pěti minut. Je to vhodné i

pro studenty se zrakovým postižením. Příklad kurzu: “Zpěvní ptáci v ČR“.


Příklad kvalitního kurzu, tvořeného dle metodiky [11]

4.5 Standardy E-learningu

Standardy jsou sadou pravidel nebo procedur odsouhlasených a schválených

standardizační organizací.

V rámci E-learningových aktivit tato pravidla napomáhají především v oblasti

tvorby kurzů a v oblasti nastavení komunikace mezi kurzy a řídícím systémem

vzdělávání. Jsou důležitá jak pro poskytovatele řešení a vzdělávání, tak i pro uživatele a

zákazníky.


Tvůrci kurzů, vývojáři nástrojů, aplikací a řídících systémů (LMS) se v současné

době díky garanci dodržení těchto pravidel mohou bezstarostně věnovat řešení dalších

vylepšení systémů, a to v jiných oblastech než je pouhé poskytování vzdělávacích

obsahů. Stejně tak mají i zákazníci svoji jistotu zaručené kompatibility zakoupených

kurzů pro provozované systémy.Standardy nezaručují, že obsah vyrobený v jednom

vývojovém systému půjde upravovat v jiném vývojovém systému.[15]

Existují desítky standardů e-Learningu popisujících řadu oblastí od HW, přes

komunikační rozhraní až po didaktiku a meta-data. V současnosti se nejčastěji používají

standardy AICC [http://www.aicc.org] a SCORM [ http://www.adlnet.org ]. AICC je

významný zejména z historického hlediska, v minulosti patřil mezi široce podporovaný

standard a dosud existuje velké množství hotového obsahu dle tohoto standardu.

Současným trendem je standard SCORM, který přináší oproti AICC významné výhody

z hlediska adaptability, sdílení, prohledávání a znovu využívání obsahu. Další rozšířené

standardy jsou IMS, IEEE, ADL. Každý ze standardů je vyvíjen jinou organizací. [ 16 ]

Který ze standardů je vhodný pro prostředí Provozně ekonomické fakulty

s ohledem na možné celouniverzitní rozšíření, by mohlo být předmětem debaty.

K debatě je třeba znát jednotlivé specifikace standardů zkušenosti s nimi a požadavky

ze strany uživatele - školy.

4.6 Osoby

Postavení některých osob v distančním studiu je velmi specifické. Pro názornost

jsou zde uvedeny pro studenta dvě nejdůležitější osoby, které přímo ovlivňují jeho

studium. Popis jejich činností má ukazovat hlavně jejich rozdílný přístup k celému

studijnímu systému. Podrobný popis všech osob účastnících se distančního vzdělávání

je v dokumentu „Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití

v pedagogické praxi na technických vysokých školách“ který je využíván níže.

4.6.1 Postavení pedagoga v distančním studiu

Postavení pedagoga v systému distančního vzdělávání je zcela odlišné od klasické role

učitele v prezenčním studiu. Pedagog se jako odborník a vzdělavatel uplatní v několika

funkcích:


Jako autor distančních textových opor a případně odborných podkladů pro vytvoření

dalších multimediálních opor. Autor také vytváří návod ke studiu a případně doplňující

a podpůrný text pro práci tutora.

Jako tutor distančního vzdělávání. Tutor je velmi specifický prvek systému distančního

vzdělávání, který do určité míry nahrazuje učitele. [ 17 ]

4.6.2 Tutor distančního studia

Úkolem tutora je zejména hodnotit (známkovat) přidělené samostatné práce a

sdělovat výsledky studujícím a dále zodpovídat dotazy studujících, týkající se obsahu

studijních materiálů a pomůcek.

Zásadně platí, že v distančním vzdělávání se nepřednáší! Na rozdíl od učitele

tutor neučí, ale různými způsoby a dostupnými prostředky podporuje studujícího při

jeho studiu. Od tutorů se očekává, že povedou diskusní a pracovní semináře (tutoriály)

určené k vyjasnění otázek spojených se studiem materiálů, zopakování hlavních

myšlenek a souvislostí (vztahů), k procvičení pracovních postupů (technik), k osvojení

dovedností atd. [ 17 ]

Z výše uvedených informací je zcela zřejmé, že tutor není učitel v obecném

chápání pedagogické funkce a řada "klasických pedagogů" může mít s přeškolením na

tutora distančního vzdělávání objektivní problémy. Naopak praxe vzdělávacích institucí

ukazuje, že často se v roli tutora velmi dobře uplatní vyškolení a zainteresovaní

odborníci z praxe.[ 17 ]


4.7 Úkoly – stěžejní část E-learningu

Stěžejní součástí distančního E-learningového studia jsou samostatné nebo

kooperativní úkoly, které vyžadují od studenta vyšší míru přemýšlení a kreativity. Pro

potřeby prezenčního studia, kdy elektronické kurzy jsou využívány jako doplněk ke

studiu, lze úkoly užít také. Cíle které každý úkol se snaží splnit se mohou velmi zásadně

lišit.

Zde je uvedeno několik možných cílů.

• naučit studenta hledat různá řešení, aplikovat při řešení určité pojmy,

respektovat jisté principy řešení. (navazuje na text studijního článku)

• ověřit si jaké postoje student při řešení zaujímá

• zdokonalit studentovi praktické dovednosti [14]

• naučit studenta odpovědnosti za své řešení

• vytvořit prostor pro studentovu kreativitu

• podporovat týmovou práci

Jakým způsobem odevzdá student úkol, záleží na tom, jestli má či nemá online

přístup. Pokud ano, student odevzdá úkol přímo do LMS. Pokud ne, může úkol

odevzdat například v tištěné podobě. Hodnocení může probíhat slovně či bodově.


5. Zavedení a využití na PEF ČZU Cílem této kapitoly je zjistit aktuální stav panující na PEF ČZU kolem

elektronického vzdělávání, zejména projekty zaměřující se na toto téma. Tato část práce

má za cíl zjistit jaká je oficiální podpora E-learningu a LMS ze strany univerzitya

řípadně navrhnout strukturu Learning management systému určeného přímo pro PEF.

Dále ukázat možnost začlenění studentů přímo do tvorby studijních opor.

