V Kalfornii, východně od San FrancisCa, Se v centrální části pohoří Sierra Nevada nacházítřeíí nejstarší národní park USA _ Yosemite. Toto pohoří je dosud z velké části ukázkou málodotčené přírody amerického Západu. Scenérie vrcholků pohoří, kolmé žulové stěny, čisté řelq;,vodopády, jezera, lesní partie s giganticlq,mi stromy sekvojemi, krajina modelovaná ledovcijsou předmětem ochrany od roku ]890. Celé území je rájem turistů a horolezeců.

ce řídké, narozďíI od náhorních plošinMexika a Peru' Přistání Vikingů oko-1o roku 1000 v oblasti Newfoundlandu

[njúfaundlendu] nemělo pro trvalé osíd-lení větší význam. Kolonizace či procesosYojování území člověkem byl zprvuvelice opatmý a v áhaý. I ako první zača-li kolonizovat Angloameriku Španě|é.kteří odpoloviny 16. stoletípronikali naFloridu a z Mexika do nynějšího Texasua Kalifornie' Ve stejné době se dostaliFrancouzi do ústí řekv Svatého Vavřince

Mt. McKinley (6l94 m n. m.) na Af ašce v po-hoří Alaska Range je nejvyšší horslqý vrcholSeverní Amerilql a zároveň i USA. V řeči kme-ne Athabascan se nazývá Denali, což znamenó''Největší hora,,' Tento název se nyní prosazu-je míSto názvu, kteý hora dostala na počestameri ckého prezi dent a Wil l iam a Mc Kinl eyh o.Vrchol patří mezi nejstudenější místa Země.To proto, že leží poblíž severniho polórní-ho kruhu a místní podnebíje silně ovlivněnoblízkostí Tichého oceónu a velkym převýšenímnad okolni krajinou.

(St. Lawrence River fsent lorenc rivr]),do oblasti zvaÍé FÍaÍIcouzská Kanada.První anglickou osadou byl Jamestown

fdžejmstaun], založetý roku 1607 veVirginii. Své osady na pobřeŽí střední-hoAtlantiku měli i Svédové (dnešní státDelaware [delavár]) a Nizozemci, kteřív roce 1624 založLlí Nový Amsterdam,nynější New York. Postupem času seSituace značně zjednodušila, v koloni-zaci pokračovali pouze Angličané a najihozápadě dneŠních USA Španělé.

Již v polovině 18. století bylo zřejmé'Že se koloniální systém v Angloameri-

ce přežil a 13 britských kolonií spějek nezávislosti. Byla stvrzena Deklara-cí o nezávislosti a vznikem Spojenýchstátů amerických (1776). Američanésvuj stát založ1lina noÚch, dosud nevy-zkoušených demokratických principech.odmítli evropskou feudální hadici a při-jali republikánskou ústavu, založenou naochraně jednotlivce před státní byrokra-cií' od začátku l9. století se území USArozšířilo a zesílil jejich politický vliv. Dopoloviny 1 9. století získala kontinentálníčást USA svoji současnou podobu. V roce1867 koupily USA od Ruska Aljaškua postupně se celá Amerika dostává podjejich vliv. Velmocenské postavení zís-kávají USA zejména po první světovéválce. Hegemonie USA nabyla převahypo rozpadu bipolámího světa v 90. letechminulého století. Americké vojenské sílydokážízasahovat v ruzných částech světa(v nedávné minulosti tomu bylo v Kari.biku, na Korejském poloostrově, ve Viet-namu, Afghánistánu či lráku).

lBi*iilii Spojoné stótg omorické(usn)

USA jsou plošně 4. největším státemsvěta (9,5 mil. km,)' podle počtu oby-vatel zaujimají 3. místo a podle eko-nomického potenciálu a politické sílyjso-u. vedoucí světovou velmocí.

Neobyčejná pestrost,,americkéhonároda.. je výsledkem neustálého pří.livu přistěhovalců z celého světa;USAjsou na4fuány ,,tavicím kotlem.. národůa kultur. v UsA žije přes 305 mil. oby-vatel, tj. asi 5 7o světové populace. Je to60x více než v roce l800 a téměř čtvřná-

ý e x i c k ý

York\

rpnra, \]{i

f , u

\g.

