Občanské právo hmotné IV - Ius Wiki · Občanské právo hmotné IV, A.2 Závazkové právo smluvní Otázka A 2. Závazkové právo smluvní závazková práva rozlišujeme dle

Občanské právohmotné IV

Generováno 5. 6. 2018

A Okruh A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4A.1 Pojem a funkce závazkového práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4A.2 Závazkové právo smluvní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5A.3 Závazkové právo deliktní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7A.4 Pojem závazkového právního poměru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10A.5 Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11A.6 Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13A.7 Dílčí závazky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14A.8 Solidární závazky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15A.9 Nedílné závazky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

A.10 Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17A.11 Předmět závazků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19A.12 Obsah závazků (včetně naturálních závazků) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20A.13 Druhy závazků (třídění) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23A.14 Smlouva o smlouvě budoucí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26A.15 Smlouvy konsensuální a reálné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28A.16 Smlouvy formální a neformální, synallagmatické a asynallagmatické, smlouvy kausální a abstraktní . . . 29A.17 Práva z vadného plnění (odpovědnost za vady) - obecně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30A.18 Změna závazků (obecně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33A.19 Změna v subjektech závazku (obecně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34A.20 Postoupení pohledávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36A.21 Postoupení smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38A.22 Změna v obsahu závazku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39A.23 Prodlení dlužníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40A.24 Prodlení věřitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42A.25 Zajištění a utvrzení závazků (obecně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43A.26 Smluvní pokuta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45A.27 Ručení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46A.28 Finanční záruka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47A.29 Zajištění závazků převodem práva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49A.30 Jistota. Uznání dluhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50A.31 Zánik závazků (obecně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53A.32 Splnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55A.33 Započtení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57A.34 Odstoupení od smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58A.35 Zánik závazku dohodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59A.36 Smrt dlužníka nebo věřitele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60A.37 Nemožnost plnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61A.38 Splynutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62A.39 Prevence škod v občanském právu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63A.40 Druhy odpovědnosti v občanském právu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64A.41 Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65A.42 Subjekty odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost, spoluúčast poškozeného . . . . . . . . . . . . . . 68A.43 Rozsah a způsob náhrady škody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70A.44 Vztah odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71A.45 Povinnost nahradit škodu (jednotlivé případy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

A.1 Darování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74A.2 Koupě a směna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78A.3 Vedlejší ujednání při kupní smlouvě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81A.4 Výprosa. Výpůjčka. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83A.5 Nájem (obecně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84A.6 Nájem bytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86A.7 Pacht . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88A.8 Zápůjčka; úvěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90A.9 Závazky ze schovacích smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91

A.10 Závazky ze smluv příkazního typu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94A.11 Zájezd . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102A.12 Závazky ze smluv o přepravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105A.13 Dílo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107A.14 Péče o zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110A.15 Účet, jednorázový vklad, akreditiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111A.16 Závazky ze zaopatřovacích smluv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113A.17 Společnost; tichá společnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115A.18 Pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117A.19 Sázka, hra, los . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120A.20 Předpoklady dědění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121A.21 Pořízení pro případ smrti (obecně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123A.22 Závěť (dovětek, náhradnictví, forma, zrušení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125A.23 Svěřenské nástupnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129A.24 Vedlejší doložky v závěti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131


A.25 Dědická smlouva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133A.26 Odkaz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134A.27 Zákonná posloupnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136A.28 Nepominutelný dědic a jeho ochrana. Povinný díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137A.29 Přechod pozůstalosti na dědice. Výhrada soupisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138A.30 Prameny rodinného práva, jeho postavení v právu soukromém a vztah k právu veřejnému . . . . . . . . 140A.31 Uzavření manželství, zejména formy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142A.32 Vznik manželství: prohlášení, proces vzniku (sňatek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143A.33 Překážky manželství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144A.34 Vady sňatečného projevu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145A.35 Zdánlivé manželství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146A.36 Neplatné manželství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147A.37 Rozvod manželství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148A.38 Právní ochrana nezletilého při rozvodu manželství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149A.39 Práva a povinnosti rodičů k dětem, zejména podstata a pojem rodičovské odpovědnosti . . . . . . . . . . 150A.40 Nositelé (subjekty) rodičovských a obdobných práv a povinností vůči nezletilým . . . . . . . . . . . . . . 153A.41 Osvojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154A.42 Pěstounská péče (základní rozdíly oproti osvojení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158A.43 Poručenství a opatrovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160A.44 Opatření státních orgánů zasahujících do výkonu rodičovské zodpovědnosti . . . . . . . . . . . . . . . . 162A.45 Správa jmění nezletilého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164A.46 Zastoupení nezletilého . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165A.47 Určování rodičovství (obecně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166A.48 Určování otcovství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168A.49 Výživné (obecné otázky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169A.50 Výživné pro nezletilé dítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171A.51 Výživné mezi rodiči a dětmi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172A.52 Výživné mezi manžely a rozvedenými manžely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173


Občanské právo hmotné IV, A.1 Pojem a funkce závazkového práva

Otázka A 1. Pojem a funkce závazkového práva

Pojem závazkového práva• část občanského, resp. soukromého práva, kterou tvoří soubor pr. norem o závazcích, tj. platí, že upravuje vztahy mezi

věřiteli a dlužníky• relativní práva jsou práva závazková (obligační)• NOZ část čtvrtá, hlava I až IV, §§ 1721-3014(relativní majetková práva)• NOZ část druhá, hlava I až III, §§ 655-975 (rodinné právo)• Závazkem v právním slova smyslu je společenský vztah, z něhož má osoba oprávněná (věřitel) vůči osobě povinné

(dlužníku) právo na jeho určité chování- plnění (pohledávku) a dlužník má povinnost toto právo (dluh) uspokojit, atento obsah je za právem stanovených podmínek vynutitelný a chráněný.

• NOZ pojem závazku zpřesnil a nyní je závazek chápán pouze v širším smyslu jako závazkový právní vztah (není topouze povinnost dlužníka plnit věřiteli, ale celý vztah)

• Právo věřitele na určité plnění dlužníka je pohledávka (§1721), které obsahově totožně odpovídá povinnosti dlužníka –dluhu. Je-li právo dospělé (např. pohledávka je splatná) bývá označováno jako nárok.

Zásady• Základní zásada pacta sunt servanda (smlouvy je třeba dodržovat)

• Vychází ze zásady autonomie vůle – týká se vlastnického, testovacího práva i uzavírání smluv (= smluvní privátníautonomie)

• Volnost uzavírání smluv se projevuje mj. i tím, že je možné uzavřít smlouvy jak typické, tak i nepojmenované (neexistujenumerus clausus smluv)

• §1745 – možnost uzavřít nepojmenovanou smlouvu• v případě mezer ve smlouvě se užívá analogie v zákoně (=analogia legis)• Jen výjimečně je stanovena povinnost smlouvu uzavřít (např. § 2779 – pojištění)• Uzavřená smlouva je lex contractus (=smlouva je zákon)

Charakteristické rysy závazkových vztahů• Relativnost - závazek má konkrétní subjekty, mezi nimiž trvají (mnohdy potenciálně) vzájemná P&P x absolutní (erga

omnes)• Horizontalita – subjekty stojí vůči sobě v relativně rovném postavení, což vyplývá příslušností závazkových právních

vztahů do soukromého práva, ale objevují se stale vice ochranářská ustanovení (např. význam tísně § 1796, úpravavztahl spotřebitelských §1810 an.)

• Dispozitivnost – obsah závazků je dán vůlí osob (autonomie vůle). Vůlí osob je dán I vznik, změna nebo zánik závazku.Kogentní úpravu používá NOZ jen v případech, kdy je potřeba předejít ujednáním potenciálně nebezpečným, což seprojevuje označením, že se k takovým jednáním „nepřihlíží“.

• Odpovědnost- důsledkem odpovědnosti za porušení závazku je vznik či aktivace opět nového závazku mezi porušite-lem práva a nositelem pohledávky (práva, jež bylo porušeno), nikoliv závazek (povinnost) mezi porušitelem a předsta-vitelem veřejné moci (státem) jako v případě veřejnoprávní odpovědnosti.

Funkce• = zabezpečit uspokojování lid. potřeb ve vzájemné součinnosti (kooperace) – nutnost zabezpečení součinnosti právem,

které je závazné a vynutitelné, existence sankcí – zprostředkovává soukromé právo, zejména občanským právem zá-vazkovým – smluvním i deliktním

• tj. zejména: umožňovat převádění hodnot (smlouva kupní, darovací, o půjčce, o dílo atd.)• úprava vyrovnání újmy – v podstatě deliktní právo• uspokojování potřeby, kterou si osoba nemůže obstarat sama jinými způsoby – smlouva o půjčce, nájem, příkazní

smlouva

Zdroje• přednáška z 1.10.2013 (prof. JUDr. Jiří Švestka, DrSc)• Občanské právo hmotné. Relativní majetková práva. Přemysl Raban a kol.

