Demograficka Projekce Final 2013-04-16

náv r a t do měs t a �� ú z e m n í p l á n p a r d u b i c e

DHV CR, spol. s r.o. | březen 2013

DEMOGRAFIE MĚSTA PARDUBICE


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 2



Tato demografická prognóza města Pardubice byla zpracována výhradně pro potřeby zpracování nového Územního plánu Pardubice a smí tak být využita výhradně pro tento účel !





ZPRACOVATEL

DHV CR, spol. s r. o. Sokolovská 100/94 186 00 Praha 8

Vedoucí projektu

Ing.arch. Veronika Šindlerová

autorizovaný architekt ČKA pro obor architektura (č. 04 019) tel.: 236 080 562 mobil: 602 442 651 e-mail: [email protected]

Zpracovatelský tým

Ing.arch. Veronika Šindlerová

Mgr. Magdalena Hrudková

Ing. Petr Kačírek (Fakulta sociálně ekonomická UJEP)



OBSAH

Seznam tabulek ............................................................................................... 7

Seznam grafů ................................................................................................... 8

1. Základní demografické ukazatele ............................................................. 9

1.1. Počet obyvatel Pardubice .......................................................................................................... 9

1.2. Porodnost a plodnost .............................................................................................................. 11

1.3. Úmrtnost .................................................................................................................................. 13

1.4. Potratovost .............................................................................................................................. 15

1.5. Sňatečnost a rozvodovost ....................................................................................................... 15

1.6. Migrace a celkový počet obyvatel............................................................................................ 15

1.7. Závěry ..................................................................................................................................... 17

2. Věková a pohlavní struktura obyvatel pardubic ................................... 19

2.1. Věková struktura ..................................................................................................................... 19

2.2. Vzdělanostní a sociální struktura............................................................................................. 22

2.3. Složení domácností ................................................................................................................. 23

2.4. Závěry ..................................................................................................................................... 24

3. Pardubice ve srovnání s ostatními stotisícovými městy české republiky

……………………………………………………………………………………25

3.1. Počet obyvatel ......................................................................................................................... 25

3.2. Věková struktura ..................................................................................................................... 26

3.3. Plodnost a porodnost .............................................................................................................. 27

3.4. Migrace ................................................................................................................................... 28

3.5. Závěry ..................................................................................................................................... 29

4. Hypotézy budoucího populačního vývoje ............................................. 31

4.1. Plodnost .................................................................................................................................. 31

4.2. Úmrtnost .................................................................................................................................. 31

4.3. Migrace ................................................................................................................................... 31

5. Základní výsledky populačního vývoje ................................................. 32

5.1. Vývoj celkového počtu obyvatel .............................................................................................. 32

5.2. Věková struktura obyvatel ....................................................................................................... 35

5.3. Proměny vybraných věkových kategorií obyvatel .................................................................... 37

5.4. Závěr ....................................................................................................................................... 41

6. Zdroje……… ............................................................................................. 43



SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel Pardubic a České republiky (v tis.) ............................................................. 9 Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva v Pardubicích po roce v letech 1970 – 1989 (pětileté průměry) ................. 10 Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Pardubicích po roce 1989 ....................................................................... 10 Tabulka 4: Vývoj naděje dožití při narození v okrese Pardubice a ČR ........................................................ 14 Tabulka 5: Vývoj počtu obyvatel Pardubic a jednotlivých městských částí .................................................. 15 Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Pardubice a ČR ................................................................ 20 Tabulka 7: Podíl obyvatel dle věkových kategorií v % ................................................................................. 21 Tabulka 8: Vývoj počtu obyvatel v územním srovnání (v tis.) ...................................................................... 25 Tabulka 9: Celkové migrační saldo absol. v období 1991 -2011.................................................................. 29 Tabulka 10: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel z hlediska pohlavní struktury v období 2012 - 2040 ....... 33



SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Vývojový index počtu obyvatel města Pardubice a ČR v % ............................................................... 9 Graf 2: Vývoj hrubé míry porodnosti v ‰ ..................................................................................................... 11 Graf 3: Úhrnná plodnost v územním a časovém srovnání ........................................................................... 12 Graf 4: Specifická plodnost podle věku matky ............................................................................................. 12 Graf 5: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti ..................................................................................... 13 Graf 6: Hrubá míra úmrtnosti v časovém srovnání v Pardubicích ................................................................ 13 Graf 7: Specifické míry úmrtnosti v Pardubicích a ČR v roce 2011 (muži x ženy) v ‰ ............................... 14 Graf 8: Migrační saldo v Padubicích v časovém srovnání (absol.) ............................................................. 17 Graf 9: Intenzita migrace podle věku v Padubicích, 2011 (na 1000 obyv.) .................................................. 17 Graf 10: Věková struktura populace města Pardubic v roce 2012 ............................................................... 19 Graf 11: Průměrný věk obyvatel v časovém srovnání .................................................................................. 20 Graf 12: Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel Pardubic starších 15 let ...................................................... 22 Graf 13: Vzdělání obyvatel starších 15 let v Pardubicích a ČR (k 1. 3. 2011).............................................. 22 Graf 14: Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu v územním srovnání .............................................. 23 Graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích a dalších stotisícových městech ............................................ 26 Graf 16: Zastoupení věkových kategorií ve srovnatelných městech ČR v % (k 1. 3. 2011) ......................... 26 Graf 17: Vývoj průměrného věku populace stotisícových měst ČR ............................................................. 27 Graf 18: Podíl dětí narozených matkám ve věku 30 a více let v roce 2011 v % ......................................... 27 Graf 19: Průměrný věk matky při narození dítěte v roce 2007 ..................................................................... 28 Graf 20: Rozložení podílů matek z hlediska věku v roce 2011v % ............................................................. 28 Graf 21: Migrační saldo v letech 1991 – 2011 v ‰ ...................................................................................... 29 Graf 22: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel města Pardubic, 2012 - 2040 .................................... 33 Graf 23: Očekávaný věková struktura obyvatel města Pardubic v časovém srovnání ................................. 36 Graf 24: Očekávaný struktura podle základních věkových skupin obyvatel města Pardubic v časovém srovnání ....................................................................................................................................................... 38 Graf 25: Index stáří a index závislosti obyvatelstva města Pardubic v časovém srovnání ........................... 39 Graf 26: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin v Pardubicích ............. 40 Graf 27: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin v Pardubicích ........................ 40



1. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ UKAZATELE

1.1. Počet obyvatel Pardubice Populační vývoj města Pardubice odpovídá hlavním tendencím vývoje v rámci celé České republiky. Důvody, proč docházelo a dochází k určitým demografickým jevům, jsou v obou populacích stejné. Protože se však jedná o město, které je těsně pod hranicí velkoměsta, v kterém je prostředí tradičně tolerantnější a uvolněnější, změny demografického chování v 90. letech zasáhly pardubickou populaci v některých případech silněji než obyvatelstvo celé republiky.

Při srovnání relativních hodnot v Pardubicích s hodnotami v České republice vyplývá, že vývojové tendence odpovídají celorepublikovému vývoji, avšak vývojový index dosahuje výrazně vyšších hodnot. Pardubice tedy více než jedno století (od roku 1869) populačně narůstaly, což dokládá i následující graf. Od roku 1991 však dochází k trvalému poklesu počtu obyvatel, který byl zapříčiněn zejména oddělováním okrajových částí měst probíhajícím na počátku 90. let 1 a úbytkem přirozenou měnou v důsledku propadu porodnosti a migrací v důsledku nemalých migračních ztrát. Ty souvisely zejména s narůstajícími projevy suburbanizačních tendencí (viz dále). Od roku 2000 pak ukazatel počtu obyvatel osciluje kolem hodnoty 90 tis. obyvatel.

Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel Pardubic a České republiky (v tis.)

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930

Česká republika 7 564,56 8 223,23 8 666,46 9 374,03 10 076,73 10 009,48 10 674,24

Pardubice 13,23 16,28 18,72 25,21 32,02 36,64 42,22

1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Česká republika 8 896,09 9 571,53 9 807,70 10 291,93 10 302,22 10 230,06 10505,45

Pardubice 50,21 65,24 79,21 92,49 94,61 90,89 90,767

Zdroj: SLDB, ČSÚ

Graf 1: Vývojový index počtu obyvatel města Pardubice a ČR v %

100

200

300

400

500

600

700

800

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

Česká republika

Pardubice

Zdroj: SLDB ČSÚ

Při prognóze budoucího počtu a složení obyvatel města Pardubice je zapotřebí formulovat hypotézy budoucího vývoje porodnosti, úmrtnosti a migrace. Tyto tři složky jsou proto v této podkapitole popsány podrobněji, vývoj ostatních demografických ukazatelů je zmíněn jen okrajově.

1 Na počátku 90.let došlo k odpojení dvou částí města – Spojilu v roce 1991 a Srnojed v roce 1993.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 10

Vývoj základních demografických ukazatelů města Pardubice je zachycen v následující tabulce v členění na období do roku 1989 a období po něm.

Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva v Pardubicích po roce v letech 1970 – 1989 (pětileté průměry)

Rok Střední stav obyvatel

Rozvody Živě narození

Zemřelí Potraty Přirozený přírůstek

Saldo migrace

Celkový přírůstek

1970-74 74 357 703 249 1 227 698 529 1 210 1 740

1975-79 87 223 807 260 1 552 824 727 687 1 414

1980-84 93 055 741 311 1 251 926 325 175 500

1985-89 95 130 780 359 1 105 935 169 126 295

Zdroj: ČSÚ, Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech (1919-2005)

Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva v Pardubicích po roce 1989

Rok Sňatky Rozvody Živě narození Zemřelí Potraty Přirozený přírůstek Saldo migrace Celkový přírůstek

1990 881 374 1 078 987 1 289 91 -179 -88

1991 693 371 1 122 956 1 153 166 280 446

1992 748 331 1 033 952 1 104 81 362 443

1993 635 351 1 029 1 300 835 -271 -106 -377

1994 559 312 855 1 286 584 -431 -248 -679

1995 511 423 769 974 561 -205 -99 -304

1996 553 400 735 895 492 -160 -192 -352

1997 559 377 825 822 533 3 -171 -168

1998 551 387 751 921 535 -170 -315 -485

1999 497 249 737 894 486 -157 -489 -646

2000 510 313 747 857 322 -110 -662 -772

2001 493 369 708 842 302 -134 -380 -514

2002 525 310 740 895 265 -155 -291 -446

2003 428 318 755 942 244 -187 -797 -984

2004 442 309 827 862 275 -35 -525 -560

2005 473 292 771 879 229 -108 187 79

2006 527 307 831 903 256 -72 128 56

2007 535 309 978 847 248 131 555 686

2008 507 265 1 024 910 293 114 533 647

2009 436 265 998 875 242 123 62 185

2010 419 217 1 022 914 240 108 216 324

2011 417 241 922 958 263 -36 -44 -80

Zdroj: ČSÚ, Vývoj základních demografických ukazatelů ve vybraných městech (1919-2005)


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 11

1.2. Porodnost a plodnost Na vývoji porodnosti se v Pardubicích projevily obdobné výkyvy jako v celé České republice, její úroveň však byla trvale pod průměrem republikových hodnot. Do příznivého poválečného vývoje zasáhlo přijetí potratového zákona, který snížil počty narozených na tehdejší dosavadní minimum, a sice na 720 dětí v roce 1959. Poté následoval pozvolný růst porodnosti, jež umocnila pronatalitní opatření 70. let a vstup silných ročníků do věku maximální plodnosti. Počet narozených kulminoval v roce 1977 hodnotou 1 689 živě narozených dětí. V celém období baby boomu v letech 1975-79 se rodilo v průměru téměř 1,5 tisíce dětí ročně, což je nejvíc v poválečné historii Pardubic, a tyto hodnoty již nebyly ani zdaleka překonány.