T5š\'

Y

"Ť lHlavní jádrové hospodářské oblasti Severní Amerilry

il.=a"

it

ÍII

II,tIltiI

I

sobně neŽ na konci 19. století. Růst při-rozenou měnou umocňovaly silné imig-rační vlny' Uvádí se, Že od roku l820 sedo USApřistěhovalo přes 60 mil. obyva-tel, hlavně z Německa (7 mil.), Británie(5 mil.) a Itálie (5 mil.). Přesídlenciz Evropy dali zemi převážně anglosas-ký ráz. V současné době zde každoroč-ně ,,hledá štěstí..a lepší životní podmín-ky milion přistěhovalců, z toho 400 tis'legálních' Zatímco v minulosti přicházelonejvíce Evropanů' dnes převaŽují Asia-té a Hispánci' Původní obyvatelé USA_ indiáni (příslušníci jednotlivých indi-ánských kmenů, Siouxové, Apačové,Dakotové' Navajové aj.) - byli téměřvyhubeni' Z 10 milionů jich zůstalo napočátku 20. století necelých 300 tisíc.Do současnosti se jejich počet zvýšil na2 miliony. Ž1jih\avncv západničásti USA(v Novém Mexiku tvoří 10 % populace)a na Alj ašce ( 1 5 %). V kmenových rezer-vacích žiie asi třetina z nich'

Č..nósi byli přiváženi z Afriky napráci na plantáže otrokářského Jihu;jejich potomci tvoří 13 % populace.V současné době osidlují i velká měs-ta na Severovýchodě USA (např' veWashingtonu mají převahu). CernoŠskápopulace se vyznačuje nižšími příjmy,méně kvalitním vzděláním a vyšší kri-minalitou' Korektnost většiny obyvatelAmeriky vyŽaduje jejich pojmenováníjako Afroameričané.

Hispánci (Hispanos, také Latinos,10 % populace), ž1jíci na jihu a jthozá-padě USA, pocházeji hlavně z Mexika

Mapka zachycuje vývoj (růst/pokles) hustotyzalidnění obyvalelstva USA v letech ]930-2000 v procentech. Z tohoto vývoje je patr-ný stálý pohyb obyvatel USA z východu nazópad, kam se přesouvají i jádrové oblastihospodóřského rozvoje. Tento proces začal zadruhé světové vállql v souvislosti s rozvojemzbrojního průmyslu.

Státy podle počtu obyvatel (2008)

pořadí stát mil.

Cína I 3 35

2 lndie 1 145

3 USA 30s4 lndonésie 230

5 Brazí1ie 190

Výroba elektřiny (2007)

pořadí stát mld.kWh

I USA 4t70

2 Čína 3250

3 Japonsko I 100A Rusko 950

5 lndie 650

10 15 2Eprocenl

Státy USA s nejvyšším podílemAfroameričanů (2005)

t

Nov

USA

Texas

Ka|ifoÍnie

1

;

Nové Mex]ko

Stóty USA s nejvyŠším podílem indiánů(2005)

Deb Ža 3č|tánÍobwalo|3Na 1930 a 2m.uoraveno od|€ Us cansus Bu€eU

L _ o _ u10 15 20 25 30 35 40

pÍocenl ]

Státy USA s nejvyšším podílem Hispánců(200s)

8 1 0pí0cenI

GraJy uvódějí informace o obyvatelstvu Severní Amerilql a USA. První gral dokumentuje vývojpočtu obyvatel Severní Ameriky' Je na něm patrný značný vzestup v době začínající kolonizaceevropskými přistěhovalci od ]8' a ]9. století. Další grafu uvódějí státy USA s nejvyšším podí'lem Afrcameričanů (černošského obyvatelstva), s nejvyšším podílem indiónského obyvatelstva,a nejvyšším podílem Hispáncťt (přistěhovalců z oblastí Latinské Amerilql).

' tt::l

::*změna V hustotězalidněn| pod|€ okresú

I 5000%<I 100G5000 70- 500J000 %i/il,1 í00.500 %I i < 1 0 0 %; bez6 aěnyi*J pok|es > 100 oÁ

1500 1800 1900 2003 2050

Vývoj počtu obyvatel Severní Amerilq;

# -.,- ,É*

Největší producenti pšenice (2007)

pořadí stát mil.t

Čína l l 0

2 Indie I )

3 USA 55

+ Rusko 45

5 Francie 35

Největší producenti kukuřice (2007)

pofudí sttíl miLt

I USA 3302 Čína 150

3 Brazílie 50

4 Mexiko z)

5 Argentina 22

Těžba ropy (200ó)

p0řadi stát mil.t,

Saudská Arábie 5 1 5

2 Rusko 480

3 USA 3 1 0

4 Irán 210

5 Cína 185

Těžba uhlí (2007)

pořadí .štá! mi t . r 'I Čína 2ss02 USA 1 050

3 lndie 480

4 Austrálie 400

Rusko J t )

a Karibiku (často se jedná o nelegální při.stěhovalce). Mnozí z nich hovoří pouzešpanělsky. Jejich počet avýznamv ame-rické populaci stále roste.