5.1 Výchozí stav:

Tato kapitola mapuje stávající situaci na PEF ČZU, konkrétně se snaží:

Vyhledat systémy nabízející E-learningové kurzy řízené PEF

Vyhledat systémy spravované jednotlivými katedrami

Zjistit jakým způsobem fungují systémy spravované studenty

U těchto systému vyhledat prvky které by se uplatnily při zavádění

zastřešeného systému.

V současné době, koncem roku 2006, existují na PEF dva velké projekty financované na

základě získaných projektových grantů Evropské unie:

5.1.1 Projekt EVYNA

Projekt je zaměřen na odstranění znevýhodnění u žen, které se vrací na trh práce

po mateřské nebo rodičovské dovolené. Projekt řeší situaci uvedeným způsobem

znevýhodněných žen. Jeho cílem je připravit systém vzdělávacích modulů pro kurzy,

pomocí kterých tyto ženy aktualizují svoji odbornost, obnoví pracovní návyky a stanou

se pro zaměstnavatele atraktivní. Projekt je zaměřen také na muže, kteří jsou v obdobné

situaci jako výše uvedené ženy.

[ http://evyna.pef.czu.cz/ ]


o POSTUP ŘEŠENÍ PROJEKTU EVYNA

Prvním krokem bylo vyhlášeno výběrové řízení, které hledalo Garanty předem

daných osmi oborů. Z přihlášených uchazečů byli vybráni garanti, kteří měli za úkol

vytvořit osnovy jednotlivých kapitol svého oboru. Pro tento úkol mohli vytvořit tým,

který by spolupracoval. Osnova obsahovala nadpisy kapitol a jejich stručný popis.

Zároveň měli vytvořit pilotní kapitolu zpracovanou v textovém editoru, popřípadě

přiložili prezentace, tabulky, obrázky a podobně.

Takto připravené materiály byly převedeny pomocí automatických nástrojů

systému eDoceo do elektronických textů. Takto vytvořený kurz z věcné správnosti

zkontroloval garant.

Třetím krokem byla oponentura výsledných studijních materiálů vybranými

uživateli, zástupci zaměstnavatelů.

o VYHODNOCOVÁNÍ VÝSLEDKŮ KURZŮ EVYNA

Celý projekt lze nalézt v online verzi na internetu, tak ho lze získat na disku CD.

Autoři stáli před problémem, jak vyhodnotit závěrečné testy na konci kapitol. Vyřešili

ho následujícím způsobem. Student může testy neomezeně opakovat. Výsledky testu se

ukládají na pevný disk počítače, na kterém je test spuštěn. Pokud student dosáhne 100%

správných odpovědí, odešle tento soubor pomocí emailu na zadanou adresu, kde je

automaticky vyhodnocen. Poté student dostane osvědčení o absolvování kurzu. V online

verzi je výše uvedený postup automatizován.

Tento test – zkoušku lze absolvovat pod dohledem na některém kontaktním

místě v ČR. Přihlášení na zkoušku se provádí přes internetové stránky projektu.

Úspěšným složením této zkoušky lze získat Certifikát, který má vyšší vypovídací

hodnotu.

Help desk neboli podpora uživatele, je vyřešena pomocí e-mailu a FAQ,

nejčastěji pokládaných otázek a odpovědí uveřejněných na internetových stránkách

projektu. Využívá se systému eDoceo pro správu a řízení elektronických kurzů.


o HODNOCENÍ VZHLEDEM K VYUŽITÍ NA PEF

Cíle projektu a následné postupy řešení nejsou prvoplánovitě určeny pro

studenty a pedagogy. Není možné počet probíraných oborů rozšířit ani zvětšit množství

probíraných kapitol, proto není vhodný k využití na celofakultní systém.Důvodem je

dané projekční zadání a cílová skupina.

Postupy a zkušenosti z tohoto projektu by bylo možné využít při tvorbě

centrálního systému elektronického vzdělávání. Zajímavým nápadem je veřejná

oponentura vytvořených lekcí.

Kurzy vytvořené pomocí programu Autor v systému eDoceo, jsou spíše

elektronické texty než plnohodnotné E-learningové kurzy. Postrádají více

multimediálních prvků, nejsou hypertextové.

5.1.2 Projekt VIS

V rámci grantu MŠMT nazvaného Vzdělávací informační systémy krátce VIS,

jehož garantem je ing. Jarolímek z Katedry informačních a komunikačních technologií,

je připravován elektronický kurz pro budoucí autory E-learningových kurzů. Projekt

"Vzdělávání a certifikace lektorů pro práci s výukovými informačními systémy - nové

metody učení" (VIS) byl zahájen dne 1. 1. 2006, doba realizace je stanovena na 21

měsíců.

Hlavním cílem projektu je naučit univerzitní pedagogy a mladé vědecké pracovníky

využívat a rozvíjet E-learningové nástroje při výuce vlastních předmětů z různých

vědeckých disciplín.

Zabezpečení systému kvalitního, uznávaného a uplatnitelného dalšího

vzdělávání bude realizováno vytvořením metodického aparátu dalšího vzdělávání s

využitím nástrojů ICT a E-learningu, navržením systému certifikace dalšího vzdělávání

a vyškolením cílových skupin.

[ http://vis.pef.czu.cz/ ]


o SOUČASNÝ STAV PROJEKTU

Cílem projektu je proškolit zájemce na metodiku tvorby E-learnigových kurzů.

Zaměřuje se svojí strukturou na tato témata: Problematika E-learningu, Vlastnosti textu

v e-kurzu, Struktura distančního online kurzu, HTML jazyk a CSS, JavaScript, Flash a

digitální fotografie, Vzdělávací cíle, Testování výsledků výuky, Vlastnictví podkladů a

autorské právo, Software v e - learningu a jeho rozdělení, Autor, E-doceo.

