PPřříírodnrodníí rizika rizika podmpodmíínněěnnáá exogennexogenníími vlivy:mi vlivy:

Irena SmolováIrena Smolovásmolovasmolova@@prfnwprfnw..upolupol..czcz

PPřříírodnrodníí rizika rizika podmpodmíínněěnnáá exogennexogenníími vlivy:mi vlivy:

•• ExtrExtréémnmníí hydrologickhydrologickéé jevyjevyPříčiny extrémních hydrologických jevů, katastrofální Příčiny extrémních hydrologických jevů, katastrofální povodně ve světě, rizikové oblasti, možná povodně ve světě, rizikové oblasti, možná protipovodňová opatření.protipovodňová opatření.

•• ExtrExtréémnmníí klimatickklimatickéé jevyjevyExtrémní meteorologické jevy (vlny veder, přívalové Extrémní meteorologické jevy (vlny veder, přívalové deště, dlouhodobá sucha), klimatický jev El deště, dlouhodobá sucha), klimatický jev El NiňoNiňo. . Tropické cyklóny. Rizikové oblasti.Tropické cyklóny. Rizikové oblasti.

•• ErozeErozeZákladní typologie, příčiny vodní a větrné eroze, rizikové Základní typologie, příčiny vodní a větrné eroze, rizikové oblasti, protierozní ochrana. Vliv oblasti, protierozní ochrana. Vliv antropogenníantropogenní činnosti činnosti na urychlení eroze.na urychlení eroze.

•• SvahovSvahovéé pochodypochodyZákladní typologie svahových pochodů, příčiny a Základní typologie svahových pochodů, příčiny a důsledky. Svahové pochody porušující stabilitu svahů důsledky. Svahové pochody porušující stabilitu svahů --podmiňující přírodní i podmiňující přírodní i antropogenníantropogenní faktory. faktory. Rychlost svahových pochodů. Opatření zabezpečující Rychlost svahových pochodů. Opatření zabezpečující stabilitu svahů. stabilitu svahů.

•• AntropogennAntropogenníí ovlivnovlivněěnníí ppřříírodnrodníích pochodch pochodůůOvlivňování endogenních a exogenních pochodů: Ovlivňování endogenních a exogenních pochodů: urychlení procesů zvětrávání, svahových pochodů, urychlení procesů zvětrávání, svahových pochodů, fluviálních, kryogenních pochodů a eolických pochodů.fluviálních, kryogenních pochodů a eolických pochodů.

•• PPřřehled pehled přříírodnrodníích katastrof vch katastrof v poslednposledníích letechch letechPřehled největších přírodních katastrof za posledních 20 Přehled největších přírodních katastrof za posledních 20 let. Mezinárodní zodpovědnost, strategie na omezení let. Mezinárodní zodpovědnost, strategie na omezení rizik katastrof. Mezinárodní strategie na omezení rizik katastrof. Mezinárodní strategie na omezení katastrof.katastrof.

I. I. ExtrExtréémnmníí hydrologickhydrologickéé jevyjevy

•• PovodněPovodně•• Zaplavení pobřežních oblastíZaplavení pobřežních oblastí•• TsunamiTsunami

PovodePovodeňň

•• Povodeň Povodeň –– výrazné zvýšení hladiny řeky způsobené výrazné zvýšení hladiny řeky způsobené náhlým zvětšením průtoku nebo zmenšením průtočnosti náhlým zvětšením průtoku nebo zmenšením průtočnosti korytakoryta

•• Průběh povodně = výsledek odtoku vody z povodí Průběh povodně = výsledek odtoku vody z povodí ++postupu vody v korytě nebo inundačním územípostupu vody v korytě nebo inundačním území!!! vliv má charakter říční sítě!!! vliv má charakter říční sítě!!! negativní vliv: !!! negativní vliv: antropogenníhoantropogenního ovlivnění ovlivnění

-- regulace vodních toků regulace vodních toků -- napřímení = zrychlení odtokunapřímení = zrychlení odtoku-- zpevnění koryta (skalní bloky, vyzdění) zpevnění koryta (skalní bloky, vyzdění)

= snížení infiltrační plochy = snížení infiltrační plochy -- zastavění inundačního územízastavění inundačního území-- výstavba vodních nádrží výstavba vodních nádrží –– riziko protržení hrázeriziko protržení hráze

Nepříznivý tvar povodí (uspořádání říční sítě)Nepříznivý tvar povodí (uspořádání říční sítě)

Kritický soutok

Typy povodnTypy povodníí

Podle příčin (vzniku):Podle příčin (vzniku):•• z dešťůz dešťů•• z tání sněhové pokrývkyz tání sněhové pokrývky•• z tání ledovců a sněhu nad sněžnou čárouz tání ledovců a sněhu nad sněžnou čárou•• přirozeným vzdutím hladiny (ledové bariéry)přirozeným vzdutím hladiny (ledové bariéry)•• antropogenníantropogenní příčiny (protržení hráze)příčiny (protržení hráze)

ZZáákladnkladníí charakteristiky povodncharakteristiky povodníí

Tvar povodnTvar povodněě-- lze vyjádřit hodnotami průtoků (nebo vodních stavů)lze vyjádřit hodnotami průtoků (nebo vodních stavů)-- Určují: počátek = pata povodňové vlnyUrčují: počátek = pata povodňové vlny

vrcholení = kulminační průtok (Q vrcholení = kulminační průtok (Q maxmax))ukončení = rychlý pokles průtoků ukončení = rychlý pokles průtoků –– přechod v přechod v

minimální výkyvyminimální výkyvy

Doba trvDoba trváánníí povodnpovodněě –– směrem po toku se často směrem po toku se často zvětšujezvětšuje

Objem povodnObjem povodněě = celkové množství vody, které odteče v = celkové množství vody, které odteče v určitém profilu za dobu trvání povodněurčitém profilu za dobu trvání povodně

•• Rychlost prRychlost průůbběěhu povodhu povodňňových vlnových vln-- určuje se z doby, za kterou povodeň proběhne mezi 2 určuje se z doby, za kterou povodeň proběhne mezi 2 vodoměrnými stanicemivodoměrnými stanicemi-- doba se určí z rozdílu mezi časem kulminačního doba se určí z rozdílu mezi časem kulminačního průtoku v obou stanicíchprůtoku v obou stanicích

Stoletá povodeň (voda)Stoletá povodeň (voda)•• je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je

vv dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jedenkrát za 100 let.jedenkrát za 100 let.

•• Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. •• neplatí lineární úměra mezi jednotlivými hodnotami Nneplatí lineární úměra mezi jednotlivými hodnotami N--

letýchletých vod.vod.•• vv Praze jsou hodnoty NPraze jsou hodnoty N--letýchletých průtoků na Vltavě ve stanici Prahaprůtoků na Vltavě ve stanici Praha--

Chuchle: Chuchle: průtok překročený vprůtok překročený v průměru průměru

1 x za rok: Q1 x za rok: Q11=765 m=765 m33.s.s--11

1 x za pět let: Q1 x za pět let: Q55 = 1600 m= 1600 m33.s.s--11

1 x za deset let: Q1 x za deset let: Q1010 = 2030 m= 2030 m33.s.s--11

1 x za padesát let: Q1 x za padesát let: Q5050 = 3150 m= 3150 m33.s.s--11

1 x za sto let, tedy stoletá voda: Q1 x za sto let, tedy stoletá voda: Q100100 = 3700 m= 3700 m33.s.s--11

Maximálnímu průtoku vMaximálnímu průtoku v Praze dne 14. srpna 2002 byla přiřazena Praze dne 14. srpna 2002 byla přiřazena doba opakování 500 let. doba opakování 500 let.

Dlouhodobé příčiny povodní Dlouhodobé příčiny povodní •• souvisí s neschopností krajiny pojmout nebo zadržet souvisí s neschopností krajiny pojmout nebo zadržet

vodu. vodu. •• Při jejich řešení je naprosto nutná spolupráce Při jejich řešení je naprosto nutná spolupráce

vodohospodářů, zemědělců a ekologůvodohospodářů, zemědělců a ekologů

•• * ztráta krajiny retenčních schopností,* ztráta krajiny retenčních schopností,* narovnání toku řek,* narovnání toku řek,* likvidace slepých ramen toků,* likvidace slepých ramen toků,* znečištění koryt řek,* znečištění koryt řek,* hluboká orba,* hluboká orba,* zaorání mezí,* zaorání mezí,* neodborná výsadba zemědělských plodin,* neodborná výsadba zemědělských plodin,* odlesňování apod.* odlesňování apod.

HistorickHistorickéé povodnpovodněě na Dunajina Dunaji•• vv souvislosti ssouvislosti s táním sněhu vtáním sněhu v AlpáchAlpách•• vv souvislosti ssouvislosti s intenzivními letními bouřkami.intenzivními letními bouřkami.Doposud největší byla povodeň vDoposud největší byla povodeň v roce roce 15011501, kdy průtok , kdy průtok

dosahoval 14 000 mdosahoval 14 000 m33/s. /s. •• Evidované katastrofální povodně byly vEvidované katastrofální povodně byly v letech 1850, letech 1850,

1854, 1897, 1899, 1965 a 1997.1854, 1897, 1899, 1965 a 1997.•• První stupeň povodňové pohotovosti se na Dunaji První stupeň povodňové pohotovosti se na Dunaji

vyhlašuje při vodním stavu 650 cm v Bratislavě vyhlašuje při vodním stavu 650 cm v Bratislavě --DěvíněDěvíně. .

•• Povodeň může trvat od několika dní (3 dni v roku 1991) Povodeň může trvat od několika dní (3 dni v roku 1991) po několik měsíců (3 měsíce v roce 1965). po několik měsíců (3 měsíce v roce 1965).

•• Historicky zaznamenaný rozdíl maximálních a Historicky zaznamenaný rozdíl maximálních a minimálních úrovní hladiny je: vminimálních úrovní hladiny je: v Bratislavě 10 metrů Bratislavě 10 metrů

vv Komárně 7 metrů Komárně 7 metrů •• maximální rozkyv hladiny je 3,0 metrů za 24 hodin.maximální rozkyv hladiny je 3,0 metrů za 24 hodin.

MississippiMississippi•• Některé velké řeky se rozvodňují opakovaně. Jde Některé velké řeky se rozvodňují opakovaně. Jde

například onapříklad o Mississippi vMississippi v USA.USA.•• postaveno již 3postaveno již 3 200200 km protipovodňových zábran, přesto km protipovodňových zábran, přesto

se řeka ise řeka i dnes čas od času rozvodní. dnes čas od času rozvodní. •• Nejhorší povodeň za posledních 150 let byla na Nejhorší povodeň za posledních 150 let byla na

Mississippi vMississippi v červnu roku 1993červnu roku 1993. . •• Více než dvě třetiny hrází řeka rozvodněná silnými dešti Více než dvě třetiny hrází řeka rozvodněná silnými dešti

buď prorazila nebo přes ně přetekla. buď prorazila nebo přes ně přetekla. oo život přišlo 50 lidí aživot přišlo 50 lidí a 7070 000 jich ztratilo domov. 000 jich ztratilo domov. voda pokryla 44voda pokryla 44 000000 kmkm22 země. země.

ŽŽlutá řekalutá řeka•• Nejhorší záplavy přináší opakovaně Žlutá řeka Nejhorší záplavy přináší opakovaně Žlutá řeka

vv ČíněČíně•• Již přes 4Již přes 4 000 let se proti nim Číňané pokouší 000 let se proti nim Číňané pokouší

bránit stavěním hrází abránit stavěním hrází a kopáním kanálů, které by kopáním kanálů, které by vodu ze záplav odváděly pryč. vodu ze záplav odváděly pryč.

