Říše hvězd - Hvezdarna F.P · Říše hvězd ROČNÍK 38 - ČíSLO 12 DÁNO DO TISKU 12. LISTOPAD"C . VYŠLO 23. PROSINCE 1957 . Řídí redakční rada: Prof. Dr JOSEF M. MOHR

Řiacuteše hvězd ROČNIacuteK 38 - ČiacuteSLO 12

DAacuteNO DO TISKU 12 LISTOPADC

VYŠLO 23 PROSINCE 1957

Řiacutediacute redakčniacute rada

Pro f Dr JOSEF M MOHR (vedouciacute reshy

daktor) Dr JIŘIacute BOUŠKA (vyacutekonn yacute re shy

daktor) VIERA HULINSKAacute FRANTIŠEK

KADAVYacute LUISA LANDOVAacute-ŠTYCHOVAacute

Ing BOHUMIL MALEeacuteEK Dr OTO

OBŮRKA KAREL STRNAD

Technickaacute r edaktorka

DRAHOMIacuteRA HROCHOVAacute

Na prv niacute straně obaacutelky

Protuberance typu raquoloopslaquo) fotoshy

grafovanaacute 28 VI 1957 v e ll hod 37

min (Dr K H ermann-Otavskyacute)

Na čtvrteacute straně obaacutelky

vyacutevoj velkeacute skupiny slunečniacutech

skvrn) viditelneacute i pouhyacutem okem Vleshy

v o sniacutemky z 15 až 18 zaacuteřiacute) vpravo

z 20 až 23 zaacuteřiacute 1957 (Č Šiler) Astroshy

nomickyacute k7oužek Domu osvěty v Kroshy

měřiacuteži)

IPřiacuteSlpěvtky do časopisu zasiacutelejte na redakci Řiacuteše hvězd Praha 16shySmiacute-chov Šveacutedskaacute 8 (Astronomicshykyacute uacutestav university Karlovy) teshy

lefon čiacutes 403-95

ŘLše hvězd vychaacuteziacute dvamaacutectkraacutet ročshyně Dotazy objednaacutevky a r eJklamace tyacutekrujiacuteciacute se časopisu vyřizuje k10xlyacute poštovniacute uacuteřad i Poštovru doručovatel Rozširřuje Poštovniacute nov~novaacute služba RedaJkčniacute UlzaacutevěTka čiacutesla je 1 kažshydeacuteho měsiacutece RUlkopisy a obraacutezky se

nevracejiacute za odboIl1oU spraacutevnost odshypoviacutedaacute autor - Cena jednotliveacuteho

vyacutetisku Kčs 24-0

OBSAH

K Hermann-Otavskyacute Studium chromosfeacutery Šolcovyacutemi fil try - O Obůrka Jakaacute je životshynost družic Země - B Ondershylička Nejjasnějšiacute hvězdy - V Vanyacutesek Optickeacute slledovaacuteniacute umělyacutech družic - Co noveacuteho v astronomii - Z lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků - Noveacute knihy a publi shykace - Uacutekazy na obloze V led-

nu 1958

COllEPKAH11E

K fepMaH-OTaIBCKlI 113yQeHlIle

XpoM oc cpepbI cpl1JIbTpaMlI IlloJIl~aJ

- O 06y pKal O JJJII1He BpeMeHH

cy ruecTBoBaHHH middotcnyTHwKolli 3eMJIHl

- E OHJJepJmqKa CaMble 5IpKl1e

3Be3JJbl - B BaHblceK OnTJ1tlecshy

KOť CJIellOBaHl1ie 3a H1CcKy CTBeHshy

HblMI1 onyTHI1KaMI1 - LITO HOBoro

B aCTpOHOMHI1 - 113 HapOJJHbIX

0I6cepBaTOpJlH 111 aCTpOHOMl1tIeCshy

KI1X Kpy)KKOB - HOIBgtble (KHHJHl tf

rry6JJIII1KaUHH - 5IBJIeHI15I Ha He6e

B HHBa1pe 1958 f

CONTENTS

K Hermann-Otavskyacute Photoshygraphic Observation of the Chromosphere with the Šolcs Filters - O Obůrka About the Life-time of the Artificial Satellites - B Onderlička The Bright Stars - V Vanyacutesek OpticalObservaUon of the Arti shyficial Satellites - News in Astronomy - From Popular Observatories and Astronomishycal Clubs - New Books and Publications - Phenomena in

January 1958

STUDIUM CHROMOSFEacuteRY ŠOLCOVYacuteMI FILTRY

Dr KAREiL HERMANN-OTAVSKYacute

o použitiacute Šolcovyacutech filtrů pro sledovaacuteniacute protuberanciacute a okrajoveacute chromoshysfeacutery v Lyotově zaacutestinu (koronografem) bylo zde již několikraacutete referoshyvaacuteno Vysokou vyacutekonnostiacute při minimaacutelniacutem počtu polaroidů a snadnou lashyditelnostiacute umožnily tyto filtry tak dokonalaacute pozorovaacuteniacute uvedenyacutech zjevů na jakaacute jsme byli dřiacuteve zvykliacute jen na horskyacutech observatořiacutech Nepatrnyacute rozptyl světla danyacute naznačenou stavbou filtrů vyrovnaacutevaacute do značneacute miacutery atmosfeacuterickyacute rozptyl v niacutežině čiacutemž je vedle brilance obrazu ziacuteskaacutena i možshynost kraacutetkeacuteho osvitu Experimentace s použitiacutem různyacutech druhů polarishysačniacutech foliiacute provaacuteděnaacute v posledniacutem roce ukaacutezala zaacutesadniacute důležitost kvashylity polaroidů pro vyacutekon filtru Velmi dobře se osvědčuje folie typu HN 32 kteraacute - na rozdiacutel od dřiacuteve použiacutevanyacutech foliiacute - umožňuje ve spojeniacute s křeshymennou sadou pro 5 nebo i pro 8 A skorem vždy dobreacute pozorovaacuteniacute chromoshysfeacutery spolehlivyacute visuaacutelniacute odhad jejiacute vyacutešky nad ostře ohraničenou fotoshysfeacuterou stejně pak i zjištěniacute směru drobnyacutech vyacuteběžků ktereacute po způsobu steacutebel sledujiacute směr magnetickeacuteho siloveacuteho pole Hodnota fotografickyacutech zaacuteznamů pokulhaacutevaacute sice obvyklyacutem způsobem za visuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem při použitiacute většiacuteho měřiacutetka je však prakticky omezena jedině atmosfeacutericshykyacutemi podmiacutenkami a kvalitou negativniacuteho materiaacutelu

Popsaneacute filtry s propustiacute 5 až 10 A ukaacutežiacute sice jasnějšiacute protuberance i bez zaacutestinu na plně sviacutetiacuteciacutem Slunci nestačiacute však pro sledovaacuteniacute chromoshysfeacuterickyacutech erupciacute a filamentů na slunečniacutem disku samotneacutem V tomto přiacuteshypadě jsou totiž uvedeneacute chromosfeacuterickeacute zjevy podloženy spojityacutem inteshygraacutelniacutem světlem fotosfeacutery ktereacute je přezařuje a mohou vyniknout teprve tehdy když se dalšiacutem zuacuteženiacutem filtroveacute propusti změniacute poměr obou složek světla ve prospěch světla emisniacuteho Zpravidla se mluviacute o pozorovaacuteniacute ve středu některeacute z hlavniacutech emisniacutech čar (na př Ha) a jako vhodnaacute šiacuteře propusti se uvaacutediacute zlomek A NalIL konferenci o monokrystalech v Turshynově v červenci letošniacuteho roku byla problematika těchto užšiacutech filtrů proshydiskutovaacutena jak s autorem filtrů dr Ivanem Šolcem tak s jejich technoshylogem a spolutvůrcem Jiřiacutem Kotlerem Prveacute orientačniacute pokusy byly provedeny s prototypem uacutezkeacuteho filtru pro propust asi 1 A dalšiacute soustavshynějšiacute experimentace pak byla provaacuteděna s filtrem pro propust asi 2 A danyacutem laskavě autorovi k disposici Astronomickyacutem uacutestavem Karlovy unishyversity Vedle toho hyl jakožto raacutemeovaciacute filtr k disposici protuberančniacute filtr pro šiacuteři 5 A zhotovenyacute pro koronograf ostravskeacute Lidoveacute hvězdaacuterny Křemenneacute filtry uacutezkyacutech propustiacute zhotoveneacute ze silnyacutech křemennyacutech destishyček jsou při světlosti 3 cm značneacute dlouheacute na př filtr pro 1 A asi 30 cm pro 2 A asi 15 cm a proto je bylo třeba zpravidla nejen umiacutestit do rovnoshyběžneacuteho světelneacuteho svazku ale vypořaacutedat se takeacute s vignetacIacute pole a do jisteacute miacutery i s vergencIacute danou uacutehlovyacutem rozměrem Slunce Ukaacutezalo se že vhodnou volbou kolektivu (polniacute čočky) a přiacuteslušneacute positivniacute proiekce je to do značneacute miacutery proveditelneacute ba že by bylo lze vyjiacutet se světlostiacute optickeacuteho průchodu filtrem i podstatně užšiacute Podmiacutenkou ovšem je aby vedle hlavniacuteho objektivu byla i drobnaacute optika zobrazovaciacute poměrně kvashy

265

litniacute a nenarušovala brilanci vyacutesledneacuteho obrazu Toteacutež platiacute o systeacutemu zvětšovaciacutem kteryacute se ukaacutezal zatiacutem alespoň pro sniacutemkovaacuteniacute nezbytnyacutem

Pokusy spadaly do obdobiacute neobyčejně bohateacuteho na chromosfeacuterickeacute erupce ktereacute mohly byacutet za dobreacuteho počasiacute takřka denně sledovaacuteny často i za takovyacutech podmiacutenek kdy vyacuteškovyacute opar znemožňoval pozorovaacuteniacute proshytuberanciacute Laděniacute filtru bylo provaacuteděno sktonem miacuternou elektrickou temshyperaciacute bylo dosaženo teploty přibližně 27deg při niacutež byl sklon filtru poměrně malyacute a vyacutekon uspokojivyacute Hrubeacute laděniacute bylo provaacuteděno na chromoshysfeacuteře a protuberanciacutech nejjemnějšiacute pak na filamentech ktereacute jsou při uvedeneacute šiacuteřce propusti 2 A objektem poměrně obtiacutežnyacutem Šiacuteře propusti ovšem umožňuje současneacute velmi spolehliveacute pozorovaacuteniacute skvrn s penumbrashymi stejně takeacute integraacutelniacutech fakuliacute ktereacute lze jedniacutem hmatem na ladiciacute šroub rozeznat od fakuliacute vodiacutekovyacutech či dohasiacutenajiacuteciacutech erupcIacute Stejně lze doladit i dopplerovskyacute uacutenik u eruptivniacutech filamentů Nesmiacuterně zajiacutemaveacute a zejmeacutena pro pozorovatele protuberanciacute poučneacute je sledovaacuteniacute protuberanciacute - filamentů v bliacutezkosti okraje vše dostaacutevaacute třetiacute rozměr staacutevaacute se plasticshykyacutem a mnohaacute představa o chromosfeacuteře se doplňuje mnohaacute koriguje

Slunečniacute erupce ktereacute lze takto pozorovat s plnou rozlišovacIacute silou refraktoru jsou jedniacutem z nejzajiacutemavějšiacutech astronomickyacutech jevů Rychleacute šiacuteřeniacute požaacuteru ve většiacute či menšiacute oblasti skvrnovyacutech skupin často ve dvou i dosti vzdaacutelenyacutech skupinaacutech koordinovaně pak poměrně kraacutetkeacute stadium plneacuteho flashe na to pomaleacute či rychlejšiacute ochabovaacuteniacute jasu často doprovaacutezeneacute tvorbou eruptivniacutech filamentů ktereacute rychle narůstajiacute tmavshynou a opět mizIacute Častyacute je zjev erupciacute rekurentniacutech a v některyacutech mohutshynějšiacutech skupinaacutech skvrn z posledniacute doby bylo sledovaacuteno takřka nepřetržiteacute doutnaacuteniacute Zajiacutemavyacute je vztah malyacutech bodovyacutech erupciacute k filamentům určiteacuteho typu (loops) Přes velmi efektniacute dojem visuaacutelniacute činiacute fotografickeacute sledovaacuteniacute erupciacute dosud značneacute potiacuteže Tiacutem se lišiacute erupce podstatně od skvělyacutech a fotograficky vděčnyacutech protuberanciacute Pokusy s některyacutemi druhy filmu ktereacute měly daacutet jemnějšiacute zrno a bohatšiacute gradaci nevedly zatiacutem k ciacuteli Za použitiacute dnešniacuteho k červeneacute barvě dobře citliveacuteho filmu AgfashyIsopan-Ultra bylo za to zvoleno raději většiacute zvětšeniacute takoveacute jakeacute doshyvoluje viditelnost Světla je totiž přebytek a i při průměru Slunce kolem 15 cm lze vystačit s osvitem 150 či 125 sec Pro ochranu zraku je kontrolniacute okulaacuter zrcadlovky opatřen ještě nasazovaciacutem teplo absorbujiacuteshyciacutem sklem (Schott BG19) ktereacute umožňuje i za plneacuteho slunečniacuteho svitu nepřetržiteacute sledovaacuteniacute popsanyacutech jevů bez jakeacutekoliv uacutenavy

Dr Ivan Šolc popsal konstrukci svyacutech polarisačně interferenčniacutech filtrů zevrubně v Časopise pro fysiku (roč 1953 a naacutesL) daacutele pak i v Časopise pro optiku a jemnou mechaniku (1957)

Uspořaacutedaacuteniacute ktereacuteho bylo pro naznačeneacute orientačniacute pokusy použito je třeba považovat za provisorium Zdaacute se že jsou možnaacute dalšiacute podstatnaacute zjednodušeniacute při stejneacutem snad i při zlepšeneacutem vyacutekonu Pokusneacute sniacutemky ktereacute reprodukujeme na obaacutelce a v přiacuteloze byly pořiacutezeny na 6palcoveacutem chromatickeacutem Gajduškově koronografu

Pe31OMe - B H3CTOHmeuroH p36oTe KpOMe JlpyrHlx IBonpOCOB npřlBOllHTCH OTIH-

CaHHeuro MeToua tfIpHMeHeuroHHI5I KB3 PUOBbIX nlHTep cpepeHUHoHHO-nOJlHpH33 UHOHHbIX

CBlteTocpHU1bTpOB (I1fTCP) C nponycK3H11eM 2 A lIJ15I J1H1HHH Ha UJl5I Ha6JIOlIeuroHHH

XpoMoccpepHblx BcnblUIeK H cpHJl3MeHTOlB Ha COJlHellHOM uHCKe fTpHJlaraeMhle

OHHMKH 6b1JIHJ IIOJ1YLjeuroHbl C IICJlMOlllblO KopoHorpacpal 15 CM faHD-yrneKa KOl-OpyKshyllHIH (11f1lttraquo 2 Aacute HMeeT BpeMeuroHHbIH xapaKTep TaK -ITO B03MO)KHbl pa3rm-IHble yJy-IshyrneHHH BCJ1euroD-CTBIHe noro D-eTaJ1bHOe OIII1CaHMe npH60pa lB CTaTbe He IIpHBO~HTCH

ZusammenfassUng - Es wird unter anderem uber eXlperimentelle Anwenshydung einesneuen Prototyps des Monochromators nach Dr Ivan Šolc Turnov berichtet Dieses besteht aus 2 Stufen und erfordert nur 3 Polarisatioll1sfilter Bei einer Durchlassbreite von ungefahr 2 A um Ha konen neben gut sichtshybam Sonnenflecken zugleichauch chromospharische Eruptionen urnd Fiacutelashymente beobachtet werden Die Bauart und die Mamipulation ist ziemlich einshyfach nachdem jedoch Hoch weitere Verbesserungen zu erwarten smd wurde von einer eingehenderen Beschreibumg der Anordnumg abgesehen Die beishy I

gelegten Aufnahmen wurden am 6zolligen chromatischen Koronographen von Dipl Ing V Gajdušek Ostrau gewonnen

JAKAacute JE ŽIVOTNOST DRUŽIC ZEMĚ Dr OTO OBŮRKA

Od chviacutele kdy byl prvniacute sovětskyacute satelit uveden 4 řiacutejna 1957 na oběžshynou draacutehu okolo Země je často vyslovovaacutena otaacutezka jak dlouho budou drushyžice obiacutehat nad zemskyacutem povrchem Jde předevšiacutem o určeniacute brzdiacuteciacuteho vlivu zemskeacuteho vzdušneacuteho obalu kteryacute způsobuje klesaacuteniacute družice do nižšiacutech a staacutele hustšiacutech vrstev ovzdušiacute až se těleso rozžhaviacute a vypařiacute jako se to děje denně s miliony meteorů

Kdyby nebylo zemskeacute atmosfeacutery byla by draacutehadružicedaacutenajejiacuterychlostiacute v určiteacute vyacuteši nezaacutevisle na tvaru rozměrech a vaacuteze satelita Životnost takoveacute družice byla by neomezenaacute Tak je takeacute možno ideaacutelniacute draacutehu družice počiacutetat Při určovaacuteniacute skutečneacute draacutehy v atmosfeacuteře je však nutno přihliacutežet praacutevě k jejiacutemu brzdiacuteciacutemu vlivu kteryacute zaacutevisiacute do značneacute miacutery na ploše průřezu satelita v rovině kolmeacute ke směru letu na jeho vaacuteze i tvaru Hlavshyniacutem činitelem je však hustota atmosfeacutery

Vyacutezkum vysokeacute atmosfeacutery byl provaacuteděn v posledniacutem desetiletiacute při značneacutem počtu raketovyacutech vyacutestupů takže uacutedaje o hustotě do vyacuteše asi 160 km jsou odvozeny dosti spolehlivě z vyacutesledků měřeniacute Data pro vyššiacute vrstvy jsou velmi kusaacute a představy o poměrech ve vysokeacute atmosfeacuteře jsou založeny předevšiacutem na nepřiacutemyacutech metodaacutech vyacutezkumu a na teoretickyacutech pracech Lze řiacuteci že hustota vysokeacute atmosfeacutery klesaacute zhruba exponenciaacutelně s rostouciacute vyacuteškou nad zemskyacutem povrchem Několik dat o tak zvaneacute standartniacute atmosfeacuteře je uvedeno v tabulce

Ziacuteskaacuteniacute noveacuteho materiaacutelu předevšiacutem o hustotě vysokeacute zemskeacute atmoshysfeacutery na jehož zaacutekladě by bylo možno dosavadniacute představy opravit patřiacute praacutevě k zaacutekladniacutem uacutekolům vyacutezkumneacuteho programu umělyacutech družic Proto jsou podle dosavadniacutech předpokladů zatiacuteženy jakeacutekoliv vyacutepočty o životshynosti satelitů nejistotou o hustotě atmosfeacutery Pro vyacuteši 800 km může byacutet chyba v hustotě ovzdušiacute daacutena činitelem 10 Stejnou chybou může byacutet tedy zatiacutežen i vyacutepočet životnosti satelita kteryacute obiacutehaacute po kruhoveacute draacuteze v teacuteto vyacuteši a nebo je na eliptickeacute draacuteze při nejbližšiacutem přibliacuteženiacute k Zemi 800 kiloshymetrů vysoko V těchto vyacuteškaacutech je však životnost prakticky neomezenaacute takže sniacuteženiacute doby na desetinu by nemělo pro uskutečněniacute vyacutezkumneacuteho

