Dlouhodobý záměr FPR ZČU na období 2011 - 2015...EIZ Elektronické informační zdroje FRVŠ Fond rozvoje vysokých škol GA AV ČR Grantová agentura Akademie věd ČR ... namísto

Dlouhodobý záměr

Fakulty právnické ZČU na období 2011 - 2015

Zpracoval kolektiv pod vedením: JUDr. Viléma Knolla, Ph.D.

Předkládá prof. JUDr. Květoslav Růžička CSc. Děkan

V Plzni dne 17. května 2011

Dlouhodobý záměr FPR ZČU na období 2011 - 2015

Stránka | 2

Obsah Přehled zkratek ........................................................................................................................................ 4

Obecné ................................................................................................................................................ 4

Pracoviště ZČU ..................................................................................................................................... 4

1. Poslání ............................................................................................................................................. 6

2. Vize .................................................................................................................................................. 6

3. Východiska ....................................................................................................................................... 7

3.1. Postavení FPR v důsledku aféry ............................................................................................... 7

3.2. Postavení FPR v terciální sféře vzdělávání............................................................................... 9

3.3. Postavení FPR ve VaVaI ......................................................................................................... 12

3.4. Zapojení FPR a jejích zaměstnanců do státních, nestátních a regionálních aktivit ............... 16

3.5. Zapojení FPR a jejích zaměstnanců do mezinárodních aktivit .............................................. 16

4. Vzdělávání ..................................................................................................................................... 17

4.1. Studijní programy a jejich inovace – obecná východiska ...................................................... 17

4.1.1. Bakalářské studium ........................................................................................................... 21

4.1.2. Magisterské studium ......................................................................................................... 22

4.1.3. Doktorské studium ............................................................................................................ 25

4.1.4. Programy CŽV a ostatní formy vzdělávání ......................................................................... 27

4.2. Podpora a rozvoj excelence ................................................................................................... 28

4.3. Kvalita výuky a její monitoring .............................................................................................. 30

4.4. Zahraniční styky a výměnné programy.................................................................................. 33

4.5. Nové metody vzdělávání ....................................................................................................... 35

4.6. Spolupráce s dalšími součástmi ZČU ..................................................................................... 37

4.7. Vztahy se studenty a podpora studentských aktivit .............................................................. 37

5. Výzkum, vývoj a inovace ................................................................................................................ 39

5.1. Obecná východiska, cíle a opatření k jejich naplnění ............................................................ 39

5.2. Opatření v jednotlivých oblastech VaVaI jako specifikace a doplnění opatření obecných ... 44

5.2.1. Publikační činnost .............................................................................................................. 44

5.2.2. Projektová činnost ............................................................................................................. 44

5.2.3. Zapojení studentů .............................................................................................................. 45

5.2.4. Přímo relevantní činnost financovaná z fakultních zdrojů a podpůrná činnost ................ 45

6. Otevřenost a spolupráce ............................................................................................................... 46

7. Rozvoj lidských zdrojů ................................................................................................................... 49


Stránka | 3

7.1. Akademičtí pracovníci ........................................................................................................... 49

7.2. Ostatní pracovníci .................................................................................................................. 53

8. Řízení ............................................................................................................................................. 54

9. Financování .................................................................................................................................... 56

10. Vztahy k ostatním součástem ZČU ............................................................................................ 57

11. Infrastruktura ............................................................................................................................ 58


Stránka | 4

Přehled zkratek

Obecné

CE centrum excelence

CŽV celoživotní vzdělávání

DSP doktorský studijní program

DZ MŠMT Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a

inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti MŠMT pro oblast vysokých

škol na období 2011 – 2015

DZ ZČU Dlouhodobý záměr ZČU pro období 2011 – 2015

EIZ Elektronické informační zdroje

FRVŠ Fond rozvoje vysokých škol

GA AV ČR Grantová agentura Akademie věd ČR

GA ČR Grantová agentura České republiky

LS letní semestr

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR

OBD Osobní bibliografická databáze (evidence publikační činnosti)

OP Operační program

OP VaVpI Operační program výzkum a vývoj pro inovace

OP VK Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost

PF MU Právnická fakulta Masarykovy univerzity

PF UK Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

PF UP Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

RIV Registr informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a

vývoje.

ÚSP AV ČR, v.v.i. Ústav státu a práva Akademie věd České republiky, vědeckovýzkumná

instituce

VaVaI věda, výzkum a inovace

ZS zimní semestr

Pracoviště ZČU

CIV Centrum informatizace a výpočetní techniky ZČU

FAV Fakulta aplikovaných věd ZČU

FEL Fakulta elektrotechnická ZČU

FEK Fakulta ekonomická ZČU

FF Fakulta filozofická ZČU

FPE Fakulta pedagogická ZČU

FPR Fakulta právnická ZČU


Stránka | 5

FST Fakulta strojní ZČU

FZS Fakulta zdravotnických studií ZČU

KCP Katedra soukromého práva a civilního procesu FPR

KFP Katedra národního hospodářství a finančního práva FPR

KMP Katedra mezinárodního práva FPR

KOP Katedra obchodního práva FPR

KPD Katedra právních dějin FPR

KPF Katedra forenzní psychologie a sociologie FPR

KPO Katedra občanského práva FPR

KPP Katedra pracovního práva a práva sociálního zabezpečení FPR

KSP Katedra správního práva FPR

KSR Katedra veřejné správy FPR

KTP Katedra teorie práva FPR

KTR Katedra trestního práva FPR

KUP Katedra ústavního práva FPR

NTC Centrum nové technologie ZČU

RCV Rada celoživotního vzdělávání

REK Rektorát ZČU

UJP Ústav jazykové přípravy ZČU

UK Univerzitní knihovna ZČU

UUD Ústav umění a designu ZČU

ÚCV Ústav celoživotního vzdělávání ZČU

ZČU Západočeská univerzita v Plzni


Stránka | 6

1. Poslání

Hlavním posláním Fakulty právnické ZČU je:

poskytovat kvalitní vysokoškolské vzdělání především v oblasti práva a právní

vědy, jakož i veřejné správy a úzce souvisejících disciplín, a to na stupni

bakalářském, magisterském i doktorském, doplněné o kurzy celoživotního

vzdělávání či jiné specializované programy;

vykonávat vlastní vědecko-výzkumnou činnost samostatným bádáním s cílem

přinášet nové poznatky do jednotlivých oborů práva, právní vědy, veřejné správy i

souvisejících disciplín, přispívat k jejich obohacení a rozvoji, a být tak

plnohodnotnou součástí ZČU jako výzkumné univerzity.

2. Vize

FPR ZČU je ekonomicky a personálně stabilizovaná součást ZČU jako výzkumné univerzity

s rovnováhou pedagogické a vědecké činnosti, založená na rovnocenném postavení

soukromoprávních i veřejnoprávních disciplín a kolegiálních vztazích v akademické obci,

která disponuje dostatečnými prostředky k zajištění své činnosti, v jejichž struktuře dochází k

trvalému navyšování příjmových položek vytvořených vlastní činností.

Hlavní priority FPR ZČU tak tvoří:

1. Ekonomicky funkční model (úplné pokrytí nákladů)

Dostatečné využívání grantových příležitostí a financování prostřednictvím OP.

Trvalý růst objemu prostředků získaných za výstupy v oblasti VaVaI.

Využití programu CŽV i jiných výukových programů jako podpůrného zdroje

financování.

2. Personálně funkční model (úplné personální pokrytí)

Funkční vyváženě složený kolektiv motivovaných akademických pracovníků (vědců

i pedagogů) odměňovaných v závislosti na svém výkonu.

Trvalý kvalitativní růst struktury zaměstnanců co do výkonu i kvalifikace.

Stabilizovaný kolektiv zaměstnanců s fungující intergenerační kontinuitou.

3. Vědecko-výukový model (zabezpečení vědy i výuky)

Širokospektrální zaměření v oblasti práva s profilováním center excelence a

konkurence schopných specializací, udržení a rozšíření doktorského studia, a v

dlouhodobém horizontu směřování k habilitačnímu řízení.


Stránka | 7

Transformace pojetí studia dle aktuálních trendů a možností společnosti a FPR s

jasnou formulací cíleného profilu absolventa.

Propojení výuky práva s informačními zdroji – humanitně technický přístup.

4. Aspirativně-rozvojový model (potvrzení dosavadních pozic fakulty a její další rozvoj)

Reakreditace stávajících programů a oborů, a získání nových akreditací na

doktorském stupni.

Jasná a strategicky koncepční profilace a konkurenceschopnost v národním

kontextu právnických fakult.

Výrazné posílení výstupů z vědecko-výzkumné činnosti a mechanismů směřujících

k samofinancovatelnosti fakulty.

Obnovení prestiže a její systematické budování v oblasti výuky i vědy s cílem

získání dominantního postavení v oblastech zaměření fakulty.

Prohlubování mezinárodní spolupráce a posilování strategicky významných vztahů.

Bezproblémové uplatnění absolventů v praxi a růst jejich hodnoty na trhu práce.

5. Sociálně-axiologický model (harmonicky fungující mezilidské vztahy)

Posílení akademické kolegiality a hodnot v interpersonálních vztazích v rámci

fakulty.

Podpora akademické diskuse i samosprávy s řešením názorových diskursů

výlučně na akademické půdě a pomocí standardních demokratických

mechanismů.

Podpora mezikatederní spolupráce a konsensuálních způsobů řešení.

3. Východiska

3.1. Postavení FPR v důsledku aféry

FPR dospěla v roce 2009 do stavu hluboké krize, kdy jako mezník v identifikaci

nedostatečného stavu bylo hodnocení Akreditační komise MŠMT z roku 2008 a následná

ztráta akreditace některých oborů doktorského studijního programu, doprovázené i celkovou

ztrátou prestiže školy proti ostatním právnickým fakultám i akademickým institucím obecně.

Samotné události roku 2009 však v tomto ohledu představovaly pouze reakci na dlouhodobě

kumulované nedostatky, které se ve fungování fakulty projevovaly.

Důsledkem událostí z podzimu 2009 bylo nejprve odstoupení tehdejšího děkana a

s tehdejšími událostmi spjatých proděkanů, následně pak volba nového děkana a zahájení

kroků k nastolení transparentního režimu přijímacího řízení (využití SCIO testů) i studia

(reálné zavedení kreditního systému, přezkoumání plnění studijních povinností řady


Stránka | 8

studentů i absolventů s vytvořením jasných a skutečně aplikovaných pravidel). Zásadní

pozitivní změny v této oblasti konstatovala Akreditační komise MŠMT na svém jednání v roce

2010.

Komise jmenovaná pro prověření dokumentace průběhu studia na FPR konstatovala po

ukončení svého šetření v roce 2010 v oblasti všech na FPR uskutečňovaných studijních

programů i rigorózního řízení vážná porušení Studijního a zkušebního řádu i dalších předpisů,

které vedly k pochybení v průběhu studia a jeho administraci. Podle závěrů etického panelu

zřízeného k situaci na FPR se vedení FPR dopustilo svým jednáním porušení principu rovných

podmínek pro získání akademických a vědeckých titulů a umožnilo některým studentům

absolvovat studium i získání titulů nestandardní cestou. Současně selhaly jak vnitřní

kontrolní mechanismy FPR i ZČU, tak i kontrolní mechanismy vnější. Ze strany MŠMT i široké

veřejnosti byl vznesen požadavek na odebrání neoprávněně získaných titulů. V řadě případů

bylo zahájeno správní řízení, jedná se však o velmi složitě právně řešitelnou situaci, která je i

časově náročná. V některých případech však již bylo přikročeno ke zrušení diplomu, konečné

slovo zde však nejspíše vysloví až v budoucnosti příslušné soudy.

Mezi další problémy FPR patřila nedostatečná vědecká činnost a její vykazování,

nedostatečná grantová výtěžnost, neujasněná koncepce fakulty či pro fakultu velmi

nevýhodně nastavené vztahy s Ústavem státu a práva AV ČR, v.v.i. Proto dochází k posílení

v oblasti vědy a výzkumu (doplnění údajů do RIVu za předchozí období, tlak na vědeckou

činnost, širší zapojení do grantové činnosti atd.). Stejně tak byla nově upravena oboustranně

výhodná spolupráce s Ústavem státu a práva AV ČR, v.v.i.

Dopad celé aféry na vnímání FPR byl fatální a jméno FPR se stalo synonymem pro

zavrženíhodné jednání a nekvalitní vzdělání. Prestiž fakulty byla zničena a nejdrtivější dopad

celé aféry nesli absolventi akademického roku 2009-2010 při hledání svého uplatnění. Aféra

jako taková překryla i jednoznačné úspěchy, kterých dosáhli nejen jednotliví akademičtí

pracovníci, ať již na poli legislativním či vědeckém, tak i studenti a absolventi. V důsledku

celé situace došlo také ke zpochybnění dobrého jména ZČU i českého vysokého školství jako

celku.

Kromě výše popsaných negativních dopadů na zájem o studium na FPR ZČU je pro období

2011-2015 nutno očekávat obecný klesající trend v počtu zájemců o studium na vysokých

školách z důvodu demografického vývoje. Nutno brát v úvahu též záměr MŠMT směřující k

zastavení růstu počtu vysokoškolských absolventů a podpoře zájmu o technické obory

namísto humanitních. Je proto nutno se připravit na kumulativní účinky těchto nepříznivých

vlivů na zájem o studium na FPR pro plánované období a přijmout patřičná opatření.


Stránka | 9

3.2. Postavení FPR v terciální sféře vzdělávání

FPR ZČU poskytuje jako jedna ze čtyř právnických fakult veřejných vysokých škol v České

republice vzdělání v magisterském oboru Právo a právní věda, což je nutný předpoklad pro

výkon některé z právnických profesí, a je to rovněž vhodná kvalifikace pro další uplatnění na

trhu práce mimo vymezený rámec právních profesí.

Zájem o studium na FPR je dlouhodobě vysoký, stejně jako na ostatních právnických

fakultách. FPR je na poli právnického vzdělávání integrální součástí systému vysokých škol,

přičemž právnické fakulty veřejných vysokých škol (Brno, Olomouc, Plzeň a Praha) jsou v

rámci České republiky prostorově relativně rovnoměrně rozmístěny. V Čechách je

dominantním centrem Praha, na Moravě pak Brno.

Geografická lokalizace Plzně představuje oproti Praze komparativní výhodu pro plzeňský

a částečně též karlovarský a jihočeský kraj, v ostatních krajích na území Čech je její

geografická pozice s Prahou srovnatelná či dokonce méně výhodná. Vzhledem k prostorové

charakteristice České republiky a její dopravní infrastruktuře, jakož i rostoucí role využití

elektronické komunikace a jiných forem distančního přístupu ke studiu však význam

geografického kritéria postupně klesá a ve volbě studentů se významněji uplatňují mnohem

podstatnější kritéria (prestiž školy, náročnost a celkové podmínky studia, uplatnitelnost

absolventů apod.) Nesporně významným pozitivním kritériem je tak kupř. velmi nízká míra

nezaměstnanosti absolventů FPR, mírně přesahující 1 %, což je velmi příznivý výsledek ve

srovnání s ostatními fakultami univerzity (podrobnější údaje viz DZ ZČU 2011-15, s. 49).

Trh právnického vzdělání je v České republice, vedle zmíněných právnických fakult

veřejných vysokých škol akreditovaných v České republice, postupně sycen též soukromými

vysokými školami akreditovanými ve Slovenské republice, přičemž lze očekávat další rozvoj

nastoupeného trendu též o další instituce, patrně i z dalších zemí. Přestože soukromá

instituce pro studenty představuje finančně nákladnější způsob studia, dosahují zde určitého

úspěchu a získávají podíl na zájemcích o studium práv. V rámci spádové oblasti to je zejména

pobočka Paneurópské vysoké školy v Praze (další jsou v Brně a Ostravě) a pak český Bankovní

institut, vysoká škola, který poskytuje navazující magisterské studium v oboru právo podle

studijního programu Vysoké školy v Sládkovičove mimo jiné v Praze.

FPR se proto musí na tento nastupující trend připravit a rozvíjet své komparativní

výhody, které v porovnání se soukromými institucemi má. Nutno se zde orientovat na

budování prestiže fakulty spojené s obranou proti její masifikaci a poklesu znalostních

požadavků, jakož i usilovat o obsahově konkurenceschopné studijní programy, které

nebudou zaostávat za soukromoprávní nabídkou. FPR tedy do budoucna musí, jakkoliv je to

optikou nedávných událostí obtížně představitelné, stavět především na dobrém jménu a

vhodných specializacích, díky kterým bude usilovat o zvýšení své atraktivity pro zájemce o

studium i při zpravidla vyšší náročnosti studia ve srovnání se soukromými institucemi.


Stránka | 10

Příbuzné programy právní specializace, v kteréžto oblasti nabízí FPR obor zaměřený na

veřejnou správu, jsou pak vyučovány v rámci České republiky větším množstvím soukromých

škol, z nichž část disponuje i navazujícím magisterským programem. Většina z nich sídlí v

Praze, ale využívají různě rozprostřenou síť poboček, respektive konzultačních středisek, po

celé České republice. Vzhledem k tomu, že v tomto segmentu je vzdělávací trh otevřen i

soukromým institucím akreditovaným v České republice, je nutno věnovat maximální

pozornost i konkurenceschopnosti bakalářského programu, který je takto vystaven ještě

intenzivnějšímu tlaku než program magisterský.

V rámci Plzeňského a Karlovarského kraje působí dvě soukromé vysoké školy, které nabízí

bakalářské obory s právním zaměřením. Jde o Vysokou školu Karlovy Vary, o.p.s. a

Univerzitní středisko Plzeň Metropolitní univerzity Praha, o.p.s., nicméně existence těchto

dvou soukromých škol neměla na zájem o studium magisterského programu na FPR zásadní

dopad, zejména proto, že tyto školy nemají magisterský obor Právo. Metropolitní univerzita

Praha sice nabízí ve své plzeňské pobočce magisterské studium v oboru Evropská studia a

veřejná správa v rámci studijního programu Mezinárodní teritoriální studia, to však není

nikterak podobné magisterskému oboru Právo a právní věda na FPR a neumožňuje zejména

uplatnění v právních povoláních. V případě obou škol však dochází ke konkurenci v oblasti

bakalářských programů právní specializace, kde Metropolitní univerzita Praha nabízí obor

Veřejná správa a Vysoká škola Karlovy Vary pak vedle obdobného oboru ještě obory Právo

v podnikání, Sociálně právní činnost a Soudní a notářská administrativní činnost. Pro

Metropolitní univerzitu Praha pak je v této souvislosti oproti FPR komparativní výhodou

zmíněný navazující magisterský obor věnovaný veřejné správě. V této oblasti, vzhledem k

neexistenci navazujícího magisterského studijního programu a k neprostupnosti

bakalářského studijního programu s pětiletým programem magisterským přichází FPR o

skupinu studentů, kteří by po absolvování bakalářského programu rádi pokračovali ve studiu,

které jim FPR v současné době nemůže nabídnout, a tak odcházejí na konkurenční školy.

