1

DISTANČNÍ VÝUKA

NEŽ PŮJDEME K ZÁPISU

Co už umím I když jsem tak maličký,

zavážu si tkaničky.

Na prstech si spočítám, kolik roků právě mám.

Červená je jahoda,

zelená je tráva, už můžu jít do školy,

jsem už chlapík – sláva!

PROCVIČENÍ RUČIČEK PŘED UCHOPENÍM TUŽKY...

Peru, peru, (pohyb rukama nahoru a dolů) máchám, máchám, (pohyb vlevo a vpravo)

kroutím, kroutím, (protipohyb zápěstí) cákám, cákám. (vyklepeme ruce).

Ruce, ruce, ručičky, (tak tak všelijak) máte pěkné prstíčky, (zahýbat prsty)

máte pěkné dlaně, (prosit) zatleskáme na ně. (zatleskat)

ŠPETKOVÝ ÚCHOP Vezmi palec, ukazovák, zob, zob a máš zobák. Do zobáčku tužku dáme, prostředníčkem podpíráme.

2

HRA NA ŠKOLU S TAŤKOU A MAMKOU

Předčtenářské dovednosti

Ztracený začátek Cíl: rozvoj fantazie, sluchového vnímání, řeči, samostatného vyjadřování, ovládání řeči, ovládání dovedností předcházející čtení a psaní, poznávání zvukomalebnosti slova a pěstování jazykového citu Postup: Vymýšlíme vhodná zvukomalebná slova, u kterých vynecháme první hlásku. Řekneme dítěti, že se ze slova něco ztratilo a slovo je teď legrační. Pokusíme se přijít na to, která hláska ze slova UTEKLA a chytíme ji za uši.

Řekneme například slovo - ANEČEK. Co ze slova uteklo? Dítě může mít několik návrhů: J jako Janeček, D jako Daneček, R jako Raneček, T jako Taneček Další příklady:

• -ES - Pes, Les;

• -OS - Nos, Kos, Los;

• -ŮL – Sůl, Kůl, Hůl, Důl;

• -OŠÍČEK – Hošíček, Košíček;… Vždy, když přijde dítě na správnou hlásku, chytí se přitom za uši. Pochválíme ho a řekneme mu, ať dobře začátek drží, aby zase neutekl. Ztracený začátek vrátíme společně DOMŮ tj. do správného slova. Později, když si tuto činnost děti osvojí, můžou samy vymýšlet slova bez počátečního písmene. Zkušenosti s realizací: U této činnosti se velmi zasmějete, protože děti vymyslí slova, které by ani dospělého nenapadla.

Předmatematické dovednosti Porovnávání množství předmětů. Lze využít k nácviku a pochopení pojmů – méně, více, stejně počítání a určování počtu 2. Určování geometrických obrazců, dítě zkouší kreslit geometrické obrazce podle předlohy. Může zkoušet skládat obrazce ze dvou později z více částí. 3. Třídění do skupiny podle nějakého smyslu (kritéria), které by tam dítě mělo najít. Případně mu dopomůžeme. […]

3

1. Porovnávání množství předmětů. Lze využít k nácviku a pochopení pojmů – méně, více, stejně počítání a určování počtu

2. Určování geometrických obrazců, dítě zkouší kreslit geometrické obrazce

podle předlohy. Může zkoušet skládat obrazce ze dvou později z více částí.

3. Třídění do skupiny podle nějakého smyslu (kritéria), které by tam

dítě mělo najít. Případně mu dopomůžeme. Můžeme obměňovat podle libosti a zájmu dítěte/Např. je dobré využít třeba pexeso- obrázky - Skupina – oblečení; nádobí; nábytek; ovoce; zelenina; dopravní prostředky; domácí zvířata, exotická zvířata; lesní zvířata; ../

4

4.Přiřazování číslice a správného počtu teček a předmětů K tomuto úkolu se hodí níže uvedený pracovní list. Dítě se učí poznávat číslo a jeho hodnotu, k čemuž poslouží právě tečky či daný počet předmětů. Je možné vystříhat a použít pouze čísla a kostky a pracovat s nimi tak, jak vidíte na druhém obrázku.

5. Přidej nebo uber! Skupinu obrázků dítě rozděluje na skupinky předmětů větší nebo menší, zkouší je rozdělit na dvě stejné. S dítětem pak trénujeme „Uber ze skupinky ptáčků jednoho ptáčka. Kolik jich tam nyní zůstane? Přidej jeden obrázek do skupiny rybiček apod.“

5

Náměty k rozvoji prostorového vnímání:

1. Bludiště (plošné vnímání prostoru): K posilování plošného vnímání prostoru je vhodné využívání různých bludišť, labyrintů. Vybarvování správné cesty k cíli, hledání všech cest, které vedou do cíle, např. hledání cesty k rozhledně, let včelky ke květině apod. K procvičování plošného vnímání prostoru lze využívat různé pracovní listy.