4 Generováno 5. 6. 2018

Občanské právo hmotné IV, A.2 Závazkové právo smluvní

Otázka A 2. Závazkové právo smluvní

• závazková práva rozlišujeme dle právního důvodu vzniku na SMLUVNÍ (ex contractu) a DELIKTNÍ (ex delicto) - analo-gicky pak na kvazikontraktní a kvazideliktní

• kvazi = zdánlivý/jakoby;• v tomto kontextu pak znamená závazek vzniklý jakoby ze smlouvy nebo deliktu, nicméně chybí vždy jedna pod-

statná náležitost• kvazikontrakt - konsenzus obou stran;• kvazidelikt - zavinění;

Smlouva• nejčastějším a typickým důvodem vzniku závazků je smlouva• smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy - § 1724/1 (x společenské výsluhy,

přátelská nebo třeba sousedská výpomoc, úsluhy)• společenská úsluha - není právním jednáním, nezakládá žádný právní vztah

• smlouva je ve společenské praxi hlavním a velmi frekventovaným typem vzniku závazků• ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních

skutečností (samozřejmě neexistuje-li zvl. úprava) - § 1723/2

Smluvní závazkové právo

• upraveno v Části IV – Relativní majetková práva, Hlava I Všeobecná ustanovení o závazcích, Díl 2 Smlouva• na rozdíl od závazků z protiprávního činu (deliktu) nebo tzv. jiné právní skutečnosti (§ 1723/1), se vždy jedná o dvou-

stranné právní jednání založené na konsensu• funkce: realizace nejrůznějších osobních, hosp. i jiných potřeb smluvních stran• spočívá na některých obecných zásadách, které sice nepůsobí přímo normativně, ale uplatňují se prostřednictvím in-

terpretace právních předpisů, zejména cestou soudcovského dotváření práva

Ústřední zásady (dle NOZ)

• obecné zásady upravuje hned v úvodních ustanoveních Obecné části, §2-8 + pro závazkové vztahy v obligační části• navazují na ústavní principy (§ 2 odst. 1) a sledují důraz na hodnotové hledisko, které má přednost před hlediskem

formálním• nejvýznamnějším, hlavním zdrojem vůle - obecně omezena hledisky dobrých mravů, veřejného pořádku a postavení

osob = chovat se poctivě § 6/1 (v souladu s dobrými mravy - § 2/3), nikomu bezdůvodně neškodit (§ 3/1) a dát každému,co mu po právu náleží (§ 3/2 písm. f)) – souvislost s ochranou dobré víry, která se u každého předpokládá, podstatnéje hledisko běžné opatrnosti

• ochrana slabší smluvní strany – projevuje se v úpravě adhezních smluv, zařazení úpravy spotřebitelských smluv

1. Zásada rovnosti stran

• v OZ 1964 vyjádřena v § 2 odst. 2, ale v NOZ byla tato zásada oupštěna z důvodů metodologických (staví se na zásaděautonomie vůle - § 1/2, § 566 a další) a faktických (rovnost FO a PO je leckdy nemožná)- v NOZ neexistuje ekvivalentníparagraf k § 2 odst. 2 OZ 1964

• dále viz výše uvedené – kontraktační svoboda, svoboda ve výběru spolukontrahenta, stanovení obsahu právního jed-nání, formy (§ 559 – právo zvolit si libovolnou formu x §560 – výjimka – převod, změna nebo zrušení věcného právak nemovitosti)

2. Zásada smluvní svobody stran jakožto projev autonomie jejich vůle

• součást lidské svobody zaručené Listinou – čl. 1, 2/3• smluvní svobodou stran se rozumí svoboda smlouvu vůbec uzavřít či neuzavřít, vybrat si smluvní stranu, smluvní typ,

určit obsah smlouvy, formu smlouvy a smlouvu za dohodnutých podmínek i zrušit

1. může být omezena zákonem - stanovením povinnosti smlouvu uzavřít (zákonná kontraktační povinnost, smluvní pří-mus)


Občanské právo hmotné IV, A.2 Závazkové právo smluvní

• vyskytuje se tam, kde je kladen důraz na ochranu veř. zájmu nebo státem chráněného zájmu jednotlivců – např.možnost stanovit povinnost uzavřít pojistnou smlouvu – např. advokáti, členové České lékařské komory atd.

2. výjimkou z volného výběru spolukontrahenta je regulovaný prodej – např. u zbraní atd.3. neodporuje-li to zákonu, mohou smluvní strany sjednat i jiné typy smluv než výslovně upravené smluvní typy v OZ (§

51 SOZ)4. strany svobodně utváří obsah smlouvy, stanovují vyjednáváním práva a povinnosti z nich

• x regulace kogentními normami (např. spotřebitelské smlouvy), adhezními smlouvami (taková smlouva, kde podmínkyde facto určuje jedna, silnější strana a druhá má možnost jen přijmout/nepřijmout)

• sml. strany určují celý obsah buď přímo samy nebo nepřímo odkazem na smluvní podmínky jedné ze sml. stran - přímásmluvní ujednání mají přednost

• zvláštní zákonodárství (u nás např. úprava spotřebitelských smluv) zabezpečuje, aby tam, kde nejsou smluvní pod-mínky stranami sjednány individuálně, ale kde jsou už předem dány, neměly pro svou nepřiměřenost za následekvýraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran

• smluvní formuláře - předtištěné texty smluv, doplňují se jen základní údaje = přímá sml. ujednání• smlouva nesmí obsahovat ustanovení o nezrušitelnosti nebo něčem, co se k ní blíží (např. doba trvání 1000 let)• smlouvu mohou strany uzavřít v jakékoli formě, kterou si ujednají – zásada bezformálnosti PJ § 559 NOZ• smluvní strany mohou uzavřít smlouvu výslovně (ústně nebo písemně) anebo jiným způsobem, který nevzbuzuje po-

chybnost o tom, co jí chtěl účastník projevit – konkludentně x výjimečně je vyžadována určitá forma (např. k zřízenínebo převod práva k nemovité věci – § 560)

• NOZ ji staví na první místo

• je vyjádřena již v § 1 odst. 2: „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně odzákona; zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva naochranu osobnosti.“

• pokračuje v řadě dalších ustanovení a je podpořena právní úpravou relativní neplatnosti právních jednání x ab-solutní neplatnost ponechána ve zvláštních případech – jednání zjevně odporující dobrým mravům a odporujícízákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580)

3. Zásada pacta sunt servanda

• smlouvy se mají dodržovat• stěžejní právní zásada, nejen v oblasti soukr. (smluvního) práva – srov. čl. 1 odst. 2 Ústavy• NOZ: § 3/2: „Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny”• v oblasti smluvního práva promítnut v § 1759 – smlouvu lze měnit jen se souhlasem všech stran nebo z jiných zákonných

důvodů• výjimečně, např. když se postupuje pohledávka, mění se osoba věřitele bez ohledu na souhlas či nesouhlas dlužníka -

§ 1879

4. Zásada dobré víry (bona fides)

• předpoklad v právu, že subjekt práva při svém jednání vychází z objektivně odůvodnitelného osobního přesvědčení,že jedná po právu, že právo, které vykonává, mu patří - tvrdí-li někdo opak, je na něm, aby to dokázal

• teoretická zásada se uplatňuje jak při interpretaci PJ, tak při posuzování jejich platnosti• v NOZ se její ochrana vyskytuje hojně:

1. § 7: „Má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.“2. § 2005: ochrana třetích osob jednajících v dobré víře v případě odstoupení od smlouvy3. § 3004: vydání bezdůvodného obohacení – obohacený, který nebyl v dobré víře, vydává vše včetně plodů a užitků

• nedostatek dobré víry musí být prokázán

5. Zásada nemo turpitudinem suam allegare potest

• nikdo se nemůže s úspěchem dovolávat své nepoctivosti, tj. nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního chování(resp. které bylo v rozporu s dobrými mravy)

• § 6: „Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolalnebo nad kterým má kontrolu.“

• § 8: „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.“• → implikuje zákaz zneužití práva


Občanské právo hmotné IV, A.3 Závazkové právo deliktní

6. Dobré mravy

• zakotveno již § 2 odst. 3, tedy v systematice zákona před demonstrativním výčtem „konkrétních„ zásad v § 3 odst. 2:„Výklad a použití předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a vést ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.“

• neplatnost PJ: § 580: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporujezákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje„,“ odst. 2 – „ Neplatné je jednání, pokud má být podle něho plněno něconemožného.

• § 588: „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporujezákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.”

• x při nabývání od nevlastníka - § 1760: „Skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co mábýt podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává.” – výklad je zatím sporný, ale má se za to, že se jednáo neplatnost relativní

Třídění smluv• většina soukromoprávních smluv - smlouvy závazkové, tj. takové, které zakládají závazky a dále dohody, které zajišťují,

mění či ruší závazky X smlouvy jiné, které zakládají, mění či ruší věcná práva (např. smlouva o převodu nemovitostineevidované v KN

• závazkové smlouvy se třídí na smlouvy:

1. zakládající závazky, tj. smlouvy výslovně upravené (pojmenované=nominátní), stejně tak i smlouvy výslovně neupra-vené (nepojmenované=innominátní), jakož i smlouvy smíšené

2. zajišťující závazkové pr. vztahy (zajištění dluhu – ručení - § 2018) viz ot. 25 a násl.3. působící změnu závazkových pr. vztahů (např. převzetí dluhu - § 1888, nový institut převzetí majetku § 1893) - viz ot.