Podle náboženství dominují křest'a-né, hlásící se však k ruzným církvím(k nezávislým 30 oÁ, k protestantské25 oÁ a katolické 20 %). V USA žijíi muslimové a2 % žiďtl. Americká popu-lace se vyznačuje příznivými demo-grafickými charakteristikami, niz-kou mortalitou (8 %o), vyšší natalitou(l5 %o) a vysokou střední délkou života(75 |er u mužů a 80 let u žen). Pocho-pitelně, že se tyto údaje často liší podlekulturních tradic a sociální úrovně. Vel-mi vysoká je míra urbanizace - téměř80 %. Pro americké osídlení jsou typickémegalopole (megalopolis)' pásy sou-vislého městského osídlení, kdy jednoměsto přechází plynule v druhé. Největšímegalopole procházi podél východníhopobřeží USA, od Bostonu přes New Yorka Filadelťri do Washingtonu; žije v nípřes 40 mil' obyvatel abývá označová-na jako Boswash. Druhá nejvýznamnějšímegalopole, Chipitts, s 30 mil. obyva-teli, směřuje od Chicaga do Pittsburghu.Pacifické pobÍežímezi městy San Fran-cisco, Los Angeles a San Diego lemujemegalopole SanSan (více než 20 mil.).

Když se řekne americké velkoměsto,vybaví se každému většinou New Yorknebo Washington. Hranice New Yorkujsou neurčité, a proto i počet obyva-tel se uvádí různě - od 13 do 25 mi-lionů. Zahrnujeostrovy Manhattan,Long Island a State Island. Převládajítu stavby z betonu aže|eza na šachov-nicovém půdorysu' Washington, budo-vaný od počátku jako hlavní městofederace, je jiný' určitější a má pev-nější strukturu. Výstavba mrakodrapůtu nehrozí' neboť žádná budova nesmí

být vyšší než Kapitol (sídlo Americké-ho kongresu, tj. parlamentu). Městskétřídy se paprskovitě sbíhají u Kapitolua Bílého domu (sídla prezidenta); velképlochy zaujímaji parky a zahrady'

Americká společnost a její menta-lita se od evropské výrazně liší. Ame.ričané o evropské hovoříjako o,,tiredsocieties.., unavené společnosti. Vět-šina Američanů věří v sÍlu své zeměa cítí se v ní velmi bezpečně' Proto bylivelice rozčarováni, když |I' záÍí200|byly teroristy zničeny newyorské mra-kodrapy Světového obchodního centraa napadeny další objekty. Problémemamerické společnosti j sou prohlubujícíse sociální rozdíly (10 % nejbohatšíchdomácností ziskáv á polovinu příjmů),spojené navíc s izolovaným způsobemživota někteých etnických skupin oby-vatelstva. Známá jsou tzv. ghetta v ame-rických velkoměstech (čínské, portoric-ké, italské či japonské čtvrti). Novým

prvkem j sou také tzv.,, gate communi-ties,, _ uzavřené části měst, kam smějípouze bydlící a jejich návštěvy. Tytozóny vznikají na atlantickém pobřeží,na Floridě a často na přilehlých ostro-vech. Snaha po odstraňování diskrimi-nace se mnohdy přehoupla do opačnéhoextrému, kdy vlivem tzv. pozitivní dis-kriminace, jsou zvýhodňovány sociálněslabé nebělošské skupiny obyvatel.

USA jsou ekonomicky daleko nej-vyspě|ejší stát planety (objem HDPmají2,5xvyšší než má Čína a Japonskoa 5x vyšší než Německo či státy na 3.a 4. pořadí světového žebříčku). Vyspěléjsou všechny sféry hospodářství; tra-dici má většina průmyslových odvětví,zemědělství vykazuje velké přebytky,špičkovou úrovní se vyznačují službya rozvinuty jsou všechny druhy dopra-vy, která tvoří výborně fungující sys-tém. Prosazují se supermoderní oboryopírající se o výzkum a inovace. V USAvznikly i první technopole, výrobníareály propojující výzkum a výrobu.

