Upload
rhys
View
106
Download
5
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Chemické škodliviny v pracovním ovzduší. M ěř ení a hodnocení. 1. Hygienické limity. V pracovním ovzduší nelze vylou č it p ř ítomnost CHL pou ž ívaných nebo vznikajících v technologii. - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Chemické škodliviny v pracovním ovzduší Chemické škodliviny v pracovním ovzduší
Měření a hodnocení
1. Hygienické limity 1. Hygienické limity • V pracovním ovzduší nelze vyloučit přítomnost CHL
používaných nebo vznikajících v technologii.
• Podle § 134 ZP je zaměstnavatel povinen omezit jejich koncentraci na rozumně dosažitelnou míru, jejich hodnoty zjišťovat a kontrolovat měřením.
• Úplné odstranění je mnohdy techniky nemožné.• Hygienicky přijatelná míra rizika dodržení hygienických
limitů CHL.
• Seznam limitů – příloha č. 2 NV č. 178/2001 Sb. o podmínkách ochrany zaměstnanců při práci..
• CHL označeny podle:• chemického názvu• číslem CAS (č.l. v systému Chemical Abstracts –
jednoznačné určení)
• Limity:• přípustný expoziční limit (PEL)• nejvyšší přípustný limit (NPK-P)
• PEL - celosměnné časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aeroslolů v ovzduší, kterým mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci 8 hodin, aniž by došlo při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví.
• NPK-P - koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven.
• obtížné měřit okamžité c – lze s NPK-P porovnávat průměrné c měřené po dobu nejdéle 10 minut
• Vyjádření c CHL – mg.m3 (v anglosaských zemích jednotky ppm (pars pro milion) – 1 ppm → v 1m3 vzduchu je 1 ml plynu
• přepočet podle vzorce (pro 250 C a 100 kPa) M
k [mg.m-3] = -------- x k [ppm] 24,45
k..................koncentraceM................ molekulová váha (molární hmotnost)
• koeficienty pro přepočet z jednotek mg.m3 na ppm pro jednotlivé CHL – seznam hygienických limitů
• během prac. doby může c CHL v ovzduší překračovat hodnotu PEL až do hodnoty NPK-P
• výkyvy kompenzovány poklesem pod PEL tak, aby v celosměnovém průměru nebyl PEL překročen.
• pracovní doba delší než 8 hod a při vyšších výkonech zaměstnanců
• OOVZ může snížit pro konkrétní práci PEL a současně stanovit podmínky této úpravy (§84 z. č. 258/2000 sb., příloha č.5 NV č. 178/2001 Sb.)
• pracoviště s přítomností CHL, které nejsou z technolog. procesu
• c nesmí překračovat 30% jejich přípustného expozičního limitu (§6, odst. 1 NV č. 178/2001 Sb.)
• pokud na pracovišti ovzduší obsahuje směs CHL působící na týž orgánový systém
• předpokládá se aditivní účinek (U směsí, kde se AÚ nepředpokládá, c žádné složky směsi nesmí překročit PEL ani NPK-P)
• při AÚ nesmí součet naměřených c a příslušných PEL nebo NPK-P překračovat 1. (příloha č. 2 NV č. 178/2001 Sb.).
2. Stanovení expozice 2. Stanovení expozice
• Hodnocení zdravotního rizika CHL vychází ze zjištění úrovně, typu a trvání expozice k CHL.
• Když nelze vyloučit inhalační expozici – nutno zhodnotit zda jsou dodrženy hygienické limity.
• zhodnocení:• měření ve srovnatelných výrobních zařízení • výpočtem• měřením na pracovišti
Měření Měření • cílem získat dostačující a reprezentativní informace o
koncentracích CHL při co nejmenších nákladech
• strategie měření:• znalost výrobního procesu• použití méně přesných orientačních postupů - očekávání
menších nebo nižších c než jsou limitní hodnoty nebo snaha získat základní informace
• použití přesného měření – očekávání c v oblasti limitních hodnot
MěřeníMěření
• způsob měření • v dýchací zóně po celou pracovní dobu (osobní expozice)
nejlepší
• dýchací zóna • prostor v bezprostřední blízkosti tváře, ze kterého
zaměstnanec ovzduší vdechuje
• Rozdělit měření během pracovní doby na úseky • zachycení situací nízkých a vysokých c
(důležité pro opatření k ochraně zdraví)
MěřeníMěření• Výpočet průměrné c: časově vážený průměr c, měřených
určitou dobu při pracovních operacích a další činnosti:
k1 t1 + k2 t2 + ..........+ kn tn
kp = ---------------------------------
t1 + t2 +....................+ tn
k1- kn ................ koncentrace získané jednotlivými měřeními
t1 - tn ................. doby trvání jednotlivých měření
• Pokud pracovní činnost zahrnuje i krátkodobé operace spojené s CHL, pro které je nutno ověřit dodržení NPK-P, provádíme měření i při těchto činnostech.