•• Záplavy však pokračují dál. Záplavy však pokračují dál. •• Při rozvodnění řeky vPři rozvodnění řeky v roce roce 18871887 zahynulo zahynulo

patrně ke 2patrně ke 2 milionům Číňanů. milionům Číňanů. •• PřiPři záplavách vzáplavách v roce roce 19311931 přišlo opřišlo o život dokonce život dokonce

33 700700 000 lidí 000 lidí •• VV roce roce 19381938 kolem půlkolem půl milionu. milionu.

Příčiny povodní v ČRPříčiny povodní v ČR

•• Území ČR Území ČR -- v oblasti mírného klimatického pásu v oblasti mírného klimatického pásu s pravidelným ročním cyklem teplot a srážeks pravidelným ročním cyklem teplot a srážek

•• mimo dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé mimo dlouhodobých výkyvů jsou krátkodobé změny počasí způsobovány častými přechody změny počasí způsobovány častými přechody atmosférických front, které od sebe oddělují atmosférických front, které od sebe oddělují teplejší a studenější vzduchové masy, a jsou teplejší a studenější vzduchové masy, a jsou většinou doprovázeny srážkamivětšinou doprovázeny srážkami

Typy povodní v ČR:Typy povodní v ČR:

•• zimní a jarní povodnězimní a jarní povodně způsobené táním sněhové způsobené táním sněhové pokrývkypokrývky: nejčastěji se vyskytují na podhorských : nejčastěji se vyskytují na podhorských tocích; tocích;

•• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními srážkamiregionálními srážkami:: vyskytují se obvykle na všech vyskytují se obvykle na všech tocích v zasaženém území (př. povodeň v červenci 1997 tocích v zasaženém území (př. povodeň v červenci 1997 v povodí Odry, Moravy a horního Labe); v povodí Odry, Moravy a horního Labe);

•• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intensityvelké intensity:: zasahují poměrně malá území a zasahují poměrně malá území a mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích, mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých povodích vějířovitého tvaru (př. povodně na povodích vějířovitého tvaru (př. povodně na StěnavěStěnavě na na BroumovskuBroumovsku a horní Metuji v červnu 1979 nebo na a horní Metuji v červnu 1979 nebo na Dědině a Bělé na Dědině a Bělé na RychnovskuRychnovsku v červenci 1998); v červenci 1998);

•• zimní povodňové situace způsobené ledovými zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy na tocíchjevy na tocích:: vyskytují se vvyskytují se v místech ke vzniku místech ke vzniku ledových ledových nápěchůnápěchů a ledových a ledových zácpzácp (př. povodeň na (př. povodeň na Berounce, Cidlině a Ohři v lednu 1982)Berounce, Cidlině a Ohři v lednu 1982)

Historické povodně v ČRHistorické povodně v ČR•• Nejstarší doklady: zNejstarší doklady: z přelomu 11. a 12. století přelomu 11. a 12. století •• od 19. století: vod 19. století: v tehdejším Rakouskotehdejším Rakousko--Uhersku zřízena síť Uhersku zřízena síť

vodoměrných stanicvodoměrných stanic•• Nejstarší každodenní měření vodních stavů byla zahájena Nejstarší každodenní měření vodních stavů byla zahájena

vv roce 1825 na Vltavě vroce 1825 na Vltavě v Praze Praze •• Od té doby byly zaznamenány ničivé povodně vOd té doby byly zaznamenány ničivé povodně v roce roce

1845, 1862 a 18901845, 1862 a 1890 na dolním toku Vltavy. na dolním toku Vltavy. •• Mimořádnou událostí byly intenzivní srážky zMimořádnou událostí byly intenzivní srážky z 25. 25. -- 26. 26.

května května 18721872•• vv povodí Lužické Nisy a Jizery: povodí Lužické Nisy a Jizery:

29. července 29. července 18971897 na Nové Louce vna Nové Louce v Jizerských Jizerských horách: srážkový rekord:345 mm srážek za 24 hodinhorách: srážkový rekord:345 mm srážek za 24 hodin

•• 1954 na Vltavě1954 na Vltavě•• 2002 povodí Vltavy a Labe2002 povodí Vltavy a Labe

Extrémní hydrologické jevy v ČRExtrémní hydrologické jevy v ČR

povodpovodíí maxmax QQ(m(m33/s)/s)

šškody kody ((mldmld KKčč))

popoččet et oboběěttíí

ČČervenec ervenec 19971997

Morava, Odra, LabeMorava, Odra, Labe 2 1302 130 62,662,6 6060

ČČervenec ervenec 19981998

Metuje, Bělá, Metuje, Bělá, ZdobniceZdobnice, , DědinaDědina

270270 1,81,8 1010

BBřřezen ezen 20002000

Labe, Orlice, JizeraLabe, Orlice, Jizera 350350 3,83,8 22

ČČervenec ervenec 20012001

Labe, DoubravaLabe, Doubrava -- 1,01,0 00

Srpen Srpen 20022002

Vltava, Labe, Dyje Vltava, Labe, Dyje 5 3005 300 70,070,0 1616

Povodeň vPovodeň v červenci 1997červenci 1997

•• 2 vlny intenzivních srážek: 4. 2 vlny intenzivních srážek: 4. –– 8.7.1997 (srážková centra 8.7.1997 (srážková centra vv oblasti Beskyd a Jeseníků a podružné centrum oblasti Beskyd a Jeseníků a podružné centrum vv Krkonoších) a 17. Krkonoších) a 17. –– 21.7.1997 (srážkové centrum na 21.7.1997 (srážkové centrum na hřebenech Krkonoš)hřebenech Krkonoš)