267

1800 Přehled atmosfeacuterickeacuteho tlaku v zaacutevislosti na vyacutešce1

Vyacuteška nad zemiacute Tlak v milibarech 1600 Om 101325 X 108

11 019 m 22632 X 10 2

20063 m 54748 X 101 47350 m 12044 X 10deg

75895 m 24521 X 10-2 128548 m 14510 X 10-G

179954 m 61895 X 10-7

1200 314 859 m 14473 X 10-8

1400

1 r----------r-Tr-T-IT---~__ 180 roků

1000 18 roků

BOO 1

1 600 66 dn

4-00 1 6 dni

200

7000 7200 7400 7600 20 0 400 600

Vlevo oběžnaacute rychlost družic na kruhoveacute draacuteze (na ose x rychlost v mls na ose y vyacuteška nad zemiacute v km) Vpravo životniacute doba uměleacute družice Země na kruhoveacute draacuteze (na ose x poč vyacuteška v km na ose y počet oběhů resp počet dniacute) Uacutečinnost odporu ovzdušiacute je daacutena vyacuterazem mla kde m znamenaacute vaacutehuv

družice v gramech a průřez v čtverečniacutech centimetrech Pravděpodobnou žishyvotniacute dobu prvniacutech sovětskyacutech družic v různyacutech vyacutesectkaacutech udaacutevaacute čaacuterkovanaacute čaacutera Jako vyacutešku nutno brtJt nejmenšiacute vzdaacutelenost eliptickeacute draacutehy nad Zemiacute

programu družice zvlaacuteštniacuteho vyacuteznamu Z uvedeneacuteho je však zřejmeacute jak je nesnadneacute životniacute dobu družice předpovědět

Tvar draacutehy satelita je ovlivňovaacuten takeacute zploštělyacutem tvarem Země a zemshyskeacute atmosfeacutery nerovnoměrnostiacute v rozděleniacute ovzdušiacute a nepravidelnostmi zemskeacuteho gravitačniacuteho pole Takeacute tyto činitele dosud neznaacuteme a majiacute byacutet při oběhu družice zkoumaacuteny

Proto je nutno vychaacutezet při řešeniacute otaacutezek o draacuteze a životnosti družice z některyacutech zjednodušujiacuteciacutech předpokladů Při vyacutepočtech počiacutetaacuteme s kushylovou a nerotujiacuteciacute Zemiacute s kulovou souměrnou atmosfeacuterou a pravidelnyacutem gravitačniacutem polem Předpoklaacutedaacuteme že dokonale aerodynamicky stabilniacute kulovyacute satelit letiacute volně nekontrolovaně po kruhoveacute draacuteze Draacuteha je určo-

2-68

vaacutena jenom gravitačniacutem působeniacutem a axiaacutelniacutem brzděniacutem Takoveacute předshypoklady umožniacute zjednodušeniacute probleacutemu při prvniacutem přibližneacutem řešeniacute otaacutezky Je ovšem těžko řiacuteci jak vaacutežneacute chyby se při vyacutepočtech tak doshypouštiacuteme Ve skutečnosti zploštěniacute Země a atmosfeacutery vyvolaacutevajiacute perioshydickou proměnlivost v brzdiacuteciacutem uacutečinku

Nepřihliacutežiacuteme-li k brzdiacuteciacutemu vlivu ovzdušiacute je kruhovaacute rychlost satelita v jakeacutekoliv vyacutešce daacutena vzorcem v = VgR 2r J

kde 9 je zrychleniacute zemskeacute tiacuteže 981 msec~ R je poloměr Země 6370 km r je vzdaacutelenost družice od středu Země Ve skutečnosti nebude draacuteha drushyžice kruhovaacute a v brzdiacuteciacutem vzduchoveacutem prostřediacute bude nutno o změnaacutech -rychlosti a draacutehy uvažovat s ohledem na velikost a hmotu družice

Brzdiacuteciacute uacutečinek atmosfeacutery v zaacutevislosti na vyacutešce projevuje se tak že životnost satelita znaacutesobiia by se tisiacuteckraacutet při vzrůstu počaacutetečniacute vyacutešky o 150 km Pro dosaženiacute nejdelšiacute životnosti bylo by žaacutedouciacute aby se draacuteha co nejviacutece přibliacutežila kružnici se středem ve středu Země Tento požadavek nemůže však byacuteti předem zajištěn protože raketoveacute zařiacutezeniacute i vodiacuteciacute přiacuteshystroje majiacute omezenou přesnost Lze proto předpoklaacutedat že satelit je zprashyvidla uveden na eliptickou draacutehu na niacutež straacuteviacute největšiacute čaacutest sveacuteho života Pro srovnaacuteniacute vyacutehodnosti kruhoveacute draacutehy je možno uveacutest jako přiacuteklad dvě stejneacute družice o vaacuteze 100 kilogramů a průřezu jeden čtverečniacute metr Jedna obiacutehaacute po elipse kteraacute je v nejbližšiacutem miacutestě (perigeu) 500 kilometrů a v nejvzdaacutelenějšiacutem miacutestě (apogeu) 1500 kilometrů nad zemskyacutem poshyvrchem Druhaacute obiacutehaacute po kruhoveacute draacuteze ve vyacuteši 1000 kilometrů nad ZemIacute Obě družice majiacute stejnou uacutehrnnou energii Předpoklaacutedaacute se že prvniacute vyshykonaacute dvě miliardy eliptickyacutech a ještě deset milionů kruhovyacutech oběHu Družice kterou by se podařilo umiacutestit hned z počaacutetku do kruhoveacute draacutehy vykonaacutevala by 10000000000000000 oběhů

Uvažujeme-li o postupneacutem vyacutevoji tvaru draacutehy vidiacuteme že satelit začne svůj život na eliptickeacute draacuteze při ktereacute dojde vždy k značneacutemu zabrzděniacute

v pe-rigeu takže vzdaacutelenost v odzemIacute se bude při každeacutem oběhu zmenshyšovat při čemž vzdaacutelenost v perigeu zůstaacutevaacute teacuteměř konstantniacute Při tom nastaacutevaacute takeacute pomalaacute rotace hlavniacute osy elipsy avšak na tento uacutečin neniacute nutno při jednoducheacute uacutevaze braacutet zřetel Postupnyacutem zmenšovaacuteniacutem vzdaacuteshylenosti družice v apogeu bude se draacuteha postupně měnit v teacuteměř kruhovou a přejde daacutele ve spiraacutelu

Postupnyacute vzrůst hustoty ovzdušiacute a zvyacutešeneacute brzděniacute satelita způsobuje jeho sestup do nižšiacutech hladin atmosfeacutery nezpomaluje však jeho rychlost jak by mohlo byacutet očekaacutevaacuteno naopak jeho rychlost staacutele roste Asi poloshyvina potenciaacutelniacute energie je spotřebovaacutena k přemaacutehaacuteniacute brzděniacute druhaacute poshylovina zvyšuje kinetickou energii družice Vzrůst rychlosti způsobuje pak zkraacuteceniacute oběžneacute doby Tento vyacutevoj nepokračuje však neomezeně Rychshylost dosahuje maxima ve vyacuteši asi 160 kilometrů a potom rychle klesaacute Je pravděpodobneacute že od teacuteto vyacuteše bude již oběhů velmi maacutelo takže žishyvotniacute doba satelita je prakticky daacutena dobou jeho existence nad touto vyacutešIacute

Jakaacute bude životnost prvniacutech sovětskyacutech družic Jak vyplyacutevaacute z grafu je doba života družic přiacutemo zaacutevislaacute na vaacuteze tělesa a nepřiacutemo uacuteměrnaacute jeho průřezu Podle parametrů oběžnyacutech drah obou sovětskyacutech družic lze předshypoklaacutedat že prvniacute se udržiacute na draacuteze aspoň několik měsiacuteců a druhaacute možnaacute dva nebo i viacutece roků než skončiacute sveacute oběžneacute draacutehy a shořiacute v atmosfeacuteře

269

NEJJASNĚjšiacute HVĚZDY DR BEDŘICH ONDERLIČKA

V minulosti bylo Pořiacutezeno již mnoho seznamů jasnyacutech hvězd ktereacute však nebyly podlo-ženy přesnyacutemi fotoelektrickyacutemi měřeniacutemi Nedaacutevno

xuveřejnil H L Johnson z Lowellovy observatoře novyacute seznam 50 nejshyjasnějšiacutech hvězd severniacute i jižniacute oblohy uspořaacutedanyacutech podle visuaacutelniacutech velikostiacute V naacutesledujiacuteciacute tabulce 1 přinaacutešiacuteme hvězdy Johnsmiddotonova seznamu V jednotlivyacutech sloupciacutech je uvedenO pořadoveacute čiacutesio- označeniacute hvězdy souřadnice k ekvinolkciu 1900 spektrum a třiacuteda sviacutetivosti podle yershykeskeacuteho třiacuteděniacute (Morgan-Keenan) visuaacutelniacute (V) a modraacute (B) hvězdnaacute velikost ve fotometrickeacutem systeacutemu Johnsonově konečně v dalšiacutech dvou sloupciacutech je uvedena vzdaacutelenost v parseciacutech (r) a visuaacutelniacute absolutniacute velishykost (Mv)) odvozeneacute autorem tohoto člaacutenku z různyacutech moderniacutech určenIacute U některyacutech hvězd je v posledniacutem sloupci jmeacuteno Jsou-li hodnoty V B a M v zaacutevorce znamenaacute to že pHslušnaacute hvězda je dvojnaacutesobnaacute nebo viacutecenaacutesobnaacute při čemž hvězdneacute velikosti se vztahujiacute na celkovou jasnost Je-li u pořadoveacutehO čiacutesla hvězdička značiacute to že Ik přiacuteslušneacute hvězdě jsou v tabulce poznaacutemky

Yerlkeskaacute spektraacutelniacute klasifikace je dvojrOzměrnaacute Piacutesmeno a arabskaacute čiacuteslice označujiacute spektraacutelniacute třiacutedu (t jekvivalent barvy a teploty) stejně jako v klasifiJkaci harvardskeacute nebo mont-wilsonskeacute Řiacutemskaacute čiacuteslice oznashyčuje t zv třiacutedu sviacutetivosti V je hlavniacute posloupnost IV jsou podobři III obři II jasniacute obři lb nadobři Ia velmi jasniacute nadobři V klasifikaci montshywilsonskeacute odpoviacutedaacute tedy třiacutedě sviacutetivosti V označeniacute d (trpasliacutek) a třiacutedě III označeniacute 9 (obr)

Fotometrickyacute systeacutem Johnsonův je třiacutebarevnY Použiacutevaacute jasnosti vishysuaacutelniacute (V) efektivniacute vlnovaacute leacuteka 5500 A) modreacute (B) 4300 A) a ultrashyfialoveacute (U 3730 Aacute) Tento systeacutem se opiacuteraacute o přesnaacute fotoelektrickaacute měshyřeniacute velkeacuteho počtu hvězd nejrůzněišiacutech fysikaacutelniacutech vlastnostiacute takže je přesně a jednoznačně definovaacuten Zdaacute se že tiacutem to systeacutemem bude nahrashyzen dosud užiacutevanyacute mezinaacuterodniacute systeacutem visuaacutelnkh a fotografickyacutech jasshynostiacute (IPvJ lPg)) Pokud bude vyžadovaacutena velkaacute přesnost Velikosti u Johnsonova systeacutemu odpoviacutedajiacute přibližně visuaacutelniacute a fotografickeacute jasshynosti mezinaacuterodniacuteho systeacutemu avšak na rOzdiacutel od lPg je u Bodfiltrovaacuteno veškereacute zaacuteřeniacute pod 3800 A což je podstatneacute pro jednoznačnou definici těmiddotchto modryacutech či fotografickyacutech jasnostiacute Rozdiacutel jasnostiacute B-V je obvyklyacute barevnyacute index

K určeniacute vzdaacutelenostiacute a absolutniacutech jasnostiacute hvězd našeho seznamu byly použity různeacute metody Trigonometrickeacute paralaxy se uplatňujiacute jen u nejbližšiacutech objektů U vzdaacutelenějšiacutech převlaacutedajiacute paralaxy spelktroskoshypickeacute (Yerkes Victoria Mt VTilsomiddotn) a dynamickeacute Rovněž bylo použitO přiacuteslušnosti k hvězdokupaacutem o znaacutemeacute vzdaacutelenosti Mezi 50 nejiasněišiacutemi hvězdami jsou 3 členoveacute asmiddotociace Orimiddoton ( (J e n jedna hvězda z jaacutedra pohyboveacute hvězdokupy Ursa Major (e DMa) a dva pravděoodobniacute členoveacute proudu Scorpio-Centaurus ((J Cru Sco) U vzdaacuteleněJšiacutech hvězd bylolX

nutno přihliacutežet k absorpci ve vztahu mezi vzdaacutelenostiacute a absolutniacute jasshy

Sky and Telescope Vol 16 No 10

270

Tabulka 1

C Hvězda o Sp V B Mv Jmeacuteno

1~ a CMa 6h41m -16deg35 A1V -143 - 143 266 +145 Sirius 2 a Car 6 22 -5238 FOla -073 -058 110 -60 Gancpus 3 a Cen 14 33 -6025 G2V (-027) (+039) 133 (+41) 4 a Boo 14 11 +1942 K2IIIp -006 +117 11 -03 Aľcturus

5 a Lyr 1834 +384l AOV +004 +004 81 +05 Vega

6 a Aur 5 09 +45 54 G5III+GOIII (+009) (+089) 14 (-07) Caipella 7 3 Oori 5 10 - 8 19 B8Ia +015 +011 400 -82 Rigel 8 a CMi 7 34 + 5 29 F5IVV +037 +078 348 +27 Procyoll1 9 a Eri 1 34 -5745 B3V +0 53 +037 24 -15 A chernar

10 3 Cen 13 57 -59 33 BO5V 0(6) (+045) 63 (-35)

11 a Ori 5 50 + 7 23 M2Iab +07 +26 150 -53 Hetelgeuse 12 a Aqn 19 46 + 8 36 A7IV V +880 +102 50 +23 Altair 13 a Tau 4 30 +16 18 K5lI1 +085 +237 20 -06 Aldebaran 14 a Cru 12 21 -6233 BO5V (+087) (+063) 90 (-40) 15 a Seo 16 23 -26 13 MlIb +098 +278 113 -52 Antares 16 a Vir 17 a PsA

13 20 22 52

-10 38 ~30 09

B1V A3V

(+100) (+077) 63 +116 +125 B9

(-31) +195

8pica FomalhaJUlt

18 fl Gem 7 39 +28 16 KOlII +116 +217 11 +10 PoUux 19 a Cyg 20 38 +4453 A2Ia +126 +135 290 -62 Deneb 20 (3 Cru 12 42 -5909 BO5IV +131 +108 115 -41

21t a L eo 10 03 +12 27 B7V +136 +125 21 -03 Reg uJus 22 I CMa 6 55 - 28 50 B 2II +149 +132 140 -45 23 a Gem 7 28 +3206 A1V+Altm lt+159) (+163) 14 (+09) Castolr 24 A Seo 17 27 -37 02 BIV +162 +139 80 -29 25 y Ori 5 20 + 6 16 B2II1 +164 +141 100 -34

26 fl T am 3 20 +28 31 B7II1 +165 +152 44 -16 27 (3 Car 9 12 -69 18 AOIII +165 +165 32 -09 28 y Cru 12 26 -5633 M3II +167 +3 20 66 - 24 29 e Ori 5 31 - 116 BOla +170 +152 400 -70 30 a Gru 22 02 -4727 B6V +175 +161 28 -05

31 t Ori 5 36 -200 095Ib lt+178) (+157)4-00 (--67) 32 I UMa 12 50 +M 33 AOp +178 +176 24 -01 33 y Vel 8 06 -4703 08 +WN7 (+180) lt+156)200 (-40) 34 a Per 3 17 +49 30 F5Ib +180 +228 140 -42 35 a UMa 10 58 +62 17 KOlII (+180) (+286) 24 (-01)

36 I SgI 18 18 ~34 26 B9IV +182 +1 78 42 -13 37 o CMa 7 04 -26 14 F 8Ia +184 +250 300 -60 38 7] UMA 13 44 +49 49 B3V +187 +167 48 -16 39 ) Seo 17 30 -42 56 FoI-II +187 +224 110 -35 40 (3 Aur 5 32 +4456 AOp (+190) (+193) 20 (+04)

41 o Vel 8 42 -54 21 A2V +192 +195 19 +05 42 yGem 6 32 +1629 AOIV (+193) lt+193) 25 (-01) 43 a TrA 16 38 -68 51 K 2III +193 +134 30 -05 44 a P av 20 18 -5703 B2V +196 +176 72 -2 LI

45 fl CMa 6 18 -17 54 BlIl-III +197 +174 190 -45

461 I Caľ 8 20 --59 11 KO+B (+197) lt+310)100 lt-31) 47 a H y a 9 23 -814 K 3III +198 + 342 40 -10 48 a Ari 2 O + 22 59 K2lI1 +200 +3 15 24 +01 49 a UMi 1 23 +88 46 F8Ib +201 +261 140 -38 Polaacutenka 50 fl UMi 14 51 +74 34 K4III +202 +349 30 -04

271

Tabulka 2

n Třiacuteda sviacutetivosti n Mv n nI I I I I

gt +300 II V (do GO) 16 lt -5 8 lt 20 11 + 300 až - 300 21 V (od G1) 1 -5 a ž O 31 20 až 50 16

lt -300 18 IV 6 gt0 II 51 až 100 8 III 13 gt 100 15 II 4

lb l a 10

nostiacute Absorpce byla určovaacutena převaacutežně z barevnyacutech - excesů v soustavě Johnsonově v Orionu bylo přihleacutecL1uto k anomaacutelniacute absorpci zjištěneacute Sharplessem Některeacute dalšiacute podro-bnosti najdeme v poznaacutemkaacutech k tab 1 Důležiteacutemu probleacutemu určovaacuteniacute vzdaacutelenostiacute a sviacutetivostiacute hvězd s obecneacuteho hledislka se budeme věnovat v jineacutem člaacutenku

Letmaacute prohliacutedka tabulky 1 ukazuje že mezi 50 nejjasnějšiacutemi hvězdami je poněkud viacutece hvězd jižniacute polokoule (viz tab 2 kde n značiacute počet hvězd v přiacuteslušneacute skupině) Daacutele vidiacuteme z tab 2 že vIacuteltCe než 50 všech hvězd jsou obři a nadobři Pouze nejbližšiacute hvězda (lX Cen) patřiacute mezi trpasliacuteky pozdějšiacuteho typu než GO Z 16 hvězd hlavniacute posloupnosti do GO je 8 typu B 7 typu A a jedna je hvězda Wolf-Rayetova Pokud jde o absolutniacute jasnost plneacute tři čtrtiny hvězd jsou jasnějltšiacute než om (což odpoviacutedaacute hvězshydaacutem o stomiddotnaacutesobku sviacutetivosti Slunce) Četnosti hvězd podle vzdaacutelenostiacute konečně ukazujiacute že jasneacute hvězdy jsou v nejrůznějšiacutech vzdaacutelenostech což je důsledlkem velkeacuteho rozptyluabsolutniacutech jasnostiacute Vcelku je možno řiacuteci že nejjasnějšiacute hvězdy oblohy tvořiacute soubor naprosto netypickyacute pro hvězdnou p~opulaci z okoliacute Slunce Hvězdy absolutně jasneacute (obři) jsou preferovaacuteny proti absolutně slabyacutem hvězdaacutem (trpasliacutekům) Podobneacute vyacuteběroveacute middotefekty i když ne vždy tak drastickeacute je třeba vždy braacutet v uacutevahu vybiacuteraacuteme-li hvězdy podle zdaacutenliveacute jasnosti

