Upload
others
View
3
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
D I P L O M O V Á P R Á C E
2008 Olga Trusková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Změny v teritoriální a komoditní struktuře ZO Ruské federace
od poloviny 90. let do současnosti
(diplomová práce)
Autor: Bc. Olga Trusková
Vedoucí práce: doc. Ing. Emílie Kalínská, CSc.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne ………… …………………
podpis studenta
Obsah
Úvod.......................................................................................................................................- 1 - 1. Teoretická východiska....................................................................................................- 4 -
1.1 Definování základních pojmů ................................................................................- 4 - 1.1.1 Zahraniční obchod..........................................................................................- 4 - 1.1.2 Dovoz a vývoz................................................................................................- 4 - 1.1.3 Struktura zahraničního obchodu a její determinanty......................................- 5 -
1.2 Zpracování statistických dat...................................................................................- 6 - 1.2.1 Federální služba státní statistiky RF...............................................................- 7 -
1.3 Regulace zahraničního obchodu RF.......................................................................- 8 - 1.3.1 Ochrana domácího trhu ..................................................................................- 9 - 1.3.2 ČR a RF........................................................................................................- 10 -
2. Praktická část................................................................................................................- 11 - 2.1 Odkaz SSSR.........................................................................................................- 11 - 2.2 Souhrnné údaje.....................................................................................................- 14 -
2.2.1 Rok 1995 vs 2005.........................................................................................- 14 - 2.2.2 Rok 2006 ......................................................................................................- 16 - 2.2.3 Vývoj cen ropy.............................................................................................- 17 -
2.3 Rozbor teritoriální struktury.................................................................................- 20 - 2.3.1 Země vzdáleného zahraničí ..........................................................................- 20 - 2.3.2 Země SNS ....................................................................................................- 23 - 2.3.3 Nejvýznamnější obchodní partneři...............................................................- 24 -
2.4 Rozbor komoditní struktury .................................................................................- 26 - 2.4.1 Zbožová struktura exportu a importu ...........................................................- 27 - 2.4.2 Ropa a zemní plyn........................................................................................- 28 -
2.5 Zahraniční obchod v r.2006 .................................................................................- 31 - 2.6 Služby...................................................................................................................- 33 -
2.6.1 Sektor služeb v Rusku..................................................................................- 33 - 2.6.2 Zahraniční obchod se službami ....................................................................- 35 -
2.7 Obchod RF a EU ..................................................................................................- 42 - 2.7.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury ......................................................- 42 - 2.7.2 Rok 2006 ......................................................................................................- 45 -
2.8 Obchod RF a ČR ..................................................................................................- 46 - 2.8.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury ......................................................- 46 - 2.8.2 Obchod se službami .....................................................................................- 52 - 2.8.3 Ropa a zemní plyn........................................................................................- 53 - 2.8.4 SWOT analýza .............................................................................................- 54 - 2.8.5 České investice a priority pro export............................................................- 57 -
Závěr.....................................................................................................................................- 58 - Literatura a prameny ............................................................................................................- 65 - Seznam tabulek a grafů ........................................................................................................- 69 - Příloha ..................................................................................................................................- 70 -
Seznam zkratek
APEC Asijsko-pacifické hospodářské společenství
BBC British Broadcasting Corporation (Britská vysílací korporace)
CZK Česká koruna
ČR Česká republika
ČSFR Československá federativní republika
EAHS Euro-asijské hospodářské společenství
EU Evropská unie
EU-15 15 členských států Evropské unie (do rozšíření v roce 2004)
Eurostat Statistical Office of the European Communities (Statistický úřad
Evropského společenství)
GKS Federální služba státní statistiky Ruské federace
HS Harmonizovaný systém
KN Kombinovaná nomenklatura
NATO Severoatlantická aliance
OSN Organizace spojených národů
RF Ruská federace
RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci
SITC Standard International Trade Classification (Standardní mezinárodní
obchodní klasifikace)
SNS Společenství nezávislých států
SSSR Svaz sovětských socialistických republik
SWOT Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb
USA Spojené státy americké
USD Americký dolar
WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
- 1 -
Úvod
Zahraniční obchod
Ve své diplomové práci jsem se rozhodla zabývat zahraničním obchodem Ruské
federace a podrobně rozebrat jeho strukturu jak z hlediska komoditního, tak i teritoriálního.
Co nejpřesnější definici pojmu „zahraniční obchod“ bych uvedla v teoretické části této práce,
přesto se již na úvod pokusím objasnit, čím je toto téma tak důležité a čeho se týká.
Abych mohla zdůraznit význam zahraničního obchodu pro hospodářství země, musím
jej nejdříve alespoň obecně zařadit. Zahraniční obchod je jedním z prvků světové ekonomiky,
patří dokonce mezi nejrychleji se rozvíjející a měnící se. „Je historicky nejstarší a dosud
významnou formou vnějších hospodářských vztahů.“ (1)
Zahraniční obchod se může stát faktorem ekonomického růstu („jestliže existuje
správná poptávka v zahraničí a správná nabídka doma“ (2)) nebo naopak tento růst
zpomalovat. V drtivé většině země díky zahraničnímu obchodu rozšiřují své zdroje, zvyšují
blahobyt a tím, že se zapojují do mezinárodní dělby práce, spoří národní práci. (3) Díky dovozu
a vývozu překonávají omezující faktory produkce, jimiž jsou například malá vybavenost
výrobními faktory (tj. nedostatek přírodních, lidských a kapitálových zdrojů), nepříznivé
přírodní podmínky, nedostatečná technologická vybavenost a jiné.
Jestliže země obchoduje se zahraničím, může si dovolit spotřebovávat takové výrobky,
které by sama nevyprodukovala, nebo jen s vysokými náklady, a zároveň se soustředit
na produkci pro ni výhodných komodit. Zahraniční obchod přináší dané zemi mimo jiné
i informace o vyráběných komoditách v zahraničí a umožňuje srovnávat domácí výrobky
a služby se zahraničními. (4) V neposlední řadě může být navíc stabilizujícím faktorem,
jestliže domácí ekonomika zažívá depresi, neúrodu, boom nebo jiné poruchy. To platí
především pro vyspělé země, jak uvádí Ch. P. Kindleberger, které mají kontrolu nad
základními faktory ovlivňujícími důchod, což znamená, že investice a vládní výdaje mohou
být na vývozu nezávislé. (5)
1 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 2 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství. 3 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 4 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. 5 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství.
- 2 -
Jen zhruba jsem nastínila výhody, které zahraniční obchod přináší, a snažila jsem se
v krátkosti objasnit jeho důležitost. Žádná země si nemůže dovolit ignorovat existenci
zahraničního obchodu, vždy je více či méně zapojena do mezinárodních toků zboží, služeb
a kapitálu. Jednotlivé státy se liší pouze intenzitou zapojení do těchto vztahů, ale důležité je,
že ve všech ekonomikách hraje zahraniční obchod významnou roli. Postupně je tak pasivní
koncepce zahraničního obchodu (tj. zahraniční obchod jako prostředek, jak se zbavit
přebytečné produkce a jak dovézt tu chybějící) nahrazen aktivní koncepcí, která „zdůrazňuje
úlohu zahraničního obchodu jako činitele úspory národní práce a ekonomického růstu.“ (6)
Cíl mé diplomové práce
Ve své práci bych ráda ukázala vývoj zahraničního obchodu Ruské federace
za posledních deset let a zdůraznila bych velký rozdíl v jeho struktuře těsně po rozpadu SSSR
a na počátku 21. století. Celá má práce by měla směřovat k tomu, abych se na jejím konci
mohla pokusit souhrnně vyjádřit důležité změny, ke kterým v průběhu více jak desetiletí
došlo. Také bych po důkladném rozboru těchto změn v jednotlivých letech chtěla na závěr
formulovat určitou hypotézu o budoucím vývoji zahraničního obchodu Ruské federace.
Po rozpadu SSSR se ekonomika v Rusku začala měnit a transformoval se i zahraniční
obchod. Struktura vývozu a dovozu byla po dlouhá léta určována plánem, neuvažovalo se, zda
je daný plán pro ekonomiku výhodný. Rusko se orientovalo na deformované trhy, kde svoji
roli nehrály náklady, ceny ani měnový kurz. (7) S postupným rozvojem tržní ekonomiky se
zvyšovala role zahraničního obchodu, měnila jeho teritoriální a komoditní struktura a zapojení
Ruské federace do mezinárodní směny začínalo být produktivnější.
Struktura práce a použité metody
Ve své práci se pokusím ukázat vývoj zahraničního obchodu Ruské federace od roku
1995 do současnosti. Chtěla bych zachytit a popsat řadu změn ve struktuře dovozu a vývozu,
která byla značně pokřivena během socialismu, jak jsem uvedla v předchozím odstavci,
a která se postupem času stávala efektivnější a začíná tak být v souladu s ruskými
komparativními výhodami.
V teoretické části práce bych nejprve definovala základní pojmy, kterými jsou
zahraniční obchod, export a import, a poté uvedla determinanty struktury exportu a importu.
Dále bych stručně popsala zpracovávání statistiky zahraničního obchodu a její specifika
6 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. 7 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky.
- 3 -
v Ruské federaci, jež je důležitá vzít v úvahu při interpretaci dat získaných Federální službou
státní statistiky (ruským statistickým úřadem). Nakonec bych shrnula regulaci zahraničního
obchodu RF.
V praktické části bych nejprve stručně charakterizovala stav ekonomiky
a zahraničního obchodu po rozpadu SSSR, srovnala makroekonomické údaje za rok 1995
a 2005 a uvedla podrobnější údaje ilustrující vývoj ruské ekonomiky v roce 2006. V této části
bych také uvedla vývoj cen ropy, které výrazně ovlivňují zapojení RF do mezinárodní směny.
Poté bych popsala dovoz a vývoz z hlediska teritoriálního, kde bych zvýraznila největší
dodavatele a odběratele, a následně bych stejným způsobem zachytila změny v komoditní
struktuře. Dále bych detailněji charakterizovala ruský zahraniční obchod v roce 2006.
Po rozboru struktury ruského zahraničního obchodu se zbožím bych se soustředila
na zahraniční obchod se službami. Závěrem bych se zaměřila na obchod Ruské federace
s Evropskou unií a Českou republikou. Uvedla bych SWOT analýzu (tj. analýzu slabých
a silných stránek, příležitostí a hrozeb) českých podnikatelských subjektů s ohledem na ruský
trh a nastínila bych příležitosti pro české podnikatele v Rusku. Na konci práce bych shrnula
nejdůležitější poznatky a pokusila bych se formulovat hypotézu o budoucím vývoji ruského
zahraničního obchodu.
Hlavními metodami při zpracování této práce budou komparace, abstrakce, indukce,
analýza, syntéza a zobecnění. Metoda komparace, spočívající ve zjišťování rozdílů mezi
určitými prvky, mi dovolí srovnat například komoditní strukturu ruského exportu roku 1995
a roku 2005. Díky abstrakci, zabývající se pouze podstatnými záležitostmi a odhlížející
od detailů, budu moci určit například trendy v celkovém vývoji zaměření ruského
zahraničního obchodu. Metoda indukce, tedy uvažování z části na celek, umožní mimo jiné
po podrobném rozboru Ruskem vyvážených komodit posoudit, je-li RF nadále jednostranně
zaměřena na export přírodního bohatství. Metoda analýzy znamenající rozklad na jednotlivé
části mi pomůže např. detailněji rozebrat strukturu exportu Ruska. Postupnou syntézou,
spojováním oddělených jednotek do výsledného celku, se naopak dostanu např. od důvodů
nízkých investic do energetického průmyslu po jejich následky. Zobecnění mi naopak dovolí
vyslovit teorii, že mimo jiné i díky solidním makroekonomickým výsledkům a zkvalitňující
se struktuře obchodu se službami se RF přibližuje k rozvinutým státům.
- 4 -
1. Teoretická východiska Tato část práce je vyhrazena pro definování základních pojmů, kterými jsou zahraniční
obchod, export a import. Ve stručnosti se pokusím objasnit, co určuje strukturu dovozu
a vývozu. Pro lepší orientaci ve statistických tabulkách a přehledech bych chtěla popsat
základní používané klasifikační systémy a uvedla bych, jak ruský statistický úřad člení země
pro potřeby statistiky. Poté bych se zmínila o problematice statistiky v Ruské federaci
a o regulaci zahraničního obchodu RF.
1.1 Definování základních pojmů
1.1.1 Zahraniční obchod
Zahraniční obchod je jednou z forem mezinárodních ekonomických vztahů. Jedná se
o hmotné i nehmotné toky, tj. toky zboží a výrobních či nevýrobních služeb, které překračují
hranice státu. „Spojuje národní hospodářství země se světovým hospodářstvím.“ (8)
Relativní postavení dané země v zahraničním obchodě je podle Ch. P. Kindlebergera
závislé na tom, „zda se její vývoz těší vysoké důchodové pružnosti, či zda jde o tradiční
a standardizované základní výrobky nebo snad dokonce o méně kvalitní zboží, jehož spotřeba
s růstem důchodu klesá.“ (9)
1.1.2 Dovoz a vývoz
Pod pojmem zahraniční obchod se skrývají dvě jeho části - dovoz a vývoz. Český
statistický úřad uvádí, že „dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které
přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku“ (10)
(to znamená, že zahrnuje zboží pro spotřebu, na opravu, zušlechtění i reexport). Analogicky
můžeme definovat i vývoz.
Součet dovozu a vývozu se nazývá obrat zahraničního obchodu, jejich rozdíl je uváděn
pod názvem obchodní bilance (de facto se jedná o saldo obchodní bilance). Převyšuje-li
hodnota dovozu hodnotu vývozu, mluvíme o pasivní obchodní bilanci. Je-li však hodnota
vývozu vyšší než dovozu, obchodní bilance je aktivní.
8 Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu. 9 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství. 10 ČSÚ: Když se řekne…Zahraniční obchod.
- 5 -
1.1.3 Struktura zahrani čního obchodu a její determinanty
„Zahraniční obchod se sleduje ve dvojí základní struktuře, a to územní (teritoriální)
a zbožové (komoditní).“ (11) Podle Encyklopedie zahraničního obchodu můžeme územní
skladbu zahraničního obchodu definovat jako „podíl jednotlivých územních celků zemí,
seskupení zemí, kontinentů, na úhrnu obchodních operací, vyjádřeném v hodnotě nebo
množství.“ (12) Teritoriální struktura nám tedy jednoduše říká, se kterými zeměmi náš stát
nejčastěji obchoduje, do kterých zemí nejčastěji vyvážíme a které země jsou našimi
největšími dovozci.
Sledujeme-li zbožovou strukturu zahraničního obchodu, zkoumáme tím podíl
jednotlivých skupin zboží na dovozu a vývozu. To znamená, že hledáme, jaké zboží vyvážíme
a jaké dovážíme.
Ve své práci se spokojím s pouhým vyjmenováním činitelů, které ovlivňují zahraniční
obchod, protože jejich vysvětlení by vyžadovalo další odbornou studii. Myslím si, že je
důležité uvědomit si před samotnou analýzou struktury dovozu a vývozu Ruské federace,
co vše ji určuje, mění a vytváří.
Různé teorie uvádějí rozdílné faktory determinující strukturu zahraničního obchodu.
Základní přístupy jsou shrnuty např. ve skriptech Zahraniční ekonomické vztahy České
republiky(13). Dovoz a vývoz je tedy podle jednotlivých koncepcí určován rozdíly:
v absolutních nákladech práce, v relativních nákladech práce, ve vybavenosti výrobními
faktory; přičemž mimo jiné platí, že čím více jsou zdroje nerovnoměrné, tím více země
obchodují; v technologii a technice, v know-how a v geografické poloze.
Ch. P. Kindleberger ve svém díle Zahraniční obchod a národní hospodářství (14) udává
další činitele: dopravní náklady (zvláště u těžkých hromadných komodit jako uhlí, obilí,
nafta…), státní zásahy do ekonomiky (obrana, důležité zdroje zdanění), informovanost
o možnostech obchodu, schopnost transformace (změn, neboli schopnost přerozdělovat zdroje
z jednoho odvětví do druhého podle potřeby, přizpůsobení struktury zahraničního obchodu
nové situaci ekonomickým způsobem), nahodilé a nepředvídatelné okolnosti (válka je
„inkubátorem růstu faktorů a technologických změn“ ale i nástrojem protekcionismu, dále
do této skupiny patří epidemie, stávky a neúroda, která způsobí jen krátkodobé změny
zahraničního obchodu).
11 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu. 12 Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu. 13 Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky. 14 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství.
- 6 -
1.2 Zpracování statistických dat
Pro usnadnění sběru, srovnání a rozboru statistických dat týkajících se mezinárodního
obchodu, byly vypracovány následující zbožové klasifikace:
� Harmonizovaný systém
� Kombinovaná nomenklatura
� Standardní mezinárodní klasifikace zboží (SITC)
Harmonizovaný systém „je mezinárodní klasifikace zboží, která se dělí na kapitoly
označované dvoumístným numerickým kódem (HS2). Tyto kapitoly se dělí na čísla
označovaná čtyřmístným numerickým kódem (HS4), která se dále dělí na položky
označované jako HS6 (šestimístný numerický kód).“ (15)
Kombinovaná nomenklatura představuje „harmonizovaný systém rozšířený o dvě
místa a poskytuje vyšší stupeň podrobnosti pro klasifikaci zboží než harmonizovaný systém.
Podpoložky Kombinované nomenklatury jsou označovány 8-místným numerickým kódem
(KN8). Aktualizovaná verze je každým rokem vydávána nařízením EU.“ (16)
Nejběžněji používanou zbožovou klasifikací je Standard International Trade
Classification, česky Standardní mezinárodní obchodní klasifikace. Byla vypracována
Statistickým úřadem OSN roku 1950 pro uspořádání údajů o zahraničním obchodě, původní
verze byla již několikrát revidována. (17) Zahraničně obchodované druhy zboží jsou členěny
do 10 tříd, které mají své oddíly, skupiny, podskupiny a položky, tj. bylo zvoleno
pětistupňové dekadické třídění. Cílem je třídit jednotlivé komodity nejen podle druhu
materiálu, z něhož vznikly, ale také podle ekonomického účelu a stupně zpracování. Třídy
jsou pojmenovány následovně: (18)
0 Potraviny a živá zvířata
1 Nápoje, a tabák
2 Surové materiály nepoživatelné s výjimkou paliv
3 Nerostná paliva, mazadla a příbuzné materiály
4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky
5 Chemikálie a příbuzné produkty
6 Tržní výrobky klasifikované hlavně podle materiálu
7 Stroje a přepravní zařízení
15 ČSÚ: Zahraniční obchod – metodika. 16 ČSÚ: Zahraniční obchod – metodika. 17 Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu. 18 Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu.
- 7 -
8 Různé průmyslové výrobky
9 Komodity a předměty obchodu jinde nezařazené
1.2.1 Federální služba státní statistiky RF
Statistická analýza obchodu Ruské federace je velmi složitá a shromážděná data
je nutno brát s určitou mírou rezervy. Jejich vypovídací hodnota je narušena mimo jiné
existencí pašeráctví; regulovaných cen, které se liší od světových; nestabilitou směnného
kurzu a daňovými úniky spojenými s exportem (kdy se exportéři snaží skrýt příjem měn)
i importem (pokud importéři skrytě přesunují kapitál do zahraničí). (19) Určitou roli, zvláště
po vzniku Ruské federace, hrála neexistence tradice a zkušenosti se statistikou mezinárodního
obchodu. O tom svědčí např. fakt, že na počátku devadesátých let přesahovalo množství chyb
a opomenutí v platební bilanci Ruska objem exportu zboží a služeb. (20)
Pro potřeby statistiky mezinárodního obchodu dělí Federální služba státní statistiky
země do dvou velkých skupin – země tvořící Společenství nezávislých států (SNS) a země
vzdáleného zahraničí. Dále je podrobněji sledován obchod se zeměmi Evropské unie, se státy
sdruženými v Asijsko-pacifickém hospodářském společenství (APEC) a v Euro-asijském
hospodářském společenství (EAHS).
Společenství nezávislých států vzniklo roku 1991 se sídlem v Minsku „jako volný
svazek postsovětských států s nově získanou samostatností“ (21) zahrnující 12 z 15 bývalých
republik SSSR bez pobaltských států: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Kazachstán,
Kyrgyzstán, Moldavsko, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán. Seskupení
je spíše formální: „V. Putin otevřeně přiznává, že šlo především o nástroj pro civilizovaný
„rozvod“ (22) po rozpadu SSSR“. Členské státy si navzájem vyměňují informace a koordinují
obchodní, finanční, legislativní a bezpečnostní otázky a dohodly se na vytvoření zóny volného
obchodu. Hospodářské systémy těchto postsovětských zemí si zůstávají i nadále blízké
a přetrvává silná vazba na ruskou ekonomiku. Ruská federace se snaží v SNS prosazovat své
zájmy a upevňovat tak roli regionální velmoci. Společenství nezávislých států je tudíž spíše
platformou pro politický dialog. Bez výraznější reformy nebude hrát žádnou vážnější roli
v mezinárodní ani regionální politice.
Euro-asijské hospodářské společenství bylo založeno roku 2001 s cílem postupně
sjednocovat ekonomiky členských států - Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu,
19 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 20 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 21 Wikipedie: Společenství nezávislých států. 22 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko 2005.
- 8 -
Tádžikistánu, Ruské federace a od roku 2005 Uzbekistánu. (Rusko si tak „upevnilo své
postavení v daném regionu a staví se do pozice hegemona integračních procesů ve Střední
Asii.“ (23)) Ruská federace je také od roku 1998 členem Asijsko-pacifického společenství,
které vzniklo roku 1989 se sídlem v Singapuru a s cílem prohlubovat ekonomické a politické
vazby mezi členskými státy (Austrálií, Brunejí, Čínou, Filipínami, Chile, Indonésií,
Japonskem, Kanadou, Korejskou republikou, Malajsií, Mexikem, Novým Zélandem, Papuou-
Novou Guineou, Peru, Ruskem, Singapurem, Spojenými státy americkými, Vietnamem,
Taiwanem a Thajskem). (24)
Komodity člení ruský statistický úřad na následujících devět skupin: (25)
1. Potravinářské výrobky a zemědělské suroviny
2. Minerální produkty
3. Produkce chemického průmyslu a kaučuk
4. Kožedělní a kožešnické suroviny a výrobky z nich
5. Produkce dřevařského a papírenského průmyslu
6. Textil, textilní výrobky a obuv
7. Kovy, drahokamy a výrobky z nich
8. Stroje, zařízení, dopravní prostředky
9. Ostatní
1.3 Regulace zahraničního obchodu RF
Pro ruské podnikatelské prostředí je charakteristická vysoká míra zasahování státu
do ekonomiky. Rusko zdědilo z dob SSSR „velmi rigidní systém kontroly vnějších
ekonomických vztahů.“ (26) Zůstávají zde „četné administrativní překážky v podnikání
a zahraničně obchodních operacích, včetně veterinárních a fytosanitárních omezení.“ (27)
Obchod s Ruskou federací je bržděn zdlouhavými, finančně nákladnými a mnohdy
netransparentními procedurami, tarifními i netarifními překážkami, nestandardním procesem
proclívání, nedodržováním principu nediskriminace v některých sektorech služeb (např. dvojí
ceny energie, dvojí ceny v železniční dopravě). Existují zde vysoká politická a komerční
rizika spojená s nestabilitou a nejistotou v legislativě, regulacích a politikách zahraničního
obchodu (časté změny pravidel hry, které znamenají pro zahraniční investory a obchodníky
23 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko 2005. 24 Wikipedia: Asia – Pacific Economic Cooperation. 25 Federální služba státní statistiky RF: External economic activities. 26 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 27 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko.
- 9 -
dodatečné náklady). Neexistuje zde ani všeobecně akceptovaný a vynutitelný obchodní
zákoník, vláda rozhoduje téměř o všem udělením výjimky z pravidel. Časté jsou také
nejasnosti ohledně toho, která autorita a na jaké úrovni musí schválit určitou transakci,
a situaci navíc komplikuje nedostatek informací pro zahraniční investory a obchodníky
(o ekonomice, regionálních trzích, jednotlivých podnicích, úřednících, regionálních zdrojích,
dopravní a telekomunikační infrastruktuře) a neexistence federální podpory investorů. Vstup
na ruský trh je nákladný kvůli omezení víz, cestovním komplikacím, problémům
se zakládáním kanceláří a jiným překážkám. Liberální politika státu je oslabována podniky,
které se snaží dostat od státu rentu, a korupcí. Transparenty International řadí Rusko federaci
na přední místa v žebříčku zemí s nejvyšší korupcí.