6

2. Porozumění významu předložek (nad, pod, před, vedle, za, mezi): K osvojení významu předložek uvozujících vztah mezi dvěma předměty využíváme různé obrázky. S dětmi si vyprávíme, co vidíme na obrázku. Ke zjištění porozumění významům jednotlivých předložek využíváme konkrétní otázky a podle odpovědi dětí můžeme usuzovat míru pochopení jejich významu. (Např.: „Co je před stromem?“ „Kočárek.“) Dále můžeme vyzvat dítě, aby popsalo, kde jednotlivé prvky a postavy vidí. (Např.: „Kde je holčička?“ „Za stromem.“ „Kde sedí chlapec?“ „Na lavičce, vedle maminky.“) Sledujeme, zda dítě při popisu používá správné předložky, v případě potřeby obrázek popíšeme sami a zdůrazňujeme využití předložek ukázáním. (Např. „Chlapec je za stromem.“ – ukážeme chlapce za stromem). + vymýšlíme otázky k obrázkům.

7

3. Pojmy první, poslední, před, za, hned před, hned za: K upevnění pojmů týkajících se pozice (pořadí) lze u předškolních dětí využívat pohádky. Pracujeme s ilustracemi pohádky či využíváme prvky dramatizace. Uvádíme pohádky, ve kterých hraje roli posloupnost dějů a uspořádání osob, např. pohádka O veliké řepě, Budka, O kohoutkovi a slepičce. Upevňujeme výše uvedené pojmy. Ptáme se dětí: „Kdo přišel první vytáhnout řepu? Kdo byl poslední? Kdo je hned za babkou? Kdo všechno je za vnučkou? Kdo je hned před kočkou?“ Děti si pamatují posloupnost postav a přitom pochopí uspořádání v obou směrech. Dítě přirozeně vedeme k pochopení toho, že o každých dvou prvcích lze rozhodnout, který je před kterým.

4. Kresebný diktát Pomůcky: Papír, pastelky. Zadání: Nahoru nakresli slunce, vpravo od slunce nakresli velký černý mrak, uprostřed nakresli dům, vedle domu nakresli strom, mezi domem a stromem nakresli květinu.

5. Koláž z obrázků Pomůcky: Vystříhané obrázky, lepidlo, papír. Jedná se o variantu kresebného diktátu místo kreslení dítě obrázky nalepuje na papír dle pokynů.

6. Modelování lesa Pomůcky: Modelína /modurit/ keramická hlína, podložka. Uprostřed lesa mezi stromy je palouk, na palouku se pase srna, vpravo od srny se pase statný jelen, za jelenem se schovává malý koloušek, v lese před pařezem zalézá liška do svého doupěte. Za stromem se krčí zajíc.

7. Stavba hradu Pomůcky: Velké kostky. Hrad má tvar obdélníku. Základ tvoří velké červené kostky, nad červenými kostkami jsou zelené kostky, okna hradu jsou žlutá, na levé straně se tyčí vysoká bílá věž.

8

8. Stavění města z lega Pomůcky: Lego či podobná stavebnice (s velkou základní deskou, různými postavami, auty, domy různých institucí). Na náměstí stojí radnice s vysokou věží, před radnicí je kašna, ke které přijíždí indián na koni. Vedle radnice je postavena policejní stanice, před ní zastavilo policejní auto, hned za policejním autem jedou hasiči, za nimi osobní auto, poslední jede sanitka. Míří do nemocnice, která je za policejní stanicí. Na střechu nemocnice přistává vrtulník. U nemocnice je velký park, rostou v něm stromy, mezi dvěma smrky je lavička, na které sedí maminka s miminkem. Vedle parku stojí kostel. Před kostelem je květinový záhon. Za radnicí je škola, vlevo od školy je dětské hřiště, kde si hrají děti.

9. Návštěva ZOO Pomůcky: Figurky zvířat a lidí, stavebnice na postavení jednotlivých výběhů. Od pokladny vedou tři cesty. Prostřední cesta vede nejprve k pavilonu opic, za ním je pavilon cizokrajných hadů. Nejdelší cesta vede vlevo od pokladny kolem výběhu pro zebry, mezi zebrami se prohání antilopy. Dále žijí žirafy. Naproti žirafám bydlí sloni. Vpravo od slonů mají ve skále své brlohy medvědi. Poslední cesta vede od pokladen vpravo kolem jezírka s hrochy, za jezírkem jsou klece pro papoušky. Na konci cesty najdeme dětské hřiště, před kterým je výběh pro kozy a ovce.