•• zcela mimořádný je velký plošný rozsah extrémních srážek zcela mimořádný je velký plošný rozsah extrémních srážek na severní Moravě (3.na severní Moravě (3.--8.7.1997): 8.7.1997):

na plochu přibližně 10 000 kmna plochu přibližně 10 000 km22 spadlo 2,3 kmspadlo 2,3 km33 vodyvody•• jednodenní úhrny srážekjednodenní úhrny srážek: více než 100 mm (50 stanic); : více než 100 mm (50 stanic);

nejvyšší 289 mm (19.7.1997, Studniční hora nejvyšší 289 mm (19.7.1997, Studniční hora vv Krkonoších; Krkonoších;

226 mm 7.7.1997); 226 mm 7.7.1997); Beskydy: Lysá hora: 234 mm, Beskydy: Lysá hora: 234 mm,

Šance: 230 mm,Šance: 230 mm,Frenštát pod Radhoštěm: 206 mm);Frenštát pod Radhoštěm: 206 mm);

Jeseníky: Jeseníky: RejvízRejvíz: 214 mm, : 214 mm, VidlyVidly: 199 mm: 199 mm

•• dvoudenní úhrnydvoudenní úhrny: více než 300 mm 6.7.1997 : více než 300 mm 6.7.1997 ––7.7.1997) 7.7.1997)

vv severní části Hrubého Jeseníku:severní části Hrubého Jeseníku:RejvízRejvíz: 359 mm, Jeseník: 356 mm, : 359 mm, Jeseník: 356 mm, VidlyVidly: 349 : 349

mm, mm, Beskydy: Lysá hora: 339 mm, Šance: 329 mm, Beskydy: Lysá hora: 339 mm, Šance: 329 mm, Kralický Sněžník (324 mm) Kralický Sněžník (324 mm) Studniční hora vStudniční hora v Krkonoších (19.Krkonoších (19.--20.7.1997: 368 mm)20.7.1997: 368 mm)

•• nejvyšší měsíční úhrn:nejvyšší měsíční úhrn: Lysá hora (812 mm)Lysá hora (812 mm)•• vydatné srážky na značné ploše a relativně dlouhé vydatné srážky na značné ploše a relativně dlouhé

trvání vedly ktrvání vedly k nepříznivému střetávání povodňových nepříznivému střetávání povodňových vln na soutocích (např. Moravy a Bečvy)vln na soutocích (např. Moravy a Bečvy)

Povodeň na Povodeň na RychnovskuRychnovsku vv červenci červenci 19981998

•• od 13. do 22.7.1998 období prakticky bez srážekod 13. do 22.7.1998 období prakticky bez srážek•• 22.22.--23.7.1998 (od pozdních odpoledních hodin do 23.7.1998 (od pozdních odpoledních hodin do časných ranních hodin) intenzivní bouřková činnost časných ranních hodin) intenzivní bouřková činnost doprovázená intenzivními srážkami: doprovázená intenzivními srážkami:

Deštné vDeštné v Orlických horách Orlických horách (204 mm; maximální intenzita srážek 60 (204 mm; maximální intenzita srážek 60

mm/hodinu); mm/hodinu); Bílý ÚjezdBílý Újezd--HroškaHroška (196 mm); (196 mm); BělečBěleč nad Orlicí (163 mm)nad Orlicí (163 mm)

•• nejvíce zasažená povodí: celé povodí Dědiny, horní a nejvíce zasažená povodí: celé povodí Dědiny, horní a střední část povodí Bělé, horní část povodí Divoké Orlice, střední část povodí Bělé, horní část povodí Divoké Orlice, povodí Orlice a střední a dolní část povodí Metujepovodí Orlice a střední a dolní část povodí Metuje

Povodeň srpen 2002Povodeň srpen 2002

•• 1.vlna srážek: 1.vlna srážek: 6.6.--7.8.20027.8.2002-- nejvyšší srážkové úhrny vnejvyšší srážkové úhrny v jižní části Šumavy a jižní části Šumavy a

Novohradských hor Novohradských hor 130 130 –– 200 mm, extrémně: 250 200 mm, extrémně: 250 ––280 mm280 mm

•• 2.vlna srážek: 2.vlna srážek: 11.11.--12.8.2002 12.8.2002 –– zasaženy celé Čechy (včetně zasaženy celé Čechy (včetně

Orlických hor) a severní MoOrlických hor) a severní Morava; rava; největší srážkové úhrny (za 3 dny): největší srážkové úhrny (za 3 dny):

Krušné hory 200 Krušné hory 200 –– 300 mm (Cínovec: 400 mm), 300 mm (Cínovec: 400 mm), Jižní Čechy 130 Jižní Čechy 130 –– 190 mm (Prachatice 200 mm)190 mm (Prachatice 200 mm)

Protipovodňová opatřeníProtipovodňová opatření

•• Regulace odtokuRegulace odtoku•• Výstavba ochranných hrázíVýstavba ochranných hrází•• Zalesnění horních částí povodíZalesnění horních částí povodí•• Obnova přirozeného režimu vodních tokůObnova přirozeného režimu vodních toků•• Minimalizace zástavby v inundačních územíchMinimalizace zástavby v inundačních územích•• Výstavba umělých Výstavba umělých poldrůpoldrů•• Systém předpovědní a povodňové službySystém předpovědní a povodňové služby•• Systém právních norem a opatření (povodňové Systém právních norem a opatření (povodňové

plány, manipulační řády vodních děl, plány, manipulační řády vodních děl, předpovědní služby předpovědní služby

Stupně povodňové aktivityStupně povodňové aktivity

•• Stav bdělostiStav bdělosti•• Stav pohotovostiStav pohotovosti•• Stav ohroženíStav ohrožení