3. Způsoby měření CHL v ovzduší
3. Způsoby měření CHL v ovzduší
• Pomocí přístrojů – analyzátorů. Měření kontinuální (nebo přerušované) okamžitých c – výsledky se odečítají přímo na displeji
• Analyzátory se záznamem dat – porovnání s hodnotami PEL – lze ale pracně získat hodnoty průměrné c
• Malé přenosné analyzátory – jednoduché měření osobní expozice zaměstnanců
• Těžší a větší analyzátory – obtížné měření v dýchací zóně
Měříme pak tzv. stacionárním způsobem – na pevně stanovených místech – pro orientační měření (v blízkosti zdroje CHL, pozadí haly)
• Odběr vzduchu do speciálních vzorkovnic s vyhodnocením v laboratoři (předem ověřit stabilitu odebraných vzorků)
• Problém analyzátorů - selektivita měření (reakce přístroje na látku v ovzduší než na měřenou CHL).
• Nutno znát předem kvalitativní složení měřeného ovzduší – výběr analyzátoru.
• Analyzátory se separačním stupněm (přítomné CHL rozdělí na jednotlivé složky, ty pak stanoví). Analyzátory kalibrovat na příslušnou CHL
• Princip analyzátorů: • absorpce světla v infračervené nebo ultrafialové oblasti
spektra• chemiluminiscence • fotoionizace • plamenové ionizace • voltrametrie • fotoakustického jevu
• Orientační měření: • detekční trubice (detekce více jak 100 CHL)
- okamžité i průměrné c CHL
• Skleněná trubička s vrstvou nosiče s reagenem • s CHL vytváří barevný reakční produkt• podle zbarvení se na stupnici trubice odečte c
4. Odběr vzorků v ovzduší 4. Odběr vzorků v ovzduší
• pokud není analyzátor – měření za pomoci odběrů vzorků ovzduší
• známý odběr vzduchu prosajeme přes medium, které CHL zachytí
• záchyt pevným sorbentem • aktivní uhlí, silikagel, polymerní sorbent, polyuretanová
pěna...
• záchyt roztokem – CHL se rozpustí nebo s ním reaguje• záchyt vodným filtrem (teflonový, membránový, PVC)
• CHL ve formě aerosolu
• Výběr záchytného média • podle fyzikálních a chemických vlastností látky• podle analytické metody pro stanovení CHL
• Zařízení pro odběr vzorků vzduchu:• trubice s pevným sorbentem (absorbér s kapalinou, filtr) • zdroj sání (vzduchové čerpadlo) s kalibrovaným průtokem
(pro osobní odběr miniaturizovaná bateriová čerpadla)
Metoda odběruMetoda odběru
• Sonda se záchytným médiem • umístění do dýchací zóny
• Zvláštní způsob odběru: difúzní sondy (pasivní dozimetry)
• vhodné pro měření průměrných koncentrací – pracuje na principu pasivní difúze
• kalibrační kontrasty dodává výrobce dozimetru
5. Analytické metody 5. Analytické metody
• odebraný vzorek se analyzuje v laboratoři• vlastní stanovení CHL za použití metodik
Např. těkavé org. látky – extrakce rozpouštědlem stanovení metodou plynové chromatografie. Uvolnění látek ze sorbentu –i rychlý ohřev – termální desorpce. Složky se identifikují podle standardů.
• většinu CHL stanovujeme spektrofotometricky
6. Hodnocení výsledků stanovení CHL
6. Hodnocení výsledků stanovení CHL
• Situace:
1. Koncentrace CHL je nadlimitní (nutno zjistit příčinu překročení, opakovat měření pro nápravných opatření)
2. Koncentrace CHL je nižší než limit – kontrola pracoviště, zde nedošlo ke změně podmínek
3. Provádět periodická měření i v případě podlimitních koncentrací
• Četnost periodických měření: podle toho jak se měřená c blížila k hyg. limitu.