Soukromé vysoké školy nabízející programy s právním zaměřením již nyní představují pro

FPR významnou konkurenci z hlediska pracovní síly a jejího vytížení. Mají-li mnozí akademičtí

pracovníci FPR paralelní poměr též na Metropolitní univerzitě Praha či Vysoké škole Karlovy

Vary, jsou tím limitováni časově i z hlediska vědecké efektivity, uvážíme-li klauzule o

povinném vykazování za tyto instituce v pracovních smlouvách. Fakulta veřejné univerzity

může jen velmi obtížně soukromým subjektům konkurovat nabízenou výší mezd, i zde je

proto nezbytné založit komparativní výhodu působení na FPR na spojení s budovanou

prestiží, kterou toto působiště svému zaměstnanci dodává.

Ve vztahu k zaměstnancům musí FPR vycházet též ze silné konkurence ostatních

veřejnoprávních právnických fakult, zejména pak Právnické fakulty Univerzity Karlovy, jakož i

ÚSP AV ČR, v.v.i. I na těchto institucích má řada pracovníků FPR paralelní pracovní poměry,

přičemž to je z části, zejména pak u starších generací, způsobeno historickými souvislostmi


Stránka | 11

vzniku FPR. Také zde je proto nutno analyzovat postavení fakulty a její potenciální

konkurenční výhody, které je třeba dlouhodobě rozvíjet. Ve vztahu k pražské či brněnské

fakultě se v časovém měřítku tohoto DZ samozřejmě nebude jednat o vyšší míru prestiže

naší fakulty (jak je reálné se o její budování opírat ve vztahu k soukromým institucím), může

se však jednat kupř. o možnost rychlejší profesní seberealizace zejména mladších akademiků

či odlišnou oborovou profilaci ve srovnání s pražskou a brněnskou fakultou. Částečně bude

tento problém vyřešen i přirozenou mezigenerační obměnou pracovníků.

Tabulka vyjadřující počty studentů v jednotlivých akreditovaných studijních programech na

ZČU

Skupiny

akreditovaných

studijních

programů

Studenti ve studijním programu Celkem

studentů Bakalářský Navazující

magisterský Magisterský Doktorský

P K P K P K P K

Přírodní vědy a

nauky 793 141 102 9 0 0 23 9 1077

Technické vědy a

nauky

2884 738 1042 242 3 0 299 302 5510

Zemědělské,

lesnické a veter.

vědy a nauky

0 0 0 0 0 0 0 0 0

Zdravot., lékař. a

farmac. vědy a

nauky

609 191 0 0 0 0 0 0 800

Společenské vědy,

nauky a služby 2173 446 488 116 0 0 71 46 3340

Ekonomie 1504 360 381 106 0 0 13 32 2486

Právo, právní a

veřejnoprávní

činnost

285 0 0 0 2381 0 15 208 2880

Pedagogika,

učitelství a sociální

péče

1139 101 333 2 813 124 14 43 2571

Obory z oblasti

psychologie 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Vědy a nauky o

kultuře a umění 294 0 77 0 0 0 0 0 371

CELKEM 9771 1977 2423 475 3197 124 435 640 19044


Stránka | 12

Počty studujících studentů na FPR 2010/2011

3.3. Postavení FPR ve VaVaI

V oblasti VaVaI došlo v návaznosti na události z roku 2009 k mnoha změnám směřujícím k

významnému posílení činnosti a koncentrovanému zaměření na identifikované problémy.

Jejich podstatou byl především nízký důraz na ekonomickou reflexi vědecko-výzkumné

činnosti ve vztahu k fakultě a nízký stupeň formalizace jednotlivých výstupů. Dalším

významným nedostatkem (bohužel doposud přetrvávajícím) byla též výrazná vnitřní

nevyrovnanost v tvorbě jednotlivých výstupů ve VaVaI, kdy potřebný rozsah publikačních

výstupů v RIVu i zapojení do projektové činnosti splňovalo a stále splňuje pouze malé

množství pracovišť a menšina zaměstnanců.

Fakulta se v dosavadních reformách zaměřila především na posílení aktivního přístupu k

tvorbě relevantních výstupů ve VaVaI, důraz na požadovanou formalizaci jednotlivých

výstupů (problematika vykazování), ekonomický přínos vykazovaných výstupů (orientace na

RIVové výstupy) a systematizaci vědecko-výzkumné činnosti. Významným způsobem byl též

zlepšen informační systém o jednotlivých grantových příležitostech, které jsou prezentovány

zejména na webu FPR.

Ve výsledcích za rok 2009 (podrobnější data viz DZ ZČU 2011-15, s. 17an.) získala FPR

1788,529 bodů za 106,042 ohodnocených výsledků. Mezi součástmi ZČU se tak umístila na

pátém místě. Ve srovnání s ostatními právnickými fakultami se umístila FPR na třetím místě

(PF UK získala 4876,806 bodů, PF MU 3808,551 bodů a PF UP 330,866 bodů). V roce 2010 se

trend FPR potvrdil jako rostoucí, když FPR získala 3.258,469 bodů za 182,481 výsledků. Mezi

součástmi ZČU se umístila na šestém místě. Ve srovnání s ostatními právnickými fakultami se

opět umístila na třetím místě (PF MU získala 9.534,317 bodů, PF UK 6.804,430 bodů a PF UP

774,680 bodů). ÚSP AV ČR, v.v.i. pak získal v roce 2009 3160,113 bodů a v roce 2010

místo typ forma 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

10. ročník

vyšší

Plzeň Bak. Dist. 34 Komb.

Prez. 123 30 46 13 2

Plzeň Dokt. Dist. Komb. 16 13 8 7 7 5 3 3

Prez. 6 1 1

Plzeň Mag. Dist. 22 Komb.

Prez. 167 302 320 308 382 156 54 16 5 3 1

CELKEM 312 366 390 335 392 163 62 21 8 6 1


Stránka | 13

3.810,546 bodů. Je však nutno si uvědomit rovněž okolnosti skokového nárůstu, jenž byl

vyvolán mj. nárazovým doplněním výsledků v uplynulých letech nevykázaných, a zároveň

připomenout skutečnost, že podíl jednotlivých kateder na tomto výsledku je velmi

nerovnoměrný.

Podíl jednotlivých kateder FPR na vědeckých výstupech evidovaných

v databázích OBD a RIV

Katedry RIV 2005-2009 OBD 2005-2009 OBD 2010

KPF 0 37 8

KMP 3,343 6 8

KPD 477,383 351 88

KCP 2052,01 241 74

KSP 135,159 90 17

KTP 23,4 6 3

KTR 211,436 168 11

KSR 2,34 4 0

KUP 353,408 148 28

KOP* 119 3

KPP* 10 0

KFP* 95 0

* Původní katedry, zaniklé sloučením.

Zdroj informací: Hodnocení výsledků výzkumných organizací v roce 2010, http://www.isvav.cz/h10/prepareResultForm.do, Integrovaný informační systém ZČU, databáze aplikace OBD 2.6, https://zeus-web.zcu.cz:7443/fcgi/verso.fpl?fname=web_index

Datům v RIVu i OBD vévodí především značná nevyrovnanost v mezikatederním srovnání,

kdy na jedné straně jsou zde katedry s produkcí značnou, na straně druhé ovšem i pracoviště

s produkcí zcela minimální.

Rovněž je zřejmé, že výsledky v RIVu za období 2005-2009 pouze částečně korelují

s výstupy v OBD za stejné období. V RIVu výrazně dominuje KCP, s nadpolovičním podílem

všech výstupů fakulty. V OBD je situace vyrovnanější a nejlepších výsledků zde dosahují KCP

(nutno připočítat výsledky KOP a KPP, které působily v tomto období jako samostatné

katedry) a KPD. Z ostatních kateder pak výsledkově slabší skupinu tvoří KPF, KMP, KTP a KSR,

silnější pak KSP, KTR a KUP, přičemž KUP lze považovat v této skupině výsledkově za mírně

dominující.

Výsledky OBD za rok 2010 (RIV dosud není k dispozici) z větší části potvrzují závěry

učiněné z předchozích období, jakož i rozvojovou dynamiku zejména u KPD a KUP. Nejmenší

množství výstupů vykazuje KSR a KTP, mezi zbývajícími katedrami není významnější rozdíl a


Stránka | 14

pohybuje se v intervalu 8 – 17 výstupů. KOP, KPP a KFP nemohou být za rok 2010 relevantně

hodnoceny, neboť v převážné většině jeho části již jako samostatné katedry nepůsobily.

Celkově lze tedy konstatovat přetrvávající výrazné disproporce v produkci výstupů VaVaI

v mezikatederním srovnání. Nízkou produkci sumárně v RIVu i OBD zaznamenáváme

především u KPF, KMP i KTP a téměř nulovou u KSR. Zde je proto nezbytné akcentovat

významné posílení tvorby výstupů ve VaVaI v obecném významu. U zbývajících kateder,

s výjimkou KCP, je nutné pracovat především na posílení RIVové produkce, tj. akcentu na

zvyšování kvality publikačních výstupů do roviny bodově hodnocených, ale i posílení

ekonomické výtěžnosti z jejich stávající úrovně produkce, která je s ohledem na aktuální stav

i trendy ve financování vysokého školství nadále poměrně nízká.

Fakulta rozšířila aktivity i v oblasti pořádání konferencí, odborných seminářů a kolokvií.

Zmínit lze uspořádání celostátního semináře „Evropský zatýkací rozkaz“ katedrou trestního

práva (2009), setkání finančních právníků vysokých škol ČR a SR „Finanční právo de lege

ferenda“ (2009), konference „Správa obchodních korporací v rekodifikačních a evropských

konotacích“ (2010), „Mezinárodní právní konference setkání mladých vědeckých pracovníků

Býkov 2010“ (Býkov 2010), „Metamorfózy práva ve střední Evropě II. – 20 let poté“ (Znojmo

2010, ve spolupráci s ÚSP AV ČR, v.v.i.), „Old Case Law in the Light of New Laws – System

Solution“ (2010), konference „Trestní zákoník po roce jeho účinnosti“ (2010), „Kodifikační

geneze soukromého práva a její myšlenkové zázemí“ (2011) apod.

I přes uvedená opatření v některých oblastech VaVaI bohužel doposud k plošnému

signifikantnímu zlepšení nedošlo. Na FPR působí zaměstnanci s vysokým potenciálem

v oblasti VaVaI, koncentrovaných zejména na KCP, charakteristické vysokým podílem

výstupů v RIVu i projektové aktivity na celkovém objemu těchto činností na fakultě. Někteří

akademičtí pracovníci FPR jsou tvůrci či spolutvůrci mimo jiné nově přijatých a

připravovaných kodifikací (trestní, soukromé, insolvenční právo), přičemž především

rekodifikace soukromého práva je svojí koncepcí unikátním počinem dokladujícím vysokou

odbornou erudici jejích tvůrců. Naopak některá jiná pracoviště vyvíjejí dlouhodobě jen velmi

malou činnost, ostře kontrastující s vysokou produkcí jiných pracovišť.

Zejména značná míra nevyrovnanosti výstupů vyplývající z mezikatederního srovnání je

tak přetrvávajícím nedostatkem, který je nutno v nadcházejícím období důsledně řešit a

kvantifikovat objem určitých výstupů jako obligatorní. Řešení vyžaduje komplexní přístup,

včetně účinných pozitivních i negativních motivačních mechanismů a vymezení příslušných

pravidel v pracovním a karierním řádu, jak bude blíže popsáno v kapitole č. 5.


Stránka | 15

Tabulka porovnání všech výstupů VaVaI v mezifakultním srovnání ZČU za rok 2009:

Typ publikace/fakulta 21 FST

22 FEL

32 FPR

33 FF

42 FPE

51 FEK

52 FAV

53 FZS

61 NTC

62 UUD

90 R

94 UK

98 CIV

CELKEM

B – Monografie RIV 1 1 20 20 0 2 3 0 2 0 0 0 0 49

C – kapitoly v knize RIV

0 0 1 48 11 2 3 0 6 0 0 0 0 71

Články z novin a časopisů

3 3 6 31 42 4 3 0 1 0 0 0 0 93

D – Statě ve sborníku RIV

49 134 7 9 15 11 141 0 9 0 2 0 2 379

Editorství díla 5 7 1 17 4 2 9 0 1 1 0 0 0 47

F – Průmyslový vzor 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1

F – Užitný vzor 9 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 11

G – Funkční vzorek 9 88 0 0 0 0 0 0 24 0 0 0 0 121

G – Prototyp 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

J – Články z časopisů 17 23 39 60 21 3 119 0 15 6 0 0 0 303

Kapitoly v knize 0 0 2 8 4 1 1 0 0 0 0 0 0 16

M – Uspořádání konference

0 1 0 5 1 0 5 0 0 0 0 0 1 13

Monografická publikace

0 0 0 3 7 5 1 0 0 0 1 1 0 18

O – Ostatní 44 62 7 2 0 5 26 0 9 0 1 0 0 156

O – VŠ kvalifikační práce

3 1 0 1 0 0 5 0 0 0 0 0 0 10

Ostatní (neRIV) 0 2 0 3 0 0 2 0 0 0 0 0 0 7

P – Patent 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

Překlady 0 0 0 3 1 0 0 0 0 0 0 0 0 4

R – Software 2 26 0 6 0 0 38 0 13 0 0 0 1 86

Recenze 0 0 10 18 5 0 0 0 0 0 0 0 0 33

Recenzentský posudek

1 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 3

Statě ve sborníku 39 75 3 16 36 25 51 0 6 0 1 0 0 252

Učební texty, skripta 1 5 5 3 3 4 3 2 0 0 0 0 0 26


Stránka | 16

Zdroj informací: www.inis.zcu.cz, stav za rok 2009

3.4. Zapojení FPR a jejích zaměstnanců do státních, nestátních a

regionálních aktivit

V rámci svých aktivit se FPR snaží spolupracovat s orgány veřejné správy, nicméně tyto

aktivity jsou v současné době omezeny buď na osobní angažovanost některých

akademických pracovníků v poradních orgánech (např. Legislativní rada vlády), nebo na

jednoúčelové analýzy pro některé státní orgány. Nadto lze zmínit též členství některých

zaměstnanců ve vědeckých a oborových radách ostatních právnických fakult v ČR,

v redakčních radách odborných právnických periodik či odborných spolcích.

Lze konstatovat též různou míru provázanosti členství v profesních komorách

právnických povolání se zaměstnaneckým poměrem na FPR (silnou provázanost představuje

např. Česká advokátní komora, naopak slabou Exekutorská komora České republiky). Za

zmínku stojí aktivní spolupráce se soudy různých stupňů. Z dalších míst lze jmenovat

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky či

Ústav státu a práva AV ČR, v.v.i.

3.5. Zapojení FPR a jejích zaměstnanců do mezinárodních aktivit

Na poli mezinárodních vztahů a aktivit je FPR zapojena zejména do programů

Socrates/Erasmus a Leonardo da Vinci, jejichž prostřednictvím dochází k realizaci výměnných

pobytů pro její studenty i k realizaci mobility jednotlivých akademických pracovníků. Fakulta

je rovněž zapojena do Evropské asociace právnických fakult (ELFA), jednotliví zaměstnanci

pak jsou členy Mezinárodní asociace ústavního práva (IACL) či Světové asociace právníků

(WJA). Velkou rezervou jsou nedostatečné kontakty FPR na akademické instituce mimo

Evropu a EU, zejména pak v USA a jiných státech světa, tyto kontakty je třeba vyhledat a

s předmětnými institucemi navázat spolupráci, ať již v některém programu EU (Erasmus

Mundus) nebo v rovině bilaterální spolupráce na jiném základě, včetně reciprocity.

VŠ kvalifikační práce 7 2 4 0 1 0 7 0 0 0 0 0 0 21

Výzkumná zpráva 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

W – uspořádání workshopu

0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 3

Z - Poloprovoz 0 1 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 5

Z – Technologie 31 2 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 35

CELKEM ZA FAKULTU 233 437 107 253 151 66 424 2 87 8 5 1 4 1768


Stránka | 17

4. Vzdělávání

4.1. Studijní programy a jejich inovace – obecná východiska

Na FPR jsou uskutečňovány tři studijní programy. V rámci studijního programu Právní

specializace je vyučován bakalářský studijní obor Veřejná správa, v rámci studijního

programu Právo a právní věda magisterský studijní obor Právo a v rámci studijního programu

Teoretické právní vědy doktorské studijní obory Občanské právo, Obchodní právo a Trestní

právo.

Tabulka vývoje počtu uchazečů v mezifakultním srovnání za období 2000-2010

Pro období 2011-2015 lze očekávat klesající trend v počtu zájemců o studium na

vysokých školách z důvodu demografického vývoje. Ve vztahu k FPR lze očekávat zesílení

těchto důsledků dále vzhledem k záměru MŠMT směřujícímu k preferenci technických oborů

a zastavení růstu počtu vysokoškolských absolventů. Nutno počítat též s negativně

působícím faktorem v podobě následků aféry spojené s FPR. Na dopady uvedených

skutečností proto musí být FPR pro období 2011-2015 patřičně připravena.

Roky 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem

Fakulta strojní 839 1 124 1 121 1 518 1 308 1 359 1 277 1 190 1 461 1 336 1 083 13 616

Fakulta

elektrotechnická 986 1 411 1 209 1 254 1 224 1 270 1 484 1 383 1 415 1 418 1 549 14 603

Fakulta právnická 4 621 4 351 3 469 3 405 3 861 3 438 3 635 3 480 3 186 2 964 2 460 38 870

Fakulta filozofická 2 165 1 723 2 498 2 923 2 956 3 255 3 332 3 691 3 694 3 567 3 070 32 874

Fakulta

pedagogická 3 597 3 783 3 517 3 670 4 415 3 319 3 265 4 154 3 362 3 180 3 497 38 312

Fakulta

ekonomická 1 799 1 895 1 909 2 053 3 206 3 024 2 803 3 131 2 952 3 080 2 460 28 312

Fakulta

aplikovaných věd 638 1 225 1 050 1 193 1 275 1 065 1 072 1 220 1 234 1 588 1 343 12 903

Fakulta

zdravotnických

studií

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 240 1 518 2 758

Ústav umění a

designu 0 0 0 0 0 460 448 492 586 658 565 3 209

Celkem 14 645 15 512 14 773 16 016 18 245 17 190 17 316 18 741 17 890 19 031 17 545 186 904


Stránka | 18

Tabulka zachycující vývoj počtu studentů na FPR v období 2006-2010

Počty studentů za 10. 2010

bak. mag.n mag. dokt. celkem

Fakulta právnická 249 0 2018 121 2388













Vzhledem k trvale vysokému převisu počtů zájemců o studium oproti přijatým studentům

lze předpokládat, že se i tak podaří dosáhnout cílových počtů studentů. Hrozí však, že bude

klesat kvalita studentů a v souvislosti s tím také stoupat jejich neúspěšnost při studiu.