Z jednotlivých sektoru národníhohospodářství má vedoucí postavení ter-ciární sektor (služby), kteý zaměst-nává72 0Á ekonomicky aktivního oby-vatelstva, následuje sekundární sektors 25 % a s velkým odstupem primérs pouhými 3 %.

Těžba surovin zahrnuje téměř kom-pletní sortiment; podílí se25 %o na cel-kové světové těžbě. z paliv je to ropa,zemní plyn a černé uhlí. Protože spotře-baje obrovská, vlastní ropa (10 % svě.tové těžby) nestačí a musí se dováŽet'Hlavními oblastmi těžby jsou Mexickýzá|iv (50 %), Aljaška (25 %) a Kalifor.nie (15 %), Zhruba ve stejných lokali-tách se Íěžiizemni plyn (20 % světové

New York, největší město USA, jehož centrum (Down Town) je ,,mrakodrapovým vzorem,, provšechna ,,city,, americltych velkoměst; v pozadi řeka Hudson.

Hlavním městem USA je Washington' Metropole je nazvóna po prvním americkém prezidentuGeorgi I|ashingtonoýi. Byla budovóna jako hlavní město federace podle pevného stavebníhoplánu. Městské třídy nemaji pravoúhlou dispozicijako ve většině americbých velkoměst, alesbíhají se paprskovitě u Bílého domu,

těžby). Rozsáhlé jsou zásoby kvalitníhočerného uhlí (třetina světových zásob)v oblasti Appalačské pánve a ve stá-tech ll l ionois, Severní Dakota a Wyo-ming. Žetezná ruda se těží nedalekoHořejšího jezera (80 % celostátnítěž-by). ostatní suroviny' s výjimkou fos.fátů (Florida), se nacházejí převážněve Skalnatých horách. USA zaujímajíprvní místo na světě v těŽbě fosfátů,síry a molybdenu (50 % světové těž-by). Americké průmyslové subjekty'strukturované do gigantických koncer-nů (korporací), patří k největším nasvětě a plná polovina z nich se nacházív první světové desítce. Mnohé, napoje-ním na světovou síť dceřiných společ-ností a partnerských firem, mají nad-národní charakter' Prosazují se hlavněve strojírenství (automobilové koncer-ny). petrochemi i a e lektronice.

Spotřebou energie jsou USA na prv-ním místě na světě. Přes 40 oÁ ener-gie se získává z ropy; podíl domácíhočerného uhlí na energetické bilanci sesnaŽí USA zvyšovat ve Snaze omezitzávislost na dovozu ropy. USA jsoui největším spotřebitelem a producen-te'm elektrické energie (25 % světovévýroby). Vyrábí se převáŽně v tepelnýchelektrárnách (75 % celkové produkce).Přes sto jaderných elektráren, lokalizo-vaných z důvodů bezpečnosti provozuhlavně do oblasti Skalnatých hor, dodá-vá asi 15 oÁ a na vodní elektrárny při-padá 10 % vyrobené elektrické energie(hydropotenciál je prakticky vyčerpán).Nejvýznamnější vodní elektrárny bylyvybudovány na řekách Columbia (hyd-roelektrárna Grand Coulee 6800 MW)aTennessee. o využití alternativní ener.gie _ geotermální, větrné či sluneční -

usiluje Kalifornie.Hutnictví a strojírenství se pro.

sazuje svou vysokou kvalitou. Díkyminiaturizaci a polŽíváni plastů sesniŽuje výroba oceli (podíl na světo.vé produkci klesl k l0 %). Výrobkybarevné metalurgie využívá elektro-nika, letecká a jaderná technika. USAjsou největším výrobcem hliníku nasvětě (15 %), přestože se bauxit musídovážet' Strojírenství se podílí na svě-tové produkci25 %; USA jsou největ-ším producentem letadel (Los Angeles,San Diego, St. Louis, Houston, Seatt-le ,,Boeing"), zbrani a elektrotechniky.Tradiční výrobu představuj í automobily(15 % světové produkce),jejichŽ výro.bu ovládá tzv. ,,velká trojka..: GeneralMotors, Ford a Chrysler.