V posledních letech jsme svědky intenzivnějšího otevírání trhu především díky snaze
Ruska o vstup do Světové obchodní organizace. (V roce 2006 se Ruské federaci podařilo
uzavřít bilaterální dohodu s USA.) Ruské podnikatelské prostředí se tak zlepšuje. RF je řazena
mezi země s vysokou investiční přitažlivostí, má druhý stupeň investičního ratingu
u vedoucích ratingových společností. Došlo ke „snížení úrovně zdanění, zlepšení ekonomické
stability v zemi, zjednodušení daňové administrace, snížení státní regulace, zjednodušila se
možnost získání kapitálu, snížil se tlak nerovných podmínek konkurence a korupce, poklesla
úroveň vydírání ze strany kriminálního prostředí.“ (28) V roce 2006 byly odstraněny také
poslední formální překážky směnitelnosti rublu. (29) Ruská federace se mimo jiné snaží
o postupné sblížení celní legislativy s Evropskou unií a nahrazení totální celní kontroly
„cílenou kontrolou zaměřenou na specifické zboží a na významné objemy.“ (30)
1.3.1 Ochrana domácího trhu
Dovozní podmínky jsou určeny celním zákoníkem a normativními akty vydávanými
zejména Federální celní službou. Pro ochranu domácí trhu jsou zavedena dovozní, zvláštní
a sezónní cla, DPH, spotřební daně, dovozní kvóty a licence. Zvláštní clo zahrnuje speciální,
antidumpingové a kompenzační clo. Sezónní clo je aplikováno maximálně na 6 měsíců
a slouží k operativní regulaci obchodu. Spotřební daň (“akcíz”) je stanovena v procentech
z celní hodnoty, nebo v závislosti na množství či obsahu určité komponenty. Je uvalována
na 10 druhů zboží (líh, alkoholické výrobky, pivo, produkce tabákového průmyslu, klenoty,
automobily, nafta, motorový benzín, motorové oleje), na suroviny (ropa, plyn) a některé
obchodní operace.
28 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 29 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 30 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko.
- 10 -
Po roce 1990 byly pro přilákání zahraničních investic do Ruska zakládány zóny
volného obchodu, které měly však spíše obchodní charakter. Dnes prakticky nefungují,
některé byly transformovány na zvláštní ekonomické zóny a plánuje se budování průmyslově-
výrobních zón a technicko-aplikačních zón. Nově zřizovaným zvláštním ekonomickým
zónám jsou státem poskytovány různé výhody: nulové dovozní clo a osvobození od DPH
pro importované výrobní zařízení, což představuje úsporu cca 30 % (31); osvobození
od majetkové a pozemkové daně; úlevy z daně ze zisku, rychlejší odpisy výrobního zařízení,
nákladů na výzkum a vývoj i v případě neúspěchu; odepsání celé ztráty z hospodaření
v předchozím roce. Do budoucna se počítá také s vytvářením turisticko-rekreačních
a přístavních zón. (32)
1.3.2 ČR a RF
Vstup do Evropské unie znamenal pro Českou republiku posílení jejího postavení
na ruském trhu. Roku 1997 vstoupila v platnost Dohoda o partnerství a spolupráci, díky které
EU (a tedy i ČR) rozvíjí hospodářské, politické a kulturní vztahy s Ruskem. Roku 2005 byl
podepsán projekt čtyř „road maps“, které zakládají spolupráci a harmonizaci v obecných
obchodních a ekonomických otázkách, v celní problematice, telekomunikacích a dopravě,
energetice, kosmu a ochraně životního prostředí.
Ve vztazích ČR k Rusku je vstupem ČR do EU uplatňována unijní Společná obchodní
politika, zejména množstevní omezení na dovozy ruských ocelářských výrobků, antidumping
a pro některé zboží i celní preference v rámci Všeobecného systému preferencí.
Česká republika má navíc upraveny vztahy k RF bilaterálně. Byly uzavřeny
mezivládní a meziresortní dokumenty týkající se hospodářské spolupráce: „ochrany investic,
zamezení dvojího zdanění, zadluženosti, jaderné energetiky, zemědělství, dopravy, vědy
a techniky, certifikace, bankovnictví“ a další. (33) Po vstupu do EU Česká republika nově
uzavřela mezivládní dohodu s RF o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci,
která zakládá i společný orgán - Mezivládní komisi pro hospodářskou, průmyslovou
a vědeckotechnickou spolupráci.
31 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 32 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 33 MPO: Strategie prosazování obchodně – ekonomických zájmů ČR v RF.
- 11 -
2. Praktická část V této části práce bych nejprve stručně popsala situaci v ruském zahraničním obchodě
po rozpadu SSSR. Poté bych shrnula makroekonomické údaje pro ruskou ekonomiku v roce
1995 a údaje za rok 2005, aby bylo možné si udělat přesnější představu o současné situaci
ekonomiky a srovnat počáteční a konečné zkoumané období. Stav ekonomiky v roce 2006
bych pak rozebrala podrobněji. Následně bych uvedla vývoj cen ropy, které výrazně ovlivňují
zapojení Ruské federace do mezinárodní směny. V další části bych sledovala teritoriální
a komoditní změny v dovozu a vývozu, kde bych zvýraznila největší dodavatele a odběratele.
Podrobně bych charakterizovala ruský zahraniční obchod v roce 2006. Po zahraničním
obchodu se zbožím bych popsala ruský obchod se službami. Poté bych se soustředila
na obchod Ruska s Evropskou unií jako celkem. Závěrem bych se zaměřila na obchod Ruské
federace a České republiky, uvedla bych SWOT analýzu, tj. analýzu slabých a silných
stránek, příležitostí a hrozeb českých podnikatelských subjektů s ohledem na ruský trh,
a nastínila bych příležitosti pro české podnikatele v Rusku. Na konci práce bych se pokusila
formulovat hypotézu o budoucím vývoji ruského zahraničního obchodu.
2.1 Odkaz SSSR
Struktura zahraničního obchodu nově vzniklé Ruské federace byla podle Ch. P.
Kindlebergera (34) zkreslena kvůli:
1. Marxistické teorii: ta neuvažovala produktivitu půdy a kapitálu a uznávala jen
práci, čímž došlo v dovozu k preferenci pracovně náročných výrobků
a k levnému vývozu produkce náročné na kapitál a půdu.
2. Znevýhodňování spotřebního zboží oproti investičnímu: spotřeba byla
utlumována vysokými daněmi.
3. Tlaku na splnění plánu: určoval, s čím se má obchodovat.
4. Snaze získat politický vliv: Ch. P. Kindleberger uvádí například ochotu
vykupovat nadúrodu egyptské bavlny, kubánského cukru a tím si vynutit
politický vliv.
34 Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství.
- 12 -
5. Ideologickým důvodům, které ovlivňovaly importy a exporty (zvláště
vojenského vybavení a investičního zboží) do socialistických a rozvojových
zemí (chyběla zpětná ekonomická vazba). (35)
6. Neexistenci konkurence pro domácí zboží: importy do SSSR nepředstavovaly
konkurenci pro domácí zboží, protože oficiální politika soběstačnosti
povolovala import, jen pokud byla domácí produkce přechodně nedostačující
anebo chyběla, a vládní kontroly importu nedovolily vytlačit domácí výrobce
importéry. (36)
7. Téměř nulovému dopadu cenových změn: fluktuace cen na surovinových
trzích neměla velký dopad na sovětskou ekonomiku – ze zvýšení cen SSSR
profitoval, ale nepřeměnil je v růst nebo ekonomický blahobyt kvůli všeobecné
neefektivnosti ekonomiky a vojenskému zaměření; pokles cen byl vyrovnáván
zvýšením exportovaného množství. (37)
Po rozpadu SSSR se vláda snažila liberalizovat ekonomiku. První vlna liberalizace
v roce 1991 přinesla odbourání tarifů a netarifních omezení pro importy (ale ne pro exporty),
všem firmám bylo uděleno právo podílet se na mezinárodním obchodě bez potřeby speciální
registrace. Kvůli sílící reálné apreciaci rublu a z fiskální nutnosti byla brzy importní cla
zavedena. Výjimky však byly udělovány lobbistickým skupinám. Nejvíce rostla cla
v sektorech s nejsilnějším lobbingem – obrana, mikroelektronika, letectví a kosmonautika,
motorová vozidla, zemědělství. Liberalizace zahraničního obchodu bez stabilizovaného
domácího trhu vedla k zvýhodnění neruských partnerů, odrazovala od substituce importů
a od vývozních aktivit ruských podniků. Navíc do roku 1993 nebyly pro žádné importy
vybírány spotřební daně ani daň z přidané hodnoty, které byly uvaleny na domácí zboží. Tím
pádem mělo importované zboží daleko výhodnější postavení, které bylo ještě podpořeno
apreciací ruské měny a vysokou inflací.
Na exporty se zpočátku nevztahovala žádná explicitní omezení, byly pouze
kontrolovány. 90 % hodnoty všech exportů podléhalo licencování, většina podléhala
exportním kvótám. (38) Zásah vlády k omezení exportů byl však nevyhnutelný kvůli velkému
rozdílu mezi světovými a domácími cenami, který brzdil importy a podporoval exporty. Vláda
zredukovala seznam zboží, které mohlo být vyváženo, vytvořila seznam obsahující více než
190 strategických komoditních skupin, které mohly být vyváženy jen podniky vytvořenými
35 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 36 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 37 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 38 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation.
- 13 -
a registrovanými Ministerstvem zahraničních věcí (což představovalo 75 % podniků v roce
1992 (39)). Opatření sloužila mimo jiné i ke zvýhodňování favoritů a k potrestání těch, kteří
nebyli loajální. Postupem času následoval chaotický proces uvolňování mnoha komodit
z exportních cel a kvót (díky reálné apreciaci rublu a snižujícímu se rozdílu mezi světovými
a domácími cenami).
Ekonomika bojovala s nekonkurenceschopností a malou výnosností exportů. Příčinami
byly cenová liberalizace, ceny inputů se zvýšily a nákladová inflace tak rostla; stabilní
měnový kurz, který naopak udržoval stabilní importní ceny; ekonomická recese v západních
zemích a sílící konkurence Číny. Ruský export stagnoval i kvůli nedostatečným
(organizačním) schopnostem využívání komparativních výhod – cenově podhodnoceného
lidského kapitálu; dobře trénované a diverzifikované průmyslové pracovní síla; vysoce
kvalifikovaných vědců a inženýrů; schopnosti mnoha manažerů získat fondy od svých
zákazníků nebo bank za nižší úrokovou míru díky své reputaci; nízkonákladové manažerské
schopnosti proniknout na nové trhy. (40)
Odstranění politických bariér vedlo ke změnám v teritoriální i komoditní struktuře
ruského zahraničního obchodu. Obchod s vyspělými zeměmi rostl (export 36 %, import
40 % (41)), ale export byl zpomalován vysokými náklady na vstup na trh (výdaje na marketing,
na vybudování dopravní a komunikační infrastruktury). Došlo k růstu obchodu s asijskými
zeměmi, především s Čínou – díky vládní angažovanosti obou zemí v obchodu; díky existenci
dobře zavedených dodavatelských kanálů, což snižovalo náklady na vstup na trh; a díky
nižším nárokům na kvalitu, kdy důležitou roli hrála cena.
Obchod s bývalými členy Rady vzájemné hospodářšké pomoci prudce klesl (export
43,2 %, import 44,4 % (42)). Zhoršení směnných relací nově nezávislých států (SNS) vedla
k drastickému snížení jejich importů energií z Ruska. U obchodu s rozvojovými zeměmi
došlo k růstu importu (9,5 %), export (14 %) zůstal prakticky nezměněn. (43) Podíl obchodu
s bývalými centrálně plánovanými ekonomikami se snížil (export 50 %, import 50,7 %), zato
rostl podíl jiných centrálně plánovaných ekonomik – Číny, Severní Koreje, Laosu a bývalé
Jugoslávie (export 6,9 %, import 6,3 %). (44)
39 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 40 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 41 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 42 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 43 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 44 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation.
- 14 -
V komoditní struktuře nadále převládaly energetické materiály. Světové ceny energií
klesaly, a tak Rusko zvyšovalo objem jejich exportu. Nejvíce rostl vývoz potravin
a zemědělských produktů (2,1 %), kovů (12,9 %) a chemikálií (4,6 %).(45) Klesal vývoz
ruských strojů, přepravních a jiných zařízení. Exportní příjmy byly zasaženy klesajícími
světovými cenami. Jednotková hodnota mnoha exportovaných komodit byla nižší než
u jiných exportujících zemí. To znamená, že se ruská produkce lišila od jiných kvalitou,
spolehlivostí dodání, dostupností dopravních a komunikačních kanálů. Navíc ruští exportéři
nebyli dobře zavedeni na světovém trhu, a tak museli nabízet nízké ceny, aby se prosadili.
Co se týče importů, klesal dovoz pro výrobní účely (stroje a zařízení, chemikálie) a rostl
dovoz spotřebního zboží (zejména textilu a obuvi).
Ruský export byl soustředěný na suroviny. Jednostrannost vývozu byla dána hrozbou
bankrotů (nebyla zde ochota investovat do zásob a dlouhodobých exportních strategií);
problémy s kvalitou výrobků a dopravními kapacitami; chybějící exportní infrastrukturou
(zejména komunikace a služby); tím, že obchod a domácí liberalizace nepostačily k vytvoření
odpovědi na straně nabídky (změny byly příliš čerstvé a nejistota příliš velká pro změnu
exportního chování); vysokým zdaněním (clu podléhalo 70 % hodnoty importu a 75 %
hodnoty exportu, (46) situaci navíc zhoršovaly nejistoty týkající se výše cel a jejich dopadů
a významů oznámených změn v politice).
2.2 Souhrnné údaje
2.2.1 Rok 1995 vs 2005
Podle údajů Světové banky (47) lze vývoj ekonomiky Ruské federace za poslední
desetiletí shrnout jako celkově pozitivní. Hrubý domácí produkt Ruska vzrostl
na 763,7 miliard amerických dolarů (v roce 1995 činil 395,5 miliard USD). Po deset let tak
hrubý domácí produkt posiloval ročně v průměru o 4,4 %. Zvyšoval se však podíl celkového
dluhu na HDP z 30,7 % na 33,1 % (údaj za rok 2004). Podíl hrubých domácích úspor na HDP
se zvýšil z 28,8 % na 34,7 %. Inflace klesala ze 197,5 % na 12,7 % měřeno indexem
spotřebitelských cen. Rozpočet se dostal z deficitu 6,5 % v poměru k HDP do 7,6 % přebytku.
Došlo k podstatnému posílení čistého přílivu přímých zahraničních investic o více jak
10 milionů amerických dolarů (na 12 milionů – údaj za rok 2004) a růstu čistého
portfoliového majetku téměř o 500 milionů USD. (48)
45 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 46 International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation. 47 Worldbank: Russian Federation at a glance. 48 Worldbank: Russian Federation at a glance.
- 15 -
Během desetiletí se měnila také struktura ekonomiky, jak dokazují následující
statistické údaje Světové banky. (49) Klesal podíl zemědělství ze 7,2 % na HDP na 5,6 %,
o 1 % vzrostl podíl průmyslu (na 38 % HDP), o půl procentního bodu posílil podíl služeb
na hrubém domácím produktu a dosáhl tak 56,4 % (různé metodiky však poskytují jiná čísla,
a tak je tento údaj nutno brát s rezervou). Zemědělství a služby rostly během deseti let ročně
v průměru o 4,1 %, průmysl o necelých 5 %. Spotřební výdaje domácností také posílovaly
(každoročně téměř o pět procent). V roce 2005 představovaly téměř polovinu hrubého
domácího produktu, ale jejich podíl na HDP nepatrně oslaboval. Podíl vládních výdajů
na spotřebu v poměru k HDP klesal o něco rychleji (z 19 % na 16 %), i když to prakticky
znamenalo průměrný růst těchto výdajů o 1,4 % ročně v průběhu sledovaného desetiletí. (50)
Malé a střední podniky se však nadále jen velmi málo podílejí na tvorbě HDP – jejich přínos
nepřesahuje 15 procent (v rozvinutých státech mají 50-70 % podíl). (51)
Zahraniční obchod Ruska se rozvíjel velmi dynamicky. Podíl exportu zboží a služeb
na HDP vzrostl o 6 % na 35,3 % v roce 2005. (52) Export rostl ročně o více jak 7 % celých
deset let. (53) Absolutní hodnota exportu zboží a služeb se tak v roce 2005 přiblížila hranici
270 milionů USD, vývoz ropy zaujímal vysoký podíl – přes 80 milionů USD. (54) Nárůst
exportu je patrný i z dat Eurostatu porovnávajících podíly nejdůležitějších zemí světa
na světovém vývozu. Zatímco roku 1995 měla Ruská federace 2,1 % podíl (v předchozích
letech se pohyboval dokonce jen okolo 1 %), o deset let později dosáhl podíl Ruska
na světovém exportu 3,2 %. (55) Také import zboží a služeb rostl rychlými tempy, 8 % ročně,
a jeho podíl na HDP přesáhl 20 %. (56) Absolutní hodnota importu v roce 2005 překročila
160 milionů USD, kde necelou čtvrtinu představoval import kapitálových statků. (57) Z dat
Eurostatu lze vyčíst, že roku 1995 představoval import do RF 1,2 % světového dovozu
a do roku 2005 se prakticky nezměnil. (58) Aktivum obchodní bilance Ruské federace tedy
stále roste a zvyšují se tím pádem i ruské devizové rezervy. Kromě toho se po Rusko velmi
příznivě vyvíjely také směnné relace. Ceny exportu vzrostly oproti cenám importu od roku
2000 o 62 %. (59)
49 Worldbank: Russian Federation at a glance. 50 Worldbank: Russian Federation at a glance. 51 Primakov, J.: Rok velkých změn. 52 Worldbank: Russian Federation at a glance. 53 Worldbank: Russian Federation at a glance. 54 Worldbank: Russian Federation at a glance. 55 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 56 Worldbank: Russian Federation at a glance. 57 Worldbank: Russian Federation at a glance. 58 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 59 Worldbank: Russian Federation at a glance.
- 16 -
2.2.2 Rok 2006
Rok 2006 přinesl ruské ekonomice pozitivní vývoj. Podle souhrnných teritoriálních
informací o Rusku na portále BusinessInfo (60) dosáhl růst hrubého domácího produktu 6,7 %.
Ruská ekonomika tak rostla o něco rychleji než v předchozím roce a HDP na obyvatele
se vyšplhal na nejvyšší úroveň od roku 1989 – na 188 tisíc rublů (61), což představuje zhruba
7500 amerických dolarů. Ekonomice se dařilo díky posilování investiční a spotřebitelské
poptávky (umožněné růstem reálných příjmů obyvatelstva a rozvojem spotřebitelských
úvěrů). Rubl pokračoval v apreciaci. Průmyslová výroba nestoupala dynamicky, posílila jen
o necelá 4 %.(62) Investice do fixního kapitálu rostly tempem 13,5 % a směřovaly zejména
do energetického sektoru, do obchodu, dopravy a rychle se rozvíjejícího stavebnictví
(stavebnictví zaznamenalo nejvyšší růst za posledních osm let). (63) Inflace, která dosáhla
9,7 %, se oproti roku 2005 snížila o tři procentní body. (64) Státní rozpočet skončil přebytkem
odpovídajícím 7,5 % hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost se nadále snižovala
a dostala se podle statistik na Ruském serveru zahraničního obchodu těsně pod 7 %. (65)
Restrukturalizace ekonomiky Ruské federace pokračovala dále, o čemž vypovídají
následující data Světové banky pro rok 2006. Klesal podíl zemědělství pod pět procent
ruského hrubého domácího produktu, váha průmyslu se udržovala stabilní na úrovni těsně pod
40 % HDP a podíl služeb na hrubém domácím produktu posílil o jeden procentní bod
na 55,8 % podle metodiky Světové banky. (66) (Je ale možné setkat se s různými čísly
v závislosti na zvolené metodice – např. podíl služeb podle Federální služby statistiky činil
dokonce 63 % roku 2007. (67)) Spotřební výdaje domácností zůstaly prakticky beze změny,
zatímco vládní výdaje mírně stoupaly.
Vývoj exportu a importu Ruské federace je zachycen grafem č. 1. Podíl exportu zboží
a služeb na HDP sice v roce 2006 ve srovnání s předchozím rokem klesl na 33,9 %, ale růst
exportu byl o něco vyšší než v roce 2005 (meziroční nárůst činil 7,2 %). (68) Import se rozvíjel
velmi dynamicky a zaznamenal meziroční nárůst o 21,7 %. (69) Hodnota exportu se oproti
roku 2005 kvůli poklesu dynamiky růstu cen ropy a posilování rublu zvýšila méně (o 25 %)
60 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 61 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 62 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 63 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 64 Worldbank: Russian Federation at a glance. 65 Rusimpex: Основные экономические показатели Росии в 2006 г.
(Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006) 66 Worldbank: Russian Federation at a glance. 67 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 68 Worldbank: Russian Federation at a glance. 69 Worldbank: Russian Federation at a glance.
- 17 -
a dosáhl tak 304,5 miliard amerických dolarů. (70) Hodnota importu rostla o necelých šest
procent více než exportu a celkové dovozy činily 163,9 miliard amerických dolarů. (71) Ceny
ropy posílily oproti předešlému roku zhruba o 21 % a průměrná cena ropy Ural se vyšplhala
na 61,1 USD za barel. (72) Aktivum obchodní bilance Ruské federace tedy kvůli masivnímu
importu nepatrně pokleslo.
2.2.3 Vývoj cen ropy
Změny cen ropy významně ovlivňují ruský zahraniční obchod. Ruská federace je totiž
největším světovým producentem a exportérem zemního plynu a po Saudské Arábii druhým
největším producentem a exportérem ropy na světě. (73) V Rusku se nacházejí osmé největší
zásoby ropy na světě (74) a třetina světových zásob plynu. (75) Tyto suroviny tak představují
bezmála 65 %(76) ruského vývozu a tím zajišťují podle některých odhadů 40 % HDP. (77)
Přesto závislost Ruska na obchodu s těmito surovinami není fatální, země by podle odborníků
dosahovala pozitivních ekonomických výsledků i při poklesu cen ropy. Například odborníci
z ruské investiční společnosti ATON uvádějí: „Jsme toho názoru, že tempo růstu hrubého
70 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace. 71 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace. 72 Rusimpex: Основные экономические показатели Росии в 2006 г.
(Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006) 73 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 74 i-RU.CZ: Vysoké ceny surovin - tahoun ruské ekonomiky. 75 Primakov, J.: Rok velkých změn. 76 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace. 77 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň.
Graf č. 1: Úroveň a růst exportu a importu RF 2000 - 2006 (v mil USD a %)
Zdroj: www..worldbank.org
- 18 -
domácího produktu převýší 5 % v letech 2007–2010, pokud by se cena ropy snížila až na 30–
40 dolarů za barel.“ (78)
Ceny ropy na světových trzích jsou velmi variabilní. Jejich pohyb naznačuje
následující graf č. 2, který ilustruje vývoj ceny barelu ropy v amerických dolarech
na světových trzích za období let 1970–2006. Jejich nestabilita vyplývá z řady faktorů.
Z ekonomických důvodů jsou to „vývoj světové konjunktury, roční období, otevření nových
nalezišť a v neposlední řadě i spekulace na vývoj cen.“ (79) Z ostatních příčin především
dohody o těžebních kvótách zemí vyvážejících ropu, politické napětí a krize (dodávky ropy
jsou často využívány jako politická zbraň), válečné konflikty a přírodní katastrofy postihující
těžební oblasti.
Ceny ropy na světových trzích stoupají, jak také dokazuje graf č. 2. V polovině
devadesátých let stál barel ropy přibližně 20 amerických dolarů, v roce 2005 se pohybovaly
okolo 45 USD, (80) roku 2007 se cena ropy dokonce přiblížila stodolarové hranici (81) a podle
odborníků neklesne pod sedmdesát dolarů. (82) Rostou-li ceny ropy na světových trzích,
78 Gajdamacký, A.: Je rozkvět ruského hospodářství závislý na ceně ropy? Optimisté říkají NE. 79 Česká národní banka: Vývoj cen ropy a její vliv na cenové změny. 80 Dvořák, Š.: Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím? Ruskodnes.cz 81 Sarkisyan, I.: Cena ropy na rekordních 100 USD za barel. 82 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko.
Graf č.1: Cena ropy na světových trzích 1970-2006 (USD/barel)
Zdroj: EIA, WTRG, www.oilmarketreport.org
Graf č. 2: Cena ropy na světových trzích 1970 - 2006 (USD/barel)
- 19 -
průměrné exportní ceny ruské ropy také stoupají. Podle údajů ruského statistického úřadu
stála v roce 1995 tuna ropy 107 USD, od roku 2001 její cena neustále stoupala až na 330 USD
za tunu v roce 2005 a na 411 USD za tunu v roce 2006. (83) Průměrná cena ropy „URAL“
za barel se tak roku 2005 blížila 51 USD a roku 2006 překročila 61 USD. (84)
Rusko dlouhodobě profituje z příznivých cen své hlavní vývozní komodity.