Tento projekt vytváří tým lidí z různých kateder. Systém je v tuto chvíli je

nejvíce využíván doktorandy a pracovníky univerzity.

o HODNOCENÍ VZHLEDEM K VYUŽITÍ NA PEF

Tento projekt má „vyprodukovat“ lidi, kteří by měli být schopni samostatně vést

tým, který by tvořil jednotlivé E-learningové kurzy. V tomto směru jsou

nepostradatelným článkem hierarchie při tvorbě kurzu a jednotlivých cvičení! Tito lidé

budou schopni vést jednotlivé kurzy. Jejich role může být Tutor, Autor nebo pedagog.

5.1.3 E-learning na katedrách

Elektronické kurzy, elektronické testování, počítače jako zprostředkovatele

materiálů ke studiu využívá část kateder fakulty. Objevují se ucelené systémy

zprostředkovávající seznam literatury, studijní elektronické texty, diskusní fórum. Tento

systém je provozován Katedrou informačního inženýrství (http://kii.pef.czu.cz/ viz

5.1.4).

Katedra psychologie poskytuje studentům taktéž výukový modul. Je zde jak

elektronická výuková opora k předmětům zajišťovaných katedrou psychologie, tak

stránky celouniverzitní psychologické poradny.

[ http://www.pef.czu.cz/kps ]

Studenti ve spolupráci s vyučujícími vytváří vlastní webové stránky pro

konkrétní předměty, který zprostředkovává základní studijní materiály a aktuální

informace o výuce (např. http://sam.webzdarma.cz/; http://www.mujweb.cz/www/orms/

)


5.1.4 Systém Elvis

Systém Elvis elektronický výukový systém katedry informačního inženýrství

PEF ČZU v Praze. Obsahuje výukové materiály, umožňuje vzájemnou komunikaci,

upozornění na důležité termíny a další. Po zaregistrování si může student zapsat některý

z nabízených předmětů. Zapsáním získá studijní materiály a informace o předmětu.

Studijní materiály se skládají z elektronických textů uložených ve formátu PDF. Texty

obsahují části skript, tutoriály, dílčí návody i řešené příklady.

Elvis dále zprostředkovává:

• Diskuze ke kurzu, Online konzultace, Úkoly, Novinky, Vlastní poznámky,

Nadcházející události, Zprávy.

S jistotou lze tento systém nazvat LMS. Přes rozsáhlost nabízených předmětů je

struktura jednotlivých lekcí jasná a přehledná. Veškeré nabízené nástroje jsou funkční.

Elvis z pohledu zavedeného běžícího systému, je ideálním pilotním prostředím pro

provoz E-learningových kurzů na PEF. V tuto chvíli zde není správa, která by

zajišťovala a monitorovala kurzy, přesto je pro jednoduchou administraci využitelný.

Podle zkušeností studentů, kteří s tímto systémem pracují, je využíván hlavně

jako zdroj elektronických textů využívaných ke studiu. Elvis nenabízí žádné E-

learningové kurzy.

[ http://kii.pef.czu.cz/ ]

5.1.5 E-learning v rámci univerzity - Moodle

Z oficiálních stránek univerzity i vyjádření zaměstnanců, katedra informačních

technologií zkoumá a prakticky zkouší možnosti využívat v prostředí ČZU univerzity

Learning management systém Moodle.

[ https://moodle.czu.cz/ ]


V současné době je zpřístupněno cca 15 kurzů pro Provozně ekonomickou

fakultu s největším zastoupením kurzů pro katedru informačních technologií. Pojmem

kurz zde bývá zastřešen konkrétní vyučovaný předmět. V kurzu jsou většinou statické

studijní texty v různých formátech, prezentace k přednáškám a podobně. Některé

kurzy se také skládají z video nahrávek, statického textu doprovázeného audio

komentářem. Dále se zde nacházejí studijní materiály jednotlivých vyučujících.

Lze zde najít i práce studentů v různých prezentacích. Tento fakt je

důležitým krokem k využití studijních opor studentů, které jsou tvořené přímo za

účelem elektronického vzdělávání.

Dále je prováděna analýza požadavků jednotlivých kateder Provozně

ekonomické fakulty na univerzitní LM systém.

5.1.6 Přehled LMS na ČZU

Česká zemědělská univerzita má v současné době nakoupeno 1600 licencí pro

provozování LM systému eDoceo od firmy Trask s.r.o. Jedná se o pokročilý systém,

který poskytuje celou řadu funkcí pro podporu výukového procesu. Rozlišuje pět

uživatelských rolí: kromě studenta a tutora je to administrátor, manažer a pedagog, v

němž se spojují možnosti tutora a manažera. Pro tvorbu kurzů má eDoceo aplikaci

Autor, která ukládá vytvořené kurzy ve standardních webových formátech a XML.

Systému respektuje standardy AICC, takže v něm můžete přehrávat kurzy vytvořené v

jiných prostředcích, pokud komunikují pomocí AICC protokolu

Již se počítá spíše s využíváním opensource systému Moodle, se kterým

experimentuje Katedra informačních technologií. [18]

(I) VLASTNÍ LMS

Středisko podpory uživatelů se podílí na vývoji jednoduchého LMS (Learning

Management System). Cílem je vytvořit jednoduchý nástroj, který by však byl plně

integrován do prostředí stávajících informačních systémů s důrazem na snížení

redundance operací a dat.


V současné době je systém složen ze dvou modulů:

• http://div.czu.cz – zkušební provoz, zatím bez kurzů, stále probíhá vývoj

• http://etext.czu.cz – tento projekt není v provozu[19]

Diagram zobrazuje vývoj jednotlivých LM systémů na ČZU. Prvním systémem

byl webCT. Jeho podpora skončila z důvodu nákladnosti jeho provozu. Druhým

systémem je DIV, který byl vyvíjen na ČZU. Souběžně s DIVem se vyvíjel Text,

systém využívaný na archivaci skript v elektronické podobě. Etext byl využíván hlavně

na Agrologické a enviromentální fakultě. Systémy E-doceo a Moodle jsou v současné

době provozovány paralelně. Každý z nich má jiné zaměření popsané výše.

Vývoj LMS na ČZU


5.1.7 Vlastní E-learning studentů

V nadneseném významu si sami studenti vytvářejí vlastní E-learningové

systémy! Tyto systémy mají jeden základní motiv a to je zvládnout studium. Tento

motiv by měl být také motivem učitelů. To znamená předávat vědomosti a zkušenosti

v smysluplné a zajímavé formě, přístupné pro průměrného studenta.