Poznaacutemky k tabulce 1

1 Visuaacutelniacute dvojhvězda oběžnaacute doba P = 50 let středniacute vzdaacutelenost a = 76 Průvodce znaacutemyacute biacute1lyacute trpasliacutek (spektrum wA5) maacute zdaacutenlivou jasnost V = 87m absolutniacute jasnost M = 1l6m

3 VisUaacutelniacute dvojhvězda P =80 leta = 176 Hlavniacute složka G2V V = OOlm M = 44m iPrůvodoe K1 V = 138m M = 58m K soustavě patřiacute ještě slrubyacute průvodce 11m sp M vzdaacutelenyacute přes 20 (Proxima CentaUri) kteryacute maacute s dvojhvězdou společnyacute rpohyb v prostoru

6 Spektroskopickaacute dvojhvězda měmiddotřenaacute teacutež interferometrem jako dvojhvězda visuaacutelniacute P = 104d a = 085 astro jedn Hlavni hvězda G5lII) V == O73m M = -Olm Průvodce GDlII V = 098 M = 02

7 Jedna middotz nejsviacuteUvějšich znaacutemyacutech hvězd Je zajiacutemaveacute že mezi nadobry v asociaci Orion maacute nejpozdnějšiacute spektrum Podobnaacute situace je v nedaacutevno objeveneacute vzdaacuteleneacute a sociaci OB-Ihvězd v Labuti kde nejsvRivějši člen (M = -85m) maacute takeacute nejpozdnějšiacute spektrum Rigel maacute průVodce B9 V = 67m ve vzdaacutelenosti 951 Tento průvodce je velmi těsnou dvojhvězdou visuaacutelniacute (obě složky jsou stejneacute jasnosti V = 74m M = -09m) a rovněž byl zjištěn jako dvojhvězda spektroskopickaacute o periodě 99d Neniacute však znaacutemo kteraacute z obou těsnyacutech visuaacutelniacutech slložek je tOUlto spektroskopickou dvojhvězdou

8 Visuaacutelniacute dvojhvězda P = 41 let a = 45 Průvodce je znaacuteJnyacutebiacutelyacute trpasliacutek V = 107m M = 13Om

272

10 Visuaacutelniacute dvojhvězda Hlavniacute slož-ka V = 072m lťl = -34m PrůVodce VB vzdaacutelenosti 1 maacute jasnost V = 392m M = -02m

11 Visuaacutelniacute jasnost se měniacute od 04m do 1Om v periodě 57 let 13 Ve vzdaacutelenosti 31 maacute visuaacutelniacuteho prtlvodce sp M2) V = 13m M = 11m 14 Visuaacutelniacute dvojhvězda Hlavniacute složka BO5V) V = l41m M = -35m Prtlshy

vodce ve vzdaacutelenosti 5 Bl V = l88m M = -3Om K soustavě patřiacute

ještě průvodce B5 ve vzdaacutelenosti 89 V = 497m M = -Olm 15 Visuaacutelniacute dvojhvězda Hlavniacute složka Ml lb) V = 1OOm M = - 52m Průshy

vodce ve vzdaacutelenosti 3 Bl V) V = 515m M = -lOm Zatiacutem co absolutniacute jasnost Antara je urČoena poměrně dobře jeho vzdaacutelenost je meacuteně jistaacute neboť mezihvězdnaacute absorpce v teacuteto oblasti velmi koliacutesaacute Barevnyacute exces Ž)haveacutelho průvodce z něhož by ibylo možno odvodit absorpci spolehlivěji

nebylo možno dosud určit pro bliacutezkost jasneacute složky 16 Sipektroskopickaacute a zaacuteroveň zaacutekrytovaacute dvojhvězda o maleacute amplitudě Absoshy

lutniacute jasnost složek -27m a -l8m perioda 4Od 21 Sdiacuteliacute srpolečnyacute Ipohyb s družiciacute VB vzdaacutelenosti 176 sp K2) V = 79m) M =

63m kteraacute maacute opět bliacutezkeacuteho průvodce (3 13m sp_ asi Ml) 22 Visuaacutelniacute dvojhvězda průvodce ve vzdaacutelenosti 8 V = 9m M = 4m 23 Znaacutemaacute šestinaacutesobnaacute soustava V talb 1 je uvedena cBlkovaacute jasnost visuaacutelniacute

dvojice AB Draacuteha teacuteto dvojice byla v minulyacutech letech často studovaacutena Ježto relativniacute JgtohYJb je nyni poměrně ryohlyacute obě složky jsou v hliacutezkosti periastra Přes četnaacute a velmi přesnaacute měřeniacute neniacute draacuteha dosud zcela sposhylehlivě určena Dvě moderniacute pozorovaacuteniacutem velmi dohře vyhovujtciacute draacutehy vypočetli Muller (1955) P = 511 let a = 74 a Rabe (1956) P = 420 let a = -63 Jednotliveacute složky jsou A A1V) V = 196m M = 13m je to spektroskopickaacute dvojhvězda o periodě 29d B Am (t j spBktrum třiacutedy A s neobvykle silnyacutemi kovovyacutemi čarami) V = 294m M = 23m je to rovněž spektroskopickaacute dvojlhvě2da o periodě 92d Třetiacute visuaacutelniacute složka ve vzdaacutelenosti 73 od dvojice AB je zaacutekrytovaacute dvojhvězda YY Gem jejiacutež složky jsou dva trpasliacuteci MO o rubsolutniacutech jasnostech 9lm Celkovaacute zdaacutenlivaacute jasnost V = 907m amplituda je 05m perioda 0 8d

28 Visuaacutelniacute průvodce A2) V == 67m ve vzdaacutelenosti 15 31 Visuaacutelniacute dvojhvězda Hlavniacute hvězda 095 lb) V = 192m M = -65m

Průvodce ve vzdaacutelenosti 25 B3 V = 406m) M = --43m Třetiacute složka ve vzdaacutelenosti 58 V = 99m M = 18m

33 Vzdaacutelenost velmi nBjistaacute odpoviacutedajiacuteciacute průměrneacute 3Jbsolutniacute jasnosti hvězdy 08 a hvězdy Wolf-Rayetovy y Vel je spektroskopi-ckaacute dvojhvězda Předshypoklaacutedaneacute absOlutniacute jasnosti složek M (08) = - 45m M (W) = -35mbull

35 Visuaacutelniacute dvojhvězda P - 44 let a = 06 Hlavniacute slo~ka KOlII V = 187m M = OOm průvodce V = 481m M = 29m

37 Radiaacutelni rychlost ppoměnnaacute 40 Zaacutekrytovaacute dvojhvěZda P = 4Od amplitUlda Olm Hlavniacute složka M

1lm průvodce M = 12m 41 Visuaacutelniacute dvojhvězda Hlavniacute složka V = 194 m M = 05m Průvodce ve

vzdaacutelenosti 3 V = 64m M = 5Om Společnyacute pohylb s touto dvojiciacute sdiacuteliacute dallšiacute slabaacute dvojice (11m a 12m 4) vzdaacutelenaacute od prvniacute amp9

42 Dvojhvězda sice visuaacutelně nerozloženaacute astrometricky SB však projevuje oběžnyacute pohYlb těžiště světla obou složek P eTioda je 6 let poloosa3bsoJutniacute draacutehy jasnějšiacute složky je I8si 005 což je 125 astr jedno

44 Spektroskopickaacute dvojhvězda P = 1l8d 45 Proměnnaacute typu (3 Canis Majoris perioda 6h rozmeziacute změn radiaacutelniacute rychshy

losti 12 km s a 6 kms amplituda jasnosti 003m 46 Spektraacutelniacute dvojhvězda 49 Visuaacutelniacute dvojhvězda Prtlvodce ve vzdaacutelenosti 18 V = 88m Fl) M =

3Om Hlavniacute složka je jednak cefeidou o periodě 4Od jednak spektroskopickou dvojhvězdou o periodě 30 let

273

OPTICKEacute SLEDOVAacuteNIacute UMĚLYacuteCH DRUŽ1C Dr V LAD I Mf R V A N Yacute S E K k andidaacutet fys-mat v ěd

Otaacutezka techniky optickeacuteho sledovaacuteniacute umělyacutech družic vyvstala do poshypřediacute ihned po vypuštěniacute prvniacute sovětskeacute družice v řiacutejnu 1957 Již dřiacuteve bylo jasno že to neniacute probleacutem snadno řešitelnyacute neboť až dosud nebylo nikdy třeba určovat polohu tělesa na obloze - vyjma meteorickyacutech stop - ktereacute by mělo zdaacutenlivyacute pohyb mezi hvězdami mnohonaacutesobně většiacute než je samotnyacute denniacute pohyb oblohy

Vzhledem k maleacute jasnosti menšiacute prvniacute družice kteraacute neniacute většiacute než 5m nelze použiacutet běžnyacutech metod Nelze na přiacuteklad použiacutet ani normaacutelniacutech metod pro ziacuteskaacuteniacute fotografickyacutech posic malyacutech planet nebo slabyacutech komet neboť pohyb je tak rychlyacute že se stopa družice nezachytiacute Nutno naleacutezti tedy takoveacute způsoby pozorovaacuteniacute ktereacute by za těchto dosud nezvyklyacutech podmiacuteshynek daly dostatečně přesně polohu objektu na obloze v určityacute okamžik

Uacutekolem optickeacuteho sledovaacuteniacute uměleacute družice je stanovit rektascensi a deshyklinaci objektu v určiteacutem okamžiku pozorovaacuteniacute jehož middotčas musiacute byacutet stashynoven s naacuteležitou přesnostiacute kteraacute by odpoviacutedala přesnosti s jakou je určena poloha Až dosud nikdo nemaacute dostatek zkušenostiacute na zaacutekladě kteryacutech by mohl navrhnout určitou metodu a proto i v tomto člaacutenku neniacute snad obsažen předpis podle něhož by se mělo pozorovaacuteniacute provaacutedět Ani to neniacute přesnyacute naacutevod jakyacute byl vydaacuten pro sovětskeacute stanice pro sledoshyvaacuteniacute družic kteryacute vyžaduje předevšiacutem dosti velkeacuteho počtu spolupracovshyniacuteků a pochopitelně i přiacutestrojoveacuteho vybaveniacute jež zatiacutem nemaacuteme všude k disposici Jde zde pouze o jistyacute přibližnyacute naacutevrh podle ktereacuteho si naši amateacuteři již sami upraviacute pozorovaciacute metodu tak jak jim bude nejleacutepe vyhovovat

Minimaacutelniacute požadovanaacute přesnost polohy je 05 až 1deg a tomu odpoviacutedashyjiacuteciacute přesnost časovaacute 05 vteřiny Je jisteacute že čiacutem je přesnost většiacute tiacutem leacutepe leč však pro začaacutetek i tyto hranice přesnosti nejsou natolik velkeacute aby k jejich dodrženiacute nebylo třeba pozorovatelskeacute praxe

Metody pozorovaacuteniacute umělyacutech družic je možno rozdělit na 1 Visuaacutelniacute sledovaacuteniacute velkou skupinou pozorovatelů pomociacute optickeacute

barieacutery 2 Visuaacutelniacute sledovaacuteniacute družice a nosneacute rakety jednotlivyacutemi pozorovateli

nebo malou skupinou pozorovatelů 3 Fotografickeacute sledovaacuteniacute nosneacute rakety 4 Fotografickeacute sledovaacuteniacute uměleacute družice Probereme si jednotliveacute metody a možnost_jejich realisace li naacutes Metoda optickeacute barieacutery tkviacute v tom že většiacute počet pozorovatelů (většiacute

než 8) v době očekaacutevaneacuteho průchodu družice poledniacutekem nebo přiacuteslušnyacutem vertikaacutelem sleduje paacutes oblohy jehož šiacuteřka je daacutena zornyacutem polem užityacutech dalekohledů a deacutelka počtem pozorovatelů Střed paacutesu je v azimutu a vyacutešce předpoklaacutedaneacuteho průchodu družice což však byacutevaacute udaacuteno s přesnostiacute zprashyvidla menšiacute než 5deg u hrubyacutech posic byacutevaacute rozsah dokonce 20D Tudiacutež jebull

nutno obsadit paacutes nejmeacuteně o deacutelce asi 40deg (minimaacutelně 10deg) Barieacutera musiacute byacutet vytvořena tak aby se zornaacute pole jednotlivyacutech pozorovatelů vzaacutejemně překryacutevala a to v přiacutepadě že chceme šetřit s počtem pozorovatelů shyalespoň 1~ pole jinak i viacutece Touto podmiacutenkou je daacuten i druh použitelnyacutech

274

dalekohledů Hlavniacute zaacutesada je aby přiacutestroj měl pokud možno velkeacute zorneacute pole U naacutes k tomu uacutečelu je nejvhodnějšiacute malyacute binokulaacuterniacute dalekohled o průměru objektivu 8 cm a zvětšeniacute 10kraacutet jehož zorneacute pole je asi 6deg Maacute jisteacute vyacutehody i proti přiacutestrojům použiacutevanyacutem na řaacutednyacutech staniciacutech pro sledovaacuteniacute družic ježto hranolovyacute systeacutem daacutevaacute obraz vzpřiacutemenyacute stranově nepřevraacutecenyacute takže orientace na mapce je snadnaacute Mimo to v jednom okulaacuteru lze osvětlit zaacuteměrnyacute křiacutež nebo kruh Přiacutestroje byly před neshymnoha měsiacuteci snadno dosažitelneacute a četneacute naše lidoveacute hvězdaacuterny je vlastniacute Meacuteně vhodnyacute je již znaacutemyacute Somet-Binar kteryacute maacute podstatně lepšiacute kvashy

litu obrazu avšak polovičniacute zorneacute pole Vhodneacute jsou i normaacutelniacute triedry - pokud jsou upevněny na nějakeacutem stativu

V SSSR USA a Japonsku jsou vyraacuteběny speciaacutelniacute dalekohledy pro sleshydovaacuteniacute družic U některyacutech je zorneacute pole až 11deg Cena jednoho kusu podle nabiacutedky japonskeacuteho dodavatele je kolem 550 Kčs Tyto přiacutestroje jsou umiacutestěny na maleacutem stativu kde lze nastavit libovolnyacute uacutehel vzhledem k vodorovneacutemu zrcaacutetku ktereacute vrhaacute obraz oblohy do objektivu A tiacutem se dosaacutehne přiacuteznivaacute poloha pro pozorovatelovo oko Prozatiacutem však tyto přiacuteshystroje nemaacuteme k disposici ve většiacutem měřiacutetku

Vytvořeniacute barieacutery pokud Je k disposici jen maleacute pozorovaciacute proshystranstviacute je možneacute tiacutem že jednotliveacute přiacutestroje se nastaviacute zkusmo tak aby se hliacutedanaacute pole překryacutevala Prvniacute přiacutestroj je nastaven na pravděshypodobnou vyacutešku ve vhodneacutem azimutu dalšiacute naň pak navazujiacute aby se barieacuterou kryl co možnaacute největšiacute paacutes nad zaacutekladniacutem a pod zaacutekladniacutem polem Rozsah je daacuten počtem pozorovatelů přiacutepadně přiacutestrojů Jestliže použijeme přiacutestrojů o zorneacutem poli 6deg a krytiacute bude 18 pole pak na rozsah 20deg potřebujeme 8 pozorovatelů Poměrně nejdokonaleji vytvořiacuteme barieacuteru pomociacute zaacuteměrneacuteho bodu miry

Je to slabě sviacutetiacuteciacute 35voltovaacute žaacuterovka opatřenaacute červenyacutem krytem nebo natřenaacute červenyacutem acetonovyacutem lakem Žaacuterovka je upevněna na vysokeacute tyči nebo stožaacuterku dlouheacutem 6 až 7 metrů (podle možnosti i viacutece) Pak pozorovatel kteryacute bude miacutet v určiteacute vzdaacutelenosti od tyče zaměřen dalekoshyhled na slabě zaacuteřiacuteciacute žaacuterovku bude miacutet v zorneacutem poli určitou čaacutest oblohy jejiacutež zenitovaacute vzdaacutelenost bude tiacutem většiacute čiacutem je většiacute jeho vzdaacutelenost od tyče Je-li vyacuteška tyče H) vyacuteška přiacutestroje nad zemiacute b a vzdaacutelenost přiacuteshystroje od tyče a) je vyacuteška středu zorneacuteho pole nad obzorem daacutena jednoshyduchou rovniciacute

tgh = H-b a

Jelikož maacute smysl pozorovat až do zenitovyacutech vzdaacutelenostiacute 70deg pak nejshyvzdaacutelenějšiacute přiacutestroj by byl umiacutestěn asi 15 m od tyče 6 m vysokeacute pokud přiacutestroj by byl asi 1 m nad zemiacute Postačilo by tedy rovneacute prostranstviacute asi 30 metrů v průměru kolem tyče a pevně v zemi umiacutestěneacute značky pro postaveniacute přiacutestrojů v hlavniacutech směrech t j v poledniacuteku v prvniacutem vertishykaacutelu a ve dvou směrech dalšiacutech t j SZ-JV a JZ-SV Po technickeacute straacutence nutno miacutet na paměti že při malyacutech zenitovyacutech vzdaacutelenostech budou pozorovateleacute natlačeni na sebe což může působit jisteacute obtiacuteže při umiacutestěniacute přiacutestrojů V takovyacutech přiacutepadech je možno zaacuteměrnyacutech tyčiacute postavit několik na přiacuteklad na prostranstviacute 16 X 16 m by 8 tyčiacute umiacutesshytěnyacutech jednak v roziacutech jednak v polovině každeacute strany čtverce umožnilo

275

velkeacutemu počtu pozorovatelů aby dokonale pokryli velkou čaacutest oblohy Varianty tohoto zařiacutezeniacute mohOu byacutet různeacute zaacuteležiacute toliko na vynaleacutezavosti a možnostech našich amateacuterů

V okamžiku spatřeniacute družice kteraacute se jeviacute jako hvězda pohybujiacuteciacute se rychle zornyacutem polem zapamatuje si pozorovatel co možnaacute nejpřesněji draacutehu mezi hvězdami v zorneacutem poli Rychlost objektů je 05- 15deg za vteřinu

Při průchodu snadno zapamatovatelnyacutem miacutestem (na přiacuteklad spojniciacute dvou jasnějšiacutech hvězd) zaznamenaacute pozorovatel čas a to na chronografu nebo pomociacute stopek V přiacutepadě že nemaacute k disposici ani stopky je nutno čas hlaacutesit zapisovateli čiacutemž se ovšem zhoršuje poněkud kvalita časoveacuteho zaacuteznamu Pokud je pozorovatel zkušenyacute a přiacutestroj snadno ovladatelnyacute může se pokusit družici sledovat a na jejiacute draacuteze zaznamenat několik poloh vyacuteše naznačenyacutem způsobem