294. mající za následek zánik závazkových pr. vztahů (např. novace, tj dohoda o nahrazení stávajícího závazku novým – §

1902, započtení – compensatio voluntaria - § 1982) viz ot. 32, 335. někdy se hovoří i o smlouvě soluční (věřitel musí plnění přijmout), tj. smlouva o splnění dluhu; i když převažující názor

je, že jde o dvě jednostranná právní jednání

• smlouva ve prospěch třetího – contractus in favorem tertii - viz ot. 10• smlouva o smlouvě budoucí - viz ot. 14

Právní následky porušení smlouvy

• stanoveny v závislosti na druhu a povaze porušení smluvní povinnosti, mají různou intenzitu• věřitel se může domáhat zaplacení úroků z prodlení za opožděné plnění, smluvní pokuty, odstranění vady, náhrady

způsobené škody, slevy z poskytnuté úplaty, ale i toho, aby dlužník beze zbytku odstranil smluvní vztah (odstoupenímod smlouvy)

1. prodlení - viz ot. 23, 242. smluvní pokuta (§ 2048) - viz ot. 263. odpovědnost za vady - viz. ot. 174. odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl.) - viz ot. 41 a násl.5. odstoupení od smlouvy (§ 1829) - viz ot. 34

• novinka v NOZ: culpa in contrahendo (§ 1728 - 1730) - předsmluvní odpovědnost - každý může vést jednání o smlouvěsvobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v něm pokračuje, aniž by mělv úmyslu smlouvu uzavřít

Otázka A 3. Závazkové právo deliktní

• systematika: Část IV Relativní majetková práva, Hlava III – Závazky z deliktů• Úprava závazků v NOZ:

1. závazky z právních jednání2. závazky z deliktů3. závazky z jiných právních důvodů

• SOZ používal pojem „občanskoprávní odpovědnost”



• NOZ: samotná úprava institutu právní odpovědnosti je v § 2894 an.• škoda/majetková újma/újma na jmění – 2 složky:

1. damnum emergens – skutečná škoda;2. lucrum cessans – ušlý zisk;

• nemajetková újma – vymezována negativně, tedy jako újma, která pro poškozeného neznamená přímou zrtátu na ma-jetku

• důvodová zpráva k NOZ deklaruje, že celá nová úprava právní odpovědnosti je poznamenána myšlenkou rozdělenícivilního deliktu na odpovědnost kontraktní a deliktní, čímž má dojít k diskontinuitě se SOZ a opětovnému navázánína základy vybudované v roce 1811 v ABGB

• NOZ tedy (znovu)vytváří dualitu v rámci právní odpovědnosti za škodu

Druhy a vznik závazků z deliktu• a) Smluvní odpovědnost (kontraktní – ex contractu) - vzniká porušením smluvního závazku• b) Mimosmluvní odpovědnost (deliktní – ex delicto) - vzniká buď jiným protiprávním úkonem než porušením smluv-

ního závazku nebo škodní událostí, se kterou je normativně spojena odpovědnost• SOZ neupravoval zvlášť smluvní a mimosmluvní odpovědnost za škodu, obsahoval jednotnou úpravu• X NOZ: ten (znovu) zavádí dualitu právní odpovědnosti – tedy rozlišuje obě varianty protiprávního chování (tj. kon-

traktní a zákonná odpovědnost) – minimálně tuto snahu deklaruje důvodová zpráva – dle kritiků (např. Irena Peliká-nová) není v zákoně upraveno dostatečně - §2913

• pojem „delikt” podle učebnice je zaviněný protiprávní úkon (ať již je porušená povinnost zákonná nebo smluvní); v zásaděse ale za součást závazkového práva deliktního považuje i úprava objektivní odpovědnosti

Deliktní odpovědnost• delikt = následný (sekundární) nepříznivý pr. následek, který vznikl porušením původní právní povinnosti nebo protiprávním

jednáním a který je předvídán v sankční složce příslušné normy občanského práva• jedná se o objektivní odpovědnost (§ 2895, 2896, 2898)• nelze předem omezit či vyloučit povinnost k náhradě škody způsobené člověku na jeho přirozených právech, způsobené

úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, předem vyloučit nebo omezit právo slabší strany na náhradu škody (ochrana slabšístrany – obecný princip)

• zahrnuje povinnost:

1. k náhradě újmy na jmění – vždy2. k nemajetkové újmě – je-li výslovně ujednána/stanoví tak zvlášť zákon

• tato nová právní povinnost rušitele je odpovědnostní (sankční) povinností a odpovídá jí nové právo oprávněného→společně tvoří obsah odpovědnostního právního vztahu, který je druhem závazkového právního vztahu

• Odpovědnost může spočívat v:

1. vzniku nové právní povinnosti, kterou povinný před porušením původní povinnosti neměl (např. povinnost nahraditzpůsobenou škodu)

2. přistoupení další nově vzniklé povinnosti k té původní (např. zaplatit úrok z prodlení u peněžitého dluhu)3. přeměně původní právní povinnosti v důsledku jejího porušení na jinou povinnost, kterou povinný před porušením

původní povinnosti též neměl (např. odpovědnost za vady – změna původní poskytnout plnění bez vady v povinnostvadu předmětu opravit, snížit cenu…)

Další základní ustanovení o deliktní odpovědnosti• upravují základní předpoklady k určení toho, na koho povinnost nahradit újmu (ne)dopadá• prevence (§ 2900 – 2903) – vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, každý je povinen počínat

si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě jiným na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví• náhoda (§ 2904) – povinnost k náhradě újmy leží na tom, kdo dal k náhodě podnět (zejm. porušením příkazu, poško-

zením zařízení, které má nahodilé újmě zabránit)• nutná obrana (§ 2905) – odvracení protiprávního útoku vylučuje povinnost k náhradě; nevztahuje se však na odvracení

nepatrné újmy nebo zcela zjevně nepřiměřenou obranu→ podobně jako v trestním právu• krajní nouze (§ 2906) – odvracení přímo hrozícího nebezpečí újmy;→ opět podobně jako v trestním právu

Povinnost nahradit škodu• obecná ustanovení vymezují typově případy, kdy povinnost nahradit újmu dopadá na škůdce



• porušení dobrých mravů (§ 2909) – při porušení dobrých mravů je povinen škůdce nahradit škodu – ovšem v případě,že vykonával své právo tak jen tehdy, když sledoval jako hlavní účel poškození jiného

• porušení zákona (§ 2910) – vyvratitelná domněnka porušení povinnosti stanovené zákonem• domněnka nedbalosti (§ 2911 – 2912) – vyvratitelná domněnka nedbalostního způsobení škody porušením zákonné

povinnosti• porušení smluvní povinnosti (§ 2913 – 2914) – exkulpace jen prokáže-li škůdce, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy

zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli• škoda způsobená několika osobami (§ 2915 – 2919) – několik škůdců nahrazuje škodu společně a nerozdílně, a to

včetně případu, kdy se víc osob dopustí samostatných protiprávních činů a nelze určit, která osoba škodu zavinila

Zvláštní ustanovení o povinnosti k náhradě škody

• škůdci nahrazují škodu bez ohledu na své zavinění (v souladu s § 2895)• škoda způsobená tím, kdo nemůže posoudit následky svého jednání (§ 2920 – 2922)

• zletilý/postižený duševní poruchou – jen pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky• společně a nerozdílně se škůdcem nahrazuje škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled a pokud škůdce

není způsobilý k náhradě, tak pouze ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled

• škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi (§ 2923)• společně a nerozdílně hradí se škůdcem ten, kdo se vědomě ujal takové osoby

• škoda z provozní činnosti (§ 2924)• provozovatel závodu nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti – hradí škodu způsobenou vlastní pro-

vozní činností/věci použitou při ní/vlivem činnosti na okolí• exkulpace: vynaložil-li veškerou péči, kterou po něm lze rozumně požadovat

• škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným (§ 2925)• provozovatel závodu/jiného zařízení zvlášť nebezpečného• takový provoz, u kterého nelze předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody, a to ani při vynaložení

řádné péče• exkulpace: vis maior, škoda způsobená vlastním jednáním poškozeného, neovratitelné jednání třetí osoby

• škoda způsobená na nemovité věci (§ 2926)• silně objektivní odpovědnost – škůdce odpovědný i když oprávněně provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému

působí škoda/znemožní držba nemovité věci

• škoda z provozu dopravních prostředků (§ 2927 – 2932)• nahrazuje škodu způsobenou zvláštní povahou tohoto provozu

• škoda způsobená zvířetem (§ 2933 – 2935)• nahrazuje vlastník zvířete bez ohledu na to, zda byla způsobena pod jeho dohledem nebo pod dohledem někoho

jiného – s ním případně nahrazuje dotyčný škodu společně a nerozdílně

• škoda způsobená věcí (§ 2936 – 2938)• nahrazuje ten, kdo je povinný někomu plnit, když při tom používá vadnou věc – škodu způsobenou vadou věci• explicitně se vztahuje i na poskytnutí služeb zdravotnických, sociálních, veterinárních

• škoda způsobená vadou výrobku (§ 2939 – 2943)• nahrazuje ten, kdo výrobek vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal• společně a nerozdílně ten, kdo výrobek označil svým jménem, ochrannou známkou či jinak• exkulpace: důkazní břemeno na výrobci, aby dokázal, že škodu způsobil poškozený; taxativně vymezené případy

(§ 2942/2)• škoda na převzaté věci (§ 2944)

• každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku• exkulpace: prokázání, že ke škodě by došlo i jinak

• škoda na odložené věci (§ 2945)• nahrazuje provozovatel• vztahuje se na případy, kdy je provozování nějaké činnosti spojeno s odkládáním věcí• věc musí být odložena na místě k tomu určeném/obvyklém

• škoda na vnesené věci (§ 2946 – 2949)


Občanské právo hmotné IV, A.4 Pojem závazkového právního poměru

• nahrazuje provozovatel ubytovacích služeb – věci, které ubytovaný vnesl do prostor určených k ubytování/bylypro něho vneseny