Cílové počty studentů jsou mimo jiné dány DZ ZČU, který určuje pro bakalářský studijní

program realizovaný na FPR do roku 2014 maximální počet přepočtených vnitřně

financovaných studentů na 250, v roce 2015 pak 200. V magisterském programu to je 1850

studentů a od roku 2012 pak 1800. Vliv na konečné počty studentů však bude mít MŠMT

svým rozhodnutím o počtu dotovaných studentů v příštích letech. V tomto akademickém

roce přitom na FPR studuje v bakalářském studijním programu 253 studentů, z toho v 1.

ročníku 131, v magisterském studijním programu pak 2121, z toho v 1. ročníku 183 (údaje k

31. 10. 2010). V předchozím akademickém roce 2009/2010 to bylo v bakalářském programu

291 studentů, z toho v 1. ročníku 156, v magisterském programu 2472, z toho v 1. ročníku

440 (k 31. 10. 2009).


Stránka | 19

FPR v současnosti nabízí vysokoškolské vzdělání v bakalářském, magisterském a

doktorském studijním programu, a dále v programu celoživotního vzdělávání (dále „CŽV“).

Současně s přípravou DZ na období 2011-2015 na FPR probíhá příprava reakreditace obou

hlavních výukových programů – bakalářského studijního programu Právní specializace, obor

Veřejná správa (B6804) i magisterského Právo a právní věda, obor Právo (M6805), se kterým

je spojeno i právo konat rigorózní řízení. Stávající akreditace končí v roce 2012. Doktorský

studijní program Teoretické právní vědy je v současné době realizován v oborech Občanské

právo, Obchodní právo a Trestní právo, přičemž na základě rozhodnutí Akreditační komise v

současnosti nesmí FPR přijímat nové studenty ke studiu. Akreditace končí v roce 2013. Je

třeba připravit uvolnění přijímání, reakreditaci uvedených oborů a usilovat i o akreditaci

některého ze ztracených oborů. Tato situace umožňuje právě v období platnosti tohoto DZ

provést inovaci prováděných studijních programů. Při přípravě reakreditace bude využit,

respektive implementován, připravovaný národní rámec kvalifikací, určující znalosti,

dovednosti a kompetence absolventů. Inovované studijní programy budou plně splňovat

požadavky ECTS a budou odpovídat kvalifikačnímu rámci absolventů vysokých škol.

Pro další směřování fakulty je nezbytné důsledné zaměření na využití jejích

konkurenčních výhod. Jejich těžištěm by měla být nově formulovaná originální koncepce

studijních programů, kterou fakulta vyplní mezery ve stávajícím zaměření PF UK a PF MU.

Fakulta se pokusí zaujmout pomocí prvků a přístupů, které nejsou dostatečně realizovány na

obou největších právnických fakultách, je po nich patřičná poptávka mezi studenty a při

konformitě s DZ ZČU i MŠMT zároveň povedou ke kvalitativnímu rozvoji vzdělávací nabídky

fakulty. Originální profil absolventa, výrazný podíl oborové specializace v posledních

semestrech studia a flexibilní reakce na vývoj vzdělávacího trhu i trhu práce jsou k tomu

jedním ze základních předpokladů.

Fakulta může těžit i z vysoké dynamiky změn, k nimž došlo po aférách v roce 2009.

Katarze, jakou fakulta prošla, znamenala nejen velkou akceleraci jejího rozvojového

potenciálu, ale současně i opuštění mnohých tradicionalismů, které mohou v akademické

sféře, vzhledem k její konzervativní povaze, dlouhodobě přežívat i bez vazby na racionální

důvody jejich zachovávání. Významnou konkurenční výhodou proto může být dynamický

rozvoj fakulty, která je po aféře v mnoha ohledech budována v podstatě znovu a tudíž

nezatížena formalizací a stagnací, k nimž dlouhodobá multiplikace totožných vzorců jednání

nutně vede. Fakulta je při snaze o obnovení svého renomé otevřena novým myšlenkám a

postupům nesvázaných samoúčelným tradicionalismem, což může na mnohé aspiranty o

studium i akademickou činnost působit velmi pozitivně.

Konkurenční výhodou fakulty je dále silná skupina akademiků mezi 30 – 40 lety v řadě

právních odvětví fakultou vyučovaných, z nichž nemalý počet má habilitační potenciál a pro

futuro lze tak očekávat jejich pozitivní přínos pro akreditabilitu fakulty a garantování

jednotlivých oborů. Někteří z nich mají navíc podíl na přípravě významných legislativních děl


Stránka | 20

a představují ve svých oborech mimořádně respektované autority, jejichž přítomnost značně

zvyšuje atraktivitu fakulty. Počet studentů připadajících na jednoho vyučujícího umožňuje

individualizovanou a velmi intenzivní seminární výuku interaktivní povahy, která je

umocněna přátelskou atmosférou a tradičně vysokou úrovní vztahů v akademické obci. Nižší

životní náklady v Plzni ve srovnání s Prahou a Brnem může být pro některé studenty rovněž

nikoliv nepodstatným motivem rozhodování, k nimž lze připočítat dominantní postavení

fakulty v oboru pro Plzeňský, Karlovarský a částečně též Jihočeský kraj.

Tabulka počtu absolventů za období 01. - 12. 2010

Typ studia Celkem

bak. mag. – nav. mag. dokt.

Fakulta strojní (21) 132 70 0 14 216

Fakulta elektrotechnická (22) 264 207 1 17 489

Fakulta právnická (32) 142 0 306 3 451

Fakulta filozofická (33) 477 181 0 21 679

Fakulta pedagogická (42) 397 129 386 0 912

Fakulta ekonomická (51) 367 148 1 3 519

Fakulta aplikovaných věd (52) 144 134 1 14 293

Fakulta zdravotnických studií (53) 163 0 0 0 163

Ústav umění a designu (62) 47 11 0 0 58

V obecné rovině všech vzdělávacích programů lze pro období 2011-2015 vymezit

následující cíle:

FPR je dynamicky se rozvíjející instituce nabízející vysoce kvalitní vysokoškolské

vzdělání v souladu s moderními vzdělávacími trendy, s jasně vymezenými výstupními

způsobilostmi v diverzifikaci bakalářského, magisterského i doktorského stupně,

s dostatečnými možnostmi specializace v rámci studia, rozvoje výuky v cizích jazycích

a v orientaci na uplatnitelnost studenta na trhu práce nejen v ČR, ale v rámci EU jako

celku, a to v oblasti právnických profesí i veřejné správy.

Diverzifikace studijních plánů je výrazná z hlediska rozlišení jednotlivých stupňů a

naopak intenzivně propojena v oblasti vytváření a rozvíjení potřebných způsobilostí

studentů. Bakalářský studijní program je orientován na kombinaci teoretických

poznatků a formování praktických dovedností, magisterský na získávání teoretických

poznatků doplněných významnými poznatky z praxe, doktorský na získávání

hlubokých teoretických znalostí s jednoznačně profilovanou vědecko-výzkumnou

dimenzí a samostatnou vědeckou činností doktorandů. Ostatní formy vzdělávání

(CŽV, certifikátové programy) jsou účelově zaměřeny dle poptávky cílového

relevantního trhu a po stránce ekonomické z nich fakulta musí profitovat.


Stránka | 21

FPR podporuje rovný přístup ke studiu. Studium je orientované na studenta a jeho

uplatnitelnost na trhu práce. Naplňuje poslání vysokého školství a je mezinárodně

otevřená. Podporuje celoživotní učení a vzdělávání. FPR zlepšuje vzdělávací prostředí,

odstraňuje bariéry při studiu a vytváří vhodné ekonomické podmínky pro studenty,

aby mohli využívat studijní příležitosti na všech úrovních (i formou stipendií).

FPR akcentuje metody výuky zaměřené na pochopení obsahu a souvislostí vyučované

materie, schopnosti studentů zaujímat k ní vlastní argumentačně podložená

stanoviska, jakož i samostatně plnit úkoly vyžadující kreativní přístup, přičemž

pozornost věnuje též podpoře mimořádně nadaných studentů a cílenému

vyhledávání talentů.

FPR uskutečňuje inovace s co nejvyšším využitím OP VK, FRVŠ a dalších obdobných

programů k získání prostředků pro podporu výuky a jejího zázemí na fakultě.

Rozšiřuje své zapojení i do dalších vhodných programů v rámci EU (např. Lifelong

Learning Programme) i programů pro spolupráci EU s ostatními částmi světa

(Erasmus Mundus, Tempus, EU-USA, EU-Canada apod.).

4.1.1. Bakalářské studium

Bakalářský studijní obor Veřejná správa (B6804), uskutečňovaný v rámci studijního

programu Právní specializace, je koncipovaný jako tříletý a poskytuje svým absolventům

kompetence, znalosti, dovednosti a způsobilosti uplatnitelné zejména v oblasti veřejné

správy. Vedle základních způsobilostí v oblasti práva se zaměřuje především na specifické

způsobilosti potřebné pro výkon veřejné správy. Těžištěm je zde tak akcentovaná výuka

specializovaných právních odvětví (zejména správní právo a pracovní právo), oborově

spjatých disciplín (správní věda, územní správa a samospráva, sociální a zdravotní politika a

správa aj.) i dalších souvisejících předmětů nezbytných pro porozumění organizačním i

funkčním aspektům veřejné správy (např. ekonomie, socioekonomická a správní geografie,

regionální sociologie aj.). Výuka je založena na kombinaci teoretických poznatků a formování

praktických dovedností.

Další směřování fakulty v oblasti bakalářského studia oboru Veřejné správy by mělo

pokračovat v dosavadním trendu orientace na uplatnění absolventů v administrativně-

právních funkcích. Posílena by zde měla být evropská dimenze vzdělávání v oblasti veřejné

správy, jakož i intenzivnější reflexe procesů modernizace veřejné správy a v té souvislosti též

modifikujících se požadavků na její zaměstnance. Vzhledem k vzájemné neprostupnosti

studijních oborů „Právo“ a „Veřejná správa“ a trvalému velmi vysokému zájmu absolventů

bakalářského studia o získání magisterského vzdělání by fakulta měla na základě podrobných

analýz zvážit zahájení přípravy akreditace navazujícího magisterského oboru „Veřejná

správa“. Dosažení této akreditace se jeví jako racionální z mnoha důvodů (nabídka dvou

odlišných oborů magisterského studia v rámci jedné instituce, čímž se docílí vyšší výtěžnosti

všech dosavadních hmotných i personálních kapacit pro atraktivitu školy, možné dílčí


Stránka | 22

prolínání výuky jednotlivých předmětů a zároveň vyšší diferenciace na „právní“ a „úřední“

vysokoškolské vzdělání v rámci zastřešující veřejnoprávní specifikace školy apod.), přínos

tohoto záměru je však nutno ještě potvrdit potřebnými analýzami a jeho realizaci je možné

očekávat až v okamžiku stabilizace stávajících programů.

Za hlavní cíle v oblasti bakalářského studia lze považovat:

studijní program je založen na koncepčním propojení obecných právních znalostí se

znalostmi specifickými, zaměřenými na oblast veřejného, a zejména správního práva i

disciplíny bezprostředně využitelné pro výkon veřejné správy, přičemž získané

způsobilosti absolventů odpovídají požadavkům moderní veřejné správy v národním i

evropském měřítku a absolventi jsou uplatnitelní v širokém spektru pracovních pozic

vyžadujících základy právního vzdělání i mimo veřejný sektor.

K realizaci uvedeného cíle fakulta přijme především tato opatření:

dosažení úspěšné reakreditace bakalářského studijního programu, jenž zakotví

veškeré inovativní změny ve studijním programu.

v návaznosti na reakreditaci provedení veškerých potřebných změn k úspěšné

realizaci reakreditovaného studijního programu.

průběžný monitoring trhu a uplatnitelnosti absolventů s flexibilní reakcí na zjištěné

skutečnosti.

intenzifikace spolupráce s praxí včetně evropských institucí.

studijní program je realizován v souladu s moderními trendy vysokoškolského

vzdělávání v oblasti veřejné správy a požadavky trhu s cílem maximalizovat získané

způsobilosti našich absolventů a možnosti jejich uplatnění, včetně potřebné flexibility

ve vztahu k dynamickému vývoji potřeb společnosti.

provedení komplexních analýz k rozšíření oborové nabídky ve vztahu k cílovým

pozicím profilových absolventů v bakalářském studijním programu Právní specializace

(kupř. obor „Vyšší soudní úředník“ apod.).

provedení komplexních analýz ve vztahu k aspiracím na získání akreditace

navazujícího magisterského studia pro obor Veřejná správa (a to včetně

ekonomických). V případě příznivých výstupů jeho akreditace a realizace.

využití OP VK, FRVŠ a dalších obdobných programů k získání prostředků pro podporu

výuky a průběžné inovace.

4.1.2. Magisterské studium

Magisterský studijní obor Právo (M6805), uskutečňovaný v rámci studijního programu

Právo a právní věda, je koncipován jako pětileté univerzální právnické vzdělání, umožňující

svým záběrem uplatnění v širším segmentu trhu práce vyžadující právnické vzdělání


Stránka | 23

v soukromém i veřejném sektoru. Těžištěm je výuka poskytující patřičnou šíři i hloubku

znalostí z oblasti právní vědy i pozitivního práva, opírající se v prvních semestrech o

potřebnou základnu průřezových předmětů (teorie práva, právní dějiny, státověda, dějiny

právní filozofie aj.) a ve vyšších ročnících akcentující výuku nosných pozitivněprávních

disciplín (ústavní, občanské, obchodní, trestní a správní právo) s možností širokého výběru

z nabídky povinně volitelných předmětů, včetně výuky v cizích jazycích. Absolventi

magisterského studijního oboru Právo mohou na fakultě následně vykonat též státní

rigorózní zkoušku spojenou s obhajobou rigorózní práce. Výuka je v magisterském studijním

programu založena především na získávání teoretických poznatků, doplněných významnými

poznatky z praxe.

Pro období tohoto Dlouhodobého záměru bude FPR v souladu s novou reakreditační

koncepcí magisterského studijního programu usilovat především o maximalizaci svých výše

uvedených konkurenčních výhod ve srovnání s ostatními právnickými fakultami v ČR s cílem

vytvořit svůj vlastní odborný profil, s nímž bude FPR usilovat o významné posílení svého

postavení mezi právnickými fakultami v České republice.

FPR bude proto nabízet klasické magisterské pětileté studium práva s cílem poskytovat

univerzální právní vzdělání těžící z dlouhodobě vysoké úrovně soukromoprávních disciplín a

akcentující rozvoj především disciplín veřejnoprávních a průřezových oborů v právu EU

s cílem vybavit absolventy komplexními znalostmi korespondujícími s požadavky integrující

se Evropy. Obsah výuky vychází z interdisciplinárního přístupu s možností specializace

v posledních ročnících v jednotlivých oborech. Studium povede nejen k získání standardního

objemu právních znalostí a aplikačních dovedností, ale i k schopnosti právnického myšlení ve

vzájemných souvislostech jednotlivých oborů práva a společenského kontextu. Absolventi

tak budou schopni na potřebné úrovni pracovat základními vědeckými metodami a ovládat

nejen jednotlivé přístupy ke zkoumání práva, ale i základy získávání a vyhodnocování dat pro

tvorbu, interpretaci i aplikaci práva potřebných, přičemž dosažené výstupy budou schopni

interpretovat v přiměřeném multidisciplinárním kontextu.

FPR poskytne studentům kvalitní všeobecné základy práva, kdy znalosti v klasických

právních disciplínách přinejmenším pokryjí standardní rozsah znalostí poskytovaný jinými

právnickými fakultami. Nadále bude těžit ze svých tradičně rozvinutých oborů, zároveň se

však intenzivně zaměří na rozvoj v oblasti práva veřejného a evropského, což bude

podpořeno též zavedením absolvování povinné výuky ve dvou světových jazycích.

Nově formulovaný profil absolventa je založen na širokém všeobecném právním základu

s jazykovými znalostmi a schopnostmi pracovat s moderními technologiemi. Absolvent je

vysokoškolsky připravený odborník pro právní, administrativní, analytické a konzultační

práce v klasických právních povoláních, státní správě a samosprávě, soukromé a politické

sféře, ve výzkumných ústavech a pracovištích v celoevropském měřítku. Cílem je adaptabilita


Stránka | 24

absolventů magisterského studia pro potřeby Evropy 21. století a předání právních znalostí a

zkušeností pro samostatnou práci.

Absolventi budou uplatnitelní v širokém spektru pracovních pozic. Vedle klasických

judiciálních povolání (soudce, notář, advokát, státní zástupce, exekutor) budou připraveni

aktivně pracovat také na různých pozicích veřejné správy s důrazem na uplatnění v řídících

funkcích, jakož i v evropských administrativních strukturách. Univerzálnost studia však

umožní absolventům i velmi dobrou a širokou možnost uplatnění v mnoha jiných oblastech,

které nemají přímo právní povahu, kupř. ve strukturách podnikatelských a politických.

Vzdělávací struktura bude rozšířena prostřednictvím doplňkových modulů v podobě

certifikátových programů. Skupina takto provázaných předmětů poskytne absolventům

specifické způsobilosti uplatnitelné na trhu práce. Bude se jednat například o programy

z oblasti veřejné správy, trestního práva, evropského práva, ale i úžeji zaměřené specializace

na herní právo, náboženské právo, právní informační technologie, může se však jednat i o

program tvořený odbornými předměty vyučovanými v cizím jazyce.

Posílení orientace fakulty na evropskou dimenzi veřejného i soukromého práva se jeví

jako vhodná strategická specializace anticipující další vývoj společenské poptávky, přičemž

využívá prostor, na který se doposud cíleně žádná právnická fakulta v ČR primárně

nezaměřuje. Toto zaměření nabízí značný rozvojový potenciál, který vyplývá z charakteristiky

evropského práva coby originálního právního systému, který nelze běžnými metodami plně

klasifikovat a jehož výsledná podoba je dynamickým fenoménem bez plánovaného a plně

předvídatelného vyústění. Tím zároveň představuje materii zdrojově velmi bohatou pro

činnost v oblasti VaVaI nejen nyní, ale i pro futuro.

Za hlavní cíle v oblasti magisterského studia lze považovat:

Studijní program, založený primárně na teoretických poznatcích, těží z postavení

tradičně rozvinutých oborů fakulty, poskytuje studentům kvalitní komplexní

vysokoškolské vzdělání ve všech oblastech práva opírající se o dosaženou úroveň

v právu soukromém a rozvíjející především obory práva veřejného, obojí s patřičnou

reflexí evropské dimenze.

Znalosti v klasických právních disciplínách přinejmenším pokrývají standardní rozsah

znalostí poskytovaný jinými právnickými fakultami v ČR, koncepce magisterského

studijního programu je z hlediska veřejnoprávních a soukromoprávních disciplín

vyvážená a v oblastech svého zaměření dosahuje FPR úrovně excelence.

Absolventi jsou vhodně připraveni pro klasická judiciální povolání i pro práci v řídících

funkcích veřejné správy v integrované Evropě 21. století, přičemž kromě právních

disciplín jsou vybaveni též potřebnými znalostmi v oblasti všeobecného základu a


Stránka | 25

přehledu, jazyků a moderních technologií, které studentům již v průběhu studia

umožňují absolvovat výuku v cizím jazyce na FPR a zahraniční stáže či kurzy.

V případě vhodné situace (a to i z hlediska ekonomického) příprava a realizace

akreditace navazujícího magisterského studia pro obor Veřejná správa.

K realizaci uvedených cílů fakulta přijme především tato opatření:

Dosažení úspěšné reakreditace magisterského studijního programu, jenž zakotví

veškeré inovativní změny v magisterském studijním programu.