Neprojevila se ani tzv. „holandská nemoc“, kdy do země vyvážející ropu plynou devizy, což
tlačí na zhodnocování měny a tím se stává domácí export nekonkurenceschopný. (85) Podle
prognóz ruské vlády by se však situace vysokých cen ropy měla v budoucnu měnit. Portál
BusinessInfo uvádí, že Ruská federace počítá s „poklesem ceny za barel ropy „URAL“
z 55 USD v roce 2007 na 50 USD v roce 2010.“ (86) Tento pro Rusko nepříliš příznivý vývoj
by měl mít podle odborníků za následek snížení hodnoty exportu o 1–2 % za rok. (87)
Aktuální vývoj cen ropy nicméně tyto pro Rusko nepříznivé odhady nepotvrzuje.
Pokud ceny ropy přesahují 27 USD za barel, získaný přebytek se ukládá
do Stabilizačního fondu, který byl založen roku 2004. Fond představuje jakousi rezervu,
kterou bude možno využít v budoucnu, jestliže ceny ropy poklesnou. V tomto fondu Rusko
udržuje prostředky v amerických dolarech (45 %), eurech (45 %) a britských librách
(10 %). (88) Ty jsou poté investovány do kvalitních zahraničních cenných papírů s ratingem
AAA a vynášejí téměř 10 % ročně. (89) Ze Stabilizačního fondu např. roku 2006 Rusko
splatilo předčasně dluhy u Pařížského klubu věřitelů a ušetřilo tak na úrocích za 14 let,
prostředky z fondu jsou často používány také na různé sociální výdaje státu. (90) John Pollen
uvádí příklad rozpočtu vlády roku 2006, kde je znát „strmý vzestup ve výdajích na takové
položky jako je zdravotnictví a školství.“ (91) Do budoucna je plánováno rozdělení
Stabilizačního fondu na Rezervní fond a Fond budoucích generací. Rezervní fond by měl
zaručit příjmy pro státní rozpočet ve střednědobém horizontu, pokud ceny ropy a zemního
plynu výrazně klesnou. Ostatní prostředky z prodeje těchto surovin by šly do Fondu
budoucích generací. (92) K 1. lednu 2007 dosáhly akumulované prostředky ve stabilizačním
fondu výše 89 miliard amerických dolarů. (93)
83 GKS: Средние экспортные цены на основные товары. (Průměrné ceny na vývozní artikly.) 84 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 85 Dvořák, Š.: Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím? 86 Petrol.cz, Svět ropy: Ropa pod 70 dolarů? Zapomeňte! tvrdí experti. 87 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 88 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 89 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 90 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 91 Pollen, J.: Rozvíjející se trhy a jejich příležitosti. 92 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 93 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko.
- 20 -
2.3 Rozbor teritoriální struktury
Na základě dat získaných Federální službou státní statistiky Ruské federace jsem si
sestavila tabulky, které uvedu v průběhu a na konci práce. Protože bych chtěla popsat vývoj
teritoriální struktury zahraničního obchodu v čase, vložím do své práce pro názornost několik
grafů demonstrující radikální změny, ke kterým došlo v orientaci zahraničního obchodu
Ruska během desetiletí v porovnání s rokem 1995.
Pro zachycení změn teritoriální struktury ruského zahraničního obchodu od poloviny
devadesátých let do současnosti jsem se rozhodla porovnat strukturu roku 1995 a roku 2005.
Země, s nimiž Ruská federace obchoduje, nejdříve rozdělím podle členství ve Společenství
nezávislých států a podle kontinentů a nakonec uvedu nejvýznamnější ruské obchodní
partnery.
2.3.1 Země vzdáleného zahraničí
Tabulka č. 1 rozdělující ruský zahraniční obchod se státy podle jejich členství
či nečlenství ve Společenství nezávislých států jasně dokazuje, že ruské zboží a služby mířily
stále častěji do zemí mimo SNS. Jejich podíl na exportu se za deset let zvýšil ze 79 % (roku
1995) na 86 %. Dovozy z těchto zemí vykazovaly stejnou tendenci. Jejich podíl rostl ze 71 %
v roce 1995 na 83 % v roce 2005. Se zeměmi, které nejsou členy SNS, Rusko také dosahuje
kladné obchodní bilance, která se nadále zvyšuje.
Tabulka č. 1: Podíly vzdáleného zahraničí a SNS v ruském obchodu 1995-2006 (%)
Váhu jednotlivých kontinentů ilustruje graf č. 3 pro ruský export a graf č. 4 pro import
do Ruska. Evropa je nejdůležitější oblastí, s níž Ruská federace obchoduje. Její podíl
na ruském exportu stále stoupá, u dovozu je situace opačná (viz graf č. 3 a 4). Vezmeme-li
v úvahu pouze nečlenské státy SNS, představoval export do evropských zemí (tedy vyjma
Běloruska, Ukrajiny a Moldavska) téměř 60 % celkového exportu do zemí vzdáleného
Zahraniční obchod RF v % 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Vzdálené zahraničí EX 79,4 86,5 85,0 84,7 84,3 83,5 86,2 85,7 IM 70,8 69,9 75,7 80,0 80,2 79,6 82,6 84,6 Saldo 107,1 98,7 95,4 90,9 89,5 88,0 90,1 87,1 SNS EX 20,6 13,6 15,0 15,3 15,7 16,5 13,8 14,3 IM 29,2 29,8 24,2 20,0 19,8 20,4 17,4 15,4 Saldo -7,1 1,3 4,6 9,1 10,5 12,0 9,9 12,9
Zdroj: ČSÚ + vlastní výpočty
- 21 -
zahraničí v roce 1995 a 65 % v roce 2005. U importu se podíl evropských států snížil z 67 %
roku 1995 na 55 % roku 2005. (viz tabulka č. 2 v příloze)
Z evropských států (nečlenů SNS) mířilo v polovině devadesátých let ruské zboží
nejčastěji do Německa (téměř 10 % ruského exportu), Švýcarska a Itálie (okolo 5 %). Během
desetiletí se zvyšoval podíl Itálie, váha Německa a Švýcarska zůstala téměř nezměněna
a postupně rostla důležitost Nizozemí. V roce 2005 tak Ruská federace vyvážela do Nizozemí,
Německa, Itálie a Švýcarska více jak 35 % veškerého svého exportu. (viz tabulka č. 2
v příloze)
V polovině devadesátých let Rusko importovalo zboží především z Německa (téměř
20 % veškerého importu), Finska a Itálie (okolo 6 %). Po deseti letech zůstalo Německo
nadále největším dovozcem do Ruské federace, následováno Itálií a Francií. Podíl Finska
mírně klesal. (viz tabulka č. 2 v příloze)
Jak je patrné z tabulky č. 3 v příloze, se všemi zmiňovanými evropskými státy má
Ruská federace kladnou obchodní bilanci, která se stále zvyšuje. Největší přebytek má Rusko
v obchodu s Nizozemím a Itálií.
Asie (bez členských států SNS – Ázerbájdžánu, Arménie, Gruzie, Kazachstánu,
Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu) je pro Rusko druhým
nejvýznamnějším obchodním partnerem. V exportu si po celé desetiletí udržela svůj podíl
okolo 20 %. Co se týče importu z Ruska, vzrostl její podíl dvojnásobně (na 27 % roku 2005).
Graf č. 3: Ruský export podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)
Export
0 10 20 30 40 50 60
Austrálie a NZ
Afrika
Amerika
Asie
Evropa
Kon
tinen
t
Procenta
2005
1995
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 22 -
Ruský export do Asie mířil v polovině devadesátých let zejména do Číny a Japonska (5 %
podíl pro obě země) a Turecka. Během následující dekády podíl Číny vzrostl nepatrně, váha
Japonska klesala a váha Turecka naopak stoupala. (viz tabulka č. 2 v příloze)
V importu byla v roce 1995 situace vzhledem k pořadí největších obchodních partnerů
stejná jako v exportu – Čína, Japonsko, Turecko. Za deset let posílily dovozy z Číny a její
podíl tak oproti roku 1995 vzrostl téměř pětkrát, stejně tak stoupal podíl Japonska a Turecka.
Turecko bylo však na třetím místě v pomyslném žebříčku nejdůležitějších asijských importérů
do Ruska postupně vystřídáno Jihokorejskou republikou. (viz tabulka č. 2 v příloze)
Obchodní přebytek, který neustále narůstá, má Ruská federace s Čínou a Tureckem,
jak je možno vyčíst z tabulky č. 3 v příloze. Zajímavý je vývoj obchodní bilance
s Jihokorejskou republikou a Japonskem. V polovině devadesátých let Rusko do těchto států
více exportovalo, než z nich importovalo. Roku 2003 a 2004 se však situace obrátila a Ruská
federace vykazuje v obchodě s Jihokorejskou republikou a Japonskem zvyšující se deficit.
Podíl Ameriky na ruském zahraničním obchodě za poslední desetiletí spíše klesal.
Výrazněji se tak dělo v zaměření ruského exportu (z 8 % podílu na polovinu). Ruské zboží
směřovalo především do USA (přes 3 % roku 2005). Spojené státy jsou dlouhodobě také
největším dovozcem ze zemí amerického kontinentu (necelých 6 % v roce 2005), i když jejich
váha klesá zejména ve prospěch Brazílie. (Ta svůj podíl na importu do Ruské federace během
Graf č. 4: Ruský import podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)
Import
0 10 20 30 40 50 60 70
Afrika
Austrálie a NZ
Amerika
Asie
Evropa
Kon
tinen
t
Procenta
2005
1995
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 23 -
desetiletí zvyšovala z 1 % na 3 %.) Bilance ruského obchodu se Spojenými státy je kladná
a během let se příliš nemění. (viz tabulka č. 2 a 3 v příloze)
Afrika není pro ruský zahraniční obchod příliš významným kontinentem. Její podíl
na ruském exportu nedosahující 1 % a ještě o něco menší podíl na importu do Ruska zůstaly
za deset let téměř beze změny. Více jak polovina ruského zboží mířícího do Afriky je určena
pro Egypt. Rovněž Austrálie a Nový Zéland nezaujímají velký podíl v ruském dovozu ani
vývozu. Jejich váha (který je vyšší u importu) navíc klesá. (viz tabulka č. 2 v příloze)
2.3.2 Země SNS
Z tabulky č. 1 uvedené u zemí vzdáleného zahraničí je patrné, že obchodní vazby
Ruské federace se zeměmi SNS slábnou a Rusko se stále více orientuje na nečleny
Společenství nezávislých států. Roku 1995 vyváželo Rusko do zemí SNS 21 % veškerého
svého exportu. Během desetiletí však docházelo ke snižování podílu těchto zemí až na 14 %
roku 2005. Pokles importu byl ještě markantnější. V polovině devadesátých let dováželo
Rusko ze zemí SNS 29 % celkového importu. Tento podíl se za deset let snížil o více jak
10 %. Obchodní bilance se tak dostala z mírného deficitu do narůstajícího přebytku.
Nejdůležitějšími ruskými obchodními partnery ze zemí sdružených v SNS jsou
Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán – jejich váha mezi ostatními členy SNS je zobrazena
grafem č. 5. Podíl Kazachstánu na ruském exportu se za poslední dekádu pohyboval okolo
20 %. Vývoj podílů Běloruska a Ukrajiny zaznamenal opačné tendence. Zatímco v polovině
Graf č. 5: Podíl zemí SNS na ruském exportu do tohoto regionu (%)
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
Gruzie
Turkmenistán
Arménie
Moldavsko
Kazachstán
Ukrajina
Země
Podíl v rámci SNS
2005
1995
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 24 -
devadesátých let mířila na Ukrajinu téměř polovina ruského vývozu a do Běloruska okolo
20 %, během deseti let běloruský podíl vzrostl o 10 % a ukrajinský zaznamenal stejnou
procentní změnu ale opačným směrem.
Ukrajina je sice stále nejvýznamnější zemí patřící do Společenství nezávislých států
z hlediska podílu na ruském exportu, její náskok před Běloruskem se však snižuje. V importu
se kazašský podíl také výrazněji neměnil (okolo 18 %) a vývoj podílů Běloruska a Ukrajiny
vykazoval stejné tendence jako u exportu. V roce 1995 pocházelo z Ukrajiny bezmála 50 %
importu ze zemí SNS, po deseti letech to už bylo jen přes 40 %. Běloruský import do Ruska
se naopak během desetiletí téměř zdvojnásobil (z 16 % v roce 1995 na 30 % v roce 2005).
Zajímavý je rok 2001, kdy importní podíl Běloruska dosahoval téměř 40 % a podíl Ukrajiny
32 %.
2.3.3 Nejvýznamnější obchodní partneři
Pro přehlednost uvádím následující grafy, které zachycují nejvýznamnější obchodní
partnery Ruské federace a kde není rozlišeno členství či nečlenství ve Společenství
nezávislých států.
Z grafu č. 6 je patrné, že v polovině devadesátých let směřovalo nejvíce ruského
exportu na Ukrajinu, do Německa a do Spojených států amerických. Během desetiletí došlo
k zajímavému vývoji, kdy export do Spojených států (a například také do Japonska) nerostl
takovými tempy jako vývoz do ostatních zemí, a tak v novém tisíciletí nejsou USA ani
Graf č. 6 : Kam směřoval ruský export – rok 1995 vs rok 2005 (mld USD)
Vývoj exportu
0 5000 10000 15000 20000 25000
Turecko
Japonsko
Nizozemí
Čína
Itálie
Švýcarsko
USA
Německo
Ukrajina
Země
Objem obchodu v mld USD
2005
1995
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 25 -
zdaleka ve trojici nejvýznamnějších ruských odběratelů. Role Ukrajiny klesala, podíl Číny
na exportu z Ruska naopak stoupal. V roce 2005 byly tudíž nejvýznamnějšími zeměmi, kam
směřoval ruský vývoz, evropské státy – Nizozemí, Itálie a Německo.
Rusko se však snaží o snížení jednostranné teritoriální orientace na evropské státy.
O snahách diverzifikovat export svědčí například dodávky energetických surovin. Ty stále
častěji směřují do USA, Japonska, Jižní Koreje, Indie a Číny oproti dřívějšímu zásobování
států SNS a Evropy. (94) Zejména Asie láká ruské exportéry. „Podíl asijsko-pacifické oblasti
na vývozu plynu z Ruska se má podle ruského ministerstva průmyslu a energetiky zvýšit
ze současných pěti procent až na čtvrtinu do roku 2020.“ (95) K významnějšímu nárůstu
zahraničnímu obchodu mezi Ruskou federací a Čínou pravděpodobně dojde i v důsledku nové
dohody obou zemí, díky které „vzniká nový rusko-čínský vojensko-bezpečnostní blok typu
NATO.“ (96) V rámci této dohody byly například schváleny dodávky ruských zbraní
a vojenského materiálu do Číny. Navíc obě země „plánují postavení ropovodů a plynovodů
umožňujících zvýšit ruský vývoz těchto surovin do Číny“ (dnes tvoří ruský podíl
na dodávkách ropy do Číny přibližně 15 %). (97)
94 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 95 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 96 Müller, J. G.: Nová aliance Ruska a Číny - politická, vojenská i ekonomická spolupráce a stále rostoucí
hospodářská váha. 97 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. Rusko v globální politice.
Graf č. 7 : Odkud Rusko dováželo – rok 1995 vs rok 2005 (mld USD)
Vývoj importu
0 2000 4000 6000 8000 10000 12000
KoreaJaponsko
ČínaFrancie
ItálieFinsko
BěloruskoUSA
KazachstánNěmecko
Ukrajina
Země
Objem obchodu v mld USD
2005
1995
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 26 -
Graf č. 7 znázorňuje změnu pořadí pro Rusko nejvýznamnějších importérů.
V polovině devadesátých let byly největšími importéři Ukrajina, Německo, Kazachstán
a USA. Německo a Ukrajina si svoje výsadní postavení udržely. Za deset let se do popředí
dostala Čína, Japonsko a Korea, které byly roku 1995 daleko za Itálií. V dovozu tedy nejsou
evropské státy výhradními obchodními partnery Ruské federace, v posledních letech sílí vliv
asijských států.
Pokud bychom se podívali na státy Evropské unie jako na jeden celek (viz graf č. 8)
a znovu provedli srovnání, zjistili bychom, že Unie je se svým 47 % podílem na ruském
exportu a 44 % podílem na importu na prvním místě a je tak seskupením s největší váhou pro
ruský zahraniční obchod. Teprve na druhém a třetím místě jsou Ukrajina a Čína. Podíly těchto
dvou zemí na ruském exportu a importu logicky nemají zdaleka takovou váhu jako obchod
s Evropskou unií (nedosahují ani pětiny podílu EU).
Graf č. 8: Hlavní obchodní partneři Ruska v roce 2005, EU jako celek (%)
Zdroj: Eurostat
2.4 Rozbor komoditní struktury
Pro zachycení změny komoditní struktury ruského zahraničního obchodu od poloviny
devadesátých let do současnosti bych porovnala strukturu roku 1995 a roku 2005. Při popisu
změn hlavních komoditních skupin se budu řídit klasifikací SITC a členěním Federální služby
státní statistiky Ruské federace, které bylo popsáno v teoretické části. Na konci tohoto oddílu
se budu podrobněji zabývat ropou a zemním plynem, jež jsou pro Rusko zásadními
vývozními artikly.
- 27 -
2.4.1 Zbožová struktura exportu a importu
Komoditní struktura exportu Ruské federace se za poslední dekádu příliš nezměnila
(viz tabulka č. 5). V polovině devadesátých let byly ve vývozu nejpočetněji zastoupenou
skupinou minerální produkty (téměř 43 % podíl na ruském exportu v roce 1995). Jejich
význam po celou dobu rostl a roku 2005 tak dosáhla tato skupina zhruba 66 % podílu. Druhou
důležitou skupinou pro ruský vývoz jsou kovy, drahokamy a výrobky z nich. Ty se podílely
na exportu Ruské federace přibližně 27 % v roce 1995. Během deseti let jejich váha klesla
téměř o 10 %. Bezmála na polovinu (z 10 %) se snížil podíl dalších dvou v exportu dříve
hojně zastoupených skupin – produkce chemického průmyslu a kaučuk; stroje, zařízení
a dopravní prostředky. Váha ostatních skupin v celkovém vývozu z Ruské federace spíše
klesala. Nejviditelněji se snižoval export produkce dřevařského a papírenského průmyslu
(z necelých 6 % zhruba na polovinu).
Tabulka č. 5: Komoditní struktura zahrani čního obchodu RF r. 1995, 2005, 2006 (%)
Export Import Skupiny komodit
1995 2005 2006 1995 2005 2006 Potraviny a zemědělské suroviny 1,8 1,9 1,8 28,1 17,7 15,7
Minerální produkty 42,5 64,6 65,7 6,4 3,1 2,4 Produkty chemického průmyslu, kaučuk 10 6 5,6 10,9 16,5 15,8 Kožedělní a kožešnické suroviny a výrobky z nich 0,4 0,1 0,1 0,3 0,3 0,3 Produkce dřevařského a papírenského průmyslu 5,6 3,4 3,2 2,4 3,3 2,9 Textil, textilní výrobky a obuv 1,5 0,4 0,3 5,7 3,7 4 Kovy, drahokamy a výrobky z nich 26,7 16,9 16,4 8,5 7,7 7,7 Stroje, zařízení, dopravní prostředky 10,2 5,6 5,8 33,6 44 47,7
Ostatní 1,3 1,1 1,1 4,1 3,7 3,5 Zdroj: GKS
- 28 -
Podrobnějším zkoumáním vyvážených komodit roku 2005 (98) zjistíme hlavní vývozní
artikly. Jsou jimi surová ropa, ropné produkty, zemní plyn, nafta, železné kovy a stroje
a zařízení. Rusko je tak viditelně i nadále jednostranně zaměřeno převážně na export svého
přírodního bohatství.
Komoditní struktura importu také nedoznala během deseti let žádných převratných
změn, jak demonstruje předchozí tabulka č. 5. Nejzastoupenější skupinou zůstaly stroje,
zařízení, dopravní prostředky, které své místo v ruském dovozu za zkoumané desetiletí ještě
posílily zhruba na polovinu (z přibližně 34 % v roce 1995). V této skupině by měla
v budoucnu vyniknout produkce automobilového průmyslu. Podle odborníků by se z Ruska
měla stát dokonce automobilová velmoc. Ruský trh již nyní láká automobilové výrobce
a dodavatele dílů, a tak by za pár let měl produkovat až 40 % světové výroby automobilů
zahraničních značek. (99) Potravinářské výrobky a zemědělské suroviny se udržely na druhém
místě, jejich procentní podíl však klesl přibližně o polovinu (na necelých 16 %). Nárůst
naopak zaznamenala produkce chemického průmyslu a kaučuk. Skupina zahrnující kovy,
drahocenné kameny a výrobky z nich zůstala dlouhodobě neměnná (téměř 8 % podíl
na importu do Ruské federace), stejně jako další skupiny kromě minerálních produktů, jejichž
procentní podíl se snížil z 6 % více jak o polovinu.
2.4.2 Ropa a zemní plyn
Podíváme-li se na vyvážené komodity v roce 2005 podrobněji, potvrdí se primární role
ropy a zemního plynu v ruském exportu. Jak už bylo zmíněno, Ruská federace je druhým
největším světovým vývozcem ropy a světovým nejvýznamnějším vývozcem zemního plynu.
Palivo-energetický komplex představuje polovinu příjmů státního rozpočtu. (100) Těžba těchto
surovin od devadesátých let stoupala (101) a v letech 2000–2004 dosahovala nejvyšších temp
přírůstku. (102)
Evropská unie je hlavním obchodním partnerem Ruska pokud jde o energetické
suroviny. EU je na prvním místě mezi odběrateli ruských energetických zdrojů, Rusko
je zároveň jejím hlavním dodavatelem energetických surovin. Podle BBC produkce zemního
plynu zemí střední a západní Evropy pokrývá 60 % jejich potřeby (nejvíce dodávají Norsko,
98 Rusimpex: Экспорт России основных товаров в 2005 г. (Ruský export hlavních artiklů v r. 2005.) 99 Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. 100 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 101 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 102 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy.
- 29 -
Velká Británie a Nizozemí), dvě třetiny importovaného plynu pak dodává Ruská
federace. (103)
„Evropská unie dováží z Ruska asi 50 % importů plynu a 30 % importů ropy
(Monaghan a Monatanaro-Jankovski 2006). Celkově se podílí ruský plyn z 19 % na spotřebě
plynu v zemích Evropské unie a ruská ropa z 16 % na spotřebě ropy (Wöllert 2004).“ (104)
Některé země jako například Finsko a Slovensko jsou stoprocentně závislé na ruském zemním
plynu. (105) Závislost Evropy na dodávkách ropy a zemního plynu se v brzké budoucnosti
pravděpodobně ještě zvýší s postupným vyčerpáním nalezišť těchto surovin v Severním moři.
Do roku 2020 bude Evropská unie potřebovat podle odhadů zajistit až 80 % své spotřeby
zemního plynu dovozem (dnes je to jen 40 %), „přičemž podíl ruského plynu se v objemu
dovozu může zvýšit z nynějších 26 % na 40-50 %.“ (106) Evropská unie bude podle prognóz
dovážet více jak 75 % zemního plynu z Ruska. (107)
Ruské energetické zdroje jsou významné i pro neevropské státy. Rostoucí zájem o ně
projevují Spojené státy. (108) Také Čína a Indie zvyšují poptávku po ropě a zemním plynu díky
svým dynamicky se rozvíjejícím ekonomikám. Některá tradiční naleziště jsou navíc pomalu
vyčerpávána (kromě Severního moře jsou to například ložiska v Indonésii (109)). To znamená,
že světová poptávka po ropě a zemním plynu roste a ruské zásoby jsou tak velmi dobrým
aktivem do budoucna.
Ruská federace bude i nadále hrát velkou roli v dodávkách ropy a zemního plynu, ale
její postavení může být v budoucnu ohroženo. Podle údajů British Petroleum se na ruském
území nachází 26,6 % světových zásob zemního plynu a 6,2 % zásob ropy. (110) Přesto mnozí
odborníci odhadují, že „vrchol ruské produkce obou komodit může nastat již v roce 2010,
pokud nebudou objevena a uvedena do provozu nová naleziště a postaveny nové
produktovody (Monaghan a Monatanaro-Jankovski 2006).“ (111)
Překážek rozvoje dodávek ruských energetických surovin do světa je hned několik.
Tím největším problémem jsou však nízké investice. Ty mají několik důvodů a nemalé
následky. Důvodem, proč ruské firmy přiměřeně neinvestují do rozvoje energetického
sektoru, jsou nízké ceny energií na domácím trhu, monopolizace odvětví a zadlužení hlavních
aktérů. Nízké ceny energií v Rusku ve srovnání se světovými cenami jsou způsobeny
103 Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? 104 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 105 Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? 106 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 107 Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? 108 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 109 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 110 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 111 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost.