Světové úrovně dosahuje elektroni-ka a elektrotechnika. Počítačová vel-

moc Se opírá o firmy jako např. IBM,General Electric, UNISYS, Microsoftči Motorola. Špičková je telekomuni-kační technika a fototechnika - firmyKodak a Polaroid. USA jsou největšímvýrobcem chladniček a 2' místo zaují-mají ve výrobě ledniček a praček. Pro-voz automobilů je závislý na petroche-mii (koncerny Exxon, Mobil, Texaco).Největší rafinérie ropy lemují Mexic-ký záLív a nalezneme je i ve velkýchpřístavech při Atlantiku (40 % světovévýroby benzínu). Gumárenský průmyslreprezentuje značka Goodyear v ohiu.USA jsou světovou velmocí ve výroběumělých hnojiv, plastů a kosmetiky.Potravinářský průmysl zpracováváprodukci výkonného amerického země-dělství. Přední místa zaujímá výrobamléka (1. na světě), masa (2.) a más-la (3' na světě). Populární jsou nápojefirem Coca-Cola a Pepsi-Cola. V USAse vyrobí také nejvíce whisky a piva.

Značně přebytkové zemědělstvídosahuje vysoké úrovně - více nežl5 % celosvětové zemědělské produk-ce, Vyznačuje se vysokou produktivitoua specializací, kterou umoŽňuje pestrostpřírodních podmínek. Nejvýznamnějšípás zemědě|ské specializace předsta-vuje kukuřičný pás (Corn Belt)' ležícíjiŽně od Velkých jezer. Dodává 40 %americké kukuřice' vyniká intenzivnímchovem vepřů a skotu na mléko. Nověse rozšiřují plochy pěstování sóji. Tra-diční bavlník ov é p|antáže byly přemis-těny více na západ, hlavně do Texasu.Prérie jsou známé extenzivním cho-

vem skotu na maso. V Kalifornii jevysoce rozvinuta produkce ovoce,zeleniny a vína.

Efektivní dopravní systém je zásaďnipodmínkou úspěšného rozvoje ekonomi-ky. Nic nezměnilo americkou společnostv posledních 75 letech jako automobi-Iizace.YžtI se i termín ..automobilovádoba... Podle Američanů je svobodnýten, kdo se dokáže odpoutat a vyrazit,svobodný je ten, kdo sedí za volantem.Lákají hlavně dlouhé nekonečné dálni-ce (,'highways..) vedoucí pustou kraji-nou. Síť dálnic spojuj e 90 % všech městs více než 50 tisíci obyvateli. Po silni-ci se přepravuje20 % nákladní a85 %osobní dopravy. Hustá je vnitrostátníletecká síť. Největšími letišti na svě-tě jsou At|anta, Chicago a New York.Vysoký podíl na přepravě nákladů máže|eznični (40 %) a říční doprav a (| 5 %).Velká jezera jsou nejdůležitějším slad-kovodním spojem světa.

Zahraniční obchod se světem spíšestagnuje a vyznačuje se silně zápornoubilancí (hlavně v důsledku obrovské-ho dovozu ropy a čínského spotřebníhozboží). Exportují se kvalitní strojíren-ské výrobky (45 % - největší exportérzbrani, letadel a PC), chemické pro-dukty (10 oÁ), zeměděIské zboži (|0 %z celkové hodnoty exportu - největšíexportér masa, kukuřice a pšenice).

Rozhodující jádrovou oblastí USAje,,průmyslový pás.. (, ,Industr ia lBelt..). označení je dnes již poněkudzavádějíci, neboť průmyslová výrobadaleko ustupuje významl terciární-

Me.xický ztiliv

oblasti zemědělské specializace USA: 1 - chov dobytka na maso a závlahové rolnictví,2 _ chov dobytka na mléko a ovocnóřství, 3 _ tichomořskó ovocnařskó a zelinóřská oblast,4 _ j a r n ípšen i c e , 5 _ kuku ř i c e , 6 _o z im ópšen i c e , 7 _ smíšenézemědě l s t v í , 8 _bav l n aa sója, 9 - chov dobytka na mléko, I0 _ atlantskó ovocnóřská' zelinářskó a tabáková oblast,11 - subtropické plodiny, 12 _ megalopolis B)SIIrASH.

/ ' t,,1..,/

/ ''''?