V návaznosti na reakreditaci provedení veškerých potřebných změn k úspěšné

realizaci reakreditovaného studijního programu.

Studijní program je realizován v souladu s moderními trendy vysokoškolského

vzdělávání v oblasti práva a požadavky trhu s cílem maximalizovat získané

způsobilosti našich absolventů a možnosti jejich uplatnění, včetně potřebné flexibility

ve vztahu k dynamickému vývoji potřeb společnosti.

V posledních semestrech studium nabízí dostatečné množství specializovaných

předmětů v jednotlivých odvětvích práva v souladu s oborovým zaměřením fakulty.

Monitoring trhu a uplatnitelnosti absolventů s flexibilní reakcí na zjištěné skutečnosti.

Intenzifikace mezinárodní spolupráce fakulty s důrazem na evropské instituce.

Využití OP VK, FRVŠ a dalších obdobných programů k získání prostředků pro podporu


Provedení komplexních analýz ve vztahu k aspiracím na získání akreditace

navazujícího magisterského studia pro obor Veřejná správa (a to včetně

ekonomických). V případě příznivých výstupů jeho akreditace a realizace.

4.1.3. Doktorské studium

Doktorský studijní program Teoretické právní vědy je koncipován jako tříleté denní nebo

kombinované studium zaměřené na samostatné vědecké bádání a tvorbu vlastních

vědeckých výstupů. Jako nejvyšší stupeň právnického vzdělávání u nás je zaměřen na

získávání hlubokých teoretických znalostí v oboru a jejich využití k získávání nových poznatků

vlastním bádáním. Doktorský studijní program je v současné době nabízen v oborech

Občanské právo, Obchodní právo a Trestní právo, přičemž pro všechny obory je společná

povinnost vykonat zkoušku z teorie práva a právní filozofie a z cizího jazyka. Na základě

rozhodnutí Akreditační komise v současnosti nesmí FPR přijímat nové studenty ke studiu.

Pro nadcházející období je nezbytným krátkodobým cílem především dosáhnout zrušení

tohoto omezení. Akreditace končí v roce 2013 a tak je třeba připravit i reakreditaci

uvedených oborů. Vedle nich lze přitom usilovat i o akreditaci některého ze ztracených

oborů, přičemž připadá v úvahu i postavení oboru interdisciplinárního. V souvislosti

s reakreditačním procesem je nutno zakotvit veškeré inovace studijního programu, vedoucí


Stránka | 26

k posílení jeho vědecko-výzkumné dimenze a intenzifikaci zapojení doktorandů do vlastní

výzkumné činnosti v rámci fakulty.

Za hlavní cíle v oblasti doktorského studia lze považovat:

Studijní program založený primárně na získávání hlubokých teoretických znalostí

s jednoznačně profilovanou vědecko-výzkumnou dimenzí, který je nabízen

v dostatečném počtu studijních oborů v oblasti veřejného i soukromého práva, je

spojen s budováním a rozvojem center excelence fakulty a je zaměřen na samostatné

vědecké bádání doktorandů, kteří jsou zároveň aktivně zapojováni do výuky

v bakalářském a magisterském programu, přičemž fakulta si touto cestou vychovává

vlastní vědecko-pedagogické kapacity, z nichž nejlepším absolventům následně nabízí

pracovněprávní spolupráci (pozice akademických a vědecko-výzkumných pracovníků

apod.).


Přijetí všech potřebných opatření k dosažení uvolnění přijímání do doktorského

studijního programu Teoretické právní vědy, obory Občanské právo, Obchodní právo

a Trestní právo.

Dosažení úspěšné reakreditace doktorského studijního programu v oborech

Občanské, Obchodní a Trestní právo a získání akreditace v dalších vhodných oborech,

a to se současným zakotvením veškerých inovativních změn ve studijním programu.

Důraz na realizaci záměru MŠMT spočívající v přechodu od kvantity ke kvalitě, kdy do

DSP bude přijímáno jen velmi malé množství uchazečů na základě přísných kritérií

přijímacích zkoušek požadujících prokázání nejen relevantních předpokladů

k samostatnému řešení náročných teoretických úkolů, ale i jasného záměru jejich

činnosti předpokládající obohacení oboru, včetně publikace originálních výstupů

z jejich činnosti.

Studijní program je realizován v souladu s moderními trendy vysokoškolského

vzdělávání v oblasti práva na doktorském stupni s akcentem na získané způsobilosti

odpovídající úrovni špičkových vědeckých odborníků v příslušné oborové specializaci

s koncipováním obsahu a podmínek doktorského studia jako součástí centra

excelence.

Pojetí doktorského studia jako integrální součásti pedagogické i vědecko-výzkumné

činnosti fakulty, předpokládající posílení aktivní účasti doktorandů na výuce

v bakalářském a magisterském programu, grantových projektech, zapojení do

výzkumných týmů, aktivní publikační činnosti apod.

Využití OP VK, FRVŠ a dalších obdobných programů k získání prostředků pro podporu



Stránka | 27

4.1.4. Programy CŽV a ostatní formy vzdělávání

Kurz celoživotního vzdělávání Veřejná správa je uskutečňován FPR na základě akreditace

RCV ZČU. V rámci dvouletého kurzu dochází k doškolování zaměstnanců státní správy v

návaznosti na právní úpravu požadující doplnění kvalifikace. Absolventi získávají vedle

specifických znalostí z oblasti správní také další znalosti potřebné pro porozumění

problematice veřejné správy (ekonomie, oborová historie, psychologie, sociologie).

V současnosti není o tyto kurzy poskytované naší fakultou ze strany zaměstnanců

veřejné správy příliš zájem. Mimo jiné z důvodů změny legislativy, konkurence ze strany

soukromých škol, dosažení limitní hranice pro doškolování v roce 2012 aj. Na tento trend

bude muset FPR reagovat podrobnějším rozborem jeho příčin a možných řešení, neboť kurzy

CŽV tvoří jeden ze zdrojů doplňkového financování.

Kurz celoživotního vzdělávání Základy práva je uskutečňován FPR na základě akreditace

RCV ZČU. Během ročního kurzu absolventi získají základní znalosti o jednotlivých právních

odvětvích a jejich vzájemných souvztažnostech, které jim pomohou k lepší orientaci v

právním prostředí a také k zlepšení všeobecného rozhledu. Kurz byl spuštěn v loňském roce.

Vzhledem k tomu, že se jedná o placený kurz, má jeho realizace pozitivní dopad na rozpočet

FPR. Proto je třeba rozvinout a profesionalizovat jeho nabízení cílovým skupinám.

Je třeba zmapovat další možnosti využití CŽV ve vazbě na požadavky trhu v této oblasti.

Je třeba zvážit a případně realizovat vhodné interdisciplinární kurzy a zejména pak

krátkodobé kurzy a školení ke konkrétním právním problémům či odvětvím, například při

větších legislativních změnách. Zde se otvírá možnost širokého působení FPR, která má

komparativní výhodu v akademických pracovnících, kteří se přímo podílejí na legislativním

procesu ať již jako autoři předmětných předpisů či jako členové různých je připravujících

grémií včetně legislativní rady vlády. Vedle toho je možno zvážit i možnost tvorby kurzů tzv.

na klíč pro potřeby různých organizací a firem. Současně je možno využít i komparativní

výhodu prostředí ZČU a připravit a nabízet takovéto kurzy ve spolupráci s jejími dalšími

součástmi.

Vzdělávací strukturu lze dále rozšířit prostřednictvím doplňkových modulů v podobě

certifikátových programů, případně i za využití certifikátových programů připravovaných pro

magisterský studijní program.

Zajímavou oblastí by mohlo být zřízení postgraduálního právnického studia, ve světě

známého jako LL.M. (Master of Laws), které by mohlo být nabízeno i zahraničním

studentům.


Stránka | 28

Za hlavní cíle v oblasti programů CŽV a ostatních forem vzdělávání lze považovat:

Optimalizovat stávající strukturu kurzů CŽV a případně ji doplnit o další možnosti

vzdělávání s ohledem na požadavky maximální ekonomické výtěžnosti těchto činností

pro fakultu při zachovávání patřičných znalostních požadavků na absolventy.


Provést a každoročně aktualizovat analýzu kurzů CŽV v různých formách a podobách.

V případě zjištění potřebné výtěžnosti je bude organizovat formou kurzů šitých na

míru pro veřejnou správu i podnikatelskou sféru a spolupracovat s jinými

univerzitními pracovišti – Ústav celoživotního vzdělávání – Univerzita třetího věku, se

středními školami v regionu, a to v rámci nabídky vzdělávacích kurzů i individuálních

přednášek, a to v patřičné harmonizaci se studijními programy a ve spolupráci

s regionálními zaměstnavateli, úřady práce i požadavky praxe. FPR za tímto účelem

propracuje marketingovou strategii a pružně reaguje na poptávku trhu.

Provést a každoročně aktualizovat analýzu kurzu CŽV Základy práva (tzv. „0. ročník“),

s cílem identifikovat podmínky vedoucí k maximalizaci jeho ekonomické výtěžnosti při

zachování potřebných znalostních požadavků (tj. počet uchazečů a jejich úroveň ve

vztahu k ceně kurzu a způsobu bonifikace za jeho absolvování u přijímacích zkoušek

do 1. ročníku).

Propracovat marketingovou strategii nabízených produktů v oblasti CŽV, jakož i

dalších produktů (certifikátové programy aj.), budou-li fakultou realizovány.

Provést analýzu přínosu certifikátových programů v různých formách a podobách, a

v případě zjištěné rentability připravit jejich akreditaci.

Provést analýzu přínosu zavedení postgraduálního programu zakončeného udělením

titulu LL.M. a v případě zjištěné rentability připravit jeho akreditaci.

Zřízení, podpora a rozvoj dalších forem vzdělávání, které budou pro fakultu na

základě ekonomické analýzy vyhodnoceny jako perspektivní a podpora mezikatederní

spolupráce při jejich realizaci.

4.2. Podpora a rozvoj excelence

FPR se profiluje jako aktivní součást ZČU, která má ambici stát se výzkumnou univerzitou.

K tomu chce FPR přispět činností svých pracovišť jak v rovině pedagogické, tak zejména v

rovině VaVaI. Je však třeba reflektovat reálné výzkumné možnosti v oblasti humanitních

oborů na rozdíl od oborů aplikovaných věd. Potenciál FPR přitom představují zejména

jednotlivé obory civilního práva a trestní právo, které úspěšně udržely doktorské studijní

obory (i když v současné době s pozastaveným přijímáním nových studentů).


Stránka | 29

Možnost dalšího rozvoje a dosažení excelence se pak otvírá i před některými dalšími

pracovišti FPR, jejichž činnost má postupně gradující charakter. Jedná se zejména o katedru

právních dějin a v případě rychlého rozvoje stávajícího potenciálu i o katedry ústavního

práva, teorie práva a mezinárodního práva. Zajímavý je také rozvoj úzce profilovaného oboru

herního práva. Nezbytnou se jeví podpora výuky aplikace informačních technologií v právu,

zejména využívání existujících právních informačních systémů, které obsahují národní,

evropské i mezinárodní normy a eventuelně se podílet výzkumně na zdokonalování

takovýchto systémů. Kvalitní výsledky VaVaI se současně pozitivně promítnou i do

pedagogické činnosti, neboť umožňují studentům přímý kontakt s nejnovějšími trendy v

oboru a s nejaktuálnějšími výsledky bádání.

Centrum excelence lze pro potřeby tohoto materiálu charakterizovat jako pracoviště,

kumulující k oborovým i průřezovým projektům nejvýznamnější personální zdroje fakulty

především z nejrozvinutějších oborů, které je schopno dosahovat mimořádně kvalitních

výsledků ve VaVaI, promítat je prostřednictvím zúčastněných zaměstnanců do výukové

činnosti jednotlivých kateder, spolupracovat na jejich tvorbě s předními národními i

zahraničními pracovišti a s výstupy ve VaVaI výrazně vyššími než činí průměr ostatních

pracovišť fakulty.

Budování center excelence (dále „CE“) tvoří součást DZ ZČU i MŠMT a realizuje též jeden

z jeho záměrů v podobě přechodu od kvantity ke kvalitě. FPR musí tento trend patřičně

reflektovat. Zároveň však nelze akceptovat budování CE způsobem, kdy privilegováním

určitých oborů dochází k nerovnoměrnému rozvoji fakulty, respektive dokonce k regresu

v určitých oborech. Budování CE by tak mělo být koncipováno v kontextu s dalšími cíli fakulty

tak, aby z jejich úspěchu profitovala celá fakulta, která je jejich institucionálním zázemím.

Koncepce budování CE na FPR proto bude založena na mezioborovosti, opírající se

především o pracovníky produkující nadprůměrné kvalitativní výstupy v oblasti VaVaI činné

v oborech, v nichž fakulta má akreditován DSP, či k jehož akreditaci má předpoklady a

k jejímu dosažení podniká strategické kroky. Vzhledem ke skutečnosti, že dosavadní obory,

disponující doktorským studiem, jsou v rovnováze z hlediska soukromoprávní i veřejnoprávní

příslušnosti (soukromé právo je zastoupeno právem občanským a obchodním, veřejné pak

civilním procesem a trestním právem), lze očekávat jejich rozšíření o další průřezové (právní

dějiny) či veřejnoprávní disciplíny (ústavní právo, evropské a mezinárodní právo). Vysoce

kvalitní výstupy jsou vázány na jednotlivce ve více oborech. Proto je nutné budovat excelenci

nevázanou na jediný obor, ale na průřezová témata.

Tím bude dosaženo akumulace nosného personálního portfolia na projektech dosahující

úrovně excelence bez oborových limitů, bude podporován patřičný rozvoj

nejperspektivnějších odvětví a jejich prostřednictvím pak rozvoj dalších odvětví i fakulty jako

celku. CE by tak měla být hlavním hybatelem rozvoje celé fakulty, nikoliv separatizovanými


Stránka | 30

jednotkami izolovanými od fakultní struktury. Od pracovišť a pracovníků zařazených do CE

pak bude očekáván nadstandardní výkon, ohodnocovaný dle pravidel motivačního řádu a

řádu podrobněji upravujícího činnost center excelence.

Za hlavní cíle v oblasti podpory a rozvoje excelence lze považovat:

Budovat CE jako integrální součást fakultní struktury na principu kombinace oborové

a personální excelence, postavené na mezioborovosti, propojující nejrozvinutější

obory fakulty a zároveň kumulující personální zdroje fakulty způsobilé produkce

v dimenzi excelence.

CE koncipovat na bázi tzv. pólu rozvoje a inovace, jehož prostřednictvím se rozvíjí celá

fakulta, a jemuž je poskytnuta veškerá podpora, která není na úkor rozvoje dalších

pracovišť či harmonického rozvoje fakulty jako celku, a umožňuje co nejintenzivnější

prohlubování stupně excelence centrem produkované.


Zpracování rozvojového plánu koncepce centra excelence v návaznosti na

reakreditaci studijních programů.

Vytvoření řádu činnosti centra excelence.

Motivační systém podporující výstupy v oblasti excelence (autory prací v impaktových

časopisech, vědeckých monografiích vydaných u zahraničních vydavatelů apod.).

Podpora institucionální spolupráce (vnitrostátní i nadstátní) zaměřené na tvorbu

excelentních výstupů.

Podpora doktorského studia a výstupů studentů DSP odpovídajících úrovni CE.

Příprava k habilitačnímu řízení v nejrozvinutějších oborech fakulty.

4.3. Kvalita výuky a její monitoring

Kvalita vzdělávacího procesu na FPR ZČU je hodnocena v současnosti pravidelnou

celouniverzitní studentskou anketou po skončení každého semestru. Hodnocení kvality je

nástrojem získání zpětné vazby, přičemž je zaručena anonymita hodnotícího, pokud si

nepřeje být zveřejněn. Student nemá povinnost, ale právo se jí zúčastnit a stejné je to i

s reakcí zodpovědných pracovníků a vyučujících.

Účast studentů na něm, i když se postupně zlepšuje, je nadále neuspokojivá a bude

podpořeno její posílení zejména v rovině propagace.

Systém zvyšování kvality výuky na FPR i celé ZČU je určen především pro její vnitřní

potřebu a pro potřebu jednotlivých pedagogů a pracovníků odpovědných za kvalitu výuky.

Výstupy systému mohou sloužit i jako součást akreditace jednotlivých předmětů nebo jako

zdroj podkladů pro akreditaci studijních programů, oborů a fakult. Cílem je důraz na


Stránka | 31

kontinuální zvyšování kvality samotného vzdělávacího procesu, lidského faktoru i

materiálního a technického zabezpečení výuky.

V systému jsou zatím implementovány následující druhy anket:

Anketa pro hodnocení semestru používá dynamický dotazník typu A. Student hodnotí

stejnými otázkami předměty, které měl v daném semestru zapsané. Pro každého studenta se

generuje individuální dotazník. Anketa je pro každý semestr jedna a inicializuje ji prorektor

pro studijní a pedagogickou činnost. Je otevřena od konce hodnoceného semestru do

prvních týdnů následujícího semestru.

Anketa pro hodnocení předmětu používá dotazník typu B s deseti povinnými a

maximálně pěti volitelnými otázkami. Slouží pro podrobnější hodnocení jednoho předmětu.

Pro každý předmět a semestr může být inicializována jedna anketa a je plně v kompetenci

garanta hodnoceného předmětu.

Anketa pro hodnocení služeb používá dotazník typu C, jehož prostřednictvím mohou

vyjádřit učitelé nebo studenti svůj názor na fungování služeb, které jsou zajišťovány

fakultními (univerzitními pracovišti) a které mají vytvářet kvalitní zázemí pro studenty i

vyučující. Navíc je možné se slovně vyjádřit ke všem službám nebo k vlastní anketě.

Hodnocení kvality jak je koncipováno, je nástrojem, který by měl být využíván. FPR má po

mnoho let nízký počet respondentů. Za poslední roky se však objevuje zřetelně stoupající

tendence a přibývá připomínek k jednotlivým předmětům, na které by akademici měli

reagovat. Ankety za LS 2009/2010 se účastnilo 300 studentů z 2316. Anonymních připomínek

bylo napsáno 208 a podepsaných 60. Celkem získala FPR průměrné hodnocení ve výši 3,84

bodu, přičemž studenti hodnotí výběrem ze stupnice 1-5, čím vyšší stupeň, tím lepší. Za ZS

2010/2011 se ankety zúčastnilo již 542 studentu z celkového počtu 1862, tedy 29,11 %.

Počet anonymních připomínek byl 286 a podepsaných 77. Počet neimplicitních odpovědí byl

12 430 a průměr 3,93 bodu. Vedení se připomínkami zabývá a zveřejňuje svá vyjádření,

reakce z jednotlivých kateder mají rostoucí trend.

Pro období 2011-2015 je nutno intenzivně působit především k dalšímu posilování

zapojení zodpovědných pracovníků do reakcí, což přispěje k zvýšenému zájmu studentů o

účast na ní. Relevantní připomínky by měly být zároveň účinně řešeny odpovědnými orgány

a funkcionáři fakulty (vedoucí kateder, proděkan pro studium, děkan apod.) s cílem dosažení

do nejrychlejší účinné nápravy případných nedostatků odhalených na základě těchto

připomínek.