• vyloučeny: vozidla, věci ve vozidle, živá zvířata• exkulpace: ke škodě by došlo i jinak, škodu způsobil sám ubytovaný

• škoda způsobená informací nebo radou (§ 2950)• vztahuje se na příslušníka určitého stavu nebo povolání – v souladu s § 5/1• škoda způsobená neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou• pokud se nejedná o příslušníka stavu/povolání, nahrazuje se škoda jen, pokud byla radou nebo informací způso-

bena vědomě

Zneužití a omezení soutěže (§ 2972 – 2990)• co do systematiky zákona zařazeno do závazků z deliktů, je však předmětem problematiky obchodního práva

Dílčí harmonizace deliktního evropského práva1. Studijní akademická skupina k evropskému občanskému zákoníku

• mimo návrhů na úpravu kupní smlouvy, smlouvy o půjčce, otázek úvěrů a přechodu vlastnictví k movitým věcemse věnuje také návrhům na úpravu deliktních závazkových vztahů – konkrétně práva na náhradu škody

2. Doktrinální projekty zabývající se tvorbou zásad evropského deliktního práva• skupina evropského deliktního práva (European Group of Tort Law – PETL) ve spolupráci s Evropským centrem

pro deliktní právo a pojišťovnictví (European Centre of Tort and Insurance – ECTIL) – zpracovala zásady evrop-ského deliktního práva (principles of European Tort Law

3. skupina Study Group on a European Civil Code - základní zásady občanské odpovědnosti

Otázka A 4. Pojem závazkového právního poměru

• = druh občanskoprávního poměru, v nichž jeden subjekt má postavení věřitele, tj. toho, kdo má oprávnění od druhéhoněco požadovat (pohledávka), a druhý subjekt má postavení dlužníka, tj. toho, kdo je povinen věřiteli poskytnoutplnění (dluh)

• NOZ - pojem závazky (SOZ: závazkové právní vztahy)• §1721: „Ze závazků má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo

splněním dluhu uspokojit.”• závazek v dvojím významu

• v širším smyslu závazek jako jeden z významných druhů občanskoprávních poměrů• v užším smyslu obligační povinnost z tohoto poměru vyplývající (tj. dluh) -→ toto pojetí NOZ však oproti staré

úpravě jednoznačně opustil• jde o vnitřně členěný systém, jehož prvky jsou věřitelsko-dlužnické vztahy a jehož jednota je dána jeho kauzou, tj.

hospodářským účelem.• právní vztah relativní, tj. obě strany vztahu jsou individuálně určené, jeho subjekty jsou navzájem vázány právy a

povinnostmi• → obvykle nelze označit jednu ze stran za věřitele a jednu za dlužníka, tzn. týž subjekt nemůže být zároveň věřite-

lem a zároveň dlužníkem• právní pouto (iuris vinculum) tvořené právy a povinnostmi vzniká autonomně, z vlastní vůle stran, nejčastěji smlou-

vou• uzavřená na základě zákona – § 1724• v duchu zásady pacta sunt servanda (§ 3 odst. 2), je odstoupení od smlouvy přípustné pouze v případě, že tuto

možnost zákon stanoví/ je tak ve smlouvě sjednáno

Složité závazky• skládají se z více vzájemných práv a povinností, pro které je stanovena zásada vzájemné podmíněnosti plnění jednotli-

vých vzájemných (recipročních) závazků (synallagma)


Občanské právo hmotné IV, A.5 Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání

Práva závazková x věcná• práva i povinnosti jsou obsahem také práv věcných (např. vlastníkovo právo užívat věc a jemu odpovídající povinnost

ostatních jej nerušit, povinnost vlastníka nezneužívat svých oprávnění)• subjekty závazkových povinností jsou vždy určeny individuálně• subjekty povinností odpovídajících věcným právům nejsou individuálně určené• → závazková práva jakožto z povahy práva relativní vyjadřují dynamiku občanskoprávních vztahů (výměna různých

statků mezi individuálně určenými subjekty) x absolutní věcná práva jsou z povahy právy absolutními a vyjadřují tedystatiku občanskoprávních vztahů

• povinnosti: u závazkových práv povinnosti spočívají v konání i k nekonání, zatímco u věcných práv zásadně v nekonání(nerušení)• inter partes - působí výlučně mezi stranami závazku• erga omnes - působí vůči všem (jichž se to může týkat)

Vznik závazků• NOZ – všeobecná ustanovení o závazcích: §1723 závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní

skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá• konstitutivní rozhodnutí státních orgánů, zejména soudů

• zákon musí pravomoc založit závazek příslušnému orgánu výslovně stanovit• např. rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví - doposud společnou věc přikáže do

vlastnictví jednomu nebo více spoluvlastníků – zároveň konstituuje i závazek k přiměřené náhradě

• jiné pr. důvody stanovené zákonem, zejména události a protiprávní stavy• událost – konstituuje závazek, jestliže s ní zákon takový pr. následek spojuje = zákonem kvalifikovaná událost• událost často spojená s protiprávním stavem vedoucím ke vzniku odpovědnostního pr. poměru – týká se objektivní

odpovědnosti za škodu• např. havárie motorového vozidla, která má za následek způsobení škody jinému, vyvolá vznik závazku takovou

škodu nahradit• některé jiné důvody, které se nedají podřadit pod žádný z uvedených typů – Hlava IV Závazky z jiných právních důvodů

(ex variis causarum figuris)

• bezdůvodné obohacení § 2991: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenémuvydat, oč se obohatil.” – ten, za něhož někdo jiný splnil, co měl splnit sám, se nedopustil proti tomu, kdo za nějplnil, žádného protiprávního úkonu, nicméně jeho obohacení je třeba charakterizovat jako protiprávní stav, kterýzakládá zvláštní závazek (→ kvazidelikt)

• nepřikázané jednatelství (negotiorum gestio) § 3006: „Vmísí-li se někdo do záležitostí jiné osoby, ač k tomu neníoprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé.”

• závazek však může být založen i v opačném gardu: § 3007 odvracení škody: „Obstará-li někdo, ač k tomu nebylpovolán, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, pak mu ten, jehož záležitost byla obstarána, nahradí účelněvynaložené náklady, třebaže se výsledek bez zavinění nepřikázaného jednatele nedostavil.” (→kvazikontrakt)

• záchrana cizí věci § 3008 – právo zachránce na přiměřenou odměnu (→ kvazikontrakt)• jednání k užitku jiné osoby § 3009 (→ kvazikontrakt)

• dále např. nálezcovo právo na nálezné a na úhradu nutných nákladů (§ 1052 odst. 2) vůči vlastníkovi nalezené věci(→ kvazikontrakt)

Otázka A 5. Obligační (závazková) práva a povinnosti z právních jednání

• Pojem závazkové právo, druhy a základní pojmy závazkového práva v otázkách 1 až 4 !

Právní jednání

• OZ přináší nahrazení institutu „právní úkon“ jak jej známe z OZ1964 institutem „právní jednání“ → právní jednáníupraveno v §545 OZ! (HLAVA V→ Právní skutečnosti→DÍL 1→ Právní jednání→ODDÍL 1→Všeobecná ustanovení):


Občanské právo hmotné IV, A.6 Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání

Definice § 545 NOZ

• Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů,zvyklostí a zavedené praxe stran.

• posílení významu dobrých mravů a praxe stran

Jak právně jednat § 546 NOZ

• Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, cojednající osoba chtěla projevit.

• Jednotlivé druhy právního jednání viz ot. 2, 3

• Nejčastějším druhem pr. jednání je Smlouva (viz další otázky)

Systematika v OZ

• nejprve závazky vzniklé ze smluv (jednotlivé smluvní typy - darování, koupě, ...)• následně závazky z pr. jednání jedné osoby (§2884 a násl.NOZ)

• veřejný příslib – příslib odměny (§ 2884 - 6), vypsání ceny (§ 2887 - 9 NOZ) a dále slib odškodnění (§ 2890 - 2893NOZ)

!!! Výběr ustanovení z NOZ relevantních k tématu práv a povinností z pr. jednání: [ red. pozn.: kolegové, vzhl.k umístění otázky v kontextu otázek dalších, rozhodli jsme se pro přehlednost nevypisovat obligační práva a povinnostik jednotlivým smluvním typům, protože jsou stejně uvedeny podrobně u příslušných otázek. Po vzoru loňských otázekz OPH IV. by tato otázka měla zůstat v obecné rovině ] !!!

§ 548(1) Vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku,

nepřihlíží se k ní.

(2) Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li najejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

(3) Neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

§ 549(1) K splnění podmínky se nepřihlíží, způsobí-li její splnění záměrně osoba, která není oprávněna tak učinit a které je splnění pod-

mínky na prospěch.

(2) Zmaří-li záměrně, aniž je k tomu oprávněna, splnění podmínky strana, které je nesplnění podmínky na prospěch, považuje sepodmínka za splněnou.

Zdroje

• NOZ, zák. č. 89/2012 Sb.• Důvodová zpráva k NOZ• Teoretická část z loňských otázek OPH IV.• Zápisky z přednášek, web http://obcanskyzakonik.justice.cz, Google.


