Moderní demokracieModerní demokracie

Výsledek druhé demokratické transformace, je jedním z nejpodivuhodnějších lidských výtvorů, jde o demokracii, která se již neváže na malé městské státyKlíčové posuny jsou:

princip zastoupení a reprezentacesmíšená vláda (společenský a organizační

pluralismus)ústavní liberalismus (velký rozsah základních a

politických práv)nezávisí tolik na velikosti území a jeho homogenitě

1. Norway

2. Sweden

3. Iceland

4. Denmark

5. New Zealand

6. Australia

7. Switzerland

8. Canada

9. Finland

10. Netherlands

Idea smíšené vlády – musí být zastoupeny všechny prvky společnosti Idea smíšené vlády – musí být zastoupeny všechny prvky společnosti a tyto se vyvažovat: monarchie, aristokracie, demokracie (Polybios - a tyto se vyvažovat: monarchie, aristokracie, demokracie (Polybios - konzulové, senátoři, tribuni lidu)konzulové, senátoři, tribuni lidu)

„Demokracie závisí na morálních idejích dokonce víc než nedemokratické společnosti, protože závisí na svobodných rozhodnutích svých občanů. K jejich přežití musí formovat obyčejné lidi k výjimečným morálním výkonům“.

M. NOVAK (On Cultivating Liberty. Reflections on Moral Ecology)

S. P. Huntington - „vlny demokratizace“

1. vlna (1828-1926)Revoluce ve Francii a USA, postupné uplatňování demokratických institucí, rozšiřování volebního práva, první zemí byly USA v r. 1828 (poprvé nad 50 % dospělých bílých mužů)

1. protivlna – 1922-1942Návrat k tradičním autoritářským režimům nebo k novým formám totalitarismu

2. vlna (1943-1962)Po 2. světové válce, dekolonizace, vznik nových států, budování demokracie

2. protivlna (1958-1975)Krok zpět, nezakořeněné a vratké instituce demokracie, nástup autoritářských režimů v rozvojových zemích, ale i ty rozvinuté.Změny v Latinské Americe, pád vratkých demokracií v Asii a Africe

3. vlna (1974–1990)1974 revoluce v Portugalsku proti Salazaarovu režimu, země Latinské Ameriky, sametová revoluce 1989 ve Východní Evropě

„„Liberální demokracie“Liberální demokracie“

„„liberální“ a „demokratická“ složka systémuliberální“ a „demokratická“ složka systému

„„Demokracie vzkvétá, svoboda nikoliDemokracie vzkvétá, svoboda nikoli““Fareed Zakaria, Fareed Zakaria, Budoucnost svobodyBudoucnost svobody

Totalitní demokracie Totalitní demokracie (Jacob L. Talmon(Jacob L. Talmon ))

Demokratická složka:Demokratická složka:vláda lidu, procesuální, formální stránkavláda lidu, procesuální, formální stránka

Liberální složka:Liberální složka:obsahuje normativní aspekty, mravní předpoklady obsahuje normativní aspekty, mravní předpoklady

(konstituce, pravidla, ochrana svobody, lidská práva)(konstituce, pravidla, ochrana svobody, lidská práva)

Demokracie jako Demokracie jako hodnotahodnota x mechanismus x mechanismus

Je legitimní vše, na čem se lid usnese?

Instrumentální pojetí x procedurální pojetí demokracie

Instrumentální pojetí předpokládá existenci koherentního souboru hodnot umožňujících dosažení uspokojivého výsledku, „společného dobra“ – morální předpoklady

Procedurální pojetí připisuje hodnotu již samotné participaci osob na demokratickém procesu

Rozklad morálky, vědomí hodnot a krize zdůvodnění způsobuje agregaci potíží, krizi legitimity a jejich upevňování ve strukturách a institucích, dokonce i zákonech

Lidská práva – krize zdůvodnění, konsensualismus, expanze sociálních a eliminace základních LP