L I

r A

!s

\€.ě\

\

l . l t7] zWsM+ f z f f i f f i rof

_ l s f __ l a I t t

f f i o E s 7 t z

ho sektoru. Pás se rozkláďá na tzemídvou největších megalopolí' BoSWA.SH a CHIPITTS, a vytváří přes polovi.nu HDP celých USA. Neustálou moder-úzaci tradičních odvětví si udržujeprioritu dopravní strojírenství (Detroit,Lansing), elektrotechnika a hutnictví(Pittsburgh, Buffalo). Světovým g1o-bálním ekonomickým jádrem je NewYork (18 mil. obyvatel) - sídlo oSN,největší finanční centrum světa (WallStreet) s prestižními univerzitami. Vel-koměsto je významným cílem cestov-ního ruchu a místem konání kongre-sů a sjezdů. Filadelfie (Philadelphia,ó mil. obyvatel), první hlavní městoUSA v letech 1790-1800, je obchod-ní' finanční a vědecké centreum. Prů-myslu dominují velké rafinérie ropy.Chicago (10 mil. obyvatel), dopravníuzel (po Atlantě největší letiště na svě-tě) při Michiganskóm jezeře, se zfor-movalo ve středisko obchodu s obilíma masem; pyšní se největším americ.kým mrakodrapem (Sears tower, 443 mvysoký). Pro ekonomický rozvoj oblastije dtiežitá vodní cesta po řece Hudson,která je propojena kanálem s Velkýmijezery.

Druhou jádrovou oblastí, kteráse v současné době dynamicky rozví-jí, je megalopole SanSan v Kalifornii.Soustřeďují se v ní nejprogresivněj-ší průmyslové obory a technoparky.Významné je zemědělství a rozvoj ces-tovního ruchu. Největším jádrem oblasti

Las Vegas, město zábavy, rekreace a hazardu

je Los Angeles (12 mil. obyvatel). Pru-myslové výrobě dominuje petrochemie,výroba letadela aut. Hollywood je svě.tovým centrem filmového prumyslu.San Francisco (8 mil. obyvatel), Íinanč-ní a obchodní centrum, býváoznačovánopro svou přírodní scenérii za nejkrásnějšíměsto světa. V Berkeley sídlí prestiž-ní univerzita. Jižně od města se nacházíSilicon Valley (doslova Křemíkové údo-l). Název asi 19 sídel, roztroušenýchv údolí San José,je odvozen od společ-

ností zabývajících se křemíkoými, tedysilikonovými mikročipy a počítači. Sídlítu světoznámé firmy jako Hewlett-Pac-kard, Google (aktuálně nejdražší firemníznačka světa) či Apple Computer. Inc.Google je jeden z nejpopulárnějšíchinternetových vyhledávačů s areálemzvaným Googleplex; Íirma Apple zaseýrazně pomohla nástupu osobních počí-tačů v 70. letech. Dnes je údolí světo-vým centrem počítačového a technolo-gického prumyslu, zdejší pozemky patřík nejdražším v USA. Megalopole San-San je součástí tzv. ,,slunečního pásu.o,probíhajícího od Kalifornie po Floridu.Vyznačuje se dynamickým populačníma ekonomickým rustem většiny velkýchměst v kontrastu s průmyslovým pás-mem, kde města stagnují. Američanév postproduktivním věku nyní cestují,,za Sluncem.., proto j1žni sÍáý, přede-vším Kalifornie a Florida, významněpopulačně rostou' byť se na růstu podí-lejí především penzisté.

USA jako celek představuji výraz-nou jádrovou oblast současného světa'Při regionálním hodnoceníje však třebazdtraznit, že vedle nejvýznamněj šíchsvětovýchjader zde najdeme i rozsáhlépřechodné, a hlavně periferní oblas-ti. Jsou jimi především rozsáhlé, málozalidněné oblasti Aljašky' Skalnatýchhoro kulturní stepi a prérie na jejichvýchodním úpatí' menší oblasti i jinde.Zde je životti úroveň většiny obyva-telstva podstatně nižšinež v oblastechjádrových, ale mnohonásobně vyšší vesrovnání s většinou obyvatel chudýchmakroresionů současného světa.

,

Jedním ze středisek tichomořského západu USA (Kalifurnie) je významný přístav San Fran-cisco, ležící v chráněném zálivu (San Francisco Bay). Průlivem Golden Gate (Zlatá bróna)je spojen s Tichým oceánem. Na snímku most přes tuto zátoku. Město leží v seizmiclty velmineklidné zóně na zlomu San Andreas. Hrozí mu stálá zemětřesení, V roce ]906 iedno z nichzničilo téměř celé město.

3.{.2 Honodo

Kanada zau1imá severní polovinu seve-roamerické pevniny s při lehlými ostro-vy. S p lochou 10 mi1. km' je po RuskudruhÝm největším státem světa. Kro-mě USA nerrá hranice s Žádnou jinouzerrrí. Právě s tímto sousedem má nad-standardní vztahy ' _ propojenou eko.nomickou výrobu a je turistickýmzázemim pro jeho obyvatele. Kanadaje federat ivní stát . NejvyšŠím předsta-vitelem zůstává Íbrmálně britská krá-lovna.