Stává se, že oficiální studijní materiály jsou velmi nebo málo obsáhlé nebo

názorné. Nenabízí přípravné testy či otázky, na kterých by si student ověřil své znalosti.

Tyto nedostatky studenti vnímají a vytváří si prostředky, které jim studium zpříjemňují.

Především se jedná o vlastní zápisy přednášek, výpisy z materiálů, nalezené a

zpracované jiné zdroje, sepsané zkouškové otázky, komentáře ke zkouškám a jiné

“taháky“. (např. http://nesis.cz www.pefsobe.org a jiné).

Velice využívané jsou takzvané konference, které spojují studenty mimo

oficiální diskusní fóra. Většinou jsou tvořeny na takzvaných free-mailech, kde doručený

mail je přeposlán všem zaregistrovaným studentům. Témata bývají různá, od názoru na

zkoušku až po zvaní na různé společenské akce.

Hlavním motorem výše zmíněných činností je jejich vlastní chuť, spolupráce a

pocit tvorby užitečného pro sebe a spolužáky. Kdyby bylo možné využít této vlastní

iniciativy studentů pod záštitou školy, získali bychom model ideálního přístupu ke

studiu. Student, který se učí vlastní prací a zároveň vytváří hodnotu a to vše bez nákladů

pro školu! Tato myšlenka bude dále vysvětlována v textu.

5.2 Zkušenosti při zavádění E-learningu na vysokých školách

Tato kapitola se zabývá postupy a zkušenostmi jiných vysokých škol, jakým

způsobem vytvářely systémy pro elektronické vzdělávání. Vysoké školy se snažily

začlenit stávající organizační jednotky do vznikajícího systému a využít jejich

zkušeností s tímto způsobem studia.

Příkladem zavádění E-learningu na vysokou školu může být postup na Slezské

univerzitě v Opavě, ČVUT nebo na Masarykově univerzitě v Brně.


5.2.1 Slezská univerzitě v Opavě

V akademickém roce 2004/2005 byla na SLU OPF zahájena výuka v tzv.

kombinované formě studia, kdy studenti absolvují výuku prostřednictvím počítače a sítě

internet s minimální nutností prezenční docházky. Ta je omezena na tři tutoriály za

semestr a zkoušku z daného předmětu.

Nyní je v tomto studiu zapsáno cca 200 studentů a do budoucna se počítá s počty

okolo 300 studentů v tříletém bakalářském studiu na OPF SLU.

Pro online výuku je využíván systém CMS Moodle, v němž jev současnosti

umístěno cca 60 online kurzů a zaregistrováno zhruba 500 uživatelů. Protože náplň

bakalářského studia v E-learningu je shodná rozsahem i časově se souběžně

probíhajícím studiem prezenčním, je systém Moodle využíván také studenty z

klasického denního studia.

Naopak studující kombinované formy mají volně přístupné přednášky a

semináře z prezenčního studia.

Ústav distančního vzdělávání

• Aktivity k zavedení E-learningu začínají roku 2002 na Katedře informatiky a

posléze je na fakultní úrovni položen základ vzniku samostatného Ústavu

distančního vzdělávání (ÚDiV). ÚDiV momentálně zaměstnává 7 pracovníků z toho

5 je součástí Oddělení eLearningu. Hlavní náplní práce ÚDiV je technologická a

metodická podpora všem účastníkům kombinovaného studia (studentům, tutorům,

tvůrcům online kurzů, …).

• ÚDiV se stará o technické zabezpečení studia; provoz serverů, systému Moodle,

napojení na další informační systémy školy a funguje také jako horká linka, pro

řešení akutních problémů technického rázu.

• Další důležitou úlohou Ústavu distančního vzdělávání je metodická podpora tutorů

kurzu, kteří se tak mohou věnovat obsahové stránce výuky a nemusí řešit tvorbu

elektronických studijních materiálů, apod.

[ http://elearning.opf.slu.cz ]


Technické zabezpečení studia

provoz serverů

systém Moodle

napojení na další informační systémy školy

horká linka

... ...

Metodická podpora tutorů kurzu

problémy spojené s tvorbou on-line

kurzů

ÚDiVOddělení E-learningu

Konzultace a pomoc při psaní

studijníchopor

• Digitalizace dokumentů• Záznam a digitalizace videa a audia• Možnost tvorby fotodokumentace

Příprava Tutorů

Struktura kompetencí na OPF SLU

5.2.2 E-learning na Masarykově univerzitě v Brně

Masarykova univerzita (MU) v Brně se vydala cestou integrace E-learningu do

studijního informačního systému. Hlavním důvodem pro tuto volbu byla záruka

kvalitního rozvoje systému jako celku a schopnosti rozvoje jednotlivých agend přesně

dle potřeb uživatelů i univerzity. Jedním ze zásadních požadavků na E-learning v IS

MU bylo, aby E-learningové agendy vyhověly různým pedagogickým přístupům a

specifickým potřebám fakult.

V roce 2004 se všechny fakulty univerzity ve spolupráci s ÚVT zapojily do

řešení rozvojového projektu „IT a multimediální podpora výuky“. Tento projekt si kladl

za cíl podpořit nové technologie ve výuce ve čtyřech souběžných liniích:


• Rozvoj celouniverzitní infrastruktury a systému podpory studia (Learning

Management System, LMS).

• Další vybavování jednotlivých fakult IT technologií pro práci s multimédii ve

výuce.

• Rozvoj systému nahrávání, zpracování a vystavení přednášek především

prezenčního studia.

• Podpora tvorby a použití nových výukových materiálů na jednotlivých fakultách.

První dvě linie rozvíjel a zajišťoval především Ústav výpočetní techniky, třetí

linie byla řešena na Fakultě informatiky ve spolupráci s ÚVT, odpovědnost za poslední

bod měly již jednotlivé fakulty, které jej řešily v podstatě samostatně, často v návaznosti

na fakultní strategii.

Graficky vyjádřené zajištění jednotlivých činností projektu v roce2004.