Stránka | 32

Vývoj hodnocení kvality na FPR 2007-2010

Období Počet

studentů Počet

respondentů %

Počet připomínek anonymních

Počet připomínek

podepsaných

Počet neimplicitních

odpovědí

Průměr bodů

ZS 10/11 1862 542 29.11 286 77 12430 3.93

LS 09/10 2316 300 12.95 208 60 7050 3.84

ZS 09/10 2510 338 13.47 117 42 7004 3.87

LS 08/09 2175 241 11.08 109 24 5454 3.83

ZS 08/09 2215 256 11.56 59 26 4870 3.83

LS 07/08 2181 58 2.66 15 8 1462 3.75

FPR hodnotí vnímání kvality vzdělávacího procesu i u svých absolventů, a to formou

listinného dotazníku. Oproti minulému roku se zvýšil počet respondentů z 52 na 71. Kvalita

výuky oproti minulému roku zůstala na stejné úrovni. Zvýšil se počet respondentů, kteří

nevědí, kde budou pracovat a poklesl nepatrně zájem o doktorský studijní program.

Za hlavní cíle v oblasti kvality výuky a jejího monitoringu lze považovat:

Trvalý rozvoj systémů vnitřního hodnocení kvality a účinnosti reakce na jejich výstupy

znamenající ve srovnání s rokem 2010 významná zlepšení ve všech kritériích, tedy

vyšší procentuelní zapojení studentů (dle DZ ZČU alespoň 50 %), reakcí odpovědných

pracovníků (dle DZ ZČU 100 %) i účinnost opatření provádějících nápravu případných

nedostatků odhalených na základě připomínek studentů. V hodnocení vnímání kvality

vzdělávacího procesu u absolventů dosáhnout alespoň 50 % účasti formou

intenzivnější spolupráce se studenty nejen v oblasti vzdělávání, ale i v napojení na

jejich akademický život.


Posílit a harmonizovat role jednotlivých aktérů vysokého školství (akademičtí

pracovníci, vedení fakulty, studenti, absolventi aj) v systému vnitřního zajišťování

kvality.

fakulta implementuje v souladu s DZ ZČU připravený ucelený systém hodnocení

kvality, doplněný o respondenty z řad absolventů a jejich zaměstnavatelů.


Stránka | 33

4.4. Zahraniční styky a výměnné programy

FPR v současné době zajišťuje mobilitu studentů zejména prostřednictvím jedno a

dvousemestrálních stáží v rámci programů Socrates/Erasmus a Leonardo da Vinci a aktivit

Free Movers. Celkově v současné době existuje 21 bilaterálních dohod se zahraničními

univerzitami z Francie, Itálie, Německa, Polska, Řecka, Slovenska, Španělska, Turecka a Velké

Británie, které umožňují výjezd pro studenty FPR. Celkově je tak v nabídce 49 pobytových

míst v rozsahu jednoho či dvou semestrů. Vedle toho studenti průběžně využívají aktivity

Free Movers v závislosti na výši přidělených rozpočtových prostředků.

Silně determinující skutečností je, že studenti v postupných ročnících přicházejících na

FPR odrážejí podprůměrný stav jazykové vybavenosti českých středoškoláků ve srovnání s

jinými členskými státy EU, zejména v jiných jazycích než je angličtina. Z toho také pramení

klesající průměrný zájem studentů FPR o zahraniční studium (Erasmus). Výjimku tvoří jen

setrvalý zájem o britské a německé univerzity. Ve vztahu k Velké Británii je to dáno i malým

počtem míst (4), která jsou k dispozici. Nedostatečný zájem studentů je vážný ve vztahu k

univerzitám ve Francii a Španělsku. Zájem studentů o Itálii je adekvátní počtů míst (3) a

eventuelní nižší znalost italštiny je vyvážena možností studovat v angličtině.

Druhým důsledkem nedostatečné jazykové vybavenosti je i nižší zájem o předměty

vyučované v cizích jazycích, kde nejvíce dominují Úvody do britského práva, Úvod do

francouzského práva a Úvod do německého práva, které jsou vyučovány z větší části

vyučujícími z partnerských zahraničních univerzit.

Obdobná situace je i u studentů doktorského studijního programu i u akademických

pracovníků, kdy je odhadováno, že pouhých 10 % z nich je schopno a ochotno se účastnit na

zahraničních aktivitách.

FPR pravidelně každý rok organizuje letní školu ve spolupráci s Manchester Metropolitan

University, na které přednáší v angličtině učitelé z obou univerzit na vybraná odborná témata

a účastní se jí skupiny vybraných studentů z obou škol. FPR se podílí na organizace letní školy

v Igalo v Černé hoře ve spolupráci s Center for Constitutional Studies and Democratic

Development (CCSDD) se sídlem v Bologni, kde se výuky účastní studenti 5. ročníků a

doktorandi.

Z hlediska možnosti přijímat studenty ze zahraničních univerzit je na FPR formálně

uspokojivá nabídka předmětů, která čítá 18 kurzů z různých kateder. Co se týče skladby

předmětů a rozsahu vyučujících jedná se o nevyváženou nabídku předmětů, která

nerespektuje průřez magisterského studijního programu a zároveň se jedná o poměrně malý

počet akademických pracovníků, kteří dané předměty jsou schopni učit.


Stránka | 34

Za hlavní cíle v oblasti zahraničních styků a výměnných programů lze považovat:

Posílení motivace studentů a akademických pracovníků k realizaci mobility. U

studentů propojení se studiem, u vyučujících propojení se systémem odměňování a

kariérního růstu.

Výjezdová mobilita by u magisterských studentů měla dosahovat minimálně 10 % a u

prezenční formy doktorského studia minimálně 90 %.

Příjezdová mobilita by měla dosahovat minimálně 40 % mobility výjezdové.

Dosažení nárůstu příjezdu studentů ze zahraničí v návaznosti na modifikace skladby

studia v cizím jazyce.

Zajištění zahraničních přednášejících v rámci speciálních kurzů nebo i jako hostujících

profesorů tak, aby mohli vyučovat v blokové výuce a tím umožnit seznámení se

studentů s přednáškami zahraničních učitelů.

Zvýšení počtu spolupracujících univerzit, a to i mimo členské státy EU, za předpokladu

zachování kvalitativní úrovně kooperace.

Podpora a další rozvoj spolupráce se zahraničními institucemi s perspektivou dalšího

rozvoje mobility členů akademické obce, participace na společných výzkumných

projektech a účast ve společných vědeckých týmech.

Nalezení možností spolupráce s orgány Evropské unie i s jinými zahraničními orgány

(soudy, vládní i nevládní organizace) s modifikací výuky studentů na základě

zkušeností a potřeb těchto orgánů a organizací.

Zvýšení rozsahu mezinárodních aktivit typu letní školy (ať již v rámci Letní školy jazyků

ZČU nebo v rámci bilaterálních aktivit obdobného druhu).

Restrukturalizaci nabídky cizojazyčných předmětů, zejména pak předmětů v

angličtině, do podoby plné nabídky, reprezentující převážnou většinou oborů

zastoupených v magisterském studijním programu a ty sestavit do nabídky v podobě

modulu (certifikátového programu).

Posílit a dále rozvíjet zahraniční spolupráci s možností jejího využití i v jiných

oblastech činnosti fakulty, kupříkladu v podobě tvorby společných vědeckých týmů.


Provede restrukturalizaci studijního plánu a nabídky předmětů tak, aby bylo možné

zavést povinnou výuku odborného jazyka pro každého studenta magisterského

studijního programu a dále povinnost absolvovat k tomu jeden odborný předmět

vyučovaný v dalším cizím jazyce.

Provede audit obsahových potřeb zahraničních vztahů a lingvisticko-odborných

dispozic akademických pracovníků.

Vstoupí do jednání s dalšími akademickými institucemi v zahraničí, a to jak v rámci EU

tak i mimo něj za účelem navázání spolupráce.


Stránka | 35

Umožní komparaci různých právních systémů v globalizovaném světě (rozšiřování

výuky tradičních právních kultur typu islámského práva, asijského práva, židovského

práva) a dosáhnout tím opět specifického postavení FPR mezi ostatními právnickými

fakultami.

Zajistí projektové financování mobility v co nejširší míře.

Zpracuje kompletní cizojazyčnou prezentaci FPR (minimálně v anglickém jazyce).

Připraví programy pro zahraniční studenty, zejména pak v podobě ucelených modulů

(certifikovaných programů).

Podpoří rozvoj předmětů odpovídající průřezu studia daného studijního programu

v anglickém jazyce v reakci na poptávku zahraničních studentů.

Ve spolupráci se ZČU začlení FPR do nabídky letní školy jazyků specializované

odborné právní kurzy, vyučované akademickými pracovníky FPR a případně

hostujícími odborníky z partnerských univerzit.

Zavede specializované jazykové kurzy (přednášky) pro vyučující a studenty (zaměřené

tematicky dle právních odvětví).

Zhodnotí perspektivy získání zahraničních odborníků jako externích vyučujících a

v případě pozitivních výsledků toto bude realizovat.

4.5. Nové metody vzdělávání

Na FPR v současné sobě neprobíhá v magisterském ani v bakalářském studijním

programu výuka žádné formy kombinovaného studijního programu nebo jiné formy

dálkového studia. Kombinovaná forma výuky je využívána v současné době pouze v

doktorském studijním programu a pro potřeby kurzů celoživotního vzdělávání, přičemž

výhodnost tohoto řešení je nutno podrobit analýze.

Používání distančních forem výuky, zejména pak e-learningu, není na FPR rozšířeno.

Dosavadní elektronický výukový systém ZČU je ze strany vyučujících FPR využíván minimálně

a to většinou spíše jako doplňková platforma pro výměnu informací mezi vyučujícími a

studenty, jelikož je jednak limitován možnostmi tohoto systému a jednak se vždy jedná o

doplněk výuky klasické. Někteří akademičtí pracovníci využívají k podpoře své výuky i jiné

elektronické systémy, a to na vlastních platformách. Možnosti výuky moderních

informačních technologií, zejména právních informačních systémů, zůstávají otevřeny.

Vzhledem k charakteru studia na FPR a rovněž i vzhledem k některým aspektům nedávné

aféry, není rozvoj kombinované formy studia v hlavních studijních oborech, tj. Právo a

Veřejná správa, prioritou fakulty. FPR bude rozvíjet tyto formy studia zejména pro další

výukové programy a moduly, které budou případně realizovány v rámci samostatných

programů či v rámci celoživotního vzdělávání a bude v něm pokračovat v oblasti doktorského

studijního programu.


Stránka | 36

Oproti klasické formě kombinovaného studia je situace jiná u elektronických systémů k

podpoře prezenční výuky, kde FPR bude usilovat o maximální využití možností platformy

Courseware a účasti na jejím případném rozšíření.

FPR hodlá podporovat rozvoj e-learningu a podobných metod, jako dalšího vzdělávacího

kanálu, který by primárně byl určen jako podpora stávajícího prezenčního studia v hlavních

oborech a dále pak jako alternativní způsob výuky v rámci doplňkových programů.

FPR se chce zaměřit na téměř zcela chybějící segment výuky, který je zaměřen na

praktickou aplikaci práva, tzv. právní kliniky. Tyto musejí být chráněnými a dozorovanými

pracovišti, kde si studenti mohou vyzkoušet své znalosti na reálných právních případech, a

kde bude vyřešena otázka právní odpovědnosti za poskytnuté služby třetím subjektům ze

strany studentů. V jejich rámci bude poskytováno také bezplatné právní poradenství

občanům. Stejně tak FPR zvýší svou podporu těm výukovým aktivitám, které nabízejí

simulované soudní procesy a další formy praktické přípravy (tzv. moot court competitions).

FPR bude motivovat akademické pracovníky, aby v rámci celoživotního vzdělávání

absolvovali kurzy zaměřené na inovační vzdělávací metody. Zároveň bude podporovat

inovaci jednotlivých kurzů v pravidelných cyklech tak, aby do nich byly implementovány nové

metody výuky. Nově lze do celoživotního vzdělávání akademických pracovníků zahrnout i

nové metody supervize při výuce, videotréninku atp.

Za hlavní cíle v oblasti nových metod vzdělávání lze považovat:

Hlavní programy uskutečňované na fakultě probíhají v presenční formě studia.

Posílení prvků moderních technologií ve výuce za účelem zvýšení její kvality, efektivity

a distanční dostupnosti výukových pomůcek.

Rozvoj prakticistních předmětů s atypickou formou výuky (právní kliniky, simulované

soudní procesy atd.) zejména v magisterském studijním programu.

Vytvořená studijní podpora prostřednictvím Courseware alespoň pro 70 %

vyučovaných předmětů.

Využití e-learningu jako doplňkové podpory pro výuku části předmětů presenčního

studia.


Podpoří zavádění nových technologií efektivizujících výuku. Po pečlivém zhodnocení

z ekonomické perspektivy lze uvažovat např. o zřízení tzv. počítačového test centra.

Zařadí prakticistní předměty do studijních programů.

Zajistí proškolení potřebného množství akademických pracovníků v inovačních

vzdělávacích metodách.


Stránka | 37

Zajistí zmapování možností využití různých distančních forem studia v rámci kursů

nabízených v CŽV a v případně kladných výsledků podnikne kroky k jejich realizaci.

4.6. Spolupráce s dalšími součástmi ZČU

V oblasti výukové spolupráce s ostatními součástmi ZČU jsou i přes zlepšující se situaci

stále ještě rezervy. Fakulta je schopna nabízet široké spektrum exportovaných předmětů dle

výukových potřeb ostatních fakult, v současnosti však z jejich strany je o tuto možnost není

příliš velký zájem. Současně dochází k importu některých vybraných předmětů z ostatních

součástí do výukových programů FPR.

Do budoucna je možno se zaměřit na tvorbu společných modulů, programů CŽV,

případně interdisciplinárních programů (oborů) zejména (nikoliv však pouze) s FEK či FF.

Za hlavní cíle v oblasti spolupráce s dalšími součástmi ZČU v oblasti vzdělávání lze

považovat:

Export výuky právnických předmětů pro potřeby ostatních součástí ZČU jak za využití

existujících akreditovaných předmětů, tak i nově postavených předmětů, a to

v závislosti na poptávce těchto součástí.

Realizace společných výukových projektů s dalšími součástmi ZČU.


Zmapuje a vyhodnotí poptávku po exportu výuky a příčiny zjištěného stavu. V případě

poptávky realizace poptávaných předmětů.

Dokončí standardizaci vzájemných vztahů u realizovaných exportů a importů výuky

včetně finančních toků.

Zmapuje možnosti tvorby společných výukových projektů a v případě kladných

výsledků se bude podílet na jejich přípravě a realizaci.

4.7. Vztahy se studenty a podpora studentských aktivit

V rámci FPR je velmi aktivní studentská komora AS, zastupující zájmy studentů ve fakultní

samosprávě. Právě aktivity studentské samosprávy významně přispěly k řešení krizové

situace na fakultě v předchozích letech a následně k reformním krokům, které fakulta

podnikla a podniká. Velmi aktivně v rámci fakulty působí také Evropská organizace studentů

práva (The European Law Student´s Association, ELSA), která se vedle své vlastní činnosti

zahrnující mimo jiné organizaci studentského života, stáží či přednášek pro studenty podílí

také ve formě organizátorského servisu na průběhu fakultních akcí, například odborných

konferencí.


Stránka | 38

Fakulta bude nadále spolupracovat se zástupci studentů ve fakultní samosprávě i se

studentskými organizacemi ve všech oblastech. Vedení se bude nadále scházet s jejich

reprezentanty a reagovat na jejich podněty. Formou využití různých fondů, včetně

mimořádných stipendií, bude podporovat činnost studentských organizací a zejména akce

jimi organizované.

Ke zlepšení komunikace se studenty by mohlo přispět zřízení osobních webových stránek

všech pracovníků fakulty s jejich fotografiemi a u akademických pracovníků i s jejich krátkými

životopisy, seznamem publikační činnosti, odborným zaměřením a spojením, při využití

stávajících systémů ZČU, stejně tak jako využití systému courseware a dalších obdobných

nástrojů. Zároveň je však nutno vyvíjet tlak na akademické pracovníky k využívání těchto

nástrojů, neboť stále přetrvávají rezervy i u mnohem jednodušších prvků (např. využívání

fakultního mailu akademickými pracovníky a průměrná lhůta jejich reakce na mail obdržený

od studenta).

Za hlavní cíle v oblasti vztahů se studenty a podpory studentských aktivit lze považovat:

Veškerou činnost fakulty koncipovat v souladu se základním východiskem, že fakulta

je zde pro studenty a nikoliv studenti pro fakultu, a kromě maximalizace získaných

využitelných způsobilostí by fakulta měla paralelně rozvíjet i osobnostní a obecně

lidské kvality každého studenta.

Rozvoj pozitivních vztahů mezi vyučujícími a studenty v rámci pedagogického

působení fakulty, kdy student není vyučujícím vnímán jako podřízený, ale profesní

partner a spolupracovník v úsilí o maximalizaci svých znalostí, která je společným

cílem celé akademické obce.

Rozvoj spolupráce při tvorbě hodnotících kritérií pro hodnocení výuky na FPR.

Široká vzájemně přínosná spolupráce se studenty a výrazný podíl studentských

organizací na organizaci akcí pořádaných fakultou.


Pokračovat ve vzájemné komunikaci mezi vedením fakulty a představiteli

studentských organizací.

Různou formou (včetně mimořádných stipendií) podporovat činnost studentských

organizací a akcí jimi organizovaných.

Různou formou (včetně mimořádných stipendií) podporovat spolupráci studentských

organizací na organizaci akcí pořádaných fakultou.

Vhodnými formami podporovat vnitřní soudržnost akademické obce, otevřenou

prezentaci názorů studentů a jejich bezbariérového přístupu k orgánům fakulty.


Stránka | 39

Zvážení možnosti zřídit funkci fakultního ombudsmana, který by představoval sběrné

místo pro studentské stížnosti a dle okolností je sám vyřizoval či předával vedení

fakulty s návrhem řešení.

Vyšší stupeň přizpůsobení činnosti studijního oddělení potřebám studentů, a to

včetně elektronických forem komunikace.

5. Výzkum, vývoj a inovace

5.1. Obecná východiska, cíle a opatření k jejich naplnění

Činnost vysoké školy musí spočívat na dvou silných pilířích, kterými jsou činnost

pedagogická a činnost vědecká. Oblast vědecké činnosti byla na FPR v minulosti podceněna

vzhledem k nedostatečnému akcentu na tvorbu formalizovaných výstupů i velmi

nerovnoměrnému zapojení jednotlivých kateder, přičemž jakkoliv došlo v mnoha ohledech

ke zlepšení situace, je nezbytné vyvinout intenzivní úsilí k dalšímu a především

systémovějšímu pokroku v této oblasti.