K zakresleniacute je třeba zaacutesadně užiacutevat Bečvaacuteřova Atlasu Coeli kteryacute je světovou standardniacute pomůckou Jako dalšiacute pomocneacute mapy je možno použiacutet Michajlovova atlasu kteryacute teacutež vlastniacute četneacute naše lidoveacute hvězdaacuterny a amashyteacuteři Během pozorovaacuteniacute kontrol ujeme čas československyacutem časovyacutem signaacuteshy

lem kteryacute je vysiacutelaacuten po celyacutech 24 hodin několika stanicemi a snadno zachytitelnyacute po celeacutem uacutezemiacute staacutetu Nemaacuteme-li vhodnyacute přijimač kontroshylujeme použiacutevanyacute časoměr co nejčastěji normaacutelniacutemi rozhlasovyacutemi sigshynaacutely

Dobře zapracovanaacute skupina pozorovatelů může vytvořit barieacuteru ktereacute průchod družice neunikne Zaacuteležiacute velmi na vhodně voleneacutem azimutu bashyrieacutery a pochopitelně na cviku pozorovatelů

V přiacutepadě že neniacute možno ziacuteskat dostatek pozorovatelů kteřiacute by zeshyjmeacutena v ranniacutech hodinaacutech dochaacutezeli na stanici pak je možneacute pokusit se ziacuteskat řadu spolupracovniacuteků kteřiacute by pozorovali samostatně Je ovšem jisteacute že tato metoda roztroušenyacutech pozorovatelů nemůže byacutet tak uacutečinshynaacute jako skupinoveacute pozorovaacuteniacute Nicmeacuteně kdyby po celeacutem uacutezemiacute staacutetu sŮustavně pozorovalo 100 pozorovatelů je velkaacute pravděpodobnŮst že něshykolik pozorovaacuteniacute bude uacutespěšnyacutech a tiacutem je v podstatě uacutečelu dosaženo V přiacutepadě že dodaneacute efemeridy budou dostatečně přesneacute pak i jednotshyliviacute pozorovateleacute budou miacutet zaručenyacute uacutespěch Metoda praacutece je v tomtŮ přiacutepadě stejnaacute ovšem těžko lze vytvořit barieacuteru Zde nutno počiacutetat s viacutece meacuteně naacutehodnyacutem rozloženiacutem hliacutedanyacutech poliacute ktereacute při velkeacutem počtu pozŮshyrovatelů se mohou dosti dobře překryacutevat

Do pozorovaciacuteho prŮtŮkolu je nutno zapsat naacutezev pozorovaciacute stanice zeměpisnou polqhu (na 01) jmeacutena pozorovatelů a jmeacuteno vedouciacuteho čas průchodu ve světoveacutem čase rektascensi a deklinaci podle Bečvaacuteřova atlasu Uacutedaje ihned zašleme na Lidovou hvězdaacuternu na Petřiacuteně kteraacute zpraacutevy sbiacuteraacute a maacute za uacutekol organisovat pozorovaacuteniacute družic na našich lidoshyvyacutech hvězdaacuternaacutech

Sledovaacuteniacute nŮsneacute rakety - pokud se bude opakovat toteacutež co u prvniacute družice - že nosnaacute raketa je po velmi glouhou dobu pozorovatelnaacute poushyhyacutem okem - je mnohem snazšiacute Každyacute kdo maacute jen trochu znalosti o hvězdshyneacuteobloze může vykonat řadu cennyacutech pozorovaacuteniacute bez jakyacutechkoli zvlaacuteštshyniacutech pomůcek

Podle dosavadniacutech zkušenostiacute se zdaacute že mnohem cennějšiacute jsou fotografie

276

normaacutelniacutemi stabilniacutemi komorami Stopa rakety se snadno zachytiacute každou komorou o světelnosti alespoň 1 45 na dostatečně citlivou emulsi Aby se však využilo přesnosti fotografickeacuteho zaacuteznamu je třeba předevšiacutem omezIt zachycenyacute uacutesek draacutehy časově tak že objektiv odkryjeme jen na několik vteřin v okamžiku kdy jsme si jisti že objekt je v zorneacutem poli aparaacutetu Začaacutetek i konec exposice je nutno znaacutet s velkou přesnostiacute alespoň 01 sec raději však o řaacuted většiacute t j 001 sec Ideaacutelniacute je zařiacutezeniacute kdy odkrytiacute i zakrytiacute objektivu je automaticky zaznamenaacuteno na chronograf

Je možno teacutež postupovat opačnyacutem způsobem t j trvale otevřenyacute objektiv v době přeletu nosneacute rakety na okamžik zavřiacutet Stopa je přerushyšena a přerušeniacute pochopitelně odpoviacutedaacute přesně zaregistrovanyacute časovyacute -okashymžik Sniacutemky nutno ovšem proměřit V přiacutepadě že zaznamenyacute čas maacute přesnost 01 sec) postačiacute odvodit polohu z fotografie pomociacute dobreacute mapy přiacutepadně jednoduchyacutem proměřeniacutem na zvětšenině negativu Je-li časovyacute okamžik zaznamenaacuten přesněji pak je leacutepe poslat sniacutemek k dalšiacutemu proshyměřeniacute do Ondřejova nebo na Skalnateacute pleso

Sniacutemky na kteryacutech neniacute vhodnyacutem způsobem registrovaacuten čas lze použiacutet toliko ke kontrole visuaacutelně zjištěneacute draacutehy jinak nemajiacute valneacute vědeckeacute -ceny Fotografickeacute sledovaacuteniacute malyacutech umělyacutech družic pokud jejich rozshyměry znatelně nepřekročiacute průměr 1 metru (pro vzdaacutelenějšiacute pochopitelně i viacutece) bude jistyacutem technickyacutem probleacutemem kteryacute lze těžko zvlaacutednout běžshynyacutemi prostředky

Normaacutelniacute komory ktereacute se užiacutevajiacute k fotografovaacuteniacute meteorickyacutech stop majiacute světelnost 1 45 a ohnisko 18 přiacutepadně 21 cm průměr objektivu je tedy 40 až 48 mm Meznaacute hvězdnaacute velikost meteorů ktereacute se tiacutemto objektivem zachytiacute je asi 2m při rychlosti 10degsec Z toho vyplyacutevaacute že satelit by bylo možno zachytit tehdy pokud jeho jasnost by byla většiacute než 45m tedy asi o jednu hvězdnou třiacutedu viacutece než maacute prvniacute sovětskaacute družice v maximu jasnosti Při tom však nebereme v uacutevahu že neplatiacute přesně tyacutež vztah mezi osvětleniacutem a zčernaacuteniacutem desky u jasnyacutech a slabyacutech objektů Spiše bude- hranice u 4 hvězdneacute třiacutedy O něco lepšiacute pravděposhydobnost zachyceniacute družice vychaacuteziacute pro komory s delšiacutem ohniskem a svěshytelnosti 14 až 1 5 jako jsou Tessary a jim podobneacute leteckeacute objektivy s ohniskem 50 cm Pravděpodobnost zachyceniacute slabeacute družice vzrůstaacute totiž se čtvercem průměru objektivu a klesaacute lineaacuterně s deacutelkou ohniska Takže nebereme-li v uacutevahu rozdiacutely v kvalitě zobrazeniacute i meacuteně světelneacute objektivy ) většiacutem pruacuteměru mohou daacutet lepšiacute vyacutesledek než normaacutelniacute meteorickeacute komory Velmi mnoho zde teacutež zaacuteležiacute na průzračnosti ovzdušiacute V celku však možno řiacuteci že systematickeacute fotografickeacute sledovaacuteniacute družic dosashyvadniacutech rozměrů je možneacute spolehlivě provaacutedět toliko většiacutemi světelnyacutemi přiacutestroji typu Schmidtovyacutech nebo Maksutovovyacutech komor Jinaacute situace je v přiacutepadě většiacute družice jako je druhaacute sovětskaacute kteraacute maacute rozměry něshykolik metrů a většiacute středniacute vzdaacutelenost a tudiacutež i menšiacute zdaacutenlivyacute uacutehlovyacute pohyb po obloze

Pochopitelně bylo by možno sledovat i slabeacute družice poměrně snadno speciaacutelně upravenyacutemi malyacutemi komorami ktereacute by zachytily družici při jejiacutem přeletu nad pozorovaciacutem miacutestem Princip takoveacuteho zařiacutezeniacute by sposhyčiacuteval v tom že komora by se otaacutečela kolem osy kolmeacute na rovinu oběhu přiacuteslušnou uacutehlovou rychlostiacute Tato osa připevněna na deklinačniacute osu norshymaacutelniacute paralaktickeacute montaacuteže by byla snadno nastaviteinaacute přiacuteslušnyacutem směshy

277

rem Komora by musela byacutet připevněna tak aby bylo možno ji sklonit do přiacuteslušneacuteho směru uacutehlu vznikleacutem paralaxou družice Na sniacutemku dělaneacutem takto montovanou komorou by se družice jevila jako delšiacute či kratšiacute uacutesečka~ podle toho do jakeacute miacutery by se podařilo přesně sledovat jejiacute pohyb po obloze Opěrneacute hvězdy by se musely arci ziacuteskat dodatečnou exposiciacute po zastaveniacute pohybu pomocneacute osy Současně by ovšem bylo nutno řešit sposhylehlivou registraci času přerušeniacutem exposice a pod

V USA byly navrženy a zkušebně zkonstruovaacuteny Schmidtovy komory o světelnosti 11 a průměru 50 cm kde stopa družice je zachycovaacutena na plynule se pohybujiacuteciacute filmovyacute paacutes Jakeacute byly dosaženy vyacutesledky neniacute dosud znaacutemo

Optickeacute sledovaacuteniacute umělyacutech družic zejmeacutena pak meacuteně naacuteročnou metodou visuaacutelniacute je uacutekolem předevšiacutem pro amateacutery Možno řiacuteci že to bude jeden - a snad opravdu jedinyacute - vskutku vědecky užitečnyacute uacutekol pro naše poshyzorovatele

SEDMDESAacuteT LET KARLA NOTTAacuteKA

ztěžiacute dovedli bychom si dnes předshystavit vyacutevoj moderniacute československeacute astronomie bez KMla N ovaacuteka Karel Novaacutek neniacute sice astronom z povolaacuteshyniacute je přiacutetel astronomie přiacutetel v nejshylepšiacutem smyslu kteryacute věnoval a věnushyje astronomii valnou čaacutest uacutesiliacute sveacuteho plodneacuteho průkopnickou praciacute naplněshyneacuteho života Narodil se 24 listopadu 1887 v Praze a již od svyacutech dětskyacutech let bydliacute na Smiacutechově ve Zborovskeacute třiacutedě Vedouciacutem motivem jeho života

byla již od uacutetleacuteho věku snaha po poshyznaacuteniacute přiacuterody vědeckyacutemi metodami kteraacute se později vyhraňuje ve směru meteorologie a astronomie Pro Karshyla N ovaacute]ka je ovšem přiacuteznačneacute že se nespokojuje IStudiem odbornyacutech praci a prostyacutem zjišťovaacuteniacutem tam nahromashyděnyacutech faktfl nyacutebrž snažiacute se vše poshykud možno takeacute saacuteull prožiacutet a zakushysit obeznaacutemit se s metodami kteryacuteshymi se k určityacutem vyacutesledkflm došlo zvaacutežit jich průkaznou siacutelu - a učinit podle okolnostiacute i krok kupředu Noshyvaacutek postupuje ovšem jako pravyacute věshy

deckyacute dialektik a empirik Jeho experimentace nejsou taacutepaacuteniacutem jakeacute se někdy vyskytuje II amateacuteru přistupuje k jednotlivyacutem probleacutemflm systematicky a po dflkladneacute teoretickeacute přiacutepravě studiem dostupneacute vědeckeacute literatury

ReaJisace těchto SflJ3h nebYla pochopitelně jednoduchaacute a Novaacutek dospiacutevaacute k ni jen velikou piacuteliacute a jen diacuteky svyacutem nevšedniacutem schopnostem duševniacutem i tělesnyacutem My staršiacute znaacuteme Novaacuteka kteryacute nejen konaacute 60km vychaacutezky po sveacutem miloshyvaneacutem brdskeacutem polesiacute nebo si lehce porhraacutevaacute s metraacutekQvyacutem~ oacuteinkrumi nyacutebrž i Novaacuteka kteryacute vytrvale denně primaacuterně zjištuje čas podle hvězd NušlovyacutemshyFričovyacutem dia1zenitaacutelem a ovlaacutedaacute i veškerou početniacute metodiku s lim spojeno-u Při dnešniacutem pohodli těchto praciacute umožněneacutem dokonalyacutemi oasovyacutemi signaacutely

278

zniacute to již jako pohaacutedka Dalšiacute charakteristikou Novaacutekovyrustronomickeacute činshynosU je jednak určitaacute ukaacutezněnost kLerou si přes značneacute astronomlCkeacute uacutespěshychy domaciacute i zanranlčniacute vzdy zachoval tak trebaže je na pnklad jeho vediejshyŠllTI zajmem planetogiacuteaiie nesnaziacute se zvětšovat optickou sllu sveacute Observacoreuro neboť si uvědol1)uJe že by to ve zdejš~m klimatu sotva přinesLo Uzitek

Pak je to ovsem naprostaacute poctivost jeho praacutece - ne snad jenom poctivost vůči okoliacute ta je při opnavdoveacute vědeckeacute praacuteci srumozřejmaacute - ale poctivost saacutem vůči sobě kterou nyni označujeme do jisteacute miacutery i jako s ebekritiku Novaacutek studuje vždy takeacute postup jakyacutem dospěl k určityacutem vyacutesledkům a podrobuje svoji metodu dalšiacutem kontrolaacutem Tak vznikaacute na př znaacutemyacute Martův globus s nastaveIUacutem souřadnic saacutedrovyacute model Venuše jehož porotZorovaacuteniacutem se odLišiacute fysiologicky podmiacuteněneacute zdaacutenliveacute uacutetvary a skvrny od skUtečnyacutech daacutele hlavně je to piacuteIacuteSbroj pro zjišťovaacuteniacute osobni rovnice při pozorovaacuteniacute zaacutekrJ1ltů kteryacutem se zjišťuje okamžitaacute disposice pozorovatele Obdobně postupoval Novaacutek ve svyacutech praciacutech na zdokonalovaacuteniacute kyvadlovyacutech o3Jsoměrů dosavadniacutech i na konstrukci celeacute ř3Jdy pokUlsnyacutech modelů novyacutech Nelze podat Novaacutekovy praacutece lani přiacuteshyklrudmo v tomto člaacutenku a lze poukaacutezat jen na jeho referaacutety v Řiacuteši hvězd i jinyacutech oasopisech a zejmeacutena pak na knihu 0 kyvadlovyacutech časoměrech Naznačenaacute metodika Novaacutekovy praacutece umožnna mU aby se dopracoval v řadě speciaacutelniacutech oborů do předniacute linie vědeckeacute empiriky a jeho praacutece je proto vždy oceňovaacutena nejen odborniacuteky domaacuteciacutemi nyacutebrž i zahraničniacutemi Některeacute naše vědeckeacute uacutestavy a mnoho lidovyacutech hvězdaacuteJren je vybaveno časoměrnyacutemi zařiacuteshyzeniacutemi NOlvaacutelkovy kOThstruk0e kteraacute S e plJně osvědčujiacute Řada odbornyacutech oalSoshypisů zahraničniacutech vyžaduje si jeho člaacutenky Uveřejnil něco kolem 100 kratšiacutech i delšiacutech referaacutetů většinou doloženyacutech schematy a fo tograrfickyacutemi sniacutemky a skorem v každeacutem př1naacutešiacute něco podstatně noveacuteho

Obsaacutehlaacute je i popularisačniacute činnost Novaacutekova Vedle toho že je jedniacutem ze zakladatelů Čs astronomickeacute společnosti v jehož smiacutechovskeacutem bytě se schaacutezel přiacutepravnyacute vyacutebor již r 1916 třeba hlavně zdůraznit jeho budovatelskou praacuteci spolkovou ktereacute zůstal věren přes svoje jineacute ~llinepraacutezdněniacute až do posledniacutech let Je autorem takeacute řady astronomickyacutech pomůcek Jako map a atlasů ktereacute byly vydaacuteny nejen doma nyacutebrž i v zamr3Jničiacute I když snad nekona1 popularishysačniacute přednaacutešky ve většiacutem rozsahu přece mfižeme řiacuteci že Novaacutek Je posledniacutem ktereacutemu by se mohl-o vJ1ltknout že sli svoe zkušenosti neehaacutevaacute prn sebe Přiacuteshykladnaacute je jeho ochota s niž přijiacutemaacute mladšiacute i staršiacute zaacutejemce amateacutery i profe-shysionaacutely a u většLny z naacutes zanechaacutevajiacute Iprhllatissima u KarkL Novaacuteka skoro vždy nějakyacute praoovniacute naacutemět nebo pod1nět astronomickyacute či astrotechnickyacute Novaacutek je ovšem takeacute dobrYacutem technolog-em jemneacute mechaniky a elektrotechnishykem jak to při jeho ntznačeneacute specialisaci ani jinak meniacute mOŽ1lleacute

Novaacutekův podiacutel na buJdorvaacuteniacute lddovyacutech hvězdaacuteren lze vyjaacutedřit v podstatě asi tak že uacuteroveň časoveacute služby je na většině z nich tllik vysokaacute že to vzhuzuje překvapeniacute i u zahraničniacutech hostů kteřiacute k naacutem občas zaviacutetajiacute Zejmeacutena je to ovšem takeacute pozorovaacuteniacute zaacutekrytů hvězd Měs~cem - Novaacutekův neivloastněišiacute životniacute obor astronomie - k jehož provaacuteděniacute lidovyacutemi hvězdaacuternami dal podnět Na prveacutem miacutestě je zde zaacutekrytovaacute služba Lidoveacute hvězdaacuterny Ipražskeacute kde na Novaacutekův popud bylo zorganisoovaacuteno dnes již takřka maltQveacute pOi~orovaacuteniacute zaacuteshyk rytfi na př až čtyřmi pozorov1ateli současně Při použitiacute Novaacutekovy zmIacuteněneacute kontrolyoSobniacute disposice pozol9Vatelů lzeuro pak dosaacutehnout přesnosti řaacutedu setin vteřiny Podnětneacute je v tomto směru t3keacute t o že Norvaacutek na Petřiacuten nezapomiacutenaacute aže takřka obden hvězdaacuternu navštěvuje aJby sa o těchto probleacutemeuromiddotch poshyhovořil

P)llživaacuteme teacuteto přiacuteležitosti životnfho jubilea abvchom zeimeacutena my ktpreacute maacute Novaacutek astronomicky viacutece či meacuteně na svědomiacute vvslovili jemu sveacute diacuteky i upřiacutemnaacute přaacuteniacute zdraviacute a životni pohody pro jeho dalšiacute praacuteci