- 30 -
intervencí státu. Ceny jsou tak příliš nízké na to, aby umožňovaly dostatečnou akumulaci
kapitálu pro potřebné investice. Ruský energetický sektor je navíc silně monopolizován.
V Rusku jsou v současné době jen dvě velké soukromé ropné společnosti – ruský Lukoil
a britsko-ruský TNK-BP. (112) Vláda v roce 2007 navíc schválila návrh zákona, který by měl
omezit přístup zahraničních společností k těžbě ruské ropy a plynu. (113) Tato struktura odvětví
rozhodně nepodporuje investice stávajících firem ani příchod nových investorů (kteří se navíc
obávají nevyzpytatelných státních zásahů do ekonomiky). Hlavní firmy v energetickém
sektoru Gazprom a Rostněfť, které jsou kontrolovány státem, jsou navíc zadlužené, a tak
nemají prostředky na rozvoj těžebních polí a infrastruktury. (114)
Následkem nízkých investic do rozvoje energetického sektoru jsou téměř mizivý
rozvoj nových ložisek, zastaralost a nedostatečnost energetické infrastruktury.
Podinvestovanost energetického odvětví vede k zanedbávání rozvoje nových ložisek. Ačkoli
jsou stará ložiska pomalu vyčerpávána, nová nejsou rozvíjena. Přes polovinu ruské těžby ropy
a přes 90 % těžby plynu je soustředěno v oblasti Volha-Ural a západní Sibiř, 76 % zemního
plynu je soustředěno na západní Sibiři. (115) Nová ložiska se nacházejí daleko od stávajících
produktovodů, což znamená, že bez nákladných investic zde těžba a doprava nemůže začít.
Slibné jsou například lokality Timano-Pečora, poloostrov Jamal, západní část Arktického
šelfu, Kaspický šelf, Přikaspická oblast, východní Sibiř a Dálný východ. (116)
Zastaralá energetická infrastruktura tlačí nahoru náklady na těžbu a přepravu, které
jsou v Rusku vyšší než v Perském zálivu. (117) Její nedostatečnost navíc znemožňuje touženou
diverzifikaci odběratelů. Rusko se ve svých dodávkách stále soustředí na Evropu, protože
ropovody, plynovody, přístavní terminály, závody na zkapalnění plynu a jiná infrastruktura
pro zásobování Asie a Ameriky jednoduše chybí. Do budoucna je navíc kvůli globálnímu
oteplování ohrožena i přeprava ropy po kolejích. I když železnice není ideálním způsobem
přepravy této suroviny (úniky jsou značné a transport nákladný), přesto umožňuje zásobování
velkých odběratelů jakými jsou například Čína. Dokládá to například článek na portálu
i-RU.CZ, ve kterém se píše, že ruská železnice zvýšila přepravu ropy do Číny v roce 2006
o více jak 33 %. (118) S globálním oteplování bude ale pravděpodobně roztávat věčně zmrzlá
půda, na které jsou sibiřské železnice vystavěné. Rusko bude mít těžko prostředky na to, aby
112 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 113 i-RU.CZ: Vysoké ceny surovin - tahoun ruské ekonomiky. 114 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 115 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 116 Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. 117 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 118 RBC: Přepravu ropy do Číny v roce 2006 po kolejích zvýšila ruská železnice o 33procent.
- 31 -
Graf č. 9: Hlavní odběratelé ruského exportu v roce 2006 (%)
Top 10 destinací pro ruský export
Bělorusko; 4,3%
Turecko; 4,8%
Ukrajina; 5,0%
Čína; 5,2%Německo; 8,1%
Itálie; 8,3%
Švýcarsko; 4,0%
Polsko; 3,8%
Velká Británie; 3,4%
Nizozemí; 11,9%
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
postavilo nové tratě, a tak bude de facto odříznuto od svých asijských sousedů.
To zkomplikuje nejen dodávky ropy, ale celý ruský zahraniční obchod směřující východně.
Vezmeme-li v úvahu všechny výše uvedené překážky rozvoje ruské produkce
a dodávek ropy a zemního plynu, nezbývá než souhlasit se závěry článku „Rusko jako
energetická mocnost“ na portálu i-RU.CZ, že „nejpravděpodobnější variantou je zpomalování
produkce, kterou poté vystřídá několikaleté období stagnace velikosti těžby a poté její
pokles.“ (119)
2.5 Zahraniční obchod v r.2006
V roce 2006 se růst exportu zpomaloval, import se naopak rozvíjel dynamicky.
Hodnota exportu se oproti roku 2005 kvůli poklesu dynamiky růstu cen ropy a posilování
rublu zvýšila méně (o 25 %) a celkově tak dosáhl výše 304,5 miliard amerických dolarů. (120)
Hodnota importu vzrostla o necelých šest procent více než exportu a celkové dovozy činily
163,9 miliard amerických dolarů. (121) Devizové rezervy Ruské federace překročily 300
miliard amerických dolarů a země se tím stala třetím státem světa po Číně a Japonsku s
nejvyššími devizovými rezervami. (122) Ceny ropy posílily oproti předešlému roku zhruba o 21
% a průměrná cena ropy Ural se vyšplhala na 61,1 USD za barel. (123)
119 i-RU.CZ: Rusko jako energetická mocnost. 120 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 121 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 122 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 123 Rusimpex: Оcновные экономические показатели Росии в 2006 г. (Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006.)
- 32 -
V teritoriální struktuře ruského zahraničního obchodu nastaly mírné změny. Předchozí
graf č. 9 zobrazuje podíl deseti nejvýznamnějších zemí na ruském exportu. Nizozemí, Itálie
a Německo představují stejně jako v předešlém roce tři nejdůležitější země pro ruský vývoz.
Změnilo se pouze pořadí Itálie a Německa v žebříčku zemí podle podílu na celkovém exportu
Ruské federace. U váhy ostatních zemí nedošlo k žádným větším změnám.
Předcházející graf č. 10 znázorňuje podíl deseti nejdůležitějších zemí na dodávkách
do Ruské federace. Mezi největšími importéry do Ruska došlo k dalšímu posílení postavení
Číny, která se stala (po Německu) druhým nejvýznamnějším dovozcem do Ruské federace.
Došlo také k růstu podílů Francie, která předstihla Itálii, a Jižní Koreje, která se vyšplhala
na šestou příčku mezi top deseti importéry do Ruska.
Komoditní struktura ruského zahraničního obchodu roku 2006 zůstala oproti
předešlému roku téměř beze změny, což lze vyčíst z tabulky č. 5 (na straně 31) sestrojené
na základě údajů ruského statistického úřadu. Graf č. 11 na následující straně pak dokládá, že
pro ruský vývoz a dovoz jsou zásadní rozdílné skupiny zboží. V exportu Ruské federace své
postavení nadále upevňovaly minerální produkty, které představovaly bezmála 66 %
veškerého ruského vývozu. Nepatrně vzrostl také podíl strojů, zařízení a dopravních
prostředků. Váha ostatních skupin na ruském exportu mírně klesala, nejvíce to bylo patrné
u kovů, drahokamů a výrobků z nich. V importu do Ruska jako v předchozích letech
převládala skupina strojů, zařízení a dopravních prostředků, jejíž podíl oproti předešlému roku
ještě vzrostl na necelých 48 %. Jen nepatrný nárůst zaznamenal textil, textilní výrobky a obuv.
Graf č. 10: Hlavní dodavatelé do Ruska v roce 2006 (%)
Top 10 dovozc ů do Ruska
USA; 4,6%
Jižní Korea; 4,9%
Japonsko; 5,6%
Bělorusko; 5,0%Ukrajina; 6,7%
Čína; 9,4%
Německo; 13,4%
Francie; 4,2%
Itálie; 4,1%Finsko; 2,9%
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 33 -
Podíl ostatních skupin se většinou neměnil, anebo klesal. Nejvíce ztratila skupina
potravinářských výrobků a zemědělských surovin, jejíž váha se snížila o 2 %.
Export ruské nejdůležitější suroviny, ropy, v roce 2006 zaznamenal podle údajů
Ruského federálního celního úřadu oproti předchozímu roku pokles o 2,4 %. (124) Roku 2006
Rusko vyvezlo celkem 227,539 milionů tun ropy. (125) V peněžitém vyjádření dosáhl export
ropy objemu 102,283 miliard amerických dolarů, což je v porovnání s rokem 2005 zhruba
o 18,5 miliardy více. (126) Hodnota vývozu zemního plynu vzrostla o více jak 12 miliard USD
na 43,806 mld. USD. (127)
2.6 Služby
2.6.1 Sektor služeb v Rusku
Význam sektoru služeb v Ruské federaci stoupá a struktura ekonomiky se tak pomalu
přibližuje rozvinutým zemím, což dokládají následující čísla. Zatímco v polovině
devadesátých let měly služby maximálně 60 % podíl na tvorbě ruského hrubého domácího
produktu, o deset let později to byl už téměř 65 % podíl. (128) (Je nezbytné dodat, že přesné
124 Iq-trade.cz: Export ruské ropy v roce 2006 poklesl o 2,4proc. 125 Iq-trade.cz: Export ruské ropy v roce 2006 poklesl o 2,4proc. 126 Worldbank: Russian Federation at a glance. 127 Worldbank: Russian Federation at a glance. 128 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
Graf č. 11: Komoditní struktura obchodu RF v roce 2006 (%)
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70
Potraviny
Min. produkty
Chemikálie
Kůže, kožešiny
Dřevo, papír
Textil a obuv
Kovy, drahokamy
Stroje
Ostatní
Kom
odity
%
IM
EX
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 34 -
statistiky kvantifikující sektor služeb jsou v Rusku špatně dostupné, navíc je jako ve všech
zemích i v RF obtížné sledovat zahraniční operace týkající se služeb, takže se můžeme setkat
s různými čísly. Jisté ale je, že ať srovnáváme časové řady jakýchkoli statistik, všechny
ukazují nárůst podílu sektoru služeb na HDP země.) Velkoobchod a maloobchod jsou
hlavními obory z hlediska tvorby hrubé přidané hodnoty (připadá na ně okolo 30 % hodnoty),
poté následují s přibližně 15 % podíly doprava a spoje a obchod s nemovitostmi a pronájem,
stavebnictví vytváří okolo 9 % a finanční služby přibližně 6 % přidané hodnoty v sektoru
služeb. (129) Nejrychleji se za poslední roky rozvíjelo stavebnictví (za čtyři roky do r. 2006
vzrostlo téměř o 60 %), velkoobchod a maloobchod (posílení zhruba o 50 %), poskytování
dalších komunálních, sociálních a osobních služeb, finanční služby, doprava a spoje (tyto
služby posílily přibližně o 40 %). (130)
Celkově se sektor služeb podílel přibližně 48 % na objemu zahraničních investic
plynoucích do Ruska ke konci roku 2006. (131) Ve složení zahraničních investic do služeb
převládají investice do velkoobchodu. Zde jsou započítány zejména zahraniční obchodní
řetězce, které aktivně dobývají ruský trh. Proto investice do velkoobchodu představují přes
44 % celkových zahraničních investic nakumulovaných v Rusku do roku 2006. (132)
Po velkoobchodu dosahují vzhledem ke svým vysokým cenám velkých objemů investice
do nemovitostí a pronájmu a překračují tak 19 % podíl na veškerých zahraničních
investicích. (133) (Do Ruské federace začínají přicházet zahraniční banky a pojišťovny
a nakupovat ruská aktiva.) Teprve na třetím místě následuje se 17 % doprava a spoje a o něco
menší váhu mají zahraniční investice do finančních služeb. (134) Pokud nebudeme rozlišovat
zahraniční a domácí investice, zjistíme, že nejvíce investic plyne do dopravy, obchodu
s nemovitostmi a pronájmu, výroby a distribuce elektrické energie, plynu a vody.
Pokud jde o země, ze kterých do Ruska mířilo nejvíce investic, aktivní byly převážně
členské země Evropské unie. Dalšími velkými investory byly ty země, kde sídlí velká ruská
komunita, která začíná repatriovat vyvezené zisky. Nejvýznamnějšími investory v Ruské
federaci byly tedy Velká Británie, Nizozemí, Německo, Lucembursko, Kypr a offshore země
jako Panenské ostrovy a Bahamy.
129 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 130 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 131 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 132 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 133 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 134 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
- 35 -
2.6.2 Zahraniční obchod se službami
Zahraniční obchod se službami vykazuje od počátku 21. století slušná tempa růstu,
stále však nedosahuje hodnot průměrných ve světové ekonomice. Obrat se od roku 2002
do roku 2006 zvýšil téměř 2,4 x, zatímco zahraniční obchod se zbožím vzrostl ve zmíněném
období třikrát. (135) Export služeb prokázal rychlejší vývoj než import, oproti kterému posílil
o 50 % více. (V zahraničním obchodě zbožím tomu bylo přesně naopak – vývoz zboží
zaostával o více jak 5 % za nárůstem dovozu zboží. (136))
Podíl služeb na mezinárodní směně nedosahuje hodnot obvyklých ve srovnatelně
bohatých zemích světa. Služby mají zhruba 15 % váhu na celkovém zahraničně obchodním
obratu zboží a služeb a na samotný export připadalo roku 2006 pouhých 9 % (zatímco
průměrné hodnoty ve světě jsou dvakrát vyšší). (137) Zahraniční obchod se službami se tudíž
podílí na hrubém domácím produktu z přibližně 8 % (na export připadají jen 3 %). (138) A tak
zatímco z hlediska importu je podíl Ruské federace na mezinárodní směně zboží i služeb více
méně stejný (pohybuje se okolo 1,5 %), v exportu služeb (1,1 % podíl) nedosahuje hodnot
podílu vývozu zboží (2,5 % podíl). (139) Světový průměr převyšuje Rusko pouze v poskytování
dopravních služeb; v komerčních, pojišťovacích a finančních službách výrazně zaostává.
Na druhou stranu RF dováží nadprůměrné množství služeb spojených s cestováním, dále také
komerční a dopravní služby.
135 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 136 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 137 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 138 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 139 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
Graf č. 12: Struktura ruského obchodu se službami v roce 2006 (%)
Export
32,6%
24,7%2,6%
22,6%
1,2%
1,9%
9,8%
1,0%
0,8%0,8%
2,0%
Doprava
Cestování
Služby spojů
Stavební služby
Pojišťovací služby
Finanční služby
Služby IT
Autor. odměny a licenč. poplat.
Jiné podnikatel. sl.
Kulturní a rekreační služby
Státní služby
Import
15,0%
40,8%
2,0%
1,4%
18,9%
1,2%
1,6%
4,5%
10,3%2,0%
2,3%
Zdroj: www.businessinfo.cz
- 36 -
Odvětvovou strukturu zahraničního obchodu Ruska se službami znázorňuje
předchozí graf č. 12. Export byl v roce 2006 tvořen ze zhruba jedné třetiny dopravou, druhou
významnou skupinou bylo cestování (necelých 25 %) a dále pak ostatní podnikatelské služby.
Větší podíl tvořily také stavební služby (necelých 10 %). Z údajů na portálu BusinessInfo (140)
je vidět vývoj podílů uvedených služeb na ruském vývozu od roku 2002 – váha největších
dvou položek (dopravy a cestování) postupně klesala, naopak rostl podíl stavebních
a ostatních podnikatelských služeb. Nejvíce za sledované tři roky 2003-2006 sílil vývoz
služeb výpočetní techniky a informačních služeb (4,6 x), stavebních služeb (4,4 x), finančních
služeb (více jak čtyřikrát), kulturních a rekreačních služeb (téměř čtyřikrát), jiných
podnikatelských služeb a pojišťovacích služeb (přibližně 3,5 x). (141) Pro Rusko je pozitivní
jev, že nárůst exportu služeb není představován jen posílením tradičních služeb, ale
i „intelektuálních služeb“ (podnikatelských, profesionálních, technických, služeb výpočetní
techniky a informačních služeb). (142) Přibližně 12 % připadá v exportu na vědecky náročné
druhy služeb, které navíc postupně posilují. (143)
Graf č. 12 zachycuje také odvětvovou strukturu dovozu služeb do Ruské federace
v roce 2006. Největší podíl připadal na cestování (přes 40 %), téměř pětinu importu tvořily
jiné podnikatelské služby, 15 % doprava a o 5 % méně stavební práce. Nejvyšší tempa růstu
dovozu vykázaly za tři roky (2003-2006) autorské odměny a licenční poplatky (které
zaznamenaly rekordní téměř šestinásobný růst), finanční služby (vzrostly 3,8 x), kulturní
a rekreační služby (ztrojnásobení), stavební služby a dopravní služby (posílily
přibližně 2,5 x).
Pro obchod se Společenstvím nezávislých států, Evropské unie a Asijsko-pacifickým
hospodářským sdružením mají různé druhy služeb odlišnou váhu, jak dokazují statistiky
na portálu BusinessInfo.cz. (144) Sdružení nezávislých států je příjemcem téměř poloviny
ruských služeb spojených s cestováním, důležitý je i podíl dopravy a vyšší je také váha služeb
spojů a státních služeb než u zemí vzdáleného zahraničí. Nižší je naopak podíl stavebních,
pojišťovacích, finančních a jiných podnikatelských služeb. Země Evropské unie se podílejí
méně na obchodu s dopravními službami, jsou však důležitým partnerem Ruska co se týče
importu autorských odměn a licenčních poplatků a jiných podnikatelských služeb, na oplátku
přijímají značnou část ostatních podnikatelských služeb (to neplatí o cestování). Skupina zemí
APEC je největším příjemcem dopravních služeb, služeb spojených s cestováním, služeb
140 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 141 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 142 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 143 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 144 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
- 37 -
výpočetní techniky a informačních služeb, autorských odměn a licenčních poplatků.
Do Ruska z těchto zemí naopak proudí vyšší podíl jiných podnikatelských služeb z Evropské
unie.
Na rozdíl od bilance obchodu se zbožím, která je dlouhodobě v přebytku, bilance
Ruska v obchodu se službami je stále deficitní, i když se pomalu snižuje. Záporné saldo
přetrvává a nesnižuje se u turistických, stavebních, finančních a pojišťovacích služeb,
dopravních služeb a většiny podnikatelských a profesionálních služeb. Největšího deficitu
dosahuje Ruská federace v obchodě se službami týkajících se cestování, které za léta 2002-
2006 představovaly více jak 75 % záporného salda ruského zahraničního obchodu
se službami. (145)
Teritoriální strukturu ruského obchodu se službami znázorňuje graf č. 13.
Nejdůležitějším partnerem pro ruský zahraniční obchod se službami je stejně jako u zboží
Evropská unie. Její váha (i díky přibírání nových členů) neustále stoupá, a tak zatímco roku
2002 měla EU méně jak 30 % podíl na ruském zahraničním obchodu se službami, o čtyři roky
později představovala více jak 40 %. Obchod Ruska s Unií zaznamenal také nejvyšší
dynamiku nárůstu – za zmiňované čtyři roky vzrostl 2,8 x. Zajímavé je, že země EU zůstávají
největším obchodním partnerem Ruska v obchodě se službami, i když odstraníme statistické
zkreslení vyplývající z rozšiřování Evropské unie. Pokud za celé zkoumané období vezmeme
v úvahu 25 členů EU (do východního rozšíření v roce 2004 je totiž ve statistikách pro Unii
145 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
Graf č. 13: Podíl EU, SNS a APEC na obratu zahraničního obchodu se službami RF,
r. 2002 vs r. 2006
Služby r.2002
EU; 29,3%
SNS; 18,0%APEC;
15,7%
Ostatní; 37,1%
Služby r.2006
EU; 40,4%
APEC; 13,6%
Ostatní; 31,3%
SNS; 14,7%
Zdroj: businessinfo.cz + vlastní výpočty
- 38 -
zpravidla započítáno pouze 15 členských zemí), zjistíme, že obrat obchodu se zvýšil 2,2 x
a navíc srovnatelně pro staré i nové členské země Evropské unie. (146)
Váha Společenství nezávislých států a Asijsko-pacifického hospodářského
společenství naopak za sledované období klesala, i když obchod s nimi v absolutním
vyjádření rostl. Na SNS připadá nyní v ruském obchodu se službami méně jak 15 %
a na seskupení APEC ještě o něco méně celkových obchodovaných služeb. Z grafu č. 13 je
patrné, že země vzdáleného zahraničí (mimo SNS) jsou odpovědné za drtivou většinu exportu
a importu služeb ve vztahu k Ruské federaci (mají přibližně 85 % podíl). Zatímco rozvoj
obchodu se službami mezi Ruskem a Evropskou unií vykazoval vysokou dynamiku, obchod
s APEC se za období 2002-2006 zvýšil zhruba o tři čtvrtiny a obchod se zeměmi patřícími
do Společenství nezávislých států přibližně jen o dvě třetiny.
Pokud bychom se zaměřili na služby dodávané a přijímané z jednotlivých zemí, zjistili
bychom, že hlavními obchodními partnery Ruska co se týče obchodu se službami bylo v roce
2006 (podobně jako u obchodu se zbožím) Německo s 8,5 % podílem. (147) Poté následovala
Velká Británie s přibližně stejným podílem (ta od roku 2002 své postavení zlepšovala),
Turecko a Spojené státy s přibližně 8 % podílem (přičemž turecké postavení se výrazně
zlepšilo od roku 2002, váha Spojených států naopak poklesla), okolo 5 % podílu pak dosáhl
Kypr (což znamená nárůst oproti roku 2002) a Finsko (pokles oproti předchozím rokům),
přibližně 4 % připadlo na obchod se Švýcarskem, o něco méně s Francií, zhruba 3 % měla
Čína (oproti roku 2002 to znamená snížení jejího podílu) a Nizozemí (které svoji váhu
na ruském obchodu se službami naopak zvýšilo). (148) Jak uvádí portál BusinessInfo: „na deset
největších partnerských zemí připadalo v roce 2006 56 % celkového obratu služeb se zeměmi
vzdáleného zahraničí.“ (149) Mezi zeměmi Společenství nezávislých států byly
nejvýznamnějšími obchodními partnery v souvislosti se službami (obdobně jako u zboží)
v roce 2006 Ukrajina s téměř třetinovým podílem, Kazachstán s více jak 16 % a Bělorusko
s přibližně 8 %. (150) Ještě jednou bych ocitovala komentář ke statistikám na portále
BusinessInfo: „dohromady na tyto tři země připadalo v roce 2006 56,1 % (…) celkového
obratu služeb se zeměmi SNS“. (151)
Nejvíce ruských služeb směřovalo tedy do zemí vzdáleného zahraničí. První místo
mezi těmito státy připadá Evropské unii, jejíž podíl na importu služeb z Ruska se dynamicky
zvyšoval (od roku 2002 do roku 2006 vzrostl o 184 %, pokud bychom však srovnávali již
146 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 147 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 148 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 149 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 150 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 151 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
- 39 -
od počátku sledovaného období export do všech 25 zemí, výsledek by byl skromnější – růst
o 120 %). (152) Společenství nezávislých států zaujímá druhé místo v pomyslném žebříčku
odbytišť ruských služeb s přibližně 20 % podílem. (153) V rámci zemí SNS se velkého nárůstu
dočkal ruský export služeb do zemí Euro-asijského hospodářského společenství, který se
téměř ztrojnásobil a představuje tak 3,5 % podíl v rámci zemí SNS (statisticky je však
sledování obchodu s tímto seskupením nekonzistentní, protože rok 2006 je zkreslen vstupem
Uzbekistánu – bez něj by se obchod Ruska s EAHS zvýšil jen 2,4 x). (154) Podíl zemí
vzdáleného zahraničí tudíž přesahuje ve zmiňovaném období 80 %, kde přibližně polovina
ruského exportu míří do členských zemí Evropské unie a čtvrtina do zemí APEC. Podíl zemí
SNS a APEC na ruském exportu služeb převyšuje jejich podíl na dovozu služeb do Ruska,
u Evropské unie je tomu naopak.
Hlavní příjemci ruských služeb jsou zobrazeni v grafu č. 14, ze kterého je jasné, že
do deseti nejdůležitějších zemí směřuje polovina ruského exportu služeb. V roce 2006 byly
největšími dovozci ruských služeb Spojené státy americké (jejich podíl přesahoval roku 2006
8 %, což znamenalo mírné zvýšení váhy oproti roku 2002), přibližně o jedno procento méně
připadlo na Německo. Velká Británie přijala téměř 7 % celkového exportu ruských služeb.
