Dědické právo

Dědické právo

ZÁKLADY PRÁVNÍ GRAMOTNOSTI II.

JUDr. Simona Corradiniová

Co je to dědění a kde je upraveno?

Dědění = situace, kdy majetková práva a majetkové povinnosti zemřelého přejdou na jeho dědice

Právní základ:1. občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) - §§ 460 až 4872. občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.) - §§ 175 až 175zd Smrt fyzické osoby - průkazná lékařským ohledánímSoudní řízení o prohlášení za mrtvého – pokud nelze provést ohledání Ryze osobní práva (právo užívat byt ve formě věcného břemene dožití, právo na výživné ad.) zanikají společně se smrtí fyzické osoby, které byly ku prospěchu. Dědění je možné tzv. ze zákona podle dědických skupin, nebo tzv. ze závěti, podle toho, co v závěti stojí.

2JUDr. Simona Corradiniová, advokátka

Dědictví/pozůstalost

= soubor majetku a majetkových práv, které mohou ze zesnulého přejít na jeho právní nástupce 1. vše, co zesnulý vlastnil – tedy věci 2. majetková práva, ovšem ne všechna

- nepřechází právo na náhradu duševní újmy- nepřechází náhrada újmy na zdraví nebo ztížení společenského uplatnění- nepřechází právo na poskytování výživného


Jak je to s dluhy?


Přechází nejen aktiva, ale také pasiva zůstavitele, pokud ovšem nezanikla společně s úmrtím osoby, po níž se má dědit. Smrtí fyzické osoby zanikají např. povinnost platit výživné, nebo povinnost osobně něco provést.

Dědic za dluhy zůstavitele neodpovídá v celé jejich výši, ale pouze v takové výši, v jaké nabyl aktiva dědictví.

Někdy je výhodnější dědictví odmítnout jako celek, pokud dluhy zůstavitele přesahují jeho aktiva.

Dědic

= kterákoliv fyzická nebo právnická osoba, která má způsobilost nabývat práva a brát na sebe povinnosti

Rovněž počaté dítě, které se narodí až po smrti zůstavitele. Osoba, která by jinak byla dědicem, nemůže dědit pro svou dědickou nezpůsobilost.= osoba, která se dopustila úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům, = osoba, která se dopustila zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitele


Lze dědictví odmítnout?

ANO: dědic tak může učinit během jednání u notáře - ústně do protokolu nebo písemně

Dědic musí odmítnout dědictví jako celek; není možné odmítnout jen část dědictví (např. dluhy). Odmítnutí dědictví nelze odvolat. Zákon stanoví pro odmítnutí lhůtu 1 měsíce, která běží dědici ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení notáře o tom, že může dědit.


Dědění ze zákona 1


Občanský zákoník stanoví 4 dědické skupiny - §§ 473 -475a

U první skupiny zákon stanoví, že dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. U druhé skupiny zákon stanoví, že pokud nedědí zůstavitelovi potomci, dědí manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však mají lepší postavení a vždy dědí nejméně polovinu dědictví.

Dědění ze zákona 2


U třetí skupiny zákon stanoví, že pokud nedědí manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí v třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. U čtvrté skupiny zákon stanoví, že nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti (strýc, teta).

Dědění ze závěti


Dědění ze závěti = druhý a poslední způsob, jakým lze dědit

Závěť = výraz svobody zůstavitele rozhodnout ještě za svého života o tom, kdo má dědit jeho majetek, a to zpravidla jiným způsobem, než jak by k dědění došlo ze zákona.

Dědění ze závěti má druhořadou úlohu. Zákonné omezení při pořizování závěti = neopomenutelní dědicové (= děti zůstavitele) - vždy mají nárok na nějakou část dědictví.

Závěť a předpoklady její platnosti

Zletilost = 18 let nebo aspoň 16 let + současné uzavření manželství.

Fyzické osoby starší 15 let – závěť pouze formou notářského zápisu. Fyzická osoba nesmí být zbavena nebo omezena ve způsobilosti k právním úkonům soudem. Fyzická osoba nesmí v době pořízení závěti trpět duševní poruchou (opojení alkoholem, silné rozrušení, deprese). Neplatnost závěti může způsobit i donucení nebo zneužití nemohoucnosti osoby, která závěť podepsala.


Závěť a její formyVždy písemná forma + uvedení dne, měsíce a roku podpisu závěti. Závěť může sepsat jen jedna osoba. Soukromá závěť vlastnoruční- celá je sepsána i podepsána vlastní rukou zůstavitele- podpis musí být na konci listiny + pod textem- nejsou třeba žádní svědci

Soukromá závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou- zůstavitel ji musí vlastnoručně aspoň podepsat- před dvěma svědky přítomnými musí zůstavitel projevit, že jde o jeho poslední vůli- svědci musí závěť podepsat. Závěť úřední ve formě notářského zápisu- garance platnosti závěti a uschování závěti- nejsou třeba svědci


Jak zrušit závěť

Závěť se ruší pozdější závětí, pokud vedle ní nemůže obstát-nová závěť automaticky neznamená, že ta starší je neplatná Odvolání závěti-písemně a ve stejné formě, jaká je požadována pro závěť

Zničení listiny, na níž je napsána závěť, zůstavitelem- možné pouze u závěti soukromé, kterou má zůstavitel u sebe


Kdo je neopominutelný dědic?