Záplavy způsobené mořskou vodouZáplavy způsobené mořskou vodou

•• vysoké přílivové vlny mohou způsobit vysoké přílivové vlny mohou způsobit boubouřře e -- zz mohutných bouřkových mraků intenzivně prší amohutných bouřkových mraků intenzivně prší a větry větry uu hladiny oceánu vzdouvají na zadní straně bouře vysoké hladiny oceánu vzdouvají na zadní straně bouře vysoké vlnyvlny-- velmi nízký tlak dočasně zvýší hladinu moře velmi nízký tlak dočasně zvýší hladinu moře (až o(až o 88 metrů)metrů)

→→ bouřková vlna bouřková vlna →→ způsobuje záplavyzpůsobuje záplavy

•• záplavy způsobené záplavy způsobené vysokým pvysokým přříílivemlivem nebo nebo vlnami vlnami tsunamitsunami →→ okamžité následky (jako uokamžité následky (jako u říčních záplav)říčních záplav)

→→ dlouhodobé následky dlouhodobé následky →→ slaná voda způsobuje, slaná voda způsobuje, že půda ještě několik let není vhodná kže půda ještě několik let není vhodná k pěstování plodin. pěstování plodin.

TsunamiTsunami

•• obrovské ničivé mořské vlny, vyvolané většinou obrovské ničivé mořské vlny, vyvolané většinou podmořskými zemětřeseními, mohutnými sesuvy půdy podmořskými zemětřeseními, mohutnými sesuvy půdy aa výbuchy podmořských sopek, které posunou část výbuchy podmořských sopek, které posunou část oceánského dna (oceánského dna (kernýkerný pohyb)pohyb)

•• jsou charakteristické velkou rychlostí jsou charakteristické velkou rychlostí –– až 950 km/h , až 950 km/h , délkou 100 délkou 100 –– 200 km a nepravidelnou periodicitou 200 km a nepravidelnou periodicitou vv intervalu od 5 minut do několika hodin. intervalu od 5 minut do několika hodin.

•• Na hlubokých vodách volného moře Na hlubokých vodách volného moře -- nevýrazné nevýrazné ! ni! niččivivéé jsou na pobřeží ajsou na pobřeží a vv zátokáchzátokách

-- zvedají se jako mohutná vodní stěna zvedají se jako mohutná vodní stěna 30 až 60 metrů vysoká 30 až 60 metrů vysoká

→→ devastuje přímořské pásmo. devastuje přímořské pásmo.

původpůvod -- zz japonštiny, japonštiny, tsootsoo –– NAH NAH -- meemee = velká zálivová = velká zálivová vlna, zemětřesné vlny, dnes zvláště nebezpečný druh vlnvlna, zemětřesné vlny, dnes zvláště nebezpečný druh vlndlouhé vlny katastrofického rázu vzniklé tektonickými dlouhé vlny katastrofického rázu vzniklé tektonickými pohyby na dně moří, vertikálním posuvem litosférických pohyby na dně moří, vertikálním posuvem litosférických desek okolo podmořského zlomu, podmořským sesuvem desek okolo podmořského zlomu, podmořským sesuvem dna, sesuvem části pobřeží do moře, sopečnou erupcí dna, sesuvem části pobřeží do moře, sopečnou erupcí nebo pádem meteoritu do mořenebo pádem meteoritu do mořenejčastěji podmořským zemětřesení a sopečnou činností, nejčastěji podmořským zemětřesení a sopečnou činností, které jsou doprovázeny právě ničivými vlnami pustošícími které jsou doprovázeny právě ničivými vlnami pustošícími pobřežípobřežívznikvznik –– v ohniscích zemětřesení, šíří se zemským v ohniscích zemětřesení, šíří se zemským povrchem do všech stranpovrchem do všech stranhranice mezi zemětřesením a hranice mezi zemětřesením a tsunamitsunami jen těžko jen těžko rozpoznatelná, škody a ztráty na lidských životech velmi rozpoznatelná, škody a ztráty na lidských životech velmi znatelnéznatelné

Obecné schéma konvergentního okraje litosférických desek, na němObecné schéma konvergentního okraje litosférických desek, na němž dochází ž dochází kk subdukcisubdukci (podsouvání) oceánské desky pod desku kontinentální (příkladem (podsouvání) oceánské desky pod desku kontinentální (příkladem takovéhoto typu konvergentního okraje je právě takovéhoto typu konvergentního okraje je právě subdukcesubdukce IndoaustralskéIndoaustralskédesky pod Indonésii). Bílé šipky znázorňují směr pohybu desek, čdesky pod Indonésii). Bílé šipky znázorňují směr pohybu desek, černé body erné body ohniska zemětřesení vyvolaných tímto procesem. ohniska zemětřesení vyvolaných tímto procesem. ©Archiv GFÚ AV ČR©Archiv GFÚ AV ČR

Vznik a vývojVznik a vývojPříčiny Příčiny tsunamitsunami jsou sice známy, ale podmínky jsou sice známy, ale podmínky vývoje zůstávají stále nejasné. Ze záznamů vývoje zůstávají stále nejasné. Ze záznamů vyplývá, že vyplývá, že tsunamitsunami vzniká vvzniká v průměru jen vprůměru jen v jednom jednom ze dvaceti případů tektonické činnosti.ze dvaceti případů tektonické činnosti.