Za těmito čtyřmi zeměmi vzdáleného zahraničí se umístila Ukrajina s 5 % podílem
152 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 153 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 154 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
Graf č. 14: Top 10 zemí pro ruský export služeb r. 2006 (%)
Dovozci ruských služeb 8,6%
7,5%
6,9%
5,0%
4,5%
4,1%
4,1%
3,1%2,7%
50,0%
3,5%
USA
Německo
Velká Británie
Ukrajina
Kypr
Švýcarsko
Turecko
Kazachstán
Francie
Čína
Ostatní
Zdroj: www.businessinfo.cz + vlastní výpočty
- 40 -
na dodávkách ruských služeb. Kypr, Švýcarsko a Turecko přijaly více jak 4 % služeb z Ruské
federace. Zajímavé je, že Turecko se ze 2,4 % podílu mezi zeměmi vzdáleného zahraničí
v roce 2002 postupně vyšplhalo na 5,1 % v roce 2006 (oproti roku 2002 vzrostl jeho import
služeb z Ruské federace pětkrát). (155) Na osmém místě skončil s 3,5 % podílem Kazachstán,
za ním následovala Francie (3 %) a desítku zemí uzavírala Čína s méně jak 3 % podílem.
Země lze zkoumat nejen z hlediska jejich členství v SNS, ale i z hlediska dynamiky
vývoje importu ruských služeb. Podíl zemí vzdáleného zahraničí v top desítce a Finska se
od roku 2002 zvýšil až na 54,5 % v roce 2006. (156) Z grafu vyplývá, že nejdůležitějšími
partnery z pohledu ruského exportu služeb mířícího do zemí SNS byly v roce 2006 Ukrajina
(25 % podíl na dodávkách do SNS), Kazachstán (18,2 %) a země nezachycené
v předchozím grafu – Uzbekistán (8,0 %), Tádžikistán (7,6 %) a Bělorusko (které jako jediná
zde uvedená země utrpěla snížení svého podílu). (157) Pět jmenovaných zemí Společenství
nezávislých států odebíralo 65,7 % celkového ruského vývozu služeb do tohoto regionu
v roce 2006. (158) Nejvyšší dynamiku rozvoje importu ruských služeb vykázalo zmiňované
Turecko (pětinásobné zvýšení do roku 2006 oproti roku 2002). Mezi dalšími 30 státy, jež
nedosahují takových vysokých absolutních objemů v obchodu se službami jako top desítka,
zaznamenaly vysokou dynamiku rozvoje importu z Ruské federace Kanada, Irsko
a Tádžikistán. Jejich dovoz vzrostl více jak 4,5 x. (159) Za těmito zeměmi následovaly
Nizozemí a Panama, u nichž dodávky služeb z Ruska vzrostly téměř čtyřikrát, a Česká
republika a Indie, které zaznamenaly více jak ztrojnásobení. (160)
Hlavní poskytovatelé služeb Ruské federaci jsou zachyceni v grafu č. 15, ze kterého je
také vidět, že z deseti nejdůležitějších zemí do Ruska směřuje více jak polovina celkového
dovozu služeb. V roce 2006 bylo prvních pět míst v importu služeb do Ruské federace
obsazeno zeměmi, které nejsou sdruženy v SNS. Největším poskytovatelem služeb bylo
s téměř 9 % podílem Turecko, které navíc své postavení od roku 2002 zlepšuje. Za Tureckem
se umístily Velká Británie (která od roku 2002 také posílila svůj podíl) a Německo
(s přibližně 7 %), jež se i mezi příjemci služeb z Ruska drží v první trojici. Spojené státy
americké a Finsko dovážely roku 2006 do RF objem služeb odpovídající více jak 5 %
celkového importu. Zatímco podíl Spojených států na importu služeb od roku 2002 klesal,
Finsko posilovalo. Za těmito zeměmi, které nejsou členy Společenství nezávislých států, se
jako jediná z této skupiny států umístila Ukrajina s 4,5 % podílem na dodávkách služeb
155 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 156 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 157 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 158 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 159 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 160 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
- 41 -
do Ruska, což oproti roku 2002 znamenalo navýšení. Po ní následoval Kypr (s více jak 4 %
podílem na importu), Egypt a Francie (obě země měly téměř 3 % podíl) a Švýcarsko s 2,6 %,
všechny země navíc svůj podíl od roku 2002 posilovaly. Nejmarkantněji se tak dělo u Kypru
a Egypta, kdy import z Kypru do Ruska vzrostl 3,4 x a egyptské dodávky byly téměř
čtyřnásobně větší. Nejmenší růst z top desítky poskytovatelů služeb Ruskou federaci naopak
zaznamenaly Spojené státy – 23 % zvýšení. (161)
Země lze zkoumat i z hlediska jejich členství v SNS a z hlediska dynamiky vývoje
importu ruských služeb. Pokud bychom hodnotili podíly na celkových dodávkách služeb
do Ruska z pohledu hlavních dvou skupin – SNS a zemí vzdáleného zahraničí, zjistili
bychom, že import z Turecka, Velké Británie a Německa představoval v roce 2006 více jak
26 % ze zemí, jež nejsou členy Společenství nezávislých států. (162) Kdybychom k těmto třem
státům přidali navíc Spojené státy a Finsko, přesahoval by podíl těchto nejvýznamnějších pěti
států jednu třetinu importu služeb ze zemí vzdáleného zahraničí. (163) Ukrajina, člen
Společenství nezávislých států, má v tomto sdružení zemí výsadní postavení – její dodávky
služeb do Ruské federace představují stejný podíl v rámci této skupiny (38,5 % (164)) jako je
161 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 162 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 163 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 164 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
Graf č. 15: Top 10 zemí pro import služeb do Ruska r. 2006 (%)
Poskytovatelé služeb8,8%
7,2%
7,0%
5,5%
5,2%
4,5%
4,3%
2,9%
49,1%
2,6% 2,9%
Turecko
Velká Británie
Německo
USA
Finsko
Ukrajina
Kypr
Egypt
Francie
Švýcarsko
Ostatní
Zdroj: www.businessinfo.cz + vlastní výpočty
- 42 -
součet podílů výše zmíněných pěti zemí vzdáleného zahraničí mezi státy vzdáleného
zahraničí. Její podíl se navíc od roku 2002 v rámci skupiny SNS zvýšil. Po Ukrajině následují
ve Společenství nezávislých států Kazachstán s 14,5 % a Bělorusko s 9,5 % váhou
na celkovém dovozu služeb do Ruské federace v roce 2006. (165) Mezi dalšími třiceti státy, jež
nedosahují takových vysokých absolutních objemů obchodu se službami jako top desítka, ale
přesto patří mezi přední obchodní partnery RF, vykázalo nejvyšší dynamiku rozvoje exportu
do Ruska Irsko – vývoz narostl oproti roku 2002 téměř šestkrát. (166) Po Irsku následovala
Indie (více jak zečtyřnásobení dodávek) a Egypt (již zmiňované zečtyřnásobení dovozu),
za těmito zeměmi vykázaly největší dynamiku růstu vývozu služeb do Ruska Nizozemí, Kypr
a Belgie (třikrát větší ve srovnání s rokem 2002). (167)
2.7 Obchod RF a EU
V předchozích kapitolách byl zahraniční obchod Ruska sledován buď vůči
jednotlivým zemím, anebo vzhledem k uskupení zemí SNS. Evropská unie jako celek nebyla
doposud komplexněji rozebrána. Proto bych se teď zaměřila na export a import zboží mezi
Ruskou federací a Evropskou unií.
2.7.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury
Evropská unie a Ruská federace jsou významnými obchodními partnery. Rusko
je po Spojených státech amerických a Číně na třetím místě v žebříčku zahraničního obchodu
Unie. Roku 1995 činil podle statistik Eurostatu podíl evropské patnáctky na exportu do Ruska
3,1 % a za deset let se zvýšil na 5,3 %. (168) Ruská federace se tudíž stala třetí nejlákavější
zemí pro evropský export. Stejné místo obsadilo Rusko i co se týče dovozů do Evropské unie.
Importy z Ruska do Unie zaznamenaly ještě markantnější vzestup než exporty – ze 4,3 %
podílu roku 1995 na 9,2 % v roce 2005. (169) Je patrné, že obchodní přebytek Ruska
s Evropskou unií od poloviny devadesátých let rostl. Je ovšem nutné vzít v úvahu rozšíření
EU o deset nových členských států roku 2004, bez něhož by byl nárůst podstatně skromnější.
Význam Ruské federace pro Evropskou unii ilustruje následující graf č. 16 hlavních
obchodních partnerů EU-27 v roce 2006, který ukazuje nejen podíl SNS na zahraničním
obchodu Unie, ale i samotnou váhu Ruska v rámci tohoto seskupení. (Za RF se umísťovaly
Kazachstán, Ukrajina a Bělorusko.)
165 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 166 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 167 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 168 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 169 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook.
- 43 -
Obchod s jednotlivými zeměmi Unie vykazoval samozřejmě různou dynamiku.
Za posledních šest let podle dat Eurostatu nejvíce narůstal export komodit do Ruské federace
pocházejících z Polska, Německa, Maďarska, Nizozemí a Itálie. U všech těchto zemí vzrostl
vývoz do Ruska každoročně průměrně o více jak 20 % (u Polska dokonce o 26 %)
za sledované období 2000-2006. (170) V importu z RF zaznamenalo nejvyšší průměrné roční
přírůstky od roku 2000 Nizozemí (téměř 28 %), těsně pod 20 % hranici se dostaly Španělsko
a Belgie. (171)
Graf č. 16: Hlavní obchodní partneři EU v roce 2006 (%)
Zdroj: Eurostat
Zbožová struktura obchodu Evropské unie a Ruské federace se také měnila. Zatímco
v roce 1995 byly podle údajů Eurostatu do Ruska vyváženy stroje a dopravní zařízení (37,5 %
podíl), průmyslové a tržní výrobky (28,8 %) a potraviny, nápoje a tabák (21,1 %); o deset let
později převládly stroje a dopravní zařízení (47,3 %), průmyslové a tržní výrobky (26 %)
a místo potravin, nápojů a tabáku se na třetí místo dostaly chemikálie (14,5 %). (172)
Nejdůležitější komoditou, která se z Unie vyváží do Ruska, jsou dopravní zařízení. Jejich
vývoz má více jak 10 % podíl na celkových unijních dodávkách do Ruska a představuje 68 %
dovozů této komodity do zemí SNS. (173) Eurostat udává, že v období let 2000-2006 vzrostl
každým rokem unijní export dopravních zařízení průměrně o 32 %. (174) V importu z Ruské
170 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 171 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 172 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 173 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 174 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries.
- 44 -
federace do EU hrála vždy rozhodující roli paliva. V polovině devadesátých let tvořila podle
Eurostatu 35,8 % celkového dovozu z Ruska, za deset let vzrostl jejich podíl dokonce
na 66,8 %. (175) (Dovoz ropy z Ruska představuje 80 % importu této komodity ze zemí SNS
do Unie. (176) ) Za Eurostatem sledovaných 6 let (od roku 2000 do roku 2006) posiloval dovoz
ruské ropy ročně průměrně o 19 %. (177) Průmyslové a tržní výrobky sice zůstaly co do podílu
na druhém místě, ale svoji váhu postupně ztrácely. Zatímco roku 1995 činil jejich podíl
27,9 %, o deset let později už jen 10,9 %. (178) Obdobný trend zaznamenaly ostatní skupiny
komodit.
Díky statistikám Eurostatu (179) (za rok 2005) lze zjistit detailněji, v jakých komoditách
patří Rusko k hlavním obchodním partnerům EU. Ve skupině potravinářských produktů
(SITC 0 + 1) je Rusko jedním z největších dovozců evropského masa a masných výrobků,
mléčných produktů a vajec, obilovin a nápojů. V surovinovém vývozu RF do EU (SITC 2)
zaujímá významné místo dřevo (26 % veškerého dovozu dřeva do EU pochází z Ruska (180))
a železná ruda. Ve skupině paliv (SITC 3) je Ruská federace v čele žebříčku nejdůležitějších
dovozců do EU – na prvním místě v surové ropě (29,7 % podíl v této podskupině) a ropných
výrobcích (37,9 % podíl), na druhém místě v dovozu uhlí, koksu a briket a na třetím
v dodávkách plynu. (181) Ze skupiny chemikálií a produktů z nich (SITC 5) Rusko odebírá
velké množství evropské kosmetiky, lékařských a farmaceutických produktů a plastů.
Z Ruské federace se naopak do EU dováží neorganické chemikálie (RF je největším
dovozcem této podskupiny s více jak 20 % podílem (182)) a organické chemikálie. Se skupinou
tržních výrobků (SITC 6) se obousměrně obchodovalo s produkty z papíru a lepenky
a neželeznými kovy, přičemž RF byla největším dovozcem neželezných kovů do EU s více
jak 17 % podílem v této podskupině a druhým největším dovozcem železa a oceli s 18 %
podílem. (183) Ze strojů a dopravního zařízení (SITC 5) se do RF z EU dováží průmyslové
stroje a zařízení, specializované stroje, telekomunikace, kancelářské stroje a počítače,
elektrické stroje (u všech zmíněných skupin je Rusko třetí nejdůležitější odbytovou zemí EU),
dále pak silniční vozidla (kde je významný podíl osobních aut). Ruská federace je třetím
největším odběratelem oblečení a doplňků (skupina průmyslových výrobků – SITC 8)
a profesionálních, vědeckých a řídících materiálů.
175 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 176 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 177 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 178 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 179 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 180 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 181 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 182 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook. 183 Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook.
- 45 -
2.7.2 Rok 2006
Ruská federace zůstává třetím nejdůležitějším obchodním partnerem Evropské unie
i v roce 2006. Podle dat Eurostatu se z Ruska do Unie dováží 10,4 % celkového importu EU
a do Ruska naopak ze zemí Unie směřuje 6,2 % evropského exportu. (184) Narůstá nejen
procentuální podíl Ruska na zahraničním obchodě Evropské unie, ale také deficit prakticky
všech zemí (kromě Dánska a Slovinska) v obchodu se zbožím. Tempu zvyšování dovozu
energií z Ruské federace nestačí rostoucí evropský export strojů a dopravních zařízení. Přesto
export Evropské unie do Ruska zaznamenává za poslední roky větší dynamiku než import
z Ruska (roste téměř o 7 % rychleji). (185) V obchodu se službami dosahuje EU celkově
přebytku, kdy je záporné saldo obchodu s dopravou vyváženo přebytkem obchodu
s cestováním a ostatními službami (především finančními, službami z oblasti počítačů
a informatiky, stavebnictvím a ostatními službami pro podnikatelskou sféru). Ruská federace
tak přijme 3 % z Unie vyvážených služeb a v opačném směru z Ruska směřuje do Unie 2,7 %
veškerých do Evropy dovážených služeb. (186)
V teritoriální a komoditní struktuře nenastaly roku 2006 žádné převratné změny.
Největšími exportéry do Ruska byly Německo (32 % exportu EU), Itálie (11 % podíl)
a Finsko (9 % podíl). (187) Největšími dovozci z Ruska byly opět Německo (21 % celkového
184 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 185 Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries. 186 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 187 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27.
Graf č. 17: Komoditní struktura obchodu RF a EU v roce 2006
Import z EU do RF (%)
potraviny +nápoje;
8,2%
ostatní; 4,0%
chemikálie; 15,1%
průmysl.+tržní zboží;
26,2%
stroje +doprav. zařízení; 46,5%
Export z RF do EU (%)
energie; 66,9%
průmyslové a tržní zboží;
10,6%
suroviny; 3,5%
chemikálie; 2,9%
ostatní; 16,1%
Zdroj: Eurostat + vlastní výpočty
- 46 -
importu do EU), Nizozemí (12 % podíl, import rostl dynamicky po několik let) a Itálie (10 %
podíl). (188) Komoditní struktura obchodu Evropské unie a Ruské federace je ve vývozu
do Ruska jako v předešlých letech tvořena převážně stroji a dopravním zařízením a do Unie se
zpět dováží zejména energie, jak zobrazuje graf č. 17.
Export 27 členských zemí Evropské unie obsahoval téměř z poloviny dodávky strojů
a dopravního zařízení, podstatný podíl vývozu do Ruska byl dále tvořen různým
průmyslovým a tržním zbožím a chemikáliemi. Pro ruský dovoz do EU byly rozhodující
dodávky energií, které představovaly dvě třetiny importu z Ruské federace do Unie. Ostatní
položky nebyly v porovnání s energiemi nikterak významné. Se svým 42 % podílem
v dodávkách zemního plynu a 32 % podílem v dodávkách surové ropy je Rusko na prvním
místě mezi importéry energií do Unie. (189) (S výrazným odstupem za Ruskou federací
následuje Norsko.)
2.8 Obchod RF a ČR
Ruská federace je jednou z prioritních zemí pro Českou republiku. Revolucí
zpřetrhané obchodní vazby se začínají stále více obnovovat a zkvalitňovat. V roce 2007
vzrostl obrat obchodu ČR a RF podle údajů na Ruském serveru zahraničního obchodu o více
jak 14 %, přičemž český export do Ruska se rozvíjel velmi dynamicky (posílil přibližně
o 60 %), import z Ruska zůstal téměř nezměněn, a tak se záporná bilance pro Českou
republiku snížila. (190) Rostoucí zájem českých podnikatelů o kdysi opuštěný ruský trh
ilustruje i věta z článku „Čeští exportéři se ženou do Ruska“ na portále i-RU.cz, který mimo
jiné uvádí, že „Podle průzkumu Hospodářské komory ČR mezi více než čtyřmi sty českých
firem plánuje vývoz svých produktů do Ruska či zemí bývalého Sovětského svazu téměř
třetina tuzemských podniků.“ (191) Jako příklad úspěšného prosazení se na ruském trhu slouží
společnosti Škoda Auto, Hamé a Jablonex.
2.8.1 Vývoj teritoriální a komoditní struktury
Před rokem 1989 představoval SSSR pro Českou republiku nejdůležitějšího
obchodního partnera, postupně se však vzájemné vztahy v zahraničním obchodě narušovaly.
Pro ilustraci tohoto vývoje jsem sestavila následující tabulku č. 6 s údaji za roky 1989, 1995,
2005 a 2006.
188 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 189 Eurostat Press Office: Russia third trade partner of the EU27. 190 Rusimpex: Экспорт и импорт России в 2007 г. (январь – декабрь). Внешняя торговля Российской
Федерации по основным странам. (Export a import Ruska v r. 2007) 191 Jirsová, M., Luňáková, Z.: Čeští exportéři se ženou do Ruska.
- 47 -
Roku 1989 byl Sovětský svaz socialistických republik naším největším odběratelem
(31 % českého exportu) i dovozcem (30 % českého importu). Statistiky pro samotné Rusko
bohužel k dispozici nejsou, takže ve skutečnosti nebyl podíl ruského exportu a importu tak
vysoký. Postupem času se silná vazba mezi oběma státy narušovala a v polovině
devadesátých let představoval ruský dovoz 7,5 % celkového importu do České republiky
a český vývoz do Ruské federace necelá 3 %. Přes více jak sto procentní nárůst objemu
obchodu ČR a RF, jeho váha neustále klesala. O deset let později činil podíl českého exportu
do Ruska necelé 2 % a z Ruska k nám mířilo méně jak 6 % veškerého dovozu. Změny
doznala přirozeně i bilance. Před revolucí jsme do Sovětského svazu více vyváželi, než z něj
dováželi, to se ale brzy změnilo a deficit se nepřestal prohlubovat. Rok 2006 přinesl
ve vzájemném obchodu určité oživení. Pro Českou republiku je zajímavý trend většího
posílování exportu do Ruska než importu.
Zbožová struktura obchodu s Ruskem se také během let výrazně měnila. Pro rok 1989
musíme bohužel vyjít ze statistik shrnujících všechny socialistické země do jedné skupiny
(viz tabulka č. 7 a tabulka č. 8) a další vývoj bude proto ilustrován na skupině SNS.
Tabulka č. 6: Vývoj obchodu RF a ČR (mil CZK, %)
1989 1995 2005 2006 Index ČR
RF Podíl RF Podíl RF Podíl RF Podíl 2006/2005
2005/1995
EX do RF 66439 30,5 % 16726 3,0 % 33646 1,8 % 42509 2,0 % 126,3 201,2
IM z RF 63792 29,7 % 49778 7,5 % 104598 5,7 % 125867 6,0 % 120,3 210,1 Bilance ČR 2647 -33052 -70952 -83358 Zdroj: ČSÚ + vlastní výpočty
Tabulka č. 7: Skupiny SITC – vývoz r. 1989 (mil CZK)
Skupina SITC 0,1 2 3 4 5 6 7 8,9
VÝVOZ
Celkem 10 846 8 000 11 292 293 16 434 48 814 96 563 25 288 Socialistické země 1 991 2 783 3 547 12 6 923 20 905 78 730 17 398 Socialistické země % 18,4 34,8 31,4 4,1 42,1 42,8 81,5 68,8 Nesocialistické země 8 855 5 217 7 745 281 9 511 27 909 17 833 7 890 Nesocialistické země % 81,6 65,2 68,6 95,9 57,9 57,2 18,5 31,2 Zdroj: Statistická ročenka 1990 + vlastní výpočty
- 48 -
Do socialistických zemí (včetně tehdejšího Sovětského svazu) se z ČSFR vyvážely
v porovnání s nesocialistickými zeměmi převážně skupiny SITC 7, 8 a 9. To znamená,
že do těchto zemí mířily československé stroje a dopravní zařízení (téměř z 80 %),
průmyslové spotřební zboží a ostatní komodity (z necelých 69 %). Důležitý byl rovněž export
chemikálií a chemických výrobků; materiálů, meziproduktů a polotovarů (přibližně 42 %).
Ze socialistických zemí k nám před revolucí byly dodávány zejména komodity zařazené
ve skupinách SITC 3, 6, 7, 8 a 9. To znamená, že nás socialistické země oproti
nesocialistickým zásobovaly převážně nerostnými palivy (z 94 %), průmyslovým spotřebním
zbožím a ostatními komoditami (z více jak 70 %), stroji a dopravním zařízením (z více jak
60 %) a materiály, polotovary a meziprodukty (téměř ze 60 %).
Roku 1995 převažovaly v českém exportu (viz tabulka č. 9 na další stránce) do zemí
SNS stroje a dopravní prostředky (přes 30 %), dále byly vyváženy především suroviny,
polotovary a chemické výrobky (méně jak 30 %) a průmyslové spotřební zboží (25 %).
V dovozu ze zemí SNS hrály hlavní roli suroviny, polotovary a chemické výrobky (viz
tabulka č. 9), které tvořily přibližně 96 % veškerých dodávek z těchto zemí. Z toho 66 %
připadalo na minerální paliva. Stroje a dopravní prostředky měly už jen 3,4 % podíl
na importu do České republiky. Během deseti let ve vývozu z ČR do Společenství nezávislých
států posílila skupina strojů a dopravních zařízení (50 % exportu do zemí SNS), důležitým
vývozním artiklem zůstaly tržní výrobky a chemikálie (dohromady přes 35 %), průmyslové
výrobky naopak ztratily na váze (necelých 10 % exportu). V importu ze Společenství
nezávislých států během deseti let své výsadní postavení ještě posílila nerostná paliva (více
Tabulka č. 8: Skupiny SITC – dovoz r. 1989 (mil CZK)
1989 Potra-
vinářské zboží
Suroviny (nepoži- vatelné)
Nerostná paliva
Živočišné a rostlinné
tuky
Chemikálie a chemické
výrobky
Materiály, meziprod.
a polotovary
Stroje a dopravní zařízení
Průmysl. spotřební
zboží a ost.
komodity Skupina
SITC 0,1 2 3 4 5 6 7 8,9
D O V O Z
Celkem 16 435 18 814 37 164 773 20 056 22 369 79 324 19 767 Socialistické země 6 235 7 904 35 045 131 6 716 13 274 50 380 14 101 Socialistické země % 37,9 42,0 94,3 16,9 33,5 59,3 63,5 71,3 Nesocialistické země 10 200 10 910 2 119 642 13 340 9 095 28 944 5 666 Nesocialist. země % 62,1 58,0 5,7 83,1 66,5 40,7 36,5 28,7
Zdroj: Statistická ročenka 1990 + vlastní výpočty
- 49 -
jak 70 % dodávek do České republiky). Nadále významným zůstal import surovin
a polotovarů (obě skupiny okolo 10 %). Dovoz strojů a dopravních zařízení si udržel stabilní,
byť nízký podíl (3 %).
Dále bych opustila skupinu Společenství nezávislých států jako celek, která mi
posloužila pro větší relevantnost srovnávání údajů roků 1989 a 1995, a rozebrala bych
komoditní strukturu obchodu Ruské federace s Českou republikou v roce 1995, 2005 a 2006.
