DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY

Mgr. Milena Mikulková

pro Život bez závislostí, o.s.

Říčany, 2010

B: DIAGNOSTIKA ŠKOLNÍ TŘÍDY

1.

• Screening

• Depistáž

• Diagnostika

2.

• Metody a techniky

• Nástroje pro screening

• Diagnostické nástroje

• Profily metod

3.

• Zásady pro sběr, zpracovávání a uchovávání informací

• Interpretace

• Závěry a doporučení

Základní otázky při poznávání skupinyA: obecně o žácích

1. Koho mám před sebou? 2. Jaký je? 3. Co dává a co potřebuje?

B: obecně o projevech (názory, chování)

1. Co se ve třídě vyskytuje?

C: konkrétně o chování (rozlišení)

1. Co je zdravé a co je nemocné?

D: konkrétně o člověku a jeho nemoci

1. Koho konkrétně se co týká a v jaké míře?

2. Jak pomoci?

„Cibulový efekt“ poznávání skupiny

• SCREENING je PLOŠNÉ ORIENTAČNÍ ZÁCHYTOVÉvyšetřování za účelem vyhledávání „chorob“ v jejich časnýchstádiích, kdy „klient“ ještě nemá potíže a příznaky (negativnínález, potvrzení, falešně pozitivní nález, falešně negativnínález). V případě pozitivního výsledku následuje potvrzení(konfirmace) specifickými a přesnými metodami. Výsledkem jeNÁLEZ

• DEPISTÁŽ je vědomé, cílené, včasné, aktivní

VYHLEDÁVÁNÍ RIZIKOVÝCH ZNAKŮ, nemocných nebozdrojů nemoci v celé populaci nebo ve vybraných skupinách(např. rizikových skupin). Výsledkem je POTVRZENÍ.

• DIAGNOSTIKA je cílené konkrétní vyšetřenízaměřené na konkrétní jev s použitímspecifických standardizovaných metod, spřesnou kategorizací a tříděním „symptomů“podle stanovených kritérií – výsledkem jeDIAGNÓZA – popis, začlenění, kategorizacepříznaků

Jak překlopit termíny do školské praxe?

Monitorování - mapováníje soustavné sledování a

vyhodnocování vybraných jevů.

Slouží k získání základní orientace ve výskytu, formě, rozsahu,

intenzitě, příp. tendenci vývoje sledovaného jevu.

Nástroje mapování třídy

• Pozorování

• Rozhovor

• Dotazník

• Analýza artefaktů

• Hrové aktivity

• Skupinová diskuse

Mapování třídních kolektivů

• Pozorování– Hrové aktivity, dynamická sociometrie

– Běžné interakce

• Dotazníkové metody – Standardizované dotazníky

– Nominační techniky

– Sociometrie

• Projektivní techniky– Nedokončené věty

– Kresebné techniky

Diagnostika etopedická

Zjištění příčin nežádoucího chování (používané diagnostické nástroje):

• Dotazníky - zaměřené na rizikové chování, zájmové dotazníky, styly výchovy, styly učení, motivační dotazníky, osobnostní dotazníky

• Rozhovor (viz výše, náhled klienta na daný problém atd.)

• Projektivní techniky - zaměřené na sebepojetí a sebehodnocení klienta, hodnotový a osobnostní profil klienta

• Sociometrické šetření - zjišťování sociálního klimatu v sociální skupině nejčastěji v třídním kolektivu určené k individuální (zjištění postavení klienta v třídním kolektivu) či skupinové diagnostice {sociální klima třídy, skupinová dynamika, vrstevnické vztahy atd.)

Přehled některých dotazníkůDotazník D-1,D-2 (Doležal) je vhodný pro druhý stupeň základní školy a

především pro diagnostiku počínajících fází šikany. Výsledkem je 32 indexů (tabulek) žáků, se kterými je možné připravit dobrou intervenci ve třídě.

Dotazník MCI – naše třída (Fraser) je pro žáky 3.-7. ročníků a zjišťuje pohled

dětí na svou třídu. Jeho nespornou výhodou je rychlá administrace a rychlé vyhodnocení. Neoznačuje však konkrétní preference dětí ve třídě.

Dotazník CES – dotazník sociálního klimatu školní třídy (Mareš) vychází z MCI,

porovnává mínění dětí a pedagogů na situaci ve třídě. Uvažuje učitele jako centrální postavu klimatu školní třídy.

Dotazník DSA – dotazník sociální adaptace 1. a 2. tříd ZŠ (Juhás) je metoda

vhodná pro zjišťování toho, jak se dítě cítí ve třídě akceptováno druhými. Je však určena výhradně psychologům.

SO-RA-D (Hrabal) - sociometrie (Moreno) je nejstarší metodou. Zkoumá

preference dětí, sympatie a atraktivitu. Je snadná pro zadání i provyhodnocení (je možné i pomocí sociogramu).

Dotazník B-4 (Braun) je dotazník pro 2.-3. třídy ZŠ. Staví proti sobě

kladné a záporné body z preferencí ve třídě a zároveň sonduje spokojenostžáka se svou třídou. Vyhodnocuje se kvalitativně i kvantitativně, cožumožňuje srovnání tříd v jedné škole.

Dotazník B-3 (Braun) je dotazník od 4. třídy ZŠ po maturitní ročníky.

Mají podobnou konstrukci jako B-4 a navíc sledují sebevnímání dítěte vkontextu třídy a jeho pocity zaznamenané formou škály.

SOCIOKLIMA – online mapování vztahů ve třídě, (Mikulková), obrázkový i

textový dotazník specifických sociálních rolí, mapování tendencí třídy avztahu k autoritám

SO-RA-D• standardizovaný dotazník

• zjišťuje míru obliby a míru vlivu jednotlivých žáků

– VLIV – v jakém rozsahu žák ovlivňuje interakci a činnost spolužáků

a třídy jako celku.