Obecným cílem projektu bylo prohloubení mezifakultní součinnosti, zejména

v oblasti přípravy a další manipulace s výukovými materiály. Projekt je opět členěn do

tří základních oblastí:


• Metodický a formální rámec.

• Technologická podpora a vybavení.

• Tvorba kurzů a souvisejících materiálů.

Pro zvýšení kvality svých kurzů využívá MU soutěže. Kdy odměnou za úspěšný

kurz je finanční odměna. Informační systém MU obdržel prestižní ocenění EUNIS

ELITE AWARD 2005 za vlastní LMS. [5]

[ http://www.ics.muni.cz/elearning/ ]

5.2.3 Implementace LMS na ČVUT v Praze

Dle přednášky Ivo Bažanta [14] bylo v roce 2003 vypsáno výběrové řízení na

LM systém, které vyhrála společnost Microsoft s produktem Class server.V prvním

testování Class server byl nainstalován na virtuální server. Některé části musely být

doprogramované, například náhodné vygenerování otázek, možnost vypracovávání

testů, časový limit pro testy.

o CELÁ IMPLEMENTACE JE ROZDĚLENA DO TŘÍ FÁZÍ:

• Implementace Class serveru. V této době je již Class server implementován a

vyzkoušen

• Hardwarové zázemí. ČVUT využívá hardwarové uspořádání: 6 serverů. 5 serverů

má diskové pole, jeden databázový a souborový server je zálohován.

• Integrace do Informačního systému univerzity. Informační systém ČVUT je složen

z mnoha komponent (finanční systém, administrativní, děkanát, vedení, knihovna, ).

Pro LM systém je klíčový modul „Soustředěná správa uživatelů“ neboli „Studium“.

Studium ověřuje přístupy do systému nebo do komponenty. Slouží také jako seznam

uživatelů.

Data z OSU jsou předávána v CSV formátu do mezi databáze, odtud jsou

pomocí protokolu ELDA přenášena do Class serveru. Zde se vytvářejí e-directory

adresáře.


V Class serveru je možné vytvářet jednotlivé školy a jednotlivé třídy. Z tohoto

má důvodu každá fakulta vytvořenu vlastní školu, každá přednáška a každé cvičení je

vlastní třída.

[ http://www.comtel.cz/ ]

5.3 Zavedení LMS na PEF ČZU

V průběhu tvorby této práce bylo zjištěno několik variací LM systémů které jsou

na ČZU provozovány. Původní záměr nasadit nový LMS pouze na Provozně

ekonomickou fakultu, byl omezen na popsání možností využití fiktivního LMS

s ohledem na potřeby studenta z pohledu studenta. Důvodem je zbytečnost nasazovat

vlastní LM systém pouze pro potřeby jediné fakulty. Jakým způsobem se zavádí a dále

pracuje s elektronickým vzděláváním na ČZU rozebírá v kapitola: Interní projekt

„Podpora elektronického vzdělávání na ČZU“

Pokus o vytvoření vlastního Learning management systému, včetně jeho

kompletního zajištění se zdá velmi neefektivní. Zkušenosti získané s provozem jiných

systému na univerzitě (VIS, Evyna a systémy kateder), lze lépe využít při rozvoji

stávajícího univerzitního systému. Tento systém vykazuje znaky kvalitního LM

prostředí.

Na základě podmínek efektivního E-learningu je dále patrné, že vytvořit tyto

podmínky pro všechny studenty v rámci kapacitních možností školy by bylo velmi

finančně náročné. Mít pro všechny studenty tutora je totiž prakticky nemožné. Proto

se jako řešení nabízí vytvořit dobrovolné kurzy a dobrovolné testy.


5.3.1 Koncepce LMS s dobrovolnými kurzy

Tento návrh systému LMS, užívání jeho kurzů a dalších nabízejících se

možností se, je tvořen pro ideálního studenta. Zjednodušeně si lze ideálního studenta

představit jako osobu zajímající se o studovaný předmět se nejen ve škole na povinných

hodinách, která je do tohoto předmětu motivována pedagogem. Student sám vyhledává

jiné zdroje, diskutuje nad problémy s jinými studenty a pedagogy. Návrh je pohledem

studenta na systém LMS, který mu pomáhá a doplňuje prezenční studium. Pro

formulaci je používán přítomný čas, navozující pocit existence navrhovaných služeb

systému.

Dobrovolné kurzy jsou veškeré kurzy určené pro studenty ať již vytvořené na

akademické půdě ČZU nebo jinde. Pedagog doporučí který kurz je vhodný pro

studovaný předmět a proto testy v kurzu mají pouze orientační charakter pro studenta.

Student kurz či jeho část, využívá jako dodatečný studijní materiál. V LMS se nachází

další materiály, opory, odkazy na další zdroje , audio či video prezentace.

Důležitou součástí je sekce pro studenty, kam mohou vkládat svá díla.

Studentských serverů je na internetu bezpočet a fungují velmi dobře. Proto prvotní

podmínkou je, aby tento sdílený prostor byl spravován studenty, jako tomu je například

na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Pro studenty je zásadní částí sekce dobrovolných testů z různých oborů a

předmětů. Testy zadávají buď pedagogové nebo sami studenti skrz svého pedagoga.

Množství různorodých otázek a ověřených odpovědí může studenta motivovat

k většímu samostudiu. Tyto testy by se daly přirovnat ke cvičebnici, v níž student sám

vypracovává určité pasáže.

Informace pro studenty prezenčního studia ohledně výluky výuky, zadání

cvičení, informace o zkoušce a další důležité informace včetně aktuálních informací o

dění na fakultě naleznou studenti zde. A to včetně možnosti přidání vzkazů pro ostatní

studenty.

Propagace mezi studenty a dobré jméno na celé fakultě také přispívá k prestiž a

rozvoji systému jako celku. Jeho využití stoupá a tím i počet studentů, kteří přispívají

svými materiály.


(I) OKRUHY K ŘEŠENÍ

Ať již ve stávajícím či v nově vznikajícím systému je nutné brát v úvahu okruhy

úkolů které s ním souvisejí. Tyto úkoly lze vysledovat při zavádění informačních

systémů do institucí. Diagram níže vyjadřuje úkoly, které by neměly být opomenuty při

vytváření LMS s dobrovolnými kurzy. Slučuje dílčí úkoly do větších celků, které

vyjadřují rozdělení oblastí. Řešit jednotlivé úkoly není účelem tohoto návrhu.