Občanské právo hmotné IV, A.7 Dílčí závazky

Otázka A 6. Obligační (závazková) práva a povinnosti z protiprávních jednání

• civilní delikty - vedle smluv rovněž velmi častým důvodem vzniku závazkových pr. vztahů• občanskoprávní odpovědnost – následný (sekundární) nepříznivý právní následek, který vznikl porušením původní

(primární) právní povinnosti, neboli protiprávním úkonem a jenž je předvídán v sankční složce příslušné normy ob-čanského práva

• nepříznivý následek spočívá ve vzniku nové právní povinnosti

• nové sankční povinnosti koresponduje nové právo oprávněného• druhy obč.pr. odpovědnosti – za škodu, za prodlení, za vady

• porušením jedné primární právní povinnosti může vzniknout souběžně více forem občanskoprávní odpovědnosti

• např. porušením smluvní právní povinnosti plnit bez vady vzniká odpovědnost za vady, pokud by však bylavadným plněním způsobena nabyvateli zároveň další majetková újma, vznikne zciziteli i odpovědnost zaškodu

• porušením jedné primární právní povinnosti může vzniknout souběžně občanskoprávní a trestněprávní odpověd-nost

• trestněprávní = zaměřena na potrestání osoby pachatele a obnovu veř. pořádku• občanskoprávní = zajistit náhradu újmy v majetkové sféře poškozeného• zavinění – psychický stav škůdce k protiprávnímu úkonu a k újmě jako výsledku tohoto úkonu

• úmysl (přímý / nepřímý)• nedbalost (vědomá / nevědomá)

• Jde zejména o protiprávní úkony zaviněné porušení smluvní / mimosmluvní (zákonné) povinnosti

• Rozlišení zaviněných protiprávních úkonů podle způsobeného výsledku:

• působení škody, a to v důsledku• porušení smluvního závazku nebo porušení mimosmluvní - zákonné právní povinnosti

• způsobení jiného protiprávního výsledku :

• obligační práva a povinnosti z nich vznikají již samotným zaviněným protiprávním jednáním způsobujícím škodua nikoli až rozsudkem soudu, který ukládá škůdci povinnost škodu nahradit. [pozn. neověřeno - takto to platilo zaOZ64, dnes by to mělo být stejně, praxe se ale může vyvinout jinak]

• rozsudek soudu je proto deklaratorní povahy (potvrzuje povinnost škůdce nahradit škodu + ji doplňuje procesnísankcí

• někdy však může vzniklý závazek k náhradě škody v určitém směru konstitutivním způsobem modifikovat

• např. určením způsobu náhrady škody.• použitím soudcovského moderačního práva (§450) (OZ 89/2012 Sb. ale říká že toto ustanovení se nepou-

žije, pokud škodu způsobil příslušník určitého stavu)

• Závazkové právní vztahy vznikající bez zřetele na zavinění

• z porušení smluvní povinnosti - odpovědnost z prodlení a odpovědnost za vady• kvazidelikty (quasi ex delicto) - tj. takové delikty, které sice mají určitou podobnost s civilními delikty, liší se však

od nich zejména tím, že nevyžadují zavinění a někdy dokonce ani protiprávní úkon

• např. bezdůvodné obohacení a případy způsobení škody bez zavinění, tedy objektivní odpovědnost.


Občanské právo hmotné IV, A.8 Solidární závazky

Otázka A 7. Dílčí závazky

Společné závazky

• alespoň na jedné straně je více než 1 účastník• pluralita subjektů:

• na straně věřitele• na straně dlužníka• na obou stranách

• vztahy mezi stranami se liší podle druhu závazku:• dílčí závazek• nedílný závazek• solidární závazek

• druh závazku primárně závisí na vůli smluvních stran a na předmětu plnění (zda je nebo není dělitelný)• druh společného závazku může určit zákon nebo soud• důvodem samostatné právní úpravy je vznik složitějších právních situací• navazuje na dosavadní právní úpravu• NOZ - obecná ustanovení - § 1868 a následující

• §1868• (1) Zaváže-li se několik dlužníků k témuž plnění, nebo zaváže-li se dlužník několika věřitelům k témuž plnění, spravují se

společný dluh i společná pohledávka podle zásad o spoluvlastnictví.• (2) Je-li na jedné ze stran více osob, má druhá strana právo požadovat určení společného zástupce pro účely doručování.

Neučiní-li tak, určí tohoto zástupce na návrh soud.

Dílčí závazky

• základní a nejjednodušší společný závazek• všechny závazky s reálně dělitelným plněním, pokud to nevyloučil - zákon, smlouva nebo rozhodnutí soudu - a nestaly

se tak solidárními• při pochybnostech se dělitelný závazek považuje za dílčí (mimo obchodních závazků - § 1874)

• § 1874 Je-li k plnění zavázáno společně několik podnikatelů, má se za to, že jsou zavázáni společně a nerozdílně.• svou právní podstatou jde o souhrn jednotlivých dílčích závazků, které vznikly na základě stejné právní skutečnosti (jinak by šlo

o samostatné závazky)• každý ze spoludlužníků/spoluvěřitelů má co do svého podílu stejné postavení jako by byl samostatným dlužníkem/

věřitelem• např.: splnil-li jeden spoludlužník svojí část, jeho závazek zcela zanikne, závazků dalších spoludlužníků se to ale nedo-

tkne• dlužník je zavázán co do dílu svého závazku a věřitel je oprávněn co do dílu svého oprávnění:

• → §1871• (1) Každý z několika spoludlužníků dělitelného plnění je dlužen jen svůj díl a každý z několika věřitelů dělitelného plnění

je věřitelem jen svého dílu, ledaže smlouva, zákon nebo rozhodnutí soudu stanoví jinak.• (2) Bylo-li ujednáno, že kterýkoli z věřitelů může žádat celé plnění, splní dlužník celý dluh tomu, kdo o splnění požádal

první. Splnil-li dlužník celý dluh jednomu ze spoluvěřitelů, nemohou již ostatní po něm nic požadovat.

• bude-li požadovat věřitel od spoludlužníka více než činí jeho podíl, může se bránit námitkou, že on není více dlužen• plnění lze dělit na takové díly, jakými jsou subjekty závazku vázány/oprávněny

Zdroje

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník• přednáška OPH III• Důvodová zpráva• vypracované otázky pro ak. rok 2012/2013


Občanské právo hmotné IV, A.8 Solidární závazky

Otázka A 8. Solidární závazky

Společné závazkyviz otázka 7 (na straně 14)

Solidární závazky

• § 1872-1878• Solidarita je dána pouze tehdy, stanoví-li to přímo smlouva, právní předpis, rozhodnutí soudu nebo vyplývá-li to z po-

vahy plnění• domněnka solidarity u podnikatelů - § 1874

• § 1874 Je-li k plnění zavázáno společně několik podnikatelů, má se za to, že jsou zavázáni společně a nerozdílně.

Pasivní solidarita

• §1872-1876• solidarita dlužníků• více dlužníků je zavázáno témuž věřiteli splnit tentýž dluh společně a nerozdílně (solidárně)• podíly spoludlužníků jsou určeny- mají ale význam jen mezi spoludlužníky, ve vztahu k věřiteli nejsou relevantní• § 1872

• (1) Je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho.Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkolize spoludlužníků.

• (2) Zvláštní ujednání věřitele a spoludlužníka nepůsobí vůči ostatním spoludlužníkům.• volba spoludlužníka je na vůli věřitele a zároveň je povinen od kteréhokoliv spoludlužníka plnění přijmout• poskytne-li jeden ze spoludlužníků plnění, zanikne povinnost všech spoludlužníků vůči věřiteli

Vznik

• ze zákona• např. zákon o soudních poplatcích - jestliže více účastníkům řízení vznikne povinnost zaplatit soudní poplatek

společně- platí jej solidárně• rozhodnutím soudu

• ve výroku bude uvedeno, že povinnost je společná a nerozdílná• na základě dohody

• je-li předmět plnění dělitelný, musí být ve smlouvě vyjádřena solidarita závazku ( jinak půjde automaticky o zá-vazek dílčí)

• z povahy předmětu plnění• nedělitelný předmět plnění, který vylučuje splnění jen určitého dílu• ke splnění závazku je třeba součinnosti všech dlužníků

• zvyšuje možnost věřitele se uspokojit

Obrana

• právo preventivního regresu (§ 1876 odst. 1)• náleží dlužníku, vůči kterému věřitel uplatnil (u soudu) celý nárok, resp. více, než kolik na něj připadá

• § 1876 (1) Uplatní-li věřitel proti některému ze spoludlužníků více, než odpovídá jeho podílu, vyrozumí o tom tentospoludlužník ostatní a dá jim příležitost, aby uplatnili proti pohledávce své námitky. Má právo požadovat, aby splnilidluh podle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili.

• uplatňuje se nejprve notifikací – žalovaný vyrozumí ostatní spoludlužníky• může požadovat, aby dluh splnili anebo žalovaného spoludlužníka v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili (např.

započtením své pohledávky vůči pohledávce věřitele)


Občanské právo hmotné IV, A.9 Nedílné závazky

• právní postavení věřitele se tím však nemění• preventivní regres neruší dlužnickou solidaritu ve vztahu k věřiteli – žalovaný spoludlužník nemůže plnění od-

kládat jen kvůli tomu, že ostatní spoludlužníci preventivnímu regresu ještě nevyhověli

• právo subrogačního regresu (1876 odst. 2)• jestliže některý spoludlužník splní celý dluh nebo více, než na něj připadá

• § 1876 (2) Vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada. Nemůže-liněkterý ze spoludlužníků splnit, rozvrhne se jeho podíl poměrným dílem na všechny ostatní.