Graf č. 18: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 1995 (%)
Vývoz z RF do ČR
0,1% 8,7%
77,2%
2,0%
8,7%3,1%
2
3
5
6
7
8
Dovoz do RF z ČR
1,1%
0,5%
28,0%
30,7%
12,9%
8,2%
2,7%
15,7%
0
1
2
4
5
6
7
8
Zdroj: ČSÚ: Statistická ročenka ČR 1996. + vlastní výpočty
Tabulka č. 9: Skupiny SITC – SNS r. 1995 (mil CZK)
SNS 1995 % Dovoz 58423 Zemědělské a potravinářské zboží 132 0,2 % Suroviny, polotovary a chemické výrobky 55888 95,7 % z toho: Minerální paliva a příbuzné materiály 38539 66,0 % Stroje a dopravní prostředky 2014 3,4 % Průmyslové spotřební zboží 389 0,7 % Vývoz 26218 Zemědělské a potravinářské zboží 4077 15,6 % Suroviny, polotovary a chemické výrobky 7141 27,2 % z toho: Minerální paliva a příbuzné materiály 305 1,2 % Stroje a dopravní prostředky 8393 32,0 % Průmyslové spotřební zboží 6607 25,2 %
Zdroj: ČSÚ + vlastní výpočty
- 50 -
Roku 1995 byly v českém exportu do Ruské federace (viz graf č. 18 na předchozí
stránce) nejvíce zastoupeny skupiny SITC 7 a 8, tj. stroje a dopravní prostředky (28 %)
a různé průmyslové výrobky (přes 30 %), které ve vývozu do Ruska zaujímaly vyšší podíl než
v celkových dodávkách do Společenství nezávislých států. O polovinu menší podíl připadl
na potraviny a živá zvířata (téměř 16 %) a tržní výrobky (zhruba 13 %), které tak měly menší
váhu ve srovnání s obchodem se seskupením SNS. Významný byl také import českých
chemikálií a chemických výrobků (více jak 8 % podíl). V ruském exportu do České republiky
tradičně převažovala minerální paliva (přes 77 % veškerých dodávek), což představovalo
o více jak 10 % vyšší podíl než v exportu zemí SNS do ČR. Necelých 9 % pak tvořily ostatní
suroviny (SITC 2) a tržní výrobky (SITC 6). Jiné zde nezmíněné skupiny zboží měly
zanedbatelný podíl na obchodu obou zemí.
Struktura ruského obchodu s Českou republikou se za deset let poněkud změnila.
Ve vývozu Ruské federace do České republiky ještě posílila váha skupiny SITC 3 –
minerálních paliv, ale vzrostl například i podíl chemikálií a chemických výrobků
a průmyslového zboží. Import z České republiky do Ruska se stal jednostrannějším. Za deset
let jsme se zaměřili především na stroje a dopravní zařízení, výrazně pak poklesl dovoz
českých průmyslových výrobků a potravin a živých zvířat.
Podíl jednotlivých skupin SITC na exportu z Ruské federace do Česka roku 2005
ilustruje graf č. 18 na následující stránce. Skupina SITC 3, tedy nerostná paliva, tvořila roku
2005 přes 80 % veškerých dodávek z Ruska do naší země. Za deset let tak minerální paliva
ještě upevnila svoje již výsadní postavení. S velkým odstupem za palivy následovaly ostatní
suroviny (6,3 %) a tržní výrobky (5,8 %). Obě předešlé skupiny během deseti let ztratily pár
procent a zaznamenaly tak oproti roku 1995 pokles váhy v ruském exportu do Česka.
Chemikálie s 4 % podílem roku 2005 naopak své postavení za deset let zhruba o dva
procentní body zlepšily. Dodávky ruských strojů a přepravních zařízení si zachovaly přibližně
nezměněný podíl (více jak 3 %).
Graf č. 19 zobrazuje i strukturu českých dodávek do Ruské federace. Ty jsou oproti
ruskému exportu méně jednostranné, i když také zde má velkou převahu jedna skupina
komodit – stroje a přepravní zařízení představují téměř polovinu ruského importu z České
republiky. Za desetiletí se ukázal jasný trend růstu podílu vývozů českých strojů a dopravních
zařízení do Ruska. V roce 1995 představovala tato skupina komodit necelých 30 %, o deset let
později již tvoří téměř polovinu dodávek z ČR do RF. Náš export tudíž ztrácí na diverzifikaci.
Za skupinou SITC 7 následují dodávky tržních výrobků, které představují zhruba čtvrtinu
dovozu (za deset let jejich váha vzrostla). Přibližně 10 % pak připadá na různé průmyslové
výrobky (SITC 8), které oproti roku 1995 výrazně snížily svůj podíl (zhruba o 20 %)
- 51 -
na celkových českých dodávkách do Ruska. Z dalších skupin mají větší podíl už jen SITC 5 –
chemikálie a chemické výrobky, které během let upevňují své postavení, a SITC 0 – potraviny
a živá zvířata, jež naopak oproti roku 1995 výrazně poklesly. Ve vývozu z Ruska do České
republiky prakticky chyběly průmyslové výrobky, potraviny a nápoje, tuky, oleje a vosky.
Rok 2006 nepřinesl ve zbožové struktuře obchodu obou zemí žádné radikální změny.
Ruský export do ČR stoupnul oproti předešlému roku zhruba o 20 %, český import do Ruské
federace dokonce o více jak 26 %. (192) V exportu Ruské federace do naší země ještě mírně
posílil podíl nerostných paliv (na 81,8 %), o půl procenta vzrostl také podíl tržních výrobků
a nepatrně i průmyslových výrobků; ostatní skupiny zaznamenaly pokles svojí váhy
v celkovém ruském vývozu. (193) V dovozu z České republiky do Ruska také posílila hlavní
skupina komodit. Dovoz strojů a přepravních zařízení tudíž tvoří více jak polovinu českých
dodávek do Ruské federace. (194) O více jak půl procentního bodu vzrostla váha průmyslových
výrobků, podíly ostatních skupin zůstaly buď bez větších změn, nebo poklesly (nejvýraznější
pokles byl zaznamenán u SITC 0 – potravin a živých zvířat – a SITC 2 – surových materiálů,
tyto skupiny vykázaly dokonce absolutní pokles). (195)
192 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. 193 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. 194 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006. 195 Český statistický úřad: Struktura zahraničního obchodu podle tříd SITC, rev. 3 za leden až prosinec 2006.
Graf č. 19: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 2005 (%)
Dovoz z ČR do RF
3,7
14,2
47,9
10,0
21,2
1,11,4
0
1
2
5
6
7
8
Vývoz z ČR do RF
80,3
4,0
5,8 3,3 0,3 6,3
2
3
5
6
7
8
Zdroj: www.czso.cz + vlastní výpočty
- 52 -
2.8.2 Obchod se službami
Vzájemný obchod Ruské federace a České republiky se službami se v posledních
letech rozvíjel dynamicky, přesto však stále nedosahuje velkých objemů. Obrat obchodu
vzrostl téměř třikrát, srovnáme-li objemy roku 2006 s rokem 2002 (i když oproti roku 2005
nastalo zpomalení a import do Ruské federace dokonce v meziročním srovnání poklesl). (196)
Podíl ruského exportu služeb na celkovém exportu zboží a služeb do České republiky v roce
2006 přesáhl 3 %, podíl importu služeb z ČR do RF na celkovém importu zboží a služeb činil
více jak 20 %. (197) Rusko má v obchodu se službami s Českou republikou na rozdíl od zboží
záporné saldo.
Změny v odvětvové struktuře exportu služeb z Ruské federace do České republiky
svědčí o rostoucí diverzifikaci. Strukturu obchodovaných služeb roku 2006 v procentech
zobrazuje graf č. 20. V roce 2006 připadal v ruském vývozu služeb do ČR největší podíl
na stavební služby (24,2 %), dopravu, cestování a jiné podnikatelské služby (všechny tři
uvedené položky činily více jak 20 %). Od roku 2003 rostly dynamicky nejen tradiční služby
(cestování, dopravní a stavební služby), nejvíce však posiloval export netradičních služeb,
i když z malého počátečního objemu. Autorské odměny a licenční poplatky vzrostly více než
dvěstěkrát, státní služby bezmála sedmdesátkrát, služby výpočetní techniky a informační
služby téměř osmkrát a jiné podnikatelské služby 2,5 x. (198) Útlum zaznamenaly pouze
finanční služby. V exportu ruských služeb do České republiky od roku 2002 tak mírně klesal
podíl dopravy, cestování, finančních a kulturních a rekreačních služeb, rostla naopak váha
služeb výpočetní techniky a informačních služeb (které z 2,5 % roku 2002 kontinuálně
zvyšovaly svůj podíl až na 9 % roku 2006), jiných podnikatelských služeb a nepatrně i podíl
státních služeb na celkovém exportu. (199)
Graf č. 20 zachycuje také strukturu dovozu českých služeb do Ruské federace.
V importu služeb do Ruska zaujímalo v roce 2006 přes polovinu cestování (53,8 %), s velkým
odstupem za cestováním následovaly stavební služby (přibližně 17 %), jiné podnikatelské
služby (téměř 9 %) a doprava (6,5 %). Tradiční služby (cestování, stavební služby a doprava)
tudíž tvoří více jak tři čtvrtiny importu služeb z ČR do Ruska. V dovozu českých služeb
do RF zaznamenal větší pokles od roku 2002 pouze podíl cestování a jiných podnikatelských
služeb; váha stavebních služeb, dopravy, pojišťovacích služeb, služeb výpočetní techniky
a informačních služeb, autorských odměn a licenčních poplatků naopak rostla. (200) Od roku
196 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 197 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 198 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 199 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 200 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci.
- 53 -
2003 se nejrychleji rozvíjely finanční služby (vzrostly z 1 tisíce USD na téměř 12 tisíc, i když
oproti roku 2005 se v následujícím roce projevil pokles), autorské odměny a licenční poplatky
(více jak 120 x), služby výpočetní techniky a informační (32 x), pojišťovací služby (20 x),
kulturní a rekreační služby (4,2 x), dopravní služby (3,6 x) a stavební služby (2,8 x). (201)
Z rozboru odvětvové struktury obchodu se službami mezi Ruskou federací a Českou
republikou je patrné, že se mírně liší od obchodu s ostatními zeměmi. Doprava v obchodě
mezi těmito dvěma státy není tak významná jako v obchodě Ruska celkově. V ruském exportu
do Česka jsou méně zastoupeny pojišťovací, finanční a kulturní a rekreační služby.
Důležitější jsou naopak stavební služby, služby výpočetní techniky a informační služby.
V českém importu do Ruské federace hrají významnější roli cestování, stavební služby
a autorské a licenční poplatky; dovoz jiných podnikatelských služeb, pojišťovacích
a finančních služeb však zaostává.
2.8.3 Ropa a zemní plyn
Dovoz ruské ropy a zemního plynu je pro Českou republiku velmi důležitý. Nerostná
paliva tvoří okolo 70 % veškerého importu Ruské federace do ČR. Ruská ropa představuje
přibližně 90 % (202) dodávek této energetické suroviny do Česka. Ruský zemní plyn pak
zaujímá tři čtvrtiny naší spotřeby plynu. (203)
201 BusinessInfo.cz: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. 202 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 203 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost.
Graf č. 20: Odvětvová struktura obchodu se službami mezi RF a ČR v roce 2006 (%)
Export
20,6%
20,8%
2,8%
20,6%
0,4%0,5%
24,2%
0,5%
0,1%0,5%
9,0%
Doprava
Cestování
Služby spojů
Stavební služby
Pojišťovací služby
Finanční služby
Služby IT
Autor. odměny a licenč. poplat.
Jiné podnikatel. sl.
Kulturní a rekreační služby
Státní služby
Import6,5%
53,8%
0,3%
3,1%
8,8%
0,7%
0,8%
6,4%
17,1%
2,5%
Zdroj: www.businessinfo.cz + vlastní výpočty
- 54 -
Ačkoli je naše závislost na ruských energetických dodávkách vysoká, ostatní země
střední Evropy (Slovensko, Maďarsko a Polsko) jsou na tom z tohoto hlediska ještě hůře.
Podle statistik uvedených ve článku „Rusko jako energetická mocnost“ na portálu i-RU.CZ (204) je například slovenská spotřeba ropy a zemního plynu téměř ze 100 % kryta dodávkami
z Ruska, polská a maďarská spotřeba zemního plynu je ruskými energetickými surovinami
kryta z 90 %. Menší závislosti na ruských dodávkách vděčí Česká republika importům plynu
z Norska a ropovodu z Ingolstadtu, jimž proudí ropa převážně z Ázerbájdžánu a také
z Kazachstánu, Alžírska a Libye. (205)
Se závislostí na ruských energetických dodávkách se však potýká celá Evropská unie,
jak už bylo zmíněno v rozboru zahraničního obchodu EU a RF. Tato závislost by se mohla
v budoucnosti ještě zvýšit kvůli postupnému vyčerpání ložisek v Severním moři. Proto se
Evropská unie (a tím i Česká republika) snaží podporovat rozvoj alternativních zdrojů energie
(především těch obnovitelných) a technologie a programy umožňující úspory energií.
Do budoucna je navíc zásadní definovat společnou energetickou politiku, která by Evropské
unii přinesla lepší vyjednávací pozici s Ruskem (nejednotná EU je v očích Rusů chápána jako
slabý obchodní partner), sjednotila by cíle, jichž chce EU na tomto poli dosáhnout, definovala
by účinné nástroje a celkově by soustředila pozornost na výzvy energetické problematiky. Ke
vztahům s Ruskem je potřeba přistupovat koncepčněji a zdůrazňovat oboustrannou závislost,
jak uvádí ve svém článku „Ropa a plyn jako politická zbraň“ pro Hospodářské noviny
Alexandr Vondra. (206)
2.8.4 SWOT analýza
Silné stránky českých podnikatelských subjektů v obchodě s Ruskou federací jsou
nezanedbatelné. Čeští podnikatelé mají s ohledem na ruský trh komparativní výhody oproti
jiným soutěžitelům, které jsou dány především dlouhodobou tradicí obchodu a z ní
vyplývající znalostí trhu, obchodních partnerů a jazyka; zájmem ČR o rozvíjení hospodářské
spolupráce, který je ztělesněn podporou exportu do RF; dobrým jménem českého zboží
v Rusku; solidní technologickou úrovní výroby; výhodným poměrem kvality a ceny
produkce; dobrou pozicí v určitých regionech RF. O výše zmíněnemé svědčí například úryvek
z rozhovoru s Maximem Khametem, exportním ředitelem české firmy Favey působící ve
farmaceutickém průmyslu, který říká: „České firmy v branži mají v Rusku dobrou image,
vládne o nich povědomí, že nabízejí kvalitní výrobky za rozumnou cenu.“ (207) Čínská
204 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 205 Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. 206 Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 207 Exportér č. 4, duben 2007, HN, str.12.
- 55 -
produkce je podlě něj sice levnější, ale „zákazník přesto žádá spíše prověřenou kvalitu, která
se neustále zvyšuje. Navíc ve střední Evropě jsme flexibilní a dá se s námi jednodušeji
domluvit.“ (208)
Pro české podnikatelské subjekty se otevírá i mnoho nových příležitostí. V prvé řadě
máme možnost hrát roli prostředníka mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Ruští vývozci
totiž vidí v českých podnikatelích prostředníky pro expanzi na západní trhy. („Češi jsou
adaptabilnější ve vztahu k Rusku.“ (209)). To dokládá například plánované zřízení ruského
vědeckého centra v Ostravě na výzkum v oblasti metalurgie, které má komercializovat
teoretické vědomosti ruských expertů a působit jako „předsunutá ruská pozice v Evropské
unii.“ (210) Dále je zde možnost těžit z dynamického ekonomického vývoje ruské ekonomiky,
z postupujících strukturálních reforem, z probíhající modernizace výrobní základny
a zavádění nových technologií, z rozvoje dopravní a telekomunikační infrastruktury. Lépe
proniknout na ruský trh by mohli čeští podnikatelé i díky postupnému otevírání ekonomiky
motivovaného snahou o vstup do WTO (Rusko by si přálo vstoupit do Světové obchodní
organizace co nejrychleji, ale zatím se jako nejbližší možný termín jeví konec roku 2008. (211))
Rusko také láká zvýšenou platební a investiční schopností a růstem příjmů obyvatelstva.
Byly identifikovány mnohé slabé stránky českých podnikatelů, které jsou stále více
potlačovány. Jsou to nedostatek kapitálu, nedostatečné povědomí o realitách ruského trhu
a předsudky, nevyvážený obraz Ruské federace v médiích, nižší inovační úroveň v některých
oborech, nedostatečné seskupování firem za účelem podnikání a rezervy ve zlepšování vztahů
v politické oblasti.
Největší překážkou je nedostatečná kapitálová vybavenost a tudíž omezená možnost
nabízet zboží s odkladem platby nebo na splátky, leasing anebo na úvěr. Tato nevýhoda je
tlumena státní podporou exportu. Česká exportní banka poskytuje úvěry se státní podporou
(ČEB uvádí, že exportní a investiční úvěry do Ruska představují zhruba 20 % celkových
bankou poskytnutých úvěrů (212)) a Exportní garanční a pojišťovací společnost nabízí pojištění
se státní podporou. O tyto služby je mezi exportéry do Ruské federace čím dál větší zájem,
o čemž svědčí i vysoký podíl pojištění u EGAP. V roce 2007 mělo pojištění pro ruský trh
38 % podíl na celkovém úhrnu poskytnutého pojištění exportních úvěrů. (213) Také povědomí
o možnostech a realitách ruského trhu, které bývalo značně omezené a kde hrály velkou roli
208 Exportér č. 4, duben 2007, HN, str.12. 209 Exportér č. 5, květen 2005, HN, str.18 210 Sarišvili, G.: V Ostravě vybudujeme vědecke centrum. 211 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 212 Stolár, J.: Česká exportní banka hraje v obchodu s Ruskem významnou úlohu. 213 Parízek, P.: Nejslibnější trh pro Čechy je Rusko.
- 56 -
předsudky při zpracovávání trhu, je cíleně zvyšováno. Existuje tu nejen oficiální portál pro
podnikání a export BusinessInfo, ale například portál i-RU.CZ – první podnikatelský,
analytický portál pro ruskojazyčnou hospodářskou spolupráci, kde je možné nalézt mnoho
podrobných informací o ruském trhu. Rozvoj takovýchto portálů by měl zároveň odstranit
nevyvážený obraz Ruska v médiích. Překážkou pro české podnikatele v Rusku by mohla být
nižší inovační úroveň v některých oborech, což je řešeno národním programem Ministerstva
průmyslu pro podporu výzkumu a vývoje a nadnárodním Operačním programem Podnikání
a inovace. Na nedostatečné seskupování firem pro účely podnikání reaguje Exportní strategie
České republiky na léta 2006-2010, která klade důraz na rozvoj vývozních aliancí.
Nedostatečné využívání zlepšování vztahů politickou cestou bylo částečně odbouráno
vstupem České republiky do Evropské unie (zájmy evropských podnikatelských subjektů, tj.
podnikatelů členských zemí EU, jsou při jednání se třetími zeměmi zastupovány Evropskou
komisí) a založením společné Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou
a vědeckotechnickou spolupráci. Tato komise má za úkol „projednávat a řešit aktuální klíčové
otázky vzájemných vztahů.“ (214)
I když je ruský trh perspektivní, vyskytují se zde určité jevy, které by mohly
potenciální investici ohrozit. Stručně bych uvedla výčet alespoň těch nejzávažnějších hrozeb.
Jsou to malá jistota udržení dlouhodobě vysokých temp růstu ekonomiky; v řadě odvětví
vysoká koncentrace trhu a monopoly; vysoká míra zasahování státu do ekonomiky
a administrativní překážky; silná závislost vývozu na surovinách, nedostatečná diverzifikace
ekonomiky a zaostávání strukturální přestavby; málo rozvinutá infrastruktura; zdlouhavé,
neprůhledné a drahé obchodní procedury a vysoké transakční náklady vstupu na trh;
porušování principu národního zacházení v některých odvětvích služeb a tendence
protěžování ruských výrobců; nedostatečná vymahatelnost práva a ochrana duševního
vlastnictví; legislativní odlišnosti v regionech; málo rozvinutý bankovní trh; nejisté vlastnictví
zdrojů (zvláště přírodních) a nepřehledné majetkové vztahy; nedostatek informací pro
zahraniční investory; nestabilita a nejistota v legislativě a regulacích (zdanění, cla,
administrativní systém); vysoký podíl šedé ekonomiky (uvádí se dokonce až 80 % (215))
nerovnoměrné rozdělení bohatství mezi regiony a v neposlední řadě také „propojení
úřednictva s byznysem.“ (216) Obchod s Ruskou federací je tudíž spojen se značnými
politickými a komerčními riziky.
214 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 215 Vlček, R.: Český dům v Moskvě je nástupištěm našich firem v Rusku. 216 Primakov, J.: Rok velkých změn.
- 57 -
2.8.5 České investice a priority pro export
Čeští investoři mají zájem o ruský trh. Podle odborného odhadu zde působí přes 100
komerčních organizací se 100 % českým kapitálem, asi 250 organizací s podílovou účastí
českého kapitálu, 100 filiálek českých společností a 200 zastoupení českých společností. (217)
Celkový objem českých investic byl k 30. červnu 2006 podle údajů Federální služby státní
statistiky Ruské federace 93,8 milionů USD. Z článku „Čím je Rusko jedinečné“ (218)
na portálu i-RU.CZ vyplývá, že Česká republika má nižší než 1 % podíl na evidovaných
přímých zahraničních investicích v Ruské federaci. (Naopak největšími investory v RF jsou
Kypr, Nizozemí a Lucembursko. (219)) Nejvíce investic do Ruska přilákalo zpracovatelské
odvětví, těžba nerostných surovin a finanční sektor.
Českým podnikatelským subjektům se vyplatí soustředit se na určité obory a regiony
Ruské federace, které jsou z našeho hlediska slibné. Nejperspektivnějšími sektory jsou pro
české vývozce energetika a těžba surovin (zpracování ropy, těžba uhlí, modernizace tepelné
a jaderné energetiky, distribučních sítí, komunální energetiky); hutnictví a kovovýroba;
informační technologie a telekomunikace (mobilní pokrytí, internetové služby, technologie
přenosu dat v dopravě, energetice); stavebnictví (infrastruktura, ekologické stavby,
revitalizace bytového fondu); dopravní infrastruktura a dopravní prostředky; zemědělsko-
potravinářský sektor, kde je 20 % výrobků z dovozu (220) (potravinářské stroje a materiály,
balicí stroje, obalové materiály, stroje ke zpracování obilnin); chemie (plasty, barviva a laky,
moderní technologie); investiční strojírenství (linky těžkých obráběcích strojů, zařízení
pro těžbu, cihlářské a sklářské linky, stroje pro dřevozpracující průmysl). (221) Všechny
uvedené oblasti je nutné modernizovat. Také sektor služeb zůstává zatím z hlediska českých
podnikatelů nevyužit. Oblast regionální spolupráce je podporována zejména v Sankt
Petěrburku, Soči (i díky chystané zimní olympiádě roku 2014 (222)), Sverdlovské a Omské
oblasti, Tatarstánu a jiných regionech. Například vzájemný obchod České republiky
a Sverdlovské oblasti vzrostl od roku 2000 za pět let více jak sedmkrát, do Čech míří z této
oblasti z 80 % barevné a nebarevné kovy a 10 % připadá na strojírenskou produkci, na střední
Ural pak české podniky vyvážejí převážně zařízení a obráběcí stroje. (223)
217 BusinessInfo.cz: Souhrnná teritoriální informace Rusko. 218 Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. 219 Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. 220 Exportér č. 5, květen2005, HN, str.15 221 MPO: Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Ruské federaci. 222 Stingl, T.: Obchodní rada Ruské federace v ČR: Vydělejte na olympiádě v Soči. 223 I-ru.com: Внешнеторговый оборот между Чехией и Средним Уралом в 2006 году составит около 75
миллионов долларов США, считают в свердловском правительстве. (Obrat ZO mezi ČR a Středním Uralem v r. 2006 činil podle sverdlovské vlády okolo 75 mil USD.)
- 58 -
Závěr
Shrnutí
Celá ruská ekonomika a tudíž i komoditní a teritoriální struktura zahraničního
obchodu Ruské federace zaznamenaly od poloviny devadesátých let 20. století do současnosti
nemalé změny. Radikální přeměnu nastartoval již proces liberalizace zahraničního obchodu
po rozpadu SSSR.
Vývoj ekonomiky Ruské federace byl za poslední dekádu celkově pozitivní.
To dokazují například data Světové banky sledující vývoj v Rusku od roku 1995 pomocí
hlavních makroekonomických indikátorů. Hlavní ukazatel – hrubý domácí produkt –
posiloval během desetiletí průměrně o 4,4 % ročně a absolutně tak vzrostl téměř dvakrát (roku
2006 dosáhl HDP na obyvatele nejvyšší úrovně od roku 1989). Inflaci se podařilo časem
zkrotit ze závratných 197,5 % na 12,7 % měřeno indexem spotřebitelských cen.