Otavskyacute

279middot

CO NOVEacuteHO V ASTRONOMII

DRAacuteHA A VIDITELNOST SOVĚTSKYacuteCH UMĚLYacuteCH DRUŽIC

Během řiacutejna byl nashromaacutežděn boshyhatyacute pozorovaciacute materiaacutel o prvniacute soshyvětskeacute družici vypuštěneacute v noci ze 4 na 5 řiacutejna Na uacutestřediacute Sputnik v Moskvě došlo během řiacutejna asi 60 000 zpraacutev všeho druhu o družici Zejmeacutena nosnaacute rekta byla mnohokraacutet opticshyky i fotograficky sledovaacutena Visuaacutelniacute

9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2

sledovaacuteniacute vlastniacute družice bylo pro jejiacute menšiacute jasnost podstatně těžšiacute Zatiacutem byly uveřejněny dvoje elementy draacuteshyhy nosneacute rakety ke dni 9 řiacutejna 9h SČ ktereacute vykazujiacute dobrou shodu Průměrmiddotmiddot neacute hodnoty jsou deacutelka vyacutestupneacuteho uzlu na rovniacuteku rl = 327deg sklon draacuteshyhy k rovniacuteku i = 65deg argument p eshyrigea uacuteJ = 62deg velkaacute poloosa a = 6950

I

km t j středniacute vyacuteška nad zemiacute H = == 570 km Excentricita nebyla udaacutena sovětskyacute uacutedaj o maximaacutelniacute vyacutešce 900 až 1000 km vede k odhadu excentrishycity e = 0047 až 0062

Elementy draacutehy jsou podrobeny značnyacutem poruchaacutem předevšiacutem od Zeshymě samotneacute jejiacutež gravitačniacute pole v dfisledku zploštěniacute neniacute centraacutelniacute Nejvyacuterazněji se projevuje posuv uzlu po rovniacuteku ve smyslu proti otaacutečeniacute

Země V době od 9 X do 26 X činil asi 60deg (viz obr 1 - kde U je vyacutestupshynyacute uzel JE smě~ k jarniacutemu bodu a S směr ke Slunci Velikost draacutehy družice a vzdaacutelenost obou poloh Zeshymě od sebe nejsou kresleny v měřiacutetshyku) Z obraacutezku je dobře vidět jak vlivem zpětneacuteho pohybu uzlu se poshysunula vidiLelnost družice na severniacute polokouli z ranniacuteho soumraku (9 X) do večerniacuteho soumraku (26 X)

Pro viditelnost na urrčiteacutem miacutestě je ovšem zaacuteva žnyacute poměr mezi oběžnou dobou dľužice a dobou rotace Země Při oběžneacute době 95m44s (t j 1 15 doshyby rotace Země) by se družice - neshypřihliacutežeje k poruchaacutem draacutehy - objeshyvila nad stejnyacutem miacutestem za 1 hvězdshynyacute den Při oběžneacute době poněkud kratšiacute (delšiacute) by se objevila nad stejshynou rovnoběžkou poněkud dřiacuteve (pozshyději) n ež za 1 hvězdnyacute den t j vyacuteshychodně (zaacutepadně) od uvažov aneacuteho miacutesta Po 1 oběhu se posune družice n a rovnoběžce na zaacutepad o zeměpisnou deacutelku rovnou sveacute oběžneacute době

Dalšiacute vyacuteraznou změnou je zkracoshyvaacuteniacute oběžneacute doby což je způsobeno pozvolnyacutem klesaacuteniacutem družice v důsledshyku brzdiacuteciacutech uacutečinkfi vnějšiacute zemskeacute atmosfeacutery Obraz o zkracovaacuteniacute oběžshyneacute doby prvniacute družiacutece a jejiacute nosneacute rashykety daacutevaacute naacutesledujiacuteciacute stručnaacute tashybulka

D en Oběžnaacute doba rakety družice

12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280

Posuv perigea se v kraacutetkeacutem pozoshyrovaciacutem obdobiacute projevuje meacuteně vyacuteshyrazně Pokud jde o draacutehu druheacute soshyvětskeacute družice vyslaneacute v noci 3 lisshytopadu je jejiacute sklon přibližně stejnyacute jako u družice prvniacute Z oběžneacute doshygy 1037m a udaacutevaneacute maximaacutelniacute vyacutešshyky nad zemiacute 1700 km plyne a = 7365 km (t j H = 985 km) a e = 0097 Deacutelka vyacutestupneacuteho uzlu na rovniacuteku ke dni 4 XI byla přibližně 105deg argushy

ČESKOSLOVENSKA UacuteČAST NA

Na pozvaacuteniacute Akademie věd SSSR se zuacutečastniacute sovětskeacute vyacutepravy do Antshyarktidy organisovaneacute k vyacutezkumfim v Mezinaacuterodniacutem geofysikaacutelniacutem roce vědeckyacute pracovniacutek observatoře Hydshyrometeorologickeacuteho uacutestavu na Lomshynickeacutem štiacutetu Antoniacuten Mrkos

A Mrkos vynikl nejen jako meteoshyrolog ale hlavně jako astronom objeshyveniacutem celeacute řady komet jež nesou jeshyho jmeacuteno a proslavily českoslovenshyskou astronomii v tomto oboru Za sveacuteho již dvanaacutectileteacuteho pfisobeniacute ve Vysokyacutech Tatraacutech ziacuteskal i pověst zkushyšeneacuteho horolezce

Po kratšiacutem pobytu v řiacutejnu t r v Moskvě odjel 22 X do Kaliningrashydu odkud odcestoval 1 listopadu sposhylu s dalšiacutemi 165 uacutečastniacuteky do Antshyarktidy lodiacute Kooperacija kteraacute veze vědeckeacute přiacutestroje dopravniacute prostředshyky a zaacutesoby potravin pro třetiacute komshyplexniacute antarktickou vyacutepravu Antoshyniacuten Mrkos bude pracovat na stanici Mirnyj kam dospěje počaacutetkem proshysince a kde se zdržiacute do poloviny roku 1959

V teacuteto polaacuterniacute stanici bude konat fotoelektrickaacute měřeniacute soumraku syětla nočniacute oblohy a polaacuterniacutech zaacuteřiacute k čemuž použije přiacutestroj fl postaveshynyacutech pod vedeniacutem člena korespond ČSAV F Linka Tato měřeniacute kteraacute jsou v programu vyacutezkumfl observatoshyře na Lomnickeacutem štiacutetu nebyla při mishynulyacutech expediciacutech v Antarktidě doshysud konaacutena a nejsou ani v plaacutenu vyacuteshyzkumnyacutech praciacute dnešniacutech arntarkticshykyacutech stanic Kromě uvedenyacutech přiacuteshystrojfl veze s sebou A Mrkos malou Maksutovovu komoru 1 11 (0 = 120 mm) s pointeacuterem a elektrickyacutem pohoshy

ment perigea byl v rozmeziacute asi 50deg až 70deg tedy přiacutezemiacute je nad severniacute polokouliacute Polohu drah obou satelitfl ke dni 4 listopadu ukazuje obr 2 (Ut U 2 jsou vyacutestupneacute uzly prvniacute resp druheacute družice )

Z obraacute~ku 1 a 2 vidiacuteme že ranniacute přelety prvniacute (druheacute) družice u naacutes směřovaly od SZ k JV (od JZ k SV) večerniacute přelety prvniacute družice směřoshyvaly od JZ k SV Dr B Onderlička

VYacutePRAVĚ DO ANTARKTIDY

nem zkonstruovanou bratry Erharshytovyacutemi Komora je určena k zachyshyceniacute jemnyacutech detailflpolaacutemiacutech zaacuteřiacute a k fotografovaacuteniacute jižniacute hvězdneacute oblohy

Po dr Vaacuteclavu Vojtěchovi kteryacute se zuacutečastnil vyacutepravy admiraacutela Byrda v třicaacutetyacutech letech je A Mrkos drushyhyacutem Čechoslovaacutekem kteryacute se uacutečastshyniacute expedice do Antarktidy Naacuteklady na vypraveniacute jedineacuteho vědeckeacuteho prashycovniacuteka do teacuteto oblasti dosahujiacute denshyně mnohatisiacutecovyacutech čaacutestek a pozvaacuteniacute A Mrkose Akademiiacute věd SSSR je 1ll0shy

vyacutem důkazem velkoryseacute podpory soshyvětskeacute vědy vědě ceskoslovenskeacute

A Mrkos S Maksutovovou komorou bratřiacute Erhartťt na Lomnickeacutem štiacutetu koncem zaacuteřiacute t r těsně před odjezdem

281

OKAMŽIKY VYSIacuteLAacuteNIacute ČASOVYacuteCH SIGNAacuteLŮ V ŘIacuteJNU 1957 (DMA 2500 kHz 20h SEČ Praha I 638 kHz 16h SEČ)

Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

DMA Praha I Den DMA Praha I Den DMA Praha I

002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček

ELEMENTY DRAacuteHY PRVNIacute UMĚLEacute DRUŽICE

N a podkladě radiovyacutech pozorovaacuteniacute čaacutesti nosneacute rakety prvniacute uměleacute drushyvypočetl M Ryle tyto provisorniacute eleshy žice vypočetli Lautman Slowey a menty draacutehy prvniacute uměleacute družice McCrosky

epocha - 1957 řiacutejen 8-9 epocha - 1957 řiacutejen 9405 SČ sklon draacutehy - 649deg pravaacute anomalie -- 266deg24 excentricita - 006 argument perigea - 6147 oběžnaacute doba - 96m 02s-15s za deacutelka vyacutest uzlu - 327 20

den sklon draacutehy - 64 16 max vyacuteška - 970 km excentricita - 00512 min vyacuteška - 190 km velkaacute poloosa - 108908 precese uzlu - 3deg40 (za den) Argument perigea deacutelka vyacutestupneacuteshymaximaacutelniacute vyacutešky dosahuje družice ho uzlu a sklon draacutehy jsou vztaženy

v zeměpisneacute šiacuteřce asi -45deg k rovniacuteku 19570 Velkaacute poloosa je vyshyminimaacutelniacute vyacutešky v šiacuteřce asi +45deg jaacutedřena v jednotkaacutech poloměru zemshyElementy eliptickeacute draacutehy posledniacute skeacuteho ol- B

PERIODICKAacute KOMETA KOPFF 1957a

V dubnoveacutem čiacutesle Řiacuteše hvězd (str naleacutezt a prof van Biesbroeck vysloshy86) jsme přinesli zlpraacutevu že periodicshy vil nyniacute domněnku že jiacutem 20 uacutenora kou kometu Kopff 1957a objevil dne nalezenyacute objekt byla asi asteroida a 20 uacutenora t r G van Biesbroeck Od nikoliv kometa Kopff předběžně teacute doby se však kometu nepodařilo označenaacute 1957a

PRVNIacute ČESKOSLOVENSKYacute REAKTOR

Dne 24 zaacuteřiacute t r kraacutetce před půlshy uacutečinneacuteho prostoru reaktoru vložiacute nociacute byl v reaktoroveacute laboratoři Uacutestashy zdroj neutronůna př berylium s rashyvu jaderneacute fysiky ČSAV v Řeži spušshy diem Po t~ se začnou spouštět do toshytěn prvniacute jadernyacute reaktor postavenyacute hoto prostoru palivoveacute tyče Do jashyv ČSR Maacute tepelnyacute vyacutekon 2000 kW der uranu s isotopem U 235 vniknou použiacutevaacute jako paliva uranu obohaceshy neutrony ty způsobiacute rozštěpeniacute jader neacuteho na 10 isotopem U 235 a jako na většiacute počet čaacutestic z nichž některeacute moderaacutetoru reflektoru a chladiva jsou opět neutrony ktereacute mohou na- bull obyčejneacute vody I když se jednaacute o zashy padnout dalšiacute jaacutedra a tiacutem zpfisobit řiacutezeniacute v podstatě typIacute3ovaneacute je jeho dalšiacute štěpeniacute Dalšiacute palivoveacute člaacutenky spouštěniacute vždy novyacutem technicky dosshy se pak přidaacutevajiacute tak dlouho až je doshyti naacuteročnyacutem uacutekolem Při zahajovaacuteniacute saženo kritickeacuteho množstviacute t j 3tashyřiacutezeneacute řetězoveacute štěpneacute reakce se do vu kdy reakce může udržovat sama

282

se-be v chodu Řetězovaacute štěpnaacute reakshyce se mflže bud rozrůstat muže poshykračovat ve stejneacute siacutele anebo může slaacutebnout to zaacuteležiacute na tom kolik neshyutronů zrozenyacutech při každeacutem štěpeshyniacute se využije pro vyvolaacuteniacute štěpeniacute dalshyšiacutech Pro normaacutelniacute provoz reaktoru je žaacutedouciacute aby reakce pokračovala staacutele stejnou ]ntensitou K tomu je třeba zabraacutenit přebytečnyacutem neutroshynům aby vstupovaly do reakce To se v praxi děje posouvaacuteniacutem t zv regushylačniacutech tyčiacute z materiaacutelu pohlcujiacuteciacuteho

neutrony v uacutečinneacutem prostoru reakshytoru Reaktor kteryacute byl vybudovaacuten s velkorysou podporou Sovětskeacuteho svazu byl uveden nejprve do provozu s vyacutekonem podstatně nižšiacutem než je plnyacute vyacutekon 2000 kW Za dobu pokusshyneacuteho provozu budou dokončeny všeshychny rozestavěneacute objekty patřiacuteciacute bezprostředně k reaktoru a obsluha si osvojiacute všechny zaacutekladniacute praacutece ltsposhyjeneacute s ovlaacutedaacuteniacutem reaktoru s ochrashynou proti zaacuteřeniacute a s dalšiacutemi Uacutek011Y v reaktoroveacute laboratoři Bul ČSAV

Z LIDOV~CH HVĚZDAREN A ASTRONOMICKYacuteCH KROUZKŮ

CELOSTAacuteTNIacute ASTRONOMIOKAacute EXPEDICE 1957

Ve dnech 21 července až 4 srpn a t r byla uspořaacutedaacutena v Beskydeoh na Hlavaacutečlaacutech celostaacutetniacute astronomick aacute expedice Vedeniacute a organisovaacuteniacute teacuteto expedice bylo svěřeno Oblastniacute lidoshyveacute hvězdaacuterně v Plz1l1i a na zajištěniacute odborneacuteho p rogramu se podiacutelely lidoshyveacute hvězdaacuterny v Brně v Plzni a v Praze Konečneacute rozhodnutiacute o t om že se i letos uskutečniacute astronomickaacute expedice bylo daacuteno na V celostaacutetshyniacute konferenci pracovniacuteků lidovyacutech hvězdaacuteren a astronomickyacutech kroužshyků v Tatranskeacute Lomnisi v květnu t r To by l asi takeacute začaacutetek všech přiacuteprav na sam otnou exped ici

Z mnoha důvodfl bylo za miacutesto expedice vybraacuteno IOŤ1Skeacute miacutesto Hlashyvaacutečky mezi Rožnovem pod Radhošshytěm a Valašskou Bystřiciacute Oblastniacute lishydovaacute hvězdaacuterna v Plzni zajišťovala

potřebnyacute materiaacutel stany přiacutestroje i pracovniacuteky kromě toho organisoshyvala ve spolupraacuteci s lidovyacutemi hvězshyd aacute rnami v Brně a v Praze odbornou čaacutest expedice Krajskaacute lidovaacute hvězshy

daacuterna ve Valašskeacutem Meziřiacutečiacute pomohshyla zajistit některyacute stavebniacute materiaacutel

Pro plzeňskeacute pracovniacuteky začala

expedice již 16 července To večer ve 23 hod vyrazila od hvězdaacuterny v Plzni dvě auta s materiaacutelem a pracovniacuteky na cestu teacuteměř 500 kilometruacute dloushyhou Jelo se celou noc a celyacute naacutesleshydujiacuteciacute den Zastaacutevky byly pouze v Brně kde byly přibraacuteny některeacute

přiacutestroje a v Gottwaldově Teprve večer 17 července po 22 hod dorashyzila obě auta na miacutesto expedice na Hlavaacutečky Ve světlech reflektorů bylo provisorně postaveno 5 stanů a o půlshynoci již všichni tvrdě spali

N aacute sledujiacuteciacuteho dne časně zraacutena zashyhaacutejili Plzeňaacuteci stavbu taacutebora Bylo to mnohem obtiacutežnějšiacute než loni - vždyť bylo očekaacutevaacuteno a s i dvakraacutet tolik uacutečastniacuteků Loňskaacute expedice jich měshyla 52 Praacutece rychle postupovaly a v ned ěli 21 července po postaveniacute osmnaacutecti stanů ktereacute zajistila Lidovaacute hvězdaacuterna v Ostravě mohl taacutebor přishyjmout až 100 uacutečastniacuteků Taacutebor exp eshy

28 3

dice měl celkem 60 stanů Z toho byl jeden hlavniacute pro uskladněniacute přiacutestroiů jeden pak pro rozvodnu elektrickeacuteho proudu po taacuteboře a ostatniacute pro ubyshytovny uacutečastniacuteků Pro taacutebor byla vyshystavena na pokraji lesa velkaacute kuchyshyně uprostřed taacutebora střecha na ochrashynu vozidel před sluncem a deštěm a dalšiacute nutnaacute zařiacutezeniacute Při pracech poshymaacutehalo několik miacutestniacutech pracovniacuteků Voda do taacutebora byla opět dovaacutežena ve vozniciacutech a v bandaacutech Hlavniacute zaacuteshysobovaacuteniacute potravinami bylo obstaraacuteshyvaacuteno vozidly plzeňskeacute hvězdaacuterny kteshyraacute denně zajiacutežděla do Val Bystřice Rožnova pod Radhoštěm i jinam aby kuchyně měla dostatek zaacute30b Pro vashyřeniacute Vyacuteborně zasmiddote vařily miacutestniacute kushychařky a o dobrou chuť se postaral zdravyacute horskyacute vzduch

Budovaacuteniacute taacutebora počasiacute přaacutelo Horshyšiacute to však bylo jakmile byla expedishyce zahaacutejena Přednaacutešky měly byacutet v dopoledniacutech hodinaacutech přiacutemo v taacuteshyboře pozorovaacuteniacute Slunce po celyacute den Jen prvyacute den se mohlo předl1aacutešet v přiacuterodě Naacutesl2dujiacuteciacute dny pršelo a bylo nutneacute přesunout přednaacutešky do hostince na Leskovci Nikterak to neshyubralo na kvalitě přednaacutešek ani na zaacutejmu uacutečastniacuteků Zato hůře na tom byla praxe Vyjma několika maacutelo poshyzorovaacuteniacute Slunce v prveacutem tyacutednu neshyukaacutezala se jasnaacute obloha ani ve dne ani v noci Původně stanovenyacute proshygram musel byacutet staacutele pozměňovaacuten a tak 3e stalo že během prveacuteho tyacutedne byla převaacutežně probraacutena teoretickaacute

284

čaacutest a na praxi se nedostaacutevalo Kroshymě slunečniacute sekce mohla velmi dobře pracovat jen sekce časovaacute a ta snad využila nepřiacutezniveacuteho počasiacute nejleacutepe Ani druhyacute tyacuteden expedice se Počasiacute podstatně nezlepšilo Jen dvě noci byshyly jasneacute a ty nestačily k probraacuteniacute praktickeacute čaacutesti programu