• spoludlužník může po ostatních požadovat náhradu podílů, které na ně připadají• pokud některý spoludlužník není způsobilý tuto náhradu pro svou insolventnost poskytnout, rozvrhne se jeho

podíl stejným dílem na ostatní (těm vznikne právo na následné vypořádání vůči insolventnímu spoludlužníkovi)

Aktivní solidarita

• § 1877 - 1878• solidarita věřitelů• má-li více věřitelů společnou pohledávku vůči dlužníkovi s tím, že každý z nich může požadovat od dlužníka splnění

celé pohledávky, a ten je povinen mu ji uhradit• splněním jednomu věřiteli zaniká celý dluh dlužníka• spoluvěřitelé se mezi sebou vypořádají podle podílů• každý věřitel má své samostatné právo k uplatnění pohledávky a nezávisle na ostatních může pohledávku uplatnit

žalobou u soudu, avšak jen do doby, než bylo vykonáno právo prevence• obecně platí zásada předstihu (prevence) - § 1877

• § 1877 Je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nichžádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.

• dlužník je povinen splnit celý dluh spoluvěřiteli, který ho požádal první• požádají-li dva současně, má dlužník právo volby• věřitel, který vykonal právo prevence, se tak stal jediným věřitelem vůči dlužníkovi a ostatní věřitelé ztrácejí právo

pohledávku uplatnit, i když nebyla splněna• nepožádal-li dlužníka v době splatnosti pohledávky o splnění žádný ze spoluvěřitelů, je dlužník oprávněn plnit které-

mukoli z nich

Zdroje


Otázka A 9. Nedílné závazky

Společné závazkyViz otázka 7 (na straně 14)

Nedílné závazky

• § 1869 - 1870• předmětem závazku je nedělitelné plnění• nelze rozdělit bez ztráty hodnoty• nejen hmotné, ale i osobní (př. hudební vystoupení - kvartet)• pluralita dlužníků - § 1869

• § 1869 Nedělitelné plnění může věřitel požadovat na kterémkoli z několika dlužníků, ledaže z povahy závazku plyne, že dluhmůže být splněn jen společnou činností dlužníků.

• pluralita věřitelů - § 1870


Občanské právo hmotné IV, A.10 Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího

• § 1870 Je-li dlužník zavázán několika věřitelům k nedělitelnému plnění, není povinen plnit některému z věřitelů, ledaže ten mudá přiměřenou jistotu, nebo dohodnou-li se na tom všichni věřitelé. Zda je spoluvěřitel, který dostal celé plnění, vůči ostatnímněčím povinen, závisí na poměru mezi spoluvěřiteli; jinak se má za to, že není povinen ničím.

• nedílný předmět plnění nezakládá solidaritu věřitelů a neplatí zde ani právo předstihu mezi spoluvěřiteli, jak jetomu u aktivní solidarity

• dlužník je tedy oprávněn plnit kterémukoli ze spoluvěřitelů s účinkem pro všechny; není však bez souhlasu ostat-ních povinen tak učinit

• dlužník je povinen plnit buď všem spoluvěřitelům najednou (připouští-li to povaha plnění) anebo pouze jednomuz nich se souhlasem ostatních

• dlužník může plnit celou výši dluhu kterémukoliv ze spoluvěřitelů (u plnění dělitelného může každý věřitel po-žadovat pouze svůj díl, nikoliv celý dluh)

Zdroje


Otázka A 10. Práva a povinnosti ze smluv ve prospěch třetího

Subjekty občanskoprávních závazkových vztahů, právní postavení třetích osob

• =subjekty, kterým vznikají práva a povinnosti z právního jednání• věřitel (stipulant) a dlužník (promitent)• určité smlouvy (ty, jejichž povaha to nevylučuje) mohou ale být uzavřeny i ve prospěch třetí osoby• § 1767 (1) Má - li podle smlouvy dlužník plnit třetí osobě, může věřitel požadovat, aby jí dlužník splnil.• podle NOZ může smlouva zakládat třetí osobě dokonce i povinnosti tzv. smlouvou o plnění třetí osoby

• § 1769 Zaváže - li se někdo zajistit pro druhou stranu, aby jí třetí osoba splnila, zavazuje se tím, že se u třetí osoby přimluví,aby ujednané plnění poskytla. Zaváže - li se však někdo k tomu, že třetí osoba splní, co bylo ujednáno, nahradí škodu, kterouvěřitel utrpí, pokud k splnění nedojde.

• ve skutečnosti nevzniká závazek k tíži třetí osoby, to nelze• dlužník se pouze zavazuje obstarat u třetí osoby závazek, popřípadě se u ní pouze přimluvit• věřitelova práva jsou vymahatelná na dlužníkovi, nikoliv na třetí osobě

• U smluv ve prospěch třetí osoby dlužníkovi vzniká povinnost plnit třetí osobě• vyžadovat splnění dluhu však může především věřitel• obecně mohou nastat tyto situace:

• 1. třetí osoba projeví souhlas s předmětem plnění, resp. jeho části, přijímá ho• může se tak stát výslovně i konkludentně• třetí osoba se dostává do postavení totožného s věřitelovým jen tehdy, svědčí – li tomu povaha a účel závazku -

plnění má sloužit ku prospěchu třetí osoby• příklad: rodič zaplatí školné na soukromé škole, potomek – žák je oprávněn po škole požadovat výuku• § 1767 (2) Podle obsahu, povahy a účelu smlouvy se posoudí, zda a kdy také třetí osoba nabyla přímé právo požadovat splnění.

Má se za to, že třetí osoba takové právo nabyla, má-li být plnění hlavně k prospěchu právě jí.• jeden z rozdílů oproti staré úpravě, podle SOZ se třetí osoba dostala do stejného postavení jako měl věřitel pouhým

souhlasem s předmětem plnění• dlužník může vznášet vůči třetí osobě veškeré námitky, které má vůči věřiteli (např. námitku promlčení)• § 1767 (3) Námitky ze smlouvy má dlužník také proti třetí osobě.• pojistná smlouva – může být uzavřena ve prospěch třetí osoby (pojištěného), odlišné od pojistníka (ten, co uzavřel

smlouvu)• souhlas třetí osoby může být dán i dodatečně při uplatnění práva na pojistné plnění

• 2. třetí osoba neprojevila souhlas či ho odepřela• existuje smluvní závazkový vztah mezi dlužníkem a věřitelem• mohou ho zrušit nebo změnit, aniž by třetí osoba mohla zasahovat• za určitých okolností může v takovém případě věřitel vyžadovat splnění dluhu sobě (dle SOZ mohl vždy)


Občanské právo hmotné IV, A.11 Předmět závazků

• § 1768 Odmítne - li třetí osoba právo nabyté ze smlouvy, hledí se na ni, jako by nebyla práva na plnění nabyla. Neodporuje -li to obsahu a účelu smlouvy, může věřitel plnění žádat pro sebe.

• 3. třetí osoba projevila souhlas přijmout předmět plnění a pak se získaného práva vzdala• dluh zaniká, ledaže by bylo dohodnuto, že právo vzniká původnímu smluvnímu věřiteli

Smlouva ve prospěch třetí osoby• § 1767 - § 1769• není samostatným smluvním typem, tvoří pouze modifikaci jiných smluv, pokud to jejich povaha připouští• třetí osobě tak mohou vzniknout práva, ne však povinnosti• pokud mají třetí osobě z uzavřené smlouvy vzniknout povinnosti, věřitel je bude případně vymáhat po dlužníkovi,

nikoliv po třetí osobě• lze vytvořit i věcné břemeno ve prospěch třetí osoby• z některých smluv ve prospěch třetí osoby se vytvořil zvláštní smluvní typ - poukázka, pojistná smlouva ve prospěch

třetího• tyto smlouvy se mohou řídit zvláštní právní úpravou (např. u pojistných smluv), OZ pak platí subsidiárně• pro smlouvu ve prospěch třetí osoby není vyžadována zvláštní forma - ta se řídí konkrétním smluvním typem (např.

kupní smlouva, smlouva o zřízení věcného břemene)• není třeba, aby byla ve smlouvě třetí osoba individuálně určena, postačí, je - li určena dostatečně objektivními skuteč-

nostmi, na jejichž základě může být individualizována (NS sp. zn. 22 Cdo 2643/99)

Poukázka (asignace)

• § 1939 a násl.• § 1939 (1) Poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou

přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme- li poukázaný poukázku.

• (2) Poukázku lze vystavit i na řad nebo na doručitele.• speciální prostředek, kterým se třetí osoba (poukazník) opravňuje vybrat plnění u poukázaného a současně příkaz, aby

poukázaný třetí osobě plnil• pokud osoba poukázaná (dlužník) souhlasí s poukázkou, pak vzniká právo třetí osobě na ní pohledávku vyžadovat• poukázka dlužnická – poukázaný je dlužníkem toho, kdo na něj poukazuje své věřitele, pak nemůže poukázku odmít-

nout• poukázka úvěrová – vystaví ji dlužník namísto plnění věřiteli, třetí osoba zaplatí za dlužníka (čili mu poskytne úvěr),

třetí osoba může posoudit, zda s poukázkou souhlasí (tedy jestli dluh zaplatí)• zákon výslovně stanovuje podmínky, za kterých je platné přijetí poukázky, jaké jsou vady poukázky• poukázku lze odvolat do okamžiku, než ji poukázaný přijal• § 1940 Není - li mezi poukazatelem a poukázaným jiný právní důvod, platí o právech a povinnostech jich obou ustanovení o příkazní

smlouvě...