Nezaměstnanost se také snižovala. Státní rozpočet se dostal z deficitu do přebytku, zvyšoval
se podíl hrubých domácích úspor na HDP a posiloval čistý příliv přímých zahraničních
investic. Struktura ekonomiky se pozvolna přibližovala struktuře vyspělých zemí – podíl
zemědělství na tvorbě HDP klesal, podíl průmyslu a služeb rostl. Spotřební výdaje
domácností vykazovaly rostoucí tendenci, zatímco vládní výdaje na spotřebu v poměru
k HDP klesaly. Investice do fixního kapitálu rostly a směřovaly zejména do energetického
sektoru, do obchodu, dopravy a stavebnictví.
Zahraniční obchod Ruska se za sledovaných deset let rozvíjel velmi dynamicky. Podíl
Ruské federace na světovém exportu se zvyšoval a roku 2005 dosáhl 3,2 %, podíl
na světovém importu se prakticky neměnil a pohyboval se i po deseti letech stále nepatrně nad
1 %. Export posiloval ročně o více jak 7 % celých deset let a jeho podíl na ruském HDP
se tudíž vyšplhal na 35,3 % v roce 2005. Import zboží a služeb rostl dokonce rychleji než
export, 8 % ročně, a jeho podíl na HDP přesáhl 20 %. Aktivum obchodní bilance Ruské
federace vykazuje tedy rostoucí tendenci a ruské devizové rezervy se tím pádem zvyšují.
Kromě toho také směnné relace se pro Rusko vyvíjely velmi příznivě, hodnota exportu oproti
hodnotě importu rostla.
Dobrý výkon ekonomiky Ruské federace je navíc podporován pro Rusko příznivým
vývojem cen ropy na světových trzích. Ceny ropy významně ovlivňují ruský zahraniční
obchod a tím i celou ekonomiku. Ruská federace je totiž největším světovým producentem
a exportérem zemního plynu a druhým největším producentem a exportérem ropy na světě.
- 59 -
Od poloviny devadesátých let 20. století ceny ropy na světových trzích vykazují rostoucí
tendenci a nedávno pokořily sto dolarovou hranici za barel. Průměrná cena ropy „URAL“
za barel tak roku 2006 překročila 61 USD. Ruská závislost na cenách ropy nicméně není
fatální. Odborníci odhadují, že i kdyby došlo k poklesu cen této suroviny, Rusko by
dosahovalo poměrně solidního hospodářského růstu. Navíc pokud ceny ropy přesáhnou
určitou hranici, přebytek se ukládá do Stabilizačního fondu a v něm uložené rezervy bude
možno využít v budoucnu při případném zlevnění ropy.
Z teritoriálního hlediska se zahraniční obchod Ruské federace stále více zaměřuje
na země vzdáleného zahraničí, tj. na země nepatřící do Společenství nezávislých států. Podíl
těchto států na ruském exportu se po deset let zvyšoval až na dnešních 86 %. Dovozy ze zemí
vzdáleného zahraničí vykazovaly stejnou tendenci a za desetiletí se vyšplhaly zhruba na 83 %.
Ruská federace dosahuje navíc s těmito státy kladné obchodní bilance, která se nadále
zvyšuje. Na rozdíl od zemí vzdáleného zahraničí, obchodní vazby Ruska se členy
Společenství nezávislých států slábnou. Během desetiletí docházelo ke snižování podílu
těchto zemí až na 14 %. Import klesal ještě rychleji až na úroveň 19 %. Ruská obchodní
bilance se tudíž se státy SNS dostala z mírného deficitu do narůstajícího přebytku.
Nejdůležitějšími ruskými obchodními partnery ze zemí sdružených v SNS jsou Ukrajina, jejíž
váha klesá, Bělorusko a Kazachstán, jejichž podíly na ruském exportu a importu rostou.
Nejdůležitějším kontinentem pro ruský obchod je Evropa (a to dokonce i bez
členských států SNS – Běloruska, Ukrajiny a Moldavska). Její podíl na ruském exportu stále
stoupá, u dovozu je situace opačná. Nejvýznamnějšími obchodními partnerem jsou pak státy
Evropské unie. Německo, Švýcarsko, Itálie, Nizozemí jsou zásadními trhy pro ruský export,
přijímají více jak 35 % ruských dodávek. Německo, Itálie, Francie a Finsko jsou zase
největšími dovozci do Ruské federace. Se všemi zmiňovanými evropskými státy má Ruská
federace zvyšující se kladnou obchodní bilanci. Rusko se snaží o snížení jednostranné
teritoriální orientace na evropské státy, zejména Asie láká ruské exportéry. Asie je druhým
nejvýznamnějším obchodním partnerem pro Ruskou federaci. V exportu si po celé desetiletí
udržela svůj zhruba 20 % podíl a v importu se její postavení výrazně zlepšilo na úkor
ostatních oblastí. Z asijských zemí nečlenů SNS pochází okolo 27 % veškerého dovozu
do Ruské federace. Nejdůležitějšími partnery pro ruský zahraniční obchod byly Čína,
Japonsko, Jihokorejská republika a Turecko. V obchodě s Čínou a Tureckem vykazuje RF
rostoucí obchodní přebytek. Tak tomu bývalo přibližně do roku 2004 i v zahraničním obchodě
s Jihokorejskou republikou a Japonskem. Posléze se však situace změnila a Rusko má s těmito
státy stále vyšší deficit. Podíl Ameriky na ruském zahraničním obchodě za poslední desetiletí
spíše klesal a to především z hlediska ruského exportu. Na prvním místě v dovozu i vývozu
- 60 -
jsou Spojené státy, i když jsou doháněny dalšími zeměmi (např. Brazílií). Bilance ruského
obchodu s USA je kladná. Afrika není pro ruský zahraniční obchod příliš významná, zaujímá
zhruba 1 % v ruském exportu i importu. Více jak polovina ruského zboží mířícího na tento
kontinent je určena pro Egypt. Rovněž Austrálie a Nový Zéland nemají v ruském zahraničním
obchodu velkou váhu, ta navíc klesá.
Pokud bychom se zaměřili na jednotlivé země (bez rozdílu jejich členství či nečlenství
v SNS), které byly hlavními obchodními partnery Ruské federace, zjistili bychom, že se
situace za sledované desetiletí poměrně výrazně změnila. Zatímco v polovině devadesátých
let směřovalo nejvíce ruského exportu na Ukrajinu, do Německa a do Spojených států
amerických, během desetiletí se v hlavní trojici příjemců ruského zboží a služeb udrželo
jenom Německo a přibyly Nizozemí a Itálie. Pořadí top importérů do RF se také měnilo.
V polovině devadesátých let byly v popředí Ukrajina, Německo, Kazachstán a USA. Během
následující dekády si Německo a Ukrajina svoje výsadní postavení udržely, ale za nimi se
umístily asijské země – Čína, Japonsko a Korea. Dovozy z Číny a Jižní Koreje vykazují navíc
rostoucí trend.
Nejvíce investic do Ruské federace plynulo z členských zemí Evropské unie (Velké
Británie, Nizozemí, Německa, Lucemburska, Kypru). Dalšími velkými investory byly státy se
silnou ruskou komunitou, která začíná investovat doma zisky, které v předešlých letech ze své
vlasti vyvezla. Za evropskými státy tak v žebříčku významných investorů v RF figurují
offshore země jako Panenské ostrovy a Bahamy.
Komoditní struktura exportu a importu Ruské federace se za poslední dekádu příliš
nezměnila. V importu do Ruské federace během desetiletí ještě posílila hlavní skupina –
stroje, zařízení, dopravní prostředky, které tvoří zhruba polovinu veškerých dodávek.
Potravinářské výrobky a zemědělské suroviny se udržely na druhém místě, i když jejich podíl
klesl téměř o polovinu. Nárůst naopak zaznamenal import produkce chemického průmyslu
a kaučuk.
V exportu byla situace obdobná – hlavní vývozní skupina za deset let posílila své
výsadní postavení. V polovině devadesátých let byly v ruském vývozu nejpočetněji
zastoupenou skupinou minerální produkty a jejich váha po celou dobu posilovala až na 65 %
podíl. V roce 1995 byly druhou důležitou skupinou kovy, drahokamy a výrobky z nich.
Za deset let však jejich váha na ruském exportu klesala. Obdobný vývoj zaznamenal vývoz
strojů, zařízení a dopravních prostředků a chemikálií a chemických produktů. Nejvýrazněji
klesal vývoz produkce dřevařského a papírenského průmyslu. Hlavními exportními artikly
v roce 2005 tak byly surová ropa, ropné produkty, zemní plyn, nafta, železné kovy a stroje
- 61 -
a zařízení. Rusko je viditelně i nadále jednostranně zaměřeno převážně na export svého
přírodního bohatství.
Ruská ropa a zemní plyn zůstávají určujícími vývozními artikly. Hlavním obchodním
partnerem Ruska pokud jde o energetické suroviny jsou státy Evropské unie. RF je zároveň
hlavním dodavatelem energetických surovin do EU. Některé země (např. Finsko a Slovensko)
jsou stoprocentně závislé na ruském zemním plynu. Závislost EU na ruských dodávkách
podle prognóz v budoucnu ještě zesílí. Rostoucí zájem o ruské dodávky energetických surovin
mají například Spojené státy, Čína a Indie. Světová poptávka po ropě a zemním plynu roste
a ruské zásoby jsou tak velmi dobrým aktivem do budoucna. Postavení Ruské federace
v dodávkách ropy a zemního plynu může být ale ohroženo, pokud nebudou rozvíjena nová
naleziště a stavěny nové produktovody, tedy pokud Rusko nebude do energetického sektoru
dostatečně investovat.
Zahraničně obchodní vazby Ruská federace a Evropská unie jsou pro obě země
významné. Rusko je po Spojených státech amerických a Číně na třetím místě v žebříčku
obchodní partnerů Unie a jeho podíl roste. Zvláště rychle posiloval import z Ruska do EU,
a tak obchodní přebytek RF s EU se od poloviny devadesátých let zvyšoval. Obchod
s jednotlivými zeměmi Unie vykazoval různou dynamiku - narůstal dovoz komodit z Polska,
Německa, Maďarska, Nizozemí a Itálie; nejvyšší průměrné roční přírůstky nárůstu ruských
dovozů zaznamenaly Nizozemí, Španělsko a Belgie. Zbožová struktura obchodu Evropské
unie a Ruské federace se také měnila. Zatímco v polovině devadesátých let byly do Ruska
dodávány evropské stroje a dopravní zařízení, průmyslové a tržní výrobky a potraviny, nápoje
a tabák; o deset let později tvořily téměř polovinu importu z EU stroje a dopravní zařízení,
svůj podíl zvýšily také průmyslové a tržní výrobky a na třetí místo se dostaly chemikálie
a chemické produkty. V ruském exportu do Unie byla vždy primární paliva. Za sledovaných
deset let vzrostl jejich podíl téměř dvakrát a dnes mají více jak 66 % podíl na veškerém
exportu z RF do EU. Průmyslové a tržní výrobky sice zůstaly co do podílu na druhém místě,
ale svoji váhu postupně ztrácejí.
Význam sektoru služeb v Ruské federaci stoupá a struktura ekonomiky se tak pomalu
přibližuje rozvinutým zemím, za kterými v této sféře zaostává. Služby se podílejí zhruba 15 %
na celkovém zahraničně obchodním obratu země a 8 % na tvorbě hrubého domácího
produktu. Hlavními tvůrci přidané hodnoty jsou velkoobchod a maloobchod, poté následují
doprava a spoje, obchod s nemovitostmi a pronájem, stavebnictví a finanční služby. Export
služeb prokázal rychlejší vývoj než import. Vývoz ruských služeb tvoří z velké části tradičně
doprava, cestování, ostatní podnikatelské služby a stavební služby. Lze však pozorovat
tendenci k postupnému růstu intelektuálních služeb (služeb výpočetní techniky
- 62 -
a informačních služeb, podnikatelských a technických služeb), které představují 12 % exportu
služeb z Ruské federace. V dovozu služeb do Ruska připadá největší podíl na cestování,
podnikatelské služby, dopravu a stavební práce. V posledních letech nejvíce posilují autorské
odměny a licenční poplatky a finanční služby. Na rozdíl od kladné bilance obchodu
se zbožím, bilance Ruska v obchodu se službami zůstává záporná, i když se pomalu snižuje.
Největšího deficitu dosahuje Ruská federace v obchodě s cestováním.
Struktura ruských služeb obchodovaných se SNS, EU a APEC je odlišná. Téměř
polovina exportu cestování a velká část dopravy z RF směřuje do Sdružení nezávislých států.,
na které připadá celkově zhruba 15 % ruského obchodu se službami. Vyšší je i váha služeb
spojů a státních služeb než u zemí vzdáleného zahraničí. Státy Evropské unie jsou stejně jako
u zboží i u služeb nejvýznamnějšími obchodními partnery Ruska – jejich váha dosahuje 40 %.
Podílejí se méně na ruském obchodu s dopravními službami, zato jsou důležitým partnerem
Ruska v poskytování autorských odměn a licenčních poplatků a jiných podnikatelských
služeb a příjímání ostatních podnikatelských služeb. Skupina států APEC, dosahující zhruba
podílu SNS v ruském obchodě se službami, je největším odběratelem dopravních služeb,
služeb spojených s cestováním, služeb výpočetní techniky a informačních služeb, autorských
odměn a licenčních poplatků. Opačným směrem naopak proudí vyšší podíl jiných
podnikatelských služeb.
Z pohledu jednotlivých zemí jsou hlavními partnery Ruské federace v obchodu
se službami Německo, Velká Británie, Turecko, Spojené státy, Kypr, Finsko, Švýcarsko,
Franciem, Čína a Nizozemí. Na těchto top deset zemí připadá více jak polovina obratu služeb
se zeměmi vzdáleného zahraničí. V rámci Společenství nezávislých států jsou
nejvýznamnějšími obchodními partnery Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko, které se
dohromady podílejí na více jak polovině obratu služeb v obchodě RF se SNS. Celkově pak
deset nejdůležitějších zemí představuje polovinu ruského exportu i importu služeb. Největšími
příjemci ruských služeb jsou Spojené státy americké, Německo, Velká Británie a Ukrajina.
Do první desítky se dostalo např. Turecko, které své postavení od přelomu tisíciletí výrazně
zlepšilo. Hlavními poskytovateli služeb do Ruska jsou Turecko, Velká Británie a Německo.
Ruská federace je pro Českou republiku prioritní zemí. Přerušené obchodní vazby
po rozpadu Sovětského bloku se začínají obnovovat, o čemž svědčí mimo jiné i vysoká
dynamika nárůstu exportu z ČR do Ruska. Před rokem 1989 představoval SSSR pro Českou
republiku obchodního partnera číslo jedna s téměř třetinovým podílem na českém dovozu
i vývozu. Po revoluci se však vzájemné vazby oslabovaly a dnes dosahuje podíl českého
exportu do Ruska necelých 2 %, z Ruska k nám míří méně jak 6 % veškerého dovozu. Kladná
obchodní bilance z pohledu České republiky se postupně dostala do hlubokého deficitu.
- 63 -
Zbožová struktura obchodu České republiky s Ruskem se během let výrazně měnila.
Do Sovětského svazu mířily převážně československé stroje a dopravní zařízení, průmyslové
spotřební zboží, chemikálie a polotovary. Do Československa se ze SSSR dovážely nerostná
paliva, průmyslové spotřebním zbožím, stroje a dopravní zařízení a materiály, polotovary
a meziprodukty. V polovině devadesátých let pak v českém exportu do Ruské federace
převažovaly stroje a dopravní prostředky, průmyslové výrobky, potraviny a živá zvířata, tržní
výrobky a chemikálie a chemické výrobky. Z Ruska do ČR směřovala tradičně minerální
paliva (přes 77 % veškerých dodávek), nesrovnatelně menší podíl pak připadal na ostatní
suroviny a tržní výrobky. Během desetiletí v ruském exportu do České republiky minerální
paliva ještě posílila a tento trend bude zřejmě pokračovat i do budoucna. (Ruská ropa
představuje přibližně 90 % a zemní plyn zhruba 75 % dodávek těchto energetických surovin
do ČR.) V ruském exportu do ČR vzrostl kromě energií také podíl chemikálií a chemických
výrobků a průmyslového zboží. Český import do RF se za deset let více specializoval
na dodávky strojů a dopravních zařízení, které budou své postavení upevňovat zřejmě
i v příštích letech; poklesl dovoz českých průmyslových výrobků a potravin a živých zvířat.
Obchod Ruské federace a České republiky se službami se rozvíjí dynamicky, ale stále
nedosahuje významnějších objemů. Podíl ruského exportu služeb na celkovém vývozu zboží
a služeb do ČR v roce 2006 představoval více jak 3 %, podíl importu českých služeb do RF
na celkovém dovozu zboží a služeb přesáhl 20 %. Rusko má v obchodu se službami s Českou
republikou na rozdíl od zboží záporné saldo. Ve struktuře vzájemného obchodu se službami
se projevují trendy nárůstu ruského exportu netradičních služeb (autorské odměny a licenční
poplatky, státní služba, služby výpočetní techniky a informační služby a jiné podnikatelské
služby), i když stále převládá poskytování tradičních služeb ve stavebnictví, dopravě
a cestování. Rusko je naopak příjemcem českých služeb spojených s cestováním (zaujímají
více jak polovinu), stavebnictvím, jinými podnikatelskými službami a dopravou. Dovoz
netradičních služeb se za poslední tři roky rozvíjí také dynamicky.
Ruská federace je přes všechny potenciální hrozby pro české podnikatelské subjekty
lákavou zemí. Čeští podnikatelé mají díky tradici obchodu výhody oproti jiným soutěžitelům
například ve znalosti trhu, obchodních partnerů a jazyka, v dobrém jménu českého zboží
v Rusku, v kvalitní úrovni výroby, ve výhodném poměru kvality a ceny produkce. Navíc má
ČR příležitost hrát jakéhosi prostředníka mezi EU a RF, těžit například z příznivého
ekonomického vývoje v Rusku a zvýšené platební a investiční schopnosti, z probíhajících
strukturálních reforem a modernizace výrobní základny, rozvoje dopravní a telekomunikační
infrastruktury a z otevírání ekonomiky díky snaze o vstup země do WTO. Ve využívání těchto
šancí by mohly být překážkou vnitřní a vnější faktory z pohledu českých podnikatelů.
- 64 -
Z vnitřních slabin se jedná např. o nedostatek kapitálu, malé povědomí o realitách ruského
trhu a předsudky, nevyvážený obraz Ruské federace v médiích, nižší inovační úroveň
v některých oborech a rezervy zlepšování vztahů v politické oblasti. Z vnějších hrozeb jsou to
přetrvávající obtíže, se kterými se mohou v Rusku setkat. Jde např. o v řadě odvětví vysokou
koncentraci trhu a monopoly, vysokou míru zasahování státu do ekonomiky a četné
administrativní překážky, málo rozvinutou infrastrukturu, zdlouhavé, neprůhledné a drahé
obchodní procedury a vysoké transakční náklady vstupu na trh, o tendenci protěžování
ruských výrobců, nedostatečnou vymahatelnost práva a ochranu duševního vlastnictví,
o nepřehledné majetkové vztahy a nedostatek informací pro zahraniční investory, nestabilitu
a nejistotu v legislativě a regulacích. Přes veškeré obtíže mají čeští investoři o ruský trh
zájem. Dobrých výsledků pak dosahují v určitých oborech jako například v energetice a těžbě
surovin, informačních technologiích a komunikacích, stavebnictví, investičním strojírenství
a dopravě a v konkrétních oblastech jakými jsou např. Sankt Petěrburk, Tatarstán
a Sverdlovská či Omská oblast.
Výhled do budoucna
Na základě údajů, které jsem o Ruské federaci shromáždila, se domnívám, že se Rusko
bude přes všechny překážky vyvíjet směrem k rozvinutějším zemím. Tím, že se pozornost
nejrůznějších poradců a analytiků světa soustředila spíše na Čínu a ostatní rozvojové země,
které vykazují úctyhodné ekonomické výsledky, má Rusko volnější ruce v provádění reforem
po svém, i když manévrovací prostor mu zmenšuje snaha o vstup do WTO. Ruské formální
a neformální instituce se po celé roky od rozpadu Sovětského bloku pomalu měnily a zdá se,
že se přibližují k institucím obvyklým v tržní ekonomice, což by mohlo podpořit přerod
transformující se ekonomiky v ekonomiku vyspělou.
Ruský zahraniční obchod se jen těžko bude zbavovat jednostranné exportní závislosti
na svém přírodním bohatství. Spíše se podaří diverzifikovat teritoriální strukturu exportu, kde
se Rusko zřejmě zaměří na dynamicky rozvíjející se země – Čínu a Indii – a očekávala bych
také posilování dodávek do zemí SNS, které budou prorusky orientované. V ruském importu
budou asi nadále převládat stroje, zařízení a dopravní prostředky, ale myslím si, že dojde
k postupnému růstu dovozu sofistikovaného zboží a služeb (u kterých už lze tento trend
vysledovat).
- 65 -
Literatura a prameny 1. Arbatov, A., Bělová, M., Fejgin, V.: Ruské uhlovodíky a světové trhy. Rusko v globální
politice, únor 2006. Přístup z internetu: URL: http://www.globalaffairs.cz/cz/numbers/1/14.html (30.12.07)
2. Česká národní banka: Vývoj cen ropy a její vliv na cenové změny. ČNB, červenec 2000. Přístup z internetu: URL: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2000/2000_cervenec/boxy_a_prilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_00_cervenec_b1.html (22.1.08)
3. Český statistický úřad: Když se řekne…Zahraniční obchod. Přístup z internetu: URL: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo (4.4.05)
4. Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 1996. Scientia, s.r.o., Praha 1996, ISBN 80-7183-061-5.
5. Český statistický úřad: Statistická ročenka České republiky 2004 - Zahraniční obchod - metodika. Přístup z internetu: URL: http://www.czso.cz (4.4.05)
6. Dvořák, Š.: Ropa a plyn jsou spásou ruské ekonomiky – zatím? Ruskodnes.cz, 30.1.2007. Přístup z internetu: URL: http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=422 (22.1.08)
7. Eurostat: External and intra-European Union trade, Statistical Yearbook, Data 1958-2005. Office for Official Publications of the European Communities 2006. ISBN 92-79-02891-X. Přístup z internetu: URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-CV-06-002/EN/KS-CV-06-002-EN.PDF (20.12.07)
8. Eurostat: Russia third trade partner of the EU27, News release. Eurostat Press Office, 25.10.2007. Přístup z internetu: URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/pls/portal/docs/PAGE/PGP_PRD_CAT_PREREL/PGE_CAT_PREREL_YEAR_2007/PGE_CAT_PREREL_YEAR_2007_MONTH_10/6-25102007-EN-BP.PDF (20.12.07)
9. Federální služba státní statistiky RF: External economic activities. Přístup z internetu: URL: www.gks.ru (18.1.08)
10. Federální služba státní statistiky RF: Средние экспортные цены на основные товары. Přístup z internetu: URL: http://www.gks.ru/free_doc/2007/b07_11/25-20.htm (22.1.08)
11. Federální statistický úřad, Český statistický úřad, Slovenský štatistický úrad : Statistická ročenka České a Slovenské Federativní Republiky 1990, Praha, SNTL1990, ISBN 80-03-00516-7.
12. Fialová, H., Plchová, B.: Malý slovník zahraničního obchodu, Karviná, ECOMIX-OK 1994. ISBN: 80-901546-3-8.
13. Gajdamacký, A.: Je rozkvět ruského hospodářství závislý na ceně ropy? Optimisté říkají NE. Ruskodnes.cz, 3.8.2007. Přístup z internetu: URL: http://www.ruskodnes.cz/index.php?page=clanek&id=567 (22.1.08)
14. Gambini, G.: EU 27 trade with CIS countries, 2006, Eurostat, 2007. Přístup z internetu: URL: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-SF-07-114/EN/KS-SF-07-114-EN.PDF (22.1.08)
15. Hospodářšké noviny, Exportér č. 5, květen 2005.
- 66 -
16. Hospodářské noviny, Exportér č. 4, duben 2007.
17. International Institute for Applied Systems Analysis: International Trade Issues of the Russian Federation, A-2361, Laxenburg, Austria, János Gács and Merton J. Peck, March 1995, CP-95-2.