Struktura úkolů při zavádění a provozu LMS


Šestistran vyjadřuje souhrnné úkoly, které lze řešit samostatně. Obdélníky jsou

jednotlivé dílčí úkoly.

5.3.2 Interní projekt „Podpora elektronického vzdělávání na

ČZU“

Ze zprávy o činnosti Odboru informačních a komunikačních technologií za rok

2006 [20], vyplývá, že se zabývá projektem „Podpory elektronického vzdělávání na

ČZU v Praze“. Tento projekt je největší univerzitní činností vedoucí k využití E-

learningu a další technologií. Zároveň si klade nemalé cíle. A již teď jsou známy jeho

výsledky i další plánované kroky. Tento dokument nastiňuje jakým směrem se ubírá

tento typ vzdělávání na ČZU.

o PRIORITY PROJEKTU:

Analýza současných videokonferenčních systémů a příprava návrhu na

technické a programové zajištění elektronických konferencí na ČZU.

Zmapování dosavadních E-learningových systémů na ČZU.

Analýza E-learningových systémů na partnerských univerzitách.

Příprava návrhu na implementaci celouniverzitního systému LMS (Learning

Management System).

Návrh na ustavení celouniverzitního pracoviště (oddělení v rámci OIKT), které

bude zabezpečovat elektronickou podporu výuky.

Studie na rozvoj ICT v oblasti podpory výuky jazyků. [20]

(I) VÝSLEDKY A ZÁVĚRY PROJEKTU ZA ROK 2006:

Hmatatelným výsledkem v závěru roku 2006 je vypracovaná rešerše o

současném stavu elektronického (distančního a online) vzdělávání a jeho budoucích

pravděpodobných trendech. Seznam literatury a internetových stránek pro případné

pozdější upřesnění informací, jako významná součást rešerše. Část rešerše se věnuje

aktivitami jako je kontakt s komerční sférou, dodavateli systémů a zařízení pro

podporu elektronického vzdělávání, jako jsou LM systémy, videokonferenční zařízení.

Nashromážděné a uspořádané podklady a argumenty pro výběr vhodného LMS na

univerzitní úrovni.


o IMPLEMENTACE LMS NA ČZU

Jako nejvhodnější LMS pro implementaci na ČZU bylo jednoznačně vybráno

řešení založené na systému Moodle s podporou volně přístupného autorského nástroje

pro tvorbu E-learningových kurzů eXe .

[ https://moodle.czu.cz/ ]

Implementace by měla proběhnout na univerzitním pracovišti typu OIKT se

zajištěním všech standardních technických a administrativních agend (správa,

bezpečnost, zálohování apod.). Management integrován s dalšími systémy používanými

pro studium (IS Studium, Sylabus, BaDiS, Novell eDirectory aj.). Při implementaci je

vhodné využít zkušeností z instalací na partnerských univerzitách v ELLS a dalších

pedagogických pracovištích na ČZU či jiných českých univerzit.

o VYTVOŘENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ LMS A VIDEOKONFEREČNÍCH SYSTÉMŮ NA

ČZU

Pro další rozvoj univerzity v oblasti E-learningu je nutné zhodnotit připravenost

školy pro elektronické vzdělávání. Pro důkladnou analýzu je třeba zajistit spolupráci

všech kateder a navrhnout nový jednotný diagram organizační struktury z hlediska

procesů.

Pro zdárnou implementaci LMS je třeba navrhnout způsob proškolení

pedagogů, navržení způsobu produkce vznikajících elektronických kurzů a ocenění

pedagogů, kteří se budou do této formy výuky zapojovat

Dále je nezbytné určit studijní aktivity,předměty a programy, které jsou vhodné

pro elektronické vzdělávání.

Z výše uvedených úkolů jasně vyplývá nutnost zřízení univerzitního

pracoviště, které bude některé kroky samo realizovat a na dalších krocích

spolupracovat s příslušnými útvary odpovědnými za pedagogický proces na ČZU.

Takové pracoviště během realizace tohoto projektu vzniklo jako „Středisko podpory

elektronického vzdělávání“ na OIKT


Výňatky i závěr z této zprávy zní velmi pozitivně pro budoucí vývoj

elektronického vzdělávání na ČZU v Praze. Kroky které jsou nutné k jeho rozvoji, jsou

velmi konkrétní, jakožto i dané cíle. I přes tyto snahy nelze srovnávat ČZU například

s Masarykovou univerzitou či jinými vysokými školami, kde jsou v této oblasti

podstatně dále.

5.4 Tvorba studijních opor studenty

Využít kreativního potenciálu studentů lze ve prospěch všech. Tato část

vysvětluje jakým způsobem lze studenty zařadit do tvorby studijních opor či částí E-

learningových kurzů. Na smyšleném předmětu i postupu je demonstrován „geniální“

nápad, jak prakticky využít práce studentů. Tento nápad není původním nápadem autora

tohoto textu, ale člověka profesně se zabývajícího tvorbou kurzů pro soukromou

společnost.

Student je nedílnou součástí univerzity, dal by se charakterizovat jako

konzument znalostí, vědomostí a dovedností. Přesto i on se může zapojit do procesu

učení někoho jiného, tento postup je zpracován dále.

5.4.1 Jednoduchý postup

Myšlenka zapojení studenta pro procesu tvorby je v zásadě jednoduchá. Skládá

se z několika kroků.

Příklad požadavku studentů na E-learningový doplněk ke studiu


Postup zpracování požadavku na E-laerningový doplněk ke studiu

1. Důležitý je prvotní výběr témat, která se budou řešit. Příkladem lze uvést:

Studenti prvních až třetích ročníků mající konkrétní problém s určitou látkou požádají

o její realizování pomocí E-learningu. Jde to zejména o dynamické děje, které se jen

velmi těžko popisují ve skriptech. Úkoly by měly pokrývat konkrétní dílčí problém a ne

nahrazovat celé kapitoly skript. Tyto své požadavky předají garantovi předmětu

zabývající mu se tvorbou kurzu.