Na eXpedici pracovaly tyto sekce Sekce pro pozorovaacuteniacute meteorů kteshyrou vedl prom fysik Zdeněk Kviacutez Teoretic1aacute čaacutest byla probraacutena poshydrobně praktickaacute jen ve dvou noshyciacutech To stačilo praacutevě tak k nakousshynutiacute programu a k seznaacutemeniacute noshyvyacutech pozorovatelů s probleacutemy pozoshyrovaacuteniacute meteorů visuaacutelně a teleskoshypicky

Sekce pro pozorovaacuteni Slunce pod vedeniacutem Františka Kadaveacuteho mohla nejleacutepe Splnit pozorovaciacute program Během dne přece jen vysvitlo sluniacutečshyko a to všichni přiacuteslušniacuteci teacuteto sekce horlivě pozorovali přiacutemo i projekciacute Teorie byla probraacutena velmi podrobně

Sekci pozorovatelů proměnnyacutech

hvězd vedl dr Oto Obůrka Sekce měla dostatek času na teoretickyacute proshygram PočasIacute rovněž nepřaacutelo a tak si proměnaacuteři zhotovili uměleacute proměnneacute hvězdy a pracovali za každeacuteho poshyčasiacute dokonce i v dešti Ke sveacute praacuteci použiacutevali prototyp brněn3keacuteho Danjoshynova hvězdneacuteho fotometru

Sekci planetaacuterniacute vedl až v druheacutem tyacutednu Pavel Přiacutehoda K praacuteci se poshyužiacutevalo 80mm Zeissova refraktoru zapůjčeneacuteho Lidovou hvězdaacuternou

v Gottw~ldově Když teacuteto sekci počashysiacute nepřaacutelo zhotOVil jejiacute vedouciacute předshylohy některyacutech planet umiacutestil je do vzdaacutelenosti asi 50 metrů a přiacuteslušshy

niacuteci kreslili povrch těchto planet tak jak se jim jevil v binarech Byla zde možnost srovnat kresbu s originaacutelem (to v přiacuterodě neniacute) a tak velmi dobře ohodnotit kvalitu každeacuteho pOLioroshyvatele planet

Sekci fotografickou a sekci časovou vedl ing Bohumil Maleček Prograshymy těchto sekciacute se vzaacutejemně střiacutedashy

ly Nejleacutepe mohla pracovat sekce čashysovaacute neboť nebyla tak odkaacutezaacutena na bezmračnou oblohu Sekce fotograficshykaacute měla možnost pracovat jen ve dvou nociacutech a to ještě za značně neshypřiacuteznivyacutech atmosfeacuterickyacutech podmiacutenek Negativniacute materiaacutel byl zpracovaacutevaacuten v temneacute komoře na Krajskeacute lidoveacute hvězdaacuterně ve Val Meziřiacutečiacute za vedeniacute A Paacutenka Mimořaacutednyacute program měli hosteacute

expedice a to doc dr Vlladimiacuter Guth (meziplanetaacuterniacute hmota mezinaacuterodniacute meteorickyacute rok a uměleacute družice) a kandidaacutet věd Zdeněk Ceplecha (o sveacute cestě do SSSR)

Dobreacute přiacutestrojoveacute vybaveniacute expedishyce umožnily lidoveacute hvězdaacuterny astroshy

nomickeacute kroužky a Astronomickyacute uacutestav Masarykovy university v Brně zapůjčeniacutem svyacutech přiacutestrojů

Expedice se zuacutečastnilo celkem 96 osob Z toho bylo 11 pracovniacuteků lidoshyvyacutech hvězdaacuteren 46 spolupracovniacuteků lidovyacutech hvězdaacuteren 36 členů astronoshymickyacutech kroužků a 3 pracovniacuteci z jishynyacutech uacutestavů

Prostřediacute v němž uacutečastniacuteci žili byshylo srdečneacute a diacuteky dobreacute naacuteladě neshymohlo ani velmi špatneacute počasiacute tento velkyacute kolektiv roztmelit

Expedice byla ukončena v sobotu 3 srpna večer taacuteborovyacutem ohněm a většina uacutečastniacuteků se rozjela do svyacutech domovů v neděli raacuteno Kromě Plzeshyňaacuteků zůstali v taacuteboře ještě někteřiacute poshyzorovateleacute middotmeteorů Všichni měli možshynost pozorovat ještě posledniacute noc 56 srpna teleskopickeacute meteory Na rozloučenou se objevila všem posledshyniacutem uacutečastniacutekům niacutezko nad Radhošshytěm Mrkosova kometa Tiacutem pro dalšiacute čaacutest skončila expedice a jen plzeňštiacute zfJstali a likvidovali posledniacute zbytky taacutebora Dne 6 srpna pozdě odpoledne vyrazili na zpaacutetečniacute cestu do Plzně Cestou zpět vraacutetili přiacutestroje v Gottshywaldově a v Brně a druhyacute den před půlnociacute dorazili do Plzně B M

NOV1t KNIHY A PUBLIKACE

Bulletin Os uacutestavů middotastronomickyacutech (mezinaacuterodniacute vydaacuteniacute) roČ 8 čiacuteslo 5 obsahuje tyto vědeckeacute praacutece našich astronomltfi L Kresaacute1k Nomogramy pro vyacutepočet paralaktickyacutech kOTek-ci komet a planetek - L Fink Ionoshysfeacuterickaacute refrakce v radioastronomii - M Kopeckyacute Elektricťkeacute a magshynetickeacute uacutekazy ve slunečniacute atmosfeacuteře III (Metoda určeniacute polohy magneticshykyacutech poacutelů Ipomociacute koronaacutelniacutech pashyprsků bliacutezkyacutech poacutelu) - J Kleczek Kondensace ve slunečniacutech tprotubeshyranCIacuteoo I (Rovnice isobarickeacuteho ochlazovaacuteniacute) - V Ptaacuteček a L Weshyhrovaacute Korekce časovyacutech signaacutelů v červnu až snpnu 1956 - Z Seidl a L Horaacutek Pozorovaacuteniacute dvou velkyacutech chromosfeacuterkkyacutech erupciacute 30 a 31 května 1956 - Z Ceplecha Visuaacutelniacute Geminidy 1955 - V Vanyacutesek a J

Rajchl PravděpodOlbnyacute vyacutebuch koshymety 1955g (Honda)

H Vogt A ufbau und Entwicklung der Sterne Akademische Verlagsgeshysellschaft Geest amp Portig K-G Lipshysko 1957 str 171 obr 9 cena vaacutez 16 DM - Ve-sbiacuterce Probleacutemy kosshymickeacute fysiky vyšla po 14 letech znoshyvu Vogtova monografie o stavbě a vyacutevoji hvězd Druheacute vydaacuteniacute je pochoshypitelně zcela přepracovaneacute a doplněshy

neacute Kniha je rozdělena do 14 kapitoL Začiacutenaacute zaacutekladniacutemi rovnicem~ vnitřniacute stavby hvězd v dalšiacutech kapito1ich poshyjednaacutevaacute o nitru hvězd (ioni3ace Přeshynos energie) o zdrojiacutech energie o vztahu hmota-sviacutetivost a o chemicshykeacutem složeniacute hvězd Velmi obsaacutehlaacute čaacutest je věnovaacutena modelům hvězd (Eddingshytonův polytropniacute modely modely s proton-protonovou r eakciacute jako hlavshy

285

niacutem zdrojem energie aj) Dalšiacute kapishytoly jsou věnovaacuteny biacutelyacutem trpasliacutekflm molekulaacuterniacute zaacuteřiveacute a turbulentniacute visshykositě v nitru hvězd stabilitě hvězd rotujiacuteciacutem a vnějšiacutem silaacutem podleacutehajiacuteshyciacutem hvězdaacutem a konečně vyacutevoji hvězd Monografie vyžadujiacuteciacute povahou teacuteshymatu od čtenaacuteře pochopitelně zaacutekladshyniacute matematickeacute a fysikaacutelniacute znalosti obsahuje teacutež obšiacuternyacute seznam 111 liteshyraacuterniacutech odkazfl (do značneacute miacutery i z posledniacutech let) jakož i podrobnyacute jmennyacute a věcnyacute rej3třiacutek Vogtova kniha podaacutevaacute skutečně přehled soushyčasneacuteho stavu probleacutemfl souvisiacuteciacutech se stavbou a vyacutevojem hvězd jak autor poznamenaacutevaacute v předmluvě B

B Maleček a L Zachar Astronoshymickaacute tabulka 1958 Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna Plzeň 1957 velikost 28 crn X 41 cm dvoubarevnyacute tisk 3 Kčs - Již po čtvrteacute vychaacuteziacute Astronomicshykaacute tabulka kteraacute obsahuj e vyacutechody kulminace a zaacutepady Slunce Měsiacutece a planet vyacuteznamneacute uacutekazy na obloze faacuteshyze Měsiacutece a j Barevně je vyznačen občanskyacute a astronomickyacute soumrak a noc Druhaacute strana tabulky obsahuje naacutevod k použiacutevaacuteniacute mapku ČSR pro opravy středoevropskeacuteho času na miacutestniacute čas a několik přiacutekladfl Astroshynomickou tabulku 1958 expeduje Obshylastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Plzni a je rovněž v prodejnaacutech n p Kniha M S

Jadernyje processy v zvezdach Sborniacutek referaacutetfl přednesenyacutech na V mezinaacuterodniacutem astrofysikaacutelniacutem koshylokviu v Liěge 10 až 12 prosince 1953 Překlad z angličtiny a frallcouzshyštiny vydalo Izd inostr lit v Moshyskvě 423 str vaacutez 17 Kčs - Kniha obsahuje sborniacutek materiaacutelfl V mezishynaacuterodniacuteho astrofysikaacutelniacuteho kolokvia ktereacuteho se zuacutečastnili astronomoveacute pracovniacuteci v oblasti jaderneacute fysiky geofysiky a geomechaniky Nalezneshymezde referaacutety o jadernyacutech reakciacutech ktereacute jsou zdrojem hvězdneacute energie o reakciacutech ktereacute nelze v pozemskyacutech laboratořiacutech uskutečnit Sborniacutek je rozdělen na tři čaacutesti I Vznik prvkfl II Vnitřniacute složeniacute a vyacutevoj hvězd tershymonukleaacuterniacute reakce III Rozšiacuteřeniacute prvkfl ve vesmiacuteru (noveacute uacutedaje O cheshymickeacutem složeniacute hvězd mlhovin plashynet a meteoritfl) V uacutevodu každeacute čaacutesshy

286

ti nalezneme přehled současnyacutech věshydomostiacute z přiacuteslušneacuteho vědneacuteho oboru v zaacutevěru každeacute čaacutesti pak vyacutetahy podshystatnyacutech čaacutestiacute diskuse Sborniacutek obsashyhuje mnoho statiacute ktereacute dosud nebyly jinde publikovaacuteny Zejmeacutena v oboru kosmologickyacutech probleacutemfl nachaacuteziacuteme v knize často i protichfldneacute naacutezory tak jak byly autory na kolokviu předneseny

Kolokvia se zuacutečastnilo 60 vědecshykyacutech pracovniacutekfl z rflznyacutech zemiacute a sborniacutek referaacutetů z tohoto zasedaacuteniacute je dflležitou pomflckou pro všechny zaacuteshyjemceo uacutespěchy současneacute astrofysishyky Jeho I čaacutest Obsahuje 5 statiacute z nichž některeacute majiacute prvořadyacute vyacuteshyznam pro studium kosmogonickyacutech a kOsmologickyacutech probleacutemů II čaacutest sborniacuteku přinaacutešiacute 19 statiacute Po zajiacutemashyveacute uacutevodniacute stati se seznamujeme s experimentaacutelniacutemi i teoretickyacutemi zaacutevěry o jadernyacutech reakciacutech ve hvězshydaacutech včetně tabulky charakteristicshykyacutech reakciacute ve hvězdaacutech Daacutele naleacuteshyzaacute me infOrmace o chemickeacutem složeniacute některyacutech zvlaacuteštniacutech typfl hvězd a o duacutesledciacutech jadernyacutech rea kciacute pro vyacuteshyvoj hvězd Na dalšiacutech straacutenkaacutech jsou otištěny referaacutety z oboru fysiky Slunshyce a o vyacute~namu kulovyacutech hvězdokup pro vyacutevoj hvězd Velmi dflležitou je devatenaacutectaacute stať II čaacutesti obsahujiacuteciacute referaacutet Ambarcumjanflv k otaacutezce pflshyvodu hvězd

III čaacutest sborniacuteku obsahuje mimo obsaacutehlyacute uacutevod J L Greensteina dalshyšiacutech 20 statiacute přinaacutešejiacuteciacutech řadu inforshymaci o obsahu chemickyacutech prvkft v rflznyacutech kosmickyacutech objektech o vyacuteskytu isotopfl ve hvězdaacutech o sloshyženiacute hvězdnyacutech atmosfeacuter o vyacuteskytu deuteria dusiacuteku a technecia ve slushynečniacute atmosfeacuteře o vyacuteskytu prvktl v meteoritech a o vzaacute jemnyacutech poměshyrech prvkfl ve slunečni soustavě Koshynečně posledniacute stati jsou věnovaacuteny otaacutezce kosmickeacuteho zaacuteřeniacute a jeho pflshyvodu Každaacute stať knihy je zakončel)a bibliografickyacutemi poznaacutemkami Sborshyniacutek je nepostradatelnou sbiacuterkou refeshyraacutetfl z astrofysiky pro všechny odborshyniacuteky i pokročileacute amateacutery kteřiacute se zashyjiacutemajiacute o nejdflležitějšiacute otaacutezky kteryacuteshymi se soudobaacute astrofysika zabyacutevaacute

A N

A 1 Oparin a V G Fesenkov Žishyvot )8 vesmiacuteru Nakladatelstviacute Naše vojsko Praha 1957 str 168 cena brož Kčs 830 - TaJto kniacutežka vydanaacute vloni vydavatelstviacutem Ak8Jdemie věd SSSR je nejnoveJslm souhrnnyacutem zpracovaacuteniacutem otaacutezky možnostiacute života ve vesmiacuteru a je Ulrčena širokyacutem vrstvaacutem čtenaacuteřů Již sama jmeacutena autorů z nichž jeden je jedniacutem z předshyniacutech sovětskyacuteGh biologů a druJ1Yacute vyacuteshyznačnyacutem sověts~yacutem astronomem zashyručujiacute vysOkou vědeckou uacuteroveň kniacutežshyky při způsobu t8Jkoveacuteho podaacuteniacute celeacute laacutetky aby byla dostU1pnaacute velmi široshykeacutemu kruhu čtenaacuteřmiddotů O tom že obě tyto očekaacutevaneacute přednosti jsou II teacuteto knihy splněny svědčiacute to že kniha maacute velkyacute ohlas v zahraničiacute a byla již v překladu vydaacutena v Anglii ve Franshycii a v Japonsku Značnou přednostiacute knihy je to že se nezrubyacutevaacute pouze otaacutezkou života na některyacutech planeshytaacutech našiacute slunečniacute soustavy nyacutebrž že k otaacutezce života přistUlpujes širokeacuteho hledtska celkoveacute stavby vesmiacuteru vyacuteshyvoje hvězdnyacutech soustav a planetaacutershyniacutech soustav Dalšiacute přednostiacute knihy je to že se zde po prveacute na podobneacute knize podiliacute vedle 8Jstronoma i biolog Prvaacute k3pitola napsanaacute akademikem Opashyrinem zabyacutevaacute se otaacutezkou živeacute hmoty a jejiacuteho vzniku Ostatniacute kapitoly jsou n8Jpsaacuteny akademikem Fesenkovem a prvaacute z nich se zabyacutevaacute stavbou vesmIacuteshyru hvězdnyacutech sltoustav vyacutevojem hvězd a všemi ostatniacutemi zaacutekladniacutemi 8Jstronoshymickyacutemi poznaťky nutnyacutemi k pochoshypeniacute dalšiacutech k8Jpitol Naacutesledujiacuteciacute kashy

pitoTa se zaJbyacutevaacute zaacutekladniacutemi vlastshynoslmi našiacute slunečniacute soustavy a jejiacutem vznikem Jelikož pro vznik a vyacutevoj života na planetě maacute značnyacute vyacuteznam vznik vyacutevoJ a složeniacute atmosfeacutery plashynety je teacuteto otaacutezce věnovaacutena celaacute dalšiacute kapibola Mnoho fantasiiacute bylo vyshysloveno o obyvateliacutech Měsiacutece a proto Fesenkov věnuje Měsiacuteci celou paacutetou kapitolu knihy v niacutež podrobnyacutem rozshyborem ukazuje že mluVit o životě na Měsiacuteci nemaacute smyslu K obdobneacutemu zaacutevěru dochaacuteziacute i pokud se tyacuteče velshykyacutech planet našiacute slunečniacute soustavy Jako nejpřiacuteznivějšiacute pro život v našiacute slunečniacute soustavě byly vždy poklaacuteshydaacuteny planety Mars a Venuše Velmi podrobnyacutem rozborem podmiacutenek na těchto planetaacutech v sedmeacute krupitole doshychaacuteziacute FesenkŮv k zaacutevěru že ani zde nejsou podmiacutenky pro život nijak -přiacuteshyzniveacute a je-li na těchto planetaacutech něshyjakyacute život pak jen ve svyacutech nejnižshyšIacutelch formaacutech a velmi poskrovnu V zaacutevěrečneacute kapitole se Fesenkov zashybyacutevaacute rozšiacuteřeniacutem života ve vesmiacuteru a uk8Jzruje že podmiacutenky nutneacute pro vznik a dalšiacute vyacutevoj života jsou možneacute jen na poměrně omezeneacutem množstviacute těIes Feltsenkov dochaacuteziacute ik zaacutevěru že asi z jednoho milionu hvězd Pouze u jedshyneacute hvězdy muacuteže existovat planeta na n~ž bUlde život na jakeacutemkoliv stadiu svampho vyacutevoje Kniha je psaacutena poutashyvyacutem způslObem je doplněna řadou kreseb a fotografiiacute a jejiacute českyacute přeshyklad pořiacutezenyacute dr J Kleczkem bude jistě uviacutetaacuten všemi ltzaacutejemci o otaacutezku ~ivota ve vesmiacuteru Dr M Kopeckyacute

UacuteKAZY N A OBLOZE V LEDNU 1958

2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m

zaJtměniacute 1 meS1ce Jupiterova - začaacutetek zaacutekryt hvězdy 85 IP Tau (6rn) Měsiacutecem - vstup Země v přiacutesluniacute maximum meteorickeacuteho roje Draeonid Měsiacutec v uacuteplňku Uran v konjunkci s Měsiacutecem (Uran 6deg severně) zaacutekryt hvězdy K Cnc (5l rn ) Měsiacutecem - vyacutestup Měsiacutec v přiacutezemi zatměniacute 1 měSIacuteCe Jupiterov1a - zaČaacutetek zatměni I měsiacutece JupiteIova - začaacutetek

Měs1C v posledniacute čtvrti Jupiter v konjunkci s Měsiacutecem (Jupiter 2deg severně) NeptUIl v kOuacuteljunkci s MěsIacutelcem (Neptum 2deg severnp

287

16 1h 50lm zatměniacute III meSlce Jupiterova -- začaacutetek 4h 197m zatměniacute III měsiacutece Jupiterova -- konec 51100m Merkur v zaacutepadniacute elongaci (24deg )