Přijetí opatření v roce 1979, kterým se výrazně zvýšily ceny dětského a kojeneckého odívání, a současně pokles žen v plodném věku způsobily, že porodnost klesla z počtu 1 487 dětí v roce 1979 na 1 335 dětí v roce 1980, což byl téměř nejhlubší meziroční úbytek. V 80. letech se počet narozených stabilizoval na úrovni kolem 1 200 dětí ročně. V 1. polovině 90. let došlo stejně jako v celé České republice i v Pardubicích k výraznému snížení porodnosti a počty narozených se postupně dostávaly až pod hranici 1 tisíc ročně2, čímž bylo překonáno minimum z roku 1959.

Zvrat ve vývoji nastal na přelomu tisíciletí, kdy se porodnost začala opět zvyšovat. Od roku 2002 hrubá míra porodnosti pardubické populace narůstá, a v roce 2011 dosáhla hodnot z přelomu let devadesátých. Maximální hodnoty jsou v Pardubicích dosaženy později než v ČR, což je projevem pozdějšího a kolísavého vývoje maxim již v 70. letech. Nejedná se tedy o klasický baby boom, ale o slabší ozvěnu baby boomu 70. let, neboť průměrné počty narozených (1,6 tisíc ročně) jsou od úrovně 70. let velmi vzdáleny. Tento dočasný trend zvyšující se porodnosti je však patrně jen přechodná záležitost, během několika let se do plodného věku dostanou slabší ročníky a novorozenců tak opět ubude.

Graf 2: Vývoj hrubé míry porodnosti v ‰

0,00

4,00

8,00

12,00

16,00

20,00

24,00

1950

1953

1956

1959

1962

1965

1968

1971

1974

1977

1980

1983

1986

1989

1992

1995

1998

2001

2004

2007

2010

Česká republika

Pardubice

Zdroj: ČSÚ, VDB

Plodnost pardubických žen prošla víceméně stejným vývojem jako plodnost žen v České republice. Rozdíl ale spočíval v nižší výchozí hodnotě v případě Pardubic (úhrnná plodnost byla pro rok 2001 o 0,12 narozeného dítěte nižší). V současnosti je úroveň plodnosti na obdobné hodnotě jako v ČR (viz graf níže).

2 V roce 1994 se živě narodilo jen 855 dětí.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 12

Graf 3: Úhrnná plodnost v územním a časovém srovnání

1,00

1,10

1,20

1,30

1,40

1,50

1,60

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Pardubice

Českárepublika

Zdroj: ČSÚ

Rozložení plodnosti podle věku matky v Pardubicích taktéž koresponduje s republikovými trendy. Těžiště plodnosti se stabilně posunuje do vyššího věku. V roce 2011 bylo ale v Pardubicích těžiště nižší (29 let).

Graf 4: Specifická plodnost podle věku matky Pardubice Česká republika

0

0,02

0,04

0,06

0,08

0,1

0,12

0,14

0,16

15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45

200120032005200720092011

0

0,02

0,04

0,06

0,08

0,1

0,12

0,14

15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45

2001

2003

2005

2007

2009

2011

Zdroj: ČSÚ

Ve všech časových horizontech až do roku 2011 je populace ČR charakterizována posunem plodnosti do vyšších věkových kategorií. Pardubická populace se pak od české diferencuje ve smyslu nižší úrovně plodnosti ve věku do 25 let při výrazně vyšším zastoupením skupiny 30-34 let. Celkový vývoj plodnosti je v Pardubicích ve všech věkových kategoriích rychlejší zhruba o 3-4 roky.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 13

Graf 5: Podíl věkových skupin na úhrnné plodnosti Pardubice Česká republika

0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

2001 2003 2005 2007 2009 2011

15-19 20-24 25-2930-34 35+

0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

2001 2003 2005 2007 2009 2011

15-19 20-24 25-2930-34 35+

Zdroj: ČSÚ

1.3. Úmrtnost Ve srovnání s celou českou populací je dlouhodobý vývoj hrubé míry úmrtnosti stabilně nižší, přesto je zde možné zaznamenat některé zásadní odchylky. Na počátku 90. let se projevil extrémní nárůst úmrtnosti, následovaný strmým poklesem v letech 1993 – 19943. Následně dochází opětovně ke zvyšování úmrtnostních poměrů4, naproti tomu v ČR je současná situace opačná (viz graf).

Graf 6: Hrubá míra úmrtnosti v časovém srovnání v Pardubicích Error! Objects cannot be created from editing field codes.

Zdroj: ČSÚ

Tato skutečnost ovšem neznamená, že by v Pardubicích existovaly horší úmrtnostní poměry, ale je důsledkem toho, že Pardubice mají oproti České republice starší věkovou strukturu, která tento ukazatel zkresluje. Proto pro hodnocení rozdílů mezi oběma populacemi je vhodnější použít naději dožití, která je jako pravděpodobnostní charakteristika očištěna o vliv věkové struktury.

Jak lze pozorovat v následující tabulce, naděje dožití při narození v Pardubicích trvale roste a muži i ženy se v Pardubicích dožívají v průměru o něco vyššího věku než v ČR. Nejvyšší přírůstky u obou pohlaví přitom nastaly v letech 1996-2000. Nejzásadnější vliv má odlišná sociální struktura obyvatelstva a s ní související způsob života obyvatel. Jedná se zejména o stupeň dokončeného vzdělání (s vyšší úrovní vzdělanosti klesá intenzita úmrtnosti), určitý význam má i dostupnost rychlé lékařské péče, která právě ve velkých městech kladně ovlivňuje délku naděje dožití5. V pořadí okresů podle naděje dožití při narození v druhé polovině 80. let byli muži v okrese Pardubice na

3 V roce 1992 byla hrubá míra úmrtnosti v Pardubicích 10,0‰, v roce 1993 13,67‰ a v roce 1995 10,35‰ 4 Mezi roky 1993 a 1997 se absolutní počet zemřelých v Pardubicích snížil o 37 %, v ČR o 4 %. 5 Naděje dožití v okresech ČR a její vývoj v uplynulých dvaceti letech. ČSÚ, 2002. Dostupné na www: http://www2.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/publ/1115-02-v_uplynulych_dvaceti_letech


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 14

třetím místě6, v druhé polovině 90. let byli ženy dokonce na místě druhém7. Přesto za většinou vyspělých států Evropy Pardubice stále zaostávají.

Tabulka 4: Vývoj naděje dožití při narození v okrese Pardubice a ČR

období

muži ženy

81-85 86-90 91-95 96-00 01-05 06-10 81-85 86-90 91-95 96-00 01-05 06-10

Pardubice 68,3 69,0 69,6 72,2 73,5 75,6 75,0 75,4 76,1 79,1 79,6 80,5

ČR 67,1 67,7 68,9 71,0 72,3 73,9 74,1 74,8 75,8 77,8 78,7 80,1

Pramen: ČSÚ. Naděje dožití v okresech ČR a její vývoj v uplynulých dvaceti letech. 2005; vlastní zpracování

Z této tabulky lze zjistit i nadúmrtnost pardubických mužů, a sice jako rozdíl mezi nadějí dožití mužů a žen v jednotlivých obdobích. Tento ukazatel je dlouhodobě nad průměrem české populace8 (od 90. let lze v případě ČR zaznamenat časovou prodlevu ve vývoji cca o 2 - 3 roky. Tempo zlepšování úmrtnostních poměrů žen se však v Pardubicích začíná mírně zpomalovat a dochází tak k pozvolnému vyrovnávání naděje dožití mužů a žen v pardubické populaci, ne však v České republice.

Následující graf dále dokládá rozložení úmrtnosti podle věku a genderové struktury, která koresponduje s uvedenou nadějí dožití. V případě mužského pohlaví je tak typická výrazně vyšší úmrtnost a to v nejvyšších věkových kategoriích, naopak ženy se dožívají vyššího věku (úmrtnost je u nich v porovnání s muži nízká).

Graf 7: Specifické míry úmrtnosti v Pardubicích a ČR v roce 2011 (muži x ženy) v ‰

0 100 200 300 400

0

5–9

15–19

25–29

35–39

45–49

55–59

65–69

75–79

85–89

95+

ČeskárepublikaPardubice

0 100 200 300 400 500 600

0

5–9

15–19

25–29

35–39

45–49

55–59

65–69

75–79

85–89

95+

ČeskárepublikaPardubice

Zdroj: ČSÚ

Na úrovni okresu je kojenecká úmrtnost dlouhodobě vyšší než v ČR. Od roku 2007 navíc dochází k jejímu nárůstu, mezi lety 2007 – 2001 se kojenecká úmrtnost v Pardubicích zvýšila o 3,3 ‰ na 4,3 ‰ (v ČR 3,3 ‰).

Struktura úmrtnosti podle příčin smrti je dlouhodobě stabilní. Díky tomu, že se muži i ženy v Pardubicích dožívají poněkud vyššího věku než populace ČR, objevují se zde častěji nemoci oběhové soustavy9. V posledních letech však pomalu dochází k jejímu snižování. Druhou nejčastější příčinou jsou novotvary, následují poranění, otravy a nemoci dýchacího a trávicího ústrojí. Těchto pět příčin smrti představovalo v roce 2010 v Pardubicích 84 % všech úmrtí.

6 Lepší naději dožití měli muži v okresech Brno-město a Třebíč. 7 Stejně jako Pardubice si drží vysoké pozice v naději dožití i Hradec Králové. 8V letech 1981-85 činil 6,7 let (ČR 7 let), v letech 2005-10 6,1 let (ČR 6,4 let). 9 V roce 2001 48 % úmrtí, v ČR 51,7 %.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 15

1.4. Potratovost Statistika potratovosti za město Pardubice je dostupná až od roku 1971, přičemž její vývoj do 1. pol. 90. let korespondoval s vývojem v ČR. V následném období dochází k poklesu tohoto poměru a v současnosti je tento rozdíl o 20 % nižší než v ČR (ČR 62 % umělá potratovost, Pardubice 42 %). K tomuto snížení významně přispělo rozšíření hormonální antikoncepce v městské populaci, kterou v roce 2003 užívalo celých 55,5 % pardubických žen ve věku 15-49 let10.

1.5. Sňatečnost a rozvodovost V sňatkovém chování obyvatel Pardubic se změny v demografickém chování v 90. letech promítly výrazněji, stejně jako v populaci v ČR. Úroveň sňatečnosti se poté trvale udržela nad hodnotami v ČR, přičemž v letech 2003 – 2004 se zcela vyrovnala situaci v ČR. Stejný trend se také projevuje i v několika posledních letech. Pro pardubickou populaci je charakteristický také výraznější posun věku vstupu do manželství.