V oblasti projektové činnosti došlo ve druhé polovině období 2006-2010 k podstatnému

zlepšení situace díky intenzifikaci úsilí zaměstnanců některých kateder. Jednotlivým

grantovým týmům či jednotlivcům se v rámci fakulty zejména od roku 2009 podařilo získat

podporu pro řadu projektů, a to jak rozvojových, tak i vědeckých. V minulých letech

zaměstnanci řešili (případně se podíleli na řešení ve spolupráci s ÚSP AV ČR, v.v.i.) či v

současné době řeší zejména projekty financované z GA ČR, GA AV ČR, v.v.i. či z FRVŠ. Velkým

úspěchem je přitom projekt OPVK, Oblast podpory 2.2 „Podnikatelské dovednosti“ nebo

projekt „Spolupracující právníci“. Přesto však v projektové činnosti zůstávají stále mnohé

rezervy, které by měly být postupně eliminovány.

Především je nutné vyřešit otázku administrativního poradenství zejména na úrovni

fakulty, neboť administrativní zátěž je u mnohých projektových žádostí velmi vysoká a reálně

není možné očekávat, že se v příslušných podmínkách (navíc odlišných mezi různými

projekty) budou schopni všichni řešitelé orientovat. Nelze totiž směšovat samotné řešení

vědecko-výzkumného úkolu a jeho formálně-administrativní vizualizaci, přičemž právě vyšší

administrativní náročnost mnohé potenciální zájemce odradí.

Monitorovací a analytická činnost by rovněž měla být více orientována na akcentování

příhodných příležitostí v oblasti institucionálních grantů a důslednějšího odlišování různých

typů grantových příležitostí s cíleným oslovováním pracovišť. Velký potenciál představují

projekty rozvojového typu zaměřené na inovaci předmětů, které přinášejí prostředky přímo

do oblastí hlavní činnosti fakulty (nákup učebnic, vybavení učeben, přístup do informačních

databází apod.) a je díky nim možné ušetřit část běžných provozních výdajů.


Stránka | 40

V oblasti presentace dosažených výsledků a setkávání vědeckých pracovníků fakulta

plánuje přiměřené posilování svých aktivit, kde však nutno přihlížet k hledisku jejich

ekonomické rentability a zájmu odborné veřejnosti, přičemž při splnění těchto podmínek lze

za ideální cílový stav považovat dvě komplexní konference ročně, z čehož jedna orientována

na mladé vědecké pracovníky. Ty by měly být doplňovány konferencemi či kolokvii

oborovými, návaznými k aktuálním významným otázkám či skutečnostem (rekodifikace

apod.), přičemž tematicky by měla být v přibližné rovnováze soukromoprávní i veřejnoprávní

témata. Minimálním výstupem by měl být recenzovaný sborník publikovaných příspěvků.

Po personální stránce je pro VaVaI významná dlouhodobá strategie FPR založená na

systematické výchově vlastních odborných kapacit, které budou mít zájem spojit svoji

vědecko-pedagogickou profesní dráhu s FPR i pro futuro, rozvíjet zde příslušný obor a

případným dosažením habilitace rovněž zvýšit akreditabilitu fakulty. Cílem je vybudovat

stabilní personální strukturu s ustáleným počtem aktivně vědecky činných profesorů a

docentů, kteří budou vychovávat své nástupce a spolupracovat s nimi na jednotlivých

vědecko-výzkumných projektech, tj. vytvoření mechanismu kontinuálně probíhající

intergenerační obměny.

Z hlediska zapojení studentů do VaVaI je rovněž nutno zmínit intenzifikaci činnosti. V roce

2010 se konala Studentská vědecká konference v nové formě, která oslovila především

studenty magisterského studia, přičemž prezentované práce budou součástí připravovaného

sborníku. Fakulta výrazně rozvinula rovněž vnitřní grantový systém, jenž podporuje aktivní

zapojení magisterských studentů i doktorandů do fakultních projektů. Byl zřízen Grantový

výbor pro realizaci vnitřního grantového systému fakulty. Ustavující zasedání se konalo 18.

února 2010, přičemž na základě jeho doporučení byly granty z prostředků SGS ZČU uděleny

třem projektům, na nichž spolupracují akademičtí pracovníci a studenti doktorského i

magisterského studia.

K zajištění generační kontinuity, ale i zvětšení objemu vědeckých výstupů, je však

především nezbytné co nejrychlejší obnovení nabídky doktorského studia v rozsahu

odpovídajícímu situaci před událostmi v roce 2009. Současný stav, kdy má fakulta

akreditované pouze tři obory postgraduálního studia (občanské, obchodní a trestní právo) je

zcela nedostačující především z hlediska rovnoměrného rozvoje oborů fakulty, kdy zejména

veřejnoprávní obory jsou v důsledku tohoto stavu ve značné nevýhodě. Strategickým

dlouhodobým cílem FPR samozřejmě nadále zůstává získání vlastního habilitačního řízení,

reálně však o něm lze uvažovat až v okamžiku stabilizace doktorského studia.

Hlavním problémem FPR je přetrvávající nízké povědomí o roli vědy v rámci VŠ, její

podceňování a trvající vnímání FPR řadou pracovníků (téměř) výlučně jako pedagogického

pracoviště. To generuje přetrvávající nízký počet výstupů v RIVu a tím i nedostatek finančních

prostředků na jejich základě získávaných. Trend FPR je sice rostoucí (v roce 2010 to bylo


Stránka | 41

3258,469 bodů oproti 1788,529 bodům v roce 2009), ale sumární výstup je stále

nedostatečný, a to jak ve vazbě na aktuální rozpočtové potřeby fakulty, tak i koncepci

financování vysokého školství pro futuro i aspiraci ZČU získat status výzkumné univerzity.

Strategie v této oblasti musí vycházet jak z významu vykazování v RIVu pro hodnocení fakulty

jako vědecké instituce, tak i pro získávání zdrojů na činnost fakulty, přičemž získané

prostředky mohou sloužit rovněž jako motivační odměny, podpora vlastní ediční činnosti

generující možnost další intenzifikace činností vytvářející požadované výstupy apod.

Obzvláště kritickým místem je především výrazná vnitřní nevyrovnanost v tvorbě

jednotlivých výstupů ve VaVaI. Potřebný rozsah výstupů v RIVu i zapojení do projektové

činnosti splňuje pouze malé množství pracovišť a menšina zaměstnanců. S některými

jednotlivci z řad zaměstnanců fakulty jsou spojena velmi významná legislativní díla (zmínit lze

návrh nového občanského zákoníku, návrh zákona o obchodních korporacích, insolvenční

zákon, zákon o mezinárodním právu soukromém, trestní zákoník, zákon o soudnictví ve

věcech mládeže apod.), naopak řada jiných akademických pracovníků vykazuje v oblasti

VaVaI dlouhodobě podprůměrné množství výstupů či dokonce výstupy žádné (viz kapitola

3.3).

Pro strukturu výstupů je dále charakteristické, že výstupy v RIVu tvoří u většiny pracovišť

pouze poměrně malé procento jejich celkových výstupů v OBD. Mnozí zaměstnanci jsou tak

aktivní ve tvorbě sledovaných výstupů jako takových, bohužel však stále bez potřebné

koncentrace na výstupy v RIVu. Řada z těchto výstupů nesporně splňuje parametry výstupů

RIVových a je publikována významnými odborníky fakulty. Tím spíše je nutné dále

zintenzivnit vnitrofakultní osvětu týkající se RIVových výstupů, neboť umístění publikačního

výstupu RIVových parametrů do periodika nezařazeného v tomto rejstříku představuje

neefektivní přístup, díky kterému fakulta zbytečně přichází o potřebné prostředky.

Každá z kateder musí být i přes individuální rozdíly způsobilá ročně garantovat určitý

minimální rozsah výstupů v RIVu. Je třeba proto provést analýzu zaměstnanců coby

personálních zdrojů způsobilých tvorby výstupů v RIVu, zhodnotit reálné hodnoty jejich

možné produkce a klást důraz na potřebný rozsah tvorby těchto výstupů. Druhá fáze analýzy

pak proběhne v rámci kateder, kdy jejich vedoucí zhodnotí personální možnosti konkrétní

katedry a bude dbát na organizaci její činnosti v souladu s výše uvedeným akcentem výstupů

vědecké činnosti.

Pro období 2011-2015 je nezbytné zdůraznit, že pro FPR je existenční nutností usilovat o

další rozvoj a maximální ekonomickou výtěžnost výstupů z VaVaI, tj. přijetí takových

opatření, která budou tento cíl podporovat. Přístup k výstupům z VaVaI nutno nastavit

kontextuálně s dalšími procesy a mechanismy fakulty (tj. kupř. množství prostředků, které

z VaVaI potřebujeme, je přirozeně závislé i na tom, jak budeme úspěšní v jiných příjmově


Stránka | 42

relevantních oblastech, jaké budou mzdové výdaje atd.), tj. strategii ve VaVaI je nutno tvořit

dle celkové rozpočtové strategie a výsledků ekonomické analýzy.

Je nutno postupovat konformně s DZ ZČU a jeho aktualizací, DZ MŠMT a jeho aktualizací,

současnými trendy ve vysokém školství a dalšími relevantními procesy, jenž je nutno v

činnosti FPR ZČU patřičně reflektovat a flexibilně na ně reagovat. V popředí zde stojí záměr

ZČU stát se výzkumnou univerzitou, podpora center excelence i záměr ministerstva indikující

přesun od kvantity ke kvalitě. Dále je nutno reagovat na skutečnost, že probíhající reforma

vysokého školství u nás akcentuje posilování prvků samofinancovatelnosti vysokých škol,

jehož klíčovou složkou jsou výstupy VaVaI – význam těchto výstupů pro příjmovou strukturu

fakultního rozpočtu se tak oproti současnosti ještě zvýší. Zároveň roste počet subjektů cíleně

sledujících vykazování v RIVu (soukromé VŠ apod.) a vzhledem k nastoleným pravidlům i tlak

na vykazování na všech institucích – tím roste konkurence (kupř. o prostor v recenzovaných

časopisech aj.).

Bude nutno též důsledně odlišit rozvoj ve VaVaI, který přináší fakultě externí prostředky

(RIV apod.), od činnosti interní, která je závislá na množství prostředků získaných z externích

zdrojů (tj. např. vnitřní grantový systém je vhodným motivačním prvkem, je však

realizovatelný pouze je-li na něj dostatek prostředků) i na zájmu a ekonomickém i vědeckém

přínosu takové činnosti (např. pořádání konferencí).

Na základě výše uvedených skutečností lze současnou situaci shrnout tak, že fakulta

identifikované nedostatky v oblasti VaVaI v nezanedbatelné míře eliminovala a usiluje o

nastolení rovnováhy mezi oběma stěžejními pilíři své činnosti, kterými jsou činnost

pedagogická a vědecká. I přes tato zlepšení však přetrvávají poměrně významné rezervy v

celkovém vědeckém výkonu i zajištění vyšší efektivity některých dílčích činností. Problémem

je rovněž v současnosti oborově poměrně omezená možnost výchovy vlastních vědeckých sil.

Za hlavní cíle v oblasti VaVaI lze považovat:

Fakulta stabilně dosahuje v souvislosti s VaVaI takové úrovně příjmů, která je na

základě ekonomických analýz vymezena pro VaVaI jako postačující k udržení

vyrovnaného fakultního rozpočtu a všestranného rozvoje fakulty bez sociálních

otřesů, tj. VaVaI přináší reálný ekonomický efekt korespondující s jeho plánovanou

výší.

VaVaI stoupne na úroveň potřebnou k realizaci předchozího cíle, v roce 2015 však

bude její rozsah nejméně dvojnásobný ve srovnání s údaji za rok 2010.

Fakulta se ve výstupech VaVaI v rámci srovnání s jinými fakultami ZČU pohybuje

v nadprůměru a výše než ostatní humanitně zaměřené fakulty.

Fakulta se v přepočtu na jednotlivce výrazně přiblížila v množství výstupů k PF UK i PF

MU a vykazuje vyšší výstupy než PF UP.


Stránka | 43

Produkce výstupů VaVaI je standardní součástí práce převážné většiny pracovníků a

zahrnuje publikační i projektovou činnost.

Produkce výstupů VaVaI probíhá srovnatelně na všech katedrách, je dodržován

minimální objem této produkce všemi katedrami.

Budovaná centra excelence standardně produkují nadprůměrné výstupy ve VaVaI.

Funguje plánování, systematizace a efektivita v tvorbě a vykazování výstupů.

Do výstupů ve VaVaI jsou aktivně zapojeni i doktorandi, vnitřní grantový systém je

funkční motivační složkou a DSP je koncipováno s jednoznačným zaměřením na vědu

a výzkum.

Fakulta má zajištěny stabilní, dostatečné a pluralitní zdroje příjmů z činnosti v rámci

VaVaI.

Profesní růst vlastních zaměstnanců zvýšil akreditabilitu fakulty tak, že je ve všech

svých hlavních oborech či jejich průřezové kombinaci akreditabilní pro doktorský

program, tj. je v tomto ohledu soběstačná se svými kmenovými pracovníky.

Fakulta má stabilizované doktorské studium v rozsahu blížícímu se stavu před rokem

2009 a ve svých nejlepších oborech se cíleně připravuje k akreditaci habilitačního

řízení.

Obecná opatření směřující k naplnění těchto cílů:

Vědecký audit personálního portfolia fakulty: analýza personálních zdrojů FPR

způsobilých tvorby výstupů VaVaI, zhodnocení dosavadní produkce a rezerv v její

tvorbě (nízké výstupy některých kateder a jejich příčiny aj.) upřesní data vypovídající

o reálných možnostech v této oblasti. Audit by měl mít dvě části, a to celofakultní

(zhodnocení výtěžnosti identifikovaných personálních zdrojů v rámci celé fakulty) a

katederní (totéž v prostředí týmů jednotlivých kateder). Mezi katedrami mohou

pochopitelně existovat rozdíly, v zásadě by však každá z kateder měla být způsobilá

ročně garantovat určitý rozsah výstupů a přinášet prostředky za publikační i

grantovou činnost.

Normativní úprava produkce ve VaVaI jako standardní součásti pracovních povinností

ve formě pracovního řádu: současná nedostatečná systematizace a nejasně

vymezené povinnosti zapříčiňují, že činnost ve VaVaI je někdy nadále vnímána jako

dobrovolná či nadstandardní. Jedním z kroků nezbytných ke změně tohoto stavu a

posílení povědomí o významu výstupů VaVaI bude přijetí pracovního řádu, který

zakotví konkrétní rozsah pracovních povinností kateder a akademických pracovníků,

způsob jejich určení a důsledků jejich neplnění, jakož i podmínky kompenzace.

Monitoring jejich plnění bude probíhat na dvou úrovních. Plnění objemu

diferencovaných činností (tj. zvlášť pro oblast vědeckou a zvlášť pro pedagogickou) se

bude sledovat v přepočtu na jednotlivce se základní jednotkou katedry či eventuelně


Stránka | 44

jinak formulovaného kolektivu. Plnění objemu sumární činnosti (tj. celková činnost

zaměstnance) se bude sledovat u jednotlivců bez vazby na katedru, tj. každý musí

vykázat celkový objem činnosti (vědecké, pedagogické či souhrnu obou) v rozsahu

z pracovního řádu vyplývajícího (tj. dle výše úvazku atd.). Na objem vykonávané

činnosti pak bude navázáno i odměňování, které tak bude působit jako základní

motivační prvek.

Rámcové plánování výstupů VaVaI a hodnocení jeho plnění: Pro posílení

systematizace, efektivizace a výtěžnosti výstupů VaVaI bude rozsah požadovaných

výstupů plánován vždy na následující kalendářní rok ve vazbě na ekonomickou

rozvahu tak, aby to odpovídalo i rozpočtovým potřebám fakulty. Stanovený rozsah

potřebného plnění bude pak od kateder požadován na základě pracovního řádu.

Standardní plnění je plněním běžných pracovních povinností a proto bez finanční

motivační bonifikace, nadstandardní od určitého rozsahu je odměňováno v rámci

motivačního systému. Nedostatečné plnění je naopak sankcionováno, primárně opět

finančně. Je nutno dále sledovat celou řadu doplňkových kritérií, např. orientovat se

pokud možno na výstupy bodově výrazněji hodnocené.

5.2. Opatření v jednotlivých oblastech VaVaI jako specifikace a

doplnění opatření obecných

5.2.1. Publikační činnost

Analýza současného stavu a jeho rezerv.

Plánování potřebného objemu publikačních činností evidované v RIVu s akcentem na

požadavek rostoucí tendence a zapojení všech kateder v potřebném rozsahu.

Pracovní řád, přinášející jasné vymezení publikačních výstupů jako standardní

pracovní povinnosti ve vazbě na rozpočtové potřeby fakulty, pravidel její realizace a

odpovědnosti na úrovni vedoucích kateder i jednotlivců.

Kontrola plnění požadované publikační činnosti na úrovni kateder i jednotlivců

motivující k nadlimitní činnosti a sankcionující podlimitní činnost.

Karierní řád a motivační systém.

Maximum publikačních výstupů orientovat tak, aby mohly být vykázány v RIVu.

Důsledně dbát na vykazování všech dosažených výstupů, nedostatky sankcionovat

v souladu s pracovním řádem.

5.2.2. Projektová činnost

Analýza současného stavu a jeho rezerv.

Zlepšení specializované administrativní koordinace v projektové oblasti na úrovni

fakulty.


Stránka | 45

Plánování potřebného objemu prostředků k získání projektovou činností s akcentem

na rostoucí tendence a zapojení všech kateder v potřebném rozsahu.

Pracovní řád, přinášející jasné vymezení obligatorního zapojení kateder a jednotlivců

do projektové činnosti jako standardní pracovní povinnosti ve vazbě na rozpočtové

potřeby fakulty, pravidel její realizace a odpovědnosti na úrovni vedoucích kateder i

jednotlivců.

Kontrola plnění požadované účasti na projektové činnosti na úrovni kateder i

jednotlivců motivující k nadlimitní činnosti a sankcionující podlimitní činnost.

Karierní řád a motivační systém.

Důsledně dbát na vykazování všech dosažených výstupů, nedostatky sankcionovat

v souladu s pracovním řádem.

Intenzifikace projektové aktivity v oblasti rozvojových i oborových projektů.

Mezifakultní projektová spolupráce na VaVaI projektech (zejména FF, FEK, FPE).

Spolupráce se zahraničními partnery na nadstátních projektech (v rámci evropských

fondů i fondů mimo EU).

5.2.3. Zapojení studentů

Cílená kooperace uvnitř fakulty pro tvorbu výstupů na ose zaměstnanci – doktorandi

– studenti magisterského programu. Podpora vytváření dílčích výzkumných týmů s

cílem řešení určitého specifického úkolu s následnými výstupy v RIVu a to i v rámci

grantů a mezikatederní spolupráce jako průřezové grantové týmy za využití

projektového financování (např. SGS ZČU).

Intenzifikace zapojení doktorandů do VaVaI, kteří představují velký a dosud nepříliš

využitý potenciál. Určitý počet publikačních výstupů v RIVu je nutnou podmínkou

připuštění k obhajobě, pozitivní/negativní motivace doktorandů k participaci na

tematicky vhodných grantech by měla být velmi výrazná.