Neopominutelný dědic = osoba, která omezuje svobodu zůstavitele pořídit o svém majetku libovolným způsobem.= pouze děti zůstavitele. Nezletilé dítě zůstavitele musí i podle závěti dostat aspoň tolik, kolik by dostalo podle zákona.Zletilé dítě musí dostat aspoň polovinu toho, co by dostalo podle zákona. - pokud by zůstavitel porušil tuto svou povinnost, není závěť automaticky neplatná, protože neopominutelný dědic se musí neplatnosti závěti nebo její části teprve dovolat. Vydědění a započtení daru dítěti = jediný způsob, jak „snížit“ nebo vyloučit podíl dětí zůstavitele.


Vydědění

Význam = zůstavitel odejme svému dítěti podíl na dědictví- existují 4 zákonné možnosti, kdy přistoupit k vydědění (1) potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech /např. přírodní katastrofa, hmotná nouze apod./(2) potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl(3) potomek byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku(4) potomek vede tzv. trvale nezřízený život


Dědické řízení obecně

Dědické soudní řízení probíhá před notářem (tzv. soudní komisař)-všechny úkony notáře jsou úkony soudu a státu

Úkolem notáře je zjistit, kdo by mohl být dědicem zemřelé osoby, a zjistit majetek a dluhy zůstavitele. Příslušnost soudu se řídí místem, kde měl zemřelý poslední bydliště, nebo místem, kde se nachází jeho majetek.

Určení konkrétního notáře provádí okresní soud.- není možné, aby si dědicové zvolili notáře, který bude jejich dědictví projednávat a rozhodovat


Dědické řízení – zahájení a průběh

Dědické řízení zahajuje soud sám, jakmile se dozví o úmrtí fyzické osoby, a následně pověří notáře provedením tohoto řízení. Notář zjišťuje majetek a dluhy zemřelého a také okruh osob, které by mohly být dědici (šetření v Centrální evidenci závětí). Pokud není žádný majetek zůstavitele, nebo je jen nepatrný - dědické řízení se zastaví (nepatrný majetek = majetek v hodnotě do 15.000 Kč).

Účastníkem dědického řízení může být jen ta osoba, kterou notář může důvodně považovat za dědice.


Dědické řízení – ukončení

1. potvrzení nabytí dědictví jedinému dědici - zemřelý byl svobodný a měl jen jednoho potomka a nepořídil závěť. 2. schválení dohody o vypořádání dědictví - dědictví má připadnout více osobám, a všechny tyto osoby jsou schopné se dohodnout na způsobu rozdělení majetku zemřelého.

3. potvrzení nabytí dědictví podle zákonných podílů - je několik dědiců a tito se nedohodnou o způsobu vypořádání dědictví, a neexistuje závěť, nebo je neplatná.


Dědické řízení – opravné prostředky

Rozhodnutí notáře v dědickém řízení je možné napadnout stejně, jako kterékoliv jiné soudní rozhodnutí- odvolání, obnova řízení, žaloba pro zmatečnost či dovolání- opravné prostředky mohou podat jen osoby, které se dědického řízení účastnily

Pokud se dědického řízení neúčastnila osoba, která se ho účastnit měla (oprávněný dědic), musí podat žalobu proti dědici neoprávněnému, kterému notář přiklepl dědictví neoprávněně, nebo proti státu.


Dědické řízení – kolik stojí a kdo to platí?

Dědické řízení v prvním stupni nepodléhá soudnímu poplatku.

V dědickém řízení je třeba hradit odměnu notáře- počítá se z obvyklé ceny zůstavitelova majetku, kterého se dědické řízení týká- minimální výše odměny = 600 Kč- z prvních 100.000 Kč hodnoty dědictví jsou to 2 % Kromě odměny notáře je třeba uhradit i jeho hotové výdaje - cestovné, náklady na poštovní zásilky, kopie, opisy, přístupy do evidencí a podobně.

Náklady dědického řízení platí dědicové.


Dědická daň

Osoby, které nejčastěji vystupují jako dědicové, většinou daň neplatí= neplatí příbuzní v řadě přímé (nahoru i dolů), manželé, zeťové, snachy, děti ani rodiče manžela a některé další osoby.

Podrobnosti stanoví zákon o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí – zákon č. 357/1992 Sb.


DĚKUJI ZA POZORNOST. Čas na diskusi.

Další přednáškase uskuteční

dne 11. 1. 2012Vybrané kapitoly trestního práva

Documents

Dědické právo