Důsledkem vyšší úrovně sňatečnosti v Pardubicích je také vyšší rozvodovost, která se drží trvale nad průměrem ČR. K výraznějšímu snížení došlo jen v roce 1999 v důsledku zpřísnění zákona o rodině. Od roku 2007 se však poměr rozvodů ku sňatkům v Pardubicích snižuje a v roce 2010 připadlo v Pardubicích na 100 sňatků 51,8 rozvodů, což je cca o 14 rozvodů méně než v ČR11.

1.6. Migrace a celkový počet obyvatel Město Pardubice bylo po celé poválečné období migračně ziskové. Nejvyšší přírůstky stěhováním byly v 1. pol. 70. let, kdy tento trend vrcholil a činil v průměru přes 1,5 tisíce obyvatel ročně. Následný pokles migračního salda nedokázal nahradit snižující se přirozený přírůstek, jež se začal projevovat od 2. pol. sedmdesátých let a město Pardubice se tak trvale dostává do populační ztráty.

Ještě závažnější situace nastala po roce 1989, kdy nastoupil přirozený úbytek. Ten je od roku 1993 podpořen trvale záporným migračním saldem12, jehož vysvětlením je proces zvaný suburbanizace, tj. odliv trvale bydlících obyvatel do obcí v okolí Pardubic, který nebývale zesílil právě v 90. letech.

Úbytek počtu obyvatel centrálních městských částí lze v Pardubicích (Studánka, Trnová) pozorovat postupně již od 70. let, kdy rozsáhlá výstavba panelových sídlišť v okrajových částech města (Polabiny, Zelené Předměstí) do jisté míry nahrazovala suburbánní rozvoj. Naopak od poloviny 90. let se obyvatelé Pardubic stěhují na okrajové části města (Staré Čívice, Popkovice, Semtín, Doubravice, Staročernsko) i za hranice samotného města (Rybitví, Srch, Srnojedy, Spojil). Této migrace se účastní především lidé z vyšších vrstev, kteří dávají přednost bydlení v klidnějším prostředí (z důvodu nižších cen stavebních pozemků, příjemného prostředí a přírodního zázemí, na významu nabývají také zdravotní důvody) a do centra dojíždí zejména za prací.

Suburbanizace ve svém důsledku znamená nejen snižování celkového počtu obyvatel Pardubic, významně se podílí i na prohlubování procesu stárnutí populace, neboť nejmobilnější skupinu obyvatel tvoří mladí lidé ve věku 20-29 let. Dalším negativním důsledkem je také odchod příjmově silnějších skupin obyvatel, zatímco ve městě zůstává sociálně slabší obyvatelstvo.

Tabulka 5: Vývoj počtu obyvatel Pardubic a jednotlivých městských částí

10 V ČR činil tento podíl v roce 2004 47,15 % žen ve věku 15-49 let. 11 65,9 rozvodů na 100 sňatků 12 V ČR se přirozený úbytek projevil o rok později, stejně jako celkový úbytek obyvatel. Od roku 2003 pak opětovně nastává kladné saldo celkového přírůstku.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 16

Obyvatelstvo celkem Podíl na

obyvatelstvu okresu v %

Přírůstek (úbytek) obyvatel 2001-2012

1970 1980 1991 2001 2011 počet v %

Celkem v tom městské části: 78 947 92 262 94 407 90 668 90 767 56,4 -3 479 -3,8

Pardubice I 62 323 52 042 46 445 21 707 20 628 13,5 -599 -2,8

Pardubice II 295 21 188 19 722 20 564 19 349 12,8 -2 433 -11,8

Pardubice III 2 159 4 756 13 142 16 872 17 216 10,5 -1 419 -8,4

Pardubice IV 3 506 3 591 4 157 4 682 5 238 2,9 275 5,9

Pardubice V 1 128 1 141 1 064 17 075 15 983 10,6 -1 342 -7,9

Pardubice VI 5 210 4 919 4 372 4 470 5 774 2,8 1 143 25,6

Pardubice VII 4 326 4 625 5 505 5 298 6 303 3,3 896 16,9

Pardubice VIII (Hostovice)

- - - - 276 - - -

* k 1.1.2012 Zdroj: Magistrát mešta Pardubice

Zdroj:SLDB, CZSO

Z následujících grafů migračních trendů vyplývají následující skutečnosti:

� hlavní podíl migrantů tvoří muži, v posledních třech letech dochází k převýšení počtu žen nad počtem migrujících mužů

� dlohodobě kladné migrační saldo zahraniční migrace, naproti tomu záporné saldo vnitrostátní migrace

� během deseti let nárůst podílu migrantů ve věkové kategorii 0-5 let a 25-35 let

� posun hlavních věkové skupiny emigrantů do vyšších kategorií (rok 2001 25 let, 2011 30 let)

� průměrné dosavadní saldo v Pardubicích v letech 2007 – 2011 je 264 obyvatel (a to i přes vliv ekonomické krize)


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 17

Graf 8: Migrační saldo v Padubicích v časovém srovnání (absol.)

-600

-400

-200

0

200

400

600

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

muži

ženy

-1000

-800

-600

-400

-200

0

200

400

600

800

1000

1200

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

zahraničnívnitrostátnícelkové saldo

Graf 9: Intenzita migrace podle věku v Padubicích, 2011 (na 1000 obyv.) Vystěhovalí Přistěhovalí

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90+

muži

ženy

0

10

20

30

40

50

60

70

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90+

muži

ženy

1.7. Závěry � vývojové trendy v Pardubicích korespondují s republikovými, jejich tempo je intenzivnější – vliv urbánního

chování obyvatel (intenzivnější kontakty, více pracovních příležitostí, větší možnost seberealizace aj.)

� od 90. let je město populačně ztrátové, hlavní příčiny: - záporné saldo přirozené měny - posun narození dítěte do vyššího věku – nastupují biologické problémy početí - suburbanizační vlivy

� dlouhodobě nízká úroveň plodnosti � porodnost od roku 2001 opětovně narůstá, v letech 2010 – 2012 bylo dosaženo vrcholu � potratovost - o 20 % nižší v Pardubicích než v ČR (vliv má užívání hormonální antikoncepce), výraznější

posun věku při vstupu do manželství


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 18

� úmrtnost ve srovnání s ČR: - hrubá míra úmrtnosti se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 9,5-10,5 promilí X v ČR stabilně klesá,

rok 2011 – úmrtnost byla v Pardubicích poprvé za uplynulých 10 let vyšší než v Česku - míra úmrtnosti je u žen stejná jako v ČR, u mužů je vyšší - nejvyšší míra úmrtnosti ve věkové skupině nad 80 let, pokles věkových kategorií 70-79 let - index stáří se trvale zvyšuje (o 25 bodů vyšší než v ČR) - kojenecká úmrtnost v Pardubicích se zvyšuje (Pardubice 4,3 ‰ , ČR 3,3 ‰)

� migrační trendy:

- 80. a 90. léta úbytek počtu obyvatel centrálních městských částí – Studánka, Trnová - od poloviny 90. let nástup suburbanizace � obyvatelé Pardubic se stěhují do okrajových částí

města (Staré Čívice, Popkovice, Semtín, Doubravice, Staročernsko, Doubravice) i za hranice samotného města (Rybitví, Srch, Srnojedy, Spojil

� vliv kladného / záporného migračního salda:

- podílí se na zpomalování / zrychlování intenzity procesu stárnutí populace (nositeli migrace jsou mladší ročníky)

- příchod / odchod příjmově silnějších skupin obyvatel


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 19

2. VĚKOVÁ A POHLAVNÍ STRUKTURA OBYVATEL PARDUBIC

2.1. Věková struktura Vývoj věkového složení populace Pardubic se, stejně jako celé České republiky, vyznačuje některými nepravidelnostmi. Rozhodujícím činitelem byly a jsou výkyvy porodnosti, jejichž důsledkem jsou rozdíly v početní velikosti jednotlivých věkových skupin. Postupně mírně se zvyšující úmrtnost a prodlužující se naděje dožití se ve vývoji věkové struktury odráží víceméně plynule bez zásadnějších zvratů a projevuje se stálým růstem obyvatel vyšších věkových skupin.

Ani v jednom sčítání lidu od poloviny 20. století nebyla zjištěna přirozená věková struktura obyvatelstva, jejímž grafickým vyjádřením by byla postupně se zužující věková pyramida se širokou základnou. Naopak, vlivem dlouhodobě nízké úrovně plodnosti se základna věkové pyramidy výrazně zužuje a v důsledku prodlužování naděje dožití se stále více lidí dožívá vyššího věku a vrchol pyramidy se rozšiřuje. Graficky je věková struktura obyvatel Pardubic k 31. 4. 2012 znázorněna pomocí jednostranné věkové pyramidy v grafu níže. Z jejího tvaru lze pardubickému obyvatelstvu přiřadit regresivní povahu a identifikovat silné a slabé populační generace.

Negativní zářezy u věkových skupin nad 75 let jsou projevem vyšší nemocnosti ve vyšších věkových kategoriích a zároveň představují slabé populační ročníky narozené v období nízké porodnosti – tj. během první světové války a ve druhé polovině 30. let. Také slabší natalitní vlny na počátku a na konci 60. let a od počátku 80. let do současnosti se projevují nižším počtem osob ve věkových skupinách 41-55 let a 6-20 let. Pozitivní výstupky u věkových skupin 76-80letých, 56-60letých, 31-40letých a dětí do 5 let zobrazují početnější generace narozené v obou poválečných natalitních vlnách, v polovině 60. let a v období baby-boomu 70. let včetně jeho sekundární vlny po roce 2005. Vůbec nejpočetnější generací v pardubické populaci jsou narození v letech 1975 až 1978.

Graf 10: Věková struktura populace města Pardubic v roce 2012

0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000

0-56-10

11-1516-2021-2526-3031-3536-4041-4546-5051-5556-6061-6566-7071-7576-8081-8586-9091-95

96-100101-105

věk

Zdroj: ČSÚ

Obecnější výpověď o složení a vývoji věkové struktury obyvatelstva Pardubic poskytuje srovnání údajů o třech hlavních věkových skupinách. Jak ukazuje následující tabulka, dlouhodobým trendem ve vývoji věkového složení pardubického obyvatelstva, stejně jako obyvatelstva České republiky, je demografické stárnutí, projevující se klesajícím zastoupením dětí a růstem podílu starších lidí.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 20

Tabulka 6: Vývoj věkové struktury obyvatelstva Pardubice a ČR

Obyvatelstvo ve věku (v %)

1991 2001 2011

0-14 15-59 60 + 0-14 15-59 60 + 0-14 15-59 60 +

Pardubice 19,63 68,97 11,40 14,21 70,26 15,52 13,55 67,59 18,86

ČR 20,57 66,68 12,75 15,89 70,25 13,86 14,67 69,14 16,19

Zdroj: ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Již od počátku 90. let minulého století (viz graf 11) trvale převažuje podíl nejstarší složky obyvatel, a převyšuje tak zastoupení počtu dětí. Výrazný úbytek dětí do 15 let je způsobený trvalým propadem porodnosti v 90. letech. Podíl dětské složky pak v roce 2001 klesl oproti roku 1991 o více než 4 %. Tempo dalšího vývoje nebylo tak intenzivní, v roce 2008 však nastalo historické minimum podílu dětské složky populace – 12,6 % z celkového počtu obyvatel. Naopak výrazně byla posílena skupina obyvatel produktivního věku, neboť do tohoto věku vstoupily silné generace ze 70. let. Podíl populace starší 60 let zaznamenal velmi silný přírůstek a činí téměř pětinu z celkového počtu obyvatel města Pardubice, a dětskou složku převyšuje o více než 5 %. Pardubice mají tak v tomto směru extrémně regresivní populaci, neboť dětská složka není do budoucna schopna nahrazovat obyvatelstvo nejstarších věkových skupin a počet obyvatel tak bude přirozenou měnou stále ubývat.