Tvrdé přírodní podmínky na seve-ru země způsobi|y, že 90 ,h obyvate|ži je v 300 km širokém pásu podélhranice s USA. Původní obyvate-lé ( indián i . lnu i té - Eskymáci) Ž i jíroztroušeně po celém ťrzemí Kanady(hlavně na severu) a tvoří nece|é 2 0Á

populace. V Kanadě ex istují dva úřed-ní jazyky. PřevaŽuje angl icky mluvícíobyvate lstvo; f rankofonní ( f rancouz-sky rn luvící) je zejména Québec (25 %obyvatel Kanady)' Mírně převaŽují ka-tolíci nad protestanty. V Kanadě platíomezení pro imigraci. Přesto se ročněpř is těhuje okolo l00 t is ' osob, h lavněz As ie a Kar ib iku.

Kanada je druhou největší ekonomic-kou velmocí západní polokoule. AŽ dot ř icátých let minulého sto letí typ ickyzernědělská a dřevařská země se díkydynamickómu růstu po druhé světovéválce pror-rrěnila v moderní průmys-|ový stát s vyspě|ým zemědě|stvím'Podle velikosti HDP zauiimá 8. oořadíve světě.

'lt ,:.

:t ' :: '

Ekonomika se opírá o ve|mi pest-ré a bohaté přírodní bohatství - lesy,ryby, a hlavně nerostné suroviny . Kana-dazaujimá l. místo na světě v těŽbě niklu(25 %), zinku (20 oÁ) a uranu (30 %světové těžby) a přední pozici v těŽběrud mědi, olova, zlata, platiny a stříbra.DůleŽitá je itěžba zemního plynu a ropy(Alberta, povodí Mackenzie a Šelf Sever-ního ledového oceánu)' Tradičníje těŽbaželezné rudy na poloostrově Labradora Černého uh1í l A lbertě

NejvýznamnějŠími průmys1ovýmiodvětvími je dopravní strojírenství. pet-

rochemie, barevná metalurgie a dřevo-zpracující průmysl. Téměř 60 % elek-třiny připadá na vodní elektrárny(např' La Grande a Churchil l na Labra.doru), 1 5 ,Á ta jademé elektrárny. Výro-bu automobilů ovládají americké kon-cerny (Windsor, Toronto). Vyrábějí sespeciální letadla (aerotaxi, letadla prozemědělství a lesnictví) a strojní zaří-zení pro papírenský a ropný průmysl.Petrochemie se soustřeďuje v Alber.tě (E'dmonton, Calgary) a v přístavech(Vancouver). Surovinové bohatství vedlok rozvoji barevné metalurgie' Kanadaje druhým největŠím výrobcem hliní-ku na světě. Jedinečné předpoklady prorozvoj má dřevozpracující průmysl

výroba papíru (4. místo na světě),

Núrodní purk Killarney (Kanada) se rozkládťtna severn í m okraj i Hurons ké h o j ezera.

,:.,., '. ..j. ta.,

t t l ' , :=

' . t . j I - r

TortlnÍo, hlavní městtl kanodské provint.ie onÍario (přístav no jezeře ontario), je největší městoKanady (v agloneraci 4 milionťt obyvatel) a význanlné CenÍrum průmyslu a obchodu.

Ctist Los Ángeles v oblasti Kuli/.ornic pohled ze sÍudia Uniycr'sol

celulózy, nábytku a řeziva. Kanada jenejvětším světovým exportérem dřeva.Potravinářský průmysI je zaměřen nazpracováni masa, mléka a ryb.

Zemědělství disponuje pouze 5 oÁomé půdy z roz\ohy Kanady a přestožezaměstnáv á p ouze 3 oÁ ekonomicky aktiv.ního obyvatelstva, je soběstačné a řadaproduktů jde na export. Převažuje far-mářská' vysoce produktivní velkoýroba(mechanizace). Nejúrodnější oblasti jsouprérie. Tradiční je rybolov vAtlantskémoceáně na mělčinách u poloostrova Lab-rador. Vlivem nadměrného výlovu všaktěmto lovištím hrozí devastace.

Doprava hraje důležitou roli vzhle.dem k obrovským přepravním vzdá-lenostem při převozu surovin. Nejdů-leŽitější je žeIezniční doprava. Yzďá-lenost od pobřeží Atlantského oceánuk pobřeží Pacifiku (více než 6 tis. km)překonávají transkontinentální tratě.Neobyčejný význam má lodní dopra-va na řece Sv. Vavřince a na Velkýchjezerech.