Náměty pro procvičování matematických představ: 1. Protiklady – úzký x široký, nízký x vysoký, prázdný x plný 2. Stejně, vytváření dvojic – před dítě dáme dvě až tři kostky (víčka od PET lahví, knoflíky) a chceme, aby dalo na stůl stejný počet kostek, víček, knoflíků, jako jsme dali my. 3. Určování méně x více – výrazný rozdíl 4. Menší x větší – ptáme se, zda jsou míče stejně velké, jednodušší je zeptat se dítěte, který míč je větší (menší). 5. Kratší x delší 6. Nižší x vyšší 7. Některé – na stůl položíme čtyři až pět prvků (kostky, víčka od PET lahví, knoflíky apod.) a dítě vyzveme, aby dalo některé (kostky, víčka, knoflíky) do sáčku. Sledujeme, zda dítě úkol plní správně, zda nedává do pytlíčku všechny kostky, víčka, knoflíky. 8. Žádné, nic – do jedné misky dáme dvě kostky, do druhé jednu kostku a třetí misku necháme prázdnou. Ptáme se kolik kostek je v každé misce. Úkol zadáváme i obráceně, chceme, aby dítě dalo do první misky dvě kostky, do druhé jednu a do třetí žádnou. 9. Méně, více, stejně při odlišné velikosti a uspořádání prvků – dítě určuje, zda-li je v každé polovině stejně obrazců, nebo je-li v některé polovině více (méně) obrazců.

9

10. O jednu více – zjišťujeme pochopení pojmu, před dítě dáme dvě kostky a chceme, aby do své řady dalo o jednu kostku více, vytvoříme dvě řady kostek a ptáme se, kde je více kostek a o kolik. 11. O jednu méně – zjišťujeme pochopení pojmu, před dítě dáme tři kostky, a chceme, aby do své řady dalo dítě o jednu kostku méně, vytvoříme dvě řady kostek a ptáme se, kde je méně kostek a o kolik.

Orientace v prostoru, čase, pravolevá orientace: Orientace v prostoru:

• určovat polohu na sobě, tj. na vlastním těle, v prostoru, na obrázku, využívat k rozvoji běžné každodenní činnosti, přitom se zaměřit na procvičování základních pojmů /nahoře, dole, uprostřed, před, za, hned před, hned za, mezi, pod, vedle, u/, pomocí výše uvedených předložek vést dítě k popisu polohy objektů vzhledem k vlastní osobě

• určování vzájemné polohy dvou různých objektů /např. pod stolem je židlička/ • rozhodovat o vzájemné poloze dvou objektů /je- není něco v tašce/ • situování objektů - kde předmět leží - např. ve třídě • manipulace s různými předměty podle místa určení • zakreslování jednoduchých obrázků podle diktátu /zakresli na výkres do

pravého rohu nahoru míček/ • vyhledání věcí na obrázku s pojmy dole/nahoře, vzadu/vpředu/uprostřed • vyhledání a určení místa věcí v místnosti s určováním změny jejich postavení

v prostoru • obrázková bludiště.

10

11

Orientace v čase: • stanovení a dodržování režimu dne, pojmenováváme děje a činnosti, které

v průběhu dne provádíme • vedeme dítě k orientaci v činnostech obvyklých pro ráno, dopoledne, poledne,

odpoledne, večer, všední den, víkend… • učíme dítě orientovat se v charakteristických jevech pro jednotlivá roční

období • pořadí hlásek ve slově, sluchem urči první, poslední • užití pojmů: dnes, zítra, hned, jindy, pozítří • orientace v týdnu, měsících, ročních obdobích • znalost relativního trvání časových úseků (co je delší - jeden týden nebo sedm

dní) • sled událostí - vypravování, řazení děje; tím, že s dítětem diskutujeme a

povídáme o tom, co se bude dít nejdříve, později, před tím, nyní, nakonec, co bylo včera, co se děje dnes, zítra, pozítří… ho vedeme k vnímání časové posloupnosti a učíme ho postupně předjímat děje.

12

JARO LÉTO

ZIMA PODZIM

Pravolevá orientace: • orientace na tělesném schématu • orientace v ploše /napravo, nalevo/

13

• orientace v prostoru - určování věcí s pojmy vpravo/vlevo na obrázku, hračce i v reálu, určení změny postavení

• orientace na těle druhé osoby • orientace vzhledem k jiným objektům • popis cesty do obchodu, parku apod. s pojmy vpravo/vlevo.

14

15

ROZVÍJÍME ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ Přikládáme stejná čísla – písmena – tvary na předlohu.

ROZVÍJÍME ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ - SESTAVUJEME PODLE PŘEDLOHY

POČÍTÁNÍ SE STAVEBNICEMI

PŘILOŽ STEJNĚ VELKÉ DÍLY

16

ROZVOJ JEMNÉ MOTORIKY - PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM

Pokládání zrníček/knoflíků Pokládání zrníček/kuliček podle počtu na nakreslenou čáru

Rozvoj motoriky a počítání

Jedna smyčka, druhá

smyčka,

k tomu ještě malá klička,

utáhni to trošičku,

ať máš hezkou mašličku.