Podíl dětské složky v Pardubicích byl v polovině 90. let víceméně obdobný jako v ČR, rychlejší trend po roce 1998 však zapříčinil vzájemné odchýlení hodnot. Zatímco zastoupení starších osob v české populaci poprvé převýšilo podíl dětí v roce 2006, v Pardubicích to bylo již v roce 2001. Při srovnání těchto dat se stejnými údaji za celou Českou republiku (viz tabulka 7) je zřejmé, že pardubické obyvatelstvo je celkově starší a stárnutí u něj probíhá rychleji a intenzivněji.

Tato skutečnost vyplývá i z porovnání dalších ukazatelů charakterizujících věkovou strukturu. Index stáří pardubické populace činil v roce 2011 139,2, české populace 110,4. Průměrný věk obyvatel města Pardubice byl v roce 2011 42,6 let13, za celou Českou republiku dosáhl hodnoty 41,1 let. Značné stárnutí obyvatelstva se projevilo zejména mezi roky 1991 a 2001, kdy se průměrný věk pardubické populace zvýšil o 3,5 let (viz následující graf).

Graf 11: Průměrný věk obyvatel v časovém srovnání

35,0

36,0

37,0

38,0

39,0

40,0

41,0

42,0

43,0

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Pardubice

Českárepublika

Zdroj: ČSÚ, vždy k 31.12.

Věková struktura v rámci populace – podle městských částí se vyznačuje značnými rozdíly v zastoupení jednotlivých věkových skupin. Nejmladší obyvatelstvo mají Hostovice, a části městského obvodu Pardubice VI (Staré Čívice, 13 V roce 2011 byl průměrný věk žen 42,1 let, mužů 38,5 let.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 21

Lány na Důlku, Opočínek, Popkovice, Svítkov), kde 16-17 % obyvatel je mladších 15 let a současně je zde nejnižší podíl osob starších 60 let (do 15 %). Je to pravděpodobně díky výstavbě, která v těchto městských částech výrazněji proběhla teprve v minulých dvou desetiletích a přivedla do této lokality mladší ročníky s dětmi. Naopak nejvyšší zastoupení starších osob (nad 20,0 %) mají městské obvody Pardubice II a V. Nejnižší podíl dětí (11,01 %) má pak městský obvod Pardubice III. Podíl obyvatel v jednotlivých věkových kategorií v rámci jednotlivých městských částí je zobrazen v následující tabulce.

Tabulka 7: Podíl obyvatel dle věkových kategorií v %

Část obce

věková kategorie

do 15 16-65 nad 65

Bílé Předměstí 1606 6669 2461

Cihelna 263 1665 168

Doubravice 44 182 31

Dražkovice 89 360 78

Drozdice 21 64 13

Černá za Bory 126 722 113

Hostovice 50 200 24

Lány na Důlku 65 255 58

Mnětice 68 250 48

Nemošice 200 746 163

Nové Jesenčany 104 382 81

Ohrazenice 364 1543 260

Opočínek 39 168 27

Pardubice-Staré Město 341 2268 119

Pardubičky 233 1058 280

Polabiny 2175 9945 3796

Popkovice 75 270 92

Rosice 378 1449 335

Staré Čívice 205 783 136

Staročernsko 26 83 14

Studánka 1560 8280 1728

Svítkov 675 2303 498

Trnová 239 1162 212

Zelené Předměstí 3851 17873 5073

Žižín 10 30 6

Zdroj: SLDB 2011


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 22

2.2. Vzdělanostní a sociální struktura Vzdělanostní struktura

Obyvatelstvo města Pardubice se vyznačuje příznivou vzdělanostní skladbou, která se neustále zlepšuje. Její vývoj je zachycen v následujícím grafu a dokládá postupné zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel. Mezi roky 1991 a 2011 se zvyšují podíly osob s vyšším vzděláním, naopak podíl osob se základním vzděláním se snížil téměř o polovinu původního počtu.

Graf 12: Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel Pardubic starších 15 let

24,36 16,91 13,39

28,61 35,5029,78

36,70 35,0535,62

10,19 12,33 15,41

0%

20%

40%

60%

80%

100%

1991 2001 2011

Vysokoškolské

Úplné střední (s maturitou) avyšší odborné(vč.nástavbového)Střední vč.vyučení (bezmaturity)

Základní

Zdroj: ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 1991 – 2011, vlastní zpracování

V roce 2011 měla polovina obyvatel starších 15 let maturitu a více než 15 % vysokoškolské vzdělání. Osob s maximálně základním vzděláním bylo 13,4 %. Z hlediska vývoje lze zaznamenat stabilní poptávku žáků po oborech s výučním listem, stále tvoří třetinu veškeré populace.

Ve srovnání s Českou republikou se vzdělanost obyvatel Pardubic liší, a to u všech kategorií. Jak ukazuje následující graf, pardubická populace je celkově vzdělanější, neboť je zde podstatně vyšší podíl osob s úplným středoškolským vzděláním a především s vysokoškolským vzděláním. Naopak zastoupení osob se základním vzděláním a středním odborným bez maturity je v Pardubicích nižší.

Graf 13: Vzdělání obyvatel starších 15 let v Pardubicích a ČR (k 1. 3. 2011)

0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0

Vysokoškolské

Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné

(vč.nástavbového)

(Střední vč.vyučení (bez maturity

Základní

Česká republika

Pardubice

Zdroj: ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů 2001, 2011; vlastní zpracování

Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu

Z celkového počtu obyvatelstva ve věku 15 a více let bylo v roce 2011:

� 37,9 % svobodných,


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 23

� 42,2 % ženatých a vdaných,

� 12,2 % rozvedených,

� 7,3 % ovdovělých.

Oproti sčítání v roce 2001 se zvýšil podíl svobodných a rozvedených a naopak klesl podíl ženatých a vdaných, což dokládá změnu postoje obyvatel k manželství a posun věkové hranice při uzavírání prvního sňatku do vyššího věku. Ve srovnání s rodinným stavem v ČR je v Pardubicích mírně vyšší podíl svobodných osob a naopak vyšší podíl rozvedených (viz následující graf). Stejně jako u populace ČR je větší podíl svobodných u mužů než u žen, podíl ženatých nebo vdaných je přibližně stejný a u rozvedených je značná převaha u žen.

Graf 14: Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu v územním srovnání

35,0 37,9 37,6 40,1

47,9 42,2 46,4 41,9

7,1 7,3 7,2

12,2 10,47,99,57,5

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Pardubice 2001 Pardubice 2011 ČR 2001 ČR 2011

vdovci / vdovy

rozvedení

ženatí

svobodní

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, 2011

2.3. Složení domácností Důležitou charakteristikou sociálních vztahů ve společnosti je i struktura a vývoj domácností. Podle metodiky ČSÚ se rozlišují tři typy domácností: bytové, hospodařící a cenzové14. Nejlépe vypovídajícím typem jsou domácnosti cenzové, které se dále člení na rodinné (úplné a neúplné), nerodinné a domácnosti jednotlivců. Rodinné domácnosti lze ještě rozdělit podle toho, zda jsou či nejsou členy domácnosti závislé děti.

Od roku 1961 lze pozorovat trvalý růst počtu cenzových domácností a současně pokles jejich průměrné velikosti. Zcela jednoznačně se zvyšuje počet domácností jednotlivců, které v roce 2001 představovaly již plnou třetinu (30,9 %) všech domácností a převyšují tak o 1 procentní bod průměr ČR15. Vznikají jednak tím, že stále více mladých osob bydlí samostatně a v případě Pardubic (v souvislosti s nepříznivou věkovou strukturou) především rostoucím počtem i podílem domácností osamělých ovdovělých žen. Tomuto trendu napomáhá i vysoká úroveň rozvodovosti, kdy roste počet rozvedených jednotlivců (hlavně ve věkové skupině 40 - 59 let) a zvyšuje se zastoupení neúplných rodinných domácností s dětmi. Analogicky pak klesá podíl úplných rodinných domácností (zejména s dětmi), což je kromě vysoké rozvodovosti způsobeno i odkládáním porodu či zvyšujícím se podílem svobodných matek.

14 Údaje o bytových domácnostech slouží k hodnocení způsobu a úrovně bydlení, údaje o hospodařících domácnostech napomáhají při sledování životní úrovně a cenzové domácnosti charakterizují rodiny a příbuzenské vztahy v bytových (popřípadě hospodařících) domácnostech. 15 V ČR představovaly domácnosti jednotlivců v roce 2001 29,9 % z úhrnu cenzových domácností.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 24

2.4. Závěry � věková struktura:

- velmi vysoký index stáří - od poloviny 20. století není v Pardubicích přirozená věková struktura obyvatelstva - v důsledku prodlužování naděje dožití se stále více lidí dožívá vyššího věku a vrchol pyramidy se

rozšiřuje - rok 2011 obyvatelé 0-14 let tvoří 13,55 %, obyvatelé 60+ tvoří 18,86 % - stárnutí u pardubické populace probíhá rychleji a intenzivněji, ve srovnání s ČR je obyvatelstvo

starší

� vzdělanostní struktura: - příznivá vzdělanostní skladba pardubické populace, která se neustále zlepšuje - vyšší podíl osob s úplným středoškolským vzděláním a s vysokoškolským vzděláním

� složení domácností: - zvyšuje se počet domácností jednotlivců (v roce 2001 představovaly již plnou třetinu (30,9 %)

všech domácností) - příčiny:

• rostoucí počet i podíl domácností osamělých ovdovělých žen • vysoká úroveň rozvodovosti � zvyšující se zastoupení neúplných rodinných domácností

s dětmi


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 25

3. PARDUBICE VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI STOTISÍCOVÝMI MĚSTY ČESKÉ REPUBLIKY

Pardubice patří společně s Libercem, Olomoucí, Hradcem Králové, Ústím nad Labem a Českými Budějovicemi k sídlům s podobným velikostním a regionálním významem. Jsou to sídla, která se v posledních dvou desetiletích ocitla alespoň jednou v bezprostřední blízkosti hranice sto tisíce obyvatel.