Svoboda – chápána jako seberealizace a široká škála voleb, nikoli jako mravní odpovědnost, vliv behaviorismu, psychoanalýzy, hedonismu

Rovnost – důraz spíše na ekonomický, než morální aspekt, ekonomizace demokracie

(srovnej s principy personálním, solidarity a subsidiarity)

Etické otázky demokracie

„…zákony jsou vždycky vratké, pokud se neopírají o mravy, mravy jsou tím, co tvoří u národa jedinou pevnou a trvalou moc “

A.de TOCQUEVILLE (Demokracie v Americe)

„Je to skutečně pravda, co všichni velcí apoštolové svobody stojící mimo racionalistickou školu neúnavně zdůrazňovali, že svoboda nikdy nefungovala bez hluboce zakořeněné víry v morálku a že nátlak může být redukován na minimum jedině tehdy, když lze od jedinců očekávat, že se budou dobrovolně podřizovat vládě určitých principů “.

F. A. HAYEK (The Constitution of Liberty)

„Demokracie závisí na morálních idejích dokonce víc než nedemokratické společnosti, protože závisí na svobodných rozhodnutích svých občanů. K jejich přežití musí formovat obyčejné lidi k výjimečným morálním výkonům“.

M. NOVAK (On Cultivating Liberty. Reflections on Moral Ecology)

„…demokracie je spojena s křesťanstvím a že demokratický impuls v lidských dějinách povstal jakožto časná manifestace inspirace evangelia. Otázka se netýká ani tak křesťanství jako víry a cesty k věčnému životu, ale spíše křesťanství jako kvasu v sociálním a politickém životě národů a nositele časné naděje lidstva, netýká se křesťanství jako pokladu božské pravdy podporované a propagované církví, ale křesťanství jako historické energie působící na svět “.

[MARITAIN, Christianisme et democratie, 1944]

„Je to smysl člověka pro spravedlnost, který činí demokracii možnou,

ale je to jeho tendence k nespravedlnosti, která ji činí nutnou.“

[Reinhold Niebuhr, Synové světla a synové tmy. Kritika a ospravedlnění demokracie, orig. 1944]

- Pius XII. žádnou sociální encykliku nevydal, ale zejména ve svých rozhlasových projevech za 2. světové války se významně vyjadřoval k otázkám politické etiky, demokracie a služby míru.

- Vánoční poselství Pia XII. z roku 1944 je prvním případem v historii, kdy se hlava katolické církve vyslovila ve prospěch demokracie (jako o nejlepším uspořádání lidské společnosti )

Pius XII. (1939 – 1958)Pius XII. (1939 – 1958)

„Krutá zkušenost je [národy] poučila a proto důrazněji se staví na odpor monopolům diktátorské nedělitelné moci a dožadují se vládní soustavy, která by se lépe snášela s občanskou důstojností a svobodou“

„Církev se neobrací ani tak ke vnější kostře a výstavbě – které záleží na vlastních přáních každého národa – nýbrž k člověku jako takovému, který není pouze předmět a trpný prvek společenského života, nýbrž je naopak a musí být a zůstat jeho podmětem, základem a cílem“

„Lid a beztvaré množství, nebo jak se říká, masa, jsou dva rozdílné pojmy“

„masa – (…) – je úhlavní nepřítel pravé demokracie a jejího ideálu svobody a rovnosti (…) Svoboda, která je mravní povinností osoby, semmění v tyranský požadavek svobodného vybití lidských pudů a chtíčů na úkor ostatních lidí. Rovnost se zvrhá v mechanické usměrnění a jednobarevnou jednotvárnost…“

Vánoční poselství rozhlasem k národům celého světaVánoční poselství rozhlasem k národům celého světa(24. 12. 1944)(24. 12. 1944)