– OBLIBA – přijetí jedince skupinou, popularita, sympatičnost,

přitažlivost

• ve výstupu nabízí pohled na hierarchii ve tříděvlivný+oblíbený, vlivný a neoblíbený, oblíbený a bez vlivu, neoblíbený a bez vlivu, třídní indexy

• sociometrická matice, sociogram

B-3, B-4 (Braun)

1. vztahy mezi žáky (kladné i záporné)

2. sebehodnocení – místo ve třídě

3. vnímavost vůči dění ve třídě,

4. míra bezpečí, přátelství, tolerance, důvěry, spolupráce

5. nominace spolužáků (+, - vlastnosti, role, chování)

SOCIOMETRICKÉ STATUSY V TŘÍDNÍCH SKUPINÁCHpodle Geckové-Madarasové, Orosové a Madarase, 2004

• populární děti, hvězdy

• „šedé eminence“

• kontraverzní děti (ambivalentní status)

• opomenuté děti

• odmítnuté děti

• outsideři

• antihvězdy

• izolované děti

• děti s průměrným statusem

Šikana a specifické sociální role žáků

• Pasivní oběti : jsou to bojácné, uzavřené děti, které jsou fyzicky slabé a těžko si hledají přátele. Nemají dostatek sebedůvěry a sil, aby se dokázaly samy bránit.

• Provokující oběti : schválně provokují, podněcují negativní reakce ostatních. Posmívají se a pošklebují jiným, ale pokud jim to oplatí stejnou mincí, hned si stěžují.

• Účelové oběti : děti na sebe berou roli oběti, aby získaly uznání a popularitu. Hrají si na „třídního šaška“ nebo se připojují k výtržnickému chování, aby byly lépe přijaty skupinou.

• Falešné oběti : jsou to děti, které si přehnaně stěžují na ostatní. Obvykle se jejich chování týká upoutání pozornosti.

• Útočníci – oběti : některé děti se mohou stát v některých situacích i oběťmi, v jiných zase naopak agresory.

• Útočníci : děti, které pronásledují druhé bez zjevného důvodu. Většinou tyto děti převyšují mnohé své vrstevníky svou energií, fyzickou silou a sebedůvěrou.

• Úzkostní útočníci : jedná se o děti s nejnižší sebedůvěrou, obvykle mají rodinné problémy nebo problémy s učením. Šikanováním se snaží kompenzovat nízké sebevědomí.

(podle Valerie Besagové, Bendl, S., 2003, s. 42)

PAT MIROIR analýza

• Obavy (Čeho se lidé obávají?)

• Lákadla (Co je naopak přitahuje ?)

• Tendence (Jaké mají tendence?)

Používá se při zavádění změn, rozhodování.

Umožní identifikaci překážek, stimulů a směřování

– vede ke konkretizaci operačních strategií.

Zásady pro mapování vztahů ve třídě

• mapování je vždy jen prvním krokem a pak by měly následovat nápravné kroky (intervence..)

• nelze ji dělat anonymně

• zjišťování vztahů ve třídě vyžaduje etiku, pozor na sdělování výstupů (a to i v rámci pracovního kolektivu)!

• je to vždy týmová práce

• všechny kroky je třeba dokumentovat a archivovat

• je třeba si vyžádat souhlas rodičů se zapojením a diagnostikováním žáků

Analýza situace skupiny• Jaké výrazné projevy chování se v této skupině projevují? Je to

apatie nebo vzájemná agresivita?

• Jaké jsou pravděpodobné příčiny tohoto chování? Jaké situace tomu předchází – jsou to příčiny, spouštěče, urychlovače, ventily?

• Mohou to být obavy? Pokud ano, tak z čeho? Z koho? Jak s těmito informacemi mohu pracovat dál?

• Jaké důsledky plynou ze současného stavu skupiny na její postavení a další vývoj ?

• Jaký osobní postoj tato situace u mne vyvolává? Je reaktivní, konstruktivní, destruktivní či obranný?

• Co dál? – viz techniky práce se třídou

„Na tom, jaké pozice a role se ve třídě vytvoří a jací žáci je zaujmou, závisí do značné míry struktura a dynamika třídy jako skupiny a zároveň vývoj žáků samých a do určité míry i

jejich osobnostní vývoj.“

Pozice bývá podle Řezáče, J. (1998) určována mírou sociální přitažlivosti, mírou prestiže, způsobem sebeprosazování při

začleňování se do skupiny a podílem na dosahování skupinových cílů.

CO S TÍM?

• zpracování výsledků jednotlivých metod a technik• sumarizace údajů, kódování• interpretace• doporučení• vypracování zprávy o činnosti

– identifikační údaje– zakázka– popis činnosti (použité metody, techniky – stručně)– zjištění– doporučení – závěr – nástroje evaluace a časové vymezení– Přílohy

• předání zprávy zadavateli – ochrana osobních a citlivých údajů

Shrnutí

• Vnímám, pozoruji, mám signály, že…

• Potřebuji se zorientovat, zaměřit, předejít …

• Je teď ten správný čas, kdy mohu něco zjistit ?

• Ke zjišťování daných cílů použiji…

• Jaké prostředí vyberu,

abych zjistila co nejvíce..

• Zvládnu to sama nebo

potřebuji někoho dalšího?

• Co jsem zjistila a k čemu mi to bude?

Screening, depistáž, diagnostika ani žádná jiná zjišťovací technika

nenahrazuje řešení – práci s jednotlivcem, práci se třídou