uvolní se obrovská energie, která vyvolá velký tlak uvolní se obrovská energie, která vyvolá velký tlak na vodu „zdolana vodu „zdola””, vlny se šíří zemským tělesem do , vlny se šíří zemským tělesem do všech stran, a tím vzniká ničivá vlnavšech stran, a tím vzniká ničivá vlnana moři má již velikost normální vlny, která na moři má již velikost normální vlny, která nepřesahuje metr výšky, do pohybu se dostává celá nepřesahuje metr výšky, do pohybu se dostává celá vodní masa od hladiny až po dnovodní masa od hladiny až po dnona břehu vidíme spíše než vodní stěnu, náhlou na břehu vidíme spíše než vodní stěnu, náhlou záplavu, vlna se zvedá do výšky až při změně záplavu, vlna se zvedá do výšky až při změně rovnosti dna, tj. u pobřeží, zvyšuje se naběhnutím rovnosti dna, tj. u pobřeží, zvyšuje se naběhnutím na mělký šelf a mění se v pohybující stěnu, která se na mělký šelf a mění se v pohybující stěnu, která se zvyšuje při kontaktu szvyšuje při kontaktu s mělkými zálivy a ústími řek, mělkými zálivy a ústími řek, následně vlna zpomalí a žene se na pevninunásledně vlna zpomalí a žene se na pevninu

tsunamitsunami vznikají i podmořským zemětřesenímvznikají i podmořským zemětřesenímdůsledek je stejný jako u tektonické činnostidůsledek je stejný jako u tektonické činnosti

-- voda se rozvlní a vlny putují od centra vzruchu na všechny voda se rozvlní a vlny putují od centra vzruchu na všechny stranystrany

-- při velkých explozích vznik při velkých explozích vznik kalderkalder, často se vyplňují vodou a , často se vyplňují vodou a vzniká opět dlouhá a vysoká vlnavzniká opět dlouhá a vysoká vlna

třetí způsob vzniku třetí způsob vzniku –– pobřežní sesuvypobřežní sesuvy-- na mořském dně sklouzne povrchově usazený sediment a na mořském dně sklouzne povrchově usazený sediment a rozhýbe vodní hladinurozhýbe vodní hladinu

-- nebývají obvyklénebývají obvyklé-- malé ničivé účinkymalé ničivé účinky

ŠŠestistupňová škála britského estistupňová škála britského seismologa seismologa AmbraseyseAmbraseyse::

I. I. tsunamitsunami velmi slabávelmi slabá-- pouhým okem ji nespatříme,pouhým okem ji nespatříme,

je znatelná pouze na je znatelná pouze na mareografumareografu(přístroj měřící výšku mořské hladiny)(přístroj měřící výšku mořské hladiny)

II. II. tsunamitsunami slabáslabá-- může zaplavit ploché přímoří, zpozorují ji jen může zaplavit ploché přímoří, zpozorují ji jen

lidé, co znají dobře mořskou hladinulidé, co znají dobře mořskou hladinu

III. středně silná vlnaIII. středně silná vlna-- je pozorovatelná všemi, ploché přímoří je zaplaveno, je pozorovatelná všemi, ploché přímoří je zaplaveno, způsobuje zanesení lehkých lodí na břeh,způsobuje zanesení lehkých lodí na břeh,vv nálevkovitých ústí řek je proud dočasně obrácen nálevkovitých ústí řek je proud dočasně obrácen kk pevnině, způsobuje menší škody na přístavním pevnině, způsobuje menší škody na přístavním

zařízenízařízení

IV. silná IV. silná tsunamitsunami-- přímoří je celé zaplaveno, umělé pobřežní konstrukce přímoří je celé zaplaveno, umělé pobřežní konstrukce

jsou poškozeny, velké plachetnice a malé motorové jsou poškozeny, velké plachetnice a malé motorové čluny jsou vrženy na břeh a následně zpět na moře, čluny jsou vrženy na břeh a následně zpět na moře, přímoří je zamořeno úlomky a odpadkypřímoří je zamořeno úlomky a odpadky

V. velmi silná V. velmi silná tsunamitsunami-- přímoří je zaplaveno, vlnolamy a mola jsou přímoří je zaplaveno, vlnolamy a mola jsou

těžce poškozena, na břeh jsou vrženy i větší těžce poškozena, na břeh jsou vrženy i větší lodě, škody se objevují i hluboko ve lodě, škody se objevují i hluboko ve vnitrozemí, vše je zaneseno úlomky, vnitrozemí, vše je zaneseno úlomky, vv ústích řek jsou velké bouřlivé přílivy, oběti ústích řek jsou velké bouřlivé přílivy, oběti na životechna životech

VI. vlna tohoto stupně je katastrofálníVI. vlna tohoto stupně je katastrofální-- zcela ničí pobřeží a přímořské oblasti, pevnina je zcela ničí pobřeží a přímořské oblasti, pevnina je zaplavena do zaplavena do

značné hloubky, i největší lodě jsou poškozeny, značné hloubky, i největší lodě jsou poškozeny, mnoho obětí na životechmnoho obětí na životech

Fyzika Fyzika tsunamitsunamiRychlost šíření Rychlost šíření tsunamitsunami závisí na teplotě a tlaku prostředí, ale i na závisí na teplotě a tlaku prostředí, ale i na jeho minerálních vlastnostechjeho minerálních vlastnostech

vv horninách na zemském povrchu se pohybuje od 2,5 horninách na zemském povrchu se pohybuje od 2,5 –– 3,5 km/s, u 3,5 km/s, u sedimentárních hornin od 5,5 sedimentárních hornin od 5,5 –– 6,5 km/s (granity), do 8,2 6,5 km/s (granity), do 8,2 –– 8,5 8,5 km/s (km/s (ultrabazickéultrabazické horniny)horniny)vv místě největších zemětřesení (hloubka 700 km) se pohybují okolo místě největších zemětřesení (hloubka 700 km) se pohybují okolo 10,8 km/s, s10,8 km/s, s rostoucí hloubkou se jejich rychlost zvětšuje, ve rostoucí hloubkou se jejich rychlost zvětšuje, ve spodním plášti (vspodním plášti (v hloubce 2900 km) je jejich rychlost 13,7 km/s a ve hloubce 2900 km) je jejich rychlost 13,7 km/s a ve středu Země 11,2 km/sstředu Země 11,2 km/svlny dosahují délky okolo 130 vlny dosahují délky okolo 130 –– 300 km a výšky jen několik dm až 1 300 km a výšky jen několik dm až 1 metru (60metru (60--90 cm)90 cm)eenergnergie ie tsunamitsunami je konstantní, závisí na její je konstantní, závisí na její rychlostirychlosti a čtverci výškya čtverci výšky;;když vlna dorazí k pobřeží, její výška roste a rychlost klesákdyž vlna dorazí k pobřeží, její výška roste a rychlost klesávvlnová délkalnová délka tsunamitsunami je velká, v řádu je velká, v řádu stovekstovek kmkm, což určuje její , což určuje její chování, na širém chování, na širém oceánuoceánu se tak chová jako na mělké voděse tak chová jako na mělké vodě