3.1. Počet obyvatel Vývoj této skupiny byl v poválečném období víceméně obdobný, což bylo důsledkem nivelizačních cílů územního rozvoje s pomocí centrálně řízeného rozmísťování bytové výstavby. Celospolečenské změny po roce 1989 pak vytvořily podmínky pro postupné uplatnění přirozené diferenciace v ekonomické výkonnosti města i celých regionů. Ta se projevila prokazatelným růstem heterogenity dosavadního vývoje souboru stotisícových měst, což dokládá graf uvedený níže.

Tabulka 8: Vývoj počtu obyvatel v územním srovnání (v tis.)

1970 1980 1991 2001 2011

index vývoje

1970-1990

1991-2011

1970-2011

České Budějovice 76,70 88,45 97,20 97,30 93,70 126,73 96,40 122,17

Liberec 84,05 95,92 101,20 99,10 102,80 120,41 101,58 122,31

Hradec Králové 80,46 96,15 99,90 97,20 94,30 124,16 94,39 117,20

Olomouc 89,39 99,33 102,80 102,60 101,00 115,01 98,25 112,99

Pardubice 78,95 92,26 94,40 90,70 90,80 119,57 96,19 115,01

Ústí nad Labem 79,54 89,27 98,20 95,40 93,00 123,45 94,70 116,92

ČR 9807,70 10291,93 10302,20 10230,10 10505,40 105,04 101,97 107,11

Zdroj: SLDB, ĆSÚ

Většina měst zaznamenala v devadesátých letech významnější pokles početního stavu obyvatelstva (vyjma Českých Budějovic a Olomouce), v průměru mezi dvěma až čtyřmi procenty obyvatel. Nejvíce ztrátové však byly Pardubice, jejich dynamický nárůst byl zakončen již v letech 1970 až 1980.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 26

Graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Pardubicích a dalších stotisícových městech

70,000

80,000

90,000

100,000

110,000

1970

-74

1975

-79

1980

-84

1985

-89

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

České Budějovice

Hradec Králové

Liberec

Olomouc

Pardubice

Ústí nad Labem

Zdroj: ČSÚ

3.2. Věková struktura Při srovnání věkové struktury těchto měst (viz následující graf) je patrné, že nepříznivá věková struktura obyvatelstva je charakteristickým znakem i ostatních sledovaných měst. Věkové složení obyvatelstva Pardubic však patří k nejméně příznivým. Podíl osob nad 65 let je po Hradci Králové druhý nejvyšší a také podíl dětské složky je zde nižší než u větší části sledovaných měst. Naopak nejnižší podíl starších osob a nejvyšší zastoupení dětí má z těchto měst Ústí nad Labem, jehož věková struktura je zcela vyrovnaná. Ve všech městech je však zřejmý trend populačního stárnutí – podíl poproduktivní složky převyšuje složku dětskou (v případě Ústí n. L. lze tento trend v dalších letech také očekávat).

Zastoupení dětí v obyvatelstvu stotisícových měst v roce 1995 bylo v průměru stejné jako u obyvatel Česka, pozorovaný podíl seniorů však byl významně nižší.

Graf 16: Zastoupení věkových kategorií ve srovnatelných městech ČR v % (k 1. 3. 2011)

14,1 13,315,0

14,0 13,5

17,620,2

16,2 17,218,9

15,7 15,7

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

České Budějovice Hradec Králové Liberec Olomouc Pardubice Ústí nad Labem

věk

dětská složka

poproduktivnísložka

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Vysvětlení těchto skutečností lze hledat především v propadu úrovně porodnosti v 90. letech, jež postihl sledované městské populace daleko výrazněji než zbytek ČR. To je důsledek specifických rysů věkové struktury velkých měst představovaných v tomto případě vyšším relativním zastoupením generací nositelů procesu intenzivní urbanizace období socialismu, jejichž početně nejsilnější generace se po roce 1995 začaly nasouvat přes hranici seniorského věku. Ve druhém případě se jedná o důsledek odlivu mladšího obyvatelstva migrací, ať již v rámci suburbanizačních tendencí nebo stěhováním se na větší vzdálenosti za prací.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 27

Na základě porovnání se populace Pardubic společně s Českými Budějovicemi řadí k nejrychleji stárnoucím populacím v ČR, což dokládá následující graf.

Graf 17: Vývoj průměrného věku populace stotisícových měst ČR

Zdroj:ČSÚ

3.3. Plodnost a porodnost V průběhu 90. let 20. století došlo v Čechách k prudkému poklesu porodnosti ve všech věkových skupinách, což ve svém důsledku vedlo k propadu hodnoty míry úhrnné plodnosti. Na přelomu 80. a 90. let se hodnota úhrnné plodnosti pohybovala na úrovni cca 1,90 živě narozeného dítěte na jednu ženu. Během pěti let se však hodnota tohoto ukazatele propadla na úroveň nižší než 1,2 dítěte (do roku 2003).

Teprve v posledním pětiletém období lze zaznamenat vzestup fertility. Plodnost žen ve skupině stotisícových měst prošla obdobným vývojem jako celá ČR, i když poněkud méně radikálním, neboť ženy velkých urbanizovaných celků vykazovaly v minulosti prakticky vždy nižší plodnost než zbytek území státu. Charakteristiky plodnosti včetně průměrného věku matky většinou odpovídají vyššímu stádiu vývoje daného procesu a časově předcházejí vývoji charakteristiky v celé populaci České republiky. Vývoj vedoucí k poklesu úrovně plodnosti započal v regionálních centrech dříve než v ČR. Časový posun činí dlouhodobě přibližně dva až tři roky.

Graf 18: Podíl dětí narozených matkám ve věku 30 a více let v roce 2011 v %

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

ČeskéBudějoviceHradecKrálovéLiberec

Olomouc

Pardubice

Ústí nadLabemČR

Zdroj: ČSÚ 2011

Pardubice mají oproti jiným městům i České republice dlouhodobě relativně příznivější věkovou strukturu reprodukčních ročníků žen. V posledním období zde došlo ke zvýšení zastoupení podílu mladších matek (viz

38,5

40,239,1 39 39

37,9

41,642,9

40,8 41,442,3

40,1

34

36

38

40

42

44

České Budějovice Hradec Králové Liberec Olomouc Pardubice Ústí nad Labem

věk

2000

2010


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 28

následující graf). Důvodem může být návrat k „tradičnímu modelu chování“ ženy, kdy pod tlakem zejména biologického času začínají vzdělanější ženy posouvat rodičovství do mladšího věku16. Tento věkový posun, nebo stagnace stárnutí matek, lze pozorovat také u dalších měst (Liberec, Olomouc, Ústí nad Labem).

Graf 19: Průměrný věk matky při narození dítěte v roce 2007

27,00 27,50 28,00 28,50 29,00 29,50 30,00 30,50

ČR

Ústí nad Labem

Pardubice

Olomouc

Liberec

Hradec Králové

České Budějov ice

Zdroj: ČSÚ, převzato Kučera, Burcin: Populační vývoj stotisícových měst ČR

Nicméně vzhledem k aktuálnímu vývoji věkové pyramidy se nepředpokládají další změny ve smyslu výraznějšího snižování věku rodiček. Důvodem těchto předpokladů jsou zejména změny sociálního chování městské populace ve smyslu snahy mladých svobodných lidí oddálit vstup do manželství a odložení rodičovství na pozdější dobu. Naopak vzhledem k současné věkové struktuře se spíše očekává, že se populační úbytek těchto měst v ČR bude v budoucnu spíše prohlubovat.

Graf 20: Rozložení podílů matek z hlediska věku v roce 2011 v %

39,0 37,6 42,7 43,6 44,552,5 45,9

61,0 62,457,3 56,4 55,5

47,554,1

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

ČeskéBudějovice

HradecKrálové

Liberec Olomouc Pardubice Ústí nadLabem

ČR

podílnarozenýchženám do 30 let

podílnarozenýchženám nad 30let

Zdroj: ČSÚ, k 31.12.2011

3.4. Migrace Také úbytek počtu obyvatel v Pardubicích v 90. letech není ve srovnání s ostatními městy nic mimořádného. Ve sledované skupině stotisícových měst pozitivní migrační přírůstek více či méně kompenzoval ztráty obyvatelstva přirozenou měnou, způsobené nepříznivou věkovou strukturou, a počet obyvatel tak až do roku 1990 ve všech ostatních městech rostl.

16 KUCHAŘOVÁ, V., ZAMYKALOVÁ, L. Předpoklady sňatkového a rodinného chování mladé generace. Sociální politika, 2000.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 29

Graf 21: Migrační saldo v letech 1991 – 2011 v ‰

-10

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

8

10

1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011

ČeskéBudějoviceHradecKrálovéLiberec

Olomouc

Pardubice

Ústí nadLabem

Zdroj: ČSÚ, přepočteno na střední stav obyvatelstva vždy k 1.7. daného roku

Mezi dvěma posledními sčítáními, v letech 1991 a 2001, se však všechna hodnocená města začala potýkat s úbytkem počtu obyvatel. Důvodem byla vyjma velmi nízké porodnosti, klesající migrační salda, která u všech měst postupně přešla v migrační ztrátu. Záporné migrační saldo velkoměst nesporně souvisí s výše popsaným procesem suburbanizace. Jeho základní příčinou je současná bytová situace ve velkých městech, způsobující podstatný útlum přirozené migrační atraktivity měst. Stěhování je typické pro mladou populaci, proto migrací z velkých měst se věková struktura jejich obyvatel ještě více zhoršuje.

Nejvyšší absolutní úbytek migrací v tomto období měly Pardubice a Hradec Králové, kde se projevují jak suburbanizační vlivy, tak i posilující vliv Prahy zapříčiňující odliv obyvatelstva zejména za zaměstnáním (viz tabulka níže).

Tabulka 9: Celkové migrační saldo absol. v období 1991 -2011

město migrační saldo

České Budějovice + 443

Liberec + 2 483

Hradec Králové - 1 440

Olomouc -1 314

Pardubice -1 414

Ústí nad Labem + 353

Zdroj: SLDB, ĆSÚ

3.5. Závěry � vývoj počtu obyvatel koresponduje s trendy u ostatních sledovaných měst x intenzivnější populační trend

poklesu po roce 1990 pro Pardubice � nepříznivá věková struktura:

- téměř nejvyšší podíl osob starších 65 let a nejnižší podíl dětí - společně s Českými Budějovicemi se Pardubice řadí k nejrychleji stárnoucím populacím v ČR


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 30

� plodnost a porodnost: - dřívější vývoj vedoucí k poklesu úrovně plodnosti v Pardubicích i v ostatních regionálních centrech

ČR - dlouhodobě příznivější věková strukturu reprodukčních ročníků žen v Pardubicích (vyšší podíl

mladších matek)

� migrace: - migrační vývoj dlouhodobě koresponduje s trendy ve sledované skupině stotisícových měst - v období 1991 – 2011 se v Pardubicích i Hradci Králové projevil nejvyšší migrační úbytek x - od roku 2005 jsou Pardubice společně s Hradcem Králové migračně ziskové


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 31

4. HYPOTÉZY BUDOUCÍHO POPULAČNÍHO VÝVOJE

4.1. Plodnost Nepředpokládá se přiblížení se či překročení úhrnné plodnosti 2,1, která by zajistila přirozenou obnovu populace. Vzhledem k ukončení intenzivního nárůstu úhrnné plodnosti v roce 2010, jako vrcholu druhotné vlny porodnosti demograficky silných ročníků z let 1975 a 1977, se nepředpokládá další zvyšování plodnosti žen v dalších letech.