Rozvoj systému vnitřní podpory odborných výstupů doktorandů a zlepšování jejich

předpokladů pro individuální publikační činnost, a to zejména v rámci vnitřního

grantového systému, studentských konferencí a obdobných instrumentů v závislosti

na ekonomických možnostech fakulty.

Zapojení studentů magisterského studia při tvorbě kolektivních výstupů, mimořádně

talentovaní studenti se mohou podílet též jako spoluautoři.

5.2.4. Přímo relevantní činnost financovaná z fakultních zdrojů a

podpůrná činnost

Analýza současného stavu podpůrné činnosti ve vztahu ke všem aktivitám tvořícím

výstupy ve VaVaI.

Analýza současného stavu přímo relevantní činnosti financované z vnitrofakultních

zdrojů (např. pořádání konferencí) se zaměřením na jejich ekonomickou rentabilitu a


Stránka | 46

možnosti jejich potenciálního rozvoje či obohacení o nové formy aktivity (např.

pořádání elektronických distančních konferencí).

Analýza možného zavedení vlastního recenzovaného periodika fakulty, a v případě

vyhodnocení jeho přínosnosti pak jeho zavedení

V případě zájmu cílových skupin účastníků a dostatečného ekonomického zajištění

pokračovat v pravidelném pořádání konferencí a kolokvií, či jejich počet dále

rozšiřovat.

Dotazníkové šetření mezi akademickými pracovníky mapující limity jejich zapojení do

VaVaI a zejména jejich příčiny.

Zvýšení servisního komfortu k tvorbě výstupů ve VaVaI a vyhledávání vhodných

příležitostí.

Snaha o využití OP VaVp pro podporu vědy a výzkumu na fakultě.

Důslednější systematizace servisní podpory výstupů ve VaVaI v rámci fakulty.

Zkvalitnit a rozšířit výroční hodnocení vědecké práce na fakultě, výsledky projednávat

především na úrovni vedoucích kateder a přijímat potřebná doporučení.

6. Otevřenost a spolupráce

Fakulta v oblasti své působnosti představuje dominantní meziregionální integrační

centrum spolupráce v institucionálním i personálním významu. Otevřenost fakulty a její

zájem na spolupráci s jinými subjekty náleží mezi její koncepčně budované rysy, v nichž

navazuje na DZ 2006-2010 včetně jeho aktualizace, a zároveň reaguje na předloňské události

i aktuální potřeby a priority.

Svůj kooperativní potenciál FPR realizuje v dimenzi vnitrostátní i nadstátní a oblasti

veřejnoprávní i soukromoprávní, včetně spolupráce s neziskovým sektorem a studentskými

organizacemi. Někteří pracovníci fakulty působí v justici a jejích orgánech, vědeckých radách

ostatních právnických fakult v ČR, poradních orgánech vlády a ministerstev (Legislativní rada

vlády a její komise, odborné komise ministerstev, rekodifikační komise apod.), jakož i v

nadstátních institucích (např. Swiss Institute of Comparative Law, International Law

Association, International Association for Comparative Law v Paříži, Permanent Court of

Arbitration v Haagu, International Association of the Constitutional Law v Rotterdamu)

apod., což mj. přispívá ke zvyšování jejich odborné erudice. V této souvislosti lze také zmínit

účast pracovníků fakulty ve vědeckých radách jiných institucí, v redakčních radách

odborných časopisů či v odborných spolcích. Přes zapojení řady zaměstnanců v právnických

profesních organizacích (zejména Česká advokátní komora) je pociťován nedostatek širší

spolupráce. Ze spolupráce se studentskými organizacemi je nutno zmínit zejména organizaci

ELSA.

Rezervy lze doposud identifikovat především v nedostatečné harmonizaci a koordinaci

jednotlivých okruhů nabízené spolupráce s ostatními strategickými záměry fakulty a v


Stránka | 47

nepříliš koncentrované orientaci na možnosti poskytování komerčních forem spolupráce či

ekonomické využitelnosti již existující spolupráce vědecko-výzkumné (kupř. evropské dotace

na společné vědecké týmy apod.), což by v následujícím období mělo být předmětem

primárního zájmu cíleného k maximalizaci možné výtěžnosti pro fakultu.

V oblasti prezentace fakulty ve vztahu k médiím a široké veřejnosti byly doposud výrazné

rezervy, které je nutno nadále cíleně napravovat. Je třeba standardizovat oficiální

komunikaci fakulty a její jednotnou prezentaci navenek. Cílem je předejít pokračování

dosavadní nekoordinovanosti a medializace informací různé kvality a hodnověrnosti z

různých neoficiálních zdrojů, které opakovaně značně poškodily dobré jméno FPR a potažmo

i celé ZČU. Význam prezentace FPR široké veřejnosti byl v minulosti podceněn, čemuž je

nutno systémovými opatřeními pro futuro předejít.

S presentací fakulty souvisejí také možnosti oslovení cílových skupin budoucích studentů

všech vzdělávacích programů, fakultou poskytovaných. Rezervy lze identifikovat v oblasti

spolupráce a s ní související propagací zejména vůči středním a vyšším odborným školám.

Stejně tak s ní souvisí potřeba komunikace s absolventy fakulty a její využití pro další

rozvoj fakulty, přičemž lze v této souvislosti zintenzivnit činnost nově založeného Klubu

absolventů ZČU.

Za hlavní cíle v oblasti otevřenosti a spolupráce lze považovat:

Orientace primárně na rozvoj takových forem spolupráce, které fakultě mohou

přinést kromě jiného též ekonomický profit s cílem pozitivně ovlivnit příjmovou

stránku fakultního rozpočtu.

Další rozvoj spolupráce v oblasti výzkumu, reflektující potřebu posílení role fakulty v

této oblasti i koncepci ZČU v DZ 2011-2015 jako výzkumné univerzity.

Zajištění jednotné a oficiální prezentace fakulty navenek posilující její obraz

transparentní a důvěryhodné instituce s vysokým odborným potenciálem.


Provést analýzu dosavadních okruhů externích vztahů fakulty s vyhodnocením jejich

přínosu pro plnění stanovených cílů a vytvořit strategický plán v této oblasti a jeho

následné naplňování.

Provést rozvojovou analýzu možností v oblasti komerční spolupráce fakulty a jejího

významu pro fakultní rozpočet, a vytvořit strategický plán vedoucí k její realizaci.

Posilování spolupráce s ostatními fakultami v rámci univerzity a využití jejich kontaktů

pro rozšiřování možné spolupráce s mimouniverzitními subjekty.

Podpora a další rozvoj všech dosavadních forem pro fakultu přínosné místní (město

Plzeň), regionální (Plzeňský kraj), meziregionální (zejména Karlovarský a Jihočeský


Stránka | 48

kraj) i celorepublikové spolupráce na komerční i nekomerční bázi, včetně spolupráce

s neziskovým sektorem.

Definovat strategické partnery ke spolupráci v rámci ekonomických i výzkumných cílů

fakulty.

Hledání možností spolupráce s orgány státní správy (soudy, vládní i nevládní

organizace) s eventuelní modifikací výuky studentů pro potřeby těchto organizací.

Vytvořit systematickou nabídku komerčních činností, které může FPR v externí

spolupráci nabídnout a přizpůsobit ji ostatním strategickým cílům fakulty.

Definovat strategii pro oblast komunikace i propagace fakulty a pravidelně ji

vyhodnocovat i aktualizovat s cílem vyvracet dezinformace exaktními argumenty a

předejít tak dalším případným snahám o poškozování dobrého jména fakulty

v médiích.

Vytvořit mechanismus poskytování oficiálních informací o činnosti fakulty s cílem

jasně formulovat oficiální stanoviska fakulty a započít s koordinovaným formováním

jejího mediálního obrazu.

Zkvalitnění průběžného informování veřejnosti o činnosti fakulty a jejích výsledcích

na webových stránkách fakulty, koncentrovaně pak formou tiskových zpráv.

Prezentace významných výsledků fakulty v médiích s cílem pozitivní propagace

fakulty jako stabilizovaného významného vědeckého a pedagogického pracoviště.

Pořádání veřejných přednášek a tematických seminářů.

Pořádání přednášek, seminářů, školení, vzdělávacích kurzů a dalších komerčních

aktivit zejména ve vztahu k zaměstnancům veřejné správy i justice.

Příprava pomůcek, příruček a jiných materiálů k výkonu vybraných profesí (kupř. v

souvislosti s podstatnější změnou právní úpravy, ve spojení se školením či odbornou

prezentací apod.).

Posilování odborně-pedagogické spolupráce se středními a vyššími odbornými

školami (informace o studiu na FPR, soutěže, vyhledávání talentů, poradenství k

výuce právnických předmětů apod.).

Propagace FPR v oblasti středních škol, zejména pak jejich cílového segmentu

(gymnázia).

Podpora a další rozvoj spolupráce se studentskými organizacemi a využití klubu

absolventů FPR v rámci klubu absolventů založeného v roce 2010 ZČU k posilování

vazeb fakulty a jejích absolventů a ve vhodných případech i k navázání spolupráce

fakulty s pracovištěm absolventa či zapojení absolventů do činnosti fakulty.


Stránka | 49

7. Rozvoj lidských zdrojů

7.1. Akademičtí pracovníci

Pro další řízení rozvoje akademických pracovníků je nutné provedení personálního

auditu, na jehož základě bude možné dokončení restrukturalizace a zejména vyvážení

pracovní zátěže pracovníků a v návaznosti na to i jejich odměňování. Audit, který bude

sloužit jako podklad pro další rozhodování vedení FPR i vedoucích kateder, bude zpracován v

roce 2011.

V současné době je obecně pociťována nerovnost mezi pracovními výkony a

odměňováním pracovníků FPR. Odměna by měla být do budoucna navázána na výkony v

oblasti vzdělávací, výzkumné i ostatní činnosti. Dle DZ ZČU má tvořit tarifní složka cca 50 %,

další část odměny má být určena dle výsledků daného pracovníka. Pracovníci tak budou více

motivováni k dosahování výsledků vyšší kvality. Pro splnění těchto požadavků je třeba v

návaznosti na personální audit stanovit podmínky odměňování pracovníků, které budou

navázány na měřitelný výkon a přínos každého z pracovníků. Pokud nebude přijat

celouniverzitní předpis upravující tuto oblast, připraví FPR vlastní metodiku.

V současné době (12/2010) pracuje na FPR 125 akademických pracovníků, z toho 13

profesorů, 9 docentů, 84 odborných asistentů, 7 asistentů, 2 lektoři a 10 vědeckých

pracovníků. Problémem přitom je nerovnoměrné zastoupení zejména profesorů a docentů v

rámci kateder a zejména pak jejich věková struktura. Všichni profesoři jsou starší 55 let, tři

dokonce 70 let. U docentů je situace obdobná – kromě tří výjimek jsou všichni starší 55 let.

Dobrá situace je u odborných asistentů, jichž je téměř polovina, celkem 41, ve věku 30 až 39

let. Věkovou strukturu akademických pracovníků je nutno v krátkém čase zlepšit a zajistit

nástupce pro stárnoucí generaci. Nadějí je právě silná skupina třicátníků, u nichž již ve

většině případů uběhl určitý čas od získání doktorského titulu a tak mají reálnou šanci na

zahájení habilitačního řízení. Obdobně je třeba podpořit zejména mladší skupinu docentů

padesátníků v řízení jmenovacím. Druhá silná skupina odborných asistentů, celkem 24 ve

věku 50 až 59 let, je ve větší míře tvořena zkušenými odborníky z praxe, z nichž pouze část

bude uvažovat o habilitačním řízení. Jejich přínos pro FPR tkví právě v přenosu praktických

zkušeností zejména z justice.


Stránka | 50

Tabulka věkové struktury akademických pracovníků ZČU k 12/2010 - Fakulta právnická

Fakulta

právnická

Pedagogičtí pracovníci Vědečtí pracovníci Celkem profesoři docenti odb. asistenti asistenti lektoři

do 29 let 0 0 0 2 0 1 3

30 - 34 let 0 0 19 3 1 7 29

35 - 39 let 0 1 22 0 0 2 25

40 - 44 let 0 0 4 0 0 0 4

44 - 49 let 0 0 3 0 0 0 3

50 - 54 let 0 0 12 0 0 0 12

55 - 59 let 7 4 12 2 0 0 25

60 - 64 let 3 1 4 0 1 0 9

65 - 69 let 0 2 5 0 0 0 7

nad 70 let 3 1 3 0 0 0 7

Dle DZ ZČU má být v rámci každého magisterského oboru alespoň jeden aktivní profesor,

v rámci každého bakalářského oboru pak alespoň jeden aktivní docent. Vzhledem ke

specifické situaci FPR, která má v porovnání s ostatními fakultami úzké oborové portfolio, a

vzhledem ke standardům na ostatních právnických fakultách i k požadavkům akreditační

komise, je cílovým stavem alespoň jeden aktivní docent pro každé hlavní právní odvětví

(evropské právo, mezinárodní právo soukromé, mezinárodní právo veřejné, občanské právo,

obchodní právo, pracovní právo, právní dějiny, správní právo, teorie práva, trestní právo,

ústavní právo, finanční právo) a alespoň jeden aktivní profesor na každé katedře. Aktivním

docentem a profesorem je přitom takový docent a profesor, který má na FPR pracovní

úvazek nejméně 0,5, na FPR vykazuje svou vědeckou činnost, garantuje kursy a vede zde

přednášky.

Na fakultě je vyšší počet absolventů postgraduálního studia ve věku 30 až 39 let, kteří

usilují, či v historicky krátké době budou usilovat o získání habilitace. Je proto naděje na

relativně rychlou změnu stávající situace směrem k požadovanému cíli. Situaci však

komplikuje absence habilitačního a jmenovacího řízení na FPR. Potřebné kvalifikace je možno

získat jen na omezeném počtu pracovišť v rámci ČR. FPR bude poskytovat pracovníkům

usilujícím o habilitaci či profesuru všechnu potřebnou podporu v jejich úsilí o úspěšné

dokončení habilitačního, respektive jmenovacího řízení.


Stránka | 51

Tabulka počtu zaměstnanců ZČU v mezifakultním srovnání (stav k 12/2010)

Divize Pedagogičtí pracovníci Vědečtí pracovníci

Celkem

profesoři docenti odb. asistenti

asistenti lektoři

ZČU v Plzni 95 167 564 98 46 244 1 214

Fakulta strojní 9 27 51 6 0 45 138

Fakulta elektrotechnická 16 36 48 13 1 17 131

Fakulta právnická 13 9 84 7 2 10 125

Fakulta filozofická 8 14 65 49 0 21 157

Fakulta pedagogická 6 31 124 7 1 0 169

Fakulta ekonomická 5 10 47 8 1 1 72

Fakulta aplikovaných věd 24 27 78 3 0 95 227 Fakulta zdravotnických studií 5 5 30 0 0 0 40 Nové technologie-Výzkumné centrum

1 0 1 0 0 46 48

Ústav umění a designu 8 4 32 5 0 0 49

Ústav jazykové přípravy 0 0 4 0 41 0 45

Regionální inovační centrum elektrotechniky

0 0 0 0 0 0 0

Správa kolejí a menz 0 0 0 0 0 0 0

Provoz a služby 0 0 0 0 0 0 0

Školící a ubytovací zařízení 0 0 0 0 0 0 0

Rektorát 0 3 1 0 0 1 5

Ústav mezioborových studií 0 0 0 0 0 0 0 Studijní poradenské centrum 0 0 0 0 0 0 0 Ústav celoživotního vzdělávání 0 0 0 0 0 0 0

Univerzitní knihovna 0 0 0 0 0 0 0

Vydavatelství 0 0 0 0 0 0 0

Centrum informatizace a výpoč. techniky

0 0 0 0 0 8 8

V této souvislosti budou na katedrách zpracovány plány individuálního osobního rozvoje

jednotlivých akademických pracovníků, akcentující specifika oboru, schopnosti pracovníka a

možnosti i potřeby pracoviště včetně možnosti podpory této činnosti. Budou zahrnovat

zejména reálný horizont dosažení vědeckých titulů a hodností, plánovanou vědeckou a

publikační činnost, zamýšlené zahraniční pobyty a podobně. Plnění stanovených úkolů bude

důsledně sledováno. Je třeba vytvořit metodiku hodnocení činnosti akademických

pracovníků a v souladu s ní provádět pravidelná hodnocení. Na FPR bude implementován

Kariérní řád ZČU.


Stránka | 52

Tabulka počtu zaměstnanců FPR dle jednotlivých kateder

Pracoviště Pedagogičtí pracovníci Vědečtí

pracovníci

Další

pracovníci profesoři docenti odb.

asistenti

asistenti lektoři

Fakulta právnická celkem* Fyzické osoby 13 9 84 7 2 7 20

Přepočtení 9,33 7.64 59,4 4,96 0,53 3,45 19,44

Katedra teorie práva Fyzické osoby 1 0 5 0 0 0 1

Přepočtení 0,94 0,07 4,94 0 0 0 1

Katedra právních dějin Fyzické osoby 3 1 9 0 0 0 1

Přepočtení 1,78 1,64 5,64 0 0 0 1

Katedra soukromého práva

a civilního procesu

Fyzické osoby 1 2 20 1 1 3 2

Přepočtení 1 0,86 12,19 0,11 0,07 1,13 2

Katedra trestního práva Fyzické osoby 2 1 9 0 0 0 1

Přepočtení 1,82 0,63 5,62 0 0 0 1

Katedra ústavního práva Fyzické osoby 0 1 4 4 0 2 1

Přepočtení 0 1 3,64 4 0 1,44 1

Katedra správního práva Fyzické osoby 0 1 21 2 1 1 2

Přepočtení 0 0,79 14,24 0,57 0,46 0,38 2

Katedra veřejné správy Fyzické osoby 1 1 7 0 0 1 1

Přepočtení 0,50 0,88 5,43 0,28 0 0,50 1

Katedra mezinárodního práva Fyzické osoby 4 0 4 0 0 0 1

Přepočtení 2,75 0 2,29 0 0 0 1

Katedra forenzních disciplin Fyzické osoby 1 2 5 0 0 0 1

Přepočtení 0,54 1,77 5,41 0 0 0 1

*včetně zaměstnanců děkanátu a studijního oddělení

Vedle rozvoje vlastních pracovníků bude FPR usilovat také o získání významných

akademických pracovníků a dalších odborníků z jiných pracovišť. Zaměří se i na vyhledávání


Stránka | 53

nadějných mladých pracovníků působících na jiných pracovištích. Prioritou však je podpora

kariérního a odborného růstu vlastních pracovníků.

Jedním z omezujících prvků je stále vysoký podíl akademických pracovníků bydlících

mimo Plzeň a na fakultu tak jen dojíždějících. Dalším částečně souvisejícím problémem je u

řady pracovníků vyšší počet úvazků na různých pracovištích v různých městech. Tato situace

je z části důsledkem relativně nízkých odměn. Důsledkem této situace je mimo jiné nižší

pracovní efektivita těchto pracovníků. I v souvislosti s reakreditací a se standardy

zavedenými akreditační komisí je třeba dosáhnout optimální celkové vázanosti těchto

pracovníků ve prospěch fakulty. Je třeba pokračovat v trendu zvyšování podílu v místě

bydlících akademických pracovníků a současně zvyšovat podíl pracovníků působících na

fakultě na celý úvazek. Věc bude z části řešena proměnou systému odměňování pracovníků.