16h06m Mars v konjumkci s Měsiacutecem (Mars 3deg jižně)

23h47m Saturn v konjunkci s Měsiacutecem (Saturm 2deg jižně)

17 22h50m Merkur v konjunkci s Měsiacutecem (Merkur 3deg jižně) 18 3h41Om zatměln iacute 1 měsiacutece J UjpiteYiOva -- Zlalčaacutetek

3h41lm zatměniacute II měs~ce JUlpiteIlova -- konec 19 23h08m Měsiacutec v novu 21 Oh52m Venuše v konjunkci s Měsiacutecem (Venuše O severně)

23 5h477m zatměniacute III měske Jupiterova -- začaacutetek llhODm Mars v konjunkoi se Saturnem (Mars 2deg jižně)

25 1hoOm Měsiacutec v odzemiacute 3h51 4m z8Jtměni II měsce Jupiterova -- začaacutetek 5h338m zatměni I měsice JupirteroVla -- začaacutetek 6h165m z altměniacute II měsiacutece Jupiterova -- konec

28 3h16m Měsiacutec v prvniacute čtvrti 21hOOm Venuše v dolniacute konjunkci se Sluncem

30 1hOOm Umn v oposici se Sluncem 31 Oh01Om zaacutekryt hvězdy 97 Tau (5lm) Měsiacutecem -- vstup

Mezinaacuterodmiacute g eofysikaacutelniacute rok Světoveacute dny 3 4 19 a 20 ledna

Obzorovaacute mapka posloužiacute k snadshyneacutemu vyhledaacuteniacute Merkura na ranniacute obshyloze Na spodniacutem okraji VOd znaacutezorshyněnyacutem přirozenyacutem obzorem je vyshy 6 značen azimut počiacutetanyacute od jihu (0deg ) přes zaacutepad (90deg ) sever (180deg ) a vyacuteshy shy

bull t6chod (270deg ) opět k jihu Po leveacute strashy e - 31ně je vyacuteška nad obzorem Hvězdnaacute mapka rovniacutekoveacute ob-las ti

obsahuje kromě zviacuteřetniacutekovJch a ně-

lnA PEGA5US 100mmiddot bull ~ 0 ~middot GiM bull T AUIlU~

~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~

~QUIlA ~~_J ~Jt-l - ~1SC1S O ~ ~QUAAM 9 OPHIUCHVS bullbull bull tp 2t cG

HYDRA

r-~ --middot ~ - -~-j~~-~--~-middot~middot-C~cl~~j--------4~CA~~~~~ ~~~~ _M~1~-- ~~-t~~A~~~middot~~ ~~~~~middot~~Oacute~~~~ ~~____~____~middot_ -- ~~~ Cbull bull SAcmAacuteRIUS middot SCOAPIUS bull

--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J

kteryacutech vyacuteznačnějšiacutech souhvězdiacute draacuteshy je vyznačen kraacutetkou kolmou uacutesečkou hy Slunce a planet na obloze v lednu a značiacute polohu tělesa pro prvniacute den Pohyby těchto těles jsou vyznačeny v měsiacuteci konec -- vyznačenyacute šipkou silnyacutemi čarami u nichž šipka značiacute -- polohu pro pOSledniacute den v měsiacuteci směr pohybu mezi hvěZdami (u planet Draacuteha Měsiacutece neniacute vyznačena Jsou s nepatrnyacutem zdaacutenlivyacutem pohybem neniacute však vyznačeny polohy Měsiacutece na obshyšipka zakreslena) Začaacutetek silneacute čaacutery loze v době j euroi ho hlaVlniacutech faacuteziacute M

PRODAacuteMaSltroll1offi dal elJwhled o průměru objeikJtivu aoorolffiart 50 man F 500 mm s 1 okulaacuterem pIO zvětšeniacute 60 X s kovovyacutem pyramid stativem azimut montaacuteži jemnyacute pohyb v dekina ci olpUoky beQvadll1yacute za Kos 1200- ~ KOUPiacuteM bezvadnyacute dřervěnyacute pyramůdOivyacute s ta tiv I)ITO daI euroJl whled Nabiacutedky na adresu F Kordiacutek Koš-orv 15 p p LOIffishynice n Popelkou

Vydaacutevaacute ministerstvo školstviacute a kultury v nakladatelstviacute Orbis naacuterodniacute podnik Praha 12 Stalinova 46 - Tiskne Orbis tiskařskeacute zaacutevody naacuterOdniacute podnik zaacutevod č 1 Praha 12 Slezskaacute 13 - Rozšiřuje Poštovniacute novinovaacute služba A-19563

stopa posledniacute čaacutesti nosneacute rakety uměleacute družice v souhvězdiacute Velkeacuteho psa z 17 X 1957 Exposice 20 sec Biotare-m 12) f = 10 cm (M A 1ntal) Skalnateacute

Pleso)

Nahoře eruptivniacute protuberGince kraacutetkeacute životnosti s mohutnou světelnou exci taci z 21 IX 1957 15h21m JeviZa se jako světlyacute oblak i proti slunečniacutemu okraji

Dole m enšiacute skupina skvrn s asi hodinu trvajiacuteciacute erupciacute z 21 IX 14h 40m

~

Nahoře bipolaacuterniacute skupina slunečniacutech skvrn 8 erupciacute ze 17 IX 1957 9h OOm ) dole tataacutež skupina 21 IX 12h09m SEČ s novou erupciacute

(Všechny sniacutemky dr K Hermann-Otavskyacute)

Sniacutemky velkeacute protuberance typu raquoloops(( z 28 VI 1957 (vlevo v 11h58m ) vpravo 1Jf h05m ) Jde o zjev poměrně stacionaacuterniacute) nebo leacutepe řečeno rekurentniacute)

kteryacute prozrazuje zvl-aacuteštniacute disposici kritickeacuteho aktivniacuteho centra (Dr K H rermann-Otavskyacute)

Fotografie velkeacute skupiny sZwneoniacutech skvrn Z 21 IX 1951 (Č Šiler J

ŘiacuteŠE HVĚZD POPULARNĚ VĚDECKYacute ASTRONOMICKYacute

ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957

NAKLADATELSTViacute ORBIS N P PRAHA

iacute

Řiacutedila redakčniacute rada

Prof Dr Josef M Mohr (vedouciacute redaktor) Dr Jiřiacute Bouška (vyacutekonnyacute redakshy

tar) Viera Hulinskaacute František Kadavyacute Luiacutesa Landovaacute-Štychovaacute nositelka

Řaacutedu praacutece) Ing Bohumil Maleček Dr Oto Obt[rka a Karel Strnad

technickaacute redaktorka Drahomiacutera Hrochovaacute

OBSAH

1 Člaacutenky

J Bouška Československaacute uacutečast na Mezinaacuterodniacutem geofysikaacutelniacutem roku 169 Slunečniacute zatměniacute 26

K Čermaacutek J I8Jl1Jtar - Mant3J1 200 V Černyacute Vyacuteznam ra(Uoak~iVity v moderniacute kosmogonii 105 F Fischer Probleacutem mostu ve vyacutechodniacutem vaLu Mare Crisium 181 V Gajdušek VLsuaacutelniacute pozorovaacuteniacute uměyacutech satelitů 81

Vhiv vzdušneacuteho neklidu na jakost obrazu v d8l1ekohledu 57 J Grygar) L Kol1oUtek Astronomickeacute pO3naacutemky z festilVtal1Oveacuteho zaacuteshy

jezdu do SSSR 222 Čiacutem je ovlivněno určeniacute magnitud teleslwpickyacutech meteorů 184

K H ermann-Otavskyacute Lze pozorovat komplex slunečniacutech jevů 175 - Studium chromosfeacutery Šolcovyacutemi fUtry 265 V Hulinskaacute V celostaacutetniacute konference zaacuteJstupcuacute lidovyacutech hvězdaacuteren a

astronomickyacutech kroužků 145 F Kadavyacute DůležiJtyacute uacutesek amateacuterskeacute praacutece 5

Jeden z nejobtiacutežnějšiacutech uacutekolů geofysikaacutelniacuteho lolku splněn 242 O E Kaacutedner DanjonŮv neosobniacute astrolaacuteb 104

Noveacute mBtoy pozorovaacuteniacute Slunce pro určeniacute R2limutu a zeměpiJSnyacutech souřadnic 203

G Karskyacute Měřiacuteme vzdaacutelenost Měsiacutece 154 J Kleczek Astrofysikaacutehni uacutes~av Kazašskeacute akademie věd v Alhna-Atě 225 J KZepešta Fotografickeacute sledovaacuteniacute umělyacutech saJtelitů 8 - Planetarium - vesmiacuter v maleacutem 82 L Kohoutek Chcete s naacutemuacute fotografova~ meteory 252 - Novyacute rotujiacuteciacute Sektor brněnskeacute Lidoveacute hvězdaacuterny 35 D Kohoutkovaacute Peacuteče o lilctoveacute hvězdaacuterny a astrDnomickeacute kroužky

v roce 1956 36 S Kolařiacutek Konsrukce uloženiacute taJsitronomickyacutech zrcadell 195 M Kopeckyacute Čtyřicet tet Siovětskeacute astronomie 217 - Skupiny slunečniacutech skvDn v heliografickyacutech šiacuteřkaacutech většiacutech než 40deg 102 - Spolupraacutece astronomů amateacuterů s Astronomickyacutem uacutes=avem ČSAV

v Ondřejově při pozorovaacuteniacute slunečniacutech skvrn 205 V KnybeZ Ke vzniku měsiacutečniacutech kraacuteterů 63 Z Kviacutez VidLtelnost meteorů a metoda nezaacutevisleacuteho počiacutetaacuteniacute 171 F Link Polaacuterniacute zaacuteře v Mezinaacuterodniacutem geDfysikaacuteniacutem roce 49 F Longauer Astronomickeacute naacutestroje z bronzovej doby 10 L J Lukeš Stanoveniacute korekce hvězdneacuteho chronometru z přiacutejmu pershy

manentniacuteho signaacutelu 149 O Obůrka Ionisovanyacute Viodiacutek v G3la-xii 147

Jakaacute je životnost družic Země 267 Lidoveacute hvězdaacuterny a amateacuteři v NDR 99 Noveacute praacutece o spiraacutelniacute mlhovině v Andromedě 25 Od hrubeacuteho děleIUacute dne k nepravidelnos~em zemskeacute rotace 126 Vybuchujiacuteciacute hvězdy 244

B Onderlička Nejjasnějšiacute hvězdy 270 M Plavec Spadl k naacutem meteorit 53 V Ptaacuteček Konstrukce a vlastnosti moderniacutech křemennyacutech hodin 1

v

R Rajchl Pozorujte zaacutekryty hvězd Měsiacutecem 177 207 J Sadil Pozomvaacuteniacute Marsu na Lidoveacute hvězdaacuterně v Prruze iacute956 73 J Szeghy Aubomat1ckeacute sUnečneacute hodiny na stredoeuroacutepSky čas 97 R Šimon MOraNlskeacute vltaviacuteny 193 E Škrabal O vid~telnosti umělyacutech družic 122 J Štěpaacutenek Astmnomickeacute prvky v našich pověstech 152 V Vanyacutesek Několik poznaacutemek o kometě Arelnd-Roland 1956h 121 - Optickeacute sledovaacuteniacute umělyacutech družic 274 A Vraacutetniacutek Vyacuteskyt rozsaacutehlyacutech mračen na Marsu 33 L Webrovaacute Časovaacute 1S1Iužba u naacutes a v NDR 247

2 Drobneacute zpraacutevy

Dr Bohumil Šternberk šedesaacutetniacute-kem (40) - Akademik G A Šajn zemřel (64) - Zemřela paniacute Aloisie Nušlovaacute (65) - Maria BetteIheimovaacute oslavi~a šedesaacuteteacute narozeniny (85) - Zeměměřickaacute vědeckaacute konference (85) - Šedeshysaacutetiny Jindřicha Brejly (107) - Pozorovaacuteniacute polaacuterniacutech zaacuteřiacute v Mezinaacuterodniacutem geofysikaacutelniacutem roce (107) - Vyacutezkum polaacuterniacutech zaacuteřiacute (125) - Poznaacutemka k člaacutenku ing V Gajduška o vlivu vzdušneacuteho neklidu na jakost obrazu v dashylekohledu (134) - Přechod Merkura (151) - Se1smickyacute vyacutezkum ČSR (159) - Zemřela Růžena Studničkovaacute (160) - Kometa Wirtanen 1956c (204) Šedesaacutet let Karla Strnada (255) - Sedmdesaacutet Jet Karla Novaacuteka (278)

3 Co noveacuteho v astronomii

Dalšiacute zdokonaleniacute československyacutech časovyacutech signaacutelů (16) - Hmoty gashy1axiiacute (17) - 110 let Zeissovyacutech -zaacutevodů v Jeně (18) - Novyacute polskyacute dalekoshyhled (18) - Efemerida komety Baade 1954h (19) - Efemerida komety HaroshyChavira 1954k (19) - Efemerida periodickeacute komety Oterma 1942 VII (19) shyNova v mlhovině lVI 31 (19) - Elementy komety Arend-Roland (20) - Mapy slunečniacute fotosfeacutery (20 89 136 188 213 258) - Novyacute dalekohled krymskeacute hvězdaacuterny (20) - Efemerida periodickeacute komety Kopff 1951 VII (21) -Kometa Arend-Roland 1956h (42 88) - Podmiacutenky na povrchu planety Veshynuše (44) - Efemerida periodickeacute Ikomety Johnson 1956f (44) - Periodickaacute kometa Grigg-SkjeJlerup 1956i (45) - Efemerida periodickeacute komety Ashshybrook-Jackson 1955c (45) - Efemerida periodickeacute komety Daniel (45) -Objekt Sandford (45) - Okamžiky vysiacutelaacuteniacute časovyacutech signaacutelů v lednu 1957 (65) - Efemerida komety Tuttle-Giacobini-Kresaacutek (65) - Kometa ArendshyRoland Bude jasnaacute či nebude (66) - Efemerida periodickeacute komety Olbers (67) - Polaacuterniacute zaacuteře nad jižniacutemi Čechami (68) - Maleacute planetky v roce 1957 (86) - Periodickaacute kometa Kopff 1957a (86 282) - K objevu objektu Sandshyford (86) - Meteorickeacute draacutehy (86) - Supernova (86) - Okamžiky vyshysiacutelaacuteniacute časovyacutech signaacutelů v uacutenoru 1957 (87) - Periodickaacute kometa Schwa3sshymann-Wachmann I (87) - Projekt nejTychlejšiacuteho matematickeacuteho stroje (88) - Definitivniacute označeniacute komet v roce 1953 (88) - Relativniacute čiacutesla v roce 1956 (108) - Supernova v NOC 2841 (109) - Okamžiky vysiacuteJaacutelIliacute časovyacutech sigshynaacutelů v březnu 1957 (109) - Pokovovaacuteniacute astronomickyacutech zrcadel (109) -Kometa Rijves 1957b (110) - Periodicl-aacute kometa D Arrest (110) - Přiacuteshypravy na Mezinaacuterodniacute g eofysikaacutelniacute rok v Ondřejově (110) - Okamžiky vyshysiacutelaacuteniacute časovyacutech signaacutelů v dubnu 1957 (134) - Prvniacute umělyacute satelit (135) -Phoeniddy - novyacute roj meteorů na jižniacute obloze (135) - Přibliacuteženiacute Laodamie k Marsu v roce 1957 (135) - Sledovaacuteniacute slapů zemskeacute kŮTy (135) - Barva a koeficient jasnosti typickyacutech mělsiacutečniacutech uacutetvarů (136) - Katalog absolutshyniacutech jasnostiacute komet (136) - Instruktaacutež o probleacutemech meziplanetaacuterniacutech letů (137) - Novaacute proměnnaacute hvězda k souhvězdiacute Cefea (137) - Supernova (160) - Efemerida periodickeacute komety Encke 1953f (160) - Okamžiky vysiacutelaacuteniacute čashy

VI

sOvyacutech signaacuteJlft v květl1U 1957 (161) - Přiacutestroj pro vyacute~kum ionosfeacutery (161) - Poplachovaacute služba v Mezinaacuterodniacutem geofysikaacutelnim roce (161) - Efemeshyrida periodickeacute komety ATend-Rigaux 1950 VII (162) - Efemerida komety Arend-Roland 1956h (162) - Absolutniacute veliko3t komety Arend-Roland 1956h (163) - Efemerida periOdickeacute komety Kopff 1957a (163) - Vyacutezkum radiOshyaktivity ovzdušiacute(163) - Novyacute meteorickyacute roj v BOotu (186) - Vyacutezkum kosmickeacuteho zaacuteřeniacute (186) - Periodickaacute kometa Harrington-Wilson 1951 IX (187) - Vyacutezl-cum ionosfeacutery (187) - Kalendaacuteř Mezinaacuterodniacuteho geofysikaacutelmiacuteho roku (189) - Okamžiky vysiacutelaacuteniacute časovyacutech signaacutelů v červnu 1957 (189) shyPeriodickaacute kometa Encke 1957c (211) - Kometa Mrkos 1957d (212) -shyOkamžiky vysiacutelaacuteniacute časovyacutech signaacutelů v červenci 1957 (212) - Objekt Schubart (213 234) - Prvniacute umělaacute -družice vypuštěna v SSSR (230) - Planetka Geografia (231) - Fotometrickeacute parametry komety Arend-Roland 1956h (231) - Astronomickeacute ročenky Od roku 1960 (231) - Jasneacute komety (232) - Sjezd Mezinaacuterodniacute 3JstrOnomickeacute unie (232) - Ještě o letošniacutech dvou jasshynyacutech kometaacutech (232) - Periodickaacute kometa Reinmuth 1 1957e (234) -Efemerida komety Hanington-Wilson 1951 IX (234) - Noveacute elementy koshymety Minkow3ki 1951 I (235) - Raketovyacute vyacutezkum atmosfeacutery v MezinaacuteshyrodnIacutem geofysikaacutelniacutem roce (235) - Efemerida periodickeacute komety Oterma 1942 VII (235) - Efemerida per1odickeacute komety Harringtol1 1952 II (235) - Okamžiky vysiacutelaacuteniacute časovyacutech signaacutelů v s rpnu 1957 (236) - Druhaacute umělaacute družice (256) - Kometa Latyšev-Wid-Bcurnham 1957f (256) - Program pozorovaacuteniacute umělleacute družice v uacutestavech OSAV (256) - Prvniacute československyacute meteorickyacute radar (257) - Vlastniacute pohyby šesti rychle se pohybujiacuteciacutech hvězd (257) - Studium velmi mladyacutech hvězdok~p (257) - Hvězdy s hyperboshylickyacutemi rychlostmi a hvězdy se zpětnyacutem pohybem (258) - Okamžiky vyshysiacutelaacuteniacute časovyacutech Isignaacutelů v zaacuteřiacute 1957 (259) - Draacuteha a viditelno3t sovětskyacutech umělyacutech družic (280) - Československaacute uacutečast na vyacutepravě do Antarktidy (281) - Okamžiky vysiacutelaacuteniacute časovyacutech silgnaacutelů v řiacutejnu 1957 (282) - Eleshymenty draacutehy prvniacute uměleacute družice middot (282) - Prvniacute československyacute reaktor (282)