17

18

CO BYCH MĚL ZVLÁDNOUT NEŽ PŮJDU DO ŠKOLY POHYB – Dítě by mělo být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své

tělo, být samostatné v sebeobsluze.

Už umím házet a chytat míč, běhat a skákat. Dovedu se sám obléci (zapnout zip, knoflíky, obléci čepici a rukavice, zavázat tkaničku). Umím správně stolovat, používat kapesník a toaletu. Své věci a hračky dovedu uklidit na správné místo.

SAMOSTATNOST – Dítě by mělo být relativně citově samostatné a schopné

kontrolovat a řídit své chování.

Už umím být občas bez rodičů (u babičky, na škole v přírodě). Dovedu říci, co si myslím, s čím souhlasím a nesouhlasím, a dodržuji dohodnutá pravidla.

JAZYK A ŘEČ – Dítě by mělo zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní

dovednosti.

Už umím správně vyslovovat všechny hlásky, rozumím většině slov, dovedu vyprávět různé příběhy a povídat si s dospělými a kamarády. Napíšu hůlkovým písmem své jméno.

MANIPULACE – Dítě by mělo zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku,

pravolevou orientaci.

Už umím pracovat se stavebnicemi, modelovat, stříhat, nalepovat, kreslit a malovat. Dovedu správně držet tužku, znám geometrické tvary (čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník). Vím, kde je vpravo a vlevo.

19

VNÍMÁNÍ – Dítě by mělo být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy.

Už umím rozeznat barvy, velikosti, tvary a společné znaky jednotlivých věcí. Dovedu slabikovat slova, rozpoznám rozdíl mezi číslicemi a písmeny. Znám základní dopravní značky a dovedu správně zareagovat na zvukové a světelné signály.

MYŠLENÍ – Dítě by mělo zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat

se v elementárních matematických pojmech.

Už umím počítat na prstech a vyjmenuji číselnou řadu (v rozsahu do 5 až 10). Dovedu srovnat skupiny věcí podle počtu (o kolik je jeden větší či menší). Třídím a porovnám předměty podle barvy, tvaru, velikosti, délky a váhy. Vím, kde je nad, pod, dole, nahoře, uvnitř a vně. Orientuji se v čase-co je dříve, později, včera, dnes, zítra. Umím řešit jednoduché hádanky, slovní příklady, rébusy a labyrinty.

20

PAMĚŤ – Dítě by mělo mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost

záměrně si zapamatovat a vědomě se učit.

Zapamatuji si, co jsem prožil, viděl a slyšel, a dokážu o těchto zážitcích vyprávět. Pamatuji si říkadla, básničky a písničky. Soustředím se na různé úkoly a dovedu je samostatně dokončit.

PRAVIDLA – Dítě by mělo být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně

vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině.

Už umím správně pozdravit, poprosit, poděkovat a omluvit se. Dovedu si povídat s ostatními dětmi a dospělými, umím se podělit o hračky a sladkosti. Poznám, co si druhý přeje, a dokážu se s ním dohodnout. Beru ohled na ostatní a umím říci svůj názor. Pomáhám mladším dětem.

TVOŘIVOST – Dítě by mělo vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost.

Už umím pozorně sledovat děj pohádky, divadelního nebo hudebního představení. Účastním se různých zábavných programů, slavností, sportovních akcí, výstav a dovedu říci, co jsem zde viděl, slyšel a co mne zaujalo. Znám mnoho pohádek a příběhů, mám své oblíbené hrdiny. Umím řadu písniček, básní a říkadel. Dokážu zahrát krátkou divadelní roli a zúčastnit se různých her (např. na školu, na rodinu, na cestování, na lékaře).

ZNALOSTI – Dítě by se mělo orientovat ve svém prostředí, v okolním světě i v

praktickém životě.

Už se orientuji ve svém blízkém okolí (vím, kde bydlím, kam chodím do školky, kde jsou obchody, hřiště, kam se obrátit, když jsem v nouzi). Vím, jak se mám chovat doma, ve školce, u lékaře, v obchodě, na ulici nebo při setkání s cizími lidmi. Poznám a rozliším povolání, přístroje, dopravní prostředky, členy rodiny, rostliny a zvířata. Mám řadu poznatků o naší zemi (města, hory, řeky, jazyk, kultura), planetě (světadíly, jiné země a národy), vesmíru, ročních obdobích, počasí a cestování. Zpracováno v souladu s Desaterem pro rodiče dětí předškolního věku vydaného MŠMT

21

Uvádíme několik nápadů na vyrábění s dětmi, ze kterých si můžete vybrat:

ZÁLOŽKY

AKTOVKY