• Forma celosměnových drobných měření – vytipovat nejvíce zatěžující operaci – periodické sledování.
7. Biologické expoziční testy
7. Biologické expoziční testy
• další prostředek hodnocení expozice k CHL • mohou být kritériem pro zařazení práce do kategorií
• Postup:– v biologickém materiálu stanovíme vhodný determinant (CHL,
její metabolit, charakteristická reversibilní biochemická změna vyvolaná CHL exponovanou v organismu).
Př. Pb - zvýšené množství kys. 5-aminolevulové v moči– BET doplňuje stanovení c CHL v ovzduší (i jiný vstup CHL do
organismu než inhalační) – zjištění celkové dávky CHL za směnu
– biologický materiál – moč, krev, vydechovaný vzduch; jiný BM (vlasy, nehty) se nepoužívá
– limitní hodnoty ukazatelů BET – odpovídají hodnotám zdravých osob, kteří byli exponováni stejnou měrou, jako osoby inhalačně exponováni limitní c v ovzduší; Seznam limitních hodnot ukazatelů BET v příloze č. 2 k vyhl. č. 432/2003 Sb.
– důležitá doba odběru BM – pro porovnání výsledků BET s limitní hodnotou je třeba dobu odběru dodržet
• CHL s rychlým metabolitem – biol. poločas pod 5 h – vzorky na konci směny, CHL s poločasem na 5 h – vzorky na konci týdne, biol. poločas velmi dlouhý – doba odběru není rozhodující
Vyjádření výsledků BET Vyjádření výsledků BET • Množství moči podle množství přijatých tekutin, fyzické námaze,
pocení. • BET u osob stejně exponovaných, ale s různou diurézou – rozdílný
výsledek. • Korekce – přepočet na standardní hustotu moče 1,024 g.m-3, nebo
na kreatinin. Kreatinin se vylučuje z těla stálou rychlostí bez ohledu na příjem tekutin....
• Nevýhoda: v každém vzorku stanovit kreatinin. • Velmi koncentrované nebo zředěné vzorky – opakovat odběry za
stejných podmínek.• Pro vydechovaný vzduch nejsou u nás stanoveny limity. • Problém – individuální rozdíly (plicní ventilace, krevní oběh, stavby
těla, účinnost vylučovacích orgánů, aktivita enzymatických systémů) – BET najednou u větší skupiny osob.
• Podle § 39 zák. č. 258/2000 Sb.
– povinnost zaměstnavatelů zjistit příčinu překročení limitních hodnot BET, zabezpečit její odstranění, informovat o tom zaměstnance
ZZ ZPP – sdělí zaměstnavateli překročení limitních BET
– povinnost mlčenlivosti o výsledcích u jednotlivých zaměstnanců
8. Kategorizace prací podle faktoru CHL
8. Kategorizace prací podle faktoru CHL
• 4 kategorie• kritérium:
a) podle výsledků měření
b) zvláštní hodnocení pro cytostatika – karcinogeny skupiny 1 a 2A
c) pokud není stanovena hodnota PEL a NPK-P – individuální kategorizace podle toxikologických vlastností a doby expozice
• 2. kategorie • průměrné celosměnové c vyšší než 0,3 jejich hodnot PEL• CHL nemají stanovenou hodnotu PEL, ale pouze NPK-P a
jejich c se pohybuje od 0,3-1, a nebo nepřekračuje NPK-P• aditivní účinek – součet podílů celosměnových c jednotlivých
látek v ovzduší z jejich hodnot PEL je vyšší než 0,3, ale nižší než 1
• karcinogeny 1. a 2. skupiny, mutageny 2. skupiny a CHL označené podle zák. č. 356/2003 Sb. R-větami R26, 27, 28 a jejich kombinacemi, R39, 42, 43, 45, 46 49, R60, 61 nebo nebezpečnými látkami uvedenými ve vyhl. č. 50/1997 Sb.
• 3. kategorie• průměrné celosměnové c CHL překračují hodnotu PEL, ale
nepřekračují NPK-P, nepřekračují trojnásobek hodnoty PEL• CHL mají stanovenu je hodnotu NPK-P a tato je překročena
• aditivní účinek – IAÚ je vyšší nebo roven 1, ale nižší než 2
• 4. Kategorie• jsou překročeny hodnoty pro kategorii třetí