1. Varianta vysoká: plynulý nárůst úhrnné plodnosti v prvních dekádě uvažovaného období na hodnotu 1,63 v roce 2030, následně se zpomalí trend růstu plodnosti a předpokládá se zvýšení na hodnotu 1,68 v roce 2040.

2. Varianta střední: stabilní nárůst úhrnné plodnosti na úroveň 1,52 v roce 2025, v roce 2025-203 nárůst o 0,08. Po zbývající období (2035-2040) se počítá se stagnací na úrovni 1,56 – 1,57. Po celé období se specifická plodnost dle věku bude dále posunovat do vyšších věkových kategorií.

3. Varianta nízká: oscilování kolem současné hodnoty úhrnné plodnosti, v první pětileté dekádě mírný pokles, jež bude následován nárůstem s vrcholným bodem 1,49 v období 2025 – 2030. Nízká varianta nepřekročí prozatímní minimum z roku 2001 (úhrnná plodnost 1,02). Závěr sledovaného období bude úhrnná plodnost opětovně stagnovat na hodnotě 1,45.

4.2. Úmrtnost Růst naděje dožití v důsledku další redukce úmrtnosti v nejvyšším věku - zpomalení procesu stárnutí.

V dalších letech se přepokládá zvyšování podílů osob vyšších věkových kategorií (nad 80 let), i když to již nebude vzhledem k obecně vyšším výchozím hodnotám průměrného věku patrně tak intenzivní jako v celé populaci Česka. Tempo snižování úmrtnosti se bude u mužů i žen zpomalovat.

U mužů se očekává také snížení intenzit úmrtnosti ve věkové kategorii středního věku (40-59 let). Rozdíl v naději dožití u mužů a žen se bude dále snižovat.

Vzhledem k neklesající a zároveň vyšší kojenecké úmrtnosti je možné očekávat její snížení.

4.3. Migrace Zvyšování migrace zejména u ženského pohlaví, hlavní úlohu sehraje zahraniční migrace, která bude zvolna narůstat. Vnitrostátní migrace se bude nadále mírně zvyšovat.

Období s nejvyšším umělým přírůstkem bude ve druhé dekádě mezi lety 2020 – 2030.

1. Varianta vysoká: horní mez se bude pohybovat mezi 450 - 480 migranty ročně, na počátku období bude absolutní počet ročních migrantů 400.

2. Varianta střední: stabilní růst kladného salda do roku 2030. V první dekádě nepřesáhne počet migrantů hranici 300 osob ročně, po zbytek období se migrační saldo bude držet na úrovni mezi 300 – 330 osobami ročně.

3. Varianta nízká: vychází z předpokladu nepříznivé ekonomické situace a jí odpovídající hodnoty migračního salda na úrovni až 140 osob do roku 2020 a po té mezi 190 – 170 osobami.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 32

5. ZÁKLADNÍ VÝSLEDKY POPULAČNÍHO VÝVOJE

Předpokládaný populační vývoj města Pardubice zahrnuje dotčené území jako celek. Výsledný hypotetický vývoj počtu a věkové a pohlavní struktury obyvatelstva reprezentují cekem tři varianty: nízká, střední a vysoká. Střední variantu je pak možné pokládat za nejpravděpodobnější trajektorii vývoje. Vysoká a nízká varianta pak vymezují realistické rámce budoucího vývoje s ohledem na neurčitost výsledků daných střední variantou. Tyto rámce by neměly být dalším vývojem v příslušném období překročeny, respektive jejich překročení je jen málo pravděpodobné.

Střední varianta vznikla aplikací parametrů projekčního modelu, které odpovídají středním variantám očekávaného vývoje všech tří složek demografické reprodukce (plodnosti, úmrtnosti, migrace), na výchozí pohlavně věkovou strukturu obyvatelstva města Pardubic17.

Vysoká a nízká varianta jsou založeny na kombinaci odpovídajících variant dílčích prognóz a vycházejí ze stejné pohlavně věkové struktury jako varianta střední. Pro pracovní účely byla spočtena ještě střední varianta bez uvažovaného vlivu migrace.

Pokud není uvedeno jinak, jsou v následujícím textu uvedeny a diskutovány pouze hodnoty střední varianty.

5.1. Vývoj celkového počtu obyvatel Hlavním závěrem předložené prognózy je zjištění, že počet obyvatel města Pardubic s největší pravděpodobností dále již neporoste (viz tabulka 10). Ani v případě krajní, vysoké varianty se nepočítá s významnými změnami v počtu obyvatel. Pokud by k očekávanému nárůstu došlo, byl by téměř zanedbatelný, neboť by se pohyboval na úrovni jedné až dvou stovek měsíčně. Vrcholem budoucího růstu počtu obyvatel bude rok 2023, přičemž kladné saldo celkové měny se udrží do roku 2032. V poslední pětileté dekádě se pak očekává stabilizace salda přírůstku.

Srovnatelně pravděpodobnou je druhá krajní varianta reálného vývoje odpovídající variantě nízké. Podle ní by mohlo dojít k jednoznačnému plynulému poklesu celkového počtu obyvatel s inflexním bodem v roce 2020, po jehož dosažení bude docházet k akceleraci intenzity poklesu. Jeho hodnota bude odpovídat ročnímu poklesu téměř o 500 obyvatel ročně.

Podle výsledků odpovídajících střední variantě lze předpokládat, že se počet obyvatel téměř v celém uvažovaném období nebude zvyšovat. Pouze v následujících dvou letech se projeví kladné saldo přírůstku, bude však téměř zanedbatelné - v řádech několika desítek. Po zbytek období se pak se projeví záporné saldo. V roce 2020 se bude počet obyvatel snižovat pouze mírným tempem, cca o 100 až 150 osob ročně. Následně však bude tento pokles vykazovat mírně rostoucí dynamiku, která se silněji projeví po roce 2028. Mezi lety 2028 a 2040 tak dojde k populační ztrátě o 4 336 osob, konečná hodnota v roce 2040 bude 83 741 osob.

17 V rámci hypotetického vývoje bylo po celé období kalkulováno s výchozím rozložením naděje dožití poplatným pro rok 2011.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 33

Graf 22: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel města Pardubic, 2012 - 2040

Ve smyslu naplnění scénářů stojících za nízkou variantou by v horizontu příštích třiceti let tj. v roce 2040 žilo v Pardubicích pouze 78 tis. osob. Naproti tomu v případě vysoké varianty bych jich zde mohlo žít zhruba 89 tis. Rozdíl mezi oběma krajními variantami na samém konci časového dosahu uvažovaného období činí 11. tis osob, což je více než desetina výchozího celkového počtu obyvatel. Tato skutečnost tak dokládá míru neurčitosti prognostického odhadu vývoje celkového počtu obyvatel města za současných podmínek. Ta je vyvolána především velmi významnou rolí migrace v celkové populační reprodukci obyvatelstva Pardubic, jejíž prognóza je velmi obtížná.

Kladné saldo celkového počtu obyvatel dle střední varianty zajistí migrační přírůstek, který pokryje ztrátu přirozenou měnou, pouze do roku 2014. Důvodem je očekávaná bilance přirozené měny, která by se dostala do záporných hodnot v důsledku mírného nárůstu počtu zemřelých a výrazného poklesu počtu narozených.

Ke zmíněnému jevu bude docházet ve vazbě na poměrně dynamický pokles počtu potenciálních matek, zejména ve věku nejvyšší intenzity plodnosti, a to i přes očekávaný růst celkové úhrnné plodnosti. Postupný pokles počtu potenciálních matek bude důsledkem nasouvání početně slabých generací žen narozených v posledních dvaceti letech do reprodukčního věku. To povede k výraznému poklesu počtu narozených a následně k hlubokému deficity celkové reprodukce i bez poklesu celkové úrovně plodnosti.

Další faktor, který ovlivní budoucí vývoj je počet zemřelých, který by měl v následujících letech narůstat. Rozhodujícím faktorem růstu počtu zemřelých budou vyšší počty osob narozených po druhé světové válce a postupné nasouvání jejich generací do seniorského věku, u kterého je vyššího riziko ohrožení úmrtí.

Očekávané migrační zisky nahradí populační ztrátu v období hospodářského útlumu a korespondují tak s předpokládaným oživením ekonomických aktivit a odpovídajícím zvýšením migračního zájmu o město Pardubice. Měla by tomu napomoci také snadnější dostupnost bydlení ve městě.

Tabulka 10: Předpokládaný vývoj počtu obyvatel z hlediska pohlavní struktury v období 2012 - 2040

nízká střední vysoká

ženy muži ženy muži ženy muži

2012 46 353 44 077 46 428 44 161 46 504 44 247

2013 46 262 44 010 46 413 44 180 46 567 44 353

2014 46 156 43 926 46 383 44 182 46 616 44 443

2015 46 032 43 826 46 338 44 169 46 649 44 519

39 962

42 457

46 429

45 294

38 000

40 000

42 000

44 000

46 000

48 000

2011

2013

2015

2017

2019

2021

2023

2025

2027

2029

2031

2033

2035

2037

2039

nízká

ženy

vysoká

73 638

83 741

90 554

70 000

74 000

78 000

82 000

86 000

90 000

94 000

2011

2013

2015

2017

2019

2021

2023

2025

2027

2029

2031

2033

2035

2037

2039

přirozená měna

přirozená a umělá měna


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 34

nízká střední vysoká

ženy muži ženy muži ženy muži

2016 45 910 43 729 46 297 44 164 46 698 44 613

2017 45 770 43 617 46 240 44 143 46 731 44 693

2018 45 611 43 488 46 165 44 107 46 747 44 758

2019 45 435 43 343 46 073 44 057 46 747 44 808

2020 45 242 43 183 45 965 43 990 46 730 44 843

2021 45 037 43 013 45 877 43 948 46 742 44 909

2022 44 817 42 829 45 772 43 890 46 736 44 959

2023 44 583 42 631 45 652 43 816 46 714 44 992

2024 44 335 42 420 45 516 43 725 46 676 45 008

2025 44 095 42 217 45 363 43 617 46 621 45 006

2026 43 845 42 004 45 203 43 501 46 559 44 996

2027 43 582 41 776 45 031 43 372 46 484 44 972

2028 43 307 41 537 44 847 43 230 46 397 44 934

2029 43 024 41 287 44 654 43 077 46 301 44 885

2030 42 733 41 029 44 453 42 916 46 196 44 826

2031 42 420 40 747 44 243 42 743 46 085 44 759

2032 42 101 40 460 44 027 42 565 45 968 44 686

2033 41 781 40 171 43 810 42 385 45 850 44 611

2034 41 462 39 883 43 593 42 205 45 732 44 537

2035 41 146 39 600 43 379 42 029 45 618 44 466

2036 40 834 39 320 43 174 41 861 45 520 44 411

2037 40 532 39 050 42 978 41 703 45 433 44 366

2038 40 241 38 791 42 794 41 555 45 358 44 331

2039 39 962 38 542 42 620 41 416 45 294 44 307

2040 39 694 38 301 42 457 41 285 45 243 44 291

Zdroj: vlastní zpracování DHV CR


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 35

5.2. Věková struktura obyvatel Vyjma prognózování samotného počtu obyvatel je pro komplexnost budoucího obrazu o populačním vývoji velmi důležitou součástí odhad vývoje věkové struktury obyvatelstva. Z něho je patrné, že demografické stárnutí pardubické populace bude i nadále pokračovat a jeho intenzita se bude zvyšovat. K tomu je možné usuzovat, že demografické stárnutí s sebou přinese mnohem více problémů než samotný úbytek obyvatelstva. Vedle očekávaného rozsahu migračního pohybu, nikoliv jen migračního salda, a věkové struktury migrantů k tomu přispěje již zmíněná výchozí věková struktura, která je typická vyššími počty osob starších věkových kategorií, než je tomu např. v České republice.