Příklady požadavků:

Výpočet náročné úlohy pomocí matematického vzorce

Převod hodnot v Karnafově mapě.

Citlivost pravých stran v optimalizaci lineárních úloh.

Dantzigův obvod a hledání nejkratší cesty.

Volání služby Fork v OS Unix.

Převod mezi binární a hexadecimální soustavou.

a další

2. Garant smyšleného předmětu „Kreativní tvorba“ na začátku semestru

shromáždí veškeré žádosti studentů. Cílem tohoto předmětu je využití počítače pro

publikování a tvorbu ve specializovaných softwarech. Těmito softwary mohou být

Corel Draw, Adobe Photoshop, či Macromedia Flash, které se již při výuce využívají.

Shromážděné žádosti jsou nabídnuty studentům nebo týmům studentů, kteří si jednu

vyberou a v rámci své semestrální práce zpracují.


Studenti, kteří si vybírají téma, musí svému tématu rozumět, pokud ne, látku si

doplní a látku si ji tak připomenout. Pokud tvoří materiál pro jiné obory, než sami

měli, zkontaktují se s autorem požadavku a s jeho pomocí vytvoří obsahovou část.

Výstupem této práce je samozřejmě dokumentace a soubor ve formátu určený

pro LMS univerzity. Soubor obsahuje samotnou E-learnigovou oporu, v rozsahu

několika obrazovek. Důležitým prvkem musí být animace ztvárňující dynamické děje,

které se nedají na papíře ztvárnit a poté jednotlivé kroky opakovat.

3. Na hodnocení takovéto činnosti lze pohlížet z několika úhlů.

• Za prvé po stránce kreativní. Hodnotí se prezenční schopnost, grafická dovednost,

užívání správných postupů a podobně.

• Za druhé lze hodnotit věcnou obsahovou stránku, je-li obsah správný. Neobsahuje-li

chyby.

• Za třetí hodnocení po stránce přínosu pro studenty a dokázal-li naplnit očekávání

hodnotného materiálu.

4. Zveřejnění těchto materiálů, lze provádět postupně. Zveřejnit je jako

neověřený materiál pro studenty v LMS. Po zpřístupnění zkontroluje obsahovou

správnost osoba, která jej dále doporučí studentům příslušného předmětu a opět

materiály zveřejní v LMS. Obsahovou správnost také mohou posoudit studenti

studujícího předmětu a svým „známkováním“ ho doporučit.

5.4.2 Přínos

Taková tvorba studijních opor je přínosná pro studenty i pro univerzitu. To

jakým způsobem studenti vyhledávají, pracují s informacemi a spolupracují, je

rozhodující i pro jejich další vývoj. Tato práce procvičuje jejich samostatnost a

schopnost pracovat s lidmi i technikou. Nemalý význam má i zkušenost samotné

tvorby E-learnigového materiálu. Každá zveřejněná opora je zveřejněna včetně jejich

autorů, kteří mohou získat jakousi prestiž.


Tento princip tvorby je přínosem v tom, že jednotlivé studijní opory jsou tvořeny

s využitím stávajících možností univerzity, kdy učebny jsou vybaveny dostačující

technikou i softwarem. Kvalifikované pedagogy v oblasti tvorby animací má fakulta

také. Předměty blížící se smyšlenému předmětu „Kreativní tvorba“ existují. Jsou to

například „Prezentační techniky“ pro obor Informatika ve 3. ročníku na PEF.

Jelikož vytvořený materiál se zabývá pouze malou částí problému ukazuje jeho

přímé řešení, není třeba dohledu z pedagogické stránky. A to hlavně z důvodu toho,

že autoři jsou zároveň studenti, kteří intuitivně vědí které postupy jim ve studiu

pomáhají. Příkladem jsou osobní studijní materiály, ve formě barevných poznámek,

„táháčků“, zajímavých www stránek,a proto se lze domnívat, že jimi vytvořené E-

learningové studijní opory budou mít stejnou a lepší úroveň.

Tyto opory mohou doplňovat celé kurzy. Lze je vložit do fungujícího LMS na

univerzitě a tím zároveň podpořit povědomí o něm. Proto není potřeba investic do

zavedení této metody nebo ne tak velkých investic v porovnání s tvorbou celých kurzů.

5.5 Jiné zdroje kurzů

Kurzy lze získat i jiným způsobem než vytvořit je vlastními silami. Další

zmíněnou možností je vytvořit je pomocí studentů, jako alternativa vlastních sil a

prostředků. Firmy zabývající se tvorbou E-learningem vytvoří za nemalý honorář velmi

dobré a graficky vydařené kurzy.

Přesto stále existuje další možnost jak získat kvalitní kurzy za nevelké finanční

prostředky. Těmito možnostmi jsou myšleny kurzy, které jsou hrazeny z různých

veřejných grantů. Granty jsou většinou poskytovány pro rozvoj celé nebo dílčí části

společnosti a to i pro tvorbu e-kurzů. Projekt VIS vytvořený na ČZU, je také vytvořený

na základě grantu, proto ho může zdarma využít veřejnost. Granty využívají školy,

neziskové organizace i jiné instituce k tvorbě různých E-learnigových kurzů. Lze zjistit

kdo využívá těchto grantů a za jakých podmínek, lze také využít jeho práce i pro

studenty na ČZU.


Příkladem zájmu o veřejné využití E-learningu je sdružení CESNET. Tvorba

portálu elearning.cesnet.cz se datuje od roku 2002, za účelem vyšší informovanosti

nejen akademické veřejnosti působící v oblasti distančního vzdělávání a E-learning.

Portál je vytvářen především pro segment vysokoškolských a univerzitních institucí v

ČR, kterým je také nabídnuta možnost participace na obsahové náplni portálu.