Srovnání staré a nové úpravy

• podle staré smluvní úpravy byla smlouva uzavřená k tíži třetí osoby brána jako smlouva ocitající se v rozporu se záko-nem (§ 39 SOZ) neplatná, NOZ tuto možnost výslovně připouští v § 1769

• zatímco dle SOZ mohl vyžadovat věřitel plnění sobě, odmítla - li ho třetí osoba, NOZ to umožňuje pouze v případě,neodporuje -li to obsahu a účelu smlouvy (§ 1768)

• dle NOZ se osoba dostává do postavení totožného s věřitelovým jen v případě, že tomu závazek odpovídá (§ 1767 (2) )• § 50 SOZ (1) Účastníci mohou uzavřít smlouvu také ve prospěch třetí osoby.• (2) Není - li v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, je tato osba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy

s ní projeví souhlas. Dlužník má proti ní tytéž námitky jako proti tomu, s kým smlouvu uzavřel. Vzdá - li se tato osoba svéhopráva, zanikne dluh, nebylo - li dohodnuto, že v tomto případě má být plněno tomu, s nímž dlužník smlouvu uzavřel.

• (3) Dokud třetí osoba nedá souhlas, platí smlouva jen mezi těmi, kdo ji uzavřeli; právo na plnění má účastník, který plnění veprospěch třetí osoby vyhradí, nebylo - li dohodnuto jinak. Totéž platí, jestliže třetí osoba souhlas odepřela.

Zdroje• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)• Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (SOZ)• RABAN P. a kol., OBČANSKÉ PRÁVO HMOTNÉ. Relativní majetková práva. 1. vydání. Brno: Václav Klemm, 2013. ISBN

978-80-87713-10-5• ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M., HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2009.

ISBN 978-80-7400-108-6• Srovnání Nového občanského zákoníku a předchozí právní úpravy. 1. vydání. Beck - online: 2013.


Občanské právo hmotné IV, A.11 Předmět závazků

Otázka A 11. Předmět závazků

• = objekt závazku• předmětem závazků je konkrétní plnění - chování subjektů (činnost, práce, služba,…)

• např. u madnátní smlouvy je plněním zařízení věci klienta, u koupě předání věci, u nájmu strpění užívání věci,apod.

• dá se tedy říct, že předmět závazku (plnění) spočívá v povinnosti dlužníka, či právu věřitele od dlužníka požadovattoto plnění v podobě dare, facere, pati nebo omitere

• jelikož většina závazkový vztahů sestává z více vzájemných práv a povinností mezi věřitelem a dlužníkem, je předmětůzávazku zpravidla více (ty se mohou prolínat nebo na sebe navazovat)• např. u smlouvy o výpůjčce bude na straně půjčitele předmětem závazku nejprve odevzdání půjčené věci, poté

strpění, aby vypůjčitel věc dle smlouvy užíval, a konečně na straně půjčitele opomenutí všeho, co by vypůjčitelev jeho užívání rušilo

• Mezi předměty jednoho závazkového právního vztahu mohou nastat tyto relace:1. oba subjekty mají povinnost něco dát („do ut des”)2. jeden subjekt má povinnost něco dát a druhý se zavazuje za to něco konat („do ut facias”)3. oba subjekty navzájem mají povinnost konat („facio ut facias”)4. jeden subjet má povinnost konat a druhý se zavazuje něco dát („facio ut des”)

• v teorii můžeme předmět závazků rozdělit na primární a sekundární:• primární předmět = plnění (chování subjektu závazku)• sekundární předmět = předmět plnění (který je prostřednictvím chování poskytován) - nemusí se v závazkovém

právním vztahu na rozdíl od primárního předmětu vůbec vyskytovat!• např. u koupě by bylo primárním předmětem závazku např. chování prodávajícího, kterým je předání věci, zatím

co sekundárním předmětem pak věc sama• předmět závazkového vztahu je v mezích zákona konkrétně určen právním jednáním (význam z hlediska splnění zá-

vazku a jeho vynutitelnosti), proto musí být předmět závazku určen nejpozději v době splatnosti závazku (jinak jdeo následnou nemožnost plnění podle § 2006 NOZ)• obecně platí, že předmět musí být určen s takovou přesností, aby dlužník věděl, co má plnit, resp. aby bylo možné

zjistit, co má plnit, a tudíž aby bylo v případě neplnění jednoznačně zjistitelné, jaké plnění se má vymáhat• je-li předmětem (plnění) věc hmotná, platí, že předmět (plnění) nemusí existovat již v době vzniku závazkového vztahu,

jestliže je druhově určen (x je-li určen jednotlivě, nastane počáteční nemožnost plnění a jednání je neplatné)• zákon tuto otázku výslovně neřeší, připouští však smlouvy o plnění předmětu, který ještě neexistuje - prodej věci

budoucí, darování věci budoucí, v souvislosti s tím nutno zmínit smlouvy tzv. zákonem nepojmenované (§ 1746/2NOZ)

Předmět plnění

• strany buď sjednají způsob, jakým předmět plnění zpřesní, jinak je volba ponechána na vůli dlužníka (pokud je zde vícezpůsobů plnění)

• sjednají-li strany, že má způsob zvolit věřitel, je třeba i určit dobu, ve které jej má zvolit, jinak platí, že jej musí zvolit bezzbytečného odkladu v době, aby služník mohl jeho volbu splnit

• nevykoná-li volbu strana, která ji měla učinit, pak přechází právo volby na druhou stranu natrvalo

Možnosti určení (předmětu) plnění:

1. Jednotlivě• věc (= předmět plnění) je dostatečně odlišená od jiných věcí• pokud je předmětem plnění právo, musí být vždy určeno jednotlivě a musí to připouštět jeho povaha

2. Druhově• věc (= předmět plnění) od jiných odlišena druhem, jakostí a množstvím• obecně platí, že dlužník je povinen věřiteli poskytnou věc, jež se hodí pro účel, pro něhož se věc téhož druhu

zpravidla užívá, na základě obdobných smluv, ALE:• u koupě - nejprve plnit dle účelu ze smlouvy, poté dle účelu obvyklého;


Občanské právo hmotné IV, A.12 Obsah závazků (včetně naturálních závazků)

• u prodeje v obchodě - plnění alespoň vlastnosti, které byly popsány výrobcem/prodejcem, nebo které kupujícíočekával

3. Alternativně (§ 1926, 1928 NOZ)• !Předměty závazkového právního vztahu (příp. předměty plnění) jsou dva a více, ale předmět splnění je jen jeden!• nestanoví-li zákon jinak, má volbu dlužník - je to ovšem dispozitivní ustanovení, proto možno ve smlouvě dohod-

nout něco jiného• ze zákona jsou alternativní některé závazky z důvodu odpovědnosti za vady (volbu zásadně nabyvatel vadné věci

- zda opravit, vyměnit, sleva) - § 1923, 2169/1 NOZ• jednou provedená volba plnění lze změnit jen se souhlasem druhé strany, a pokud volbu neprovede strana včas,

nabývá tohoto práva trvale druhá strana• má-li dlužník plnit jedno z více volitelných plnění, není oprávněn splnit část jednoho a část jiného plnění - § 1927/1• stane-li se jeden z volitelných předmětů plnění dodatečně nemožným, je třeba řešit dle § 1927/2 - závazek je omezen

na zbývající plnění plus pokud za nemožnost jednoho plnění může ten, kdo neměl právo volby, může druhá stranaod smlouvy odstoupit

• byla-li volba zmařena vyšší mocí nebo druhou stranou, může od smlouvy odstoupit ten, kdo měl právo volby dle§ 1928 NOZ (dříve jen z důvodu vyšší moci)

4. tzv. alternativa facultas• není výslovně upraveno zákonem• !Předmět závazkového právního vztahu (příp. předmět plnění) je jediný, avšak předměty plnění jsou dva a více!• možnost změnit předmět plnění JEN ze zákonných nebo smluvním podmínek (= objektivní skutečnost), nikoli

volbou jedné ze stran na základě subjektivního práva volby• např. § 458/1 vydání bezdůvodného obohacení, § 442/2 náhrada škody

Další možnosti dělení (předmětu) plnění:

1. Dělitelné x Nedělitelné1. dělitelné - splácení půjčky2. nedělitelné - koupě nemovité věci

2. Jednorázové x Opakující se x Trvající1. jednorázové - odevzdání věci2. opakující se - povaha splátek (snižují dluh) nebo dávek (nic nesnižují)3. trvající - pasivní chování pronajímatele bytu, který strpí jeho užívání nájemcem

3. Peněžité x Nepeněžité x Úrokové

Prameny

• brněnská učebnice• pražská učebnice• NOZ

Otázka A 12. Obsah závazků (včetně naturálních závazků)

Obecně• úprava: § 1721 (až § 1723) NOZ, § 1789 – 1809 NOZ• obligace

• = závazkový právní poměr (POZOR: NOZ již nepoužívá výraz vztah!!) mezi věřitelem (má subj. právo, oprávněníněco od dlužníka požadovat) a dlužníkem (je povinen poskytnout věřiteli to, co je oprávněn žádat)

• vynutitelné• závazek = obligace→ vs. dluh = jeden z prvků obligace, jedna ze složek pouta mezi věřitelem a dlužníkem

• jednoduchá obligace: dlužník→ věřitel = protiplnění nevzniká, např. darování• komplexní (složitá) obligace: dlužník↔ věřitel = vzájemná práva a povinnosti, např. kupní smlouva

• kupující má povinnost věc zaplatit + má právo, aby mu prodávající věc předal


Občanské právo hmotné IV, A.12 Obsah závazků (včetně naturálních závazků)