4 Z lidovyacutech hYězdaacuteren a astronomickyacutech kroužků

Osvětovaacute praacutece Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Pr3Jze ve II pololetiacute 1956 (21) - Aktiv middotzaacutestupců kroUžkť a hvězdaacuteren Pražskeacuteho kraje (21) - Zashytměniacute Slunce 2 XII 1956 (46) - Sviacutetiacuteciacute nočniacute mraky 2 VII 1956 (46) shyA3tronomickyacute kroužek v Chebu (47) - Maleacute Zeissovo planetarium v Hradci Kraacuteloveacute (68) - Zpraacuteva slunečniacute sekce za leacuteta 1955 a 1956 (70) - Pozoroshyvaacuteniacute čaacutestečneacuteho zatměniacute Slunce dne 2 XII 1956 na Lidoveacute hvězdaacuterně v Pr3Jze na Petřiacuteně (90) - Pozorovaacuteniacute čaacutestečneacuteh o middotzatměniacute Slunce 2 XII 1956 (90) - Pozorovaacuteniacute komety ArendRoland na Lidoveacute hvězdaacuteftlě na Petřiacuteně (91) - Maleacute vyacuteročiacute Lidoveacute hvězdaacuterny v Plzni (92) - Konference Pozorovateluacute meteorť (94) - Z činnosti Oblastniacute lidoveacute hvězdaacuterny v Českyacutech Budějoviciacutech (111) - Oblastniacute lidovaacute hvězdaacuterna v Brně v roce 1956 (113) - O činnosti Eudovej hvezdaacutelme v Prešove v roku 1956 (114) - Aktuality na Lidoveacute hvězdaacuterně v PtIaze (116) - Astronomickyacute kroužek v Holešově (117) - Praacutece astronomickeacuteho kroužku v Havliacutečkově Brodě v roce 1956 (117) -- Celoshystaacutetniacute astronomickaacute expedice (137) - Astronomickaacute putOVUlIacute vyacutestava v Teplishyciacutech (138) - Co přinesla srpnovaacute expedice v Beskydech (138) - Fotograshyfovaacuteniacute planety Marsu 1956 na Lidoveacute hvězdaacutermě v Prostějově (140) - II celoshystaacutetniacute konference pozorovatelť meteOJť (164) - Činnost astronomickyacutech kroužkť v Brněnskeacutem a Jihlavskeacutem kraji (164) - Astronomickyacute kroužek při středniacute škole ve Vyškově-Dědiciacutech (164) - Astronomic1~aacute praacutece middotv Moshyravskeacute Třeboveacute (165) - Z činnosti Astronomickeacuteho kroužku při jedenaacutectileteacute středniacute škole v Ledči nad Saacutezavou (165) Kurs astronomie v Břeclavě

(165) - Pozorovanie planeacutet Vo dne (166) - Krajskaacute lidovaacute hvězdaacuterna ve

VII

VaJlašskeacutem Meziřičiacute (189) - Polskeacute planetarium y Katoviciacutech (190) - Astronomickyacute seminaacuter v Leviciach (213) - Otevřeni noveacute pozorovatelny v Lošově u Olomouce (214) - VYacute3tavka Astronomie a Mezinaacuterodniacute geofyshysikaacuteh1Iacute rok v Nymburce (236) - Pozorovaacuteni komety Mrkos 1957d na sloshyvenskyacutech lidovyacuteCh hvězdaacuternaacutech (238) - O vzniku a praacuteci najmladšej lushydovej hvezdaacuterne na Slovensku (238) - Pozorovaacuteniacute umelej obežnice Zeme na Cudovej hvezdaacuterni v Humennom (259) - Pozorovaacuteniacute Marsu v roce 1956 v Poděbradech (259) - Celostaacutetniacute astronomickaacute expedice 1957 (283)

5 Noveacute knihy a publika~e

Bulletin čs uacutestavů astronomickyacutech (22 71 117 167 215 285) - B Mashyleeacuteek L Zachar Astronomickaacute tabulka 1957 (22) - F Lil1k Die Mondshyfinsternis3e (23) - J Bouška J Klepešta Hvězdy kolem naacutes (23) shyR Skopec Fotografie v našich službaacutech (23) - J KU1lhaacutenek Fr Skořepa Fotografickyacute slabikaacuteř (23) - V Trkal Mechanika hmotnyacutech bodtl a tuheacuteho těle3a (24) - J Bouška V Guth B Onderlička Hvězdaacuteřskaacute ročenka 1957 (71) - P Ahnert Kalender fUr SteLrnfreunde 1957 (95) - O P e rtold Poshyvěra a pověrčivost (95) - O atomu a atomoveacute energii (95) - H Letsch Das Zeiss-Planetarium (95) - Z Švestka V Vanyacutesek Mezihvězdnaacute hmota (96) - N Kolli Fotografickaacute praxe v kroužku (96) - B Polaacutek Inženyacuterskaacute astronomie (117) - V Stružka Meteorologickeacute přiacutestroje a měřeniacute v přkodě (118) - C Payne-Gaposchkin Roždenije iacute razvttije zvezd (119) J Kulhaacutenek ČernObiacutelaacute fotografie (119) - PUlblikace AstTonomickeacutehO uacutestavu ČSAV 30-32 (142) - M Plavec Komety a meteory (142)

J Fiala J Schlemmer Zaacuteklady praktickeacute malrofotogmfie a mikrofotografie (142) - F Link Co vime O hvězdaacutech (143) - B J Levin Fizičeskaja teorija meteorov i meteornoje veščestvo v solnečnom

systeme (143) - J Kleczek Nitro hvě-zd (143 ) - G Dietze EinfUhrung in die Optik der Atmosphare (143) - L Křivaacutenek Fotografickaacute laborashytorniacute technika (144) - E Broda Sily vesmiacuteru (144) - F Běhounek Zaacuteshyřiacuteciacute atomy (144) - Z Kopal A s tronomical Opticsmiddot (167) - J Dobrzycki Atlas nieba gwiazdzistego (167) - J Klepešta Fotografickyacute průzkum vesmiacuteshyru (167) - A Osička 1 Poldauf Anglicko-česk~- slovniacutek (168) - Annual Scientific Supplement to Urania (215) - L Křivaacutenek Barevnaacute fotografie (216) - Studia geophysica et geodaetica (239) - 1 S Šklovskij Kosmishyčeskoje radioizlučenije (263) - G A Gurzadjan Radioa-strofizika (263) - H Vogt Aufbau und Entwicklung der Steme (285) -- B lVlaleček L Zashychar Astronomickaacute tabulka 1958 (286) - Jadernyje processy v zvezdach (286) - A 1 Oparin V G Fe3enkov Život ve (smIacuteru (287)

6 Uacutelmzy na obloze

Uacutenor (24) - Březen (48) - Duben (72) - Květen C96 - Červen (120) - Červenec (144) - Srpen (168) - Zaacuteřiacute (192 Řiacutejen ( 216) - Listopad (240) - Prosinec (264) - Leden 1958 (287)

vnl

Z celostaacutetniacute astronomickeacute expedice uspořaacutedameacute letos v B eskydech

STUDIUM CHROMOSFEacuteRY ŠOLCOVYacuteMI FILTRY

Dr KAREiL HERMANN-OTAVSKYacute

o použitiacute Šolcovyacutech filtrů pro sledovaacuteniacute protuberanciacute a okrajoveacute chromoshysfeacutery v Lyotově zaacutestinu (koronografem) bylo zde již několikraacutete referoshyvaacuteno Vysokou vyacutekonnostiacute při minimaacutelniacutem počtu polaroidů a snadnou lashyditelnostiacute umožnily tyto filtry tak dokonalaacute pozorovaacuteniacute uvedenyacutech zjevů na jakaacute jsme byli dřiacuteve zvykliacute jen na horskyacutech observatořiacutech Nepatrnyacute rozptyl světla danyacute naznačenou stavbou filtrů vyrovnaacutevaacute do značneacute miacutery atmosfeacuterickyacute rozptyl v niacutežině čiacutemž je vedle brilance obrazu ziacuteskaacutena i možshynost kraacutetkeacuteho osvitu Experimentace s použitiacutem různyacutech druhů polarishysačniacutech foliiacute provaacuteděnaacute v posledniacutem roce ukaacutezala zaacutesadniacute důležitost kvashylity polaroidů pro vyacutekon filtru Velmi dobře se osvědčuje folie typu HN 32 kteraacute - na rozdiacutel od dřiacuteve použiacutevanyacutech foliiacute - umožňuje ve spojeniacute s křeshymennou sadou pro 5 nebo i pro 8 A skorem vždy dobreacute pozorovaacuteniacute chromoshysfeacutery spolehlivyacute visuaacutelniacute odhad jejiacute vyacutešky nad ostře ohraničenou fotoshysfeacuterou stejně pak i zjištěniacute směru drobnyacutech vyacuteběžků ktereacute po způsobu steacutebel sledujiacute směr magnetickeacuteho siloveacuteho pole Hodnota fotografickyacutech zaacuteznamů pokulhaacutevaacute sice obvyklyacutem způsobem za visuaacutelniacutem pozorovaacuteniacutem při použitiacute většiacuteho měřiacutetka je však prakticky omezena jedině atmosfeacutericshykyacutemi podmiacutenkami a kvalitou negativniacuteho materiaacutelu

Popsaneacute filtry s propustiacute 5 až 10 A ukaacutežiacute sice jasnějšiacute protuberance i bez zaacutestinu na plně sviacutetiacuteciacutem Slunci nestačiacute však pro sledovaacuteniacute chromoshysfeacuterickyacutech erupciacute a filamentů na slunečniacutem disku samotneacutem V tomto přiacuteshypadě jsou totiž uvedeneacute chromosfeacuterickeacute zjevy podloženy spojityacutem inteshygraacutelniacutem světlem fotosfeacutery ktereacute je přezařuje a mohou vyniknout teprve tehdy když se dalšiacutem zuacuteženiacutem filtroveacute propusti změniacute poměr obou složek světla ve prospěch světla emisniacuteho Zpravidla se mluviacute o pozorovaacuteniacute ve středu některeacute z hlavniacutech emisniacutech čar (na př Ha) a jako vhodnaacute šiacuteře propusti se uvaacutediacute zlomek A NalIL konferenci o monokrystalech v Turshynově v červenci letošniacuteho roku byla problematika těchto užšiacutech filtrů proshydiskutovaacutena jak s autorem filtrů dr Ivanem Šolcem tak s jejich technoshylogem a spolutvůrcem Jiřiacutem Kotlerem Prveacute orientačniacute pokusy byly provedeny s prototypem uacutezkeacuteho filtru pro propust asi 1 A dalšiacute soustavshynějšiacute experimentace pak byla provaacuteděna s filtrem pro propust asi 2 A danyacutem laskavě autorovi k disposici Astronomickyacutem uacutestavem Karlovy unishyversity Vedle toho hyl jakožto raacutemeovaciacute filtr k disposici protuberančniacute filtr pro šiacuteři 5 A zhotovenyacute pro koronograf ostravskeacute Lidoveacute hvězdaacuterny Křemenneacute filtry uacutezkyacutech propustiacute zhotoveneacute ze silnyacutech křemennyacutech destishyček jsou při světlosti 3 cm značneacute dlouheacute na př filtr pro 1 A asi 30 cm pro 2 A asi 15 cm a proto je bylo třeba zpravidla nejen umiacutestit do rovnoshyběžneacuteho světelneacuteho svazku ale vypořaacutedat se takeacute s vignetacIacute pole a do jisteacute miacutery i s vergencIacute danou uacutehlovyacutem rozměrem Slunce Ukaacutezalo se že vhodnou volbou kolektivu (polniacute čočky) a přiacuteslušneacute positivniacute proiekce je to do značneacute miacutery proveditelneacute ba že by bylo lze vyjiacutet se světlostiacute optickeacuteho průchodu filtrem i podstatně užšiacute Podmiacutenkou ovšem je aby vedle hlavniacuteho objektivu byla i drobnaacute optika zobrazovaciacute poměrně kvashy

265


















267



11 019 m 22632 X 10 2

20063 m 54748 X 101 47350 m 12044 X 10deg

75895 m 24521 X 10-2 128548 m 14510 X 10-G

179954 m 61895 X 10-7

1200 314 859 m 14473 X 10-8

1400

1 r----------r-Tr-T-IT---~__ 180 roků

1000 18 roků

BOO 1

1 600 66 dn

4-00 1 6 dni

200

7000 7200 7400 7600 20 0 400 600






2-68









269









270

Tabulka 1



5 a Lyr 1834 +384l AOV +004 +004 81 +05 Vega


10 3 Cen 13 57 -59 33 BO5V 0(6) (+045) 63 (-35)


13 20 22 52

-10 38 ~30 09

B1V A3V

(+100) (+077) 63 +116 +125 B9

(-31) +195

8pica FomalhaJUlt







45 fl CMa 6 18 -17 54 BlIl-III +197 +174 190 -45


271

Tabulka 2




lb l a 10









272





















273











274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl



















267



11 019 m 22632 X 10 2

20063 m 54748 X 101 47350 m 12044 X 10deg

75895 m 24521 X 10-2 128548 m 14510 X 10-G

179954 m 61895 X 10-7

1200 314 859 m 14473 X 10-8

1400

1 r----------r-Tr-T-IT---~__ 180 roků

1000 18 roků

BOO 1

1 600 66 dn

4-00 1 6 dni

200

7000 7200 7400 7600 20 0 400 600






2-68









269









270

Tabulka 1



5 a Lyr 1834 +384l AOV +004 +004 81 +05 Vega


10 3 Cen 13 57 -59 33 BO5V 0(6) (+045) 63 (-35)


13 20 22 52

-10 38 ~30 09

B1V A3V

(+100) (+077) 63 +116 +125 B9

(-31) +195

8pica FomalhaJUlt







45 fl CMa 6 18 -17 54 BlIl-III +197 +174 190 -45


271

Tabulka 2




lb l a 10









272





















273











274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl










267



11 019 m 22632 X 10 2

20063 m 54748 X 101 47350 m 12044 X 10deg

75895 m 24521 X 10-2 128548 m 14510 X 10-G

179954 m 61895 X 10-7

1200 314 859 m 14473 X 10-8

1400

1 r----------r-Tr-T-IT---~__ 180 roků

1000 18 roků

BOO 1

1 600 66 dn

4-00 1 6 dni

200

7000 7200 7400 7600 20 0 400 600






2-68









269









270

Tabulka 1



5 a Lyr 1834 +384l AOV +004 +004 81 +05 Vega


10 3 Cen 13 57 -59 33 BO5V 0(6) (+045) 63 (-35)


13 20 22 52

-10 38 ~30 09

B1V A3V

(+100) (+077) 63 +116 +125 B9

(-31) +195

8pica FomalhaJUlt







45 fl CMa 6 18 -17 54 BlIl-III +197 +174 190 -45


271

Tabulka 2




lb l a 10









272





















273











274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl




11 019 m 22632 X 10 2

20063 m 54748 X 101 47350 m 12044 X 10deg

75895 m 24521 X 10-2 128548 m 14510 X 10-G

179954 m 61895 X 10-7

1200 314 859 m 14473 X 10-8

1400

1 r----------r-Tr-T-IT---~__ 180 roků

1000 18 roků

BOO 1

1 600 66 dn

4-00 1 6 dni

200

7000 7200 7400 7600 20 0 400 600






2-68









269









270

Tabulka 1



5 a Lyr 1834 +384l AOV +004 +004 81 +05 Vega


10 3 Cen 13 57 -59 33 BO5V 0(6) (+045) 63 (-35)


13 20 22 52

-10 38 ~30 09

B1V A3V

(+100) (+077) 63 +116 +125 B9

(-31) +195

8pica FomalhaJUlt







45 fl CMa 6 18 -17 54 BlIl-III +197 +174 190 -45


271

Tabulka 2




lb l a 10









272





















273











274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl










269









270

Tabulka 1



5 a Lyr 1834 +384l AOV +004 +004 81 +05 Vega


10 3 Cen 13 57 -59 33 BO5V 0(6) (+045) 63 (-35)


13 20 22 52

-10 38 ~30 09

B1V A3V

(+100) (+077) 63 +116 +125 B9

(-31) +195

8pica FomalhaJUlt







45 fl CMa 6 18 -17 54 BlIl-III +197 +174 190 -45


271

Tabulka 2




lb l a 10









272





















273











274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl










270

Tabulka 1



5 a Lyr 1834 +384l AOV +004 +004 81 +05 Vega


10 3 Cen 13 57 -59 33 BO5V 0(6) (+045) 63 (-35)


13 20 22 52

-10 38 ~30 09

B1V A3V

(+100) (+077) 63 +116 +125 B9

(-31) +195

8pica FomalhaJUlt







45 fl CMa 6 18 -17 54 BlIl-III +197 +174 190 -45


271

Tabulka 2




lb l a 10









272





















273











274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl


Tabulka 1



5 a Lyr 1834 +384l AOV +004 +004 81 +05 Vega


10 3 Cen 13 57 -59 33 BO5V 0(6) (+045) 63 (-35)


13 20 22 52

-10 38 ~30 09

B1V A3V

(+100) (+077) 63 +116 +125 B9

(-31) +195

8pica FomalhaJUlt







45 fl CMa 6 18 -17 54 BlIl-III +197 +174 190 -45


271

Tabulka 2




lb l a 10









272





















273











274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl


Tabulka 2




lb l a 10









272





















273











274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl






















273











274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl












274






tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl







tgh = H-b a


275











276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl












276






277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl







277









278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl










278






Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl







Otavskyacute

279middot




9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl





9X s

s 26X

Obr 1~B

4 XI

JB

Obr 2


I







12 X 9595m 21 X 9512m 9555m 27 X 9468m 9531m

280














281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl















281


Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl



Den 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


002 NM

11 010 kyv 21

009 010

002 015 12 009 011 22

009 011

003 015 13 010 NM

23 008 011

004 NM

14 009 012 24

009 011

005 NM 15

009 011 25

009 011

007 NM 16

009 NV 26 009 NM

008 019 17

009 011 27 009 NM

009 020 18

009 010 28 010 NM

010 009 kyv kyv

19 20 009 009 011 NM 29 30 31 010 009 010 NM 012 011

Ing V Ptaacuteček










282













28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl














28 3



284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl




284






















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl

















285




286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl





286




A N




2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl





2 5h27lrn 3 Oh53Bm

15hOOrn 22h36rn

5 21h09m 7 18h33rn

23h464m 9 1hOOrn

7h20Orn 11 lh482m 12 15h01m 13 6h12m

14h17m



287















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl
















~~-----+--~--~~--~~--~~-----+~~l-~~~~-_-_ ~~~O~~~~~~--č~~~--~


HYDRA


--W~----~-----------L--------__------J_---l_----L-----J





Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl



Pleso)



~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl




~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl


~







ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl






ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl



ČASOPIS

ROČNiacuteK 38

1957


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl


iacute






OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl


OBSAH

1 Člaacutenky















v






VI





VII








vnl







VI





VII








vnl






VII








vnl









vnl



Documents

Říše hvězd - Hvezdarna F.P · Říše hvězd ROČNÍK 38 - ČíSLO 12 DÁNO DO TISKU 12. LISTOPAD"C . VYŠLO 23. PROSINCE 1957 . Řídí redakční rada: Prof. Dr JOSEF M. MOHR