[ http://elearning.cesnet.cz ]

Příklad web portálů zabývající se vzděláváním:

Eurochance - Jazykové kurzy pro zrakově postižené

http://eurochance.brailcom.org/index

Vzdělávací program Evropské unie SOCRATES II

http://web.socrates.cz/

Centre for Modern Education

http://www.cfme.net/index.asp

Oficiální web Státní informační politiky ve vzdělávání provozovaný

Ministerstvem školství

http://www.e-gram.cz/Informacni_gamotnost.htm

Web pro základní a střední školy s online kurzy

http://www.ceskaskola.cz/Soubory/

Distanční studijní kurzy, vytvořené v rámci programu PHARE

http://www.csvs.cz/knihovna/ncdiv/studijni_kurzy_ncdiv.html


6. Závěr E-learning na vysoké škole může být součástí studijních opor prezenčního

studia, které jsou pro studenty velmi efektivní. Původním záměrem této práce bylo

zjištění a vypracovaní ideálního postupu nasazení E-learningu na Provozně ekonomické

fakultě České zemědělské univerzity v Praze. Postup měl být zaměřen na nasazení LMS

s využitím zkušeností a prostředků již běžících systémů a projektů. Překvapujícím

zjištěním byl počet těchto projektů zaměřených na různé uživatele od žen po mateřské

dovolené až po lektory v informačních systémech.

Překvapením pro studenty může být běžící systém Moodle provozovaný na

univerzitní úrovni, který není do prezenčního studia zapojen. Přesto v něm lze najít

zajímavé materiály i studentské práce! Z oficiálních zdrojů je také zřejmé, že je do

budoucna s jeho využitím a rozvojem počítáno. S ohledem na tato fakta autor v práci

nevytváří nový Learning management (LM) systém, současný stav zkoumá. Autor

navrhuje nové funkce LMS, které jsou pro studenty prezenčního studia doplňkem

k tomuto studiu. A to s důrazem na dobrovolné kurzy, testy, další funkce.

Závěrem zkoumání je, že univerzita již má potřebnou infrastrukturu, zkušenosti

a lidi kteří tento typ vzdělávání jsou schopni dále rozvíjet. Osvětluje jakým způsobem

pracovat s se studijními oporami pro studenty prezenčního studia a jak tyto kurzy získat.

Důležitým naplnění cíle je popsání způsobu zapojení studentů do tvorby E-

learningových studijních opor pro prezenční studium. Tento způsob může být pro

univerzitu velmi lákavý z hlediska finanční nenáročnosti a rychlosti tvorby studijních

opor. Autor také upozorňuje na možnost získaní kurzů, které byly tvořeny z různých

dotací a grantů. Přesto je elektronické vzdělávání na ČZU oproti jiným velkým

vysokým školám málo podporovaný.

Autor se zaměřuje na vysvětlení E-learningu jako nového přístupu ke studiu,

využívá k tomu názorných příkladů a protikladů oproti klasickým studijným

prostředkům – hlavně skriptům. Vyzdvihuje jaké jsou hlavní výhody a upozorňuje na

nevýhody v tomto způsobu učení. Snaží se upozornit na důležité body při tvorbě kurzů.


7. Seznam použité literatury

1 Historie e-learningu v České republice (autor:Hana Stříteská)

http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003p/xstrites.htm z ledna 2007

2 E-LEARNING JAKO SOUČÁST UNIVERZITNÍHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU (autor: Ing.Milan

Šorm)

https://akela.mendelu.cz/~hanac/papers/elearning_hradec2002.pdf

3 Přeloženo z Wikipedie.com

http://en.wikipedia.org/wiki/E-learning z 17.1.2007

4 Wikipedie,otevřená encyklopedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/ELearning z 15.2.2007

5 Zkušenosti vyučujících s e-learningem na MU (autor: Masarykova univerzita)

http://is.muni.cz/elportal/zkusenosti z 29.1. 2007

6 E-learning moderní forma vzdělávání (autor:Mgr. Richard Kolibač)

http://virtualni.osu.cz/elearning/1.kapitola.html

7 Wikipedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Learning_Management_System z února 2007

8 LCMS a LMS, vývoj kurzů, (autor:Jan Pejša, Kontis )

http://www.e-learn.cz/soubory/LMS_LCMS.pdf z března 2007

9 Ella CZ (autor: Společnost pro elektronické vzdělávání ) http://www.ella.cz/ -slovník pojmů z února 2007

10 Mixování tradičního přístupu s novými technikami pro zvýšení efektivity E-learningu (autor:Pavel Zídek) http://www.e-learn.cz/soubory/blendingapproaches.pdf z února 2007 11 E-learning moderní forma vzdělávání (autor: Mgr. Richard Kolibač)

http://virtualni.osu.cz/elearning/0.kapitola.html z února 2007

http://www.edoceo.cz/elearning

12 Co je e-learning? (autor: edoceo.cz)

http://www.edoceo.cz/elearning z února 2007

13 Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na

technických vysokých školách (autor:RNDr. Helena Zlámalová, CSc.)


http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html z března 2007

14 Video záznam přednášky „Autorské nástroje při tvorbě on - line kurzu“ (autor:Jana Vejvodová)

http://www.video.muni.cz/ z únor 2007

15 Standardy pro e-learning Edoceo Standardy e-Learning ( autor: Trask solutions s.r.o.)

http://www.edoceo.cz/elearning/standards.jsp z února 2007

16 Standardy e-Learning (autor: Kontis s.r.o.)

http://www.e-learn.cz/uvod_standardy.asp z února 2007

17 Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na

technických vysokých školách (autor:RNDr. Helena Zlámalová, CSc.)

http://icosym.cvut.cz/telel/zlamalova.html z března 2007

18 OIKT - LMS systémy (autor: OIKT ČZU)

http://www.oikt.czu.cz/?r=1689 z března 2007,

19 OIKT - e-Learning (autor: OIKT ČZU)

http://www.oikt.czu.cz/?r=94 z března 2007

20 Zpráva o činnosti OIKT v roce 2006 (autor: Odbor informačních a komunikačních technologií na

ČZU)

http://www.oikt.czu.cz/?r=2956 z března 2007


1. Přílohy Typografie výukových elektronických textů (Tomáš Staudek)


20

Documents

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE - …mujweb.cz/xmichalx/bp/xnovm133_BP.pdf · I u nás byl jeden vyvinut, jmenoval se Unitutor. Vykládaná látka byla v Unitutoru rozdělena