rychlost vlny je obecně v mělkých vodách určena vztahemrychlost vlny je obecně v mělkých vodách určena vztahem√√ g . D g = tg . D g = tííhovhovéé zrychlenzrychleníí D = hloubkaD = hloubka

tsunamitsunami získá na hlubokém moři rychlost až 700získá na hlubokém moři rychlost až 700 kmkm hh--11, u pobřeží , u pobřeží se ale vlna značně zpomalí, zatímco na hlubokém moři je se ale vlna značně zpomalí, zatímco na hlubokém moři je tsunamitsunamitěžko pozorovatelná (obvykle má výšku vtěžko pozorovatelná (obvykle má výšku v cm až desítkáchcm až desítkách cm), u cm), u pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky 30 metrů30 metrů a vícea více

díky velmi dlouhé vlnové délce může na hlubokém moři díky velmi dlouhé vlnové délce může na hlubokém moři tsunamitsunamiputovat tisíce kilometrů bez větších ztrát energieputovat tisíce kilometrů bez větších ztrát energie

Účinky Účinky tsunamitsunamiVlny se šíří z různých podnětů, na různých místech, s Vlny se šíří z různých podnětů, na různých místech, s rozdílnými charakteristikami:rozdílnými charakteristikami:

I.I. před příchodem hlavní vlny silný vítr nebo pobřeží před příchodem hlavní vlny silný vítr nebo pobřeží zaplaveno menší vlnou, až později naráží na pobřeží zaplaveno menší vlnou, až později naráží na pobřeží hlavní vlna (podoba stěny), výška rostehlavní vlna (podoba stěny), výška roste

II.II. vlna může být jedna, zpravidla vícevlna může být jedna, zpravidla víceIII.III. vlny mají obrovskou sílu (trhají skály, přináší těžké vlny mají obrovskou sílu (trhají skály, přináší těžké

předměty na pobřeží, … předměty na pobřeží, …

Ochrana před Ochrana před tsunamitsunami

varovná služba varovná služba –– Honolulu (Havaj), 31 stanic, 50 Honolulu (Havaj), 31 stanic, 50 mareografůmareografůdoba mezi zemětřesením a příchodem vlny doba mezi zemětřesením a příchodem vlny krátkákrátkávarování okamžité, záchranné práce bleskovévarování okamžité, záchranné práce bleskovéo původu o původu tsunamitsunami mnoho nejasného, proto mnoho nejasného, proto mezinárodní služba vydává varování při každém mezinárodní služba vydává varování při každém silnějším zemětřesení, i když vlna nevzniknesilnějším zemětřesení, i když vlna nevzniknestinné stránky ztráty na životechstinné stránky ztráty na životech

•• Stanice monitorující Stanice monitorující tsunamitsunami pracují pracují vv Tichém oceánu již od roku 1949 Tichém oceánu již od roku 1949 →→mohou před nimi včas varovat, ale před mohou před nimi včas varovat, ale před jejich ničivou vlnou neexistuje jiná jejich ničivou vlnou neexistuje jiná obrana než evakuace. obrana než evakuace.

VýskytVýskytdna hlubokomořských příkopů Tichého oceánu (Aleutský, Kurilsko dna hlubokomořských příkopů Tichého oceánu (Aleutský, Kurilsko ––Kamčatský, Peruánsko Kamčatský, Peruánsko –– ČilskýČilský))průběh celým oceánem, pustošení vzdálených míst (četnost průběh celým oceánem, pustošení vzdálených míst (četnost –– jednou za jednou za 15 let)15 let)intenzita v Evropě nižší než na pacifických pobřežích (Egejské, intenzita v Evropě nižší než na pacifických pobřežích (Egejské, Jónské, Jónské, Severní, vyj. Jaderské moře a západní Středomoří)Severní, vyj. Jaderské moře a západní Středomoří)

Hloubkové rozložení ohnisek zemětřesení v řezu vedeném přes vulkHloubkové rozložení ohnisek zemětřesení v řezu vedeném přes vulkán án KrakatauKrakatau. Ohniska zemětřesení, . Ohniska zemětřesení, soustředěna ve sloupci pod vulkánem, jsou označena červeně.soustředěna ve sloupci pod vulkánem, jsou označena červeně.

Přehled historicky významných vln Přehled historicky významných vln tsunamitsunami

SantorinSantorin (Řecko, 1400 př. n. l. )(Řecko, 1400 př. n. l. ) -- vyvoláno sopečnou vyvoláno sopečnou erupcí, několik tisíc obětí (pravděpodobně zánik erupcí, několik tisíc obětí (pravděpodobně zánik mykénské kultury)mykénské kultury)

Kamčatka, Kurilské ostrovy, SachalinKamčatka, Kurilské ostrovy, Sachalin (1737)(1737) --zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny 17 zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny 17 –– 35 m, 35 m, rychlost až 700 km/h, stovky mrtvýchrychlost až 700 km/h, stovky mrtvých

Lisabon Lisabon (1755)(1755) -- zemětřesení na Azorskozemětřesení na Azorsko--gibraltarském gibraltarském hřbetu, zaplavena část Lisabonu, výška vlny 15 m, 70 000 hřbetu, zaplavena část Lisabonu, výška vlny 15 m, 70 000 obětíobětí