Aktuální demografická struktura obyvatel je charakteristická velmi výrazným zastoupením narozených z období vysoké a vyšší porodnosti v 2. polovině 70. a 1. polovině 80. let. Tato maxima odpovídají počtu aktuálního vzestupu počtu dětí, který započal po roce 2005 a který je v určitém kontrastu s velmi málo početnými generacemi dětí narozených mezi lety 1995 až 2005.

Dopady těchto nepravidelností, jež vznikly v minulém období, by měly být vlivem dalšího vývoje postupně zmírňovány. To v budoucnosti povede k vyrovnanějším, avšak velmi nízkým počtům narozených, což dokládají i následující grafy věkových pyramid.

Předpokládaný rozsah a věková struktura migrace, stejně jako očekávaná reprodukce migrantů zapracované do prognóz, pak pravděpodobně povedou pouze k modifikaci současných nepravidelností s tím, že propad počtu narozených ve druhé polovině devadesátých let a na počátku nového tisíciletí se v horizontu roku 2040 podaří vyrovnat pouze z části.

Z důvodu očekávaného nárůstu počtu seniorů a zejména pak právě nejstarších věkových kategorií, budeme svědky intenzivního procesu stárnutí. Souběžně budou přitom probíhat oba druhy stárnutí – populace bude stárnout jak absolutně, tak relativně. Absolutní stárnutí (vzestup počtu starších osob) podpoří především pokles intenzity úmrtnosti ve vyšším věku a projeví se rozšiřováním vrcholu věkové pyramidy. Relativní stárnutí (vzestup podílu starších lidí v populaci) pak bude výsledkem poklesu počtu dětí a mladých osob a lze jej pozorovat postupným zužováním základny věkové pyramidy. Významně zastárne také složka produktivního věku.

Věková pyramida na konci prognózovaného období, tedy v roce 2040 je výsledkem nasouvání populačně silných ročníků z let 1975 – 1985 do důchodového věku, což v kombinaci s dalším růstem naděje dožití a poklesem počtu narozených přinese nové otázky a problémy, s jejichž řešením zatím naše společnost nemá žádné zkušenosti. Generační výměnu zachycují následující soubor grafů v podobě věkových pyramid.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 36

Graf 23: Očekávaný věková struktura obyvatel města Pardubic v časovém srovnání


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 37

5.3. Proměny vybraných věkových kategorií obyvatel

Hlavní trendy vývoje

Budoucí vývoj se odvíjí od výchozí věkové struktury obyvatelstva, což platí pro Pardubice o to intenzivněji, neboť jejich demografický vývoj je ovlivňují již v minulosti založené nepravidelnosti. Z hlediska odhadu budoucího vývoje věkové struktury je nejzávažnějším faktem pokles dětské a produktivní složky v konfrontaci s nárůstem podílu osob starších 60 let.

Početní velikost dětské složky bude determinována zejména porodností, počtem potenciálních matek a jejich rozložením podle věku. Podstatný vliv na celkový vývoj v této kategorii může mít také migrace, pokud její dostředivé proudy budou natolik silné a dostatečně selektivní zejména z hlediska rodinného stavu a počtu dětí migrantů, kteří se stěhují spolu se svými rodiči – dosavadní vývoj tomu sice napovídá, avšak vzhledem k zahraničním trendům se očekává spíše snižování podílu této věkové skupiny migrantů.

V případě porovnání variant se podílové zastoupení jednotlivých skupin, tedy i dětské složky, příliš neliší. Zároveň v žádné variantě nedojde k obnovení optimální věkové struktury. Ve vysoké variantě bude předproduktivní složka tvořit 13,4 %, ve vysoké to pak bude o 1,6 % méně – 11,8 %.

Omezením pro vývoj početního stavu a průměrného stáří v produktivním věku je zejména výrazná vlna na věkové struktuře vzniklá v 70. a 80. letech 20. století a její posun do vyššího věku. Spolu s ní budou o uvedených charakteristikách v příštích deseti letech rozhodovat přechody populačních poválečných ročníků přes hranici „důchodového věku“ a zároveň nízká míra kompenzace jejích výstupu z kategorie osob v produktivním věku na druhé straně věkové struktury, tedy generacemi současných dětí.

Pro podíl osob v produktivním věku bude proto rozhodující migrace, která bude hlavním modifikujícím prvkem budoucího vývoje. Lze očekávat zvyšování početně nejvyšších věkových kategorií nositelů migrace do vyššího věku, což se nyní projevuje ve vyspělých ekonomikách Evropy.

Počet osob v poproduktivním naopak migrace příliš neovlivní, důvodem je nízký podíl migrantů ve věku nad 65 let v současnosti, tedy jejich nízká migrační mobilita. Počet seniorů tak bude poplatný především početní velikosti jednotlivých generací do tohoto věku se nasouvajících populačních kategorií a řádu budoucího vymírání. Poproduktivní složka tedy bude jediná část pardubické populace, která bude populačně zisková. Bude tak pokračovat již započatý proces demografického stárnutí, který bude nabírat na stále větší intenzitě.

Specifika budoucího vývoje

Zajímavý a nejednoznačný vývoj počtu a podílu osob bude v rámci základních věkových kategorií obyvatel. Počet i podíl obyvatel města Pardubic v předproduktivním věku (0-14 let) v nejbližších letech dočasně vzroste. Nárůst předproduktivní složky populace v nejbližším prognózovaném období je důsledkem zvýšené porodnosti populačně silných ročníků, jež započala po roce 2005 a také realizací odkladů rodičovství do pozdějšího věku matky. Populace do 15 let pak bude po zbytek uvažovaného období klesat, jelikož se zde projeví populační pokles z 90. let. Dětská složka Pardubic by měla do roku 2020 vzrůst z výchozích přibližně 12,14 tis. dětí na 13,83 tis. dětí, což představuje nárůst zhruba o 14 % při současném poklesu počtu obyvatel o 0,67 %. Do roku 2040 by měl však počet dětí poklesnout až k 10,5 tisícům, tedy zhruba na 86 % původního počtu z roku 2011. Současné nízké zastoupení dítě v pardubické populaci vyjádřené podílem zhruba 13,4 % by se tak mělo do roku 2020 zvýšit o 2,2 % a do roku 2040 znovu poklesnou až na 12,6 %. Očekávané trendy pak znázorňuje graf níže.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 38

Graf 24: Očekávaný struktura podle základních věkových skupin obyvatel města Pardubic v časovém srovnání

0

10

20

30

40

50

60

2011 2015 2020 2025 2030 2035 2040

Poč

et

ob

yv

ate

l (v

tis

.)

předproduktiv ní produktiv ní poproduktiv ní

0

1020

30

4050

60

70

8090

100

2011 2015 2020 2025 2030 2035 2040

Po

díl (

v %

)

předproduktiv ní produktiv ní poproduktiv ní

Počet osob v produktivním věku (15-59 let) bude nejvyšší pravděpodobně na počátku prognózovaného období, kdy činili 54,46 tis. v roce 2011. Po následném poklesu bude možné zaznamenat sekundární vrchol v roce 2025, kdy bude celkový počet produktivní složky činit 51,05. Nejnižší hodnota by pak měla být v horizontu sledovaného období, kdy by v Pardubicích mělo být jen zhruba 45,8 tisíc osob, to znamená pokles o 8,66 tisíc osob. Naproti tomu v relativním vyjádření bude pomyslným vrcholem (vyjma výchozího roku) rok 2035, kdy produktivní složka bude tvořit až 59,5 % celkové populace. Tato hodnota však v další pětileté dekádě intenzivně poklesne a to až na hodnotu 54,7 %, což lze pokládat za relativní minimum daného období.

Odlišný průběh bude pravděpodobně vykazovat poproduktivní skupina obyvatel (60 a více let), která poroste téměř v celém prognózovaném období. Nejprve dojde k růstu absolutní i relativní velikosti této složky, aby mezi lety 2020 a 2035 obě hodnoty mírně poklesly a následně, s přechodem baby boomu 70. let přes hranici důchodového věku poměrně prudce vzrostly. V závěru první dekády sledovaného období tak dojde k navýšení o 1,3 tisíce, tedy o 5,5 % oproti roku 2011. Navazující pokles bude směřovat ž k hodnotě 22,94 tisíc osob v roce 2025. Na konci období, v roce 2040 bude jejich celkový počet činit 27,39 tisíc, tedy 32,71 % celkového počtu obyvatel Pardubic. Během třiceti let tak dojde k navýšení počtu osob seniorského věku o 6,3 %, přičemž tento trend demografického stárnutí bude i následně pokračovat.

Výrazné změny ve věkovém složení se pak promítnou do hodnot dalších ukazatelů, charakterizujících věkovou strukturu obyvatelstva (viz graf 25).

Index stáří se do roku 2040 zvýší na hodnotu 256 %, což znamená, že počet obyvatel starších 60 let bude více než 2,5 krát převyšovat počet dětí do 15 let.

Rostoucí počty obyvatel ve vyšším věku budou znamenat silné ekonomické zatížení obyvatelstva v produktivním věku. Index závislosti vyjadřující podíl starší závislé ku nezávislé složce populace při původním vymezení věku ekonomické produktivity (15 – 59) v prvních 5 až 7 letech dynamicky poroste. Po té bude řádově 15 let jeho vývoj stagnovat, aby v posledních zhruba 7 – 8 letech vzrostl o 11 %, na hodnotu mírně vyšší než 60 osob závislých z titulu vyššího věku na 100 osob ekonomicky potenciálně nezávislých. Jestliže tedy na prahu uvažovaného období na jednu osobu v produktivním věku připadalo asi 2,3 osoby ve věku produktivním, v horizontu období, tedy v roce 2040, to bude pravděpodobně jedna starší osoba na 1,7 obyvatele Pardubic ve věku 15 – 59 let (graf 25).


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 39

Graf 25: Index stáří a index závislosti obyvatelstva města Pardubic v časovém srovnání

0

50

100

150

200

250

300

2011

2013

2015

2017

2019

2021

2023

2025

2027

2029

2031

2033

2035

2037

2039

Ind

ex (

v %

)

index stáří

0

10

20

30

40

50

60

70

2011

2013

2015

2017

2019

2021

2023

2025

2027

2029

2031

2033

2035

2037

2039

Ind

ex (

v %

)

index záv islosti

Proměny věkové a pohlavní struktury populace dětí a seniorů

Srovnání očekávaných budoucích věkových struktur se strukturou výchozí naznačila, že změny podílu dětské i poproduktivní složky populace v sobě skrývají některé dílčí nepravidelnosti. Tyto vnitřní specifika jsou v rozhodovacím procesu výrazně důležitější než změny v početní velikosti široce pojatých věkových kategorií.