V současné době je jen minimum akademických pracovníků proškoleno v oblastech

vysokoškolské didaktiky a VaVaI. Většinou se jedná o absolventy kurzů nabízených Akademií

věd ČR, v.v.i. Obdobně není uspokojivé proškolení vedoucích pracovníků v oblasti

vysokoškolského managementu. Je třeba podpořit další vzdělávání zaměstnanců v těchto

oblastech. Nutno motivovat akademické pracovníky k absolvování vzdělávacího kurzu v

oblasti vysokoškolské didaktiky a vedoucí pracovníky pak k absolvování vzdělávacího kurzu v

oblasti vysokoškolského managementu. Vedle stávajících možností vzdělávacích kurzů

nabízených v rámci ZČU, které je třeba zmapovat, lze využít spolupráci s dalšími součástmi

(zejména FPE, ÚCV), případě také využít kurzy pořádané Akademií věd ČR, v.v.i. K financování

těchto kurzů bude nutno využít projektové financování. Takto získané kompetence umožní

profesionalizaci zejména ekonomické oblasti řízení na všech stupních.

7.2. Ostatní pracovníci

Neakademičtí pracovníci FPR působí zejména na administrativních postech, v převážné

míře na jednotlivých katedrách a na studijním oddělení. Bude proveden personální audit v

této oblasti včetně analýzy efektivity. V souvislosti s potřebnou modernizací FPR je třeba

zvážit i možnost vytvoření nových administrativních postů (agenda ekonomická, organizace

grantové činnosti, organizace a marketing projektů souvisejících s CŽV), přičemž některé z

těchto postů mohou být spojeny v jedné osobě či s postem akademického pracovníka.

Za hlavní cíle v oblasti rozvoje lidských zdrojů lze považovat:

Zvýšení efektivity práce akademických pracovníků.

Spravedlivější odměňování pracovníků podle jejich výkonu a přínosu pro fakultu.

Výrazné zvýšení počtu aktivních docentů a profesorů v produktivním věku.

Zvýšení kompetencí pracovníků v oblasti vysokoškolské didaktiky a VaVaI.

Zvýšení kompetencí vedoucích pracovníků v oblasti vysokoškolského managementu.

Zvýšení efektivity práce administrativních pracovníků.


Stránka | 54


Provede personální audit pracovníků akademických i administrativních.

Zavede nový systém odměňování pracovníků, který bude přesněji akcentovat

měřitelné výkony zejména v oblasti pedagogické a vědecké.

Poskytne plnou podporu pracovníkům směřujícím k habilitačnímu či jmenovacímu

řízení.

Zpracuje plány individuálního osobního rozvoje jednotlivých akademických

pracovníků.

Zavede vzdělávání zejména začínajících akademických pracovníků v oblasti

vysokoškolské didaktiky a VaVaI.

Zavede vzdělávání vedoucích pracovníků v oblasti vysokoškolského managementu.

8. Řízení

Řízení FPR je organizováno na základě Statutu FPR. V současné době je vedení FPR

tvořeno děkanem a čtyřmi proděkany (pro studijní záležitosti, pro vědu a výzkum, pro

mezinárodní vztahy a pro strategii a rozvoj), jejichž kompetence jsou stanoveny.

Hospodaření a vnitřní správu řídí tajemník. Dále je FPR organizačně tvořena devíti katedrami,

které jsou základními pracovišti pro vzdělávací, vědeckou, výzkumnou a další tvůrčí činnost.

Katedry odpovídají za kvalitativní, personální a technické zabezpečení vyučovaných

předmětů, jejichž jsou garantem. V jejich čele stojí vedoucí katedry a tajemník katedry.

Některé z kateder se ještě dále člení na oddělení, v jejichž čele stojí vedoucí oddělení.

Proměna financování vysokého školství přináší nutnou proměnu hospodaření FPR. Vyšší

míra odpovědnosti spojená s rozhodováním přejde v souladu s předpisy ZČU na úroveň

jednotlivých pracovišť, zejména kateder, tedy na úroveň vedoucích kateder a tajemníků

kateder. Tato proměna je plně umožněna rozpočtovým systémem užívaným na ZČU. V této

souvislosti je nutné doplnění kompetencí vedoucích pracovníků zejména v oblasti

vysokoškolského managementu, leadershipu a financí. K tomu je nutno provést zmapování

možností využít zkušenosti jiných součástí univerzity a to včetně kurzů jimi nabízených.

V souvislosti s proměnou financování a zejména s potřebou aktivního vyhledávání

dodatečných zdrojů finančních prostředků pro provoz FPR je nutno posílit úsek tajemníka

FPR v oblasti marketingu a projektového financování.

Jedním z velkých problémů FPR, který stále přetrvává, je nedostatečná vnitřní

komunikace. Řada pracovníků získává informace z doslechu, případně z internetového

prostředí. S tím souvisí i řádné fungování kolektivních orgánů fakulty. V této oblasti se bude

nadále pokračovat v reformních krocích, které byly nastartovány a které vedou k

standardizovaným a transparentním procesům. Kolegium děkana se bude scházet pravidelně


Stránka | 55

obvykle jednou za dva měsíce. Zápisy z jeho jednání jsou a budou i nadále zveřejňovány mj.

na fakultním webu. Porada vedoucích kateder se bude konat pravidelně, obvykle dvakrát za

semestr. Zápisy z jejího jednání jsou a budou i nadále zveřejňovány mj. na fakultním webu.

Porada tajemníků kateder, zabývající se zejména hospodářskými otázkami, se bude konat

pravidelně, obvykle jednou za dva měsíce. Zápisy z jejího jednání budou zveřejňovány mj. na

fakultním webu. Porady kateder se budou konat pravidelně, obvykle dvakrát za semestr.

Alespoň jednou za akademický rok se jich zúčastní členové vedení FPR. Zápisy z porady

katedry budou rozeslány všem členům katedry a přítomným hostům.

Akademický senát FPR se bude scházet pravidelně, zpravidla jednou za dva měsíce.

Jednání se budou účastnit členové vedení FPR. Zápisy z jeho jednání budou zveřejňovány mj.

na fakultním webu.

Vědecká rada se bude scházet pravidelně, a to minimálně jednou za semestr. Zápisy z

jejího jednání budou zveřejňovány mj. na úřední desce a na fakultním webu.

Velmi neuspokojivá situace je v současné době ve vnitřním hodnocení fakulty. Pokud jde

o samotnou činnost akademických pracovníků, bude, pokud nebude přijat celouniverzitní

předpis, v návaznosti na personální audit zpracována metodika hodnocení pracovníků,

vycházející z měřitelného výkonu a přínosu každého z pracovníků zejména v oblasti

pedagogické a VaVaI. Současně bude provedeno zpracování plánů individuálního osobního

rozvoje jednotlivých akademických pracovníků, jejichž plnění bude vedoucími pracovníky

pravidelně kontrolováno.

Za hlavní cíle v oblasti řízení lze považovat

Profesionalizace vedení fakulty na všech stupních a ve všech oblastech.

Přijetí větší míry odpovědnosti za hospodaření jednotlivých pracovišť fakulty jejich

vedoucími.

Aktivní vyhledávání dodatečných zdrojů finančních prostředků pro chod fakulty.

Zvýšení aktivní role kolektivních orgánů fakulty.

Zvýšení významu hodnocení kvality činnosti fakulty.


Doplnění kompetencí vedoucích pracovníků v oblasti vysokoškolského managementu,

leadershipu a financí.

Posílení úseku tajemníka FPR v oblasti marketingu a projektového financování.

Plné využití studentského hodnocení fakulty a implementace ZČU připravovaným

doplněním o segment absolventů a jejich zaměstnavatelů.


Stránka | 56

9. Financování

Fakulta, mimo jiné vzhledem ke změnám probíhajícím v oblasti financování veřejného

vysokého školství, není v dobré finanční situaci. I přes postupné snižování nákladů a razantní

personální opatření provedená zejména v průběhu roku 2010 končí většina pracovišť

kalendářní rok 2010 se záporným hospodářským výsledkem. Cílem je vyrovnaný rozpočet

fakulty jako celku i jejích jednotlivých součástí, přičemž dle DZ ZČU je cílové financování

nastaveno na třetinu z MŠMT, třetinu z výzkumné činnosti z veřejných zdrojů a třetinu z další

činnosti (CŽV, smluvní činnost, zakázky apod.). Vzhledem k tomu, že další snižování nákladů

je možné jen v omezené míře, je nutno v souladu s DZ ZČU aktivně hledat dodatečné zdroje

financování.

Hlavní potenciál fakulty spočítá ve využití excelence jejích hlavních činností – tedy v

rovině pedagogické a vědecké, zaměřené na oblast práva. V rovině pedagogické lze nové

zdroje získat zejména v oblasti rozšíření nabídky různých produktů vzdělání v oblasti práva.

Zde jsou rezervy především v CŽV, kde po restrukturalizaci nabízeného programu došlo k

poklesu zájemců, který by bylo vhodné opět oživit. V případě zájmu trhu lze nabízet též

krátkodobé kurzy širší právnické veřejnosti a ostatním cílovým skupinám, které potřebují

zvýšení kompetencí v oblasti práva. V této oblasti má fakulta v porovnání s ostatními

subjekty na regionálním trhu komparativní výhodu ve znalostním potenciálu svých

akademických pracovníků zahrnujícím všechna právní odvětví a v možnosti využití vlastních

prostor. Lze přitom nabízet i produkty či jejich balíčky na klíč. V této oblasti lze využít také

spolupráci s dalšími součástmi univerzity a nabízet společné produkty. Fakulta v této oblasti

musí rozvinout marketingovou činnost směrem k potenciálním zájemcům, respektive

zákazníkům. Zajímavou oblastí z hlediska možných příjmů se jeví i postgraduální právnické

studium ve formě LL.M. (Master of Laws).

Rezervy jsou i v oblasti projektového financování, ať již se jedná o prostředky určené na

VaVaI či na rozvoj infrastruktury, pedagogických kompetencí apod. Fakulta jako celek a její

jednotlivá pracoviště musí usilovat o získání co největšího objemu těchto prostředků. Je

nutno zvýšit úsilí v oblasti aktivního vyhledávání možností projektového financování a

současně také zvýšit komfort servisu pro pracoviště či jednotlivé pracovníky pokud jde o

administrativní zpracování projektu i podpory jeho následného vedení. S vědeckou činností

souvisí také nedostatečné vykazování výstupů (zejména směrem k databázi RIV), které je

nutno napravit mimo jiné i za pomoci výkonového hodnocení zaměstnanců.

Další prostředky lze získat i ze zakázkové činnosti, mezi kterou lze zahrnout zhotovování

odborných posudků a stanovisek zejména v oblasti složitých právních případů pro různé

subjekty, včetně ZČU a jejích součástí. Dále jistý objem příjmů lze získat vydáváním

znaleckých posudků v oboru právních vztahů k cizině. Pro tuto činnost by mohl být zřízen

znalecký ústav jako jedno z fakultních pracovišť, a to v návaznosti na splnění podmínky


Stránka | 57

existence doktorského studia v příslušném nebo příbuzném oboru. I v těchto oblastech se

jistě projeví komparativní výhoda fakulty jako pracoviště disponujícího širokými znalostními

kompetencemi v oblasti práva.

V neposlední řadě fakulta může pravděpodobně od roku 2013 dále počítat s příjmy ze

školného coby zcela novou položkou v příjmové struktuře rozpočtu. Je proto nutné provést

analýzy, jaké dopady na příjmovou stránku fakultního rozpočtu lze ve spojení s touto

skutečností očekávat v kontextu dalších okolností (kupř. vliv zavedení školného na zájem o

vysokoškolské studium, vztah navýšení příjmové položky o školné k paralelnímu procesu

snižování dotací MŠMT na jednotlivého studenta apod.).

Za hlavní cíle v oblasti financování lze považovat:

Vyrovnaný rozpočet.

Zvýšení příjmové složky rozpočtu.

Posílení odpovědnosti kateder za jejich rozpočet.


Navýší podíl projektových prostředků na rozpočtu fakulty.

Analyzuje očekávaný vliv zavedení školného na fakultní rozpočet

Zpracuje nabídkový katalog možných kurzů a školení, které může nabídnout

veřejnosti, zejména právnické veřejnosti, profesním komorám, institucím veřejné

správy i soukromým subjektům.

Rozvine marketingovou činnost v oblasti CŽV i v oblasti nabídky kurzů a školení.

Zvýší komfort servisu v oblasti administrativní přípravy a podpory vedení projektů.

Analyzuje platby v rámci ZČU a vyhodnotí jejich nastavení.

10. Vztahy k ostatním součástem ZČU

Fakulta je jednou z jedenácti součástí ZČU. Vztahy mezi nimi jsou nastaveny

vnitrouniverzitními přepisy a lze je označit za korektní, i když ne vždy jsou tak úzké, jak by

měly být. Jedním z příkladů je právě FPR, která dlouhodobě zaujímala autonomistické až

izolacionistické postavení. V předchozích dvou letech však začala podnikat kroky k plné

integraci do struktur ZČU, ve kterých je nutno pokračovat.

Velké rezervy jsou v oblasti výukové, kde je možno využít mezioborovost ZČU a znalostní

excelenci jejích fakult, obdobně v oblasti VaVaI. Je třeba zmapovat možnosti vzájemné

spolupráce fakulty s ostatními součástmi na uskutečňování mezioborových studijních

programů, oborů i dalších forem výuky včetně CŽV, a to až na úroveň nabídky jednotlivých

předmětů. Obdobně je potřeba zmapovat možnosti spolupráce při přípravě a realizaci


Stránka | 58

projektů VaVaI. Fakulta může rovněž nabídnout právní podporu, například v oblasti

autorských práv.

Za hlavní cíle v oblasti vztahů k ostatním součástem ZČU lze považovat:

Spolupráci na uskutečňování výukových programů různých typů.

Spolupráci v interdisciplinárních výzkumných týmech.

Poskytování podpory ostatním součástem v oblasti práva.


Průběžné mapování možností spolupráce v oblasti výukové, jejich vyhodnocení a

případná realizace.

Průběžné mapování možností spolupráce v oblasti VaVaI, jejich vyhodnocení a


Průběžné mapování potřeb ostatních součástí ZČU v oblasti právní podpory a jejich


11. Infrastruktura

FPR chce v souladu s dlouhodobými strategickými záměry nadále setrvat v centru města.

Prostory budovy PC jsou dostačující pro potřeby pracovníků a pro běžný chod FPR. V budově

však je nedostatek výukových prostor, jejichž kapacitu zde již není možno rozšiřovat.

Pro FPR je klíčové využití výukových prostor jak pro přednáškovou, tak i pro seminární

výuku v jiných budovách (zejména PD, HJ) a bude nutné řešit i rozšíření administrativních

prostor. Ke zlepšení podmínek jistě přispěje plánovaná rekonstrukce velkokapacitních

poslucháren i ostatních prostor budovy HJ. Další případné změny využití budov v centru jsou

vázané na plánované změny lokací ostatních fakult (zejména FF, FEK, FZS a částečně FPE) v

závislosti na investičních projektech ZČU. Žádoucí je minimální rozptyl využívaných budov

včetně knihovny, a to v dochozí vzdálenosti od hlavního sídla FPR. V případě dostatečné

investiční podpory ze strany ZČU bude žádoucí rekultivace prostoru dvora navazujícího

východním směrem na budovu PC. FPR se bude podílet na ideovém záměru jeho dalšího

využití.

Právnická knihovna je lokalizována společně s knihovnou FF nedaleko od hlavní budovy

fakulty. Spojení obou humanitních knihoven má své výhody i nevýhody. Za klad můžeme

považovat relativně komplexní spektrum publikací ze širší skupiny oborů a postupný rozvoj

elektronických publikací i databází komfortněji dostupných studentům obou fakult v jedné

budově, negativní pak je z prostorových možností vyplývající omezení počtu publikací,

přístupných v příruční knihovně. V budoucnu lze tento nedostatek částečně eliminovat

rozšířením publikací dostupných v elektronické podobě.


Stránka | 59

Dosavadní inovace základní studijní literatury v knihovním fondu je relativně uspokojivá,

stejně tak i doplňování základních odborných publikací a periodik domácí provenience. Horší

situace je v případě zahraniční literatury, jejíž fond je třeba doplnit. Obměna a doplňování

knihovního fondu je financována z finančních prostředků kateder, z rozvojových projektů i z

grantových prostředků. S klesajícím objemem disponibilních prostředků však postupně

dochází ke ztrátě aktuálnosti knihovního fondu, zejména v oblasti odborných monografií a

periodik.

V obměně a doplňování knihovního fondu je třeba pokračovat, cílem je průběžná inovace

studijní literatury a pravidelná obměna a doplňování odborné domácí i zahraniční literatury,

stejně jako doplňování periodik. Ve spolupráci s univerzitní knihovnou je třeba také udržet a

rozšířit alespoň základní databáze EIZ.

Z hlediska využívání výpočetní techniky a tím i služeb CIV se FPR, jako humanitně

orientovaná fakulta, řadí k méně náročným součástem ZČU, kdy její informační potřeby

zahrnují zejména publikační služby na webu, elektronickou poštu a diskuse a nasazení

přístupů k elektronickým zdrojům informací, včetně specializovaných právních informačních

systémů.

V současné době jsou ze strany FPR všechny výše uvedené technologie využívány,

nicméně bylo by vhodné zajistit jejich zlepšení, a tím umožnit akademickým pracovníků i

studentům více využívat elektronické informační zdroje v jejich práci, stejně jako přiblížit

další služby blíže ke studentům a akademickým pracovníkům, jako jsou možnosti tisku či

skenování, bezproblémový chod všech právních informačních systémů a elektronických

informačních zdrojů na všech počítačích, ke kterým mají zaměstnanci nebo studenti přístup.

V souvislosti s rozsahem využívání služeb CIV je třeba v dalších letech vyjasnit rozsah

služeb, které jsou zahrnuty v platbách za služby CIV tak, aby tyto platby odpovídaly potřebám

FPR a poskytovaným službám, zejména pak v porovnání s ostatními součástmi ZČU.

Za hlavní cíle v oblasti infrastruktury lze považovat:

Fakulta sídlící v centru města a využívající ke své výukové, vědecké i jiné činnosti

prostory v budovách ZČU ležících v dochozí vzdálenosti od sebe.

Knihovna vybavená dostačujícím množstvím studijní i odborné literatury, která je

pravidelně obměňována a doplňována, a to včetně databází EIZ.


Případná potřeba redislokace zejména výukových prostor, předpokládaná v souladu

s DZ ZČU bude řešena v návaznosti na redislokaci ostatních součástí ZČU (zejména FF,

FEK a FPE).


Stránka | 60

Cílená podpora doplňování a obměňování knihovního fondu i EIZ z různých

prostředků (zejména projektové financování).

Definice potřeb a vyjasnění rozsahu služeb, které FPR poskytuje CIV.

Documents

Dlouhodobý záměr FPR ZČU na období 2011 - 2015...EIZ Elektronické informační zdroje FRVŠ Fond rozvoje vysokých škol GA AV ČR Grantová agentura Akademie věd ČR ... namísto