Japonsko (Japonsko (1854)1854) -- zemětřesení v Japonském příkopu, zemětřesení v Japonském příkopu, vlna 9 m vysoká, za 12,5 hodin proběhla Pacifikem a ještě vlna 9 m vysoká, za 12,5 hodin proběhla Pacifikem a ještě v v SanSan FranciskuFrancisku byla zaznamenána jako půlmetrovábyla zaznamenána jako půlmetrová

Bengálský zálivBengálský záliv (1872)(1872) -- výška vlny 20 m, 200 000 výška vlny 20 m, 200 000 mrtvýchmrtvých

KrakatoaKrakatoa (26.(26.--27. 1883 ) 27. 1883 ) -- sopečný výbuch, výška vlny sopečný výbuch, výška vlny 3535--40 m, zaplavena část Jávy a Sumatry, rychlost vlny 40 m, zaplavena část Jávy a Sumatry, rychlost vlny 200 km/h, vlna zaznamenána ještě 18 000 km od místa 200 km/h, vlna zaznamenána ještě 18 000 km od místa vzniku, zahynulo 36 000 lidívzniku, zahynulo 36 000 lidí

Japonsko (15. 6. 1896 ) - Sanriku - zemětřesení v Japonském příkopu, vlna 15 m vysoká, 27 122 mrtvých

Sicílie, Mesina (1908) - zemětřesení v Messinském příkopu, intenzita XII., vlna 10 m vysoká, 80 000 mrtvých

1937:1937: Japonsko,Japonsko,SanrikuSanriku -- zemětřesení v Japonském zemětřesení v Japonském příkopu, 8 m vysoká vlna, 2986 mrtvýchpříkopu, 8 m vysoká vlna, 2986 mrtvých

1944: 1944: -- Japonsko, Japonsko, RonankaiRonankai -- zemětřesení v Japonském zemětřesení v Japonském příkopu, 10 m vysoká vlnapříkopu, 10 m vysoká vlna

1946: 1946: HavajHavaj -- zemětřesení v Aleutském příkopu, výška zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny 10 m, rychlost v oceánu 700 km/h, 156 mrtvýchvlny 10 m, rychlost v oceánu 700 km/h, 156 mrtvých

1952: 1952: Kamčatka, Kurily, JaponskoKamčatka, Kurily, Japonsko -- zemětřesení v zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny 8Aleutském příkopu, výška vlny 8--18 m, rychlost 500 km/h, 18 m, rychlost 500 km/h, stovky mrtvýchstovky mrtvých

1953 1953 -- AljaškaAljaška -- zemětřesení v Aleutském příkopu, výška zemětřesení v Aleutském příkopu, výška vlny 17vlny 17--35 m, rychlost nad 700 km/h, desítky mrtvých35 m, rychlost nad 700 km/h, desítky mrtvých

•• 22.5.1960 22.5.1960 -- Silné zemětřesení o síle 9,6Silné zemětřesení o síle 9,6 stupně stupně Richterovy škály v Richterovy škály v ChileChile vyvolalo vyvolalo tsunamitsunami, která , která způsobila rozsáhlé škody způsobila rozsáhlé škody na Havaji a zasáhla i 16na Havaji a zasáhla i 16 800800 km km vzdálené Japonsko,vzdálené Japonsko,kde zabila stovky lidí.kde zabila stovky lidí.

•• 1978 1978 KolumbieKolumbie-- zemětřesení zemětřesení na pacifickém pobřeží, na pacifickém pobřeží, 5 m vysoká vlna, 125 mrtvých5 m vysoká vlna, 125 mrtvých

Významné Významné tsunamitsunami v posledních 20 letechv posledních 20 letech

1983: Japonsko (západní)1983: Japonsko (západní) –– zemětřesení, 104 zemětřesení, 104 mrtvýchmrtvých

12.7.1993 12.7.1993 -- OkuširiOkuširi, Japonsko, Japonsko –– zemětřesení, 30 m zemětřesení, 30 m vysoká, město vysoká, město AonaeAonae zničeno, přes 200 obětízničeno, přes 200 obětí

17.6.1998 17.6.1998 -- PapuaPapua, Nová Guinea, Nová Guinea -- sopečné sopečné zemětřesení, 12,5 m vysoká vlna, 3 000 mrtvýchzemětřesení, 12,5 m vysoká vlna, 3 000 mrtvých

•• katastrofa katastrofa 26. prosince 200426. prosince 2004: postihla jihovýchodní Asii, : postihla jihovýchodní Asii, kde zahynulo nejméně 286kde zahynulo nejméně 286 000000 lidí (odhady až 300lidí (odhady až 300 tisíc)tisíc)příčina: podmořské zemětřesení o síle 8,9 stupňů severního příčina: podmořské zemětřesení o síle 8,9 stupňů severního cípu ostrova Sumatra cípu ostrova Sumatra

Jak přežít tsunami?Jak přežít tsunami?

•• Pokud zjistíte, že nastalo silné zemětřesení, buďte Pokud zjistíte, že nastalo silné zemětřesení, buďte připravení na možné varování před tsunami a na rychlý připravení na možné varování před tsunami a na rychlý útěk z pobřežní oblasti na vyvýšené místo. Všechna útěk z pobřežní oblasti na vyvýšené místo. Všechna tsunami mohou být nebezpečná a ničivá.tsunami mohou být nebezpečná a ničivá.

•• Blížící se tsunami je někdy ohlašováno rychlým Blížící se tsunami je někdy ohlašováno rychlým vzestupem nebo poklesem mořské hladiny. Toto varování vzestupem nebo poklesem mořské hladiny. Toto varování přírody se nevyplácí ignorovat. Lodě musí ihned odplout přírody se nevyplácí ignorovat. Lodě musí ihned odplout na hlubokou vodu. na hlubokou vodu.