Dětská složka populace

V případě dětské složky je detailnější analýza budoucího vývoje významná pro rozhodování o kapacitě předškolních a školních zařízení. Pro statutární město Pardubice je důležité, že téměř po celé období bude počet předškolních dětí, tedy ve skupině 3 až 5, pozvolna klesat a to až na 68 % výchozí hodnoty. Tento jev je následkem probíhajícího ukončování intenzivnější porodnosti a dosažení svého maxima v důsledku vyššího počtu potenciálních matek narozených v 70. a 80 letech minulého století. V poslední dekádě však nastane stabilizace a v samém závěru uvažovaného období dojde k opětovnému, i když velmi mírnému, růstu této skupiny na 73 % původního počtu. V absolutním vyjádření to znamená dlouhodobý pokles z původních 2,9 tisíc na přibližné 1,9 tisíce následný vzestup v poslední dekádě na 2,1 tis. dětí této věkové kategorie.

Počet dětí ve skupině 6 – 10 let, která v rozhodující míře vymezuje velikost kontingentu dětí na prvním stupni základních škol, poroste do roku 2017 a zvýší se pravděpodobně téměř o polovinu výchozího stavu. Vývoj jejich počtu v nejbližších letech tak bude zcela korespondovat s vyšším růstem počtu dětí v předškolním věku. Po dosažení svého maxima pak začne záhy strmě klesat, kolem roku 2035 poklesne zhruba na současnou úroveň a do konce období se dostane asi na 6 procentních bodů pod výchozí hladinu. Očekávaný výrazný vzestup počtu dětí na prvním stupni škol v relativním vyjádření bude činit až 44 %původního počtu, v absolutním vyjádření je to navýšení o 1,5 tis. dětí v této věkové skupině.

V případě druhého stupně základních škol bude opět maximum jejich počtu posunuto ve vazbě na vývoj mladší věkové skupiny dětí, tedy přibližně do druhé dekády sledovaného období. Největší poptávka po základním vzdělání se tak podle předpokladů projeví v letech 2017 až 2026, kdy by ve věku povinné školní docházky mělo být 8,8 tis. pardubických dětí, což je o více než třetinu více než ve výchozím roce uvažovaného období. V závěru však bude poptávka naopak zhruba o 4 % nižší než v roce 2011.


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 40

Graf 26: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin v Pardubicích

0

1

2

3

4

5

6

7

2011

2013

2015

2017

2019

2021

2023

2025

2027

2029

2031

2033

2035

2037

2039

v t

is.

0-2 3-5 6-1011-14 15-18 19-23

60708090

100110120130140150160170180

2011

2013

2015

2017

2019

2021

2023

2025

2027

2029

2031

2033

2035

2037

2039

ind

ex v

ývo

je v

%

0-2 3-5 6-1011-14 15-18 19-23

Poproduktivní složka populace

Pro řešení budoucích potřeb, vyplývajících z procesu stárnutí, je třeba znát zejména vnitřní strukturu seniorů, neboť existují výrazné rozdíly mezi mladšími a staršími věkovými skupinami seniorů na straně jedné a mezi potřebami starších mužů a žen na straně druhé. Z hlediska celého procesu demografického stárnutí bude klíčové zvyšování zastoupení nejvyšších věkových skupin v populaci, neboť právě u těchto osob je třeba v důsledku horšího zdravotního stavu počítat s vyšší potřebností zdravotní a sociální péče.

V průběhu příštích třiceti let se zvýší počet seniorů, tedy osob nad 65 let, v absolutním vyjádření zhruba na 20,2 tisíce osob. V rámci této kategorie pak nejdynamičtěji poroste počet nejstarších občanů, osob ve věku 85 a více let. Těch bude na konci uvažovaného období o 50 % více, což dokládá i následující graf. Nutno zmínit, že ve srovnání s republikovou projekcí populačního vývoje, bude nárůst jednotlivých dílčích kategorií seniorů mírnější, což je dáno výrazně starší výchozí demografickou strukturou.

Graf 27: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin v Pardubicích

0

2

4

6

8

10

12

14

2011

2013

2015

2017

2019

2021

2023

2025

2027

2029

2031

2033

2035

2037

2039

v t

is.

65-74 75-84 85+

90

100

110

120

130

140

150

2011

2013

2015

2017

2019

2021

2023

2025

2027

2029

2031

2033

2035

2037

2039

ind

ex v

ývo

je v

%

65-74 75-84 85+


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 41

5.4. Závěr Vývoj pardubické populace v dalších letech bude ovlivněn demografickým chováním minulých generací. V kontextu České republiky představuje město Pardubice víceméně specifický celek, což je dáno zejména výchozími demografickými podmínkami, jako je dosažená úroveň, struktura a dosavadní vývojové trendy většiny ukazatelů populační reprodukce. Zásadní odlišnost se pak zejména týká migrace, která však stačí k tomu, aby se očekávaný vývoj odvíjel poněkud jiným směrem.

Zásadním bodem je, že populační vývoj Pardubic v příštích třech dekádách bude po dočasném mírném růstu ve znamení jednoznačného poklesu celkového počtu obyvatel. Ani relativně optimistická zisková migrace totiž nebude stačit vyrovnávat narůstající deficit přirozené měny. Ten vznikne i přes i předpokládanou zvyšující se úhrnnou plodnost. Důvod deficitu přirozené měny tak spočívá v existujících nepravidelnostech věkové struktury, kdy se budou do vyšších věkových kategorií nasouvat spíše početnější generace. Na začátku období to budou ty, které odpovídají období vysoké porodnosti poválečných let a později, a spíše ke konci uvažovaného období to budou početně vyšší generace narozených v 70. letech. 20. století.

Víceméně obdobná situace bude zaznamenána v případě porodnosti. Důvodem je dramaticky se snižující počet potenciálních matek, čímž výrazně poklesne počet narozených. Úroveň porodnosti se tak s největší pravděpodobností dokonce dostane na úroveň nižší než při propadu na přelomu minulého a nového tisíciletí.

Vyjma uvedeného celkového počtu obyvatel se bude též zásadním způsobem měnit věková struktura. Vlivem nepravidelností výchozí struktury a očekávaného režimu reprodukce, bude populace města Pardubic stárnout. Dojde k tomu při obdobném nárůstu poproduktivní složky a odpovídajícím poklesu předproduktivní složky populace. Změny vnitřní struktury dětí a mládeže ve věku přípravy na zaměstnání ve městě Pardubice budou změnami na celostátní úrovni plně srovnatelné s očekávanými tendencemi v České republice. U seniorů města Pardubice se jejich vnitřní věková struktura bude měnit méně výrazně, neboť její počáteční forma je významně starší než výchozí struktura seniorů na celostátní úrovni.

Při práci s výsledky této demografické studie je, stejně jako u obdobných projekcí, mít neustále na paměti, že předpokládané závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy větší či menší mírou neurčitosti. Pro ulehčení interpretace výsledů hlavní, tedy střední varianty, je potřeba zohlednit i krajní varianty. Nezbytné je také zohlednit skutečnost, že se vzdalujícím časovým horizontem spolehlivost výsledků klesá.

Hlavní závěry � v rámci budoucího vývoje se předpokládá zvýšení úrovně plodnosti a migrační atraktivita

� stěžejním závěrem předložené prognózy je zjištění, že počet obyvatel města Pardubic s největší pravděpodobností významně neporoste

� specifika variant: - dle vysoké varianty se předpokládá velmi pozvolný nárůst až do roku 2032, kdy se očekává

stabilizace na současné hodnotě, tedy 90 – 91 tis. obyvatel - dle nízké varianty se počítá s poklesem téměř o 500 obyvatel ročně, pokles na hodnotu 78 tis.

obyv., což je o 12,5 tisíce méně než dnes - dle střední varianty je předpokládáno, že počet obyvatel se v roce 2040 překročí hranici 85 tis.

přesně 83 740 obyvatel, to je pokles cca o 7 tis. osob.

� hlavní roli na vývoji bude mít migrace, která je ale velmi nestabilní a zcela závisí na vnějších vlivech jako je hospodářský a politický vývoj, celková atraktivita sídla a zejména příležitost pro bydlení

� v případě zohlednění pouze přirozené měny by došlo k poklesu až na 74 tisíc, tedy přirozenému vymírání


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 42

� obyvatelstvo Pardubic výrazně zestárne, celá jedna třetina osob (33 %) bude starších 60 let, nejvíce poroste

skupina osob starších 85 let, která je nejvíce závislá na pomoci druhých

� dnes připadá na 1 seniora 2,3 osoby v produktivním věku, v roce 2040 to bude pouze 1,7 osob

� pomyslné nůžky mezi předproduktivní a poproduktivní skupinou se budou stále více rozevírat, a to ve prospěch starších generací

� v rámci studie byly sledovány i podkategorie široce pojaté věkové skupiny dětí, což je důležité pro město Pardubice v rozhodovacím procesu ohledně kapacit základních a mateřských škol:

- u předškolních dětí ve věku 3-5 let bude jejich počet pozvolna klesat - a to až na 68 % původní hodnoty, zhruba na 2 tisíce (nyní je zde 2,9 tis. předškoláků)

- počet dětí ve skupině 6 – 10 let, která v rozhodující míře vymezuje velikost kontingentu dětí na prvním stupni základních škol, poroste do roku 2017 a zvýší se pravděpodobně téměř o polovinu výchozího stavu

- maximum počtu dětí na druhém stupni pak bude nejvíce projevovat v druhé dekádě prognózovaného období

- největší poptávka po základním vzdělání se podle předpokladů projeví v letech 2017 až 2026, kdy by ve věku povinné školní docházky mělo být 8,8 tis. pardubických dětí, to je o více než třetinu více než ve výchozím roce


© DHV CR, spol. s r.o., 2013 43

6. ZDROJE

Publikace � Kučera T., Burcin B.: Populační vývoj stotisícových města České republiky, Praha: Geographia Moravica

2009 � Kučera T., Čermák Z., Burcin B.: Demografická prognóza vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva

města Plzně v období 2010 – 2040 Populační vývoj stotisícových města České republiky, Praha 2011 � Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A.: Základy demografie; Academia Praha 1986; 1. vyd.; 736 str. � Růžková J., Škrabal J.: Historický lexikon České republiky 1869 – 2005, I. a II. díl, Praha: ČSÚ, 2006; ISBN

80-250-1311-1 / ISBN 80-250-1311-3

Internetové zdroje � Český statistický úřad:

- Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2065 - Projekce obyvatelstva Pardubického kraje do roku 2065 - Sčítání lidů domů a bytů 2011 - Statistické ročenky Pardubického kraje - Veřejná databáze CSÚ (vdb.czso.cz)

Documents

Demograficka Projekce Final 2013-04-16