Politická společnost24. Zmíněný dvojí požadavek – rovnosti a spolurozhodování – směřuje k určitému typu demokratické společnosti. Předkládají se sice různé její modely, některé byly i vyzkoušeny, ale žádný plně neuspokojuje, takže na rozhraní ideologií a praktické zkušenosti se stále bádá. Křesťané jsou povinni účastnit se tohoto hledání, tak jako budování a politického života společnosti. Člověk jako bytost společenská buduje svůj osud v řadě partikulárních společenství, která volají po svém završení a po nutné podmínce svého rozvoje, to jest po společenství širším, všeobecném, po společenství politickém. Každá činnost jednotlivců musí být podřízena tomuto obsáhlému společenství: jen tak bude zaměřena k obecnému blahu. Jinými slovy: je důležitá výchova k politickému životu, která má jednotlivci zprostředkovat znalost jeho práv a navíc připomíná nerozlučnou souvislost mezi vlastními právy a povinnostmi jednoho vůči druhému. Vědomí povinnosti a její plnění je zase podmíněno sebeovládáním, přijetím odpovědnosti i mezí v uplatňování svobody jednotlivce i partikulárních společenství.

Octogesima adveniens (1971)Octogesima adveniens (1971)

44.       ...„Jiné národy potřebují zreformovat některé nespravedlivé struktury a zejména své politické instituce, aby nahradily úplatkářské, diktátorské nebo autoritářské režimy demokratickými, které umožňují účast občanů na vládě. To je proces, který si přejeme, aby se šířil a upevňoval. Neboť "zdravé" politické společenství, projevující se dobrovolnou a odpovědnou účastí všech občanů na veřejných záležitostech, právní jistotou, respektováním a povznášením lidských práv – je nutnou podmínkou a spolehlivou zárukou rozvoje "celého člověka a všech lidí".

Sollicitudo Rei Socialis (1987)Sollicitudo Rei Socialis (1987)

47....

Církev respektuje oprávněnou samostatnost demokratického řádu. Nepřísluší jí vyjadřovat se ve prospěch toho či onoho institucionálního nebo ústavodárného řešení. Jejím přispěním k tomuto řádu je pohled na důstojnost lidské osoby, která se v plné šíři projevuje v tajemství Slova, které se stalo člověkem.

Centesimus annus (1991)Centesimus annus (1991)

46. Církev si váží systému demokracie, protože zajišťuje účast občanů na politickém rozhodování, zaručuje ovládaným možnost volit a kontrolovat své vlády a v případě nutnosti je pokojnou cestou vyměnit. Nemůže proto schvalovat vytváření úzkých vůdčích skupin, které si uzurpují moc na základě svých zvláštních zájmů nebo ideologických záměrů.

...

Jak dokazuje historie, demokracie bez hodnot se snadno mění v otevřenou nebo skrytou totalitu.

Centesimus annus Centesimus annus (1991)(1991)

-vytváření úzkých vůdčích skupin, které si uzurpují moc na základě svých zvláštních zájmů nebo ideologických záměrů

Postdemokratické mechanismy – ideologie „občanské společnosti“ (bypass demokratických institucí, byrokracie, sociální aktivisté, průmyslová a ekologická lobby)

-demokracie bez hodnot se snadno mění v otevřenou nebo skrytou totalitu

Instituce „kultury smrti“, některé ideologické aspekty EU, otázka výhrady svědomí, záměrná eliminace křesťanských hodnot ve veřejném prostoru

„Výzvou nynějšího historického okamžiku je udržovat naživu realitu demokracií, předcházet tomu, aby jejich reálná síla, politický výraz národů byl odstraněn na nátlak nadnárodních, nikoli univerzálních zájmů, které demokracii oslabují a přeměňují na uniformní systémy sloužící neznámým impériím. Toto je výzva, před kterou vás dnes dějiny staví“.

FrantišekFrantišek(projev v Evropském parlamentu, 11/2014)(projev v Evropském parlamentu, 11/2014)