18. Iq-trade.cz: Export ruské ropy v roce 2006 poklesl o 2,4proc. Portál i-RU.CZ, 15.2.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=10363 (22.1.08)
19. I-ru.com: Внешнеторговый оборот между Чехией и Средним Уралом в 2006 году составит около 75 миллионов долларов США, считают в свердловском правительстве. (Zahraničněobchodní obrat mezi Českem a Středním Uralem v r. 2006 činí podle sverdlovské vlády okolo 75 mil USD.) 25.9.06. Přístup z internetu: URL: http://i-ru.com/default.asp?lng=ru&kat=523&ID=3421 (25.12.07)
20. I-ru.com: Чехия и Омск заключили пять контрактов на сумму более 200 млн евро. (Česko a Omsk uzavřely pět kontraktů na částku převyšující 200 mil euro.) 26.9.06. Přístup z internetu: URL: http://i-ru.com/default.asp?lng=ru&kat=523&ID=3423 (25.12.07)
21. i-RU.CZ: Vysoké ceny surovin - tahoun ruské ekonomiky. 1.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12856 (22.1.08)
22. Jelínek, J. a kol.: Encyklopedie zahraničního obchodu, 2. vyd. Praha, SNTL/ALFA 1986. ISBN 04-329-86.
23. Jirsová, M., Luňáková, Z.: Čeští exportéři se ženou do Ruska. Portál i-RU.CZ, 12.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12941 (25.12.07)
24. Kindleberger, Ch. P.: Zahraniční obchod a národní hospodářství, 1. vyd. Praha, Svoboda 1968. ISBN 25-083-68.
25. Ministerstvo průmslu a obchodu: Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v RF. Portál BusinessInfo.cz, 8.4.2005. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/strategie-prosazovani-obchodne/1000580/25026/ (22.1.08)
26. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. Portál BusinessInfo.cz, 29.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/zahranicni-obchod-rf-sluzby-uloha-sluzeb/1000580/46750/ (22.1.08)
27. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Zahraniční obchod se službami v Ruské federaci. Portál BusinessInfo.cz, 29.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/zahranicni-obchod-rf-sluzby-uloha-sluzeb/1000580/46750/ (25.12.07)
28. Mokráš, L.: Ropa a její deriváty. Ekonomické a strategické analýzy. Česká spořitelna, 22.3.07. Přístup z internetu: URL: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/Ropa_2007_03_22.pdf (22.1.08)
29. Mostýn, M.: Komora SNS radí: jděte rovnou do regionů. Exportér, Economia, a.s., 7.6.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nestatni-podpora-exportu/komora-sns-radi-jdete-rovnou-do-regionu/1001634/44674/ (25.12.07)
30. Moulis, J.: Ropa, zbraň nebo černé zlato? Měšec.cz, 8.3.06. Přístup z internetu: URL: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/ropa-zbran-nebo-cerne-zlato/ (30.12.07)
- 67 -
31. Müller, J. G.: Nová aliance Ruska a Číny – politická, vojenská i ekonomická spolupráce a stále rostoucí hospodářská váha. Portál i-RU.CZ, 14.10.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12434 (22.1.08)
32. Parízek, P.: Nejslibnější trh pro Čechy je Rusko. Portál i-RU.CZ, 6.9.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12145 (25.12.07)
33. Petrol.cz, Svět ropy: Ropa pod 70 dolarů? Zapomeňte! tvrdí experti. Petrol.cz, 28.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.petrol.cz/ropa/clanek.asp?id=9449 (30.12.07)
34. Plchová, B., Žamberský, P., Hamarnehová, I., Taušer, J.: Zahraniční ekonomické vztahy České republiky, 1. vyd. Praha, VŠE, Oeconomica 2003. ISBN 80-245-0608-4
35. Pollen, J.: Rozvíjející se trhy a jejich příležitosti. www.mesec.cz, 22.2.06. Přístup z internetu: URL: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/rozvijejici-se-trhy-a-jejich-prilezitosti/ (22.1.08)
36. Primakov, J.: Rok velkých změn. Rusko v globální politice, únor 2006. Přístup z internetu: URL: http://www.globalaffairs.cz/cz/numbers/1/18.html (26.12.07)
37. RBC: Přepravu ropy do Číny v roce 2006 po kolejích zvýšila ruská železnice o 33procent. Portál i-RU.CZ, 15.1.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=10059 (22.1.08)
38. Roskanin, M.: Rusko jako energetická mocnost. Analýza. Portál i-RU.CZ, 29.8.2006 Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=8846 (22.1.08)
39. Rusimpex: Основные экономические показатели Росии в 2006 г. (Hlavní ekonomické ukazatele Ruska v r. 2006) 15.4.07. Přístup z internetu: URL: http://www.rusimpex.ru/index1.htm (22.1.08)
40. Rusimpex: Экспорт России основных товаров в 2005 г. (Ruský export hlavních artiklů v r. 2005.) Přístup z internetu: URL: http://www.rusimpex.ru/index1.htm?varurl=Content/ImpExp_new/Dir_hs/rea%20dcontent.php3 (22.3.08)
41. Rusimpex: Экспорт и импорт России в 2007 г. (январь-декабрь). Внешняя торговля Российской Федерации по основным странам. (Export a import Ruska v r. 2007 (leden-prosinec). Zahraniční obchod Ruské federace s hlavními zeměmi.) Přístup z internetu: URL: www.rusimpex.ru (22.3.08)
42. Sarišvili, G.: V Ostravě vybudujeme vědecké centrum. Portál i-RU.CZ, 13.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12948 (25.12.07)
43. Sarkisyan, I.: Cena ropy na rekordních 100 USD za barel. DůmFinancí.cz, 3.1.2008. Přístup z internetu: URL: http://dumfinanci.cz/stalo-se/cena-ropy-na-rekordnich-100-usd-za-barel (28.1.07)
44. Stingl, T.: Obchodní rada Ruské federace v ČR: Vydělejte na olympiádě v Soči. Portál BusinessInfo.cz, 30.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rusko/vydelejte-na-olympiade-v-soci/1000580/46793/ (25.12.07)
45. Stolár, J.: Česká exportní banka hraje v obchodu s Ruskem významnou úlohu. ČEB, Přístup z internetu: URL: http://www.ceb.cz/content/view/120/60/ (22.1.08)
46. Světová banka: Russian Federation at a glance. 28.9.07. Přístup z internetu: URL: http://devdata.worldbank.org/AAG/rus_aag.pdf (22.1.08)
47. Vlček, R.: Český dům v Moskvě je nástupištěm našich firem v Rusku. Portál i-RU.CZ, 19.12.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12990 (25.12.07)
- 68 -
48. Vlček, R.: Čím je Rusko jedinečné. Ze semináře o akvizičních a JV projektech v Rusku. Portál i-RU.CZ, 15.11.07. Přístup z internetu: URL: http://www.i-ru.cz/clanky.asp?ID=12693 (25.12.07)
49. Vondra, A.: Ropa a plyn jako politická zbraň. 4.1.2006. Přístup z internetu: URL: http://www.alexandrvondra.cz/?item=4-1-2006-ropa-a-plyn-jako-politicka-zbran&category=co-pisu (30.12.07)
50. Wikipedia: Asia-Pacific Economic Cooperation. Přístup z internetu: URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Asia-Pacific_Economic_Cooperation (18.1.08)
51. Wikipedie: Společenství nezávislých států. Přístup z internetu: URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spole%C4%8Denstv%C3%AD_nez%C3%A1visl%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF (22.3.08)
52. Zastupitelský úřad Moskva: Souhrnná teritoriální informace Rusko. Portál BusinessInfo. 8.10.07. Přístup z internetu: URL: http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/rusko-2007-10-08.pdf (18.1.08)
53. Zastupitelský úřad Moskva: Souhrnná teritoriální informace za rok 2005. Portál BusinessInfo.cz. 30.9.06. Přístup z internetu: URL: http://www.businessinfo.cz/files/2005/sti/061017_sti_rusko0906.doc (18.1.08)
- 69 -
Seznam tabulek a grafů
Tabulka č. 1: Podíly vzdáleného zahraničí a SNS v ruském obchodu 1995-2006 (%)
Tabulka č. 2: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi vzdáleného zahraničí (%)
Tabulka č. 3: Bilance zahraničního obchodu RF s vybranými zeměmi (mil USD)
Tabulka č. 4: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi SNS (mil USD)
Tabulka č. 5: Komoditní struktura zahraničního obchodu RF r. 1995, 2005, 2006 (%)
Tabulka č. 6: Vývoj obchodu RF a ČR (mil CZK, %)
Tabulka č. 7: Skupiny SITC – vývoz r. 1989 (mil CZK)
Tabulka č. 8: Skupiny SITC – dovoz r. 1989 (mil CZK)
Tabulka č. 9: Skupiny SITC – SNS r. 1995 (mil CZK)
Tabulka č. 10: Vývoj zahraničního obchodu Ruské federace 1995, 2000-2006
Graf č. 1: Úroveň a růst exportu a importu RF 2000-2006 (v mil USD a %)
Graf č. 2: Cena ropy na světových trzích (USD/barel)
Graf č. 3: Ruský export podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)
Graf č. 4: Ruský import podle kontinentů r. 1995 vs r. 2005 (%)
Graf č. 5: Podíl zemí SNS na ruském exportu do tohoto regionu (%)
Graf č. 6: Kam směřoval ruský export – rok 1995 vs rok 2005
Graf č. 7: Odkud Rusko dováželo – rok 1995 vs rok 2005
Graf č. 8 Hlavní obchodní partneři Ruska v roce 2005, EU jako celek ( %)
Graf č. 9: Hlavní odběratelé ruského exportu v roce 2006 (%)
Graf č. 10: Hlavní dodavatelé do Ruska v roce 2006 (%)
Graf č. 11: Komoditní struktura obchodu RF v roce 2006 (%)
Graf č. 12: Struktura ruského obchodu se službami v roce 2006 (%)
Graf č. 13: Podíl EU, SNS a APEC na obratu zahraničního obchodu se službami RF
Graf č. 14: Top 10 zemí pro ruský export služeb r. 2006 (%)
Graf č. 15: Top 10 zemí pro import služeb do Ruska r. 2006 (%)
Graf č. 16: Hlavní obchodní partneři EU v roce 2006 (v %)
Graf č. 17: Komoditní struktura obchodu RF a EU v roce 2006
Graf č. 18: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 1995 (v %)
Graf č. 19: Komoditní struktura obchodu mezi RF a ČR v roce 2005 (v %)
Graf č. 20: Odvětvová struktura obchodu se službami mezi RF a ČR v roce 2006 (%)
- 70 -
Příloha
Tabulka č. 2: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi vzdáleného zahraničí (%)
1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Export Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100
Evropa Rakousko 1,40 0,85 0,85 0,80 0,91 0,73 1,13 1,29 Belgie 2,30 0,85 1,00 0,88 1,00 1,20 1,18 1,01 Bulharsko 1,02 0,66 0,60 0,59 0,55 0,70 0,91 1,14 Velká Británie 4,81 5,23 5,02 4,18 4,26 3,71 3,96 3,99 Maďarsko 2,55 2,70 2,79 2,38 2,49 2,14 2,40 2,40 Německo 9,75 10,34 10,77 8,86 9,21 8,74 9,45 9,43 Řecko 0,23 1,43 1,22 1,05 0,84 0,83 0,92 1,06 Dánsko 0,71 0,47 0,32 0,46 0,19 0,34 0,35 0,36 Irsko 4,14 0,32 0,14 0,29 0,82 0,45 0,37 0,24 Španělsko 0,46 1,20 1,05 1,21 1,16 1,15 1,35 0,18 Itálie 5,30 8,13 8,67 8,18 7,52 7,94 9,12 9,67 Nizozemí 5,01 4,87 5,50 8,27 7,66 10,03 11,79 13,81 Norsko 0,40 0,14 0,24 0,31 0,27 0,26 0,33 0,27 Polsko 2,65 4,99 4,92 4,09 4,08 3,75 4,13 4,42 Rumunsko 1,03 1,03 0,93 1,09 1,14 1,20 1,46 1,26 Slovensko 2,73 2,38 2,58 2,23 2,03 1,59 1,53 1,76 Finsko 3,75 3,48 3,65 3,23 3,82 3,83 3,66 3,54 Francie 2,39 2,13 2,64 2,92 3,09 2,91 2,93 2,93 Česká republika 2,63 1,95 1,96 1,66 1,72 1,50 1,83 1,80 Švýcarsko 5,53 4,32 2,71 5,89 5,14 5,06 5,16 4,65 Švédsko 1,01 1,94 1,91 1,10 0,82 1,03 1,11 0,85 Celkem 59,79 59,40 59,45 59,65 58,70 59,07 65,05 66,07
Asie Afgánistán 0,03 0,01 0,01 0,04 0,05 0,05 0,05 0,03 Vietnam 0,51 0,19 0,19 0,35 0,32 0,46 0,35 0,12 Hong Kong 0,49 0,15 0,18 0,20 0,28 0,21 0,17 0,14 Izrael 0,98 1,17 1,11 1,20 1,28 0,94 0,74 0,60 Indie 1,57 1,21 1,32 1,79 2,42 1,64 1,11 1,15 Irán 0,39 0,71 1,06 0,83 1,16 1,26 0,92 0,73 Kypr 0,42 1,93 1,78 1,72 3,97 3,75 2,44 1,75 Čína 5,29 5,88 6,56 7,51 7,29 6,64 6,25 6,07 KLDR 0,11 0,04 0,07 0,08 0,10 0,13 0,11 0,07 Korea 1,17 1,09 1,30 1,40 1,17 1,29 1,13 0,97 Mongolsko 0,31 0,20 0,25 0,25 0,25 0,24 0,21 0,19 Spojené arabské emiráty 0,30 0,20 0,29 0,42 0,24 0,31 0,33 0,18 Pákistán 0,06 0,07 0,07 0,09 0,06 0,15 0,11 0,12 Singapur 0,77 0,53 0,67 0,57 0,14 0,12 0,15 0,30
- 71 -
Sýrie 0,12 0,11 0,15 0,16 0,18 0,21 0,21 0,23 Tajsko 0,61 0,09 0,08 0,11 0,11 0,25 0,26 0,13 Taiwan 0,73 0,45 0,30 0,51 0,74 1,31 0,69 0,36 Turecko 2,58 3,47 3,80 3,69 4,25 4,89 5,19 5,54 Japonsko 4,98 3,10 2,84 1,98 2,14 2,24 1,79 1,80 Celkem 21,43 20,61 22,03 22,91 26,16 26,10 22,21 20,48
Afrika Alžírsko 0,19 0,13 0,23 0,19 0,26 0,12 0,10 0,25 Egypt 0,62 0,50 0,52 0,54 0,33 0,51 0,50 0,48 Maroko 0,10 0,07 0,17 0,22 0,10 0,23 0,19 0,10 Nigérie 0,02 0,09 0,10 0,07 0,07 0,05 0,07 0,06 Celkem 0,93 0,80 1,03 1,02 0,75 0,91 0,87 0,88
Amerika Argentina 0,03 0,04 0,01 0,03 0,01 0,02 0,03 0,06 Brazílie 0,17 0,29 0,22 0,25 0,23 0,24 0,29 0,28 Kanada 0,19 0,10 0,07 0,09 0,24 0,33 0,10 0,14 Kuba 0,33 0,09 0,08 0,04 0,03 0,03 0,06 0,07 Mexiko 0,04 0,13 0,11 0,11 0,09 0,12 0,10 0,10 Panam 0,38 0,16 0,22 0,10 0,08 0,07 0,14 0,03 USA 6,78 5,20 4,92 4,38 3,73 4,35 3,03 3,44
Celkem 7,92 6,01 5,63 5,01 4,39 5,17 3,75 4,11 Austrállie a
NZ Austrálie 0,05 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,02 0,01 Nový Zéland 0,00 0,00 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,00 Celkem 0,05 0,01 0,02 0,02 0,02 0,03 0,02 0,01 Import Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100
Evropa Rakousko 2,97 1,88 1,77 1,69 1,79 1,59 1,52 1,60 Belgie 2,62 2,16 2,11 2,12 2,02 2,03 1,85 1,88 Bulharsko 1,42 0,52 0,45 0,38 0,37 0,35 0,30 0,29 Británie 3,32 3,87 3,27 3,11 3,26 3,57 3,48 3,19 Maďarsko 2,54 1,81 1,46 1,42 1,36 1,28 1,38 1,62 Německo 19,58 17,50 18,93 18,32 18,35 18,25 16,65 16,00 Řecko 0,78 0,56 0,47 0,47 0,32 0,29 0,24 0,20 Dánsko 1,46 1,55 1,63 1,43 1,38 1,24 1,16 1,17 Irsko 0,98 0,48 0,50 0,55 0,53 0,41 0,36 0,40 Španělsko 0,73 1,41 1,61 1,61 1,72 1,52 1,54 1,69 Itálie 5,59 5,44 5,59 6,19 5,44 5,53 5,54 4,96 Nizozemí 4,97 3,32 2,76 2,94 2,85 2,38 2,44 2,33 Norsko 0,53 0,69 0,65 0,80 0,73 0,80 0,94 0,96 Polsko 3,99 3,21 3,14 3,61 3,88 3,99 3,45 2,95 Rumunsko 0,40 0,36 0,30 0,17 0,16 0,23 0,32 0,47 Slovensko 0,89 0,47 0,43 0,44 0,68 0,70 0,63 0,67 Finsko 6,16 4,30 4,19 4,22 4,19 4,04 3,89 3,47 Francie 3,24 5,33 5,01 5,27 5,31 5,31 4,61 5,08 Česká republika 1,32 1,65 1,52 1,57 1,61 1,44 1,24 1,33
- 72 -
Švýcarsko 2,02 1,22 1,27 1,16 1,20 1,12 1,10 1,12 Švédsko 1,65 2,09 2,35 2,85 2,76 2,79 2,33 1,86 Celkem 67,14 59,81 59,41 60,31 59,91 58,85 54,96 53,24
Asie Afgánistán 0,04 0,02 0,01 0,01 0,01 0,01 0,00 0,01 Vietnam 0,11 0,17 0,26 0,23 0,17 0,17 0,22 0,30 Hong Kong 0,28 0,01 0,05 0,03 0,02 0,02 0,02 0,07 Izrael 0,73 0,49 0,43 0,44 0,47 0,36 0,42 0,35 Indie 1,85 2,50 1,78 1,44 1,32 1,13 0,98 0,84 Irán 0,08 0,24 0,11 0,14 0,14 0,18 0,16 0,21 Kypr 0,29 0,16 0,09 0,04 0,03 0,04 0,06 0,04 Čína 2,61 4,26 5,37 6,67 7,45 8,20 9,11 11,19 KLDR 0,05 0,03 0,05 0,03 0,01 0,01 0,01 0,02 Korea 1,52 1,61 2,37 2,58 3,01 3,50 5,02 5,88 Mongolsko 0,12 0,18 0,12 0,14 0,08 0,04 0,03 0,03 Spojené arabské emiráty 0,22 0,10 0,01 0,04 0,01 0,02 0,11 0,16 Pákistán 0,02 0,03 0,08 0,05 0,04 0,04 0,06 0,10 Singapur 0,81 0,20 0,36 0,25 0,20 0,28 0,40 0,38 Sýrie 0,03 0,05 0,07 0,05 0,03 0,03 0,03 0,03 Tajsko 0,16 0,40 0,35 0,63 0,68 0,61 0,57 0,49 Taiwan 0,27 0,40 0,54 0,58 0,59 0,59 0,62 0,66 Turecko 1,64 1,57 1,70 2,02 2,10 2,13 2,17 2,32 Japonsko 2,30 2,57 2,84 2,72 4,26 6,81 7,32 6,75 Celkem 13,15 15,00 16,58 18,08 20,64 24,17 27,32 29,82
Afrika Alžírsko 0,20 0,03 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Egypt 0,11 0,02 0,04 0,06 0,09 0,10 0,10 0,10 Maroko 0,01 0,27 0,15 0,16 0,18 0,15 0,18 0,20 Nigérie 0,01 0,01 0,02 0,01 0,02 0,01 0,00 0,00 Celkem 0,34 0,33 0,23 0,23 0,28 0,27 0,28 0,30
Amerika Argentina 0,18 0,39 0,33 0,53 0,52 0,61 0,78 0,83 Brazílie 1,08 1,74 3,01 3,62 3,35 2,37 2,94 2,59 Kanada 0,67 0,87 0,77 0,62 0,68 0,58 0,65 0,78 Kuba 0,59 1,36 1,42 0,80 0,41 0,31 0,08 0,04 Mexiko 0,08 0,19 0,17 0,14 0,15 0,11 0,11 0,16 Panam 0,02 0,21 0,00 0,07 0,01 0,00 0,00 0,02 USA 8,00 12,09 10,60 8,28 6,70 5,53 5,72 5,55
Celkem 10,63 16,85 16,30 14,06 11,81 9,52 10,29 9,97 Austrállie a
NZ Austrálie 0,41 0,77 0,46 0,28 0,21 0,26 0,31 0,43 Nový Zéland 0,34 0,12 0,12 0,16 0,14 0,10 0,08 0,08 Celkem 0,74 0,89 0,58 0,44 0,35 0,36 0,39 0,51
Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 73 -
Tabulka č. 3: Bilance zahraničního obchodu RF s vybranými zeměmi (mil USD)
Země 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Německo -275 5334 3386 1462 2308 2746 6464 6057 Itálie 1525 6042 5686 5213 6107 8887 14637 19392 Nizozemí 1546 3609 3849 6469 7406 13897 22673 33182 Finsko 345 2146 1828 1416 2465 3492 4551 5203 Francie 445 716 712 763 1144 1353 2438 1750 Švýcarsko 2857 3586 1918 4943 5284 7059 9899 10778 Čína 2506 4299 3950 4436 4957 5359 5783 2862 Korea 245 613 382 341 -7 -63 -1646 -4247 Turecko 1102 2749 2725 2629 3879 6209 9109 11707 Japonsko 2410 2192 1556 823 538 -537 -2094 -3109 USA 1667 1950 945 1009 1254 3424 1760 2525 Zdroj: GKS + vlastní výpočty
Tabulka č. 4: Zahraniční obchod Ruské federace se zeměmi SNS (mil USD)
1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Export Celkem 14530 13824 14617 15711 20498 29471 32627 42285 z toho
Azerbájdžán 85,6 136 133 277 410 621 858 1375 Arménie 127 27,5 75,5 94,5 126 135 191 392 Bělorusko 2965 5568 5438 5922 7602 11219 10118 13084 Gruzie 48,9 42,3 58,2 91,4 153 230 353 570 Kazachstán 2555 2247 2778 2403 3279 4664 6524 8969 Kyrgyzstán 105 103 83,3 104 161 268 398 560 Moldavsko 413 210 240 269 306 372 448 664 Tádžikistán 190 55,9 69,4 67,9 128 183 240 377
Turkmenistán 93,1 130 140 143 222 242 224 229 Uzbekistán 824 274 409 453 512 767 861 1086 Ukrajina 7149 5024 5282 5885 7595 10770 12402 14979 Import Celkem 13592 11604 11202 10163 13139 17713 18995 22348 z toho
Azerbájdžán 107 135 81,1 86,8 93 139 206 259 Arménie 75,1 44 51,8 56,6 78,7 73,7 101 103 Bělorusko 2185 3710 3963 3977 4880 6485 5716 6850 Gruzie 57,9 76,6 83,4 69 84,2 107 158 68,4 Kazachstán 2675 2200 2018 1946 2475 3429 3225 3839 Kyrgyzstán 101 88,6 61,9 74,2 104 150 146 194 Moldavsko 636 325 347 281 403 496 548 323 Tádžikistán 167 237 130 66 69,9 75,9 95 125
Turkmenistán 179 473 39,1 32,1 28,4 43,2 77,2 78,9 Uzbekistán 889 663 584 344 484 613 904 1289 Ukrajina 6617 3651 3845 3230 4437 6100 7819 9218 Zdroj: GKS + vlastní výpočty
- 74 -
Tabulka č. 10: Vývoj zahraničního obchodu Ruské federace 1995, 2000-2006
Zahrani ční obchod Ruské federace 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Obrat 145 149,9 155,6 168,3 212 280,6 368,9 468,4 Export 82,4 105 101,9 107,3 135,9 183,2 243,6 304,5 Import 62,6 44,9 53,8 61 76,1 97,4 125,3 163,9 Saldo 19,8 60,1 48,1 46,3 59,9 85,8 118,3 140,7 z toho: Se zeměmi vzdáleného zahraničí Export 65,4 90,8 86,6 90,9 114,6 153 210,1 261,1 Import 44,3 31,4 40,7 48,8 61 77,5 103,5 138,6 Saldo 21,2 59,3 45,9 42,1 53,6 75,5 106,6 122,5 Se státy SNS Export 17 14,3 15,3 16,4 21,4 30,2 33,5 43,4 Import 18,3 13,4 13 12,2 15,1 19,9 21,8 25,2 Saldo -1,4 0,8 2,2 4,2 6,3 10,3 11,7 18,2
V procentech k p ředchozímu roku Obrat 123,1 130,2 103,8 108,1 126 132,4 131,5 127 Export 122,3 139 97 105,3 126,7 134,8 132,9 125 Import 124,1 113,5 119,8 113,4 124,8 128 128,7 130,8 z toho: Se zeměmi vzdáleného zahraničí Export 126,7 142,8 95,4 105 126 133,5 137,3 124,3 Import 121,4 107,8 129,6 119,9 124,9 127 133,5 134 Se státy SNS Export 108 118,8 107,2 107,2 130,4 141,4 111 129,5 Import 131,1 129,4 97,1 93,2 124,1 131,9 109,8 115,6 Zdroj: GKS