Kanada patří k největším expor-térům na světě a má tradičně kladnéobchodní saldo. Hlavní exportní komo-dity představují strojírenské výrobky(45 % - auta, strojní zařízení), pa|i-va a rudy (25 % - zemní plyn, zinek,nikl, uran), papír a dřevo (l5 oÁ z ce|-kové hodnoty exportu). Turisticky jednaz nejvice navštěvovaných zemí (ročně40 mil. návštěvníků) nabízí hlavně pří-rodní atraktivity (divokou panenskoupřírodu).

Jádrovou oblastí Kanady ie tzv.,,zlatá podkova.. (Main street) _ územímezi Torontem a Montrealem. Je semkoncentrována polovina obyvatel a pro-dukuje se75 oÁ HDP celé Kanady. Spe-cializuje se na dopravní strojírenství,hutnický' chemický a dřevozpracujícíprumysl. Hlavními centry jsou Toronto(v aglomeraci 4 mil. obyvatel), středis-ko fi nančnictví, polygrafi e, vý znamnáje výroba osobních automobilů, teleko-munikačních a informačních technolo-gií. Montréal (Montreal [montriól],přes 3 mil. obyvatel), největší franko-fonní město západní polokoule' vynikávýrobou léčiv a elektroniky, softwaro-vým inženýrstvím a kosmickým pru.myslem.

Druhou jádrovou oblastí je jih Brit.ské Kolumbie s jádrovou aglomeracíVancouver-Victoria (a Seattle v USA,víz mapa na str. 88).

d ote"ry a úkoly

Urč et e na fy zicko geo grafi cké map ěvelké přírodní celley v makroregio-nu Severní Am3rilql.Srovnejte ve Skolním atlasu světamapu podnebných (teplotních) pod-mínek Severní Amerilql a Evropy.Komentujte svá zjištění a zhodnot,.te faktory způsobující rozdíly pře-devším lednových teplot vzhledemk zeměpisné šířce.Jak se nazývají původní obyvateléSeverní Amerilql? Popište, jakym

způsobem zajišt,ovali svoji výživua další potřeby. Jak se živí dnes?Zjistěte podrobnosti o kanadskémteritoriu Nunavut a o jeho obyva-telích.

4. V historii makroregionu SeverníAmerilql sehrály významnou roli,,zlaté horečlql,,. Jak ovlivnily ten-t9 region?

5. Relql na území Severní AmerilEjsou významnými dopravními osa-mi. Svým využitím pro dopravu sevšak velmi liší. Uveďte, proč tomutak je.

6. Vyhledejte na mapóch hlavníjádro-vé oblasti ve Spojených stótecha v Kanadě. Určete jejich znalqla hospodářskou specializaci.

7. Na polilické mapě Severní Ameri-lry vyhledejte jednotlivé státy USAa kanadské provincie a teritoria.Uvódějte jejich významné přírodnícellE, jadrové a periferní oblasti,významná města, národni parl:y,lokality cestovního ruchu, předníuniverzity a další zajímavosti.

8' Uveďte, co způsobuje nerovnoměr-nostv osídlení Spojených států a Ka-nady.

9. Existuje v Severní Americe trans-kontinentální doprava? V případě,že ano, které linie jsou nejdůleži-tější?

]0. Zdůvodněte, proč je zemědělstvíSeverní AmerilE ýznamně pře-bytkové.

1l. Vyhledejte, kteÚmi stóty USA, pří-padně Kanady prostupuje kukuřič-ný, pšeničný a bavlníkový pás,

12, Uveďte některé národní parlql USAa Kanady a hlavní předmět jejichochrany.

13. Vystěhovat se do Amerilql je snemmnoha obyvatel různých kontinen-tů. Srovnejte národnostní struktu-ru přistěhovalců na počátku vznikuUSAaKanadyadnes.

] 4. Severoamerická společnost usiluj eve vztazích mezi lidmi o korektnost.Proto se používají někdy pro násneobvyklé pojmy, aby nebyl nikdodotčen. Dokážete některé takovépojmy uvést a vysvětlit?

15' Vyberte si někteý ze států USAa některou provincii nebo terito-rium Kanady. Vyhledejte o nichpodrobnější informace a představ-te je v podobě stručného encyklo-pedického hesla,

I .

2.

3.

Vancouver (dějiště ZoH 2010) jejedním z nejkrásnějšich měst Sevení Amerilry (pohled naStanley Park).

-t-