Definice obsahu závazku• obsahem závazků jsou vzájemná práva a povinnosti mezi minimálně dvěma subjekty, které jsou ve vzájemně opačném

postavení, tj. mezi věřitelem a dlužníkem• ze závazku má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění (= pohledávku) a dlužník má povinnost toto právo spl-

něním dluhu uspokojit. (§ 1721 NOZ)• dané plnění = předmět závazku

• dlužník je povinen něco (§ 1789 NOZ)→ tj. dlužník je povinen uspokojit dluh tím, že něco:• dá / dare (např. auto z titulu kupní smlouvy)• koná / facere (např. cvičí koně z titulu příkazní smlouvy)• zdrží se / omittere (např. nepostaví na svém pozemku stavbu vyšší než X metrů)• strpí / pati (např. aby soused čerpal vodu z jeho studny ve prospěch svého pozemku)

• věřitel je oprávněn to od dlužníka požadovat. Nárok = oprávnění domoci se s úspěchem svého subj. práva uplatněnímdonucení u státního orgánu. Nutno lišit, zda věřitelovo oprávnění je zároveň vybaveno nárokem (např. splatnost cenyjiž nastala) nebo nikoliv (např. dlužníkovi běží lhůta k dobrovolnému plnění)

• ⇒ co má být plněno, je dluh, kdo plní, je dlužník; věřitel je ten, komu má být plněno; jeho právo na plnění je pohledávka;závazek vzniká z různých právních důvodů, typicky právní jednání (zejm. smlouva) a delikt• dluh = subjektivní povinnost dlužníka plnit

• = majetková práva relativní• vztah pouze 2 lidí = právo inter partes• předmětem je zpravidla plnění, nikoliv samotná hmotná věc

• pohledávka = právo věřitele na určité chování dlužníka plnění• je-li toto právo dospělé, neboli je-li pohledávka splatná, je vybaveno nárokem• nárok = oprávnění domoci se s úspěchem svého subjektivního práva uplatněním donucení u státního orgánu→ nárok = složka práva

• změna obsahu závazků: viz. ot. A 22• důvod plnění: jeho nevyjádření nebrání vzniku ani trvání závazku, ale věřitel je ho povinen prokázat → povinnost

věřitele neplatí u závazku z cenného papíru (§ 1791 NOZ)• možné sjednat si plnění za úplatu→ při nesjednání výše a způsobu→ nevyvratitlená domněnka („platí”): úplata byla

ujednána ve výši obvyklé (§1792 NOZ)

Nepoměry v plnění

1. neúměrné zkrácení (§ 1793 an. NOZ):• = situace, kdy sjednané plnění jedné strany je v hrubém nepoměru k plnění druhé strany• zkrácená strana může požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana

doplní, oč byla zkrácena• předpoklad: druhá strana o tomto nepoměru v plnění věděla nebo vědět musela• právo na zrušení smlouvy nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu

mezi stranami nebo vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenunebo souhlasila-li s ní ač jí skutečná cena musela být známa

• právo dle § 1793 může být uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy, poté zaniká• výjimky→ § 1793 neplatí pro:

1. nabytí na komoditní burze2. obchod s investičním nástrojem3. dražbu4. sázku5. hru6. narovnání7. novaci8. podnikatele, který uzavřel smlouvu při svém podnikání

2. lichva (§ 1796 NOZ)• způsobuje absolutní neplatnost smlouvy• = situace, kdy jedna strana při uzavírání smlouvy zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo

lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzá-jemému plnění v hrubém nepoměru

• výjimka: neplatnosti takové smlouvy se nemůže dovolat podnikatel, který smlouvu uzavřel při svém podnikání (§1797 NOZ)


Občanské právo hmotné IV, A.13 Druhy závazků (třídění)

Smlouvy uzavírané adhezním způsobem

• úprava: § 1798 NOZ• = každá smlouva, která naplňuje dva základní kumulativní zákonné znaky:

• základní smluvní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran• slabší strana neměla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit

• = smlouvy uzavírané mezi dvěma podnikateli/podnikatelem a nepodnikatelem nebo dvěma nepodnikateli navzájem

Úroky

• úprava: § 1802 NOZ• nutné sjednat ve smlouvě→ není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené pr. předpisem

Záloha

• úprava: § 1807 NOZ• = to, co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy

Závdavek

• úprava: § 1808 NOZ• = prostředek potvrzení uzavření smlouvy a strana, který jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní• odevzdává se nejpozději při uzavření smlouvy

Naturální závazky

• = „morální” závazky• = závazky, které není možné vymáhat od počátku, protože nejsou právem chráněny ( např. za určitých okolností výhra

ze sázky, hry nebo losu §2874 an. NOZ, stejně tak i pohledávky ze zápůjčky nebo úvěru do hry nebo sázky) nebojejichž vymahatelnost se oslabila v důsledku uplynutí promlčecí lhůty (§609 NOZ)⇒ závazky, které nejsou vybavenynárokem

• naturálními pohledávkami jsou takové pohledávky, u nichž je sice věřitel oprávněn požadovat od dlužníka splnění,avšak svou pohledávku nemůže s úspěchem vymáhat soudně; pokud dlužník uplatní námitku promlčení, soud žalobuna splnění pohledávky zamítne

• promlčené pohledávky se stanou naturálními poté, co promlčení nastalo a dlužník vznesl u soudu námitku promlčení• je-li však takový závazek splněn dobrovolně, nedochází k bezdůvodnému obohacení a nelze požadovat vrácení tako-

vého plnění (§2997 NOZ)• ⇒ znaky:

1. absence možnosti vymoci plnění použitím donucení, plnění je možno poskytnout pouze dobrovolným přispěnímdlužníka

2. pokud bylo plnění již poskytnuto, nelze se jeho vrácení domáhat, tj. subjektivní oprávnění věřitele požadovat plněnípo dlužníkovi existuje, nicméně chybí nárok

Prameny

• učebnice P. Raban a kol., Občanské právo hmotné – relativní majetková práva, Brno 2013• NOZ• Skripta: Podnikatel a jeho právní vztahy – prof. JUDr. Černá, Praha 2013



Otázka A 13. Druhy závazků (třídění)

Pojem závazek

• úprava: závazky jsou upraveny v části čtvrté (relativní majetková práva) - § 1721 an.• závazek = obligace – opouští se ztotožňování pojmu závazek s pojmem smlouva či s pojmem dluh• úprava vychází z klasického pojetí závazku (§ 488 OZ 1964 → § 1721: vyjádření latinské zásady, že „závazek je právní

pouto, které nás svou nevyhnutelností nutí, abychom v souladu s právem našeho státu poskytli někomu nějaké plnění”• závazek je pojmem majetkového práva→ proto i plnění dlužníka musí být majetkové povahy (§ 1722)

Obecný úvod ke třídění závazků

• třídění závazků je do značné míry obdobné jako třídění právních jednání (jednostranné, dvoustranné a vícestranné;synallagmatické x asynallagmatické; kauzální x abstraktní; formální x neformální; nominátní x inominátní; atd.)

• závazky lze klasifikovat dle různých kritérií:1. podle právního důvodu vzniku:

1. závazky mimosmluvní (viz ot. č. 3)1. z deliktu (ex delicto): z porušení smluvní povinnosti X z porušení zákonné povinnosti X z porušení dobrých

mravů (př. nekalá soutěž)2. z kvazideliktu (př. bezdůvodné obohacení)3. z jiných právních skutečností: úřední nebo soudní rozhodnutí (př. zestátnění) ákona (ex lege)

2. smluvní (viz to. č. 2): z uzavření smlouvy (ex contractu) X z kvazikontraktu1. kauzální X abstraktní (viz ot. č. 16)2. formální X neformální (viz ot. č. 16)3. konsensuální X reálné (viz ot. č. 15)4. synallagmatické X asynallagmatické (viz ot. č. 16)5. úplatné X bezúplatné6. adhezní

2. podle způsobu plnění:1. s jednorázovým X opakovaným X nepřetržitým plněním2. s plněním peněžitým X věcným X službami3. s předmětem plnění určeným individuálně X genericky X alternativně4. s předmětem plnění dare X facere X omittere X pati

3. závazky hlavní (primární) X vedlejší (akcesorické)4. podle počtu subjektů:

1. jednoduché X společné, které se dále dělí na:• dílčí (viz ot. č. 7) X solidární (viz ot. č. 8) X nedílné (viz ot. č. 9)

5. podle míry typizace: závazky nominátní (výslovně upravené, pojmenované) X inominátní (výslovně neupravené,nepojmenované)

6. podle míry preference zájmu některého subjektu: závazky běžné X spotřebitelské

• učebnice Občanské právo hmotné 2 (Švestka, Dvořák a kol.) uvádí ještě:1. závazky jednostranně X dvoustranně X vícestranně zavazující2. závazky z cenných papírů

1. Závazky smluvní a mimosmluvní

• základní a nejčastější třídění – viz ot. č. 2 (závazkové právo smluvní) a 3 (závazkové právo deliktní)

1.1 Závazky kauzální a abstraktní

• kauza = důvod vzniku závazkového právního vztahu (úžeji ekonomický důvod realizace závazku)



• kauzální závazek = jednosměrný závazek obsahující výslovně vyjádřenou kauzu• abstraktní závazek = jednosměrný závazek bez vyjádření důvodu (závazek v užším slova smyslu – čistá povinnost

jednoho subj

Documents

Občanské právo hmotné IV - Ius Wiki · Občanské právo hmotné IV, A.2 Závazkové právo smluvní Otázka A 2. Závazkové právo smluvní závazková práva rozlišujeme dle